Dvodová zpráva Obecná ţást A. Závreţná zpráva z velké RIA Název

Transkript

D vodová zpráva
Obecná !ást
A. Záv"re!ná zpráva z velké RIA
Název
Návrh zákona o zmírn ní n kterých majetkových k!ivd zp"sobených církvím a náboženským
spole#nostem v dob nesvobody, o vypo!ádání majetkových vztah" mezi státem a církvemi a
náboženskými spole#nostmi a o zm n n kterých zákon" (zákon o majetkovém vyrovnání
s církvemi a náboženskými spole#nostmi).
Popis sou asného stavu
Identifikace problému
Financování jednotlivých církví a náboženských spole#ností je v sou#asné dob upraveno
zákonem #. 218/1949 Sb., o hospodá!ském zabezpe#ení církví a náboženských spole#ností
státem. Tento zákon byl p!ijat v rámci perzekuce páchané po 25. únoru 1948 na území
tehdejšího $eskoslovenska v"#i církvím a náboženským spole#nostem.
Církve a náboženské spole#nosti byly totalitním státem zbaveny materiální a finan#ní
základny jako p!edpokladu své nezávislosti a v celém rozsahu byly na základ zákona
#. 218/1949 Sb. odkázány na p!íjmy ze státního rozpo#tu. Stát prost!ednictvím institutu
státního souhlasu reguloval po#et duchovních a hradil jejich platy. Po roce 1989 se stát
p!ihlásil k ochran náboženské svobody a v Listin základních práv a svobod zaru#il církvím
a náboženským spole#nostem autonomii. Na rozdíl od období p!ed rokem 1989 již stát po#et
duchovních nereguluje. Princip financování duchovních státem však nadále z"stává
v platnosti, nebo% církvím a náboženským spole#nostem dosud nebyl vrácen jejich majetek.
Jelikož po#et duchovních kontinuáln roste, zvyšují se nároky na státní rozpo#et.
Od po#átku devadesátých let obecn platí, že systémovým nástrojem !ešení majetkových
k!ivd z doby nesvobody je metoda obecných restitu#ních zákon". Již od po#átku obnovování
soukromého vlastnictví a úsilí o nápravu n kterých k!ivd z doby p!ed rokem 1990 byla
zamýšlena vedle restitucí fyzických osob, politických stran a spolk" také systémová náprava
majetkových k!ivd zp"sobených církvím a náboženským spole#nostem. Tento zám r m l od
po#átku podporu nap!í# politickým spektrem a odrážel v sob rovný p!ístup k r"zným
subjekt"m, kterým byly majetkové k!ivdy zp"sobeny. Na rozdíl od fyzických osob a
n kterých právnických osob (nap!. t lovýchovné organizace, $eský #ervený k!íž)
k zamýšlené systémové náprav majetkových k!ivd spáchaných na církvích a náboženských
spole#nostech dosud nedošlo.
Zákon #. 229/1991 Sb. a zákon #. 92/1991 Sb. zaru#ují, že majetek církví a náboženských
spole#ností, který p!ešel na stát po 25. únoru 1948, nelze p!evád t do vlastnictví jiných osob
až do p!ijetí zákona nového. Blokace církevního majetku a tedy faktická nemožnost s tímto
majetkem efektivn nakládat je jedním ze zásadních problém", jež mají být !ešeny
majetkovým vyrovnáním mezi státem a církvemi a náboženskými spole#nostmi. Jak shrnuje
níže zarámovaný text, jedná se o problém, k jehož !ešení byla v historii $eské republiky
p!ipravována !ada variant, nicmén žádná z nich doposud nebyla p!ijata.
18
Vybrané pasáže z historie majetkových vztah státu a církví a náboženských spole!ností
Vybrané události p!ed rokem 1989
Ihned po únoru 1948 byla provedena radikální pozemková reforma vydáním zákona #. 46/1948 Sb., o nové
pozemkové reform , kterou byla konfiskována prakticky veškerá zem d lská a lesní p"da. A to a#koli v té dob
nebyla ješt dokon#ena revize první pozemkové reformy. Po této reform církvím a náboženským spole#nostem
z"staly jen kostely, fary, pop!. malé farní zahrady.
Oba zákony o pozemkové reform , jak zákon #. 142/1947 Sb., tak zákon #. 46/1948 Sb., ustanovovaly finan#ní
odškodn ní za vyvlastn né pozemky. Církve a náboženské spole#nosti však nikdy finan#ní náhradu vyplývající
z obou zákon" nedostaly. Stát tedy p!išel k církevnímu majetku bezplatn . Zestát&ování majetku církví a
náboženských spole#ností pokra#ovalo i v dalších letech, nap!. zákonem #. 169/1949 Sb., o vojenských
újezdech, #i zákonem #. 185/1948 Sb., o zestátn ní lé#ebných a ošet!ovacích ústav" a o organizaci státní
ústavní lé#ebné pé#e. Majetek církví a náboženských spole#ností byl v !ad p!ípad" odejmut rovn ž na základ
opat!ení provedených mimo rámec tehdy platných právních p!edpis" nebo v p!ímém rozporu s nimi. Tím byly
církve a náboženské spole#nosti úpln zbaveny svého ekonomického zázemí. Jako kompenzace byl p!ijat zákon
#. 218/1949 Sb., o hospodá!ském zabezpe#ení církví a náboženských spole#ností státem, podle kterého
financuje veškerý chod církví a náboženských spole#ností stát a církve a náboženské spole#nosti se tak stávají
na státu materiáln tém ! zcela závislé. V zákon se stát zavázal hradit osobní požitky duchovních, jejich
cestovní, st hovací a jiné výlohy, sociální dávky a v cné náklady církví a náboženských spole#ností. Stát m l
pod kontrolou církevní majetek a ud loval duchovním státní souhlas k výkonu duchovenské služby.
Další útok na fungování církví a náboženských spole#ností se udál ve dnech 13. a 14. dubna 1950, kdy bylo
násiln internováno všech 2 200 !eholník" a b hem #ervence až !íjna bylo internováno i všech 10 000 !eholnic.
Stát se tím zmocnil asi 850 klášterních objekt". Protože však tento #in nebyl na rozdíl od záboru zem d lské a
lesní p"dy nikdy podložen zákonným p!edpisem, bylo oficiáln prohlašováno, že tyto objekty i nadále pat!í
církvím a náboženským spole#nostem. Jako správce mnoha t chto objekt" byla ustanovena Náboženská matice,
která je obvykle prop"j#ila r"zným socialistickým organizacím. (Pelán, 2006)
Události od roku 1989 do roku 1998
Po roce 1989 se k aktivní ve!ejné #innosti mohly p!ihlásit i církve a náboženské spole#nosti. Základem pro
jejich další nezávislé hmotné fungování byla o#ekávána rehabilitace církví a náboženských spole#ností nejen
finan#ní a majetkové, ale také ve!ejn -politické a morální. Díky zákonu #. 298/1990 Sb., o úprav n kterých
majetkových vztah" !eholních !ád" a kongregací, bylo vráceno !eholník"m 57 objekt", pozd ji pro umožn ní
další existence a rozvoje !ád" bylo zákonem #. 338/1991 Sb. vráceno dalších 113 objekt". V letech 1990-91
bylo tedy v prvotním zápalu navráceno 170 zchátralých klášter", avšak bez dalšího materiálního zázemí. Pokus
uzákonit vrácení dalšího (zejm. diecézního) majetku církvím a náboženským spole#nostem p!es podporu všech
#eských pravicových stran ztroskotal na nesouhlasu levicových stran a slovenské HZDS.
Zákon #. 218/1949 Sb. byl z velké #ásti s o#ekáváním do#asnosti ponechán. Zákon #. 92/1991 Sb. zaru#oval, že
majetek, který p!ešel na stát po 25. únoru 1948, „nelze p!evád t do vlastnictví jiným osobám do p!ijetí zákon" o
tomto majetku“. Bohužel zákaz manipulace s církevním majetkem a majetkem náboženských spole#ností byl v
praxi v #asto samotnými orgány #eského státu nerespektován a obcházen.
Blokace církevního majetku a majetku náboženských spole#ností – do doby p!ijetí zákonné úpravy o
majetkovém vypo!ádání vztah" mezi státem a církvemi a náboženskými spole#nostmi – je upravena p!edevším
v zákon #. 229/1991 Sb. o p"d . V tomto zákon je formulován také p!íslib zákonodárce církevní majetek
vypo!ádat. Návrh #eskoslovenského obecného restitu#ního zákona byl v roce 1992 p!edložen skupinou
poslanc", nebyl však v tehdejším Federálním shromážd ní kv"li nep!ítomnosti n kolika slovenských poslanc"
schválen. A – jak ukazuje níže uvedený p!ehled – k p!ijetí zákonné úpravy nedošlo ani v následujících 19
letech.
Nástupnické státy $eské a Slovenské Federativní Republiky po 31. prosinci 1992 k otázce církevních restitucí
zaujaly odlišný postoj. Spole#ný jim však z"stal významný podíl státu na financování #innosti církví a
náboženských spole#ností, p!edevším plat" duchovních.
Postoje vlád od roku 1998 do roku 2011
Vláda Miloše Zemana (1998-2002)
Zeman ($SSD) v #ervenci 1998 p!ed jmenováním premiérem prohlásil, že jeho menšinová vláda hodlá zastavit
církevní restituce s výjimkou arizovaného židovského majetku. $SSD také necht la prosazovat odluku církví a
náboženských spole#ností od státu. Vztahy státu a církví a náboženských spole#ností se zabývala komise
ustavená v lednu 1999, které p!edsedal ministr kultury Pavel Dostál ($SSD). V dubnu 1999 p!išla se dv ma
možnostmi !ešení. Podle první by se financování církví a náboženských spole#ností vy!ešilo na základ
19
vý#tového zákona o navrácení majetku. P!i druhé, Dostálem preferované, by vláda nárokovaný majetek
shromáždila ve fondu, z jehož výnos" by byly církve a náboženské spole#nosti placeny. V zá!í 2000 se
p!edsednictvo Zemanova kabinetu shodlo na tom, že k vy!ešení problému by m l být vytvo!en fond, ve kterém
by byl umíst n majetek nárokovaný církvemi a náboženskými spole#nostmi Zástupci $eské biskupské
konference, Federace židovských obcí a Ekumenické rady církví s postupným osamostatn ním od státního
rozpo#tu souhlasili, proti ale byly #ty!i církve (pravoslavná, #eskoslovenská husitská, starokatolická a
apoštolská církev), jež cht ly zachovat dosavadní model financování státem. Za Zemanova kabinetu vyrovnání
p!ijato nebylo.
Koali#ní kabinety $SSD, KDU-$SL a US-DEU (2002-2006)
Majetkovým vyrovnáním mezi státem a církvemi a náboženskými spole#nostmi se zabývala koali#ní církevní
komise, která v b!eznu 2004 dosp la k návrhu, podle kterého by si stát ponechal sporný majetek za zhruba 100
miliard korun a církvím a náboženským spole#nostem za n j vyplatil náhradu. Otázkou z"stalo, zda by stát
vyplatil celou náhradu církvím a náboženským spole#nostem najednou, nebo by ji splácel formou renty. Podle
tehdejšího pražského arcibiskupa Miloslava Vlka by nap!íklad pro katolíky byla lepší výplata pen z, protože
majetek byl ve špatném stavu. Na p!elomu let 2004 a 2005 ale vláda opakovan p!erušovala jednání o
majetkovém vypo!ádání s církvemi a náboženskými spole#nostmi kv"li neshodám mezi koali#ními partnery.
Ministr kultury Dostál následn navrhl kompromis, dle n hož by #ást majetku stát vydal podle vý#tového
zákona a #ást na základ obecného restitu#ního zákona. Proti byli lidovci. Zástupci církví a náboženských
spole#ností zase navrhli rentu vyplácenou státem po n kolik desítek let. V únoru 2005 nakonec Dostál
p!edstavil nový návrh, podle kterého by stát po n kolik desítek let zajistil financování všech církví a
náboženských spole#ností, pokud se do budoucna vzdají majetkových nárok". Definitivní !ešení se ale
nepoda!ilo nalézt ani tentokrát.
Vláda Mirka Topolánka (2007-2009)
Nevy!ešeným majetkovým vyrovnáním s církvemi a náboženskými spole#nostmi se vážn za#al zabývat až
druhý koali#ní kabinet Mirka Topolánka (ODS). V kv tnu 2007 z!ídil p!íslušnou komisi, v jejímž #ele stanul
ministr kultury Václav Jehli#ka (KDU-$SL). V !íjnu 2007 oznámil, že stát se s církvemi a náboženskými
spole#nostmi dohodl. V lednu 2008 pak vláda schválila návrh zákona, podle kterého by stát vrátil t!etinu
majetku a dv t!etiny by tvo!ila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. I s
úrokem by #ástka #inila asi 270 miliard korun a po p!echodném dvacetiletém období by stát p!estal církve a
náboženské spole#nosti financovat. Paragrafované zn ní ale ztroskotalo na odporu opozice a #ásti poslanc"
ODS. V b!eznu 2009 sn movní komise doporu#ila sn movn nep!ijmout vládní návrh zákona o vyrovnání a
vyzvala vládu, aby s církvemi a náboženskými spole#nostmi zahájila nové kolo jednání. Nedlouho p!edtím
Topolánkova vláda padla.
Vláda Jana Fischera (2009-2010)
Ú!ednický kabinet se majetkovému vyrovnání s církvemi a náboženskými spole#nostmi nev noval.
Vláda Petra Ne#ase (od 2010)
B hem povolebního vyjednávání se zástupci ODS, TOP 09 a VV shodli na tom, že otázka vztah" a majetku
mezi státem a církvemi a náboženskými spole#nostmi musí být vy!ešena v co nejkratší dob , aby mohly být
církve a náboženské spole#nosti nezávislé na státu. Prvním krokem k !ešení situace bylo podepsání Deklarace
shody o výkonu hospodá!ského zabezpe#ení církví a náboženských spole#ností státem v letech 2011 až 2014
dne 12. ledna 2011, ve které bylo v dohod s církvemi a náboženskými spole#nostmi dosaženo stabilizace
výdaj" státu na financování církví a náboženských spole#ností. V b!eznu vláda jmenovala tým pro vyjednávání
s církvemi a náboženskými spole#nostmi, v kv tnu partnerskou komisi ustavily i církve a náboženské
spole#nosti. Vládní komise zahájila svou #innost 19. dubna 2011. B hem svých zasedání tato komise projednala
r"zné možnosti majetkového vyrovnání. Nakonec se rozhodla vycházet z návrhu zákona o majetkovém
vyrovnání z roku 2008 s tím, že budou upravena ta jeho ustanovení, která byla p!edm tem nejv tších spor".
Zejména bylo diskutováno rozší!ení naturální restituce za sou#asného snížení nárok" na státní rozpo#et. Vládní
komise posléze dosp la k definici parametr", na kterých by m l být model majetkového vyrovnání postaven, a
tyto parametry projednala s Církevní komisí, která sdružuje p!edstavitele dot#ených církví a náboženských
spole#ností. Na spole#ném jednání dne 25. srpna 2011 pak byly parametry majetkového vyrovnání ob ma
komisemi definitivn odsouhlaseny.
K narovnání vztah" státu a církví a náboženských spole#ností se n kolikrát vyjad!oval
Ústavní soud. Mezi nejvýznamn jší z jeho nález" k tomuto problému pat!í nález sp. zn. Pl.
ÚS 9/07, nález sp. zn. 2166/10, jímž se soud vyjad!uje k možnosti vzniku nových k!ivd, a
20
nález sp. zn. 2326/07, ve kterém soud dává zákonodárci #asový limit pro majetkové
vypo!ádání s tím, že jinak za#ne Ústavní soud o vydávání majetku rozhodovat sám.
Nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07
Ve snaze vyjít vst!íc zejména starost"m se v roce 2007 na Ústavní soud obrátila skupina
senátor" s návrhem, aby zrušil ustanovení § 29 zákona #. 229/1991 Sb., o p"d , ve zn ní
pozd jších p!edpis", které blokuje nakládání s p"vodním církevním majetkem do doby vydání
zvláštního p!edpisu. Skupina zárove& požadovala, aby Ústavní soud vyslovil, že dlouhodobá
ne#innost Parlamentu spo#ívající v nep!ijetí zákona, na n jž toto ustanovení odkazuje, je
protiústavní. Tato ústavní stížnost byla podána v úzké spolupráci se Svazem m st a obcí $R.
Zrušení paragrafu by totiž umožnilo p!evod historického majetku církví a náboženských
spole#ností t!etím osobám, #ímž by bylo ohroženo, ne-li znemožn no, majetkové narovnání
státu a církví a náboženských spole#ností. Historický majetek církví a náboženských
spole#ností není p!edm tem obecného restitu#ního zákona. Žádný speciální zákon ani p!edpis
však p!es zákonný p!íslib nebyl dosud p!ijat. Velká #ást tohoto majetku církví a
náboženských spole#ností je spravována Pozemkovým fondem $R. Mnoho obcí a m st
t mito nedo!ešenými restitu#ními vztahy trpí a jejich rozvoj je omezen, nebo% na svém území
mají rozsáhlé majetky a pozemky, s nimiž nemohou nakládat.
Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 9/07 návrh skupiny senátor" na zrušení bloka#ního
paragrafu 29 v zákon o p"d zamítl. Ve svém výroku však #áste#n vyhov l požadavku
senátor" na vyjád!ení se k dlouhodobé ne#innosti Parlamentu. Soud konkrétn konstatoval:
„…dlouhodobá ne#innost Parlamentu $eské republiky spo#ívající v nep!ijetí zvláštního
právního p!edpisu, který by vypo!ádal historický majetek církví a náboženských spole#ností,
je protiústavní a porušuje #l. 1 Ústavy $eské republiky, #l. 11 odst. 1 a 4, #l. 15 odst. 1 a #l.
16 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a #l. 1 Dodatkového protokolu k Úmluv o
ochran lidských práv a základních svobod. Pokud zákonodárce odkáže na zákon, který má
být schválen v budoucnu, avšak tento zvláštní zákon ani po dlouhé dob nep!ijme (v této v ci
se jedná o 19 let), porušuje tím princip právní jistoty a d"v ry v právo.“
Nemožnost flexibilního využívání zablokovaného majetku omezuje možnosti rozvoje obcí.
Nastavení zákona zap!í#i&uje ekonomickou nesamostatnost církví a náboženských spole#ností
a jejich finan#ní závislost a nároky na stát. Stát by dle zákona m l pln financovat celý chod
církví a náboženských spole#ností, což v sou#asné dob ne#iní. P!edstavitelé m st a obcí
vnímají problematiku kone#ného vy!ešení otázky vyrovnání mezi státem a církvemi a
náboženskými spole#nostmi jako klí#ovou. Svaz m st a obcí $R je p!ipraven znovu v této
v ci jednat s novou vládou a Parlamentem a nadále hájit zájmy obcí. Nejznám jší kauzy s
problémovým zablokovaným majetkem jsou v obcích $ervená 'e#ice, Volyn , Rovensko pod
Troskami, Lázn B lohrad na Ji#ínsku, aj.
Rizika spojená s ne inností
V p!ípad , že by ani po 20-ti letech nebyl stát schopen provést narovnání vztah" s církvemi a
náboženskými spole#nostmi, hrozí prohlubování následujících rizik pro stát a ve!ejné
instituce:
• financování plat duchovních bude nadále zbyte!n" navyšovat mandatorní
výdaje a v dlouhodobém horizontu náklady na n j p!evýší hodnotu nevydaného
majetku církví a náboženských spole#ností; soub žn s tímto problémem je pak t!eba
brát v potaz i možnost vzniku nových církví a náboženských spole#ností, které budou
rovn ž vyžadovat financování plat" duchovních,
21
• nár st vnit#ního dluhu spojeného s podinvestovaným majetkem církví a
náboženských spole#ností (zejména stavby a s nimi související movitý majetek),
• v obcích, v jejichž katastrálním území se nachází blokované pozemky, prohlubování
negativních jev spojených s nemožností rozvoje území, !erpání n"kterých
prost#edk ze strukturálních fond atp.,
• mezinárodní reputa#ní rizika spojená s neschopností $R vypo!ádat se s církevními
restitucemi.
V návaznosti na citované nálezy Ústavního soudu je t!eba zvlášt zd"raznit riziko spojené
s potenciálním zahájením „živelného“ vydávání majetku církví a náboženských
spole!ností rozhodnutími obecných soud stvrzených argumentací Ústavního soudu.
V tomto p!ípad m"že docházet, !e#eno slovy Ústavního soudu, ke vzniku nových k!ivd a
k obecnému zvýšení právní nejistoty ohledn vlastnických práv k blokovanému církevnímu
majetku, který se v sou#asné dob nachází v držení obcí a soukromých subjekt".
Pro církve a náboženské spole#nosti spo#ívá riziko, v p!ípad neprovedení majetkového
vypo!ádání vztah" se státem, zejména v závislosti na možnostech státního rozpo#tu a v postoji
každé konkrétní vlády k problematice církví, náboženských spole#ností a duchovenstva.
