Z-ANO - České vysoké učení technické v Praze
Transkript
Z-ANO - České vysoké učení technické v Praze
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ Katedra biomedicínské techniky TÝMOVÝ PROJEKT 2012 Petra Henychová ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství Katedra biomedicínské techniky Monitorování růstu vrstev nanokrystalického diamantu pro biomedicínské aplikace Monitoring of growth rate of nanocrystalline diamod films for biomedical applications Týmový projekt Vedoucí projektu: Ing. Václav Petrák Student: Petra Henychová leden 2012 Anotace Cílem této práce je porovnání několika metod pro vyhodnocování tloušťky vrstev nanokrystalického diamantu. Proto bylo vytvořeno několik vzorků, na kterých se následovně provádělo měření. Vzorky byly připravené metodou mikrovlnné depozice z plynné fáze. Porovnávaly se vrstvy deponované na křemíkovém a křemenném substrátu. Měnily se podmínky růstu (teplota, tlak). Vzorky byly vyhodnocovány pomocí mikroskopie atomárních sil, vážení před a po růstu, profilometrie a rastrovací elektronové mikroskopie. Anotation The aim of this work is to compare several methods for evaluating the thickness of the layer of nanocrystalline diamond. Thus a few samples were created on which measurements were done. Samples were prepared using microwave chemical vapor deposition. Layers deposited on silicon and quartz substrate were compared. Growth conditions (temperature, pressure) were changed. Samples were evaluated using atomic force microscopy, weighing before and after growth, profilometry and scanning electron microscopy. i Poděkování Zvláštní poděkování patří vedoucímu týmového projektu Ing. Václavu Petrákovi, který se celému týmu pečlivě věnoval, pomohl s experimenty a zodpovědně nás připravil na psaní bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat RNDr. Ladislavu Feketovi, Ph.D. za pomoc a seznámení s mikroskopií atomárních sil. Nakonec děkuji Kláře Hiřmanové a Martinu Vranému, kteří se mnou na projektu spolupracovali. ii Prohlášení Prohlašuji, že jsem týmový projekt s názvem Monitorování růstu vrstev nanokrystalického diamantu pro biomedicínské aplikace vypracovala samostatně a použila k tomu úplný výčet citací použitých pramenů, které uvádím v seznamu přiloženém k závěrečné zprávě. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu §60 Zákona č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V ……………. dne ……………… ……………………. podpis iii OBSAH Anotace ...................................................................................................................................i Poděkování ............................................................................................................................ ii Prohlášení ............................................................................................................................. iii ÚVOD .................................................................................................................................... 1 1 2 3 BIBLIOGRAFICKÁ REŠERŠE ...................................................................................... 2 1.1 Metody ex situ ......................................................................................................... 2 1.2 Metody in situ .......................................................................................................... 2 1.3 Výpočet rozdílu hmotnosti před a po růstu ............................................................... 3 1.4 Profilometrie ............................................................................................................ 3 1.5 Mikroskopie atomárních sil ...................................................................................... 5 1.6 Rastrovací elektronová mikroskopie ......................................................................... 6 1.7 Laserová reflektivní interferometrie ......................................................................... 7 1.8 Emisní interferometrie.............................................................................................. 9 METODY ..................................................................................................................... 12 2.1 Substráty ................................................................................................................ 