Výsledky fungicidních pokusů proti striupovitosti v roce 2010

Transkript

Výsledky fungicidních pokusů proti striupovitosti v roce 2010
Testovanf prfpravk,(j k ochrane pro I
jabf1
0nf oro intearovanou a ek'o lQ ickou
ras (Alginure) a dalsf, ktere uspely v po­
kusech ve sklenfcfch s umelymi infek­
cemi a take v polnfch podmfnkach Qa­
mar et aL 2007; Kelderer et aI., 2006;
Pfeiffer, 2008; Tamm et aI., 2006; Trap­
mann, 2008). Ochrana jablonf v orga­
nickem systemu pestovani je zalozena
na preventjvnfch aplikaelch medi, sfry,
polysulfidu sfry a naslednych aplikacfch
latek s kurativnfmi ucinky uhlicitanu dra­
selneho (Kunz et aI., 2008), polysulfidu
vapenateho Polisenio a extraktu z mo­
rskYch i'as (Hienze et aI., 2010),
I
ro,dukcl
Testing of preparations agains apple scab in organic growing systems
Souhm
V pi'ispevku jsou prezentovany vysledky z provoznfho testovanf fungicidnf ochrany proti strupovitosti jablone zpusobene houbou Venturia inaequalis (Co­
oke) Win!. . pro rezim organicke produkce provadeneho v letech 2009 a 2010 na nekolika lokalitach v CR. V ram ci celeho systemu byly pouzity pripravky
na bazi sfry (Kumulus WG. Sulikol K. Sulka. polysulfid vapenaty Polisenio). dale pak Mycosin. Viti san a Aiginure. Ucinnost testovane nechemicke ochrany.
jez se v roce 2010 za extremn e pi'fznivych podmfnek pro infekci pohybovala od 75 % do 91 %. byla srovnatelna s chemickymi pi'fpravky (7 8 . 9 ~ 96 %).
Potvrzena byla perspektiva vyuzitf v organickem i integrovanem rezimu zamei'ene na produkci plodu trzni kvality.
Lokalita
Holovousy
Ruzyne
Siany
Odruda
Rok vysadby
Golden Del.
fv1 el rose
Ida red
Spartan
Ru bin
$ampion
1985
1985
1985
1985
1994
1980
Plocha
(ha)
0,8
0, 1
2,0
Spon
(m)
2 x4
2x 4
2x 4
2x5
3x5
2x 5
Podnoz
M9
fv1 7
MM 106
Iv17
The re sults from field trials for apple scab caused by fungi Venturia inaequalis (Cooke) Win!. . control in organic growing systems are presented in th e con­
tribution. The experiments were carried out in 2009 and 2010 in several loca tions in Czec hia. The following preparations were tested : Kumulu s WG . Sul­
ka. Sulikol K, Lime sulphur, Mycosin. Vitisan. Alginu re. In the year 2010 with extreme infection pressure the efficacy of tested products varied from 75 %
to 91 % which was comparable with conventional fungicide control (78. 9- 96 %). Suitability of thi s system for the both organiC and integrated production
with high quality fruit was confirmed.
Stnupovitost jabloni. jejimz puvodcem
je hOiJba Venturia inaequalis (Cooke)
Win!.. patl'f k nejvaznejsfm chorobam
jabloni. Ochrana se zpravidla uskutec­
nuje prosti'ednictvim syntetickych
fungicidnfch prfpravku, Tento zpusob
v~ak v sobe zahrnuje ladu negativ,
z nichz jmenujme pi'edevsim pi'itom­
nost reziduf v plodech, nadmernou
zatez zivotniho prostl'edi cizorodymi
larkami a selekci genotypu strupovi ­
tosti rezistentnfch k fade ucinnych
Ic\tek, jako jsou benomyl, dodine, flusi­
lazole. triazoly, strobiluriny aj. (Szkol­
nik. 1969, Olaya. 1999. Palm, 2004) .
