Zkuste na vaší škole jazyky učit jinak - IANUA (Janička)

Zkuste na vaší škole jazyky učit jinak - IANUA (Janička)

Ianua
Linguarum
Reserata
projekt „Janička“
Zkuste na vaší škole jazyky učit jinak
Zkušenosti z projektu Ianua Linguarum Reserata
Publikace vznikla v rámci projektu Ianua Linguarum Reserata
(„Janička“) zaměřeného na zlepšení jazykových schopností žáků
a učitelů základních škol, který s finanční podporou Evropského
sociálního fondu prostřednictvím OP VK a státního rozpočtu ČR
realizovala společnost Scio ve spolupráci s British Council.
Více informací o projektu najdete na https://janicka.scio.cz/.
autoři: Marta Brichová, Lucie Čížková, Renáta Duláková,
Kristýna Fischerová, David Grbavčic, Marika Gregarová, Ondřej Haluza,
Přemysl Janeček, Barbora Krpcová, Lenka Sonnková, Eliška Sovová,
Radka Spiesová, Staša Závitkovská
ilustrace: Petra Budnikovová
obálka a grafická úprava: Petra Budnikovová
vydavatel: www.scio.cz, s.r.o., British Council
Praha 2015
ISBN: 978-80-7430-154-4 (Scio)
ISBN: 978-80-905974-1-9 (British Council)
04
CLIL
10
Jazykový
asistent
29
Navázání
zahraniční
spolupráce
40
Výukové
materiály
CLIL
44
Závěrem
o
b
s
a
h
Úvodem
Cílem této publikace je podělit se
s vámi o užitečné výstupy z projektu Ianua Linguarum Reserata („Janička“). Projekt, který se zaměřil na
zlepšení jazykových schopností žáků
a učitelů základních škol, realizovala
společnost Scio ve spolupráci s British Council. Na 40 zúčastněných
školách proběhla integrace metody
CLIL do výuky za pomoci 40 školních
jazykových asistentů, kteří na daných
školách působili více než 8 měsíců.
Zahraniční jazykoví asistenti zde
vyučovali metodou CLIL odborné
předměty zejména na 1. stupni. Dále
školy získaly metodickou pomoc
a poradenství při zvyšování jejich
zapojení do mezinárodních projektů
a pro učitele i školení didaktických
kompetencí k výuce cizích jazyků.
Školní asistent je v realitě současného českého školství vnímán spíše
v kontextu pomocné síly pedagoga,
která má na starosti žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. V projektu „Janička“ byla realita jiná. Školní
jazykový asistent asistoval pedagogům v hodinách odborných předmětů a ve vyhrazeném čase předával
dětem faktické znalosti předmětu.
Angličtina tak nebyla předmětem
třikrát v týdnu, ale komunikačním
prostředkem, díky němuž se žáci do-
/2
zvěděli něco nového z jiných předmětů. Tato metoda se nazývá CLIL
a představuje jeden ze současných
trendů základního vzdělávání v Evropě. Více se o ní dozvíte v následujících kapitolách. Náš projekt pracoval
s anglickým jazykem, ale můžete si
za něj dosadit jakýkoli jiný cizí jazyk,
který budete na vaší škole považovat
za přínosný. V této publikaci používáme dále termíny jazykový asistent,
školní jazykový asistent a zahraniční
jazykový asistent jako synonyma.
Kromě práce se školními jazykovými asistenty vám představíme i další
možnosti rozvoje jazykových dovedností žáků a pedagogů. V rámci RVP
pro předmět Člověk a jeho svět jsme
vybrali 20 témat, ke kterým jsme
s rodilými mluvčími natočili videa.
Videa jsme doplnili o pracovní a metodické listy. Video lekce jsou volně
k dispozici online včetně metodik
a pracovních listů pro žáky. Jak s videi pracovat a kde je najdete se dozvíte v kapitole 4.1. VideoCLIL.
Ve třetí kapitole věnující se navazování mezinárodní spolupráce se
s vámi podělíme o to, jak specialisté
na mezinárodní projekty pomáhali
školám při sepisování žádostí o zapojení do mezinárodních programů,
s navazováním spolupráce s partnerskými školami a dalšími internacio-
nalizačními aktivitami. Nabídneme
vám praktické rady a tipy, jak se do
mezinárodních projektů zapojit a jak
se poprat s administrativou projektů.
Věříme, že pro vás budou následující stránky inspirací a přinesou vám
tipy, které využijete v praxi při rozvoji výuky jazyků na vaší škole.
Přejeme vám příjemné čtení!
Tým projektu Ianua Linguarum
Reserata („Janička“)
/3
clil
1.1. Co je to clil
„Můj pohled na CLIL byl zpočátku nedůvěřivý. Chtěli jsme tuto metodu vyzkoušet, a pak se rozhodnout, zda je
či není přínosem. Nyní mohu říci, že
přínosem rozhodně je.“
/ředitelka ZŠ Čachovice
Integrovaná výuka předmětu a cizího jazyka (CLIL, tj. content and language integrated learning) je vyučovací metoda založená na výuce
odborného předmětu prostřednictvím cizího jazyka, kdy si žák osvojuje znalosti a dovednosti v obou
předmětech současně. Žákům tato
metoda umožňuje jejich nově nabyté jazykové dovednosti okamžitě
prakticky využít a současně zvyšuje
dobu jejich vystavení cizímu jazyku,
aniž by se zvyšovala celková doba
výuky. Žáci si díky využívání metody
CLIL uvědomí, že cizí jazyk je především komunikačním prostředkem
a ne jen dalším školním předmětem.
Metoda CLIL mimo jiné rozvíjí mezikulturní poznání a porozumění, dále
/4
kognitivní dovednosti, přemýšlení
v cizím jazyce a komunikační dovednosti, zlepšuje jazykové znalosti,
zvyšuje motivaci a sebedůvěru studentů jak v jazyce, tak ve vyučovaném předmětu.
Ideálními realizátory CLILu jsou učitelé s aprobací v daném předmětu
a zároveň v cizím jazyce, případně
s dobrou znalostí jazyka bez aprobace. Na 1. stupni ale velmi dobře
funguje i zapojení jazykáře, který
prošel CLIL školením a nemá aprobaci v odborném předmětu. Často
dochází i k tomu, že na vedení hodin
se podílejí dva učitelé, kteří se na hodiny připravují společně – „jazykář“
a „předmětář“. Zde je právě vhodný
prostor pro zapojení jazykového asistenta.
Z našich zkušeností se dá metoda
CLIL včlenit téměř do každého předmětu. Vždy bude záležet na konkrétní situaci – kteří vyučující jsou metodě otevřeni, jakou mají aprobaci
nebo k jakým předmětům má vztah
zahraniční jazykový asistent. Je důležité, aby ředitel, který se rozhodne
metodu CLIL na své škole zavést, měl
podporu jak pedagogů, tak i rodičů.
Pak se dají překonat všechny případné překážky. Důležité je reagovat
pružně na aktuální potřeby žáků.
To, jakým způsobem se škola rozhodne metodu CLIL do výuky začlenit, záleží na konkrétních okolnostech a jejích možnostech finančních,
personálních i časových. Ať už to
bude v rámci stávajícího pedagogického sboru, se zapojením zahraničního asistenta či s využitím CLIL materiálů (videí a učebnic), rozhodně
vždy půjde o obohacení výuky, které
přinese řadu benefitů jak žákům, tak
pedagogům.
„Já tuto metodu velice vítám.
V propojení cizího jazyka s ostatními předměty vidím budoucnost
našeho školství. Nemůžeme stále
oddělovat výuku cizího jazyka. Žáci
by měli v průběhu školní docházky
získat hlavně komunikační schopnosti, přirozeně reagovat na běžné
situace. Projekt dává možnost získat a rozšířit si dovednosti.“
/ředitelka ZŠ a MŠ Lochovice
/5
1.2. Proč začít s CLILem
už na 1. stupni ZŠ
„Při vstupu do projektu jsem se obávala, že na tuto metodu naši žáci
nejsou ještě dostatečně jazykově vybaveni. O metodě CLIL jsem měla
povědomí spíše u žáků na 2. stupni
ZŠ. V průběhu roku jsem zjistila, že
malá slovní zásoba žáků není vůbec
překážkou, ba naopak. Žáci se snažili
poslouchat a rozumět všemu, co asistentka říkala. Hned z počátku výuky
si osvojují správnou výslovnost, přízvuk, utvářejí si kladný vztah k cizímu jazyku. Asistentku jsme využívali
v 1. a 2. ročníku ZŠ i v naší MŠ – hrou
a spoustou názorného materiálu si
děti brzy získala.“
/ředitelka ZŠ a MŠ Hošťka
„O této metodě jsme věděli, nedokázali jsme si ale představit její použití,
hlavně na 1. stupni. Realita byla úplně jiná. Děti vstřebávají nová slovíčka a pojmy velice rychle, rády se učí
něco nového, rády si hrají a soutěží.
