VZOR č. 2 - Justice.cz

Transkript

Nejvyšší státní zastupitelství
VZORY VYBRANÝCH ROZHODNUTÍ STÁTNÍCH
ZÁSTUPCŮ NA TRESTNÍM ÚSEKU
1 SL 108/2010
V Brně dne 11. března 2010
1 SL 109/2011
(aktualizace vzoru č. 42)
V Brně dne 27. června 2011
1
OBSAH
VZOR Č. 1 - POKYN DANÝ NEJBLÍŽE VYŠŠÍM STÁTNÍM ZASTUPITELSTVÍM
NIŽŠÍMU STÁTNÍM ZASTUPITELSTVÍ K POSTUPU V KONKRÉTNÍ VĚCI
11
VZOR Č. 2 - ODMÍTNUTÍ SPLNĚNÍ POKYNU DANÉHO VYŠŠÍM STÁTNÍM
ZASTUPITELSTVÍM NEJBLÍŽE NIŽŠÍMU STÁTNÍMU ZASTUPITELSTVÍ
13
VZOR Č. 3 - USNESENÍ NEJBLÍŽE VYŠŠÍHO STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ O
ODEJMUTÍ VĚCI, V NÍŽ BYL VYDÁN POKYN K POSTUPU V KONKRÉTNÍ
VĚCI, A O TOM, ŽE BUDE VĚC VYŘIZOVAT SAMO
15
VZOR Č. 4 - ŽÁDOST O SDĚLENÍ ÚDAJŮ, KTERÉ JSOU PŘEDMĚTEM
BANKOVNÍHO TAJEMSTVÍ
18
VZOR Č. 5 - ŽÁDOST O SDĚLENÍ ÚDAJŮ, KTERÉ BYLY ZJIŠTĚNY V DAŇOVÉM
ŘÍZENÍ
19
VZOR Č. 6 – NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘÍKAZU KE SLEDOVÁNÍ ÚČTU U BANKY
(OSOBY OPRÁVNĚNÉ K EVIDENCI INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ PODLE
ZVLÁŠTNÍHO ZÁKONA)
21
VZOR Č. 7 – NÁVRH NA PRODLOUŽENÍ DOBY SLEDOVÁNÍ ÚČTU U BANKY
(OSOBY OPRÁVNĚNÉ K EVIDENCI INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ PODLE
ZVLÁŠTNÍHO ZÁKONA)
23
VZOR Č. 8 – ŽÁDOST O PŘEDCHOZÍ SOUHLAS SOUDCE KE SDĚLENÍ ÚDAJŮ,
POKUD ZVLÁŠTNÍ ZÁKON NESTANOVÍ PODMÍNKY, ZA NICHŽ LZE PRO
ÚČELY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ SDĚLOVAT SKUTEČNOSTI, KTERÉ JSOU PODLE
TAKOVÉHO ZÁKONA UTAJOVÁNY NEBO NA NĚŽ SE VZTAHUJE POVINNOST
MLČENLIVOSTI
25
VZOR Č. 9 - USNESENÍ VE VĚCI SPORU O PŘÍSLUŠNOST K VÝKONU DOZORU
V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ MEZI DVĚMA STÁTNÍMI ZASTUPITELSTVÍMI
27
VZOR Č. 10 - USNESENÍ O ODNĚTÍ A PŘIKÁZÁNÍ VĚCI JINÉMU NIŽŠÍMU
STÁTNÍMU ZASTUPITELSTVÍ
29
VZOR Č. 11 - USNESENÍ O TOM, ŽE VĚC SE NIŽŠÍMU STÁTNÍMU
ZASTUPITELSTVÍ NEODNÍMÁ
31
VZOR Č. 12 - USNESENÍ O PŘIKÁZÁNÍ VĚCI JINÉMU NIŽŠÍMU STÁTNÍMU
ZASTUPITELSTVÍ
32
VZOR Č. 13 - USNESENÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O TOM, ŽE NENÍ VYLOUČEN 34
2
VZOR Č. 14 - USNESENÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O TOM, ŽE JE VYLOUČEN
35
VZOR Č. 15 - USNESENÍ O USTANOVENÍ OPATROVNÍKA OSOBĚ, KTERÁ
NEMÁ PLNOU ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM ÚKONŮM (MLADISTVÉMU)
37
VZOR Č. 16 – NÁVRH SOUDU NA VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ, ŽE POŠKOZENÍ
MOHOU SVÁ PRÁVA V TRESTNÍM ŘÍZENÍ UPLATŇOVAT POUZE
PROSTŘEDNICTVÍM SPOLEČNÉHO ZM OCNĚNCE, KTERÉHO SI ZVOLÍ
39
VZOR Č. 17 - USNESENÍ O USTANOVENÍ OPATROVNÍKA POŠKOZENÉMU,
KTERÝ NEMÁ PLNOU ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM ÚKONŮM
41
VZOR Č. 18 - USNESENÍ O ZAJIŠTĚNÍ NÁROKU POŠKOZENÉHO
43
VZOR Č. 18A – OPATŘENÍ O POVĚŘENÍ SPRÁVOU MAJETKU ZAJIŠTĚNÉHO
OBVINĚNÉMU
ÚŘAD
PRO
ZASTUPOVÁNÍ
STÁTU
VE
VĚCECH
MAJETKOVÝCH NEBO SOUDNÍHO EXEKUTORA
46
VZOR
Č.
19
USNESENÍ
O
ZRUŠENÍ
ZAJIŠTĚNÍ
NÁROKU
POŠKOZENÉHO, POMINUL-LI DŮVOD ZAJIŠTĚNÍ NÁROKU NEBO BYLO-LI
TRESTNÍ STÍHÁNÍ ZASTAVENO
49
VZOR Č. 19A - USNESENÍ O VYNĚTÍ VĚCI NENÁLEŽEJÍCÍ OBVINĚNÉMU ZE
ZAJIŠTĚNÍ NÁROKU POŠKOZENÉHO
51
VZOR
Č.
20
POŠKOZENÉHO
-
USNESENÍ
O
OMEZENÍ
ZAJIŠTĚNÍ
NÁROKU
53
VZOR Č. 20A - USNESENÍ O ULOŽENÍ POŘÁDKOVÉ POKUTY PODLE § 66
ODST. 1 TRESTNÍHO ŘÁDU
55
VZOR Č. 21 - USNESENÍ O PŘENECHÁNÍ OSOBY, KTERÁ JE PŘÍSLUŠNÍKEM
OZBROJENÝCH SIL NEBO OZBROJENÉHO SBORU V ČINNÉ SLUŽBĚ (JE
OSOBOU VE VAZBĚ NEBO VE VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY) KE
KÁZEŇSKÉMU POTRESTÁNÍ PODLE § 66 ODST. 2 TRESTNÍHO ŘÁDU
57
VZOR Č. 22 - USNESENÍ O PŘEDÁNÍ OBHÁJCE ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMOŘE
KE KÁRNÉMU POSTIHU PODLE § 66 ODST. 3 TRESTNÍHO ŘÁDU
59
VZOR Č. 23 - NÁVRH NA VZETÍ OBVINĚNÉHO DO VAZBY
61
VZOR Č. 24 - NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘÍKAZU K ZATČENÍ
63
VZOR Č. 25 - USNESENÍ O PONECHÁNÍ OBVINĚNÉHO VE VAZBĚ PO
UPLYNUTÍ LHŮTY TŘÍ MĚSÍCŮ OD VZETÍ OBVINĚNÉHO DO VAZBY
65
3
VZOR Č. 26 - USNESENÍ O PONECHÁNÍ OBVINĚNÉHO VE VAZBĚ PO
UPLYNUTÍ LHŮTY TŘÍ MĚSÍCŮ OD PRÁVNÍ MOCI PŘEDCHOZÍHO
ROZHODNUTÍ O PONECHÁNÍ OBVINĚNÉHO NADÁLE VE VAZBĚ
66
VZOR Č. 27 – USNESENÍ O ZM ĚNĚ DŮVODŮ VAZBY
68
VZOR Č. 28 - NÁVRH NA ZMĚNU DŮVODŮ VAZBY OBVINĚNÉHO
70
VZOR Č. 29 - USNESENÍ O PROPUŠTĚNÍ OBVINĚNÉHO Z VAZBY NA SVOBODU
72
V PŘÍPADECH PŘIJETÍ NĚKTERÉHO Z OPATŘENÍ NAHRAZUJÍCÍCH VAZBU
(VYJMA PENĚŽITÉ ZÁRUKY)
74
V PŘÍPADECH PŘIJETÍ PENĚŽITÉ ZÁRUKY
76
VZOR Č. 32 – NÁVRH NA PŘIPADNUTÍ PENĚŽITÉ ZÁRUKY STÁTU
78
VZOR Č. 33 – ROZHODNUTÍ O ZRUŠENÍ PENĚŽITÉ ZÁRUKY NEBO ZM ĚNĚ
JEJÍ VÝŠE
79
VZOR Č. 34 - PŘÍKAZ K PROPUŠTĚNÍ OBVINĚNÉHO Z VAZBY NA SVOBODU 80
VZOR Č. 35 - PŘEDLOŽENÍ ŽÁDOSTI OBVINĚNÉHO O PROPUŠTĚNÍ Z VAZBY
NA SVOBODU SOUDU
81
VZOR Č. 36 - NÁVRH STÁTNÍHO ZÁSTUPCE NA VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O
OMEZENÍ OBVINĚNÉHO VE VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY
83
VZOR Č. 37 - USNESENÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O ZAJIŠTĚNÍ PENĚŽNÍCH
PROSTŘEDKŮ NA ÚČTU U BANKY PODLE § 79A ODST. 1 TRESTNÍHO ŘÁDU 85
VZOR Č. 38 - USNESENÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O ZRUŠENÍ ZAJIŠTĚNÍ NEBO
JEHO OMEZENÍ PODLE § 79A ODST. 3 TRESTNÍHO ŘÁDU (BEZ ŽÁDOSTI
MAJITELE ÚČTU)
87
VZOR Č. 39 - USNESENÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O ZRUŠENÍ ZAJIŠTĚNÍ NEBO
JEHO OMEZENÍ PODLE § 79A ODST. 4 TRESTNÍHO ŘÁDU (K ŽÁDOSTI
MAJITELE ÚČTU)
89
VZOR Č. 40 – USNESENÍ O ZAMÍTNUTÍ ŽÁDOSTI MAJITELE ÚČTU O ZRUŠENÍ
NEBO OMEZENÍ ZAJIŠTĚNÍ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ NA ÚČTU
91
VZOR Č. 41 - NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘÍKAZU K DOMOVNÍ PROHLÍDCE
93
4
VZOR Č. 42 - NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘÍKAZU K PROHLÍDCE JINÝCH PROSTOR
95
VZOR Č. 43 - NAŘÍZENÍ VYDÁNÍ ZADRŽENÉ ZÁSILKY PODLE § 86 ODST. 1
TRESTNÍHO ŘÁDU
97
VZOR Č. 44 - NÁVRH NA VYDÁNÍ SOUHLASU SOUDCE S OTEVŘENÍM
ZÁSILKY PODLE § 87 ODST. 1 TRESTNÍHO ŘÁDU
99
VZOR Č. 45 - NÁVRH NA VYDÁNÍ SOUHLASU SOUDCE SE ZÁMĚNOU
ZÁSILKY PODLE § 87A ODST. 1 TRESTNÍHO ŘÁDU
101
VZOR Č. 46 - NAŘÍZENÍ ZÁMĚNY ZÁSILKY PODLE § 87A ODST. 1
TRESTNÍHO ŘÁDU
102
VZOR Č. 47 - NAŘÍZENÍ SLEDOVÁNÍ ZÁSILKY PODLE § 87B ODST. 1
TRESTNÍHO ŘÁDU
103
VZOR Č. 48 - PŘÍKAZ K UKONČENÍ SLEDOVÁNÍ ZÁSILKY PODLE § 87B
105
VZOR Č. 49 - NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘÍKAZU K ODPOSLECHU A ZÁZNAMU
TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU*)
106
VZOR Č. 50 – NAŘÍZENÍ ODPOSLECHU A ZÁZNAMU TELEKOMUNIKAČNÍHO
PROVOZU PODLE § 88 ODST. 5 TRESTNÍHO ŘÁDU
109
VZOR Č. 51 - NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘÍKAZU KE SDĚLENÍ ÚDAJŮ O
USKUTEČNĚNÉM
TELEKOMUNIKAČNÍM
PROVOZU,
KTERÉ
JSOU
PŘEDMĚTEM TELEKOMUNIKAČNÍHO TAJEMSTVÍ ANEBO NA NĚŽ SE
VZTAHUJE OCHRANA OSOBNÍCH A ZPROSTŘEDKOVACÍCH DAT
111
VZOR Č. 52 – OPATŘENÍ O POSOUZENÍ NÁMITEK PROTI OSOBĚ ZNALCE,
PROTI ODBORNÉMU ZAMĚŘENÍ ZNALCE, PROTI FORMULACI OTÁZEK
POLOŽENÝCH ZNALCI, BYLO-LI NÁMITKÁM VYHOVĚNO
113
VZOR Č. 53 – OPATŘENÍ O POSOUZENÍ NÁMITEK PROTI OSOBĚ ZNALCE,
PROTI ODBORNÉMU ZAMĚŘENÍ ZNALCE, PROTI FORMULACI OTÁZEK
POLOŽENÝCH ZNALCI, NENÍ-LI NÁMITKÁM VYHOVĚNO
114
VZOR Č. 54 - NÁVRH NA NAŘÍZENÍ POZOROVÁNÍ
OBVINĚNÉHO PODLE § 116 ODST. 2 TRESTNÍHO ŘÁDU
DUŠEVNÍHO STAVU
116
VZOR Č. 55 - STÍŽNOST STÁTNÍHO ZÁSTUPCE
118
VZOR Č. 56 - USNESENÍ O STÍŽNOSTI S POUŽITÍM AUTOREMEDURY
120
5
VZOR Č. 57 - USNESENÍ O ZAMÍTNUTÍ STÍŽNOSTI, JE-LI NEPŘÍPUSTNÁ
122
VZOR Č. 58 - USNESENÍ O ZAMÍTNUTÍ STÍŽNOSTI PODANÉ OPOŽDĚNĚ,
PODANÉ OSOBOU NEOPRÁVNĚNOU, OSOBOU, KTERÁ SE PRÁVA STÍŽNOSTI
VÝSLOVNĚ VZDALA NEBO JIŽ PODANOU STÍŽNOST VZALA ZPĚT
123
VZOR Č. 59 - USNESENÍ O ZAMÍTNUTÍ STÍŽNOSTI, NENÍ-LI DŮVODNÁ
124
VZOR Č. 60 - USNESENÍ O ZRUŠENÍ NAPADENÉHO USNESENÍ, POKUD NENÍ
PODLE POVAHY VĚCI POTŘEBA NOVÉHO ROZHODNUTÍ
126
VZOR Č. 61 - USNESENÍ O ZRUŠENÍ NAPADENÉHO USNESENÍ A ROZHODNUTÍ
STÁTNÍHO ZÁSTUPCE ROZHODUJÍCÍHO O STÍŽNOSTI VE VĚCI
127
VZOR Č. 62 - USNESENÍ O ZRUŠENÍ NAPADENÉHO USNESENÍ A ROZHODNUTÍ
STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O ULOŽENÍ PŘÍSLUŠNÉMU ORGÁNU, ABY O VĚCI
ZNOVU JEDNAL A ROZHODL
129
VZOR Č. 63 - USNESENÍ O ČÁSTEČNÉM ZRUŠENÍ NAPADENÉHO USNESENÍ A
ROZHODNUTÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE ROZHODUJÍCÍHO O STÍŽNOSTI VE
VĚCI, RESP. ROZHODNUTÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O ULOŽENÍ PŘÍSLUŠNÉMU
ORGÁNU, ABY O VĚCI ZNOVU JEDNAL A ROZHODL
131
VZOR Č. 64 - USNESENÍ O DOPLNĚNÍ CHYBĚJÍCÍHO NEBO NEÚPLNÉHO
VÝROKU STÁTNÍM ZÁSTUPCEM ROZHODUJÍCÍM O STÍŽNOSTI NEBO
ROZHODNUTÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O ULOŽENÍ PŘÍSLUŠNÉMU ORGÁNU,
ABY ROZHODL O CHYBĚJÍCÍM NEBO DOPLNIL NEÚPLNÝ VÝROK
NAPADENÉHO USNESENÍ
133
VZOR Č. 65 - USNESENÍ O PŘIZNÁNÍ ODMĚNY A NÁHRADY HOTOVÝCH
VÝDAJŮ OBHÁJCI
135
VZOR Č. 66 - OPATŘENÍ O PŘIZNÁNÍ ZÁLOHY NA ODMĚNU A NÁHRADU
HOTOVÝCH VÝDAJŮ OBHÁJCI
137
VZOR Č. 67 - OPATŘENÍ O ZAMÍTNUTÍ NÁVRHU OBHÁJCE NA PŘIZNÁNÍ
ZÁLOHY NA ODMĚNU A NÁHRADU HOTOVÝCH VÝDAJŮ
138
VZOR Č. 68 - USNESENÍ O PŘIZNÁNÍ ODMĚNY A NÁHRADY HOTOVÝCH
VÝDAJŮ USTANOVENÉMU ZMOCNĚNCI POŠKOZENÉHO
140
VZOR Č. 69 – ROZHODNUTÍ O TOM, ZDA STÁT PONESE NÁKLADY NA
ZNALECKÝ POSUDEK, KTERÝ VYŽÁDAL OBVINĚNÝ NEBO POŠKOZENÝ 142
VZOR Č. 70 – USNESENÍ O ODNĚTÍ VĚCI POLICEJNÍMU ORGÁNU A
OPATŘENÍ, ABY BYLA PŘIKÁZÁNA JINÉMU POLICEJNÍMU ORGÁNU
144
6
VZOR Č. 71 – ZÁZNAM O DOČASNÉM ODLOŽENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ
146
VZOR Č. 72 – ZÁZNAM O PŘIBRÁNÍ KONZULTANTA
147
VZOR Č. 73 - NÁVRH NA PROVEDENÍ NEODKLADNÉHO
NEOPAKOVATELNÉHO ÚKONU ZA ÚČASTI SOUDCE
VZOR Č. 74 – NÁVRH NA POVOLENÍ POUŽITÍ AGENTA
NEBO
149
151
VZOR Č. 75 - USNESENÍ O ODLOŽENÍ VĚCI PODLE § 159A ODST. 1
TRESTNÍHO ŘÁDU
152
VZOR Č. 76 - OPATŘENÍ O ODEVZDÁNÍ VĚCI K PROJEDNÁNÍ PŘESTUPKU,
JINÉHO SPRÁVNÍHO DELIKTU NEBO KÁZEŇSKÉHO ČI KÁRNÉHO
PROVINĚNÍ
154
TRESTNÍHO ŘÁDU
156
VZOR Č. 78 - USNESENÍ O ODLOŽENÍ VĚCI PODLE § 159A ODST. 3 A 4
TRESTNÍHO ŘÁDU
158
TRESTNÍHO ŘÁDU
160
VZOR Č. 80 - USNESENÍ O POSTOUPENÍ VĚCI PODLE § 171 ODST. 1
TRESTNÍHO ŘÁDU
162
VZOR Č. 81 - USNESENÍ O ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ PODLE § 172
ODST. 1 PÍSM. A) AŽ C) A E) TRESTNÍHO ŘÁDU
168
ODST. 1 PÍSM. D) TRESTNÍHO ŘÁDU
169
ODST. 1 PÍSM. F) TRESTNÍHO ŘÁDU
172
ODST. 2 PÍSM. A) TRESTNÍHO ŘÁDU
174
ODST. 2 PÍSM. B) TRESTNÍHO ŘÁDU
175
ODST. 2 PÍSM. C) TRESTNÍHO ŘÁDU
176
7
VZOR Č. 87 - PROVĚRKA SPISOVÉHO MATERIÁLU A PLÁNU VYŠETŘOVÁNÍ
178
VZOR Č. 88 - OPATŘENÍ O VRÁCENÍ VĚCI K DOPLNĚNÍ PODLE § 174 ODST. 2
PÍSM. D) TRESTNÍHO ŘÁDU
180
VZOR Č. 89 - ROZHODNUTÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE PODLE § 174 ODST. 2
PÍSM. E) TRESTNÍHO ŘÁDU
182
VZOR Č. 90 - ROZHODNUTÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE PODLE § 174 ODST. 2
PÍSM. E) TRESTNÍHO ŘÁDU
183
VZOR Č. 91 - USNESENÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE PODLE § 174 ODST. 2 PÍSM. F)
TRESTNÍHO ŘÁDU
185
VZOR Č. 92 – USNESENÍ NEJVYŠŠÍHO STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O ZRUŠENÍ
NEZÁKONNÉHO ROZHODNUTÍ O ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ NEBO O
USNESENÍ O POSTOUPENÍ VĚCI JINÉMU ORGÁNU V PŘÍPADĚ, ŽE
ROZHODNUTÍ NABYLO PRÁVNÍ MOCI V PRVNÍM STUPNI
186
VZOR Č. 93 – USNESENÍ NEJVYŠŠÍHO STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O ZRUŠENÍ
NEZÁKONNÉHO ROZHODNUTÍ O ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ NEBO O
USNESENÍ O POSTOUPENÍ VĚCI JINÉMU ORGÁNU V PŘÍPADĚ, ŽE
ROZHODNUTÍ NABYLO PRÁVNÍ MOCI VE DRUHÉM STUPNI
187
VZOR Č. 94 - USNESENÍ O
PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ
ZAJIŠTĚNÍ MAJETKU
OBVINĚNÉHO V
189
VZOR Č. 95 - OBŽALOBA
191
VZOR Č. 96 - NÁVRH NA ULOŽENÍ OCHRANNÉHO OPATŘENÍ
199
VZOR Č. 97 – NÁVRH NA POTRESTÁNÍ
201
VZOR Č. 98 – USNESENÍ O ODLOŽENÍ VĚCI VE ZKRÁCENÉM PŘÍPRAVNÉM
ŘÍZENÍ PODLE § 179C ODST. 2 PÍSM. B) TRESTNÍHO ŘÁDU
203
VZOR Č. 99 - OPATŘENÍ O ODEVZDÁNÍ VĚCI, V NÍŽ BYLO KONÁNO
ZKRÁCENÉ PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ, K PROJEDNÁNÍ PŘESTUPKU NEBO
KÁZEŇSKÉHO ČI KÁRNÉHO PROVINĚNÍ
204
VZOR Č. 100 - USNESENÍ O ODLOŽENÍ VĚCI VE ZKRÁCENÉM
PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ PODLE § 179C ODST. 2 PÍSM. E) TRESTNÍHO ŘÁDU 206
PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ PODLE § 179C ODST. 2 PÍSM. F) TRESTNÍHO ŘÁDU 207
8
VZOR Č. 102 - USNESENÍ O PODMÍNĚNÉM ODLOŽENÍ VĚCI VE
ZKRÁCENÉM PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ PODLE § 179C ODST. 2 PÍSM. G)
TRESTNÍHO ŘÁDU
209
PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ PODLE § 179C ODST. 2 PÍSM. H) TRESTNÍHO ŘÁDU 211
VZOR Č. 104 – OPATŘENÍ O VRÁCENÍ VĚCI POLICEJNÍMU ORGÁNU VE
ZKRÁCENÉM PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ
213
VZOR Č. 105 – PŘEDÁNÍ VĚCI POLICEJNÍMU ORGÁNU K ZAHÁJENÍ
TRESTNÍHO STÍHÁNÍ
214
VZOR Č. 106 – PŘEDÁNÍ ZADRŽENÉ OSOBY SOUDU SPOLU S NÁVRHEM NA
POTRESTÁNÍ PODLE § 179E VĚTY PŘED STŘEDNÍKEM TRESTNÍHO ŘÁDU 215
VZOR Č. 107 – USNESENÍ O ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ PODLE § 179E
VĚTY ZA STŘEDNÍKEM TRESTNÍHO ŘÁDU
216
VZOR Č. 108 – OPATŘENÍ O PRODLOUŽENÍ LHŮTY POLICEJNÍMU ORGÁNU,
KTERÝ KONAL ZKRÁCENÉ PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ
218
VZOR Č. 109 – POKYN POLICEJNÍMU ORGÁNU, KTERÝ DOSUD VEDL
ZKRÁCENÉ PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ, K ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ A
DALŠÍMU POSTUPU
220
VZOR Č. 110 – POKYN POLICEJNÍMU ORGÁNU, KTERÝ DOSUD VEDL
ZKRÁCENÉ PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ, ABY VĚC BYLA PŘEDLOŽENA
POLICEJNÍMU ORGÁNU UVEDENÉMU V § 161 ODST. 2 TRESTNÍHO ŘÁDU 221
VZOR Č. 111 - ODŮVODNĚNÍ ODVOLÁNÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE
223
VZOR Č. 112 – DOVOLÁNÍ
225
VZOR Č. 113 - NÁVRH STÁTNÍHO ZÁSTUPCE NA POVOLENÍ OBNOVY ŘÍZENÍ
227
VZOR Č. 114 - USNESENÍ O PODMÍNĚNÉM ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ
PODLE § 307 ODST. 1 TRESTNÍHO ŘÁDU
229
VZOR Č. 115 - USNESENÍ O TOM, ŽE SE OBVINĚNÝ, JEHOŽ TRESTNÍ STÍHÁNÍ
BYLO PODMÍNĚNĚ ZASTAVENO, VE ZKUŠEBNÍ DOBĚ OSVĚDČIL PODLE §
308 ODST. 1 VĚTY PRVNÍ TRESTNÍHO ŘÁDU
231
VZOR Č. 116 - ROZHODNUTÍ O TOM, ŽE SE OBVINĚNÝ, JEHOŽ TRESTNÍ
STÍHÁNÍ BYLO PODMÍNĚNĚ ZASTAVENO, NEOSVĚDČIL VE ZKUŠEBNÍ DOBĚ
9
A ŽE SE V JEHO TRESTNÍM STÍHÁNÍ BUDE POKRAČOVAT PODLE § 308 ODST.
1 VĚTY DRUHÉ TRESTNÍHO ŘÁDU
233
VZOR Č. 117 – USNESENÍ O SCHVÁLENÍ NAROVNÁNÍ V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ
235
VZOR Č. 118 - ODPOR STÁTNÍHO ZÁSTUPCE
237
10
§ 12d odst. 1 věta první zákona o státním zastupitelství, § 1 odst. 2 pís m. e) vyhlášky
č. 23/1994 Sb.
VZOR č. 1 - POKYN DANÝ NEJBLÍŽE VYŠŠÍM STÁTNÍM
ZASTUP ITELSTVÍM NIŽŠÍMU STÁTNÍM ZASTUP ITELSTVÍ
K POSTUPU V KONKRÉTNÍ VĚCI
Krajské státní zastupitelství v .....
KZN ..../
Okresní státní zastupitelství
.........................
------------------Ke sp. zn.: ZN .......
Věc:. ..................(uvede se stručná charakteristika věci, vzhlede m k tomu, že dosud
nebylo zahájeno trestní stíhání) – prověřování - pokyn podle § 12d odst. 1 první věty
zákona o státním zastupitelství
Příl.: dozorový spis OSZ v .......... sp. zn. ....., spis ČTS: ...
V příloze Vám vracím Vámi předložené spisové materiály s následujícím
pokynem:
Krajské státní zastupitelství v ..... při své činnosti (při výkonu dohledu podle § 12c,
§ 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství) (na základě podnětu poškozeného ..............)
(v průběhu dohledové prověrky zaměřené na postup státního zástupce při výkonu dozoru
státního zástupce v přípravném řízení) zjistilo u Vašeho státního zastupitelství ve věci u Vás
vedené pod spisovou značkou ZN ......., že ve výše uvedené věci policejní orgán Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v …… (Obvodního oddělení Policie ČR v ….)
usnesením ze dne ........... ČTS: ...... podle § 159a odst. 1 věty první trestního řádu odložil věc
týkající se podezření ze spáchání přečinu/zločinu……… podle § ….. trestního zákoníku,
který byl spatřován v tom, že …………
Přezkoumáním obsahu dozorového a prověřovacího spisu bylo zjištěno, že usnesení
policejního orgánu o odložení věci bylo vydáno předčasně a neopírá se o dostatečně zjištěný
skutkový stav. Policejní orgán ve věci provedl pouze následující úkony: ...........
Policejní orgán v odůvodnění usnesení o odložení věci uvádí, že ...
Policejní orgán ve věci neprovedl všechny úkony, na jejichž základě bylo možno
věc náležitě objasnit v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 5 trestního řádu. Přicházelo v úvahu
zejména ....
Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v ……. zjištění dohledové prověrky
(zjištění, která učinil po přezkoumání spisů) projednal se státním zástupcem Okresního
státního zastupitelství v ……….., který v této věci vykonával dozor nad prověřováním
skutečností nasvědčujících spáchání přečinu/zločinu.
S ohledem na výše uvedené Vám podle ustanovení § 12d odst. 1 první věty zákona o
státním zastupitelství dávám následující
pok y n:
11
Ukládám, aby Okresní státní zastupitelství v ........ postupovalo ve shora
označené věci podle § 174 odst. 2 pís m. e) trestního řádu a v zákonné lhůtě třiceti dní,
tj. nejpozději do dne......, zrušilo jako nezákonné a neodůvodněné usnesení police jního
orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ……. (Obvodního oddělení
Policie ČR v ….) ze dne .............. ČTS: ...... o odlože ní věci týkající se podezření ze
spáchání přečinu/zločinu……… podle § ….. trestního zákoníku, kte rý byl spatřován v
tom, že …………, a dále bylo ve věci postupováno tak, že police jnímu orgánu
bude podle § 157 odst. 2 věty první trestního řádu uloženo provedení výše naznačených
úkonů.
Podle § 12d odst. 2 zákona o státním zastupitelství, pokud pro rozpor pokynu v
konkrétní věci se zákonem, odmítne z tohoto důvodu Vaše státní zastupitelství pokyn splnit,
sdělí neprodleně důvody odmítnutí písemně Krajskému státnímu zastupitelství v …, které
jestliže na svém pokynu bude nadále trvat a neuplatní jiný postup, věc Vašemu státnímu
zastupitelství odejme a vyřídí ji samo.
V ..... dne .............
Krajský státní zástupce v ...........
Poznámky k vzoru č. 1:
------------------------------1. Nejblíže vyšší státní zastupitelství je oprávněno vykonávat dohled nad postupem
nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich
příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny (§ 1 odst. 2 písm. e) vyhlášky
č. 23/1994 Sb.). Postup nejblíže nižších státních zastupitelství může sjednocovat i pokyny
vztahujícími se na více věcí určitého druhu.
2. Takto může být uložen i výkon dohledu v konkrétní věci. Na potřebu vykonat
dohled může být nižší státní zastupitelství nejblíže vyšším státním zastupitelstvím i
upozorněno.
3. Pokyny ve věcech určitého druhu i pokyny v konkrétních věcech jsou závazné (k
možnosti odmítnutí pokynu, který je v konkrétní věci v rozporu se zákonem, srov. vzor č. 2).
4. Pokyn nejblíže vyššího státního zastupitelství vydaný nižšímu státnímu
zastupitelství v konkrétní věci musí obsahovat
a) spisovou značku, pod kterou je věc vedena u nejblíže vyššího i nižšího státního
zastupitelství v jeho obvodu,
b) označení předmětu věci a údaj o tom, že se jedná výslovně o pokyn podle § 12d odst. 1
zákona o státním zastupitelství,
c) jasné a jednoznačné znění pokynu, které z obsahového hlediska nevzbuzuje pochybnosti o
tom, zda jde o pokyn, anebo pouze o doporučení, jak dále ve věci případně postupovat,
d) odůvodnění pokynu,
e) uvedení lhůty, ve které musí být pokyn splněn; pokud lhůta splnění pokynu vyplývá z
příslušných zákonných ustanovení, uvede se odkaz na tato zákonná ustanovení; jestliže se
splnění pokynu vyžaduje neprodleně, je to nutné v pokynu výslovně vyznačit,
f) poučení bezprostředně nižšího státního zastupitelství o tom, jak má ve věci postupovat,
odmítne- li popřípadě splnění pokynu.
5. Pokynem nelze bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství uložit, aby samo
reagovalo pokynem na nedostatky zjištěné u státního zastupitelství, nad nímž vykonává
dohled.
12
§ 12d odst. 2 věta druhá zákona o státním zastupitelství, § 1 odst. 2 pís m. e) vyhlášky
č. 23/1994 Sb.
VZOR č. 2 - ODMÍTNUTÍ SPLNĚNÍ POKYNU DANÉHO
VYŠŠÍM
STÁTNÍM
ZASTUP ITELSTVÍM
NEJBLÍŽE
NIŽŠÍMU STÁTNÍMU ZASTUPITELSTVÍ
ZN ../
Krajské státní zastupitelství
............
-------------------Ke sp. zn.: KZN .......
Věc: ..................(uvede se stručná charakte ristika věci, vzhledem k tomu, že dosud
nebylo zahájeno trestní stíhání) – prověřování - odmítnutí splnění pokynu daného
podle § 12d odst. 1 první věty zákona o státním zastupitelství
Příl.: dozorový spis OSZ v .......... sp. zn. ....., spis ČTS: ...
Dne .......... byl Okresnímu státnímu zastupitelství v ............. doručen pokyn daný
Krajským státním zastupitelstvím v ......... zdejšímu státnímu zastupitelství k postupu ve
shora označené věci.
Pokynem bylo Okresnímu státní zastupitelství v ........... uloženo, aby postupovalo
ve shora označené věci podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu a v zákonné lhůtě třiceti
dní, tj. nejpozději do .............., zrušilo jako nezákonné a neodůvodněné usnesení policejního
orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ……. (Obvodního oddělení
Policie ČR v ….) ze dne .............. ČTS: ...... o odložení věci týkající se podezření ze
spáchání přečinu/zločinu ……… podle § ….. trestního zákoníku, který byl spatřován v tom,
že ………… a dále bylo ve věci postupováno tak, že policejnímu orgánu bude vydán podle
§ 157 odst. 2 věty první trestního řádu pokyn k provedení dalších úkonů.
Zdejší státní zastupitelství se neztotožňuje s právním názorem vysloveným v
pokynu. Je třeba vycházet z toho, že policejní orgán provedl ve věci všechny potřebné úkony
a zaujal i plně odůvodněné stanovisko, jak věc dále vyřídit. Proto postup státního
zástupce, který vykonával dozor nad prověřováním, pokud shledal usnesení o odložení věci v
souladu se zákonem, byl plně odůvodněný.
Navíc zdejší státní zastupitelství poukazuje na to, že obsahem pokynu daného
Krajským státním zastupitelstvím v ............ bylo vyslovení pouze odchylného právního
názoru. Konkrétní skutkové okolnosti v této věci odůvodňovaly postup, jaký zvolil
policejní orgán, a shledal správným státní zástupce, který vykonával dozor nad prověřováním.
Podle našeho názoru je pokyn, který byl dán Okresnímu státnímu zastupitelství v
........., v rozporu s ustanovením § 12d odst. 1 první věty zákona o státním zastupitelství,
protože nelze ukládat nižšímu státnímu zastupitelství postup v konkrétní věci jen v případě
odchylného právního názoru.
Okresní státní zastupitelství v ............. proto trvá na svém stanovisku ve věci a z výše
uvedených důvodů
o d m í t á
13
splnit pokyn Krajského státního zastupitelství v .......... ze dne .......... sp. zn. KZN
...........
V .................. dne ........
Okresní státní zástupce v .........
-----------------------------1. Odmítnutí splnění pokynu musí nižší státní zastupitelství předložit nejblíže vyššímu
státnímu zastupitelství písemně ve lhůtě dvaceti dnů od doručení pokynu, pokud vyšší státní
zastupitelství ve svém pokynu nestanovilo lhůtu jinou.
2. Jestliže je splnění pokynu vázáno zákonnou lhůtou (např. podání opravného
prostředku), je třeba odmítnutí předložit nejpozději dva dny před dnem, na který připadá
konec zákonné lhůty. Týká- li se odmítnutí splnění pokynu zajištění osob a věcí podle hlavy
čtvrté trestního řádu nebo operativně pátracích prostředků (§ 158b až § 158f trestního řádu),
musí je nižší státní zastupitelství předložit bezodkladně.
14
§ 12d odst. 2 část druhé věty za středníkem zákona o státním zastupitelství
VZOR č. 3 - USNESENÍ NEJBLÍŽE VYŠŠÍHO STÁTNÍHO
ZASTUP ITELSTVÍ O ODEJMUTÍ VĚCI, V NÍŽ BYL VYDÁN
POKYN K POSTUPU V KONKRÉTNÍ VĚCI, A O TOM, ŽE
BUDE VĚC VYŘIZOVAT SAMO
Krajské státní zastupitelství v .....
KZN ../
Us ne se ní
Krajský státní zástupce v ..... (náměstek krajského státního zástupce v ......., státní
zástupce Krajského státního zastupitelství v .....) rozhodl dne ............. ve věci vedené u
Okresního státního zastupitelství v ........ pod spisovou značkou ZN.... podle § 12d odst. 2
části druhé věty za středníkem zákona o státním zastupitelství ve spojení s § 25 trestního
řádu per analogiam, t a k t o :
Podle § 12d odst. 2 části věty druhé za středníkem zákona o státním zastupitelství se
věc, v níž Okresní státní zastupitelství v .............. vykonává dozor nad prověřováním,
které koná policejní orgán Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v …….
(Obvodního oddělení Policie ČR v ….), pod ČTS:
...... pro podezření ze spáchání
přečinu/zločinu ……. podle § .......................... trestního zákoníku, tomuto státnímu
zastupitelství odnímá a věc bude nadále vyřizovat samo Krajské státní zastupitelství v ......
Od ůvo d ně n í:
Krajské státní zastupitelství v ..... dne ........... pod spisovou značkou KZT .......
vydalo pokyn k postupu v konkrétní věci podle ustanovení § 12d odst. 1 první věty
zákona o státním zastupitelství Okresnímu státnímu zastupitelství v ........
Pokynem bylo Okresnímu státní zastupitelství v ........... uloženo, aby postupovalo
ve shora označené věci podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu a v zákonné lhůtě třiceti
dní, tj. nejpozději do .............., zrušilo jako nezákonné / neodůvodněné (podle povahy věci se
užije jedna z těchto alte rnativ) usnesení policejního orgánu Služby kriminální policie a
vyšetřování Policie ČR v ……. (Obvodního oddělení Policie ČR v ….) ze dne ..............
ČTS: ...... o odložení věci týkající se podezření ze spáchání přečinu/zločinu ……… podle
§ ….. trestního zákoníku, který byl spatřován v tom, že ………… a dále bylo ve věci
postupováno tak, že policejnímu orgánu bude vydán podle § 157 odst. 2 věty první trestního
řádu pokyn k provedení dalších úkonů.
Pokyn Okresnímu státnímu zastupitelství v ....... byl doručen dne ............
Okresní státní zastupitelství v ....... dne ............ předložilo Krajskému státnímu
zastupitelství v ...... odmítnutí splnění pokynu. V něm uvedlo, že se neztotožňuje s
právním názorem vysloveným v pokynu. Má za to, že policejní orgán provedl ve věci
všechny potřebné úkony a zaujal i plně odůvodněné stanovisko, jak věc dále vyřídit. Proto
důvodně státní zástupce, který vykonával dozor nad prověřováním, shledal usnesení o
odložení věci v souladu se zákonem.
15
Obsahem pokynu daného Krajským státním zastupitelstvím v ..... mělo být podle
názoru Okresního státního zastupitelství v …… pouze vyslovení odchylného právního názoru.
Přitom pokyn, který byl dán Okresnímu státnímu zastupitelství v ......., je podle jeho názoru v
rozporu s ustanovením § 12d odst. 1 první věty zákona o státním zastupitelství, protože
nelze
ukládat nižšímu státnímu zastupitelství postup v konkrétní věci jen v případě
odchylného právního názoru. Okresní státní zastupitelství v ....... tedy trvá na svém
stanovisku ve věci, a proto odmítlo splnit pokyn Krajského státního zastupitelství v .....
ze dne .......... sp. zn. ............
Vedoucí státní zástupce Krajského státního zastupitelství v ……. zabezpečil v této
věci projednání obsahu pokynu a jeho odmítnutí se státním zástupcem Okresního státního
zastupitelství v ……….., který v této věci vykonával dozor nad prověřováním skutečností
nasvědčujících spáchání přečinu/zločinu, i se státním zástupcem Krajského státního
zastupitelství, který pokyn zpracoval. Ani toto projednání však nevedlo ke změně stanoviska
státního zástupce Okresního státního zastupitelství, který na odmítnutí splnění pokynu setrval.
Aby byla zajištěna náprava v postupu policejního orgánu a věc byla náležitě objasněna
a na základě řádně zjištěného skutkového stavu věci bylo pak vydáno rozhodnutí odpovídající
zákonu, nezbylo, než ve shora označené trestní věci postupovat tak, jak je výše uvedeno. Je
třeba jen připomenout, že pokyn k postupu v konkrétní věci může být dán za podmínek
uvedených v § 12d odst. 1 první větě zákona o státním zastupitelství i v případech
odchylného právního názoru. Podmínky, za nichž lze pokyn vydat, nelze zaměňovat s
podmínkami, za kterých je možno splnění pokynu odmítnout. V daném případě byl navíc
vydán pokyn až poté, kdy vyšší státní zastupitelství učinilo opatření, která měla zabránit
tomu, že státní zástupce nižšího státního zastupitelství nevyužije svého zákonného oprávnění
podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu a nezruší rozhodnutí policejního orgánu jako
nezákonné nebo neodůvodněné. V případě, že by ve věci nebylo postupováno podle
§ 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu, náprava nezákonného nebo neodůvodněného rozhodnutí
policejního orgánu by nemohla být zajištěna.
Věc bude nadále vyřizovat Krajské státní zastupitelství v ...... samo.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 věta druhá
trestního řádu).
V .................... dne .........
Krajský státní zástupce v .....
kulaté razítko státního zastupitelství
-----------------------------1. Rozhodnutí nejblíže vyššího státního zastupitelství o odejmutí věci, v níž byl
vydán pokyn k postupu v konkrétní věci (a v níž nebylo postupováno jinak), má formu
usnesení s odkazem na ustanovení § 119 odst. 2 trestního řádu, z něhož lze dovodit, že státní
zástupce rozhoduje, jestliže zákon nestanoví něco jiného, usnesením. Za takový zákon je
přitom třeba považovat nejen trestní řád, ale i kterýkoli jiný zákon, který se týká rozhodování
státního zástupce v trestním řízení. Ve výroku usnesení se však uvede odkaz na § 25
trestního řádu per analogiam, neboť ten upravuje postup obsahem a účelem nejbližší postupu
dle § 12d odst. 2 části věty druhé za středníkem zákona o státním zastupitelství.
16
2. Proti usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 věta druhá trestního řádu a
contr., a to i s přihlédnutím k § 12d odst. 2 části druhé věty za středníkem zákona o státním
zastupitelství).
3. Usnesení se doručí státnímu zastupitelství, jemuž byla věc odňata, a policejnímu
orgánu s pokynem, aby je založil do vyšetřovacího (trestního) spisu, jakož i obviněnému a
jeho obhájci, případně dalším osobám.
4. Odejme- li vyšší státní zastupitelství věc nižšímu státnímu zastupitelství a vyřizuje
ji nadále samo, může rozhodnout v přípravném řízení o skončení věci (§ 171, § 172, § 309
trestního řádu § 70 odst. 1, 2 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže), o
podmíněném zastavení trestního stíhání (§ 307 trestního řádu) a o přerušení trestního stíhání.
Státní zástupce vyššího státního zastupitelství je oprávněn podat u věcně a místně příslušného
soudu obžalobu (§ 176 trestního řádu) a účastnit se řízení před soudem prvního i druhého
stupně (§ 179 odst. 1 trestního řádu).
5. Nejblíže vyšší státní zastupitelství může odejmout věc nejblíže nižšímu státnímu
zastupitelství a vyřídit ji samo též tehdy, je- li nejblíže nižší státní zastupitelství nečinné nebo
se v jeho postupu vyskytují nedůvodné průtahy (§ 12d odst. 3 zákona o státním zastupitelství).
O nečinnost nebo nedůvodné průtahy v postupu nižšího státního zastupitelství půjde s
přihlédnutím k povaze konkrétní věci zejména tehdy, jestliže nižší státní zastupitelství v
konkrétní věci neprovede úkon, který bylo povinno v souladu s platnými právními předpisy
ve lhůtách zde uvedených provést, nebo nesplní pokyn vydaný vyšším státním zastupitelstvím
podle § 12d odst. 1 a odst. 2 věty první zákona o státním zastupitelství, pokud současně
nevyužije možnosti odmítnout splnění pokynu pro rozpor se zákonem, anebo splnění odmítne.
17
§ 8 odst. 2 věta první trestního řádu
VZOR Č. 4 - ŽÁDOST O SDĚLENÍ ÚDAJŮ, KTERÉ JSOU
PŘEDMĚTEM BANKOVNÍHO TAJEMSTVÍ
Okresní (Krajské) státní zastupitelství v .....
ZN ../ ZT (KZN KZV)
označení banky
pobočka .........
adresa
--------------Věc: .................... - trestní řízení ve věci přečinu/zločinu .......... podle § ... trestního zákoníku
(obv. ……, nar. …… - stíhání pro přečin/zločin …… podle § …… trestního zákoníku)
- žádost podle § 8 odst. 2 věty první trestního řádu o sdělení údajů, které jsou
předmětem bankovního tajemství
Okresní (Krajské) státní zastupitelství vykonává dozor nad prověřováním skutečností
nasvědčujících tomu, že byl spáchán přečin/zločin (vykonává dozor nad vyšetřováním
konaným v trestní věci proti obviněnému …….., nar. ….., bytem ……, stíhanému pro
přečin/zločin ….. podle § ……. trestního zákoníku) ve věci přečinu/zločinu .............. podle
§ ...... trestního zákoníku.
Ve shora uvedené trestní věci Vás ve smyslu § 8 odst. 2 věty první trestního řádu
žádám o sdělení následujících informací :
• zda je u Vás veden účet ...............
• jestliže je veden, žádám sdělení údajů k osobě, která tento účet zřídila, popř. k osobám,
které jsou oprávněny s tímto účtem disponovat,
• jaký byl pohyb peněžních prostředků na tomto účtu od jeho zřízení do současné doby,
• zda a v jakém rozsahu mohou disponovat s peněžními prostředky na tomto účtu i jiné
osoby než jen osoba, která účet zřídila; jestliže tomu tak je, pak jakým způsobem lze
případné převody realizovat.
• ..............................
Podle § 8 odst. 2 věty první trestního řádu, jestliže je toho v trestním řízení třeba
k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, může státní
zástupce v řízení do podání obžaloby požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního
tajemství. Údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, nelze využít pro jiný účel než
pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.
Vaše sdělení a popř. i kopie výpisů z účtu, je nutno zaslat (policejnímu orgánu Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v .......) (Okresnímu - Krajskému státnímu
zastupitelství v ...........), a to nejpozději do ..............
V .......... dne ............
Státní zástupce OSZ (KSZ)
18
§ 8 odst. 2 věta třetí trestního řádu
VZOR Č. 5 - ŽÁDOST O SDĚLENÍ ÚDAJŮ, KTERÉ BYLY
ZJIŠTĚNY V DAŇOVÉM ŘÍZENÍ
ZN ../ ZT (KZN KZV)
Finanční úřad
(Finanční ředitelství)
adresa
--------------Věc: .................... - trestní řízení ve věci přečinu/zločinu .......... podle § ... trestního zákoníku
- žádost podle § 8 odst. 2 věty třetí trestního řádu o sdělení údajů, které byly zjištěny
v daňovém řízení
nasvědčujících tomu, že byl spáchán přečin/zločin (vykonává dozor nad vyšetřováním
konaným v trestní věci proti obviněnému …….., nar. ….., bytem ……, stíhanému pro
přečin/zločin….. podle § ……. trestního zákoníku) ve věci přečinu/zločinu .............. podle
§ ...... trestního zákoníku.
Ve shora uvedené trestní věci Vás ve smyslu § 8 odst. 2 věty třetí trestního řádu
žádám o sdělení následujících informací :
............................................................................................................................
Podle § 8 odst. 2 trestního řádu podmínky, za nichž může státní zástupce v trestním
řízení do podání obžaloby vyžadovat údaje získané v daňovém řízení, stanoví zvláštní zákon
(§ 24 odst. 5 písm. b) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů).
Údaje, které byly získány v daňovém řízení, nelze využít pro jiný účel než pro trestní
řízení, v jehož rámci byly vyžádány.
Vaše sdělení a popř. i kopie výpisů z účtu, je nutno zaslat (policejnímu orgánu Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v .......) (Okresnímu - Krajskému státnímu
zastupitelství v ...........), a to nejpozději do ..............
V .......... dne ............
Poznámky k vzorům č. 4 a 5:
-------------------------------------1. Podle § 8 odst. 2 věty první a věty třetí trestního řádu může státní zástupce v
trestním řízení do podání obžaloby nebo jiného rozhodnutí ve věci v přípravném řízení
požadovat údaje:
19
• které jsou předmětem bankovního tajemství,
• z evidence cenných papírů,
a to v řízení o jakémkoli trestném činu,
• získané v daňovém řízení, jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění
okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán v souvislosti s daňovým řízením některý z
trestných činů uvedených v ustanovení § 24 odst. 5 písm. b) zákona č. 337/1992 Sb., o
správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů,
• v řízení o trestném činu podle § 180 trestního zákoníku může vyžadovat individuální údaje
získané podle zvláštního zákona pro statistické účely (§ 8 odst. 2 věta druhá trestního
řádu).
2. V žádosti je nutno pro účely toho, aby jí bylo možno co nejrychleji vyhovět, uvést
údaje potřebné pro to, aby povinný subjekt (banka, Česká národní banka, Středisko pro cenné
papíry nebo jiný subjekt, který vede evidenci cenných papírů – srov. zákon č. 256/2004 Sb., o
podnikání na kapitálovém trhu, správce daně, státní orgán, který podle zvláštního zákona
shromažďuje individuální údaje pro statistické účely) mohl věc náležitě identifikovat.
3. Povinný subjekt je povinen - jsou- li splněny podmínky vymezené v § 8 odst. 2
trestního řádu - žádosti vyhovět. Splnění této povinnosti lze vynucovat popř. i uložením
pořádkové pokuty (§ 66 odst. 1 trestního řádu), a to buď přímo povinnému subjektu jako
právnické osobě nebo příslušnému zaměstnanci (srov. rozh. č. 7/1997 Sb. rozh. tr.).
20
VZOR č. 6 – NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘÍKAZU KE SLEDOVÁNÍ
ÚČTU U BANKY (OSOBY OPRÁVNĚNÉ K EVIDENCI
INVESTIČNÍCH
NÁSTROJŮ
PODLE
ZVLÁŠTNÍHO
ZÁKONA)
ZN…./ ZT (KZN KZV)
Okresnímu soudu
adresa
_____________________
Věc: .................... - trestní řízení ve věci přečinu/zločinu .......... podle § ... trestního zákoníku
(obv. ……, nar. …… - stíhání pro přečin/zločin …… podle § …… trestního zákoníku) –
návrh na vydání příkazu podle § 8 odst. 3 věty první trestního řádu k sledování bankovního
účtu (účtu u osoby oprávněné k evidenci investičních nástrojů podle zvláštního zákona)
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ....... podle § 8 odst. 3
věty první trestního řádu n a v r h u j e, aby byl vydán příkaz ke sledování účtu č. …
majitele ……… (jméno a příjmení), ….., nar. …….., bytem …………, neboť je toho v
trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán
trestný čin.
Navrhuje se, aby sledování účtu bylo nařízeno na dobu od ..................... do ....................
[ne jvýše 6 měsíců – srov. § 8 odst. 3 trestního řádu ve znění novely č. 177/2008 Sb.]
O d ů vo d ně n í:
nasvědčujících tomu, že byl spáchán přečin/zločin podle § ...... trestního zákoníku (vykonává
dozor nad vyšetřováním konaným v trestní věci proti obviněnému …….., nar. ….., bytem
……, stíhanému pro zločin/přečin ….. podle § ……. trestního zákoníku).
Ve shora uvedené trestní věci je za účelem řádného objasnění věci (rozvede se účel sledování
účtu, bližší okolnosti věci a důvody, pro které je třeba sledování nařídit) nezbytné postupovat
dle § 8 odst. 3 věty první trestního řádu. Proto se navrhuje sledování účtu, a to na dobu do
……..
21
Sdělení o stavu účtu č. … majitele ……… (jméno a příjmení), ….., nar. …….., bytem
…………, je třeba zasílat (policejnímu orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie
ČR v .......) (Okresnímu - Krajskému státnímu zastupitelství v ...........), průběžně, nejlépe
............. (navrhne se interval, ve kterém mají být tato sdělení zasílána – např. jedenkrát
měsíčně, nebo vždy ke dni …..).
V .......... dne ............
22
§ 8 odst. 3 věta druhá trestního řádu
VZOR č. 7 – NÁVRH NA PRODLOUŽENÍ DOBY SLEDOVÁNÍ
ÚČTU U BANKY (OSOBY OPRÁVNĚNÉ K EVIDENCI
INVESTIČNÍCH
NÁSTROJŮ
PODLE
ZVLÁŠTNÍHO
ZÁKONA)
ZN…./ ZT (KZN KZV)
Krajskému soudu
adresa
____________________
Věc: .................... - trestní řízení ve věci přečinu/zločinu .......... podle § ... trestního zákoníku
– návrh na vydání příkazu podle § 8 odst. 3 věty druhé trestního řádu k prodloužení
doby sledování bankovního účtu (účtu u osoby oprávněné k evidenci investičních
nástrojů podle zvláštního zákona)
Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v ....... podle § 8 odst. 3 věty druhé
trestního řádu n a v r h u j e, aby byl vydán příkaz k p r o d l o u ž e n í doby
sledování bankovního účtu (účtu u osoby oprávněné k evidenci investičních nástrojů podle
zvláštního zákona), a to o....../až do …… (uvede se doba nejvýše v rozsahu dalších 6 měsíců)
č. … majitele ……… (jméno a příjmení), ….., nar. …….., bytem …………, které bylo
nařízeno příkazem Okresního soudu v..........., ze dne …… sp. zn. …., neboť nadále trvá účel,
pro který bylo sledování účtu nařízeno.
Od ůvo d ně n í:
nasvědčujících tomu, že byl spáchán přečin/zločin .............. podle § ...... trestního zákoníku
(vykonává dozor nad vyšetřováním konaným v trestní věci proti obviněnému …….., nar. …..,
bytem ……, stíhanému pro přečin/zločin ….. podle § ……. trestního zákoníku).