Na trhu stale pi'evazuje poptavka po
odrudach, ktere jsou ke strupovitosti
velmi citlive ('Golden Delicious', 'Jona­
gold'. 'Gloster', 'Gala'. 'Idared'), coz
vede ke zvYsenf frekvence chemic­
kych a pli ~aci. V ramci ochrany proti
stnupovitosti vsak existujf moznosti pl-
nohodnotne nahradit synteticke fungi ­
cidy pffpliavky na pi'frodnf bazi. Prino­
sem tohoto systemu je nejen setrnost
k zivotnimu prostredf, ale nektere stu­
die potvrzujf i vyssf nutricni hodnotu
plodu ve srovn<jnf se situacf. kdy jsou
pouzfvany chemicke pi'fpravky. U ovo­
ce a zeleniny byl zjisten vyssf obsah
antioxidanlu oproti konvencnf produk­
ci 0 40 %. u mleka 0 60 % vice antio­
xidantu a prospesnych mastnych ky­
selin. hrajfcfch vyznamnou ulohu
v prevenci vzniku nadorovych one­
mocneni (Leifert et al.. 2007).
V posledfilich letech byla v ekologicke
produkci proti stnupovitosti zkousena
rada prfpravku. Z ucinnych latek stojf za
zmfnku hydrogenuhlicitan draselny
(Amicarb. Vitisan), elementami sira (Su­
likol K, Kumulus), polysulfidicka sfra
(polysulfid vapenary Polisenio), jflove
mineraly (Mycosin). extrakt z morskYch
Graf 1a - Prilbeh infekd V. inaequalis V roce 2009
Vysledek ochrany proti strupovitosti uskuteciiovane v organickem rezimu
pestovani na odrudach '$ampion' (Slany) a 'Spartan ' (Ruzyne) 1, 3 =oseti'eni;
2, 4 =kontrola
Graf 1b - Prilbeh infekci V. inaequalis v roce 2010
I
Infe kce
3 sitna
3
IIrl l
stiedni
2
--II
slaba
o
II
o
III
IV
v
VI
VII
VIII
Pokusy byly zahajeny v roce 2009
v experimentaln fch vysadbach Vy­
zkumneho a slech titelskeho ustavu
ovocnai'skeho v Holovousfch v rezimu
ochrany sestavenem podle modelu
vyvinuteho firrnou BIOFA v Nemecku
a upraveneho pro potl'eby ovocnaru
v CR podle dostupnosti pripravKu.
V roce 2010 doslo k rozsfi'eni pokusu
na dalsf dye lokality (tab. 1). OSetrenf
byla provadena traktorovym postriko­
vacem s ventilatorem v davkach kapa­
liny 400- 600 I/ha. Pouzite pi'fpravky,
pocty aplikad a dalsi udaje jsou uve­
deny v tabuIce 2.
Signalizace oseti'eni, zahajena od prvni
potencialni infekce ve fenofazi mysiho
ouska, se Mia udaji 0 prubehu srazek,
teplot a deice ovlhceni listu. Data byla
zfskavana z meteorologickych stanic
na pnslusnych lokalitach a sUa infekce
stanovena die Millsovy tabulky.
Pro ilustraci je v grafu 1 znazornen
prubeh infekce v obou pokusnych
sez6nach na lokalite Holovousy.
System ochrany s vyuzitfm testova­
nych pffpravku byl porovnan s neose­
tl'enou kontrolou a u vetsiny zaloze­
nych pokusu take s tradicni ochra nou
chemickou. Na zaklade odberu listu ci
plodu, vZdy ve ctyrech opakovanfch po
25 kusech (celkem 100 listu nebo plo­
du! variantu) byl k odpovidajicfm ter­
mfnum (tab. 3) zaznamenavan vyskyt
pfiznaku infekce stnupovitosti na lis­
tech nebo na plodech poole petibo­
dove stupnice (obr. 1).