Byli jsme mile překvapeni, jak rychle
se přizpůsobily.“
/ředitel ZŠ a MŠ Horní Benešov
/6
S obavami a skepsí jsme se na začátku našeho projektu setkávali poměrně často. Učitelé měli pocit, že
žáci, kteří ještě nezačali s výukou
angličtiny vůbec, popřípadě jejich
úroveň byla hodně nízká, nemohou
být schopni porozumět a komunikovat. Ti, co to s námi „riskli“, byli příjemně překvapeni. Mladší děti jsou
totiž spontánní, rychle se učí a mají
výbornou zvukovou i obrazovou paměť. Kreativní jazykový asistent dokáže v dětech probudit zájem a udržet si jejich pozornost. Výhodou je,
že děti se v tomto věku rády předvádějí a pochlubí s novými znalostmi,
aniž by se styděly za chyby nebo výslovnost. Prostě pokud mají správné
vedení, snáze komunikují a cizí jazyk
rychle přijmou jako přirozený komunikační prostředek. Důležité je udržet jejich zájem a pozornost. Proto
se na 1. stupni používají kratší jazykové bloky (tzv. soft CLIL) ve formě
her, říkanek a písniček a „výuka“ dává
přednost slovní zásobě před gramatikou. Děti si vystačí s malou, ale základní slovní zásobou (barvy, čísla,
geometrické tvary, hračky, jména,
pokyny apod.), kterou získávají právě například z básniček a písniček.
Osvojování si nových frází a slovíček
pro ně navíc dostává i další reálný
smysl – domluvit se s někým, s kým
chtějí komunikovat.
„Dítě se učí anglicky, protože má potřebu něco sdělit svému jazykovému
asistentovi a nejenom dostat jedničku. Potěšilo mě, když si děti dokázaly
dát věci do souvislostí s již osvojenými poznatky nebo odvodit a intuitivně porozumět neznámému anglickému slovu, aniž by bylo cílem se dané
slovo učit.“
tito žáci by měli buď pobývat nějakou
souvislou dobu v určité zemi, kde by
se museli nějak dorozumět, nebo by
tato metoda měla přirozeně přejít do
všech předmětů.“
/ředitelka ZŠ a MŠ Lochovice
/vyučující ZŠ a MŠ Lochovice
Výuka angličtiny v 1. a 2. třídě ZŠ
by měla směřovat k seznámení se
s jazykem, hlavně s jeho zvukovou
stránkou. Právě při prvním seznamování se s jazykem by mělo být
dítě vedeno odborníkem. Odborník
v 1. třídě dokáže děti k výuce jazyka získat a zejména dbát, aby se žáci
naučili správnou výslovnost, protože
špatně získané návyky výslovnosti se
velmi těžko odnaučují. To vše ideálně splňují zahraniční jazykoví asistenti. Stojí někde na pomezí mezi
učitelem a žákem, mohou si tedy
dovolit méně formální vztahy s dětmi, což určitě pomáhá bořit bariéry
a odstraňovat ostych.
„Nejvíce mě překvapilo zjištění, že
žáci na 1. stupni na rodilého mluvčího
reagují více spontánně, bez ostychu,
žáci 2. stupně již přemýšlejí o stavbě věty, o slovní zásobě. Myslím si, že
/7
Jak vidí využívání metody CLIL
ve vyučování na 1. stupni
ředitelé základních škol?
Pro zavedení metody CLIL již na
1. stupni ZŠ hovoří mnoho argumentů. CLIL výuka umožňuje žákům
používat cizí jazyk přirozeně – žáci
se během výuky přestanou soustředit na jazyk a zaměřují se na výuku
nejazykového předmětu. Nezáměrně se tedy učí cizí jazyk během výuky
jiného předmětu. Výzkumy a praktické zkušenosti ze škol svědčí o tom,
že „pokrok žáků v jazyce je obvykle
mnohem rychlejší a většina žáků dosáhne vyšší jazykové úrovně než při
tradičním vyučování.“
(GONDOVÁ, 2013)
Mezi nesporné výhody patří to, že
CLIL učí žáky komunikovat v cizím jazyce v různých situacích, což je lépe
připraví na trh práce či život v zahraničí. Pro samotnou školu je jistě
prospěšné, že tato výuka s sebou
přináší rozvoj pedagogů, větší míru
spolupráce pedagogického sboru
a samozřejmě i to, že škola uplatňující CLIL se stává konkurenceschopnější (může přilákat více nových žáků
a zvýšit prestiž školy v očích rodičů).
Velmi důležitá je především zpočátku důkladná příprava učitele na vyučovací hodinu. CLIL je v současnosti
/8
v ČR podporován více na 2. stupni
ZŠ a v mladších ročnících víceletých
gymnázií, což by mohlo vzbuzovat
obavy, jestli má učitel na 1. stupni
ZŠ dostatečnou metodickou podporu1). Materiálů pro podporu učitelů je
však díky poměrně velkému rozvoji
této metody v poslední době dostatek i pro 1. stupeň. Vše nicméně
předpokládá větší vynaložené úsilí
učitelů na přípravu výuky. Rozhodně
se to ale vyplatí!
Někteří učitelé můžou mít obavy
nejen z menší metodické podpory,
ale samozřejmě i ze samotného používání cizího jazyka. Jistě ne všichni učitelé mají angličtinu na takové
úrovni, aby ji mohli bez obav používat. Ale jelikož úroveň angličtiny je
na 1. stupni ZŠ elementární, tak ani
nároky na učitele nejsou přehnané.
Výuku metodou CLIL na 1. stupni bez
výrazných problémů zvládne každý,
kdo má maturitní zkoušku z cizího
jazyka a jistě i ten, kdo má alespoň
základy cizího jazyka. Navíc na každé škole je jistě pedagog, který cizí
1)
Jednou z mála učebnic, které jsou
zaměřeny na CLIL metodu a jsou určeny
pro 1. stupeň ZŠ je Incredible English (OUP
Oxford)
jazyk ovládá na vyšší úrovni a může
kolegům pomáhat. Takže tato metoda nevede pouze k rozvoji žáků,
vede i k rozvoji spolupráce v pedagogickém sboru a k rozvoji pedagogů samotných.
Pro zavedení CLILu ve škole je důležité přesvědčit i rodiče žáků. Pokud
ale rodiče přijmou myšlenku o nut-
nosti ovládat v současnosti cizí jazyk (osvícený rodič zcela jistě), tak
rozhodnutí o zavedení této metody
do výuky určitě přivítají.
/Mgr. Přemysl Janeček,
ředitel ZŠ Pozlovice
/9
Jazykový
asistent (ja)
2.1. Proč by si škola
měla pořídit
jazykového asistenta?
„Spolupráce s asistentem pro nás
byla jednoznačně velikým přínosem.
Dětem pomohla zbavit se ostychu
komunikovat v cizím jazyce, rozšířila
se jim slovní zásoba. Stejný přínos byl
i u učitelů, kteří docházeli na kurzy
angličtiny k asistentovi v odpoledních
hodinách.“
/ředitelka ZŠ Čachovice
Jazykový asistent přináší do vyučování svěží vítr, nové pohledy a funguje jako silný motivační činitel pro
žáky i pro učitele. Neznamená to, že
je třeba měnit vše zaběhlé, ale je to
příležitost načerpat inspiraci a získat
nový pohled. Jak již bylo zmíněno
výše, pozice asistenta je výjimečná
v tom, že umožňuje navázat méně
formální vztahy a zbavit tak žáky
ostychu při komunikaci. K osvojování a procvičování jazyka dochází
na základě přirozeně vznikajících
situací. Jazykový asistent je zárukou
/10
toho, že žáci získají kvalitní jazykové
základy, zejména co se týká výslovnosti a slovní zásoby a jistého citu
pro každodenní užívání jazyka.
„Každá nová zkušenost je obohacení,
oživení, zpestření. Určitě žáci jinak
reagují na známého učitele a jinak na
někoho cizího. Není třeba se ničeho
obávat, vše se brzy stane přirozeností.“
/ředitelka ZŠ a MŠ Hošťka
Samozřejmě, že metodu CLIL může
využívat i místní učitel, který má základní jazykové znalosti a chuť pustit
se do něčeho nového. Velkou roli při
zapojení asistenta hraje ale i to, že
je na škole novým prvkem, tím spíš,
pokud jde o asistenta zahraničního.
V takovém případě je samozřejmým
benefitem nejen dokonalá znalost
jazyka, ale i multikulturní přístup.
„Žáci si uvědomili důležitost znalosti
jazyka a nevýhody jazykové bariéry.“
/vyučující ZŠ Kralupy n. Vltavou
„Spolupráce se zahraničním asistentem nám přinesla naprostá pozitiva –
nenásilnou a zábavnou formu výuky
spojenou s odstraněním počátečních
zábran dětí i dospělých zaměstnanců. Zvýšení prestiže školy, ocenění
ze strany rodičů.“
/ředitelka 1. ZŠ Bruntál
A co na spolupráci s jazykovým
asistentem a využití metody CLIL
říkají rodiče?
„Během tohoto školního roku jsme
pocítili změnu v jeho vztahu k angličtině. Pořád doma používá nějaká
slovíčka, písničky a hlavně sourozenci se mezi sebou chlubí, co se naučili
a co umí nového. O asistentovi mluví
pořád. Tento projekt je určitě super.
Myslím si, že to dětem hodně dalo.
Takový asistent by určitě měl být každý rok na každé škole. Děti angličtinu
určitě vnímají jinak, když někdo takový na škole je a líp se jim to určitě učí.
Prostě je to super.“
/rodič žáka ze ZŠ Moravské Prusy
/11
2.2. Co je potřeba zařídit?
V této kapitole se budeme věnovat
specifikům, na která je třeba se zaměřit v případě, že se rozhodnete
ke spolupráci s jazykovým asistentem ze zahraničí. Asistenta můžete hledat v zahraničí, ale můžete
i oslovit rodilého mluvčího, který už
v republice působí třeba jako učitel
angličtiny. Vše záleží na okolnostech
a na vašich možnostech. Podle toho
se také bude odvíjet, co budete muset v souvislosti s působením jazykového asistenta na vaší škole zařídit.