V této věci bylo příkazem Okresního soudu v..........., ze dne ……. sp. zn. ……
nařízeno sledování účtu č. … majitele ……… (jméno a příjmení), ….., nar. …….., bytem
…………
Ve shora uvedené trestní věci je za účelem řádného objasnění věci (rozvedou se
důvody, pro které je třeba dobu sledování účtu prodloužit) nezbytné postupovat dle § 8 odst. 3
věty druhé trestního řádu. Proto se navrhuje, aby byl vydán příkaz, jímž se doba sledování
účtu stanovená nejpozději do …….., prodlužuje na dobu dalších (nejvýše 6 měsíců), a to do
……..
Sdělení o stavu účtu č. … majitele ……… (jméno a příjmení), ….., nar. …….., bytem
…………, je třeba zasílat (policejnímu orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie
ČR v ....... ) (Okresnímu - Krajskému státnímu zastupitelství v ...........), průběžně (navrhne se
23
interval, ve kterém mají být tato sdělení zasílána – např. jedenkrát měsíčně, nebo vždy ke dni
…..).
V .......... dne ............
-------------------------------------1. Před podáním návrhu na vydání příkazu ke sledování bankovního účtu nebo účtu u
osoby oprávněné k evidenci investičních nástrojů podle zvláštního zákona je třeba vždy
přezkoumat, zda je to nezbytné k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl
spáchán trestný čin (§ 8 odst. 3 věty první trestního řádu ve spojení s § 8 odst. 2 věty první
trestního řádu).
2. Při podávání návrhu na vydání příkazu, jímž se nařizuje sledování účtu i při podání
návrhu na prodloužení doby sledování (návrh na prodloužení doby sledování se podává ke
krajskému soudu) státní zástupce dbá o to, aby v návrhu vymezil rozsah zásahu do
bankovního tajemství nebo tajnosti údajů z evidence cenných papírů tak, aby byl proveden v
míře co nejmenší, odpovídal závažnosti trestného činu a aby zejména doba trvání sledování
účtu byla přiměřená účelu trestního řízení (§ 1 odst. 1, § 2 odst. 4 trestního řádu).
3. V návrhu na vydání příkazu, jímž soud nařizuje sledování účtu, se uvede zejména
a) přesné označení účtu, který má být sledován, včetně údajů o bance nebo o tom, že
účet je veden u Střediska cenných papírů, a o majiteli účtu,
b) adresa banky nebo označení Střediska cenných papírů,
c) účel sledování účtu,
d) doba, po kterou bude sledování trvat, která může činit nejvýše 6 měsíců,
e) způsob sdělování údajů o bankovních operacích nebo operacích prováděných na
účtu u Střediska cenných papírů státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.
4. V návrhu na vydání příkazu, jímž soud nařízení sledování účtu prodlužuje (o dobu
nejvýše dalších 6 měsíců, tuto dobu nutno náležitě specifikovat a také zdůvodnit) se uvedou
obdobné náležitosti jako v bodě 3., vždy se zdůvodní, proč se prodloužení doby sledování
účtu požaduje.
24
§ 8 odst. 5 trestního řádu
VZOR Č. 8 – ŽÁDOST O PŘEDCHOZÍ SOUHLAS SOUDCE
KE SDĚLENÍ ÚDAJŮ, POKUD ZVLÁŠTNÍ ZÁKON
NESTANOVÍ PODMÍNKY, ZA NICHŽ LZE PRO ÚČELY
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ SDĚLOVAT SKUTEČNOSTI, KTERÉ
JSOU PODLE TAKOVÉHO ZÁKONA UTAJOVÁNY NEBO NA
NĚŽ SE VZTAHUJE POVINNOST MLČENLIVOSTI
ZN ../ ZT (KZN KZV)
Okresnímu soudu
.........
___________________
Věc: .................... - trestní řízení ve věci přečinu/zločinu .......... podle § ... trestního zákoníku žádost podle § 8 odst. 5 trestního řádu o udělení předchozího souhlasu soudce
k vyžádání údajů podléhajících zvláštní povinnosti mlčenlivosti
Příl.: spis policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v .......
ČTS: ...
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v .......... žádá podle § 8
odst. 5 trestního řádu o udělení předchozího souhlasu soudce k tomu, aby
……………(uvede se označení subjektu, který má údaje sdělit) byly orgánům činným
v trestním řízení sděleny tyto skutečnosti :
……..………..
……………….
nasvědčujících tomu, že byl spáchán přečin/zločin ….. podle § ……. trestního zákoníku
(vykonává dozor nad vyšetřováním konaným v trestní věci proti obviněnému …….., nar. …..,
bytem ……, stíhanému pro přečin/zločin ….. podle § ……. trestního zákoníku).
…
Ve věci jsou splněny podmínky podle § 8 odst. 5 trestního řádu, neboť (žádost se
odůvodní s poukazem na neexistenci zvláštního zákona, který by získání požadovaných
údajů dovoloval, na je jich ne zbytnost pro další trestní řízení, i na důležitost vedeného
řízení z hlediska veřejného zájmu, pro kterou je prolomení zvláštní povinnosti
mlčenlivosti v dané m případě důvodné i hlediska zásady přiměřenosti, uvedené v § 2
odst. 4 trestního řádu).
-------------------------------1. Nestanoví- li zvláštní zákon podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení
sdělovat skutečnosti, které jsou podle takového zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje
povinnost mlčenlivosti, lze tyto skutečnosti pro trestní řízení vyžadovat po předchozím
25
souhlasu soudce. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti advokáta podle zákona č. 85/1996
Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
2. Žádost bude mít zpravidla podobu žádosti k vyžádání údajů postupem podle § 8
odst. 5 trestního řádu s tím, že předložit ji subjektu, který má údaje sdělit, bude možno až
poté, co soudce předchozí souhlas k takovému postupu udělí. Tento souhlas se může uvést
přímo na jedno z vyhotovení žádosti.
3. Kromě jiných skutečností bude nutno vždy odůvodnit i přiměřenost zásahu do
zákonem stanovené či uznané povinnosti mlčenlivosti z hlediska dodržení zásady, uvedené
v ustanovení § 2 odst. 4 trestního řádu. Musí být proto odůvodněna i důležitost veřejného
zájmu, vyplývající nejen z povahy a důležitosti vyžadovaných údajů pro trestní řízení, ale i
důležitost trestního řízení samotného, která převáží zájem na ochraně takto zvlášť chráněných
údajů. K tomu, aby byla podána tato žádost, se však nevyžaduje, aby údaje, které jsou
utajované podle zvláštního zákona, nebo na něž se vztahuje zákonem stanovená nebo uznaná
povinnost mlčenlivosti, přičemž zvláštní zákon nestanoví podmínky, za nichž lze tyto údaje
sdělovat pro účely trestního řízení, byly nejprve vyžádány od osoby, která má uvedené údaje
sdělit, a teprve poté bylo postupováno dle § 8 odst. 5 trestního řádu.
26
§ 24 trestního řádu per analogiam (§ 12a odst. 1 zákona o státním zastupitelství)
VZOR č. 9 - USNESENÍ VE VĚCI SPORU O PŘÍSLUŠNOST K
VÝKONU DOZORU V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ MEZI DVĚMA
STÁTNÍMI ZASTUP ITELSTVÍMI
(Vrchní) (Krajské) státní zastupitelství)
NZT ............ (VZT, KZT) .../
Us ne se ní
Státní zástupce Nejvyššího (vrchního, krajského) státního zastupitelství rozhodl dne
........................ v trestní věci obviněného ...................................................., nar. ........., bytem
.............., stíhaného pro přečin/zločin ........... podle § ............. trestního zákoníku, ve sporu
o příslušnost k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení mezi
Okresním (Krajským, Vrchním) státním zastupitelstvím v ......, ve věci u něho vedené pod
sp. zn. ......., a Okresním (Krajským, Vrchním) státním zastupitelstvím v ......., ve věci u něho
vedené pod sp. zn. ........., t a k t o :
Podle § 12a odst. 1 zákona o státním zastupitelství ve spojení s § 24 trestního řádu per
analogiam je příslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení
státní zástupce Okresního (Krajského, Vrchního) státního zastupitelství v ........
Od ůvo d ně n í:
............... (uvedou se základní údaje o skutku a jeho právním posouzení, o tom, me zi
kterými státními zastupitelstvími spor o příslušnost vznikl, jakož i o důvodech, pro které
je věcně příslušný právě státní zástupce toho či kterého státního zastupitelství)
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 věta druhá trestního
řádu).
V ..... dne ...................
Státní zástupce NSZ (VSZ, KSZ)
------------------------------
27
1. Spory o příslušnost k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném
řízení trestním mezi státními zastupitelstvími rozhoduje státní zastupitelství, které je vůči
oběma nejblíže vyšší (§ 12a odst. 1 zákona o státním zastupitelství).
2. Státní zastupitelství, které rozhoduje o sporu o příslušnost, může současně
rozhodnout o odnětí a přikázání věci z důvodu uvedeného v § 25 trestního řádu per analogiam
(vzor č. 10). Výrok o odnětí a přikázání věci tvoří bod II. usnesení.
3. Proti jeho usnesení není stížnost přípustná (tento závěr plyne z § 24 trestního řádu
per analogiam a § 141 odst. 2 věty druhé trestního řádu). Pokud bude o sporu o příslušnost
rozhodovat Nejvyšší státní zastupitelství, uvede se v poučení i odkaz na ustanovení § 141
odst. 3 větu první trestního řádu.
4. Rozhodnutí o sporu o příslušnost k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti
v přípravném řízení trestním má procesní důsledky i pro zastupování veřejné žaloby
v trestním řízení před soudem. Státní zástupce státního zastupitelství, který je příslušný
k výkonu dozoru v přípravném řízení, vystupuje i v rámci projednání trestní věci ve stadiu
řízení před soudem (§ 7 odst. 2 zákona o státním zastupitelství). Možné výjimky mohou
vyplývat jedině z aplikace ustanovení § 12d odst. 2 části druhé věty za středníkem zákona o
státním zastupitelství nebo ustanovení § 179 odst. 1 trestního řádu (za zde uvedených
podmínek).
5. Tento vzor obdobně platí i pro případ, že by vznikl spor o příslušnost mezi státními
zastupitelstvími ve stadiu postupu před zahájením trestního stíhání, neboť i nad tímto
postupem je vykonáván dozor (srov. § 12 odst. 10 trestního řádu).
6. Tento vzor se přiměřeně použije v případech, kdy vznikne spor o příslušnost
k výkonu dohledu mezi státními zastupitelstvími nebo o příslušnost k rozhodnutí o opravných
prostředcích (§ 12a odst. 4 zákona o státním zastupitelství).
28
§ 25 trestního řádu per analogiam
VZOR č. 10 - USNESENÍ O ODNĚTÍ A PŘIKÁZÁNÍ VĚCI
JINÉMU NIŽŠÍMU STÁTNÍMU ZASTUPITELSTVÍ
Vrchní státní zastupitelství (Krajské státní zastupitelství) (Nejvyšší státní zastupitelství)
VZT .../ KZT NZT
Us ne se ní
Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v ..... (Krajského státního
zastupitelství v ...) (Nejvyššího státního zastupitelství) rozhodl dne ............ v trestní věci
obviněného ..............., nar. ..........., bytem ............, stíhaného pro přečin/zločin........... podle
§ ..... trestního zákoníku, vedené u ....... Krajského (Okresního) státního zastupitelství v ......
pod sp. zn. KZV .../ (ZT .../), o návrhu státního zástupce Krajského státního zastupitelství v
... (státního zástupce Okresního státního zastupitelství v .........) na přikázání věci k dalšímu
provádění
úkonů
v trestním
řízení
jinému
státnímu
zastupitelství,
takto:
Podle § 25 trestního řádu per analogiam s e trestní věc obviněného......................
z důležitých důvodů o d n í m á státnímu zástupci Krajského (Okresního) státního
zastupitelství v ...... a p ř i k a z u j e s e k dalšímu provádění úkonů v trestním řízení
státnímu zástupci Krajského (Okresního) státního zastupitelství v .......
Od ůvo d ně n í:
............... (uvedou se základní údaje o skutku a jeho právním posouzení, o tom, kterých
státních zastupitelství se rozhodnutí týká, jakož i o důvodech, pro které bylo rozhodnuto
o odnětí a přikázání věci)
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 věta druhá trestního
řádu).
V ..... dne ...................
Státní zástupce VSZ (KSZ, NSZ)
Poznámky ke vzoru č. 10:
-------------------------------------1. Vyšší státní zastupitelství rozhodne v souladu s ustanovením § 25 trestního řádu
per analogiam o odnětí a přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství z důležitých
důvodů.
2. Rozhodnutí o odnětí a přikázání věci má procesní důsledky i pro zastupování
veřejné žaloby v trestním řízení před soudem. Státní zástupce státního zastupitelství, kterému
byla věc přikázána, vystupuje i v rámci projednání trestní věci ve stadiu řízení před soudem
29
(§ 7 odst. 2 zákona o státním zastupitelství). Možné výjimky mohou vyplývat jedině
z aplikace ustanovení § 12d odst. 2 části druhé věty za středníkem zákona o státním
zastupitelství nebo ustanovení § 179 odst. 1 trestního řádu (za zde uvedených podmínek).
3. O odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu per analogiam se rozhoduje
usnesením, proti kterému není stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 věta druhá trestního řádu ve
spojení s § 25 trestního řádu per analogiam). Pokud bude ve věci rozhodovat Nejvyšší státní
zastupitelství, uvede se v poučení i odkaz na ustanovení § 141 odst. 3 trestního řádu.
4. Tento vzor platí obdobně i pro případ, že by bylo rozhodováno o odnětí a přikázání
věci ve stadiu postupu před zahájením trestního stíhání, neboť i nad tímto postupem je
vykonáván dozor (srov. § 12 odst. 10 trestního řádu). Obecná formulace „k dalšímu provádění
úkonů v trestním řízení“ všechny tyto situace zahrnuje.
5. Tento vzor se přiměřeně použije i v případech, kdy bude rozhodováno o odnětí a
přikázání věci k výkonu dohledu mezi státními zastupitelstvími nebo k rozhodnutí o
opravných prostředcích (§ 12a odst. 3 zákona o státním zastupitelství).
30
§ 25 trestního řádu per analogiam
VZOR č. 11 - USNESENÍ O TOM, ŽE VĚC SE NIŽŠÍMU
STÁTNÍMU ZASTUPITELSTVÍ NEODNÍMÁ
VZT .../ KZT NZT
Us ne se ní
obviněného ..............., nar. ..........., bytem ............, stíhaného pro přečin/zločin ........... podle
pod sp. zn. KZV .../ (ZT .../), o návrhu státního zástupce Krajského státního zastupitelství v
... (státního zástupce Okresního státního zastupitelství v .........) na přikázání věci k výkonu
dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení jinému státnímu zastupitelství,
takto:
Podle § 25 trestního řádu per analogiam trestní věc obviněného ……. s e státnímu
zástupci Krajského (Okresního) státního zastupitelství v ... n e o d n í m á.
Od ůvo d ně n í:
o tom, že věc se nižšímu státnímu zastupitelství neodnímá)
trestního řádu).
V ..... dne ...................
-------------------------------------1. Vyšší státní zastupitelství rozhodne v souladu s ustanovením § 25 trestního řádu
per analogiam o odnětí a přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství z důležitých
důvodů.
2. V úvahu přichází i tzv. negativní rozhodnutí, tzn. o tom, že věc se nižšímu
státnímu zastupitelství neodnímá; i to se činí usnesením (v dalším platí to, co je uvedeno
v poznámkách k vzoru č. 10).
31
§ 25 trestního řádu (§ 12a odst. 2 zákona o státním zastupitelství)
VZOR č. 12 - USNESENÍ O PŘIKÁZÁNÍ VĚCI JINÉMU
NIŽŠÍMU STÁTNÍMU ZASTUPITELSTVÍ
VZT .../ KZT NZT
Us ne se ní
obviněného ..............., nar. ............., bytem ............, stíhaného pro přečin/zločin ........... podle
pod sp. zn. KZV .../ (ZT .../), o návrhu krajského státního zástupce v ... (okresního státního
zástupce v .........) na přikázání věci k dalšímu provádění úkonů v trestním řízení jinému
státnímu zastupitelství, t a k t o :
Podle § 12a odst. 2 zákona o státním zastupitelství ve spojení s § 25 trestního řádu
per analogiam, se p ř i k a z u j e trestní věc obviněného ...................... k dalšímu provádění
úkonů v trestním řízení Krajskému státnímu zastupitelství v ...... (Okresnímu státnímu
zastupitelství v ...........), neboť vedoucí Krajského (Okresního) státního zastupitelství v ...,
jež by jinak bylo k provádění těchto úkonů příslušné, je z projednání věci vyloučen (§ 30
odst. 1 a 3 trestního řádu).
Od ůvo d ně n í:
o přikázání věci – zvlášť musí být zmíněno i usnesení o vyloučení vydané vedoucím
státním zástupce m)
Po uč e ní :
Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 věta druhá
trestního řádu).
V ..... dne ...................
------------------------------1. Vyšší státní zastupitelství rozhodne v souladu s ustanovením § 12a odst. 2
zákona o státním zastupitelství o přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství,
jestliže vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, jež by jinak bylo příslušné, je z
projednání věci vyloučen podle § 30 odst. 1 a odst. 3 druhá věta trestního řádu.
2. O přikázání věci podle § 12a odst. 2 zákona o státním zastupitelství se rozhoduje
usnesením, proti kterému není stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 trestního řádu). Pokud bude o
32
sporu o příslušnost rozhodovat Nejvyšší státní zastupitelství, uvede se v poučení i odkaz na
ustanovení § 141 odst. 3 trestního řádu.
3. Tento vzor se obdobně použije jak pro případ, že by bylo rozhodováno o přikázání
věci ve stadiu postupu před zahájením trestního stíhání, tak i ve stadiu po jeho zahájení.
Obecná formulace „k dalšímu provádění úkonů v trestním řízení“ všechny tyto situace
zahrnuje.
4. Tento vzor se přiměřeně vztahuje i na přikázání věci jinému vyššímu státnímu
zastupitelství k výkonu dohledu nebo k rozhodování o opravných prostředcích (§ 12a odst. 3
zákona o státním zastupitelství).
33
§ 30 a § 31 trestního řádu
VZOR č. 13 - USNESENÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O TOM, ŽE
NENÍ VYLOUČEN
Okresní (Krajské) státní zastupitelství v .......
ZT ....../ KZV
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního
státního zastupitelství v ....... (Krajského státního
zastupitelství v ............) rozhodl dne ................ v trestní věci obviněného ...........................,
nar. ........, bytem ........ stíhaného pro přečin/zločin ........ podle § ................ trestního
zákoníku, podle § 31 odst. 1 trestního řádu o návrhu obviněného .............. na vyloučení
státního zástupce z vykonávání úkonů trestního, t a k t o :
JUDr. .........., státní zástupce Okresního státního zastupitelství v .... (Krajského
státního zastupitelství v ...), n e n í podle § 30 odst. 1 trestního řádu
vy lo uče n z
vykonávání úkonů trestního řízení, neboť nelze mít pochybnosti, že pro
poměr k
projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným
zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení,
nemůže ve věci nestranně rozhodovat.
Od ůvo d ně n í:
............... (uvedou se základní údaje o skutku a jeho právním posouze ní a o důvodech,
pro které bylo rozhodnuto o tom, že státní zástupce není vyloučen)
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno podat
nejpozdě ji do tří dnů od jeho oznámení u Okresního (Krajského) státního zastupitelství
v ......... Stížnost ne má odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 31
odst. 2 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní) státní zastupitelství
v…….. (§ 31 odst. 3 trestního řádu).
V ....... dne .........
34
VZOR č. 14 - USNESENÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O TOM, ŽE
JE VYLOUČEN
ZT ..../ KZV
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního (Krajského státního zastupitelství v .......... rozhodl dne
.............. v trestní věci obviněného .........., nar. ............, bytem ..........., stíhaného pro pokus
přečinu/zločinu ........ podle § 8 odst. 1, § ... trestního zákoníku, podle § 31 odst. 1 trestního
řádu o návrhu obviněného .............. na vyloučení státního zástupce z vykonávání úkonů
trestního řízení, t a k t o :
JUDr. ..................., státní zástupce (Okresního) Krajského státního zastupitelství v
............, j e podle § 30 odst. 1 trestního řádu v y l o u č e n z vykonávání úkonů trestního
řízení, neboť lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se
úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro
poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže ve věci nestranně rozhodovat.
Od ůvo d ně n í:
............... (uvedou se základní údaje o skutku a jeho právním posouze ní a o důvodech,
pro které bylo rozhodnuto o tom, že státní zástupce není vyloučen)
nejpozdě ji do tří dnů od jeho oznámení u Okresního (Krajského) státního zastupitelství
v .......... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 31
odst. 2 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní) státní zastupitelství
v…….. (§ 31 odst. 3 trestního řádu).
V ....... dne ..........
---------------------------------------1. O vyloučení z důvodů uvedených v § 30 trestního řádu rozhodne v trestním
řízení státní zástupce, jehož se tyto důvody týkají, a to i bez návrhu (rozhodování i bez
návrhu se týká pouze rozhodnutí o vyloučení, nikoli též rozhodnutí o tom, že státní zástupce
není vyloučen).
35
2. Vedoucí státního zastupitelství nebo jiný jím pověřený pracovník rozhodují jedině
tehdy, jestliže je namítána jejich podjatost; zpravidla by neměli rozhodovat též za podřízené
státní zástupce.
3. Ustanovení § 12a odst. 1 zákona o státním zastupitelství se týká případu, kdy je
vedoucí státní zástupce vyloučen z projednávání věci (o tom musí sám vydat příslušné
usnesení).
4. Rozhodnutí o vyloučení je nezbytné vždy řádně odůvodnit; mělo by být náležitě
věcně podloženo. Obecně formulované námitky podjatosti nelze považovat za podnět k
vydání rozhodnutí ve smyslu § 31 odst. 1 trestního řádu a v takových případech se podatel
pouze vyrozumí o tom, že o námitku podjatosti se v daném případě nejedná (srov. rozh. č. 7
z Bull. NS ČSR č. 3/1981 a rozh. č. 34/1997 Sb. rozh. tr.).
5. O stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce o vyloučení rozhodne nejblíže vyšší
státní zastupitelství. Stížnost je přípustná i tehdy, rozhoduje- li státní zástupce o svém
vyloučení ve věci, ve které jinak rozhoduje v postavení orgánu druhého stupně (např. o
stížnosti proti usnesení o odložení věci, které vydal policejní orgán).
6. Tento vzor se přiměřeně použije i v případech, kdy se rozhodnutí o vyloučení (nebo
o tom, že státní zástupce není vyloučen) týká nejen věci, v níž státní zástupce vykonává dozor
nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, ale i věci, v níž vykonává nebo má
vykonávat dohled (§ 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství – obdobně srov. i § 12e odst.
1 zákona o státním zastupitelství, byť jde o vnitřní dohled), nebo věci, v níž má rozhodovat o
opravných prostředcích podaných proti rozhodnutí státního zástupce nižšího státního
zastupitelství (§ 12a odst. 3 zákona o státním zastupitelství).
36
§ 43 odst. 2 zákona o soudnictví ve věcech mládeže
VZOR Č. 15 - USNESENÍ O USTANOVENÍ OPATROVNÍKA
OSOBĚ, KTERÁ NEMÁ PLNOU ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM
ÚKONŮM (MLADISTVÉMU)
Okresní státní zastupitelství v ...... (Krajské státní zastupitelství v ........)
ZT .../ KZV
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ......... rozhodl dne
......... v trestní věci proti obviněnému (mladistvému) ............, nar. ..........., bytem ............,
stíhanému pro přečin/zločin (provinění) .......... podle § ............ trestního zákoníku, vedené u
Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ............ pod sp. zn. ZT .../, t a k t o :
Podle § 34 odst. 2 trestního řádu u s t a n o v u j i obviněnému (mladistvému podle
§ 43 odst. 2 zákona o soudnictví ve věcech mládeže) ................., jako opatrovníka pro výkon
práv zákonného zástupce v trestním řízení proti němu (v případě mladistvého se uvede
příslušný orgán Obecního úřadu obce s rozšířenou působností vykonávající působnost orgánu
sociálně právní ochrany dětí, resp. jeho zaměstnanec).
Od ůvo d ně n í:
Policejní orgán Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ........ stíhá pod
ČTS: …. obviněného (mladistvého) pro přečin/zločin (provinění) .......... podle § ... trestního
zákoníku, jehož se měl dopustit tím, že ........
Podle § 34 odst. 1 trestního řádu zákonný zástupce obviněného, který je zbaven
způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, je
oprávněn obviněného zastupovat, zejména zvolit mu obhájce, činit za obviněného návrhy,
podávat za něho žádosti a opravné prostředky; je též oprávněn zúčastnit se těch úkonů,
kterých se podle zákona může zúčastnit obviněný. Ve prospěch obviněného může zákonný
zástupce tato práva vykonávat i proti vůli obviněného. (Podle § 43 odst. 1 zákona o soudnictví
ve věcech mládeže zákonný zástupce mladistvého je oprávněn mladistvého zastupovat,
zejména zvolit mu obhájce, činit za mladistvého návrhy, podávat za něho žádosti a opravné
prostředky; je též oprávněn zúčastnit se těch úkonů, kterých se podle zákona může zúčastnit
mladistvý. Ve prospěch mladistvého může zákonný zástupce tato práva vykonávat i proti
jeho vůli).
Zákonní zástupci mladistvého nemohou řádně vykonávat svá práva podle ustanovení
§ 43 odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže, neboť ............................., přičemž
zároveň hrozí nebezpečí z prodlení. Proto jako opatrovník byl obviněnému (mladistvému)
ustanoven ................... (v případě mladistvého se uvede příslušný orgán Obecního úřadu obce
s rozšířenou působností vykonávající působnost orgánu sociálně právní ochrany dětí, resp.
jeho zaměstnanec).
nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního (Krajského) státního zastupitelství v
......... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 34 odst. 2
37
trestního řádu, § 43 odst. 2 zákona o soudnictví ve věcech mládeže). O stížnosti rozhoduje
Krajské (Vrchní) státní zastupitelství v ..................
V .................... dne .........
-------------------------------1. Opatrovníka k výkonu oprávnění zákonného zástupce obviněného státní zástupce
v přípravném řízení ustanoví, jestliže zákonný zástupce nemůže vykonávat svá práva (např.
pro kolizi zájmů mezi ním a obviněným nebo mezi obviněným a ostatními sourozenci nebo
proto, že je neznámého pobytu) a zároveň je nebezpečí z prodlení.
2. Stejný bude postup (podle § 34 odst. 2 trestního řádu per analogiam, § 43 odst. 2
zákona o soudnictví ve věcech mládeže) i v případě, kdy obviněný, který je zbaven
způsobilosti k právním úkonům, nebo je osobou, jejíž způsobilost k právním úkonům byla
omezena, nemá zákonného zástupce a je nebezpečí z prodlení.
3. U mladistvého obviněného je třeba postupovat podle ustanovení § 43 odst. 1, 2
zákona o soudnictví ve věcech mládeže.
4. Pokud nehrozí nebezpečí z prodlení, státní zástupce dá podnět k postupu podle § 37
odst. 1, 2, § 78 a § 83 odst. 1 zákona o rodině, resp. § 27 odst. 2 obč. zák., příslušnému soudu.
5. Rozhodnutí podle § 34 odst. 2 trestního řádu (§ 43 odst. 2 zákona o soudnictví ve
věcech mládeže) se činí usnesením (§ 119 odst. 2 trestního řádu), proti němuž je přípustná
stížnost, která nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 34 odst. 2
trestního řádu, popř. § 43 odst. 2 zákona o soudnictví ve věcech mládeže).
6. Jako opatrovník by měla být ustanovena především fyzická osoba, v případě
mladistvého pak příslušný orgán obecního úřadu obce s rozšířenou působností vykonávající
působnost orgánu sociálně právní ochrany dětí, resp. jeho zaměstnanec.
7. Z hlediska uplatňování zákonných práv mladistvého je třeba odlišovat procesní
práva kolizního opatrovníka (který vykonává práva zákonného zástupce mladistvého
obviněného) a procesní práva a povinnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (srov. § 40,
§ 55, § 56, § 60, § 64 odst. 2, § 64 odst. 3 písm. b), § 67 odst. 1, odst. 2, § 72 odst. 1 zákona o
soudnictví ve věcech mládeže). Opatrovníkem mladistvého nemůže být ustanoven
zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který ve věci byl nebo by mohl být činný
jako zástupce tohoto orgánu v trestním řízení proti mladistvému obviněnému, neboť tyto
funkce jsou neslučitelné (viz rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. 4. 1997, sp. zn.
1 To 82/97). Nerespektování shora naznačené neslučitelnosti procesních funkcí může být
důvodem vrácení věci státnímu zástupci k došetření podle ustanovení § 188 odst. 1 písm. e)
trestního řádu z důvodu závažné vady řízení.
Neexistuje zde neslučitelnost daná již jen samotným pracovním zařazením tohoto
zaměstnance v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Nic tedy nebrání tomu, aby v
trestní věci působili dva různí zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany dětí příslušného
obecního úřadu obce s rozšířenou působností - jeden jako opatrovník (obviněného
mladistvého), druhý jako orgán sociálně-právní ochrany dětí.
38
VZOR č. 16 – NÁVRH SOUDU NA VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ,
ŽE POŠKOZENÍ MOHOU SVÁ PRÁVA V TRESTNÍM ŘÍZENÍ
UPLATŇOVAT POUZE PROSTŘEDNICTVÍM SPOLEČNÉHO
ZMOCNĚNCE, KTERÉHO SI ZVOLÍ
Okresní (Krajské) státní zastupitelství v ............
ZT ../ KZV
Okresnímu soudu
.........
________________
Věc: obv. .................. - trestní stíhání - návrh na vydání rozhodnutí, že poškození mohou
svá práva v trestním řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého
si zvolí (trestní řízení ve věci – uvede se charakteristika věci, v níž nebylo dosud zahájeno
trestní stíhání)
Příl.: vyšetřovací (trestní) spis Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v .......
ČTS: ...
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v .......... podává podle
§ 44 odst. 2 věty první trestního řádu n á v r h, aby bylo rozhodnuto o tom, že v této trestní
věci poškození mohou svá práva v trestním řízení uplatňovat pouze prostřednictvím
společného zmocněnce, kterého si zvolí.
V uvedené trestní věci je obviněný ........................, nar. ..........., bytem .........,
policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ............. pod ČTS:
… stíhán pro přečin/zločin .......... podle § ......... trestního zákoníku, jehož se měl dopustit
tím, že ................................... (uvede se stručný popis skutku v souladu s usnesením o
zahájení trestního stíhání) (uvede se věc, v níž zatím trestní stíhání zahájeno nebylo).
Počet poškozených v této věci činí ……. a je proto mimořádně vysoký a jednotlivým
výkonem jejich práv by mohl být ohrožen rychlý průběh trestního stíhání. (Uvedou se
případně další podrobnosti k této otázce a ke zdůvodnění návrhu.)
Z výše uvedených důvodů je proto činěn tento návrh.
V ............ dne .............
-------------------------------1. Je-li počet poškozených mimořádně vysoký a jednotlivým výkonem jejich práv by
mohl být ohrožen rychlý průběh trestního stíhání, rozhodne v přípravném řízení na návrh
státního zástupce soudce (jehož příslušnost se určí podle hledisek uvedených v § 26 trestního
39
řádu), že poškození mohou svá práva v trestním řízení uplatňovat pouze prostřednictvím
společného zmocněnce, kterého si zvolí. K tomuto postupu srov. i výkl. stan. č. 12/2003 Sb. v.
s. NSZ.
2. Rozhodnutí, které soud činí usnesením, pak v přípravném řízení státní zástupce
oznámí poškozeným, kteří již uplatnili nárok na náhradu škody (§ 43 odst. 3 trestního řádu);
ostatním poškozeným rozhodnutí oznámí při prvém úkonu trestního řízení, ke kterému se
předvolávají nebo o kterém se vyrozumívají. Společný zmocněnec vykonává práva
poškozených, které zastupuje, včetně uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení.
40
VZOR Č. 17 - USNESENÍ O USTANOVENÍ OPATROVNÍKA
POŠKOZENÉMU, KTERÝ NEMÁ PLNOU ZPŮSOBILOST
K PRÁVNÍM ÚKONŮM
ZT .../ KZV
Us ne se ní
......... v trestní věci proti obviněnému ............, nar. ........., bytem .........., stíhanému pro
přečin/zločin .......... podle § ............ trestního zákoníku, vedené u Okresního (Krajského)
státního zastupitelství v........... pod sp. zn. ZT .../, t a k t o :
Podle § 45 odst. 2 trestního řádu u s t a n o v u j i poškozenému ................., nar.
........, bytem......, pro potřeby tohoto trestního řízení jako opatrovníka k výkonu práv jeho
zákonného zástupce ................, (v případě nezletilého se ustanoví opatrovníkem zpravidla
orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí, tj. příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností).
Od ůvo d ně n í:
Policejní orgán Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ........ stíhá pod
ČTS: … obviněného.... pro přečin/zločin .......... podle § ... trestního zákoníku, jehož se měl
dopustit tím, že ........
(pokud nebylo dos ud zahájeno trestní stíhání, uvede se, v jaké věci je konáno
prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán přečin/zločin …. podle §
… trestního zákoníku)
V trestní věci vystupuje jako poškozený ................... Zákonní zástupci poškozeného
nemohou řádně vykonávat svá práva podle ustanovení § 45 odst. 1 trestního řádu, neboť
............................., přičemž zároveň hrozí nebezpečí z prodlení. Proto jako opatrovník byl
poškozenému ustanoven ................... (v případě nezletilého poškozeného se ustanoví
opatrovníkem zpravidla orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí, tj. příslušný obecní
úřad obce s rozšířenou působností).
......... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 45 odst. 2
trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní) státní zastupitelství v ..................
V .................... dne .........
41
-------------------------------1. V případech, v nichž zákonný zástupce poškozeného nemůže vykonávat svá práva
uvedená v § 45 odst. 1 trestního řádu a je nebezpečí z prodlení, v přípravném řízení státní
zástupce ustanoví k výkonu práv poškozenému opatrovníka. Zákonný zástupce poškozeného
nemůže vykonávat svá práva zejména pro kolizi zájmů mezi ním a poškozeným mezi
poškozeným a ostatními sourozenci nebo proto, že je neznámého pobytu.
2. Stejný bude postup (podle § 45 odst. 2 trestního řádu per analogiam) i v případě,
kdy poškozený, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo je osobou, jejíž
způsobilost k právním úkonům byla omezena, nemá zákonného zástupce a je nebezpečí z
prodlení.
3. Rozhodnutí se zde činí formou usnesení (§ 119 odst. 2 trestního řádu), proti němuž
je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s §
45 odst. 2 trestního řádu).
4. Jako opatrovník by měla být ustanovena především fyzická osoba, a jde- li o
nezletilého, zpravidla orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí, tj. příslušný obecní
úřad obce s rozšířenou působností.
5. Tento vzor se použije přiměřeně při ustanovování opatrovníka poškozenému, který
je právnickou osobou [obcí či krajem] – v podrobnostech viz výkl. stan. č. 2/2009 Sb. v. s.
NSZ.
42
§ 47 trestního řádu
VZOR č. 18 POŠKOZENÉHO
USNESENÍ
O
ZAJIŠTĚNÍ
NÁROKU
Okresní (Krajské) státní zastupitelství v ................
ZT ... / KZV
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v .........................
rozhodl dne ...................... v trestní věci obviněného ................................... , o návrhu
poškozeného .............., nar. ......., bytem .......... (pokud státní zástupce rozhodne bez
návrhu poškozeného, uvedou se zde slova „be z návrhu poškozeného“), podle § 47 odst. 1,
2 trestního řádu (věty první - pokud na návrh poškozeného - věty druhé - pokud bez
návrhu poškozeného), t a k t o :
Podle § 47 odst. 1, 2 trestního řádu se zajišťuje nárok poškozeného .............................,
(nar. ........, byte m ........., pokud již nebylo uvedeno v prvním odstavci výroku) na
náhradu škody způsobené mu přečinem/zločinem ................. podle § ................ trestního
zákoníku ve výši nejméně….(výši škody nutno specifikovat, neboť nárok lze zajistit na
majetku obviněného jen do pravděpodobné výše škody), neboť je důvodná obava, že
uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno
(nebo ztěžováno - uvede se příslušná alternativa, popř. obě). Zajištění se vztahuje na tyto
části majetku obviněného ................, nar. ........., bytem .............:
(uvede se výčet věcí tak, aby nemohly být zamě něny s jinými, přičemž rozsah zajištění,
tj. celková hodnota zajišťovaných věcí, musí alespoň v hrubých rysech odpovídat výši
škody, z níž se vychází).
Obviněnému ....... se zakazuje, aby nakládal s věcmi, které jsou uvedeny v tomto
usnesení, nebo které při výkonu takového rozhodnutí budou sepsány. Dále se obviněnému
zakazuje, aby po oznámení usnesení majetek převedl na někoho jiného nebo ho zatížil.
Obviněnému se ukládá, aby státnímu zástupci, který toto usnesení vydal, do 15 dnů od
oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k majetku předkupní nebo jiné právo; jinak obviněný
odpovídá za škodu tím způsobenou.
Pokud trvá zajištění, jsou neúčinné veškeré právní úkony obviněného, které se týkají
zajištěného majetku, s výjimkou úkonů směřujících k odvrácení bezprostředně hrozící škody
(§ 47 odst. 6 trestního řádu).
Od ůvo d ně n í:
.... (Uvedou se údaje k zaháje ní trestního stíhání a ke skutkovému stavu.)
Nárok poškozeného na náhradu škody jím byl řádně uplatněn a o jeho důvodnosti a
výši v tomto stadiu trestního řízení není pochybností. Přitom z výpovědí shora uvedených
svědků a vyjádření samotného poškozeného vyplývá, že je dána důvodná obava, že
uspokojení nároku na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno a ztěžováno.
Proto bylo v souladu s § 47 odst. 2 trestního řádu návrhu poškozeného vyhověno a podle
§ 47 odst. 1 trestního řádu bylo rozhodnuto o zajištění nároku poškozeného na náhradu
škody až do pravděpodobné výše škody na majetku obviněného. Shora ve výrokové části
tohoto usnesení jsou uvedeny věci, na které se zajištění vztahuje.
43
(Pokud státní zástupce rozhodne o zajištění bez návrhu, upraví se přísluš ným
způsobem odůvodnění – v těchto případech se postupuje dle § 47 odst. 2 věty druhé
trestního řádu)
................. Stížnost nemá odkladný účinek (§ 49 trestního řádu a contrario ve spojení s
§ 141 odst. 4 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Okresní (Krajský) soud v..................
(§ 146a odst. 1 písm. h) trestního řádu).
V ......... dne ...............
-------------------------------1. Zajištění nároku poškozeného přichází v úvahu až po zahájení trestního stíhání
(§ 160 odst. 1 trestního řádu). Výše škody musí být alespoň v minimálním rozsahu stanovena,
neboť je pro rozsah zajišťovaných hodnot určující (srov. v § 47 odst. 1 trestního řádu: „…lze
až do pravděpodobné výše škody zajistit…“).
2. O zajištění nároku poškozeného rozhoduje v přípravném řízení státní zástupce na
návrh poškozeného (srov. § 47 odst. 2 trestního řádu). Státní zástupce v přípravném řízení
není bezpodmínečně vázán návrhem poškozeného, neboť může takto postupovat i bez
návrhu, vyžaduje- li to ochrana zájmů poškozeného, zejména hrozí- li nebezpečí z prodlení (§
47 odst. 2 věta druhá trestního řádu). Takto by bylo možno postupovat např. tehdy, jestliže by
obviněný svým majetkem nakládal způsobem uvedeným shora a zároveň poškozený by pro
dlouhodobý pobyt v cizině, vážné onemocnění nemohl vykonávat svá práva.
3. O návrhu poškozeného na zajištění jeho nároku (§ 47 odst. 2 věta první trestního
řádu) se nevydává tzv. negativní rozhodnutí, ale poškozenému se pouze sdělí důvody, pro
které nebylo k zajištění jeho nároku na náhradu škody přistoupeno. Poškozený se může
domáhat přezkoumání postupu státního zástupce podnětem k výkonu dohledu (§ 12d, § 12e
zákona o státním zastupitelství, § 1 a § 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb.).
4. V usnesení podle § 47 odst. 1, 2 trestního řádu je nutné popsat části majetku
obviněného určené k zajištění nároku. Obviněnému se zakáže, aby nakládal s věcmi, které
jsou uvedeny v usnesení o zajištění, nebo které při výkonu takového rozhodnutí budou
sepsány; dále se obviněnému zakáže, aby po oznámení usnesení majetek převedl na někoho
jiného nebo ho zatížil a uloží mu, aby státnímu zástupci do 15 dnů od oznámení usnesení
sdělil, zda a kdo má k majetku předkupní nebo jiné právo, s poučením, že jinak obviněný
odpovídá za škodu tím způsobenou (§ 47 odst. 4 trestního řádu).
5. Některé věci jsou ze zajištění vyloučeny (srov. § 47 odst. 5 trestního řádu).
6. S majetkem obviněného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění, lze v rámci
výkonu rozhodnutí nakládat jen po předchozím souhlasu státního zástupce; to neplatí, je- li
výkon rozhodnutí prováděn k uspokojení pohledávky státu (§ 47 odst. 7 trestního řádu).
7. Práva třetích osob k zajištěnému majetku lze uplatnit podle zvláštního právního
předpisu (§ 47 odst. 8 trestního řádu).
8. Poškozený musí být o zajištění jeho nároku vždy vyrozuměn s upozorněním na
důvody, pro něž se zajištění podle § 48 odst. 1 trestního řádu zruší (§ 47 odst. 9 trestního
řádu).
44
9. Jestliže státní zástupce v přípravném řízení zajistí nárok poškozeného podle § 47
odst. 1 trestního řádu a jestliže proti takovému usnesení je podána stížnost, rozhoduje o ní
soud, jehož příslušnost vyplývá z ustanovení § 146a trestního řádu. Musí přitom jít o soud,
jehož obvod působnosti je totožný s obvodem působnosti státního zástupce, o jehož usnesení
jde. Pro určení příslušnosti soudu zde nemá význam ustanovení § 26 trestního řádu (srov.
rozh. č. 55/1995 Sb. rozh. tr.).
10. Při výkonu zajištění majetku v přípravném řízení postupuje státní zástupce podle
ustanovení zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodl- li státní zástupce v
přípravném řízení o zajištění majetku podle § 47 trestního řádu, je povinen zabezpečit
provedení všech úkonů nezbytných k výkonu takového rozhodnutí, a to i před nabytím jeho
právní moci (§ 2 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb.).
45
§ 47 odst. 10, § 1 odst. 3 věta první, § 9 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění
majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů
VZOR č. 18A – OPATŘENÍ O POVĚŘENÍ SPRÁVOU
MAJETKU ZAJIŠTĚNÉHO OBVINĚNÉMU ÚŘAD PRO
ZASTUPOVÁNÍ STÁTU VE VĚCECH MAJETKOVÝCH NEBO
SOUDNÍHO EXEKUTORA
Okresní (Krajské) státní zastupitelství v …….
Zt KZv VZv
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
územní pracoviště
…………………….
nebo
Soudní exekutor
……………. (jméno a příjmení)
Exekutorský úřad ……… (uvede se přesná adresa)
Věc: obv. ………… (jméno a příjme ní obviněného), nar. …….. [označení věci
předmětem řízení, probíhá-li prověřování] – pověření výkone m správy zajištěného
majetku
I.
Státní
zástupce Okresního (Krajského, Vrchního) státního
zastupitelství
......................... svým usnesením ze dne .................. sp. zn. ….., které nabylo právní moci dne
………, rozhodl v trestní věci obviněného ................................... , nar. ………, bytem ……..,
t. č. …… (pro případ, že se obviněný nachází např. ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí
svobody, atd.), stíhaného pro trestný čin ……. podle § ……… trestního zákoníku, o návrhu
poškozeného .............., nar. ......., bytem .......... (pokud státní zástupce rozhodne bez
návrhu poškozeného, uvedou se zde slova „be z návrhu poškozeného“), podle § 47 odst. 1,
2 trestního řádu (věty první - pokud na návrh poškozeného - věty druhé - pokud bez
návrhu poškozeného), tak, že podle § 47 odst. 1, 2 trestního řádu se zajišťuje nárok
poškozeného ............................., na náhradu škody způsobené mu trestným činem
................. podle § ................ trestního zákoníku, neboť byla důvodná obava, že uspokojení
nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude í se vztahuje na tyto
části majetku obviněného ................,:mařeno (nebo ztěžováno - uvede se příslušná
alternativa, popř. obě). Zajištění se vztahuje na tyto části majetku obviněného ................,:
46
(uvede se výčet věcí tak, aby nemohly být zaměněny s jinými).
…………………………………
………………………………..
………………………………..
(Byla-li obviněným nebo jinou osobou složena v souladu s ustanovením § 47a trestního
řádu peněžitá jistota nižší oproti výši odpovídající pravdě podobné mu nároku
poškozeného na náhradu škody a státní zástupce provedl zajišťovací úkony na majetku
obviněného pouze v rozsahu, v jaké m pravděpodobný nárok poškozeného na náhradu
škody nebyl zajištěn peně žitou jistotou, zmíní se i usnesení, jímž byla přijata tato
peněžitá jistota a v jaké výši.)
II.
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ......................... svým
usnesením ze dne .................. sp. zn. ….., které nabylo právní moci dne ………, rozhodl v
trestní věci obviněného ................................... , nar. ………, bytem …….., t. č. …… (pro
případ, že se obviněný nachází např. ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, atd.),
stíhaného pro trestný čin ……. podle § ……… trestního zákoníku, tak, že podle § 347 odst. 1
trestního řádu se zajišťuje majetek obviněného, neboť obviněný je stíhán pro trestný čin, za
který je vzhledem k povaze a závažnosti činu a poměrům obviněného třeba očekávat uložení
trestu propadnutí majetku, a byla obava, že výkon tohoto trestu bude zmařen nebo ztížen.
I. i II.
Majetek, který byl zajištěn, a to …………………………………………….
(uvede se v souladu s tím, jak byl majetek, na který se vztahovalo usnesení o
zajištění majetku, ke dni vydání pově ření zjištěn a sepsán - části majetku nebo věci se
uvedou vždy tak, aby nemohlo dojít k záměně) se v současné době nachází ………..
(uvede se, kde se, popř. u koho, se majetek nebo jeho části nacháze jí)
Byly-li nějaké věci složeny do úschovy soudu, uvede se příslušné rozhodnutí
soudu a kde se věci nacházejí (u soudu nebo u fyzické či právnické osoby jako
schovatele)
Výkone m správy zajištěného majetku podle ustanovení § 1 odst. 3 věty první a §
9 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o
změně některých zákonů
p o v ě ř u j i ……………………… (uvede se zcela přesné označení toho subjektu, je muž
je pově ření adresováno).
Pověření je účinné dnem, kdy jste je obdržel (i).
V souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 279/2003 Sb. Vás poučuji, že nemůžete- li zajistit
výkon správy sám, jste oprávněn pověřit podle povahy zajištěného majetku výkonem jeho
správy:
a) organizační složku státu, příslušnou hospodařit s určitým majetkem, nebo
b) na základě smlouvy a za úplatu jinou osobu podnikající v určité oblasti.
47
Smlouvu uvedenou v § 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 279/2003 Sb. můžete uzavřít jen
po předchozím souhlasu státního zástupce, který toto pověření vydal (§ 9 odst. 5 zákona č.
279/2003 Sb.).
Dále Vás poučuji o tom, že obsahem smlouvy uzavřené s jinou osobou podle § 9 odst.
3 písm. b) zákona č. 279/2003 Sb. musí být i ujednání o odpovědnosti za škodu způsobenou
na zajištěném majetku v době výkonu jeho správy, jinak je smlouva neplatná; tímto
ujednáním se stát nemůže zprostit odpovědnosti za škodu vůči obviněnému (§ 9 odst. 4
zákona č. 279/2003 Sb.).
Poznámky k vzoru č. 18A:
-------------------------------1. Podle povahy a rozsahu zajištěného majetku obviněného vykonává jeho správu po
dobu trvání zajištění v přípravném řízení státní zástupce státního zastupitelství, které ve věci
rozhodlo v prvním stupni, nejde-li o zajištěné věci podléhající zvláštnímu režimu (§ 9 odst. 2
zákona č. 279/2003 Sb.).
2. U věcí složených do úschovy soudu vykonává správu soud (§ 185f o. s. ř.).
3. Obdobně se postupuje, rozhodl- li státní zástupce v přípravném řízení o zajištění
majetku nebo věcí (např. podle § 78, § 79, § 79c až § 79f tr. ř.), nejde-li o převzetí jednotlivé
věci do úschovy za účelem provedení důkazu (§ 1 odst. 2 věta za středníkem zákona č.
279/2003 Sb.).
4. Písemné pověření Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (§ 1 odst. 2
písm. c) zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových) nebo
soudního exekutora (§ 76a zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu) obsahuje
a) označení věci,
b) jméno a příjmení obviněného, popřípadě další jeho osobní údaje,
c) právní posouzení skutku, pro který je obviněný stíhán,
d) výrok z usnesení státního zástupce, jímž bylo rozhodnuto o zajištění majetku, a den nabytí
právní moci tohoto usnesení,
e) výslovné určení majetku, jeho částí a jednotlivých věcí včetně údaje o tom, kde či u koho
se nacházejí; části majetku nebo věci se uvedou tak, aby nemohlo dojít k záměně,
f) údaj o tom, kdo byl pověřen správou zajištěného majetku,
g) poučení, že nemůže- li pověřený orgán správu zajištěného majetku vykonávat, pověří podle
povahy zajištěného majetku výkonem jeho správy některý ze subjektů uvedený v zákoně (§ 9
odst. 3 zákona č. 279/2003 Sb.)
h) poučení, že smlouvu s jinou osobou o správě majetku (§ 9 odst. 3 písm. b) zákona č.
279/2003 Sb.) lze před podáním obžaloby uzavřít jen po předchozím souhlasu státního
zástupce.
5. Tento vzor je shora koncipován tak, že se vychází z toho, že jde o majetek, který byl
zajištěn obviněnému. V případě, že pověření správou se bude vydávat za situace, kdy probíhá
ještě prověřování skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu a došlo k zajištění
majetku nebo věcí (a pověření správou vydává nikoli policejní orgán – podle § 1 odst. 3 části
věty druhé za středníkem – s předchozím souhlasem státního zástupce), je nutno úvodní část
pověření tomuto faktu přizpůsobit.
6. Vzor se použije přiměřeně, pověřuje- li státní zástupce správou zajištěného majetku
některý ze subjektů uvedených v § 9 odst. 3 zákona č. 279/2003 Sb.
48
VZOR č. 19 - USNESENÍ O ZRUŠENÍ ZAJIŠTĚNÍ NÁROKU
POŠKOZENÉHO,
POMINUL-LI DŮVOD
ZAJIŠTĚNÍ
NÁROKU NEBO BYLO-LI TRESTNÍ STÍHÁNÍ ZASTAVENO
ZT ../ KZV
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ................. rozhodl
dne ................. v trestní věci obviněného .............................., nar. ......., bytem ........... o
návrhu obviněného ......... (nebo i bez tohoto návrhu), podle § 48 odst. 1 písm. ... trestního
řádu (uvede se některé z pís men a) až c) z § 48 odst. 1 trestního řádu) t a k t o :
Zajištění nároku poškozeného .........................., nar. .........., bytem ......, na náhradu
škody způsobené mu přečinem/zločinem ................. podle § .............................. trestního
zákoníku, ve výši nejméně….., které se na základě usnesení státního zástupce Okresního
(Krajského) státního zastupitelství v ..... ze dne ............... sp. zn. ZT (KZV), vztahovalo na
tyto části majetku obviněného ..................., nar. ......, bytem ..........:
(uvede se výčet věcí tak, aby nemohly být zaměněny s jinými, z usnesení podle § 47 odst.
1, 2 trestního řádu)
se podle § 48 odst. 1 písm. ... trestního řádu z r u š u j e, neboť ..... (uvede se zákonná dikce
příslušného písmene § 48 odst. 1 trestního řádu).
Od ůvo d ně n í:
.... (Uvedou se údaje k zaháje ní trestního stíhání a ke skutkovému stavu, k okolnostem,
za nichž bylo vydáno usnesení podle § 47 odst. 1, 2 trestního řádu, a k důvodům zrušení
zajištění)
................. Stížnost má odkladný účinek (§ 49 trestního řádu ve spojení s § 141 odst. 4
trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní) státní zastupitelství v .........
V ......... dne ...............
------------------------------1. Jakmile pomine obava, že uspokojení nároku poškozeného bude mařeno nebo
ztěžováno, zejména bylo- li dosaženo dohody mezi poškozeným a obviněným nebo zaručil- li
49
obviněný poškozenému, že nárok bude uspokojen, státní zástupce usnesením zruší zajištění
(§ 48 odst. 1 písm. a) trestního řádu). Další důvody pro zrušení zajištění vyplývají z
ustanovení § 48 odst. 1 písm. b) a c) trestního řádu.
2. Tzv. negativní rozhodnutí se ani v tomto případě nevydává a obviněnému se pouze
sdělí důvody, pro které nebylo k postupu dle § 48 odst. 1 trestního řádu přistoupeno.
Obviněný se může domáhat nápravy prostřednictvím podnětu k výkonu dohledu (§ 12d, § 12e
zákona o státním zastupitelství, § 1 a § 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb.).
3. Poučení o řádném opravném prostředku vždy odpovídá ustanovení § 49 trestního
řádu.
50
VZOR č. 19A - USNESENÍ O VYNĚTÍ VĚCI NENÁLEŽEJÍCÍ
OBVINĚNÉMU ZE ZAJIŠTĚNÍ NÁROKU POŠKOZENÉHO
Okresní (Krajské) státní zastupitelství v ..................
ZT .. / KZV
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v .................. rozhodl
dne ................ v trestní věci obviněného ....................., nar. ...., bytem........., o návrhu
obviněného ..................... (nebo návrhu jiné osoby, resp. i bez tohoto návrhu), podle § 48
odst. 2 věty druhé trestního řádu, t a k t o :
Z věcí pocházejících z majetku obviněného .........................., na něž se na
základě usnesení státního zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ................
ze dne .............. sp. zn. ZT (KZV), které nabylo právní moci dne ..........., vztahovalo
zajištění nároku poškozeného ..................................., nar. ........, bytem ............, na náhradu
škody způsobené mu přečinem/zločinem ....... podle § ........ trestního zákoníku, se podle §
48 odst. 2 druhé věty trestního řádu v y j í m á ............. (uvede se přesný popis věci),
neboť zajištěním byla postižena věc (byly postiženy věci) náležející jiné osobě než
obviněnému.
Od ůvo d ně n í:
za nichž bylo vydáno usnesení podle § 47 odst. 1, 2 trestního řádu, a k důvodům vynětí
věci ze zajištění).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno podat nejpozději do
tří dnů od jeho oznámení u Okresního (Krajského) státního zastupitelství v .................