Narovnání dává církvím a náboženským spole#nostem možnost rozhodovat o svém vlastním
osudu a zhodnocovat sv"j majetek svými silami bez ohledu na obecné zám ry státu. V
sou#asnosti zaopat!ení duchovních provádí stát, p!i#emž status kn ží jako státních
zam stnanc" se jeví jako z povahy v ci nevhodný. Opravy církevních budov a udržování
s nimi spojeného majetku (v#etn um leckých d l) v !ad p!ípad" neprovádí nikdo.
Role církví a náboženských spole ností ve spole nosti a jejich význam
v !R
V sou#asné dob je v $eské republice 32 registrovaných církví a náboženských spole#ností. V
Listin základních práv a svobod (#l. 15 a 16) je zakotvena náboženská svoboda, ale není
p!esn definováno ekonomické postavení církví a náboženských spole#ností ani problematika
jejich majetku. Církve a náboženské spole#nosti hrají v naší spole#nosti v mnoha ohledech
významnou roli a krom vlastní náboženské #innosti se angažují v oblasti ve!ejn
prosp šných #inností, p!edevším ve školství, zdravotnictví, sociální pé#i a kultu!e.
Církve a náboženské spole#nosti mohou dle zákona #. 561/2004 Sb. z!izovat školy, které
kopírují #eský školský systém, mohou tedy provozovat mate!ské, základní, st!ední a vyšší
odborné školy. Teologické fakulty byly za!azeny do systému ve!ejných škol zákonem
#.163/1990 Sb. Podle školského zákona je #innost církevních škol a školských za!ízení
financována ve stejném rozsahu jako #innost škol z!izovaných Ministerstvem školství,
mládeže a t lovýchovy, s výjimkou výdaj" na po!ízení #i zhodnocení dlouhodobého majetku,
pokud jím nejsou u#ební pom"cky. Finan#ní podpora tedy zahrnuje pouze neinvesti#ní
výdaje. Prost!edky na pé#i o majetek, který je ve vlastnictví z!izovatele si církve a
náboženské spole#nosti musí zajistit z jiných zdroj", #asto se musí spoléhat na dárce #i
granty. V $eské republice bylo ve školním roce 2010/2011 celkem 126 církevních škol. O
jejich dobré pozici v #eském školství vypovídá výsledek státních maturit v roce 2011, kde se
3 církevní gymnázia dostala mezi 10 nejlepších.
K dalším aktivitám církví a náboženských spole#ností pat!í zdravotnická a sociální pé#e.
Církevní nemocnice a sociální za!ízení mají nárok na státní dotace za stejných podmínek jako
ostatní neziskové organizace. V dnešní dob jsou v $eské republice 3 církevní nemocnice, z
nichž jedna poskytuje akutní léka!skou pé#i.
Církve a náboženské spole#nosti se aktivn zapojují rovn ž do charitativní #innosti. Nejv tší
organizací tohoto typu je Charita $R, která svoje aktivity rozd luje mezi $eskou republiku a
22
zahrani#í. U nás se zam !uje na sociální a zdravotní služby, provoz hospic", humanitární
pomoc #i pomoc cizinc"m v nouzi. Její zahrani#ní #innost je koordinována sdružením 162
národních charit Caritas Internationalist a jednotlivé diecézní Charity pomáhají
prost!ednictvím konkrétních projekt" ve 22 zemích sv ta, nap!íklad projektem Adopce na
dálku. Z dalších charit hraje významnou a stabilní roli ob#anské sdružení ADRA
(adventistická agentura pro pomoc a rozvoj), která byla založena v USA v roce 1956 a dnes
má zastoupení již ve 125 státech sv ta. V $eské republice p"sobí od roku 1992. Obdobn i
další církve a náboženské spole#nosti vykonávají charitativní a dobro#inné #innosti.
Církve a náboženské spole#nosti se angažují také v pé#i o d ti a mládež, provozují centra pro
mládež, která stejn jako domy d tí a mládeže nabízejí b hem roku volno#asové aktivity,
výlety, letní tábory apod. Pro v !ící, ale nejen pro n , jsou církve a náboženské spole#nosti
rovn ž centrem kulturních a vzd lávacích aktivit, #ímž v !ad komunit hrají d"ležitou roli.
Srovnání s !ešením narovnání na Slovensku a v Ma"arsku
Slovensko
Na Slovensku byl krátce po rozd lení federace vydán zákon #. 282/1993 Z.z., o zmírn ní
n kterých majetkových k!ivd zp"sobených církvím a náboženským spole#nostem, který nabyl
ú#innosti k 1. lednu 1994. Tento obecný restitu#ní zákon po#ítal s navrácením majetku, který
byl zabrán v rozporu se zásadami demokratické spole#nosti a základními principy lidských
práv v období od 8. kv tna 1945 (v p!ípad židovských obcí od 2. listopadu 1938) do 1. ledna
1990. Z tehdejších 15-ti registrovaných církví a náboženských spole#ností se zákon týkal
'ímskokatolické církve, 'eckokatolické církve, Evangelické církve, Reformované k!es%anské
církve, židovských náboženských obcí a n kolik p!ípad" se týkalo Církve adventist" sedmého
dne a Bratrské jednoty baptist". Pro uplatn ní nároku byla ur#ena prekluzivní lh"ta 12
m síc", nejpozd ji tedy 31. prosince 1994, v opa#ném p!ípad nárok zanikl. Oprávn ná
osoba, tedy církev #i náboženská spole#nost se sídlem na Slovensku, musela zaslat písemnou
žádost odpov dnému subjektu (státu, obci, právnické osob z!ízené obcí #i státem a právnické
osob z!ízené zákonem), kde specifikovala nárokovaný hmotný #i nehmotný majetek. Pokud
k uzav!ení dohody o vydání v ci nedošlo do 90-ti dn", rozhodoval o nároku soud. Lh"ta pro
uplatn ní nároku soudní cestou byla stanovena na 15 m síc", p!i nedodržení lh"ty nárok op t
zanikl. V zákon bylo p!esn stanoveno, které movité a nemovité v ci mohou být vydány.
Majetek byl oprávn ným osobám vydáván ve stavu, v jakém se nacházel ke dni nabytí
ú#innosti zákona, tedy k 1. lednu 1994. Vydávání movitých a nemovitých v cí bylo
osvobozeno od soudních a správních poplatk". Finan#ní ani v cné náhrady nebyly p!ípustné.
Vzhledem k tomu, že velká #ást nemovitostí byla církvi vrácena ve špatném technickém
stavu, neznamenaly zatím pro církev a náboženské spole#nosti zdroj p!íjmu na krytí náklad"
jejich #innosti. Proto z"stal zákon #. 218/1949 Sb., o hospodá!ském zabezpe#ení církví a
náboženských spole#ností státem nadále v platnosti. Proces restitucí církevního majetku se
zatím uzav!el zákonem #. 161/2005 Z.z., o navrácení vlastnictví nemovitostí církvím a
náboženským spole#nostem a p!evodu vlastnictví n kterých nemovitostí.
Mezi zdroje financování církví na Slovensku pat!í granty a dotace. Zdrojem financí pro církve
a náboženské spole#nosti mohou být rovn ž da&ové asignace, jedna z forem financování
nestátního neziskového sektoru.
Ma"arsko
Ma(arské !ešení majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými organizacemi
kombinovalo obecný i vý#tový restitu#ní zákon a finan#ní kompenzaci, jejíž výše byla ur#ena
p!edevším mezinárodní smlouvou se Svatým stolcem. Restitu#ní otázka zde navíc byla
spojena se zm nou financování církví a náboženských spole#ností.
23
Zákon o vypo!ádání s církvemi a náboženskými spole#nostmi zajistil církvím a náboženským
spole#nostem možnost požádat o navrácení nemovitostí, které byly znárodn ny po 1. lednu
1948 bez náhrady, p!ed vyvlastn ním sloužily jako církevní, vzd lávací, sociáln -zdravotní #i
kulturní instituce a budou navráceny ke stejným ú#el"m v budoucnosti. Stát se v rámci svých
finan#ních možností zavázal odškodnit i sou#asné majitele nemovitostí. Tento zákon nem l za
cíl reprivatizovat, ale #áste#n odškodnit církve a náboženské spole#nosti a zajistit jejich
fungování. Církvím a náboženským spole#nostem p!itom nem l být navrácen žádný majetek
zp"sobilý generovat zisk (zem d lská p"da nebo t!eba bytové domy). Tento systém brzy
narazil na limitované finan#ní možnosti státu a Ma(arsko muselo hledat jinou cestu.
V #ervnu roku 1997 byla uzav!ena dohoda mezi Apoštolským stolcem a Ma(arskou
republikou, která upravovala financování katolické církve a v novala se i majetkovým
otázkám. Katolická církev se vzdala nároku na p!ibližn 1200 nemovitostí vým nou za to, že
jí stát bude vyplácet ro#ní rentu, ze které budou náboženské aktivity financovány. K tomuto
ú#elu byl vytvo!en speciální finan#ní fond, Sou#asn bylo umožn no podílet se na
financování církví a náboženských spole#ností prost!ednictvím da&ové asignace. Tyto zásady
financování byly za#len ny do zákona #. CXXIV/1997, který již zahrnoval všechny státem
uznané církve a náboženské spole#nosti.
K fondovnímu systému je dále nutno podotknout, že jeho z!ízení do jisté míry p!edpokládá,
že stát bude fungovat jako dobrý správce – investor, který bude majetek církví a
náboženských spole#ností rozmnožovat. Na p!íkladu Ma(arska a jeho sou#asné krize, která
mimo jiné vyústila i v zásah do soukromého penzijního p!ipojišt ní ob#an", je ovšem vid t,
že tento p!edpoklad nemusí vždy být úpln správný. Ze systematického hlediska pak je nutno
dodat, že není úkolem státu, aby rozmnožoval majetek soukromých subjekt", zejména tehdy,
pokud jsou tyto soukromé subjekty (v tomto p!ípad církve a náboženské spole#nosti)
p!ipraveny hospoda!it se svým majetkem samy.
Okruh dot ených subjekt#
Uvedená problematika se primárn týká t!í základních skupin, jimiž jsou:
1) Církve a náboženské spole#nosti,
2) Ve!ejné instituce a státní rozpo#et,
3) Samosprávy – zejména obce.
Církve a náboženské spole nosti
V sou#asné dob je v $eské republice 32 registrovaných církví a náboženských spole#ností,
z nichž 17 je financováno státem podle zákona #. 218/1949 Sb.
Seznam církví registrovaných v $eské republice k dnešnímu dni:
Tabulka 1: Církve a náboženské spole!ností registrované podle zákona !. 308/1991 Sb.
$.
Název církve, náboženské spole!nosti
Datum registrace
1.
2.
3.
Apoštolská církev
Bratrská jednota baptist"
Církev adventist" sedmého dne
4.
5.
6.
Církev bratrská
Církev #eskoslovenská husitská
Církev Ježíše Krista Svatých posledních
dn"
Církev !eckokatolická
1989
1951
1951
od&ato)
1951
1920
1990
7.
(1952-56
recepce z RakouskaUherska
24
Financováno
státem
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Ano
8.
9.
Církev !ímskokatolická
$eskobratrská církev evangelická
10.
Evangelická církev a. v. v $R
11.
12.
Evangelická církev metodistická
Federace židovských obcí v $R
13.
Jednota bratrská
14.
15.
16.
17.
18.
19.
K!es%anské sbory
Luterská evangelická církev a. v. v $R
Náboženská spole#nost #eských unitá!"
Náboženská
spole#nost
Sv dkové
Jehovovi
Novoapoštolská církev
Pravoslavná církev v #eských zemích
20.
Slezská církev evangelická a. v.
21.
Starokatolická církev v $R
(1950-68 od&ato)
recepce z R-U
1951
1956
19.1. 1995
1930
1. 9. 1993
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Ano
Ano
Ne
1956
Ne
Ano
Ano
Ano
Tabulka 2: Církve a náboženské spole!ností registrované podle zákona !. 3/2002 Sb.
$.
Název církve, náboženské spole!nosti
Datum registrace
22.
23.
24.
Církev K!es%anská spole#enství
Obec k!es%an" v $eské republice
Mezinárodní spole#nost pro v domí Krišny, Hnutí Hare
Krišna
$eská hinduistická náboženská spole#nost
Úst!edí muslimských obcí
Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy
moskevského a celé Rusi v $eské republice
Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü
Višva Nirmala Dharma
Církev živého Boha
Církev Nová nad je
Církev Slovo života
20. 6. 2002
4. 9. 2002
21.11. 2002
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
25. 11. 2002
17. 9. 2004
26. 5. 2007
8. 6. 2007
14. 7. 2007
15. 12. 2007
3. 9. 2009
6. 8. 2010
!"#$%& "%'()*"+$,-.& -,& /0#1,23& /0#+-,& 45& 678998& :;5& <,=!& -0"+#& -,& )*0*-!& >?!)>3$%#& >+& 2%)%*(&
1%*%@A&+2&"%'()*",@%&B$&>?!>,23C&D%&)%&#&-(<&>?(A10)(1+&,1%)>+E&F&>"+<(1%&+;G$,*%1H5&I&$JK%&L$%2%-.&
*,;L1#G&=%&*L2!D&/?%=<.C&D%&+4%#0$0-!&>+*%-@(01-!A+&-0"M)*L&>+4*L&@!"#$!&,&$& >?!>,23&>+$(--+)*(&
)*0*L&(&2,1K!A+&-0"M)*L&$J2,=M&-,&>?!)>3$#G&/%&)*0*-!A+&"+/>+4*L&=%&+>+2)*,*-3-.5&
P!ehled p!ísp vk", které byly státem vypláceny církvím a náboženským spole#nostem od
roku 2000 do roku 2011 (dle schváleného rozpo#tu), je uveden v tabulce níže. Další
informace jsou pak rozebrány ve v cné #ásti RIA.
Tabulka 3: P#ehled po!tu duchovních a p#ísp"vku státu na základ" zákona !. 218/1949
Sb.
U k az a t e l
Po#et duchovních
Výdaje na !innost registrovaných
církví a nábožensk ých spole!ností
CELKEM
2000
2001
2002
2003
3 500
3 480
3 651
3 824
662 538
731 802
832 753
926 249
2004
3 941
2005
4 137
2006
4 285
2007
4 389
2008
4 600
2009
4 755
2010
4 869
2011
4 892
968 654 1 018 370 1 113 898 1 285 640 1 351 740 1 386 740 1 439 008 1 444 753
25
P!i posuzování dopad" navrhovaných variant majetkového vyrovnání s církvemi a
náboženskými spole#nostmi byl brán z!etel na jejich diferenciaci co do velikosti a
ekonomického zázemí. Je d"ležité si uv domit, že menší církve a náboženské spole#nosti by
v p!ípad naturální restituce nedostaly v podstat žádný majetek, nebo% historicky nem ly
v #eských zemích takové postavení jako !ímskokatolická církev.
Ve!ejné instituce
Ministerstvo kultury
Ministerstvo kultury je úst!edním orgánem státní správy pro v ci církví a náboženských
spole#ností podle zákona #. 2/1969 Sb. Hlavní p!edm t #innosti Ministerstva kultury v této
oblasti je dán&zákonem #. 3/2002 Sb., o svobod náboženského vyznání a postavení církví a
náboženských spole#ností a o zm n n kterých zákon" (zákon o církvích a náboženských
spole#nostech), ve zn ní pozd jších p!edpis", a&zákonem #. 218/1949 Sb., o hospodá!ském
zabezpe#ení církví a náboženských spole#ností státem. Ministerstvo kultury také na základ
zákona #. 2/2003 Sb. vede Rejst!ík evidovaných právnických osob, Rejst!ík registrovaných
církví a náboženských spole#ností a Rejst!ík svaz" církví a náboženských spole#ností.
Další orgány státní správy
V sou#asné dob je podstatná #ást bývalého církevního majetku v rukou státu, proto se
majetkové vyrovnání dotýká i dalších orgán" státní správy, primárn spadajících do gesce
Ministerstva zem d lství (Pozemkový fond $R, Lesy $R, s.p.) a dále se jedná o Ú!ad pro
zastupování státu ve v cech majetkových. Problémem je, že velké množství bývalých
církevních hospodá!ských areál" ve správ Pozemkového fondu $R v dnešní dob chátrá.
Pozemkový fond $R a Ú!ad pro zastupování státu ve v cech majetkových uvol&ují finan#ní
prost!edky pouze na !ešení havarijních situací, a to ješt pouze v n kterých p!ípadech. Pokud
je majetek v provozuschopném stavu, je pronajímán. Nájemci jej však jen užívají a nepoušt jí
se do žádných oprav, protože není jisté, komu majetek p!ipadne a kdy budou muset
nemovitost opustit. Pozemkový fond $R nemá dostate#né finan#ní prost!edky na !ádnou pé#i
o státní majetek.
Církevní lesní majetek, který byl církvím bez náhrady zabaven, je v rukou Les" $R. Lze
d"vodn o#ekávat, že navrácení bývalých církevních les" zp t do vlastnictví církví a
náboženských spole#ností by nezp"sobilo žádnou újmu ve!ejným zájm"m. Zkušenosti ze
sousedních stát", u nichž z"stal lesní majetek církví nedot#en státními zásahy (Rakousko,
N mecko), ukazují, že stav církevních les" je bez výjimky nadpr"m rný ve všech ukazatelích.
Významným aktérem v oblasti narovnání vztah" s církvemi a náboženskými spole#nostmi je
rovn ž Ministerstvo financí, v jehož gesci je nalezení zdroj" k jeho faktické realizaci.
Obce
Subjekty, kterých se majetkové vyrovnání dotýká, jsou rovn ž územní samosprávy,
p!edevším obce. Obce v mnoha p!ípadech vlastní bývalý církevní majetek, ale kv"li
ustanovení § 29 zákona o p"d s ním nemohou disponovat. Jedná se zhruba o 135 000
položek, z nichž nejv tší #ást je v držení státu (ve správ Pozemkového fondu $R, Ú!adu pro
zastupování státu ve v cech majetkových, Les" $R), nicmén výrazná #ást je v držení dalších
právnických osob, zejména obcí a kraj". Tato situace obcím p!ináší velké komplikace p!i
hospoda!ení. Vzhledem k blokaci bývalého církevního majetku nap!íklad nemohou dostat
dotaci na opravu obecních budov, které jsou na bývalém církevním pozemku postaveny.
$asto není možné realizovat nové projekty (nap!íklad vodovod), pokud by sou#ástí stavby
byly bývalé církevní pozemky. Obce, v jejichž okolí se nachází velké rozlohy bývalého
26
církevního majetku, bývají celkov omezeny v r"stu a územním rozvoji (viz $ervená 'e#ice
níže).
Samostatným problémem je, že jsou blokovány i majetky, které mají v držení jiné právnické
osoby. Tyto osoby do nich pak samoz!ejm neinvestují a !ada památkov chrán ných budov
uprost!ed obcí je v havarijním stavu.
V #ervenci roku 2010 skupina senátor" poslala ústavní stížnost Ústavnímu soudu s návrhem
na zrušení tzv. „bloka#ního“ ustanovení § 29 zákona o p"d . Poslanci zárove& požadovali,
aby Ústavní soud vyslovil, že dlouhodobá ne#innost Parlamentu, která spo#ívá v nep!ijetí
zvláštního zákona, na n jž toto ustanovení odkazuje, je protiústavní. Tato ústavní stížnost byla
podána v úzké spolupráci se Svazem m st a obcí $R.
Ústavní soud svým nálezem vyhov l senátor"m pouze #áste#n . Návrh na zrušení ustanovení
§ 29 zákona o p"d soud zamítl. Ve druhé #ásti nálezu se však vyslovil, že dlouhodobá
ne#innost Parlamentu je v tomto p!ípad protiústavní. Obce považují vy!ešení tohoto
problému za klí#ový.
Soukromé subjekty
Soukromými subjekty, které jsou dot#eny problematikou narovnání vztah" mezi státem a
církvemi a náboženskými spole#nostmi jsou fyzické a právnické osoby, jejichž domy #i jiné
stavby se nachází na blokovaných církevních pozemcích nebo v jejich budovách.
27
V#cná ást
Velikost p$vodního církevního majetku
Vzhledem k nesourodosti podklad" církví a náboženských spole#ností týkajících se informací
o p"vodním církevním majetku (pozemkové knihy, mapové podklady, parcelní protokoly,
archivní doklady, vlastní seznamy církví a náboženských spole#ností apod.), jejichž využití
by znamenalo významné náklady na znalecké posudky a další administrativní náklady, byl
zvolen následující postup. Základním zdrojem pro stanovení rozsahu nemovitého majetku
v p"vodním vlastnictví církví a náboženských spole#ností se stala evidence t chto nemovitostí
ve správ Pozemkového fondu $eské republiky a v právu hospoda!ení Les" $R, Vojenských
les" a Ú!adu pro zastupování státu ve v cech majetkových a údaje poskytnuté Svazem m st a
obcí. Tato evidence byla prov !ena s evidencí poskytnutou církvemi a náboženskými
spole#nostmi a porovnána pomocí archivních materiál" týkajících se zábor" (nap!. dle studie
Ústavu pro soudobé d jiny Akademie v d „Katolická církev a pozemková reforma“ z roku
1996).