12 2.2 Čištění ................................................................................................................... 12 2.3 Nukleace ................................................................................................................ 12 2.4 Podmínky růstu ...................................................................................................... 12 2.5 Aparatura ............................................................................................................... 13 2.6 Charakterizace vrstev ............................................................................................. 14 VÝSLEDKY A DISKUZE ............................................................................................ 15 3.1 AFM ...................................................................................................................... 15 3.2 Vážení před a po růstu............................................................................................ 17 3.3 Profilometr............................................................................................................. 18 3.4 SEM ...................................................................................................................... 19 3.5 Shrnutí ................................................................................................................... 20 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 21 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................................... 22 iv ÚVOD Tenké diamantové vrstvy a nanodiamantové částice jsou díky svým vlastnostem atraktivním materiálem pro využití v biomedicínském inženýrství. Diamant je biologicky kompatibilní, nejtvrdší a nejtužší materiál, má největší tepelnou vodivost při pokojové teplotě, je dobrý tepelný izolant, je nejméně stlačitelný, inertní vůči většině chemických sloučenin. Díky těmto vlastnostem je považován za univerzální technický materiál.[ 1] Mezi důležité parametry vrstvy patří její tloušťka. Pro její měření lze využít několika metod: měření profilometrem, mikroskopem atomárních sil (AFM), výpočtem rozdílu váhy před a po měření, emisní interferotetrie, laserová reflektivní interferometrie. Cílem tohoto experimentu je porovnat několik metod pro měření tloušťky. Část práce byla realizována na Fyzikálním ústavu AV ČR. Projekt navazuje na projekty: Vyhodnocování kvality vrstev nanokrystalického diamantu pro biomedicínské aplikace a Monitorování teploty při depozici vrstev nanokrystalického diamantu pro biomedicínské aplikace. Koncept práce je následovný: První kapitola se zabývá teoretickým základem v oblasti metod použitých v experimentu a dalších metod, které by bylo možné pro měření využít. Jedná se o výpočet rozdílu hmotnosti, profilometrii, mikroskopii atomárních sil, rastrovací elektronovou mikroskopii, laserovou reflektivní interferometrii a emisní interferometrii. V druhé kapitole nalezneme metodiku a podmínky experimentu a druhy měření, které byly pro vyhodnocení použity. Ve třetí kapitole jsou uvedeny naměřené výsledky. V diskuzi je obsažen výčet výhod a nevýhod metod a jejich přesnost. V závěru jsou všechny výsledky shrnuté a stručně okomentované. 1 1 BIBLIOGRAFICKÁ REŠERŠE Při výzkumu růstu diamantů, které jsou vyráběny pomocí depozice z plynné fáze (CVD, chemical vapor deposition), je pro řadu aplikací důležité docílit vysoké rychlosti růstu při zachování kvality a složení vrstvy. Odhady rychlosti růstu, složení a kvality jsou nezbytnou součástí mnoha výzkumných prací.[ 2] V této práci se budeme zabývat metodami, které se využívají k monitorování růstu během depozice nebo po ní, výhodami a nevýhodami a základními principy těchto metod. 1.1 Metody ex situ Mezi typické analytické prostředky využívané pro charakterizaci tenkých vrstev patří rastrovací elektronová mikroskopie (SEM, scanning electron microscopy), Ramanská spektroskopie, difrakce rentgenového záření atp. Tzv. ex situ metody vyžadují přerušení procesu depozice, přesun vzorku z reaktoru, zdlouhavou přípravu a analýzu vzorku, která může být velice časově i realizačně náročná. Pokud jsou vzorek i aparatura vystaveny působení vzduchu, může navíc dojít ke kontaminaci, která naruší podmínky depozice a pozmění analytické výsledky.[ 2] V této práci se budeme zabývat následujícími metodami: vážení před a po růstu, profilometrie, mikroskopie atomárních sil a rastrovací elektronová mikroskopie. 