V první řadě je třeba se ujistit, že
má váš jazykový asistent v pořádku všechny zákonné dokumenty.
Do této kategorie patří pracovní povolení, pracovní smlouva a zákonné
pojištění. Vzhledem k tomu, že jazykový asistent zpravidla nebude místní, ba co víc, většinou k vám přijede
z jiné země, kde mají jiné podmínky
i zvyky, bude na vás zařídit, aby se
u vás rychle zabydlel a mohl se soustředit na práci.
Kromě běžných informací, které dáváte každému novému zaměstnanci
(nastavení pravidel spolupráce, seznámení s kolegy a se způsobem fungování školy, s benefity, postupem
při čerpání dovolené atd.), musíte
počítat i s tím, že bude třeba nového
kolegu ze zahraničí blíže seznámit
/12
s českou kulturou, vysvětlit mu, kdy
jsou jaké státní svátky a prázdniny,
dát mu důležité kontakty, informovat ho např. o tom, jak postupovat
v případě nemoci, co všechno pokrývá zdravotní pojištění apod.
V ideálním případě se vám podaří vyčlenit jednoho z učitelů jazyků
jako koordinátora, tedy osobu, která bude s asistentem v pravidelném
kontaktu, pomůže mu postupně
překonávat jazykové bariéry, představí ho místní komunitě, pomůže
v případě řešení možných každodenních problémů třeba s ubytováním či návštěvou lékaře. Také by měl
minimálně ze začátku fungovat jako
prostředník při komunikaci s kolegy,
kteří se zatím ostýchají komunikovat
v cizím jazyce.
Ve většině případů bude nutno, aby
škola jako zaměstnavatel zajistila
asistentovi ubytování, a to formou
školního bytu, případně pronajatého bytu; možná je také forma ubytování u jednoho z vyučujících. Není
nutné, aby škola jazykovému asistentovi ubytování plně hradila, ale
jeho náklady by neměly přesáhnout
cca ¼ jeho čisté měsíční mzdy. Levné, ale komfortní bydlení bývá pro
jazykové asistenty silným motivačním prvkem a umí být v tomto ohledu poměrně vybíraví.
Výraznější náklady na cestování
do práce nesou asistenti nelibě. V
případě městské hromadné dopravy
nebývá problém, v případě přejíždění mezi obcemi je dobré nabídnout
svezení autem ze strany kolegů-učitelů, kteří jezdí stejným směrem.
my v ČR. Pokud nic z toho nesplňují,
vyřízení nezbytné administrativy je
zdlouhavé a náročné (samotné vyřízení 60–150 dní, přípravné práce 3–4
týdny).
Obecně lze říci, že jazykový asistent
uvítá vše, co mu sníží životní náklady
a neukrojí velký díl z obvykle nevelkého platu.
Z praktických důvodů doporučujeme
limitovat počáteční výběr jazykového asistenta pouze na cizince / rodilé mluvčí ze členských zemí EU, popř.
cizince ze zemí mimo EU, kteří jsou
rodinnými příslušníky občana EU žijícího v ČR. Ty je možné zaměstnat
bez povolení k pobytu, jen je třeba
je nahlásit na Úřadu práce (Informace o nástupu zaměstnání – o vyslání k výkonu práce občana EU/EHP
a Švýcarska nebo jeho rodinného
příslušníka, nebo cizince, který nepotřebuje povolení k zaměstnání na
území ČR – § 87 zákona č. 435/2004
Sb., o zaměstnanosti).
Pro cizince z nečlenských zemí EU,
kteří ani nejsou rodinnými příslušníky občana EU žijícího v ČR, ve zkratce platí, že musí mít povolení k trvalému pobytu v ČR, nebo povolení
k dlouhodobému pobytu založené
na Zaměstnanecké kartě od jiné fir-
Tip: V počáteční komunikaci doporučujeme nespoléhat se na ujištění
„sporných“ uchazečů, že to které povolení mají, ale bez výjimky vyžadovat zaslání skenu.
Cizince z členských zemí EU (a rodinné příslušníky občana EU) je třeba
nahlásit ve stanovené lhůtě na spádovém úřadu práce zaměstnavatele
(nástup do zaměstnání) plus návazně pak na spádových úřadech práce jednotlivých škol (vyslání k výkonu práce) – pokud se tyto spádové
úřady neshodují. V případě všech
přesunů ze školy na školu, odchodů,
nových nástupů, vyslání je nezbytné
toto ve stanovených lhůtách aktualizovat.
/13
2.3. Jak financovat
jazykového asistenta?
Zjistěte, zda na některé ze škol
ve vašem městě či okolí už jazykového asistenta nevyužívají
– mohli byste se o něj „podělit“
a tím snížit náklady.
Oslovte místní firmy, zdali by neměly zájem o kurzy angličtiny
s rodilým mluvčím – mohli byste se tak o asistenta podělit, vám
by stačily prostředky na částečný
úvazek a asistent by měl možnost získat další příjem jinde.
Oslovte rodiče, řekněte jim
o projektu a jeho reálném dopadu, vzbuďte v nich zájem
a nechte také je, aby se snažili
nalézt cesty, jak zapojit jazykového asistenta do výuky jejich dětí.
Požádejte o příspěvek město či
obec.
Poohlédněte se po grantech.
Pokud je ve vašem městě více základních škol, je vhodné spolupracovat. Když
budete žádat o podporu od města jako „sdružení“ škol, budete mít větší šanci
na úspěch.
/14
2.4. Jak se ve škole
připravit na přítomnost
Jazykového Asistenta? tenta hledat (třeba pracují na jiném
„Učitelé měli zpočátku obavy, že jim
někdo cizí ‚uvidí‘ přímo do hodiny,
a že je to časově omezí (méně minut v hodině pro sebe). Většina ale
postupně přítomnost asistenta vysoce
ocenila a vítala.“
projektu s partnerskou zahraniční
školou apod.). Je také vhodné učitele
upozornit na možné změny v rozvrhu a hlavně je ujistit, že přítomnost
jazykového asistenta nijak neohrozí
jejich postavení a plán výuky, ale naopak přispěje k jejímu obohacení.
/ředitelka ZŠ Bruntál
Je možné, ba pravděpodobné, že ne
všichni pedagogové na škole budou
z přítomnosti jazykového asistenta nadšeni. Obavy se mohou týkat
i samotné metody CLIL. Tomuto se
dá pomoci například tím, že vybrané učitele pošlete na kurz CLIL*
nebo jim umožníte navštívit někde
ukázkové CLIL hodiny. Pomoci mohou například i CLIL videa, o kterých
bude řeč v kapitole IV.
Celkově je vhodné prodiskutovat
vaše rozhodnutí o zavedení metody CLIL a zapojení zahraničního jazykového asistenta do vyučování se
členy pedagogického sboru předem
– probrat, které předměty by byly
vhodné pro zavedení CLIL, domluvit se, kdo by mohl fungovat jako
koordinátor či kontaktní osoba pro
asistenta a rozptýlit jejich případné
obavy. V neposlední řadě právě učitelé mohou mít tipy na to, kde asis-
*British Council nabízí online kurz
CLIL Essentials, který je primárně
určen učitelům odborných předmětů. Základní informace o kurzu je na
webu British Council, v oddíle Online
teacher development courses.
Podrobnější info je na http://www.
vzdelavanivsem.cz/databaze-kurzu/
kurz/5013-metodika-clil-pro-ucitele-2-st-zs-a-ss-clil-essentials-e-learning.
„Počáteční obavy ze spolupráce z důvodu jazykové bariéry brzy vymizely,
učitelé se postupně sami hlásili k zapojení jazykového asistenta do svých
vyučovacích hodin, pomohla účast
učitelů v kurzech, samozřejmě rozhoduje i osobnost asistenta.“
/ředitel ZŠ Brno
/15
Dalším důvodem častých obav učitelů, je, že jejich znalost jazyka není
dost dobrá na to, aby se se zahraničním jazykovým asistentem domluvili.
Tyto obavy se v mnoha případech
ukážou jako liché – stačí se jen zbavit
ostychu a začít komunikovat. Určitě
jsou ale způsoby, jak se to dá zvládnout, i když český učitel nemluví anglicky.
Například:
Za pomoci angličtináře/koordinátora neboli učitele, který má jazykového asistenta na starosti.
S využitím žáků nejvyšších ročníků,
kteří rádi s komunikací pomohou.
Např. v našem případě pomáhali
v hodinách nejnižších ročníků, kde
třídní učitelka anglicky nemluvila,
takže je to jistým způsobem motivovalo.
V některých třídách se najdou žáci,
kteří třeba pobývali s rodiči v zahraničí, mají jednoho rodiče cizince nebo
se naučili angličtinu z počítačových
her. Učitelé mohou využít těchto dětí
k pomoci ostatním.
Prací ve skupinách, kdy má každé
dítě svou funkci – jeden má slovník,
/16
jeden hlídá čas, jeden zapisuje nápady nebo úkoly, které mají řešit, s tím,
že v každé skupině je někdo s lepší
úrovní angličtiny.
Fungovaly i případy, kdy český učitel a jazykový asistent komunikovali pomocí slovníku, internetového
překladače a s použitím rukou i nohou :). Hlavní je chtít a pak to bude
fungovat.
Anglická zdatnost žáků není rozhodující, protože jazykový asistent by
měl výuku připravovat podle jazykové vybavenosti dané třídy. Tzn. volit
takové aktivity a takovou úroveň angličtiny, aby žáci byli schopni pochopit, co se po nich chce, a rozuměli
kontextu práce jazykového asistenta.