Na zC\klade provedenych hodnocenf
byl vypoCftan stu pen napadenf
(Townsend & Heuberger. 1943):
III
IV
V
VI
VII
VIII
ZahradnictlJi 11 12010
kde N = celkovy pocet hodnocenych
plodu v opakovani. n = pOCet poskoze-
Zahradnictvi 1112010
nych plodu v kategorifch 0-4 , P = stu­
pen napadenL Talo velicina nas infor­
muje 0 tom, jake je aktualnf napadenf ve
srovnanf se 100% vyskytem listU v kate­
gorii '4 ' - v tomto pnpade jde 0 100%
napadenL Naopak pl'i 100% vyskytu
v kategorii '0' je napadenf nulove.
Pro srovn anf efektu provadenych
zasah u byla vypoctena biologicka
ucinnost die Abotta :
B£(C'o)
'.
= 1 00x ( 1 -
Pr
-p I, XI OO)
kde Pt = napadenf v osetl'ene vari­
ante, pk = napadenf v kontrole. E =
biologi cka ucinnost. Do vypo ctu
ucinnosti byly zahrnuty udaje z hod­
noceni listu a plodu v roce 2010.
K statistickemu testovanf rozdflu mezi
va riantami byl pouzit Tukey HSD test.
analyza provede.na u hodnocen f
v rilmci lokalit (odrud). Testovana by­
la data transformova na podle vzorce:
erial a metodhca
Summary
2
Tab. 1 - Odaje 0 pokusnych vysadbcich
-'"' = a r cs fnly/ l00
' sled
Srovnani poskozeni list6 na lokalite Siany v obou pokusnych variantach
Rok 2009 Podminky pro rozvoj infekce nastava ­
Iy az v pozdejsi fazi sez6ny (graf 1A), coz vysvetluje zjisteny vyssi stupen na-
Tab. 2 - Pokusne varianty, datum prvni a posledni uskutecnene aplikace a pripravky
pouiite v rozdilnych systemech ochrany
Lokalita/rok
Odruda
Varianta
*
Holovou sy
2009,2010
Ruzyn e
20 10
Ida re d
Golde n
D.
iv1elrose
Obdobi provadeni
aplikaci**
Pocet
aplikaci
Ch
6. 4.-2.7 .2 009
13
Bio
9. 4.­ 8. 7. 2009
16
Ch
6. 4.­ 9. 8. 20 10
18
Bio
6.4.- 9. 8.2 010
19
Ch
3. 4.-5 . 8.201 0
14
Bio
3.4.-5. 8. 2010
18
Bio
3.4.- 5. 8. 2010
18
Rubin
Sparta n
Pripravky zarazene do systemu
ochrany***
Funguran 50 WP, Chorus 75 WG, Cla ri net
20 SC, iv1erpan 80 WDG, Score 250 EC,
Terce l, Delan, Punch 10 EW, Syllit 400 SC ,
Score 250 EC, Dithane M 45 , Discus,
Talent,
Ku pri kol, Su lka, Su likol K, fv1ycosin , I/ttisan
Fungura n 50 WP, Dithane iv1 45, Chorus
75 WG, Clari net 20 SC, Mythos 30
SC,Thiram Gran uflo, Merpan 80 WDG,
Score 250 EC, Polyram WG ,Talent. Delan,
Sylli t 65 , Baycor 25 WP, Terce l, Dorn ark 10
EC, PUn ch 10 EW, Zato
Kuprikol 50, Sul ikol K, lv1 ycosin, Aiginure,
Vitisan, Lime sulph ur
Kuprikol 50, Chorus 75 WG, fvlythos 30
SC, Delan 750 SC, Thiram Granuflo, Score
250 EC, Kumu lus WG. Syllit 65, Novozir
IV1 N 80, Clarinet 20 SC, Topas 100 EC
Kuprikol 50, Sul ikol K, Kumul us WG,
fv1 ycosin, Lime sulphur, Alq inure
Funguran 50 WP, Kum ulus WG, Sullkol K,
iv1ycosin
Fungura n 50 \/liP, Kumulus WG, Sul ikol K,
Ivlycosin
Siany
Bio
2.4 - 1 7. 20 10
Sampion
19
2010
Legen da:
') Ch - chemicka ochrana, Bi o - ochrana II re zimu ekologlCke produkce
* *) Obdobi od prvni do posledni usk utecnene aplikace. Signalizace osetreni a vyber pfipravku a Jeji ch kombi nacf
di e predpoklada nych, event vzniklych infek ci.