Tabulka 4: Velikost p vodního majetku církví a náboženských spole!ností
Vým"ra (ha)
Lesní p"da
Zem d lská p"da
Vodní plochy
Zastav né plochy
Ostatní plochy
Budovy
z toho mužské eholní ády a kongregace
z toho ženské eholní ády a kongregace
z toho diecéze ímskokatolické církve
z toho ostatní církve a náboženské spole!nosti
181326
72202
3611
600
3894
324
155
21
143
5
Tabulka 5: Pozemky ve správ" Pozemkového fondu $eské republiky dot!ené
ustanovením § 29 zákona !. 229/1991 Sb., ve zn"ní pozd"jších p#edpis evidované k 1. 5.
2011
Zem d lské pozemky (orná p"da, trvalý travní porost, chmelnice,
vinice, ovocný sad, zahrada)
32 760 ha
Voní plocha
709 ha
Ostatní plocha
1 995 ha
Zastav ná plocha a nádvo!í
127 ha
Lesní pozemky (ur#ené k pln ní funkce lesa)
37 ha
Druh neur#en (bez uvedení druhu pozemku)
12 784 ha
celkem
48 412 ha
Lesy $R s. p. evidovaly k 28. únoru 2011 ve své správ p"vodní majetek církví a
náboženských spole#ností o celkové vým !e 151 777 ha lesních pozemk", 33,7 ha pozemk"
zastav né plochy a nádvo!í a z toho 11,7 ha zastav ných ploch budov.
Ministerstvo kultury pro ú#ely stanovení výše finan#ní náhrady církvím a náboženským
spole#nostem v souvislosti s majetkovým vyrovnáním mezi státem a církvemi a
28
náboženskými spole#nostmi zpracovalo v roce 2007 podklady k ocen ní bývalého církevního
majetku. Ocen ní bylo provedeno na základ podklad", které vycházely z tržní hodnoty
majetku, a postaveno tak, aby se blížilo skute#né hodnot majetku v daném míst a #ase.
Ocen ní vychází z následujících premis:
• provedené ocen ní má p!edstavovat skute#nou sou#asnou hodnotu majetku, který byl
církvím v minulosti protiprávn odebrán a se kterým v d"sledku toho nemohly
nakládat a mít z n j užitky;
• hlavní zásadou je uspo!ádání majetkových pom r" mezi státem a církvemi a
náboženskými spole#nostmi s cílem postupného vytvo!ení modelu samofinancování
církví a náboženských spole#ností a jejich úplné ekonomické odluky od státu;
• na rozdíl od restitucí na základ zákona o p"d se v p!ípad majetkového vypo!ádání
vztah" mezi státem a církvemi a náboženskými spole#nostmi p!edpokládalo a nadále
platí, že naturální restituce bude pouze #áste#ným prost!edkem majetkového
vyrovnání, nebo% osobou povinnou bude pouze stát. Obce, kraje, fyzické osoby #i
nestátní právnické osoby nejsou dle navrženého zákona o majetkovém vyrovnání
osobami povinnými a majetek si ponechají ve svém vlastnictví.
Pro ú#ely ocen ní p"vodního církevního majetku bylo využito pr"m rných cen nemovitého
majetku v $R, zjišt ných na základ statistických metod a odborných odhad", které byly
následn aplikovány na p"vodní majetek církví a náboženských spole#ností. Výsledky tohoto
výpo#tu byly následn Ministerstvem zem d lství porovnány s p!ehledy tržních cen
zem d lské p"dy a lesní p"dy uvedených ve dvou studiích Výzkumného ústavu
zem d lského. Jednalo se o „Studii dopad" liberalizace nakládání se zem d lskou a lesní
p"dou“ z února 1999 a „Dopadovou studii pro oblast volného nakládání se zem d lskou a
lesní p"dou“ z kv tna 2001. Po porovnání vývoje cen zem d lské p"dy na #eském trhu bylo
konstatováno, že ocen ní p"vodního církevního majetku provedené v p!edloženém materiálu
odpovídalo tržním cenám.
Výsledkem hodnocení byly následující údaje:
Tabulka 6: Výsledky ocen"ní jednotlivých typ
náboženských spole!ností
Lesní p da
Zem"d"lská p da
Vodní plochy
Zastav"né plochy
Ostatní plochy
Budovy
Celkem
nemovitého majetku církví a
Vým"ra (ha)
Cena za m2 (K!)
Výsledná cena (mld. K!)
181326
72202
3611
600
3894
324
27,74
44,48
20,00
1106,78
30,00
50,3
32,1
0,7
6,6
1,2
43,8
134,7
Detaily k ocen ní jednotlivých typ" majetku specifikuje níže zarámovaný text.
Metodika zjišt"ní pr m"rných cen dle jednotlivých kategorií nemovitého majetku církví
a náboženských spole!ností
Zem d lská p"da
Vzhledem k tomu, že p"vodní majetek církví a náboženských spole#ností je velmi rozsáhlý a v rámci území
$eské republiky náhodn rozmíst ný, vycházelo se p!i výpo#tu pr"m rných cen ze základního p!edpokladu, že
vlastnosti jednotlivých druh" nemovitostí (v#etn cen) stanovované jako pr"m rné v rámci $R se dají aplikovat
na tento rozsáhlý, náhodn rozmíst ný majetek vlastn ný p"vodn církvemi a náboženskými spole#nostmi.
29
Zem d lská p"da
Ministerstvo kultury p!istoupilo k vyhodnocení ceny na základ výsledk" šet!ení Výzkumného ústavu
zem d lské ekonomiky Praha zve!ejn ného v publikaci „Cena zem d lské p"dy v $eské republice v letech
1993 až 2004“, auto!i N mec, Štolbová, Vrbová, vydáno v roce 2006 Výzkumným ústavem zem d lské
ekonomiky Praha.
Zpracované výsledky šet!ení uvád jí jako základní podklad výsledky šet!ení ve 25 referen#ních okresech $R.
P!edm tem šet!ení byly realizované prodeje zem d lské p"dy. Sledovány byly zejména prodávané vým ry
zem d lské p"dy a dosažené sjednané prodejní ceny. Popsané údaje jsou uvedeny V publikaci „Cena
zem d lské p"dy v $eské republice v letech 1993-2004“ pro všechny sledované okresy za roky 1993 až 2003.
Zjišt ní pr"m rn dosahované ceny bylo provedeno se zohledn ním zm ny kupní síly m ny v #ase. Proveden
byl p!epo#et nominálních cen na hodnotu koruny v roce 2008. K tomuto ú#elu byla použita !ada koeficient"
inflace dle zve!ejn ní $eským statistickým ú!adem. Vy#íslení bylo provedeno pro období 1993 až 2003 a pro
období 1999 až 2003 pro jednotlivé sledované okresy. Na základ provedených vy#íslení v referen#ních
okresech je zjišt na pr"m rná sjednávaná cena zem d lské p"dy ve dvou sledovaných obdobích pro celou $R.
Výpo#et zjiš%uje hodnotu sjednávané ceny zem d lské p"dy do roku 2003. Vzhledem k objektivním zm nám
hodnoty zem d lské p"dy je proveden odhad pr"m rné ceny metodou lineární regrese na základ zjišt ných
nominálních pr"m rných cen zem d lské p"dy za roky 1999 až 2003. Pr"m rná hodnota sjednávaných cen
zem d lské p"dy v prodejích realizovaných v období 1993 až 2003 #iní 37,72 K#/m2, v období l999 až 2003
#iní 29,47 K#/m2 (v hodnot m ny roku 2008). Extrapolace souboru pr"m rných nominálních cen provedená
metodou lineární regrese vede v roce 2008 k odhadu pr"m rné ceny zem d lské p"dy ve výši 54,58 K#/m2. Pro
ú#el jednání s církvemi a náboženskými spole#nostmi bylo stanoveno, že ve v ci výpo#tu hodnoty zem d lské
p"dy se bude vycházet z ceny 44,5 K#/m2.
Lesní p"da
Dle „Zprávy o stavu lesa a lesního hospodá!ství $eské republiky - stav k 31. prosinci 2000“, kterou vydalo
Ministerstvo zem d lství, byla pr"m rná hodnota lesních pozemk" 3,1 K#/m2 a pr"m rná hodnota lesních
porost" 27,4 K#. Uvád ná hodnota je hodnota lesních pozemk" v roce 1999 bez holin. Vzhledem k tomu, že
ceny pozemk" v posledních letech neustále rostou a uvedené hodnoty jsou více než 10 let staré, lze
p!edpokládat, že sou#asná hodnota lesních pozemk" a lesních porostu je vyšší. Pro ú#el jednání s církvemi a
náboženskými spole#nostmi bylo stanoveno, že ve v ci výpo#tu hodnoty lesní p"dy se bude vycházet z ceny
27,7 K#/m2.
Vodní plochy a ostatní plochy
Pro ú#el jednání s církvemi a náboženskými spole#nostmi bylo stanoveno ocen ní vodních ploch ve výši 20
K#/m2 a ostatních ploch ve výši 30 K#/m2. Jedná se o marginální #ást nemovitého majetku p"vodn vlastn ného
církvemi a náboženskými spole#nostmi, kdy celková, s pomocí takto stanovené ceny, vypo#ítaná hodnota tvo!í
necelá 2 % celkové hodnoty p"vodního majetku církví a náboženských spole#ností. Vzhledem k této
skute#nosti nebyl návrh církví a náboženských spole#ností rozporován.
Zastav né plochy
Pr"m rná cena zastav né plochy byla stanovena na základ p!ehledu cen stavebních pozemk" v jednotlivých
krajích $R ve výši 1107 K#/m2. (Zdroj: P!ehled cen stavebních pozemk" v krajích CR - #erven 2007, autor:
Ing. Václav Dolanský, CSc.).
Budovy
Vzhledem ke skute#nosti, že spektrum budov, které v minulosti vlastnily církve a náboženské spole#nosti je
velmi široké, je velice obtížné vy#íslit pr"m rnou hodnotu t chto budov. Pr"m rná nákladová cena podlahové
plochy (tzn. cena v p!ípad nové stavby) #iní v sou#asné dob p!ibližn 18 000 K#/m2. Pokud p!edpokládáme,
že pr"m rný po#et podlaží budov z p"vodního majetku církví a náboženských spole#ností #iní 1,5 podlaží, #iní
pr"m rná cena 27 000 K#/m2 zastav né plochy. Tuto #ástku je t!eba snížit v d"sledku opot!ebení majetku.
Vzhledem k odlišné skladb byly pr"m rné ceny za m2 budov stanoveny rozdíln pro ženské !eholní !ády a
kongregace, mužské !eholní !ády a kongregace, diecéze církve !ímskokatolické a ostatní církve a náboženské
spole#nosti. Pro stavby, které byly ve vlastnictví ženských !ád" a nekatolických církví a náboženských
spole#ností je stanovena hodnota na 25 000 K#/m2 zastav né plochy. Tyto stavby nebyly ur#eny k zem d lství a
ve v tšin p!ípad" se jednalo o vícepodlažní budovy. V ostatních p!ípadech je pr"m rná hodnota stanovena na
12 500 K#/m2 zastav né plochy.
Správnost ocen ní lesní a zem d lské p"dy byla ov !ena srovnáním se dv ma studiemi zpracovanými
Výzkumným ústavem zem d lské ekonomiky na základ zadání Ministerstva zem d lství. Jedná se o „Studii
dopad" liberalizace nakládání se zem d lskou a lesní p"dou“ z února 1999 a „Dopadovou studii pro oblast
volného nakládání se zem d lskou a lesní p"dou“ kv tna 2001.
30
Problémové okruhy - p!ehled
Základní problémové okruhy !ešené v tomto dokumentu jsou tyto:
A. Zp"sob majetkového vypo!ádání vztah" s církvemi a náboženskými spole#nostmi:
0) Nulová varianta – tj. neprovést vyrovnání,
1) Obecný restitu#ní zákon,
2) Vý#tový restitu#ní zákon,
3) Finan#ní kompenzace,
4) Kombinace naturální restituce a finan#ní kompenzace
a) 83 mld. 60 let a naturální restituce ve výši 51 mld. K#,
b) Sou#asný návrh – 59 mld. K# 30 let a naturální restituce ve výši 75
mld. K#.
B. Splácení finan#ní náhrady za nevrácený p"vodní majetek církví a náboženských
spole#ností:
1) Bezodkladné splacení finan#ní náhrady,
2) Splácení po dobu 15 let,
3) Splácení po dobu 30 let,
4) Splácení po dobu 60 let.
C. P!echodné období pro církve a náboženské spole#nosti:
1) 20 let s každoro#ním snížením o 5%,
2) 20 let, z toho prvních 5 let bez snížení a dále snižováno o 5% každý rok,
3) 18 let, z toho prvních 5 let bez snížení a dále snižováno o 5% každý rok,
4) P!echodné období 17 let, první 3 roky stejn , následn každoro#ní snížení o
5%.
Tento dokument je zam !en spíše na technické aspekty majetkového vyrovnání a na náklady
ne#innosti, než na hodnocení výše tohoto vyrovnání jako takového.
Zp$sob narovnání
spole nostmi (A)
s
vztah$
s
církvemi
a
náboženskými
Z hlediska variant majetkového vypo!ádání vztah" mezi státem a církvemi a náboženskými
spole#nostmi existuje n kolik zásadních zp"sob" využitých i v post-komunistických zemích
st!ední a východní Evropy. V rámci této RIA posuzujeme ty nejrealisti#t jší z nich (tzn.
nezabýváme se nap!íklad možností provedení narovnání formou mezinárodní smlouvy atp.).
V souladu s metodikou RIA hodnotíme uvedené varianty ve vztahu k variant nulové – tj.
status quo, kdy stát bude nadále p!ispívat na platy duchovních a k narovnání nedojde.
Nulová Varianta, tzn. ned"lat nic
Náklady nulové varianty v oblasti vypo!ádání majetkových vztah" mezi státem a církvemi a
náboženskými spole#nostmi jsou vysoké. V prvé !ad jde o náklady spojené s pokra#ováním
v pravidelných platbách církvím a náboženským spole#nostem formou p!ísp vku na platy
31
duchovních. R"st p!ísp vk" na platy duchovních by p!i nulové variant byl exponenciální.
Obrázek 1 ilustruje tutéž situaci bez zohledn ní valorizace (ale s p!edpokladem r"stu po#tu
duchovních). Je z!ejmé, že zatímco v roce 2043 by bez valorizace výše plateb duchovním
dosáhla kumulované výše 63 mld. K#, kumulovaná výše narovnání (bez valorizace) by byla
pouze 59 mld. K#. Za 60 let by se výše p#ísp"vku státu vyšplhala (bez valorizace, s r stem
po!tu duchovních) až na kumulovanou výši 161 mld. K!, aniž by došlo k vy#ešení
historických nárok církví.
Obrázek 1: Vývoj kumulované nominální hodnoty plateb duchovním v porovnání s výší
finan!ního narovnání (bez zohledn"ní p#echodného období, bez valorizace,
s p#edpokladem r stu po!tu duchovních)
Nulová varianta by ne!ešila problém nemožnosti nakládat s majetkem, u n hož jsou
nevyjasn ná vlastnická práva. Pro obce a soukromé subjekty by byla velmi bolestivá a
nákladná, nebo% jim znemož&uje realizaci d"ležitých rozvojových #i komer#ních projekt".
N kolik ilustrativních p!íklad" je uvedeno v zarámovaném textu.
Vybrané p#ípady blokovaných obcí
$ervená %e!ice
V roce 1954 byly p!íd lem rady KNV v Jihlav p!id leny MNV $ervená 'e#ice bývalé církevní pozemky #.
404/1 o vým !e cca 13 ha. Na dvou t!etinách pozemk" vznikla bytová zástavba a ob#ané mají pozemky ve
svém vlastnictví zapsané na Listu vlastnictví v katastru nemovitostí. Zbytek cca 1/3 vým ry p"vodního pole
není zastav n a dle Listu vlastnictví je vlastníkem obec $ervená 'e#ice, avšak z d"vodu blokace nesmí
pozemek prodat zájemc"m. Pole tak leží nevyužito. V roce 2007 bylo #ekání na odblokování pro obec tak
neúnosné, že musela zakoupit cca 3 ha pole od jediného soukromého vlastníka, který byl ochoten jí pozemky
prodat. Po nákupu již obci nezbývají prost!edky na zasí%ování ani na další investice.
Velkým problémem je blokace staveb tzv. zem d lského charakteru. V p!ípad obce $ervená 'e#ice se jedná o
bývalý arcibiskupský zámek, který byl správním st!ediskem arcibiskupského velkostatku $ervené 'e#ice. Byl
v roce 1989 bezúplatn p!eveden tehdejším vlastníkem ONV Pelh!imov na výrobní družstvo stavební
UNIMAX Praha. Od roku 1992 je družstvo v konkurzu a kv"li § 29 není možné zámek v rámci konkurzu
odprodat a umožnit tak záchranu tohoto objektu.
Dalším p!íkladem je situace ohledn tzv. Dolního rybníku v obci $ervená 'e#ice, kdy Pozemkový fond $R
nemá prost!edky na opravu, a#koliv je rybník v havarijním stavu. Je plný bahna, ze 2/3 zarostlý orobincem a
výpus% je nefunk#ní. To vše v zastav ném území.
Na blokovaných pozemcích leží i fotbalové h!išt a další ob#anská vybavenost.
32
Obrázek 2: Rozložení blokovaných pozemk kolem obce $ervená %e!ice
Obec Rynárec
Obec Rynárec je jednou z mála obcí, která nemá ve svém vlastnictví žádné pozemky, na kterých by bylo možné
provést výstavbu rodinných dom" a tím uspokojit zna#ný zájem stavebník" nejen z obce, ale i okolí. Obec
Rynárec má od roku 1995 zpracovaný územní plán, ve kterém jsou za!azeny i bývalé církevní pozemky, nebo%
p!i jeho zpracování bylo obci doporu#eno je za!adit s tím, že problém bude vy!ešen v nejkratší dob .
Doposud výstavbu !ešila ve spolupráci s majiteli pozemk", které byly zahrnuty v územním plánu obce. Tyto
možnosti však byly vy#erpány, nebo% podle zákona musí být obec majitelem stavebních parcel, aby bylo možné
získat od Ministerstva pro místní rozvoj dotaci na technickou infrastrukturu (K# 80 000 na 1 RD). Dohoda s
majiteli neblokovaných stavebních parcel na odprodeji není možná, nebo% jejich finan#ní požadavky jsou pro
obec neúnosné. Tím je další výstavba prakticky zablokovaná, stejn jako rozvoj obce.
M"stys Nová Cerekev
M stys Nová Cerekev se nachází v Kraji Vyso#ina vzdálený 10 km od m sta Pelh!imov sm rem na Tábor. Má
schválený územní plán z roku 1991, který již byl z v tší #ásti realizován. Proto byla v roce 2000 po!ízena nová
územn plánovací dokumentace, ve které byla stanovena definitivn koncepce zásobování teplem z centrálního
zdroje na biomasu a tím bylo upušt no od plynofikace obce. Tento zám r je již k dnešnímu dni z v tší #ásti
realizován.
Regulativa plošného a prostorového uspo!ádání jednotlivých stavebních pozemk" v jihovýchodním svahu
m styse !eší na osmi stávajících pozemcích výstavbu dvaceti rodinných domk" v#etn dopravní infrastruktury.
Celková vým ra této lokality je 46 763 m2 a z této vým ry je 23 514 m2 bývalých církevních pozemk" (více než
50%). Tato #ást m styse je po n kolik let jedinou lokalitou, která umož&uje rozvoj m styse.
Nevy!ešené církevní restituce brání nejen výstavb nových rodinných dom", ale i zasí%ování inženýrskými
sít mi (hlavn rozvodem tepla), na jejichž realizaci má m stys požádáno o dotaci u Státního fondu životního
prost!edí $R z Opera#ního programu Životní prost!edí.
Obec Vyskytná
Problém bývalých církevních pozemk" v této obci spo#ívá v tom, že na t chto pozemcích stojí budovy základní
školy a hasi#ské zbrojnice. Žádosti o dotace na opravu t chto budov byly zamítnuty z d"vodu nedoložení
vlastnictví k pozemk"m pod stavbami. Jedná se i o okolí základní školy, na které by obec cht la rozší!it školní
h!išt .
M"sto Lázn" B"lohrad
M sto Lázn B lohrad má na Listu vlastnictví pozemkové parcely #. 193/1 o vým !e 7.153 m2 a #. 192/8 o
vým !e 10.601 m2 (druh pozemku orná p"da), ale jejich využití brání nedo!ešené církevní restituce. Pozemky
navazují na zastav nou #ást m sta nedaleko lázní a ve schváleném územním plánu jsou za!azeny do území
#istého bydlení. M sto nemá žádné jiné pozemky ur#ené dle územního plánu pro bydlení, proto je vy!ešení této
záležitosti velice d"ležité. O stavební parcely a výstavbu rodinných dom" je v Lázních B lohrad velký zájem.
33
M"sto Žulová
M sto Žulová je malé m ste#ko s 1300 obyvateli v Olomouckém kraji. Trvale vysoká nezam stnanost a nízké
výd lky vedou k odlivu obyvatel do vnitrozemí, nicmén i p!es tento fakt je ve m st !ada zájemc" o bydlení #i
podnikání. Jejich poptávku po pozemcích na výstavbu dom" však nelze uspokojit. V územní dokumentaci
z roku 1996 m sto ur#ilo pozemky vhodné k výstavb rodinných dom". Tyto pozemky se nacházejí ve správ
Pozemkového fondu $R a historicky pat!ily !ímsko-katolické církvi. M sto územní plán schválilo v této podob
v dobré ví!e, že problém církevních restitucí bude brzy vy!ešen. Na pozemcích blokovaných dle §29 se rovn ž
nachází budova školní jídelny a ZUŠ. Vzhledem k tomu, že budovu má obec pouze pronajatou, její stav není
dobrý a je siln podinvestovaná.