V tomto směru tedy není třeba se
nijak zvlášť na příchod asistenta připravovat.
2.5. Kde sehnat vhodného
jazykového asistenta?
Rozhodne-li se škola pro jazykového asistenta, je nezbytné začít
s přípravami co nejdříve – ideálně
se začátkem druhého pololetí. Inzeráty doporučujeme podat nejpozději v dubnu až květnu a pohovory
se zájemci uzavřít během měsíce
června, aby již před zahájením hlavních školních prázdnin byl jazykový
asistent vybrán.
V případě občanů EU (tedy včetně
občanů Velké Británie) není nutno dalekosáhle vyřizovat pracovní
agendu. V případě občanů z anglofonních a jiných zemí mimo EU (USA,
Kanada, Austrálie, Nový Zéland
apod.) počítejme s min. 3–4 měsíci
času pro vyřízení povolení k pobytu
a pracovního povolení.
Pro hledání zahraničního jazykového
asistenta doporučujeme využít především následující zdroje:
expats.cz
Webový portál http://www.expats.
cz/jobs/ je velmi jednoduchý a dle
naší zkušenosti nejefektivnější způsob, jak sehnat jazykového asistenta. Systém je jednoduchý a funguje
na principu kreditů, které si online
zakoupíte. Expats.cz je portál navště-
vovaný zejména cizinci působícími
v České republice, dále také jazykově zdatnými Čechy hledajícími práci
v mezinárodním prostředí a i zahraničními zájemci o práci v České republice. Nabízí se vám tak pestřejší
škála kandidátů.
Dům zahraniční spolupráce (DZS)
Dům zahraniční spolupráce také
disponuje seznamem lektorů angličtiny, kteří mají zájem vyučovat
v České republice. Pro zařazení na
seznam se lektoři online zaregistrují
a vyplní o sobě základní údaje. Školy
je pak mohou kontaktovat už přímo.
V případě zájmu o tuto službu nebo
spolupráci s DZS se můžete přímo
obrátit na Akademickou informační
agenturu, která poskytuje i návod na
vyřízení potřebných formalit jazykových asistentů – http://www.dzs.cz/
cz/akademicka-informacni-agentura/.
praguepost.com
Online zpravodajský portál www.
praguepost.com vznikl v Praze před
více než dvaceti lety jako tištěný anglicky psaný deník. Dnes je navštěvovaný čtenáři z celého světa. Součástí portálu je i inzertní sekce.
/17
tefl.com
Od roku 1997 funguje portál www.
tefl.com jako zprostředkovatel práce
mezi učiteli jazyků a jejich potenciálními zaměstnavateli.
jobs.cz
Portál http://www.jobs.cz/ je tradiční platforma nabídky práce. V porovnání s výše zmíněným expats.cz
má sice větší návštěvnost, ale uveřejnění poptávky je proto nákladnější. Paradoxně velkou nevýhodou
je i fakt, že jej využívá velmi široká
paleta zájemců o práci, kteří by pouze v menšině byli zaujati nabídkou
pozice jazykového asistenta, anebo
odpovídali vašim požadavkům.
Zahraniční partnerské školy (pokud jste v nějakém takovém projektu
zapojeni)
Další školy a instituce ve vašem
městě/regionu
Známí, kamarádi a příbuzní známých a kamarádů
Opravdu to funguje! Mnozí cizinci působící v České republice mají
známé nebo příbuzné, které by také
lákalo podívat se sem a přijet za jistou prací, takže to neváhejte zkusit
i touto cestou.
/18
2.6. Jaké kvalifikační
předpoklady by měl
jazykový asistent mít?
Jazykový asistent by měl prokázat
jazykové znalosti na určité úrovni,
dále by měl mít zkušenosti s prací s dětmi a měl by mít i jisté povahové a osobnostní kvality. Pokud
nejde o rodilého mluvčího daného
jazyka, doporučujeme ověřit, zda má
některý z mezinárodně uznávaných
certifikátů o úrovni jazyka – viz dále.
Jelikož zde mluvíme o jazykovém
asistentovi v souvislosti s využíváním metody CLIL ve výuce, je nezbytné, aby měl také vzdělání nebo
zkušenosti týkající se CLILu. Neexistuje jednotná mezinárodně rozšířená CLIL kvalifikace, je tedy v tomto
směru vhodnější ptát se jazykového
asistenta na konkrétní příklady, jak
používá CLIL metodu ve své praxi.
Otázka „rodilý“ vs. „nerodilý“ jazykový asistent vzbuzuje velké emoce a dělí jejich zastánce a odpůrce
na dva takřka nesmiřitelné tábory.
V rámci projektu Janička jsme spolupracovali jednak s rodilými mluvčími, ale i s mluvčími nerodilými, kteří
svou perfektní znalost angličtiny doložili některou z mezinárodních jazykových zkoušek. Tento postup se
nám osvědčil, protože vnesl do spolupráce se školami multikulturní prvek.
Při rozhodování je třeba si položit
následující otázku: Co od JA a jeho
působení ve škole očekáváme?
Z našich zkušeností vyplývá, že pokud bude jazykový asistent působit
na 1. stupni ZŠ, kde znalost cizího
jazyka zpravidla nepřesahuje úroveň A1, jsou jeho schopnosti metodicky s žáky pracovat a získat jejich
pozornost a nadšení pro cizí jazyk
důležitější než znalost nuancí jazyka
na úrovni mateřštiny.
Pro výběr jazykového asistenta je
dobré si stanovit některé minimální
podmínky, které se budou lišit podle
toho, o jakého zájemce se jedná:
a) jazykový asistent je rodilý
mluvčí daného cizího jazyka
Měl by prokázat dostatečně dlouhou praxi v práci s dětmi (třeba v zájmové činnosti), jako jazykový asistent v předchozím působišti, student
pedagogického oboru VŠ apod.
Přimlouváme se, aby měl ukončené
bakalářské studium, které je předpokladem určité kulturně-společenské
úrovně.
Velmi vítaná je základní metodická
průprava pro výuku cizího jazyka,
pro angličtinu např. CELTA, TEFL,
/19
zkouška TKT aj. Co se týče angličtiny, je dobré si uvědomit, že ve světě
existuje velký počet tzv. uznaných
variant (recognised varieties) angličtiny a tento jazyk se stal jistým
globálním vlastnictvím. Nemůžeme
tedy počítat s tím, že se v reálném
životě vždy setkáme jen s rodilým
a vzdělaným Londýňanem. Je tedy
dobré počítat s tím, že i rodilý mluvčí může mít silný a pro nás nezvyklý
přízvuk.
b) jazykový asistent není rodilý
mluvčí daného cizího jazyka, ale je
cizinec (neovládá ČJ)
Zde je dobré požadavky zpřísnit
v tom smyslu, že je nutno zaručit
správné zvládnutí zvukové podoby
cizího jazyka. Zájemce o místo JA by
se ještě měl prokázat certifikátem
o úrovni jazyka C2, a to z důvodu
spolupráce s českými učiteli odborných předmětů, kteří interakci během školního roku využijí pro vlastní
zlepšení v jazyce. Obecně jsou dobré
zkušenosti s cizinci ze zemí EU, kteří
absolvovali oborové studium daného jazyka (ideálně učitelský směr)
a získali některý z mezinárodně
uznávaných certifikátů pro výuku cizího jazyka, pro angličtinu např. CELTA/DELTA, TEFL, TKT, apod.
/20
c) JA je výborný angličtinář, ale je
Čech
I přes vynikající příklady metodicky a jazykově zvládnuté praxe toto
raději nedoporučujeme z důvodu
perfektní znalosti češtiny, což žáci
obvykle rychle vypátrají a svádí to
k tomu, že z jazykového asistenta se stane asistent „český“. Navíc
je pak škola ochuzena o benefit
prvků jiné kultury ve výuce i v životě
školy.
Co se týká osobnostních rysů a přístupu, měl by být asistent vstřícný,
trpělivý, s kladným vztahem k dětem, měl by sám přicházet s nápady na zpestření výuky. Měl by mít
chuť účastnit se akcí školy a zapojovat se i do mimoškolních aktivit a do života komunity. Musí být
komunikativní, týmový hráč, být
schopen stanovit si priority a rychle se rozhodovat, mít organizační
schopnosti a hlavně smysl pro humor a pro dobrodružství.
Pokud se rozhodnete pro zahraničního asistenta, bude mít vaše prvotní
komunikace pravděpodobně z velké
části pouze písemnou podobu, takže sice můžete posoudit kvalifikaci
a písemný projev, ale špatně se vám
bude posuzovat, jestli je pro vás
daný uchazeč vhodný jako osobnost.
Pokud to bude jen trochu možné,
doporučujeme ústní pohovor alespoň po telefonu nebo přes Skype.
A ačkoliv je obtížné zjistit během
krátkého interview vše výše uvedené, tuto část nepodceňujte. Osobnost asistenta je zásadní pro dosažení žádaného efektu rozvoje jazyka
na vaší škole.
Užitečné je předem od zájemců
o spolupráci zjistit i jejich představy
a očekávání, abyste předešli možným nedorozuměním. Představte
jim vaši školu a způsob jejího fungování i vaše město a komunitu – měli
by u vás strávit minimálně rok života, takže se musí rozhodnout, jestli
jsou ochotni pracovat třeba v malé
vesničce nebo jestli je pro ně klíčové
působit ve větším městě apod. Také
se nám osvědčilo zjistit si u kandidátů jejich zájmy a koníčky, které jsme
pak mohli sladit se školními i mimoškolními aktivitami. Například sportovně zaměřený uchazeč se jistě lépe
zapojí ve sportovní škole než ve škole umělecké.
