duben 2009 - Ladyscrystal.cz

61. DIVADELNÍ SEZONA
ZPRAVODAJ DIVADLA POD PALMOVKOU
14. číslo – duben 2009
Vážení příznivci Divadla pod Palmovkou, milí diváci,
zdá se, že česká literární a divadelní klasika to
nemá v dnešní popově rozjuchané době tak úplně
jednoduché. Vzbuzuje sice u mnohých úctu
a tu a tam ji někdo dokonce označí i za jeden
z důležitých (protože přirozených) projevů české
národní a kulturní svébytnosti, ve skutečnosti
však mnoho skutečného zájmu u běžného publika
nevyvolává. Nepříjemný odér „povinné“ četby,
který se nad českou literární klasikou od dob
socialistického školství stále vznáší, má za
následek, že jsme snad jediným středoevropským
národem, kde lze jeho vlastní klasická díla na
jevišti spatřit jen zcela výjimečně. A to i přesto,
že vrcholná česká literární a dramatická díla
z devatenáctého a dvacátého století patřila bez
nadsázky ke světové dramatické špičce. Česká
divadelní a literární klasika navíc vznikala v době,
kdy se nově definoval český národ jako moderní
společenství a kdy se určovala jeho základní
ekonomická a kulturně-politická témata. Nedůvěra v českou literární a dramatickou klasiku je
tedy v mnohém příznačná: ukazuje na neexistenci
všeobecně sdílených témat na celonárodní úrovni.
O nezdravosti této situace už byly popsány celé
stohy papíru. Je totiž zřejmé, že se lidské
společenství, které nemá jasno ani v základních
otázkách své existence projevuje podobně jako
obchodní firma, která trpí stejnou nejasností
v oblasti organizace a výrobního zacílení: ze
setrvačnosti sice stále vyrábí, ale příliš
smysluplná ani prospěšná její aktivita není.
Lidově řečeno, je třeba definovat, čím jako
obyvatelé tohoto kulturně-politického prostoru
jsme a čím chceme být. A ze všech sil usilovat
o to, aby v této odpovědi byla nalezena alespoň
částečně společná řeč – a to nejen z hlediska
jazykového, ale také historického a kulturního.
V našem divadle máme již dva roky vzácnou
příležitost uvádět vynikající drama Gabriely
Preissové Gazdina roba, které ukazuje, jak velké
poklady české klasické drama a literatura
obsahují. Brilantně napsané drama lásky a ideálů
konfrontované se závistí a všeobecnou malostí je
totiž nejen nadčasově pojatým lidským příběhem,
ale také mimořádně výstižnou sondou do obecné
české povahy – a tedy také cenným příspěvkem
k tématu české národní a kulturní identity.
Představení Gazdiny roby přitom upozorňuje
ještě na jednu zajímavou skutečnost – a sice na
jistý rozdíl v zájmu publika na pražských
a mimopražských představeních. Návštěvnost
pražských představení není příliš oslnivá (snad
kvůli již zmíněné divákově obavě, že jde
o nezáživnou školskou záležitost, snad kvůli jisté
zmlsanosti a zahlcenosti „kulturním smogem”
metropole) nicméně divácké reakce bývají velmi
nadšené. Dlouhotrvající potlesky uzavírají
i představení mimopražská – ta navíc vzbuzují
zaznamenávají i velký divácký zájem. A není to
zřejmě jen proto, že mimopražský divák se
„hrne” na představení divadla z Prahy. Zdá se
totiž, že podstatnou roli hraje skutečnost, že
mimopražský divák je z nějakých důvodů velmi
otevřený k tomu, aby přijímal divadelní
představení jako slavnost dotýkající se samotné
podstaty lidského života. Proč tomu tak je, je
samozřejmě otázka k obsáhlé diskuzi. Zdá se
však, že koncepční znovuobjevování české
divadelní klasiky je jednou z možných cest
vedoucích ke stále živým, nepateticky vnímaným
divadelním a kulturně-politickým kořenům.
Jan
JanTeplý
Teplýa aRadek
RadekZima
Zimav komedii
Nájemníci
Swanapana Swana
v komediipana
Nájemníci
P O Z V Á N K A D O D I V A D L A:
M. Cooney – Nájemníci pana Swana
Ladislav Stýblo,
dramaturg DpP
Z N A Š E H O R E P E R T O Á R U:
Tereza Kostková
a Martin Stránský v inscenaci
Cyrano z Bergeracu
Kateřina Macháčková
a Zuzana Slavíková
v inscenci Báječná neděle
v parku Crève Coeur
R Y CH L É Z P R Á V Y Z L I B N Ě
 Přípravná fáze muzikálu Sugar (Někdo to rád horké) právě vrcholí!
