průběžné zprávě projektu - Katedra telekomunikační techniky

Transkript

VŠB-TU Ostrava
Fakulta elektrotechniky a informatiky
Katedra telekomunikační techniky
Průběžná zpráva měření signálu
DVB-T
na území města Ostravy
Datum:
4.2. 2009
Autor:
Ing. Marek Dvorský, Ph.D.
Spoluautor: Ing. Roman Šebesta, Ph.D.
Kontakt: [email protected] , [email protected]
prubezna_zprava_mereni_dvbt.pdf
Měření DVB-T
Úvodní slovo
Předložená studie shrnuje výsledky dosažené v I. etapě řešení projektu „Kvalita digitálního
televizního vysílání DVB-T na území města Ostravy. Projekt vznikl ve spolupráci Katedry
telekomunikační techniky, Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava s magistrátem
městy Ostravy.
Teoretická část projektu spočívala ve vytvoření softwarových simulací pokrytí území
města Ostravy signálem digitálního televizního vysílání (viz. kapitola 2). V další fázi byl
vytvořen návrh metodiky měření kvalitativních parametrů digitálního televizního vysílání (viz.
příloha A).
Praktická část mohla být díky změnám vysílání přechodných multiplexů realizována až od
31.10.2008. Dosažené výsledky shrnuje 4. a 5. kapitola, jenž tvoří hlavní část dokumentu
určenou především pro laickou veřejnost.
řešitelé projektu
-1-
Měření DVB-T
Seznam zkratek:
zkratka
anglický význam
český význam
BER
ČT
DVB-C
DVB-T
ITU-R
Bit Error Ratio
bitová chybovost
Česká televize
kabelové digitální televizní vysílání
pozemní digitální televizní vysílání
Mezinárodní telekomunikační unie radiokomunikační sektor
modulační chybovost
Národní koordinační skupina
výpočetní metoda modelu šíření
společná televizní anténa
pásmo ultra krátkých vln
pásmo velmi krátkých vln
Vysoká škola báňská - Technická univerzita
světový geodetický systém
MER
NKS
RDK2
STA
UHF
VHF
VŠB-TU
WGS84
Digital Video Broadcasting - Cable
Digital Video Broadcasting - Terrestrial
International Telecommunicaton Union Radiocommunication
Modulation Error Ratio
Ultra High Frequency
Very High Frequency
World Geodetic System 1984
-2-
Měření DVB-T
Obsah:
1
Úvod do problematiky měření............................................................................. 4
1.1 Vymezení pojmů v souvislosti s měřením signálu DVB-T na území města Ostravy .... 4
1.2 Lokalizace vysílače ........................................................................................................ 5
Vysílač „Hladnov“ ............................................................................................................. 5
1.3 Současná situace digitálního vysílání na Ostravsku:...................................................... 6
1.4 Termíny vypínání analogového vysílání ...................................................................... 10
2
Softwarový výpočet pokrytí území města Ostravy.......................................... 12
3
Závěry měření DVB-T ve vybrané lokalitě Ostrava-Poruba .......................... 16
4
Závěry a základní doporučení........................................................................... 20
4.1 Anténa .......................................................................................................................... 20
4.1.1 Yagi versus síto ...................................................................................................... 20
4.1.2 Vícepásmové antény .............................................................................................. 20
4.1.3 Problematika zesilovačů......................................................................................... 21
4.2 Anténní rozvod............................................................................................................. 21
4.3 Výběr set-top-boxu....................................................................................................... 21
5
Závěrečná doporučení........................................................................................ 22
6
Další postup řešení projektu.............................................................................. 22
Příloha A) Ověření výsledků měřením v terénu .................................................... 24
A1) Stanovení měřících bodů.......................................................................................... 24
A2) Postup stanovení počtu měřicích bodů (§ 10, Vyhláška č.163/2008 Sb.)................. 24
A3) Měření a vyhodnocení pokrytí území pokrytého signálem zemského digitálního
televizního vysílání ...................................................................................................... 25
A4) Referenční plánovací a mediální intenzita elektromagnetického pole DVB-T
(Vyhláška č.163/2008 Sb.)............................................................................................ 26
Příloha B) Parametry použitých měřících přístrojů ............................................. 29
Příloha C) Stanovisko technické pracovní skupiny NKS č.01/2007 ..................... 33
-3-
Měření DVB-T
1 Úvod do problematiky měření
Metodika měření signálu DVB-T, návrhu měřících bodů, stejně jako i volba metodiky
výpočtu teoretického pokrytí území signálem DVB-T, je volena na základě doporučení
Vyhlášky č.163/2008 Sb. vydanou Českým telekomunikačním úřadem dne 30. dubna 2008 [1],
jenž používá pro výpočet křivky šíření podle doporučení Mezinárodní telekomunikační unie
ITU-R P.1546-2 [2]. Mapy pokrytí namodelované pracovníky Katedry telekomunikační
techniky, Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava používá modely šíření RDK2
vytvořené společností Testcom s.r.o., jenž jsou bližší skutečnému pokrytí území signálem
DVB-T.
1.1 Vymezení pojmů v souvislosti s měřením signálu DVB-T na území města
Ostravy
Pro účely této studie se rozumí:
a) zemským digitálním televizním vysíláním televizní vysílání ve standardu DVB-T, kdy
pro přenos signálu rádiovým kanálem je využíváno digitální modulační schéma,
b) pevnou přijímací anténou směrová anténa se ziskem minimálně 12 dB v V. televizním
pásmu, umístěná vně budovy v úrovni střechy nebo mimo zástavbu ve výšce 10 m nad
úrovní terénu,
c) vysílačem vysílací rádiové zařízení určené pro šíření zemského digitálního televizního
vysílání (dále jen „vysílač“)
d) územím pokrytým signálem území pokryté zemským televizním vysíláním z
příslušného digitálního vysílače, ve kterém je intenzita elektromagnetického pole
užitečného signálu větší nebo rovna intenzitě elektromagnetického pole definované
plánovací metodikou Mezinárodní telekomunikační unie pro příjem na pevnou anténu
a je dodržen odstup intenzity elektromagnetického pole užitečného signálu a intenzity
elektromagnetického pole rušících signálů definovaných metodikou Mezinárodní
telekomunikační unie,
e) měřicím bodem místo, kde je měřena intenzita elektromagnetického pole a případné
další parametry televizních signálů a subjektivně hodnocena kvalita televizního
signálu; měřicí bod je určen zeměpisnými souřadnicemi v soustavě Světového
geodetického referenčního systému 1984 (WGS84) podle zvláštního právního
předpisu) , podrobnějším popisem místa a adresou, pokud je pro toto místo stanovena,
f) měřicí soupravou pro měření intenzity elektromagnetického pole souprava tvořená
anténou se známým anténním faktorem (dále jen „měřicí anténa“), měřicím
přijímačem nebo analyzátorem spektra (dále jen „spektrální analyzátor“) a koaxiálním
kabelem s impedancí přizpůsobenou měřicí anténě a měřicímu přístroji,
g) anténním faktorem konstanta udávaná v dB, sloužící k přepočítání hodnoty napětí
naměřené měřicím přístrojem na svorkách měřicí antény, udávané v dBµV, na
intenzitu elektromagnetického pole, udávanou v dBµV/m,
-4-
Měření DVB-T
1.2 Lokalizace vysílače
Na území města Ostravy je od 31.10.2008 k dispozici 1 vysílač pozemního digitálního
televizního vysílání v lokalitě Hladnou-vodárna [5].
Vysílač „Hladnov“
•
lokalizace: Loc: 49°50'51.037"N, 18°18'18.505"E
•
nadmořská výška: 266 m
•
výška vysílací antény: 40 m
Obr.1: Vysílač Hladnov
-5-
Měření DVB-T
1.3 Současná situace digitálního vysílání na Ostravsku:
¾ DVB-T multiplex 1 (tzv. veřejnoprávní multiplex)
Datum zprovoznění vysílače:
31.10. 2008 (Hladnov)
31.5. 2010 (Hošťálkovice)
Provozovatel:
České radiokomunikace, a.s.