/21
2.7. Jak probíhá každodenní spolupráce v
praxi a jak z ní vytěžit
maximum?
Je na škole, aby si vytvořila vlastní
pravidla fungování tak, aby to vyhovovalo jejímu již zaběhlému systému. V našem případě některé školy
nastavily pevný rozvrh, dle kterého
se JA řídil. Jiné školy plánovaly rozvrh na dva týdny dopředu, některé
pouze na týden. Další školy připravily prázdný rozvrh JA na nástěnku
ve sborovně, a učitelé si jej zapisovali do hodin na následující týden
podle toho, jak jim JA zapadal do
jejich třídního vyučovacího plánu.
Také se osvědčil systém možnosti
nasazení JA do dvou různých tříd v
rámci jedné vyučovací hodiny s tím,
že někdy byl v obou třídách cca 20
minut a někdy jen v jedné celou
hodinu, s ohledem na potřeby učitelů. Každá varianta má své výhody
a nevýhody, nejdůležitější ale je, aby
si systém komunikace a spolupráce
domluvila každá škola zvlášť podle
vlastních zvyklostí a také podle toho,
co vyhovuje danému JA.
„První dva měsíce projektu jsem
musela s asistentkou hodně spolupracovat – pravidelně se setkávat
po vyučování: seznámit asistentku
s tematickými plány, se zapisováním
/22
do třídní knihy, plánovat průběh jednotlivých hodin. Později se spolupráce urychlila.“
/vyučující ZŠ Moravské Prusy
Zapojení asistenta do jednotlivých
hodin záleží na domluvě s učitelem.
Důležité je shodnout se hned na začátku na základních pravidlech, která upraví vzájemnou komunikaci
(četnost a způsob předávání si informací), způsob plánování učební jednotky, rozdělení vyučovacích
jednotek, stanovení kompetencí ve
vztahu k žákům a způsob společného hodnocení. Stanovení jasných
pravidel a pravidelná komunikace
práci velmi usnadní a zároveň se tak
předejde možným nedorozuměním
a problémům.
Za vedení hodiny a dodržování
učebního plánu primárně zodpovídá
učitel a má tedy právo veta. Je ale
třeba si uvědomit, že aby byla práce asistenta efektivní, musí dostat
v hodinách dostatek času a prostoru a také mít od učitele předem
dostatek informací o probírané látce a úrovni žáků – jak v jazyce, tak
v odborném předmětu.
Možností společného
je celá řada:
plánování
dlouhodobý plán, tedy např. sepsat
s JA jednotlivé struktury vyučovacích
hodin tak, aby jim dobře rozuměl
a mohl k nim (nebo k jejich částem)
provádět přípravu,
střednědobý plán na týden či dva
dopředu,
krátkodobý plán, tedy z hodiny
na hodinu. I u krátkodobého plánování je ale třeba sdělit JA alespoň
den předem vaše požadavky a očekávání.
„Musela jsem více rozplánovat hodinu, domluvit se s jazykovou asistentkou vždy na jejím průběhu den
předem – přípravy byly složitější,
ale hodiny pak zajímavější!“
/vyučující ZŠ a MŠ Cehnice
V úvahu přicházejí různé způsoby vedení hodin – např. učitel a asistent se
ve výuce střídají a vedou každý svou
část hodiny, nebo jeden učí celou
hodinu a druhý pozoruje, případně
pracují paralelně ve skupinách, nebo
asistent opravdu jen asistuje učiteli.
„Domluvily jsme se na tématu, které si JA do části hodiny zpracovala někdy jako prezentaci, jindy jako
text nebo kvíz. Já udala, co by bylo
vhodné a možné pro děti zpracovat
v aj, pak jsem JA dala prostor, aby si
téma zpracovala podle svých nápadů a možností. V hodině jsem pak
pomáhala dětem, když náhodou nerozuměly, případně jsem opravovala
drobné odborné informace. Myslím,
že jsme se hezky doplňovaly.“
/vyučující ZŠ a MŠ Cehnice
Pro zpětnou vazbu je vhodné domluvit si pravidelná setkání, ideálně jednou za dva týdny, na kterých
zhodnotíte uplynulé období, úspěchy, nedostatky, proberete co a jak
zlepšit a pobavíte se společně nad
dalšími nápady a náměty.
Z naší zkušenosti doporučujeme
zapojovat asistenta do vyučovacího
procesu i do ostatních aktivit postupně. Vhodné je projít s asistentem možnosti spolupráce a třeba
i vytvořit časový plán pro zařazování
dalších činností do asistentova rozvrhu. Např. první dva týdny bude JA
provádět jen jazykové rozcvičky, aby
se žáci i on sám aklimatizovali, následující měsíc bude zapojen JA max.
polovinu vyučovací hodiny, přičemž
bude vždy dělat jazykovou rozcvičku
/23
a následně jednu aktivitu. Po prvních
čtyřech týdnech může třeba přidat
volnočasové aktivity, vedení celé hodiny, příp. rozvoj jazyka pro vyučující.
Většina škol využila JA pro vzdělávání učitelů – tedy hodiny angličtiny
pro učitele. Oblíbenými se staly například ranní snídaně s jazykovým
asistentem nebo pravidelné soukromé lekce pro ředitele během školního dne, případně i kurzy pro rodiče.
Užitečnost těchto hodin je vysoká,
učitelé se přestávají stydět mluvit
a jdou příkladem dětem, neboť i oni
se potřebují připravovat na hodiny
angličtiny, odvážit se komunikovat
s asistentem i přes pouhou základní
znalost angličtiny.
Ideální je JA maximálně zapojit i do
mimoškolních aktivit jako jsou výlety, kulturní akce, sport, exkurze, divadlo, soutěže všeho druhu, kroužky,
kluby, atd. Asistenti mohou vyjíždět
s žáky na lyžařské výcviky a brigády.
Velice populární je společné vaření,
během kterého se žáci naučí spoustu
nových slovíček a navíc získají i přehled o jiných zvycích. Během mimoškolních aktivit jsou žáci i učitelé
nenásilnou formou „nuceni“ komunikovat s rodilým mluvčím v anglickém jazyce a tím si osvojit i slovíčka,
která by běžně v hodinách nepoužili.
Navíc je jazykový asistent schopen
poznat své žáky i z jiné perspektivy,
/24
protože právě interakce s nimi mimo
školní budovu je v mnoha ohledech
spontánnější a uvolněnější.
„Jazykového asistenta jsme se snažili maximálně využívat. Jezdil s dětmi
na poznávací zájezdy, připravujeme
s ním školu v přírodě a o prázdninách
intenzivní kurz anglického jazyka.“
/ředitelka ZŠ a MŠ Lochovice
Většina našich JA vedla v průběhu
školního roku „klub angličtiny“ (English Club), ve kterém se děti mohly intenzivně vzdělávat. Hry, aktivity
a konverzace v angličtině fungovaly
jako velmi vhodný doplněk ke klasické výuce. V případě anglických klubů
jsou více zapojeni i rodiče, kteří musí
minimálně podepisovat, že souhlasí s účastí jejich dětí v této zájmové
činnosti. Více se tedy zajímají o výuku a mají přímou zpětnou vazbu
od dětí i od JA.
V projektu Janička se ukázalo, že někteří JA mají potenciál i k hlubšímu
zapojení ve škole. Pomáhali například s řešením problémů školy (šikany či zlepšení dopravního spojení
žáků do školy). V mnoha případech
také posunuli školu směrem k navázání spolupráce se školou v cizině.
Níže uvádíme pro inspiraci výčet těch nejzajímavějších aktivit,
do nichž se asistenti v rámci projektu Janička zapojili:
Ekologická akce obřích
rozměrů
Více než 600 žáků a s nimi všichni
pedagogové a zaměstnanci školy
společně zvelebovali a uklízeli okolí
školy, školní pozemky, sportovní areál, školní zahradu, atria a podobně.
Do akce se zapojil i jazykový asistent,
který uměl skvěle zacházet s lopatou
i rýčem, aniž by u toho zapomněl
vtipkovat a rozesmát všechny okolo.
Díky této brigádě se všichni naučili
spoustu anglických slov a frází, které
potřebovali pro komunikaci s jazykovým asistentem.
Loutkohra
Na prvním stupni žáci ručně vyráběli
se svým jazykovým asistentem loutky a scénu pro svoji hru, kterou si nacvičovali v angličtině. Naučili se při
tom množství slovíček a způsobů,
jak popsat použité materiály a techniky. Nakonec všichni zapojení žáci
předvedli loutkohru svým starším
spolužákům a učitelům školy.
Natáčení města Úhonice
Žáci páté třídy si vyzkoušeli, jaké
to je být součástí filmového štábu,
když společně se svým jazykovým
asistentem a třídní učitelkou natáčeli
video ve svém městě Úhonice. Video
mělo za cíl zprostředkovat pohled
na město očima žáků základní školy.
„Sleepover at school“
(Přenocování ve škole)
Učitelky anglického jazyka s pomocí
jazykového asistenta zorganizovaly
přenocování ve škole pro žáky šesté a sedmé třídy. Pro více než dvacet
žáků byl přichystán bohatý program.
Žáci se nejen naučili, jak správně
udělat pravé japonské sushi (díky
dřívějšímu působení jejich jazykového asistenta v Japonsku), ale také
texty písní skupiny The Beatles anebo písničky z populární kreslené pohádky Frozen. Všechny instrukce žáci
dostali v angličtině a taky část večera
komunikovali pouze v angličtině.