Nový překlad libreta a textů písní, k němuž získalo Divadlo pod
Palmovkou exkluzívní svolení, je Jířím Joskem již prakticky dokončen
a probíhají také intenzívní diskuze o obsazení této mimořádně atraktivní
a lákavé hudební komedie. Vlastní zkoušky by měly být zahájeny
počátkem května 2009 – a sice v podobě hudebních korepetic
a choreografických zkoušek. Inscenace je v Divadle pod Palmovkou
připravována v režii Stanislava Moši, který ji úspěšně nastudoval již ve
slovinské Lublani (tato inscenace byla vyhlášena nejlepší komedií roku).
 Komedie britského komediografa Michaela Cooneyho Nájemníci
pana Swana, kterou v Divadle pod Palmovkou režijně nastudoval
Antonín Procházka, se těší značnému zájmu diváků. Nadšenými
ovacemi oceněné premiéry i první reprízy napovídají, že se tato
vynikající komedie strefila do nálady a vkusu současného publika ...
 Hra Tennessee Williamse Báječná neděle v parku Crève Coeur má
nakročeno k derniéře. Hra založená na konfliktu mezi sny a realitou, se
rozloučí se svými diváky, aby uvolnila místo jiným divácky žádaným titulům.
Derniéry proběhnou ve dnech 23. 4. 2009 a 20. 5. 2009.
UBOHÝ VRAH SE LOUČÍ…
EDMOND ROSTAND – CYRANO Z BERGERACU
Rostandova slavná romantická tragikomedie s převelikým nosem, širákem odhozeným v dál
a vždy čistým štítem. Hra o posledním z rytířů, Cyranovi z Bergeracu, a jeho velké lásce k Roxaně
se ihned po svém prvním pařížském uvedení stala obrovskou divadelní událostí. V Divadle pod
Palmovkou byla s velkým diváckým ohlasem uvedena v roce 2002 s Borisem Rösnerem v hlavní
roli a nyní se vrací na libeňské jeviště jako „remake“ – s výrazně obměněným obsazením a se
zcela novými kostýmy. Silný a působivý příběh, virtuózní herecké příležitosti, atraktivní
historické prostředí, vynikající režie a brilantní verše, to jsou jen některé z „lákadel“, které tato
heroická a zároveň trpce úsměvná hra nabízí ... Režie: Petr Kracik. Hrají: Martin Stránský j.h.,
Tereza Kostková j.h., Jan Teplý, Radek Zima, Miloš Kopečný, René Přibil, Karel Vlček, Ivo
Kubečka, Marcela Nohýnková, Zuzana Slavíková / Jitka Sedláčková a další. VSTUPENKY
GENERÁLNÍ PARTNER
Vynikající hra dramatika Pavla Kohouta
Ubohý vrah, kterou v roce 2001 režijně
nastudoval režisér Petr Kracik s Jiřím
Langmajerem a Borisem Rösnerem v hlavních rolích, se dne 18. května 2009 rozloučí
se svými diváky. Inscenace dosáhla celkem
109 repríz a v Divadle pod Palmovkou patřila
dlouhodobě mezi ty, které odborná i divácká
veřejnost oceňovala nejvíce. Nenechte si ujít
poslední příležitost k návštěvě tohoto po
všech stránkách výjimečného a velmi
působivého představení! VSTUPENKY
PARTNEŘI:
Euro Grill – metro Palmovka
PREMIÉRA
NOVÉ
INSCENACE
M. C O O N E Y: N Á J E M N Í C I P A N A S W A N A
Radek Zima a Jan Teplý
Filip Rajmont a Jan Konečný
Barbora Valentová,
Jan Teplý
a Filip Rajmont
Jan Teplý
a Zuzana Slavíková
Barbora Valentová
Rostislav Čtvrtlík
Ivo Kubečka
Miroslava Pleštilová
Jan Teplý a Eva Kodešová
Filip Rajmont,
Eva Kodešová
a Zuzana Slavíková
Filip Rajmont
Jan Teplý a Radek Zima
Brilantní a bouřlivá komedie záměn vypráví o podvodníčkovi, důvěřivé manželce, příliš oddané sociální pracovnici, nedůvtipném strýci,
zkrachovalém pohřebákovi, přísných úřednících a natvrdlém podnájemníkovi. Pan Eric Swan přijde na vychytralý způsob, jak se dostat
k penězům, když vymyslí malý podfuk. Postupem času se mu však situace vymkne z rukou a rozpoutá se neuvěřitelné množství komických
situací … Režie: Antonín Procházka, překlad: Rupert Dubský, scéna: Petr Kastner, kostýmy: Zita Miklošová a Lucie Morávková, pohybová
spolupráce: Jiří Bilbo Reidinger, výtvarná spolupráce: Štěpánka Čechová, dramaturgie: Ladislav Stýblo. Hrají: Jan Teplý, Barbora Valentová,
Radek Zima, Filip Rajmont j.h., Ivo Kubečka, Miroslava Pleštilová, Rostislav Čtvrtlík, Jan Konečný, Zuzana Slavíková a Eva Kodešová.