Technické parametry:
•
kmitočtová pozice:
•
vyzářený výkon:
10 kW ERP,
•
polarizace:
horizontální
•
šířka pásma:
8 MHz
•
vysílací mód:
8k
•
ochranný interval:
1/4
•
kódový poměr:
2/3
•
konstelace:
64QAM
•
hierarchický mód:
ne-hierarchický
•
celková bitová rychlost:
19,1 Mbit/s
•
počet TV/rozhlasových stanic:
4/7
•
skladba stanic:
ČT1, ČT2, ČT4, ČT24, Čro1, Čro2, Čro3,
54. kanál (738 MHz)
2
Radio Wave, D-dur, Leonardo, Rádio Česko
Obr.2: Oficiální mapa území pokrytého signálem multiplexu 1, (zdroj: ČT, ČRa).
-6-
Měření DVB-T
¾ DVB-T multiplex 2
31.10. 2008 (Hladnov)
duben 2011 (Hošťálkovice)
Provozovatel:
České radiokomunikace, a.s.
•
•
vyzářený výkon:
10 kW ERP
•
polarizace:
horizontální
•
šířka pásma:
8 MHz
•
vysílací mód:
8k
•
ochranný interval:
1/4
•
kódový poměr:
2/3
•
konstelace:
64QAM
•
hierarchický mód:
ne-hierarchický
•
celková bitová rychlost:
19,1 Mbit/s
•
4/0
•
skladba stanic:
Nova, Nova Cinema, Prima, Barrandov
Obr.3: Oficiální mapa území pokrytého signálem multiplexu 2 , (zdroj: ČT, ČRa).
-7-
Měření DVB-T
Vyzařovací diagram už nezasahuje Opavu a Bruntálsko, naopak se soustředí především na
pokrytí Ostravy jako takové a zlepšil pokrytí směrem na Beskydy. Další zlepšení se dá čekat v
roce 2011, se spuštěním dalších ostravských vysílačů Hošťálkovice a Lysá hora.
1.10. 2008 - 30.11. 2008 (Hošťákovice)
31.11. 2008 (Hladnov)
Provozovatel:
Czech Digital Group, a.s.
•
•
vyzářený výkon:
2 kW ERP,
•
polarizace:
horizontální
•
šířka pásma:
8 MHz
•
vysílací mód:
8k
•
ochranný interval:
1/4
•
kódový poměr:
2/3
•
konstelace:
64QAM
•
hierarchický mód:
ne-hierarchický
•
Celková bitová rychlost:
19,1 Mbit/s
•
4/1
•
skladba stanic:
Óčko, Z1, NOE, Public TV, Radio Proglas
-8-
Měření DVB-T
Obr.4: Oficiální mapa území pokrytého signálem multiplexu 3, (zdroj CDG).
Vysílač Ostrava – ul. l.máje. 18°15'32" 49°49'39" v.v. 227m
Provozovatel:
Telefónica O2 Czech Republic, a.s.
•
•
vyzářený výkon:
0,81 kW ERP,
•
polarizace:
horizontální
•
šířka pásma:
8 MHz
•
vysílací mód:
8k
•
ochranný interval:
1/8
•
kódový poměr:
2/3
•
konstelace:
64QAM
•
hierarchický mód:
ne-hierarchický
•
Celková bitová rychlost:
22,17 Mbit/s
•
3/0
•
skladba stanic:
ČT1 HD, Nova HD. O2 info
-9-
Měření DVB-T
Obr.5: Oficiální mapa území pokrytého signálem multiplexu 4, (zdroj ČTÚ).
¾ Ostatní digitální TV dostupné v Ostravském regionu
Někteří ostravští diváci si mohou naladit rovněž digitální televizní vysílání z Polska na kanále
38 a místní vysílání společnosti Local TV Klimkovice na kanále 28, jehož signál dosahuje i
na jihozápadní okraj Ostravy.
1.4 Termíny vypínání analogového vysílání
Následující termíny platí pro hlavní ostravský vysílač Hošťákovice.
ČT 1 (kanál 31)
ČT 2 (kanál 51)
Nova (kanál 1, 42)
Prima (kanál 48)
listopad 2011
listopad 2011
listopad 2011
listopad 2011
ČT měla původně digitální vysílání z Hošťálkovic zahájit v květnu 2010. Oproti původnímu
Technickému plánu přechodu se začne z Hošťákovic na 54. kanále vysílat multiplex 1 už ke
dni 1.3.2009. Nejprve sníženým výkonem 14 kW a s horizontální polarizací. Plánovaného
výkonu 100 kW veřejnoprávní digitální síť dosáhne až v listopadu 2009. Z Hošťálkovic letos
- 10 -
Měření DVB-T
nezahájí vysílání žádný jiný multiplex. Digitální síť ČT i po startu v Hošťákovicích bude
nadále vysílat i z nynějšího vysílače Hladnov a vytvoří tak pro Ostravsko jednofrekvenční síť
na kanále 54, ke které se v červenci 2010 přidá ještě vysílač Lysá hora.
Obr.6: Vysílač Hošťákovice.
- 11 -
Měření DVB-T
2 Softwarový výpočet pokrytí území města Ostravy
Softwarový výpočet respektuje znění Vyhlášky č.163/2008 Sb[1]. Výpočty jsou provedeny
v programu RadioLab 3.5.0, pomocí kterého je možno vytvořit mapu pokrytí plošného
rozložení intenzity elektromagnetického pole přijímaného signálu v zadané oblasti. Jedná se o
programový systém pro analýzu a vizualizaci šíření rádiových signálů nad zemským
povrchem, který lze využít při analýze a návrhu radiokomunikačních systémů pro služby
plošného pokrytí (DVB-T). Simulace pokrytí bylo provedeno pro výše uvedené parametry
vysílačů s následujícímí nastavenými parametry:
•
křivky šíření elektromagnetických vln jsou vztažené pro 50 % míst, 50 % času pro
užitečný signál a pro 50 % míst, 10 % času pro rušící signál (metoda RDK2)
•
minimální úroveň: 66 dBµV/m (určeno výpočtem – viz. příloha A4)
•
vzdálenost: 50 km
•
azimutální krok: 1°
•
koeficient zakřivení zemského povrchu: 4/3
•
výška přijímací antény: 10 m
Výstupem softwarové simulace jsou mapy pokrytí území signálem DVB-T jednotlivých
vysílačů. Pro účely výpočtu intenzity se používá digitální model terénu v rastru 100 x 100 m s
trojúhelníkovou interpolací bez uvažování morfologie zejména zástavby a porostů.
- 12 -
Měření DVB-T
Obr.7: Mapa pokrytí multiplexem 1 ke dni 1.1.2009, zdroj VŠB
- 13 -
Měření DVB-T
- 14 -
Měření DVB-T
Obr.11: Podrobná mapa pokrytí území města Ostravy z vysílače „Hladnov“ k.39 a k.54
56 .. 70 dBuV/m - práh příjmu (možná problematické místa)
70 .. 80 dBuV/m - zaručený příjem na pevnou venkovní anténu
Měření DVB-T
3 Závěry měření DVB-T ve vybrané lokalitě Ostrava-Poruba
V důsledku změn dočasných vysílacích multiplexů A, B na řádné multiplexy 1, 2, 3 bylo
možno zahájit praktické měření až k datu 31.10.2008.
Po předchozí analýze byla vybrána oblast Ostrava-Poruba: Poruba-ves, 1., 2. a 3. obvod. Je
nutno podotknout, že předpis, podle kterého se určuje zda je daná lokalita pokryta či ne
(Vyhláška č.163/2008 Sb.) počítá:
• u rodinných domů s anténou umístěnou na střeše,
• v panelové zástavbě s centrálním anténním rozvodem STA, upraveným pro rozvod
signálu DVB-T (viz. příloha C).
Z vytvořených simulací pokrytí v kombinaci s viditelností vysílače Hladnov (viz.
obrázek 13) a výsledků dosavadních měření v problémových oblastech, mohou nastat
problémy s příjmem signálu digitálního vysílání v následujících lokalitách:
•
•
lokalita Poruba-ves: ulice Nad Porubkou, Záhumenní a přilehlé
lokalita pod nemocnicí: ulice K Myslivně, V Zahrádkách, Vřesinská a přilehlé
Ostatní lokality se jeví pro příjem signálu digitálního vysílání DVB-T dle provedených
měření za výše uvedených předpokladů jako bezproblémové. Důležitým faktorem je pokud
možno přímá viditelnost vysílače Hladnov. Při šíření DVB-T se také velmi dobře uplatňují
odrazy od budov, proto jakákoliv větší budova může posloužit ku prospěchu uživatele.