1.2 Metody in situ V reálném čase se během depozice odhaduje struktura povrchu, vnitřních částí i rozhraní mezi diamantem a nosným substrátem. Nejvíce informací lze získat ze spektroskopické elipsometrie. Aplikace této techniky je limitovaná vysokou cenou, množstvím použitých přístrojů a komplikacemi při analýze.[ 2] Laserová reflektivní interferometrie (LRI) je další možností pro in situ monitorování růstu. Tloušťka vrstvy nebo rychlost růstu v mikrovlnném CVD (MW CVD, Microwave CVD) reaktoru je snadno odhadnutelná v reálném čase z oscilací, které vznikají při interferenci intenzity odraženého paprsku. Tato metoda samostatně nedokáže sledovat kromě tloušťky žádné další vlastnosti. 2 U většiny in situ metod je využívána optická interference rostoucích vrstev. Zdroje světla mohou být vnitřní (tepelná emise substrátu), nebo vnější (obloukové lampy nebo lasery)[ 2] Laserová reflektivní interferometre a emisní interferometre budou vysvětleny později. 1.3 Výpočet rozdílu hmotnosti před a po růstu Pro měření se využívají mikrováhy (např. Mayerova torzní mikrováha). Požadovaná citlivost váhy pro rozměry vzorku v řádu cm musí být alespoň 10-8 g. Tloušťku lze vypočítat z jednoduchého vztahu t= m , S⋅ρ (1.1) kde m – zjištěná hmotnost vrstvy, S – plocha a ρ - hustota materiálu. [ 3] 1.4 Profilometrie Profilometr je přístroj určený k měření profilu povrchu, za účelem zjištění jeho drsnosti, popřípadě ke změření dalších parametru (tloušťka napařené vrstvy, tvary struktur a podobně). Vertikální rozlišení se obvykle pohybuje v řádu nanometrů, horizontální rozlišení bývá menší (obvykle od 20nm do 25 µm) - záleží na konkrétních rozměrech stylusu a na nastavení parametrů měření.[ 4] 1.4.1 Kontaktní profilometrie Diamantový stylus se pohybuje vertikálně a horizontálně v kontaktu se vzorkem specifickou kontaktní silou. Profilometr je schopný měřit i male změny v povrchu jako funkci polohy při vertikálním přemístění jehly. Poloha diamantové jehly generuje analogový signál, který je převeden na digitální signál. Ten je ukládán, analyzován a zobrazen.[ 5] U mechanického profilometru dochází k přímému kontaktu stylusu (hrotu) se vzorkem, přítlačná síla může být nastavena (v profilometrii se udává v ekvivalentech mg a většinou se pohybuje v rozmezí od 1 mg do 50 mg). Tento fakt je považován za výhodu, protože zmírňuje vliv nečistot na výsledky měření. Naopak může dojít k 3 mechanickému poškození (poškrábání) vzorků, pokud je vzorek měkký a síla neúměrně veliká.[ 4] 1.4.2 Optická profilometrie Optická profilometrie je nekontaktní metoda, která poskytuje téměř stejné informace, jako metoda předchozí. Princip je znázorněn na Obrázek 1. Existuje mnoho různých technik, které jsou využívané, např. laserová triangulace, konfokální mikroskop (pro velmi male objekty), nízkokoherentní interferometrie a digitální holografie. [ 5] Vertikální rozlišení je obvykle na úrovni nanometrů, laterální rozlišení je nižší, protože je limitované vlnovou délkou laseru. Rychlost skenování je určována světlem odraženým od povrchu, proto je vyšší než u kontaktních profilometrů. Jelikož jde o bezkontaktní metodu, nemohou být přístroje zničeny nerovnostmi povrchu nebo neopatrností obsluhy. [ 5] Obrázek 1 Princip měření optickým profilometrem.[ 6] 4 1.5 Mikroskopie atomárních sil Mikroskop atomárních sil (AFM, atomic force microscopy) se nejvíce využívá pro studii nanoprofilůů nevodivých materiál materiálů (polymerů,, keramiky, skla a biologických vzorků[ 8]). Studie může ůže být prováděná provád ná na vzduchu, ve vakuu nebo v kapalném prostředí. [ 7] Mikroskop oskop se skládá z nosníku, na kterém je připevněný p ný ostrý hrot. Ten je ohýbán silami, které vznikají interakcí s povrchem vzorku. Tyto síly jsou dostatečně dostate velké na to, aby mohly být měřeny ěř běžnými ěžnými zařízeními. za Meziatomární síly mezi hrotem a povrchem vzorku vyvolávají posun hrotu a odpovídající ohyb nosníku. Laserový paprsek je vysílán na a odrážen z nosníku, čímž lze měřit it jeho orientaci. Odražený paprsek je snímán detektorem citlivým na změny zm polohy. Princip je znázorněn na Obrázek 2. Nosník není ohýbán pouze ppřímou ímou silovou interakcí mezi hrotem a povrchem vzorku, ale také pomocí dalekosáhlých sil: van der Waalsovy, magnetické, elektrické atd.