Untitled - ČESKÉ DUKÁTY sro

S poleč nos t Č ESKÉ DU K ÁT Y s. r. o. vznik l a za úče le m re a l i z a ce un i k á t n í h o
s bě rate ls kého p roje k tu „ Du k átové ražby na p a mě ť če s k ýc h k rá lů
a královen”, jehož p l ně ní je nap l ánováno na ná s l e d uj í c í c h dva ce t l e t .
B ěhe m této do by b u d e p ostu p ně uve d e no na t rh 4 0 ra že b z l a t ýc h
dukátov ých medail í o h m otnosti a r yzo sti o d p ov í d a j í c í d uk á t ů m a j e j i c h
n ás obků m raženým v m inu l osti. V še c h ny d u k átové m e d a i l e , vče t n ě j e j i c h
s tř í br ných odražk ů , b u d o u v yd ávány ve ve l m i n í z k ýc h n á k l a d e c h
a č í s lovány. Razi d l a b u d o u ih ne d p o d oko nčení každé ra žby protokolárně
zne h o d no ce na.
C íle m s poleč nos ti Č E SK É DU K ÁT Y s. r. o. je nab íd n o ut pro d uk t , k te r ý m á
j as nou konce pci, p e vný e m isní p l án, šp ič kovo u um ě l e c ko u a ře m e s l n o u
kvalitu a jehož v ýrob a je str ik tně nízko nák l ad ová , j e d n o t l ivé m e d a i l e
č ís lované a má p roto v ysok ý p ote nc iál zh od n o ce n í v bud o uc n o s t i .
Perfektní s e r vis a ind ivid u ál ní p ř ístu p jso u s a m ozře j m o s t í .
Jako pr vní byly, v čer vnu 2016, p ře d stave ny ve řejnosti medaile k 700. v ý ro č í naroze ní Karla I V. a d ál e b u d o u , p od l e je d not l iv ýc h v ý ro č í , a ž d o ro k u
2035, pos tup ně násl e d ovat e m ise vše c h p l á n ova nýc h m e d a i l í .
S ouč ástí každé medaile je č ísl ovaný ce r tif ik át o pravo s t i , o pa tře ný po d pii sem autora a odbo r né h o g aranta. Pro ko m p l e tní dva ce t i l e to u s bí rk u b ud e
m ožno zakoupit také k rásně p rove d e né e tu je . Ma te ri á l , ve l i ko s t a v n i tř n í
u s pořádání pouzdra lze zvolit podle přání zákazníka. Na konci každého
kal e ndář ní ho roku b u d e sp o l eč nost Č E SK É DU K ÁT Y s. r. o. v yd áva t roče n k u
poje dnávají cí o v yd anýc h m e d ail íc h a o b sah u jíc í p ř í s pěvk y o s bě ra te l s t v í ,
mincovni ctví a num ism atice . Brožu r y b u d e m ož n é a rc h ivova t v pa pí rov ýc h
ne bo kože ných sl o h ác h a v ytvoř it tak u ce l e ný p ře h l e d o o s o bn o s te c h pa novní ků ze vš ech č ty ř ice ti p am ě t n í c h m e d a i l í . Z á k a z n í k s i m ů že re ze r vo vat volné č ísl o, k te ré m u b u d e m e g arantova t ce lýc h dva ce t l e t .
Protože takové to u nik átní c yk ly m ap u jíc í u d ál o s t i v če s k ýc h ze m í c h n e j sou v Č R realizovány, p l ánu je sp o l eč nost Č E SK É D U K ÁT Y s. r. o. v yd áva t i
dalš í ucelené řady s r ů znou d é l kou tr vání, k te ré by s e d á l e vě n ova ly h i s to r ickým udá
událos te m a v ýznam ným o so b noste m Čech, Mo rav y a Slezska.
•
Mů j př íb ěh
V roce 2013 jsem se shodou náhod dostal ke koupi pr vní zlaté pamě t n í
mince, kterou vydala Če ská n á ro d n í b a n ka . B yl to Mos t v Ž amp ach u
z c yklu Mosty ČR a a uto re m n á vrhu byl Z byněk Foj t ů . O d va roky p ozdě j i
jsem se na n ě j, p ro st ře d n i ct ví m České mincovny, obrátil a požádal ho
o zpracování návrhu jedné strany pamě t n í m e d ai le p ro zamě stnance
a p a rt n e r y n a ší sp o l ečn o st i SOP O s. r. o.
Celková koncepce Če ské n á ro d n í b a n ky vyd á ván í mi n c í v pě t i let ých
emisních plá nech m n e i n sp i rova l a n e je n k rozho d n u t í p ok račovat v j ej i ch
ná ku pu, a le zača l jse m se za jí m a t o to, ja ké d a l š í s b ě ratels ké mož n os t i
dl ouhodob ě jšího cha ra kte ru če ský t rh n a b í zí . Hl e d al j s em ně co, co by mne
oslovilo svým zám ě rem, jasným emisním plánem a vysokou um ěleckou
a řemeslnou kvalitou. Produkt, u kterého bych se mohl spolehnout na
perfektní ser vis a individuální přístup k zá kazníkovi a jehož výroba by byla
n í zkoná kla dová a č í sl ova n á a měla tak vysoký potenciál zhodnocení, ale
n i c ta kového se m i n a jí t n e p o d a ři lo.
Post upn ě se mi pod a ři l o zí ska t něko l i k m i n cí a med ai lí od Z byňka Foj t ů ,
kterého jsem proto oslovil, zda by nebyl ochoten signovat jejich certif ikáty.
Souhla sil a já se ho vyd a l n a všt í vi t . U ká vy jsm e h ovo řili o medailérství,
mincích a histor i i a b ěhe m n á sl e d ují cí ho se tká ní s e z rod i l n áp ad v yd at
me da ili k 100. výročí úm rt í Fra n t i ška Jo se fa I. O d zámě r u j s me n akon ec
upustili, protože by to byla zase jen jednotlivá medaile bez širší koncepce
a ja sn é cí l ové skup i ny.
Touha vyda t ně co smysluplného mne ale držela dál. Napadlo mě v yd at
ucelený c yklus o všech če ských p a n ovn í cí ch. Al e j ak n a to? Nech těl j s em,
aby to byla pr voplánová záležitost. Pokud by se m ělo raz i t ně co z historie,
m ěly by to být d uká t y a je ji ch n á so bky, pře sn á h mot n os t , p ravé d u kátové
zla to 986, žá d n é p rove d e n í p ro o f. Me d a i l e by měly u dělat rad os t
i nu misma tik ů m a o p ra vd ovým sb ě ra telů m . Z byn ěk Foj t ů s e p ro m ů j n áp ad
také nadchl a tak jsem se rozhodl celou vě c také s ám z reali zovat . Tak
vzn i kl a f i rm a ČE SK É DUK ÁT Y s. r. o.
Za velice dů ležitou okolnost považuji fa kt, že se pro celý projekt podaři lo
získa t doc. PhD r. Vě ru Ně m e čkovo u, Ph. D. , která n ás p od p o ři la
a přislíb ila sp o l up rá ci a o d b o rn é p o ra d e n st v í . Na zák ladě j ej í h o
doporu če ní se ve vše o b e cn é sho d ě té m a čá ste č ně z m ě n i lo n a „ D u kátové
ra žby n a p a mě ť če ských krá lů a k ráloven”.
Výbě r mincovny probíhal v České republice i zahranič í a j ed n án í p robí h ala
s vě t šími i m e n ší m i p o d n i ky. Na ko n e c je d n oz n ač ně z v í tě z i la Čes ká
mincovna v Ja blonci nad Nisou, která je garancí špičkové kvali t y
a t ra d ič n í ho řemeslného zpracování.
Chtěli jsme dotá hn o ut k d o ko n a l o st i ka žd ý d e ta i l a u vés t n a t rh p rod u kt
oje din ělý svou kva l i to u i myšl e n ko u. Z á ka zn í k s i bu d e moc i kou p i t
jakýkoli zlatý dukát, jeho stříbrný odražek, nebo celou sadu, mů že s i
rezer vova t volné č íslo, které mu budeme garantovat celých dvacet let pro
všechny krále a královny a získat tak celý c yklus. To je naprosto unikátní
možnost. Dop rovo d ný p ro g ra m vho d n ě doplňu j e h lav n í n abí d k u .
V nabídce je krásné základní balení, etue volitelného designu pro vě t š í
sb írky, roče nky o vše ch krá l í ch a krá l ovn á ch a také d es ky, d o kter ých
je možné postupn ě tyto publikace vkládat a vytvořit tak ucelený soubor.
V sou časnosti je projekt tohoto rozsahu jediný svého druhu. Ti, co p ři j d ou
po nás, už budou jen napodobitelé. My budeme usilovat o to, abychom byli
nejen pr vní, ale abychom v té to disciplíně byli vžd y n ej lep š í .
•
V l ad im ír O l m r
jednatel a m ajite l sp ol eč no sti Č E SK É D U K ÁT Y s. r. o.
Z a s e d á n í d u k á tové ra dy v O b e c n í m d o m ě 3. k vě t n a 2 0 16 s e z úč a s t n i l i :
ak. s och. Zbyně k Fo jtů , V l ad im ír O l m r, d o c . Ph D r. Vě ra Něm e č ková , P h . D. ,
G ARANT I PROJE K T U
doc. PhDr. VĚRA N ĚMEČ KOVÁ, Ph.D.
Vys tudovala obor arc h ivnic tví- h isto r ie na Fil ozof i c ké fa k ul tě Ma s a r ykov y
unive r zi ty v Brn ě , kd e o b d r že l a titu l Ph Dr. v ob o ru a rc h iv n i c t v í . V rá m c i
d alš ího doktors ké h o stu d ia získ al a titu l Ph . D. v o bo ru po m o c nýc h vě d
h is tori ckých. Př i h ab il ita č ním ř íze ní na Fil ozof i c ké fa k ul tě Un ive rz i t y
Karlov y obhájil a svou od b o r nou i p e d agog ic ko u č i n n o s t a s t a l a s e
do ce ntkou pomoc nýc h vě d h istor ic k ýc h se zam ě ře n í m n a n um i s m a t i k u.
O dbor n ě s e dlouh od obě zabý vá če sk ým i a če sko s l ove n s k ý m i dě j i n a m i
období s tře dově k u a 2 0. sto l e tí, se zamě ře ní m n a po m o c n é vě dy
his tori c ké , ze jm é na na nu m ism atik u a m e t ro l o gi i .
B ě hem s vé praxe pů sob il a jako arc h ivářk a ve Stá t n í m o bl a s t n í m a rc h iv u
v Z á m r s k u , ve S t á t n í m o k re s n í m a rc h iv u v H ra d c i K rá l ové a j a ko
numis mati č ka v Mu ze u v ýc h od níc h Če c h . V souč a s n é d o bě j e ve d o uc í
Kate dr y pomoc nýc h vě d h isto r ic k ýc h Fil ozof ic ké fa k ul t y Un ive rz i t y
Hrade c Králové . Své znal osti a zk u še no sti u p l atni l a př i ře š e n í a o po n ová n í
če tných g rant ů a je jic h v ýstu p ů i př i pů so b e ní v rů z nýc h o bo rov ýc h
komi s í ch a če sk ýc h i m e zináro d níc h sp ol eč n o s te c h . K j e j í m
nejv ýznamn ě jš ím ak tivitám p atř í č l e nství v Kom i s i pro po s uzová n í n áv rhů
na če s ké pe ní ze př i Če ské národ ní b ance v Praze , pů s o b e n í ve v ý b o ru
Asociace um ělc ů m e d ail é r ů v Praze , p ráce sou d ní z n a l k y ně s e s pe c i a l i z a c í
n a numis mati ku a m e d ail e a v yp racovávání e xp e r t n í c h po s ud k ů pro s t á t n í
org ány i sou k ro m é oso by.
Z a s vo u o d b o r n o u p rá c i o b d r že l a o d Če ské nu m i s m a t i c ké s po l eč n o s t i
v Hradci Králové v yznam e nání za zásl u hy o nu m i s m a t i k u a M i n i s te rs t vo
vnitra jí u d ě l il o m e d ail i za zásl u hy o roz vo j a rc h iv n i c t v í .
•
Sb ě ra telů m do vínku
O sb ě ra telst ví a sb ě ra tel í ch byl o ji ž n a p sá n o m n oh é j ak v p oz i t i v n í m, tak
v nega tivním slova smysl u. Je to d á n o p o d sta tou s b ě ratelství, neboť s e
vla stně je dná o shro m a žďová n í urči t ých zbyt ných vě c í , kterou ž to vlas tn ost má v sob ě zako t ve n u ka žd ý čl ověk ja ko je d en ze zák lad n í ch i n s t i n ktů ,
kte r ý je dů le žitý p ro ud rže n í ži vo ta . Pro to ta ké v mi n u los t i člověk v y t vářel zásoby. Sbě ra tel st ví v n a še m p o je t í vša k čl ověka p ovz n áš í , p rotože
ne shroma žďuje vě ci pr vo plánově p ro za ji ště n í b u d ou c n os t i , ale n ap ros to
vě dom ě z nich v yt váří urč i t ý so ub o r či vě tší celek. Ten má následně p ro
něho samotného nejen estetickou hodnotou, ale p ři n áš í mu rad os t , také j ej
podně cuje ke zv í d a vým o tá zká m a ve své m d ů sled k u j ej s amovoln ě vzdě lá vá a kult ivu je. Pro to je sb ě ra telství vysoce spole čensky oceňován o j ako
význ a m n á kul t urn í či n n o st . A n ej en to.
Byli to prá vě sb ě ra telé tohoto typu, kte ří vyt vářeli soubor y rů z ných
um ěleckých nebo historicky zajímavých pře d m ě t ů a tak d ali p r v n í i mp u ls
k počá tků m syste m a t i ckého ut vá ře n í vel kých sb í rek u mí s tě ných v d n eš n í ch
muzeích a ga le ri í ch. V pří p a dě m i n cí , n e při hl í ží me- li k v ý voj i a k u lt u ře
s ta rověku , se s pr vn í m i zn á mým i sb í rka m i v Evrop ě s etkáváme j i ž ve 13 .
a 14. století. Jejich základem byly krásné a dokonalé antické mince.