Bruslení
Jak zapojit „zlobivé“ žáky v pubertálním věku tak, aby se nebáli konverzovat v angličtině s jazykovým
asistentem? Na to přišla jedna asistentka, která poprosila svoje stydlivé
žáky z osmé třídy, aby ji naučili brus-
/25
lit na ledě. Společně se po vyučování
vydali na místní kluziště, kde ji žáci
naučili nejen bruslit, ale i padat.
Komunikace najednou byla velmi
spontánní a nikdo se nestyděl komunikovat v angličtině.
Výlet do Vídně
Žáci druhého stupně jeli na výlet do Vídně, kde se setkali s žáky
partnerské vídeňské školy. Mohli
si tak „na ostro“ vyzkoušet angličtinu v praxi i mezi svými zahraničními
vrstevníky. Nejen jazykový asistent,
ale i učitelé české školy si setkání pochvalovali, protože bylo vidět, že žáci
se neostýchají a s radostí komunikují
v angličtině.
Lyžařský výcvikový kurz
Téměř všechny školy zapojené
do projektu, které se v tomto roce
vypravily na lyžařské výcvikové kurzy, s sebou vzaly svého jazykového
asistenta. Někteří lyžovat už uměli,
někteří naopak stáli na lyžích vůbec poprvé. Nejen žáci, ale i učitelé si tak mohli osvojit nová slovíčka
z lyžařského vybavení, různých postojů na lyžích či vybrané motivační fráze. Vzájemná podpora utužila
vztahy všech zúčastněných, které
se samozřejmě promítly i do násle-
/26
dujících hodin výuky.
Velikonoční přání
Jak jednoduše navázat spolupráci s jinou školou? Velikonoce byly
vhodnou příležitostí pro to, aby
si žáci ze dvou různých škol zapojených do projektu vzájemně vytvořili velikonoční přání. Vybrané třídy
se pak vypravily na osobní návštěvu
druhé školy, kde jazykoví asistenti
vedli vyučování společně.
2.8. Možné překážky
spolupráce a jak na ně
Principiálně je dobré maximum otázek vyřešit ještě před příchodem
asistenta na školu a také připravit
kvalitní pracovní smlouvu. V průběhu zapojení asistenta je důležité mít
na paměti několik základních bodů,
kterými jsou komunikace, vzájemný
respekt, vstřícnost, spolupráce a flexibilita.
Aby byla spolupráce s jazykovým
asistentem efektivní, je třeba pravidelně komunikovat tak, aby vedení
školy, učitelé i asistent měli jistotu,
že jsou na jedné lodi, a že si rozumí ohledně způsobu fungování asistenta v hodinách i mimo ně. Doporučujeme pravidelné konzultace,
společné přípravy hodin, a následně
i pravidelná společná hodnocení.
Většina problémů, na které jsme
narazili v projektu Janička, spadala do následujících kategorií:
Opakované nerespektování dohody
ohledně spolupráce v hodinách –
přetažení určeného času, překročení
kompetencí, nepřipravenost, může
vést k nezájmu o JA v hodinách vyučujícího anebo v opačném případě
k demotivaci asistenta. Klíčem je
opět dostatečná komunikace a vyjasnění si společných cílů, v krajním
případě přesun asistenta do jiné třídy. Důležitá je také flexibilita obou
stran – pokud má učitel pocit, že JA
nepotřebuje celou hodinu, je možné
upravit rozvrh a například sdílet asistenta najednou ve více třídách.
Někdy se stane, že užitek z hodin
s JA v některých třídách klesá. Důvodů je celá řada: pasivita studentů,
nechuť k učení, nefungující spolupráce či komunikace s vyučujícím,
nesoulad osobností, a další. Je dobré
si popovídat o možných příčinách
přímo s JA, a případně pak zvážit,
jestli není vhodnější využít JA v jiných třídách, kde jeho přidaná hodnota bude mnohem výraznější (nižší
ročníky, aktivnější žáci, učitel s větším zájmem o CLIL výuku).
Tendence asistentů k odchodu
ze školy před koncem školního roku
– vhodné je včas přemýšlet o tom,
jak zajistit asistentovi práci po dobu
letních prázdnin, protože jinak by
o něj škola mohla přijít. Může jít
o letní školu nebo kurzy, případně
zprostředkování práce mimo školu.
Problémem mohou být i špatně nastavená očekávání obou stran, ať už
se to týká místa působiště, fungování školy, či třeba osobnosti asisten-
/27
ta, jeho schopností, jiného přízvuku,
než by si škola představovala apod.
Proto je dobrá vzájemně otevřená
komunikace hned zpočátku ještě
před uzavřením smlouvy.
/28
navázání
mezinárodní
spolupráce
Navázání dlouhodobé mezinárodní
spolupráce vhodně doplňuje, rozvíjí a v některých případech dokonce předchází zavedení metody CLIL
do výuky. Škola se tak může jazykově i mezikulturně rozvíjet i bez
přítomnosti jazykového asistenta a v optimálním případě může
umožnit žákům kontakt s jejich vrstevníky z jiných zemí.
CLIL + jazykový asistent
+ mezinárodní spolupráce
=
zlepšení vztahu žáků i učitelů
k cizímu jazyku a k zahraničí
V této kapitole se budeme věnovat
nejobvyklejším způsobům, jak české
školy navazují spolupráci se zahraničními partnery, případně zajišťují
vzdělávání zaměstnanců v zahraničí.
Neexistuje jeden postup nebo řešení
vhodné pro všechny školy. Zapojení
do mezinárodní spolupráce je příležitostí pro školu zamyslet se nad
svými silnými stránkami a postavit
na nich vlastní a jedinečný proces
internacionalizace. Klíčové pro nastartování mezinárodní spolupráce
bývají osobní motivace a kontakty některého ze členů učitelského
sboru. Pro dlouhodobou úspěšnost
a udržitelnost mezinárodní spolupráce je zásadní, aby jakýkoli projekt
nebyl jen dílem jednotlivce, ale podílel se na něm co nejširší tým. V tomto ohledu se vyplatí zapojit i rodiče
a přátele školy, místní instituce, podnikatele a spolky – právě mezi nimi
můžete objevit nejvěrnější a nejzkušenější spojence pro přípravu a realizaci mezinárodního projektu.
každá škola = jedinečná cesta
osobní kontakty = klíčové na startu
spolupráce v týmu = zásadní pro úspěch a udržitelnost
zapojení komunity = strategické spojenectví
/29
Možnosti, které se školám v oblasti realizace mezinárodní spolupráce
nabízejí, jsou nepřeberné. Pro účely
této publikace vybíráme ty nejobvyklejší cesty, se kterými české školy
různé velikosti a organizační kapacity mají nejvíce zkušeností. Seřadili
jsme je pro vás od těch nejméně náročných.
přehled
o možnostech
mezinárodní
spolupráce
velikost,
zkušenosti,
týmový duch,
kontakty školy
ÚSPĚŠNÉ
ZAPOJENÍ
DO PROJEKTŮ
3.1. eTwinning
http://www.etwinning.net/
eTwinning je společenství evropských škol, které může být skvělým
prvním krůčkem na cestě k mezinárodní spolupráci pro školu jakékoli
velikosti a mezinárodní „zdatnosti“.
Registrovaní učitelé mohou pomocí
eTwinningových nástrojů vyhledávat partnery, setkávat se s ostatními
ve virtuálním prostředí, vyměňovat si nápady a zkušenosti z praxe,
sdružovat se do skupin, rozšiřovat si
znalosti v rámci připravených vzdělávacích akcí a zapojit se do internetových projektů. Registrace pro jed-
/30
notlivé učitele je velmi jednoduchá
a administrativně nenáročná. Účast
na eTwinningových projektech vyžaduje jen iniciativu a čas jednotlivého
pedagoga, nestojí žádné peníze, ale
ani žádné finance neposkytuje. Můžete zde ale získat ocenění kvality
(quality label), které bývá satisfakcí pro pedagogy, ale i motivací pro
žáky.
Dům zahraniční spolupráce, v jehož
rámci funguje Národní podpůrné
středisko pro eTwinning, organizuje řadu metodických seminářů
jak pro začátečníky v eTwinningu,
tak pro pokročilé. Vypisuje rovněž
webináře a mezinárodní semináře – vše v kvalitě a prostředí, které
jsou zárukou velké přidané hodnoty
pro účastníky.
vhodné pro začátečníky
(projektové, jazykové, počítačové)
http://twinspace.etwinning.net/
Velký přínos eTwinningu je v možnosti přímého kontaktu žáků se zahraničními vrstevníky a v obdobném
propojení pedagogů. V bezpečném
a chráněném prostředí TwinSpace
je možné připojit se k probíhajícím
mezinárodním projektům, inspirovat se jimi, případně nastartovat
svůj vlastní. Projekty se týkají všech
oblastí a předmětů výuky a mohou
se rovněž tvořivě kombinovat. eTwinningový projekt tak nezřídka bývá
zárodkem dlouhodobější projektové
spolupráce podpořené grantovými
zdroji například v rámci programu
Erasmus+. Je také ideálním prostředím pro „otestování“ si potenciálních
zahraničních partnerů – asi není nejlepší nápad chtít dlouhodobě spolupracovat s někým, na jehož emailovou odpověď musíte pokaždé čekat
čtrnáct dní.