Mezi dalšími obcemi, které mají obdobný problém s nemožností realizovat rozvojové projekty lze dále
jmenovat obec Býš&, m"stskou !ást Praha – Slivenec, obec Jino!any, obec Ji#etín pod Jedlovou, obec
Dolní Lou!ky, obec Želiv, m"sto Kunštát, m"sto Neratovice, m"sto Sedlec-Pr!ice nebo obec Dob#any.
Obcí, které mají v tší #i menší problém s blokovaným církevním majetkem, je však podstatn více.
Náklady ušlé p!íležitosti z nemožnosti využívat blokovaný církevní majetek k realizaci
projekt" územního rozvoje #i z nemožnosti využívat prost!edky z evropských fond" (u nichž
je podmínkou jasný vlastnický vztah k nemovitosti, o níž se v projektu jedná) je obtížné
vy#íslit. Z výše uvedených p#ípad však vyplývá, že se jedná o nemalou hodnotu,
pravd"podobn" v #ádu jednotek až desítek miliard K! za posledních 20 let.
Velmi závažným problémem spojeným s nulovou variantou je i riziko, že pod vlivem nález"
Ústavního soudu o protiústavnosti odkládání vypo!ádání majetkových vztah" s církvemi a
náboženskými spole#nostmi za#nou obecné soudy „živeln “ rozhodovat o restitucích
církevního majetku v jednotlivých p!ípadech samy. To by vedlo nejen k chaosu a oslabení
právní jistoty všech zú#astn ných stran, ale i ke vzniku nových k!ivd – nebo% !ada subjekt"
realizovala na blokovaných pozemcích výstavbu v dobré ví!e.
Varianta 1 – obecný restitu!ní zákon
Tato varianta p!edpokládá realizaci majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi a
náboženskými spole#nostmi formou obecného restitu#ního zákona. V minulosti navrhoval
poslanec Vlastimil Tlustý postupovat p!i restituci p"vodního církevního majetku pouze podle
zákona o p"d (zákon #. 229/1991 Sb.), p!ípadn všechny církvemi nárokované nemovitosti
položku po položce ov !it a ty, které by se nevydávaly, ocenit podle tehdy platných p!edpis"
o oce&ování.
Tato varianta by m la n kolik zásadních nevýhod. Jednak by proces !ešení církevních
restitucí podle zákona o p"d byl pom rn zdlouhavý. V dohledné dob by proto nedošlo
k nastolení systému samofinancování církví a náboženských spole#ností. Mohla by nastat
situace, kdy novelou zákona o p"d budou sice církevní restituce v dlouhodobém horizontu
!ešeny, ale protiústavní stav závislosti církví a náboženských spole#nosti na státu by
p!etrvával.
Jednak by se naturální restituce v podstat týkala pouze 'ímskokatolické církve (98 %
majetku). Ostatní církve a náboženské spole#nosti by tímto procesem tak!ka žádný majetek
nezískaly a z"staly by nadále závislé na financování ze státního rozpo#tu.
Náhrady za nevydávané pozemky by se poskytovaly podle cen platných v dob p!ijetí zákona;
sou#asná realita však cenám z roku 1991 naprosto neodpovídá. V roce 1991 neexistoval trh se
zem d lskou p"dou (ten byl umožn n až p!ijetím zákona o p"d ), ceny tedy musely být
stanoveny administrativní cestou. Ne#innost zákonodárce spo#ívají v ne!ešení majetku církví
a náboženských spole#ností po dobu 20 let nelze p!i#ítat k tíži oprávn ných subjekt".
Podle vyjád!ení $eského ú!adu zem m !ického a katastrálního by ov !ení vým r po
jednotlivých položkách bylo velmi náro#né.
Aby bylo dosaženo skute#ného majetkového vyrovnání, musela by tato varianta p!edpokládat,
že by církevní majetek vracely všechny subjekty (tzn. mimo Pozemkového fondu $R a Les"
$R i obce, soukromé osoby atp.) a takový postup by byl napadnutelný u Ústavního soudu (viz
34
nález sp. zn. I ÚS 2166/10). V tomto ohledu se tedy tato varianta výrazn neliší od nulové
varianty, nebo% i ona by vedla k oslabení právní jistoty, d"v ry v právo a p!edevším ke vzniku
nových k!ivd a problém".
Varianta 2 – vý!tový restitu!ní zákon
Obsahem vý#tového restitu#ního zákona je závazný seznam církevních právnických osob a
konkrétního majetku, který má být p!eveden zp t do jejich vlastnictví, p!i#emž položky mimo
tento soupis se pochopiteln nevrací. Jen okrajov mohou být !ešeny i technické záležitosti
s restitucí související jako vyklizení objekt", p!edání movitých v cí apod. Nejv tšími
p!ednostmi t chto vý#tových restitu#ních zákon" je p!edevším jejich konkrétnost (na první
pohled bylo z!ejmé, co, komu a kdy se má vracet) a operativnost (v pr"b hu legislativního
procesu, který p!edcházel schválení #eskoslovenského vý#tového restitu#ního zákona v roce
1990, byl tento p!edpis charakterizován jako „zákon první pomoci“).
Samotná metoda vý#tu konkrétních nemovitostí však není stoprocentn spolehlivá a generuje
chyby, a to p!edevším z d"vodu „p!e#íslování parcel, jejich slu#ování a rozd lování,
nedostatk" v právní a geodetické evidenci, p!evod" mezi právnickými osobami a podobných
problém", na které naráží církve p!i identifikaci svého p"vodního majetku.“
Z hlediska právní jistoty a vzniku nových k!ivd, je varianta 2 obdobn nevhodná jako nulová
varianta a varianta 1. Subjektem povinným vracet církvím a náboženským spole#nostem
majetek by v rámci této varianty byl op t kdokoliv (pokud by m lo dojít k úplnému
narovnání) – tedy i soukromé subjekty a obce.
Z hlediska náklad" by se jednalo o variantu mírn levn jší než nulová varianta a varianta 1.
Nicmén ani v p!ípad této varianty by nebylo možné se vyhnout zdlouhavé identifikaci a
jednotlivému oce&ování církevního majetku (jako v p!ípad varianty 1).
Varianty 1 a 2 založené na naturální restituci jsou nevýhodné pro nekatolické církve a
náboženské spole#nosti, které nem ly tak rozsáhlý majetek jako Církev !ímskokatolická, resp.
v !ad p!ípad" nem ly žádný majetek. P#i realizaci varianty 1 nebo 2 by tedy nekatolické
církve a náboženské spole!nosti z staly de facto bez prost#edk .
Varianta 3 – !istá finan!ní kompenzace
Tato varianta se jeví z hlediska rychlosti realizace i transak#ních náklad" jako velmi výhodná
pro církve, obce i další soukromé subjekty, nicmén z hlediska státního rozpo#tu by se
jednalo o nadm rnou zát ž vzhledem k výši majetku, o n jž se jedná.
Varianta #isté finan#ní kompenzace zbyte#n nevyužívá možnosti vrácení církevního
majetku, který je v držení státních institucí. A práv tato nízká míra využití možností naturální
restituce byla jedním z d"vod" odmítnutí návrhu na majetkové vyrovnání p!edloženého
Parlamentu Topolánkovou vládou v roce 2008.
Varianta 4 – kombinace finan!ní kompenzace a naturální restituce
V pr"b hu 20 let, b hem nichž se o !ešení majetkového vypo!ádání vztahu stát" a církví a
náboženských spole#ností diskutovalo, se tato varianta vždy jevila jako nejvhodn jší
z hlediska rovnováhy mezi náklady na ve!ejné rozpo#ty a minimalizací vzniku zdlouhavých
právních spor" a nových k!ivd. I p!íklady z ostatních postkomunistických stát" st!ední Evropy
ukazují, že tento kombinovaný zp"sob je pro !ešení problém" spojených s vyrovnáním
relativn vhodný.
Do této varianty náleží rovn ž dv subvarianty, které odpovídají dv ma návrh"m
majetkového vyrovnání, které se z hlediska jednání mezi církvemi a náboženskými
spole#nostmi a státem dostaly do nejpokro#ilejší fáze. Jedná se konkrétn o návrh zpracovaný
za Topolánkovy vlády v roce 2008 a o sou#asný návrh z roku 2011.
35
Subarianta 4a – návrh z roku 2008
Obsahem návrhu z roku 2008 bylo následující:
• v rámci finan#ní kompenzace m lo být církvím celkem vyplaceno 83 mld. K#
v pr"b hu 60 let (rozd lení mezi jednotlivé církve a náboženské spole#nosti viz
Tabulka 7 níže);
• církve a náboženské spole#nosti m ly mít právo na p!echodné období 20 let, v jehož
pr"b hu jim m l být v prvním roce vyplacen kompletní p!ísp vek na podporu jejich
#innosti (stejn jako v posledním roce financování dle zákona #. 218/1949 Sb.) a v
každém dalším roce m l být tento p!ísp vek snižován o 5%;
• vydávat se m ly i v ci movité z p"vodního majetku církví a náboženských
spole#ností, které jsou v majetku státu;
• z nemovitého majetku se m l vydávat pouze ten, který byl v dob p!ijetí zákona
v majetku státu, tzn. že naturální restituce se nem la týkat majetku obcí a soukromých
osob;
• v návrhu varianty narovnání z roku 2008 se p!edpokládala aplikace úroku ve výši 4,85
% p.a, jímž m la být úro#ena paušální finan#ní náhrada za nevydaný majetek
v pr"b hu jejího splácení (propo#et viz kapitola 6);
• návrh zákona z roku 2008 rozlišoval mezi oprávn nými osobami dv skupiny, které
m ly rozdílný nárok v oblasti naturální restituce; oprávn né osoby v první skupin
(zejména !eholní !ády a kongregace) m ly nárok na vydání všech v cí v majetku státu,
které byly sou#ástí p"vodního majetku církví a náboženských spole#enství, ostatní
oprávn né osoby pak mohly požadovat z majetku státu pouze vydání nemovitých v cí,
které bu( m ly funk#ní souvislost s jejich majetkem, nebo které sloužily kultovním
nebo charitativním ú#el"m; a#koliv toto rozlišení postavení oprávn ných osob bylo
dohodnuto se zástupci církví a náboženských spole#ností, mohlo vést k diskriminaci
n kterých církevních subjekt" a dvojí režim zákon zbyte#n komplikoval.
Tabulka 7: Rozd"lení finan!ní kompenzace mezi církve a náboženské spole!nosti dle
subvarianty 4a
Název církve nebo náboženské spole!nosti
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
m
)
n)
Apoštolská církev
Bratrská jednota baptist"
Církev adventist" sedmého dne
Církev bratrská
Církev #eskoslovenská husitská
Církev !eckokatolická
Církev !ímskokatolická
$eskobratrská církev evangelická
Evangelická církev augsburského vyznání v $eské republice
Evangelická církev metodistická
Federace židovských obcí v $eské republice
Jednota bratrská
Luterská evangelická církev a. v. v $eské republice
Náboženská spole#nost #eských unitá!"
36
Podíl
na
kompenzaci (%)
1,52
0,33
0,75
1,09
4,43
0,43
83,04
3,26
0,17
0,53
0,39
0,86
0,16
0,05
1,65
o) Pravoslavná církev v #eských zemích
Slezská
církev
evangelická
augsburského
vyznání
0,94
p)
0,39
r) Starokatolická církev v $eské republice
Vy#íslení celkových náklad" podle subvarianty 4a by vypadalo následujícím zp"sobem:
Tabulka 8: Subvarianta 4a (v mld. K!)
Dle návrhu 2008
hodnota p vodního majetku církví a náboženské 134
spole!nosti celkem
z toho eholní ády a kongragace
57
nebylo možno vydat
6
možno vydat - Pozemkový fond !R, Lesy !R, 51
s.p. a ostatní státní organizace
hodnota majetku p ipadající na církve a 78
náboženské spole!nosti (mimo ády a kongregace)
finan ní náhrada
83
p%echodné období
14,196
Subvarianta 4b – návrh z roku 2011
Obsahem návrhu z roku 2011 je následující:
• v rámci finan#ní kompenzace bude církvím celkem vyplaceno 59 mld. K# v pr"b hu
30 let v rozd"lení mezi církve a náboženské spole!nosti v pom"ru 80%
#ímskokatolická církev, 20% ostatní církve a náboženské spole!nosti;
• církve a náboženské spole#nosti mají právo na p!echodné období 17 let, v jehož jim
má být v prvním až t!etím roce vyplacen p!ísp vek na podporu jejich #innosti v plné
výši; následn ve #tvrtém a každém dalším roce bude tento p!ísp vek snížen o 5%;
• vydávat se budou v ci nemovité, které jsou v dob p!ijetí zákona v majetku státu;
movité v ci mohou být vydány za podmínky, že funk#n souvisely nebo souvisejí
s vydávanou nemovitou v cí, nebo že funk#n souvisejí s nemovitou v cí, kterou
oprávn ná osoba vlastní;
• splátky budou valorizovány podle inflace (odhad 2% ro#n ) a na rozdíl od návrhu z
roku 2008 nebudou úro#eny;
• pro všechny oprávn né osoby bude platit jednotný režim.
37
Ve spojení se subvariantou 4b se p!edpokládají následující celkové náklady:
Tabulka 9: Subvarianta 4b (v mld. K!)
rok 2011
hodnota p vodního majetku církví a náboženské 134
spole!nosti celkem
z toho možno vydat všem církvím a 75
náboženským spole nostem - Lesy !R, s. p. a
Pozemkový fond !R
finan ní náhrada
59
p%echodné období
16,997
Ob uvedené subvarianty jsou zp"sobilé docílit vypo!ádání majetkových vztah" mezi státem a
církvemi a náboženskými spole#nostmi p!i zachování právní jistoty soukromých subjekt" a
obcí. Varianty jsou p!im !en výhodné pro všechny církve a technicky realizovatelné.
Z hlediska náklad je pro stát výhodn"jší subvarianta 4b, p#i!emž Církevní komise s ní
vyslovila souhlas.
Splácení finan ní náhrady za nevrácený p$vodní majetek církví a
náboženských spole ností (B)
D"ležitou sou#ástí výb ru nejvhodn jšího !ešení bylo rozhodnutí o dob splácení paušální
finan#ní náhrady církvím a náboženským spole#nostem. Ukazující faktory pro volbu
nejvhodn jšího zp"sobu splácení jsou tyto:
• o#ekávaná míra inflace, pop!. úroková sazba,
• možnosti státního rozpo#tu.
V okamžiku, kdy se finan#ní náhrada církvím a náboženským spole#nostem v #ase valorizuje
o inflaci, jeví se pro stát jako výhodné vyplatit církvím a náboženským spole#nostem tuto
náhradu v co nejkratším #ase. Na druhou stranu je v takovém p!ípad nutné reflektovat
možnosti státního rozpo#tu a alternativy využití disponibilních finan#ních prost!edk" b hem
daného období. Navíc z pohledu církví a náboženských spole#ností je jednorázová úplná
výplata finan#ní náhrady relativn drastická, nebo% s ní souvisí nutnost vypracovat finan#ní
plány a investi#ní strategii, která jim do budoucna umožní trvale udržitelné samofinancování.
Varianty doby vyplácení paušální finan#ní náhrady církvím a náboženským spole#nostem
byly následující:
Nulová Varianta – nerealizovat finan!ní narovnání (vyhodnocení je provedeno na str. 21
této zprávy).
Varianta 1 - bezodkladné splacení finan!ní náhrady
Bezodkladné splacení finan#ní náhrady je podmín no p!edevším možnostmi státního rozpo#tu
vynaložit prost!edky. Vzhledem k tomu, že vláda deklarovala rozhodnutí zam !it rozpo#et na
snížení schodku a rovn ž vzhledem k ekonomické krizi eurozóny, která se negativn
projevuje v #eské ekonomice, jeví se varianta okamžitého vyplacení 59 mld. K# církvím a
náboženským spole#nostem jako nereálná.
Navíc, jak už bylo konstatováno výše, mohlo by být bezodkladné vyplacení finan#ní náhrady
problémem i pro církve a náboženské spole#nosti – zejména z hlediska technicko administrativního. Tento p!edpoklad se koneckonc" potvrdil i p!i jednáních s Církevní
komisí, která tuto variantu odmítla.
38
Varianta 2 - splácení po dobu 15 let
Podobn jako varianta 1 p!edstavuje i varianta 2 pom rn zna#nou zát ž pro státní rozpo#et.
Navíc, jak ukázala jednání s Církevní komisí, doba 15 let se nejeví z pohledu církví a
náboženských spole#ností jako dostate#ná k p!ekonání transformace ze státního na vlastní
udržitelné financování.
Varianta 3 je první z variant doby splácení finan#ního narovnání, která se jeví z hlediska
státního rozpo#tu jako udržitelná. Varianta poskytuje církvím a náboženským spole#nostem
dostate#ný prostor k zajišt ní postupného p!echodu na samofinancování.
Varianta splácení finan#ního narovnání po dobu 60 let se jeví z hlediska státního rozpo#tu
jako udržitelná, avšak jedná se o variantu velmi dlouhou – což ji vzhledem k plánované
valorizaci zna#n prodražuje. Z hlediska církví a náboženských spole#ností se tato varianta p!i
jednáních v roce 2008 jevila jako p!ijatelná.
Porovnání jednotlivých variant bylo provedeno prost!ednictvím standardního výpo#tu anuity
– tj. rovnom rných ro#ních splátek p!edpokládajících každoro#ní valorizaci o inflaci 2%.
Výpo#et anuity byl proveden dle následujícího vzorce:
"
%
π
Anuita = PV * ##
−r
$ 1 − (1 + π ) !
kde PV = výše finan#ní náhrady 59 mld. K#, "=inflace 2%, r=po#et let, b hem nichž bude
probíhat splácení (tj. r=5, 10, 15, 20, 30, 60).
Jak ukazuje tabulka 10, varianta 2 (tj. doba splácení 59 mld. K# finan#ní náhrady 15 let) by
znamenala ro#ní splátky ve výši 4, 59 mld. K#, což je #ástka, která by znamenala zna#nou
zát ž pro státní rozpo#et. P!i rozložení dle varianty 3 (tj. p!i rozložení splácení finan#ního
narovnání na dobu 30 let) by ro#ní splátka #inila 2,63 mld. K#, p!i splácení dle varianty 4 (60
let) by ro#ní #ástka byla sice pouze 1,7 mld. K#, nicmén celková #ástka, která by byla
v pr"b hu 60 let díky valorizaci vyplacena církvím a náboženským spole#nostem by #inila
102 mld. K# (tj. 1,8krát více než v p!ípad varianty 1 – vyplacení celého narovnání naráz).
Tabulka 10: Parametry jednotlivých variant splácení finan!ní náhrady (59 mld. K!
finan!ní náhrady)
10
15
20
30
v mld.
K#
60
Anuitní ro#ní splátka (mld. K#)
12,52
Dopad na státní rozpo#et celkem
62,60
(mld. K#)
míra inflace 3,5%
6,57
4,59
3,61
2,63
1,70
65,70
68,85
72,20
78,90
102,00
Po#et splátkových období (roky)
10
15
20
30
60
13,07
65,34
(mld. K#)
Úrok 4,85%
7,09
5,12
4,15
3,21
2,37
70,94
76,84
83,03
96,24
141,91
10
15
20
30
60
míra inflace 2%
5
5
5
39
13,57
67,86
(mld. K#)
7,59
5,63
4,67
3,77
3,04
75,85
84,40
93,49
113,18
182,33
Vzhledem k výše uvedenému se doba splácení finan#ní náhrady dojednaná mezi státem a
Církevní komisí na 30 let jeví jako p!im !ený kompromis mezi výší ro#ní splátky a celkovou
délkou splácení a vyplacenou #ástkou. Tabulka 10 rovn"ž ukazuje, že pro státní rozpo!et
je výhodn"jší varianta valorizovaných splátek (tj. splátek navýšených o inflaci, jejíž
dlouhodobý pr m"r se o!ekává ve výši 2%) než úro!ení finan!ní náhrady (dle návrhu
z roku 2008, kdy úroková míra byla stanovena na 4,85%).
P!echodné období pro církve a náboženské spole nosti (C)
Z jednání o podob vypo!ádání majetkových vztah" mezi státem a církvemi a náboženskými
spole#nostmi vyplynula pot!eba církví a náboženských spole#ností p!ipravit se na dobu, kdy
poprvé po více než 60 letech závislosti na státu budou své aktivity financovat samostatn .
Aby p!echod církví a náboženských spole#ností ze systému státního p!ísp vku na systém
samofinancování byl co možná nejplynulejší, byla u#in na dohoda o zavedení tzv.
p!echodného období, kdy stát bude církvím a náboženským spole#nostem po ur#itou dobu
vyplácet p!ísp vek na platy duchovních a na provoz jako je tomu v sou#asné dob . Výše
tohoto p!ísp vku však bude fixována (tzn. nebude se valorizovat ani zvyšovat v p!ípad
zvýšení po#tu duchovních) a od ur#itého roku dále se naopak bude postupn snižovat až její
vyplácení skon#í docela.