V d a lších stole t ích se d o tě chto sbírek dostávají i mince st řed ověké. A ž tepr ve v polovině 17. sto l e t í za č í n a jí vzn i ka t n um i sm at i cké s bí rky s ou ča s ných
n ejvě t ších e vropských m uze í , a to v Pa ří ži , L o n d ý ně , Pet roh rad ě a V í d n i .
Ale i v českých ze m í ch se sb ě ra telé 18. a 19. století zasloužili o vznik
velkých nu misma ti ckých so ub o r ů , z n i chž se n ěkteré p ozd ě j i s taly zák lade m ve ře jných mu ze jn í ch sb í rek. A byl i to p rá vě on i , kteří m ěli p ot řebu se
pod ělit o svoje zna l o st i a zkuše n o st i a ta k se p sali p r v n í oborově dů lež i té
a mnohdy dodne s p o uží va n é o d b o rn é pří ručky. Po ro ce 1918, v době vz n i k u
Československé republiky, i sb ě ra tel é m i n cí za l ož i li of i c i áln í n u mi s mat i c kou spole čnost, kte rá si vyt ýč i l a ve d l e ji ných úkolů také s ou s tav n é vzd ě lá vá ní svých čle nů . Ta to sp o l e čn o st s m e n ší m i p řes távkami a z m ě n ami
ex ist uje do dne šní d o by a sn a ží se p l n i t svo je p o slán í . Ved le j i ných či n n os t í
dá vá od svých počá tků pří l e ži to st n ě ra zi t i m e d ai le k rů z ný m u d álos tem.
I v tolik obdivované pr vní republice byly vedle of iciálních mincí Ná rodní
b a nky Če skoslove n ské ra že ny so ukro mým i o sobami z laté i s t ří br n é
ražby. Ale nikdy se n e sta l o, že by sbě ra tel nebo celá pobočka n u mi s mat i cké
s pole čnosti vymyslela tak ambiciózní dlouhodobý plán jako nyní před k lád á
s pole čnost České dukáty, založená a vedená jednatelem společ n os t i V lad i míre m Olmre m , v zá kl a d u n a d še ným a uvě d om ělý m s b ě ratelem.
Tisíce let je známá pravda, že čl ověk přišel nahý na svě t a také tak od ej d e.
Vše co je mezi tě m i to m e zn í ky, n a zývá m e ži vo tem. A ten j e r ů z ný p od le
mnoha okolností , kte ré ži vo t ovl i v ňují . V n e p o s led n í řadě člověka mod eluje také práce, kterou si vyděl á vá n a ži vo byt í . Je ž i vot n í m š tě s t í m, kd yž
člověka k tomu práce ještě baví a naplňuje . A je bon u s em n av í c, kd yž má
s voje vzdá lené vize a zá rove ň d o sta tek v ů l e , p o d n i kavos t i i en ergi e k j ej i ch
naplně ní. Ta kov ý čl ověk m ů že so b ě i vše m p o d obn ě n aladě ný m li d em n abídnou t možnost se o bkl o p i t ho d n o t ným i um ěl e cký mi d í ly, j aký mi v ý t var n é
návrhy dukátových ra žeb z ateliéru akademického sochaře Z by ňka Foj t ů
bezesporu jsou . Je ji ch n á m ě te m jso u význ a m n é v ů dčí os obn os t i n aš í h i s torie, ja kými byli če št í krá l ové a krá l ovny. Pře d každ ý m s bě ratelem bu d ou
d e f ilova t je jich výt va rně d o ko n a l é p o rt ré t y i za j í mavos t i z j ej i ch ž i vota, č i
doby. Ka ždý si b ud e m o ci b ěhe m 20 l e t , p o kte ro u bu d e ten to c yk lu s ve z latě i st říb ře ra že n vyt vo ři t zá kl a d p ro ro d i n n o u sbí rk u p od le s v ých před s tav.
Neb o ť ka ždý normá l n í čl ověk by rá d p o to m ků m, blízkým osobám, p řátelů m
ně co po sobě za ne cha l . Mi n i m á l ně pěkn o u vzp omí n k u . V lep š í m pří p adě i
ně co navíc, co nejbližší lidé i společn o st d o ká že p oz i t i v n ě v n í mat . Tad y s e
n a b í zí je d i n ečn á pří l e ži to s t .
V dne šní hektické , rozp o rů plné a krizové době s e p ot řebujeme vracet do
s vé minu losti, z n í ž m ů že m e n a čerpat mnohé pozitivní zkušenosti, sebeuvě dom ě ní i na dča sové myšl e n ky. To je ta ké dů vo d , p roč s e d n es mn oz í li d é
inst inktivně vracejí ke svým koře nů m a zko um a j í h i s tor i i vlas t n í h o rod u .
Proto ta ké je ve d l e krá sných a um ěl e cky zt vá rně ných p or t rét ů s tej n ě dů ležit ým ú kole m to ho to c ykl u p o skyt n o ut vše m , kd o s e s tě mi to raž bami
b udou za ob íra t i p o d ně t ke st ud i u či k za myšl en í n ad h i s tor i í n aš í země ,
poskyt nout histor i cky rel e va n t n í m ožn o st i srovn áván í s e s n aš i mi s ou s edy a ta ké zá kla d k to m u, a bycho m vě děl i , že se nemu s í me za n aš i h i s tor i i
st yd ě t , b a p rá vě n a o p a k.
V lidském životě je 20 let dlouhá doba. Z novo rozence s e s tan e d os p ělý,
z člověka v ne jle pší ch l e te ch, sta ře c. V „ ži vo tě m i nc í “ j e 2 0 let čas n ap ros to
pominutelný. Pokud se ale obojí ča s sp o jí , je m ož n é v y t vo ři t ně co, co bude
o naši historii k lidem promlouvat srozumitelnou ře čí u m ě n í za h ran i c i
věků , d o kud b ud o u t yto ra žby e x i s tovat .
To vše chn o jso u d ů vo d y, p roč vě řím té to myšlence.
•
d oc . Ph Dr. Vě ra Ně m e č ková, P h . D.
ak. soch. ZBYNĚK FOJT Ů
Vys tudoval Stře d ní u m ě l e c ko p rů mysl ovou ško l u v U h e rs ké m H ra d i š t i
a abs olvoval Vys oko u škol u u mě l e c ko p rů myslovo u v Praze. Od roku 1992
pů s obí jako ped ago g na Vyšší od b o r né ško l e a S tře d n í um ě l e c ké š ko l e
Vác l ava Hol l ara v Praze.
V roce 2002 s e pop r vé zúč astnil so u tě že Če ské n á ro d n í b a n k y n a re a l i z a c i
pamě tní mi nce k 1 00. v ýroč í E m il a Hol u b a. V ro ce 2 0 0 3 v yh rá l s o utě ž n a
pamě tní mi nci ke vstu p u Če ské re p u b l ik y d o Ev ro ps ké un i e . V s o uč a s n é
době má ji ž 23 re al izac í p am ě tníc h m inc í ze so utěž í pro Če s ko u n á ro d n í
banku a b ě he m p o sl e d níc h d e se ti l e t ce l kově re a l i zova l v í ce n e ž 10 0
návrhů medail í a m inc í ( m im o zak áze k p ro Č NB t a ké pro Če s ko u
m i n cov n u a d a l š í s t á t n í a s o u k ro m é i n s t i t u ce ) . Z a bý vá s e i d a l š í
sochař s kou tvorb ou , re al izoval např. p o m ník y, po rt ré t y, pa mě t n í d e s k y,
insig nie atd .
•
krátce o mně ...
Na rodil jse m se ve Sl a vi čí ně a do svých 25 let jsem bydlel ve Valašských
Klob ou ká ch. Už o d m a l i čka jse m rá d kre sl i l a hlav ně modeloval. Chodil
js em do tehdejší Li d ové ško l y um ě n í , a p ro tože js em m ěl d obré ved en í , tak
m ě to i b a vilo. Uči l mě a ka d e m i cký m a l íř Al o i s Barán ek a Jos ef Jeřábek ,
k nimž jsem chodi l o p ra vd u rá d . D o b ré zá kl a d y mi d al také učitel Zden ěk
Mikeska . Výt va r n í ky a l e m á m e i v ro d i ně , n a pří k lad s t r ýc Karel Foj tů ,
kter ý žije v Pra ze, je a ka d e m i cký m a l íř, ta kže i z této s t rany j i s t ý vli v byl.
Vždy mě ta ké za jím a l dě je p i s a ze m ě pis, takže mým pr vním snem bylo stát
s e a rche ologem. Četl jsem knížky o starém Egyptě , zaj í mal s e o h i s tor i cké
v ykopá vky, u ná s h l a vně v o ko l í Mi kul ova , a l e vů bec z oblasti, kde se kdysi
rozklá da la Velká Mo ra va . Je d n u d o b u jse m uva žoval, že bych moh l bý t
i architekte m, a le p a k zača l o pře va žova t „výt va rno“ . Po řád mám s ch ovan ou
s voji pr vní sošku z ke ra m i cké hl í ny. Je to b ra n kář, kter ý d rž í míč, kterého
jsem vyrobil v ro ce 1969. Tehdy mi bylo šest let.
Po ukon čení zá kl a d n í ško l y jse m n a sto up i l na S třed n í u měleckoprů myslovou školu v Uherském Hradišti. To byla mimochodem moje
nejkrá sně jší st ud i jn í l é ta . Pa k při šl a Vyso ká ško la u měleckop rů my s lová
v Pra ze . Na ob ou š ko l á ch jsm e se za býva l i i rel i é f n í t vorbou , která s e ny n í
s ta la mou hla vní výt va rn o u činností. Po absolvování vysoké školy v ro ce
1988 jsem chvíli pracoval jako restaurátor a v ro ce 1992 jsem dostal
n ab ídku , a bych uč i l n a Výt va rn é ško l e Vá cl a va Hollara v P raze, kd e uč í m
d o d n e s.
Mou hla vní činno st í a l e byl a vžd y „vo l n á t vo rb a“ . Tři roky p o v y s oké š kole
přišla pr vní vel ká výsta va v p ra žské m K l e m e n t i n u , kd e v y s tavovali
i profesoři z a kad e m i e , ta kže jse m ta m byl úd a j ně n ej mlad š í . Na n í s e mi
podařilo usp ě t a dokonce některé sochy prodat, což m ě od k lon i lo
od resta urová ní a n a smě rova l o k f i g urá l n í m u s och ařs t v í a voln é t vorb ě .
Pr vní vě t ší rea li za ci p o ško l e pře d sta vova l p a mát n í k obě tem komu n i s mu
vyt vo ře ný ze žul y v p o l ovi ně d e va d e sá t ých l e t , kter ý s toj í n a n ámě s t í
ve Valašských Kloboukách.
Za jíma ly m ě i jiné m a te ri á l y, n e ž je kl a si cký ká men , bron z , pří p ad ně c í n .
Už za studií jse m e x p e ri m e n tova l t řeba s drátem nebo pr yskyři c í .
S medailérstvím jsem ale za čí n a l p o mě rně p ozd ě , i kd yž p amě t n í d es ky
Ka rdiná la Ště pána Trochty, které jsem realizoval v letech 1993 - 1995
a jsou umístě né ve Francově Lho tě a v Pra ze - Ko byli s í ch , j s ou také reli éf y.
U mince a medaile se ale jedná o nízký reliéf, kter ý je pova žován za vů bec
nejtě žší. V ro ce 2002 jsem se seznámil s podmínkami k soutě ž í m n a
p a m ě tní mince, které vyhlašuje ČN B.
Řekl jsem si, že bych to m o hl zkusi t a p ři hl á si l js em s e d o s ou tě že n a mi n c i
k výročí cestovatele Emila Holuba. Zjistil jsem, že mě ta práce velice baví.
O rok pozdě ji jse m vyhrá l so utě ž n a b i m e talovou mi n c i ke v s t u p u
České republiky do Evropské unie. To m ě p ovzb u d i lo a od té d oby s e s ou tě ž í
ú častním už pravidelně . Z a 1 4 l e t m á m 23 re a l i zac í ze s ou tě ž í ČNB a více
než 100 re a li za cí p a mě t n í ch m i n cí a m e d a i l í p ro s tát n í i s ou k romé
instituce a f irmy.
“K dyž jsem byl osl ove n p a n e m Vl a d i m í re m O l m re m a p ožád án o s p olu p rác i
n a dlou hodobě jší m p ro jekt u n a té m a če ských krá lů a k ráloven , velmi mě
to potě šilo. Histo ri cké n á m ě t y m á m p ři n a vrhován í p amě t n í ch mi n c í
a me da ilí nejra dě ji a zá rove ň jsem v tomto koncep čn í m pří s t u p u v i d ěl
i zá ruku kva l i t y.”
•
... a o Karlu IV.
Ave rz :
na té to stra n ě je portrét Ka rla IV. Vycházel jsem z portrétní busty
z ka te drá ly sv. Ví ta , kte ro u vyt voři l Pe t r Pa rléř. Ten to p or t rét j e
pova žová n za n e jvě rně jší p o d o b u to ho to krá l e a c í s a ře. P řed ev š í m ve
výra zu o čí jse m se sn a ži l za chyt i t p a n ovn í kovu os obn os t . Karel I V. má
na hla vě Sva tová cl a vsko u ko run u - sym b ol čes ké s tát n os t i .
Re ve rz :
u 5-ti a 10-ti dukátu jsou vymodelová ny postavy rodič ů Karla I V. - Eli š ka
P řemyslovna a Jan Lucemburský. Inspirací pro mě byly k res by ze
Zb ra sla vské kro n i ky. Je to při p o m í n ka 700. výročí n arozen í k rále, d ále
tu jsou le topo čty 13 16 - 2016. Kompozice je doplně n a ve s p od n í čás t i
pe če t í Ka rla I V. U je d n o d uká t u a d vo ud uká t u j s em vz h led em k j ej i ch
velikost i zvolil p o uze p e če ť p a n ovn í ka . Pova žuj i j i za j ed n u z n ej k rás ně j ší ch p e če t í vrcho l n é g o t i ky.