FOTOGRAFIE: JEF KRATOCHVIL
ř
NA KÁVĚ
S IVEM KUBEČKOU
 Jak vzpomínáš na své herecké začátky?
Začínal jsem jako zapálený ochotník. Nebyl jsem totiž
napoprvé přijat na JAMU, protože jsem měl „šlonské“ ř.,
které prozrazovalo můj slezský původ. Když jsme se
s podobně neúspěšným kamarádem z gymnasia, Mirkem
Čížkem, vraceli z Brna domů, řekli jsme si, že to za rok
zkusíme znovu. A pro ten účel jsme spolu založili divadlo
poezie určené pro horníky. A abychom nebyli jenom poetičtí,
šli jsme zároveň pěkně „makat“ do dolů. Já pracoval v Dole
Bezruč jako betonářský dělník, lítal jsem do vysílení
s výklopným vozíkem zvaným Japonka a mistr mě trochu
posměšně nabádal, abych se náhodou nepřeklopil s tím
vozíkem také a české divadlo tak nepřišlo o budoucího herce.
Naštěstí jsem to přežil, i když jsem skoro každý večer
jezdíval zkoušet s ochotníky divadlo a každé ráno zase od pěti
nastupoval na směnu. Byla to ale dobrá zkušenost – dokonce
jsem na stavbě během betonování i recitoval, takže jsem
v padesátých letech vlastně spontánně přibližoval umění
prostému lidu, jak zněla jedna dobová umělecká doktrína.
 A jaká byla Tvoje školní léta na JAMU?
Říká se, že nejlepší učitel je život. Ve škole jsem ale měl
štěstí také na opravdové a bezvadné učitele. Vedoucí našeho
ročníku byla Lola Skrbková, která hrála v předválečných
filmech a hlavně v legendárním Burianově Divadle D-34.
Díky ní jsem se setkal s moderně pojatým divadlem a také
s velkou hereckou disciplínou – koneckonců, Burian byl
v padesátých letech podplukovníkem. Ona tedy Skrbková se
tak někdy chovala také, měla to od něj vštípené … Přenesla
na nás hlavně své nadšené zaujetí divadlem – a stejně tak
i pokoru a úctu. Jako kontrast vedle ní působil režisér Evžen
Sokolovský. Ten k nám přistupoval skoro jako starší bratr.
Tehdy vedl čtyři studenty režie a my díky němu měli štěstí, že
jsme byli jejich pokusnými hereckými králíky. Vzpomínám
si, jak bylo krásné poslouchat Sokolovského názory na
divadlo nebo jeho vyprávění o čemkoliv. Tehdy byl ve
vrcholné formě a jeho práce působila skoro jako zjevení.
Myslím, že jeho pojetí brechtovského divadla, které
uplatňoval v tehdejším Státním divadle v Brně, ovlivnilo
české divadelnictví na dlouhé roky.
 Říkáš o sobě, že jsi romantik…
To jsem! Vždyť i v tom rozhodnutí, že jsem po prvních
neúspěšných přijímačkách nešel studovat nic „náhradního“
a dál usiloval jen a pouze o herectví, byl přece kus romantiky!
Samozřejmě se to ale vyvíjelo: když jsem nastupoval do dolu,
říkal jsem si, že budu vedle romantika i tvrdým chlapem, což
rozšíří můj herecký rejstřík. Při druhém pokusu dostat se na
JAMU jsem měl připravenou tklivou básničku Fráni Šrámka
Splav, která ovšem v mém podání komisi rozplakala smíchy
HYDEPARK
a já se pomalu stával z romantika komikem. A jednou, když
přišel do souboru Divadla pod Palmovkou Honza Teplý a ptal
se mě, co jsem vlastně zač, řekl jsem mu v návalu upřímnosti,
že jsem bývalý romantik. On se zamyslel a pak řekl „Ivoši, ty
jsi ale zkrachovalý romantik“. Tak od té doby přemýšlím o tom,
jestli náhodou nemá pravdu. Ale pořád doufám, že na mě ještě
nějaká romantická role v divadle čeká. Romantika je totiž věc,
kterou by si měl člověk uchovat co možná nejdéle.