Stížnost má odkladný účinek (§ 49 trestního řádu ve spojení s § 141 odst. 4 trestního řádu).
O stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní) státní zastupitelství v .........
V ......... dne ...............
--------------------------------1. V odůvodnění se uvede důvod vynětí, zpravidla provedeného na podkladě návrhu
dotčené osoby (např. bude zjištěno, že věc, na níž se podle původního rozhodnutí
zajištění vztahovalo, náleží jiné osobě).
2. Tzv. negativní rozhodnutí se ani v tomto případě nevydává a obviněnému nebo jiné
osobě se pouze sdělí důvody, pro které nebylo k postupu dle § 48 odst. 2 věty druhé trestního
řádu přistoupeno. Obviněný nebo jiná osoba se mohou domáhat nápravy prostřednictvím
podnětu k výkonu dohledu (§ 12d, § 12e zákona o státním zastupitelství, § 1 a § 2 vyhlášky
č. 23/1994 Sb.).
51
3. Poučení o
trestního řádu.
řádném opravném prostředku vždy odpovídá ustanovení § 49
52
VZOR č. 20 - USNESENÍ O OMEZENÍ ZAJIŠTĚNÍ NÁROKU
POŠKOZENÉHO
ZT .. / KZV
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního
zastupitelství v .................
rozhodl dne ................ v trestní věci obviněného ..................., nar. ....., bytem ......., o
návrhu obviněného .............. (nebo i bez tohoto návrhu) podle § 48 odst. 2 věty první
trestního řádu, t a k t o :
Zajištění nároku poškozeného ........................., nar. .........., bytem ........, na náhradu
škody způsobené mu přečinem/zločinem ........... podle § ........... trestního zákoníku ve výši
nejméně…., když zajištění se na základě usnesení státního zástupce Okresního (Krajského)
státního zastupitelství v ....... ze dne ............... sp. zn. ZT (KZV), které nabylo právní moci
dne ................., vztahovalo na tyto části majetku obviněného ..................., nar. ........, bytem
.......:
(uvede se výčet věcí tak, aby nemohly být zaměněny s jinými, z usnesení podle § 47 odst.
1, 2 trestního řádu)
se podle § 48 odst. 2 věty první trestního řádu o m e z u j e jen na: ..... (uvede se přesný
popis věci, na kterou se zajištění omezuje), neboť zajištění není třeba v rozsahu, v němž
bylo nařízeno.
Od ůvo d ně n í:
za nichž bylo vydáno usnesení podle § 47 odst. 1, 2 trestního řádu, a k důvodům ome zení
zajištění).
................. Stížnost má odkladný účinek (§ 49 trestního řádu ve spojení s § 141 odst. 4
trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Okresní (Krajský) soud v ......... [§ 146a odst. 1 písm.
h) trestního řádu].
V ......... dne ...............
53
-------------------------------1. V odůvodnění se poukáže na důvod, pro který se k omezení zajištění přistoupilo
(např. proto, že pravděpodobná výše škody se snížila, nebo proto, že obviněný nebo jiná
osoba za něj určitou část škody poškozenému nahradila).
2. Tzv. negativní rozhodnutí se ani v tomto případě nevydává a obviněnému se pouze
sdělí důvody, pro které nebylo k postupu dle § 48 odst. 2 první věty trestního řádu
přistoupeno. Obviněný se může domáhat nápravy prostřednictvím podnětu k výkonu dohledu
(§ 12d, § 12e zákona o státním zastupitelství, § 1 a § 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb.).
3. Poučení o řádném opravném prostředku vždy odpovídá ustanovení § 49
trestního řádu.
54
VZOR č. 20A - USNESENÍ O ULOŽENÍ POŘÁDKOVÉ
POKUTY PODLE § 66 ODST. 1 TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT .../ KZV (ZN KZN)
Us ne se ní
......... v trestní věci proti obviněnému ............, nar. ....., bytem ...... stíhanému pro
přečin/zločin ...... podle § ....... trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 66 odst. 1 trestního řádu se obviněnému ................. u k l á d á pořádková
pokuta ve výši ................ ,-- Kč (výše pokuty se uvede i slovy)
Od ůvo d ně n í:
Policejní orgán Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v........ pod ČTS: ...
stíhá obviněného pro přečin/zločin .......... podle § ... trestního zákoníku, jehož se měl dopustit
tím, že ........
Obviněnému bylo doručeno předvolání k výslechu jako obviněného ze strany státního
zástupce, který ve věci prováděl úkon v souladu s ustanovením § 174 odst. 2 písm. c)
trestního řádu, ze dne ...... Poté mu bylo doručeno opakované předvolání a byl i v tomto
předvolání upozorněn na to, že v případě neuposlechnutí příkazu státního zástupce kromě
předvedení (§ 90 odst. 1 trestního řádu), mu může být uložena pořádková pokuta (§ 90 odst. 1
věta za středníkem trestního řádu). Přesto se znovu nedostavil a státnímu zástupci sdělil, že se
odmítá dostavit, ve věci již vypovídal a nemá k věci, co by více uvedl.
Tím, že se obviněný odmítl k výslechu dostavit, bez dostatečné omluvy neuposlechl
příkazu daného mu podle trestního řádu.
S ohledem na tyto skutečnosti státní zástupce Okresního (Krajského) státního
zastupitelství v ............. rozhodl dle § 66 odst. 1 trestního řádu o uložení pořádkové pokuty
ve výši ............, -- Kč. Při výměře pokuty přihlédl státní zástupce k osobním poměrům
obviněného, jakož i k výši jeho průměrného výdělku.
......... Stížnost má odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 66 odst. 4
trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Okresní (Krajský) soud v ..................[§ 146a odst. 1
písm. j) trestního řádu].
V .... dne .........
55
-------------------------------1. Uložení pořádkové pokuty je jedním z krajních prostředků udržení autority orgánů
činných v trestním řízení, respektování jejich příkazů a zachování důstojnosti jednání před
nimi.
2. Pořádkovou pokutou může být v přípravném řízení (tento vzor tedy plně platí i pro
postup před zahájením trestního stíhání) potrestán každý (s výjimkou obhájce a státního
zástupce - § 66 odst. 3 trestního řádu), kdo ruší řízení, nebo se k orgánu činnému v trestním
řízení chová urážlivě, anebo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo výzvy, které
byly dány podle trestního řádu.
3. Maximální výše pořádkové pokuty byla novelou trestního řádu provedenou zákonem
č. 292/1993 Sb. zvýšena až na 50 000 Kč.
4. O uložení pořádkové pokuty se rozhoduje usnesením (§ 66 odst. 4, § 119 odst. 1, 2 a
§ 134 trestního řádu), proti němuž je přípustná stížnost, která má odkladný účinek (§ 141 odst.
4 trestního řádu ve spojení s § 66 odst. 4 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje podle § 146a
odst. 1 písm. j) trestního řádu příslušný soud.
56
VZOR č. 21 - USNESENÍ O PŘENECHÁNÍ OSOBY, KTERÁ
JE
PŘÍSLUŠNÍKEM
OZBROJENÝCH
SIL
NEBO
OZBROJENÉHO SBORU V ČINNÉ SLUŽBĚ (JE OSOBOU VE
VAZBĚ NEBO VE VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY) KE
KÁZEŇSKÉMU POTRESTÁNÍ PODLE § 66 ODST. 2
TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT .. / KZV (ZN KZN)
Us ne se ní
......... v trestní věci proti obviněnému ............, nar. ......, bytem ....., stíhanému pro
přečin/zločin ...... podle § ......... trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 66 odst. 2 trestního řádu svědka ................., nar..........., bytem .........,
p ř e n e c h á v á m veliteli VÚ ..... (řediteli ......... vedoucímu - uvede se označení vedoucí
funkce nadříze ného přísluš níka Policie ČR v souladu s jeho služebním zařazením)
(řediteli (Vazební) Věznice v .......) ke kázeňskému potrestání.
Od ůvo d ně n í:
Státní zástupce ve věci, v níž policejní orgán Služby kriminální policie a vyšetřování
Policie ČR v ........... pod ČTS: ... stíhá obviněného ........... pro přečin/zločin .......... podle
§ ............. trestního zákoníku předvolal k výslechu jako svědka ........... (úkon byl prováděn
v souladu s oprávněním státního zástupce dle § 174 odst. 2 písm. c) trestního řádu).
Svědek ......... se sice dne ............. v ......... hod. dostavil k výslechu na Okresní
(Krajské) státní zastupitelství v .............. na základě předvolání státního zástupce (byl
předveden z výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody v jiné trestní věci). Po řádném poučení
dle ustanovení § 97, § 99 a § 100 trestního řádu svědek ......... prohlásil, že k věci vypovídat
nebude, toto své stanovisko odmítl odůvodnit. Státní zástupce ho opakovaně poučil o
významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o důležitosti jeho výpovědi pro
řádné objasnění trestné činnosti obviněného .......... (§ 101 odst. 1 trestního řádu). Svědek byl
zároveň poučen o možných následcích neodůvodněného odepření svědecké výpovědi,
přesto setrval na stanovisku, že vypovídat nebude.
Svědek ............. tím, že odmítl vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o
trestném činu, o obviněném a dalších okolnostech důležitých pro trestní řízení (§ 97
trestního řádu), a to bez zákonných důvodů pro odepření výpovědi ve smyslu § 100 trestního
řádu, neuposlechl bez dostatečné omluvy příkazu daného mu v souladu s ustanovením § 97
trestního řádu.
Bylo zjištěno, že svědek ........ je příslušníkem ozbrojených sil v činné službě u VÚ
........... (je příslušníkem Policie ČR služebně zařazeným u ........) (byl předveden z výkonu
vazby nebo trestu odnětí svobody z (Vazební) Věznice v ........). S ohledem na tyto
skutečnosti státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ........ rozhodl dle
§ 66 odst. 2 trestního řádu o přenechání svědka ke kázeňskému potrestání náčelníku VÚ ......
57
(řediteli ..... vedoucímu - uvede se označení vedoucí funkce nadřízeného příslušníka
Policie ČR v souladu s jeho služebním zařazením) (řediteli (Vazební) Věznice v .........).
Náčelník VÚ ....... (ředitel ...... vedoucí .......) (ředitel (Vazební) Věznice v .........) je povinen o
výsledku kázeňského řízení vyrozumět státního zástupce Okresního (Krajského) státního
zastupitelství v ...........
V .... dne .........
-------------------------------1. Podle § 66 odst. 2 trestního řádu státní zástupce může (ale nemusí) uložit
pořádkovou pokutu, a v případě, že se rozhodne, že přenechá některou ze zde uvedených osob
k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání, je tím nahrazena pořádková
pokuta.
2. I v tomto případě se rozhoduje usnesením (§ 66 odst. 4, § 119 odst. 1, 2 a § 134
trestního řádu), proti němuž je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
3. Příslušný velitel, náčelník nebo ředitel je povinen o výsledku vyrozumět orgán
činný v trestním řízení, který usnesení vydal.
4. Tento vzor plně platí i pro postup před zahájením trestního stíhání (jde také o
přípravné řízení).
58
VZOR č. 22 - USNESENÍ O PŘEDÁNÍ OBHÁJCE ČESKÉ
ADVOKÁTNÍ KOMOŘE KE KÁRNÉMU POSTIHU PODLE §
66 ODST. 3 TRESTNÍHO ŘÁDU
Okresní (Krajské) státní zastupitelství v ..........
ZT .. / KZV (ZN KZN)
Us ne se ní
......... v trestní věci proti obviněnému ............, stíhanému pro přečin/zločin .......... podle
§ ............ trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 66 odst. 3 trestního řádu obhájce obviněného ............, JUDr. ........, Advokátní
kancelář ............, p ř e d á v á m České advokátní komoře ke kárnému postihu.
Od ůvo d ně n í:
Státní zástupce ve věci, v níž policejní orgán Služby kriminální policie a vyšetřování
Policie ČR v ........... stíhá obviněného ........... pro přečin/zločin .......... podle § .............
trestního zákoníku předvolal k výslechu jako svědka ........... Úkon byl prováděn v souladu
s oprávněním státního zástupce dle § 174 odst. 2 písm. c) trestního řádu.
Výslechu svědka byl přítomen obhájce .............. Obhájce v průběhu tohoto úkonu
napadl státního zástupce, který výslech prováděl, verbálně nevhodnými výrazy. Vzhledem
k tomu, že jeho jednání může být posouzeno jako kárné provinění dle ustanovení § 32 zákona
č. 85/1996 Sb., o advokacii, bylo postupováno tak, jak je shora ve výroku tohoto usnesení
uvedeno.
Česká advokátní komora je povinna o výsledku kázeňského řízení vyrozumět státního
zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ...........
V .... dne .........
-------------------------------1. Obhájci (stejně jako v řízení před soudem státnímu zástupci) nelze uložit pořádkovou
pokutu, ale příslušný orgán činný v trestním řízení obhájce předá (obligatorně) ke kárnému
postihu.
59
2. Za závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem o
advokacii nebo stavovským předpisem může být advokátovi uloženo některé z kárných
opatření uvedených v § 32 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Obhájce je možno
předat příslušnému orgánu ke kárnému postihu, kterým je tříčlenný kárný senát kárné komise
České advokátní komory, jehož členové jsou jmenování předsedou kárné komise (srov. § 33
odst. 1 a § 47 zákona o advokacii). V us nesení se však vždy uvede, že obhájce se předává
České advokátní komoře, nelze uvádět kárný senát či kárnou komisi.
3. Stejnopis usnesení o předání obhájce České advokátní komoře se zašle na vědomí
Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
60
§ 68, § 77 odst. 1 trestního řádu
VZOR č. 23 - NÁVRH NA VZETÍ OBVINĚNÉHO DO VAZBY
ZT ../ KZV
Okresnímu soudu
.........
------Věc: obv. .................. - trestní stíhání - návrh na vzetí obviněného do vazby
ČTS: ...
§ 68 odst. 1 trestního řádu n á v r h, aby byl vzat do vazby obviněný:
............................., nar. ..........., bytem ........., z důvodů uvedených v § 67 písm. ...) trestního
řádu, který je policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v
............. pod ČTS: stíhán pro přečin/zločin .......... podle § ......... trestního zákoníku, jehož se
měl dopustit tím, že ................................... (uvede se stručný popis skutku v souladu
s usnesením o zahájení trestního stíhání - není nutno uvádět doslovně, ze jména u
rozsáhlejších skutků – k náležitostem návrhu srov. čl. 32 pokynu obecné povahy
č. 8/2009).
Ve vztahu k obviněnému jsou dány důvody vazby podle § 67 písm. ......... trestního
řádu. (Uvede se podrobné zdůvodnění důvodů vazby - nestačí jen odkaz na zákonný
text.)(Uvede se odkaz na výši trestní sazby dovolující rozhodnout o vzetí obviněného do
vazby, popřípadě poukaz na ustanovení § 68 odst. 3 trestního řádu, v důsledku jehož
použití se toto omezení neužije, s odkazem na skutečnosti, které takový postup
odůvodňují.)
(Uvede se také stručný obsah podkladů pro zaháje ní trestního stíhání a podání
návrhu na vzetí do vazby - srov. § 67 a § 68 odst. 1větu druhou trestního řádu).
Obviněný byl zadržen podle § 75 trestního řádu (podle § 76 odst. 1 trestního řádu po
vydání předchozího souhlasu státního zástupce) policejním orgánem ........ dne ...... hod. .........
v ........ v průběhu výslechu dne ..................... (uvede se i jiný způsob omezení osobní
svobody, např. i dle § 76 odst. 2 trestního řádu, resp. podle ustanovení § 26 písm. a) až c),
§ 61 odst. 5, § 63 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů).
Obviněnému byl jako obhájce ustanoven JUDr. ............., Advokátní kancelář
............. Obviněný v rámci svého výslechu ze dne ............. prohlásil, že žádá, aby se
ustanovený obhájce zúčastnil na rozhodování soudce Okresního soudu v ........ o vzetí do
vazby. Žádám, aby státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ..........,
který ve věci vykonává dozor v přípravném řízení, byl o výslechu zadržené osoby soudcem
(§ 77 odst. 2 trestního řádu) včas vyrozuměn.
Uvede se i vyjádření k případné nabídce záruky, slibu nebo peněžité záruky.
V ............ dne .............
61
-------------------------------1. Návrh na vzetí obviněného do vazby státní zástupce doručí soudu
prostřednictvím kanceláře státního zastupitelství, doručovatele státního zastupitelství, justiční
stráže nebo výjimečně o doručení požádá policejní orgán podle § 62 odst. 1 věty čtvrté
trestního řádu s tím, že datum a přesný čas doručení návrhu si nechá potvrdit na stejnopis
návrhu, který založí do dozorového spisu.
2. V návrhu je třeba soudce upozornit na důležité skutečnosti, např. že
obviněný žádá o ustanovení obhájce, že k jeho výslechu bude zapotřebí tlumočníka,
apod. Státní zástupce v návrhu na vzetí do vazby současně navrhne soudu, aby v příkazu k
přijetí do vazby vyznačil důležité okolnosti pro umístění obviněného ve vazbě, jména
spolupachatelů, kteří již jsou ve vazbě, upozornění na možnost sebevraždy, útěku, násilí, na
to, zda obviněný může být zařazen do práce, aby nebyl měněn jeho vzhled apod.
3. Pokud státní zástupce při přezkoumání materiálů předložených policejním
orgánem uloží policejnímu orgánu provedení dalších úkonů do doby, než soudce vyslechne
obviněného (§ 77 odst. 2 trestního řádu), protokoly o těchto dodatečných úkonech předloží
soudci nejpozději při výslechu obviněného před soudcem, pokud se ho účastní; jinak je doručí
soudci ještě před provedením tohoto výslechu.
62
VZOR č. 24 - NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘÍKAZU K ZATČENÍ
Okresní (Krajské) státní zastupitelství v .........
ZT ../ KZV
Okresnímu soudu
.............
------------Věc: obv. ................ a spol. - trestní stíhání - návrh na vydání příkazu k zatčení
Příl.: vyšetřovací (trestní) spis Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v .........
ČTS: ...
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ......... podává podle
§ 69 odst. 1 trestního řádu n á v r h, aby byl vydán p ř í k a z k zatčení na obviněného
.................., nar. ........, naposledy bytem ................., který je policejním orgánem Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ........ pod ČTS: ... stíhán pro přečin/zločin
.......... podle § ..... trestního zákoníku, jehož se měl dopustit tím, že ...................................
(uvede se stručný popis skutku v souladu s usnesením o zaháje ní trestního stíhání - není
nutno uvádět doslovně, zejmé na u rozsáhle jších skutků).
Ve vztahu k obviněnému ........ jsou dány důvody vazby podle § 67 písm. ... trestního
řádu a obviněného nelze předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u
výslechu. (Uvede se podrobné zdůvodnění důvodů vazby - nestačí jen odkaz na zákonný
text.)
Jeden stejnopis příkazu k zatčení, bude-li vydán, je potřebné zaslat policejnímu orgánu
Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ........... a Okresnímu ředitelství Policie
ČR v ................
(Popřípadě se uvede popis obviněného a uvedou se jména a adresa rodičů, jsou-li
tyto údaje známy.)
V ............... dne ...........
-------------------------------1. Příkaz k zatčení musí vedle údajů zajišťujících, že obviněný nebude zaměněn
s jinou osobou, obsahovat stručný popis skutku, pro nějž je obviněný stíhán, označení
trestného činu, který se v tomto skutku spatřuje, a přesný popis důvodů, pro které se příkaz
k zatčení vydává (§ 69 odst. 2 trestního řádu). K náležitostem návrhu srov. dále čl. 37 pokynu
obecné povahy č. 8/2009.
2. K návrhu na vydání příkazu k zatčení předkládanému soudu přiloží státní zástupce
zejména usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 trestního řádu) s dokladem o jeho
doručení. Přiloží další spisové materiály nebo jejich opisy.
63
3. Pominou- li důvody pro vydání příkazu k zatčení, státní zástupce neprodleně podá
soudu návrh na jeho odvolání (postačí jen stručné sdělení obsahující odkaz na již dříve
podaný návrh, příkaz k zatčení a zdůvodnění návrhu na odvolání příkazu k zatčení).
4. Zatčení provedou na podkladě příkazu policejní orgány, které jsou též povinny,
je-li toho k provedení příkazu třeba, vypátrat pobyt obviněného (§ 69 odst. 3 trestního řádu).
K vypátrání pobytu obviněného je třeba, aby byly policejním orgánům sděleny všechny
potřebné údaje (tzn., že je třeba uvést všechny údaje charakterizující obviněného).
64
VZOR č. 25 - USNESENÍ O PONECHÁNÍ OBVINĚNÉHO VE
VAZBĚ PO UPLYNUTÍ LHŮTY TŘÍ MĚSÍCŮ OD VZETÍ
OBVINĚNÉHO DO VAZBY
Okresní (Krajské) státní zastupitelství v ..............
ZT ../ KZV
Us ne se ní
Obviněný ......................, nar. .........., bytem ........., t. č. ve vazbě ve Vazební věznici v
.........., se z důvodů uvedených v § 67 písm. ..) trestního řádu p o n e c h á v á i nadále ve
vazbě (§ 71 odst. 3 trestního řádu).
Od ůvo d ně n í:
Obviněný ………. je policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování
Policie ČR v ............. pod ČTS: stíhán pro přečin/zločin .......... podle § ......... trestního
zákoníku, jehož se měl dopustit tím, že ................................... (uvede se stručný popis
skutku v souladu s usnesením o zaháje ní trestního stíhání - není nutno uvádět doslovně,
ze jména u rozsáhlejších skutků).
Usnesením Okresního soudu ze dne ........... sp. zn. ........ byl obviněný podle § 68
trestního řádu z důvodů uvedených v § 67 písm. ......). trestního řádu vzat do vazby.
I nadále trvají důvody vazby podle § 67 písm. .......) trestního řádu. Stručně se
zdůvodní důvody vazby. Uvede se odkaz na výši trestní sazby dovolující rozhodnout o
ponechání obviněného nadále ve vazbě, popřípadě poukaz na ustanovení § 68 odst. 3
trestního řádu, v důsledku je hož použití se toto omezení neužije, s odkazem na
skutečnosti, které takový postup odůvodňují, a poukaz na skutečnosti, které vedou k
závěru, že nepřicházelo v úvahu použití ustanovení § 72 odst. 2 pís m. b) trestního řádu.
U důvodu vazby podle § 67 písm. b) trestního řádu se uvede odkaz i na § 71 odst. 2 část
druhé věty za středníke m trestního řádu (s rov. též čl. 38 pokynu obecné povahy č.
8/2009).
V průběhu dalšího trvání vazby bude nutno provést ještě tyto úkony: (zmíní se
konkrétní vyšetřovací úkony, popř. úkony státního zástupce, které zbývá ještě provést).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek.
O stížnosti rozhoduje Okresní (Krajský) soud v …. (§ 146a odst. 1 pís m. a) trestního
řádu).
V ............. dne ...............
65
VZOR č. 26 - USNESENÍ O PONECHÁNÍ OBVINĚNÉHO VE
VAZBĚ PO UPLYNUTÍ LHŮTY TŘÍ MĚSÍCŮ OD PRÁVNÍ
MOCI PŘEDCHOZÍHO ROZHODNUTÍ O PONECHÁNÍ
OBVINĚNÉHO NADÁLE VE VAZBĚ
ZT ../ KZV
Us ne se ní
.........., se z důvodů uvedených v § 67 písm. ..) trestního řádu p o n e c h á v á i nadále ve
vazbě (§ 71 odst. 4 trestního řádu).
Od ůvo d ně n í:
trestního řádu z důvodů uvedených v § 67 písm. .......) trestního řádu vzat do vazby.
Usnesením státního zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v …….. ze
dne …….. sp. zn. ….. bylo podle § 71 odst. 3 trestního řádu rozhodnuto o tom, že se obviněný
i nadále ponechává ve vazbě, a to z důvodů uvedených v § 67 písm. ...) trestního řádu. (Uvede
se případné rozhodnutí okresního (krajského)soudu o stížnosti podané proti tomuto
usnesení.) Usnesení nabylo právní moci dne …………….. (den právní moci se vyznačí
výrazně).
Ve věci i nadále trvají důvody vazby podle § 67 písm. ......) trestního řádu. Stručně se
zdůvodní důvody vazby. Uvede se odkaz na výši trestní sazby dovolující rozhodnout o
ponechání obviněného nadále ve vazbě, popřípadě poukaz na ustanovení § 68 odst. 3
trestního řádu v důsledku jehož použití se toto omezení neužije, s odkaze m na
skutečnosti, které takový postup odůvodňují, a poukaz na skutečnosti, které vedou k
závěru, že nepřicházelo v úvahu použití ustanovení § 72 odst. 2 pís m. b) trestního řádu.
Popř. se uvede odkaz i na § 71 odst. 2 část druhé věty za středníke m trestního řádu (u
důvodu vazby podle § 67 pís m. b) trestního řádu.).
(Uvede se poukaz na obtížnost věci nebo jiné závažné důvody, pro které nebylo
možno věc skončit, a zdůvodnění, proč propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že
bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání.)
66
V průběhu dalšího trvání vazby bude nutno provést ještě tyto úkony: (zmíní se
konkrétní vyšetřovací úkony, popř. úkony státního zástupce, které zbývá ještě provést).
řádu).
V ............. dne ...............
----------------------------------------1. Nelze- li skončit věc v přípravném řízení ve lhůtě tří měsíců trvání vazby, státní
zástupce musí nejpozději do 5 pracovních dnů po uplynutí této doby rozhodnout o dalším
trvání vazby. Státní zástupce buď vydá usnesení o propuštění obviněného z vazby na svobodu
(§ 72 odst. 2 trestního řádu), které bez průtahů doručí věznici, v níž obviněný vykonává vazbu
(§ 70a odst. 1 písm. d) trestního řádu), nebo usnesení, jímž se obviněný ponechává ve vazbě.
2. Rozhodne- li státní zástupce podle § 71 odst. 3 trestního řádu, že obviněný se
ponechává ve vazbě, je povinen nejpozději do 3 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí
znovu rozhodnout o tom, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se propouští
z vazby na svobodu. Ponechat obviněného ve vazbě lze, jen pokud nebylo možné pro
obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a
propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení
účelu trestního stíhání. Za splnění těchto podmínek lze rozhodnout o ponechání obviněného
ve vazbě i opětovně, ale jen v rozsahu celkové doby trvání vazby v přípravném řízení (§ 71
odst. 8, 9 trestního řádu).
3. Pokud nebude rozhodnuto o dalším trvání vazby ve lhůtách uvedených v § 71 odst.
3 a odst. 4 trestního řádu, jak je uvedeno shora, musí státní zástupce propustit obviněného na
svobodu nejpozději následující den po uplynutí lhůty, na niž bylo trvání vazby omezeno
(§ 71 odst. 2 poslední věta trestního řádu per analogiam). Blíže k náležitostem tohoto
rozhodnutí, jeho odůvodnění a postupu srov. též čl. 38 pokynu obecné povahy č. 8/2009.
67
§ 72 odst. 1 věta první, § 73b odst. 3 věta první trestního řádu
VZOR č. 27 – USNESENÍ O ZMĚNĚ DŮVODŮ VAZBY
ZT ../ KZV
Us ne se ní
.........., se nachází ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. ..) trestního řádu (§ 72 odst. 1
věta první trestního řádu), neboť důvod vazby uvedený v § 67 písm.………) odpadá. (Státní
zástupce může rozhodnout o změně důvodů vazby v jediném případě – pokud rozhodne
o tom, že některý z důvodů vazby odpadl. Nemůže důvody ani mě nit ani rozšiřovat).
Od ůvo d ně n í:
trestního řádu z důvodů uvedených v § 67 písm. .......) trestního řádu vzat do vazby.
(Uvedou se okolnosti, z nichž se dovozuje změna důvodů vazby.)
(Stručně se zdůvodní důvody vazby. Uvede se odkaz na výši trestní sazby dovolující
rozhodnout o ponechání obviněného nadále ve vazbě, popřípadě poukaz na ustanovení
§ 68 odst. 3 trestního řádu, v důsledku jehož použití se toto omezení neužije, s odkazem
na skutečnosti, které takový postup odůvodňují, a poukaz na skutečnosti, které vedou k
závěru, že nepřicházelo v úvahu použití ustanovení § 72 odst. 2 pís m. b) trestního řádu).
řádu per analogiam).
-------------------------------1. Podle § 72 odst. 1 věty první trestního řádu jsou všechny orgány činné v trestním
řízení povinny průběžně zkoumat, zda důvody vazby trvají, nebo se nezměnily. Zjistí- li státní
zástupce v přípravném řízení, že některý důvod vazby ve smyslu § 67 písm. a), b), c)
trestního řádu pominul, ale některý z důvodů vazby nadále trvá, rozhodne neprodleně o
změně důvodů vazby. Trestní řád výslovně takový postup neupravuje, je však nepochybné,
že jej lze dovodit podle výkladového pravidla „a maiore ad minus“ a to i jako oprávnění (či
68
jak bylo naznačeno spíše povinnost), jejíž rozsah je však omezen tím, že musí jít vždy o
rozhodnutí ve prospěch obviněného, nikdy k jeho tíži. Proto jediným možným rozhodnutím
státního zástupce je zde omezení důvodů vazby, nikdy jejich změna, záměna či rozšíření.
2. Usnesení o změně důvodů vazby se doručí obviněnému, jeho obhájci; u mladistvého
též jeho zákonnému zástupci a orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
3. Trestní řád výslovně neupravuje, kdo rozhoduje o stížnosti proti usnesení státního
zástupce o změně důvodů vazby v těchto případech, vzhledem k nedostatku výslovné úpravy
– byť zde jde o rozhodnutí, kterým se omezují důvody vazby, se užije ustanovení § 146a odst.
1 písm. a) trestního řádu per analogiam.
69
VZOR č. 28 - NÁVRH NA ZMĚNU DŮVODŮ VAZBY
OBVINĚNÉHO
ZT ../ KZV
Okresnímu soudu
.............
------------Věc: obv. ..................... - trestní stíhání - návrh na vydání rozhodnutí o změně důvodů vazby
obviněného
Příl.: vyšetřovací (trestní) spis Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v
.................. ČTS: ... (lze předložit namísto originálu jen opis vyšetřovacího, resp.
trestního, spisu)
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ........ podle § 72 odst. 1
věty první trestního řádu n a v r h u j e, aby bylo rozhodnuto o změně důvodů vazby
obviněného:
......................, nar. .........., bytem ........., t. č. ve vazbě ve Vazební věznici v ..........,
který je policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v
.............. pod ČTS: ... stíhán pro přečin/zločin ......... podle § ...... trestního zákoníku, jehož se
rozsáhlejších skutků).
Usnesením Okresního soudu ze dne ........... sp. zn. ...... byl podle § 68 trestního řádu
z důvodů uvedených v § 67 písm. .......) trestního řádu vzat do vazby.
Nadále trvá důvod vazby podle § 67 písm. .......) trestního řádu. (Nově u obviněného
vznikl důvod vazby podle § 67 písm. .........) trestního řádu). Stručně se zdůvodní
skutečnost, že některý z důvodů vazby nově vznikl.
V ..............dne................
-------------------------------1. Jestliže státní zástupce na základě návrhu policejního orgánu nebo z vlastního
podnětu (při výkonu dozoru v přípravném řízení) zjistí, že některý důvod vazby ve smyslu
§ 67 trestního řádu nově vznikl, ale některý z důvodů vazby stále trvá, anebo jeden důvod
vazby zanikl a nový vznikl, navrhne soudu, aby o změ ně důvodů vazby rozhodl, zejména při
předložení žádosti obviněného o propuštění z vazby, nebo i tímto samostatným návrhem.
70
2. Při každé změně vazebních důvodů, jíž se rozšiřují důvody vazby, pro které je
obviněný ve vazbě, což se analogicky týká i případů, kdy se mění důvody vazby, aniž by
došlo k omezení důvodů vazby, je nutno vyjádřit tuto změnu rozhodnutím soudu (soudce),
vydaným formou usnesení. Případná změna důvodů vazby, která se projeví tím, že se rozšíří
důvody vazby, může mít významný dopad na režim výkonu vazby. To platí zejména tehdy,
vznikne-li nově důvod vazby podle § 67 písm. b) trestního řádu (koluzní vazba), s podobnými
změnami však mohou být spojeny i další významné procesní důsledky, např. z pohledu
možnosti nahrazení vazby zárukou nebo slibem nebo z pohledu možnosti přijetí peněžité
záruky (srov. rozh. č. 15/1995 Sb. rozh. tr.).
71
§ 72 odst. 2, 3, § 73b odst. 3 věta první trestního řádu
VZOR č. 29 - USNESENÍ O PROPUŠTĚNÍ OBVINĚNÉHO
Z VAZBY NA SVOBODU
ZT ../ KZV
Us ne se ní
§ ............ trestního zákoníku (o žádosti obviněného ............ o propuštění z vazby na svobodu
ze dne ...........), t a k t o :
Podle § 73b odst. 3 věty první a § 72 odst. 2 {písm. a) nebo písm. b)}(§ 72 odst. 3)
trestního řádu s e obviněný .............., nar. ...., bytem ....., t. č. ve vazbě ve Vazební věznici v
…………........, p r o p o u š t í z vazby na svobodu, neboť důvody vazby podle § 67 písm.
...) trestního řádu již pominuly (neboť je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a
okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody
a obviněný se nedopustil jednání uvedeného v § 68 odst. 3 trestního řádu).
Od ůvo d ně n í:
Uvedou se podstatné okolnosti ke skutku, právní kvalifikaci, k rozhodnutí o vzetí
obviněného do vazby a k důvodům propuštění z vazby na svobodu.
v nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního (Krajského) státního zastupitelství v
......... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu a contrario ve spojení s
§ 74 odst. 1 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní) státní zastupitelství v
..................
V ......... dne .........
-------------------------------1. Pokud se státní zástupce ztotožní s návrhem policejního orgánu na propuštění
obviněného z vazby na svobodu, učiní tak na podkladě žádosti podané obviněným (§ 72 odst.
2 trestního řádu) nebo sám na základě vlastního zkoumání zjistí, že důvody vazby pominuly
(§ 72 odst. 2 písm. a) trestního řádu), rozhodne usnesením, že se obviněný propouští z vazby
na svobodu a bez odkladu doručí věznici, ve které je vazba vykonávána, příkaz k propuštění
obviněného z vazby. Státní zástupce je povinen takto postupovat také, zjistí- li, že nastaly
okolnosti uvedené v § 72 odst. 2 písm. b) trestního řádu. Pokud jde o postup státního
zástupce, jestliže by shledal některý z důvodů vazby, který však zároveň umožňuje nahrazení
72
vazby zárukou, slibem, dohledem probačního úředníka (§ 73 odst. 1 trestního řádu) nebo
peněžitou zárukou (§ 73a trestního řádu), srov. vzor č. 30.
2. O propuštění z vazby se rozhoduje také v případech upravených v § 71 odst. 3, 4
trestního řádu.
3. Některé zvláštnosti vykazuje postup státního zástupce v případech, kdy je obviněný
stíhán vazebně a přitom na podkladě znaleckého posudku z odvětví psychiatrie, popřípadě
sexuologie nebo psychologie a dalších důkazů provedených v přípravném řízení, lze učinit
závěr o tom, že pobyt obviněného na svobodě je nebezpečný a je možno očekávat, že ve věci
bude podán návrh podle § 178 odst. 2 trestního řádu na uložení ochranného psychiatrického
léčení ústavní formou. V takovém případě je nutné aplikovat ustanovení § 23 odst. 4 písm. b)
zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti
srov. i čl. 8 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a § 191a až § 191g občanského soudního
řádu, kde je upraveno řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu
zdravotnické péče. Převzetí se soudu neoznamuje, jestliže nemocný dodatečně ve lhůtě 24
hodin projevil souhlas s ústavní péčí.
4. O propuštění z vazby také státní zástupce rozhodne, pokud např. bude nařízen výkon trestu
odnětí svobody obviněnému (po propuštění obviněného z vazby na svobodu bude převeden
do výkonu trestu), stejně tak jako v případě, pokud by mladistvý byl z výkonu trestního
opatření odnětí svobody převeden do ochranné výchovy.
73
§ 73, § 73b odst. 3 věta druhá trestního řádu
Z VAZBY
NA
SVOBODU
V PŘÍPADECH
PŘIJETÍ
NĚKTERÉHO Z OPATŘENÍ NAHRAZUJÍCÍCH VAZBU
(VYJMA PENĚŽITÉ ZÁRUKY)
ZT ../ KZV
Us ne se ní
ze dne ...........), u něhož trvají důvody vazby podle § 67 písm. ...) (uvede se odkaz na důvody
vazby podle § 67 písm. a) nebo c) trestního řádu, popř. na oba současně)
takto:
Podle § 73b odst. 3 věty druhé a § 73 odst. 1 {písm. a) nebo písm. b) nebo písm. c)}
(§ 72 odst. 3) trestního řádu
s e př i j í má
nabídka záruky zájmového sdružení občanů …………. důvěryhodné osoby ……. (uvede se
jmé no a příjme ní, popř. další osobní údaje takové osoby) za další chování obviněného a za
to, že se obviněný dostaví k soudu, státnímu zástupci a policejnímu orgánu a že vždy předem
oznámí vzdálení se z místa pobytu, přičemž tuto záruku lze vzhledem k osobě obviněného a
k povaze projednávaného případu považovat za dostatečnou (přijímá se písemný slib
obviněného, že povede řádný život, zejména se nedopustí trestné činnosti, na vyzvání se
dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy předem oznámí vzdálení se
z místa pobytu a že splní povinnosti a dodrží omezení, která mu byla uložena (tato ome zení
se výslovně uvedou), přičemž tento slib lze vzhledem k osobě obviněného a k povaze
projednávaného případu považovat za dostatečný (vazba se nahrazuje dohledem probačního
úředníka nad obviněným, neboť s ohledem na osobu obviněného a povahu projednávaného
případu lze dohledem probačního úředníka dosáhnout účelu vazby) a v důsledku toho se
obviněný .............., nar. ...., bytem ....., t. č. ve vazbě ve Vazební věznici v …………........,
p r o p o u š t í z vazby na svobodu.
Od ůvo d ně n í:
obviněného do vazby a k důvodům propuštění z vazby na svobodu včetně uvedení údajů
o opatření, kterým byla v konkrétním případě nahrazena vazba.
nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního (Krajského) státního
zastupitelství v ......... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního
řádu a contrario ve spojení s § 74 odst. 1 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje
74
Okresní (Krajský) soud v .................. (§ 146a odst. 1 písm. a) trestního řádu per
analogiam).
V ......... dne .........
75
§ 73a odst. 1, 2 písm. a), § 73b odst. 3 věta druhá trestního řádu
Z VAZBY NA SVOBODU V PŘÍPADECH PŘIJETÍ PENĚŽITÉ
ZÁRUKY
ZT ../ KZV
Us ne se ní
ze dne ...........), u něhož trvají důvody vazby podle § 67 písm. ...) (uvede se odkaz na důvody
vazby podle § 67 písm. a) nebo c) trestního řádu, popř. na oba současně) t a k t o :
Podle § 73b odst. 3 věty druhé a § 73a odst. 1 věty první a odst. 2 písm. a) (§ 72 odst.
3) trestního řádu s e
v y s l o v u j e,
že přijetí nabídky peněžité záruky obviněným
……….., nar. …….., bytem ………, t. č. ve vazbě ve Vazební věznici v …… (nebo jinou
osobou – uvede se její jméno a příjmení a další osobní údaje), která se určuje
s přihlédnutím k osobě a majetkovým poměrům obviněného (toho, kdo za něho složení
peněžité záruky nabízí), k povaze a závažnosti trestného činu, pro který je obviněný stíhán, a
závažnosti důvodů vazby, ve výši ……..,-- Kč, j e p ř í p u s t n é. Peněžitá záruka bude
složena v určené výši jednou splátkou na účet č……………….
Protože peněžitá záruka v určené výši byla složena obviněným …… (nebo jinou
osobou – uvede se její jméno a příjme ní a další osobní údaje) dne………….na
účet………………, se obviněný .............., nar. ...., bytem ....., t. č. ve vazbě ve Vazební
věznici v …………........, p r o p o u š t í z vazby na svobodu. (Tento výrok se uvede
v případě, že se rozhoduje současně o přípustnosti kauce, která je současně již ve
stanovené výši složena na příslušný účet. Zpravidla však bude ne jprve vydáno
rozhodnutí o přípustnosti peněžité záruky a o její výši a teprve po jejím složení se bude
rozhodovat samostatně o propuštění obviněného z vazby na svobodu za současného
je jího přijetí.)
Od ůvo d ně n í:
obviněného do vazby a k důvodům propuštění z vazby na svobodu včetně uvedení údajů
o důvodech určení výše peněžité záruky z hledisek uvedených v § 73a odst. 2 pís m. a)
trestního řádu.
76
§ 74 odst. 1 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Okresní (Krajský) soud v ..................
(§ 146a odst. 1 písm. a) trestního řádu per analogiam).
Obviněný (popř. osoba, která peněžitou záruku složila) se upozorňuje na dobu trvání peněžité
záruky, nerozhodne- li soud nebo státní zástupce jinak (§ 73a odst. 5 věta první trestního řádu),
a na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu (§ 73a odst. 3 trestního řádu),
nebo může být použita na zaplacení peněžitého trestu nebo nákladů trestního řízení (§ 73a
odst. 5 druhá věta trestního řádu).
V ......... dne .........
------------------------------------------1. Nabídne- li zájmové sdružení občanů nebo důvěryhodná osoba záruku podle § 73
odst. 1 písm. a) trestního řádu, obviněný dá písemný slib podle § 73 odst. 1 písm. b) trestního
řádu anebo s ohledem na osobu obviněného a povahu projednávaného případu lze účelu vazby
dosáhnout dohledem probačního úředníka nad obviněným (§ 73 odst. 1 písm. c) trestního
řádu), státní zástupce posoudí záruku, slib nebo možnost dohledu vzhledem k osobě
obviněného a k povaze projednávaného případu a rozhodne o propuštění obviněného z vazby
na svobodu, je- li dán důvod vazby podle § 67 písm. a) nebo c) trestního řádu.
2. Nabídne- li obviněný nebo s jeho souhlasem jiná osoba peněžitou záruku, státní
zástupce přezkoumá, zda není nabízena peněžitá záruka pro trestné činy uvedené v § 73a
odst. 1 trestního řádu, u nichž nelze peněžitou záruku přijmout, je- li současně dán důvod
vazby podle § 67 odst. 1 písm. c) trestního řádu. Poté posoudí, zda vzhledem k okolnostem
případu nebo závažnosti skutečností odůvodňujících vazbu je přijetí peněžité záruky přípustné
či nikoli. Pokud rozhodne o přípustnosti přijetí peněžité záruky, zároveň s přihlédnutím k
osobě a k majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo za něho složení peněžité záruky
nabízí, k povaze a závažnosti trestného činu, pro který je obviněný stíhán a závažnosti důvodů
vazby určí výši peněžité záruky v odpovídající hodnotě od 10 000 Kč výše a způsob jejího
složení. Srov. k tomu též čl. 35 pokynu obecné povahy č. 8/2009.
77
§ 73a odst. 3 trestního řádu
VZOR č. 32 – NÁVRH NA PŘIPADNUTÍ PENĚŽITÉ ZÁRUKY
STÁTU
ZT ../ KZV
Okresnímu soudu
.............
------------Věc: obv. ................ a spol. - trestní stíhání - návrh na připadnutí peněžité záruky státu
Příl.: vyšetřovací (trestní) spis Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v …….
ČTS: …
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ......... podává podle
§ 73a odst. 3 {uvede se písm. a), b), c) nebo d)} trestního řádu n á v r h, aby peněžitá
záruka ve výši ………,-- Kč složená obviněným ………., nar. ….., bytem …….., (pokud
byla složena jinou osobou – uvede se její jmé no a příjme ní, popř. další osobní údaje)
připadla státu.
obviněného do vazby a k přijetí peněžité záruky a propuštění obviněného z vazby.
Konkrétně se uvedou okolnosti, v nichž je spatřováno naplnění některého důvodu
uvedeného v § 73a odst. 3 písm. a) – d) trestního řádu.
Uvede se výslovně, že obviněný (nebo jiná osoba, která peněžitou záruku složila)
byli upozorněni na důvody, pro které může peněžitá záruka připadnout státu.
V ......... dne .........
--------------------------------1. Důvody připadnutí peněžité záruky státu jsou uvedeny v § 73a odst. 3 trestního
řádu. Obviněný nebo jiná osoba, která peněžitou záruku složila, musí být na důvody, pro které
může peněžitá záruka připadnout státu výslovně upozorněni již při přijetí peněžité záruky
(srov. vzor č. 31).
2. O připadnutí peněžité záruky státu v přípravném řízení rozhoduje na návrh státního
zástupce soudce. Srov. k tomu též čl. 35 odst. 5 pokynu obecné povahy č. 8/2009.
78
VZOR č. 33 – ROZHODNUTÍ O ZRUŠENÍ PENĚŽITÉ
ZÁRUKY NEBO ZMĚNĚ JEJÍ VÝŠE
ZT ../ KZV
Us ne se ní
§ ............ trestního zákoníku , (o návrhu obviněného ………, (o návrhu jiné osoby – byl-li
podán – pak se uvede její jmé no a příjme ní a další osobní údaje), t a k t o :
Podle § 73a odst. 4 trestního řádu s e z r u š u j e peněžitá záruka složená
obviněným ……….., nar. ….., bytem …….. (byla-li složena jinou osobou – uvede se její
jmé no a příjme ní, popř. další osobní údaje), která byla přijata usnesením státního zástupce
Okresního (Krajského) státního zastupitelství v …… ze dne ….. sp. zn., které nabylo právní
moci dne ………, neboť pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly. (s e m ě n í výše
peněžité záruky složené obviněným ……….., nar. ……., bytem …….. (byla-li složena jinou
osobou – uvede se její jméno a příjmení, popř. další osobní údaje), která byla přijata
usnesením státního zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v …… ze dne …..
sp. zn., jež nabylo právní moci dne ………, neboť se změnily okolnosti rozhodné pro určení
její výše.
Od ůvo d ně n í:
Uvedou se podstatné okolnosti ke skutku, právní kvalifikaci, k rozhodnutí o
přijetí peněžité záruky a důvodům, pro které bylo postupováno dle § 73a odst. 4
trestního řádu.
§ 74 odst. 1 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní) státní zastupitelství v
..................
--------------------------------1. Jestliže pominou důvody, které k přijetí peněžité záruky vedly, nebo se změnily
okolnosti rozhodné pro určení její výše, rozhodne v přípravném řízení na návrh obviněného
nebo osoby, která ji složila, anebo i bez takového návrhu státní zástupce o zrušení nebo změně
výše peněžité záruky. Srov. k tomu též čl. 35 odst. 5 pokynu obecné povahy č. 8/2009.
2. Státní zástupce rozhoduje vždy usnesením, proti kterému je přípustná stížnost, která
nemá odkladný účinek.
79
§ 73b odst. 3 věta první a druhá, § 72 odst. 1, 2, § 73, § 73a trestního řádu
VZOR č. 34 - PŘÍKAZ K PROPUŠTĚNÍ OBVINĚNÉHO
Z VAZBY NA SVOBODU
ZT ../ KZV
P řík a z
k propuštění obviněného z vazby
P ř i k a z u j i, aby byl neprodleně propuštěn z vazby na svobodu obviněný ............,
nar. ............, bytem .............., t. č. ve vazbě ve Vazební věznici v ........., stíhaný pro
přečin/zločin .......... podle § ............ trestního zákoníku.
O dni a hodině propuštění obviněného z vazby podejte ihned zprávu Okresnímu
(Krajskému) státnímu zastupitelství v .............
V .... dne .........
-------------------------------1. Důvodem pro vydání tohoto příkazu může být jednak skutečnost, že bylo státním
zástupcem rozhodnuto o propuštění obviněného z vazby na svobodu (srov. vzory č. 29 až 31),
jednak skutečnost, že státní zástupce ve lhůtách uvedených v § 71 odst. 3, 4 trestního řádu
nerozhodl o tom, že se obviněný i nadále ponechává ve vazbě (§ 71 odst. 3, 4 trestního řádu).
2. Příkaz je nutno opatřit kulatým razítkem státního zastupitelství.
80
§ 73b odst. 3 věta třetí, 72 odst. 3 trestního řádu
VZOR č. 35 - PŘEDLOŽENÍ ŽÁDOSTI OBVINĚNÉHO O
PROPUŠTĚNÍ Z VAZBY NA SVOBODU SOUDU
Krajské (Okresní) státní zastupitelství v ..............
ZT ../ KZV
Okresnímu soudu
.............
------------Věc: obv. ..................... - trestní stíhání - předložení žádosti obviněného o propuštění z vazby
na svobodu
Příl.: žádost obviněného o propuštění z vazby na svobodu, vyšetřovací (trestní) spis Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v .................. ČTS: ...
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ........ podle § 73b odst.
3 věty třetí a § 72 odst. 3 věty první a druhé trestního řádu předkládá žádost obviněného
............., nar. ............., bytem ............, t. č. ve vazbě ve Vazební věznici v .......,
a n a v r h u j e, aby žádost obviněného o propuštění z vazby na svobodu byla jako
nedůvodná zamítnuta.
Obviněný je policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v
Usnesením Okresního soudu ze dne ........... sp. zn. ........ byl podle § 68 trestního řádu
z důvodů uvedených v § 67 písm. .......) trestního řádu vzat do vazby. (Uvede se odkaz na
případné rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby včetně rozhodnutí o
stížnosti; popřípadě se uvedou i rozhodnutí o tom, že obviněný se i nadále ponechává ve
vazbě).
I nadále trvají důvody vazby podle § 67 písm. .......) trestního řádu. Stručně se
zdůvodní důvody vazby.
V ....................dne..........
--------------------------------1. Žádost obviněného o propuštění z vazby na svobodu se posuzuje v souladu s
ustanovením § 59 odst. 1 první věty trestního řádu. Je tomu tak i v případě, že obviněný
zpochybňuje důvodnost vazby od samotného počátku a zároveň požaduje, aby vazba v jeho
81
případě byla přezkoumána. O žádost ve smyslu tohoto ustanovení jde i tehdy, jestliže
obviněný namítá, že vazební řízení v jeho případě trvá příliš dlouho (srov. i čl. 5 odst. 3 a čl. 6
odst. 1 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách č. 209/1992 Sb. a ustanovení § 71
odst. 1 trestního řádu), ale zde nelze zcela výjimečně vyloučit, že půjde i o stížnost podle
§ 16b zákona o státním zastupitelství či podnět k podání stížnosti pro porušení zákona pod
§ 466 trestního řádu a § 30 a násl. jednacího řádu. Podání však bude nutné zpravidla vyřídit
především jako žádost o propuštění z vazby na svobodu.
2. Jestliže obviněný v žádosti o propuštění z vazby na svobodu zároveň učinil nabídku
slibu (§ 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu), popřípadě nabídku peněžité záruky (§ 73a
trestního řádu), srov. příslušné vzory.
3. Manžel a děti obviněného nejsou osobami oprávněnými k podání žádosti o
propuštění z vazby na svobodu podle § 72 odst. 3 trestního řádu., o které by státní zástupce
nebo soud musel rozhodovat. Takovou žádost lze považovat jedině za podnět k přezkoumání
důvodnosti vazby ve smyslu § 72 odst. 1 trestního řádu. Pokud se přezkoumáním zjistí, že
důvody vazby trvají, osobám, které podnět učinily, se sdělí, že nejsou oprávněny k podání
žádosti podle § 72 odst. 3 trestního řádu (srov. rozh. č. 57/1981 Sb. rozh. tr.).
4. Žádosti o propuštění z vazby na svobodu podané ve stejné době jednak obviněným,
jednak v zastoupení obviněného jeho obhájcem (§ 41 odst. 2 trestního řádu), je třeba
považovat za jediný návrh směřující k propuštění obviněného z vazby na svobodu (srov. rozh.
č. 17/1990 Sb. rozh. tr.).
5. Podal- li obviněný žádost o propuštění z vazby, státní zástupce neprodleně
přezkoumá, zda důvody vazby nadále trvají a pokud žádosti obviněného nevyhoví, je povinen
předložit ji do pěti pracovních dnů od doručení soudu k rozhodnutí spolu s vyšetřovacím
(trestním) spisem nebo jeho stejnopisem, nelze- li vyšetřovací spis ze závažných důvodů
předložit. O předložení žádosti soudu zároveň obviněného vyrozumí. Státní zástupce může
žádosti obviněného buď vyhovět (a pak obviněného propustí z vazby na svobodu podle
ustanovení § 72 odst. 3 trestního řádu proto, že důvody vazby pominuly, nebo je- li zřejmé, že
vzhledem k osobě obviněného a k okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení
nepodmíněného trestu odnětí svobody, a obviněný se nedopustil jednání uvedeného v § 68
odst. 3 trestního řádu; v úvahu podle ustanovení § 73b odst. 3 věty druhé trestního řádu
přichází i přijetí některého z opatření nahrazujícího vazbu dle § 73 odst. 1 nebo § 73a odst. 1
trestního řádu), anebo jí nevyhoví, a pak ji předloží soudu k rozhodnutí se svým
odůvodněným stanoviskem. V tomto stanovisku se vyjádří k obsahu žádosti o propuštění z
vazby na svobodu a uvede své závěry ohledně důvodů vazby. Srov. k tomu též čl. 34 pokynu
obecné povahy č. 8/2009.
82
§ 74a trestního řádu
VZOR č. 36 - NÁVRH STÁTNÍHO ZÁSTUPCE NA VYDÁNÍ
ROZHODNUTÍ O OMEZENÍ OBVINĚNÉHO VE VÝKONU
TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY
ZT../ KZV
Okresnímu soudu
...............
------------Věc: obv. ..... - návrh na uložení omezení podle § 74a odst. 1 trestního řádu
Příl.: vyšetřovací (trestní) spis Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ..............
ČTS: ...
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ........ podle § 74a odst.
1 trestního řádu n a v r h u j e, aby bylo rozhodnuto o uložení omezení spočívajících v
........................... (uvedou se např. omezení spočívající v kontrole korespondence nebo
povolování návštěv se souhlasem a za přítomnosti příslušného orgánu činného
v trestním řízení) obviněnému:
......................, nar. .........., bytem ........., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici v
..........,
který je policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v
Obviněný ............ vykonává v současné době trest odnětí svobody v trvání .........,
který mu byl uložen rozsudkem Okresního (Krajského) soudu v ............ ze dne ............ sp. zn.
........... ve spojení s usnesením (rozsudkem) Krajského (Vrchního) soudu v ........... ze dne
........... sp. zn. ............. za přečin/zločin .............. podle § ........ trestního zákoníku. Obviněný
nastoupil výkon tohoto trestu dne ..............
U obviněného je na místě uložit mu nezbytná omezení spočívající v ..........., a to
z následujících důvodů ...............