•
Zbyn ě k Fo jtů , ak ad e m ic k ý s o c h a ř
Česká mincovna a.s.
Če s ké mi ncovni c tví m á více ne ž tisíc il e tou tra d i c i – n a š e ze m ě to t i ž
n eoplý vala jenom m e d e m , m l é ke m a strd ím , al e t a ké h o j n o s t í s tř í b ra . To
dávným mi ncmis t r ů m p osk ytoval o p ro stor p ro u mě l e c ké v y j á d ře n í , k te ré
obdivujeme dod ne s, a Če sk á m incovna se k je j i c h o d k a z u h rdě h l á s í !
Razí me neje n vš e c h ny o b ě žné m ince , k te ré Če c h ů m c i n k a j í v k a ps á c h , a l e
t a ké vš e chny če s ké p amě tní mince a množství našich vlastních pamě t n í c h
a inve s ti č ní ch pro d u k tů z d rahýc h kovů . V je jic h re l i é fu s e uk r ý vá řa d a
e m oc í i tisíc l e t l ásk y k ře m e s l u.
Česká mincovna vznikla v roce 1993. Tendr Če ské n á ro d n í b a n k y te h dy
v yhrála s poleč no st Bižu te r ie a. s. na zák l adě d l o uh o l e t ýc h z k uš e n o s t í s e
zpracováním bižute r níc h kovod íl ů a d ík y p ř ísl ib u, že z a f i n a n c uj e v z n i k
m incovny „ na ze le né l o u ce“. Če sk á m incovna vzn i k l a j a ko j e j í s a m o s t a t n á
v ýrobní divize. Pr vní m ince se z d ůvo d u nu tno s t i uvé s t m i n ce co n e j r ychleji do ob ěhu razily v K anad ě ( Royal C anad i a n M i n t ) a v Ně m e c k u
( Hamburgi s che Mü nze ) . So uč ástí te nd r u byl a p o d m í n k a z a š ko l i t v tě c h to
mi ncovnách če ské o d b o r ník y, k teř í d od ne s ve d o u v ý ro b n í provoz Č M
v severoče s kém Jab l onc i nad N isou . Jab l o ne c je m i n cov n í m měs te m te pr ve
krátce, na ce lé m svě tě je však p o stal e tí znám j a ko ce n t rum s k l ář s t v í .
Če s ká mi ncovna razí m ince , k te ré m áte ve s v ýc h pe n ěže n k á c h :
•
Z a více ne ž 20 l e t byly v yraže ny p ř ib l ižn ě 3, 4 m i l i a rdy k us ů m i n c í
v h od no tě 1 4 , 5 m il iardy korun .
•
Na kanadské a n ě m e c ké m ince p ř ip ad á zh r u b a 70 0 m i l i o nů kus ů v h o d n o tě
4 , 35 m il iard ko r u n.
•
Če š i mají ve s v ých p e ně že nk ác h 2, 7 m il iardy k us ů m i n c í z Če s ké m i n cov ny
v h od no tě pře s 1 0 m il iard ko run .
•
Nejví ce ob ě žných m inc í Česká mincovna v yrazila v ro ce 1997, byl o to pře s
370 m il io nů k u sů .
•
Če s ká mi ncov na razil a o bě živo i p ro ce ntráln í ba n k y d a l š í c h s t á tů
– např. Moldávi e , A r m é nie , Ve ne zu e ly, Sp o je nýc h a ra b s k ýc h e m i rá t ů n e b o
Lib anonu .
•
Če s ká mi ncovna m á také b oh até zk u še no sti s v ý ro b o u vl a s t n í c h i nve s t ič ní ch, pamě tní ch , d árkov ýc h a f ire m níc h m inc í č i m e d a i l í z d ra hýc h kov ů
– každoroč ní e m isní p l án ob sah u je d e s í t k y t i t ul ů .
Světová o ce nění pro Če sko u m i n cov n u:
1993 / Ne j krásněj ší o běž ná m i n ce
Bimetalová padesátikor u na s m otive m Prahy byl a v yh l á š e n a Ne j k rá s ně j š í
obě žnou mincí roku 1993 na svě tě . Ce na byl a u d ě l e n a n a z á k l a dě pre s t i ž n í
anke ty mag azíne m Worl d Coin Ne w s a nak l a d a te l s t v í m K ra us e
Pu b l ic ations.
1999 / Ne j krásněj ší z latá mi n ce
Pamětní mi nce s nom inál ní h od no to u 1 0 000 Kč ze s a dy K a re l IV.
s motive m založe ní Nové h o Mě sta pražského byla v yhlášena Nejkrásně j š í
zlatou mincí roku 1999 na svě tě . Ce na byl a u d ě l e n a n a z á k l a dě pre s t i ž n í
anke ty mag azíne m Wo rl d Coin Ne w s a nak l a d a te l s t v í m K ra us e
Pu b l ic ations.
1999 / R aže ný ho lo gram
Čes ká mincovna ve sp ol u p rác i s Č N B a f ir m o u O pt a gl i o v y ro bi l a pa mě t n í
mi nci s holog ram e m . Šl o o b im e tal ovou m inc i s n o m i n á l n í h o d n o to u
2 000 Kč ze s tř íb ra, na níž je ve zl até inl e ji u mí s těn s t á t n í z n a k Če s ké
republi ky prove d e ný jako raže ný h ol og ram . Byl a to pr v n í ra žb a s vé h o
dr uhu v Evropě a d r u h á na svě tě – p o u h é dva mě s í ce po Roya l Ca n a d i a n
M i nt. M i nce zí s k al a u znání od b o r ník ů na svě tové m i n cov n í ko n fe re n c i ,
kte rá se ko nal a rok u 2000 v au stral s ké Ca n b eře .
2 0 0 3 / Vre ne li P re is
Na veletrhu v Bas il e ji byl a Če ské m incovně u d ě l e n a pre s t i ž n í ce n a „Vre n e l i
Pre is“ za př ínos v rozvoji nu m is m a t i k y.
Ražby Če ské m incovny s u nik átním i s p e c i f i k a ce m i :
1999 / Me daile pro pape že
Zlatá uncová m e d ail e s té m ate m rok u 2000 byl a v y ra že n a v n á k l a d u
pouhých dvou kusů . Je d e n se nac h ází v arc h ivu Če s ké m i n cov ny, d ruhý
pře dal Václav Have l p ap e ži Janu Pavl u I I . př i n áv š tě vě Va t i k á n u
17. prosince 1999.
2005–… / Kilo gram ová z latá m e d a i l e
Před s ouč as ným i b ankovk am i O l d ř ic h a Ku l h án k a byl a té m a te m k i l o gra mov ých zlatýc h m e d ail í Evro p sk á u nie . J d e o n e j tě žší zlaté medaile
v Čes ku s prů m ě re m 85 m m , v př íp ad ě m e d a i l e K a rl a G o tt a 9 0 m m .
200 9 – … / Pů lk ilo gram ová platin ová m e d a i l e
Me daile s e s ak rál ním i p am átk am i jso u ne jvě t š í pl a t i n ové m e d a i l e n a
svě tě . Platina je ve l m i tr vd á a p r vní ražb a Če ské m i n cov ny s i v y ž á d a l a dva
m ě s í ce te s tování a ú p rav rakou ské h o stř ížku a hydraulický lis se silou 650
t un. Byly také zapo tře b í n ě ko l ike ré ú p rav y sád rové h o m o d e l u – m a x i m á l n í
v ýšk a re l ié f u je 1 , 5 m m.
•
I ng. Lu k áš Jo k l
marke tingov ý m anaže r Če sk á m i n cov n a a . s.
Aurock
Sp ole čnost AUROCK s.r.o. vznikla v ro ce 2008 a hned od samého počátk u
se za býva la prod e je m m i n cí , m e d a i l í a b a n kovek . . . ted y n u mi s mat i kou .
Za ložení spole čn o st i byl o d o zn a čn é m í r y ja kým s i přirozený m v ý voj em,
neboť kouzlu toho to vě d n í ho o b o ru jse m p ro p a d l j i ž p řed více než dvaceti
lety. Tehde jší ob ča sn é sb í rá n í m i n cí přerostlo ve sbírání pravidelné...
z koníčka se postup e m ča su sta l p o řá d ný kůň. Ja ko každ ý s p ráv ný s bě ratel
jsem mince nakupoval, mě n i l , p ro d á va l a m ožn á p rávě v této d ob ě s e ve
m n ě p ro b ud i l o b cho d n i cký d u ch .
Výsle dke m tě chto sho d n á ho d a o ko l n o st í byl o založen í f i r my, která s e n a
trhu s numisma t iko u n a chá zí ji ž o sm l e t . . . vě ří m, že ú s p ě š n ě . S n až í me s e
však naše zboží nejen prodávat, ale ta ké poskytovat perfektní ser vis,
p ora de nst ví v obo ru n um i sm a t i ky i n a p o l i i nve s t i c - v š e s maxi máln ě
individuá lním pří st up e m . Někte r ý kl i e n t si přece do mincí ukládá své
volné prost ředky - investuje...jiný si plní své sb ě ratels ké s ny. . .
AUROCK s. r. o. se hn e d v p očá tcí ch f un g ován í s tal s mlu v n í m
pa rtnere m ren o m ova ných i n st i t ucí Če ské n árod n í ban ky a Čes ké
mincovny, od kter ých dlouhodobě odebírá jejich mince a medaile.
Musím p řizna t, že s p o tě še n í m . S p o tě še n í m p ro to, že s v ý m k li en t ů m rád i
nabízíme hodnotný a exkluzivní sortiment, o jehož kvalitách jsme 100%
p ře svě dče n i .
...ste jn ě ta k, j sm e p ře svě dče n i o kva l i tě p ro jekt u s p ole č n os t i ČES K É
DUKÁT Y s.r.o. „ D uká tové ra žby n a p a m ě ť če s kých k rálů a k ráloven”,
n a kte ré m m á m e m ožn o st se p od í let ! ! !
•
Lu d ě k Brand e js
je d nate l sp o l eč no sti AU RO CK s. r. o.
K AREL I V. N A Č E SK ÝC H
A Č ES KOSLOVE N SK ÝC H
PL ATIDL EC H
Král český a císa ř ř ímský Karel IV. na našich platidlech
S t avební památky so uvise jíc í s če sk ým k rál e m a ř í m s k ý m c í s a ře m K a rl e m
I V. nelze na naš i c h m inc íc h pře h l é d no u t. K am e n ný č i Pražský, dnes Karlův mos t, kte r ý je ne jč astě jším m otive m našic h mi n c í o d ro k u 19 18 , n a l e zn eme hned na t ře c h ze še sti ne jstar šíc h če skosl ove n s k ýc h m i n c í , v yd a nýc h
v letech 1922-1924 podle návrh ů ak ad e m ic ké h o so c h aře O t a k a ra Š pa n i e l a .
Prvorepublikový dvouhaléř, pětihaléř a desetihaléř a protektorátní desetihaléř s motivem Karlova mostu v Praze.
S te jný motiv byl z ac h ován i p ro d e se tih al éř p ro te k to rá t n í , i kdy ž v te c h ni cké m pře pracování r ytce Jaro sl ava E d e ra p ro ra žb u n a s i l ně j š í z i n kov ý
stř í žek v nouzové p ro te k to rátní raže b ně , zř íze n é ve f i rm ě V i c h r a s po l .
v Lys é nad L abe m . Po d l e ne p otvr ze né l e ge ndy byl o s k r y to u s o uč á s t í
úprav y také odl išné ztvár n ě ní soch, jejichž zdvižené ruce pr ý hroz í
ok u p antů m .
Porovnání tří soch na zdánlivě shodném ztvárnění pilířů Karlova mostu na desetihaléři vzoru 1922 a 1940.
K arl ův most nalezneme také na rubové stran ě so uč a s n é pě t i ko runy o d a k a demické ho s ochaře Jiř ího Harcuby a na dvou podobnýc h pražských pano ramatech od akad e m ic ké h o soc h aře L ad isl ava Koz á k a . Ta j s o u z t vá rně n a
na pamětní s tř íb r né p ad e sátiko r u n ě z roku 1986 vě nované pražské mě s ts ké památkové reze r vac i a na r u b u so u č asné p a d e s á t i ko runy. Na ně ko l i k a
dalš í ch mi ncí c h p ak nal e zne m e d al ší stave b n í pa m á t k y K a rl ov y d o by.
Současná česká pětikoruna, pamětní stříbrná padesátikoruna s motivem Prahy a současná česká padesátikoruna.
Věnujme s e vš ak m inc ím , na nic h ž je zp od ob n ě n s á m K a re l IV. K ro mě j e h o
vlas tních mi ncí , d u k át ů , raže nýc h za své h o p an ová n í ve 14 . s to l e t í , m us e l
s i, obrazně ře čeno, p oč k at na svou m inc i z p o h l e d u h i s to ri c ké h o ve l m i
dlouho - 570 let po své smrti. Z pohledu emise če s ko s l ove n s k ýc h pa mě tn ích mi ncí to vš ak byl o ve l m i b r zo – v ýroč í je d n é z j e h o n e j v ý z n a m n ě j š í c h
aktivit byl a vě nována již naše č tvr tá pa m ě t n í m i n ce .
Byla to s tř íbr ná stoko r u na k 600. v ýroč í zal ože n í Un ive rs i t y K a rl ov y,
kterou Národní b ank a Če skosl ove nsk á v yd áva l a d o o bě h u v š e m i s v ý m i
f iliálkami od 7. dubna 1948. Na rubové straně z t vá rn i l a k a d e m i c k ý s o c h a ř
Otakar Španie l vol né u mě l e c ké zp racování ú s tře d n í h o m o t iv u peče t i
unive r s i tní obce z p o l oviny 1 4 . stol e tí, na ně m ž k l eč í c í K a re l IV. p ře d ává
knížeti Václavovi zak l ád ac í l istinu u nive r sity. M i n c i ra z i l a S t á t n í
mincovna v Kre m nic i ze st ř íb r né sl itiny o 5 00 d í l e c h s tř í b ra , 4 0 0 d í l e c h
m ědi a po 50 dí l e c h nik l u a zink u , o p rů m ě r u 3 1 m m a h m o t n o s t i 14 g
v mi lionovém nák l ad u . V dů sl e d k u p e ně žní re fo rmy bo h uže l pl a t i l a j e n
d o 3 1 . k vě tna 1953.