[ 9] Obrázek 2 Princip AFM [ 11] 5 1.6 Rastrovací elektronová mikroskopie Rastrovací elektronový mikroskop (SEM, scanning electron microscope) vytváří zvětšený obraz pomocí elektronů místo světla (jak tomu je u profilometru nebo AFM) [10] SEM má oproti tradičním mikroskopům mnoho výhod. Velká hloubka ostrosti umožňuje zaměřit se na více vzorků najednou. Jelikož SEM využívá místo čoček elektromagnety, má obsluha při měření lepší kontrolu nad stupněm zvětšení. Všechny tyto výhody, včetně pozoruhodně čistého obrazu, utváří z rastrovacího elektronového mikroskopu jeden z nejužitečnějších výzkumných přístrojů současnosti.[ 12] Paprsek elektronů je produkován elektronovým dělem na vrcholu mikroskopu. Poté prochází vakuem svisle skrz mikroskop.[ 12] Elektrony jsou urychlovány rozdílem potenciálů typicky v řádu 10-20 keV.[ 13] Paprsek proniká skrz magnetické pole a čočky, které ho zaostřují na vzorek.[ 12] Jakmile aktivní elektrony narazí na vyšetřovaný povrch, sekundární elektrony (SE) jsou vyzařovány, některé jsou zpětně rozptýleny (BSE, backscattered), rentgenové paprsky jsou emitovány (X,X-ray) a proud do vzorku je měřen (SC and EBIC). Schéma rastrovacího mikroskopu je na Obrázek 3.[ 13] Obrázek 3 Schematická prezentace rastrovacího elektronového mikroskopu.[ 13] 6 1.6.1 Příprava vzorku Vzorek se musí před mikroskopováním speciálně připravit, protože SEM využívá vakuum a elektrony k vytvoření obrazu. Všechna voda musí být ze vzorku odstraněna, neboť z ní může ve vakuu vzniknout pára. Kovy jsou vodivé, a proto před použitím nepotřebují žádnou další přípravu. Nekovy se musí pokrýt tenkou vrstvou vodivého materiálu. K tomu se používá zařízení nazvané „prskající lakovačka“ („sputter coater“).[ 12] 1.7 Laserová reflektivní interferometrie Nedestruktivní laserovou reflektivní interferometrií (LRI,laser reflective interferometry) se studuje růst diamantových tenkých vrstev (pomocí metody CVD) a k určování jejich optických vlastností v reálném čase (in situ). Experimentální systém je kompaktní, ekonomický a relativně jednoduše rekonstruovatelný.[ 14] Navíc poskytuje jednoduchý způsob k posouzení tvaru a kvality vrstvy.[ 2] Odrazivost světla je spojená s vývojem tvaru povrchu. Při růstu vrstvy dochází k oscilacím a útlumu odrazivosti.[ 14] Světelný paprsek z laseru je směrován skrz okno do reaktoru a na substrát dopadá přibližně kolmo. Odražené světlo je detekované pomocí fotodiody.[ 2] Pokud ve směsi v reaktoru není metan, intenzita odraženého světla začíná pomalu klesat zřejmě kvůli zdrsnění povrchu, které je způsobené „leptáním“ atomy vodíku. Brzy po přidání metanu intenzita odraženého světla začne rapidně klesat, což je známkou počínající nukleace a růstu diamantových částic. Jakmile dosáhne intenzita minimální úrovně, objevují se pravidelné oscilace, jak vrstva nabývá na tloušťce. Oscilace se zastaví brzy po odebrání metanu a odčerpání zbývajících uhlovodíků. To svědčí o konci depozice. Rychlost oscilací souvisí s rychlostí růstu diamantových vrstev.[ 2] Oscilace v intenzitě odraženého světla odpovídají tenkovrstvým interferenčním zákmitům způsobeným násobnými odrazy z vrstvy. Změna tloušťky vrstvy ∆d, která odpovídá periodě jedné oscilace τ, při kolmém dopadu lze vypočítat pomocí vztahu: ∆d = λ 2n , (1.2) 7 kde λ je vlnová délka laserového paprsku a n = 2,41 je index lomu diamantu na dané vlnové délce, který nemá žádnou nebo velmi malou teplotní závislost.[ 2] Rychlost růstu r v jakémkoliv čase je dána: r= ∆d τ (1.3) a tloušťku vrstvy je možné určit jednoduchým sečtením počtu zákmitů a vynásobením ∆d.[ 2] Maximum a minimum prvního zákmitu je nižší, než následující, což poukazuje na hrubost povrchu během počáteční nukleace. Amplituda oscilací klesá s časem depozice a tloušťkou vrstvy. Pokles amplitudy je také pozorovatelný při různých koncentracích metanu. Míra poklesu a koncentrace spolu souvisí nepřímo úměrně: čím větší koncentrace metanu, tím prudší pokles amplitudy. Pokles amplitudy je také způsoben absorpcí nediamantových složek. Tyto změny v signálech také poskytují dodatečné informace týkající se morfologie a kvality vrstvy.[ 2] Pro index lomu n, tloušťku d a úhel odrazu θ, optický dráhový rozdíl δ1=2ndcosθ, který vzniká ze světla odraženého od povrchu vrstvy a přímo od substrátu, vede k interferenčnímu jevu. Další interferenční jev popsaný dráhovým rozdílem δ2=2nd. Vyplývá ze světla na povrchu vrstvy, které je rozptýlené zpět k detektoru a je také přenášeno skrz vrstvu k substrátu, od vrstvy odražené a opět rozptýlené z povrchu směrem k detektoru.