 A jak se Ti líbí v Divadle pod Palmovkou?
Jsem v Divadle pod Palmovkou už osmnáctou sezonu
a opravdu nerad bilancuji. Ale musím říct, že to dobré, co mě
tady potkalo, hodně převažuje nad špatným. Palmovka totiž
měla a má moc dobrých představení, takže jsem tady opravdu
šťastný. Jsou tady také skvělí kolegové, se kterými je radost
pracovat. Vím také, že u mě už nastal čas, kdy je potřeba přestat
snít o díře do divadelního světa. Často vzpomínám na Borise
Rösnera, herce posedlého divadlem, který říkal, že v padesáti si
už má herec hledat svou dědovskou polohu. Ale co má hledat
v šedesáti? Pradědka? Možná proto se mi poslední dobou zdají
„herecké horory“: hraji a nevím co, ptám se kolegů kolem, ale
nikdo nic neví - a já stojím před diváky a nemám jim co říct.
Doufám ale, že ještě dostanu příležitost něco lidem říct – třeba
jak je život fajn a jak stojí za to ho žít.
 Kterou ze svých libeňských rolí máš nejraději?
Je jich víc, ale opravdu hodně mě v poslední době potěšila naše
zatím poslední komediie Nájemníci pana Swana, ve které hraju
strýčka George. Je to skvělá anglická komedie a moji kolegové
jsou v ní opravdu bezvadní. Zkouškami jsem se doslova
prochechtal (i když jsem na jevišti docela dlouhou chvíli
schovaný pod chlupatou dekou a smích mi ubírá cenný kyslík).
Na představeních se naštěstí chechtáme společně s diváky. To
je pro herce ta největší odměna, jakou si vůbec může představit.
 Máš nějakou vysněnou roli?
Jednou mě oslovil pan profesor Vostrý, jestli bych neměl zájem
o roli Shakespearova krále Leara, kterou tehdy chystal na
Kladně. To bylo něco pro mě – i když jsem založením romantik
a v očích většiny režisérů komik, vždycky jsem chtěl být hlavně
dramatickým představitelem velkých tragických rolí. Tehdy mi
navíc bylo teprve třicet tři a já tak mohl být nejmladší král Lear
široko daleko! Mohl jsem se tehdy snad dostat i do
Guinnessovy knihy rekordů! Jenže jsem byl zároveň v angažmá
v olomouckém divadle, takže z toho nakonec sešlo. Dodnes mě
to mrzí.
 A něco na závěr?
Jednou mi moje milá kolegyně Marcela Nohýnková řekla:
„Ivoši, ty musíš mít nad sebou tolik strážných andělů, že na
ostatní už se nedostane.“ To bych samozřejmě nerad, tak vám
přeji, ať lítají i nad váma …
Ptal se Ladislav Stýblo
Život je něco, co sníme. Pradávná
fatamorgana pro toho, kdo žije
na poušti. Celý můj život je sen.
(Strinberg). Jeden si vysníváme
druhého. V každém okamžiku
vcházíme do existence a vycházíme z ní. Svou vůlí vytvářím
a jinou jsem zase vytvářen.
vycházíKaždý den toho vím méně. V tom je moje skvělost.
Současné divadlo předstírá, že toho příliš ví. Je nepravdivá
většina toho, o čem si myslíme, že chápeme. Nemáme
dost znalostí, pohled je příliš zúžený, nemáme dost vidění.
Ani myšlení. Jestliže je herec svobodný, může tvořit jako
kdokoliv jiný, jenže my chodíme do divadla a smiřujeme se
s tím, že se díváme na herce spoutané šílenstvím měšťáků.
(…) Chci-li zachovat svět, snažím se o nesmrtelnost
vlastního života. Děláme to všichni, pokud žije lidstvo (…)
Nevolím si práci na divadle, ale ve světě. Living Theatre se
stalo mým životem, živým divadlem. Navzájem se
požíráme. Jednoho od druhého nedovedu rozeznat. Judith
a já s divadlem i životem splýváme. A jiní zároveň s námi.