Pamětní stříbrná stokoruna k 600. výročí založení University Karlovy.
Od v ydání té to s to ko r u ny si K are l I V. m u se l p oč k a t n a d a l š í m i n c i ce lýc h
3 0 let, ale byl to návrat im p ozantní. K 600. v ýroč í j e h o úm rt í v yd a l če s ko sl ove ns ký s tát hne d pě t m inc í, je d nu st ř íb r nou a č t y ř i z l a té – če s ko s l ove n ské dukáty, tzv. k arl ovské . Vyd ání zl atýc h m inc í v s o c i a l i s t i c ké m Če s ko slovensku, popr vé od roku 195 1 (ale vlastně od roku 1939, nebo ť d uk á t y
roč níku 195 1 nebyly urče ny k p rod e ji tu ze m ské m u o by va te l s t v u z a če s ko s love ns ké kor u ny) , pře d stavoval o v ýjim eč ný s o ub o r práv n í c h , o rga n i zač ní ch a te chni c k ýc h o p atře ní, k te rá zvl ád l i p ově ře n í pra cov n í c i S t á t n í
banky če s kos loven ské , fe d e rál níh o m iniste r stva f i n a n c í a S t á t n í m i n cov ny
v Kremni ci s velk ým p ře h l e d e m , k te r ý si zasl ouž í re s pe k t . Z l a té m i n ce
bylo rozhodnuto v yd at ve č ty ře c h h od no tác h jako j e d n o d uk á t , dvo j d uk á t ,
pěti duk át a d e se tid u k át v te c h nic k ýc h pa ra m e t re c h
pře dcházejících če sko sl ove nsk ýc h d u k átů , tzv. s va tová c l av s k ýc h , k te ré
byly raže ny v l e te c h 1923-195 1.
Výtvarné návrhy p oř íd il a Státní b ank a če skos l ove n s k á v o m e ze n é n e anonymní s outě ži, d o níž v yzval a se d m pře d ní c h če s k ýc h a s l ove n s k ýc h
me dailé r ů . Na návrhy byl o u rče no p omě r n ě ú z ké te m a t i c ké z a m ě ře n í –
pro jednodukát „oso b nost“ ( ztvár ně no mě l o bý t n a př. po prs í K a rl a IV.
z tri fori a katedrály svaté h o V íta ne b o je h o so c h a ze s t a ro mě s t s ké m o s tní vě že Karlova m ostu ) , p ro dvojd u k át „ státno s t “ ( př i puš tě n byl j e n l í c
královs ké trů nn í p eče ti) , p ro pě tidukát „v zd ě l a n o s t “ ( pře d po k l á d a ly s e
s ymboly Unive r sity K arl ov y, b u d ova K aro l ina č i un ive rs i t n í i n s i gn i e )
a pro des e tiduk át „ arc h ite k tu ra“ ( p ovol e no byl o j e n pa n o ra m a P ra hy ) .
Dominantní por tré t K arl a I V. byl te dy p ře d u rče n u j e d n o d uk á t u, j e n j a ko
doplňkov ý motiv u dvojd u k átu a pě tid u k átu a u d e s e t i d uk á t u byl K a rl ův
por trét v pods tatě v yl o u če n. Po l itic ké o rg ány ž á d a ly po ně k ud h i s to ri c k y
mylné „v ylou čení vztahů ke Svaté ř íši ř ím ské ná ro d a n ě m e c ké h o“ a „o m e ze ní témati ky p o u ze na če skou státnost K arl ov y d o by “, což s e s k uteč n ě
promítlo do s outěžníc h p o d m íne k v u p ozor ně ní , že „po už i t í c í s a ř s ké peče ti na návrh dvojd u k átu ne ní ž á d o uc í “.
S o utěže s e zúč as tnil o še st v yzvanýc h a osm ne v y z va nýc h v ý t va rn í k ů , k teř í
dohromady před l ožil i 133 návrhů . Vyh o d no ce n í pro bě h l o 16 . če r v n a 1 9 7 7
za ú č as ti zás tu p c ů d o tče nýc h institu c í, n ě kol i k a pře d n í c h v ý t va rnýc h
um ělc ů , ale také re k to ra Unive r sity K arl ov y a z á s t upce Če s ko s l ove n s ké
akademie věd. Ne obv yk l e a p oně k u d sl ožitě byl o s a m o s t a t ně po s uzová n o
š e s t s kupin návrhů , l íc ní strana p ro je d nod u k át a dvo j d uk á t , l í c n í s t ra n a
pro pě tidukát a desetidukát a rubové strany pro každou ze č t y ř h o d n o t .
Ne byly s i ce ud ěle ny vše c h ny ce ny, al e k realizaci byly d o po ruče ny a n a ko nec s kute č n ě re al izovány návrhy Pe tra Fo r má n k a n a j e d n o d uk á t ,
A ndreje Pete ra na dvo jd u k át a Z d e ňk a Kol ář s ké h o n a pět i d uk á t
a d e se tid u k át.
Československé dukáty k 600. výročí úmrtí Karla IV., tzv. karlovské.
Do s outě že pře dložil i au toř i i n ě ko l ik d al šíc h n áv rhů s po rt ré te m K a rl a
I V. Neobyče jn ě zajím av ý je ze jm é na so u b or K arl ov ýc h po rt ré t ů pro rub ové
st rany je dnodukátu od ak ad e m ic ké h o soc h a ře Jiř í h o Ha rc uby, k te r ý p ře d l oži l s e dm var iant p or tré tu , al e v je h o p ozů stal o s t i byl o d o s ud n a l e ze n o
dokonce tř i náct typ ů p or tré tů , ztvár n ě ných jako en face, lev ý a prav ý
úplný ne b o č ásteč ný ( tzv. tř í č tvr te č n í ) pro f i l .
Karel IV. ve ztvárnění akademických sochařů Františka Davida, Zdeňka Kolářského, Milana Knoblocha a Jiřího Harcuby.
Kromě výše vyobrazeného oceněného návrhu vytvořil akademický sochař Jiří Harcuba dalších dvanáct variant
portrétů Karla IV. pro rubovou stranu jednodukátu.
D ukáty razi la Státní m incovna v K re m nic i z d u k á tové h o z l a t a , te dy s l i t i ny
o 9 86 1/9 dí lů zl ata a 13 8 / 9 d ílů m ě d i o p rů m ě rech 19,75, 25, 34
a 42 mm a hmotno sti d u k átu , tj. 3, 49 09 g a je h o o d pov í d a j í c í c h n á s o b ků .
Z a t í m co dvo j d u k á t , p ě tid u k át a d e se tid u k át mo h ly bý t ra že ny j e n v ro ce
1978, jednodukát mohl být raže n poč ínaje ro ke m 1978 v pě t i po s o bě
jdoucích letech, te dy do roku 1982. Limitované množství byl o stanoveno
na 20.000 kusů jed no d u k át ů roč níku 1978 a po 10.000 kusech dvojdukátů ,
pětidukát ů , des e tid u k át ů a je d nod u k át ů d al šíc h roč n í ků . S k uteč n ě ra že n é
množství však byl o u vě tšiny tě c h to m i n c í m e n š í .
Mé n ě známo je, že je d ním z h l avníc h m otivů v yd á n í d uk á t ů byly p ř í j my
z je ji ch prodeje v tu ze m sk u p rostře d nic tvím ob o rové h o po d n i k u K l e n o t y
a devizové př íjmy z je jic h p ro d e je v zah rani č í pro s tře d n i c t v í m po d n i ku zahrani č ní ho o b c h o d u „p ro d ovoz a v ý voz k u l t urn í c h s t a t ků“ A RT IA .
V d ů s le dku nepru žné ce nové p o l itik y však byl o z a mýš l e n é h o c í l e d o s a že no jen č ás teč ně . Br zy p o zah áje ní p ro d e je d oš l o k e n o rm n í m u z v ýš e n í
s vě tové tržní ce ny zl ata až na 85 0 am e r ic k ýc h d o l a r ů z a t roys ko u un c i
a původní prodej ní ce na sady d u k át ů 55 . 000 Kč s byl a fe d e rá l n í m m i n i s terstvem f inancí zv ýšena od 4. února 1980 na 90.000 K č s. Ta to pro d e j n í
cena z ů s tala nezmě ně na i p o té , co se ce na zl ata o pě t s n í ž i l a , což z a př í č i l o
v ýrazný propad prodeje. Ke krátkodobému oživení došlo jen v ro ce 1990
v d ů s ledku nes tab il ity če skosl ove nské kor u ny a „útě k u“ č á s t i o by va te l s t va
ke zlatu a valutám . Násl e d oval však d al ší p rop ad a n a př. z a ce lý ro k 1 9 9 1
byly prod ány p ou h é č ty ř i sady d uk á t ů .
Te pr ve po předání p rod e je d u k át ů d o ko m p e te nce S t á t n í b a n k y če s ko s l o venské byly zahájeny př íp rav y na sníže ní je jic h p ro d e j n í ce ny. Ce n a z l a t a
se v letech 1991-1992 pohybovala v rozmezí 338-370 amerických dolarů
za unci , p ř i če mž 36 0 d o l arů byl o p ovažováno za ce n u d l o uh o d o bě prů m ě rn ou. Jako mi ni má l ní ne ztrátová ce na byl a v yp oč í t á n a č á s t k a 25 . 9 8 6 Kč s
za s adu, ale s př i h l é d nu tím k ce nám k arl ovsk ýc h d uk á t ů n a t uze m s ké m
t rhu m ěla být nová p rod e jní ce na k al k u l ována tak , a by pro ko n cové k upuj ící č ini la kole m 50. 000 Kč s. S úč inností o d 1 1 . k vě tna 1992 byl a stanovena
prodejní cena pro su b je k ty o p rávně né k p rod e ji z l a t a a n um i s m a t i c ké h o
materi álu na 45. 000 Kč s, p ř i o d b ě r u od 1 0 k u sů n a 4 2 . 0 0 0 Kč s a o d 5 0
kusů na 40.000 Kč s. L e titý p rop ad p ro d e je však a n i to to s n í že n í ce ny
ne zvráti lo. O ka rl ovské d u k áty ne byl ve l k ý záj e m n e j s pí š t a ké pro to, že
j ejich lícní s trany s názve m státu Če skosl ove nské s o c i a l i s t i c ké re pub l i k y a
státní znake m Č SSR z roku 1960 (če sk ý l e v s pě t i c í po u hvě zdou na pavé ze )
d i s kvali f ikovaly je jic h p o u žití jako u nive r zál ní c h d á rků a upo m í n kov ýc h
pře d m ě tů .
V srpnu 1997 byl a proto č ást záso b ne p rod anýc h k a rl ov s k ýc h d uk á tů
ú ředn ě zni čena a získ ané zl ato p ou žito na v ýrobu n ov ýc h če s k ýc h z l a t ýc h
mi ncí Kare l IV. I d ík y to m u d ne s p at ř í k v yh l e dáva n é m u n um i s m a t i c ké m u
m ate r iál u .
Výro b a a niče ní k arlovskýc h d uk á tů
Hodnota
Limit
Vyrobeno
Zničeno
Zůstatek
1/1978
20.000
15.106
7.399
7.707
1/1979
10.000
5.000
1.717
3.283
1/1980
10.000
4.732
2.924
1.808
1/1981
10.000
4.996
2.858
2.138
1/1982
10.000
5.107
2.725
2.382
2/1978
10.000
10.000
5.102
4.898
5/1978 10/1978
10.000 10.000
8.000
5.000
4.354
1.511
3.646
3.489
S oubě žně s dukáty, rovn ě ž k 600. v ýroč í ú m r tí K a rl a IV. , byl a d n e m 2 . ř í j na 1978 v ydána také pamě tní st ř íb r ná stoko r u n a . Na j e j í v ý t va rný n áv rh
nebyla v yps ána sam ostatná so u tě ž, al e Kom ise pro po s uzová n í n áv rhů
na čes kos love ns ké p e níze mě l a v yb rat vh od ný n áv rh ze s o utě že n a d uk á t y.
Z vole n byl návrh ak ad e m ic ké h o so c h aře Jaro sl ava Š t urs y s prav ý m pro f i le m Karla IV. Stoko r u nu razil a rovně ž Státn í m i n cov n a v K re m n i c i
ze s tř íbr né s litiny o 700 d íl e c h st ř íb ra a 300 d í l e c h mě d i , o prů m ě ru
33 mm a hmotno sti 15 g v nák l ad u 9 0. 000 k u sů v b ěž n é a 10 . 0 0 0 k usů
ve š pič kové kvalitě . Tato stoko r u na p atř í k če sko s l ove n s k ý m pa mět n í m
mincím z let 1954-1993, jejichž platnost pře č ka l a o ně ko l i k l e t z á n i k
Českos love ns ka a če sko sl ove nské mě ny a v Če ské re publ i ce byl a z á ko n ný m
plati dlem až do 30. če r vna 2000. Výmě nu p ak p rová děly o d 1. če r ve n ce
2000 do 30. če r vna 2 001 vše c h ny b ank y p rovádě j í c í po k l a d n í o pe ra ce a
od 1. čer ve nce 2 001 d o 30. če r vna 2006 p o u ze Če s k á n á ro d n í ba n k a .
Původní návrhy Jaroslava Štursy na lícní stranu dvojdukátu a rubovou stranu jednodukátu a pamětní stříbrná
stokoruna k 600. výročí úmrtí Karla IV., vzniklá přepracováním těchto původních návrhů.