* * *) Pouzity bezne doporucen e davky, aplikace nekterych pripravku ci jejich kornbmacf opakovany.
Graf 2 - Frekvence zastoupeni stupiiu napadeni plodu (%).
v roce 2009
<lJ
'"
~
<lJ
L
Bio
<lJ
"0
-
_
Ch
=----=
Bio
(5
20
-
J2
. 3
• 4
15
•
Ch
u
~
•
Bio
ro
32
K
40
20
0
padeni u plodu nez u listu. Pl'esto byl
vyskyt strupovitosti i v kontrole
pomerne nfzkY (asi 15- 35 %). Napa·
deni oseti'ovanych variant (krome
hodnoceni plodu u odrudy 'Melrose')
nepi'esahlo 5 %; rozdfl vuei kontrole
byl u obou testovanych systemu vyso·
ce prukazny (p < 0,01). Rozdfly mezi
oseti'enim chemickymi pi'ipravky
a aplikacemi biofungicidu byly s vYjim·
kou hodnoceni napadeni listu u odru·
dy 'Golden Delicious' rovnez nepru­
kazne. V dobe hodnoceni priznaku
poskozeni na plodech plodu se vsak
u zminene odrudy tento rozdfl jil pru·
kazne neprojevil. Vysledky z roku
2009 jsou znazorneny v grafech 2 a 3.
Rok 2010
Sez6na byla mimoi'adne pi'fzniva pro
rozvoj primarni infekce (viz graf 1 B).
60
80
:0
::J
cc:
OJ VI
c
<lJ
'0
.
-0
0
lC)
'0
~
ru
~
Blo
Ch
100
Ch
Bio
K
.1
Ch . 3
Bio
K
Ch
zjisten pouze v pi'fpade hodnoceni
listU u odrudy Melrose (p = 0,031) ,
dale u odrudy 'Rubfn' (p < 0,01)
a na zaklade hodnocenf plodu take
u odrudy 'Golden Delicious' (p =
0,033). Rozdfly mezi kontrolou
a obema oseti'enymi variantami byly
ve vsech pi"fpadech vysoce pru ­
kazne (p « 0,01). Z uvedenych
udaju vyplYvaly i nodnoty ueinnosli
die Abotta (graf 6), jez byla s vyjim­
kou odrudy 'Rubfn' u biofungicidu
srovnatelna s chemickymi oseti'e­
nfmi (pi'i hodnocenf plodu vetsinou
nad 80 % ; na odrude 'Sampion' ve
Sianem dokonce 91,4 %). Naopak
u odrudy 'Ida red' byla ve srovnanf
s chemickymi pnpravky prJ hodno­
cenf plodu zjistena vyssf ucinnost
biofungicidu (78,9 % a 84,4 %).
Bio
K
PLODY
80
60
2
40
I.....l II I .~.
20
o
111 11 11 1
K Bio Ch K Bio Ch K Bio Ch K Bio Ch K Bio K Bio
Idared
0
20
40
80
Ch
Bio
Ch
Melrose
Golden D.
Bio
Golde n D.
o
3 \
2
4
2cm:
o
2
9±B
Stupnice 0 - 4:
o- icidne nopadeni
, - , af2 male skrnydo0,25 cml
2· 3 ai4 malt! 'kvmy nebo 7velkd
, ..rna (0,25- 7 em")
3
3 - vIce net 5 maljch nebo vice
nen velke ,..my (7 -4 em')
4 - flapadeno vice nei 4 orr'
4
o v. r,'II~
Stupnice hodnoceni infekd strupovitosti na listech a plodech
primarnf infekce strupovitosti a roz­
voj dalsfch houbovYch onemocneni.
Potvrdila se vsak i jedna z limitujicich
podminek pro uspech tohoto mode­
lu, a to intenzita ochrany, ktera
v prubehu sez6rlY vetsinou zahrlluje
20 aplikacf i vice Qamar el al., 2007).
