KURIER 166

S L O V E N S K O - â E S K Á
S P O L U P R Á C A
V novembri 1989 bola spoluzakladateºkou OF v Tábore. Odvtedy sa pohybuje v tzv. veºkej
politike a vÏdy mala do ãinenia s armádou. âi uÏ ako ãlenka brann˘ch a bezpeãnostn˘ch v˘borov,
alebo ako ãlenka pre dohºad nad odsunom sovietskych vojsk. V januári 1997 bola ministerkou
spravodlivosti âeskej vlády. Vo volebnom období 2002 – 2006 bola poslankyÀou za KDU-âSL.
Najprv sa stala podpredsedníãkou v˘boru pre obranu a bezpeãnosÈ a predsedníãkou ãeskej
delegácie pri parlamentnom zhromaÏdení NATO. Je jednou z troch Ïien v súãasnej ãeskej vláde
a prvou Ïenou vo funkcii ministerky obrany âR. JUDr. Vlasta PARKANOVÁ odpovedala
na niekoºko otázok Petra Zemaníka.
âesi a Slováci
majú k sebe blízko
Samostatné fungovanie na‰ich ‰tátov prinieslo nevyhnutnosÈ vybudovania samostatn˘ch armád. Napriek tomu nebolo
moÏné bez spolupráce. Prejavilo sa to nielen vtedy, keì sa na‰e ‰táty usilovali o
ãlenstvo v NATO (napríklad spoloãná jednotka v rámci mierov˘ch síl OSN v b˘valej Juhoslávii), ale predov‰etk˘m v rámci
severoatlantickej spolupráce. Ako ju hodnotíte?
Myslím, Ïe âR udûlala pro vstup Slovenska do NATO maximum. I v souãasné dobû
mají k sobû âe‰i a Slováci v NATO blízko.
Jsme jediné dva národy v alianci, jejichÏ
pfiedstavitelé spolu mÛÏou hovofiit v matefiské fieãi a pfiitom si v˘bornû rozumí. Navíc generace vojákÛ i diplomatÛ na úrovni stfiedního a vy‰‰ího managementu sdílí spoleãnou
zku‰enost z dob federace. âasto se jedná o
b˘valé spoluÏáky nebo spolupracovníky. Na
druhou stranu jsme dva samostatné státy a urãité aspekty zahraniãní politiky se li‰í. To je
vidût i na politice úãasti vojákÛ v zahraniãních operacích. Sloven‰tí vojáci, narozdíl od
ãesk˘ch, mají na kontû nasazení na Kypru ãi
na Blízkém v˘chodû. âeská armáda se vÏdy
soustfiedila na západní Balkán, Irák a Afghánistán. Kdekoliv jsou spolu ãe‰tí a sloven‰tí
vojáci spoleãnû, spolupráce funguje v˘bornû.
Ktoré spoloãné projekty povaÏujte v súãasnosti za prioritné a na ak˘ch budú na‰e armády pracovaÈ v budúcnosti?
Vzhledem k tomu, Ïe Armády âR i Ozbrojené síly SR se aktivnû úãastní zahraniãních
operací, kde se nedá obejít bez letecké pfiepravy, máme spoleãnou potfiebu pofiídit nové
moderní taktické transportní letouny. Je uÏiteãné vymûÀovat si v této i v jin˘ch oblastech
modernizace zku‰enosti, ale nûjaké spoleãné projekty v oblasti vyzbrojování v souãasnosti na obzoru nejsou. KaÏdá armáda má trochu jiné potfieby a podmínky pro jejich realizaci.
tejto súvislosti sa objavuje viacero znepokojiv˘ch vyhlásení najmä zo strany Ruska, ktoré sa cíti byÈ t˘mto zariadením
ohrozené. Ako vnímate tieto vyjadrenia a
ako chcete na ne reagovaÈ?
Dovolím si vás poopravit. O zapojení âR
do systému protiraketové obrany je‰tû nebylo rozhodnuto. Souhlas musí vyslovit Parlament âeské republiky cestou ratifikace dvou
mezinárodních smluv. Smlouvy zatím pro‰ly
Senátem, ale klíãové je hlasování Poslanecké snûmovny, kde se jedná o velmi sloÏitou
politickou otázku.
Co se t˘ãe v˘rokÛ Ruska, je otázkou, do
jaké míry se jedná o politickou hru a do jaké
míry je z ruské strany pociÈováno nûjaké
skuteãné vojenské riziko. Je zde jasn˘ argument, Ïe systém protiraketové obrany není a
ani nemÛÏe b˘t namífien proti Rusku. Poãet
antiraket je tak mal˘, Ïe nijak nemÛÏe sniÏovat váhu ruského jaderného arzenálu.
Zavedenie profesionálnej armády bolo v
âeskej republike moÏné aj preto, Ïe krajina postavila svoju obranyschopnosÈ a
bezpeãnosÈ práve na spojeneck˘ch zväzkoch. Ako si predstavujete budúcnosÈ Armády âR? Na ãom bude stavaÈ?
Pokud se podstatnû nezmûní bezpeãnostní situace ve svûte, bude mít âeská republika nadále malou profesionální armádu, která bude doma pomáhat pfii krizov˘ch situacích, kde nestaãí síly hasiãÛ ãi policie, a v zahraniãí se bude úãastnit mezinárodních misí
na prosazení a udrÏení míru. Kromû profesionální armády by mûl existovat i systém ãásteãnû vycviãen˘ch a nasaditeln˘ch záloh,
kter˘ by posílil profesionální jednotky v pfiípadû mimofiádné situace. Zárodkem tohoto
systému jsou aktivní zálohy dobrovolné, které pfii Armádû âR pÛsobí, ale po stránce legislativní, personální i v˘cvikové je zde je‰tû práce na nûkolik let, neÏ se skuteãnû vyrovnají záloÏním prvkÛm ozbrojen˘ch sil
Velké Británie, Holandska ãi USA.
Dnes je uÏ jasné, Ïe protiraketov˘ radarov˘ systém bude stáÈ v âeskej republike. V
53