Podle § 74a odst. 1 trestního řádu je-li vedeno trestní stíhání proti obviněnému ve
výkonu trestu odnětí svobody a je-li dán některý z důvodů vazby podle § 67 trestního řádu,
rozhodne o důvodech, obsahu a trvání nezbytných omezení, která lze proti němu uplatnit,
v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.
V ....................dne..........
83
-------------------------------1. Ustanovení § 74a trestního řádu se týká jen toho obviněného, na němž je vykonáván
trest odnětí svobody, a v jiné trestní věci je stíhán jako obviněný, u kterého je dán některý
z důvodů vazby podle § 67 trestního řádu. O důvodech, obsahu a trvání nezbytných
ome zení, která lze proti němu uplatnit, v přípravném řízení na návrh státního zástupce
rozhodne soudce (srov. též § 20a jednacího řádu). Uložená omezení nesmí být závažnější než
ta, kterým by jinak byl obviněný podroben ve vazbě (§ 74a odst. 2 trestního řádu).
2. Nezbytná omezení podle § 74a odst. 1 trestního řádu mohou např. spočívat
v zákazu styku s určitými odsouzenými nebo obviněnými ve vazbě, v omezení návštěv nebo
v kontrole korespondence obviněného. Srov. k tomu též čl. 36 pokynu obecné povahy č.
8/2009.
84
VZOR č. 37 - USNESENÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O
ZAJIŠTĚNÍ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ NA ÚČTU U BANKY
PODLE § 79A ODST. 1 TRESTNÍHO ŘÁDU
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ........... rozhodl dne
.................. v trestní věci proti obviněnému ..............., stíhanému pro přečin/zločin
.................. podle § .... trestního zákoníku (v trestní věci vedené u Služby kriminální policie a
vyšetřování Policie ČR v ............. pro přečin/zločin ........... podle § ........ trestního zákoníku pokud nebylo dosud trestní stíhání zahájeno), t a k t o :
Podle § 79a odst. 1 trestního řádu s e z a j i š ť u j í peněžní prostředky ve výši
............., -- Kč (variantně … a peněžní prostředky dodatečně došlé na účet, včetně jejich
příslušenství… vztahuje-li se důvod zajištění i na ně) na účtu č. .......... vedeném u pobočky
............. banky .................. (název a sídlo banky, její číslo a kód), majitele účtu
.......................... nar. ......., bytem ..........,.neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že
peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu - ke spáchání
trestného činu byly užity - jsou výnosem z trestné činnosti (uvede se příslušná alternativa
nebo více z těchto alternativ).
Okamžikem doručení tohoto usnesení se zakazuje s peněžními prostředky v zajištěné
výši disponovat, s výjimkou výkonu rozhodnutí a ...................... (§ 79a odst. 2 věta třetí
trestního řádu). (Majiteli účtu lze povolit přesně vymezené dispozice, např. odvádět
prostředky na mzdy zaměstnancům, na úhradu plateb uvedených v § 241 trestního
zákoníku).
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se údaje ke skutku a jeho právní kvalifikaci, případně i k zahájení trestního
stíhání, a dále okolnosti vztahující se k podmínkám postupu dle § 79a odst. 1 trestního
řádu).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno podat nejpozději
do tří dnů od jeho oznámení u Okresního (Krajského) státního zastupitelství v .......... Stížnost
nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 79a odst. 5 trestního
řádu). O stížnosti rozhoduje Okresní (Krajský) soud v .............. (§ 146a odst. 1 písm. b)
trestního řádu).
Zajištění se vztahuje na peněžní prostředky, které byly na účtu v okamžiku, v němž
bylo bance doručeno rozhodnutí, až do výše částky uvedené v rozhodnutí o zajištění a jejího
příslušenství. Převyšuje- li částka uvedená v rozhodnutí zůstatek peněžních prostředků na
účtu, vztahuje se zajištění i na peněžní prostředky, které na účet dodatečně došly, a to do výše
částky uvedené v rozhodnutí, včetně jejího příslušenství.
85
Na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu soudního nebo správního
rozhodnutí, se přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené tímto usnesením (§ 79a odst.
2 věta šestá trestního řádu).
S peněžními prostředky, na které se vztahuje toto usnesení, lze v rámci výkonu
soudního rozhodnutí nakládat jen po předchozím souhlasu státního zástupce; to neplatí, je- li
výkon rozhodnutí prováděn k uspokojení pohledávky státu (§ 79a odst. 2 poslední věta
trestního řádu).
Majitel účtu má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění peněžních
prostředků na účtu u banky. Byla- li taková žádost zamítnuta, majitel účtu ji, neuvede- li nové
důvody, může opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů po právní moci rozhodnutí o zamítnutí
(§ 79a odst. 4 trestního řádu).
V ....... dne .........
---------------------------------1. Rozhodnutí podle § 79a odst. 1 trestního řádu musí být doručeno bance, která vede
účet, a poté, co banka zajištění provedla, i majiteli účtu. Jestliže je majitelem účtu obviněný, i
jeho obhájci se usnesení doručuje až po provedení zajištění účtu.
2. V rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a
dále peněžní částka v příslušné měně, na kterou se zajištění vztahuje.
3. Nestanoví- li orgán činný v trestním řízení uvedený v § 79a odst. 1 trestního řádu
jinak, zakáže se okamžikem doručení rozhodnutí jakákoliv dispozice s peněžními prostředky,
které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, s výjimkou výkonu rozhodnutí.
4. Oproti vzorům č. 38 a č. 39 u tohoto vzoru od nabytí účinnosti novely trestního řádu
č. 265/2001 Sb. dne 1. 1. 2002 platí, že o stížnosti proti usnesení o zajištění peněžních
prostředků na účtu u banky rozhoduje již nikoli státní zástupce nejblíže vyššího státního
zastupitelství, ale soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené usnesení
vydal (§ 146a odst. 1 písm. b) trestního řádu).
5. Od účinnosti novely č. 253/2006 Sb., tj. od 1.7.2006, lze zajistit též peněžní
prostředky dodatečně došlé na účet, včetně jejich příslušenství, vztahuje- li se důvod zajištění i
na ně. Tato novela upřesnila i rozsah zajišťovaných prostředků vzhledem k jejich možnému
pohybu na účtu.
6. Tento vzor se přiměřeně použije v případech, kdy se vydává usnesení o zajištění
peněžních prostředků na účtu u spořitelních a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které
vedou účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním
příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu (§ 79b trestního
řádu). Totéž platí i při rozhodování o zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c trestního
řádu), o zajištění nemovitosti (§ 79d trestního řádu), o zajištění jiné majetkové hodnoty (§ 79e
trestního řádu) nebo o zajištění náhradní hodnoty (§ 79f trestního řádu). Zde ovšem ohledně
stížnosti je třeba uvést, že i v tomto případě o ní rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný
státní zástupce, který napadené usnesení vydal, ale podle ustanovení § 146a odst. 1 písm. c) až
f) trestního řádu. Srov. k tomu též čl. 40 pokynu obecné povahy č. 8/2009.
86
VZOR č. 38 - USNESENÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O ZRUŠENÍ
ZAJIŠTĚNÍ NEBO JEHO OMEZENÍ PODLE § 79A ODST. 3
TRESTNÍHO ŘÁDU (BEZ ŽÁDOSTI MAJITELE ÚČTU)
Us ne se ní
.................. v trestní věci proti obviněnému ..............., stíhanému pro přečin/zločin podle
§ .................. trestního zákoníku (v trestní věci vedené u Okresního, resp. Krajského úřadu
(Alt. I – zrušení zajištění) Podle § 79a odst. 3 trestního řádu s e r u š í z a j i š t ě n í
peněžních prostředků ve výši ............., -- Kč na účtu č. .......... vedeném u pobočky .............
banky .................. (název a sídlo banky, je jí číslo a kód), majitele účtu .......................... nar.
......., bytem .........., neboť zajištění již není třeba.
(Alt. II. – omezení zajištění) Podle § 79a odst. 3 trestního řádu s e o m e z u j e
z a j i š t ě n í peněžních prostředků ve výši ............., -- Kč na účtu č. .................. vedeném u
pobočky ....... banky .................. (název a sídlo banky, je jí číslo a kód), majitele účtu
...................................., na výši ................,-- Kč, neboť zajištění již není třeba ve stanovené
výši.
Od ůvo d ně n í:
stíhání, dále okolnosti vztahující se k rozhodnutí dle § 79a odst. 1 trestního řádu a
k důvodům postupu dle § 79a odst. 3 trestního řádu).
Po uče ní :
(Alt. I – zrušení zajištění) Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno podat
.......... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 79a odst.
5 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní) státní zastupitelství v ..............
(Alt. II. – ome zení zajištění) Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno
podat nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního (Krajského) státního zastupitelství
v .......... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 79a
odst. 5 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Okresní (Krajský) soud v .............. (§ 146a odst.
1 písm. b) trestního řádu).
V ....... dne .........
87
---------------------------------1. Jde o zrušení nebo omezení zajištění peněžních prostředků na účtu u banky z
vlastního podnětu (tedy bez žádosti majitele účtu - srov. vzor č. 39). K zrušení nebo omezení
zajištění se přistoupí, pokud již není třeba vůbec anebo ve stanovené výši.
2. Usnesení se oznamuje bance a majiteli účtu. Zvláštní úpravy obsažené v § 79a odst.
2 první větě trestního řádu se zde nepoužije.
3. Tento vzor se přiměřeně použije v případech, kdy se vydává usnesení o zrušení
nebo omezení zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelních a úvěrního družstva nebo
jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního
připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního
pronájmu (§ 79b trestního řádu). Totéž platí i při rozhodování o zrušení nebo omezení
zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c trestního řádu), o zrušení nebo omezení
zajištění nemovitosti (§ 79d trestního řádu), o zrušení nebo omezení zajištění jiné majetkové
hodnoty (§ 79e trestního řádu) nebo o zrušení nebo omezení zajištění náhradní hodnoty (§ 79f
trestního řádu).
4. Pokud jde o opravné prostředky, o podané stížnosti proti rozhodnutí o zrušení
zajištění rozhoduje nejblíže vyšší státní zastupitelství, o stížnosti podané proti rozhodnutí o
omezení zajištění rozhoduje soud [viz § 146a odst. 1 písm. b) až f) trestního řádu].
88
VZOR č. 39 - USNESENÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O ZRUŠENÍ
ZAJIŠTĚNÍ NEBO JEHO OMEZENÍ PODLE § 79A ODST. 4
TRESTNÍHO ŘÁDU (K ŽÁDOSTI MAJITELE ÚČTU)
Us ne se ní
§ .................. trestního zákoníku (v trestní věci vedené u Okresního, resp. Krajského úřadu
(Alt. I – zrušení zajištění) K žádosti ........................... , majitele účtu u pobočky ........ banky
.................. (název a sídlo banky, její číslo a kód) č. ......................., s e podle § 79a odst. 3,
4 trestního řádu r u š í
z a j i š t ě n í peněžních prostředků ve výši ............., -- Kč na
účtu č. .......... vedeném u pobočky ............. banky .................. (název a sídlo banky, je jí číslo
a kód), majitele účtu .......................... nar ......., bytem .........., neboť zajištění již není třeba.
(Alt. II. – ome zení zajištění) ….s e podle § 79a odst. 3, 4 trestního řádu o m e z u j e
z a j i š t ě n í peněžních prostředků ve výši ............., -- Kč vedených na účtu č. .................. u
pobočky ....... banky .................. (název a sídlo banky, je jí číslo a kód), majitele účtu
...................................., na výši ................,-- Kč, neboť zajištění již není třeba ve stanovené
výši.)
Od ůvo d ně n í:
stíhání, dále okolnosti vztahující se k rozhodnutí dle § 79a odst. 1 trestního řádu,
k žádosti podané majitelem účtu a k důvodům postupu dle § 79a odst. 3, 4 trestního
řádu).
Po uče ní :
(Alt. I – zrušení zajištění) Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno podat
.......... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 79a odst.
5 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní) státní zastupitelství v ..............
(Alt. II. – ome zení zajištění) Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno
podat nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního (Krajského) státního zastupitelství
v .......... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 79a
89
odst. 5 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Okresní (Krajský) soud v .............. (§ 146a odst.
1 písm. b) trestního řádu).
V ....... dne .........
---------------------------------1. Podal-li majitel účtu žádost o zrušení nebo omezení zajištění peněžních prostředků na
účtu, státní zástupce v přípravném řízení neprodleně přezkoumá, zda jsou nadále dány důvody
zajištění anebo není zajištění třeba v takové výši. Pokud žádosti obviněného vyhoví, rozhodne
o tom usnesením. Pokud jí – byť zčásti nevyhoví – srov. vzor č. 40. V těchto případech se již
žádost nepředkládá soudu, jak tomu bylo za účinnosti úpravy účinné do konce roku 2001.
2. Ohledně způsobu doručování platí to, co je uvedeno pod bodem 2. u vzoru č. 38.
3. Tento vzor se přiměřeně použije v případech, kdy se k žádosti majitele účtu (nebo
majitele zaknihovaných cenných papírů) vydává usnesení o zrušení nebo omezení zajištění
peněžních prostředků na účtu u spořitelních a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které
vedou účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním
příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu (§ 79b trestního
řádu), usnesení o zrušení nebo omezení zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c
trestního řádu), usnesení o zrušení nebo omezení zajištění nemovitosti (§ 79d trestního řádu),
usnesení o zrušení nebo omezení zajištění jiné majetkové hodnoty (§ 79e trestního řádu) nebo
usnesení o zrušení nebo omezení zajištění náhradní hodnoty (§ 79f trestního řádu).
4. Pokud jde o opravné prostředky, o případně podané stížnosti proti rozhodnutí o
zrušení zajištění rozhoduje nejblíže vyšší státní zastupitelství, o stížnosti podané proti
rozhodnutí o omezení zajištění rozhoduje soud [viz § 146a odst. 1 písm. b) až f) trestního
řádu].
90
VZOR č. 40 – USNESENÍ O ZAMÍTNUTÍ ŽÁDOSTI
MAJITELE ÚČTU O ZRUŠENÍ NEBO OMEZENÍ ZAJIŠTĚNÍ
PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ NA ÚČTU
Us ne se ní
§ .................. trestního zákoníku (v trestní věci vedené u Služby kriminální policie a
vyšetřování Policie ČR v ............. pro přečin/zločin........... podle § ........ trestního zákoníku pokud nebylo dosud trestní stíhání zahájeno), t a k t o :
Podle § 79a odst. 4 věty druhé trestního řádu s e
ne vy ho vu je
žádosti
majitele účtu .......................... nar. ......., bytem .........., o zrušení (omezení) zajištění peněžních
prostředků na účtu, k němuž došlo usnesením státního zástupce Okresního (Krajského)
státního zastupitelství v ……. ze dne ….. sp. zn. ……, ve spojení s usnesením Okresního
(Krajského) soudu v ……. ze dne …… sp. zn. …….., kterým byla stížnost majitele účtu
podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako nedůvodná zamítnuta (uvede se případně
jiný důvod zamítnutí stížnosti, popř. se neuvede vůbec poukaz na rozhodnutí o stížnosti,
pokud nebyla podána) ohledně peněžních prostředků ve výši ............., -- Kč na účtu
č. .......... vedeném u pobočky ............. banky .................. (název a sídlo banky, její číslo a
kód).
Od ůvo d ně n í:
stíhání, a dále okolnosti vztahující se k rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na
účtu a důvodům, pro kte ré byla žádost zamítnuta).
nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 79a odst. 5 trestního
řádu). O stížnosti rozhoduje Okresní (Krajský) soud v .............. (§ 146a odst. 1 písm. b)
trestního řádu).
Majitel účtu může novou žádost opakovat, neuvede- li nové důvody, až po uplynutí čtrnácti
dnů po právní moci rozhodnutí o zamítnutí (§ 79a odst. 4 poslední věta trestního řádu).
V ....... dne .........
91
---------------------------------1. Podal-li majitel účtu žádost o zrušení nebo omezení zajištění peněžních prostředků
na účtu, státní zástupce v přípravném řízení neprodleně přezkoumá, zda jsou nadále dány
důvody zajištění anebo není zajištění třeba v takové výši. O žádosti rozhodne usnesením.
2. O stížnosti proti usnesení, kterým státní zástupce nevyhověl žádosti majitele účtu o
zrušení nebo omezení zajištění peněžních prostředků na účtu, pokud bylo předtím
postupováno podle § 79a odst. 1 trestního řádu, rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný
státní zástupce, který napadené usnesení vydal (§ 146a odst. 1 písm. b) trestního řádu).
3. Tento vzor se přiměřeně použije i v případech, kdy se k žádosti majitele účtu (nebo
majitele zaknihovaných cenných papírů) vydává usnesení o nevyhovění žádosti o zrušení
nebo omezení zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelních a úvěrního družstva nebo
jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního
připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního
pronájmu (§ 79b trestního řádu), usnesení o zrušení nebo omezení zajištění zaknihovaných
cenných papírů (§ 79c trestního řádu), usnesení o zrušení nebo omezení zajištění nemovitosti
(§ 79d trestního řádu), usnesení o zrušení nebo omezení zajištění jiné majetkové hodnoty (§
79e trestního řádu) nebo usnesení o zrušení nebo omezení zajištění náhradní hodnoty (§ 79f
trestního řádu).
92
§ 82, § 83 trestního řádu
VZOR č. 41 - NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘÍKAZU K DOMOVNÍ
PROHLÍDCE
ZT ../ KZV (ZN KZN)
Okresnímu soudu
..........
--------Věc: obv. ................... - trestní stíhání (trestní řízení ve věci přečinu/zločinu podle § .......
trestního zákoníku - pokud nebylo zahájeno trestní stíhání) - návrh na vydání příkazu k
domovní prohlídce
Příl.: vyšetřovací (trestní) spis Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ...............
ČTS: ...
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství ve smyslu § 83 odst. 1 trestního
řádu n a v r h u j e, aby byl vydán příkaz k domovní prohlídce v bytě
....................................... (specifikace bytu - č. .. v .. patře v místě bydliště obviněného,
popř. jiné osoby, v ..............., včetně jeho příslušenství - uvede se i vlastník i náje mce
bytu).
Policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v .........................
pod ČTS: ... je stíhán pro zločin/přečin ............ podle § .............. trestního zákoníku
obviněný ..........., nar. ......., bytem ....... , který se měl trestné činnosti dopustit tím, že
....................... (uvede se velmi stručný popis skutku).
(Ve věci jde o podezření ze spáchání přečinu/zločinu ................. podle § .... trestního
zákoníku.) (Pokud ještě nebylo zaháje no trestní stíhání.)
(Uvedou se důvody, které vedou k podání návrhu.)
Jsou tedy splněny zákonné podmínky uvedené v § 82 odst. 1 trestního řádu, neboť je
důvodné podezření, že v bytě (jiné prostoře sloužící k bydlení), jakož i v prostorách k bytu
(jiné prostoře sloužící k bydlení) náležející, je věc důležitá pro trestní řízení.
Domovní prohlídku provedou: ...........................................
V ............... dne .....
---------------------------------1. Domovní prohlídku lze vykonat, je- li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné
prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba
důležitá pro trestní řízení.
2. Pod pojmem obydlí [srov. i § 133 tr. zákoníkug se rozumí prostory sloužící k
bydlení, tj. byty, rodinné domky, rekreační chaty a chalupy (slouží- li individuální rekreaci).
Obydlím naproti tomu nejsou zahradní kůlny, přístřešky, neuzamčené či rozestavěné budovy.
K bytu patří i všechny další prostory, k jejichž užívání opravňuje nájemní smlouva anebo jiná
93
smlouva či dohoda zakládající právo byt užívat (tedy např. i sklepní kóje, garáže atd.). Na
roveň bytu se staví bytová náhrada, přístřeší, jakož i místnosti v zařízeních sloužících k
trvalému bydlení, tedy např. ubytovny a vysokoškolské koleje. Je to i byt, který je v
podnájmu. S ohledem na jejich povahu sem patří i místnosti v zařízeních sloužících k
přechodnému ubytování. Prostory nesloužící k bydlení (jiné prostory) jsou především
nebytové prostory podle ustanovení zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových
prostor, ve znění pozdějších předpisů. Pozemky se z povahy věci rozumí jen pozemky
nezastavěné a vždy pouze pozemky, které nejsou veřejně přístupné (tam se vydání příkazu k
prohlídce vůbec nevyžaduje). K pojmu obydlí srov. i definici v § 133 trestního zákoníku a
důvodovou zprávu k tomuto ustanovení.
3. Vzhledem k závažnosti zásahu do nedotknutelnosti obydlí povoluje provedení
domovní prohlídky svým příkazem v přípravném řízení soudce (§ 83 odst. 1 trestního řádu).
V přípravném řízení tak může učinit jen na návrh státního zástupce.
4. Soudce vydává nikoli usnesení, ale příkaz, tj. rozhodnutí svého druhu (viz slova
„jestliže zákon nestanoví něco jiného“ v § 119 odst. 1 a 2 trestního řádu). Stížnost proti
příkazu zákon nepřipouští (§ 141 odst. 1 trestního řádu).
5. Vykonání domovní prohlídky musí předcházet pokus o dobrovolné vydání hledané
věci nebo odstranění jiného důvodu, pro který se má prohlídka vykonat. Trestní řád požaduje,
aby naplnění tohoto účelu bylo dosaženo především předchozím výslechem toho, u něhož se
má prohlídka vykonat, a teprve nelze- li tohoto účelu dosáhnout tímto postupem, lze přistoupit
k jejímu provedení. To neplatí, pokud věc nesnese odkladu (srov. § 84 trestního řádu).
Nedodržení tohoto postupu může vést k absolutní neúčinnosti takto opatřeného důkazního
prostředku (důkazu).
6. Tento vzor se přiměřeně použije při vypracování podnětu k podání návrhu soudce,
který nařídil domovní prohlídku, soudci nejblíže nadřízeného soudu (§ 85b odst. 3 trestního
řádu), nebo při podání návrhu soudci soudu nejblíže nadřízenému tomu soudu, u něhož je
činný státní zástupce, který nařídil prohlídku jiných prostor (§ 85b odst. 3 trestního řádu per
analogiam); podnět i návrh směřují k nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory
v případě domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává
advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují skutečnosti, na něž se
vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta. Je- li podáván návrh, je nutno k němu připojit
přílohy uvedené v § 85b odst. 4 trestního řádu).
94
VZOR č. 42 - NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘÍKAZU K PROHLÍDCE
JINÝCH PROSTOR
ZT ../ KZV (ZN KZN)
Okresní soud
..........
--------Věc: obv. ................... - trestní stíhání (trestní řízení ve věci přečinu/zločinu podle § .......
trestního zákoníku - pokud nebylo zahájeno trestní stíhání) - návrh na vydání příkazu k
domovní prohlídce
Příl.: spis Policie ČR Služby kriminální policie a vyšetřování v ............... ČTS: ...
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ............... podle § 83a odst. 1
trestního řádu n a v r h u j e, aby byl vydán příkaz k prohlídce jiných prostor v
....................................... (specifikace prostor nesloužících k bydlení a pozemků - uvede se
i jejich vlastník, náje mce nebo jiný uživatel).
Policejním orgánem Policie ČR Služby kriminální policie a vyšetřování v ......................... pod
ČTS: ... je stíhán pro zločin/přečin ............ podle § .............. trestního zákoníku obviněný
..........., nar. ......., bytem ....... , který se měl trestné činnosti dopustit tím, že .......................
(uvede se stručný popis skutku).
(Uvedou se důvody, které vedou k podání návrhu.)
Jsou tedy splněny zákonné podmínky uvedené v § 83a odst. 1 trestního řádu, neboť je
důvodné podezření, že v jiných prostorách se nachází věc (nebo osoba) důležitá pro trestní
řízení.
Prohlídku provedou: ...........................................
V ............... dne .....
---------------------------------1. Prohlídku jiných prostor lze vykonat, je- li důvodné podezření, že v prostorách
nesloužících k bydlení (jiných prostorách) a pozemcích, pokud nejsou veřejně přístupné, je
věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení.
2. Prostory nesloužící k bydlení (jiné prostory) jsou především nebytové prostory
podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších
předpisů. Podle § 1 cit. zák. se jimi rozumí místnosti nebo soubory místností, které podle
rozhodnutí stavebního úřadu jsou určeny k jinému účelu než k bydlení, a jimiž jsou zejména
prostory určené k provozování výroby, obchodu, služeb, výzkumu, administrativní činnosti,
umělecké, výchovné a vzdělávací činnosti, dále archivy, garáže, skladové prostory a části
veřejně přístupných prostorů budov; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu, prádelny,
95
sušárny, kočárkárny a půdy, a dále i byty, u kterých byl udělen souhlas k jejich užívání k
nebytovým účelům. Konkrétní posouzení charakteru takového prostoru však bude vycházet ze
skutkových zjištění v každé jednotlivé věci. K pojmu obydlí srov. vysvětlivku k vzoru č. 41.
Pozemky se z povahy věci rozumí jen pozemky nezastavěné a vždy pouze pozemky, které
nejsou veřejně přístupné (tam se vydání příkazu k prohlídce vůbec nevyžaduje).
3. Zásah do nedotknutelnosti prostor nesloužících k bydlení a pozemků povoluje svým
příkazem v přípravném řízení soudce. Nálezem Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2010 sp. zn. Pl.
ÚS 3/09 bylo rozhodnuto, že dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů se ruší
ustanovení § 83a odst. 1 části věty první a věty druhé zákona č. 141/1961 Sb., o trestním
řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, které znějí: „v přípravném řízení
státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas
státního zástupce“. Nález pléna byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 219/2010 Sb. dne 8. 7.
2010, přičemž tímto dnem došlo ke zrušení shora uvedené části § 83a odst. 1 trestního řádu, a
proto je nezbytné, aby příkaz k vydání prohlídky jiných prostor a pozemků vydával, stejně tak
jako příkaz k domovní prohlídce, předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního
zástupce soudce.
4. Soudce v přípravném řízení nerozhoduje usnesením, ale vydává příkaz, tj.
rozhodnutí svého druhu (viz slova „jestliže zákon nestanoví něco jiného“ v § 119 odst. 1 a 2
trestního řádu). Stížnost proti příkazu zákon nepřipouští (§ 141 odst. 1 trestního řádu).
5. Bez příkazu soudce může policejní orgán provést prohlídku jiných prostor nebo
pozemků jen tehdy, jestliže příkazu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu, nebo v
případě, že uživatel dotčených prostor nebo pozemků písemně prohlásí, že s prohlídkou
souhlasí, a své prohlášení předá policejnímu orgánu. O tomto úkonu však musí bezprostředně
uvědomit orgán, který je k vydání příkazu oprávněn, tedy soudce (§ 83a odst. 3 trestního
řádu), a to prostřednictvím státního zástupce, jenž vykonává nad přípravným řízením dozor.
6. Rovněž vykonání prohlídky jiných prostor a pozemků musí předcházet pokus o
dobrovolné vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, pro který se má prohlídka
vykonat. Trestní řád požaduje, aby naplnění tohoto účelu bylo dosaženo především
předchozím výslechem toho, u něhož se má prohlídka vykonat, a teprve nelze- li tohoto účelu
dosáhnout tímto postupem, lze přistoupit k jejímu provedení. To neplatí, pokud věc nesnese
odkladu (srov. § 84 trestního řádu). Nedodržení tohoto postupu může vést k absolutní
neúčinnosti takto opatřeného důkazního prostředku (důkazu).
96
VZOR č. 43 - NAŘÍZENÍ VYDÁNÍ ZADRŽENÉ ZÁSILKY
PODLE § 86 ODST. 1 TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT ../ KZV (ZN KZN)
Služba kriminální policie a vyšetřování
Policie ČR
.................
-------------Věc: obv. ................... - trestní stíhání - nařízení vydání zadržených zásilek (nebylo-li ještě
zahájeno trestní stíhání, vymezí se věc „pode zření ze spáchání
zločinu/přečinu............ podle § ..... trestního zákoníku“)
Příl.: vyšetřovací spis Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ............... ČTS: ...
Podle § 86 odst. 1 trestního řádu n a ř i z u j i, aby pošta nebo osoba provádějící
dopravu zásilek vydala nedoručené telegramy, dopisy nebo jiné zásilky, které se týkají věci,
v níž bylo zahájeno trestní stíhání pro zločin/přečin……. podle § ….. trestního zákoníku (je
podezření ze spáchání zločinu/přečinu ……… podle § ….. trestního zákoníku) a ve které
policejní orgán Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ............. pod ČTS:....
koná vyšetřování (prověřování), státnímu zástupci Okresního (Krajského) státního
zastupitelství v ......... (nebo policejnímu orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování
Policie ČR v .............), a to za období od ........ do ..........., neboť k objasnění skutečností
důležitých pro trestní řízení v této věci je nutno zjistit jejich obsah.
V ............... dne .........
-----------------------------1. Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení v konkrétní věci nutno zjistit
obsah nedoručených telegramů, dopisů nebo jiných zásilek, nařídí v přípravném řízení státní
zástupce, aby je pošta nebo osoba provádějící jejich dopravu vydaly jemu anebo policejnímu
orgánu.
2. Nařízení podle § 86 odst. 1 trestního řádu má povahu rozhodnutí svého druhu (srov.
slova „jestliže zákon nestanoví něco jiného" v § 119 odst. 2 trestního řádu), a proto proti
němu není přípustná stížnost (§ 141 odst. 1 trestního řádu). Nařízení se vydává v písemné
formě (a to již s ohledem na § 134 trestního řádu).
3. V přípravném řízení zásilku může otevřít jen se souhlasem soudce státní zástupce
nebo policejní orgán. Otevření zásilek se může týkat pouze zásilek uvedených v § 86 odst. 1
trestního řádu, samo zadržení však k jejich otevření ještě neopravňuje.
97
4. Některé podrobnosti týkající se postupu provozovatelů poštovních služeb vyplývají
z ustanovení zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změnách některých zákonů (o
poštovních službách), a předpisů prováděcích.
5. Vzhledem k povaze zásilky a způsobu jejího předávání adresátu patrně nelze použít
tohoto institutu za účelem vydání zásilky doručené do datové schránky adresáta (zákon č.
300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění
pozdějších předpisů). Technické podmínky provozování Informačního systému datových
schránek zřejmě nedovolují ani takovou zásilku pozdržet cestou přenosu do datové schránky
adresáta.
98
VZOR č. 44 - NÁVRH NA VYDÁNÍ SOUHLASU SOUDCE
S OTEVŘENÍM ZÁSILKY PODLE § 87 ODST. 1 TRESTNÍHO
ŘÁDU
ZT ../ KZV (ZN KZN)
Okresnímu soudu
.........
--------Věc: obv. ................... - trestní stíhání - návrh na vydání souhlasu s otevřením zásilky
(nebylo-li ještě zaháje no trestní stíhání, vymezí se věc „podezření ze spáchání
zločinu/přečinu ............ podle § ..... trestního zákoníku“)
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v .......... ve smyslu § 87
odst. 1 trestního řádu n a v r h u j e, aby byl vydán souhlas s otevřením zadržených zásilek,
které se týkají věci, v níž bylo zahájeno trestní stíhání pro zločin/přečin……. podle § …..
trestního zákoníku (je podezření ze spáchání zločinu/přečinu……… podle § ….. trestního
zákoníku) a ve které policejní orgán Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v
............. pod ČTS: .......koná vyšetřování (prověřování).
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ......... dne .......... pod
sp. zn. ........ nařídil zadržení zásilek podle § 86 odst. 1 trestního řádu. Výsledky dosavadního
trestního řízení nasvědčují tomu, že zadržená zásilka obsahuje věci/údaje, důležité pro trestní
řízení, jimiž je nutno provést důkaz k tomu, aby…..(Uvede se konkrétní důvod, proč se
požaduje otevření zásilky). Vzhledem k tomu, že zásilky lze otevřít v přípravném řízení jen
se souhlasem soudce, byl podán tento návrh.
V ............... dne .........
--------------------------------------------1. V přípravném řízení zásilku zadrženou podle § 86 odst. 1 trestního řádu může otevřít
jen se souhlasem soudce státní zástupce nebo policejní orgán.
2. Otevřená zásilka se odevzdá adresátovi, a není- li jeho pobyt znám a není- li zásilka
určena do vlastních rukou, některému z jeho rodinných příslušníků; jinak se zásilka vrátí
odesílateli. Je-li však obava, že odevzdáním zásilky by mohlo dojít ke zmaření nebo
podstatnému ztížení účelu trestního stíhání, připojí se zásilka ke spisu; je- li to vhodné, oznámí
se adresátovi obsah dopisu nebo telegramu. Není- li jeho pobyt znám a není- li zásilka určena
99
do vlastních rukou, učiní se oznámení některému z jeho rodinných příslušníků. Zásilka, kterou
nebylo uznáno za nutné otevřít, odevzdá se ihned adresátovi nebo se vrátí poště nebo osobě,
která ji vydala (§ 87 odst. 2 a 3 trestního řádu).
4. Ani tohoto institutu patrně nelze použít k tomu, aby se orgány činné v trestním
řízení seznámily s obalem zásilky doručované adresátu prostřednictvím jeho datové schránky.
Její obsah by bylo nutno zjišťovat patrně jen za použití institutu odposlechu a záznamu
telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu.
100
VZOR č. 45 - NÁVRH NA VYDÁNÍ SOUHLASU SOUDCE SE
ZÁMĚNOU ZÁSILKY PODLE § 87A ODST. 1 TRESTNÍHO
ŘÁDU
ZT ../ KZV (ZN KZN)
Okresnímu soudu
.........
--------Věc: obv. ................... - trestní stíhání - návrh na vydání souhlasu se záměnou zásilky
(nebylo-li ještě zaháje no trestní stíhání, vymezí se věc „podezření ze spáchání
přečinu/zločinu ............ podle § ..... trestního zákoníku“)
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ......... ve smyslu § 87a
odst. 1 trestního řádu n a v r h u j e, aby byl vydán souhlas se záměnou zásilky ............., ,
která se týká věci, v níž bylo zahájeno trestní stíhání pro přečin/zločin ……. podle § …..
trestního zákoníku (je podezření ze spáchání přečinu/zločinu ……… podle § ….. trestního
zákoníku) a ve které policejní orgán Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v
............. pod ČTS:....... koná vyšetřování (prověřování).
řádu.
Zásilka obsahující ....................... byla vydána dne ............. podle § 86 odst. 1 trestního
Vzhledem k tomu, že obsah zásilky lze v přípravném řízení zaměnit jen se souhlasem
soudce, byl podán tento návrh.
V ............... dne .........
--------------------------------------------1. V zájmu zjištění osob podílejících se na nakládání se zásilkou obsahující omamné
látky, psychotropní látky, prekursory, jedy, radioaktivní materiál, padělané peníze a padělané
cenné papíry, střelné nebo hromadně účinné zbraně, střelivo a výbušniny nebo jinou věc, k
jejímuž držení je třeba zvláštního povolení, věci určené ke spáchání trestného činu, anebo věci
z trestného činu pocházející, lze přípravném řízení zaměnit její obsah a dále sledovat průběh
její přepravy.
2. Může jít jen o zásilku vydanou podle § 86 odst. 1 trestního řádu.
3. Nařídit záměnu zásilky může v přípravném řízení státní zástupce se souhlasem
soudce.
101
VZOR č. 46 - NAŘÍZENÍ ZÁMĚNY ZÁSILKY PODLE § 87A
ZT ../ KZV (ZN KZN)
Policie ČR
.................
-------------Věc: obv. ................... - trestní stíhání - nařízení záměny obsahu zásilky (nebylo-li ještě
zahájeno trestní stíhání, vymezí se věc „podezření ze spáchání přečinu/zločinu
............ podle § ..... trestního zákoníku.“)
Podle § 87a odst. 1 trestního řádu se souhlasem soudce Okresního soudu v ...........
vydaným dne ......... pod sp. zn. ....... n a ř i z u j i, aby byl zaměněn obsah zásilky vydané dne
............. podle § 86 odst. 1 trestního řádu, která se týká věci, v níž bylo zahájeno trestní
stíhání pro přečin/zločin ……. podle § ….. trestního zákoníku (je podezření ze spáchání
přečinu/zločinu ……… podle § ….. trestního zákoníku) a ve které policejní orgán Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ............. pod ČTS:....... koná vyšetřování
(prověřování), neboť je třeba zjistit osoby podílející se na nakládání se zásilkou obsahující
................................... , a takto upravená zásilka byla předána k další přepravě.
V ............... dne .........
-------------------------------1. O vlastním nařízení záměny (obsahu) zásilky rozhoduje státní zástupce po
předchozím souhlasu soudce (k návrhu státního zástupce na vydání tohoto předchozího
souhlasu srov. předch. vzor č. 45).
2. Nařízení má povahu rozhodnutí svého druhu (srov. slova „jestliže zákon nestanoví
něco jiného" v § 119 odst. 2 trestního řádu), a proto proti němu není přípustná stížnost (§ 141
odst. 1 trestního řádu). Nařízení se vydává v písemné formě (a to již s ohledem na § 134
trestního řádu).
z ustanovení zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změnách některých zákonů
(o poštovních službách), a předpisů prováděcích.
102
§ 87b trestního řádu
VZOR č. 47 - NAŘÍZENÍ SLEDOVÁNÍ ZÁSILKY PODLE §
87B ODST. 1 TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT ../ KZV (ZN KZN)
Policie ČR
.................
-------------Věc: obv. ................... - trestní stíhání - nařízení sledování zásilky (nebylo-li ještě zahájeno
trestní stíhání, vyme zí se věc „podezření ze spáchání přečinu/zločinu ............ podle
§ ..... trestního zákoníku“)
Podle § 87b odst. 1 trestního řádu n a ř i z u j i, aby byla sledována zásilka vydaná
dne ............. podle § 86 odst. 1 trestního řádu, která se týká věci, v níž bylo zahájeno trestní
stíhání pro přečin/zločin……. podle § ….. trestního zákoníku (je podezření ze spáchání
přečinu/zločinu ……… podle § ….. trestního zákoníku), u níž je důvodné podezření, že
obsahuje ……., a ve které policejní orgán Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR
v ............. pod ČTS:........ koná vyšetřování (prověřování), neboť je to třeba k objasnění
trestného činu nebo odhalení všech pachatelů a zjištění potřebných skutečností jiným
způsobem by bylo neúčinné nebo podstatně ztížené.
Sledování zásilky provede podle pokynu státního zástupce policejní orgán; vůči
osobám, které se sledovanou zásilkou nakládají, přitom neprovádí žádné úkony směřující k
vydání nebo odnětí věci.
V ............... dne .........
--------------------------------------------1. Státní zástupce může v přípravném řízení nařídit, aby zásilka, u níž je důvodné
podezření, že obsahuje věci uvedené v § 87a trestního řádu (srov. k tomu zejm. vzor č. 45),
byla sledována, jestliže je to třeba k objasnění trestného činu nebo odhalení všech pachatelů a
zjištění potřebných skutečností jiným způsobem by bylo neúčinné nebo podstatně ztížené.
2. Nařízení má povahu rozhodnutí svého druhu (srov. slova „jestliže zákon nestanoví
něco jiného" v § 119 odst. 2 trestního řádu), a proto proti němu není přípustná stížnost (§ 141
odst. 1 trestního řádu). Nařízení se vydává v písemné formě (a to již s ohledem na § 134
trestního řádu).
103
3. Sledování zásilky provede podle pokynu státního zástupce policejní orgán; vůči
osobám, které se sledovanou zásilkou nakládají, přitom neprovádí žádné úkony směřující
k vydání nebo odnětí věci. Režim ukončení sledování zásilky plyne z § 87b odst. 4 trestního
řádu.
104
§ 87b trestního řádu
VZOR č. 48 - PŘÍKAZ K UKONČENÍ SLEDOVÁNÍ ZÁSILKY
PODLE § 87B ODST. 4 TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT ../ KZV (ZN KZN)
Policie ČR
.................
-------------Věc: obv. ................... - trestní stíhání – příkaz k ukončení sledování zásilky (nebylo-li ještě
zahájeno trestní stíhání, vymezí se věc „podezření ze spáchání přečinu/zločinu
............ podle § ..... trestního zákoníku“)
Příl.: vyšetřovací spis Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ............... ČTS:
...(Je-li přílohou příkazu též příslušný s pis)
Podle § 87b odst. 4 trestního řádu přikazuji, aby bylo ukončeno sledování zásilky,
započaté na základě opatření státního zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství
v……………. ze dne……………, jímž bylo její sledování nařízeno ve věci, v níž bylo
zahájeno trestní stíhání pro přečin/zločin……. podle § ….. trestního zákoníku (je podezření ze
spáchání přečinu/zločinu ……… podle § ….. trestního zákoníku), a v níž policejní orgán
Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ............. pod ČTS:...... koná vyšetřování
(prověřování), neboť důvody pro sledování zásilky pominuly.
O ukončení sledování zásilky očekávám zprávu obratem.
V ............... dne .........
--------------------------------------------Režim ukončení sledování zásilky plyne z § 87b odst. 4 trestního řádu. Podle něho
sledování zásilky ukončí policejní orgán na příkaz státního zástupce, a je- li zřejmé, že
nakládáním se zásilkou vzniká vážné nebezpečí života nebo zdraví, značné škody na majetku,
anebo hrozí- li vážné nebezpečí, že takovou zásilku nebude možné dále sledovat, i bez
takového příkazu. Podle potřeby současně s ukončením sledování zásilky učiní úkon
směřující proti dalšímu držení věcí, které tvoří obsah zásilky; to neplatí, jestliže sledovaná
zásilka přechází státní hranici a v rámci mezinárodní spolupráce její sledování převezme
příslušný orgán cizího státu.
105
VZOR
č. 49
ODPOSLECHU
PROVOZU*)
A
NÁVRH
NA VYDÁNÍ PŘÍKAZU K
ZÁZNAMU TELEKOMUNIKAČNÍHO
ZT ../ KZV (ZN KZN)
Okresnímu soudu
...........
--------Věc: obv. ................... - trestní stíhání (trestní řízení ve věci zločinu podle § .......
trestního zákoníku - pokud nebylo zahájeno trestní stíhání) - návrh na vydání příkazu
k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu
ČTS: ...
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ....... podle § 88 odst. 1,
2 trestního řádu n a v r h u j e, aby byl vydán příkaz k odposlechu a záznamu
telekomunikačního provozu těchto účastnických stanic:
a) tel. č. ............., kterou užívá .....................................,
b) tel. č. ............., kterou užívá .....................................,
c) tel. č. ............., kterou užívá ......................................
Navrhuje se, aby odposlech a záznam telekomunikačního provozu byl nařízen na dobu
od ..................... do ....................[nejvýše 4 měsíce – srov. § 88 odst. 2 trestního řádu, ve
znění novely č. 177/2008 Sb.]
Obviněný je policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR
v ......................... pod ČTS: ... stíhán pro zvlášť závažný zločin ............ podle § ....................
trestního zákoníku. Trestná činnost měla spočívat v tom, že ....................... (uvede se velmi
stručný popis skutku).
(Ve věci jde o podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu ................. podle § .....
trestního zákoníku.) (Pokud ještě nebylo zaháje no trestní stíhání.)
Ohledně důvodnosti navrhovaného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu
je třeba uvést zejména, že ................. (uvedou se důvody odposlechu a záznamu
telekomunikačního provozu v podobě konkrétních skutkových okolností, které vydání
tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují, včetně odůvodnění, z čeho lze
důvodně předpokládat, že tímto postupe m budou získány významné skutečnosti pro
trestní řízení s odůvodněním, proč sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak nebo anebo
by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené).
Jsou tedy splněny zákonné podmínky uvedené v § 88 odst. 1 a 2 trestního řádu, neboť
trestní řízení je vedeno pro zvlášť závažný zločin (nebo jiný úmyslný trestný čin, k jehož
stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva č. .. Sb. m. s. - jde-li o trestný čin, k jehož
stíhání zavazuje mezinárodní mluva, uvede se i výslovný odkaz na konkrétní ustanovení
této smlouvy, z něhož uvedený závazek vyplývá) a lze důvodně předpokládat, že
106
odposlechem nebo záznamem telekomunikačního provozu budou sděleny významné
skutečnosti pro trestní řízení.
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provede příslušný policejní orgán.
V ............... dne .........
______________________________
*)
Od 1. 7. 2008 - ve znění novely č. 177/2008
Sb.
---------------------------------1. S účinností od 1. 7.2008 dochází ke změnám v režimu nařizování a prodlužování
odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu (viz novela provedená zákonem
č. 177/2008 Sb.). Jejím účelem je dále zpřísnit podmínky pro používání tohoto institutu,
zkrátit původní dobu (ze 6 na 4 měsíce), přenést působnost rozhodovat o prodloužení doby
odposlechu na krajský soud a poskytnout osobám, vůči nimž bylo tohoto institutu použito,
jednak informaci o tom, že k tomuto průlomu do jejich soukromí došlo, jednak možnost
obrátit se na Nejvyšší soud se žádostí o přezkoumání zákonnosti takového postupu. Omezuje
se i prostor pro používání odposlechu se souhlasem uživatele účastnické stanice. Těmto
změnám se musí přizpůsobit praxe jak po věcné stránce (z hlediska reálných postupů), ale i po
formální stránce (z hlediska dokumentace těchto postupů i obsahu příslušných návrhů a
rozhodnutí, jež jsou v té souvislosti orgány činnými v tamním řízení vydávány či podávány).
2. Nadále platí, že je- li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný zločin [tato
terminologie platí i za situace, kdy je obviněný stíhán nebo prověřování se koná pro trestný
čin podle úpravy účinné před dnem 1. 1. 2010 – musí se vycházet z vymezení obsaženého v §
14 odst. 3 větě za středníkem tr. zákoníku – příslušná právní kvalifikace se uvede podle
reálného stavu, ale s přizpůsobením této nové definici zvlášť závažného zločinu] nebo pro
jiný úmyslný trestný čin, k je hož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní s mlouva, může
v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce nařídit odposlech a záznam
telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou sděleny
významné skutečnosti pro trestní řízení. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního
provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné.
3. Vzhledem k tomu, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu
musí být vydán písemně a odůvodněn, musí stejné náležitosti obsahovat i návrh státního
zástupce na vydání tohoto příkazu. Náležitosti tohoto příkazu (a odvozeně od toho i návrhu
státního zástupce na jeho nařízení, jak uvedeno) jsou nově stanoveny v § 88 odst. 2 trestního
řádu tak, že musí obsahovat uživatelskou adresu či zaříze ní a osobu uživatele, pokud je
je jí totožnost známa, a dobu, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního
provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce. Zákon nově stanoví i náležitosti
odůvodnění příkazu, jež musí obsahovat konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto
příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují.
4. Nově nesmí navrhovaná doba být delší než čtyři měsíce. Tuto dobu lze na základě
dalšího návrhu prodloužit vždy na dobu dalších čtyř měsíců (opětovně příkazem soudce), a to
na základě provedeného vyhodnocení, přičemž o prodloužení již nerozhoduje soudce, který
odposlech nařídil (resp. soudce okresního soudu), ale soudce krajského soudu (§ 88 odst. 4
ve znění cit. novely).
107
5. Vzhledem k neexistenci jakékoli konkrétní právní úpravy, která by výslovně řešila
příslušnost státního zástupce k podání návrhu podle § 88 odst. 4 trestního řádu, ve znění cit.
novely, vzniká otázka, zda návrh na prodloužení doby odposlechu podává dozorový státní
zástupce přímo anebo prostřednictvím státního zástupce činného u krajského soudu, jehož
soudce je příslušný o návrhu rozhodnout (v tom případě by mohlo jít jak o státního zástupce
vyššího, tedy krajského státního zastupitelství ve vztahu k nižšímu, pokud by navrhujícím byl
státní zástupce okresního státního zastupitelství, ale i nižšího státního zastupitelství, pokud by
dozorovým státním zástupcem by státní zástupce vrchního státního zastupitelství, např. ve
věcech, v nichž je VSZ činné podle § 15 jednacího řádu, zachovávala- li by se striktně zásada
obecné příslušnosti vyplývající z § 7 zákona o státním zastupitelství). Obě varianty výkladu
jsou možné, přičemž potřeba objektivního, náležitého posouzení věci, složitost těchto věcí,
rozsah odposlechů na straně jedné a nutnost omezit v maximální míře okruh osob
seznamujících se v této fázi s informacemi takto získávanými na straně druhé, svědčí spíše
pro výklad, podle něhož navrhujícím státním zástupcem by měl být státní zástupce dozorový
(viz stanovisko NSZ k výkladu § 8 odst. 3 a § 88 trestního řádu, ve znění zákona č. 177/2008
Sb., sp. zn. SL 723/2008).
6. Pro neexistenci přechodného ustanovení u novely č. 177/2008 Sb., nutno odvodit
výkladem její vztah k (již nařízeným) odposlechům, a to nejen z hlediska povinnosti
informovat toho, vůči němuž byl tento institut použit (a to podle původní, tj. do konce měsíce
června 2008 platné úpravy), ale zejména z hlediska trvání doby odposlechu i režimu jeho
event. prodlužování. Jediným možným řešením (vzhledem k povaze institutu samotného a
smyslu nové úpravy přinášející významné restrikce podmínek) musí být postupováno od data
účinnosti novely, tj. od 1. července 2008, plně podle režimu nové právní úpravy, včetně
posuzování délky nařízeného odposlechu (kterou tak fakticky nová úprava zkracuje na nejdéle
4 měsíce) i nové příslušnosti soudce krajského soudu k případnému prodloužení této doby.
7. Tohoto institutu by bylo možno patrně použít jako jediného ke zjištění obsahu
komunikace, při níž je využíváno datových schránek pro předávání zásilek ve smyslu zákona
č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, a to od doby
doručení takové zásilky do datové schránky adresáta až do jejího vyzvednutí (smazání jejího
obsahu, tj. příslušné datové zprávy a jejích příloh) z datové schránky samotným adresátem.
108
VZOR č. 50 – NAŘÍZENÍ ODPOSLECHU A ZÁZNAMU
TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU PODLE § 88 ODST. 5
TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT ../ KZV (ZN KZN)
Policie ČR
.................
-------------Věc: obv. ................... - trestní stíhání – nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního
provozu (nebylo-li ještě zaháje no trestní stíhání, vyme zí se věc „podezření ze
spáchání přečinu/zločinu ............ podle § ..... trestního zákoníku“)
ČTS: ...
Ve smyslu § 88 odst. 5 trestního řádu nařizuji provedení odposlechu a záznamu
telekomunikačního provozu účastnické stanice: tel. č................., kterou užívá .................., se
souhlasem účastníka odposlouchávané stanice. Odposlech a záznam telekomunikačního
provozu provede příslušný policejní orgán.
Obviněný je policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR
v ......................... pod ČTS: ... stíhán pro přečin/zločin............ podle § .................... trestního
zákoníku. Trestná činnost měla spočívat v tom, že ....................... (uvede se velmi stručný
popis skutku).
Vzhledem k tomu, že účastník telefonní účastnické stanice, která má být
odposlouchávána, předložil státnímu zástupci svůj písemný souhlas, že souhlasí
s odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu, ze dne ....... a že je vedeno trestní
řízení pro trestný čin, u něhož je tento úkon podle zákona přípustný, jsou splněny podmínky
ustanovení § 88 odst. 5 trestního řádu a odposlech a záznam telekomunikačního provozu je
možno v přípravném řízení provést bez příkazu soudce.
V ……… dne ………….
109
---------------------------------1. S účinností od 1. 7. 2008 novela č. 177/2008 Sb. výrazně omezila možnost používat
odposlech se souhlasem uživatele účastnické stanice¨, a to na taxativně uvedené trestné činy.
Nadále může státní zástupce (nebo policejní orgán, a to i bez předchozího souhlasu státního
zástupce) bez příkazu podle § 88 odst. 1 a 2 trestního řádu nařídit odposlech a záznam
telekomunikačního provozu, nebo jej provést i sám jen, je- li vedeno trestní řízení pro trestný
čin obchodování s lidmi (§ 168 tr. zákoníku), svěření dítěte do moci jiného (§ 169 tr.
zákoníku), omezování osobní svobody (§ 171 tr. zákoníku), vydírání (§ 175 tr. zákoníku),
únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou (§ 200 tr. zákoníku), násilí proti skupině
obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352 tr. zákoníku) nebo nebezpečného vyhrožování (§ 353 tr.
zákoníku), pokud s tím uživatel odposlouchávané stanice souhlasí (§ 88 odst. 5 trestního
řádu).
2. V důsledku legislativního opomenutí zde chybí skutková podstata trestného činu
nebezpečného pronásledování (§ 354 tr. zákoníku) – zde je proto třeba podat návrh na vydání
příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (vzor č. 49).
110
VZOR č. 51 - NÁVRH NA VYDÁNÍ PŘÍKAZU KE SDĚLENÍ
ÚDAJŮ
O USKUTEČNĚNÉM TELEKOMUNIKAČNÍM
PROVOZU,
KTERÉ
JSOU
PŘEDMĚTEM
TELEKOMUNIKAČNÍHO TAJEMSTVÍ ANEBO NA NĚŽ SE
VZTAHUJE
OCHRANA
OSOBNÍCH
A
ZPROSTŘEDKOVACÍCH DAT
ZT ../ KZV (ZN KZN)
Okresnímu soudu
...........
--------Věc: obv. ................... - trestní stíhání (trestní řízení ve věci přečinu/zločinu,,,,,,,,,,, podle §
.......
trestního zákoníku - pokud nebylo zaháje no trestní stíhání) - návrh na
vydání příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou
předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a
zprostředkovacích dat
ČTS: ...
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ....... podle § 88a odst.
1 trestního řádu n a v r h u j e, aby byl vydán příkaz ke sdělení údajů o uskutečněném
telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž
se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, a aby právnická nebo fyzická osoba,
která vykonává telekomunikační činnost (uvede se přesné označení takového subjektu),
tyto údaje sdělila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.
Obviněný je policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v
......................... pod ČTS: ... stíhán pro přečin/zločin ............ podle § .................... trestního
zákoníku. Trestná činnost měla spočívat v tom, že ....................... (uvede se velmi stručný
popis skutku).
(Ve věci jde o podezření ze spáchání přečinu/zločinu ................. podle § .....
trestního zákoníku.) (Pokud ještě nebylo zaháje no trestní stíhání.)
K objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení je třeba zjistit údaje o uskutečněném
telekomunikačním provozu, neboť ……….
V ............... dne .........
111
------------------------------------------1. Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba zjistit údaje o
uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního
tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, nařídí předseda
senátu a v přípravném řízení soudce, aby je právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají
telekomunikační činnost, sdělily jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci nebo
policejnímu orgánu. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán
písemně a odůvodněn. Má-li být postupováno podle ustanovení § 88a odst. 2 trestního řádu
(poskytnutí údajů se souhlasem uživatele telekomunikačního zařízení, k němuž se mají údaje
o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat), použije se vzor č. 50 přiměřeně,
s tím, že poskytování těchto údajů není v tomto případě omezeno taxativním výčtem trestných
činů jako v případě odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu prováděného se
souhlasem odposlouchávaného účastníka, k čemuž je nutno při úpravě vzoru č. 50 pro tento
případ přihlédnout.