Někteří herci se ho drží jak Jeffersovy vši orla. Někteří
herci jsou mýma očima a někteří technikové jsou pro nás
křídly. Hnízdo, které stavíme, se možná hemží červy.
Z vajec se líhnou masožravci. Ale je to mé divadlo.
Zdvihám zrcadlo, až mě bolí ruce. Dopadá na hlavy diváků,
až je zkrvaví a zohyzdí. Nebo nezpůsobí nic. (…) Vášnivé
zaujetí. Agonie, zoufalství. Práce. Práce, kladiva,
vytrvalost, košťata, hřebíky mě spojují s lidmi, jinak bych
byl jen poezií a letem. Sám bych nebyl k ničemu. Divadlo je
cvičením v ryzím společenství. Žádný jednotlivec je
neudělá, dělají je mnozí pro mnohé. Ale život na kibucu je
tvrdý. Každý si naříká. Já nejvíc. Nedá se tomu odpomoci,
ale je to dokonalé jako počasí, vždycky krásné, jako
kalendář, vždycky strašné, den ustavičně odumírá, slunce
Julian Beck, Living Theatre, 1961
mizí.
Narodil se v Petřvaldu, vystudoval gymnázium v Orlové a v roce
1967 herectví na JAMU. Ztvárnil více než 150 divadelních rolí.
První angažmá získal v ostravském Divadle Petra Bezruče, poté
působil v tehdejším Divadle pracujících ve Zlíně a od roku 1970
v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (dnešní Švandovo
Divadlo na Smíchově). V roce 1973 nastoupil do
Severomoravského divadla v Šumperku, kde hrál např. Vala ve
Williamsově Sestupu Orfeově, Cyrana v Rostandově Cyranovi
z Bergeracu či Míťu v Dostojevského Bratrech Karamazových.
Poté odešel do Horáckého divadla v Jihlavě a v roce 1977 do
olomouckého divadla Oldřicha Stibora. V roce 1988 nastoupil do
Státního divadla v Brně, kde hrál např. Tajemníka v Havlově
Asanaci. V roce 1992 odešel do Divadla pod Palmovkou, kde
působí dosud. Z rolí: Akimov v Tolstého Vládě tmy, SimonovPisčik v Čechovově Višňovém sadu, Schikaneder v Shafferově
Amadeovi, lord Morton v Boltově Ať žije královna!, Turkle ve
Wassermanově Přeletu nad kukaččím hnízdem či Carbon de
Castel-Jaloux v Rostandově Cyranovi z Bergeracu. V divadle
agentury SophiaArt účinkuje v roli Martina Graye v Albeeho
komedii Koza aneb Kde je Sylvie. Účinkoval také v několika
filmech, např. Sokolovo, Sen o bílém koni, Zapomenuté světlo
a v televizních seriálech Důstojníci a Kamenný řád.
Z D I V A D E L N Í H O A R CH I V U
1.
O divadle …
Ivo Kubečka
divadelní sezona 1948/1949
Situace mladého divadelního souboru Městského
a oblastního divadla byla i přes jeho horečnou snahu
v prvních letech velmi složitá. Soubor měl svou
domovskou scénu v žižkovské Akropoli, která se v té
době nacházela prakticky v havarijním stavu, a diváků se
na tehdejší pražské periférii kriticky nedostávalo. Složitá
situace panovala i z hlediska financování divadelního
provozu – MOD totiž bylo téměř výhradně závislé na
výdělcích z prodaných vstupenek a na velmi střídmém
financování ze zdrojů partnerského Družstva práce (to
vypomáhalo také s prodejem vstupenek, které nabízelo
v rámci své maloobchodní sítě). A právě v této velmi
nejednoduché situaci vznikala inscenace divadelní
adaptace Jiráskových Skaláků. Slavný román o selské
rebélii na Náchodsku, který líčil touhu sedláků po osobní,
ekonomické i národní svobodě, plně zapadal do tehdejší
dramaturgické linie MOD. Ta již během první sezony
sledovala dva hlavní proudy. První tvořila česká a světová
klasická díla (zejména ta se sociální nebo národní
tématikou, ale také klasické komedie). Druhý pak díla
ryze současná, reagující na aktuální podněty. Skaláci
v sobě do jisté míry spojili obě tyto tendence – byly dílem
klasickým i národním a zároveň mohly být považovány za
reakci na dobově tak aktuální a rozporuplný podnět,
jakým byla počínající kolektivizace - a situace českého
venkova vůbec. Adaptace Jiráskova románu v tomto
duchu ukazovala zvůli a bezohlednost majitelů půdy
a bezmála „svatý“ boj poddaných za svá práva a svobody.