Napos le dy za ex iste nce Če skosl ove nsk a o b je vi l s e n a m i n c i K a re l IV.
v podobě s kuteč n ě m iniatu r ní, na st ř íb r né stoko runě k 5 0 . v ý roč í ud á l o s t í
17. listopadu 1939, v ydané 15. listopadu 1989. Na rubové stran ě z t vá rn i l
j e jí autor, akade m ic k ý so c h a ř Jan Brad na, na p oz a d í o s t n a t ýc h d rá t ů j i ž
n ě kolikrát zmí ně no u p eče ť Unive r sity K arl ov y, k te rá j e v te x t u v yh l á š k y
pops ána jako poškoze ná, v au tor ské m zámě r u n e j s pí š pro s tře l e n á , j a ko
v yjád ře ní událos t í, k nim ž d o šl o bě h e m d e m onst ra ce 2 8 . ř íjna 1939 a násl edují cích dn ů v Praze . Prů stře l p ro c h ází p rávě k l eč í c í po s t avo u K a rl a IV.
Mi nci razi la Státní m incovna v K re m nic i ze st ř í brn é s l i t i ny o 5 0 0 d í l e c h
stř í bra, 400 dí le c h mě d i a p o 5 0 d íl e c h nik l u a z i n k u, o prů m ě ru 3 1 m m
a hmotnos ti 13 g v nák l ad u 6 7. 000 k u sů v b ě žné a 3 . 0 0 0 k usů ve špi č kové
kvalitě. Doba pl atno sti a v ýmě ny byl a totožná s j i ž z m í n ě n o u pa mě t n í
stř íbrnou stokorunou z roku 1978 .
Pamětní stříbrná stokoruna k 50. výročí událostí 17. listopadu 1939.
M noho nechybě l o, aby byl K are l I V. zp o d ob něn v ro ce 1995 na pr vních
zlatých mi ncí ch sam ostatné Če ské re p u b l ik y. Ji ž k rá tce po če s ko - s l ove n ské mě nové rozluce v roce 1993 jsme chtě l i zal ož i t n ovo u t ra d i c i v yd ává n í
čes kých zlatých inve sti č níc h m inc í. Proto byl n a m í s to t ra d i č n í h o m i n covní ho (r yzos t 9 00/ 1 000) ne b o d u k átové h o ( r yzo s t 9 8 6 , 1/ 10 0 0 ) s t a n d a rd u
zvole n s tandard u ncov ý, te dy h m otnost troyské un ce a j e j í c h d í l ů , s m e n šími pr ů m ě r y a vě tším i tl o u šťk am i m inc í ( na rozd í l o d d uk á t ů ) k z a j i š tě n í
be zproblémové ražby i v yššíc h re l ié f ů . Pro tože m i n ce n ebyly v ydány po d l e
zvláš tního zákona jako d u k áty, al e p o d l e zákon a mě n ové h o, j s o u po pr vé
od pos lední ch rako u sko -u h e r sk ýc h dvace tikor u n Fra n t i š k a Jo s e fa I. z ro k u
19 16, te dy popr vé p o 79 l e te c h , zákonným i p e ně z i ve s vé n o m i n á l n í h o d notě v tuze ms ké m ě ně . Původ ně uvažované t ř i h o d n o t y 5 . 0 0 0 , 2 . 5 0 0
a 1 . 250 Kč (krátce předtím, k 1. únoru 1992, byl o zrušeno ustanovení, které
u možňovalo v ydávat p amě tní m ince je n v no m iná l n í c h h o d n o t á c h ba n ko vek) byly nako ne c změ ně ny na č ty ř i h od no ty 10 . 0 0 0 , 5 . 0 0 0 , 2 . 5 0 0
a 1.000 Kč , od p ovíd ajíc í 1 , ½, ¼ a 1 / 1 0 t roys ké un ce .
Př i hle dání vhodné h o m otivu p ro inve stič ní m in c i , j a k ý m j e pro A m e ri č any Eagle, pro Au stral any K ang aro o, Br ity Br itt a n i a , K a n a ď a ny Ma pl e
L eaf, Č í ňany Panda, Jih o af r ič any K r u ge r rand č i R a k uš a ny Wi e n e r P h i l h a rmoni ke r, padla nakone c vo l b a na p e ně žní je d no t k u če s ké měny, j e d n o ho z hlavní ch atr ib u tů nové če ské státnosti – ale s poň t a k j s m e j i te h dy
chápali. Proto byl o zvol e no p o jm e nování m inc í Ko run a če s k á a j e j i c h
v ýtvarné ře š ení m ě l o v yc h áze t z návrh u , d o obě h u právě v té do b ě v yd a n é ,
ko r u nové m ince .
Jedna z variant prvních návrhů akademické sochařky Jarmily Truhlíkové-Spěvákové na zlaté mince
Koruna česká z roku 1993.
Po odsunu jejich v ydání až na rok 1994 (po dořeš e n í v š e c h m i m ořá d nýc h
sit uací s ouvi s ejícíc h s v ým ě no u o bě živa), posléze až na ro k 1995 (v yč k á n í
na př íle ži tos t zave d e ní vně jší sm ě nite l nost če ské ko runy ) a roz h o d n ut í
z 5. května 1994, že návrhy nebudou poř íze ny p ř í mý m z a d á n í m a uto rce
korunové mi nce , al e ne o m e ze no u anonym ní s o utě ž í , z m ě n i l a s e j e j i c h
původně plánovaná p o d ob a, al e náze v sady Kor u n a če s k á zů s t a l z a c h ová n .
Krom ě názvu peně žní je d notk y e vo koval náze v i ze mě Ko runy če s ké , j e jichž his tori cká ú ze m í zau jím á z p od statné č ás t i s o uč a s n á Če s k á re pub l i ka i če s kou krá l ovskou kor u nu jako od znak p a n ov n i c ké m o c i , o d ně h ož
je koneckonců odvoze n i náze v kor u ny jako p eně ž n í j e d n o t k y, z ave d e n é
na naše m ú ze m í v ro ce 1 8 92 .
Ve volně ji zadanýc h p od m ínk ác h so u tě že , v yp s a n é v k vě tnu 1994 s uzávěrkou 26. srpna 1994, museli proto autoř i ztvá rn i t n a l í c n í c h s t ra n á c h
kombinaci s tátníc h sym b ol ů a vol né h o ztvár ně ní heraldických f igur zemí
Koruny čes ké . Na m inc i u ncové to byl ve l k ý st á t n í z n a k , n a pů l un cové
če s ký le v, č tvrtuncové moravská orlice a desetinové slezská orlice. Na rubové s trany byly jen ve l m i vo l ně pře d e p sány „ mo t iv y v z t a h uj í c í s e k če s ké
m ěně“. As i není p ře k vap ivé , že řad a au tor ů v yu ž i l a m o t iv ů če s k ýc h m i n c í
minulos ti a ztvár nil a vě r né i vol né re p l ik y a m o t iv y z n a š i c h s t a rš í c h
raže b.
Komis e pro pos uzování návrhů na če ské p e níze h o d n o t i l a n áv rhy 14 . z ář í
1994. V soutě ži na m ince 1 . 000, 2 . 5 00 a 5 . 000 Kč z í s k a ly I. ce ny a d o po ruče ní k re ali zaci návrhy ak ad e m ic ké h o so c h aře V l a d i m í ra O ppl a a v s o utě ž i
na mi nci 10.000 Kč získ al I . ce nu a d op o r uče ní k re a l i z a c i n áv rh a k a d e mi cké ho s ochaře Jiř íh o Harc u by. V še c h ny návrhy n e s o u m o t iv y z m i n c í ,
platných v mi nulosti na naše m ú ze m í. Na m inc i d e s e t i n ové to j e t ř í d uk á t
slezských stavů , č tvr tu ncové to l ar m o ravsk ýc h s t avů , pů l un cové úte s m a lého groše a uncové pražský groš.
Zlaté mince Koruna česká.
Motiv Karla IV. nem ě l k re al izac i d al e ko. V so u tě ži na minci 10.000 K č z í s kaly dvě s nížené I I . ce ny návrhy ak ad e m ic k ýc h s o c h a řů L a d i s l ava Koz á k a
a Vladimí ra Oppla. Právě V l ad im ír O p p l ztvár nil n a rub ové s t ra n ě n e ce l o u
postavu K arl a I V. s ko r u novač ním i k l e n o t y.
Návrh akademického sochaře Vladimíra Oppla na uncovou minci Koruna česká.
Zl até mi nce Kor una če sk á, ovše m te dy b e z m otiv u K a rl a IV. , ra z i l a Če s k á
mincovna v Jablonc i nad N isou a Če sk á národ ní b a n k a j e v yd a l a 4 . ř í j n a
1995 . Raže ny byly ve t ře c h roč nících, 1995 pouze v bě ž n é k va l i tě , 1996
v bě žné i š pič kové k val itě a 1997 pouze ve špič kové k va l i tě v n á s l e d uj í c í m
množství.
Výro b a z latýc h m incí Ko ru n a če s k á
Hodnota
1995 běžná kvalita
1996 běžná kvalita
1996 špičková kvalita
1997 špičková kvalita
1.000 Kč
2.000
3.256
744
2.250
2.500 Kč
2.000
1.256
744
1.700
5.000 Kč
1.000
1.256
744
1.500
10.000 Kč
1.000
1.256
744
1.500
Po neče kaně velkém zájmu v ro ce 1995, kdy byly pr v n í z l a té m i n ce Če s ké
republiky závazným i o b je d návk am i roze b rány d ř íve , n e ž z ač a l j e j i c h pro dej, zájem o n ě v roce 1997 již stagnoval. Bylo proto rozhodnuto nepo kračovat v dalš í c h roč níc íc h a je jic h ražb u al e s po ň d oč a s ně uko nč i t . Ž e
by k tomu př i s pě l i d o p is sbě ratele z Domažlic, kter ý v ro ce 1996 napsal
Če s ké národní b ance „ Kor u nu če skou již d ál e n e ra z i t ! Vy m ě n i t d a t um
(resp. rok) umí každý osel!“?
Na rok 1998 př ipadalo 650. v ýroč í n ě ko l ik a v ýz n a m nýc h a k t iv i t K a rl a IV.
To s e s talo př íle žitostí o b mě nit če ské zl até m in ce n ov ý m té m a te m K a re l
IV. Nomi nální h o d no ty 1 0. 000, 5 . 000, 2. 5 00 a 1 . 0 0 0 Kč a te c h n i c ké pa ra metr y (pr ů m ě r y 34 , 2 8 , 22 a 1 6 m m , h m otnosti 1 , ½ , ¼ a 1/ 10 t roys ké un ce )
byly zachovány. Stejně jako sad a Ko r u na če sk á mě ly bý t m i n ce K a re l IV.
raže ny po tř i roky, te dy s ro č níky 1998, 1999 a 2000. Od posledního roč n í ku 2000 vš ak nakone c Če sk á národ ní b ank a u p u s t i l a ( n e d o š l o a n i ke z k uš ební ražb ě ani r yte c k ým ú p ravám l e to p o č tů ) a n á h ra d o u v yd a l a bi m e t a l ovou mi nci 2.00 0 Kč se stř íb r ným kor p u se m a z l a to u vl ož ko u s ra že ný m
h o l og ram e m u př íl e žitosti ro k u 2 0 0 0 .
Mince Karel IV. mají v každém roč ník u m ír n ě od l i š n o u l í c n í s t ra n u, n e b o ť
v ro ce 1998 byly v ydány jako ju b il e jní s l e to p oč ty 1348 a 1998 a v ro ce 1999
jen s tí mto le top oč te m . Motive m ju b il e jníh o roč níku byl o 650. v ý roč í
z aložení Nové ho Mě sta pražského na minci uncové, založení Un iversity
Karlov y na mi nc i p ů l u ncové , v yd ání p rávníc h d o k um e n t ů uprav uj í c í c h
p o mě r če s kého s tá tu ke Svaté ř íši ř ím ské na m inc i č t v rt un cové a po l ože n í
základního k am e ne h rad u K arl šte jna na m i n c i d e s e t i n ové .
S o utěž na v ýtvarn é návrhy m inc í K are l I V. byl a v m n o h é m po d o b n á s o utěži na karlovs ké d u k áty, té mě ř pře sně p o dvace t i l e te c h . Š l o t a ké o o m e ze nou neanonym ní sou tě ž n a č ty ř i m ince , i kdy ž z á ko n n é ( s n o m i n á l n í
h odnotou v záko nné p e ně žní je d no tce ) nam ísto o b c h o d n í c h , rov ně ž s e
znač ně rozdílno u ve l ikostí a h m o tností, i když ve s t a n d a rd u un cové m
namí s to dukátové h o. A ze sou tě žníc h návrh ů n a z l a té m i n ce byl t a ké
v ybrán návrh pro p amě tní st ř íbrnou minci. Z dvojí podoby lícních stran
v y plý val požadave k na ne jm é ně tř i návrhy každé nominální hodnoty, dva
l íce a jede n rub. Úče l e m dvou návrhů l íc níc h stra n te dy byl o ko m poz ič n í
řeš e ní dvou nebo je n je d noh o l e to p oč tu pře d e m , a by n e d o š l o k b ud o uc í m
potí žím s v ýtvar ným ře še ním toh oto pož a d avk u.
O me zenou neanonym ní so u tě ž na u m ě l e c ké náv rhy s a dy č t y ř z l a t ýc h
m incí Kare l IV. v yp sal a Česká národní banka v listopadu 1996 s uzávě rko u
2. k vě tna 1997. K v ytvoře ní so u tě žníc h návrh ů byl o v y z vá n o š e s t pře d n í c h
v ýtvarník ů , kteř í se v pře d c h áze jíc íc h n ě kol ik a l e te c h ús pě š ně ú č a s t n i l i
soutě ží na pamě tn í m ince - Jaro sl av Be jvl a ak ad e m i č t í s o c h ař i Jiř í Ha rc uba, L adi s lav Kozák , V l ad im ír O p p l , Jar m il a Tr u h l í ková - S pě vá ková a M i c h a l
V itanovsk ý.