žádný finanční závazek,
jednoduchá registrace
bezpečné pracovní prostředí
pro žáky
inspirativní pro učitele jakéhokoli
předmětu
celoevropská síť – sdílení know-how a dobré praxe
podpora, školení a semináře
možnost „oťukat si partnery“
a navázat grantovým projektem
/31
3.2. Tandem
http://www.tandem-org.cz/
Tandem je koordinační centrum
česko-německých výměn mládeže,
které podporuje sbližování a rozvoj
všestranných styků a přátelských
vztahů mezi mladými lidmi z Česka
a Německa. Pro školy, které vyučují
němčinu jako druhý jazyk, ale i pro
ty, které chtějí využít kulturní i geografickou blízkost našich zemí při
rozvoji angličtiny a svého mezinárodního směřování, je Tandem ideálním partnerem do začátků.
Na webových stránkách Tandemu
se dozvíte vše o aktuálních akcích,
seminářích, informačních dnech
či školeních. Můžete získat zkušenosti s hravou metodou jazykové
animace, zúčastnit se některých programů či projektů pro školy, jednotlivce i sdružení (např. kluby přátel
školy, volnočasové subjekty apod.)
nebo se zaregistrovat do kontaktní
partnerské databáze (v češtině, Tandem vaši přihlášku přeloží do němčiny).
Možná vás překvapí, že německé
školy hledají jak české učitele na stínování, tak anglicky mluvící třídy
pro spolupráci. Tandem poskytuje
poradenství a podporu všem, kteří realizují česko-německé výměny
mládeže, žáků a studentů – tedy
/32
organizování kontaktních seminářů
(za účasti tlumočníka), a to i formou
grantů. Žádosti na menší projekty
v rámci programu Rozjeď to s Tandemem! (do 10 000 Kč) mohou podat spolky, neformální skupiny mládeže a další subjekty (SRPŠ, školní
kluby apod.).
Žádosti jsou hodnoceny 4x do roka
na konci každého kvartálu. V některých případech je možné získat i dodatečné financování. Větší část peněz (70 %) obdržíte předem, zbytek
po odevzdání závěrečné zprávy. Celkově jsou programy Tandemu administrativně nenáročné a uživatelsky
přívětivé a mohou významně přispět
při podpoře i nácviku projektového
řízení.
Tandem také poskytuje vzdělávání
odborných pracovníků v oblasti práce s mládeží (činnost jazykového animátora, vedení projektů, udržování
a rozvoj partnerství). Kontaktní semináře pro české a německé potenciální partnery se konají několikrát
do roka, jsou finančně dostupné (náklady na pobyt a stravování) a probíhají za účasti tlumočníka. Tandem
dále zprostředkovává mobility pro
jednotlivce (odborné praxe, hospitace, dobrovolnictví např. na česko-německých táborech v létě). Ohlasy
učitelů ze škol, kterým jsme doporu-
čili účast na akcích Tandemu, jsou
velmi pozitivní.
česko-německé výměny mládeže
i na bázi angličtiny
řada aktivit, programů a projektů
Rozjeď to s Tandemem!
– projekty spolků a skupin
do 10 000 Kč
podpora vzdělávání pracovníků
a projektového řízení
malá administrativní zátěž, skvělá
profesionální a přátelská podpora
3.3. Erasmus+
http://www.naerasmusplus.cz/
Erasmus+ v letech 2014–2020 poskytuje školám podobné grantové
možnosti jako v předchozím programovacím období podprogram
Comenius v rámci Programu celoživotního učení.
Rozdíl je především ve větší otevřenosti a prostupnosti programu, což
ale klade o to větší nároky na samostatnost, strategické uvažování a projektové dovednosti škol.
Již není možné žádat o granty
pro jednotlivce – pro své zaměstnance žádá vždy škola (instituce)
v kontextu svého dlouhodobého
plánování a strategického směřování.
Před vyplňováním žádosti o grant
je třeba získat tzv. číslo PIC na základě registrace do účastnického
portálu Evropské komise. PIC platí po celou dobu programovacího
období 2014–2020. Pokud se do
registrace pustíte sami, doporučujeme postupovat podle videonávodu na webu Erasmu+ (http://
www.naerasmusplus.cz/cz/o-programu/instruktazni-video-d/).
Postupně budete potřebovat otevřít následující webové
stránky:
●
https://webgate.ec.europa.eu/cas/
tvorba
uživatelského
jména
a hesla
●
https://ec.europa.eu/education/participants/portal/desktop/en/home.html
registrace do portálu (URF) a získání PIC
/33
●
http://ec.europa.eu/budget/
contracts_grants/info_contracts/legal_entities/legal_entities_en.cfm
dokumenty ke stažení, vyplnění, naskenování a nahrání do URF – zřizovací
●
http://ec.europa.eu/budget/
contracts_grants/info_contracts/financial_id/financial_id_en.cfm
dokumenty ke stažení, vyplnění,
naskenování a nahrání do URF – finanční
v rámci Erasmu+ lze dělat to,
co dříve v rámci Comenia
neexistují individuální granty –
žádá vždy instituce v souladu
se svojí strategií rozvoje
pro možnost žádat o grant
v rámci Erasmus+ je potřebná registrace do uživatelského
portálu URF
/34
3.3.1. Projekty mobility
osob (KA1) pro oblast
školního vzdělávání
http://www.naerasmusplus.cz/cz/
mobilita-osob-skolni-vzdelavani-ms-zs-ss/
V rámci Klíčové akce 1 (KA1) pro
školský sektor mohou mateřské, základní a střední školy vysílat své pracovníky do zahraničí s cílem jejich
dalšího profesního rozvoje. Délka
projektů financovaných z Erasmu+
může být jeden nebo dva roky.
Zaměstnanci školy (nejen pedagogičtí pracovníci) mohou vyjet do zahraničí v rámci profesního rozvoje
na kurzy ( jazyk pro nejazykáře; metodika, didaktika apod. pro všechny;
manažerské dovednosti pro ředitele, zástupce či hospodáře; neformální vzdělávací metody pro družináře atd.), stínování (práce bok po
boku se zahraničním kolegou) nebo
na výukové pobyty (samostatná výuka bez přítomnosti místního pedagoga).
Dům zahraniční spolupráce, který funguje jako Národní agentura
pro evropské programy v ČR, organizuje zejména v měsících předcházejících březnovým uzávěrkám řadu
seminářů, webinářů a vypisuje konzultační hodiny pro zájemce o se-
psání projektových žádostí. Obrátit
se můžete také na jednotlivé odborné referenty zodpovědné za oblast
primárního vzdělávání.
Žádosti o KA1 se píší v češtině
a uzávěrka je začátkem března každý rok. Zkontrolujte si, že vyplňujete
aktuální verzi žádosti pro daný rok.
Klíčové je projekt formulovat v souladu s celkovým směřováním školy
a nastavit výstupy z projektu tak,
aby byly pro školu přínosem a ne zátěží. Vše, co v žádosti zazní, je třeba
naplnit, proto je dobré najít vhodnou rovnováhu mezi přesvědčivou
konkrétností žádosti a nezabředáváním do svazujících detailů. Nemusíte
například uvádět přesný název kurzu
a jeho pořadatele, ale musíte vědět,
do které země na kurz vyjedete a na
jak dlouho (promítá se do rozpočtu).
Dbejte rovněž velmi pozorně na část
žádosti nazvanou Evropský plán rozvoje – ten je třeba formulovat s dostatečným předstihem a s podporou
celého týmu školy, aby se vám dobře naplňoval. Všechny údaje, tvrzení
a potřeby v žádosti je třeba důkladně vysvětlit, objasnit a obhájit. Zkuste
si žádost přečíst očima hodnotitele
– musí z ní být vše na první přečtení
zřejmé, včetně směřování školy a jejích dlouhodobých záměrů v oblasti dalšího vzdělávání zaměstnanců.
To vše je třeba zasadit do aktuálních
evropských cílů a strategií pro oblast
vzdělávání, viz zejména v příručce
k programu (http://www.naerasmusplus.cz/file/1114/erasmus-plus-programme-guide_cs-pdf/).
Tu i veškeré další informace lze
dohledat na webových stránkách
http://www.naerasmusplus.cz/.
Budete-li potřebovat pomoc či podporu v kterékoli fázi výše popsaného procesu, obracejte se primárně na Dům zahraniční spolupráce.
Dlouhodobě můžete rovněž navázat
spolupráci s některou ze vzdělávacích či grantových agentur, které
pomohou zajistit, že budou vaše žádosti po formální stránce bezchybné. Z vlastní zkušenosti můžeme doporučit společnost Top Priority, která
v rámci svých služeb rozesílá i grantový kalendář speciálně pro školy
a jejíž konzultanti vycházejí ze stejného zázemí jako realizátoři projektu
Janička (http://toppriority.cz/).
Pro přehled o možnostech kurzů
v zahraničí můžeme ze zkušenosti
škol doporučit například agenturu
Albion nebo Student Agency. Rovněž
můžete využít informace na dalších
níže uvedených webových stránkách.
http://www.jazyky-albion.cz/
http://www.jazykovepobyty.cz/skolni-zajezdy/
/35
http://openeducationeuropa.eu/cs/
home_new
http://www.schooleducationgateway.eu/
KA1 = projekty mobility osob
finanční podpora na jeden
nebo dva roky
kurzy, stínování, výukový pobyt v zahraničí
žádost v češtině,
uzávěrka začátkem března
žádost co nejkonkrétnější,
ale bez svazujících detailů
Evropský plán rozvoje – strategické směřování školy
v kontextu mezinárodních
a evropských aktivit
Dům zahraniční spolupráce
jako podpůrné a informační
centrum
vzdělávací a grantové
agentury jako případní
dlouhodobí partneři
/36
3.3.2. Projekty
spolupráce (KA2)
pro oblast
školního vzdělávání
http://www.naerasmusplus.cz/cz/
projekty-spoluprace-skolni-vzdelavani-ms-zs-ss/
V rámci projektů plánovaných
na 24 až 36 měsíců mohou školy
ze dvou a více zemí spolupracovat
na společném tématu, vyměňovat
si zkušenosti, organizovat společné
i místní aktivity, pracovat na výstupech projektu a ty následně sdílet
a šířit i mimo zapojené školy. Výhodou projektů spolupráce je možnost
financovat i mobility žáků. Pro úspěšnost projektu je třeba sestavit funkční partnerství se školami z jiných
zemí. Projektovou žádost předkládá
elektronicky u své Národní agentury
jménem všech partnerů koordinující
instituce (škola). Finanční prostředky
jsou při úspěchu žádosti poukázány
odděleně jednotlivým partnerským
školám – koordinátor má tedy za
úkol dohlížet na celkové plnění projektu a čerpání rozpočtu, ale nedisponuje penězi ostatních partnerů.