Takovýto příjem ovšem Vyhláška 163 nepovažuje za stabilní. V praxi se často i takovýto
příjem dobře osvědčuje. Příkladem může být nasměrování přijímacích antén v oblasti Porubaves na tamní výškovou budovu Domov sester. Více doporučení je uvedeno v kapitole 3.
Obr.12: Praktické měření v problematické oblasti.
Situace ve výše uvedených problematických lokalitách se může od 1.3.2009 z důvodu
zprovoznění vysílače Hošťákovice změnit k lepšímu (viz. kap.1.4), tedy alespoň co se týče
veřejnoprávního multiplexu 1.
Řešitelský tým provedl v rámci I. etapy řešení tohoto projektu několik měření v oblastech
s předpokládanými problémy s příjmem signálu digitálního televizního vysílání. Na obrázku 12
je zachycen průběh měření na střeše budovy radnice v Ostravě-Porubě.
Jeden z výsledků získaných v rámci praktických měření je znázorněn na obrázku 14. Jedná
se o situaci, která je typická pro výškové budovy. Pokud je u takovéto budovy umístěna na
střeše společná anténa a přijímaný signál je následně rozveden v rámci STA do jednotlivých
bytů, příjem je většinou bezproblémový. Pokud by si však příjem DVB-T chtěl zajistit každý
obyvatel výškové budovy individuálně musí počítat s tím, že směrem k nižším podlažím
dochází k útlumu signálu a v nejnižších podlažích již úroveň signálu může dosahovat velice
- 16 -
Měření DVB-T
nízkých hodnot a podmínky pro příjem signálu DVB-T jsou zde nevyhovující. Ještě horší
situace nastává na odvrácené straně budovy od vysílače, kdy jedinou možností, jak vylepšit
příjem je využití odrazu od vhodné budovy v okolí (viz obrázek 14 - jihozápadní a
severozápadní strana budovy). Na základě měření bylo ověřeno, že minimální doporučená
hodnota úrovně signálu pro příjem digitálního televizního vysílání je 45 dBµV. Z naměřených
grafických průběhů úrovně signálu na obrázku 14 je vidět, že tato hraniční hodnota byla bez
problémů dosažena ve všech podlažích na přivrácené straně směrem k vysílači s výjimkou
nejnižšího podlaží. Naopak na odvrácené straně od vysílače byla tato hodnota dosažena pouze
při měření na střeše budovy (9. podlaží).
- 17 -
Měření DVB-T
Obr.13: Problematické oblasti ke dni 1.1.2009 (viz. červená barva), Ostrava Poruba – zdroj VŠB-TU Ostrava, Radiolab 3.5.0.
- 18 -
Měření DVB-T
4 Závěry a základní doporučení
Problematika příjmu signálu digitálního vysílání je složitější než tomu bylo u
analogového vysílání. Zkušeností s příjmem je zatím málo a vždy jsou odvislé
od konkrétního místa. Neexistuje žádné univerzální řešení. Přesto je možno
definovat základní soubor rad, kterými by se měli diváci řídit.
4.1 Anténa
První otázkou, kterou si divák klade je, zda bude stačit stávající anténa pro příjem digitální
vysílání či bude nutno koupit anténu novou. Toto je dosti individuální otázka, hodně záleží na
tom, kde divák bydlí a jaký TV vysílač přijímá, bez ohledu na příjmové podmínky a přijímané
kanály. Výměna antény není vždy nutná. Pokud ovšem máte na střeše anténu typu „polské
síto“, výměnu antény bychom doporučili. Přechod na digitální vysílání je ten pravý čas na
úklid starých a již nepoužívaných antén.
Největší chybou, kterou lidé při nákupu nové antény dělají je, že podlehnou názoru
prodavače, který se jim snaží prodat tu „nejlepší anténu“. Stejně jako neexistuje nejlepší auto
neexistuje ani nejlepší anténa. Nevěřte také zcela zavádějícím názvům antén, které se prodávají
pod honosným názvem „DVB-T anténa“. Není žádný rozdíl mezi anténou pro příjem
analogového a digitálního signálu. Jde pouze a jen o marketingový útok na spotřebitele. [5]
4.1.1 Yagi versus síto
Oba výše uvedené základní anténní typy nachází své místo v závislosti na místě příjmu. Může
se stát, že Yagiho anténa s velkým teoretickým ziskem bude v praxi nepoužitelná, protože
nehomogenita pole v místě příjmu nedovolí využití jejích dobrých vlastností. V takovém
případě je dobré vědět, že některé antény jsou na homogenitu pole více a jiné méně náročné.
Dlouhé Yagiho antény s velkým počtem prvků jsou příkladem velmi náročných antén, jsou
proto vhodné do míst, kde není signál znehodnocený odrazy a úniky. Signál přitom může být
velmi slabý, což je typické pro dálkový příjem v málo zastavěné oblasti. Pro náročné
podmínky s velkým počtem odrazů je naopak vhodná "buzená patrová soustava",
tzv. "matrace". I tady ale platí, že není anténa jako anténa. V praxi se může snadno
stát, že např. třicetiprvková Yagi anténa naladěná na požadovaný kanál bude mít v
reálných podmínkách mnohem menší zisk než malá "matrace". [5]
4.1.2 Vícepásmové antény
Divák si také může v některých obchodech koupit antény určené pro kombinovaný příjem ve
více pásmech. Bývají to většinou antény logaritmicko-periodického typu.
Objevily se však i „indoor“ antény typu "matrace", které jsou opatřené
vertikálním dipólem pro III. TV pásmo. Právě ty jsou ale mnohdy "vylepšené"
zesilovačem mající obvykle uveden zisk zázračně vysokých hodnot. Tohle
řešení je snad tím nejhorším co může divák pro příjem DVB-T udělat. Dipóly
pro UHF jsou u této antény propojené s dipólem pro III. TV pásmo "na
prudko" bez pásmového slučovače. Zvolené řešení vytváří na svorkách antény
impedančně naprosto nedefinovatelný stav. V některých okamžicích je výstupní impedance
antény mnohem menší než jmenovitých 300 ohmů, jindy je tomu naopak. Použité zesilovače
jsou obvykle osazeny bipolárními tranzistory a konstruovány právě na impedanci 300 ohmů.
Takováto „anténa“ nepochybně začne kmitat a zaruší okolí. Tomuto řešení se pokud možno
vyvarujte. [5]
- 20 -
Měření DVB-T
4.1.3
Problematika zesilovačů
Je zažitým omylem, že čím je signál silnější (čím ho více zesílíme), tím bude příjem lepší.
Málo kdo, který tímto způsobem uvažuje, si ovšem neuvědomuje, že zesiluje nejen užitečný
signál, ale i šum a jiné další rušivé signály, které nám samotný užitečný signál DVB-T
znehodnotí. Mylně si mnoho lidí ani neumí anténu bez zesilovače vůbec představit. Anténa bez
zesilovače jako by ani nebyla anténou. Všichni chtějí zesilovače, a to co nejvýkonnější. Ale
výkonná musí být především anténa. O použití zesilovače bychom uvažovali vždy až na
posledním místě.
Pokud máte na set-top-boxu měřič síly a kvality signálu (obvykle 2 stupnice kalibrovaná v
rozsahu 0-100%), je dobré když je kvalita signálu co možno největší při nižší úrovni síly
signálu. Pokud je tomu naopak (silný signál + nízká kvalita) mohou se projevit problémy s tzv.
kostičkováním či úplným výpadkem obrazu, což jsou obvyklé projevy nekvalitního přijímu
signálu digitálního vysílání. To obvykle bývá způsobeno právě použitím nepřiměřeně silného
zesilovače, jež zesiluje úplně vše co mu přijde na vstup.
Když už se pro zesilovač rozhodnete, je dobré věnovat pozornost volbě typu samotného
zesilovače. Připojení kanálového zesilovače k širokopásmové anténě, může způsobit neskonalé
potíže. Podobně připojení širokopásmového zesilovače k anténě kanálové.
Ale zatímco připojení kanálového zesilovače k širokopásmové anténě je vcelku korektní
záležitostí, připojení širokopásmového zesilovače ke kanálové anténě bývá cestou k velkým
potížím se stabilitou zesilovače. Příčinou nestabilit jsou impedanční poměry na vstupu
zesilovače.