Zařadila se tedy mezi díla jednoznačně prosocialisticky
angažovaná. Měla však také nesporné divadelní kvality,
které MOD vynesly také divadelní cenu na celostátní
přehlídce profesionálních souborů nazvané Živý Jirásek.
Ladislav Stýblo
- sty -
Fotografie z inscenace Skaláci
14. Alois Jirásek: Skaláci
Režie: Soňa Hudečková, výprava: Vladimír Synek
Premiéra: 20. 5. 1949, derniéra: ?, počet představení: 33
Osoby a obsazení:
Mikuláš – J. Němeček, Jiří – R. Hemala, Uždan – J. Kemr,Lidka –
J. Cmíralová, Bartoňová – A. Melíšková, Vaněk – Z. Vronský,
Rychetský – T. Pištěk, Rychtář – J. Škobis, Bartoň – J. Skopeček,
Kníže – O. Budín, Kněžna – I. Zikmundovská a další.
P R O G R A M
KVĚTEN 2009
4. pondělí
19.30
Zadáno
E. Rostand – Cyrano z Bergeracu
5. úterý
19.00
T. Williams – Kočka na rozpálené plechové střeše
11. pondělí
19.00
A. Dumas, J.-P. Sartre – Kean
12. úterý
19.00
T, X
N. R. Nash – Pozor, jaguar!
13. středa
19.00
R. Bolt – Ať žije královna!
14. čtvrtek
19.00
T. Williams – Kočka na rozpálené plechové střeše
15. pátek
19.00
D. Wasserman – Přelet nad kukaččím hnízdem
16. sobota
19.00
M. Cooney – Nájemníci pana Swana
18. pondělí
19.00
P. Kohout – Ubohý vrah
Derniéra
19. úterý
19.00
A. procházka – Ještě jednou, profesore
20. středa
19.00
T, X
T. Williams – Báječná neděle v parku Crève Coeur
Derniéra
21. čtvrtek
19.00
G. Preissová – Gazdina roba
22. pátek
10.00
E. Rostand – Cyrano z Bergeracu
22. pátek
19.00
E. Rostand – Cyrano z Bergeracu
25. pondělí
19.00
Sofoklés – Oidipús vladař
26. úterý
11.00
M. Cooney – Nájemníci pana Swana
26. úterý
19.00
M. Cooney – Nájemníci pana Swana
29. pátek
19.00
È. Pataki – Edith a Marlene
OBJEDNÁVKY VSTUPENEK: tel.: 283 011 127 (pokladna)
e-mail: [email protected], [email protected]
Vstupenky jsou také v prodeji v sítích TICKETPORTAL a TICKETSTREAM.
NOVÁ PREMIÉRA!
MICHAEL COONEY: NÁJEMNÍCI PANA SWANA ANEB PENÍZE NA CESTĚ
Brilantní komedie záměn vypráví o podvodníčkovi, důvěřivé manželce, příliš oddané sociální
pracovnici, nedůvtipném strýci, zkrachovalém pohřebákovi, přísných úřednících a natvrdlém
podnájemníkovi. Pan Eric Swan přijde na vychytralý způsob, jak se dostat k penězům, když
vymyslí malý podfuk. Postupem času se mu však situace vymkne z rukou a rozpoutá se
neuvěřitelné množství komických situací … Režie: Antonín Procházka. Hrají: Jan Teplý, Barbora
Valentová, Radek Zima, Filip Rajmont j.h., Ivo Kubečka, Miroslava Pleštilová, Rostislav Čtvrtlík,
Jan Konečný, Zuzana Slavíková a Eva Kodešová. Délka představení: 2 hod.
EDMOND ROSTAND: CYRANO Z BERGERACU I Rostandova slavná romantická tragikomedie
s převelikým nosem, širákem odhozeným v dál a vždy čistým štítem. Hra o posledním z rytířů,
Cyranovi z Bergeracu, a jeho velké lásce k Roxaně se ihned po svém prvním pařížském uvedení
stala obrovskou divadelní událostí ... Režie: Petr Kracik. Hrají: Martin Stránský j.h., Tereza
Kostková j.h., Jan Teplý, Radek Zima, Miloš Kopečný, René Přibil, Ivo Kubečka, Karel Vlček, Jiří
Havel, Ivan Jiřík, Rudolf Jelínek, Jan Konečný, Marcela Nohýnková, Zuzana Slavíková / Jitka
Sedláčková, Kateřina Macháčková / Miroslava Pleštilová a další. Délka představení: 2.40 hod.