S o utěže s e zúč as tnil o 15 v ýtvar níků , k teř í pře d lož i l i ce l ke m 12 0 s á d rov ýc h
modelů . Komi s e p ro p osu zování návrhů na če ské pe n í ze h o d n o t i l a n áv rhy
14. kvě tna 1997. V soutě ži na m inc i 1 . 000 Kč zí s k a l I. ce n u a d o po ruče n í
k realizaci návrh ak ad e m ic ké h o so c h aře Jiř íh o Ha rc uby, II. ce n a n e byl a
ud ě le na a dvě III . ce ny získ aly návrhy ak ad e m ic ké h o s o c h aře M i c h a l a V i t anovs ké ho a akad e m ic ké soc h ařk y Danie ly K ar t á kové . V s o utě ž i n a m i n c i
2.500 Kč zís kal I. ce nu a d op o r uče ní k re al izac i n áv rh a k a d e m i c ké s o c h a řky Jar mi ly Tr uh l íkové -Spě vákové , I I . ce nu náv rh a k a d e m i c ké h o s o c h aře
L adi s lava Kozák a a I I I . ce nu návrh Jarosl ava B e j vl a . V s o utěž i n a m i n c i
5.000 Kč zís kal I . ce nu a d o p o r uče ní k re al iza c i n áv rh a k a d e m i c ké h o
s ochaře M i chala V itanovské h o a I I . ce nu návrh a k a d e m i c ké h o s o c h aře
Jiř í ho Harcuby. V sou tě ži na m inc i 1 0. 000 Kč zí s k a l I. ce n u a d o po ruče n í
k realizaci návrh ak ad e m ic ké h o so c h aře V l ad im í ra O ppl a , II. ce n u n áv rh
akade mi cké ho soc h aře Jiř íh o Harc u by a I I I . cen u n áv rh a k a d e m i c ké h o
so c h aře L ad isl ava Kozák a .
Zlaté mince Karel IV.
Domi nantní por tré t K arl a I V. nal e zne m e na h o d n o t á c h 1. 0 0 0 a 10 . 0 0 0 Kč ,
zatímco na hod no tác h 2 . 5 00 Kč a 5 . 000 Kč (a t a ké n a 10 . 0 0 0 Kč ) j e
v mi ni atu ře v p od obě p eče tí. Pod ob a K arl a I V. byl a rů z ný m z p ů s o b e m
ztvárn ě na i na da l šíc h sou tě žníc h návr zíc h , je ji c h ž s ys te m a t i c k á d o k umentace s e vš ak n e p oř izoval a a p roto je k d isp oz i c i j e n ně ko l i k uk á ze k .
Karel IV. ve ztvárnění akademické sochařky Daniely Kartákové, Jaroslava Bejvla a akademických sochařů Ladislava
Kozáka, Vladimíra Oppla, Jarmily Truhlíkové-Spěvákové, Michala Vitanovského a Jiřího Harcuby (dva návrhy).
Zl até mi nce Kare l I V. rovně ž razil a Če sk á m incov n a v Ja b l o n c i n a d Ni s o u
a Čes ká národní b ank a je v yd al a 1 8 . března 1998. Raženy byly ve dvou
roč nících, 1998 v b ě žné i šp ič kové k val itě a 1999 pouze ve špič kové k va l i tě
v následujícím množství.
Výro b a z latýc h m incí Kare l I V.
Hodnota
1998 běžná kvalita
1998 špičková kvalita
1999 špičková kvalita
1.000 Kč
2.200
2.210
2.000
2.500 Kč
2.000
2.000
1.500
5.000 Kč
2.000
2.000
1.500
10.000 Kč
2.000
2.000
1.300
Soubě žně s e zlat ým i m ince m i a ste jn ě jako u pů luncové mince k 650. v ýroč í založe ní Un ive r sity K arl ov y byl a d ne m 1 8 . b řezna 1998 v ydána také
p amě tní s tř íbr ná dvou se tkor u na. Na je jí v ýtvar ný n áv rh n e byl a s te j n ě j a ko
v roce 1978 v ypsána samostatná soutě ž, al e Kom i s e pro po s uzová n í n áv rhů
na če s ké pe ní ze v yb íral a vh od ný návrh ze sou tě že n a z l a té m i n ce . Vy b rá n
byl návrh akade m ic ké soc h ařk y Majk y W ic h ne rové s tř í č t v rte č n í m po rt ré te m Karla IV. Dvou se tkor u nu razil a Če sk á m incov n a v Ja b l o n c i n a d Ni s o u
ze s tř íbr né s li tiny o 9 00 d íl e c h st ř íbra a 100 dílech m ě d i , o prů m ě ru 3 1 mm
a hmotnos ti 13 g v nák l ad u 26 . 600 k u sů v b ě žné a 3 . 0 0 0 k usů ve špi č kové
kval itě . Tato dvo u se tkor u na je d o s ud pl a t n á .
Původní návrh Majky Wichnerové na zlatou minci 5.000 Kč a pamětní stříbrná dvousetkoruna k 650. výročí
založení University Karlovy, vzniklá přepracováním tohoto původního návrhu.
Napos ledy s e mo tiv y souvise jíc í s K arl e m I V. obj e v i ly n a m i n c í c h v l e te c h
2007 a 2008. V ú no r u 2006 v yp sal a Če sk á náro d n í ba n k a n e o m e ze n o u
anonymní s outě ž na u m ě l e c k ý návrh p amě tní s t ř í brn é dvo us e t ko runy
k 650. v ýroč í polože ní zák l ad níh o k am e ne K arl ova m o s t u v P ra ze s uz ávěrkou 26. kvě tna 2006. Sou tě že se zú č astnil o 3 1 v ý t va rn í ků , k teř í pře d l ož i l i
ce l ke m 5 7 sád rov ýc h m o d e l ů .
Komi s e pro pos uzování návrhů na če ské p e níze h o d n o t i l a n áv rhy 6 . če r v n a
20 06. Do třetí ho ko l a h od no ce ní p o stou p il o še st n áv rhů Vo j těc h a D o s t á l a ,
DiS., Ivana Eymana, ak ad e m ic ké h o so c h aře Jiř íh o Ha rc uby, a k a d e m i c ké h o
soc haře L adi s lava Kozák a, Jose f a Šaf ař ík a a ak ad em i c ké h o s o c h aře M i c h a l a V itanovs ké ho, k te ré byly tematicky nejv ýstižně j š í a v ý t va rn ě n e j l e pš í ,
al e žádný z ni ch ne byl vh od ný k re al izac i b e z ú prav y. Ko m i s e pro to t y to
autor y v yzvala do užší soutě že , k te rá byl a v yh o d n o ce n a 12 . z á ř í 2 0 0 6 .
P r vní ce nu a dopo r u če ní k re al izac i u d ě l il a návrh u Vo j tě c h a D o s t á l a , D i S .
B ankovní rada Če ské národ ní b ank y však d al a n a s vé m z a s e d á n í 5 . ř í j n a
2006 pře d no st re al izac i návrh u Jo sefa Š a fař í k a .
Vítězný návrh Vojtěcha Dostála, DiS. a pamětní stříbrná dvousetkoruna k 650. výročí položení základního
kamene Karlova mostu.
I t uto dvous etkorunu razil a Če sk á m incovna v Jab l o n c i n a d Ni s o u ze s tř í br né s litiny o 9 00 d íl e c h stř íb ra a 1 00 d íl e c h m ě d i , o prů m ě ru 3 1 m m a
hmotnos ti 13 g v nák l ad u 1 0. 8 00 k u sů v b ě žné a 19.058 kusů ve špi č kové
k val itě . Mince je d osu d p l at n á .
Na ví tě zném návrh u ani re al izované m inc i však po d o b i z n u K a rl a IV. n e n a l e zne me. Os tatně d ůvo d e m m e nšíh o ú spě c h u n ě k te r ýc h n áv rh ů př i h o d nocení byla i p ř ílišná d om inance p or tré tu a d al š í c h m o t iv ů , k te ré mě ly být
v zhlede m k té matu m ince p o u ze d o p rovod ným i pr vk y. Po d o b i z ny K a rl a IV.
vš ak nal e zne m e na ně k te r ýc h d al š í c h n áv rz í c h .
Karel IV. ve ztvárnění Petra Červinky, akademických sochařů Ladislava Kozáka, Jiřího Harcuby (dva návrhy),
Michala Vitanovského a Zbyňka Fojtů, Kryštofa Hoška a Jaroslava Bejvla.
O rok později, v d u b nu 2 007, v yp sal a Če sk á ná ro d n í ba n k a n e o m e ze n o u
anonymní s outě ž na u m ě l e c k ý návrh p amě tní s tř í b rn é dvo us e t ko runy
k 650. v ýroč í v yd ání na ř íze ní K arl a I V. o zak lá d á n í v i n i c s uz ávě rko u
8. če r vna 2007. Sou tě že se zú č astnil o 24 v ýtvar n í ků , k teř í pře d l ož i l i ce l ke m 2 8 sád rov ýc h m o d e lů .
Ko mi s e pro pos uzování návrhů na české peníze hodnotila návrhy 19. če r vna 2007. V tře tím ko l e h od no ce ní získ al I . ce nu a d o po ruče n í k re a l i z a c i
návrh Mg A . Jos e fa O p l ištil a, I I . ce nu návrh ak ad e m i c ké h o s o c h aře Jiř í h o
Vě ne č ka a III. ce nu návrh Mg A . Jak u b a V lč k a. Náv rhy a k a d e m i c ké h o s o cha ře Zbyňka Fojtů a Lu b oše C h ar váta ob d r že ly mi m o řá d n é o d m ě ny. B a n kovní rada Čes ké národ ní b ank y však d al a na své m z a s e d á n í 12 . če r ve n ce
2 007 pře dnos t real izac i návrh u ak ad e m ic ké h o s o c h aře Jiř í h o Vě n e č k a .
Vítězný návrh MgA. Josefa Oplištila a pamětní stříbrná dvousetkoruna k 650. výročí vydání nařízení Karla IV.
o zakládání vinic.
Minci razila Če s ká m incovna v Jab l onc i nad N isou ze s tř í brn é s l i t i ny o 9 0 0
díle ch s t ř í bra a 1 00 d íl e c h m ě d i, o p rů m ě r u 3 1 m m a h m o t n o s t i 13 g
v nákladu 9 .800 k u sů v b ě žné a 17. 000 k u sů ve špi č kové k va l i tě . I t a to
dvou se tkor u na je d osu d p l a t n á .
Také u tohoto mo tivu ne nal e zne m e na vítě zné m n áv rh u a n i re a l i zova n é
m inci podobiznu K arl a I V. , ne b oť au toř i vě tšino u z t vá rňova l i n á s tě n n o u
m albu lis ování ví na z K arl šte jna a il u strac i p ě stová n í v i n n é ré v y z Ve l i s l a vov y bible . Podob iznu K arl a I V. však ztvár nil i a utoř i n ě k te r ýc h d a l š í c h
návrhů .
Karel IV. ve ztvárnění akademických sochařů Vladimíra Oppla, Jiřího Harcuby, Majky Wichnerové a Jaroslava Bejvla.
Mince s motive m K arl a I V. je však také je d ním z pě t i n a š i c h m e z i n á ro d n ě
oce n ěných plati d e l . De se titisíc ikor u na ak ad e m i c ké h o s o c h aře V l a d i m í ra
Oppla k 650. v ýroč í zal ože ní Nové h o Mě sta pražského ze sady Karel IV.
byla v s outě ži Mince rok u ( Co in of T h e Ye ar ) , p ořá d a n é pre s t i ž n í m a m e ri ckým č as opi s em Worl d Coin Ne w s a v yd avate ls t v í m K ra us e P ub l i c a t i o n s,
v yhláš e na Nej l e p ší zl ato u m inc í svě ta (Best Gold Coin) za ro k 1999.
Cena Mince roku v kategorii Best Gold Coin za rok 1999, kterou získala mince 10.000 Kč ze sady Karel IV.
Na rozdíl od mi nc í je h istor ie m otivu K arl a I V. n a n a š i c h ba n kovk á c h
a ji ných dr uzí ch p ap írov ýc h p l atid e l ( státovk ác h a po uk á z k á c h ) po d s t a tn ě kratš í . Samozře jm ě p o m ine m e -l i m otiv y stave bn í c h pa m á te k K a rl ov y
doby, kte ré js ou nao p ak ze jm é na d ík y p ano ram at i c k ý m po h l e dů m n a P ra hu ve lmi č as té. Pou ze na dvace tiko r u ně vzoru 1988, kterou v ydala do obě hu Státní banka če skosl ove nsk á 1 . ř íjna 1988, je př i po m e n ut í z a k l a d a te l s kých aktivit Karl a I V. Na je jí r u b ové stran ě , p ro k te ro u byl pře d e ps á n
motiv vzdě lanos ti a v ýc h ov y, ztvár nil au tor v ýtva rn é h o n áv rh u, a k a d e m i c ký malí ř Albín Brunovsk ý, f rag m e nt zak l ád ac í l is t i ny Un ive rs i t y K a rl ov y.
S h odou okolnos tí jd e o naše d al ší m e zináro d ně o ce něn é pl a t i d l o, te n to k rát ve Franc ii.
Finální verze výtvarného návrhu akademického malíře Albína Brunovského na dvacetikorunu vzoru 1988.
S amotná os obnos t K arl a I V. jako h l avní námě t b a n kovk y, a l e s poň po k ud
ví me, pravd ěpod ob ně nebyl a do roku 1990 nikdy zvažována. O to více
chápala Karla IV. jako oso b nost h od no u ztvár ně n í n a ba n kovce n e j š i rš í
veřejnos t. Vydán í p o sl e d ní če skosl ove nské b an kovk y, s to ko runy v zo ru
1989 s portrétem Klementa Gottwalda, v y volalo otevře ný n e s o uh l a s č á s t i
veřejnos ti . M i ni s te r stva f inanc í, Státní b ank a če s ko s l ove n s k á a d a l š í s t á t-
ní org ány obdrže ly stovk y d o p isů s p ožad avk y n a j e j í s t a že n í . Je š tě n ě ko l i k
málo mě s í c ů po l istop ad ov ýc h u d ál o ste c h se pře d po k l á d a l o, že b a n kovk y
této e mi s e, kte ré byly v té době nové , zů stanou v o bě h u a že bud e s te j ný m
autore m v ytvoře na je n nová stoko r u na. Ne jč as tě j i n av rh ova ný m i o s o b nos tmi byl s poleč n ě s T. G. Masar yke m p rávě K are l IV. O b í h a j í c í ba n kovk y
vš ak r ychle zas taraly a tak Státní b ank a če sko s l ove n s k á roz h o d l a v ro ce
1990 o př íp ravě ú p l ně nové e m ise ba n kove k .