4.2 Anténní rozvod
Další důležitou částí přijímacího řetězce je anténní svod. Ten bývá mnohdy tvořen tzv.
zeleným koaxiálním kabelem, který naneštěstí vykazuje velký útlum na vysokých kmitočtech.
Pokud je v instalaci použit takovýto typ koaxiálního kabelu (či ještě starší), tak jej
doporučujeme ihned vyměnit za nový kabel. Průměrná cena TV/satelitního koaxiálního kabelu
se pohybuje v rozmezí 5 – 10 Kč/m.
Pokud se ovšem jedná o panelový dům se společným anténním rozvodem (STA), je situace
komplikovanější. Existuje několik řešení, které jsou popsány v dokumentu nazvaném
„Stanovisko technické pracovní skupiny NKS č.01/2007“, jejíž kompletní znění je uvedeno
v příloze C:
1. Přímý rozvod kanálů IV. a V. televizního pásma (kmitočtové pásmo UHF).
2. Kmitočtová konverze digitálního kanálu z kmitočtového pásma UHF do kmitočtového
pásma VHF.
3. Převod na analogové kanály PAL v kmitočtovém pásmu VHF.
4. Šíření digitálního multiplexu s využitím standardu DVB-C v kmitočtovém pásmu
voleném například podle místních podmínek.
4.3 Výběr set-top-boxu
Výběr set-top-boxu je tak trochu sázka do loterie, protože mnohdy jeden
přijímač může být zdrojem kostičkování či výpadkům obrazu zatímco jiný
přijímač s jiným tunerem od jiného výrobce zaručuje bezproblémový čistý
příjem. Je těžké stanovit nějaký univerzální návod, jak takový set-top-box vybírat. Nutno
podotknout, že přijímačů s vyloženě špatným tunerem je opravdu málo a technologie přijímačů
se postupně vyvíjí a zlepšuje. První radou v této sekci je, aby si divák opravdu zkontroloval
- 21 -
Měření DVB-T
vlastní přijímač, nechal si změřit přijímací anténu, případně se seznámil se zkušenostmi s
příjmem u sousedů nebo známých. Vyloučením problému na přijímací straně by se dalo
předejít mnoha neoprávněným stížnostem na špatné pokrytí, případné rušení z okolí, apod..
Lidé často kupují levné set-top-boxy, ale ty mnohdy bývají méně kvalitní. Ne vždy platí,
že levný set-top-box = špatný set-top-box. Cena tedy není nejspolehlivějším parametrem a
nehraje v tomto případě až takovou roli. Cenu určují obslužné funkce přijímače, komfort
obsluhy, možnost záznamu a další funkce.
Aby obraz nekostičkoval je záležitost vyloženě jedné části přijímače, popřípadě antény. I
kvalitní přijímač může být znehodnocen špatnou nebo nevhodnou anténou.
Každopádně lze s jistou určitostí tvrdit, že pokud to sousedovi funguje, tak v podobné
přijímací sestavě to bude fungovat i vám. Je potřeba upozorňovat diváky na to, že musí, možná
i více než tomu bylo u analogové televize, věnovat pozornost výběru vhodné antény a výběru
set-top-boxu. [5]
5 Závěrečná doporučení
Základní pravidla pro antény sloužící pro příjem DVB-T jsou následující:
1. Nespoléhat se na tzv. „indoor příjem“ (příjem na pokojovou anténu). Pokud to jen jde,
je vhodnější použít klasickou anténu umístěnou na anténním stožáru na střeše.
Rozhodně tím nic nepokazíte a docílíte lepšího a kvalitnějšího signálu.
2. Při dálkovém příjmu (vysílač se nachází ve velké vzdálenosti od vašeho bydliště)
doporučujeme využít směrových předností Yagiho antény s přiměřeným ziskem.
3. Při příjmu v městské zástavbě se jako vhodnější projevuje poloviční síto, které umožní
využít různých odrazů signálu v zástavbě.
4. Pokud máte na set-top-boxu vysokou hodnotu indikátoru síly signálu a nízkou úroveň
kvality signálu, je vhodné zauvažovat o zařazení útlumového článku a tím snížit velký
zisk antény (platí především pro STA rozvody).
5. Ptejte se sousedů jaká anténa/set-top-box se jim osvědčil.
Čeho se vyvarovat:
1. Každopádně nepoužívat pro vnitřní příjem různých antén typu „VHF tykadlo + UHV
dipól“ se ziskem magických hodnot.
2. Nesprávně použitého zesilovače (viz. kapitola 4.1.3).
6 Další postup řešení projektu
V další etapě řešení projektu budou vytvořeny webové stránky, které budou k dispozici
veřejnosti. Tyto stránky budou reflektovat aktuální stav digitalizace na Ostravsku. Dále bude
vytvořen přesnější softwarový model výpočtu pokrytí signálem DVB-T respektující reálnou
zástavbu území města Ostravy.
- 22 -
Měření DVB-T
Použité zdroje:
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
Vyhláška č.163/2008 Sb. vydaná Českým telekomunikačním úřadem dne 30. dubna
2008.
Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-R P.1546-2.
OSBURN, John D.M. EMC Antenna Parameters and Their Relationships. ITEM
[online]. 1997 Dostupný z WWW:
<http://www.etslindgren.com/pdf/antparameters.pdf >.
BALANIS, Constantine A. Antenna theory : analysis and design. Hoboken : John
Wiley & Sons, 2005. ISBN 0-471-66782-X.
DigiZone.cz [online]. Existuje anténa, která by byla nejlepší? díl 1,2,3; 2008 [cit.
2008-12-25]. Dostupný z WWW: <http://www.digizone.cz/>.
- 23 -
Měření DVB-T
Příloha A) Ověření výsledků měřením v terénu
A1)
Stanovení měřících bodů
Po pečlivé analýze výše uvedených mapových podkladů budou vytipovány lokality s nízkou
úrovní elektromagnetického pole (E ≤ 56 dBµV/m) [1]. V daném měřícím místě bude dále
stanoveno 5 měřících bodů. Měřicí body pro měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality
signálu se volí s ohledem na členitost terénu a zástavby v obci na místech, která nejsou v těsné
blízkosti překážek nebo objektů, zastiňujících směr k vysílači, jehož signál je měřen, a nejsou
ovlivněna nadzemním metalickým vedením a dalšími vlivy.
Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu se provádí [1]:
a) ve výšce 10 m nad terénem, pokud touto vyhláškou není stanoveno jinak,
b) na střechách budov v případech, kdy výškové ohraničení staveb přesahuje výšku 10 m
nad terénem.
Pro vyloučení možnosti měření v lokálním minimu, vzniklém vlivem vícecestného šíření
televizních signálů, třeba zjistit maximální hodnotu intenzity při horizontální změně umístění
měřicí antény o nejméně 1 m. Nasměrováním měřicí antény na měřený vysílač signálu DVB-T
se zjistí závislost intenzity na změně výšky měřicí antény v rozmezí 5 m až 10 m. Ze zjištěných
hodnot se vybere maximální hodnota intenzity.
Při měření intenzity elektromagnetického pole je nutno brát v úvahu citlivost měřicí
soupravy (šumový práh). Pokud odstup úrovně naměřeného signálu od šumového prahu měřicí
soupravy je nižší než 8 dB, je třeba naměřenou hodnotu intenzity elektromagnetického pole
korigovat [1].
Přijímací anténa pro subjektivní hodnocení kvality signálu zemského televizního vysílání
je směrová anténa se ziskem minimálně 12 dB pro V. TV pásmo. Maximální povolené ztráty
na koaxiálním kabelu v V. TV pásmu jsou 4,5 dB [1].
A2)
Postup stanovení počtu měřicích bodů (§ 10, Vyhláška č.163/2008 Sb.)
1. Vybere se nejméně 5 měřicích bodů tak, aby tyto zvolené měřicí body představovaly
předpokládaná nejhorší a nejlepší přijímací stanoviště pro příslušný měřený signál. Na
měřicích bodech se provede měření intenzity a z naměřených hodnot se stanoví rozdíl
intenzit podle vzorce [1]:
∆ E = Enmax. - Enmin.
kde je:
∆ E rozdíl intenzit,
Enmax. maximální hodnota naměřené intenzity,
Enmin. minimální hodnota naměřené intenzity.