Tuto podminku nebylo mozno z tech­
nickych duvodu v provadenych expe­
rimentech vzdy splnit, z eehoz zrejme
vyplYva, ze v nekterYch pripadech
(napi'. odruda 'Rubfn'jVURV) 0 po­
znanf lepe vyznivala chemicka ochra­
na. PrJ respektovani popsanych zasad
vsak Ize oznaeit system ochrany po­
moci biofungicidu za srovnatelny
s ochranou chemickou. V pi'fpade
vyskytu snfzeni citlivosti patogenu
k chemickym pi'ipravkum Ize dokon·
ce <?cekavat spolehlivost vyssf.
V tomto kontextu se nabizl jedinecna
P.I'flezitost eliminovat rizika spojena
s pouzlvanlm syntetickych fungicidu
tvoncfch doposud zaklad ochrany v in·
tegrovanych systemech, tj. ve vWiine
produkenfch sadech v CR. Dikyusp·
esne fungicidni ochrane do pozadi dis­
kuzi ustupuje i problem vYskytu myko­
toxinu (toxickYch produktU hub) v ovoci
pochazejiciho z ekologicke produkce.
Vyznamne omezeni napadenf plodu
houbovYmi chorobami vyplYvajfcf
z lIeinne ochrany totiz tento negativni
faktor vYznamne snizuje (Bagar, 201 O).
Vzhledem k tomu, ze v souCasne dobe
je k dispozici system biologicke ei bio­
technicke ochrany take prati kJieovYm
sklidcum jabloni (obalee jableeny, oba­
lee zimolezovY, pilatka jableena, kveto­
pas jabloi'iovY aj.), je u tohoto ovocne·
ho druhu cesta k rozvoji organickeho
pestovani s moznosti produkovat plody
trznf kvality bez zasadnfch pl'ekazek. Vz­
hledem k tomu, ze jablone pati'i 1. hie·
diska ochrany k nejnarocj;lejsim dru­
hum ovoce, Ize obdobnou perspektivu
vnimat velmi pozitivne i u dalsich plodin
(ti'esne, slivone aj.). Realna je nejen
moznost rozsii'ovani ekologicke pro­
dukce samotne, ale take zal'azeni jejich
prvku do produkce integrovane, kde se
nabizi nejen vyl'eseni problemu s roz­
vojem rezistence strupovitostl wci i'ade
Tab. 3 - Terminy hodnoceni vjskytu strupovitosti a odpovidajid fenofaze
4
60
Bio
Idared
Oa
Provadene experimenty potvrdily, jak
velky potencial v sobe zahrnujf ekolo­
gicky setrne postupy v ochrane rost­
lin. Vysledky jsou v souladu se zahra­
nlcnlml zkusenostmi, kde tyto
systemy fungicidnf ochrany nachazejf
siroke uplatnenf v organickem zeme­
deisM Optimalnf ueinnosti dosahne­
me lepe pi'i kombinadch pi'fpravku
v tank-mixech nez pi'i ap!ikadch jed­
notlivych fungicidu (Hienze el aI.,
2010). Efekt byl ve srovnanf s neose­
ti'ovanou kontrolou zcela evidentnf,
a to u odrud na strupovitost extremne
citlivYch ('Golden Delicious', 'Idared',
'Melrose', 'Rubfn', 'Spartan' , 'Sampi­
on'). Cenne jsou pi"edevsim vYsledky
z roku 2010, kdy destive poeasf po­
skytovalo idealnf podmfnky pro vznik
o
K
Ch
Bio
K
Ch
Bio
K
Odbery jablekodrUdy 'Sampion' z plochy oSetrovane biofungicidy (A) a z kontroly (B)
Ch
Me lrose
Bio
Ch
Rubin
Blo
Bio
SpartSamp.
Hodnocenf infekd VIPn tur;a ;naIPqualis na listech a plodech Graf 5 - Stupe'; napadeni listil a plodu v roce 2010
podle Townsend-Heubergera (%)
. LlSTY
o
Ch Melrose Golden D.