Institut p!echodného období vytvá!í #asový prostor, ve kterém by si církve a náboženské
spole#nosti m ly vytvo!it dostate#nou hospodá!skou základnu, která jim umožní samostatné
financování.
P!i p!íprav návrhu majetkového vyrovnání mezi Ekumenickou radou církví a státem byly
diskutovány následující délky a struktury p!ísp vku na #innost církví a náboženských
spole#ností v p!echodném období:
Nulová varianta – nerealizovat p!echodné období byla odmítnuta.
Varianta 1 – p!echodné období 20 let s každoro#ním snížením o 5% z p!ísp vku státu (dle
roku 1,445 mld. K# dle roku 2011).
Varianta 2 – p!echodné období 20 let, z toho prvních 5 let bez snížení (tj. fixní p!ísp vek
státu 1,445 mld. K# dle roku 2011), od šestého roku každoro#n snižováno o 5% z p!ísp vku
státu .
Varianta 3 – p!echodné období 18 let, z toho prvních 5 let bez snížení (tj. fixní p!ísp vek
státu 1,445 mld. K# dle roku 2011), od šestého roku každoro#n snižováno o 5% z p!ísp vku
státu.
Varianta 4 - p!echodné období 17 let, první 3 roky bez snížení (tj. fixní p!ísp vek státu 1,
445 mld. K# dle roku 2011), následn každoro#ní snížení o 5% z p!ísp vku státu.
Tabulka 11 porovnává náklady jednotlivých variant p!echodného období na státní rozpo#et.
Rozbor náklad" a p!ínos" je uveden pod tabulkou.
40
Tabulka 11: Porovnání náklad jednotlivých variant p#echodného období
Varianta I
Varianta II
Varianta III
Varianta IV
varianta vycházející z návrhu
vládního zákona z roku 2008
varianta vycházející
z
návrhu expertní komise církví
ze dne 11.8.2011
varianta vycházející
z aktualizovaného návrhu
expertní komise církví
ze dne 23.8.2011
varianta dohodnutá
dne 25.8.2011
na spole ném jednání
vládní a církevní komise
postupné rovnom#rné snižování
výchozí !ástky o 5 %
poté co skon!í v r. 2014
p$echodné období zahájeno v roce
"Deklarace shody" od r. 2015
2013 spolu s nabytím ú!innosti
zahájeno p$echodné období,
zachování vychozí !ástky po dobu
zákona
zachování
5 let, poté postupné stejnom#rné zachování vychozí !ástky po dobu
vychozí !ástky po dobu 3 let, poté
snižování 5 %
3 let (tzn. fixní platba celkem 5
postupné stejnom#rné snižování o 5
let), poté postupné stejnom#rné
% po dobu 14 let
snižování 5 % po dobu 13 let
délka p%echodného období 20
let
Rok
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
!ástka (mld. K!) %
1,445
1,373
1,300
1,228
1,156
1,084
1,011
0,939
0,867
0,795
0,722
0,650
0,578
0,506
0,433
0,361
0,289
18
19
20
0,217
0,144
0,072
celkem
15,17
délka p%echodného období
let
Rok
!ástka (mld. K!) %
1,445
1,445
1,445
1,445
1,445
1,373
1,300
1,228
1,156
1,084
1,011
0,939
0,867
0,795
0,722
0,650
0,578
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
-5%
-5%
-5%
18
19
20
0,506
0,433
0,361
celkem
20,228
20
5+13 let
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
!ástka (mld. K!)
1,445
1,445
1,445
1,445
1,445
1,373
1,300
1,228
1,156
1,084
1,011
0,939
0,867
0,795
0,722
0,650
0,578
18
0,506
celkem
19,434
Rok
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
17 let (3+14)
Rok
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
!ástka (mld. K!)
1,445
1,445
1,445
1,373
1,300
1,228
1,156
1,084
1,011
0,939
0,867
0,795
0,722
0,650
0,578
0,506
0,433
%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
-5%
celkem
16,977
Z hlediska státního rozpo#tu je nejmén nákladná varianta 1, tj. p!echodné období 20 let se
snižováním státního p!ísp vku od druhého roku dále. Tato varianta je však pom rn náro#ná
pro církve a náboženské spole#nosti (zejména pro menší z nich), nebo% vyžaduje jejich velmi
rychlou adaptaci na zm nu ve financování. Z tohoto d"vodu probíhala jednání o dalších
variantách p!echodného období, z nichž se jako druhá nejvhodn jší z hlediska státního
rozpo#tu jeví varianta 4, která byla p!ijata do navrhované úpravy.
41
Výb&r nejvhodn&jšího %ešení – shrnutí a hlavní dopady
Celkové dopady na státní rozpo et
Celkové dopady vybraných variant (A- varianta 4b, B - varianta 3 a C - varianta 4) realizace
vypo!ádání majetkových vztah" mezi státem a církvemi a náboženskými spole#nostmi jsou
z!ejmé z obrázk", které ilustrují srovnání mezi vybranými variantami a nulovou variantou a
ukazují, že i pro státní rozpo#et je nulová varianta nevýhodná (konkrétn Obrázek 3), nebo%
v pr"b hu cca. 45 let by kumulované platby církvím a náboženským spole#nostem (v#etn
valorizace a r"stu po#tu duchovních) p!ekro#ily hodnotu majetkového vyrovnání (v#etn
naturální restituce, p!echodného období a valorizace finan#ní náhrady). Bez naturálních
restitucí by kumulované platby p!ísp vk" církvím a náboženským spole#nostem (varianta 0)
p!evýšily celkové kumulované dopady vybraných variant již za 34 let.
Obrázek 3: Porovnání souhrnných dopad vybraných variant majetkového narovnání
mezi státem a církvemi a náboženskými spole!nostmi (v!etn" zahrnutí objemu naturální
restituce) s nulovou variantou
Obrázek 4 ilustruje rozložení ro#ních plateb dle vybraných variant (bez naturální restituce; s
valorizací) v porovnání s ro#ními platbami dle nulové varianty (valorizace a r"st po#tu
duchovních).
42
Obrázek 4: Porovnání ro!ních plateb dle vybraných variant (bez naturální restituce,
s valorizací, s p#echodným obdobím) a ro!ních plateb nulové dle varianty (s r stem
po!tu duchovních a valorizací)
Výše uvedené grafy nezohled&ují další potenciální náklady pro státní rozpo#et plynoucí
z nulové varianty – zejména:
• náklady spojené s p!ípadným „živelným“ vydáváním majetku církvím a náboženským
spole#nostem obecnými soudy, v#etn následných navazujících soudních spor"
fyzických a právnických osob, které m ly církevní majetek v držení, se státem,
• náklady spojené s blokovaným rozvojem obcí.
P!i zahrnutí výše uvedených náklad" je pravd podobné, že by náklady nulové varianty
p!ekro#ily náklady vybrané varianty podstatn d!íve než za výše uvedených 34 let.
43
Celkové dopady na podnikatelské prost!edí a na obce
Pro obce a podnikatelské prost!edí bude mít realizace vybraných variant (A – varianta 4b, B –
varianta 3 a C – varianta 4) významné p!ínosy v podob definitivního odblokování církevního
majetku. Bude právn uvoln n p"vodní majetek církví a náboženských spole#ností, s nímž
dispozice zakazuje ustanovení § 29 zákona o p"d a ustanovení § 3 odst. 1 zákona #. 92/1991
Sb., o podmínkách p!evodu majetku státu na jiné osoby, a to zrušením citovaných ustanovení.
Dosavadní blokace církevního majetku brání rozvoji m st a obcí i n kterým podnikatelským
aktivitám, v#etn využívání možnosti #erpat prost!edky z evropských fond". Zrušení
bloka#ních paragraf" umožní s dot#eným nemovitým majetkem do budoucna voln právn
nakládat. Tím bude podpo!en rozvoj obcí i kraj", p!edevším individuální bytové
i podnikatelské výstavby, a zabrání se dalšímu zhoršování technického stavu nemovitostí
blokovaných p!íslušnými ustanoveními. Rovn ž stát bude moci voln disponovat s #ástí
majetku, který je dosud zablokován, a tento majetek bude moci p!inášet státu výnosy.
Vzhledem k rozptýlení a heterogenit blokovaného majetku lze reálné p!ínosy pouze obtížn
vy#íslit, nicmén lze se domnívat, že !ádov se budou pohybovat v jednotkách až desítkách
miliard K# v horizontu 60 let.
Implementace
Z hlediska implementace je zásadních n kolik pravidel, na nichž je navrhované !ešení
vypo!ádání majetkových vztah" mezi státem a církvemi a náboženskými spole#nostmi
postaveno. Tato pravidla se týkají zejména #ásti navrhovaného !ešení, která bude probíhat
formou naturální restituce:
a) Naturáln" bude vydáván pouze majetek, který pat#il církvím a náboženským
spole!nostem, v rozhodném období (25. 2. 1948 – 1. 1. 1990) se stal v rozhodném období
p#edm"tem majetkové k#ivdy.
Vzhledem k rozsáhlým zm nám ve vlastnictví p"vodního církevního majetku, k nimž
v pr"b hu více než 60 let došlo, je nemožné napravit všechny k!ivdy, které byly na církvích a
náboženských spole#nostech spáchány, aniž by byly spáchány k!ivdy nové. P!i vydávání v cí
bude postupováno následovn :
-
vydávají se v ci z majetku státu; p!estože v ci, které se staly v rozhodném období
p!edm tem majetkové k!ivdy, jsou v sou#asné dob taktéž v majetku obcí, kraj" a
dalších právnických a fyzických osob, takové v ci se nevydávají,
-
vydávají se pouze v ci, které se staly p!edm tem majetkové k!ivdy v rozhodném
období, tj. v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990,
-
nevydávají se zastav né pozemky, nemovitosti na území vojenských
újezd", nemovitosti, které Policie $R nezbytn pot!ebuje k zajišt ní bezpe#nosti
státu, církevní matriky a sportovní h!išt ,
-
proces vydání je odlišný v p!ípad zem d lských nemovitostí, jak jsou definovány
ustanovením § 2 písm. b), a v p!ípad ostatních nemovitých v cí,
-
movité v ci se vydávají pouze v p!ípadech, pokud funk#n souvisely nebo
souvisejí s vydávanou nemovitostí, nebo pokud funk#n souvisejí s nemovitostí,
kterou oprávn ná osoba vlastní,
-
výzvu k vydání v ci je t!eba uplatnit v prekluzivní lh"t jednoho roku,
-
nárok na vydání nemovité v ci z"stane zachován, i když byla výzva uplatn na u
nep!íslušné osoby,
44
-
v ci se vydávají ve stavu, v n mž se nalézala ke dni doru#ení výzvy,
-
v ci se vydávají na základ dohody o vydání v ci, pop!ípad
rozhodnutí pozemkového ú!adu nebo soudu,
-
s vydávanou nemovitou v cí se vydají rovn ž majetková práva a jiné majetkové
hodnoty z p"vodního majetku církví a náboženských spole#ností, které jsou
v majetku státu a s vydávanou nemovitou v cí souvisely anebo souvisejí.
na základ
!"#$%&'()*"%&+(,-&./01"23$45"4&"%6&0(78".94:.:)*"+(,;4;<7-/01")(,&.=>&7>*"
O(-.& -%<+$(*.& $3@(& -%D& /%<3231)#.& -%<+$(*+)*(& )%& $G20$,=!& -,& /0#1,23& 2+A+2G& +& $G20-!& $3@(C&
#*%"+L& L/,$!"0& +>"0$-3-0& +)+;,& )&>+$(--+L& +)+;+L5&P,#+$0& 2+A+2,& -%-!& )@A$,1+$0-,& D02-J<&
)>"0$-!<&+"'0-%<5&
U vydávání zem d lských nemovitostí je stanoven odlišný postup s ohledem na skute#nost,
že zejména v p!ípad zem d lských pozemk" došlo v minulosti k významným zm nám
v p"dní držb . Vydání zem d lských i lesních pozemk" a jejich zápisu do katastru
nemovitostí proto musí p!edcházet jejich identifikace porovnáním údaj" d!ív jších
pozemkových evidencí s údaji sou#asného katastru nemovitostí. Z d"vod" #asových a
ekonomických se proto p!edevším s ohledem na rozsáhlé zm ny v p"dní držb zem d lské
nemovitosti vydávají v podobném režimu, jako je tomu u zákona o p"d . Zp"sob vydávání
zem d lských nemovitostí prost!ednictvím pozemkových ú!ad" se opírá o mnohaletou
zkušenost t chto ú!ad" s problematikou navracení pozemk" a budov, které byly sou#ástí
p"vodních zem d lských usedlostí.
Nezbytným podkladem pro vydání zem d lských #i lesních pozemk" oprávn ným osobám
podle tohoto zákona je aktuáln vyhotovené srovnávací sestavení parcel d!ív jších
pozemkových evidencí s parcelami katastru nemovitostí. Návrh zákona po#ítá s nevydáním
zastav ných #ástí pozemk". Byla-li #ást pozemku, na který byl uplatn n nárok na vydání, po
p!echodu #i p!evodu na stát zastav na, bude t!eba ji odd lit a zbylou vydávanou #ást pozemku
geometricky zam !it. Zajišt ní t chto podklad" je nutnou podmínkou pro bezchybné
provedení zápisu vydávaných pozemk" do katastru nemovitostí.
Navrhované vydávání zem d lských nemovitostí rovn ž umož&uje uzav!ení dohody mezi
oprávn nou a povinnou osobou. Tento postup se p!edpokládá zejména u lesních pozemk",
které se nacházejí ve svých p"vodních hranicích, jakož i u hospodá!ských budov. Dohoda o
vydání zem d lských nemovitostí musí být p!edložena pozemkovému ú!adu, který ve
správním !ízení rozhodne o jejím schválení #i neschválení. Pokud k uzav!ení dohody nedojde,
pozemkový ú!ad za p!edpokladu, že u n j oprávn ná osoba v#as uplatnila sv"j nárok, sám
zajistí nezbytné podklady a posoudí veškeré právní skute#nosti. O vydání #i nevydání
nemovitosti rozhodne ve správním !ízení a zajistí záznam zm ny vlastnictví v katastru
nemovitostí.
c) Uzavírání smluv o vypo#ádání mezi státem a dot!enými církvemi a náboženskými
spole!nostmi
Na základ a v mezích navrhovaného zákona budou uzavírány smlouvy o vypo!ádání mezi
státem a jednotlivými církvemi a náboženskými spole#nostmi. V t chto smlouvách budou
z d"vodu právní jistoty obou stran ujednány p!edevším výsledné #ástky odškodn ní
p!ipadající jednotlivé církvi nebo náboženské spole#nosti. Dále bude obsahem každé smlouvy
ujednání o tom, že veškeré majetkové nároky dot#ené církve nebo náboženské spole#nosti za
nevydaný p"vodní majetek jsou tím vypo!ádány. Navržená forma smluv mezi státem
a církvemi a náboženskými spole#nostmi se jeví nejvhodn jší zejména z d"vodu vyjád!ení
vztahu obou subjekt". D"ležitý je zde také prvek „dobrovolnosti“ p!ístupu k vypo!ádání
a rovnosti subjekt" v rámci tohoto vypo!ádání.
45
Kontrola a vynucování
Kontrola a vynucování je v p!ípad realizace navrhovaného !ešení relativn bez problém",
pokud církve a náboženské spole#nosti uzav!ou se státem smlouvy o vypo!ádání a výplata
finan#ní náhrady a p!ísp vku na podporu #innosti i vydávání naturálního pln ní budou
probíhat bez problém", není t!eba zavád t speciální kontrolní nebo vynucovací mechanismy.
P%ezkum ú innosti
Obdobn jako v p!ípad kontroly a vynucování není v tomto p!ípad nutná žádná speciální
metoda p!ezkumu ú#innosti.
Kontakt na zpracovatele
PhDr. Mgr. Jana Chvalkovská
EEIP, a.s.
Thunovská 12
118 00 Praha 1
Tel.: 224 232 754
Email: [email protected]
46
B. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním po#ádkem $eské
republiky
P!edkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním po!ádkem $eské republiky.
Návrh zákona odstra&uje existující rozpory s #l. 1 odst. 1 Ústavy, #l. 11, #l. 15 odst. 1
a s #l. 16 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, které byly konstatovány v nálezu
Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 9/07 ze dne 1. 7. 2010.
Návrh zákona napl&uje závazek zákonodárce vyjád!ený v § 29 zákona o p"d
spo#ívající v p!ijetí zvláštního zákona, který vypo!ádá majetek církví a náboženských
spole#ností. Tento závazek nebyl po dobu 20 let spln n. Návrh zákona tak nastoluje d"v ru
v právní stát ve smyslu #l. 1 odst. 1 Ústavy.
Návrh zákona realizuje legitimní o#ekávání církví a náboženských spole#ností, které
je jako majetkový zájem chrán no #l. 11 Listiny. Toto legitimní o#ekávání vzniklo p!íslibem
zákonodárce v § 29 zákona o p"d a bylo dále utvrzováno postoji a p!ísliby vrcholných
orgán" výkonné moci (vládní programová prohlášení) a dlouhodobou judikaturou Ústavního
soudu (nap!. nález sp. zn. II. ÚS 528/02 ze dne 2. 2. 2005, stanovisko sp. zn. PL ÚS-st. 22/05
ze dne 1. listopadu 2005, usnesení sp. zn. II. ÚS 687/04 ze dne 19. ledna 2006, nález sp. zn.
II. ÚS 2326/07 ze dne z 31. 3. 2011. a I. ÚS 562/09 ze dne 31. 8. 2011).
Návrh zákona napravuje dosavadní stav, kdy si na jedné stran stát ponechává p"vodní
církevní majetek, který nezávislost (historických) církví a náboženských spole#ností
zajiš%oval, a na druhé stran z"stávají církve a náboženské spole#nosti závislé na financování
ze státního rozpo#tu, a to podle zákona #. 218/1949 Sb. Cílem zákona #. 218/1949 Sb. p!itom
bylo dostat církve a náboženské spole#nosti pod kontrolu státu. Sou#asný stav brání plné
realizaci #l. 16 odst. 1 Listiny, který zaru#uje svobodu projevu náboženskou víru ve
spole#nosti, v#etn obecn prosp šných aktivit, a #l. 16 odst. 2 Listiny, který zaru#uje
nezávislost církví a náboženských spole#ností na státu, a to v#etn hospodá!ské nezávislosti.
Tyto záruky jsou nezbytné pro zajišt ní svobody náboženského vyznání podle #l. 15 Listiny.
Návrh zákona zárove& respektuje záv ry Ústavního soudu z jeho nálezu sp. zn. I ÚS
2166/10 a neumož&uje naturální restituci u blokovaných pozemk", které osoby odlišné od
státu v dobré ví!e zastav ly nebo je užívají tak, že by jim jejich odejmutí zp"sobilo významné
škody.
C. Soulad navrhované právní úpravy s p#edpisy Evropské unie
Z hlediska souladu právního !ádu $eské republiky s p!edpisy Evropské unie se
konstatuje, že legislativní úprava postavení církví a náboženských spole#ností nespadá do
pravomoci Evropské unie, nýbrž do pravomoci #lenských stát". Podle #l. 345 Smlouvy o
fungování Evropské unie se smlouva nijak nedotýká úpravy vlastnického práva uplat&ované
v #lenských státech.
Návrh zákona spadá pouze do p"sobnosti #l. 126 Smlouvy o fungování Evropské unie
upravujícího dodržování rozpo#tové kázn . Problematika p!edpokládaných dopad"
navrhovaného zákona do ukazatele státní dluh podle metodiky ESA 95 byla projednána
Ministerstvem financí a $eským statistickým ú!adem s kompetentními pracovníky EU a
Eurostatu. Ministerstvo financí je p!esv d#eno o pozitivním záv ru jednání a o tom, že
výsledné metodické !ešení nebude negativn ovliv&ovat ukazatel státního dluhu zahrnutý do
Konvergen#ního programu.
47
D. Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
$eská republika vázána
Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními závazky $eské republiky.
Návrh zákona odstra&uje rozpor s #l. 1 Dodatkového protokolu k Úmluv o ochran
lidských práv a svobod, který byl konstatován v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 9/07
ze dne 1. #ervence 2010. Výše zmín né ustanovení zaru#uje ochranu majetku. P!edm tem
ochrany však není pouze nabytý majetek, ale také legitimní o#ekávání nabytí takového
majetku. V p!ípad církví a náboženských spole#ností byl majetkový nárok založen p!íslibem
zákonodárce p!ijmout zákon, který vypo!ádá majetek církví a náboženských spole#ností (§ 29
zákona o p"d ).
Na tuto situaci dopadá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 22.
#ervna 2004 ve v ci Broniowski, ve kterém soud konstatoval porušení #l. 1 Dodatkového
protokolu k Úmluv v d"sledku ne#innosti státu, který nep!ijal právním !ádem p!edvídaný
zákon, podle kterého byl mohlo být rozhodnuto o odškodn ní.