2. Pokud je postupem podle odstavce 1 zjištěna hodnota [1]:
a) ∆ E ≤ 5 dB, není třeba zvyšovat počet měřicích bodů,
b) ∆ E > 5 dB, je třeba zvolit počet měřicích bodů takto:
1. pokud je ∆ E 0 až 5 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 5,
- 24 -
Měření DVB-T
4. pokud je ∆ E 16 až 20 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 27.
V případě, že je ∆ E větší než 21 dB, je nutno posuzované území rozdělit na menší,
samostatně posuzované části.
A3) Měření a vyhodnocení pokrytí území pokrytého signálem zemského
digitálního televizního vysílání
a) Měřicí anténa se nastavuje ve směru, ze kterého je přijímán signál zemského digitálního
televizního vysílání s nejlepším subjektivním hodnocením kvality.
b) Na měřicím bodě se kontroluje na analyzátoru spektra tvar spektra přijímaného signálu.
V případě, že se provádí měření měřicím přijímačem, provede se měření modulační
chybovosti (MER), případně též bitové chybovosti (BER) [1].
•
Měření chybovosti BER se provádí před Viterbiho dekodérem, kde se měří
chybovosti přenášeného datového toku před korekcí, nebo za Viterbiho dekodérem,
kde se měří chybovost po korekci osamocených chyb v datovém toku. Pro účely
měření kvality signálu digitálního televizního vysílání se obvykle měří BER za
Viterbiho dekodérem, kde referenční hodnota pro bezporuchový příjem je BER <
02 E-04.
•
Modulační chybovost MER je parametr, který komplexně hodnotí kvalitu
přijímaného signálu (odstup modulačních chyb signálu DVB-T). Doporučená
hodnota pro bezporuchový příjem je MER ≥ 22 dB.
c) Oblast v okolí měřicího bodu je považována za pokrytou,
•
pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle Tab.1.
Tab.1: minimální hodnoty intenzity užitečného signálu zemského digitálního televizního vysílání [1]
Rozsah rádiových Hodnota intenzity
kanálů
Emin (dBµV/m)
5-6
48
7-9
49
10-12
50
21-22
52
23-30
53
31-38
54
39-47
55
48-58
56
59-69
57
•
subjektivní hodnocení kvality signálu je v rozmezí stupňů Q3 až Q5 dle Tab.2.
Tab.2: Stupnice subjektivního hodnocení kvality signálu DVB-T [1]
Q1
kvalita špatná, časté výpadky, přijímač se nezasynchronizuje
Q3
kvalita dobrá, jednotlivý mžikový výpadek (viz další text)
Q5
kvalita výborná, nepozorovatelné závady v kvalitě obrazu a zvuku
- 25 -
Měření DVB-T
Doba sledování kvality obrazu i zvuku na vybraném programu z měřeného multiplexu je
minimálně 3 minuty. V případě výskytu jednotlivého mžikového výpadku je třeba zaměřit se
na zjištění jeho zdroje (na zvýšenou chybovost má vliv nízká intenzita, impulsní nebo jiné
rušení vysokofrekvenčním signálem apod.). Při zaznamenání tohoto jevu na více bodech v
měřené lokalitě bez logického vysvětlení nízkým odstupem c/n se musí provést detailní rozbor
příčin degradace signálu digitálního televizního vysílání.
d) V případě, že se jedná o měření na střechách budov, je oblast v okolí měřicího bodu
považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální
intenzity podle Tab.1 a subjektivní hodnocení kvality signálu je:
•
pro účely skupinového příjmu hodnoceno stupněm Q5,
•
pro účely individuálního příjmu hodnoceno nejméně stupněm Q3
Naměřené hodnoty budou dále zaznamenány do následující tabulky (viz Tab.3).
Tab.3: Příklad tabulky naměřených hodnot
č.m. datum měření
místo měření
GPS waypoint
souřadnice bodů (WGS84)
lon
lat
nadmořská
výška
E [dBuV]
BER
MER
suběktivní
39ch 54ch 39ch 54ch 39ch 54ch hodnocení
měřil
1
2
3
4
5
6
A4)
Referenční plánovací a mediální intenzita elektromagnetického pole
DVB-T (Vyhláška č.163/2008 Sb.)
a) Referenční plánovací hodnota intenzity elektromagnetického pole.
Jedná se o referenční mediánní hodnotu intenzity elektromagnetického pole pro účely
plánování sítí DVB-T (definice RRC06, Příloha 2, kapitola 3, tabulka A.3.5-1., tj. bez
zohlednění modulačních schémat).
referenční kmitočet fref = 650 MHz
referenční (Emed 95%)ref = 56 dBμV/m
Výpočet intenzity elektromagnetického pole pro jiný kmitočet (Emed 95%)f:
(Emed 95%)f = (Emed 95%)ref + k
kde: k = 20 log (f/fref)
Uvedené hodnoty platí pro c/n = 21 dB a příjem na pevnou přijímací anténu.
32ch 562 MHz (Emed 95%)f = 52,74 dBμV/m
Popsané minimální hodnoty jsou v souladu s Vyhláškou č.163/2008 Sb. Reálné úrovně pro
měření byly stanoveny s opravným koeficientem +10 dB.
- 26 -
poznámka
Měření DVB-T
Tab.4: Střední kmitočty kanálů DVB-T a mediánní hodnoty intenzity elektromagnetického pole
pro příjem na pevnou přijímací anténu – systémová varianta C2 [1]
- 27 -
Měření DVB-T
Tab.5: Hodnoty mediánní intenzity elektromagnetického pole pro různé systémové varianty
DVB-T a pro různé typy příjmu [1]
- 28 -
Měření DVB-T
Příloha B) Parametry použitých měřících přístrojů
1. Spektrální analyzátor SEFRAM 7825TM
technické parametry:
- 29 -
Měření DVB-T
Obr.B1: SEFRAM 7825TM
2. GPS modul GPSmap60CS
Obr.B2: Garmin GPSmap60CS
3. Měřící soustava: anténní stožár – směrová anténa – koaxiální kabel
- 30 -
Měření DVB-T
ch63
ch54
ch39
ch32
Obr.B3: Průběh zesílení přijímací antény
Obr.B4: Vyzařovací diagram
Obr.B5: Přijímací anténa
- 31 -
Měření DVB-T
Kalibrací antény proti půlvlnnému dipólu byly zjištěny následující parametry:
•
•
•
zisk na ch32: Gr32 = 11,6 dB
zisk na ch39: Gr39 = 12 dB
zisk na ch54: Gr54 = 14,5 dB
Pro další výpočty je důležité znát hodnotu anténního faktoru AF na obou kanálech [3].
480π 2
Z λ 2Gr
kde: Z je impedance antény Z = 75 Ω
λ je vlnová délka λ32 = 0,534 m, λ39 = 0,485 m; λ54 = 0,4065 m
Gr je zisk antény
AF =
Pro danou anténu jsou vypočítány následující hodnoty AF:
AF32 = 4,37 m-1
AF39 = 4,73 m-1
AF54 = 5,13 m-1
Hodnoty napěťových úrovní získané měřením na analyzátoru SEFRAM 7825 jsou tedy dále
přepočítány dle následujícího vztahu na hodnoty intenzity elektrického pole:
EdBμV/m = UdBμV + AF + ak
[dBμV/m; dBμV,m-1, dB]
kde: AF je anténní faktor
UdBμV je naměřená napěťová úroveň
ak je změřený útlum koaxiálním kabelu ak = -2,6 dB
Výsledné vztahy pro výpočet intenzity elektrického pole na CH32, CH39 a CH54 jsou tedy:
EdBμV/m_ch32 = UdBμV + 1,77 [dBμV/m; dBμV]
- 32 -
Národní koordinační skupina pro digitální televizní vysílání v České republice
Stanovisko technické pracovní skupiny NKS
č. 01/2007 – revize listopad 2008
Alternativy řešení příjmu signálu DVB-T prostřednictvím STA.
Zpracoval:
Ing. J. Skála
Ing. J. Tetour
Ing. J. Kramosil
Zpracovaný materiál je určen především pro podporu činnosti subjektů, které
zajišťují řešení, instalace a následný provoz STA.
Pracovní skupina identifikovala základní modely řešení příjmu signálu
zemského digitálního TV vysílání DVB-T prostřednictvím společných televizních
antén (STA), a to:
1.