NATHALIEN RICHARD NASH: POZOR, JAGUÁR! I Hra z pera autora proslulého Obchodníka
s deštěm je originálním divadelním thrillerem s prvky westernu. Pozor, jaguár! vypráví
o různých podobách chlapské odvahy a cti, zákonech „soudce Lynche“ a vášnivé lásce.
Atraktivní příběh plný napětí a divokosti se začíná odvíjet ve chvíli, kdy se v zapadlé lovecké
vesnici nečekaně objeví chlapec Wally, kterého jeho matka ukryla před světem … Režie: Petr
Svojtka. Hrají: Rostislav Čtvrtlík, Radek Zima, Karel Vlček, Eva Kodešová, Rudolf Jelínek, Hana
Seidlová, Jan Teplý, Ivan Jiřík, René Přibil, Simona Vrbická, Jan Konečný, Ondřej Kavan a Jiří
Havel. Délka představení: 2.20 hod.
TENNESSEE WILLIAMS: BÁJEČNÁ NEDĚLE V PARKU CRÈVE COEUR I Tragikomedie, která
odhaluje blízkost komiky a tragiky v těch nejběžnějších každodenních situacích. Báječná neděle
ukazuje, že autor hry, Tennessee Williams, je nejen mimořádným dramatikem, ale také velmi
zábavným vypravěčem – zvláště když vypráví příběh s takovým počtem groteskních situací, jako
je tomu právě v této komedii o mužích a ženách, malých bytech, velkých snech a realitě. Režie:
Petr Kracik. Hrají: Zuzana Slavíková / Jitka Sedláčková, Miroslava Pleštilová / Barbora
Valentová, Kateřina Macháčková / Simona Vrbická, Marcela Nohýnková / Hana Seidlová. Délka
představení: 2 hod.
DALE WASSERMAN: PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM I Dramatizace ve své době skandálního
románu Kena Keseye, podle kterého vznikl i slavný Formanův stejnojmenný pětioscarový film,
je založena na konfliktu mezi svobodou jednotlivce a zájmy společnosti i na ostrém střetávání
mužského a ženského principu. Do ústavu pro choromyslné přichází bouřlivák McMurphy
a zavedená pravidla se záhy začínají rozkládat... Režie: Petr Kracik. Hrají: Martin Stránský j.h. /
Petr Štěpán j.h., Miroslava Pleštilová / Zuzana Slavíková, Rostislav Čtvrtlík / Karel Vlček, Ivan
Jiřík, Miloš Kopečný, Radek Zima, Ondřej Kavan, Jan Konečný, Oldřich Navrátil j.h, Jindřich Hrdý
j.h., Aleš Alinče, Ivo Kubečka, Barbora Valentová, Simona Vrbická. Délka představení: 2.45 hod.
ROBERT BOLT: AŤ ŽIJE KRÁLOVNA! I Duel dvou královen napsaný podle skutečných událostí.
Anglická královna Alžběta I. a skotská královna Marie Stuartovna bojují o moc, čest, lásku
a nakonec i o holý život. Režie: Petr Kracik. Hrají: Jitka Čvančarová j.h., Zuzana Slavíková, Miloš
Kopečný, Rudolf Jelínek, René Přibil, Jan Teplý, Radek Zima / Martin Stránský j.h., Rostislav
Čtvrtlík / Karel Vlček, Jan Révai j.h., Luděk Nešleha / Ladislav Županič j.h., Ondřej Kavan / Jan
Konečný a další. Délka představení: 3 hod.
GABRIELA PREISSOVÁ: GAZDINA ROBA I Jedno z největších českých divadelních dramat
pojednává o vášni, snech a touze, které díky tlaku různých okolností není možné naplnit.
Lidské osudy se střetávají v barvitém prostředí slovácké vesnice, aby i v naší době podali
svědectví o nadčasové lidské zkušenosti. Režie: Petr Kracik, hudba: Dalibor Štrunc. Hrají
a zpívají: Jitka Čvančarová j.h. / Tereza Kostková j.h., Jan Teplý / Petr Štěpán j.h., Marcela
Nohýnková / Zdena Herfortová j.h., Kateřina Macháčková, Rostislav Čtvrtlík / Radek Zima,
Barbora Valentová, Rudolf Jelínek, Zuzana Slavíková, Hana Seidlová, Ondřej Kavan, Ivo
Kubečka, Jan Konečný a další. Délka představení: 2.35 hod.