Po s tanove ní no m inál ové sk l ad by nové so u stav y v yh l á s i l a S t á t n í ba n k a
če s kos lovens ká v zář í 1990 veře jno u anonym ní s o utě ž n a l i bre to ( n á mě t y
l ícní ch a r ubov ýc h stran) nové e m ise b ankove k o d e v í t i n o m i n á l n í c h h o d notách. Od ú č as tníků p ak o b d r že l a 1 2 8 návrhů , z n i c h ž byl o 4 6 v yřa ze n o
p ro nes plnění s outě žníc h p od m íne k ( ne jč astě ji pro n e d o d rže n í a n o ny m i t y
ne bo nepře dlože ní návrhů na vše c h ny nom inál n í h o d n o t y ) . Na ba n kovk y
byly navrhovány zejména osobnosti, nejč astě ji T. G. Ma s a r yk , M . R . Š te fá nik, Kare l IV., Ko nstantin a Me todě j, Ľu d ovít Št úr, J. A . Ko m e n s k ý, B ože n a
Ně mcová, Jan Hus, Ján Kol l ár a d al šíc h 1 24 o so bn o s t í , a l e t a ké a rc h i te k to ni cké památky, c h rán ě ná f lora a fauna, planety slune č n í s o us t av y a d a l š í
nám ě ty. Obdrže né so u tě žní návrhy h od no til a p o ro t a s l ože n á ze z á s t upců
Státní banky če sko sl ove nské , K ance l áře p re zid e n t a re publ i k y, S n ě m ov ny
li du a Sn ě movny národ ů Federálního shromáždě n í , Če s ké n á ro d n í ra dy,
Slovenské národní rady, právnických fakult v ysokých škol z Prahy, Brna,
Brati s lav y a Ko šic , H isto r ic k ýc h ú stav ů Če sko s l ove n s ké a k a d e m i e vě d
a Slovenské ak ad e m ie vě d a Svazů novin ářů o bo u re pub l i k .
Návrhy, kte ré zí s k aly v p r vním ko l e al e sp oň je d en h l a s a ve d ruh é m ko l e
a le s poň tř i hlasy, postoupily do dalšího kola, kd e sestavil každý porotce
v tajné m hlas ován í p ořad í t ř í ne jl e p šíc h návrhů . P r v n í ce n a n e byl a ud ě lena, protože po d l e názor u p o ro ty žád ný návrh n e m o h l bý t re a l i zová n
bez úprav. Nejví ce h l asů získ al návrh Z d eňk a Bab i če z B o h um í n a s tě m i to
nám ěty ( v závo rk ác h jsou ú p rav y navr že n é po ro to u) :
1 0 Kč s
Pr ib ina / N itra
20 Kčs
Kons tantin a Me todě j / rotu nd a a h l ah o l i ce ( Ve l e h ra d )
5 0 Kč s
Pře mysl O tak ar I . / Z l atá b u l a s i c i l s k á
1 00 Kč s
Kare l I V. / Pražský hrad (Universita Karlova )
200 Kč s
J. A . Kom e nsk ý / Fu l ne k , O rb is P i c t us
5 00 Kč s
Ľu d ovít Štú r / Bratisl ava
1 . 000 Kč s
Božena Němcová ( Františe k Pal ac k ý) / Bab i čč ino úd o l í ( m o rav s k ý m o t iv,
K ro m ě ř íž, Hod sl avice , Be sk ydy )
2. 000 Kč s
M. R . Šte f ánik / m o hyl a na Bra d l e
5 . 000 Kč s
T.G.Masar yk / alegorie Republiky (Pražský hrad).
Předmětem soutěže bylo jen libreto nových bankovek, někteří účastníci však současně s náměty zasílali i skici
výtvarného řešení. Z dochovaných exemplářů různých autorů je Karel IV. ztvárněn na desetikoruně, padesátikoruně i stokoruně. I když šlo převážně o laické práce, nelze jim upřít určitý smysl pro kompoziční řešení, byť
částečně čerpané ze starších československých bankovek.
Z a ú če le m zís kání k val itníc h u mě l e c k ýc h návrh ů s c h o pnýc h re a l i z a ce v yhl ás ila Státní ban k a če skosl ove nsk á v ú nor u 1 9 91 o m e ze n o u n e a n o ny m n í
soutě ž s uzávě rkou 17. če r vna 1 9 9 1 . Na zák l ad ě d o po ruče n í Če s ké a S l ove n ské unie v ýtvarnýc h u m ě l c ů byl o d o so u tě že v yzvá n o š e s t a uto rů , tř i Če š i
a tř i Slováci , z ni c h ž č ty ř i se sou tě že z ú č astnil i s po l eč n ě s š e s t i d a l š í m i
au tor y nev yzvanými. P ře d l ože ná p od ání h od no til a s e d m n á c t ič l e n n á ko m i se s ložená ze zás tup ců Státní b ank y če skosl ove ns ké , S t á t n í t i s k á rny ce n i n ,
mi ni s te r s te v kult u r y Če ské re p u b l ik y a Sl ove nské re pub l i k y, Ná ro d n í c h
gale r ií obou repub l ik a v ýtvar ník ů d o p o r uče nýc h Če s ko u a S l ove n s ko u
u ni í v ýtvarných um ě l c ů . Je d no p o d ání byl o ze so utěže v yl o uče n o pro n e sp l ně ní s outě žních p od m íne k , ze zbý vajíc íc h d e v í t i n áv rh ů nebyl a ud ě l e n a
pr vní ani druhá ce na, al e t ř i t ře tí ce ny návrh ů m a k a d e m i c k ýc h m a l í řů
Róberta Br una, Joze f a Bu b ák a a Ivana Str nad a, s d o po ruče n í m , a by po k ra čovali v užší soutě ži. Pok roč il e jší k re sb a byl a p ož a d ová n a v pr v n í s o utě ž i
j e n u hodnoty 200 Kč s a zpře sně né skici v užší soutě ž i j e n u h o d n o t 5 0 0
a 1.000 Kč s (ř ídi lo se ak tu ál ní p o tře b o u p e ně žníh o o bě h u a z to h o v y plývaj í cím nutným po řad ím v ýro by) , h od no ta 1 00 Kč s pro to e x i s t uj e o d vě t š i ny au tor ů je n v p o d obě zje d nod u š e n é s k i c i .
Karel IV. ve ztvárnění akademických malířů Róberta Bruna, Jozefa Bubáka a Ivana Strnada včetně návrhů
figurálního vodoznaku.
Karel IV. ve ztvárnění Jaroslava Bejvla, Františka Dvořáka a Zdenky Gardášové.
Karel IV. ve ztvárnění akademických malířů Karla Hrušky, Karla Kroupy a Jana Moravce (společná práce),
Oto Luptáka a Ivana Schurmanna.
V užší soutěži vš ak p o d l e názo r u ko m ise ani je d e n z n áv rhů n e byl pře svě d č iv ý natolik, aby m oh l být re al izován a kom i s e pro to n av rh l a s o utě ž
ukonč it. Dopor uč il a př itom Státní b ance če skos l ove n s ké z a d a t v y pra co vá ní def i ni tivní ho návrh u dvo u se tkor u ny ak ad e m i c k ý m m a l í řů m Ró b e rt u
Brunovi , Jozefu Bu b ákovi a O l dř ic h u Ku l h ánkovi , k te ré S t á t n í ba n k a če s kos love ns ké rozš íř il a i o p osl e d níh o úč astníka užší soutě že , a k a d e m i c ké h o
malí ře Ivana Str nad a. O p o so u ze ní návrhů formou expertních posudk ů
p ak požádala č ty ř i če ské a č ty ř i sl ove nské re nom ova n é v ý t va rn í k y z umě l eckého hle di s ka a Státní tisk ár nu ce nin z h l e d is k a te c h n i c ké h o. Expe rt i
kons tatovali v ys oko u ú roveň vše c h návrhů a vět š i n a z n i c h d o po ruč i l a
re ali zaci návrhu ak ad e m ic ké h o m al í ře O l d ř ic h a Kul h á n k a , k te r ý byl pa k
pově řen i v ypracováním návrh ů zbý vajíc íc h n o m i n á l n í c h h o d n o t .
Ž á d n á z tě chto př ip ravovanýc h b ankove k nové če s ko s l ove n s ké e m i s e v š a k
nebyla v ydána v d ů sl e d k u zánik u Če ské a Sl ove ns ké Fe d e ra t iv n í Re pub l i k y
k 3 1. prosinci 1992. Nové bankovky, které postupně n a h ra d i ly b a n kovk y
čes kos lovens ké, v yšly až p o zánik u Če sko sl ove nsk a j a ko pl a t i d l a s a m o s t a tné Če s ké re publik y a Sl ove nské re p u b l ik y. Pro če s ké byl o v y už i to n áv rhů
akade mi cké ho mal íře O l d ř ic h a Ku l h ánk a, p ro sl ove n s ké n áv rhy a k a d e m i c ké ho malíře Jozefa Bu b ák a, v ob o u př íp ad e c h p o č á s teč n é z m ě n ě m o t ivů .
Motiv s tokor uny mě n ě n v Če ské re p u b l ice ne byl a t a k s e K a re l IV. d oč k a l
s vé h o p r vníh o zo b raze ní na b an kovce .
Výtvarný návrh akademického malíře Oldřicha Kulhánka na stokorunu vzoru 1993.
Výtvar ný návrh stoko r u ny s p or tré te m K arl a I V. n a l í c i a peče t í Un ive rs i t y
Karlov y na rubu, s d op lň kov ým i m otiv y kř ížové klenby, fragment ů go t i c k ých oke n a vitráže oke n k ate d rály svaté h o V ít a v P ra ze , z pra cova l i r y tc i
S tátní ti s kárny ce nin Mil oš O nd rá če k a Vác l av Fa j t . Vz h l e d e m k ur yc h l e n é
m ě nové odluce a p o tře b né v ýro b ě m no h a h od no t s o ubě ž n ě n a d k a pa c i t n í
možnos ti Státní tisk ár ny ce nin, p rove d l a tisk s to ko runy ( s po l eč n ě s p a d e s átikor unou a pě tise tkor u no u ) sou k ro m á ce n i n ová t i s k á rn a T h o m a s D e
L a Rue and Com p any Lim ite d v b r itské m Basin gs to ke . S to ko run u v zo ru
19 93 o rozmě r u 1 4 0x69 m m a s řad o u m o d e r níc h o c h ra n nýc h pr vk ů pro t i
padě lání v ydala Če sk á náro d ní b ank a d o obě h u 3 0 . čer vna 1993. Platná
byla do 3 1. le dna 2007, o d 1 . ú no ra 2 007 d o 3 1 . l e d n a 2 0 10 j i v y mě ň ova ly
vš e chny bank y a od 1 . ú no ra 2 01 0 p ou ze Če s k á n á ro d n í ba n k a .
Pře chod ti s ku z Ve l ké Br itánie d o Státní tisk ár ny ce n i n v P ra ze , d e s i gn é rské a te chni cké úp rav y a p o síl e ní oc h rany b ankove k pro t i pa dě l á n í s i pozd ě ji v ynutily v ydá ní dvou d al šíc h vzo r ů . Stokoruna vzoru 1995 byl a v ydána
21. čer vna 1995 a stokoruna vzoru 1997 byl a v ydána 15. ř íjna 1997. Ob ě j s o u
d o su d p l atné a o b íh ají .
Stokoruny vzorů 1993, 1995 a 1997.
Pamě tní s tř íbrnou dvousetkorunou k 650. v ýroč í v yd á n í n a ř í ze n í o z a k l á dání vi ni c a platnou stoko r u novou b ankovko u zt vá rně n í m o t iv ů s o uv i s e j ící ch s Karle m IV. na če sk ýc h m inc íc h a b ankovk á c h proz a t í m s ko nč i l o.
Z uvedeného p ře h l e d u je z ře jm é , že to m u to v ýji m e č n é m u če s ké m u k rá l i
a ř íms ké mu cís a ř i a je h o p rávním , k u l tu r ním a s t ave bn í m a k t iv i t á m byl a
v mi nulých des e til e tíc h vě nována i v ýjim e č ná p ozo rn o s t př i v ý b ě ru m o t i vů pro emis i pamě tníc h a o b c h o d níc h m inc í. To j e t a ké j e d i ný m d ůvo d e m ,
proč Čes ká národ ní b ank a ne v yd al a p amě tní m i n c i k 70 0 . v ý ro č í n a ro zení Karla IV., kte ré př ip ad l o na 1 4 . k vě tna 201 6 . K té to př í l e ž i to s t i v š a k
vzniklo velké množství medailí, vče tn ě zl atýc h ra že b v t ra d i č n í c h pa ra m e t rech čes kých dukát ů , zave d e nýc h p rávě k rál e m če s k ý m a c í s a ře m ř í m s k ý m
K arl e m I V.
•
J U Dr. Jarosl av Morave c , Ph . D.
JUDr. Jaroslav Moravec, Ph.D.
Narodil se roku 1966 a je absolventem právnické fakulty Un iversity
K a rl ov y v P ra ze ( 1 9 9 1 ) . Z a s t u d i í s e z a bý va l mě n ov ý m i s ys té my n a n a š e m
území, od roku 1989 publikuje v odborné literatuře .
Od roku 19 9 1 pra c u je ve Státní b ance če skosl ove n s ké , ny n í Če s ké n á ro d n í
bance, na ús eku p rávní a te c h nic ké p ř íp rav y a e m i s e pl a t i d e l a b o j e pro t i
penězokazectví. Do ro k u 201 0 byl e xp e r te m e mi s e pe ně z , v l e te c h 2 0 10 –
2012 zas tával ve d ou c í p racovní m ísta nám ě stk a ře d i te l e s e kce pe ně ž n í
a plate bní ho s tyk u a ře d ite l e od b o r u oc h rany pl a t i d e l . O d ro k u 2 0 12
v ykonává poz ic i h l avníh o m e to d ik a oc h rany pl a t i d e l n a pra cov i š t i
Zkuš ebny platid e l , k te rá se v našic h ce ntrál ní c h ba n k á c h z a bý vá e m i s í
a o c h ranou p l atid e l ne pře tr žitě od roku 1919.