2. Tohoto institutu by bylo možno zřejmě použít i ke zjištění příslušných údajů o
komunikaci (dopravě zpráv) předávaných prostřednictvím Informačního systému datových
schránek, tj. doručovaných do datových schránek adresátů. Provozovatelem informačního
systému datových schránek je sice Ministerstvo vnitra, které však zajišťuje provoz systému po
technické (technologické) stránce a provádí činnosti související se zřízením (zprovozněním) a
zneplatněním datové schránky konkrétního adresáta, avšak úkon by patrně musel směřovat
vůči České poště. s.p., která provozuje vlastní datové schránky a provádí úkony spojené
s dodáváním poštovních zásilek (dokumentů) doručovaných do datových schránek adresátů.
Blíže k tomu viz zákon č. 300/2008 Sb. a prováděcí předpisy k němu, včetně Provozního řádu
Informačního systému datových schránek (podrobnosti lze zjistit i na portálu Ministerstva
vnitra na adrese: http://www.datoveschranky.info/).
112
VZOR č. 52 – OPATŘENÍ O POSOUZENÍ NÁMITEK PROTI
OSOBĚ ZNALCE, PROTI ODBORNÉMU ZAMĚŘENÍ
ZNALCE, PROTI FORMULACI OTÁZEK POLOŽENÝCH
ZNALCI, BYLO-LI NÁMITKÁM VYHOVĚNO
Okresní (Krajské) státní zastupitelství v ...................
ZT ../ KZV (ZN KZN)
Policie ČR
.................
-------------Věc: obv. ................... - trestní stíhání – posouzení námitek proti osobě znalce, proti
odbornému zaměření znalce, proti formulaci otázek položených znalci (věc se označí
podle toho, proti čemu námitky směřují; nebylo-li ještě zahájeno trestní stíhání,
vyme zí se věc „podezření ze spáchání přečinu/zločinu ............ podle § .....
trestního zákoníku“)
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ……. podle § 105 odst.
3 věty třetí trestního řádu posoudil námitky obviněného (uplatnila-li je jiná osoba, např.
poškozený, uvede se tato jiná osoba) ………………. (uvede se podstatný obsah námitek a
je jich posouzení buď jako námitek z důvodů, které stanoví zákon č. 36/1967 Sb., o
znalcích a tlumočnících, a to ze jména podle ustanovení § 11 citovaného zákona, nebo
jako námitek proti odborné mu zaměření znalce, anebo jako námitek proti formulaci
otázek položených znalci).
Po přezkoumání věci dospěl státní zástupce k závěru, že námitkám uplatněným
obviněným (jinou osobou) lze vyhovět, neboť …….. (uvede se zdůvodnění tohoto
postupu).
Ve věci však nadále trvají důvody pro vyžádání znaleckého posudku, a proto podle
§ 174 odst. 2 písm. a) (§ 157 odst. 2 věty první trestního řádu) ukládám, aby znalecký
posudek byl vyžádán od jiného znalce z odvětví …………. (aby otázky položené znalci byly
formulovány takto: ……….).
V ............... dne .........
113
VZOR č. 53 – OPATŘENÍ O POSOUZENÍ NÁMITEK PROTI
OSOBĚ ZNALCE, PROTI ODBORNÉMU ZAMĚŘENÍ
ZNALCE, PROTI FORMULACI OTÁZEK POLOŽENÝCH
ZNALCI, NENÍ-LI NÁMITKÁM VYHOVĚNO
ZT ../ KZV (ZN KZN)
Jméno a příjmení obviněného nebo jiného podatele (zejména poškozeného)
.................
-------------Věc: obv. ................... - trestní stíhání – posouzení námitek proti osobě znalce, proti
odbornému zaměření znalce, proti formulaci otázek položených znalci (věc se označí
podle toho, proti čemu námitky směřují; nebylo-li ještě zahájeno trestní stíhání,
vyme zí se věc „podezření ze spáchání přečinu/zločinu ............ podle § .....
trestního zákoníku“) – oznámení, že nebyly shledány důvody k vyhovění námitkám
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ……. podle § 105 odst.
3 věty třetí trestního řádu posoudil Vaše námitky (obviněného - uplatnila-li je jiná osoba,
např. poškozený, uvede se tato jiná osoba) ………………. (uvede se podstatný obsah
námitek a jejich posouzení buď jako námitek z důvodů, které stanoví zákon č. 36/1967
Sb., o znalcích a tlumočnících, a to zejmé na podle ustanovení § 11 citovaného zákona,
nebo jako námitek proti odbornému zamě ření znalce, anebo jako námitek proti
formulaci otázek polože ných znalci).
Po přezkoumání věci dospěl státní zástupce k závěru, že námitkám, které jste uplatnil,
nelze vyhovět, neboť …….. (uvede se zdůvodnění tohoto postupu).
V ............... dne .........
114
Poznámky ke vzorům č. 52 a 53:
--------------------------------------------1. Proti osobě znalce lze vznést námitky z důvodů, které stanoví zákon č. 36/1967 Sb.,
o znalcích a tlumočnících (§ 11). Vedle toho lze vznést námitky proti odbornému zaměření
znalce nebo proti formulaci otázek položených znalci.
2. V přípravném řízení důvodnost takových námitek posuzuje státní zástupce. Jsou-li
námitky uplatněny v rámci opravného prostředku, posoudí je státní zástupce, přísluší- li mu o
opravném prostředku rozhodnout. Vyhoví- li námitkám a důvody pro vyžádání znaleckého
posudku trvají, učiní opatření k vyžádání znaleckého posudku buď jiným znalcem nebo podle
jinak formulovaných otázek; v opačném případě oznámí osobě, která námitky vznesla, že
neshledal k takovému postupu důvody (vždy tak činí opatřením). Stanovisko k námitkám
uplatněným v rámci opravného prostředku zpravidla tvoří součást odůvodnění rozhodnutí o
takovém opravném prostředku.
115
VZOR č. 54 - NÁVRH NA NAŘÍZENÍ POZOROVÁNÍ
DUŠEVNÍHO STAVU OBVINĚNÉHO PODLE § 116 ODST. 2
TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT ../ KZV
Okresnímu soudu
...............
------------Věc: obv. .......... - trestní stíhání - návrh na pozorování duševního stavu obviněného ve
zdravotnickém zařízení (zvláštním oddělení nápravně výchovného ústavu) podle § 116
odst. 2 trestního řádu
ČTS: ...
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ....... podle § 116 odst.
2 trestního řádu n a v r h u j e, aby duševní stav obviněného .........................., nar. ............,
bytem .........., t. č. ........ (uvede se místo, kde se obviněný nachází), byl pozorován ve
zdravotnickém zařízení (zvláštním oddělení vazební věznice).
Obviněný je stíhán policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování
Policie ČR v ............. pod ČTS: ... pro přečin/zločin .............. podle § ....... trestního
zákoníku.
Této trestné činnosti se měl dopustit tím, že
....................................................... (uvede se stručný popis skutku).
Je tedy zřejmé, že v daném případě nelze duševní stav obviněného vyšetřit jinak,
neboť ......... Jsou tedy proto splněny podmínky uvedené v ustanovení § 116 odst. 2
trestního řádu k tomu, aby bylo nařízeno pozorování duševního stavu obviněného ve
zdravotnickém zařízení.
V ............ dne ...........
-------------------------------1. Státní zástupce přistoupí k podání návrhu na pozorování duševního stavu
obviněného ve zdravotnickém ústavu, nebo je-li ve vazbě, ve zvláštním oddělení vazební
věznice, v přípravném řízení zpravidla až poté, jakmile byly vyčerpány všechny možnosti k
116
vyšetření duševního stavu obviněného jiným způsobem. Duševní stav obviněného by měl
být proto vyšetřen především standardním způsobem, tzn. postupem podle § 116 odst. 1
trestního řádu.
2. Nelze výjimečně vyloučit, že vznikne potřeba nařídit pozorování duševního stavu
obviněného i tehdy, jestliže nepředcházel postup podle § 116 odst. 1 trestního řádu, s
přihlédnutím k povaze konkrétního případu, zejména s ohledem na stanovisko znalce –
psychiatra, které vyslovil předtím, než byl ve věci přibrán.
3. K otázce, za jakých podmínek lze podat návrh podle § 116 odst. 2 trestního řádu,
srov. též výkladové stanovisko č. 1/1996 Sb. v. s. NSZ a rozh. č. 18/1997 Sb. rozh. tr.).
4. Obdobné náležitosti má návrh na prodloužení lhůty pozorování duševního stavu
obviněného nejvýše o jeden měsíc podle § 117 druhé věty trestního řádu.
117
VZOR č. 55 - STÍŽNOST STÁTNÍHO ZÁSTUPCE
Krajskému (Vrchnímu) soudu
........................
-------------------ZT ../ KZV
prostřednictvím
Okresního (Krajského) soudu
........................
----------------
Ke sp. zn.:
Věc: obž. ........... - trestní řízení - stížnost proti usnesení Okresního (Krajského) soudu ze dne
..... sp. zn. ...
Proti usnesení Okresního (Krajského) soudu ze dne ..... sp. zn. ...., jímž bylo
........................... (uvede se stručný obsah usnesení), v zákonné lhůtě (ve výroku o ............ nutno případně s ohledem na ustanovení § 147 trestního řádu vyme zit) podávám
s tížnos t,
kterou (po doručení písemného vyhotovení usnesení) odůvodňuji t a k t o :
.............
Vzhledem k výše uvedenému
n a v r h u j i,
aby Krajský soud (Vrchní soud) jako soud rozhodující o stížnosti napadené usnesení podle
§ 149 odst. 1 trestního řádu zrušil v celém rozsahu (odst. 3 - částečně - uvede se v jakém
rozsahu) a podle § 149 odst. 1 písm. a) trestního řádu sám rozhodl ve věci [podle § 149 odst. 1
písm. b) trestního řádu uložil soudu prvního stupně, aby o věci znovu jednal a rozhodl. - lze
navrhnout i postup dle § 149 odst. 4 trestního řádu].
V ............ dne ...........
118
-------------------------------1. Stížnost je opravným prostředkem proti usnesení soudu prvního stupně. Stížnost
může státní zástupce podat proti usnesení soudu (tedy senátu, předsedy senátu, samosoudce
nebo soudce) jen tehdy, pokud to zákon výslovně připouští a pokud ve věci rozhodují v
prvním stupni. Podle převládajícího názoru je stížnost přípustná i proti usnesení soudu, pokud
v trestní věci jinak rozhoduje ve stadiu odvolacího řízení, jestliže rozhoduje o jiné otázce
důležité pro trestní řízení (např. o vyloučení, o vazbě apod.; k tomu srov. i rozh. č. 12/1997
Sb. rozh. tr.). Proti rozhodnutí soudce o propuštění zadržené osoby na svobodu, nejde- li
zároveň o rozhodnutí o přijetí nabídky záruky, slibu nebo peněžité záruky (§ 73, § 73a
trestního řádu), státní zástupce stížnost není oprávněn podat (rozh. č. 39/1998 Sb. rozh. tr.).
2. Státní zástupce může podat stížnost (je- li přípustná) proti kterémukoli usnesení
soudu, a to ve prospěch i neprospěch obviněného (obžalovaného) nebo jiné osoby.
119
VZOR č. 56 - USNESENÍ O STÍŽNOSTI S POUŽITÍM
AUTOREMEDURY
Okresní (Krajské, Vrchní, Nejvyšší) státní zastupitelství v ..................
ZT ../ KZV (ZN KZN VZN NZN)
Us ne se ní
.................. v trestní věci proti obviněnému ..............., nar. ......, bytem ......., stíhanému pro
přečin/zločin ........ podle § ......... trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 146 odst. 1 věty první trestního řádu s e stížnosti obviněného ........ (jiné
osoby) ............ proti usnesení státního zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství
v ........ ze dne ....... sp. zn. .........., jímž ........................., v y h o v u j e a napadené usnesení
státního zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v .......... se mění tak, že
........................ (uvede se přesné, jasné, stručné a výstižné zně ní změněného výroku).
Od ůvo d ně n í:
(Uvede se odkaz na usnesení napadené stížností, obsah stížnosti a důvody
vztahující se k uplatnění autore medury.)
má (nemá) odkladný účinek (uvede se odkaz na přísluš ná ustanovení trestního řádu).
O stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní) státní zastupitelství v ..............
V ....... dne .........
--------------------------------1. Použití autoremedury znamená, že státní zástupce, proti jehož usnesení stížnost
směřuje, může jí sám vyhovět, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany
trestního řízení (§ 146 odst. 1 první věta trestního řádu).
2. Postup podle § 146 odst. 1 první věty trestního řádu je fakultativní a závisí na
uvážení orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje. Orgán, vůči jehož rozhodnutí stížnost
směřuje, by však měl tohoto opravného mechanismu využít, shledá- li stížnost odůvodněnou a
podmínky pro využití autoremedury jsou splněny. Vyplývá to obecných principů výkonu
veřejné moci, z požadavku na objektivitu rozhodování a v neposlední řadě takový postup
významně přispívá i k provedení zásady rychlosti řízení. Musí však vždy rozhodovat státní
zástupce toho státního zastupitelství, který napadené usnesení vydal (nikoli tedy např.
nadřízený státní zástupce nebo státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství).
120
Podmínkou je, aby stížnost byla podána včas (§ 143 trestního řádu), osobou k jejímu podání
oprávněnou (§ 142 a § 72 zákona o soudnictví ve věcech mládeže), aniž by se jí předtím
vzdala nebo ji výslovně vzala zpět (§ 144 odst. 1 a 2 trestního řádu) a navíc musí jít o případ,
kdy je vůbec podání stížnosti přípustné (§ 141 odst. 2 trestního řádu). Přistoupit musí i to, aby
se změna usnesení nedotkla práv jiné strany trestního řízení a skutečnost, že stížnosti se
vyhoví zcela. Autoremedura proto není přípustná tam, kde by bylo stížnosti vyhověno pouze
částečně.
3. Proti usnesení o autoremeduře je přípustná stížnost vzhledem k tomu, že jde o
rozhodnutí orgánu v prvním stupni (srov. rozh. č. 55/1995 Sb. rozh. tr.).
121
§ 148 odst. 1 písm. a) trestního řádu
VZOR č. 57 - USNESENÍ O ZAMÍTNUTÍ STÍŽNOSTI, JE-LI
NEPŘÍPUSTNÁ
ZT ../ KZT VZT NZT (ZN KZN VZN NZN)
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního (Krajského, Vrchního, Nejvyššího) státního zastupitelství v
........... rozhodl dne .................. v trestní věci proti obviněnému ..............., nar. ......, bytem
......., stíhanému pro přečin/zločin ............. podle § .......... trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 148 odst. 1 písm. a) trestního řádu s e stížnost obviněného ............ (jiné
osoby) .......... proti usnesení státního zástupce Okresního (Krajského, Vrchního) státního
zastupitelství v ........ ze dne ....... sp. zn. .........., jímž ........................., (proti usnesení
policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v …… ze dne .......
ČTS: ..., jímž ............) (proti usnesení policejního orgánu Obvodního oddělení Policie ČR v
........ ze dne ....... ČTS: ....., jímž ...............), z a m í t á, neboť je nepřípustná.
Od ůvo d ně n í:
vztahující se k postupu dle § 148 odst. 1 pís m. a) trestního řádu.)
trestního řádu).
V ........................dne .........
122
§ 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu
VZOR č. 58 - USNESENÍ O ZAMÍTNUTÍ STÍŽNOSTI PODANÉ
OPOŽDĚNĚ,
PODANÉ
OSOBOU
NEOPRÁVNĚNOU,
OSOBOU, KTERÁ SE PRÁVA STÍŽNOSTI VÝSLOVNĚ
VZDALA NEBO JIŽ PODANOU STÍŽNOST VZALA ZPĚT
Us ne se ní
......., stíhanému pro přečin/zločin ............ podle § ..... trestního zákoníku,
takto:
Podle § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu s e stížnost obviněného ............ (jiné
osoby) ..... proti usnesení státního zástupce Okresního (Krajského, Vrchního) státního
policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ….. ze dne ..........
ČTS: ..., jímž ............) (proti usnesení policejního orgánu Obvodního oddělení Policie ČR v
.............. ze dne ....... ČTS: ......, jímž ................), z a m í t á, neboť byla podána opožděně
(byla podána osobou neoprávněnou - byla podána osobou, která se jí předtím výslovně vzdala
- byla podána osobou, která ji znovu podala, přestože ji předtím vzala zpět). (uvede se
příslušná alternativa)
Od ůvo d ně n í:
vztahující se k postupu dle § 148 odst. 1 pís m. b) trestního řádu.)
trestního řádu).
V ........................dne .........
123
§ 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu
VZOR č. 59 - USNESENÍ O ZAMÍTNUTÍ STÍŽNOSTI, NENÍ-LI
DŮVODNÁ
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního (Krajského, Vrchního,) státního zastupitelství v .........
rozhodl dne .................. v trestní věci proti obviněnému ..............., nar. ......, bytem .....,
stíhanému pro přečin/zločin .......... podle § ..... trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu s e stížnost obviněného ............ (jiné
osoby) .......... proti usnesení státního zástupce Okresního (Krajského, Vrchního) státního
zastupitelství v ........ ze dne ....... sp. zn. .........., jímž ................., (proti usnesení policejního
orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v …. ze dne .......... ČTS: ..., jímž
............) (proti usnesení policejního orgánu Obvodního oddělení Policie ČR v ......... ze dne
.......... ČTS: ........., jímž ................), z a m í t á, neboť není důvodná.
Od ůvo d ně n í:
vztahující se k postupu dle § 148 odst. 1 pís m. c) trestního řádu.)
trestního řádu)
V ........................dne .........
Poznámky k vzorům č. 57 až 59:
------------------------------------------1. Stížnost proti usnesení státního zástupce je přípustná jen tehdy, pokud to zákon
výslovně připouští a pokud ve věci rozhodují v prvním stupni. Státní zástupce okresního či
krajského státního zastupitelství rozhoduje ovšem i o stížnostech proti všem usnesením
vydaným policejními orgány ve věcech, v nichž působí při postupu před zahájením trestního
stíhání nebo je činný v rámci výkonu dozoru v přípravném řízení, s některými výjimkami
(srov. např. § 31 odst. 3 trestního řádu; vodítko pro posouzení těchto případů poskytuje
zejména příslušné ustanovení trestního řádu a dále pak ustanovení § 146 odst. 2 písm. a)
trestního řádu; jde- li o některé rozhodnutí podle § 159a trestního řádu, podle tohoto
ustanovení se postupuje analogicky). Věc proto může být na státním zastupitelství zapsána
i do re jstříku ZN, KZN, VZN nebo NZN.
2. Stížnost nelze podat proti podání obžaloby (§ 176 odst. 1 trestního řádu).
124
3. Státní zástupce, který rozhoduje jako nadřízený orgán vůči policejnímu orgánu (jako
státní zástupce dozorový) nebo státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství (jako
státní zástupce instančně nadřízený) zamítne stížnost jako nepřípustnou, pokud zákon
výslovně možnost podání stížnosti nepřipouští, resp. pokud ve věci nerozhodují v prvním
stupni. Jako podanou opožděně, nebyla- li oprávněnou osobou (§ 142 trestního řádu, § 72
zákona č. 218/2003 Sb.) dodržena lhůta a místo k jejímu podání (§ 143 trestního řádu). Ke
vzdání se stížnosti a opětovnému podání stížnosti, která již před tím byla vzata zpět srov.
§ 144 odst. 1, 2, 3 trestního řádu. Pokud státní zástupce, který rozhoduje jako nadřízený
orgán, nebo státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství shledá danost některého z
důvodů uvedených pod písm. a) a b), z úřední povinnosti stížnost bez dalšího zamítne
usnesením (§ 119 a § 134 trestního řádu) z formálních důvodů a není oprávněn věc meritorně
přezkoumávat.
4. Zamítne ji jako nedůvodnou, pokud na základě přezkoumání věci byly shledány
všechny výroky napadeného usnesení, proti kterým mohl stěžovatel podat stížnost a které byl
proto oprávněn přezkoumávat, správné (bez vad) a vadami netrpělo ani řízení, které vydání
usnesení napadeného stížností předcházelo. Obsah odůvodnění musí odpovídat hlediskům
uvedeným v § 134 odst. 2 trestního řádu.
125
VZOR č. 60 - USNESENÍ O ZRUŠENÍ NAPADENÉHO
USNESENÍ, POKUD NENÍ PODLE POVAHY VĚCI POTŘEBA
NOVÉHO ROZHODNUTÍ
Us ne se ní
......., stíhanému pro přečin/zločin ............ podle § ..... trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 149 odst. 1 trestního řádu s e ke stížnosti obviněného ............ (jiné osoby......)
proti usnesení státního zástupce Okresního (Krajského, Vrchního) státního zastupitelství v
........ ze dne ....... sp. zn. .........., jímž ........................., (proti usnesení policejního orgánu
Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v …… ze dne .......... ČTS: ..., jímž
............) (proti usnesení policejního orgánu Obvodního oddělení Policie ČR v.............. ze dne
.......... ČTS: ......., jímž ................), napadené usnesení r u š í.
Od ůvo d ně n í:
vztahující se k postupu dle § 149 odst. 1 trestního řádu.)
trestního řádu).
V ........................ dne .........
--------------------------------1. Uvedený postup přichází v úvahu výlučně tehdy, jestliže postačí jen zrušení
napadeného usnesení a není třeba ani věc vrátit příslušnému orgánu, aby o věci znovu jednal a
rozhodl, ani aby o věci rozhodl sám nadřízený orgán [§ 149 odst. 1 písm. a) nebo b) trestního
řádu].
2. Podle ustanovení § 149 odst. 1 trestního řádu je možno jinak postupovat jedině za
předpokladu, že nebyla orgánem, proti jehož usnesení stížnost směřuje, uplatněna
autoremedura (§ 146 odst. 1 trestního řádu; příslušnému orgánu, který vydal napadené
usnesení, je třeba umožnit, aby autoremeduru mohl vůbec reálně uplatnit), nebo nedošlo k
zamítnutí stížnosti z formálních či věcných důvodů (§ 148 odst. 1 trestního řádu). Napadené
usnesení však není nutno rušit, lze-li nápravy dosáhnout jinak (srov. § 149 odst. 4 trestního
řádu).
126
§ 149 odst. 1 písm. a) trestního řádu
USNESENÍ A ROZHODNUTÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE
ROZHODUJÍCÍHO O STÍŽNOSTI VE VĚCI
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního (Krajského, Vrchního, Nejvyššího) státního zastupitelství
v........... / Nejvyšší státní zástupce rozhodl dne .................. v trestní věci proti obviněnému
..............., nar. ......, bytem ......., stíhanému pro přečin/zločin .......... podle § ....... trestního
zákoníku, t a k t o :
Podle § 149 odst. 1 trestního řádu
se
ke stížnosti obviněného ............ (jiné
osoby.......) proti usnesení státního zástupce Okresního (Krajského, Vrchního) státního
zastupitelství v ........ /státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ze dne ....... sp. zn.
.........., jímž ........................., (proti usnesení policejního orgánu Služby kriminální policie a
vyšetřování Policie ČR v ….. ze dne .......... ČTS: ..., jímž ............) (proti usnesení policejního
orgánu Obvodního oddělení Policie ČR v .............. ze dne .......... ČTS: ......., jímž ................),
napadené usnesení r u š í
a podle § 149 odst. 1 písm. a) trestního řádu se rozhoduje ve
věci tak, že: .................. (uvede se přesný, jasný, stručný a výstižný obsah příslušného
rozhodnutí).
Od ůvo d ně n í:
trestního řádu) / (§ 141 odst. 3 trestního řádu). (druhá alte rnativa odkazu se
použije, rozhodl-li ne jvyšší státní zástupce)
.
V ........................dne .........
Státní zástupce OSZ (KSZ, VSZ, NSZ, nejvyšší státní zástupce)
-------------------------------1. Ustanovení § 149 odst. 1 písm. a), resp. b) trestního řádu - na rozdíl od úpravy
řízení o odvolání - nezdůrazňuje ani kasační, ani apelační princip; je proto třeba zvažovat
127
konkrétní postup i na základě požadavku rychlosti řízení (§ 2 odst. 4 trestního řádu) a dále i s
přihlédnutím k úpravě obsažené v § 150 odst. 1 trestního řádu.
2. Podle ustanovení § 149 odst. 1 písm. a) trestního řádu je možno jinak postupovat
jedině za předpokladu, že nebyla orgánem, proti jehož usnesení stížnost směřuje, uplatněna
řádu).
128
USNESENÍ A ROZHODNUTÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O
ULOŽENÍ PŘÍSLUŠNÉMU ORGÁNU, ABY O VĚCI ZNOVU
JEDNAL A ROZHODL
Us ne se ní
......., stíhanému pro přečin/zločin .......... podle § ....... trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 149 odst. 1 trestního řádu
s e ke stížnosti obviněného ............ (jiné
policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v …. ze dne ..........
ČTS: .., jímž ............) (proti usnesení policejního orgánu Obvodního oddělení Policie ČR v
...... ze dne .......... ČTS: ......., jímž ................), napadené usnesení r u š í a podle § 149
odst. 1 písm. b) trestního řádu se státnímu zástupci Okresního (Krajského, Vrchního) státního
zastupitelství v ........ (policejnímu orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR
v …. (policejnímu orgánu Policie ČR v ..........) u k l á d á, aby o věci znovu jednal a
rozhodl.
Od ůvo d ně n í:
trestního řádu).
V ........................dne .........
-------------------------------1. Ustanovení § 149 odst. 1 písm. a), resp. b) trestního řádu - na rozdíl od úpravy
řízení o odvolání - nezdůrazňuje ani kasační, ani apelační princip; je proto třeba zvažovat
129
konkrétní postup i na základě požadavku rychlosti řízení (§ 2 odst. 4 trestního řádu) a dále i s
přihlédnutím k úpravě obsažené v § 150 odst. 1 trestního řádu.
2. Podle ustanovení § 149 odst. 1 písm. b) trestního řádu je možno jinak postupovat
jedině za předpokladu, že nebyla orgánem, proti jehož usnesení stížnost směřuje, uplatněna
řádu).
3. Pro orgán, jemuž byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí, je jednak
závazný právní názor nadřízeného orgánu (jedná se o závaznost z hlediska výkladu
ustanovení hmotného i procesního práva, ale v návaznosti na skutkový stav, který byl
předchozím dokazováním zjištěn; pokud nastaly závažné změny ve skutkových okolnostech,
v jejichž důsledku ztratil zcela nebo zčásti právní názor své opodstatnění, vázanost právním
názorem není dána), jednak je zde povinnost provést úkony, jejichž provedení nadřízený
orgán nařídil (je nutno provést nejméně ty úkony, které byly požadovány, pokud je lze v době
opětovného rozhodování orgánu prvního stupně ještě reálně vykonat, popřípadě další, potřeba
jejichž provedení vyvstane na základě výsledků řízení dodatečně). Pokyny k hodnocení
důkazů, byť nepřímo, je nepřípustné vydávat.
130
§ 149 odst. 1 písm. a) nebo b), odst. 3 trestního řádu
VZOR č. 63 - USNESENÍ O ČÁSTEČNÉM ZRUŠENÍ
NAPADENÉHO USNESENÍ A ROZHODNUTÍ STÁTNÍHO
ZÁSTUPCE ROZHODUJÍCÍHO O STÍŽNOSTI VE VĚCI,
RESP. ROZHODNUTÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O ULOŽENÍ
PŘÍSLUŠNÉMU ORGÁNU, ABY O VĚCI ZNOVU JEDNAL A
ROZHODL
Us ne se ní
......., stíhanému pro přečin/zločin ........... podle § ....... trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 149 odst. 1, 3 trestního řádu s e ke stížnosti obviněného ............ (jiné
policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ….. ze dne ..........
ČTVS: ..., jímž ............) (proti usnesení policejního orgánu Obvodního oddělení Policie ČR v
........ ze dne .......... ČTS: ......., jímž ................), napadené usnesení r u š í ve výroku o ..........
a podle § 149 odst. 1 písm. a) trestního řádu se rozhoduje ve věci tak, že: .................. (uvede
se přesný, jasný, stručný a výstižný obsah rozhodnutí) (podle § 149 odst. 1 písm. b)
trestního řádu se státnímu zástupci Okresního (Krajského, Vrchního) státního zastupitelství v
........ (policejnímu orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v …..)
(policejnímu orgánu Obvodního oddělení Policie ČR v ..........) u k l á d á, aby o věci znovu
jednal a rozhodl.).
.
Od ůvo d ně n í:
vztahující se k postupu dle § 149 odst. 1 pís m. a) nebo b), odst. 3 trestního řádu.)
trestního řádu).
V ........................dne .........
131
-------------------------------1. Je-li vadná jen část napadeného usnesení a lze- li ji oddělit od ostatních anebo týká- li
se stížnost jen části usnesení, to znamená jen některé z více osob nebo jen některé z více věcí,
o nichž bylo rozhodnuto týmž usnesením (§ 147 odst. 2 trestního řádu), omezí státní zástupce
své rozhodnutí podle § 149 odst. 1 písm. a) nebo b) trestního řádu jen na příslušnou část.
2. I zde platí, že ustanovení § 149 odst. 1 písm. a), resp. b) trestního řádu - na rozdíl od
úpravy řízení o odvolání - nezdůrazňuje ani kasační, ani apelační princip; je proto třeba
zvažovat konkrétní postup i na základě požadavku rychlosti řízení (§ 2 odst. 4 trestního řádu)
a dále zohlednit i úpravu obsaženou v § 150 odst. 1 trestního řádu.
132
VZOR č. 64 - USNESENÍ O DOPLNĚNÍ CHYBĚJÍCÍHO NEBO
NEÚPLNÉHO
VÝROKU
STÁTNÍM
ZÁSTUPCEM
ROZHODUJÍCÍM O STÍŽNOSTI NEBO ROZHODNUTÍ
STÁTNÍHO ZÁSTUPCE O ULOŽENÍ PŘÍSLUŠNÉMU
ORGÁNU, ABY ROZHODL O CHYBĚJÍCÍM NEBO DOPLNIL
NEÚPLNÝ VÝROK NAPADENÉHO USNESENÍ
ZT ../ KZT VZT NZT
Us ne se ní
......., stíhanému pro přečin/zločin ............ podle § ...... trestního zákoníku,
takto:
Ke stížnosti obviněného ............ (jiné osoby) proti usnesení státního zástupce
Okresního (Krajského, Vrchního) státního zastupitelství v ........ ze dne ....... sp. zn. ..........,
jímž ........................., (proti usnesení policejního orgánu Služby kriminální policie a
vyšetřování Policie ČR v …… ze dne .......... ČTS: ..., jímž ............) (proti usnesení
policejního orgánu Obvodního oddělení Policie ČR v....... ze dne .......... ČTS: ......., jímž
................), s e
(podle § 149 odst. 4 trestního řádu napadené usnesení doplňuje výrokem: (uvede se
přesné, jasné, stručné a výstižné znění chybě jícího výroku).
(podle § 149 odst. 4 trestního řádu v napadeném usnesení doplňuje výrok, kterým byl
...... (uvede se znění výroku, který bude doplněn) o chybějící citaci ustanovení § .....
trestního zákoníku (nebo trestního řádu).
(podle § 149 odst. 4 trestního řádu se státnímu zástupci Okresního (Krajského,
Vrchního) státního zastupitelství v ........ (policejnímu orgánu Služby kriminální policie a
vyšetřování Policie ČR - policejnímu orgánu) .............. u k l á d á, aby rozhodl o ...........
(chybě jícím výroku)
(podle § 149 odst. 4 trestního řádu se státnímu zástupci Okresního (Krajského,
Vrchního) státního zastupitelství v ........ (policejnímu orgánu Služby kriminální policie a
vyšetřování Policie ČR - policejnímu orgánu) .............. u k l á d á, aby rozhodl o doplnění
neúplného výroku o.......................... (uvede se, o čem má být rozhodnuto)
Od ůvo d ně n í:
trestního řádu).
133
V ........................dne .........
-------------------------------1. Záleží- li vada v tom, že v napadeném usnesení některý výrok chybí nebo je
neúplný, může státní zástupce rozhodující o stížnosti, aniž vysloví zrušení napadeného
usnesení, buď sám je doplnit, anebo uložit orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje,
aby o chybějícím výroku rozhodl nebo neúplný výrok doplnil (§ 149 odst. 4 trestního řádu).
2. Chybějícím výrokem se zde má na mysli výrok, který nebyl učiněn, ač s
přihlédnutím k povaze věci a okolnostem případu (a v souladu s právním řešením dané
otázky) učiněn být měl.
3. Neúplným výrokem je výrok neodpovídající zákonným požadavkům, když nebyl
vyčerpán celý obsah řízení, zejména návrh, na jehož podkladě bylo usnesení vydáno.
4. Podle § 149 odst. 4 trestního řádu lze postupovat jedině tehdy, pokud ostatní výroky
napadeného usnesení samy o sobě obstojí, ale k bezvadnosti usnesení je třeba ho doplnit. K
vrácení věci orgánu prvního stupně, aby o chybějícím výroku rozhodl nebo neúplný výrok
doplnil, by mělo dojít zejména tehdy, pokud lze důvodně očekávat, že i doplněné usnesení
bude znovu napadeno stížností.
134
§ 151 odst. 2, 3 trestního řádu
VZOR č. 65 - USNESENÍ O PŘIZNÁNÍ ODMĚNY A NÁHRADY
HOTOVÝCH VÝDAJŮ OBHÁJCI
ZT .../ KZV
Us ne se ní
.................. v trestní věci proti obviněnému ..............., nar. ......., bytem ......., stíhanému pro
přečin/zločin ............ podle § ...... trestního zákoníku, o návrhu obhájce JUDr. ...............,
Advokátní kancelář ..................., na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů,
takto:
Podle § 151 odst. 3 trestního řádu s přihlédnutím k § 10 odst. 3 písm. b) vyhl.
č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu), se obhájci ................. přiznává odměna a náhrada
hotových výdajů:
1. za.........................................,
2. za.........................................,
3. za ........................................,
4. za ........................................,
5. paušální náhrada hotových výdajů - ........,-- Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.,
advokátního tarifu).
Celkem:
,-- Kč.
Od ůvo d ně n í:
Obviněný .................. byl policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování
Policie ČR v ................ pod ČTS: ... stíhán pro přečin/zločin .............. podle § .... trestního
zákoníku. Opatřením soudce Okresního soudu v ........ ze dne ......... sp. zn. Nt ....... byl
obviněnému podle § 39 odst. 1 trestního řádu ustanoven jako obhájce .................., Advokátní
kancelář ..............
Usnesením státního zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ........... ze
dne .......... sp. zn. ........ bylo trestní stíhání obviněného podle § ......... trestního řádu zastaveno
(podmíněně zastaveno) (věc byla podle § 171 odst. 1 trestního řádu postoupena jako
přestupek – jiný správní delikt - kárné provinění). (Usnesením stejného orgánu bylo podle
§ 308 odst. 1 trestního řádu vysloveno, že obviněný ............. se ve zkušební době
podmíněného zastavení osvědčil.)
Obhájce dne ................. předložil vyúčtování odměny a náhrady hotových výdajů.
Podle § 151 odst. 2 trestního řádu má obhájce, který byl obviněnému ustanoven, vůči
státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb.
(advokátního tarifu).
Obviněný byl stíhán pro přečin/zločin ............ podle § ........ trestního zákoníku, a
proto pro účely rozhodování o odměně obhájci je nutno vzít v úvahu .......... Podle § .. vyhl. č.
177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, náleží obhájci paušální
částka jako náhrada hotových výdajů ve výši .....,-- Kč.
135
Proto bylo rozhodnuto v souladu s návrhem obhájce ........ (popř. se rozvede, z jakých
důvodů bylo rozhodnuto odchylně od návrhu obhájce).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení může obhájce podat stížnost, a to nejpozději do tří dnů
od
oznámení tohoto usnesení k Okresnímu (Krajskému) státnímu
zastupitelství v ......... Stížnost má odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního
řádu ve spojení s § 151 odst. 4 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Krajské
(Vrchní) státní zastupitelství v ..................
V ........................dne .........
-------------------------------1. Ve věcech, ve kterých byl ustanoven obhájce a vedl- li řízení státní zástupce
v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila, státní zástupce na návrh obhájce bez
zbytečného odkladu, nejpozději však do dvou měsíců od podání návrhu, rozhodne usnesením
o výši odměny a náhradě hotových výdajů (§ 151 odst. 3 trestního řádu), za podmínky, že
nárok nezanikl (§ 151 odst. 2 část věty druhé před středníkem trestního řádu). Může jít i o
případ, kdy státní zástupce zruší usnesení o zahájení trestního stíhání a věc se potom odloží
nebo odevzdá podle § 159a trestního řádu. Návrh obhájce musí být učiněn až po skončení
trestního stíhání (jímž není podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 odst. 1 trestního
řádu; zde proto lze postupovat jedině dle § 151 odst. 3 poslední věty trestního řádu - srov.
vzor č. 66). Srov. však slova „orgán činný v trestním řízení, který vedl v říze ní v době,
kdy obhájci povinnost obhajování skončila“ v § 151 odst. 3 větě první trestního řádu.
2. V ostatních případech vrátí návrh spolu s vyúčtováním odměny a hotových výdajů
obhájci, aniž by rozhodoval usnesením.
3. Rozhodnutí se zde činí usnesením, proti kterému může obhájce podat stížnost, jež
má odkladný účinek (srov. § 151 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 141 odst. 4 trestního
řádu).
4. Odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po
jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů (§ 151 odst. 5 trestního řádu).
136
VZOR č. 66 - OPATŘENÍ O PŘIZNÁNÍ ZÁLOHY NA ODMĚNU
A NÁHRADU HOTOVÝCH VÝDAJŮ OBHÁJCI
ZT .../ KZV
JUDr.
.....................
Advokátní kancelář
..............................
------------------------Věc: obv. ............... - trestní stíhání - přiznání zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů
obhájci
Podle § 151 odst. 3 poslední věty trestního řádu p ř i z n á v á m obhájci obviněného
...................., stíhaného policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie
ČR v ......... pod ČTS: ... pro přečin/zločin ......... podle § ..... trestního zákoníku, JUDr. ..........,
Advokátní kancelář ..........., zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši .......,-- Kč.
Obhájce .......... předložil dne ........ návrh na to, aby mu byla přiznána záloha na
odměnu a náhradu hotových výdajů, neboť ..........
Tomuto návrhu bylo možno vyhovět, protože ve věci jde o delší dobu trvající trestní
stíhání a na obhájci nelze spravedlivě požadovat, aby nesl všechny náklady spojené
s výkonem obhajoby (jsou dány jiné závažné důvody).
V ........................dne .........
137
VZOR č. 67 - OPATŘENÍ O ZAMÍTNUTÍ NÁVRHU OBHÁJCE
NA PŘIZNÁNÍ ZÁLOHY NA ODMĚNU A NÁHRADU
HOTOVÝCH VÝDAJŮ
ZT .../ KZV
JUDr.
.....................
Advokátní kancelář
..............................
------------------------Věc: obv. ............... - trestní stíhání - zamítnutí návrhu na přiznání zálohy na odměnu a
náhradu hotových výdajů
Podle § 151 odst. 3 poslední věty trestního řádu z a m í t á m návrh obhájce
obviněného ...................., stíhaného policejním orgánem Služby kriminální policie a
vyšetřování Policie ČR v ......... pod ČTS: ... pro přečin/zločin ......... podle § ..... trestního
zákoníku, JUDr. .........., Advokátní kancelář ..........., na přiznání zálohy na odměnu a náhradu
hotových výdajů ve výši .......,-- Kč.
Obhájce .......... předložil dne ........ návrh na to, aby mu byla přiznána záloha na
odměnu a náhradu hotových výdajů, neboť ..........
Tomuto návrhu nebylo možno vyhovět, protože ve věci ........ (uvede se výstižné
zdůvodnění, proč obhájci nelze vyhovět)
V ........................dne .........
----------------------------------------1. Na návrh obhájce lze i před pravomocným skončením trestního stíhání přijmout
opatření, aby obhájci byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená záloha
na odměnu a náhradu hotových výdajů, zejména trvá-li trestní stíhání již výrazně delší dobu
anebo bylo- li trestní stíhání podmíněně zastaveno (§ 307 odst. 1 trestního řádu) nebo
přerušeno (§ 173 trestního řádu). V opatření se uvedou především údaje o výši přiměřené
zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů a odůvodnění tohoto postupu jak z hlediska
vlastního důvodu pro vyplacení zálohy (tj. důvody spočívající zejm. v délce řízení), tak i
z hlediska výše zálohy (tj. s ohledem na odůvodněně očekávanou celkovou výši nákladů
obhajoby) .
138
2. Opatření činí vždy ten orgán činný v trestním řízení, který v době rozhodování o
přiznání zálohy řízení vede (v daném stadiu řízení, tj. pokud probíhá vyšetřování – policejní
orgán, po předložení návrhu na podání obžaloby - státní zástupce).
3. Nebude- li návrh obhájce shledán důvodným, opatřením, v němž uvede důvody svého
postupu, jej státní zástupce zamítne (srov. vzor č. 67). Pokud o návrhu obhájce rozhodoval
svým opatřením policejní orgán a zamítl jej, přichází v úvahu přezkoumání věci z podnětu
žádosti obhájce, neboť státní zástupce vykonává dozor v přípravném řízení (§ 174 odst. 1, 2
trestního řádu); nejde však o žádost ve smyslu § 157a trestního řádu. Státní zástupce nemůže
svým opatřením nahradit opatření policejního orgánu o přiznání přiměřené zálohy na odměnu
a náhradu hotových výdajů. Může přezkoumat toliko postup policejního orgánu z hlediska
zákona (to znamená, zda vydal opatření, zda v opatření jsou uvedeny všechny potřebné
náležitosti a zda obhájce byl řádně vyrozuměn).
4. Opatření (ať už bude přiznána záloha, anebo návrh bude zamítnut) se vždy doručí
obhájci, který o poskytnutí přiměřené zálohy požádal. Vzhledem k tomu, že jde o opatření a
nikoli rozhodnutí, stížnost proti němu zákon nepřipouští (§ 141 odst. 1 trestního řádu).
Obviněnému se opatření nezasílá, protože se ho nijak nedotýká [§ 151 odst. 3 první věta a
§ 152 odst. 1 písm. b) trestního řádu].
5. Přiznal- li orgán činný v trestním řízení obhájci zálohu, pojme i tuto část již zálohově
vyplacené odměny do rozhodnutí o přiznání nákladů obhajoby, neboť předepsanou formou
nebylo o této části do té doby rozhodnuto (vyplacení zálohy je ve své podstatě jen faktickým
úkonem, což je zdůrazněno jak formou rozhodování, tj. opatřením, tak i fakultativností
založenou na volné úvaze orgánu, který o přiznání zálohy rozhoduje). Ten orgán činný
v trestním řízení, který v konečné fázi rozhoduje o přiznání odměny a náhrady výdajů obhájci,
v odůvodnění svého rozhodnutí o nákladech obhajoby uvede, v jaké části již byla odměna
(výdaje) formou zálohy obhájci vyplacena a o tuto částku se celkově vyplácená náhrada
samozřejmě sníží.
139
VZOR č. 68 - USNESENÍ O PŘIZNÁNÍ ODMĚNY A NÁHRADY
HOTOVÝCH VÝDAJŮ USTANOVENÉMU ZMOCNĚNCI
POŠKOZENÉHO
Us ne se ní
přečin/zločin ............ podle § ...... trestního zákoníku (v řízení o přečinu/zločinu …….. podle
§ …… trestního zákoníku (nebylo-li ještě zahájeno trestní stíhání), o návrhu zmocněnce
JUDr. ..............., Advokátní kancelář ..................., poškozeného …….., nar. …….., bytem
……., na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů, t a k t o :
Podle § 151 odst. 6 trestního řádu s přihlédnutím k § 151 odst. 3 trestního řádu a § 10
odst. 3 písm. ..) vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu), se zmocněnci ................. přiznává
odměna a náhrada hotových výdajů:
1. za.........................................,
2. za.........................................,
3. za ........................................,
4. za ........................................,
5. paušální náhrada hotových výdajů - ........,-- Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.,
advokátního tarifu).
Celkem:
,-- Kč.
Od ůvo d ně n í:
V trestní věci proti obviněnému .................. , který byl policejním orgánem Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ................ pod ČTS: ... stíhán pro přečin/zločin
.............. podle § .... trestního zákoníku (v řízení o přečinu/zločinu …… podle § ……
trestního zákoníku) byl opatřením soudce Okresního soudu v ........ ze dne ......... sp. zn. Nt
....... poškozenému podle § 51a odst. 1, 2, 3 trestního řádu ustanoven jako zmocněnec
.................., Advokátní kancelář ..............
Usnesením státního zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ........... ze
dne .......... sp. zn. ........ bylo trestní stíhání obviněného podle § ......... trestního řádu zastaveno
(podmíněně zastaveno) (věc byla podle § ..... trestního řádu postoupena jako přestupek - kárné
provinění). (Usnesením stejného orgánu bylo podle § 308 odst. 1 trestního řádu vysloveno, že
obviněný ............. se ve zkušební době podmíněného zastavení osvědčil.) Usnesením státního
zástupce podle § 159a odst. .. byla věc spočívající v podezření z přečinu/zločinu …….. podle
§ …… trestního zákoníku odložena.
Zmocněnec ................. předložil vyúčtování odměny a náhrady hotových výdajů.
Podle § 151 odst. 6 trestního řádu ve spojení s § 151 odst. 2 trestního řádu má
ustanovený zmocněnec poškozeného vůči státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů
ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu).
140
Obviněný byl stíhán pro přečin/zločin ............ podle § ........ trestního zákoníku (řízení
bylo vedeno pro přečin/zločin ……… podle § …… trestního zákoníku), a proto pro účely
rozhodování o odměně ustanovenému zmocněnci poškozeného je nutno vzít v úvahu ..........
Podle § .. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, mu náleží
paušální částka jako náhrada hotových výdajů ve výši .....,-- Kč.
Proto bylo rozhodnuto v souladu s návrhem ustanoveného zmocněnce
poškozeného........ (popř. se rozvede, z jakých důvodů bylo rozhodnuto odchylně od návrhu
zmocněnce).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení může ustanovený zmocněnec poškozeného podat
stížnost, a to nejpozději do tří dnů od oznámení tohoto usnesení k Okresnímu (Krajskému)
státnímu zastupitelství v ......... Stížnost má odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve
spojení s § 151 odst. 6 a § 151 odst. 4 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní)
státní zastupitelství v ..................
V ........................dne .........
-------------------------------1. Ve věcech, ve kterých byl ustanoven poškozenému zmocněnec (§ 51a odst. 1, 2 a 3
trestního řádu) a v nichž bylo trestní stíhání obviněného skončeno pravomocným
rozhodnutím (včetně rozhodnutí o odložení věci podle § 159a odst. 1 až 5 trestního řádu),
státní zástupce na návrh zmocněnce bez zbytečného odkladu, nejpozději však do dvou
měsíců od podání návrhu, rozhodne usnesením o výši odměny a náhradě hotových výdajů (§
151 odst. 6 trestního řádu odkazuje na přiměřené použití § 151 odst. 3 trestního řádu), za
podmínky, že nárok nezanikl (§ 151 odst. 6 trestního řádu ve spojení s § 151 odst. 2 druhou
větou trestního řádu). Státní zástupce takto postupuje i tehdy, pokud vztah zmocněnce a
poškozeného v přípravném řízení skončil jiným způsobem. Návrh zmocněnce nemusí být
učiněn jen po pravomocném skončení trestního stíhání, ale i po skončení prověřování, byl- li
zmocněnec ustanoven již bezprostředně po vydání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení
(§ 158 odst. 3 věta první a druhá trestního řádu).
2. V ostatních případech vrátí návrh spolu s vyúčtováním odměny a hotových výdajů
zmocněnci, aniž by rozhodoval usnesením.
3. Rozhodnutí se zde činí usnesením, proti kterému může zmocněnec podat stížnost,
jež má odkladný účinek (srov. § 151 odst. 6 trestního řádu, § 151 odst. 4 trestního řádu ve
spojení s § 141 odst. 4 trestního řádu).
4. Odměnu a náhradu hotových výdajů zmocněnci poškozeného je třeba rovněž
uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů (§ 151 odst. 5 za
přiměřeného použití).
5. Vzory č. 66 a č. 67 se použijí přiměřeně pro případ, že by na návrh zmocněnce
poškozeného ustanoveného soudcem státní zástupce přijímal opatření, aby ustanovenému
zmocněnci poškozeného byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená
záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů (§ 151 odst. 6 trestního řádu odkazuje na
přiměřené použití i ustanovení § 151 odst. 3 trestního řádu).
141
VZOR č. 69 – ROZHODNUTÍ O TOM, ZDA STÁT PONESE
NÁKLADY NA ZNALECKÝ POSUDEK, KTERÝ VYŽÁDAL
OBVINĚNÝ NEBO POŠKOZENÝ
Us ne se ní
přečin/zločin ............ podle § ...... trestního zákoníku (v řízení o přečinu/zločinu …….. podle
§ …… trestního zákoníku (nebylo-li ještě zahájeno trestní stíhání), o žádosti obviněného
……… (poškozeného ………), zast. ………, aby bylo rozhodnuto o tom, že stát ponese
náklady na znalecký posudek, který vyžádal obviněný (poškozený), a to ………..,
takto:
Podle § 151a odst. 1 věty druhé trestního řádu se žádosti obviněného …….
(poškozeného ………) v y h o v u j e (n e v y h o v u j e).
Od ůvo d ně n í:
V trestní věci proti obviněnému .................. , který byl policejním orgánem Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ................ pod ČTS: ... stíhán pro přečin/zločin
.............. podle § .... trestního zákoníku (v řízení o přečinu/zločinu …… podle § ……
trestního zákoníku) obviněný …….. (poškozený ………) požádal, aby bylo rozhodnuto o
tom, že stát ponese náklady na znalecký posudek, který vyžádal obviněný (poškozený), a to ...
Přezkoumáním spisu ve věci bylo zjištěno, že ……..
Žádosti lze vyhovět, neboť vyžádání znaleckého posudku obviněným (poškozeným)
z odvětví ……..nebrání důvody uvedené v § 151a odst. 1 druhé větě trestního řádu.
Žádosti nelze vyhovět, neboť vyžádání znaleckého posudku z odvětví …….není
zřejmě potřebné pro objasnění věci (k prokázání téže skutečnosti již znalecký posudek
z odvětví …….vyžádal …….)
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, a to nejpozději do tří dnů od
oznámení tohoto usnesení k Okresnímu (Krajskému) státnímu zastupitelství v ......... Stížnost
nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 151a odst. 2 trestního řádu).
O stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní) státní zastupitelství v ..................
V ........................dne .........
-------------------------------1. Obviněný, který má nárok na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za sníženou
odměnu, a poškozený, který má nárok na ustanovení zmocněnce, mohou podle § 151a odst. 1
142
trestního řádu žádat, aby v přípravném řízení státní zástupce rozhodl o tom, že stát ponese
náklady na znalecký posudek, který obviněný nebo poškozený vyžádá.
2. Žádosti nelze vyhovět, jestliže takový důkaz není pro objasnění věci zřejmě
potřebný nebo stejný úkon k prokázání téže skutečnosti již vyžádal orgán činný v trestním
řízení; v ostatních případech lze tedy žádosti vyhovět.
3. O žádosti se rozhoduje usnesením, proti němuž je přípustná stížnost, která nemá
odkladný účinek.
143
VZOR č. 70 – USNESENÍ O ODNĚTÍ VĚCI POLICEJNÍMU
ORGÁNU A OPATŘENÍ, ABY BYLA PŘIKÁZÁNA JINÉMU
POLICEJNÍMU ORGÁNU
Us ne se ní
.................. v řízení o přečinu/zločinu ……… podle § ….. trestního zákoníku (trestní věci
proti obviněnému ..............., nar. ......., bytem ......., stíhanému pro přečin/zločin ............ podle
§ ...... trestního zákoníku), t a k t o :
Podle § 157 odst. 2 písm. b) trestního řádu věc o d n í m á m policejnímu orgánu
…………………….. a p ř i k a z u j i ji (alt.: Podle § 157 odst. 2 věty první {174 odst. 2
písm. a)} trestního řádu se věc přiděluje) policejnímu orgánu ……………………….. (lze
uvést i samostatně)
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se údaje k věci, o kterou jde.) (Lze popř. uvést údaje o tom, že jde o
rozhodování sporu o příslušnost mezi police jními orgány různého druhu dle § 158 odst.
10 druhé a třetí věty trestního řádu anebo o rozhodování ve věci poté, co police jní orgán
předložil věc státnímu zástupci podle § 162 odst. 2 věta před středníkem trestního řádu
s tím, že se nepovažuje za věcně příslušného, resp. z vlastního podnětu po doručení
záznamu o zaháje ní úkonů trestního řízení nebo us nesení o zaháje ní trestního stíhání.)
V případě rozhodování sporu o příslušnost předchází větě ve výroku us nesení vyme zení
věci – „o sporu o příslušnost …“ – a dále jasné určení, kdo je příslušný ve věci. Jako bod
II. výroku se uvede výrok o odnětí věci.)
Vzhledem k povaze a závažnosti věci je na místě, aby věc byla odejmuta policejnímu
orgánu …………. a přikázána jinému policejnímu orgánu. tj…. [Prověřování (vyšetřování)
bude nadále konat ……], neboť u tohoto policejního orgánu jsou nejvhodnější podmínky pro
to, aby věc byla náležitě objasněna a postup byl rychlý, plynulý a v souladu se zákonem.
trestního řádu).
V ........................dne .........
-------------------------------1. Postup podle § 157 odst. 2 písm. b) trestního řádu je možno uplatnit v průběhu
celého přípravného řízení (což plyne z dikce návětí § 174 odst. 2 trestního řádu – „kromě
144
oprávnění uvedených…“), tedy jak v prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl
spáchán trestný čin, tak ve vyšetřování (§ 161 odst. 1 trestního řádu).
2. V usnesení je nutno vyjádřit skutečnost, že se věc určitému policejnímu orgánu
odnímá (policejnímu orgánu, který je ve věci příslušný ať už k prověřování nebo vyšetřování)
a přikazuje jinému policejnímu orgánu, resp. činí se jiné opatření k tomu, aby byla přikázána
jinému policejnímu orgánu. Opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu, lze
tak učinit buď přímo v usnesení formou přímého přikázání věci tomuto policejnímu orgánu (z
důvodů praktických se to jeví vhodné) anebo samostatným opatřením, v němž se popř.
uvedou i pokyny k dalšímu postupu [podle § 157 odst. 2 věty první nebo § 174 odst. 2 písm.
a) trestního řádu]. Z hlediska taktiky postupu v přípravném řízení však zpravidla tyto další
pokyny k postupu policejního orgánu státní zástupce vydá v samostatném pokynu, který
k usnesení o odnětí a přikázání věci připojí.