[ 15] 8 Obrázek 4 Schéma aparatury LRI a mikrovlnného plazmatického CVD pro růst diamantů. [ 15] 1.8 Emisní interferometrie Měření tloušťky diamantů in situ bylo popsáno pomocí použití LRI a pyrometru. Obě metody lze využít pouze za předpokladu, že hrubost povrchu rostoucích vrstev je menší než 1-3 µm,[ 16] nýbrž hrubost CVD vrstev je často v rozsahu l-10 µm, což může zničit soudržnost, která je potřebná pro monitorování viditelným světlem na bázi interference. Při vhodné přípravě substrátu pro zachování malé hrubosti a při použití infračerveného pyrometru, může být rychlost růstu diamantu určena pomocí emisní interferometrie. Tato technika je použita pro měření rychlosti růstu diamantových vrstev in situ v průběhu depozice.[ 17] Během růstu je intenzita vyzařované radiace ze vzorku modulovaná v čase pomocí interferenčního jevu. Interference je způsobena periodickými změnami v teplotě, která je přímo měřená pyrometrem. Rychlost růstu určena z periody oscilací souhlasí s růstem odvozeným z tloušťky vrstvy.[ 17] Díky odrazu od povrchu vytváří radiace z vyhřívaného substrátu 2 souvislé paprsky, které procházejí rostoucí diamantovou vrstvou. Tloušťka vrstvy je určena přímo z interferogramu pomocí rozdílu délky drah dvou paprsků. [ 16] 9 IR radiace ze substrátu je shromažďována, kolimována a směřována do emisního portu spektrometru skrz optické příslušenství. První zaostřovací zrcadlo se používá pro zaručení, že je shromážděná a analyzována radiace z malé části substrátu. Druhé zaostřovací zrcadlo vytváří kolimovaný světelný paprsek. Aby se zredukovala absorpce z atmosférických složek, spektrometr i optická cesta jsou čištěny suchým vzduchem.[ 16] Na výstupu pyrometru jsou pozorovatelné pravidelné oscilace v čase na začátku depozice. Pyrometr určuje teplotu vzorku z poměru radiačních intenzit na dvou vrcholových vlnových délkách (λ1, and λ2). Vztah mezi měřeným poměrem intenzit (Ri) a teplotou vzorku je: ε Ri = 1 ε2 5 λ ⋅ 1 e λ2 hc ( λ1 −λ2 ) λ1λ2 kT , (1.4) kde ε1 a ε2 jsou emitance vzorku na λ1, a λ2, h je Planckova konstanta a k je Boltzmannova konstanta.[ 17] Jestliže je velikost zrn diamantové vrstvy o hodně menší, než je vlnová délka pyrometru a jestliže je změna tloušťky vrstvy v zorném poli pyrometru malá v porovnání s λ1 a λ2, pak může interferenční jev v rostoucí vrstvě způsobit, že emitance vzorku na λ1 a λ2 osciluje v čase, což se projeví oscilacemi v teplotě.[ 17] Rychlost růstu diamantu můžeme určit z: dD θ = (λ1 + λ 2 ) cos , dt 4 nτ (1.5) kde n je index lomu, τ je perioda oscilací v okolní teplotě a θ je zorný úhel pyrometru měřený kolmo ke vzorku. Pokles v amplitudě oscilací je způsoben postupnou ztrátou soudržnosti mezi přímou a emitovanou radiací, která podstupuje jeden nebo více odrazů z rozhraní diamant-vzduch. Toto může být způsobeno sloupovitým typem růstu, což vede k vzestupu velikosti zrn a hrubosti povrchu s rostoucí tloušťkou. Ztráta citlivosti s rostoucí tloušťkou může být redukovaná použitím širších vlnových délek, periodickou renukleací rostoucího povrchu nebo kolísáním v podmínkách růstu či vložením nízkorozptylných filtrů.[ 17] 10 Obrázek 5 Schematický diagram mikrovlnného plazmatického CVD systému pro in situ měření emisním spektrometrem.[ 17] 11 2 METODY 2.1 Substráty Diamanty byly deponovány na dvou různých druzích substrátů. V prvním případě se jednalo o leštěný křemíkový wafer o orientaci (100). Byl nařezán na čtverečky o rozměrech 10x10 mm a tloušťce 0,3 mm. Druhý substrát byl tvořen oboustranně leštěnými křemennými destičkami (MaTecK GmbH, Německo) o rozměrech 10x10 mm o tloušťce 1 mm. 2.2 Čištění Čištění substrátu probíhalo v několika fázích. Byl leštěn izopropylalkoholem, mechanicky bezprašnou buničitou vatou. Dále byl vložen na 10 minut do deionizované vody (2MΩ/m), na následujících 10 minut do ultrazvukové lázně při 80°C a nakonec byl substrát sušen proudem suchého stlačeného vzduchu. 2.3 Nukleace Nukleace byla prováděna metodou seeding, konkrétně ponořením do koloidního roztoku diamantu NanoAmando (NanoCarbon Research Institute, Japonsko). Velikost diamantových částic je 5,0±0,9 nm a jejich koncentrace v rozotku je 0,2 g/l. Bezprostředně po ponoření substrátu následoval spin coating po dobu 30 s s maximální rychlostí otáčení (3800 ot/min). 