ÈVA PATAKI: EDITH A MARLENE I Edith a Marlene je příběhem dvou slavných šansoniérek
Edith Piaf a Marlene Dietrich. Autorka hry, maďarská scénáristka, staví do kontrastu dva
odlišné způsoby přístupu k životu. Režie: Pavel Pecháček. Hrají a zpívají: Hana Seidlová, Renata
Worek-Drösslerová j.h., Karel Vlček / Ivan Jiřík, Barbora Valentová, René Přibil / Ivo Kubečka,
Jiří Havel, Jan Teplý, Otto Rošetzký, Radek Zima a další. Délka představení: 2.45 hod.
ANTONÍN PROCHÁZKA: JEŠTĚ JEDNOU, PROFESORE I Nepraktický, ale romantický profesor
literatury se nechá pomocí moderní techniky přemístit do svého oblíbeného historického
románu. Vděčný motiv současníka, který se ocitne v jiné době vyvolává celou škálu komických
situací. Režie: Antonín Procházka. Hrají: Pavel Kikinčuk j.h. / Antonín Procházka j.h., Kateřina
Macháčková, Radek Zima, Eva Kodešová, Barbora Valentová, Jan Révai j.h. / Petr Kracik,
Rostislav Čtvrtlík / Ivan Jiřík, Jitka Sedláčková / Zuzana Slavíková, Ondřej Kavan / Denny
Ratajský j.h. Délka představení: 2.30 hod.
ALEXANDRE DUMAS, JEAN-PAUL SARTRE: KEAN I Životní osudy legendárního shakesperovského herce Edmunda Keana se staly předlohou ke hře, která se s vtipným nadhledem
zabývá otázkami lidské svobody, důstojnosti a předurčenosti osudu. Režie: Petr Hruška. Hrají:
Jiří Langmajer j.h., David Suchařípa j.h., Andrea Černá j.h., Simona Vrbická, Klára Issová j.h.,
René Přibil / Jiří Havel, Jitka Sedláčková / Marcela Nohýnková, Karel Hlušička / Miloš Kopečný
a další. Délka představení: 3.10 hod.
TENNESSEE WILLIAMS: KOČKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ STŘEŠE I Starý pan Pollit, hlava
bohaté jižanské rodiny, se vrací z nemocnice. Všichni, kromě něho a jeho manželky vědí, že
zpráva o jeho uzdravení je milosrdná lež. V sázce je mnohé - zbývá totiž rozhodnout, komu
hlava rodiny odkáže své miliony ... Režie: Petr Kracik. Hrají: Vilma Cibulková j.h., Aleš Procházka
j.h., René Přibil, Slávka Hozová j.h., Jitka Sedláčková / Inka Brendlová, Jiří Havel / Jan Skopeček,
Karel Vlček, Luděk Nešleha a další. Délka představení: 2.20 hod.
PAVEL KOHOUT: UBOHÝ VRAH I Představení začíná v okamžiku, kdy se v ústavu pro
choromyslné pořádá formou divadla na divadle rekonstrukce příběhu, ve které hlavní hrdina
používá své mimořádné intelektuální schopnosti i svůj herecký talent, aby si podrobil své okolí.
Režie: Petr Kracik. Hrají: Jiří Langmajer j.h., Jan Vlasák j.h., Klára Issová j.h., Kateřina
Macháčková, René Přibil, Rostislav Čtvrtlík, Sandra Nováková j.h., Jitka Sedláčková, Karel Vlček,
Ivo Kubečka / Karel Hlušička j.h. a Aleš Alinče. Délka představení: 2.25 hod.
SOFOKLÉS: OIDIPÚS VLADAŘ I Sofoklův Oidipús vladař je silným příběhem o velikosti a pádu
člověka. O muži, který byl lovcem i lovenou zvěří, soudcem i zločincem, manželem i dítětem,
zachráncem i příčinou zkázy. Režie: Lucie Bělohradská. Hrají: Jiří Langmajer j.h., Zuzana
Slavíková, Rostislav Čtvrtlík, Jan Teplý / Jan Révai j.h., René Přibil, Miloš Kopečný, Jitka
Sedláčková / Kateřina Macháčková a další. Délka představení: 1.20 hod. bez přestávky.
www.divadlopodpalmovkou.cz
Zpravodaj Divadla pod Palmovkou. Redakce: Věra Taborská, Petr Kracik, Ladislav Stýblo. Grafická úprava, sazba a texty: Ladislav Stýblo. Fotografie: archiv divadla a autorů.
Vydalo Divadlo pod Palmovkou v dubnu 2009. Neprodejné.