3. Usnesení podle § 157 odst. 2 písm. b) trestního řádu se liší od postupu podle § 174
odst. 2 písm. f) trestního řádu tím, že tímto postupem se mění příslušnost policejního orgánu,
zatímco postupem dle § 174 odst. 2 písm. f) trestního řádu se pouze věc přikazuje jiné osobě
služebně činné v police jním orgánu, který je příslušný k prověřování nebo vyšetřování.
4. Postup podle § 157 odst. 2 písm. b) trestního řádu lze uplatnit také tehdy, bylo-li
rozhodováno o sporu o příslušnost mezi policejními orgány různého nebo téhož druhu (nikoli
však o místní příslušnost; o tom rozhodují nadřízené orgány v soustavě policejních orgánů
příslušného druhu).
5. Proti usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 věta druhá trestního řádu).
145
§ 157 odst. 2 písm. c), § 159b trestního řádu
VZOR č. 71 – ZÁZNAM
TRESTNÍHO STÍHÁNÍ
O DOČASNÉM
ODLOŽENÍ
ZN KZN
Zá zna m
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v …… podle § 159b
odst. 1 trestního řádu d o č a s n ě o d k l á d á zahájení trestního stíhání ve věci, v níž
policejní orgán Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ……. pod ČTS: … koná
prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán přečin/zločin …… podle §
……. trestního zákoníku (musí odpovídat znění § 159b odst. 1 trestního zákoníku – uvede
se jen stručný popis skutkových okolností v souladu se zázname m o zaháje ní úkonů
trestního řízení podle § 158 odst. 3 věty první trestního řádu), a to na nezbytnou dobu –
do ………… (ne jvýše o dva měsíce).
Stručné zdůvodnění postupu.
V ........................dne .........
-------------------------------1. Jestliže to je třeba k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované
zločinecké skupiny, nebo jiného úmyslného trestného činu, anebo zjištění jejich pachatelů,
může i státní zástupce sám [§ 157 odst. 2 písm. c) trestního řádu] dočasně odložit zahájení
trestního stíhání na nezbytnou dobu, nejdéle však o dva měsíce.
2. O dočasném odložení trestního stíhání státní zástupce vyhotoví záznam.
3. Trvají- li důvody, pro které bylo trestní stíhání dočasně odloženo, může státní
zástupce vyhotovit záznam, a to i opakovaně – lhůtu, o kterou bylo zahájení trestního stíhání
dočasně odloženo, však může prodloužit nejvýše o další dva měsíce.
4. Pominou- li důvody pro dočasné odložení trestního stíhání, státní zástupce trestní
stíhání neprodleně zahájí nebo vydá k tomu pokyn policejnímu orgánu (§ 157 odst. 2 věta
první trestního řádu).
146
VZOR č. 72 – ZÁZNAM O PŘIBRÁNÍ KONZULTANTA
ZT KZV ZN KZN
Ú ře d ní
zá z na m
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v …… podle § 157
odst. 3 trestního řádu p ř i b í r á jako konzultanta z oboru …….. (uvede se označení
oboru, který se nemusí zcela překrývat s označením oborů nebo odvětví znalecké
činnosti), ………… (jméno a příjme ní, zaměstnání konzultanta)
ve věci proti
obviněnému ………, nar. ………, bytem ……….., stíhanému policejním orgánem Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v …… pod ČTS: …. pro přečin/zločin ………
podle § ….. trestního zákoníku (ve věci, v níž policejní orgán Služby kriminální policie a
vyšetřování Policie ČR v ……. pod ČTS: … koná prověřování skutečností nasvědčujících
tomu, že byl spáchán přečin/zločin ………… podle § ……. trestního zákoníku (uvede se
vždy jen stručný popis skutkových okolností v souladu s usnesením o zahájení trestního
stíhání nebo se zázname m o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 věty
první trestního řádu).
Stručné zdůvodnění postupu.
P o u č e n í : Konzultant může se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu
Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ……….. v rozsahu nezbytném pro
výkon jeho funkce nahlížet do spisu a být přítomen při provádění úkonů trestního řízení. Do
provádění úkonů však nesmí zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant
v průběhu trestního řízení dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Na vyloučení
konzultanta se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících
(§ 157 odst. 3 třetí až sedmá věta trestního řádu).
V ........................dne .........
---------------------------------1. Přibrání konzultanta přichází v úvahu v závažných a skutkově složitých věcech
(§ 157 odst. 3 věta první trestního řádu).
2. O návrh na výběr určité osoby jako konzultanta může státní zástupce požádat též
správní úřad, jiný orgán, vědeckou nebo výzkumnou instituci. Konzultantem může být i
zaměstnanec státního zastupitelství, jiného orgánu činného v trestním řízení nebo jiného
státního orgánu.
3. V úředním záznamu, který státní zástupce sepsal o přibrání konzultanta, uvede též
důvod jeho přibrání, jeho jméno a příjmení a pracovní zařazení nebo funkci, aby bylo zřejmé,
v jakém oboru má konzultant speciální znalosti.
147
4. Konzultant nemůže mít v řízení ve věci, v níž jako konzultant působil, postavení
svědka, ledaže má svědčit o skutečnostech, které zjistil svým pozorováním nebo má podat
svědectví o okolnostech, za nichž probíhal úkon, jehož se jako konzultant zúčastnil.
Skutečnost, že konzultant nemá ve věci postavení svědka, musí státní zástupce zjišťovat již
předtím, než byl přibrán.
5. Konzultanta nelze v téže věci, v níž konzultaci poskytl, přibrat ani jako znalce.
148
VZOR č. 73 - NÁVRH NA PROVEDENÍ NEODKLADNÉHO
NEBO NEOPAKOVATELNÉHO ÚKONU ZA ÚČASTI SOUDCE
ZN ../ KZN
Okresnímu soudu
.........
------Věc: trestní řízení ve věci přečinu/zločinu ……… podle § …… trestního zákoníku - návrh na
provedení neodkladného (neopakovatelného) úkonu spočívajícího ve výslechu svědka ……..
(rekognice s ………)
§ 158a trestního řádu n á v r h, aby byl proveden za účasti soudce následující neodkladný
(neopakovatelný) úkon spočívající ve výslechu svědka ………, nar. …….., bytem …….. (aby
byla provedena za účasti soudce rekognice s ……. (svědkem, podezřelým).
Policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ............. je
pod ČTS: konáno prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán přečin/zločin
…… podle § ……. trestního zákoníku.
Výslech svědka provede policejní orgán dne ……… v …… hod. (Úkonu se zúčastní i
státní zástupce.)
Neodkladnost (neopakovatelnost) tohoto úkonu záleží v tom, že …………… (uvede
se stručné zdůvodnění)
Rekognice s ……… provede policejní orgán dne ……… v …… hod. (Úkonu se
zúčastní i státní zástupce.)
V ........................dne .........
---------------------------------1. Je-li při prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin
prováděn neodkladný nebo neopakovatelný úkon spočívající ve výslechu svědka nebo
rekognice, státní zástupce k žádosti policejního orgánu nebo i bez takové žádosti vypracuje
návrh na provedení takového úkonu za účasti soudce. Návrh se činí u soudce, jehož
příslušnost se určí podle ustanovení § 26 trestního řádu per analogiam. Zpravidla však
postačí, pokud bude návrh učiněn zcela neformálně, např. telefonicky, popř. faxem nebo
jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, že návrh byl učiněn, a posléze bude
149
skutečnost, že návrh byl učiněn, poznamenána policejním orgánem v protokolu o
provedení příslušného úkonu.
2. Státní zástupce projedná s příslušným soudcem, aby úkon byl proveden v době co
nejkratší tak, aby nedošlo ke zmaření účelu úkonu a účelu sledovaného trestním řízením (§ 1
odst. 1 trestního řádu). Pokud nebude uplatněn zcela neformální postup uvedený shora, soudci
je třeba neprodleně doručit návrh na provedení úkonu, v němž se zejména poukáže na
okolnosti týkající se povahy výslechu svědka jako úkonu neodkladného nebo
neopakovatelného, byť soudci nepřísluší přezkoumávat závěr státního zástupce o tom, že
úkon je podle zákona neodkladný nebo neopakovatelný. Státní zástupce zváží, zda se úkonu
prováděného za účasti soudce zúčastní.
3. V protokolu o provedeném úkonu je třeba vždy zachytit i důvody, pro které byl
shledán neodkladným nebo neopakovatelným (srov. rozh. č. 30/2005 Sb. rozh. tr.).
4. Důvody pro provádění těchto úkonů je třeba s ohledem na základní principy
spravedlivého procesu vykládat restriktivně (viz např. I. ÚS 3206/08, I. ÚS 375/06, II. ÚS
175/06 a další).
150
§ 158e odst. 4 trestního řádu
VZOR č. 74 – NÁVRH NA POVOLENÍ POUŽITÍ AGENTA
Vrchní státní zastupitelství v ............
ZN ../ KZN
Vrchnímu soudu
.........
------Věc: trestní řízení ve věci zločinu ……… podle § …… trestního zákoníku - návrh na
povolení použití agenta
Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v .......... podává podle § 158e odst. 1,
4 trestního řádu n á v r h na povolení použití agenta ……………. (uvede se identifikace
agenta) ve věci ……….. (uvede se stručná charakteristika věci).
Účel použití agenta je ………..
Agent má být použit na dobu od dne vydání tohoto povolení do dne ……..
V ........................dne .........
Státní zástupce VSZ
--------------------------------1. Použití agenta povoluje na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství
soudce vrchního soudu, v jehož obvodu je státní zástupce, podávající návrh, činný.
V podrobnostech srov. zejména § 18a odst. 2 jednacího řádu. V návrhu na vydání povolení
musí být uveden účel použití a doba, po kterou bude agent použit, údaje umožňující
identifikaci agenta.
2. Tento vzor se přiměřeně vztahuje i na návrh na prodloužení doby povolení použití
agenta. K takovému návrhu se vždy připojí vyhodnocení dosavadní činnosti agenta.
151
VZOR č. 75 - USNESENÍ O ODLOŽENÍ VĚCI PODLE §
159A ODST. 1 TRESTNÍHO ŘÁDU
ZN ../ KZN
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ....... rozhodl dne
............. ve věci trestního oznámení podaného dne .......... oznamovatelem ..............., nar.
.............., bytem ..........., na ............................, nar ........., bytem ............. (pokud nebylo
podáno trestní oznáme ní, označí se výstižně jiný podnět k prověřování podezření ze
spáchání trestného činu), pro přečin/zločin ......... podle § ....... trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 159a odst. 1 věty první trestního řádu s e věc týkající se podezření ze
spáchání přečinu/zločinu ......... podle § .................... trestního zákoníku, jehož se měl
............... dopustit ............. tím, že ......................., o d k l á d á, neboť ve věci nejde o
podezření z trestného činu a není na místě vyřídit věc jinak.
Od ůvo d ně n í:
Uvedou se okolnosti týkající se podání trestního oznámení, popř. jiného podnětu
k prověřování podezření z trestného činu, je jich obsahu, záznamu o zahájení úkonů
trestního řízení, výsledku postupu před zahájením trestního stíhání a právní úvahy
rozhodné pro odlože ní věci podle § 159a odst. 1 věty první trestního řádu.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení může poškozený podat stížnost, a to nejpozději do tří
dnů od jeho oznámení u Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ........ Stížnost má
odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 159a odst. 7 trestního řádu). O
stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní) státní zastupitelství v ......
V ....... dne ..............
------------------------------1. Usnesení o odlože ní věci podle § 159a odst. 1 první věty trestního řádu se
oznamuje poškozenému, pokud je znám (§ 159a odst. 6 trestního řádu). Oznamovatel se o
odložení věci pouze vyrozumí, pokud o to podle § 158 odst. 2 trestního řádu požádal.
2. V odůvodnění usnesení se uvede stručný popis trestního oznámení nebo jiného
podnětu k zahájení trestního stíhání, jaké úkony byly ve věci provedeny a s jakým výsledkem,
právní posouzení a důvody pro odložení věci. V odůvodnění je nutno pečlivě vyložit např. i
důvody aplikace ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku [Trestní odpovědnost pachatele a
trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve
152
kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.] – je třeba
zásadně odlišit – v prověřování – postup podle § 159a odst. 1 věty první trestního řádu
(je-li odkazováno na ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku) a postup podle § 159a odst. 4
trestního řádu ve spojení s § 172 odst. 2 písm. c) trestního řádu – viz poznámky u vzoru
č. 78.
3. Usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 1 první věty trestního řádu se oznamuje
každému poškozenému, tedy i osobě, která o sobě prohlašuje, že je poškozeným, i když má
státní zástupce za to, že mu nepřísluší práva poškozeného podle vymezení obsaženého v § 43
odst. 1 trestního řádu (srov. výkladové stanovisko č. 8/1995 a č. 20/2002 Sb. v. s. NSZ). Za
poškozeného se však nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak
poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není
v příčinné souvislosti s trestným činem (§ 43 odst. 2 trestního řádu). Toto usnesení se
neoznamuje ani poškozenému, který se výslovným prohlášením adresovaným policejnímu
orgánu nebo státnímu zástupci vzdal procesních práv, které mu zákon jako poškozenému
přiznává (§ 43 odst. 4 trestního řádu). Je- li počet poškozených mimořádně vysoký a
jednotlivým výkonem jejich práv by mohl být ohrožen rychlý průběh trestního řízení,
postupuje se podle § 44 odst. 2 trestního řádu.
4. O stížnosti proti usnesení, které bylo vydáno státním zástupcem, rozhoduje nejblíže
vyšší státní zastupitelství.
153
§ 159a odst. 1 písm. a), b) trestního řádu
VZOR č. 76 - OPATŘENÍ O ODEVZDÁNÍ VĚCI
K PROJEDNÁNÍ
PŘESTUPKU,
JINÉHO
SPRÁVNÍHO
DELIKTU NEBO KÁZEŇSKÉHO ČI KÁRNÉHO PROVINĚNÍ
ZN ../ KZN
Obecní úřad
Komise pro projednávání přestupků
...................
---------------(v případě přestupku, k je hož proje dnání je příslušný jiný orgán, v případě jiného
správního deliktu nebo v případě kázeňského nebo kárného provinění se uvede označení
orgánu - s rov. vzor č. 80)
Věc: .............. - odevzdání věci k projednání přestupku (jiného správního deliktu kázeňského provinění - kárného provinění
Příl.: spis
Podle § 159a odst. 1 písm. a) [písm. b)] trestního řádu s e o d e v z d á v á
k projednání přestupku podle zákona č. 200/1990 Sb. (uvede se označení jiného zákona) –
k projednání jiného správního deliktu podle zákona č. ……… - k projednání kázeňského
provinění - kárného provinění - podle zákona č. .... (uvede se vždy označení příslušného
zákona) věc proti .............., nar. ........., bytem ............, který ..................... (výstižně se
popíše skutek, jehož se osoba měla dopustit), neboť ve věci nejde o podezření ze spáchání
trestného činu, ale jednání by mohlo být přestupkem podle zákona č. 200/1990 Sb. (uvede se
označení jiného zákona) – jiným správním deliktem - kázeňským proviněním - kárným
proviněním - podle zákona č. .... (uvede se označení příslušného zákona) a není na místě
vyřídit věc jinak.
(Velmi stručně se uvedou důvody odevzdání věci podle § 159a odst. 1 písm. a)
nebo b) trestního řádu, a to popř. i s odkaze m na to, proč byl zvolen tento postup
s odvoláním na § 12 odst. 2 tr. zákoníku.)
V ....... dne ..............
154
-------------------------------1. Úkon spočívající v odevzdání věci podle § 159a odst. 1 písm. a) nebo b) trestního
řádu se činí opatřením (nikoli usnesením). Zákon proti němu proto stížnost nepřipouští.
2. K odevzdání věci lze přistoupit až poté, jakmile byla věc náležitě prověřena v rámci
postupu před zahájením trestního stíhání.
3. Ohledně orgánů příslušných k projednání přestupků, jiných správních deliktů,
kázeňských nebo kárných provinění, nikoli jiných správních deliktů, srov. též vzor č. 80.
4. Orgán činný v trestním řízení, který věc k projednání odevzdává, právně delikt
nekvalifikuje, pouze popíše skutkové okolnosti a provede stručné právní hodnocení, z něhož
vyplývá, že nejde o trestný čin, ale mohlo by jít o předstupek, jiný správní delikt, kárné nebo
kázeňské provinění. Posoudit tento delikt podle příslušných ustanovení toho právního
předpisu, podle něhož je deliktní odpovědnost podle názoru orgánu činného v trestním řízení
založena, přísluší tomu správnímu orgánu, který je příslušným k projednání věci, byť si
samozřejmě orgán činný v trestním řízení i tuto otázku zpravidla zhodnotí jako otázku
předběžnou v rámci úvahy o povaze deliktu, který k projednání odevzdává. Nemůže však
žádným způsobem zavazovat správní orgán k určitému právnímu posouzení takové věci,
neboť to nespadá do jeho působnosti.
155
ZT ../ KZT
Us ne se ní
spáchání trestného činu) pro přečin/zločin ......... podle § ....... trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 159a odst. 2 trestního řádu s přihlédnutím k § 11 odst. 1 písm. ... trestního
řádu s e věc týkající se podezření ze spáchání přečinu/zločinu ......... podle § ....................
trestního zákoníku, jehož se měl ...............dopustit ............. tím, že .......................,
o d k l á d á, neboť ................... (uvede se příslušný důvod podle ustanovení § 11 odst. 1
trestního řádu) a trestní stíhání ........... (jmé no a příjme ní osoby) je podle § ..... trestního
řádu nepřípustné.
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se okolnosti týkající se podání trestního oznámení, popř. jiného podnětu
rozhodné pro odložení věci podle § 159a odst. 2 trestního řádu ve spojení s příslušným
důvodem podle § 11 odst. 1 trestního řádu.)
dnů od jeho oznámení u Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ........ Stížnost m á
V ....... dne ..............
-------------------------------1. Usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 2 trestního řádu se oznamuje
poškozenému (§ 159a odst. 6 trestního řádu). Oznamovatel se o odložení věci pouze
vyrozumí, pokud o to podle § 158 odst. 2 trestního řádu požádal. Oproti usnesení o odložení
věci podle § 159a odst. 1 věty první trestního řádu se usnesení oznamuje i osobě, která se
trestného činu měla dopustit (popř. jejímu zákonnému zástupci, jde-li o osobu trestně
neodpovědnou).
156
podnětu k zahájení trestního stíhání, údaj o záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, jaké
úkony byly ve věci provedeny a s jakým výsledkem, právní posouzení a důvody pro odložení
věci podle § 159a odst. 2 trestního řádu ve spojení s příslušným důvodem nepřípustnosti
trestního stíhání podle § 11 odst. 1 trestního řádu.
3. O stížnosti proti usnesení, které bylo vydáno státním zástupcem, rozhoduje
nejblíže vyšší státní zastupitelství.
4. V případě odložení věci z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. d) trestního řádu,
tedy proto, že prověřovaného jednání se dopustila osoba, která pro nedostatek věku není
trestně odpovědná, je zpravidla nutno vždy postupovat podle § 90 zákona o soudnictví ve
věcech mládeže a podat návrh soudu pro mládež na projednání věci podle hlavy třetí zákona
č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (srov. k tomu blíže i pokyn obecné povahy
č. 9/2008 o netrestní působnosti, ve znění pozdějších pokynů).
157
§ 159a odst. 3 a 4 trestního řádu
159A ODST. 3 A 4 TRESTNÍHO ŘÁDU
ZN ../ KZN
Us ne se ní
spáchání trestného činu), pro přečin/zločin ......... podle § ....... trestního zákoníku,
takto:
Podle § 159a odst. 3 [§ 159a odst. 4] trestního řádu s přihlédnutím k § 172 odst. 2
písm. a) nebo písm. b) trestního řádu [k § 172 odst. 2 písm. c) trestního řádu] s e věc týkající
se podezření ze spáchání přečinu/zločinu ......... podle
§ .................... trestního
zákoníku, jehož se měl ...............dopustit ............. tím, že ......................., o d k l á d á, neboť
trestní stíhání ............... (jméno a příjmení osoby) je neúčelné, protože {uvede se příslušný
důvod podle ustanovení § 172 odst. 2 písm. a) nebo b) trestního řádu – podle § 172 odst.
2 pís m. c) trestního řádu}.
Od ůvo d ně n í:
rozhodné pro odložení věci podle § 159a odst. 3 trestního řádu ve spojení s příslušným
důvodem podle § 172 odst. 2 pís m. a) nebo b) trestního řádu.)
(Zvlášť pečlivě musí být odůvodněn důvod pro postup podle § 159a odst. 4
trestního řádu ve spojení s § 172 odst. 2 pís m. c) trestního řádu – vyloží se, proč
vzhlede m k významu a míře porušení nebo ohrože ní chráněného zájmu, který byl
dotčen, způsobu provedení činu a je ho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin
spáchán, a vzhlede m k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze
nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zře jmé – již v prověřování,
že účelu trestního řízení bylo dosaženo.)
dnů od jeho doručení u Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ........ Stížnost m á
V ....... dne ..............
158
-------------------------------1. Usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 3 [odst. 4] trestního řádu se oznamuje
vyrozumí, pokud o to podle § 158 odst. 2 trestního řádu požádal. Oproti usnesení o odložení
věci podle § 159a odst. 1 věty první trestního řádu se usnesení oznamuje i osobě, která se
trestného činu měla dopustit.
podnětu k zahájení trestního stíhání, údaje o záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, jaké
věci podle § 159a odst. 3 trestního řádu ve spojení s důvodem pro zastavení trestního stíhání
podle § 172 odst. 2 písm. a) nebo b) trestního řádu [nebo podle § 172 odst. 2 písm. c)
trestního řádu, kde jde – na rozdíl od postupu podle § 159a odst. 3 trestního řádu - o výlučnou
pravomoc státního zástupce, proto je třeba odůvodnění, zejména právním úvahám, věnovat
maximální pozornost].
3. O stížnosti proti usnesení, které bylo vydáno státním zástupcem [jde-li o postup
podle § 159a odst. 4 trestního řádu, pak obligatorně], rozhoduje nejblíže vyšší státní
zastupitelství.
159
ZN ../ KZN
Us ne se ní
spáchání trestného činu), pro přečin/zločin ......... podle § ....... trestního zákoníku,
takto:
Podle § 159a odst. 5 trestního řádu s e věc týkající se podezření ze spáchání
přečinu/zločinu ......... podle § .................... trestního zákoníku, jehož se měl ...............dopustit
............. tím, že ......................., o d k l á d á, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti
opravňující zahájit trestní stíhání proti určité osobě.
Od ůvo d ně n í:
trestního říze ní, výsledku postupu před zahájením trestního stíhání a okolnosti
rozhodné pro odlože ní věci podle § 159a odst. 5 trestního řádu.)
dnů od jeho doručení u Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ........ Stížnost m á
V ....... dne ..............
-------------------------------1. Usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 5 trestního řádu se oznamuje
vyrozumí, pokud o to podle § 158 odst. 2 trestního řádu požádal.
podnětu k zahájení trestního stíhání, údaje o záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, jaké
věci podle § 159a odst. 5 trestního řádu.
160
3. O stížnosti proti usnesení, které bylo vydáno státním zástupcem, rozhoduje nejblíže
vyšší státní zastupitelství.
161
VZOR č. 80 - USNESENÍ O POSTOUPENÍ VĚCI PODLE § 171
Okresní státní zastupitelství ve ......
ZT
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v ....... rozhodl dne ................ v
trestní věci obviněného .................., stíhaného pro přečin/zločin ...................... podle § ........
trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 171 odst. 1 trestního řádu s e věc, v níž bylo vedeno trestní stíhání proti
obviněnému .................................., nar. ....., bytem ........, pro skutek spočívající v tom, že…
(např.: dne … při řízení svého osobního vozidla, tov. zn. ..........., RZ .........., po ..........., která
byla označena jako hlavní, poté, kdy jí na křižovatce s ulicí ........, která byla označena jako
vedlejší, nedal přednost v jízdě řidiči osobního vozidla, tov. zn. ............, RZ .........,
...........(jméno a příjmení), nar. .........., bytem .........., a při dopravní nehodě poškozený utrpěl
zlomeninu druhého a třetího krčního obratle, třetího až šestého žebra a zhmoždění
hrudníku vlevo, měl poškozenému neposkytnout potřebnou pomoc, i když mu v tom
nebránila žádná závažná okolnost a vzápětí po dopravní nehodě z tohoto místa odjel, v
němž byl spatřován trestný čin neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle
§ 151 trestního zákoníku),
p o s t u p u j e Obecnímu úřadu/Komisi pro projednávání přestupků v ............ (popř.
jinému orgánu - srov. poznámky k tomuto vzoru), neboť skutek, pro který se trestní stíhání
vede, by mohl být příslušným orgánem posouzen jako přestupek.
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se údaje k zaháje ní trestního stíhání a k popisu skutku.)
V průběhu vyšetřování bylo z
výpovědí obviněného i svědků ..........................
(Např.: …zjištěno, že obviněný měl účast na dopravní nehodě, kterou nedáním přednosti
v jízdě zavinil poškozený. Bylo zjištěno i to, že vzápětí po nehodě z místa odjel. Bylo to
však poté, kdy viděl, že u místa nehody zastavilo projíždějící sanitní vozidlo a z něho vystoupil
lékař, který poskytoval poškozenému potřebnou pomoc. Přesto ještě bezprostředně poté
odjel na Obvodní oddělení Policie ČR v ........., kde nehodu oznámil a službu konajícím
příslušníkem mu bylo sděleno, že má odjet zpět na místo dopravní nehody, což učinil.
Je tedy nepochybné, že jednání obviněného nelze posoudit jako trestný čin neposkytnutí
pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 trestního zákoníku, a to pro nedostatek
objektivní i subjektivní stránky skutkové podstaty tohoto trestného činu.
Obviněný sice měl účast na dopravní nehodě, kterou však sám ani zčásti nezavinil,
neboť ji zaviněně způsobil jiný účastník silničního provozu, jenž při dopravní nehodě utrpěl
újmu na zdraví. Obviněný po nehodě z místa odjel, aniž by poškozenému poskytl pomoc.
Potřebná pomoc však byla zajištěna jinými kvalifikovanými osobami.)
162
Z výsledků provedeného dokazování však vyplývá, že se může v dané věci jednat o
přestupek, k jehož projednání je věcně a místě příslušný…... Proto bylo rozhodnuto, jak je
ve výrokové části tohoto rozhodnutí uvedeno.
nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního státního zastupitelství v ............. Stížnost
má odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 171 odst. 2 trestního řádu). O
stížnosti rozhoduje Krajské státní zastupitelství v ...........
V .................. dne ............
Státní zástupce OSZ
-------------------------------1. Podle § 171 odst. 1 trestního řádu lze postoupit jen věc nále žitě objasněnou,
přičemž státní zástupce, který o postoupení rozhoduje, má za to, že by věc mohla být
příslušným orgánem (srov. vysv. č. 2) posouzena jako přestupek, jiný správní delikt nebo
kárné provinění (disciplinární poklesek). V usnesení nelze uvést označení přestupku, jiného
správního deliktu nebo kárného provinění podle určitého ustanovení zákona (na rozdíl od
postupu dle § 159a odst. 1 písm. a) trestního řádu).
2. Příslušnost orgánů k řízení o přestupcích stanoví § 52 zákona č. 200/1990 Sb., o
přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož přestupky projednávají:
a) obce
Obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny,
přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky
proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány porušením
zvláštních právních předpisů o provozu na pozemních komunikacích, a přestupky na úseku
vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů
přírodních minerálních vod a lázeňských míst (§ 53 odst. 1 přest. zák.). Obecní úřady obcí s
rozšířenou působností (viz příl. č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným
obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností) projednávají přestupky ve věcech,
které spravují, a ostatní přestupky, pokud k jejich projednání nejsou příslušné jiné správní
orgány (§ 53 odst. 2 přest. zák.). Obce mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k
projednávání přestupků. Tyto komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení vždy za
předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro
projednávání přestupků. Stejné podmínky platí, pokud by projednáváním přestupků byla
pověřena komise rady obce (§ 53 odst. 3 přest. zák.). V hlavním městě Praze náleží působnost
obcí podle § 52 odst. 1 přest. zák. městským částem s tím, že městským částem přísluší
projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě jen ve věcech, které jsou jim svěřeny, a
působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností úřadům městských částí vymezeným
Statutem hlavního města Prahy (§ 53 odst. 4 přest. zák.). Tato příslušnost může být
prolomena tím, že obec uzavře veřejnoprávní smlouvu, jíž přenese svoji pravomoc
k projednávání přestupků na jinou obec vykonávající přenesenou působnost ve sejném
správním obvodu téže obce s přenesenou působností [§ 63 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů].
163
Ze zvláštních předpisů je možno poukázat na přestupky podle § 28 zákona č. 246/1992 Sb., na
ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Pověřené obecní úřady také
projednávají obligatorně přestupky uvedené ve zvláštních zákonech. Takovým zvláštním
zákonem je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
(§ 87 odst. 1).
Z § 109 odst. 3 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., vyplývá, že u obcí jsou k řízení o
přestupcích funkčně příslušné obecní úřady. Obce však mohou kromě toho podle § 53 odst. 3
zákona č. 200/1990 Sb. jako své zvláštní orgány zřizovat komise pro proje dnávání
přestupků. Příslušným orgánem k projednání přestupků může být také komise zřízená
starostou (po projednání s ředitelem krajského úřadu) nebo radou obce ve smyslu § 103 odst.
4 písm. c), § 102 odst. 2 písm. h) a § 122 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. K projednávání
přestupků nikdy nejsou příslušná zastupitelství obcí a rady obcí, a to vzhledem k tomu, že
nevykonávají tzv. přenesenou působnost.
b) Orgány Policie ČR projednávají přestupky, jejichž skutkové podstaty jsou uvedeny v §
157b odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
c) jiné správní orgány
Jiné správní orgány projednávají přestupky jen tehdy, stanoví- li to zvláštní zákon, přičemž
jde zejména o:
- celní úřady, které projednávají např. celní přestupky, jejichž skutkové podstaty jsou
uvedeny v § 294 zákona č. 13/1993 Sb. (celního zákona), přestupky podle § 15 a § 16 zákona
č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží
porušující některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, případně
přestupky podle § 50 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu [srov. též § 52 odst. 7 zákona č. 253/2008
Sb.],
- finanční úřady a finanční ředitelství, které konají řízení o přestupcích v oboru působnosti
územních finančních orgánů podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech,
ve znění pozdějších předpisů,
- úřady práce, které projednávají přestupky uvedené v § 139 zákona č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
- krajské veterinární správy a a veterinární inspektoři,, kteří projednávají přestupky podle
§ 71 a § 73 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů,
- katastrální úřady, které projednávají přestupky podle § 24 zákona č. 344/1992 Sb., o
katastrálních úřadech (katastrálního zákona), ve znění pozdějších předpisů,
- země měřicské a katastrální inspektoráty, které jsou podle zákona č. 359/1992 Sb., o
zeměměřicských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, příslušné k
projednávání přestupků podle § 17a zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a
doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,,
- devizové orgány, které projednávají porušení povinností podle zákona č. 219/1995 Sb.
devizový zákon (devizovými orgány jsou Česká národní banka a Ministerstvo financí ČR,
§ 22),
- Ministerstvo financí, které projednává porušení povinnosti mlčenlivosti podle ustanovení §
43 odst. 1 a 2 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu, nebyl- li přestupek spáchán osobou oprávněnou k
obchodování s kulturními památkami nebo s předměty kulturní hodnoty nebo ke
zprostředkování takových obchodů či osobou oprávněnou k obchodování s použitým zbožím
nebo ke zprostředkování takových obchodů nebo k přijímání věcí do zástavy [srov. též § 52
odst. 5 a 6 zákona č. 253/2008 Sb.],
164
- Národní bezpečnostní úřad, který projednává přestupky podle § 148 až § 152 zákona č.
412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti [byť by
ustanovení § 156 odst. 5 a 6 zákona č. 412/2005 Sb. mohlo nasvědčovat uplatnění obecné
příslušnosti k projednání těchto přestupků, z ustanovení § 137 písm. o) citovaného zákona
plyne, že k projednání přestupků je příslušný Národní bezpečnostní úřad],
orgány ochrany přírody, zejména krajské úřady, správy národních parků a chráněných
krajinných oblastí, stráž přírody a Česká inspekce ochrany životního prostředí, které
projednávají přestupky podle § 87 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění pozdějších předpisů [§ 77a odst. 3 písm. q), § 78 odst. 2, § 80 odst. 3, § 81 odst. 8 písm.
b) tohoto zákona],
- Úřad pro ochranu osobních údajů, jenž projednává přestupky podle § 44 zákona č.
101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů (srov. § 46 tohoto zákona); tento úřad je příslušný i k projednávání přestupku podle
§ 157a odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb. [srov. § 157b odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb.]
a přestupku podle § 34a odst. 1 písm. k) zákona č. 329/1999 Sb. [§ 34a odst. 4 zákona č.
329/1999 Sb.],
- Česká inspekce životního prostředí, která projednává (projednávat je může i obecní úřad
obce s rozšířenou působností) přestupky na úseku vodního hospodářství podle § 34 PřesZ
[srov. § 34 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a § 124 zákona č. 254/2001 Sb.,
vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)].
Jiným správním deliktem je hmotněprávní delikt fyzické osoby, který není ani
přestupkem, ani disciplinárním deliktem. Tyto delikty jsou vůči přestupkům speciální.
K postoupení jako jiného správního deliktu z trestního řízení však může dojít výlučně u
zaviněného jednání; to platí přesto, že v řadě zákonů (např. v § 64 odst. 1 písm. b) zákona č.
222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, v § 93 zákona č. 49/1997 Sb., o
civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání,
živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, v § 41 písm. e) zákona č. 18/1997 Sb., o
mírovém využívání atomové energie – atomový zákon – a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v § 63 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání, živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů) jsou jiné správní delikty
konstruovány bez ohledu na zavinění. V jiných právních předpisech (např. v zákoně č.
146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů) se odpovědnost za jiný správní delikt váže jen na
podnikající fyzickou osobu.
Řízení o jiných správních deliktech se koná podle správního řádu.
Na tzv. s míšené správní delikty (za takové delikty se označují delikty, jejichž
společným jednotícím znakem při vyvození odpovědnosti za ně je charakter provozované
činnosti – tedy činnosti právnických osob nebo podnikajících fyzických osob) úprava v § 171
odst. 1 trestního řádu, stejně tak jako úprava v § 159a odst. 1 písm. a) trestního řádu, zřejmě
nedopadá (řešení této otázky však není zcela jednoznačné).
Disciplinární delikt (kárné provinění) je deliktem, jehož se může dopustit jedině
fyzická osoba, přičemž jeho základním znakem je to, že porušená povinnost souvisí s
příslušností jeho pachatele k určité organizaci, zpravidla s jeho zaměstnaneckým, služebním
nebo členským poměrem. Nejsou jimi disciplinární poklesky v rámci družstev, politických
stran nebo občanských sdružení. Subjektem, který se výlučně může kárného provinění
(disciplinárního poklesku) dopustit, je člen nebo pracovník určitého orgánu či organizace
anebo profesní komory, popř. osoba, která je ve specifickém vztahu k organizaci (např.
obviněný ve vazbě nebo odsouzený ve výkonu trestu odnětí svobody). Tento delikt musí být
vždy spáchán zaviněně. Lze za něj uložit jednak sankce morální povahy (důtku), sankce
165
finanční (snížení platu nebo pokutu), jednak sankci znamenající ukončení zaměstnaneckého
nebo členského poměru.
Příslušnost k projednání kárného provinění (disciplinárního poklesku) je
stanovena ve zvláštních předpisech. Je možno rozlišovat jednak kárná provinění zaměstnanců
státních orgánů a dalších zvláštních profesí, jednak členů profesních komor a dále delikty ve
specifických vnitřních vztazích určité organizace, které se neodvíjejí od zaměstnaneckých,
členských nebo profesních vztahů.
Jde-li o zaměstnance státní správy, pracovníky státních orgánů apod., srov. zákon
č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto
zaměstnanců a ostatních zaměstnanců, ve správních úřadech (služební zákon), který nabývá
ovšem účinnosti až dne 1. ledna 2012; srov. též zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících
územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.
V souvislosti se soudci, státními zástupci, soudními exekutory (kandidáty a
koncipienty), zaměstnanci státní správy, apod. je možno poukázat zejména na § 86 a násl.
zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, § 27 a násl. zákona o státním zastupitelství, § 116
a násl. zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, § 51 a § 53 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o
vojácích z povolání, dále srov. § 50 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
Tyto disciplinární delikty projednávají zpravidla služební (kázeňské) orgány; přitom
nepostupují podle ustanovení správního řádu. Výjimku tvoří kárná provinění soudců a
státních zástupců, kde platí zvláštní zákon (zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a
státních zástupců). Totéž se týká soudních exekutorů (kandidátů, koncipientů), kde platí i
ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. a zákon č. 7/2002 Sb. se užije obdobně.
Podle § 10 odst. 1 písm. a) a b) zákona o přestupcích se projedná podle zvláštních
předpisů (tj. jako kázeňské provinění) jednání osob mající znaky přestupku, jehož se dopustily
osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci be zpečnostních sborů a
osoby běhe m výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Podle
ustanovení § 71 písm. b) citovaného zákona je správní orgán postoupí orgánu příslušnému
podle zvláštních předpisů.
Ohledně poslanců a senátorů srov. § 9 odst. 3 zákona o přestupcích, podle kterého se
také přestupky, jichž se dopustili poslanci a senátoři, projednávají podle zákona č. 200/1990
Sb., o přestupcích, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání přestupku o projednání
přestupku v disciplinárním řízení podle zvláštních právních předpisů (zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a zákona č. 107/1999 Sb., jednacím řádu Senátu). Zde
se pak užije ustanovení § 71 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb.
Disciplinární poklesky mohou být dále páchány v oblasti veřejné zájmové samosprávy
(lze např. uvést Českou advokátní komoru podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii,
Notářskou komoru České republiky podle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich
činnosti (notářský řád), Exekutorskou komoru České republiky podle zákona č. 120/2001 Sb.,
exekučního řádu [k soudním exekutorům však viz shora], Komoru auditorů České
republiky podle zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.,
Komoru daňových poradců České republiky podle zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém
poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, Českou komoru architektů a
Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě podle zákona č.
360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů, a České komoře autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Hospodářskou komoru České republiky a
Agrární komoru České republiky podle zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře
České republiky a Agrární komoře České republiky, Komoru veterinárních lékařů České
republiky podle zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky,
Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru a Českou lékárnickou
166
komoru podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické
komoře a České lékárnické komoře). Disciplinární poklesky členů komor projednávají
zvláštní kolegiální disciplinární orgány.
Delikty ve specifických vnitřních vztazích určité organizace nejsou vztahy
zaměstnaneckými ani členskými. Spadají sem zejména:
- delikty obviněných ve výkonu vazby (§ 22 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby),
- delikty odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 46 zákona č. 169/1999 Sb., o
výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů).
- delikty dětí ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
(§ 21 odst. 1, 2 a § 22 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a
o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů),
- delikty studentů nebo žáků škol (§ 17 odst. 2 až 7 vyhl. č. 48/2005 Sb., o základním
vzdělávání a některých náležitostech plnění základních školní docházky, § 10 odst. 2 až 7
vyhl. č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání na konzervatořích, § 64 zákona č.
111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů),
- delikty pojištěnců v oblasti všeobecného zdravotního pojištění (§ 26 zákona č. 592/1992
Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů), - delikty
pojištěnců v oblasti sociálního zabezpečení (§ 22 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů) apod.
3. V odůvodnění rozhodnutí se uvedou zejména právní důvody postoupení věci.
4. Usnesení o postoupení věci je nutno oznámit obviněnému, poškozenému a obhájci,
jakož i dalším osobám (v řízení proti mladistvým orgánu sociálně-právní ochrany mládeže;
srov. ustanovení § 67 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže).
167
VZOR č. 81 - USNESENÍ O ZASTAVENÍ TRESTNÍHO
STÍHÁNÍ PODLE § 172 ODST. 1 PÍSM. A) AŽ C) A E)
TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT.../KZV...
Us ne se ní
...................... v trestní věci obviněného .........................., stíhaného pro přečin/zločin
........ podle § ........ trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 172 odst. 1 písm. a) [uvede se alternativně jiné písmeno - b), c) nebo e)]
trestního řádu ve spojení s § 174 odst. 2 písm. c) trestního řádu s e trestní stíhání vedené
proti obviněnému ................................, nar. ......., bytem ........., pro skutek spočívající v tom,
že ........................., v němž byl spatřován přečin/zločin ............ podle § ...... trestního
zákoníku,
z a s t a v u j e, neboť skutek, pro který se trestní stíhání vede, se nestal (popř.
se uvede formulace jiného důvodu zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm.
b), c) nebo e) trestního řádu).
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se údaje ke skutku a vlastní obsah odůvodnění dle § 134 odst. 2 trestního řádu)
Vzhledem k tomu, co je uvedeno výše, je zřejmé, že skutek, pro který se trestní
stíhání vede, se nestal, a proto nezbylo, než trestní stíhání vedené proti obviněnému
................... podle § 172 odst. 1 písm. a) trestního řádu zastavit. (alternativně se uvede
právní vyme zení jiného důvodu podle § 172 odst. 1 písm. b), c) nebo e) trestního řádu).
............... Stížnost má odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 172 odst. 3
trestního řádu) a rozhoduje o ní Krajské (Vrchní) státní zastupitelství v .................
V ..............dne .................
168
STÍHÁNÍ PODLE § 172 ODST. 1 PÍSM. D) TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT.../KZV...
Us ne se ní
Podle § 172 odst. 1 písm. d) trestního řádu s přihlédnutím k § 11 odst. 1 písm. ..)
trestního řádu (uvede se označení příslušného písmene v § 11 odst. 1 nebo § 11a (per
analogiam) trestního řádu)
se
trestní stíhání vedené proti obviněnému
................................, nar. ......., bytem ........., pro skutek spočívající v tom, že .........................,
v němž
je spatřován
přečin/zločin ............ podle § ...... trestního zákoníku,
z a s t a v u j e, neboť trestní stíhání obviněného není přípustné, protože ......(uvede se
formulace příslušného důvodu nepřípustnosti trestního stíhání podle § 11 odst. 1 nebo
§ 11a (per analogiam) trestního řádu).
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se údaje ke skutku a vlastní obsah odůvodnění dle § 134 odst. 2 trestního řádu právní závěry odůvodňující aplikaci některého z pís men § 11 odst. 1 nebo § 11a (per
analogiam) trestního řádu).
V trestním stíhání, které bylo zastaveno z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. a)
trestního řádu (§ 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu, § 11 odst. 1 písm. i) trestního řádu) se
však pokračuje, prohlásí- li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení
trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá (§ 11 odst. 3 trestního řádu).
V ..............dne .................
----------------------------------------1. Zastavit trestní stíhání lze jen pro skutek, pro který se trestní stíhání vede. Není
možné zastavit trestní stíhání jen pro část skutku. Skutek musí být nále žitě objasněn.
169
2. Zastavení trestního stíhání se týká vždy skutku a nikoli jeho možného právního
posouzení podle ustanovení zvláštní části trestního zákoníku. Pokud lze skutek, který je
předmětem trestního stíhání, posoudit v jednočinném souběhu jako dva nebo více trestných
činů, není možné takové trestní stíhání zastavit jen pro některý z takto v úvahu přicházejících
trestných činů. Obviněný se v těchto případech upozorní na to, že stíhaný skutek bude
posuzován nadále jen jako trestný čin, na který se nevztahuje důvod, pro který by bylo nutné
trestní stíhání jinak zastavit. V odůvodnění příslušného rozhodnutí (např. obžaloby) se
popřípadě uvede, z jakých důvodů nebyl skutek posouzen podle ustanovení trestního
zákoníku o dalším trestném činu.
3. Týká-li se důvod uvedený v § 11 odst. 1 trestního řádu jen některého z dílčích útoků
pokračujícího trestného činu, nebrání to, aby se ohledně zbylé části takového činu konalo
trestní stíhání (srov. také § 12 odst. 12 trestního řádu a § 45 trestního zákoníku).
4. Bylo- li trestní stíhání pravomocně zastaveno, ze zásady nedělitelnosti skutku
(srov. § 277 první věta trestního řádu) plyne, že stejnou osobu je možno stíhat pro tento
skutek, jen jestliže původní rozhodnutí bylo zrušeno v předepsaném řízení - nejde- li však o
případy, na něž dopadá ustanovení § 11 odst. 2 trestního řádu – ve spojení s § 12 odst. 12
trestního řádu a § 45 trestního zákoníku (tzn. zejména v řízení o stížnosti pro porušení zákona
– srov. však nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 15/2001 - a o obnově; dále také v
rehabilitačním řízení podle § 14, § 15 a § 30 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní
rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem
podle § 72 a násl., § 82 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění
pozdějších předpisů; poukázat je nutno i na ustanovení § 6 zákona č. 198/1993 Sb., o
protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, které rovněž za určitých
podmínek dovoluje zásah do právní moci rozhodnutí). Pokud by uvedené mimořádné opravné
prostředky, popř. specifické instituty podle právních předpisů mimo oblast trestního práva,
nebyly uplatněny anebo by již uplynula lhůta pro jejich podání, bylo by trestní stíhání osoby
nepřípustné (vyjma případů uvedených v pozn. 3).
5. Zastavení trestního stíhání pro skutek považovaný při zahájení trestního stíhání
omylem za součást pokračujícího trestného činu nevytváří překážku pokračování v trestním
stíhání, tj. překážku k podání obžaloby podle § 11 odst. 1 písm. f) trestního řádu pro tento
další skutek nebo skutky.
6. Ve výrokové části usnesení o zastavení trestního stíhání se uvede kromě právního
posouzení i popis skutku, kterého se zastavení trestního stíhání týká, v odůvodnění zejména
důvody zastavení.
7. Usnesení o zastavení trestního stíhání se oznamuje obviněnému, obhájci (za
podmínek uvedených v § 137 odst. 2, 3 trestního řádu), poškozenému, jakož i dalším osobám
(v řízení proti mladistvým orgánu sociálně-právní ochrany dětí (srov. ustanovení § 67 odst. 2
zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže.).
8. Proti usnesení o zastavení trestního stíhání může podat stížnost obviněný (§ 142
odst. 1 trestního řádu), a to jen za předpokladu, že se bude domáhat příznivějšího rozhodnutí
ve svůj prospěch.2) Pokud by např. obviněný podal stížnost proti usnesení o zastavení
trestního stíhání vydaného podle § 172 odst. 1 písm. a) trestního řádu, stížnost se zamítne
podle ustanovení § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu jako stížnost podaná osobou
neoprávněnou. Některé zvláštnosti se však týkají případů, kdy se koná řízení proti
mladistvému (zde je okruh osob oprávněných podat stížnost širší).
9. Stížnost proti usnesení o zastavení trestního stíhání může podat i poškozený.
_______________________
170
2) Pokud jsou dány v konkrétní věci zároveň důvody pro různá rozhodnutí podle § 171 až
§ 173 tr. ř., resp. i podle § 307 odst. 1, resp. § 309 odst. 1 tr. ř., musí být vydáno rozhodnutí,
které je pro obviněného nejpříznivější, a to v následujícím pořadí:
• zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. a) tr. ř.,
• zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř.,
• zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. c) tr. ř.,
• postoupení věci podle § 171 odst. 1 tr. ř.,
• zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř.,
• zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. z důvodu uvedeného
v § 11 odst. 1 písm. d) tr. ř.,
• zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. f) tr. ř. i § 172 odst. 1 písm. d)
tr. ř. z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř.,
v § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř.,
v § 11 odst. 1 písm. g) tr. ř.,
v § 11 odst. 1 písm. a) tr. ř.,
v § 11 odst. 1 písm. c) tr. ř.,
v § 11 odst. 1 písm. ch) tr. ř.,
v § 11 odst. 1 písm. h) tr. ř.,
v § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř.,
• zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř.,
• zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 2 písm. b) tr. ř.,
• zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř.,
• schválení narovnání a zastavení trestního stíhání v přípravném řízení,
• podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 odst. 1 tr. ř.,
• přerušení trestního stíhání podle § 173 odst. 1 písm. a) tr. ř.,
• přerušení trestního stíhání podle § 173 odst. 1 písm. c) tr. ř.,
• přerušení trestního stíhání podle § 173 odst. 1 písm. b) tr. ř.,
• přerušení trestního stíhání podle § 173 odst. 1 písm. d) tr. ř.
171
STÍHÁNÍ PODLE § 172 ODST. 1 PÍSM. F) TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT.../KZV...
Us ne se ní
Podle § 172 odst. 1 písm. f) trestního řádu s e trestní stíhání vedené proti obviněnému
v němž
byl spatřován
přečin/zločin ............ podle § ...... trestního zákoníku,
z a s t a v u j e, neboť zanikla trestnost činu.
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se údaje ke skutku a vlastní obsah odůvodnění dle § 134 odst. 2 trestního řádu právní závě ry odůvodňující aplikaci některého z ustanovení o účinné lítosti nebo jiného
důvodu zániku trestnosti s výjimkou promlčení trestního stíhání nebo smrti
obviněného).
V ..............dne .................
-------------------------------1. Důvodem zastavení trestního stíhání v tomto případě je zánik trestnosti. Důvodem
zániku trestnosti podle § 172 odst. 1 písm. f) trestního řádu mohou být jen následující
skutečnosti:
• zvláštní důvod zániku trestnosti u mladistvého, a to z důvodu zvláštní účinné lítosti
(§ 7 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže);
• účinná lítost (§ 33 trestního zákoníku);
• zvláštní ustanovení o účinné lítosti podle § 242 trestního zákoníku;
172
• zánik trestnosti přípravy k trestnému činu podle § 20 odst. 3 trestního zákoníku;
• zánik trestnosti pokusu trestného činu podle § 21 odst. 3 trestního zákoníku;
• zánik trestnosti účastenství podle § 24 odst. 3 a § 20 odst. 3, resp. § 21 odst. 3
trestního zákoníku, vždy per analogiam.
2. Nespadá sem zánik trestnosti z důvodu promlčení trestního stíhání (§ 34
trestního zákoníku), jež odůvodňuje zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. d)
trestního řádu s přihlédnutím k § 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu. Je-li důvodem zániku
trestnosti smrt obviněného, trestní stíhání se zastaví podle § 172 odst. 1 písm. d) trestního
řádu s přihlédnutím k § 11 odst. 1 písm. e) trestního řádu.
3. Beztrestnost policisty plnícího úkoly jako agent podle § 158e trestního řádu spadá
mezi okolnosti vylučující protiprávnost (trestnost), nikoli mezi důvody zániku trestnosti (viz §
363 trestního zákoníku).
4. V dalším platí přiměřeně vysvětlivky č. 1 až 9 k vzorům č. 81 a 82.
173
STÍHÁNÍ PODLE § 172 ODST. 2 PÍSM. A) TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT.../KZV...
Us ne se ní
Podle § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu
s e trestní stíhání vedené proti
obviněnému ................................, nar. ......., bytem ........., pro skutek spočívající v tom, že
........................., v němž byl spatřován přečin/zločin ............ podle § ...... trestního
zákoníku, z a s t a v u j e, neboť trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez
významu vedle trestu, který byl obviněnému rozsudkem ........... ze dne ........... sp. zn. ..........
ve spojení s usnesením (rozsudkem) ........... ze dne ............ sp. zn. ......... za přečin/zločin
......... podle § ........ trestního zákoníku uložen (nebo který ho podle očekávání postihne uvede se přísluš ná alte rnativa).
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se údaje ke skutku a vlastní obsah odůvodnění dle § 134 odst. 2 trestního řádu právní závě ry odůvodňující aplikaci § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu).
V trestním stíhání, které bylo zastaveno z důvodu uvedeného v § 172 odst. 2 písm. a) trestního
řádu se však pokračuje, prohlásí- li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o
zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá (§ 172 odst. 4 trestního řádu).
V ..............dne .................
174
STÍHÁNÍ PODLE § 172 ODST. 2 PÍSM. B) TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT.../KZV...
Us ne se ní
Podle § 172 odst. 2 písm. b) trestního řádu s e trestní stíhání vedené proti obviněnému
v němž byl spatřován
přečin/zločin ............ podle § ......
trestního zákoníku,
z a s t a v u j e, neboť o skutku obviněného již bylo rozhodnuto jiným orgánem - kázeňsky kárně - cizozemským soudem - cizozemským úřadem - (nutno uvést příslušnou alternativu)
a toto rozhodnutí lze považovat za postačující.
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se údaje ke skutku a vlastní obsah odůvodnění dle § 134 odst. 2 trestního řádu právní závě ry odůvodňující aplikaci § 172 odst. 2 písm. b) trestního řádu)
V trestním stíhání, které bylo zastaveno z důvodu uvedeného v § 172 odst. 2 písm. b)
trestního řádu se však pokračuje, prohlásí- li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo
usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá (§ 172 odst. 4
trestního řádu).
V ..............dne .................
175
STÍHÁNÍ PODLE § 172 ODST. 2 PÍSM. C) TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT.../KZV...
Us ne se ní
Podle § 172 odst. 2 písm. c) trestního řádu s e trestní stíhání vedené proti obviněnému
v němž byl spatřován
přečin/zločin ............ podle § ......
trestního zákoníku,
z a s t a v u j e, neboť vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného
zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž
byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze
nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu [uvedou se příslušné skutečnosti] je
zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se údaje ke skutku a vlastní obsah odůvodnění dle § 134 odst. 2 trestního řádu
- právní závěry odůvodňující aplikaci § 172 odst. 2 pís m. c) trestního řádu – zásadní
odlišnost oproti důvodu zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 pís m. b) trestního
řádu s odvoláním na ustanovení § 12 odst. 2 trestního zákoníku)
V trestním stíhání, které bylo zastaveno z důvodu uvedeného v § 172 odst. 2 písm. c) trestního
řádu se však pokračuje, prohlásí- li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o
zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá (§ 172 odst. 4 trestního řádu).
V ..............dne .................
Poznámky k vzorům č. 84 až 86:
-----------------------------------------
176
1. Jde o fakultativní zastavení trestního stíhání. Stejně jako v případě postupu podle
§ 172 odst. 1 trestního řádu se vyžaduje, aby bylo v přípravném řízení zjištěno, že se skutek
stal a že ho spáchal obviněný (rozh. č. 6/1977 Sb. rozh. tr.).
2. Další podmínkou je, že nepřichází v úvahu zastavení trestního stíhání podle
odstavce 1.