2.
3.
4.
Přímý rozvod kanálů IV. a V. televizního pásma (kmitočtové pásmo
UHF)
Kmitočtová konverze digitálního kanálu z kmitočtového pásma
UHF do kmitočtového pásma VHF
Převod na analogové kanály PAL v kmitočtovém pásmu VHF
Šíření
digitálního
multiplexu
s
využitím
standardu
DVB-C v kmitočtovém pásmu voleném například podle místních
podmínek
K jednotlivým modelům uvádí pracovní skupina následující stanoviska:
ad. 1)
•
•
•
•
•
Přímý rozvod kanálů IV. a V. televizního pásma
Systémově čisté a doporučené perspektivní řešení
Výše nákladů na rekonstrukci závisí hlavně na stáří STA a investicích na
obnovu v průběhu užívání.
U domů postavených do roku 1980 se dá předpokládat výměna celého
účastnického rozvodu i technologie hlavní stanice.
Trojnásobné zvýšení hodnoty horního rozváděného kmitočtu ( z 300 MHz na
900 MHz ) způsobí na 100m běžných typů koaxiálních kabelů přídavné ztráty
od 10 do 30 dB. To si vyžádá zkrácení napájených úseků vedení a zařazení
průběžných UHF zesilovačů.
Příklad: Svislý rozvod s osmi zásuvkami se rozdělí na dva úseky po čtyřech
zásuvkách. Původní účastnické zásuvky instalované do roku 1980 se
musí vyměnit.
Snížení nároků na přenos kanálů z konce V. TV pásma, lze řešit konverzí do
IV. pásma.
Národní koordinační skupina pro digitální vysílání v České republice, Ministerstvo vnitra, Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4, e-mail: [email protected]
1
•
•
•
•
Nutno je zvažovat rovněž skutečnost, že na dlouhých úsecích vedení
a zejména průchodem aktivními prvky může dojít ke zpoždění signálu
překračující ochranný interval a přímý signál pronikající do účastnické šňůry
příjem znehodnotí. Užitečná část symbolu OFDM při modu 8k trvá asi 1ms,
ochranný interval jen 50 až 100 µs.
Volbě této alternativy musí předcházet orientační výpočet energetické bilance.
Přímý rozvod v pásmu UHF dovolí současnou distribuci původních
analogových programů až do doby jejich postupného vypínání.
Pokud budou jednotlivé multiplexy ve společných anténách šířeny na stejných
kmitočtech jako jsou vysílány, měly by být veškeré technické prvky na straně
uživatele funkční stejně jako při příjmu na individuální anténu. Dá se proto
očekávat, že se neobjeví žádná další rizika spojená se společnou anténou.
Orientační náklady na rekonstrukci s přímým rozvodem v pásmu UHF:
(Dům postavený v období 1970, 207 bytů v devíti vchodech)
1.
Výměna účastnických zásuvek a kabelů stoupacích vedení
Obvyklé náklady na jednu zásuvku a kabel včetně montáže : 1 000 Kč
Celkem: 207 000 Kč
2.
Vybavení hlavní stanice, výměna anténního systému,
změna konfigurace horizontálního propojení domů
30 000 Kč
3.
Set top boxy případně nové televizory.
Náklady na jeden průměrný byt s 1,5 televizoru při
ceně set top boxu 1200 Kč.
372 600 Kč
Pořizovací náklady celkem:
609 600 Kč
Náklady na jeden byt:
cca: 2 945 Kč
Provozní náklady:
Průměrná spotřeba set top boxu:
cca 20 W
Zvýšený příkon domu při jednom set top boxu v bytě:
4,14 kW
Spotřeba el. energie při třech hodinách denního používání:
12,4 kWh
Náklady na elektřinu na den při obvyklé sazbě:
50,- Kč
Za rok:
18 250,- Kč
Zvýšení platby za el. energii na jeden byt za jeden rok:
88,- Kč
Poznámka:
V praxi lze rovněž uvažovat variantu, kdy pro příjem TV signálu je využíván
televizní přijímač obsahující již integrovaný vstupní díl pro příjem DVB-T. V tomto
případě lze kalkulovat určité snížení spotřeby el. energie. V orientačním výpočtu
nákladů není zahrnuta spotřeba set top boxů v pohotovostním režimu. Ta se
pohybuje do 10 W.
2
Systémový diagram modelu řešení ad 1)
zesilovací
souprava
ad. 2)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Kmitočtová konverze digitálního kanálu z kmitočtového pásma
UHF do kmitočtového pásma VHF
Alternativa pro starší společné antény použitelné jen do 300 MHz. Mohou
zůstat původní účastnické zásuvky, kabely i rozbočovače.
Kmitočtový rastr D ve III. TV pásmu s šířkou pásma 8 MHz dovoluje konverzi
použít. Vhodné typy set top boxů jsou na trhu za obvyklou cenu.
V hlavní stanici plně vyhovují nejstarší měniče pro analogový příjem
např. TESA-S nebo STEA-D, kde je použit oscilátor s krystalem.
Nepoužitelné jsou moderní měniče např. ALCAD řada 905 nebo kazety
Grundig HRM 815 a HRM 383 TWIN, které využívají kmitočtovou syntézu.
Výrobci přijímacích systémů s pokročilou technologií dodávají kazety přímo
určené pro konverzi do III. TV pásma.
Příklad: Kathrein UFO 352. Podobnou kazetu má i GSS Grundig pro
STC 1200.
Signálová úroveň digitálních kanálů se nastavuje o 10-15 dB nižší než úrovně
analogových signálů.
Po vypnutí analogových vysílačů se konverze ještě usnadní.
Překládat digitální multiplexy do speciálních kanálů zatím nelze; žádný set top
box na trhu tyto kanály nenaladí.
U STA malého rozsahu je možné omezit ztráty v účastnickém rozvodu
konverzí z V. na začátek IV. TV pásma.
Příklad: V Praze kanál č.64 na kanál č. 21.
Dosažená kvalita obrazu i zvuku zůstává zachována stejně jako kompletní
nabídka dalších služeb obsažených v multiplexu.
Pozdější přechod na přímý rozvod je možný bez promarněné investice.
Potřebnou technologii nabízí přední evropské firmy a není to tedy jen národní
varianta řešení.
3
•
•
Kmitočtová konverze je provedena s cílem snížení ztrát v rozvodech.
Lze pojmenovat dvě základní rizika:
- některé přijímače přijímají pouze multiplexy, u kterých se skutečný kmitočet
shoduje s kmitočtem signalizovaným v NIT (Network Identification Table).
Takovéto přijímače nejsou schopny přijímat jakékoliv vysílání po konverzi
kmitočtů
- pouze některé přijímače podporují příjem v pásmu VHF se šířkou pásma
8MHz, což je základní podmínkou pro příjem signálů konvertovaných z UHF
do VHF. To pak znamená, že domácnosti používající konkrétně řešenou
společnou anténu budou muset věnovat zvýšenou pozornost výběru settop-boxu z množství zařízení dostupných na trhu, aby vybrané zařízení bylo
schopné funkce v prostředí daného anténního systému.
Pořizovací náklady se pro stejný dům sníží v porovnání s modelem řešení podle
bodu 1. o rekonstrukci domovního rozvodu tj. o 207 000,-Kč na 465 000,- Kč.
Náklady na byt tak klesnou na 2 246 Kč.
ad. 3)
Převod na analogové kanály PAL v kmitočtovém pásmu VHF
• Nejde o plnohodnotný příjem DVB-T, na účastnické zásuvce není digitální
multiplex, ale dekódovaný program v analogové podobě.
• Neumožňuje přenos programu rozhlasových kanálů a dalších služeb
obsažených v digitálním multiplexu (EPG, atd.)
• Tato alternativa nemá velkou perspektivu. Za několik let nebudou na trhu
analogové televizní přijímače.
• V současné etapě zavádění digitální televize jednoduchý, rychlý a velmi levný
způsob zpřístupnění televizních programů šířených jen digitálně.
• Umožňuje zachovat stávající distribuci analogově šířených programů z družic
a minimálně narušuje původní systém.
• V bytech nejsou set top boxy, programy se naladí na televizorech přímo.
• Funkci převodníku na kanál v PALu může plnit i vybraný typ set top boxu
s vnitřním modulátorem nastavitelným na kanály UHF. Při požadavku na
stereo je nutno zařadit vnější modulátor.