2.4 Podmínky růstu Všechny vzorky měli při depozici stejné podmínky, měnil se tlak a výkon a tím docházelo ke změně teploty. Neměnné podmínky: - Dopace borem: 2000 ppm - Průtok: 300 sccm - Množství metanu: 0,5% - Doba depozice: 90 min 12 Podmínky, které se měnili, jsou zaneseny do Tabulka 1. Teploty v tabulce odpovídaly teplotám křemenného substrátu. Teploty křemíkového substrátu mohly být jiné díky rozdílné tloušťce substrátů a rozdílné teplotní vodivosti: u křemíku (149 W.m-1.K-1) a křemene (1,3 W.m-1.K-1) a dalšími faktory. Tabulka 1Proměnné podmínky růstu ID Teplota (°C) vzorku B11091 820 Tlak (mbar) 80 Výkon (W) 1522 B11093 670 50 1150 B11094 595 50 750 B11095 450 50 550 B11097 490 50 650 2.5 Aparatura Pro růst diamantů byla použita metoda CVD, konkrétně mikrovlnná depozice z plynné fáze. Depozice probíhala v aparatuře Reakto Seki Astex 5010 (viz Obrázek 6). 1,5kW generátor produkuje mikrovlny (2,5 GHz). Substráty byly v reaktoru položeny na molybdenovém stolku.[ 18] Obrázek 6 Aparatura AX5010-INT[ 18] 13 2.6 Charakterizace vrstev 2.6.1 AFM První technikou je mikroskopie atomárních sil, kde byl využit mikroskop NTEGRA Prima (NT MDT, Rusko) a hroty Budget Sensors Tap 150 AI-G o frekvenci 150 kHz a jeho tuhost je 5N/m. Výsledky byly zpracovávány softwarem Nova. Při softwarovém zpracování bylo nejdříve nutné vzorek natočit do přesně vodorovné polohy pomocí nástroje 1D nebo 2D flatten correction (vyrovnávací korekce), až poté bylo možné měřit tloušťku nástroji X Cross Section a Pair Markers, příklady viz Obrázek 7 2.6.2 Vážení před a po růstu Vážil se samotný substrát před depozicí a substrát s diamantovou vrstvou po depozici. Vzorky byly váženy analytickými váhami Mettler AE240 Dual Range Balance. Přesnost těchto vah je 0,02 mg. 2.6.3 Profilometr Byl použit profilometr Dektak 150, jehož stylus měl průměr 12,5 µm. Měřený profil byl 400 µm dlouhý. Doba trvání měření jednoho profilu byla 60 s. Rozlišení je 0,022 µm na vzorek. Rozsah profilometru byl 6,5 µm. Využitá síla byla 10 mg. Výsledky byly exportovány do Matlabu, kde byla tloušťka oměřená pomocí nástroje Data Cursor. 2.6.4 SEM Jeden vzorek byl změřen skenovacím elektronovým mikroskopem VP-SEM S- 3400 (Hitachi, Japonsko). Výsledná tloušťka byla odhadnuta z obrázku pomocí znázorněného měřítka. 14 3 VÝSLEDKY A DISKUZE Pomocí výše uvedených metod byly vyhodnoceny vrstvy nanokrystalického diamantu připraveného na křemíkových a křemenných substrátech. Vrstvy připraveny metodou MW CVD při různých podmínkách, shrnutých v Tabulka 1. Pro některé metody je nutné na vzorky vyrýt před depozicí kříž, aby mohla být tloušťka měřena. Dochází k porušení substrátu a konzistence deponované vrstvy, proto je z toho ohledu výhodnější využít metody, u kterých není rytí kříže nutné. U některých měřících metod se ale tato nevýhoda snižuje díky jejich velké přesnosti. 3.1 AFM Metodou AFM byly vyhodnoceno 8 vrstev nanokrystalického diamantu připravených na křemíkové a křemenné substráty. Výška vrstev byla určena měřením v místě, kde na části substrátu byly po nukleaci odstraněny seedy (vyrytý kříž), tak že v daném místě vrstva nerostla. Výška vrstev byla mezi 35 a 755 nm. Výsledky jsou shrnuty v Tabulka 2. Na Obrázek 7 jsou znázorněny ukázky softwarového zpracování. Tabulka 2 Tloušťky naměřené metodou AFM ID Substrát Tloušťka vzorku (nm) B11091 Křemen 755 B11091 Si 335 B11093 Křemen 440 B11094 Křemen 340 B11095 Křemen 65 B11095 Si 30 B11097 Křemen B11097 Si 140 35 15 A) B) Obrázek 7 Úpravy pomocí softwaru Nova. A) Vzorek B11091 na křemíkovém substrátu po úpravě metodou Three Points Leveling B) Příčný řez vrstvy a měření tloušťky vzorku B11097 na křemenném substrátu AFM jsme zvolili jako metodu referenční, jelikož je nejpřesnější. Přesnost a jednoduché softwarové zpracování patří mezi hlavní výhody této metody. Nevýhodou naopak je nutnost vyrytí kříže do vzorku a také velká finanční náročnost. Pořizovací cena celé aparatury je vysoká a náklady na náhradní hroty jsou také značné, protože se často ničí a musí se vyměňovat. K ovládání přístroje jsou nezbytné zkušenosti, proto se musí vyhledat pomoc odborníka k měření. Přestože jsme označili pro hodnocení AFM jako metodu referenční, i zde je určitá chyba měření způsobená metodou zpracovávání. 