Abs olvoval s emináře p ořád ané De u tsc h e Bu nd es b a n k , B a n q ue d e Fra n ce ,
US Se cret Se r vi ce , I nte r p o l e m , Eu ro p o l e m , Evro ps ko u ce n t rá l n í ba n ko u,
Evrops kým úřad e m p ro b oj p ro ti p o dvodů m a d a l š í . O d ro k u 2 0 0 3 j e
zás tupce m v n ě ko l ik a p racovníc h sk u p inác h e xpe rtů , z a bý va j í c í c h s e e m i s í
platidel a jejic h o c h ranou p ro ti p adě l ání. O d ro k u 2 0 10 j e pře d s e d o u
Komise p ro p osu zování návrhů na če s ké pe n í ze .
Právní a techn ic kou stránk u p l atid e l pře d ná š í n a práv n i c ké fa k ul tě
Unive r s i ty Karlov y a p ř íl e žito stně na Vysoké ško l e e ko n o m i c ké a fa k ul tě
s trojní Če s kého v yso ké h o uče ní te c h nic ké h o. Je m i m o j i n é a uto re m pra c í
Vznik peně z a jejich vývoj na našem území, Ra kousko-uherská korunová
m ě na , Mě nová reforma z roku 1892, Ra kousko-uherský zlatý standard,
Hotovostní pe n ě žn í o b ěh a jeho právní úprava, Emise peně z centrální
ba nkou, monog raf ií Mince Františka Josefa I. a Karla I. ( dvě v yd á n í ) ,
České mince (os m v yd ání) č i Al f o n s Ma ri a Much a a t vorba čes kos loven ských papírových platidel. Od roku 1989 pře d ne s l pře s 2 0 0 pře d n á š e k
a v od b o r né l ite ratu ře p u b l ikoval na 25 0 č l á n ků .
•
EMISNÍ NÁKL AD A PARAMETRY
Zlatý jed nod ukát ( Au 9 8 6 / 3, 49 g / 19,75 mm)
25 0 *
Zlatý dvoud ukát ( Au 9 8 6 / 6 , 9 8 g / 25 m m )
15 0 *
Zlatý p ětid uká t ( Au 9 8 6 / 17, 45 g / 34 m m )
80*
Zlatý d esetid ukát ( Au 9 8 6 / 34 , 9 g / 4 2 m m )
50*
Sad a zlatých d u k át ů 1 / 2 / 5 / 1 0
(Au 9 86 / 62,84 g / 19,75 mm / 25 m m / 34 m m / 4 2 m m )
40
Stř íbr ný jed no du kát ( A g 9 9 9 / 2 g / 19,75 mm)
300**
Stř íbr ný dvoud u k át ( A g 9 9 9 / 5 g / 25 m m )
300**
Stř íbr ný pětid uk át ( A g 9 9 9 / 1 2 g / 34 m m )
300**
Stř íbr ný d eseti du k át ( A g 9 9 9 / 23 g / 4 2 m m )
300**
Sad a stř íbr nýc h du k átů 1 / 2 / 5 / 1 0
(Ag 9 9 9 / 42 g / 19,75 mm / 25 m m / 34 m m / 42 m m )
25 0
* pr v ní ch 4 0 duk á tů je souč ástí sad / ** pr vn íc h 250 d u kátů je so uč á st í sa d
2016
EMISNÍ PL ÁN
Vratislav II. (I.)
Svatava
Vladislav II. (I.)
Přemysl I. Otakar
Konstancie Uherská
Václav I.
Přemysl II. Otakar
Václav II.
Václav III.
Jindřich Korutanský
Rudolf I. Habsburský
Eliška Rejčka
Eliška Přemyslovna
Jan Lucemburský
Karel IV
IV
Václav IV.
Zikmund Lucemburský
Bav
Žofie Bavorská
Albrecht I. Habsburský
Ladislav Pohrobek
Pod
Jiří z Poděbrad
Vladislav II. Jagellonský
Ja
Ludvík Jagellonský
Ferdinan I. Habsburský
Ferdinand
Jag
Anna Jagellonská
Maxmili
Maxmilián
II.
Rudolf II.
Matyáš II. Habsburský
Ferdin
Ferdinand
II. Štýrský
Fridri
Fridrich
Falcký
Ferdi
Ferdinand
III.
Leop
Leopold
I.
Jose I.
Josef
Kar VI.
Karel
Ma
Marie
Terezie
Jos II.
Josef
Le
Leopold
II.
F
František
II. (I.)
F
Ferdinand
V. (I.)
František Josef I.
1032-1092
1046-1126
1 1 1 0 - 1 1 74
1155-1230
1182-1240
1205-1253
1233-1278
1271-1305
1289-1306
1265-1335
1281-1307
1288-1335
1292-1330
1296-1346
1316-1378
1361-1419
1368-1437
1376-1425
1397-1439
1440-1457
1420-1471
1456-1516
1506-1526
1503-1564
1503-1547
1527-1576
1552-1612
1557-1619
1578-1637
1596-1632
1608-1657
1640-1705
1678-1711
1 6 8 5 - 1 74 0
1717-1780
1 74 1 - 1 7 9 0
1 74 7 - 1 7 9 2
1768-1835
1793-1875
1830-1916
984
975
906
861
834
811
783
745
727
751
735
728
724
720
700
655
648
640
619
576
596
560
510
513
513
489
464
459
438
420
408
376
338
331
299
275
269
248
223
186
924
890
842
786
776
763
738
711
710
681
709
681
686
670
638
597
579
591
577
559
545
500
490
452
469
440
404
397
379
384
359
311
305
276
236
226
224
181
141
100
2017
985
976
907
862
835
812
784
746
728
752
736
729
725
721
701
656
649
641
620
577
597
561
511
514
514
490
465
460
439
421
409
377
339
332
300
276
270
249
224
187
925
891
843
787
777
764
739
712
711
682
710
682
687
671
639
598
580
592
578
560
546
501
491
453
470
441
405
398
380
385
360
312
306
277
237
227
225
182
142
101
2018
986
977
908
863
836
813
785
747
729
753
737
730
726
722
702
657
650
642
621
578
598
562
512
515
515
491
466
461
440
422
410
378
340
333
301
277
271
250
225
188
926
892
844
788
778
765
740
713
712
683
711
683
688
672
640
599
581
593
579
561
547
502
492
454
471
442
406
399
381
386
361
313
307
278
238
228
226
183
143
102
2019
987
978
909
864
837
814
786
748
730
754
738
731
727
723
703
658
651
643
622
579
599
563
513
516
516
492
467
462
441
423
411
379
341
334
302
278
272
251
226
189
927
893
845
789
779
766
741
714
713
684
712
684
689
673
641
600
582
594
580
562
548
503
493
455
472
443
407
400
382
387
362
314
308
279
239
229
227
184
144
103
2020
988
979
910
865
838
815
787
749
731
755
739
732
728
724
704
659
652
644
623
580
600
564
514
517
517
493
468
463
442
424
412
380
342
335
303
279
273
252
227
190
928
894
846
790
780
767
742
715
714
685
713
685
690
674
642
601
583
595
581
563
549
504
494
456
473
444
408
401
383
388
363
315
309
280
240
230
228
185
145
104
2021
989
980
911
866
839
816
788
750
732
756
740
733
729
725
705
660
653
645
624
581
601
565
515
518
518
494
469
464
443
425
413
381
343
336
304
280
274
253
228
191
929
895
847
791
781
768
743
716
715
686
714
686
691
675
643
602
584
596
582
564
550
505
495
457
474
445
409
402
384
389
364
316
310
281
241
231
229
186
146
105
2022
990
981
912
867
840
817
789
751
733
757
741
734
730
726
706
661
654
646
625
582
602
566
516
519
519
495
470
465
444
426
414
382
344
337
305
281
275
254
229
192
930
896
848
792
782
769
744
717
716
687
715
687
692
676
644
603
585
597
583
565
551
506
496
458
475
446
410
403
385
390
365
317
311
282
242
232
230
187
147
106
2023
991
982
913
868
841
818
790
752
734
758
742
735
731
727
707
662
655
647
626
583
603
567
517
520
520
496
471
466
445
427
415
383
345
338
306
282
276
255
230
193
931
897
849
793
783
770
745
718
717
688
716
688
693
677
645
604
586
598
584
566
552
507
497
459
476
447
411
404
386
391
366
318
312
283
243
233
231
188
148
107
2024
992
983
914
869
842
819
791
753
735
759
743
736
732
728
708
663
656
648
627
584
604
568
518
521
521
497
472
467
446
428
416
384
346
339
307
283
277
256
231
194
932
898
850
794
784
771
746
719
718
689
717
689
694
678
646
605
587
599
585
567
553
508
498
460
477
448
412
405
387
392
367
319
313
284
244
234
232
189
149
108
2025
993
984
915
870
843
820
792
754
736
760
744
737
733
729
709
664
657
649
628
585
605
569
519
522
522
498
473
468
447
429
417
385
347
340
308
284
278
257
232
195
933
899
851
795
785
772
747
720
719
690
718
690
695
679
647
606
588
600
586
568
554
509
499
461
478
449
413
406
388
393
368
320
314
285
245
235
233
190
150
109
2026
994
985
916
871
844
821
793
755
737
761
745
738
734
730
710
665
658
650
629
586
606
570
520
523
523
499
474
469
448
430
418
386
348
341
309
285
279
258
233
196
934
900
852
796
786
773
748
721
720
691
719
691
696
680
648
607
589
601
587
569
555
510
500
462
479
450
414
407
389
394
369
321
315
286
246
236
234
191
151
110
2027
995
986
917
872
845
822
794
756
738
762
746
739
735
731
711
666
659
651
630
587
607
571
521
524
524
500
475
470
449
431
419
387
349
342
310
286
280
259
234
197
935
901
853
797
787
774
749
722
721
692
720
692
697
681
649
608
590
602
588
570
556
511
501
463
480
451
415
408
390
395
370
322
316
287
247
237
235
192
152
111
2028
996
987
918
873
846
823
795
757
739
763
747
740
736
732
712
667
660
652
631
588
608
572
522
525
525
501
476
471
450
432
420
388
350
343
311
287
281
260
235
198
936
902
854
798
788
775
750
723
722
693
721
693
698
682
650
609
591
603
589
571
557
512
502
464
481
452
416
409
391
396
371
323
317
288
248
238
236
193
153
112
2029
997
988
919
874
847
824
796
758
740
764
748
741
737
733
713
668
661
653
632
589
609
573
523
526
526
502
477
472
451
433
421
389
351
344
312
288
282
261
236
199
937
903
855
799
789
776
751
724
723
694
722
694
699
683
651
610
592
604
590
572
558
513
503
465
482
453
417
410
392
397
372
324
318
289
249
239
237
194
154
113
2 030
998
989
920
875
848
825
797
759
741
765
749
742
738
734
714
669
662
654
633
590
610
574
524
527
527
503
478
473
452
434
422
390
352
345
313
289
283
262
237
200
938
904
856
800
790
777
752
725
724
695
723
695
700
684
652
611
593
605
591
573
559
514
504
466
483
454
418
411
393
398
373
325
319
290
250
240
238
195
155
114
2 03 1
999
990
921
876
849
826
798
760
742
766
750
743
739
735
715
670
663
655
634
591
611
575
525
528
528
504
479
474
453
435
423
391
353
346
314
290
284
263
238
201
2032
939 1000
905 991
857 922
801 877
791 850
778 827
753 799
726 761
725 743
696 767
724
751
696 744
701 740
685 736
653 716
612 671
594 664
606 656
592 635
574 592
560 612
515 576
505 526
467 529
484 529
455 505
419 480
412 475
394 454
399 436
374 424
326 392
320 354
291 347
315
251
241 291
239 285
196 264
156 239
115 202
940
906
858
802
792
779
754
727
726
697
725
697
702
686
654
613
595
607
593
575
561
516
506
468
485
456
420
413
395
400
375
327
321
292
252
242
240
197
157
116
2 033
1001
992
923
878
851
828
800
762
744
768
752
745
741
737
717
672
665
657
636
593
613
577
527
530
530
506
481
476
455
437
425
393
355
348
316
292
286
265
240
203
2 034
941 1002
907 993
859 924
803 879
793 852
780 829
801
755
728 763
745
727
698 769
753
726
698 746
703 742
687 738
655
718
614 673
596 666
608 658
594 637
576 594
562
614
517 578
507 528
469
531
486
531
457 507
421 482
414 477
396 456
401 438
376 426
328 394
322 356
293 349
253
317
243 293
241 287
198 266
158
241
117 204
2 035
942 1003
908 994
860 925
804 880
794 853
781 830
756 802
729 764
728 746
699 770
727 754
699 747
704 743
688 739
656 719
615 674
597 667
609 659
595 638
577 595
563
615
518 579
508 529
470 532
487 532
458 508
422 483
415 478
397 457
402 439
377 427
329 395
323 357
294 350
254
318
244 294
242 288
199 267
159 242
118 205
943
909
861
805
795
782
757
730
729
700
728
700
705
689
657
616
598
610
596
578
564
519
509
471
488
459
423
416
398
403
378
330
324
295
255
245
243
200
160
119
ČESKÉ DUKÁTY s.r.o.
společnost C 255210 vedená u Městského soudu v Praze
se sídlem Rýdlova 1237/24, 251 01 Říčany
IČO: 04889827 / DIČ: CZ04889827
Vladimír Olmr
Rýdlova 1237/24, 251 01 Říčany
+420 603 166 950 / [email protected]
www.ceskedukaty.cz
Partnerem pro distribuci a prodej je společnost
AUROCK s.r.o.
Týnská 1035/21, 110 00 Praha 1
+420 777 189 981 / [email protected]
www.aurock.cz