3. V případě důvodu podle písm. a) je nutno zkoumat, zda uložený, popř. očekávaný
trest za jiný skutek, který je trestným činem, bude dostatečný z hlediska účelu trestu.
Uplatnění tohoto důvodu je možné ve vztahu k případům, kdy byl v mezidobí od zahájení
trestního stíhání obviněnému uložen poměrně vysoký trest odnětí svobody za jiné trestné činy
a v pozdějším řízení by bylo možno předpokládat, že by soud upustil od uložení souhrnného
trestu (§ 44 trestního zákoníku). Otázka výše očekávaného trestu se řeší podle zásad
uvedených v § 9 odst. 1 trestního řádu.
4. V případě důvodu podle písm. b) - na rozdíl od důvodu uvedeného pod písm. a) muselo dojít k rozhodnutí jiného orgánu, který není orgánem činným v trestním řízení (§ 12
odst. 1 trestního řádu), a současně toto rozhodnutí nezakládá překážku věci pravomocně
rozhodnuté o stejném (nikoli jiném) skutku, a toto rozhodnutí lze pokládat za postačující.
Může se jednat o rozhodnutí cizozemského soudu (k uznání rozsudku cizozemského soudu ve
smyslu § 449 a násl. trestního řádu přitom nedošlo) nebo jiného státního orgánu, o uložení
sankce za přestupek, kárné provinění (disciplinární poklesek). Vždy je třeba zkoumat, zda
rozhodnutí o skutku bylo postačující mj. i z hlediska zásady subsidiarity trestní represe (§ 12
odst. 2 trestního zákoníku). Tato podmínka však zjevně nebude splněna, pokud byla
předepsána jen náhrada škody nebo byl rozvázán pracovní poměr dohodou podle § 43
zákoníku práce (rozh. č. 7/1964, č. 34/1978 a č. 69/1980 Sb. rozh. tr.). Týká se to i
skutečnosti, že za porušení celních předpisů, které je kladeno obviněnému za vinu, byla
uložena sankce právnické osobě, za kterou obviněný jednal (rozh. č. 51/1997 Sb. rozh. tr.).
5. V případě důvodu podle písm. c) jde o fakultativní zastavení trestního stíhání
z důvodu nedostatku veřejného zájmu. Zatímco důvody zastavení trestního stíhání uvedené
pod písm. a) a b) odpovídají důvodům odložení věci podle § 159a odst. 3 trestního řádu, tento
důvod odpovídá § 159a odst. 4 trestního řádu a lze ho uplatnit i v rámci postupu před
zahájením trestního stíhání. Tomuto důvodu zastavení trestního stíhání je nutno věnovat
zvýšenou pozornost s přihlédnutím k jeho vztahu k hmotněprávní úpravě v § 12 odst. 2 tr.
zákoníku. Jestliže úprava hmotněprávní může zakládat důvod pro obligatorní zastavení
trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. b) trestního řádu (a konstatuje se, že o trestný čin
nejde), úprava procesní v § 172 odst. 2 písm. c) trestního řádu je založena na úvaze, že o
trestný čin se jedná, ale z důvodů uvedených v § 172 odst. 2 písm. c) trestního řádu na stíhání
není veřejný zájem. Jedná se tedy o jakousi procesní nadstavbu nad úpravou hmotněprávní –
v žádném případě zde není prostor pro úvahu, že § 172 odst. 2 pís m. c) trestního řádu
představuje pouze procesní vyjádření (promítnutí) znění § 12 odst. 2 tr. zákoníku.
6. Jinak platí přiměřeně poznámky č. 1 až 9 ke vzorům č. 81 a 82.
177
VZOR č. 87 - PROVĚRKA SPISOVÉHO MATERIÁLU A
PLÁNU VYŠETŘOVÁNÍ
ZT.../KZV...
Záznam o prověrce spisového materiálu a plánu vyšetřování
ze dne .............
Jméno a příjmení obviněného:
Jméno a příjmení obhájce obviněného:
Lhůta trvání vazby končí dne:
přečin/zločin podle § ...................... trestního zákoníku
Policejní orgán Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ..........
.......................... (jméno a příjmení)
ČTS: ...
Přehled o úkonech provedených od (zahájení trestního stíhání, doručení trestního oznámení,
poslední prověrky):
Přezkoumání důvodnosti dalšího trvání vazby:
Hodnocení postupu policejního orgánu z hlediska jeho zákonnosti a rychlosti:
Plán vyšetřování zpracován:
Pokyny k provedení vyšetřovacích úkonů:
Předpoklad skončení věci:
Lhůta pro opětovné předložení spisu k prověrce:
Jiné pokyny či poznámky státního zástupce:
V ................ dne ........................... (uvede se datum vyhotovení záznamu)
178
-------------------------------1. Prově rky spisových materiálů a plánů vyšetřování policejního orgánu jsou státními
zástupci prováděny v přípravném řízení v souladu s § 174 odst. 2 písm. b) trestního řádu, § 18
odst. 1 druhé věty, odst. 2 vyhl. č. 23/1994 Sb., jakož i v souladu s čl. 10 pokynu obecné
povahy nejvyšší státní zástupkyně. č. 8/2009 o trestním řízení.
2. Prověrky mají být prováděny v pravidelných časových intervalech (ve vazebních
věcech, zpravidla nejméně jedenkrát za 2 měsíce – vedoucí státní zástupce může určit svým
opatřením kratší i delší intervaly prověrek a může změnit i vymezení věcí, v nichž mají být
prověrky prováděny) zejména ve vazebních věcech, ve věcech, v nichž v prvním stupni koná
řízení krajský soud (§ 17 trestního řádu), ve věcech skutkově, důkazně či právně náročných,
popř. ve věcech mladistvých. Dále i v případech uvedených v § 167 odst. 3 (§ 170 odst. 2)
trestního řádu. Prověrky státní zástupce koná podle povahy konkrétní věci a poznatků o práci
policejního orgánu. Za prověrku se považuje i přezkoumání spisu např. v souvislosti
s rozhodováním o stížnosti, předkládáním návrhu na vzetí obviněného do vazby nebo jiného
návrhu na rozhodnutí soudce (srov. čl. 10 odst. 1 větu druhou pokynu obecné povahy č.
8/2009).
3. O každé prověrce je nutno pořídit písemný záznam, který se založí do opisu
vyšetřovacího (trestního) spisu a do dozorového spisu.
4. Podstatou tohoto záznamu nejsou popisné údaje (podrobné opisování obsahu
provedených úkonů), ale především:
- zhodnocení plnění dosud uložených pokynů státního zástupce,
- stav dokazování se stručným zhodnocením jeho dosavadních výsledků a z toho plynoucí
zaměření dalšího dokazování,
- důvodnost trvání vazby, jde- li o věc vazební,
- důvodnost trvání zajištění majetku, bylo- li k němu přistoupeno,
- stručné, věcné a srozumitelné pokyny k dalšímu postupu policejnímu orgánu, včetně
stanovení příslušných lhůt.
179
VZOR č. 88 - OPATŘENÍ O VRÁCENÍ VĚCI K DOPLNĚNÍ
PODLE § 174 ODST. 2 P ÍSM. D) TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT.../KZV...
Policie České republiky
.....................
-----------------Ke sp. zn.:
Věc: obv. ............ - trestní stíhání - vrácení věci k doplnění podle § 174 odst. 2 písm. d)
trestního řádu
Příl.: vyšetřovací (trestní) spis ČTS: ...
V příloze podle § 174 odst. 2 písm. d) trestního řádu v r a c í m k doplnění
vyšetřovací spis ve shora označené věci.
(Podle povahy věci se uvede věcný rozbor vad a nedostatků vyšetřování)
Ve věci je nutno provést následující (vyšetřovací) úkony:
1) .........,
2) .........,
3) .........,
4) ..........
Vyšetřovací spis s návrhem na podání obžaloby je nutno předložit nejpozději do
.............. (Spis předložte k prověrce ...............).
V ................ dne ...........................
-------------------------------1. Vrátí- li státní zástupce věc policejnímu orgánu k doplnění, učiní tak písemným
opatřením (pokynem), v němž konkrétně uvede, v jakých směrech, popřípadě kterými důkazy,
má být řízení doplněno, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
2. Uvedený postup má místo v případech závažných procesních vad a při nedostatcích
v objasnění věci (a to nejen v případech, které by nepochybně odůvodňovaly postup soudu
podle ustanovení § 188 odst. 1 písm. e) trestního řádu).
Pokud jde o závažné vady řízení, bude tomu tak zejména jestliže:
• nebylo řádně zahájeno trestní stíhání,
• vyslýchané osoby nebyly způsobem odpovídajícím jejich procesnímu postavení poučeny,
180
• k podání znaleckého posudku byla přibrána osoba nezapsaná do seznamu znalců a
tlumočníků, aniž by byly splněny pro tento postup podmínky,
• byl přibrán tlumočník, který je ve věci zároveň svědkem, anebo byla jako tlumočník
přibrána osoba nezapsaná do seznamu znalců a tlumočníků, aniž by byla ověřena její
způsobilost a aniž by byly splněny další požadavky zákona,
• obviněný neměl obhájce, a to popř. jen po určitou část vyšetřování,
• obviněný nebyl vyslechnut za účasti obhájce, ač výslovně žádal o jeho účast na výslechu,
• byly provedeny vyšetřovací úkony bez přítomnosti obhájce, ač o to obhájce, popř. sám
obviněný žádal, přitom se nejednalo o případ uvedený v § 165 odst. 2 trestního řádu (do
pojmu „vyšetřovací úkony“ v § 165 odst. 2 trestního řádu nelze zahrnovat úkony
provedené při využívání operativně pátracích prostředků podle § 158b až § 158e trestního
řádu nebo úkony spojené se zpracováním znaleckých posudků či odborných vyjádření),
• k výslechu jako svědka osoby mladší než patnáct let, o okolnostech, jejichž oživování v
paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivnit její duševní a mravní vývoj, nebyl
přibrán pedagog nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, anebo v provádění
takového úkonu bylo pokračováno, byť bylo nutno úkon přerušit nebo ukončit (§ 102 odst.
2 třetí a čtvrtá věta trestního řádu).
• osoba mladší než patnáct let byla vyslechnuta za účasti rodičů, kteří jsou na věci osobně
zúčastněni (jako obvinění, svědci, jejichž výpověď je pro posouzení věci závažná, či
poškození),
• byly konfrontovány osoby, které nebyly předtím vyslechnuty anebo v tom procesním
postavení, v jakém mají být konfrontovány,
• při skončení vyšetřování nebylo umožněno obviněnému a jeho obhájci prostudovat spisy a
učinit návrhy na doplnění vyšetřování.
U závažných procesních vad musí státní zástupce zvážit, zda lze ještě vůbec
příslušnou vadu odstranit nebo napravit (opakováním úkonů, provedením dodatečného
výslechu, oznámením příslušného rozhodnutí apod.). V některých případech půjde o vady,
které již účinně napravit nelze, a pak se samozřejmě o důvod k postupu podle § 174 odst. 2
písm. d) trestního řádu nejedná.
Rozsah okolností, které se v přípravném řízení objasňují, záleží také na tom, zda se
jedná o standardní přípravné řízení nebo o přípravné řízení ve věcech trestných činů
uvedených v § 17 trestního řádu (kde je rozsah objasňovaných okolností širší). Státní zástupce
musí vždy uvážit, zda byly provedeny v přípravném řízení všechny důkazy nezbytné k
posouzení, zda má ve věci podat obžalobu anebo vydat jiné rozhodnutí ve věci.
3. Obdobnou povahu mají i pokyny po vrácení věci státnímu zástupci soudem
k došetření (§ 188 odst. 1 písm. e), § 221 odst. 1, 2, § 260, § 284 odst. 2, § 314c odst. 1 písm.
a), c), resp. § 149 odst. 2 trestního řádu) nebo po rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým byla
věc přikázána orgánu, o jehož rozhodnutí jde (§ 265l odst. 1 a 3, § 270 odst. 1 trestního řádu),
kdy státní zástupce zasílá věc policejnímu orgánu, kde se ovšem zmíněné ustanovení uplatní
pouze analogicky (praxe tyto pokyny někdy označuje i podle § 174 odst. 2 písm. a) trestního
řádu nebo podle tohoto ustanovení per analogiam). Dále srov. i ustanovení § 174a odst. 3
trestního řádu.
181
VZOR č. 89 - ROZHODNUTÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE PODLE
§ 174 ODST. 2 PÍSM. E) TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT.../KZV...
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v .............. rozhodl dne
................ v trestní věci proti obviněnému ................................., stíhanému pro přečin/zločin
........................ podle § ........ trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu s e usnesení o zahájení trestního stíhání
vydané policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ...............
ze dne ..................... ČTS: ... r u š í jako nezákonné a neodůvodněné (podle povahy věci se
uvede jen je dna z těchto možností nebo obě)
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se podstatné okolnosti k zaháje ní trestního stíhání, popisu skutku a jeho
právnímu posouzení, důvodům postupu podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu.)
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 věty druhé
trestního řádu ve spojení s § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu).
V ................. dne ...............
-------------------------------1. Usnesení o zahájení trestního stíhání je rozhodnutím, proti kterému může obviněný
(popř. i jiné osoby – v řízení proti mladistvým nebo v řízení proti uprchlému) podat stížnost.
Tento vzor dopadá pouze na situaci, že taková stížnost nebyla podána.
2. Usnesení se doručí obviněnému, popř. jeho obhájci (srov. § 137 odst. 2, 3 trestního
řádu), resp. dalším osobám (např. u mladistvého). Je vhodné, aby usnesení bylo doručeno
vždy i poškozenému.
3. Obdobný postup se uplatní i v ostatních případech rušení nezákonného nebo
neodůvodněného usnesení či opatření policejního orgánu.
182
§ 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu
VZOR č. 90 - ROZHODNUTÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE PODLE
§ 174 ODST. 2 PÍSM. E) TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT.../KZV...
Us ne se ní
................ v trestní věci proti obviněnému ................................., stíhanému pro přečin/zločin
........................ podle § ........ trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu zruš uji usnesení o zahájení trestního
stíhání vydané policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v
............... ze dne ..................... ČTS: ... jako nezákonné / neodůvodněné (podle povahy věci
se uvede jedna z těchto možností) a nahrazuji je tímto vlastním rozhodnutím:
Podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahajuji trestní stíhání (uvedou se osobní údaje
osoby, která má být stíhána jako obviněný, v rozsahu, uvedeném v § 120 odst. 2
trestního řádu, popis skutku, ze kterého je tato osoba obviněna, aby nemohl být
zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován a
to jak číselným označením tak i jeho pojmenováním a s uvedením, zda jde o přečin či
zločin. Popis skutku musí obsahovat všechny údaje popisující výstižně znaky stíhané
skutkové podstaty včetně zavinění, tj. skutečnosti, z nichž se dovozuje použitá právní
kvalifikace včetně skutečností, zakládající důvod pro použití ustanovení o trestné
součinnosti, o tom, zda jde o trestný čin ve stadiu přípravy, pokusu či zda jde o trestný
čin dokonaný. Užije-li se právní kvalifikace podle ustanovení o trestném činu, který lze
podle znaků skutkové podstaty spáchat jak formou úmyslného, tak i nedbalostního
zavinění, musí být v popisu skutku vyjádřeny skutečnosti, z nichž se dovozuje, o kterou
z těchto dvou alternativ se jedná, a ta musí být výslovně vyjádřena i v pojme nování
trestného činu).
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se podstatné okolnosti k zaháje ní trestního stíhání, popisu skutku a jeho
právnímu posouze ní, důvodům postupu podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu i
důvodům proč státní zástupce nahradil zrušené rozhodnutí rozhodnutím vlastním.)
Alte rnativa I.:
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 věty druhé
trestního řádu ve spojení s § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu). (Platí pro případ, že
rozhodnutí policejního orgánu státní zástupce zrušil a nahradil je rozhodnutím vlastním
ke stížnosti).
Alte rnativa II. (v ostatních případech):
183
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení může obviněný podat stížnost, a to ne jpozději do tří
dnů od jeho oznámení k okresnímu (Krajskému) státnímu zastupitelství v……(§ 174
odst. 2 pís m. e) poslední věta trestního řádu ve spojení s § 160 odst. 7 trestního řádu).
odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje Krajské (Vrchní) státní
Stížnost
ne má
zastupitelství v……..
V ................. dne ...............
-------------------------------1. Usnesení o zahájení trestního stíhání je rozhodnutím, proti kterému může obviněný
(popř. i jiné osoby – v řízení proti mladistvým nebo v řízení proti uprchlému) podat stížnost.
Tento vzor dopadá pouze na situaci, že taková stížnost nebyla podána.
2. Usnesení se doručí obviněnému, popř. jeho obhájci (srov. § 137 odst. 2, 3 trestního
řádu), resp. dalším osobám (např. u mladistvého). Je vhodné, aby usnesení bylo doručeno
vždy i poškozenému.
3. Obdobný postup se uplatní i v ostatních případech rušení nezákonného nebo
neodůvodněného usnesení či opatření policejního orgánu
4. Nahrazuje-li státní zástupce postupem podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu
jím zrušené usnesení policejního orgánu, pak činí- li tak ke stížnosti, není proti jeho usnesení
stížnost přípustná. Pokud tak ale činí z vlastní iniciativy, je proti jeho rozhodnutí přípustná
stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu (§ 174 odst. 2 písm. e)
poslední věta trestního řádu ve spojení s § 160 odst. 7 trestního řádu).
5. Povinnost orgánů činných v přípravném řízení trestním označovat trestné činy již ve
výroku svého rozhodnutí jako zločiny nebo přečiny (§ 14 trestního zákoníku – nikoli tedy
zvlášť závažné zločiny) vyplývá z ustanovení o náležitostech výrokové části rozsudku soudu
(§ 120 odst. 3 trestního řádu), jež je nutno vztáhnout i na rozhodnutí orgánů přípravného
řízení zásadní povahy, zejména tedy na usnesení o zahájení trestního stíhání a navazující
meritorní rozhodnutí, včetně obžaloby a návrhu na potrestání.
184
VZOR č. 91 - USNESENÍ STÁTNÍHO ZÁSTUPCE PODLE §
174 ODST. 2 PÍSM. F) TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT.../KZV...
Us ne se ní
................
v
trestní
věci proti obviněnému ................................., stíhanému pro
zločin/přečin......................... podle § ....... trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 174 odst. 2 písm. f) trestního řádu s e p ř i k a z u j e, aby úkony ve věci
vedené u policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování policie ČR v ……. pod
ČTS: ….. prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu Služby kriminální policie
a vyšetřování Policie ČR.
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se základní údaje ke skutku, jeho právnímu posouzení a dále důvody
pro uplatnění postupu dle § 174 odst. 2 pís m. f) trestního řádu.)
trestního řádu).
V ................. dne ...............
-------------------------------1. Podle § 174 odst. 2 písm. f) trestního řádu (k aplikaci ustanovení § 157 odst. 2 písm.
b) trestního řádu se vztahuje vzor č. 65) státní zástupce postupuje - nejde- li o řešení sporu o
příslušnost mezi různými policejními orgány (čl. 22 pokynu obecné povahy č. 8/2009
v platném znění) zejména tehdy, bude- li v rámci výkonu dozoru v přípravném řízení zjištěna
podjatost osoby služebně činné v policejním orgánu a taková osoba nevydá odpovídající
rozhodnutí podle § 31 odst. 1 trestního řádu, nesprávný nebo nezákonný postup policejního
orgánu při prověřování nebo vyšetřování, neprovedení pokynu státního zástupce.
2. Toto ustanovení se může týkat jen jednoho a téhož policejního orgánu. Nelze jím
proto zasahovat do ustanovení o věcné a místní příslušnosti.
185
VZOR č. 92 – USNESENÍ NEJVYŠŠÍHO STÁTNÍHO
ZÁSTUPCE O ZRUŠENÍ NEZÁKONNÉHO ROZHODNUTÍ O
ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ NEBO O USNESENÍ O
POSTOUPENÍ VĚCI JINÉMU ORGÁNU V PŘÍPADĚ, ŽE
ROZHODNUTÍ NABYLO PRÁVNÍ MOCI V PRVNÍM STUPNI
NZA.../
Us ne se ní
Nejvyšší státní zástupce rozhodl dne ................ v trestní věci proti obviněnému
................................., stíhanému pro zločin/přečin ......................... podle § ....... trestního
zákoníku,
takto :
Podle § 174a odst. 1 trestního řádu zrušuji usnesení státního zástupce Okresního
(Krajského) státního zastupitelství v ………. ze dne ….. sp. zn. ZT (KZV) o zastavení
trestního stíhání obviněného ………, nar. ……….., bytem ………, podle § 172 odst. ……..
trestního řádu (o postoupení věci jinému orgánu podle § 171 odst. 1 trestního řádu), které
nabylo právní moci dne………………
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se základní údaje ke skutku, jeho právnímu posouzení, zastavení
trestního stíhání nebo postoupení věci jinému orgánu a dále důvody pro uplatnění
postupu dle § 174a odst. 1 trestního řádu.)
(Uvede se závazný právní názor a nařídí se úkony, které mají být ve věci
provedeny, a to na základě podrobného rozboru.)
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odst. 3 věta první trestního
řádu).
V ................. dne ...............
Nejvyšší státní zástupce
kulaté razítko Nejvyššího státního zastupitelství
186
VZOR č. 93 – USNESENÍ NEJVYŠŠÍHO STÁTNÍHO
ZÁSTUPCE O ZRUŠENÍ NEZÁKONNÉHO ROZHODNUTÍ O
ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ NEBO O USNESENÍ O
POSTOUPENÍ VĚCI JINÉMU ORGÁNU V PŘÍPADĚ, ŽE
ROZHODNUTÍ NABYLO PRÁVNÍ MOCI VE DRUHÉM
STUPNI
NZA.../
Us ne se ní
Nejvyšší státní zástupce rozhodl dne ................ v trestní věci proti obviněnému
................................., stíhanému pro přečin/zločin ......................... podle § ....... trestního
zákoníku,
takto :
Podle § 174a odst. 1 trestního řádu zrušuji usnesení státního zástupce Okresního
(Krajského) státního zastupitelství v ………. ze dne ….. sp. zn. ZT (KZV) o zastavení
trestního stíhání obviněného ………, nar. ……….., bytem ………, podle § 172 odst. ……..
trestního řádu (o postoupení věci jinému orgánu podle § 171 odst. 1 trestního řádu), ve spojení
s usnesením státního zástupce Krajského (Vrchního) státního zastupitelství v ……… ze dne
………. sp. zn. ………, jímž bylo rozhodnuto o stížnosti obviněného – poškozeného (uvedou
se osobní údaje o osobě, která stížnost podala) proti citovanému usnesení státního zástupce
Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ……….
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se základní údaje ke skutku, jeho právnímu posouzení, zastavení
trestního stíhání nebo postoupení věci jinému orgánu včetně stručného odkazu na
rozhodnutí státního zástupce, který ve věci rozhodoval ve druhém stupni a dále důvody
pro uplatnění postupu dle § 174a odst. 1 trestního řádu).
(Uvede se závazný právní názor a nařídí se úkony, které mají být ve věci
provedeny, a to na základě podrobného rozboru.)
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odst. 3 věta první trestního
řádu).
V ................. dne ...............
187
Poznámky k vzoru č. 92 a 93:
---------------------------------------1. Jde o mimořádné kasační oprávnění, jež může nejvyšší státní zástupce uplatnit
výlučně ve vztahu k usnesením o zastavení trestního stíhání (§ 172 trestního řádu) a usnesení
o postoupením věci jinému orgánu (§ 171 trestního řádu), a to ve lhůtě do 3 měsíců od právní
moci takového usnesení.
2. Zrušil- li nejvyšší státní zástupce usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o
postoupení věci jinému orgánu, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval
v prvním stupni. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí
nejvyšší státní zástupce, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení nejvyšší
státní zástupce nařídil (§ 174a odst. 3 trestního řádu).
188
VZOR č. 94 - USNESENÍ O ZAJIŠTĚNÍ
OBVINĚNÉHO V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ
MAJETKU
Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ................
ZT.../KZV...
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního (Krajského, Vrchního) státního zastupitelství v ..................
rozhodl dne ..................... v trestní věci obviněného ..............................., nar. .........., bytem
..........., stíhaného pro přečin/zločin ....... podle § ................... trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 347 odst. 1 trestního řádu s e z a j i š ť u j e majetek obviněného, neboť
obviněný je stíhán pro trestný čin, za který je vzhledem k povaze a závažnosti činu a
poměrům obviněného třeba očekávat uložení trestu propadnutí majetku, a je obava, že výkon
tohoto trestu bude zmařen nebo ztížen.
Obviněnému se zakazuje po dobu trvání zajištění majetku s majetkem nakládat. Všechny
úkony, které se týkají tohoto majetku, jsou neúčinné, vyjímaje úkony směřující k odvrácení
bezprostředně hrozící škody (§ 47 odst. 6 trestního řádu).
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se údaje ke skutku.)
Obviněný je stíhán pro trestný čin, pro který lze uložit i trest propadnutí majetku
(§ 66 trestního zákoníku). Uložení tohoto trestu je možno s ohledem na jeho povahu a
závažnost důvodně očekávat.
Přitom z obsahu spisu vyplývá, že svědkyně................................... vydala
policejnímu orgánu dopis, v němž jí obviněný dává příkazy, jak má naložit s majetkem,
který podle údajů v dopise i podle vyjádření svědkyně je v jeho výlučném vlastnictví.
Jedná se o ................................. Tyto věci měla .............. prodat a peníze uschovat.
Z uvedeného vyplývá, že je tu plně odůvodněna obava, že výkon trestu propadnutí
majetku, jehož uložení přichází v úvahu, bude zmařen nebo ztížen.
Proto bylo v souladu s ustanovením § 347 odst. 1 trestního řádu rozhodnuto o
zajištění majetku obviněného.
Zajištění se týká celého majetku obviněného, a to i přírůstků a výtěžku, které z
něho plynou. Vztahuje se i na majetek, který obviněný nabude po právní moci tohoto
rozhodnutí. Zajištění se nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k
ukojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je podle
zákona obviněný pečovat.
nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního (Krajského,Vrchního) státního
zastupitelství v……... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení
189
s § 347 odst. 2 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Okresní (Krajský, Vrchní) soud
v………(§ 146a odst. 1 písm. h) trestního řádu).
V ................. dne ...............
Státní zástupce OSZ (KSZ, VSZ)
-------------------------------1. O zajištění majetku v přípravném řízení rozhoduje státní zástupce, který vykonává
v přípravném řízení dozor.
2. Usnesení o zajištění majetku zašle státní zástupce obviněnému, jeho obhájci,
popřípadě osobě, která s obviněným žije ve společné domácnosti nebo osobě, o jejíž
výchovu a výživu je obviněný podle zákona povinen pečovat.
3. Při výkonu zajištění majetku v přípravném řízení postupuje státní zástupce podle
ustanovení zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem je upraven postup
při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho části, který spočívá ve zjištění obsahu a
rozsahu věcí a práv patřících do zajištěného majetku, v jejich zajištění před ztrátou, zcizením
a úbytkem a v určení obsahu správy zajištěného majetku, včetně subjektů, které takovou
správu vykonávají.
4. Po právní moci usnesení zašle jeho stejnopis opatřený doložkou právní moci též
tomu, kdo podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 344/1992 Sb., o katastru
nemovitostí České republiky, katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů), eviduje
vlastníky nebo držitele věcí, na něž se zajištění vztahuje.
5. Obdobné obsahové náležitosti - přizpůsobené povaze těchto rozhodnutí - má
rozhodnutí státního zástupce o zrušení zajištění, jakož i o tom, že se na určité prostředky
vztahuje anebo nevztahuje zajištění majetku obviněného (srov. § 348 odst. 2 trestního
řádu). Srov. též přiměřeně vzory č. 18, 19 a 19A. Srov. i vzor pověření správou majetku (vzor
č. 18A).
190
§ 176, § 177, § 178a trestního řádu
VZOR č. 95 - OBŽALOBA
Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ...........
Okresnímu (Krajskému) soudu
.......
-------
ZT.../KZV...
Ob ža lo ba
-----------------Státní zástupce Okresního (Krajského, Vrchního) státního zastupitelství v ...... podává
podle § 176 odst. 1 trestního řádu obžalobu na obviněného
1)
............................,
nar. ........, okr......, zaměstnání, bytem ......., okr. ..., t. č. ....,
2)
............................,
3)
............................,
4)
............................,
že
I. obvinění 1), 2), 3), 4)........... společně
1) ................,
2) ................,
3) ................,
4) ................,
II. obvinění 1), 2) ........... společně
1) ................,
2) ................,
III. obviněný 1) .... samostatně
... (uvede se přesný a výstižný popis skutku, který musí být v souladu se sdělením
obvinění; popis skutku musí být stručný, ucelený, jas ně formulovaný, logicky
uspořádaný a musí obsahovat náležitosti podle zákona)
191
... (jednotlivé útoky se člení buď podle časového hlediska - be z zřetele na to, kteří ze
spolupachatelů ho spáchali, nebo podle jednotlivých spolupachatelů - účastníky je nutno
od pachatelů či spolupachatelů zpravidla oddělit (pokud po skutkové stránce účastenství
nebylo popsáno přímo u některého z pachatelů či spolupachatelů)
…(jde-li o případy, na ně ž se vztahuje ustanovení § 45 trestního zákoníku – ve spojení s
§ 12 odst. 12 trestního řádu, resp. § 11 odst. 2 trestního řádu – uvedou se nejprve nové
útoky – skutky, pro které se obžaloba podává, poté se uvedou i útoky – skutky, pro
které již obžaloba byla podána a o nichž bylo již případně i nepravomocně rozhodnuto –
zde postačí jen pomě rně stručný odkaz - s poukaze m na to, kdy a u kterého soudu byla
obžaloba podána, popř. na to, zda a kdy a kterým soude m bylo o těchto útocích –
skutcích – rozhodnuto, jakým způsobem a zda rozhodnutí již nabylo právní moci či
dosud nikoli, včetně údajů o příslušných rozhodnutích soudů; dojde-li u takto sbíhající
se trestné činnosti k naplnění formálního znaku skutkové podstaty trestného činu
v přís nější právní kvalifikaci /např. v důsledku překročení příslušné hranice škody/,
uvede se i skutečnost, pro kte rou je nutno jednání obviněného kvalifikovat přísně ji, než
jak to vyplývá ze samotného takto odděleně stíhaného je dnání a v souladu s tím se uvede
i právní kvalifikace trestného činu, za kte rý je nutno jednání obviněného podle těchto
zásad považovat)
te dy
... (právní věta - hlavní zásady formulace právní věty srov. zejmé na bod 7. dále)
I. obvinění 1), 2), 3), 4)........... v bodech ......... obžaloby : společným jednáním ........... (uvede
se právní věta příslušného trestného činu) (pokud měli spáchat několik trestných činů
v jednočinném souběhu - pod body 1), 2), 3), atd. se uvedou právní věty všech trestných
činů) (pokud takto nelze právní větu členit, u každého obviněného se uvedou právní věty
jednotlivých trestných činů zvlášť) (právní věta účastenství se uvede až po pachatelích či
spolupachatelích) (u dílčích útoků srov. výše)
1) 1. právní věta (např. zločin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 4 písm. c)
trestního zákoníku)
2) 2. právní věta (např. přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2
3) 3. právní věta (např. přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku).
t e d y ......
teprve poté se uvede trestná činnost účastníka (popis skutku i právní věta)
II.
........... ,
právní věta účastenství
te dy
alternativně: po slově t e d y
I. obviněný 1) ........... (jednáním v bodech ........ obžaloby) :
192
1) 1. právní věta (např. zločin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 4 písm. c)
2) 2. právní věta (např. přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 trestního
zákoníku)
3) 3. právní věta (např. přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku),
II. obviněný 2) ........... (jednáním v bodech ........ obžaloby) :
1) 1. právní věta (např. přečin útoku na veřejného činitele podle § 325 odst. 1 písm. a)
2) 2. právní věta (např. přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku)
čímž
s pác ha l
.... označení trestného činu s uvedením, zda jde o zločin nebo přečin
(označení trestných činů se řídí obdobnými zásadami jako uvedení právních vět)
N a v r h u j i u hlavního líčení :
1) vyslechnout svědky:
.................., č. l. .., ................, č. l. .., ................, č. l. .., a .............., č. l......,(uvedou se
zásadně návrhy na výslech jen těch svědků, na je jichž osobním slyšení v říze ní před
soudem státní zástupce hodlá trvat)
2) vyslechnout znalce:
........................, č. l. .......,
3) za podmínek § 211 odst. 1 trestního řádu číst protokoly o výslechu svědků:
.............., č. l. .., a ..... ........., č. l. ..,
4) za podmínek § 211 odst. 5 trestního řádu číst znalecké posudky ........,
5) podle § 213 trestního řádu číst a konstatovat:
................, č. l. ......................................., č. l. ..........................., č. l. ........................., č.
l. ..........................., č. l. ................................., č. l. .......,
6) podle § 99 odst. 2 písm. b), odst. 4 trestního zákoníku uložit obviněnému ochranné
léčení ............ ústavní (ambulantní) formou,
Současně navrhuji, aby soud v odsuzujícím rozsudku vyslovil podle § 101 odst. 1 písm.
a), c) trestního zákoníku zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty ............(obdobně
státní zástupce navrhne již v návrhové části obžaloby trest propadnutí věci podle §
70 trestního zákoníku, pokud pro to jsou zákonné důvody; v obou uvedených
případech specifikuje státní zástupce věci, jejichž zabrání nebo propadnutí se svým
návrhem domáhá, je jich označením tak, aby nebyly zamě nitelné s věcmi jinými, a
jsou-li zajištěny, uvede i označení, pod nímž jsou vedeny v seznamu věcí důležitých
v trestním řízení, který je součástí trestního /vyšetřovacího/ spisu), popřípadě podle
soupis u věcí či je jich identifikace tak, jak jsou evidovány u subjektu, kte rý byl
pověřen je jich správou v rámci výkonu zajištění (§ 9 zákona č. 279/2003 Sb.),
Podle § 215 odst. 2 trestního řádu žádám, aby mi v hlavním líčení bylo umožněno
provést výslech svědků…..(státní zástupce podle cit. ust. trestního řádu uvede již
v návrhové části obžaloby i jmé na svědků, které považuje z hlediska prokázání
tvrze ní obžaloby za důležité a je jichž výslech chce sám v řízení před soudem provést)
Popř.:
193
Označuji obviněného za spolupracujícího (§ 178a odst. 1 trestního řádu).
Od ůvo d ně n í:
V přípravném řízení byl zjištěn skutkový stav, který vyplývá shora z výrokové části
obžaloby.
Obviněný .................. se v přípravném řízení nedoznal k .... (doznal se a ve své
výpovědi uvedl, že ......................
Z dalších důkazů je třeba zmínit ... (uvedou se základní důkazy a jejich hodnocení
z hlediska prokázání skutkového stavu).
Pečlivé zdůvodnění právní kvalifikace, včetně důvodnosti podání obžaloby
z hlediska zásad uvedených v § 12 odst. 2 trestního zákoníku.
Obviněný ........................... tak svým jednáním po objektivní i subjektivní stránce
naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty přečinu/zločinu............. podle § .....
trestního zákoníku.
(Odůvodnění postupu podle § 45 trestního zákoníku – ve spojení s § 12 odst. 12 a § 11
odst. 2 trestního řádu)
(Zdůvodní se návrhy ochranných opatře ní, případně dalších návrhů na
rozhodnutí soudu uvedených v návrhové části obžaloby včetně označení podle § 178a
odst. 1 trestního řádu, kdy se odkáže i na výslech obviněného provedený státním
zástupcem za podmínek uvedených v § 178a odst. 2 trestního řádu)
V ........... dne ..............
-------------------------------1. Obžaloba musí obsahovat následující náležitosti:
K § 177 písm. a) trestního řádu
2. Označením státního zástupce se rozumí jak údaj o státním zastupitelství (uvedení
stupně a sídla), tak i o státním zástupci, který obžalobu podává (jednak obecný údaj o tomto
státním zástupci, pokud obžalobu nepodává přímo vedoucí státního zastupitelství nebo jeho
náměstek, jednak jméno a příjmení státního zástupce, který obžalobu podává - ke způsobu
označování srov. i § 1 odst. 2 zákona o státním zastupitelství).
3. V obžalobě se uvede den sepsání (celé datum), kterým je den jejího doručení
příslušnému soudu jedině tehdy, pokud v den, kdy byla sepsána, byla také soudu doručena
(srov. otisk podacího razítka). Jinak jde vždy o den, který dni doručení obžaloby soudu
předchází.
K § 177 písm. b) trestního řádu
194
4. Uvede se jméno i příjmení a u žen včetně rodného jména, resp. předchozího
příjmení. Jiným údajem potřebným k tomu, aby obviněný nemohl být zaměněn s jinou
osobou, je zejména datum narození, jeho přezdívka, popř. rodné číslo atd.
5. Příslušník ozbroje ných sil a příslušník be zpečnostních sborů: Označí se svou
hodností, popř. služebním zařazením.
Bezpečnostním sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor
České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky,
Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace. Příslušníkem
bezpečnostního sboru je fyzická osoba, která v bezpečnostním sboru vykonává službu (srov. §
1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve
znění pozdějších předpisů), Ozbrojenými be zpečnostními sbory jsou Policie České
republiky (§ 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, ji označuje za jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor), Bezpečnostní a informační
služba (je ozbrojenou zpravodajskou službou (§ 1 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní
informační službě, ve znění pozdějších předpisů) a Vězeňská služba (§ 1 odst. 2 zákona č.
555/1992 Sb. o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších
předpisů). U ostatních zpravodajských služeb lze za příslušníka ozbrojených sil (ozbrojeného
bezpečnostního sboru) označit osobu, která je ve služebním poměru k takovému sboru – u
Vojenského zpravodajství jsou to příslušníci Vojenského zpravodajství ve služebním poměru
vojáka z povolání (§ 5 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona
č. 274/2008 Sb.).
6. K pojmu hodnost viz ustanovení § 7 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání,
ve znění pozdějších předpisů, a § 8 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, .
K § 177 písm. c) trestního řádu
7. Žalobní návrh musí být stručný, ucelený, jasně formulovaný, logicky uspořádaný a
musí obsahovat náležitosti podle zákona. Popis skutku je ne jvýznamnější částí obžaloby,
neboť soud může rozhodnout jen o skutku, kte rý je uveden v žalobním návrhu (§ 220
odst. 1 trestního řádu). Nestačí v tomto směru, pokud bude skutek, byť jakkoli podrobně,
uveden v odůvodnění. Popis skutku musí být v souladu s popisem skutku v usnesení o
zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 trestního řádu), tj., musí být zachována totožnost
skutku, neboť jedině pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání proti obviněnému, lze
na takového obviněného podat obžalobu. Skutek je třeba popsat tak, aby se do jeho vymezení
promítly všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu včetně zavinění. Jde- li o
kvalifikovanou skutkovou podstatu, musí se uvést i odpovídající skutkové okolnosti. Popis
skutku musí korespondovat skutkovým zjištěním z přípravného řízení.
Složitě jší skutky se člení podle jednotlivých pachatelů, resp. spolupachatelů a
účastníků, a doby spáchání, přičemž se uvedením právní věty (za slovem „tedy“) zásadně
oddělují trestné činy spáchané v jednočinném souběhu od trestných činů spáchaných ve
vícečinném souběhu. Zvláštní je postup při aplikaci ustanovení § 45 trestního zákoníku.
Odděluje se trestná činnost účastníka od trestné činnosti pachatelů, resp. spolupachatelů.
Pokud v obžalobě jsou uvedeny trestné činy rozdílné závažnosti (např. vraždy a krádeže, byť
spáchané formou pokračování), uvede se zpravidla jako první trestný čin závažnější (lze však
postupovat i z časového hlediska).
Pohnutka nebo cíl (motiv) se uvádějí jen tehdy, jestliže jsou znakem skutkové
podstaty trestného činu (např. u trestných činů spáchaných z národnostní, rasové nebo jiné
195
nenávistné pohnutky). Jinak se zpravidla neuvádějí (s výjimkou trestných činů vraždy a
ostatních závažnějších násilných trestných činů).
Při tzv. verbálních trestných činech nemusí žalobní návrh obsahovat doslovné znění
příslušných výroků, pokud je skutek dostatečně popsán, aby nemohl být zaměněn s jiným
skutkem, a to uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popř. uvedením jiných
skutečností potřebných k tomu, aby nemohlo dojít k záměně skutku.
Způsob provedení trestného činu se popisuje nikoli právními formulacemi (např.
nikoli „úmyslně usmrtil", ale „několikrát bodl kuchyňským nožem...", neuvede se „vloupal",
ale „po vypáčení dveří a rozbití okna vnikl...", ne „užil násilí v úmyslu zmocnit se věci", ale
„udeřil opakovaně pěstí poškozeného a poté mu vytáhl z kapsy..." atd.).
Je nutno specifikovat jména a příjmení poškozených, pokud jsou to fyzické osoby.
Jedná- li se o právnickou osobu, je třeba uvést její název (obchodní firmu – viz § 8 a násl.
obch. zákoníku) a sídlo.
U majetkových trestných činů je nezbytné specifikovat též jednotlivé věci, které byly
předmětem útoku, a jména, popř. názvy či sídla poškozených (fyzických či právnických
osob).
U trestných činů s blanketní dispozicí je třeba již v popisu skutku uvést odkaz na
ustanovení právního předpisu, který byl obviněným porušen. Totéž se týká dopravních nehod,
u nichž ovšem postačí, pokud bude jednoznačně specifikována povinnost, kterou obviněný
jako řidič dopravního prostředku zaviněně porušil a v příčinné souvislosti s níž došlo k
následku.
Jestliže zákonným znakem skutkové podstaty trestného činu je recidiva, uvede se v
popisu skutku odkaz na předcházející odsouzení obviněného pro trestné činy (předchozí
pravomocné odsouzení se uvede tak, že se zmíní odsouzení soudem prvního stupně ve spojení
s rozhodnutím soudu druhého stupně, pokud ve věci bylo podáno odvolání; uvede se nabytí
právní moci - zmíní se i faktický výkon trestu odnětí svobody, resp. jeho části). Obdobně
srov. i postih trestných činů spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 107
trestního zákoníku). Zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákonů a
všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu, se rozumí zcela
přesná citace právní věty z příslušného ustanovení trestního zákoníku. Z více různých
alternativ objektivní stránky skutkové podstaty (zejména jednání, ale popř. i následku) je třeba
uvést vždy jen tu, která odpovídá žalobnímu návrhu (skutkové větě). Právní větou se
skutková zjištění uvedená v popisu skutku vyjadřují v právních pojmech a institutech.
Právní větu je třeba přizpůsobit tomu, že na obviněného se podává obžaloba pro přípravu k
trestnému činu, pokus trestného činu anebo účastenství (podle § 20, § 21 a § 24 trestního
zákoníku). Zpravidla se výslovně vyjadřuje i okolnost, že pro určité skutky (trestné činy, dílčí
útoky pokračujícího trestného činu) jsou obvinění žalováni jako spolupachatelé (citací
„společným jednáním…“zčásti společným jednáním, zčásti samostatně“ atd.). Nejedná se ale
o samostatnou formu trestného činu, i když trestní zákoník nově vymezuje odpovědnost
spolupachatelů v samostatném ustanovení (§ 23).
Vzhledem k tomu, že trestní zákoník nepřevzal institut zvláště nebezpečné recidivy (§
41 odst. 1 trestního zákona účinného do 31. 12. 2009), neuvádí se v již právní větě to, že na
obviněného se podává obžaloba jako na pachatele, který znovu spáchal zvlášť závažný
zločin (§ 14 odst. 3) ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný zločin potrestán, ledaže by
tato skutečnost byla přímo znakem určité skutkové podstaty trestného činu [ostatně ani
v popisu skutku se již neuvádí výčet předchozích odsouzení]. Tato okolnost se však uvede
v odůvodnění, pokud státní zástupce hodlá s odkazem na ni navrhnout v rámci trestu uložení
196
mimořádného zvýšení trestu odnětí svobody (§ 59 trestního zákoníku). V právní větě se však
vyjádří, jsou- li obvinění, obžalováni pro trestné činy spáchané ve prospěch organizované
zločinecké skupiny (srov. § 107, § 108 a § 129 trestního zákoníku).
Pokud jde o vyjádření subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu v právní
větě, je zcela nezbytné u skutkových podstat s alternativními formami zavinění výslovně
formu zavinění vyjádřit. U skutkových podstat, kde je zákonným znakem skutkové podstaty
pohnutka, cíl nebo motiv, je nezbytné je v právní větě uvést.
8. Ohledně návrhu na ochranná opatření srov. § 178 trestního řádu. V návrhové části
obžaloby se však odkazuje jen na hmotněprávní ustanovení (ustanovení trestního zákoníku),
neuvádějí se tedy ustanovení trestního řádu (např. právě § 178 odst. 1 trestního řádu).
9. Ohledně řízení proti uprchlému srov. ustanovení § 302 a násl. trestního řádu.
K § 177 písm. d) trestního řádu
10. Již od účinnosti novely trestního řádu (zák. č. 292/1993 Sb.) dnem 1. 1. 1994
postačí podstatně stručnější odůvodnění obžaloby.
11. V odůvodnění obžaloby se zejména uvede:
- údaj o důkazech, o které se obžaloba opírá; stručný poukaz na skutková zjištění (lze
odkázat jen na popis skutku v žalobním návrhu) se doprovodí důkazy, které byly v
přípravném řízení provedeny a které obviněného usvědčují;
- seznam důkazů, které státní zástupce navrhuje provést v hlavním líčení (uvede se
vždy konkrétní důkazní prostředek, údaj o jménu a příjmení svědka, znalce apod., je nutný i
odkaz na příslušné číslo listu; je potřebné rozlišovat návrh na osobní výslech svědka, znalce
apod. od návrhu na čtení příslušného protokolu podle ustanovení § 211 odst. 1 až 5);
- právní úvahy, jimiž se státní zástupce řídil při posuzování skutečností podle
příslušných ustanovení zákona (jde o nejvýznamnější část odůvodnění obžaloby - je třeba
odůvodnit podrobně jednotlivé znaky skutkové podstaty trestných činů, pro které se na
obviněného podává obžaloba).
12. V řízení o zvlášť závažné m zločinu (§ 14 odst. 3 věta za středníkem trestního
zákoníku) může státní zástupce v obžalobě označit obviněného za spolupracujícího za
podmínek uvedených v § 178a odst. 1 trestního řádu [všechny podmínky uvedené pod písm.
a) – c) musí být splněny současně, zároveň musí být naplněn i předpoklad, že státní zástupce
takové označení považuje za potřebné vzhledem k povaze trestného činu, k jehož objasnění se
obviněný zavázal, a to i s přihlédnutím k trestnému činu uvedenému v doznání obviněného, k
osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný
podílel na spáchání trestného činu, k jehož objasnění se zavázal a jaké následky svým
jednáním způsobil]. Jde tedy o fakultativní postup. Zároveň je nutno uvést, že se zde nejedná
o tzv. korunního svědka, protože česká právní úprava zatím nezná takový institut a neupravuje
ani podmíněné přerušení či podmíněné zastavení trestního stíhání, jež by se vázalo na to, že
obviněný umožní svým dobrovolným a iniciativním postupem plné rozkrytí organizované
zločinecké skupiny, což by za splnění velmi striktně stanovených podmínek vedlo až k
beztrestnosti. Důsledky označení obviněného za spolupracujícího se promítají výlučně
v rovině trestání, nikoli v rovině základů trestní odpovědnosti [srov. § 39 odst. 1, § 41 písm.
m) a § 58 odst. 4 trestního zákoníku; úprava zahrnutá do § 12 odst. 2 tr. zákoníku se tu
z povahy věci ne uplatní].
Označení za spolupracujícího obviněného se uvede v části obžaloby, kde jsou
uvedeny návrhy, a to jako samostatný bod, tento návrh se zvlášť zvýrazní.
197
Platí také úprava uvedená v § 178a odst. 2 trestního řádu, podle níž před tím, než státní
zástupce obviněného označí jako spolupracujícího vyslechne ho zejména k obsahu oznámení
a k jeho doznání. Obviněného také vyslechne k tomu, zda si je vědom důsledků svého
postupu. Před výslechem státní zástupce obviněného poučí o jeho právech, o podstatě
označení za spolupracujícího obviněného, o povinnosti setrvat na svém doznání a dodržet své
závazky uvedené v § 178a odst. 1 a také o tom, že jakmile obviněný v přípravném řízení nebo
v řízení před soudem poruší své závazky nebude nadále považován za spolupracujícího
obviněného. Tento výslech může tvořit součást rozsáhlejšího výslechu obviněného
prováděného policejním orgánem, do něhož v nezbytném rozsahu státní zástupce vstoupí.
Vzhledem k dikci platné právní úpravy nelze toto oprávnění státního zástupce v plném
rozsahu přenášet na policejní orgán.
198
VZOR č. 96 - NÁVRH NA ULOŽENÍ OCHRANNÉHO
OPATŘENÍ
ZT.../KZV...
-------------------Věc: jméno a příjmení osoby - návrh na uložení ......... (uvede se druh ochranného
opatření)
Příl.: vyšetřovací spis Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ............. ČTS: ...
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ...... podle § 178 odst. 2
trestního řádu n a v r h u j e, aby obviněnému ...................., nar. ......, bytem ......., t. č. .......
(uvede se, kde se obviněný nachází), bylo uloženo .............. (uvede se druh ochranného
opatření)
Obviněný ............... byl policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování
Policie ČR v ............. pod ČTS: ... stíhán pro přečin/zločin............... podle § .......... trestního
zákoníku pro skutek spočívající v tom, že ...................................... (uvede se stručný popis
skutku).
Usnesením státního zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v .......... ze
dne …….. sp. zn. ….. bylo podle § .... trestního řádu trestní stíhání zastaveno, neboť ........
(ochranné léčení) Ze závěrů znaleckého posudku z odvětví .......... vyplývá, že ...........
(zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty) Při spáchání činu, pro který byl
obviněný ......... stíhán, ................. (uvede se charakteristika věci z hlediska § 70 odst. 1,
resp. § 101 odst. 1 trestního zákoníku)
(zabe zpečovací detence) - uvede se skutkový základ některého z důvodů pro uložení
zabezpečovací detence (§ 100 trestního zákoníku).
Z výše uvedených důvodů je proto návrh na uložení ........... plně odůvodněn.
V.......... dne ...........
-------------------------------1. Státní zástupce může (uvedený postup je fakultativní) návrh na uložení některého z
ochranných opatření učinit rovněž samostatně, zejména tehdy, jestliže obžaloba nebyla
podána, neboť trestní stíhání bylo zastaveno).
2. Návrh na uložení zabezpečovací detence, ochranného léčení, zabrání věci, jiné
majetkové hodnoty, náhradní hodnoty, případně návrh na uložení některé povinnosti (§ 101
odst. 4 trestního zákoníku), jakož i návrh na zabrání spisů a zařízení (§ 103 trestního
zákoníku), lze podat i za podmínky, že ve věci nebylo zahájeno trestní stíhání, byly- li v
průběhu prověřování dostatečně zjištěny podmínky pro uložení těchto ochranných opatření.
199
Mají- li být takové návrhy podány, státní zástupce věnuje pozornost přesnému vymezení
skutku, ve kterém je spatřován čin jinak trestný nebo trestný čin, jehož se měla dopustit
osoba, jíž se má návrh týkat. Závěr o tom, že taková osoba spáchala uvedený skutek, musí
vyplývat z prověřování, nejde- li o případy, kdy splnění této podmínky zákon nevyžaduje
(srov. čl. 62 odst. 2 pokynu obecné povahy č. 8/2009).
3. Může jít tedy především o návrh na uložení ochranného léčení, pokud pachatel činu
jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je
nebezpečný (§ 99 odst. 1, 4 trestního zákoníku). Tento návrh vypracuje státní zástupce, který
ve věci vykonával dozor v přípravném řízení. Věcná příslušnost soudu, u kterého se návrh
podává, se řídí ustanoveními § 16 a § 17 trestního řádu. Rozhodl- li státní zástupce o
propuštění obviněného z vazby na svobodu ve věci, v níž jsou dány důvody pro zastavení
trestního stíhání, a ze znaleckého posudku z odvětví psychiatrie, sexuologie nebo psychologie
a dalších důkazů provedených v přípravném řízení plyne, že pobyt obviněného na svobodě je
nebezpečný, a ve věci bude podán návrh na uložení zabezpečovací detence nebo ochranného
léčení, státní zástupce zpravidla prostřednictvím policejního orgánu zajistí neprodlenou
hospitalizaci obviněného ve zdravotnickém zařízení (§ 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 20/1966
Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů).
4. Státní zástupce může samostatně podat i návrh na zabrání věci nebo jiné majetkové
hodnoty. Zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty se může týkat jen trestného činu, resp.
i činu jinak trestného. Podání návrhu na zabrání věci bude praktické jen v případech
uvedených v § 101 odst. 1 písm. a) nebo c) trestního zákoníku.
5. V úvahu přichází i samostatné podání návrhu na uložení zabezpečovací detence (viz
zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících
zákonů (§ 100 odst. 3 trestního zákoníku, § 178 odst. 2 trestního řádu, § 239 odst. 1 trestního
řádu).
200
§ 179c odst. 2 pís m. a), § 179d trestního řádu
VZOR č. 97 – NÁVRH NA POTRESTÁNÍ
Okresní státní zastupitelství v ...........
Okresnímu soudu
ZT.../KZV...
.......
-------
N á v r h na po t re s tá ní
------------------------------------------Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v ...... podává podle § 179c odst. 2
písm. a) trestního řádu návrh na potrestání na podezřelého
............................,
že
…(popis skutku)
te dy
... (právní věta)
Tí m s pác hal
přečin podle § …… trestního zákoníku.
N a v r h u j i u hlavního líčení :
1) vyslechnout svědky:
.................., č. l. .., ................, č. l. .., ................, č. l. .., a .............., č. l......, (vychází
se z úředních záznamů)
2) za podmínek § 211 odst. 1 trestního řádu číst protokoly o výslechu svědků:
.............., č. l. .., a ..... ........., č. l. .., (uplatní se výjimečně, byly-li takové protokoly
sepsány ve zkráceném přípravném řízení)
3) podle § 213 trestního řádu číst a konstatovat:
................, č. l. ......................................., č. l. ..........................., č. l. ........................., č.
l. ..........................., č. l. ................................., č. l. .......,
4) za nesporné skutečnosti označuji …………… (uvede se výčet těchto nesporných
skutečností)
V ........... dne ..............
201
-------------------------------1. Návrh na potrestání obsahuje stejné náležitosti jako obžaloba (vzor č. 90)
s výjimkou odůvodnění.
2. K návrhu na potrestání připojí státní zástupce všechny písemnosti a další přílohy,
které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí (tedy zprávu o výsledku zkráceného
přípravného řízení a všechny písemnosti a věci shromážděné v jeho průběhu). Může zde
označit tzv. nesporné skutečnosti (§ 314d odst. 2 věta druhá trestního řádu).