• Dosažená kvalita obrazu bývá vyšší než u doposud přijímaných analogových
kanálů.
• Provozní spolehlivost je přijatelná. Někdy ale dochází k zablokování
převodníku bez zjevných příčin, které vyžaduje restart přerušením napájení.
• Stejný nedostatek se srovnatelnou četností výskytu se objevuje i u desetkrát
dražších kazet pokročilých přijímacích systémů.
• Přes zmíněné nevýhody je na trhu k dispozici sortiment zařízení a dílů.
Příklad: GSS Grundig HDMT 163, HDMN 2163, Kathrein UFO353
• Toto technické řešení sice nezavírá cestu k budoucímu přechodu na přímý
rozvod nicméně do rekonstrukce rozvodu je nutno vkládat opakovaně finanční
prostředky.
• Hlavními riziky tohoto přístupu jsou:
- znemožnění využívání nových funkcí, které DVB-T poskytuje (Informace
o pořadech - Present/Following, EPG Informace, DVB Titulky, Multi Audio Národní koordinační skupina pro digitální vysílání v České republice, Ministerstvo vnitra, Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4, e-mail: [email protected]
4
volba mezi různými zvukovými doprovody, přepínání formátů obrazu, využití
interaktivních aplikací, Audio Description, ...)
- nabídka TV přijímačů umožňujících příjem analogové TV může být po
celoevropském vypnutí analogového vysílání výrazně snížená a nebo
dokonce žádná. Domácnosti tím mohou být významně omezeny ve výběru
vhodných přijímačů, případně vhodné přijímače nebudou k dispozici vůbec.
Odhadované náklady pro šest televizních programů a stejný dům podle
modelu dle bodu 3.:
(Převodník jednoho programu z digitálního multiplexu
na signál PAL 8 000 -15 000 Kč)
1. Šest převodníků DVB-T / PAL včetně montáže
2. Výměna anténního systému
Celkem:
Náklady na jeden byt:
48 000 - 90 000 Kč
4 000 Kč
52 000 - 94 000 Kč
250- 454 Kč
Systémový diagram modelu řešení ad 3)
5
ad. 4)
•
•
•
•
•
Šíření
digitálního
multiplexu
s
využitím
standardu
DVB-C v kmitočtovém pásmu voleném například podle místních
podmínek
Digitální multiplex DVB-T je možné přivést do rozvodů STA po jeho konverzi
do standardu DVB-C určeného pro rozvody kabelové televize TKR, a to
s obvyklou šířkou rádiového kanálu 8 MHz.
Předností metody je snadná implementace zpětného kanálu a možnost
přenosu multiplexu na speciálních kanálech v pásmu VHF.
Samotný standard DVB-C distribuci digitálního multiplexu v STA neusnadňuje.
Vybavení hlavní stanice STA je nákladné, set top boxy pro tento standard jsou
méně dostupné a už nakoupené levné modely pro DVB-T jsou nepoužitelné
Na volném (horizontálním) trhu je nabídka DVB-C přijímačů výrazně nižší než
přijímačů pro DVB-T. V oblasti DVB-C převažuje vertikální trh (distribuce
pouze konkrétního zařízení příslušným provozovatelem systému/sítě).
Hlavním rizikem této metody je omezená dostupnost a výběr příslušných
přijímačů, a to pokud jde o cenové rozpětí, výbavu tak i značku.
Konkrétní řešení v rámci každého z uvedených modelů musí v každém
případě respektovat technické parametry dané ČSN EN 50083 (1-10) v aktuálním
znění.
6
Pro volbu vhodného modelu řešení lze postupovat podle dále uvedeného
rozhodovacího diagramu.
Individuální
a malé
společné
antény
bez kmitočtové
konverze
Individuální
a malé
společné
antény
bez kmitočtové
konverze
Příjem DVB-T na stávající anténu
ano
ne
Kontrola anténního systému,
oprava, nastavení úrovní
Příjem DVB-T
ano
Instalace set top
boxu
Zhodnocení příjmových
podmínek
ne
Optimální kanály
a směry antén,
požadované úrovně
Instalace set top
boxu
Návrh změn anténního
systému
Přesměrování nebo
výměna antén, nastavení
úrovní zesilovačů,
instalace předzesilovačů
Instalace set top
boxu
ano
Příjem DVB-T
ne
Nedostatečný signál
DVB-T, přechod na
DVB-S nebo TKR
7
Společné televizní antény středního a velkého rozsahu
Alternativy rozvodu signálu DVB-T
Vlastnosti domovního
rozvodu v pásmu UHF
Všechny nebo některé
kanály se rozvádí v
pásmu UHF
Příjem DVB-T po
připojení k účastnické
zásuvce
ano
Instalace set
top boxu
Zhodnocení příjmových
podmínek.
Výběr optimálních
kanálů.
Nastavení
směru antén. Instalace
zesilovačů. Nastavení
úrovní
ne
Revize a úpravy
hlavní stanice
Postačuje úroveň
signálu ?
ne
Analogové kanály UHF se
rozvádí jen v pásmu VHF
Příjem DVB-T po
připojení k ÚZ
ano
ne
Instalace set
top boxu
Odstranění
závad domov.
rozvodu
ano
Lokalita
nepokryta
8
Rekonstrukce
společné
antény
pro pro
rozvod
signálů
DVB-T
Rekonstrukce
společné
antény
rozvod
DVB-T
Výběr alternativy
Přímý rozvod digit.
kanálů v pásmu UHF
Kmitočtová
Kmitočtovákonverze
konverze
zzUHF
UHFdo
doVHF
VHF
Převod programu z
DVB-T na kanál PAL
Šíření digitálního MUXu.
ve standardu DVB-C
Výpočet energetické
bilance v projektu
Instalace antén,
stanovení převodu
měničů z pásma UHF
do VHF, instalace
měničů a nastavení
výstupních úrovní
Výběr programů z
digitálního multiplexu
pro šíření v rozvodu
Převzetí nebo vytvoření
vlastního multiplexu ve
standardu DVB-C
Nalezení volných kanálů
pro nové programy
Výběr vhodných
S- kanálů v pásmu do
300 MHz
Stanovení rozsahu
nutných úprav
Realizace úprav:
Výměna účast. zás.
Výměna kabelů
stoupacích vedení
Obnova zařízení
hlavní stanice
Změna konfigurace
domovního rozvodu
Připojení set top
boxu k účast.
zásuvce
Vybavení domácností
vhodnými typy set
top boxů
Instalace převodníků
DVB-T/analog a
modulátorů na
vybrané kanály
Výměny účastnických
zásuvek a kabelů jen
v případě závady
Vyhledání nových
programů na
televizním přijímači
bez set top boxu
Připojení set
top boxu k
účast. zásuvce
Vybavení domácností
vhodnými typy set top
boxů
Připojení set top boxů
pro DVB-C k účastnické
zásuvce
Problematika STA z pohledu zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 231/2001 Sb.
a zákona č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 127/2005 Sb. – ze dne 22. února 2005 o elektronických komunikacích
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických
komunikacích) ve znění pozdějších předpisů.
1.
Povinnosti subjektu zajišťujícího STA
Společná televizní anténa (STA) nebo chceme-li systém pro společný TV příjem je
určitou formou kabelového distribučního systému. Vlastnosti kabelových
distribučních systémů jsou stanoveny sadou norem ČSN EN 50083 (1-10)
v aktuálním znění.
Kabelový distribuční systém je podle ustanovení § 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb.
sítí elektronických komunikací.
9
Poskytování služby přenosu signálu R a TV vysílání prostřednictvím kabelového
distribučního systému je pak podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. službou
elektronických komunikací.
Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je
a) zajišťování veřejných komunikačních sítí
b) poskytování služeb elektronických komunikací
(viz. §8 odst.1 zákona č. 127/2005 Sb.)
Veřejnou komunikační sítí je síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo
převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací
(viz. § 2 písm. j) zákona č. 127/2005 Sb.)
Veřejně dostupnou službou elektronických komunikací je služba elektronických
komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen.
(viz. § 2 písm. o) zákona č. 127/2005 Sb.)
Z uvedeného vyplývá, že subjekt zajišťující STA a poskytující jejím prostřednictvím
službu šíření R a TV signálu je povinen tuto skutečnost předem oznámit ČTÚ podle
znění příslušných ustanovení §13 zákona č. 127/2005 Sb.