16 3.2 Vážení před a po růstu Zvážili jsme celkem 9 samostatných křemenných a křemíkových substrátů a 9 substrátů s deponovanou vrstvou nanokrystalického diamantu. Tloušťka vrstvy byla určena výpočtem podle vztahu (1.1). K tomu byla potřebná znalost hustoty diamantové vrstvy, která je 3,5 g/cm³. Tloušťka se pohybovala v rozmezí od 29 do 514 nm. Naměřené i vypočtené hodnoty jsou zaneseny do Tabulka 3. Tabulka 3 Naměřené hmotnosti, rozměry substrátu a vypočtené tloušťky ID vzorku Substrát B11091 B11093 B11093 B11094 B11094 B11095 B11095 B11097 B11097 Křemen Si Křemen Si Křemen Si Křemen Si Křemen Rozměry a b Plocha (mm) (mm) (mm2) 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Hmotnost Tloušťka (nm) Substrát Po růstu (g) (g) 0,24157 0,11443 0,24172 0,11308 0,22932 0,12394 0,23634 0,11725 0,23122 0,24175 0,11459 0,24182 0,1131 0,22937 0,12395 0,23635 0,11727 0,23126 514 457 286 57 143 29 29 57 114 U měření hmotností je nespornou výhodou jednoduchost a dostupnost metody. Není nutné poškozovat vzorek vyrytým křížem. Nevýhodou je malá přesnost, protože vážíme velice lehké vzorky. Přesnost vah roste s rostoucí hmotností. Pro tuto metodu je vypočtená chyba měření vzhledem k referenční metodě velmi vysoká. Její hodnota je 38%. 17 3.3 Profilometr Profilometrem bylo měřeno 5 vrstev nanokrystalického diamantu. Výška vrstev byla určena měřením v místě, kde na části substrátu byly po nukleaci odstraněny seedy, tak že v daném místě vrstva nerostla. Výška vrstev byla v rozmezí 25 až 420 nm.. Výsledky jsou shrnuty v Tabulka 4. Tabulka 4Tloušťky naměřené profilometrem ID vzorku B11091 B11095 B11095 B11097 B11097 Substrát Tloušťka (nm) Křemen 420 Křemen 85 Si 25 Křemen 80 Si 45 Obrázek 8 Profil vzorku B11095 na křemíku vytvořený v Matlabu Měření profilometrem je při výběru vhodného scanovaného profilu velmi přesné. Nevýhodou je složitost celé aparatury a měření. Také se do vzorku musí vyrýt kříž pro měření tloušťky. Chyba metody vůči referenční je 33%. Nepřesnost měření mohla být způsobena při softwarovém zpracování tím, že v programu Matlab nejsou žádné nástroje, které natáčí vzorek do přesně vodorovné polohy, jak tomu je u metody AFM. 18 3.4 SEM Pro ilustraci byla jedna vrstva měřena pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu. Konkrétně se jednalo o vzorek číslo B11093 na křemíkovém substrátu. Tloušťka vrstvy je odhadem 250 nm. Na Obrázek 9 je fotografie vrstvy, ze které se tloušťka odhadovala. Obrázek 9 Vzorek B11093 na křemíku zobrazený pomocí metody SEM. Tloušťku vrstvy je možné odhadnout také pomocí metody SEM. Provedli jsme ukázkové měření pouze pro jeden vzorek, protože je velice časově náročné a vzorek se musí pro měření zničit (provádí se příčný řez a zobrazuje se profil vrstvy). Přesnost metody je malá, protože tloušťku je možné pouze odhadnout. Vzhledem k tomu, že jsme měřili pouze 1 vzorek, chybu metody nebudeme určovat. 19 3.5 Shrnutí Tabulka 5 shrnuje všechny výše uvedené naměřené či vypočtené výsledky. Tabulka 5 Souhrn naměřených tloušťek v nm ID Substrát AFM Váhy Profilometr SEM vzorku B11091 Křemen 755 514 420 - B11091 Si 335 - - - B11093 Křemen 440 286 - - - 457 - 250 340 143 - - - 57 - - B11095 Křemen 65 29 85 - B11095 Si 30 29 25 - 140 114 80 - 35 57 45 - B11093 Si B11094 Křemen B11094 Si B11097 Křemen B11097 Si 20 ZÁVĚR Cílem práce bylo porovnat několik metod pro měření tloušťky. Pro experiment bylo připraveno 10 vzorků pomocí mikrovlnné depozice z plynné fáze. Na vyrostlých diamantových nanokrystalických vrstvách byly měřeny tloušťky pomocí 4 různých metod. Na základě teoretických znalostí je nejvýhodnější pro měření využít in situ metody. Nijak nenarušují vzorek, ani podmínky růstu, ale jsou náročné z hlediska sestavení a funkčnosti aparatury. Proto byly v tomto experimentu využity ex situ metody. Z hlediska jednoduchosti je nejlepší metoda vážení vzorků před a po růstu. Další výhodou metody je, že vzorek nemusí být nijak poškozován. Nevýhodná je ale nízká přesnost (chyba metody 38% vzhledem k AFM). Profilometrie i rastrovací elektronová mikroskopie jsou náročné kvůli způsobu měření a složitosti aparatury. Nevýhodou je i nutnost poškození vzorku. I při měření profilometrem je chyba metody vysoká – 33%. Nejvýhodnější ze všech metod je AFM. Měření je nejpřesnější. Zpracování dat je prováděno v softwaru, který je uživatelsky velmi přijatelný a jednoduchý. Bylo zjištěno, že při stejných podmínkách rostou vrstvy rychleji na křemenném substrátu než na křemíkovém. Teplota má na rychlost růstu také vliv. Rychlost růstu se zvyšuje úměrně s teplotou. Podle AFM se tloušťky vrstev na křemenném substrátu pohybovaly v rozmezí 65 až 755 nm. Na křemíkovém vyrostly vrstvy od 30 do 355 nm. 21 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [ 1] Diamond thin films: a 21 st-century material. University of Bristol. 