E. P#edpokládaný hospodá#ský a finan!ní dosah na státní rozpo!et a
ostatní ve#ejné rozpo!ty
Celková #ástka paušální finan#ní náhrady #iní 59 mld. K#. Splácení finan#ní náhrady
bude rozvrženo do 30 let. Ro#ní splátka je provád na za kalendá!ní rok, a to vždy nejpozd ji
do 31. prosince kalendá!ního roku, na který je ur#ena. V prvním roce splácení (2013) bude
výše splátky 1,97 mld. K#. Následující splátky budou valorizovány dle aktuální míry inflace.
Reálná hodnota splátek bude tedy nem nná. Po dobu p!echodného období bude stát církvím a
náboženským spole#nostem poskytovat p!ísp vek podle § 16. Výše p!ísp vku v prvním roce
p!echodného období (roce 2013) bude odvozena z výše p!ísp vku poskytnutého v roce 2011
církvím a náboženským spole#nostem na základ zákona #. 218/1949 Sb. a v souladu
s Deklarací shody. Jeho výše bude 1,445 mld. K#. $ástka vyplácená první 3 roky
p!echodného období bude nem nná. Od #tvrtého roku bude každoro#n snížena o #ástku
odpovídající 5 % #ástky vyplácené v prvním roce p!echodného období. Celková délka
p!echodného období bude 17 let. Celková výše plateb za tuto dobu dosáhne výše 16,997 mld.
K#.
Paušální finan#ní náhrada a p!ísp vek na #innost církve a náboženské spole#nosti
budou vypláceny ze státního rozpo#tu, rozpo#tové kapitoly Ministerstva kultury.
P!estože výdaje státu v souvislosti s vyplácením finan#ního odškodn ní oproti
sou#asnému stavu vzrostou (zejména po dobu p!echodného financování), z dlouhodobého
hlediska je navrhované !ešení pro stát výhodné. Zatímco sou#asný model je charakteristický
nemožností kontroly nár"stu objemu prost!edk" poskytovaných církvím a náboženským
spole#nostem a svojí #asovou neukon#eností, navrhovaný model stanoví kone#nou výši
odškodn ní, která nebude p!ekro#ena.
P!edpokládá se dopad do rozpo#tu resortu Ministerstva zem d lství, který lze
odhadnout v p!ibližné výši 500 mil. K# a bude souviset zejména se zvýšenými náklady na
#innost pozemkových ú!ad". Dále se p!edpokládá dopad ve výši 30 mil. K# v resortu
Ministerstva zdravotnictví. Tyto náklady budou rozloženy do delšího #asového období než
jeden rok.
Finan#ní dopady navrhovaného zákona budou zapracovány do návrh" státního
rozpo#tu na p!íslušná léta.
48
Hospodá!ský a finan#ní dosah na rozpo#ty n kterých obcí bude pozitivní zejména
v souvislosti se zrušením bloka#ních paragraf". To umožní vyjasn ní vlastnických pom r"
v obcích, které jsou p!edpokladem nap!. pro využití podpory z r"zných dota#ních titul"
(zejména ze strukturálních fond" EU). Mnohé obce, jejichž rozvoj je v sou#asnosti blokován
§ 29 zákona o p"d , budou moci odblokované pozemky využít pro vlastní rozvoj.
Hospodá!ský dosah na jiné ve!ejné rozpo#ty se vzhledem k vymezení povinných osob
nep!edpokládá.
F. P#edpokládaný hospodá#ský a finan!ní dosah na podnikatelské prost#edí
Hospodá!ský a finan#ní dosah na podnikatelské prost!edí bude jednozna#n pozitivní.
Ukon#ení období nejistoty ohledn blokovaných nemovitostí umožní rozvoj bytové a jiné
výstavby #i jiného hospodá!ského využití nemovitostí.
G. Dopady ve vztahu k rovnosti muž a žen
Návrh nemá žádné dopady ve vztahu k rovnosti p!íležitostí a postavení muž" a žen,
protože neupravuje žádné oblasti vztah" odlišn pro muže a ženy.
49
Zvláštní !ást
K§1
V souladu s p!edchozími obdobnými p!edpisy (nap!. zákon #. 87/1991 Sb.,
o mimosoudních rehabilitacích, zákon o p"d ) se stanoví rozhodné období, tj. od 25. února
1948 do 1. ledna 1990, ve kterém registrované církve a náboženské spole#nosti utrp ly
majetkovou k!ivdu.
Celý zákon vychází z koncepce tzv. kombinovaného majetkového vyrovnání státu
a registrovaných církví a náboženských spole#ností. $ást p"vodního majetku církví a
náboženských spole#ností se vydává, #ást se nevydává a v souvislosti s tím se poskytuje
finan#ní náhrada podle § 15 a násl. Konsensus ve v ci rozsahu vydávaného a nahrazovaného
majetku byl dosažen p!i jednání mezi vládní Komisí pro narovnání vztahu mezi státem a
registrovanými církvemi a náboženskými spole#nostmi (viz usnesení vlády ze dne ze dne 17.
b!ezna 2011 #. 204) a reprezentacemi registrovaných církví a náboženských spole#ností.
Vypo!ádáním majetkových vztah" mezi státem a registrovanými církvemi
a náboženskými spole#nostmi se rozumí ukon#ení stavu, kdy stát na jedné stran p!ijímá
závazek vydat p!edpisy o majetku, který registrované církve a náboženské spole#nosti
pozbyly v rozhodném období (k tomu viz § 29 zákona o p"d , nález Ústavního soudu sp. zn.
Pl. ÚS. 9/07 ze dne 1. #ervence 2010), na druhé stran legitimní o#ekávání církví a
náboženských spole#ností dosud nenaplnil. Jedním z d"sledk" vypo!ádání majetkových
vztah" mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými spole#nostmi bude dosažení
tzv. restitu#ní te#ky, tedy stavu, kdy budou vypo!ádány vztahy mezi státem a církvemi a
náboženskými spole#nostmi vyplývající z majetkových k!ivd zp"sobených v dob nesvobody.
Registrovanými církvemi a náboženskými spole#nostmi se rozumí církve a náboženské
spole#nosti registrované podle zákona o církvích a náboženských spole#nostech. Církev
a náboženská spole#nost se stává právnickou osobou registrací. Ve!ejný seznam všech
registrovaných církví a náboženských spole#ností vede Ministerstvo kultury v Rejst!íku
registrovaných církví a náboženských spole#ností.
Zmírn ní n kterých majetkových k!ivd zp"sobených registrovaným církvím a
náboženským spole#nostem je nezbytným p!edpokladem k obnovení majetkové základny
registrovaných církví a náboženských spole#ností poškozených v dob nesvobody. Jedním
z d"sledk" církvím a náboženským spole#nostem vnuceného systému p!ímého financování
státem (podle zákona #. 218/1949 Sb.) je vytvo!ení ekonomické závislosti církví a
náboženských spole#ností na státu. Jedním z ú#el" tohoto zákona je tento nežádoucí stav
odstranit.
Zákon ve svém d"sledku nahrazuje vztah mezi státem a registrovanými církvemi a
náboženskými spole#nostmi, který církvím a náboženským spole#nostem vnutila v dob
nesvobody totalitní moc, jež se v návaznosti na zbavení církví a náboženských spole#ností
veškeré hospodá!ské základny zavázala církve a náboženské spole#nosti p!ímo financovat
(srov. § 1, § 10 a § 11 zákona #. 218/1949 Sb., v p"vodním zn ní). Stát se zavázal hradit
církvím a náboženským spole#nostem osobní požitky duchovních a dalších zam stnanc",
náhrady st hovacích a jiných výloh, sociální a jiné pojišt ní duchovních a dalších
zam stnanc" a v cné náklady. Zákonem #. 218/1949 Sb. na sebe stát p!evzal také povinnosti
vyplývající z tzv. patronát".
50
K§2
Definuje se pojem „p"vodní majetek registrovaných církví a náboženských spole#ností“
deklarující rozsah majetkové újmy, kterou církve a náboženské spole#nosti utrp ly
v rozhodném období. Podle tohoto zákona se vydávají v ci z p"vodního majetku
registrovaných církví a náboženských spole#ností, které jsou v majetku státu a které se staly
v rozhodném období p!edm tem majetkové k!ivdy v d"sledku skute#ností uvedených v § 5.
Krom v cí jsou v p"vodním majetku registrovaných církví a náboženských spole#ností
zahrnuta i majetková práva a hodnoty v minulosti oprávn ným osobám p!íslušející. Za
p"vodní majetek registrovaných církví a náboženských spole#ností je považován jednak
majetek registrovaných církví a náboženských spole#ností jako samostatných právnických
osob, jednak majetek právnických osob jako sou#ásti registrovaných církví a náboženských
spole#ností, Náboženské matice a dalších právnických osob, které p!ispívaly k napl&ování
poslání registrovaných církví a náboženských spole#ností zejména v obecn prosp šných
aktivitách (nadace, spolky). Za p"vodní majetek registrovaných církví a náboženských
spole#ností je považován rovn ž majetek právních p!edch"dc" právnických osob uvedených
v p!edchozí v t .
Pro ú#ely zákona se vymezuje pojem „zem d lské nemovitosti“. Jedná se o nemovitosti
v rozsahu stanoveném v návaznosti na vymezení pojmu „zem d lský majetek“ v § 1 odst. 1
zákona o p"d , v#etn obytných a hospodá!ských budov a staveb sloužících lesní výrob
(nap!. hájenky), za podmínky, že uvedený charakter dot#ené nemovitosti m ly ke dni 24.
#ervna 1991 (den nabytí ú#innosti zákona o p"d ). Datum 24. #erven 1991 má význam z toho
d"vodu, že majetek, který by m l tento charakter, ale stát by jej nabyl až po 24. #ervnu 1991,
nebo se jím stal až po tomto datu, již „zem d lskou nemovitostí“ ve smyslu zákona není.
K§3
Oprávn né osob vzniká za podmínek stanovených tímto zákonem nárok na vydání
v ci.
Oprávn nou osobou uvedenou v písmeni a) je registrovaná církev a náboženská
spole#nost.
Oprávn nou osobou uvedenou v písmeni b) je právnická osoba, která byla z!ízena nebo
založena jako sou#ást registrované církve a náboženské spole#nosti.
Oprávn nou osobou uvedenou v písmeni c) je právnická osoba z!ízená nebo založená za
ú#elem podpory #innosti církve a náboženské spole#nosti k duchovním, pastora#ním,
charitativním, zdravotnickým, vzd lávacím nebo administrativním ú#el"m. Podstatným
znakem této skupiny právnických osob je vymezení ú#elu z!ízení #i založení právnické osoby,
nikoliv skute#nost, zda oprávn ná osoba je sou#ástí vnit!ní struktury církve nebo náboženské
spole#nosti. Jedná se zejména o právnické osoby z!izované podle p!edpis" ob#anského práva,
nap!. nadace #i spolky. Duchovním ú#elem se rozumí nap!. vysluhování svátostí, po!ádání
bohoslužebných ob!ad" #i modlitebních setkání. Pastora#ním ú#elem je nap!. výuka
náboženství, p!íprava na udílení svátostí, setkávání spole#enství atp. Charitativním ú#elem se
rozumí poskytování služeb blíženecké lásky, obecn známým pod pojmem charita, resp.
diakonie. Vzd lávacím ú#elem je poskytování vzd lávání, a% v rámci soustavy ve!ejného
školství #i interní povahy. Administrativním ú#elem je výkon správní agendy církví a
náboženských spole#ností.
Náboženská matice (se sídlem Thákurova 3, Praha 6, I$ 00052914) je právnickou
osobou sui generis; jedná se o právního nástupce náboženských fond" založených císa!em
51
Josefem II. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu #.j. 5 A 35/2002 – 73, ve kterém se
stanoví, že Náboženská matice „není organiza#ní sou#ástí !ímskokatolické církve, a není však
ani státním fondem a majetek fond tvo!ící není majetkem státu. Jde o zvláštní samostatný
subjekt, jehož ú#elem je správa #ásti majetku !ímskokatolické církve a výnos" z n ho,
a to pro pot!eby !ímskokatolické církve“). Náboženská matice není zapsána v Rejst!íku
evidovaných právnických osob ani v jiném obdobném rejst!íku. Náboženská matice
v rozhodném období p"sobila ve dvojí roli, jednak jako vlastník p"vodního majetku církví a
náboženských spole#ností a jednak jako správce majetku obsazených klášter" a !eholních
dom" (vyhláška #. 351/1950 Ú. l. I., o p!evzetí správy n kterých majetkových podstat
náboženským fondem).
Osoba uvedená v písmenech a) až d) je oprávn nou osobou za podmínky, že
v rozhodném období utrp la sama nebo její právní p!edch"dce majetkovou k!ivdu, a to
v d"sledku n které ze skute#ností taxativn stanovených v § 5.
K§4
P!edm tem vydání je výhradn majetek státu. Návrh zákona v souladu s nálezem
Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 2166/10 vylu#uje z okruhu povinných osob nestátní subjekty, u
nichž hrozí, že by jim odejmutí majetku mohlo zp"sobit významné škody.
Povinnými osobami jsou primárn Pozemkový fond $eské republiky a státní
organizace Lesy $eské republiky, s. p. Tyto subjekty spravují, resp. hospoda!í se státním
majetkem, který má hospodá!ský (zem d lský charakter). Primárním cílem majetkového
vyrovnání je umožnit církvím a náboženským spole#nostem, aby se mohly stát trvale finan#n
nezávislé na státu. Proto hlavní #ást majetku, který bude církvím a náboženským
spole#nostem vrácen, tvo!í hospodá!ské (zem d lské) nemovitosti – pole, lesy, rybníky a
související stavby.
U ostatních povinných osob, kterými jsou jednak organiza#ní složky státu a jednak
všechny další státní organizace, se umož&uje vydávání pouze omezeného okruhu majetku.
Zd"raz&uje se, že státní organizace vlastním jménem jednají ve všech právních vztazích
týkajících se majetku státu a ú#astní se i !ízení p!ed soudy a jinými orgány ve v cech
týkajících se majetku státu, v#etn !ízení o ur#ení, zda tu vlastnické právo státu je #i není.
Obdobné právo má stanoveno i Pozemkový fond $eské republiky (§ 2 odst. 2 ve spojení
s § 55 odst. 1 v ta druhá zákona #. 219/2000 Sb.). Procesní zp"sobilost státních organizací
a Pozemkového fondu jednat samostatn jako ú#astník p!ed soudem v p!ípad , že nárok bude
u soudu uplatn n, je v sou#asné dob upravena ob#anským soudním !ádem (§ 20 odst. 2).
K§5
Rozsah skute#ností podle § 5 vychází z p!íslušných ustanovení obdobných p!edpis"
upravujících zmírn ní majetkových k!ivd zp"sobených v dob nesvobody (nap!. § 6 odst. 1
zákona o p"d , § 6 odst. 1 zákona #. 87/1991 Sb.). Do vý#tu nebyly zahrnuty tituly typické
pro fyzické osoby (nap!. § 6 odst. 1 písm. a) zákona #. 87/1991 Sb.). Došlo k zohledn ní
titul", které byly projevem perzekuce církví a náboženských spole#ností, k jejichž uplatn ní
v p!edešlém restitu#ním zákonodárství, jež se na církve a náboženské spole#nosti
nevztahovalo, nemohlo dojít (nap!. písmeno b)), pop!ípad které spo#ívají v zám rné pasivit
státu, zejména v odep!ení nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva orgány ve!ejné moci
(nap!. v p!ípadech arizovaného židovského majetku písmeno j)).
52
Vý#et skute#ností uvedených v § 5 respektuje princip, že k majetkové k!ivd muselo
dojít v rozhodném období.
K§6
Pozemkový fond $eské republiky a Lesy $eské republiky, s. p. vydávají nemovité v ci
z p"vodního majetku církví a náboženských spole#ností, které jsou ve vlastnictví státu a staly
se p!edm tem majetkové k!ivdy, kterou utrp la oprávn ná osoba nebo její právní p!edch"dce
v rozhodném období (tj. mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990) v d"sledku n které ze
skute#ností taxativn stanovených v písmenech a) až l). Majetková k!ivda je dána, nastala-li
v rozhodném období n která ze skute#ností taxativn uvedených v § 5.
Pozemkový fond $eské republiky k 1. kv tnu 2011 evidoval 48 412 ha pozemk"
dot#ených blokací podle § 29 zákona o p"d . Hodnota tohoto majetku byla vy#íslena na 31
mld. K#. Celý blokovaný rozsah pozemk" v Pozemkovém fondu $eské republiky však vydán
nebude, nebo% Pozemkový fond $eské republiky blokuje nap!. parcelu o vým !e 2 000 m2,
ale p!íslušné církvi a náboženské spole#nosti bude vydáno pouze 100 m2 z této parcely. Údaj
o tom, kolik bude registrovaným církvím a náboženským spole#nostem z pozemk"
blokovaných u Pozemkového fondu $eské republiky skute#n vydáno, nelze v sou#asnosti
získat.
Lesy $eské republiky, s. p. evidovaly 151 777 ha lesních pozemk" a 33,7 ha
zastav ných pozemk" z p"vodního majetku registrovaných církví a náboženských spole#ností
v hodnot cca 44 mld. K#. Ani u tohoto majetku nelze nyní p!esn odhadnout, jaká jeho #ást
bude skute#n vrácena.
K§7
Ustanovení § 7 umož&uje vydání v cí z p"vodního majetku registrovaných církví a
náboženských spole#ností ostatními povinnými osobami. Cílem je zachovat stávající funk#ní
celky a pln obnovit ty funk#ní celky, které v rámci p"vodního majetku registrovaných církví
a náboženských spole#ností existovaly a byly totalitním režimem narušeny.
Odstavec 1 upravuje vydání nemovitostí, které jsou ve vlastnictví státu a staly se
p!edm tem majetkové k!ivdy v d"sledku n které ze skute#ností uvedených v § 5, a zárove&
funk#n souvisejí s nemovitou v cí, kterou oprávn ná osoba nebo její právní p!edch"dce
vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona. Ustanovení se rovn ž týká nemovitostí,
které v rozhodném období sloužily k duchovním, pastora#ním, charitativním, zdravotnickým,
vzd lávacím nebo administrativním ú#el"m nebo jako obydlí duchovních.
Nemovitou v cí funk#n související s majetkem, který oprávn ná osoba vlastní, je
p!edevším pozemek pod stavbou a pozemek, který bezprost!edn souvisí se stavbou a je
podmínkou jejího provozu, anebo nemovitá v c umíst ná na pozemku ve vlastnictví
oprávn né osoby. Nap!. zákon #. 298/1990 Sb. p!evedl na oprávn né osoby souvislé celky
nemovitostí; v d"sledku aplikace vý#tové metody však došlo k nemalému po#tu chyb
a nebyly tak vydány nap!. pozemky pod vydávanými budovami, zahrady uprost!ed klášterních
komplex" atd.
Podle odstavce 1 písmene b) se oprávn ným osobám vydávají nemovité v ci tzv.
„nehospodá!ské povahy“, tedy takové, které kdykoliv v rozhodném období oprávn ným
osobám nebo jejich právním p!edch"dc"m sloužily k taxativn vyjmenovaným ú#el"m.
Duchovním ú#elem se rozumí nap!. vysluhování svátostí, po!ádání bohoslužebných ob!ad" #i
53
modlitebních setkání. Pastora#ním ú#elem je nap!. výuka náboženství, p!íprava na udílení
svátostí, setkávání spole#enství atp. Charitativním ú#elem se rozumí poskytování služeb
blíženecké lásky, obecn známým pod pojmem charita, resp. diakonie. Vzd lávacím ú#elem
je poskytování vzd lávání, a% v rámci soustavy ve!ejného školství #i interní povahy.
Administrativním ú#elem je výkon správní agendy církví a náboženských spole#ností. V cné
vymezení tak dopadá nap!. na budovy far, modliteben, kostel", církevních škol, seminá!" #i
charit.
Na základ odstavce 2 mají být oprávn ným osobám vydány movité v ci, které funk#n
souvisely nebo souvisejí s nemovitostmi, které oprávn né osoby již vlastní, nebo které se
vydávají podle tohoto zákona. Do takto definovaného okruhu v cí pat!í zejména movité v ci,
které byly p!íslušenstvím nemovitosti z p"vodního církevního majetku (nap!. oltá!e,
monstrance, kalichy), ale v sou#asnosti bu( nejsou ur#eny k užívání s touto nemovitostí,
anebo mají odlišného vlastníka od vlastníka v ci hlavní. Toto ustanovení odstra&uje n které
ned"slednosti, k nimž došlo p!i vracení majetku podle zákona #. 298/1990 Sb., a zárove&
napravuje k!ivdy, zp"sobené nap!. konfiskací kultovních p!edm t".