Podmínky k zajišťování veřejných komunikačních sítí a přiřazených prostředků
stanoví Všeobecné oprávnění č. VO-S/2/07.2005-10, ve znění pozdějších změn.
Přitom zásadní povinností uznaného provozovatele je nutnost dodržet podmínky
stanovené ČSN EN 50083 pro příslušný typ zajišťované sítě, v tomto případě STA.
Podmínky k poskytování služeb elektronických komunikací stanoví Všeobecné
oprávnění č. VO-S/1/07.2005-9, ve znění pozdějších změn.
2.
Povinnosti vlastníků domů, bytů nebo nebytových prostor a oprávnění
subjektů zajišťujících STA.
Povinnosti vlastníků domů, bytů nebo nebytových prostor upravuje zákon
o elektronických komunikacích v ustanovení § 104 (Oprávnění k využívání cizích
nemovitostí). Odstavec 15 tohoto paragrafu stanoví následující povinnosti:
(15) Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen umožnit uživateli
tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru
a) příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů vysílání podle
zvláštního právního předpisu^11) za podmínky, že v místě příjmu je signál
přiměřené kvality,
b) zřízení vnitřního komunikačního vedení včetně rozvaděče a koncového bodu
sítě.
Vznikne-li tím škoda na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit;
této odpovědnosti se nemůže zprostit. Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo
10
nebytového prostoru a uživatelem tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru ke
sporu o rozsahu těchto povinností, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný
stavební úřad v součinnosti s Úřadem (zde Českým telekomunikačním úřadem).
Pozn.: zvláštním právním předpisem
předpisů.
11)
se rozumí zákon č. 231/2001 Sb. ve znění pozdějších
V současné době prakticky žádný právní předpis neukládá vlastníkovi nebo správci
domu, bytu nebo nebytového prostoru povinnost zřizovat či rekonstruovat STA. Za
určitého stavu věcí jsou STA i likvidovány např. při změně vlastníka a nebo správce.
Nicméně uživatel domu, bytu nebo nebytového prostoru má právo požadovat
umožnění instalace zařízení, které mu dovolí přijímat programy rozhlasového
a televizního vysílání v rozsahu a podle podmínek zmíněných v §104 odst.15)
zákona. V případě sporu rozhoduje příslušný stavební úřad v součinnosti s ČTÚ.
Oprávnění subjektů zajišťujících STA upravuje zákon o elektronických komunikacích
zejména v ustanovení § 104 (Oprávnění k využívání cizích nemovitostí).
Odstavec 2 tohoto paragrafu stanoví následující oprávnění:
(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil
podnikání, je oprávněn za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat
na cizí stavbě nebo v ní
a) vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových bodů
veřejné komunikační sítě a souvisejících rozvaděčů, veřejné telefonní automaty
a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související
elektrické přípojky,
b) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení veřejné
komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související
elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní
elektrické rozvody a související elektrické přípojky,
c) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových spojů
veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související
elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní
elektrické rozvody a související elektrické přípojky.
Zákon č. 231/2001 Sb. ze dne 17. května 2001 o provozování rozhlasového
a televizního vysílání ve znění pozdějších předpisů.
Rozsah povinností subjektu zajišťujícího STA vyplývající z celkového rozsahu STA
stanoví §2 odst. 3):
11
(3) Za převzaté rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje současné, úplné
a nezměněné šíření přejímaných rozhlasových a televizních programů včetně služeb
přímo souvisejících s programem určených pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do
něhož je zapojeno nejvýše 100 účastníků s přijímači podléhajícími oznamovací
povinnosti; tento počet může být překročen,
jestliže účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo
v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících,
jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní komunikaci,
a jestliže tento společný příjem není obchodně využíván.
Uvedené tři omezující podmínky musí být splněny současně. Pokud konkrétní
STA uvedenou specifikaci a omezující podmínky nesplňuje, je uznaný provozovatel
STA povinen provést rovněž registraci převzatého vysílání u Rady pro rozhlasové
a televizní vysílání , a to podle ustanovení §26 a násl. zákona č. 231/2001 Sb. ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 121/2001 Sb., ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech
souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský
zákon) ve znění pozdějších předpisů
Zákon v § 22 přenos rozhlasového nebo televizního vysílání stanoví následující
výjimku
(3) Umožnění příjmu současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo
televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě
prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén se za
užití díla nepovažuje za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského
a nezakódovaného analogového vysílání a společný příjem není využíván za
účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
Všechny omezující podmínky musí být splněny současně (kumulativně). Jde
o následující podmínky:
1. Jedná se o současný, úplný a nezměněný přenos rozhlasového nebo
televizního vysílání pomocí společných domovních antén;
2. Příjem je umožněn na přijímačích téže budovy nebo komplexu budov, které
k sobě prostorově nebo funkčně přináleží;
3. Přenášeno je zemské a nezakódované analogové vysílání;
4. Společný příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého
hospodářského nebo obchodního prospěchu
12
V současné době je připravováno nové znění tohoto ustanovení v rámci novely
zákona o elektronických komunikacích, a to tak, že výše citovaný § 22 odst. 3 se
zrušuje a za § 38e se vkládá nový § 38f, který zní
„§ 38f
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo umožňuje příjem současného, úplného
a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy,
popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí
společných domovních antén za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského
nebo satelitního vysílání a společný příjem není využíván za účelem přímého nebo
nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.“.
V rámci stanoviska k alternativám řešení příjmu signálu
prostřednictvím STA vydává pracovní skupina následující doporučení:
DVB-T
•
Každá společná anténa je podle rozsahu, provedení, příjmových podmínek,
kvality servisu a hlavně stáří silně individuální zařízení. Způsob přechodu na
distribuci digitálního signálu prostřednictvím STA nelze proto centrálně řešit.
•
Způsob realizace a volba příslušného modelu řešení by měly být dány
výsledkem
jednání
mezi
investorem
konkrétní
rekonstrukce
a dodavatelem zajišťujícím projekt a realizaci akce.
•
Pracovní skupina nicméně podporuje a doporučuje ty modely řešení,
které zajistí vytvoření rozhraní na účastnické zásuvce STA v obdobné
formě, jako je rozhraní na výstupu z přijímací antény při individuálním
příjmu zemského digitálního televizního vysílání. K příjmu digitálního
vysílání by tedy koncový uživatel měl být vybaven buďto digitálním
set-top-boxem a nebo integrovaným televizním přijímačem.
•
Pracovní skupina konstatuje, že podstatným přínosem pro zjednodušení
řešení přijímacích anténních systémů pro příjem signálů zemského digitálního
vysílání je zajištění šíření maximálního možného počtu digitálních multiplexů
především z vysílacích stanovišť definovaných TPP pro účely pokrytí
územních oblastí signálem DVB-T.
•
Na základě uvedených skutečností, s ohledem na předpokládaný vývoj
v oblasti zemského digitálního televizního vysílání a s ohledem na snahu
minimalizovat celkové náklady na rekonstrukce STA je pracovní skupinou za
jedinou správnou metodu úpravy STA pro příjem a rozvod signálů DVB-T
považováno zajištění přímého rozvodu kanálů IV. a V. TV pásma podle bodu
1. Za nejméně vhodnou až nežádoucí je naopak považována metoda převodu
na analogové kanály PAL v kmitočtovém pásmu UHF podle bodu 3. Nicméně
13
touto metodou je možno řešit určité specifické případy. Jako příklad lze uvést
situaci, kdy určitá malá část obyvatel vícebytového domu požaduje nadále
zajištění pouze několika TV programů v analogové podobě. Při rekonstrukci
STA je pak použita například metoda podle bodu 1. a pro omezený počet
programů je kombinovaná s metodou podle bodu 3.
Revize dokumentu:
Předpokládá se další revize dokumentu v II.Q 2009.
14

průběžné zprávě projektu - Katedra telekomunikační techniky

Transkript

Podobné dokumenty

Fakulta elektrotechniky a informatiky

C.1 Tabulka inventarizace sadu

MDM-report-Czech Rep-CZ-01-09-2014.indd

Servisní manuál Multi V

podkroví sf}Ó kurzy podkroví sf Ó