Idared
100 2 Bio
OJ
L
5
K
Graf 4 - Frekvence zastoupeni stup';u napadeni plodu (%).
v roce 2010
c
10
0
Jak je patrne z grafu 4 a 5, napadenf
strupovitostf v neosetrovanych kon·
trolach bylo citelne vyssf nez v pi'ed·
chozf sezone (vetSinou kolem 50 %,
v extremnfch pi'fpadech nad 75 %).
U nekterYch odrud ('Sam pion', 'Spar·
tan') bylo zaznamenano totalnf po·
skozenf porostu, projevujfcf se citel·
nou redukcf nasady a pokrocilou
defoliacf (viz fotodokumentace).
I za takto obtfznych podmfnek byla
potvrzena vysoka uCinnost aplikova·
nych biofungicidu. Stupen napadenf
na plodech se zde pohyboval v roz·
mezf 4 % az 10,8 %, coz sice bylo
vice nez u chemicke ochrany
(1 ,8-6,5 %), avsak ve vetsine pi'ipa·
du rozdily nebyly statisticky pru·
kazne. Signifikantnf rozdil mezi che·
mickou ochranou a biofungicidy byl
a. Bio
E
ru
K
V"1
tru Bio
a.
K
Vl
. PLO DY
25
' 0
.1
J
LISTY
PLODY
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
30
-=~
K
lC)
35
..:I
K
0
c
_
Graf 6 ­ OCinnost systemu oSetieni v roce 2010 die Abotta (%)
. USTY
-
Ch •
Graf 3 - Stupe'; napadeni listil a plodCl podle Townsend-He­
ubergera (%). v roce 2009
Rubin
Spa rt anSampion
100
Zahradni ctvi 11/20 10
Odruda
lokalita
Golden D.
Golden D., Ida re d,
Melrose
Ru bin
Spartan
Sampion
Holovousy
Zahradnictvf 1112010
Hodnoceni listu (primarni
infekce)
Datum
BBCH
Hodnoceni plodu (sekundarni
infekce)
Datum
BBCH
syntetickych fungicidu, ale take mini­
malizaci zateze ekosystemu, zvYseni
zdravotni bezpeenosti ovoce a celkovY
kvalitativnf posun smerem ke stale vice
akcentovanym pozadavkum na ochra­
nu zivotniho prostl'edf.
Dojde-li v brzke budoucnosti k vidi­
telnemu snizenf frekvence chemic­
kych aplikacf i v techto sadech, mu­
zeme takovou zmenu povazovat
nejen za velky uspech v prosazovani
ekologicky setrnych postupu v zeme­
delstvi, ale take za nadeji pro ceske
ovocnarstvi v kontextu evropske i ce­
losvetove trZni ekonomiky.
Text a foto
Ing. Vladan Falta, Ph .D., 1
Ing. Radek Vavra, '
l)VtJRV Praha-Ruzyne, v. v. i.
1) VStJO Holovousy, s. r. o.
C.7anek by/ odborne reeenzovan.
P(fspevek by/ zpraeovan za financnf
podpory MZe ramei resenf projektu
QH92179 Zvjsenf uCinnosli integro­
vane oehrany j3drovin proti komp/e­
xu skod/ivjeh cinitelu zavadenfm bio­
/ogiekyeh prostredku a podporou
biodiverziry agroekosystemu sadu
a QH711 72 /dentifikaee kmenu a ras
(Venturia inaequa/is eke. Wint).
20. 6. 2009
75
20. 8. 2009
77
Holovousy
9.6.2010
74
23.8.2010
77
Podekovanf:
Dekujeme vsem pestite/um a spo/u­
praeovnfkum, kteff prispe/i k uskutec·
nenf pokusu.
VURV
VURV
Siany
10.6.2010
30.6.2010
22 6.20 10
74
75
75
24.8 . 20 10
24.8.2010
25.8.20 10
77
77
77
Seznam poulite /iteratury je k dispo,
ziei u autora.