2011 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z: http://www.chm.bris.ac.uk/pt/diamond/pdf/rscreview.pdf [ 2] WU, Ching-Hsong, et al. Laser Reflective Interferometry for in Situ Monitoring of Diamond Film Growth by Chemical Vapor Deposition. Journal of Applied Physics. 1993, vol. 73, no. 6, s. 2977-2982. ISSN 0021-8979. [ 3] Feld.cvut.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-07]. Metody měření tloušťky tenkých vrstev. Dostupný z WWW: <http://martin.feld.cvut.cz/~pelikano/vyuka/TEP/Urb/Predn_120106.pdf>. [ 4] Archiv závěrečné práce Radovan Čech PřF B-FY FYZ. Informacni system Masarykovy univerzity [online]. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/269329/prif_b/ [ 5] Profilometer. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 21.9.2005, last modified on 2.11.2011 [cit. 2011-11-07]. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Profilometer>. [ 6] Bergische Universitat Wuppertal [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. Optical profilometer. Dostupný z WWW: <http://www.fieldemission.uni- wuppertal.de/en/instruments/optical-profilometer.html>. [ 7] OBERLÄNDER, B. C., et al. Comparative Investigation by Laser Profilometry, Scanning Electron Microscopy and Atomic Force Microscopy of Wear on SolarBeam-Irradiated Partially Oxidized TiN Coatings. Thin Solid Films. 1994, vol. 241, no. 1-2, s. 222-229. Dostupný z WWW: <http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0040609094904308>. ISSN 0040-6090. [ 8] Nanoscience instruments [online]. 2011 [cit. 2011-11-07]. Atomic Force Microscopy overview.Dostupný z WWW: <http://www.nanoscience.com/education/afm.html>. [ 9] NT-MDT [online]. 2011 [cit. 2011-11-07]. AFM - NT-MDT. Dostupný z WWW: <http://www.ntmdt.com/spm-principles/view/afm>. 22 [ 10] DoITPoMS [online]. 2010 [cit. 2011-11-07]. TLP Library Atomic Force Microscopy.Dostupný z WWW: <http://www.doitpoms.ac.uk/tlplib/afm/index.php>. [ 11] Angewandte Physik [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. Atomic Force Microscope. Dostupný z WWW:<http://www3.physik.unigreifswald.de/method/afm/eafm.htm>. [ 12] Purdue University [online]. 2010 [cit. 2011-11-15]. Scanning Electron Microscope. Dostupný z WWW: <http://www.purdue.edu/rem/rs/sem.htm>. [ 13] INANO [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. Transmission and scanning electron microscopy. Dostupný z WWW: <http://inano.au.dk/research/competences-and-facilities/nanotools/transmissionand-scanning-electron-microscopy/>. [ 14] LUO, Jinlong, et al. Study on the Growth of CVD Diamond Thin Films by in Situ Reflectivity Measurement. Diamond and Related Materials. 2002, vol. 11, no. 11, s.1871-1875. Dostupný z WWW: <http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0925963502001838>. ISSN 0925-9635. [ 15] CATLEDGE, Shane A., et al. Multilayer nanocrystalline/microcrystalline Diamond Films Studied by Laser Reflectance Interferometry. Diamond and Related Materials. 2000, Vol 9, no. 8, s. 1512-1517. Dostupný z WWW: <http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S092596350000279X>. ISSN 0925-9635. [ 16] SNAIL, Keith A.; MARKS, Cheinan M. In Situ Diamond Growth Rate Measurement using Emission Interferometry. Applied Physics Letters. 1992, vol. 60, no. 25, s. 3135-3137. ISSN 0003-6951. [ 17] JIN, S.; BOURGET, L.; SEVILLANO, E. In Situ Film Thickness Measurement and Gaseous Species Detection in Diamond CVD Processes using FTIR Emission Spectroscopy. Surface and Coatings Technology. 1994, vol. 68-69, no. 0, s. 394397.Dostupný z WWW: 23 <http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0257897294901929>. ISSN 0257-8972. [ 18] Seki Technotron [online]. 2011 [cit. 2011-12-17]. AX5010-INT_Brochure_R1. Dostupné z WWW: <http://www.sekicvdsolutions.com/pdf/AX5010- INT_Brochure_R1.pdf>. 24
Podobné dokumenty
Z-ANO - České vysoké učení technické v Praze
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství
VíceVýroční zpráva za rok 2010 - J. Heyrovský Institute of Physical
Ústav v roce 2010 pokračoval v teoretickém i experimentálním výzkumu ve vybraných oblastech chemické fyziky, elektrochemie, katalýzy a přilehlých oborů.
Vícekatalog soutěžních prací
Trojice místních amatérských fotografů zmapovala nejzajímavější a nejhezčí místa ve všech pěti částech obce a z jejich fotografií byly sestaveny informační tabule, které jsou umístěny nejen po tras...
Více