Hodnotu majetku vydávaného podle § 7 je velmi obtížné až nemožné vy#íslit, nebo%
tento majetek nebyl v evidencích samotných registrovaných církví a náboženských
spole#ností rozlišen a dnes ho nelze identifikovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o majetek
ur#ený pouze pro nehospodá!ské ú#ely, nejedná se o majetek velkého rozsahu. P!i vy#íslení
celkové hodnoty majetku vydávaného registrovaným církvím a náboženským spole#nostem se
s tímto majetkem po#ítá jako s kompenzací za ur#ité, rovn ž p!esn nevy#íslitelné ztráty,
které p!i vydávaní majetku registrovaným církvím a náboženským spole#nostem nastanou. Je
t!eba zohlednit skute#nost, že nebude vydán celý rozsah pozemk" blokovaných
v Pozemkovém fondu $eské republiky. Podle informací Pozemkového fondu $eské republiky
je vým ra blokovaných pozemk" udávána vým rou všech pozemk", které jsou církevními
restitucemi dot#eny. Pozemkový fond $eské republiky tak nap!. blokuje. parcelu o vým !e
2 000 m2, ale církvi a náboženské spole#nosti bude vydáno pouze 100 m2 z této parcely. Údaj
o tom, kolik bude registrovaným církvím a náboženským spole#nostem z vým ry 48 412 ha
pozemk" blokovaných u Pozemkového fondu $eské republiky skute#n vydáno,
v sou#asnosti nelze získat.
Hodnota majetku vydávaného podle § 7 tudíž nezvyšuje celkovou hodnotu vydávaného
majetku, nebo% lze d"vodn p!edpokládat, že vrácení tohoto majetku pouze umožní, aby se
skute#ná hodnota majetku vydaného registrovaným církvím a náboženským spole#nostem
p!iblížila p!edem vy#íslené hodnot tohoto majetku.
K§8
Odstavec 1 p!edstavuje speciální úpravu ve vztahu k ustanovením § 5 až 7 obsahujícím
obecnou úpravu podmínek, jejichž spln ní je p!edpokladem vydání v ci. Jsou tak vymezeny
p!ípady, kdy se v ci nevydávají, p!estože všechny skute#nosti podle § 5 až 7 ve vztahu k nim
budou prokázány.
Nevydávají se zastav né pozemky, jejichž vydávání neumožnily ani p!edchozí restitu#ní
právní p!edpisy (viz nap!. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o p"d ). Pro ú#ely tohoto zákona se
vymezuje zastav ný pozemek v § 8 odst. 1 písm. a). Za zastav ný pozemek se považuje i
pozemek (resp. #ást pozemku), který je zastav n stavbou dopravní infrastruktury.
Nemovitá v c se rovn ž nevydává, jestliže na stát p!ešla podle zákona #. 169/1949 Sb.,
o vojenských újezdech, a tvo!í území vojenského újezdu. Podle § 31 odst. 1 zákona #.
54
222/1999 Sb., o zajiš%ování obrany $eské republiky, „majetek na území újezdu, s výjimkou
vneseného majetku, smí být jen ve vlastnictví státu“.
Nelze vydat církevní matriky, které p!ešly do vlastnictví státu podle § 27 zákona
#. 268/1949 Sb., o matrikách.
Nelze vydat nemovitou v c užívanou k pln ní úkol" bezpe#nostního sboru nebo
k p!íprav na pln ní t chto úkol". Podle stanoviska Ministerstva vnitra #.j. MV-4583-/OSM2008 se nap!íklad v p!ípad Policie $eské republiky jedná t!eba o následující objekty:
− Praha 6 – Pelléova 19, objekt #p. 299 na p.#. 765/1; pozemek p.#. 765/1, p.#. 768/1 +
další vše v k.ú. Bubene#,
− $eské Bud jovice, objekt #p. 192 na p.#. 316 (krajská správa Jiho#eského kraje);
pozemek p.#. 316 k.ú. $eské Bud jovice,
− Kladno, objekt #p. 632 na p.#. 4902 (okresní !editelství Policie $R Kladno); pozemek
p.#. 4902 k.ú. Kladno, pozemek p.#. 4903, p.#. 4906, p.#. 4907,
− Olomouc, objekt #p. 481 na st. 42/1, st. p.#. 42/1, st. p.#.109/1, st. 109/2, st.p.#. 110/2
vše v k.ú. Olomouc – m sto,
− Krnov, budova ob#anské vybavenosti #p. 857 na p.#. 2630, pozemek p.#. 2630, k.ú.
Krnov-Horní P!edm stí.
V návaznosti na Koncepci státní podpory sportu v $eské republice, která byla schválena
usnesením vlády ze dne 9. b!ezna 2011 #. 167, se stanoví, že nelze vydat pozemek vy&atý ze
zem d lského p"dního fondu, na kterém bylo v souladu se stavebním zákonem z!ízeno
sportovní h!išt , které je užíváno.
Nevydává se nemovitá v c tvo!ící území národního parku nebo národní p!írodní
rezervace a stavby, které se nacházejí na tomto území. Národní parky a národní p!írodní
rezervace jsou území, kde existuje ve!ejný zájem na velmi p!ísném stupni ochrany p!írody,
což znamená vysokou nebo velmi vysokou mírou regulace hospoda!ení s majetkem. Podle
zákona #. 114/1992 Sb., o ochran p!írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p!edpis", nelze
pozemky v takto chrán ných územích ve vlastnictví státu zcizit.
Ve!ejný zájem na vybudování ve!ejn prosp šných staveb dopravní a technické
infrastruktury vyjád!ený ve schválené územní plánovací dokumentaci je rovn ž d"vodem pro
nevydání #ásti nemovitosti, která je pro uskute#n ní takové stavby pot!ebná.
Vydána nebude rovn ž v c konfiskovaná na základ dekretu prezidenta republiky #.
12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozd lení zem d lského majetku N mc", Ma(ar",
jakož i zrádc" a nep!átel #eského a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky #.
108/1945 Sb., o konfiskaci nep!átelského majetku a Fondech národní obnovy.
V odstavci 2 jsou upraveny situace, kdy stát nemovitou v c, která se vydává, nezbytn
pot!ebuje k pln ní svých funkcí vyplývajících z právních p!edpis" a k pln ní t chto funkcí
nelze využít v ci jiné stát, V takovém p!ípad je oprávn ná osoba povinna umožnit povinné
osob užívání takové v ci za v míst a #ase obvyklé nájemné po dobu 10 let ode dne, kdy
nabude vlastnictví v ci. Nemožnost využít v ci jiné je dána v p!ípad , že namísto vydávané
nemovité v ci nelze využít jinou nemovitost, a to ani za ztížených podmínek, nebo s v tšími
náklady. V jiných p!ípadech není oprávn ná osoba povinna umožnit povinné osob v c užívat
jako nájemce.
55
K§9
Pro vydávání zem d lských nemovitostí vymezených v § 2 písm. b) byl zvolen odlišný
postup než u ostatních nemovitých v cí. Krom lesních pozemk" a zem d lských budov se
totiž budou podle tohoto zákona vydávat p!edevším zem d lské pozemky. U tohoto majetku
však došlo v rozhodném období k rozsáhlým zm nám v p"dní držb a k jeho vydání bude
ve v tšin p!ípad" nezbytné provést identifikaci pozemk" porovnáním údaj" d!ív jších
pozemkových evidencí s údaji sou#asného katastru nemovitostí. Také nelze vylou#it, že
nároky budou uplat&ovány nikoli na jednotlivé zem d lské nemovitosti ozna#ené parcelním
#íslem #i popisným #íslem v p!ípad budov, ale na celý soubor nemovitostí tvo!ících
majetkovou podstatu církevního velkostatku, nebo uvedením knihovní vložky, kde jsou
zem d lské nemovitosti v p"vodním vlastnictví církví, náboženských !ád" a kongregací
zapsány.
Z d"vod" #asových a ekonomických proto bylo navrženo, aby zem d lské nemovitosti
byly vydávány v obdobném režimu, jako je tomu podle zákona o p"d , tj. v !ízení p!ed
pozemkovými ú!ady v souladu se správním !ádem. Pozemkové ú!ady jednak mají s
identifikací zem d lských nemovitostí, na jejichž vydání byl uplatn n nárok, a se zp"sobem
jejich vydávání zna#né zkušenosti, jednak bude tento zp"sob ekonomicky zjednodušen, nebo%
katastrální ú!ady podle platné právní úpravy (§ 20 zákona #. 139/2002 Sb.), poskytují veškeré
podklady a údaje pro pozemkové ú!ady bezúplatn .
I u zem d lských nemovitostí zákon preferuje jejich vydání na základ dohody mezi
oprávn nou a povinnou osobou, tedy shodn jako u ostatního majetku s povinností uzav!ít
dohodu do 3 m síc" od uplatn ní výzvy, u zem d lských nemovitostí však dohoda podléhá
schválení pozemkovým ú!adem. Takový postup v mnoha p!ípadech eliminuje situaci, kdy
nárok bude oprávn ný, ale dohoda nebude uzav!ena zp"sobem, aby na základ ní mohlo dojít
k nabytí vlastnického práva. Pokud pozemkový ú!ad zjistí, že dohoda v souladu se zákonem
uzav!ena není, vydá na základ posouzení p!edložených podklad" rozhodnutí o jejím
neschválení. V p!ípad , že pozemkový ú!ad dohodu neschválí, mohou se oprávn ná osoba
nebo povinná osoba obrátit na soud, aby rozhodl podle #ásti páté ob#anského soudního !ádu.
Pokud soud dohodu schválí, další rozhodnutí pozemkového ú!adu není nutné. Pokud soud
žalob proti rozhodnutí pozemkového ú!adu nevyhoví nebo žaloba k soudu nebude v"bec
podána, bude zahájeno !ízení o vydání zem d lské nemovitosti, ve kterém pozemkový ú!ad
zajistí podklady pro vydání zem d lské nemovitosti a vydá konstitutivní rozhodnutí podle
odstavce 7.
Pokud k uzav!ení dohody o vydání zem d lské nemovitosti nedojde, rozhodne na návrh
oprávn né osoby o vydání zem d lské nemovitosti pozemkový ú!ad; návrh lze podat do 6
m síc" od uplynutí lh"ty k uzav!ení dohody. Pro vydání zem d lských nemovitostí
rozhodnutím pozemkového ú!adu je stanovena lh"ta 6 m síc", nebo 12 m síc", jedná-li se o
zvláš% složitý p!ípad. Za zvláš% složitý p!ípad je nutno pokládat zejména situace, kdy
pozemek z p"vodního majetku registrovaných církví a náboženských spole#ností zasahuje do
n kolika stávajících parcel. Stanovení lh"ty pro vydání rozhodnutí odlišn od lh"t podle
správního !ádu je od"vodn no #asovou náro#ností zajiš%ování podklad" nezbytných pro
vydání rozhodnutí. Jedná se zejména o vyhotovení identifikace parcel, zpracování
geometrických plán" pro odd lení #ástí pozemk", které se podle tohoto zákona nebudou
vydávat, a zpracování znaleckých posudk". V p!ípad , že by pro vydání rozhodnutí
pozemkového ú!adu platily lh"ty podle správního !ádu, došlo by ke zna#nému nár"stu
administrativy orgánu nad!ízeného pozemkovým ú!ad"m prodlužováním lh"t vydáváním
usnesení podle § 80 správního !ádu. Zárove& je však nezbytné vzhledem ke stanovení delších
56
lh"t pro rozhodování oproti správnímu !ádu šet!it v rámci !ízení p!ed pozemkovými ú!ady
právo oprávn ných osob domoci se svého nároku v#as a vést !ízení maximáln efektivn bez
zbyte#ných odklad".
M"že dojít k situaci, kdy p!edm t uplatn ného nároku nebude mít povahu zem d lské
nemovitosti a bude podléhat postupu podle § 10. Pozemkový ú!ad v takových p!ípadech –
podle odstavce 4 nebo 6, žádost oprávn né osoby zamítne, a ta bude postupovat shodn jako u
nemovitosti nezem d lské, tj. bu( na základ uzav!ené dohody požádá o zápis vkladu
vlastnického práva od katastru nemovitostí, anebo, nedojde-li k dohod , ve lh"t 3 let se
obrátí na soud (§ 10 odst. 4).
Pozemkové ú!ady rozhodují ve správním !ízení. Ú#astníky !ízení p!ed pozemkovým
ú!adem jsou oprávn ná osoba a povinná osoba. V souladu s ústavním po!ádkem a o.s.!.
podléhají správní rozhodnutí ohledn vztah" ob#anskoprávních soudnímu p!ezkumu podle
#ásti páté o.s.!. Proto se stanoví, že proti rozhodnutí pozemkového ú!adu se nelze odvolat , lze
podat žalobu podle #ásti páté ob#anského soudního !ádu.
Pravomocné rozhodnutí o schválené dohod anebo o návrhu oprávn né osoby na vydání
v ci je listinou zp"sobilou k provedení záznamu do katastru nemovitostí ve smyslu § 7 odst. 2
zákona #. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve zn ní
pozd jších p!edpis".
K § 10
P!estože zákon stanoví jeden nárok na vydání v ci, je postup upraven rozdíln pro
zem d lské nemovitosti a jiné v ci. V p!ípad uplatn ní nároku na jiné v ci než zem d lské
nemovitosti se postupuje podle § 10. V ci z p"vodního majetku registrovaných církví a
náboženských spole#ností se vydávají na základ dohody o vydání v ci, kterou uzavírá
oprávn ná a povinná osoba. Tato dohoda nepodléhá schválení pozemkovým ú!adem, jak tomu
je v p!ípad dohod o vydání zem d lské nemovitosti podle § 9.
Ve výzv oprávn ná osoba ozna#í v c a uvede právní d"vod nároku na vydání v ci
podle tohoto zákona; k ur#ení v ci posta#í, pokud je v c ozna#ena podle stavu v dob , kdy se
stala p!edm tem majetkové k!ivdy (tj. v dob , kdy jí nebo jejímu právnímu p!edch"dci byla
odejmuta). Výzva k vydání v ci musí mít písemnou formu. K výzv oprávn ná osoba p!ipojí
listinu nebo uvede d"vody, z nichž vyplývá, že je spln na n která ze skute#ností podle § 5;
tato skute#nost se považuje za prokázanou, není-li prokázán opak. Pokud listinu nemá
oprávn ná osoba k dispozici, doloží skute#nosti ve smyslu § 5 jinak. V p!ípad , že oprávn ná
osoba uplat&uje vydání v ci jako právní nástupce, p!ipojí listinu prokazující právní
nástupnictví nebo právní nástupnictví jinak osv d#í.
Výzvu lze dopl&ovat o další d"vody, skute#nosti a listiny osv d#ující uplatn ný nárok,
a to i pozd ji, nap!. v !ízení p!ed soudem o uplatn ní nároku podle tohoto zákona. Uplatn ný
nárok nelze takovým podáním rozši!ovat; takové podání je t!eba považovat za samostatnou
výzvu k vydání v ci.
V odstavci 2 je stanovena lh"ta, ve které má povinná osoba povinnost uzav!ít dohodu
o vydání v ci, pokud nenastane n která z odlišných variant upravených v § 11. Tato lh"ta je
ur#ující pro stanovení dne, od kterého oprávn ná osoba m"že uplatnit sv"j nárok u soudu
podle odstavce 4.
V odstavci 3 je stanoveno, že oprávn ná osoba nabývá na základ dohody o vydání v ci
vlastnictví k nemovité v ci evidované v katastru nemovitostí vkladem vlastnického práva do
katastru nemovitostí podle zákona #. 265/1992 Sb. U nemovitých v cí, které nejsou
57
evidovány v katastru nemovitostí a u movitých v cí nabývá oprávn ná osoba vlastnictví
okamžikem uvedeným ve smlouv (dohod ).
V odstavci 4 je stanoveno, že oprávn ná osoba m"že uplatnit své nároky u soudu
v prekluzivní lh"t 3 let. Soud bude v !ízení rozhodovat o nahrazení projevu v"le povinné
osoby. Soud bude !ešit, zda oprávn ná osoba má nárok na vydání podle tohoto zákona a zda
nárok uplatnila v#as podle zákona.
K § 11
Nelze vylou#it p!ípady, kdy oprávn ná osoba vyzve k vydání v ci nesprávnou osobu,
která není s majetkem oprávn na hospoda!it, v p!ípad Pozemkového fondu $eské republiky
majetek spravovat. Tato situace m"že nastat zejména v d"sledku zm n identifika#ních údaj"
k nemovitostem, zm n majetkoprávních vztah" v rámci státu, které se nedopat!ením #i
nedbalostí nepromítly v pozemkových knihách, v evidenci nemovitostí bývalých st!edisek
geodezie ani v katastru nemovitostí. Ú#elem tohoto ustanovení je stanovit postup, p!i kterém
s využitím p"sobnosti katastrálních ú!ad" m"že být požadovaný majetek identifikován
a povinné osoby zjišt ny. Pokud osoba, která obdrží výzvu k vydání v ci, zjistí až na základ
sou#innosti katastrálního ú!adu, že je povinnou osobou, b ží lh"ta pro uzav!ení dohody o
vydání v ci od zaslání takových doklad".
V ustanovení odstavce 3 písm. c) se pamatuje také na situaci, kdy údaje v katastru
nemovitostí potvrdí vlastnictví státu, avšak nebude zjišt na konkrétní organiza#ní složka státu
nebo státní organizace hospoda!ící s p!edm tným majetkem. Pro vylou#ení jakýchkoli
pochybností se výslovn stanoví, že v p!ípad zem d lských nemovitostí p!íslušná osoba
postoupí výzvu Pozemkovému fondu $eské republiky. V ostatních p!ípadech se výzva
postupuje Ú!adu pro zastupování státu ve v cech majetkových, který se v ci ujme jako
organiza#ní složka státu p!íslušná podle § 11 odst. 2 zákona o majetku státu hospoda!it
s majetkem uvedeným v § 11 tohoto zákona a s oprávn nou osobou uzav!e dohodu o jejím
vydání.
Oprávn ným osobám se zakládá právo uplatnit nárok u soudu i v p!ípad , že údaje
v katastru budou sv d#it jiné osob než státu, anebo nebude možné vlastníka v"bec zjistit. I v
t chto p!ípadech se pro uplatn ní nároku u soudu stanoví lh"ta 3 let, po jejímž uplynutí právo
zanikne.
V odstavci 9 se upravuje pravidlo, že s nemovitou v cí se vracejí i související movité
v ci, aby nemovitá v c mohla být skute#n využívána.
K § 12
V odstavci 1 se stanoví, že v c se vydá oprávn né osob ve stavu, v n mž se nalézala ke
dni doru#ení výzvy k vydání v ci povinné osob , nedohodne-li se oprávn ná osoba
s povinnou osobou písemn jinak. V c se vydává s jejími sou#ástmi a p!íslušenstvím, které
náležely do p"vodního majetku registrovaných církví a náboženských spole#ností, nebo které
zastoupily jejich funkci anebo jsou nezbytné k !ádnému užívání v ci v souladu s jejím
ú#elem. Oprávn ná osoba nemá nárok na vypo!ádání znehodnocení v ci a povinná osoba není
oprávn na uplat&ovat náklady na opravy a úpravy, investice a zm ny, které na v c vynaložila.
Povinná osoba nemá v"#i oprávn né osob jiná práva související s vydávanou v cí, než které
stanoví tento zákon, pop!. jiný zákon. Oprávn ná osoba, které byla v c vydána, nemá v"#i
povinné osob jiná práva související s vydávanou v cí, než které stanoví tento zákon.
58
P!ijetím tohoto zákona se stát nezbavuje odpov dnosti za ekologickou škodu podle
jiných právních p!edpis".
Odstavec 2 stanoví, že zástavní právo, které vázne na vydávané v ci, okamžikem vydání
v ci ze zákona zaniká. V c se vydává nezatížena zástavními právy t!etích osob. Závazek
zajišt ný zástavním právem povinná osoba k okamžiku vydání v ci vypo!ádá nebo jinak
zajistí.
Odstavec 3 stanoví, že oprávn ná osoba jako vlastník vydané v ci m"že do jednoho
roku ode dne uzav!ení dohody o vydání v ci v 6 m sí#ní výpov dní lh"t vypov d t smlouvu
o užívání v ci nebo smlouvu o právu odpovídajícímu v cnému b!emeni pat!ícímu ur#ité
osob , uzav!ela-li ji povinná osoba za nápadn nevýhodných podmínek. Možnost pro
oprávn nou osobu (jako vlastníka) a uživatele v ci upravit svoje pom ry dohodou tím není
dot#ena.
K § 13
Z d"vodu zajišt ní ú#elu tohoto zákona se v odstavci 1 upravuje p!echodné omezení
dispozic s v cmi z p"vodního majetku registrovaných církví a náboženských spole#ností,
které jsou ve vlastnictví státu. V ci z p"vodního majetku registrovaných církví a
náboženských spole#ností, které jsou dnes ve vlastnictví státu, nelze po dobu 24 m síc" ode
dne vyhlášení zákona p!evést do vlastnictví jiné osoby, p!enechat jiné osob k užívání, ani
zatížit právem jiné osoby. Právní úkony u#in né v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
Po uplynutí této lh"ty budou v uvedeném rozsahu „blokovány“ nadále pouze v ci,
na jejichž vydání byl uplatn n nárok podle tohoto zákona, avšak k vydání v ci dosud
nedošlo, resp. nárok nebyl pravomocn zamítnut rozhodnutím soudu. Tyto v ci jsou
„blokovány“ do dne, kdy marn uplyne lh"ta pro uplatn ní nároku na vydání v ci u soudu,
nebo uplyne lh"ta 2 m síc" po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nároku na vydání v ci,
byl-li nárok u soudu uplatn n a nebylo-li podáno dovolání; bylo-li podáno dovolání, lh"ta se
prodlužuje do rozhodnutí dovolacího soudu, kterým se podanému dovolání nevyhoví. Lh"ta
pro uplatn ní nároku na vydání v ci u soudu je stanovena v § 10 odst. 4 jako t!íletá propadná
lh"ta.