3. Doručením návrhu na potrestání soudu se ve věci, v níž se konalo zkrácené
přípravné řízení, zahajuje trestní stíhání (§ 314b odst. 1 věta druhá trestního řádu).
4. Návrh na potrestání lze podat pouze pro přečin (je-li jednání posouzeno podle
trestního zákoníku – srov. § 179a odst. 1 trestního řádu ve spojení s § 14 odst. 2 trestního
zákoníku).
202
§ 179c odst. 2 pís m. b) trestního řádu
VZOR č. 98 – USNESENÍ O ODLOŽENÍ VĚCI VE
ZKRÁCENÉM PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ PODLE § 179C ODST. 2
PÍSM. B) TRESTNÍHO ŘÁDU
Okresní státní zastupitelství v .......
ZK.../
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v ....... rozhodl dne ............. ve
zkráceném přípravném řízení konaným policejním orgánem ……… v ……… pod ČTS: …
proti podezřelému ………., nar ........., bytem, pro přečin......... podle § ....... trestního
Podle § 179c odst. 2 písm. b) trestního řádu s e věc týkající se podezření ze spáchání
přečinu......... podle § .................... trestního zákoníku, jehož se měl podezřelý ...............
dopustit ............. tím, že ......................., o d k l á d á, neboť ve věci nejde o podezření z
trestného činu a není na místě vyřídit věc jinak.
Od ůvo d ně n í:
Uvedou se okolnosti týkající se věci, v níž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení
a právní úvahy rozhodné pro odložení věci.
Po uče ní :
trestního řádu).
V ....... dne ..............
------------------------------1. Usnesení o odložení věci podle § 179c odst. 2 písm. b) trestního řádu se oznamuje
podezřelému. Poškozenému se neoznamuje, protože § 159a odst. 6 trestního řádu se zde
neužije. Poškozený se o odložení věci vyrozumí. Oznamovatel se o odložení věci rovněž
2. V odůvodnění usnesení se uvede stručný popis výsledků zkráceného přípravného
řízení, jaké úkony byly ve věci provedeny, právní posouzení a důvody pro odložení věci.
203
§ 179c odst. 2 pís m. c), d) trestního řádu
VZOR č. 99 - OPATŘENÍ O ODEVZDÁNÍ VĚCI, V NÍŽ BYLO
KONÁNO ZKRÁCENÉ PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ, K PROJEDNÁNÍ
PŘESTUPKU
NEBO
KÁZEŇSKÉHO
ČI
KÁRNÉHO
PROVINĚNÍ
ZK.../
Obecní úřad
Komise pro projednávání přestupků
...................
---------------(v případě přestupku, k jehož projednání je přísluš ný jiný orgán, v případě kázeňského
nebo kárného provinění se uvede označení orgánu - srov. vzor č. 77)
Věc: .............. - odevzdání věci k projednání přestupku (jiného správního deliktu kázeňského provinění - kárného provinění)
Příl.: spis
Podle § 179c odst. 2 písm. c) [písm. d)] trestního řádu s e o d e v z d á v á
k projednání přestupku podle § ........ zákona č. 200/1990 Sb. (uvede se označení ustanovení
jiného zákona) – k projednání kázeňského provinění - kárného provinění - podle
§ .......... zákona č. .... (uvede se vždy označení ustanovení příslušného zákona) věc proti
podezřelému.............., nar. ........., bytem ............, který ..................... (výstižně se popíše
skutek, jehož se osoba měla dopustit), neboť ve věci jde o podezření ze spáchání přestupku
podle § ........ zákona č. 200/1990 Sb. (uvede se označení ustanovení jiného zákona) –
jiného správního deliktu - kázeňského provinění - kárného provinění - podle § .......... zákona
č. .... (uvede se označení ustanovení příslušného zákona) a není na místě vyřídit věc jinak.
(Velmi stručně se uvedou důvody odevzdání věci podle § 179c odst. 2 písm. c)
nebo d) trestního řádu.)
V ....... dne ..............
-------------------------------1. Úkon spočívající v odevzdání věci podle § 179c odst. 2 písm. c) nebo d) trestního
řádu se shodně jako v případě odevzdání věci podle § 159a odst. 1 písm. a) nebo b) trestního
řádu činí opatřením (nikoli usnesením). Výjimkou je pouze to, že nelze věc, v níž bylo
204
konáno zkrácené přípravné řízení, odevzdat k projednání jiného správního deliktu. Zákon
proti tomuto opatření stížnost nepřipouští.
2. K odevzdání věci lze přistoupit až poté, jakmile byla věc náležitě prověřena v rámci
zkráceného přípravného řízení.
3. Ohledně orgánů příslušných k projednání přestupků, kázeňských nebo kárných
provinění, nikoli v tomto případě i jiných správních deliktů, srov. též vzor č. 80.
205
§ 179c odst. 2 pís m. e) trestního řádu
VZOR č. 100 - USNESENÍ O ODLOŽENÍ VĚCI VE
ZKRÁCENÉM PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ PODLE § 179C ODST.
2 PÍSM. E) TRESTNÍHO ŘÁDU
ZK.../
Us ne se ní
zkráceném přípravném řízení konaném policejním orgánem ……… v ……… pod ČTS: …
proti podezřelému ………., nar. ........., bytem, pro přečin......... podle § ....... trestního
Podle § 179c odst. 2 písm. e) trestního řádu s e věc týkající se podezření ze spáchání
přečinu......... podle § .................... trestního zákoníku, jehož se měl podezřelý ...............
dopustit ............. tím, že ......................., o d k l á d á, neboť ................... (uvede se příslušný
důvod podle ustanovení § 11 odst. 1 trestního řádu) a trestní stíhání ........... (jmé no a
příjme ní osoby) je podle § ..... trestního řádu nepřípustné.
Uvedou se okolnosti týkající se věci, v níž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení
a právní úvahy rozhodné pro odložení věci.
Po uče ní :
trestního řádu).
V ....... dne ..............
-------------------------------1. Usnesení o odložení věci podle § 179c odst. 2 písm. e) trestního řádu se oznamuje
206
§ 179c odst. 2 pís m. f) trestního řádu
2 PÍSM. F) TRESTNÍHO ŘÁDU
ZK.../
Us ne se ní
Podle § 179c odst. 2 písm. f) trestního řádu s e věc týkající se podezření ze spáchání
přečinu ......... podle § .................... trestního zákoníku, jehož se měl podezřelý ...............
dopustit ............. tím, že ......................., o d k l á d á, neboť se s c h v a l u j e narovnání
mezi podezřelým ................, nar. ……., bytem ……….., a poškozeným ..................., nar.
……….., bytem ………, podezřelý ..................... dne …….. prohlásil, že spáchal skutek
spočívající v tom, že ………………………………., ve kterém je spatřován přečin
...................... podle § ............ trestního zákoníku a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že
jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, dne ............ v .............. zaplatil
poškozenému ........................ peněžní částku ve výši ..................,-- Kč jako náhradu škody,
kterou mu způsobil tímto skutkem, přičemž podezřelý ....................... dne ................. složil na
účet Krajského státního zastupitelství v ............. peněžní částku ve výši ...................... a
peněžní částka je určena pro .........................
Od ůvo d ně n í:
Uvedou se okolnosti týkající se věci, v níž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení,
a právní úvahy rozhodné pro odložení věci za současného schválení narovnání.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení může podat stížnost podezřelý a poškozený (§ 179c
odst. 2 písm. f) a § 309 odst. 2 trestního řádu). Stížnost je možno podat nejpozději do tří dnů
od jeho oznámení u Okresního státního zastupitelství v ............. Stížnost má odkladný účinek
(§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 309 odst. 2 trestního řádu). Rozhoduje o ní Krajské
státní zastupitelství v ........... Pokud usnesení nabude právní moci, nelze proti podezřelému
pro týž skutek zahájit trestní stíhání (§ 11a písm. a) trestního řádu).
V ....... dne ..............
207
-------------------------------------------1. Usnesení o odložení věci za současného schválení narovnání představuje uplatnění
specifické formy odklonu ve zkráceném přípravném řízení [úprava byla vložena s účinností
od 1. 7. 2004 novelou provedenou zákonem č. 283/2004 Sb.].
2. Výrok je třeba – vzhledem k tomu, že v § 179c odst. 2 písm. f) trestního řádu se
odkazuje na obdobné použití § 309 odst. 2 trestního řádu – přizpůsobit výroku usnesení o
schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
3. Obdobně jako v případě usnesení o podmíněném odložení podání návrhu na
potrestání a rozdílně oproti všem ostatním případům skončení zkráceného přípravného řízení
uvedených v § 179c odst. 2 písm. b) až e) a h) trestního řádu, proti tomuto usnesení může
podat stížnost podezřelý a poškozený (§ 179c odst. 2 písm. f) a § 309 odst. 2 trestního řádu).
4. Byla- li věc pravomocně odložena za současného schválení narovnání, nastává
účinek uvedený v § 11a písm. a) trestního řádu.
208
§ 179c odst. 2 pís m. h) trestního řádu
VZOR č. 102 - USNESENÍ O PODMÍNĚNÉM ODLOŽENÍ
VĚCI VE ZKRÁCENÉM PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ PODLE §
179C ODST. 2 PÍSM. G) TRESTNÍHO ŘÁDU
ZK.../
Us ne se ní
Podle § 179c odst. 2 písm. g) a § 179g odst. 1 trestního řádu se podání návrhu na
potrestání ve věci týkající se podezření ze spáchání přečinu ......... podle § ....................
trestního zákoníku, jehož se měl podezřelý ............... dopustit ............. tím, že .......................,
p o d m í n ě n ě o d k l á d á. Podle § 179g odst. 2 trestního řádu se podezřelému
....................... stanoví zkušební doba na ..............
(lze stanovit i přiměřená ome zení a povinnosti dle § 179g odst. 3 trestního
řádu - nutno vyme zit ve výroku)
Od ůvo d ně n í:
a právní úvahy rozhodné pro podmíněné odložení podání návrhu na potrestání.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení může podat stížnost podezřelý a poškozený (§ 179c
odst. 2 písm. g), § 179g odst. 4 trestního řádu). Stížnost je možno podat nejpozději do tří dnů
od jeho oznámení u Okresního státního zastupitelství v ............. Stížnost má odkladný účinek
(§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s § 179g odst. 4 trestního řádu). Rozhoduje o ní
Krajské státní zastupitelství v ...........
V ....... dne ..............
-------------------------------------------1. Usnesení o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání představuje i v tomto
případě uplatnění specifické formy odklonu ve zkráceném přípravném řízení [úprava byla
vložena s účinností od 1. 7. 2004 novelou provedenou zákonem č. 283/2004 Sb.].
2. Výrok je obdobný jako výrok usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
avšak oproti předcházejícímu vzoru se odkazuje na zvláštní úpravu v § 179g trestního řádu.
209
3. Obdobně jako v případě usnesení o odložení věci za současného schválení
narovnání a rozdílně oproti všem ostatním případům skončení zkráceného přípravného řízení
uvedených v § 179c odst. 2 písm. b) až e) a h) trestního řádu, proti tomuto usnesení může
podat stížnost podezřelý a poškozený (§ 179c odst. 2 písm. g), § 179g odst. 4 trestního řádu).
4. Jestliže podezřelý v průběhu zkušební doby vedl řádný život a vyhověl i dalším
uloženým omezením, rozhodne státní zástupce, jenž podmíněně odložil podání návrhu na
potrestání v prvním stupni, že se osvědčil [usnesením podle § 179h odst. 1 věty první
trestního řádu – jeho náležitosti jsou jinak shodné jako v případě usnesení o osvědčení se
obviněného, jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno – viz vzor č. 115]. Jinak, a to
popřípadě i během zkušební doby, se postupuje podle § 179f odst. 2 písm. b) trestního řádu
[usnesení se zde – oproti podmíněného zastavení obviněného ve standardním přípravném
řízení – o této skutečnosti nevydává, ale bezprostředně se postupuje podle citovaného
ustanovení – vzor č. 116 se zde neužije]. Jestliže do šesti měsíců od uplynutí zkušební doby
nebylo učiněno rozhodnutí podle § 179h odst. 1 trestního řádu, aniž na tom měl podezřelý
vinu, má se za to, že se osvědčil.
5. Právní mocí rozhodnutí o tom, že podezřelý se osvědčil, nebo uplynutím lhůty
uvedené v § 179h odst. 2 trestního řádu nastávají účinky uvedené v § 11a písm. b) trestního
řádu.
210
§ 179c odst. 2 pís m. h) trestního řádu
2 PÍSM. H) TRESTNÍHO ŘÁDU
ZK.../
Us ne se ní
proti podezřelému ………., nar ........., bytem, pro přečin......... podle § ....... trestního
Podle § 179c odst. 2 písm. h) trestního řádu s e věc týkající se podezření ze spáchání
přečinu ......... podle § .................... trestního zákoníku, jehož se měl podezřelý ...............
dopustit ............. tím, že ......................., o d k l á d á, neboť trestní stíhání ............... (jmé no
a příjme ní osoby) je neúčelné, protože {uvede se příslušný důvod podle ustanovení § 172
odst. 2 písm. a), b) nebo c) trestního řádu}.
Od ůvo d ně n í:
a právní úvahy rozhodné pro odložení věci. Zvlášť pečlivě se odůvodní použití
ustanovení § 172 odst. 2 písm. c) trestního řádu.
Po uče ní :
trestního řádu).
V ....... dne ..............
-------------------------------1. Je-li důvodem odložení podle § 179c odst. 2 písm. h) trestního řádu nedostatek
veřejného zájmu na stíhání [§ 172 odst. 2 písm. c) trestního řádu], oproti ostatním důvodům,
kde může takto postupovat i policejní orgán, jedná se tu o výlučnou pravomoc státního
zástupce. To platí i přes zjevnou legislativní chybu v § 179c odst. 1 trestního řádu, jestliže se
zde nesprávně odkazuje na § 159a odst. 1 až 4 trestního řádu a nikoli na § 159a odst. 1 až 3 a
5 trestního řádu. Věc tedy odkládá výlučně státní zástupce; tato pravomoc nemůže náležet
policejnímu orgánu. Policejnímu orgánu nadále náleží i kompetence věc odložit podle § 159a
odst. 5 tr. ř., právě z toho důvodu, že se – pokud jde o eventuality postupu policejního orgánu
ve zkráceném přípravném řízení - jedná o zjevnou legislativní chybu.
211
2. Usnesení o odložení věci podle § 179c odst. 2 písm. h) trestního řádu se oznamuje
212
§ 179c odst. 2 pís m. i) trestního řádu
VZOR č. 104 – OPATŘENÍ O VRÁCENÍ VĚCI POLICEJNÍMU
ORGÁNU VE ZKRÁCENÉM PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ
Okresní státní zastupitelství v ..................
ZK.../
Obvodní oddělení
.....................
-----------------Ke sp. zn.:
Věc: podezřelý ............ – zkrácené přípravné řízení – vrácení věci k doplnění
Příl.: spis zkráceného přípravného řízení ČTS: ...
V příloze podle § 179c odst. 2 písm. i) trestního řádu v r a c í m k doplnění spis
zkráceného přípravného řízení ve shora označené věci.
(Podle povahy věci se uvede velmi stručný rozbor vad a nedostatků zkráceného
přípravného řízení)
Ve věci je nutno provést následující úkony:
…
Spis zkráceného přípravného řízení se zprávou o jeho výsledku je nutno předložit
nejpozději do ..............
V ................ dne ...........................
-------------------------------1. Vrátí- li státní zástupce věc policejnímu orgánu k doplnění, učiní tak písemným
pokynem, v němž konkrétně uvede, v jakých směrech, popřípadě kterými důkazy, má být
řízení doplněno a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu (lhůta musí být stanovena vždy tak, aby
státní zástupce mohl ve věci podat popř. návrh na potrestání ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4
trestního řádu, popř. prodloužené podle § 179f odst. 2 písm. a) trestního řádu.
2. Ohledně dalších otázek týkajících se vrácení věci k doplnění ve zkráceném
přípravném řízení se vzor č. 88 použije přiměřeně.
213
§ 179c odst. 3 trestního řádu
VZOR č. 105 – PŘEDÁNÍ VĚCI POLICEJNÍMU ORGÁNU
K ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ
ZK.../
.....................
------------------
Ke sp. zn.:
Věc: podezřelý ............ – zkrácené přípravné řízení – předání věci k zahájení trestního stíhání
V příloze podle § 179c odst. 3 trestního řádu předávám věc, v níž bylo dosud konáno
zkrácené přípravné řízení proti podezřelému ………., nar. ……, bytem …….., pro
přečin…….. podle § ……. trestního zákoníku.
Na základě výsledků zkráceného přípravného řízení je zřejmé, že skutek, pro který se
vedlo zkrácené přípravné řízení, má být správně posouzen jako přečin/zločin podle § ….
trestního zákoníku a vzhledem k odchylnému právnímu posouzení nelze zkrácené přípravné
řízení konat.
Ve věci je proto nutno zahájit trestní stíhání (§ 160 odst. 1 trestního řádu).
(popřípadě se uvede, jaké další úkony mají být ve věci provedeny)
Trestní (vyšetřovací) spis je nutno předložit nejpozději do .............. (předložit
k prověrce …..).
V ................ dne ...........................
-------------------------------1. Neučiní- li státní zástupce žádné rozhodnutí či opatření dle § 179c odst. 1 trestního
řádu, předá věc policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 trestního řádu k zahájení
trestního stíhání s poukazem na to, že skutek, pro který se vedlo zkrácené přípravné řízení, má
být správně posouzen podle jiného ustanovení zákona, než podle jakého jej posuzoval
policejní orgán a vzhledem k odchylnému právnímu posouzení nelze zkrácené přípravné
řízení konat.
2. Státní zástupce takto postupuje opatřením, které zašle policejnímu orgánu
uvedenému v § 161 odst. 2 trestního řádu, policejnímu orgánu, který konal zkrácené přípravné
řízení. Toto opatření založí do vyšetřovacího spisu a do dozorového spisu.
214
§ 179e trestního řádu
VZOR č. 106 – PŘEDÁNÍ ZADRŽENÉ OSOBY SOUDU SPOLU
S NÁVRHEM NA POTRESTÁNÍ PODLE § 179E VĚTY PŘED
STŘEDNÍKEM TRESTNÍHO ŘÁDU
Okresní státní zastupitelství v ............
ZK.../
Okresnímu soudu
.........
------Věc: podezřelý .................. – zkrácené přípravné řízení – předání zadržené podezřelé osoby
spolu s návrhem na potrestání
Příl.: spis zkráceného přípravného řízení ČTS: ..., návrh na potrestání
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v .... podle § 179e věty před
středníkem trestního řádu předává podezřelého:
............................., nar. ..........., bytem ........., který byl zadržen policejním orgánem
………. dne ……. v …… hod. (byl zadržen podle § 76 odst. 1 trestního řádu po vydání
předchozího souhlasu státního zástupce policejním orgánem ........) dne ...... hod. ......... v ........
v průběhu výslechu dne ..................... (uvede se i jiný způsob omezení osobní svobody,
např. i dle § 76 odst. 2 trestního řádu, resp. podle ustanovení § 26 odst. 1 písm. a) až c), § 61
odst. 5, § 63 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů).
Současně předkládám i návrh na potrestání, který byl na podezřelého podán pro přečin
……. podle § …… trestního zákoníku.
Ve vztahu k podezřelému jsou dány důvody vazby podle § 67 písm. ...) trestního řádu.
(Uvede se zdůvodnění důvodů vazby - nestačí jen odkaz na zákonný text.)
(Uvede se odkaz na výši trestní sazby dovolující rozhodnout o vzetí obviněného do
vazby, popřípadě poukaz na ustanovení § 68 odst. 3 trestního řádu, v důsledku jehož
použití se toto omezení neužije, s odkazem na skutečnosti, které takový postup
odůvodňují.)
Podezřelému byl jako obhájce ustanoven JUDr. ............., Advokátní kancelář .............
V ............ dne .............
215
§ 179e, § 160 odst. 1 trestního řádu
VZOR č. 107 – USNESENÍ O ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO
STÍHÁNÍ PODLE § 179e VĚTY ZA STŘEDNÍKEM
TRESTNÍHO ŘÁDU
Okresní státní zastupitelství v ............
ZT.../
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v ….. rozhodl dne ............. ve
proti podezřelému ………., nar. ........., bytem, pro přečin ......... podle § ....... trestního
Podle § 160 odst. 1 trestního řádu, s přihlédnutím k § 179e větě za středníkem
trestního řádu, z a h a j u j i t r e s t n í s t í h á n í proti obviněnému …………….., nar.
…….., bytem ……….. , proto, že ………………….. (uvede se popis skutku, ze kterého je
osoba obviněna, aby ne mohl být zaměněn s jiným), ve kterém je spatřován přečin ……..
podle § ……. trestního zákoníku.
Od ůvo d ně n í:
(Uvedou se skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání.)
nejpozději do tří dnů od jeho doručení u Okresního státního zastupitelství v ……. Stížnost
nemá odkladný účinek. Rozhoduje o ní Krajské státní zastupitelství v ……
-----------------------------------------1. Byla- li státnímu zástupci policejním orgánem předána zadržená podezřelá osoba,
přičemž současně mu policejní orgán předložil zprávu o výsledku zkráceného přípravného
řízení s přílohami (§ 179c odst. 1 trestního řádu), s přihlédnutím k okolnostem případu
zvažuje, zda ve lhůtě 48 hodin od zadržení podá u soudu současně návrh na potrestání a osobu
předá soudu, nebo ji propustí ze zadržení, anebo bude postupovat, jak uvedeno pod bodem 2. 4. Předání osoby soudu lze také učinit méně formálně, a to přímo poukazem v návrhové části
návrhu na potrestání (vzor č. 97).
2. Pokud s přihlédnutím k okolnostem případu podání návrhu na potrestání není možné
ve lhůtě 48 hodin od zadržení, zejména tehdy, pokud věc není náležitě objasněna (§ 2 odst. 5
trestního řádu), přichází v úvahu postup podle § 179c odst. 3 nebo podle § 179f odst. 1
trestního řádu, státní zástupce neprodleně vydá usnesení o zahájení trestního stíhání, které
doručí obviněnému a jeho obhájci, a to tak, aby ve lhůtě 48 hodin od zadržení mohl podat
návrh na vzetí obviněného do vazby.
3. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání je přípustná stížnost.
4. Bezprostředně po zahájení trestního stíhání státní zástupce podá soudu návrh na
vzetí do vazby (srov. vzor č. 23), a to ve lhůtě 48 hodin od zadržení podezřelého. Po
216
rozhodnutí soudu o zadržené osobě věc předá s pokyny policejnímu orgánu uvedenému v
§ 161 odst. 2 trestního řádu.
217
§ 179f odst. 2 pís m. a) trestního řádu
VZOR č. 108 – OPATŘENÍ O PRODLOUŽENÍ LHŮTY
POLICEJNÍMU ORGÁNU, KTERÝ KONAL ZKRÁCENÉ
PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ
ZK.../
Obvodní oddělení
.....................
-----------------Ke sp. zn.:
Věc: podezřelý ............ – zkrácené přípravné řízení – prodloužení lhůty ke skončení
zkráceného přípravného řízení
V příloze vracím spis zkráceného přípravného řízení s tím, že podle § 179f odst. 2
písm. a) trestního řádu prodlužuji lhůtu, v níž je třeba zkrácené přípravné řízení skončit, a to
do ………
Spis zkráceného přípravného řízení se zprávou o jeho výsledku je nutno předložit
nejpozději do ..............
V ................ dne ...........................
-------------------------------1. Lhůta pro skončení zkráceného přípravného řízení se počítá ode dne, kdy policejní
orgán sdělil podezřelému, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký přečin je v tomto
skutku spatřován (§ 179b odst. 3 a 4 trestního řádu; pokud jde o kvalifikaci jednání jako
přečinu, viz k tomu § 179a odst. 1 trestního řádu ve spojení s § 14 odst. 2 trestního zákoníku).
2. Je-li předpoklad skončení věci ve zkráceném přípravném řízení ve stanovené lhůtě
(§ 179b odst. 4 tr. ř.), ale s ohledem na to, že policejní orgán sdělil podezřelému, ze spáchání
jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován, se značným
časovým odstupem od jeho spáchání, státní zástupce v takovém případě zvažuje účel
zkráceného přípravného řízení [srov. čl. 63 odst. 2 písm. c) pokynu obecné povahy č. 8/2009].
3. O prodloužení lhůty podle § 179f odst. 2 písm. a) trestního řádu rozhodne státní
zástupce opatřením, které neprodleně doručí policejnímu orgánu. Proti opatření zákon stížnost
nepřipouští. Stejnopis opatření se založí do spisu o zkráceném přípravném řízení a do
dozorového spisu.
218
4. V prodloužené lhůtě musí být zkrácené přípravné řízení skončeno, nebude-li
uplatněn postup podle § 179f odst. 2 písm. b) nebo c) trestního řádu.
5. Státní zástupce musí dbát o to, aby mu v případech, kdy byla lhůta pro skončení
zkráceného přípravného řízení prodloužena, policejní orgán v potřebném časovém předstihu
předložil spis se zprávou o jeho výsledku (§ 179c odst. 1 trestního řádu).
219
§ 179f odst. 2 pís m. b) trestního řádu
VZOR č. 109 – POKYN POLICEJNÍMU ORGÁNU, KTERÝ
DOSUD
VEDL
ZKRÁCENÉ
PŘÍPRAVNÉ
ŘÍZENÍ,
K ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ A DALŠÍMU POSTUPU
ZK.../
Obvodní oddělení
.....................
-----------------Ke sp. zn.:
Věc: podezřelý ............ – zkrácené přípravné řízení – pokyn k zahájení trestního stíhání a
dalšímu postupu ve věci
V příloze vracím spis zkráceného přípravného řízení s pokynem podle § 179f odst. 2
písm. b) trestního řádu k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1
trestního řádu pro přečin/zločin ……. podle § …… trestního zákoníku.
Po zahájení trestního stíhání je ve věci nutno provést následující vyšetřovací úkony:
………………
Vyšetřovací (trestní) spis je nutno předložit nejpozději do .............. [Předložte
vyšetřovací (trestní) spis k prověrce do …….].
V ................ dne ...........................
220
§ 179f odst. 2 pís m. c) trestního řádu
VZOR č. 110 – POKYN POLICEJNÍMU ORGÁNU, KTERÝ
DOSUD VEDL ZKRÁCENÉ PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ, ABY VĚC
BYLA
PŘEDLOŽENA
POLICEJNÍMU
ORGÁNU
UVEDENÉMU V § 161 ODST. 2 TRESTNÍHO ŘÁDU
ZK.../
Obvodní oddělení
.....................
-----------------Ke sp. zn.:
Věc: podezřelý ............ – zkrácené přípravné řízení – pokyn k předání věci policejnímu
orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování v ……. k zahájení trestního stíhání
Podle § 179f odst. 2 písm. c) trestního řádu ukládám, aby věc, v níž bylo dosud
konáno zkrácené přípravné řízení proti podezřelému ………., nar. ……, bytem …….., pro
přečin …….. podle § ……. trestního zákoníku, byla předložena policejnímu orgánu Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ……..
Na základě výsledků zkráceného přípravného řízení je zřejmé, že …. (Je dán důvod
vazby a nejsou splněny podmínky pro předání zadrženého podezřelého spolu s návrhem na
potrestání soudu.) (Jsou dány důvody pro konání společného řízení o dvou nebo více
trestných činech, a alespoň o jednom z nich je třeba konat vyšetřování.)
Ve věci je proto nutno zahájit trestní stíhání (§ 160 odst. 1 trestního řádu).
V ................ dne ...........................
-------------------------------------------1. Nebylo- li zkrácené přípravné řízení skončeno ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4
trestního řádu a s přihlédnutím k okolnostem případu nebylo možno nebo nepřichází v úvahu
skončit zkrácené přípravné řízení ani ve lhůtě prodloužené podle § 179f odst. 2 písm. a)
trestního řádu, státní zástupce podle svých poznatků o úrovni práce policejního orgánu, který
dosud konal zkrácené přípravné řízení podle povahy věci, o kterou jde, buď nařídí
policejnímu orgánu, který dosud zkrácené přípravné řízení vedl, aby ve lhůtě, kterou mu pro
to stanoví, zahájil trestní stíhání (§ 160 odst. 1 trestního řádu) a dále postupoval podle
221
ustanovení hlavy desáté trestního řádu (pokyn státního zástupce založí příslušnost takového
orgánu k vyšetřování, ke kterému jsou jinak příslušné policejní orgány uvedené v § 161 odst.
2 trestního řádu), nebo mu uloží, aby věc byla předložena právě policejnímu orgánu
uvedenému v § 161 odst. 2 trestního řádu k zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 trestního
řádu); státní zástupce takto musí vždy postupovat, je- li dán některý z důvodů uvedených v
§ 179f odst. 1 trestního řádu.
2. Tato rozhodnutí činí státní zástupce opatřením, která neprodleně zašle policejnímu
orgánu; stejnopis opatření, proti němuž zákon stížnost nepřipouští, založí vždy do
vyšetřovacího spisu i do dozorového spisu.
222
§ 245, § 247 a § 249 trestního řádu
VZOR č. 111 - ODŮVODNĚNÍ ODVOLÁNÍ STÁTNÍHO
ZÁSTUPCE
ZT.../KZV...
Krajskému (Vrchnímu) soudu
........................
-------------------prostřednictvím
Okresního (Krajského) soudu
------------------------------Ke sp. zn.:
Věc: obž. ........... - trestní řízení - odůvodnění odvolání proti rozsudku Okresního (Krajského)
soudu v ........ ze dne ..... sp. zn. ........
Proti rozsudku Okresního (Krajského) soudu ze dne ..... sp. zn. .... podávám (podal
jsem) v zákonné lhůtě v neprospěch obžalovaného (ve prospěch obžalovaného) ve výroku o
............ (nutno zcela přesně vymezit)
odvolá n í,
které po doručení písemného vyhotovení rozsudku odůvodňuji t a k t o :
Rozsudkem Okresního (Krajského) soudu v ............. byl obžalovaný ..............
(uvede se znění rozs udku stručně a výstižně)
(Uvedou se namítané vady rozsudku s odkazem na porušení konkrétních
ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu, popř. jiných právních pře dpisů –
vyme zení vad musí odpovídat § 249 odst. 1, 2 trestního řádu.)
n a v r h u j i,
aby Krajský soud (Vrchní soud) v ........ jako soud odvolací napadený rozsudek podle § 258
odst. 1 písm. ..) trestního řádu v celém rozsahu (odst. 2 - částečně - uvede se v jakém
rozsahu) zrušil a podle § 259 odst. 1 trestního řádu věc vrátil soudu prvního stupně
k novému projednání a rozhodnutí; (podle § 259 odst. 3 písm. ..) trestního řádu za splnění
podmínek uvedených v § 259 odst. 4 trestního řádu sám rozhodl ve věci, a to tak, že
...................) - lze navrhnout i postup dle § 259 odst. 2 trestního řádu a doplnění
chybějícího nebo neúplného výroku.
V.......... dne ...........
223
-------------------------------1. Státní zástupce může podat odvolání ve prospěch i neprospěch obžalovaného, proti
rozsudku odsuzujícímu i zprošťujícímu, může vytýkat nesprávnost kteréhokoliv jeho výroku,
jakož i to, že určitý výrok učiněn nebyl. Ve prospěch obžalovaného může podat odvolání i
proti jeho vůli. V neprospěch obžalovaného přísluší toto právo pouze státnímu zástupci; jde- li
o povinnost k náhradě škody i poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody (§ 247
odst. 1 trestního řádu).
2. Odvolání státního zástupce musí být ve lhůtě uvedené v § 248 trestního řádu nebo v
další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 trestního
řádu odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady
jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v
odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obviněného (§ 249
odst. 1, 2 trestního řádu). Pokud by v naznačených směrech odvolání ani v dodatečně
stanovené lhůtě odůvodněno nebylo, hrozilo by odmítnutí odvolání odvolacím soudem proto,
že nesplňuje náležitosti obsahu odvolání (§ 253 odst. 3 trestního řádu).
224
§ 265a odst. 1, § 265d odst. 1 pís m. a) trestního řádu
VZOR č. 112 – DOVOLÁNÍ
NZO.../
................
---------------Ke sp. zn.:
Věc: obv. ........... – dovolání
Nejvyšší státní zástupce podle § 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu podává ve
prospěch (neprospěch) obviněného (s rov. § 265f odst. 1 poslední věta trestního řádu)
.........., nar. ........, bytem ..........., t. č. .... (uvede se, kde se nachází)
dovolá n í
proti rozsudku (usnesení) – uvede se některé rozhodnutí ve věci samé podle vymezení v
§ 265a odst. 2 trestního řádu, jestliže bylo soude m učiněno ve druhém stupni – Krajského
(Vrchního) soudu v ……… ze dne .......... sp. zn. ,
protože tímto rozhodnutím (nebo v řízení, které mu předcházelo) bylo …….. (uvedou
se důvody dovolání podle § 265b trestního řádu, včetně zákonného označení).
D ůvody
Rozsudkem (usnesením) Krajského (Vrchního) soudu v ............. bylo rozhodnuto tak,
že ...……………. (uvede se bližší specifikace výroku rozs udku nebo usnesení, která musí
odpovídat charakteristice rozhodnutí uvedených v § 265a odst. 2).
………………
(Uvede se, v čem je spatřován důvod dovolání podle § 265b odst. 1 nebo odst. 2
trestního řádu)
Vzhledem k výše uvedenému a s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. ..) (odst.
2) trestního řádu
n a v r h u j i,
aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 (odst. 2) trestního řádu zrušil
rozsudek (usnesení) Krajského (Vrchního) soudu v …… (uvede se specifikace rozhodnutí,
proti ně muž dovolání s měřovalo) ve výroku o ……… (uvede se bližší specifikace výroku,
který má být zrušen) a dále postupoval podle § 265l nebo § 265m trestního řádu.
V .................. dne ..................
225
-------------------------------1. Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé (§ 265a odst.
2 trestního řádu), jestliže soud rozhodl v druhém stupni a zákon to připouští.
2. Důvody dovolání jsou uvedeny pod písm. a) až l) v § 265b odst. 1 a dále v odst. 2
trestního řádu.
3. Dovolání může podat v neprospěch obviněného výlučně nejvyšší státní zástupce na
návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro
nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu; dovolání může podat i ve prospěch
obviněného (§ 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu).
4. Dovolání se podává zásadně u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do
dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, v případě, že jde o
dovolání státního zástupce, tedy doručení státnímu zástupci, který byl ve věci činný ve
druhém stupni. Lhůta k podání dovolání je zachována i v případech uvedených v § 265e odst.
3 trestního řádu.
5. Obsahové náležitosti dovolání vyplývají z ustanovení § 265f odst. 1 trestního řádu.
Nejvyšší státní zástupce je povinen v dovolání uvést, zda je podává ve prospěch nebo
v neprospěch obviněného. Z úpravy v § 265f odst. 1 větě první trestního řádu je zřejmé, že je
nutno uvést mj. i to, který výrok se dovoláním napadá, v jakém rozsahu i z jakých důvodů se
napadá rozhodnutí a dále se musí uvést konkrétní návrh na rozhodnutí dovolacího soudu
(kterým je Nejvyšší soud) s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l)
nebo odst. 2 trestního řádu, o které se dovolání opírá.
K dovolání viz též čl. 97 a násl. pokynu obecné povahy č. 8/2009 o trestním řízení.
226
§ 277, § 278 odst. 3, § 280 odst. 2 trestního řádu
VZOR č. 113 - NÁVRH STÁTNÍHO ZÁSTUPCE NA POVOLENÍ
OBNOVY ŘÍZENÍ
ZT.../KZV...
................
---------------Ke sp. zn.:
Věc: obv. ........... - trestní řízení - návrh státního zástupce na povolení obnovy řízení
Státní zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ......... podle § 278 odst.
1 trestního řádu (alte rnativně se mohou uvést ustanovení § 278 odst. 2 nebo odst. 3 či 4
trestního řádu - podle toho, vůči které mu pravomocné mu rozhodnutí návrh na povolení
obnovy smě řuje) podává
v neprospěch obviněného (ve prospěch obviněného) .........., nar. ........, bytem ..........., t. č. ....
(uvede se, kde se nachází)
ná v r h na po v o le n í o bn o v y ří ze n í,
které bylo pravomocně skončeno rozsudkem Okresního (Krajského) soudu v ........ ze dne
.......... sp. zn. .......... ve spojení s rozsudkem (usnesením) Krajského (Vrchního) soudu v .........
ze dne ............ sp. zn. ........... (usnesením soudu - státního zástupce, které nabylo právní moci
dne ...... (uvedou se příslušné údaje o orgánu činné m v trestním řízení)
Rozsudkem Okresního (Krajského) soudu v ............. byl obžalovaný ..............
Rozsudkem (usnesením) Krajského (Vrchního soudu) v ................ bylo ......
Usnesením státního zástupce Okresního (Krajského) státního zastupitelství v ……..
bylo
(uvede se znění těchto rozhodnutí stručně a výstižně)
(Uvede se, v čem je spatřován důvod pro povolení obnovy.)
.............
Je zřejmé, že jsou zde nové skutečnosti a důkazy, soudu (státnímu zástupci) dříve
neznámé, které by mohly samy o sobě či ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už
dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině (trestu).
n a v r h u j i,
aby Okresní (Krajský) soud v ........ povolil obnovu řízení, které bylo pravomocně skončeno
rozsudkem Okresního (Krajského) soudu ze dne .......... sp. zn. .......... ve spojení s rozsudkem
(usnesením) Krajského (Vrchního) soudu v ......... ze dne ............ sp. zn. ...........(popř. se
přizpůsobí zně ní první části návrhu podle toho, vůči kterému pravomocnému
rozhodnutí směřuje), a v důsledku toho zrušil napadený rozsudek ve výroku o ....... a dále
........ (poukáže se na event. nezbytnost použití § 284 odst. 2 trestního řádu, pokud
důvodem pro povolení obnovy je skutečnost, že dodatečně vyšlo najevo, že se odsouzený
dopustil dalších útoků pokračujícího trestného činu - § 116 trestního zákoníku - nebo
v jiných obdobných případech, přičemž šlo o skutečnost, která nebyla orgánům činným
227
v trestním řízení známa; tento postup se neužije, jde-li o případy, uvedené v ustanovení
§ 45 trestního zákoníku)
V .................. dne ..................
-------------------------------1. Obnova řízení představuje mimořádný opravný prostředek, jehož účelem je odstranit
nedostatky ve skutkových zjištěních (skutkové vady) pravomocného rozsudku nebo
pravomocného usnesení o zastavení trestního stíhání (včetně usnesení o postoupení věci a
usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání) tehdy, jestliže tyto vady (nové skutečnosti
nebo důkazy, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy již dříve
známými odůvodnit jiné rozhodnutí ve výroku o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného
na náhradu škody, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém
nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh
trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Obnova řízení, které skončilo
pravomocným rozsudkem, jímž bylo rozhodnuto o podmíněném upuštění od potrestání s
dohledem, se povolí, a to i dříve, než nastaly skutečnosti uvedené v § 48 odst. 6 a 7 trestního
zákoníku, také tehdy, vyjdou- li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které
by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit
rozhodnutí o trestu. Musí jít o skutečnosti, které vyšly najevo až po právní moci původního
rozhodnutí. Obnova řízení proto stejně tak jako stížnost pro porušení zákona představuje
průlom do nezměnitelnosti a závaznosti rozhodnutí vydaných v trestním řízení.
2. Ve prospěch obviněného je možno povolit obnovu řízení bez jakéhokoli omezení, v
neprospěch obviněného je obnova omezena, uplynula- li lhůta v délce jedné poloviny
promlčecí doby trestného činu, o kterém se vedlo trestní stíhání (§ 279 písm. b) trestního
řádu). V neprospěch obviněného může návrh na povolení obnovy podat jen státní
zástupce (např. z podnětu poškozeného, který není oprávněn tento návrh podat).
3. Obnova řízení se povolí za podmínek uvedených v § 278 trestního řádu;
v neprospěch obviněného je povolení obnovy vyloučeno v případech uvedených v § 279
trestního řádu.
228
VZOR č. 114 - USNESENÍ O PODMÍNĚNÉM ZASTAVENÍ
TRESTNÍHO STÍHÁNÍ PODLE § 307 ODST. 1 TRESTNÍHO
ŘÁDU
ZT.../
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v ....... rozhodl dne ...................... v
trestní věci obviněného .........................., nar. ....., bytem ......, stíhaného pro přečin ........
podle § ........ trestního zákoníku, t a k t o :
Podle § 307 odst. 1 trestního řádu s e trestní stíhání obviněného ............... pro skutek
spočívající v tom, že ...................................., ve kterém je spatřován přečin .................... podle
§ ...... trestního zákoníku, p o d m í n ě n ě z a s t a v u j e.
Podle § 307 odst. 2 trestního řádu se obviněnému ....................... stanoví zkušební
doba na ..............
(lze stanovit i přimě řená ome zení a povinnosti dle § 307 odst. 4 trestního řádu nutno vyme zit ve výroku)
Od ůvo d ně n í:
... (Údaje ke skutku a vlastní obsah odůvodnění dle § 134 odst. 2 trestního řádu - právní
závěry odůvodňující postup dle § 307 odst. 1 trestního řádu včetně odůvodnění délky
zkušební doby, popř. přiměřených ome zení a povinnosti, byla-li stanovena)
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení může podat stížnost obviněný a poškozený (§ 307
odst. 5 trestního řádu). Stížnost je možno podat nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u
Okresního státního zastupitelství v ............. Stížnost má odkladný účinek (§ 141 odst. 4
trestního řádu ve spojení s § 307 odst. 5 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Krajské státní
V .................. dne ..................
-------------------------------1. Ve výroku tohoto usnesení se především uvede, že trestní stíhání se podmíněně
zastavuje s odkazem na ustanovení § 307 odst. 1 trestního řádu, přičemž je třeba přesně
popsat skutek, jehož se toto rozhodnutí týká, s uvedením místa, času, způsobu jeho spáchání,
jakož i dalších okolností charakterizujících skutek tak, aby nemohl být změněn s jiným.
Skutek musí být totožný se skutkem, pro který bylo sděleno obvinění (§ 160 odst. 1 trestního
229
řádu). Nezbytné je ve výroku usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání označit i
přečin, který je v tomto skutku spatřován, a to jak zákonným pojmenováním, tak i uvedením
příslušného zákonného ustanovení.
Další podstatnou náležitostí je stanovení zkušební doby podmíněného zastavení
trestního stíhání v rozmezí od šesti měsíců do dvou let (§ 307 odst. 2 trestního řádu), když
zkušební doba počíná právní mocí usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání.
2. Jestliže obviněný uzavřel s poškozeným dohodu o způsobu náhrady škody, uloží se
mu v rozhodnutí, aby škodu v průběhu zkušební doby nahradil (§ 307 odst. 3 trestního řádu).
Obviněnému je možno také uložit, aby ve zkušební době dodržoval přiměřená omezení a
povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život (§ 307 odst. 4 trestního řádu). Srov. též
§ 48 odst. 4 trestního zákoníku.
3. V odůvodnění je nutno odůvodnit splnění všech zákonných podmínek uvedených v
§ 307 odst. 1 trestního řádu. Dále by mělo být z odůvodnění zřejmé, k jakému způsobu
náhrady škody se obviněný zavázal a že vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho
dosavadnímu životu a k okolnostem případu, lze důvodně takové rozhodnutí považovat za
dostačující.
230
VZOR č. 115 - USNESENÍ O TOM, ŽE SE OBVINĚNÝ, JEHOŽ
TRESTNÍ STÍHÁNÍ BYLO PODMÍNĚNĚ ZASTAVENO, VE
ZKUŠEBNÍ DOBĚ OSVĚDČIL PODLE § 308 ODST. 1 VĚTY
PRVNÍ TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT.../
Us ne se ní
trestní věci obviněného .........................., stíhaného pro přečin ........ podle § ........
Podle § 308 odst. 1 věty první trestního řádu se obviněný .................... , jehož trestní
stíhání pro skutek spočívající v tom, že .................................................., ve kterém byl
spatřován přečin ................. podle § ......... trestního zákoníku, bylo podmíněně zastaveno
usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v ....... ze dne .......... sp. zn.
.......,
ve
zkušební
době
podmíněného
zastavení
trestního
stíhání
o s v ě d č i l.
Od ůvo d ně n í:
(Kromě obecných nále žitostí dle § 134 odst. 2 trestního řádu se zmíní ze jména
závěry o tom, že obviněný vedl řádný život a vyhověl jiným uloženým podmínkám či
ome zením ve zkušební době.)
trestního řádu ve spojení s § 308 odst. 4 trestního řádu). Rozhoduje o ní Krajské státní
Právní mocí tohoto usnesení nastávají účinky pravomocného zastavení trestního
stíhání (§ 11 odst. 1 písm. f) trestního řádu).
V .................. dne ..................
-------------------------------1. Jestliže obviněný v průběhu zkušební doby vedl řádný život, splnil povinnost
nahradit způsobenou škodu a vyhověl i dalším uloženým omezením, rozhodne státní zástupce,
231
že se osvědčil. Jinak rozhodne, a to případně i během zkušební doby, že se v trestním stíhání
pokračuje (náležitosti tohoto usnesení jsou obdobné).
2. Rozhoduje se zde usnesením, proti němuž mohou obviněný a poškozený podat
stížnost, jež má odkladný účinek.
3. Jestliže do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno rozhodnutí podle
§ 308 odst. 1 trestního řádu, aniž na tom měl obviněný vinu, má se za to, že se osvědčil.
232
VZOR č. 116 - ROZHODNUTÍ O TOM, ŽE SE OBVINĚNÝ,
JEHOŽ
TRESTNÍ
STÍHÁNÍ
BYLO
PODMÍNĚNĚ
ZASTAVENO, NEOSVĚDČIL VE ZKUŠEBNÍ DOBĚ A ŽE SE
V JEHO TRESTNÍM STÍHÁNÍ BUDE POKRAČOVAT PODLE
§ 308 ODST. 1 VĚTY DRUHÉ TRESTNÍHO ŘÁDU
ZT.../
Us ne se ní
trestní věci obviněného .........................., stíhaného pro přečin ........ podle § ........
Podle § 308 odst. 1 věty druhé trestního řádu se obviněný .................... , jehož trestní
stíhání pro skutek spočívající v tom, že .................................................., ve kterém byl
spatřován přečin ................. podle § ......... trestního zákoníku, bylo podmíněně zastaveno
usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v ....... ze dne .......... sp. zn.
........,
ve
zkušební
době
podmíněného
zastavení
trestního
stíhání
n e o s vě d č i l
a v jeho trestním stíhání pro uvedený přečin
s e p o k r a č u j e.
Od ůvo d ně n í:
(Kromě obecných nále žitostí dle § 134 odst. 2 trestního řádu se zmíní ze jména
závěry o tom, že obviněný nevedl řádný život nebo nevyhověl jiným uloženým
podmínkám či ome zením ve zkušební době.)
V .................. dne ..................
-------------------------------1. O neosvědčení obviněného ve zkušební době podmíněného zastavení trestního
stíhání a o pokračování v jeho trestním stíhání může státní zástupce rozhodnout již v průběhu
zkušební doby, jakmile zjistí důvod pro takové rozhodnutí. Důvode m pro takový postup
však není, pokud se dodatečně zjistí, že obviněný se ještě před započetím zkušební doby
dopustil jiného trestného činu nebo několika útoků pokračujícího trestného činu (který
233
tvoří popř. i součást trestného činu, pro kte rý byl obviněný stíhán a o kterém bylo
rozhodnuto podle § 307 odst. 1 trestního řádu). Uvedený problém lze řešit jedině
prostřednictvím obnovy řízení (srov. § 278 odst. 2 trestního řádu) nebo využitím
ustanovení § 12 odst. 12 a § 11 odst. 2 trestního řádu.
2. V odůvodnění usnesení se uvede zejména, o jaké důvody opírá státní zástupce svůj
závěr o tom, že obviněný nevedl řádný život nebo nevyhověl jiným uloženým podmínkám či
omezením ve zkušební době, a jakými důkazy je tento závěr podložen.
3. Rozhodnutím o tom, že se obviněný ve zkušební době neosvědčil a že se v jeho
trestním stíhání pokračuje, se neruší předchozí rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního
stíhání. Toto rozhodnutí pouze pozbývá své účinky. Bylo-li trestní stíhání podmíněně
zastaveno, lze obžalobu proti obviněnému podat jedině po nabytí právní moci usnesení podle
§ 308 odst. 1 věty druhé trestního řádu.
234
VZOR č. 117 – USNESENÍ O SCHVÁLENÍ NAROVNÁNÍ
V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ
Okresní státní zastupitelství v .................
ZT.../
Us ne se ní
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v ......... podle § 309 odst. 1 trestního
řádu s c h v a l u j e narovnání mezi obviněným .................., nar. ……., bytem ……….., a
poškozeným ..................., nar. ……….., bytem ………, neboť obviněný ..................... dne
…….. prohlásil, že spáchal skutek spočívající v tom, že ………………………………., ve
kterém je spatřován přečin ...................... podle § ............ trestního zákoníku a nejsou důvodné
pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, dne ............ v
.............. zaplatil poškozenému ........................ peněžní částku ve výši ..................,-- Kč jako
náhradu škody, kterou mu způsobil tímto skutkem, přičemž obviněný ....................... dne
................. složil na účet Krajského státního zastupitelství v ............. peněžní částku ve výši
...................... a peněžní částka je určena pro .........................
Podle § 311 odst. 1 trestního řádu se trestní stíhání obviněného ……. pro skutek
uvedený shora, ve kterém je spatřován přečin ...................... podle § ................. trestního
zákoníku, z a s t a v u j e.
Od ůvo d ně n í:
V odůvodnění se uvedou okolnosti, z nichž státní zástupce dovozuje možnost
vyřídit věc schválením narovnání a zastavením trestního stíhání.
V .................. dne ..................
-------------------------------1. Státní zástupce může (jde tedy o fakultativní oprávnění) v přípravné m řízení
konaném o přečinu, rozhodnout o schválení narovnání a zastavit trestní stíhání, jestliže
jsou splněny (kumulativně podmínky uvedené pod písm. a) až c) § 309 odst. 1 trestního řádu.
2. Státní zástupce musí před svým rozhodnutím zkoumat nejen to, zda jsou dány
podmínky pro schválení narovnání, ale i to, zda jsou dostatečně objasněny skutkové okolnosti
235
případu z hlediska, zda bylo zjištěno, že skutek byl spáchán, že skutek je přečinem a že se jej
dopustil obviněný, jakož i okolnosti odůvodňující samotné rozhodnutí.
3. Státní zástupce před případným schválením narovnání vyslechne obviněného a
poškozeného, zejména k způsobu a okolnostem uzavření dohody o narovnání, zda dohoda o
narovnání mezi nimi byla učiněna dobrovolně a zda souhlasí se schválením narovnání.
Obviněného vyslechne také k tomu, zda rozumí obsahu obvinění a zda si je vědom důsledků
schválení narovnání. Součástí výslechu obviněného musí být i prohlášení, že spáchal skutek,
pro který je stíhán. Před výslechem je třeba obviněného i poškozeného poučit o jejich právech
a o podstatě institutu narovnání (včetně poučení podle § 314 trestního řádu). Je- li poškozenou
právnická osoba, lze místo výslechu statutárního zástupce nebo jiné osoby oprávněné jednat
jejím jménem opatřit její písemné prohlášení k okolnostem uvedeným v § 310 odst. 1
trestního řádu. Práva poškozeného podle § 309 a 311 trestního řádu nepřísluší tomu, na koho
pouze přešel nárok na náhradu škody (§ 310a trestního řádu).
4. Usnesení o schvále ní narovnání a zastavení trestního stíhání musí obsahovat
zejména:
a) označení věci a údaje k osobě obviněného a poškozeného,
b) popis skutku, jehož se usnesení týká a jeho právní posouzení,
c) obsah narovnání zahrnující výši uhrazené škody nebo škody, k jejíž úhradě byly
provedeny potřebné úkony, případně způsob jiného odčinění újmy vzniklé trestným
čine m, peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům s uvedením jejího příjemce,
včetně částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti poskytovanou
podle zákona č. 209/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
d) uvedení okolností, z nichž státní zástupce dovozuje možnost vyřídit věc schválením
narovnání a zastavením trestního stíhání,
e) výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován přečin, jehož
se narovnání týká.
Ohledně písm. c) je třeba zdůraznit, že státní zástupce v nezbytném rozsahu musí
objasnit i potřebné údaje k instituci, jíž má být plnění k obecně prospěšným účelům
poskytnuto.
5. Proti usnesení státního zástupce může obviněný a poškozený podat stížnost, jež má
odkladný účinek (§ 309 odst. 2 trestního řádu).
236
§ 314g trestního řádu
VZOR č. 118 - ODPOR STÁTNÍHO ZÁSTUPCE
ZT.../
Okresnímu soudu
........................
--------------------
Ke sp. zn.:
Věc: obv............ - trestní řízení - odpor proti trestnímu příkazu Okresního soudu v ...... ze dne
..... sp. zn. .....
Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v ....... ze dne ..... sp. zn.
v zákonné lhůtě
.... podávám
o d po r.
Trestním příkazem Okresního soudu v ............. byl obviněný ..............
(uvede se znění výroku trestního příkazu)
(odpor není nutno odůvodňovat)
n a v r h u j i,
aby samosoudce Okresního soudu v ........ ve věci nařídil hlavní líčení.
V .............. dne ......
-------------------------------1. Odpor představuje specifický procesní institut, který vykazuje sice některé rysy
řádného opravného prostředku, ale o opravný prostředek v pravém slova smyslu se zde
nejedná. Je- li podán proti trestnímu příkazu, není o něm rozhodováno, nenastávají zde
devolutivní účinky, tj. že by pravomoc o něm rozhodovat přecházela na nadřízený orgán. Po
jeho podání se trestní příkaz ze zákona ruší a samosoudce dále postupuje tak, jako by trestní
příkaz nebyl vůbec vydán a nařídí hlavní líčení.
2. Odpor může státní zástupce podat ve prospěch i neprospěch obviněného. Označení
odporu z tohoto hlediska nemá žádný význam, a proto není nutno tento údaj v písemném
vyhotovení odporu (na rozdíl od odvolání či stížnosti) uvádět. Z tohoto důvodu také nemá
význam ani odpor odůvodňovat.
3. Po doručení trestního příkazu se může oprávněná osoba, a tedy i státní zástupce,
odporu výslovně vzdát (§ 314g odst. 1 poslední věta trestního řádu).
237

VZOR č. 2 - Justice.cz

Transkript

Podobné dokumenty

Výběr příspěvků - Metodický portál RVP

02-03/2011 - Kulturní noviny

Stáhnout v PDF

Návod k obsluze AVIA D 60-90 EU3 .

Zima - Ferenčík