V odstavci 3 se povinné osob ukládá povinnost zdržet se p!emís%ování movité v ci
z p"vodního církevního majetku na jiné místo, než kde se nachází ke dni doru#ení výzvy,
s výjimkou umíst ní ve svých prostorách, nebo u vhodného schovatele na základ písemné
smlouvy. Tato povinnost trvá do dne, kdy marn uplyne lh"ta pro uplatn ní nároku na vydání
v ci u soudu, nebo uplyne lh"ta 2 m síc" po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nároku na
vydání v ci, byl-li nárok u soudu uplatn n a nebylo-li podáno dovolání; bylo-li podáno
dovolání, lh"ta se prodlužuje do rozhodnutí dovolacího soudu, kterým se podanému dovolání
nevyhoví.
K § 14
Stanoví se, že p!i vydávání pozemk" nebo jejich #ástí podle tohoto zákona není t!eba
vydání rozhodnutí nebo jiného opat!ení jiného orgánu ve!ejné správy než katastrálního ú!adu.
Platí, že v p!ípad použití postupu podle zákona #. 139/2002 Sb., o pozemkových
úpravách a pozemkových ú!adech a o zm n zákona #. 229/1991 Sb., o úprav vlastnických
vztah" k p"d a jinému zem d lskému majetku, ve zn ní pozd jších p!edpis", ve zn ní
pozd jších p!edpis", nesmí dojít ke zhoršení postavení oprávn né osoby.
59
Podle odstavce 2 hradí stát nezbytné náklady spojené s ocen ním v cí, identifikací v cí,
identifikací parcel, vyhotovením doklad" podle § 11 odst. 2, vyty#ením a zam !ením
pozemk" a vypracováním geometrického plánu. V p!ípad zem d lských nemovitostí tak #iní
prost!ednictvím pozemkových ú!ad" a v ostatních p!ípadech prost!ednictvím povinných osob.
K § 15
Jako další formu zmírn ní majetkových k!ivd obdrží každá z taxativn vyjmenovaných
registrovaných církví a náboženských spole#ností paušální finan#ní náhradu. Suma finan#ních
náhrad ur#ených pro všechny tyto církve a náboženské spole#nosti p!edstavuje náhradu za
jejich p"vodní majetek, který se v rozhodném období stal p!edm tem majetkové k!ivdy
v d"sledku n které ze skute#ností uvedených v § 5 a nemá být t mto církvím a náboženským
spole#nostem podle tohoto zákona vydán. Celková výše finan#ní náhrady #iní 59 mld. K#.
Finan#ní náhrada bude rozd lena do 30 bezprost!edn po sob následujících ro#ních
splátek. Po#ínaje druhým rokem splácení bude nesplacená #ástka finan#ní náhrady zvyšována
v závislosti na inflaci. Ministerstvo kultury oznámí dot#eným církvím a náboženským
spole#nostem novou, o inflaci navýšenou, výši nesplacené finan#ní náhrady v okamžiku, kdy
celková #ástka na finan#ní náhrady bude schválena v rámci zákona o státním rozpo#tu.
Oprávn nou osobou k #erpání finan#ní náhrady je p!ímo dot#ená církev nebo náboženská
spole#nost.
Vyplacení finan#ní náhrady je jedním z p!edpoklad", které by dot#eným církvím a
náboženským spole#nostem m ly umožnit vytvo!ení hospodá!ské základny pro trvale
udržitelné samofinancování.
S navrženým !ešením vyjád!ilo souhlas všech dot#ených 17 církví a náboženských
spole#ností; tento souhlas bude stvrzen ve smlouvách podle § 16.
Finan#ní náhrada není p!edm tem dan , poplatku ani jiného obdobného pen žitého
pln ní.
Výše finan#ní náhrady byla ur#ena po provedení kvalifikovaného odhadu sou#asné
hodnoty p"vodního majetku v zákon vyjmenovaných registrovaných církví a náboženských
spole#ností, který se stal p!edm tem majetkové k!ivdy v rozhodném období. Celková hodnota
tohoto majetku byla stanovena na 134 mld. K#. Od této #ástky byl ode#ten odhad hodnoty
majetku, který bude moci být vydán podle tohoto zákona. Kvalifikovaný odhad vychází z dat
dodaných $eským ústavem zem m !ickým a katastrálním, Výzkumným ústavem zem d lské
ekonomiky a Ministerstvem zem d lství.
K § 16
O majetkovém vyrovnání uzav!e stát s každou dot#enou církví a náboženskou
spole#ností tzv. smlouvu o vypo!ádání. Konsensus na zvoleném !ešení – stanovení nároku na
finan#ní náhradu zákonem a jeho stvrzení smlouvou uzav!enou mezi státem a dot#enou církví
a náboženskou spole#ností – byl dosažen p!i jednání mezi p!edstaviteli státu a reprezentacemi
církví a náboženských spole#ností v roce 2007 a byl potvrzen b hem jednání v roce 2011.
Jeho ú#elem je posílit právní jistotu dot#ených církví a náboženských spole#ností, že závazek
státu !ádn vypo!ádat majetkové k!ivdy z doby nesvobody nebude v budoucnu státem
jednostrann zm n n #i odvolán.
Povaha a náležitosti smlouvy o vypo!ádání se !ídí tímto zákonem. Na smlouvu o
vypo!ádání se použijí rovn ž n která ustanovení ob#anského zákoníku, p!i#emž vylou#ena je
60
aplikace t ch institut", které umož&uji zrušení #i skon#ení smlouvy bez uspokojení v !itele.
Tím se respektuje specifi#nost a ú#el smlouvy, která je uzavírána na základ tohoto zákona, a
nikoliv na základ obecných ob#anskoprávních p!edpis". Ú#elem smlouvy o vypo!ádání je
vyplacení finan#ní náhrady jako další formy vypo!ádání majetkových k!ivd, které utrp ly
dot#ené církve a náboženské spole#nosti v dob nesvobody (v rozhodném období). Ve
smlouv o vypo!ádání má stát postavení dlužníka a dot#ená církev a náboženská spole#nost
postavení v !itele.
Vzhledem k tomu, že smlouva o vypo!ádání je smlouvou sui generis podle tohoto
zákona, jejímž ú#elem je zmírn ní majetkových k!ivd, nepoužijí se na smlouvu o vypo!ádání
ustanovení ob#anského zákoníku o:
-
neplatnosti a odporovatelnosti právních úkon",
-
ustanovení o zm n v osob dlužníka nebo v !itele, nejde-li o právní nástupnictví,
-
a ustanovení o zániku závazku bez uspokojení v !itele, zejména ustanovení o
odstoupení od smlouvy, ustanovení o výpov di, ustanovení o nemožnosti pln ní.
Zákon dále stanovuje, že proti pohledávce na finan#ní náhradu nebo splátce finan#ní
náhrady není p!ípustné zapo#tení, ani výkon rozhodnutí nebo exekuce. Nep!ípustnost
zapo#tení zohled&uje specifický ú#el smlouvy. Z tohoto d"vodu je nep!ípustné, aby samotná
pohledávka na finan#ní náhradu nebo její splátka byla zp"sobilá k zapo#tení pro pohledávky,
které vznikly podle jiných právních p!edpis" (nap!. obchodn právních, ob#anskoprávních,
da&ových atp.). Obdobn platí totéž pro výkon rozhodnutí nebo exekuci. Postih výkonem
rozhodnutí nebo exekucí je však vylou#en pouze proti vlastní pohledávce na vyplacení
finan#ní náhrady, nikoliv na již vyplacenou pen žitou #ástku.
Smlouva potvrzuje závazek státu vyplatit každé dot#ené církvi a náboženské spole#nosti
finan#ní náhradu. Výplata finan#ní náhrady se provádí v pravidelných ro#ních splátkách.
Smlouva o vypo!ádání obsahuje ujednání o tom, že uzav!ením této smlouvy jsou
veškeré nároky dané církve a náboženské spole#nosti za p"vodní majetek registrovaných
církví a náboženských spole#ností, který se stal p!edm tem majetkové k!ivdy v rozhodném
období a podle zákona se nevydává, vypo!ádány s tím, že vydávání v cí podle tohoto zákona
není tímto ujednáním dot#eno. Dále je sou#ástí smlouvy ujednání o výši každoro#n
vyplácené finan#ní náhrady, ujednání o tom, že finan#ní náhrada bude vyplácena po dobu 30
let, ujednání o pravidlu zvyšování finan#ní náhrady o výši inflace, ujednání o tom, že závazek
státu vyplatit finan#ní náhradu nem"že bez dohody stran zaniknout jinak než spln ním,
závazek státu, že bude za podmínek stanovených tímto zákonem vyplácet p!ísp vek na
podporu #innosti dot#ené církve a náboženské spole#nosti podle § 17, a ujednání o tom, že
ú#el smlouvy se !ídí tímto zákonem ve zn ní platném ke dni uzav!ení smlouvy.
Uzav!ení smluv o vypo!ádání je aktem vyjad!ujícím v"li poškozené strany p!ijmout
zákonem stanovený zp"sob zmírn ní jí zp"sobených k!ivd. Jako dvoustranný právní úkon
p!edstavují smlouvy ochranu p!ed jednostranným nepln ním závazk".
Ministerstvo kultury uzav!enou smlouvu o vypo!ádání vyhlásí sd lením ve Sbírce
zákon".
Nebude-li smlouva o vypo!ádání uzav!ena ve lh"t 9 m síc" ode dne nabytí ú#innosti
zákona z d"vodu na stran státu, m"že se dot#ená církev nebo náboženská spole#nost obrátit
na soud, aby nahradil chyb jící projev v"le.
K § 17
61
Systém p!ímého financování registrovaných církví a náboženských spole#ností státem
byl zaveden zákonem #. 218/1949 Sb., který byl p!ijat v rámci perzekuce páchané na území
tehdejšího $eskoslovenska (po 25. únoru 1948) ze strany totalitního státu v"#i v !ícím a
církvím a náboženským spole#nostem a umož&oval jejich p!ímou hospodá!skou kontrolu
státem. Výši tohoto financování v letech 1948 – 1989 ur#oval totalitní stát podle svojí
libov"le, bez ohledu na skute#né pot!eby církví a náboženských spole#ností.
Sou#ástí majetkového vypo!ádání státu s registrovanými církvemi a náboženskými
spole#nostmi podle tohoto zákona je i opušt ní principu financování plat" duchovních a
dalších výdaj" registrovaných církví a náboženských spole#ností ze státního rozpo#tu.
Ú#elem zavád ného institutu p!echodného financování je umožnit dot#eným církvím
a náboženským spole#nostem p!izp"sobit se – po více než 60 letech trvající majetkové
závislosti na státu – nové ekonomické situaci, kdy stát již nadále p!ímo nefinancuje jejich
duchovní, ani jim nep!ispívá na úhradu dalších náklad". Po dobu 17 let bude podle § 17
vyplácen dot#eným církvím a náboženským spole#nostem, které získaly oprávn ní k výkonu
zvláštního práva, tj. oprávn ní být financovány podle zákona #. 218/1949 Sb., p!ísp vek na
podporu jejich #innosti. Tento p!ísp vek se bude od #tvrtého roku snižovat o #ástku
odpovídající 5 % #ástky vyplacené v prvním roce p!echodného období. Výše #ástky
vyplacené v prvním roce p!echodného období odpovídá #ástce poskytnuté církvi
a náboženské spole#nosti podle zákona #. 218/1949 Sb. v roce 2011, což byl první rok
ú#innosti Deklarace shody.
P!ísp vek na podporu #innosti dot#ených církví a náboženských spole#ností bude
vyplácen do 31. ledna kalendá!ního roku, na který je ur#en tak, aby tyto církve a náboženské
spole#nosti m ly v#as k dispozici finan#ní prost!edky na svou #innost.
Stanoví se, že p!ísp vek na podporu #innosti dot#ených církví a náboženských
spole#ností není p!edm tem dan z p!íjm" a ani jiné dan , poplatku #i jiného obdobného
pen žitého pln ní.
K § 18
Odstavec 1 zakládá registrovaným církvím a náboženským spole#nostem oprávn ní
podat žalobu v p!ípad , kdy p"vodní církevní majetek byl státem p!eveden nebo ze státu
p!ešel v rozporu s právními p!edpisy (§ 29 zákona o p"d nebo § 3 odst. 1 zákona #. 92/1991
Sb.). Jedná se o nutný a logický d"sledek tohoto neplatného zcizení. Ustanovení § 134
ob#anského zákoníku o vydržení vlastnictví (jako originární nabytí vlastnictví) tímto
ustanovením není dot#eno. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo ur#eno
vlastnické právo státu, po#íná b žet lh"ta pro uplatn ní výzvy k vydání v ci podle § 9 odst. 1
nebo § 10 odst. 1.
V odstavci 2 je stanovena zásada, že po ú#innosti tohoto zákona nelze dovršovat
majetkovou perzekuci církví a náboženských spole#ností z let 1948 – 1989. Zákon vychází
z toho, že nadále nelze vlastnické právo dosud sv d#ící oprávn ným osobám zpochyb&ovat.
Prakticky to znamená, že ode dne ú#innosti tohoto zákona se nelze dovolávat nap!. rozhodnutí
o výkupu, p!íd lových listin podle zákona #. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reform , to vše
za podmínky, že do dne ú#innosti tohoto zákona nebyly katastrálnímu ú!adu p!edloženy.
Koresponduje to se zásadou, kterou vyslovil Ústavní soud ve stanovisku pléna ze dne 1.
listopadu 2005 Pl.ÚS-st. 21/05 #. 477/2005, totiž že nyn jší v katastru zapsaní vlastníci
nesm jí být znevýhod&ováni na základ skute#ností nastalých p!ed více než p"lstoletím.
$eská republika je povinna hájit právní zájmy osob, které podléhají její jurisdikci – tedy
p!edevším zájem na tom, aby sou#asný právní stav nebyl zpochyb&ován a nevznikla nejistota
62
z hlediska vlastnictví. V tomto ustanovení konstruovaná nevyvratitelná právní domn nka se
však uplatní pouze v t ch p!ípadech, kdy ke zrušení evidence vlastnického práva p!íslušné
církevní instituce nedošlo výhradn z d"vod" akt" orgán" ve!ejné moci z rozhodného období.
V odstavci 3 je upraveno osvobození oprávn ných osob, které se domáhají svého práva
podle tohoto zákona u soud" $eské republiky, od soudních poplatk". Na tyto osoby se
v ob#anském soudním !ízení hledí jako na osoby, kterým nelze vym !ovat soudní poplatky.
V odstavci 4 je upraveno interpreta#ní pravidlo vyplývající z ú#elu tohoto speciálního
zákona, kterým je zmírn ní n kterých majetkových k!ivd. Stanovuje orgán"m ve!ejné správy
povinnost poskytnout v souvislosti s uplat&ováním nároku podle tohoto zákona bez
zbyte#ného odkladu a bezplatn výpisy a opisy z evidence a jiné podklady, které mohou
p!isp t k objasn ní nárok".
Odstavec 5 stanoví povinnost p!íslušného katastrálního ú!adu, poskytnout bezplatn
oprávn né osob , povinné osob nebo nep!íslušné osob údaje z katastru nemovitostí, je-li
toho t!eba k objasn ní nároku oprávn né osoby, a v p!ípad pot!eby vyhotovit identifikaci
parcel nebo dokument, z n hož bude vyplývat, do které z dnešních parcel vydávaná
nemovitost zasahuje.
Odstavec 6 zakládá vztah zákonného zastoupení mezi oprávn nou osobou a jinou
právnickou osobou uvedenou v § 3.
Odstavce 7 stanoví spole#né pravidlo pro vydávání movitých v cí.
Podle odstavce 8 není tímto zákonem dot#eno právo oprávn ných osob na soudní a
jinou právní ochranu proti komukoliv, kdo drží p"vodní majetek církví a náboženských
spole#ností.
V odstavci 9 je upraveno, že ode dne nabytí ú#innosti tohoto zákona práva a povinnosti
zakladatele Náboženské matice vykonává Církev !ímskokatolická. Náboženská matice
jakožto nástupkyn p"vodních zemských náboženských fond" je ve!ejným fondem s právní
subjektivitou (právnickou osobou ve!ejného práva), který není sou#ástí státu. „Není
organiza#ní sou#ástí !ímskokatolické církve, a není však ani státním fondem a majetek fond
tvo!ící není majetkem státu. Jde o zvláštní samostatný subjekt, jehož ú#elem je správa #ásti
majetku !ímskokatolické církve a výnos" z n ho, a to pro pot!eby !ímskokatolické církve“
(viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, #j. 5 A 35/2002 – 73). Tento fond byl v minulosti
v p!ípad pot!eby dopl&ován z ve!ejných rozpo#t".
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojt cha je státním i církevním, duchovním i kulturním
symbolem celého #eského národa. Tzv. Mladot"v d"m a tzv. Staré proboštství jsou sou#ástmi
jedine#ného komplexu staveb v areálu Pražského hradu. Úprava obsažená v odstavci 10 tyto
stavby a k nim náležející ozna#ené pozemky vyjímá z p"sobnosti tohoto zákona.
K § 19
Zákon #. 218/1949 Sb. se zrušuje. Zrušují se i všechny zákony, jejichž obsahem je pouze
novelizace zákona #. 218/1949 Sb., a rovn ž provád cí p!edpisy vztahující se ke zrušovanému
zákonu.
63
K § 20
Ode dne nabytí ú#innosti tohoto zákona se zrušuje § 3 odst. 1 zákona #. 92/1991 Sb., tj.
jeden z bloka#ních paragraf" zakazující p!evod p"vodního majetku církví a náboženských
spole#ností.
K § 21
Ode dne nabytí ú#innosti tohoto zákona se zrušuje § 29 zákona o p"d , tedy druhý z tzv.
bloka#ních paragraf" zakazujících p!evod p"vodního majetku církví a náboženských
spole#ností.
K § 22
Vypo!ádání v rámci církevních restitucí je nutno považovat za bezúplatné nabytí
majetku. Jako takové není p!edm tem dan darovací podle zákona #. 357/1992 Sb., o dani
d dické, dani darovací a dani z p!evodu nemovitostí, ve zn ní pozd jších p!edpis", jelikož
z p!edm tu této dan jej vylu#uje ustanovení § 6 odst. 4 písm. a), podle kterého p!edm tem
dan darovací nejsou pln ní nebo bezúplatné p!evody majetku na základ povinnosti
stanovené právním p!edpisem. Vypo!ádání v rámci církevních restitucí by však podléhalo
režimu zdan ní podle zákona o daních z p!íjm". Je tudíž nutné tyto p!íjmy vyjmout
z p!edm tu dan z p!íjm". Proto se navrhuje upravit, že p!íjmy z bezúplatného nabytí
nemovitých a movitých v cí podle tohoto zákona a p!íjmy z prvního prodeje bezúplatn
nabytých nemovitých a movitých v cí podle tohoto zákona nejsou p!edm tem dan z p!íjm".
P!edm tem dan z p!íjm" nejsou jako movité v ci ani peníze vyplacené formou ro#ních
splátek finan#ní náhrady nebo formou p!ísp vk" na podporu #innosti poskytnutých dot#eným
církvím a náboženským spole#nostem podle tohoto zákona.
K § 23
V souvislosti s rušením zákona #. 218/1949 Sb. se zrušuje rovn ž úprava zvláštního
práva registrovaných církví a náboženských spole#ností být financován podle zvláštního
právního p!edpisu o finan#ním zabezpe#ení církví a náboženských spole#ností.
Zárove& se zrušuje novela zákona #. 218/1949 Sb. obsažená v zákon o církvích a
náboženských spole#nostech.
K § 24
V souvislosti s rušením zákona #. 218/1949 Sb. se zrušuje jeho novela obsažená
v zákon #. 562/2004 Sb., kterým se m ní n které zákony v souvislosti s p!ijetím školského
zákona.
K § 25
Upravuje se osvobození oprávn ných osob od n kterých správních poplatk"
za podmínky, že souvisí s postupem oprávn né osoby podle tohoto zákona.
64
K § 26
Nabytí ú#innosti tohoto zákona se stanovuje dnem 1. ledna 2013. Aby omezení ur#itých
dispozic s v cmi tvo!ícími p"vodní majetek registrovaných církví a náboženských
spole#ností, které zákon stanoví, splnilo sv"j ú#el, vstupuje ustanovení § 13 v ú#innost už
dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákon".
V Praze dne 11. ledna 2012
p!edseda vlády
RNDr. Petr Ne#as v.r.
ministryn kultury
Mgr. Alena Hanáková v.r.
65

Dvodová zpráva Obecná ţást A. Závreţná zpráva z velké RIA Název

Transkript

Podobné dokumenty

Pobyt jinde aneb mezinárodní mobilita očima zkušených aktéru

Česko-anglický glosář pojmů manažerského účetnictví

Zde - Fragmenty

sportovní klub tenisu - Aktuálně z SKT Planá nad Lužnicí

Karel Elias Vec jako pojem soukromeho prava