Pokud nemáte zkušenost s řízením
mezinárodního projektu a týmu,
je lepší stát se nejdřív partnerem
projektu. Před uzávěrkou na konci
března se obvykle vyrojí řada nabídek k doplnění partnerství. Doporučujeme ale vstupovat především
do partnerství, kde máte osobní
dlouhodobější zkušenost (myšleno
např. prostřednictvím eTwinningu)
s jeho koordinátorem nebo alespoň dalšími partnery. Vyvarujete
se tak nepříjemných překvapení
a rozčarování, když se pak partnerství nebude odvíjet podle vašich
představ.
Rozhodnete-li se projekt koordinovat (a být tudíž i zodpovědní
za kompletaci grantové žádosti),
pak doporučujeme začít se sestavováním partnerství v předstihu několika měsíců. Samotné sepsání žádosti
může při poctivě odvedené týmové
práci zabrat i několik týdnů – všichni
partneři by se měli na žádosti podílet, komentovat ji, souhlasit s ní.
Ukázalo se jako přínosné ověřit, zda
vám potenciální partneři umějí zodpovědět následující otázky a učiní
tak včas a srozumitelně. Otázky jsou
sepsány anglicky, protože žádosti o KA2 se píší v jazyce partnerství,
tj. obvykle v angličtině. Mohou být
také vodítkem pro případné osobní
či telefonické rozhovory se zástupci
potenciálních partnerských škol.
● What would be your preferred theme for a strategic partnership? (e. g. music, history, diversity, entrepreneurship, healthy
lifestyle etc.)
● Would you be willing to
be the coordinating partner or
would you prefer just to be a participating partner? Can you explain why?
● Who are your international
partners that you trust and would
like to continue working with?
● What are your areas of interest and expertise, what fields/
subjects would you like to develop and work with?
● Who are the “driving forces”
from among your staff – who
would be the main contact person to communicate with if we
decide to establish a partnership?
● How would you like to contribute to the partnership?
● Is there anything you need to
know, would like to ask, are afraid
of, curious about...?
I u KA2 platí, že se můžete obrátit na
zkušené odborníky z agentur, kteří
vaši školu podpoří v procesu žádosti
o grant i následné administraci, zejména pokud chcete být projektovým koordinátorem.
/37
Příběhy českých škol ukazují, že mezinárodní zkušenosti lze načerpat
mnoha různými způsoby. Rovněž
finance na mezinárodní činnost lze
získat z různých zdrojů.
KA2 = projekty spolupráce,
jinak též strategická
partnerství
3.4. Jiné mezinárodní
aktivity, projekty
a možnosti financování
Mozaika možností, se kterými máme
zkušenosti nebo nám o nich pověděli zástupci škol, se kterými spolupracujeme:
délka trvání 24 až 36 měsíců
možnost financovat mobility
žáků
https://www.postcrossing.com/
Výměna klasických pohlednic,
v dnešní době téměř exotická záležitost!
koordinující škola předkládá
žádost u své Národní agentury, žádost se píše v komunikačním jazyce partnerství
http://www.aiesec.cz/skoly/edison
Jedinečná možnost přivítat na vaší
škole skupinu studentů z různých
konců světa.
kvalita a stabilita partnerství
spoluurčuje úspěch projektu
http://www.afs.cz/spoluprace-se-skolami/
Semináře na téma mezikulturní
vzdělávání včetně návštěvy studentů, kteří tráví školní rok v ČR.
nejdříve je dobré být součástí
projektu jako partner,
až následně se pustit
do koordinace
http://www.inexsda.cz/cs/clanek/
zorganizuj-workcamp
Proč nevyužít možnost zorganizovat
workcamp ve vaší obci/městě?
Síla osobních kontaktů
Není nad osobní propojení se zahraničím například skrze rodiče žáků,
partnerství města, místní skautský
oddíl, hasiče, církev, sportovní klub,
pěvecké, taneční či folklorní soubo-
/38
ry, Rotary Club, obchodní komory
napojené na firmy ve vašem blízkém
okolí či firmy samotné a jejich PR aktivity – vše lze využít a osobní kontakt je vždy o krok dál než neosobní
hledání na internetu.
a) Jakou máte zkušenost s mezinárodními aktivitami a co vám osobně
přinesla?
3.5. Tři (varovné)
rady na závěr
c) Čím jste ochotni přispět v případě,
že se do nějakého mezinárodního
projektu společně pustíme?
1. Ať už se pustíte do jakékoli z výše
zmíněných možností, udržujte si patřičnou kontrolu nad tím, do čeho
se pouštíte. Projekt by vás měl jako
školu obohatit a posunout kupředu,
ne vyčerpat a rozložit na prvočísla.
Je smutné, když neuspěje projektová
žádost, kterou pro vaši školu napsal
někdo cizí někde na dálku od svého
stolu. Může být ale téměř katastrofou, když takový projekt vyjde a vy
ho pak máte naplňovat!
b) Co byste rádi získali od realizace
mezinárodního projektu a jaký přínos by měl mít pro vás osobně?
Za hodinu až hodinu a půl si tak
můžete udělat ucelenou představu
o tom, zda stojí za to se do mezinárodních aktivit v tomto okamžiku
pouštět.
2. Své projekty nestavte jen na nadšení jednotlivce nebo dvou lidí.
Vtáhněte do nich své kolegy a učiňte mezinárodní směřování své školy
otázkou celého týmu. Jinak to bude
velká dřina a ne moc legrace.
3. Chcete-li pomoci zapojit celý tým,
doporučujeme položit na poradě
nebo pedagogické radě KAŽDÉMU
z přítomných
v kolečku tři následující otázky:
/39
výukové
materiály
clil
4.1. Videoclil
Součástí projektu Janička bylo vymyslet způsob, jak přinést metodu
CLIL do škol, kde nepůsobili jazykoví asistenti. Především pro potřeby
těchto škol jsme připravili zdarma
k užívání dvě desítky krátkých (5–10
minut) zábavných videí. Do jejich natáčení se zapojili rodilí mluvčí, kteří
ve školním roce 2014/2015 působili
na školách po celé České republice
a mají tak už praktickou každodenní
zkušenost s tím, jak pracovat s malými školáky a jakou slovní zásobu
či způsob prezentace pro ně zvolit.
Ke všem videím je k dispozici také
ucelená zastřešující metodika týkající se CLILu a využití videa v hodinách, kde se můžete dočíst o dalších
navazujících aktivitách a získat tipy
na zajímavé zdroje.
Co všechno je VideoCLIL?
Ke každému videu patří list pro žáky,
který shrnuje a ověřuje poznatky
/40
získané z videa. Učitelům jsme pak
zpracovali ke každému videu komplexní metodický list, který obsahuje rady a tipy, jak s videem pracovat, shrnutí děje a klíčových slov.
Navíc mají k dispozici i kompletně
přeložený a vyřešený pracovní list,
aby mohli žákům vše vysvětlit a probrat správná řešení.
Jaká úroveň jazyka je potřeba?
Vaše znalost angličtiny by měla odpovídat tomu, abyste byli schopni
porozumět základnímu sdělení videa a zorientovali se v něm bez toho,
abyste museli neustále souběžně
sledovat metodický list se shrnutím
děje a klíčovými slovy. Vaše angličtina by měla být na komunikativní
úrovni, řekněme A2 podle Společného evropského referenčního rámce
pro jazyky.
Kde najdu videa a materiály?
i jejich správné řešení.
Veškeré materiály najdete na webových stránkách projektu Janička
na nástěnce, tedy https://janicka.
scio.cz/Wall. Uvedené zazipované
soubory obsahují vše, co k danému
tématu potřebujete, včetně ucelené metodiky. Videa jsou také volně
dostupná na YouTube. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek nám
napište na [email protected].
Jak budete s videem pracovat ve třídě, to už záleží na vás. Můžete
ho nejdříve pustit, a pak s ním po
částech pracovat. Nebo dětem můžete dát k dispozici klíčová slova,
projít je s nimi a teprve pak pustit
video. Děti můžou pracovat ve skupině, či jednotlivě. Nebojte se práci
s videem přizpůsobovat schopnostem konkrétní třídy.
Jak s videi pracovat?
Nebojte se VideoCLIL vyzkoušet –
uvidíte, jak vás i vaše žáky můžou
hodiny bavit!
Videa jsou určena zejména pro první stupeň základních škol a zabývají
se vybranými tématy z oblasti Člověk a jeho svět. Mohou být využita
i v jiných předmětech či ročnících,
uznáte-li za vhodné, záleží na jazykové vybavenosti vašich žáků. Mějte
na paměti, že žáci nemusí předem
znát každé slovo. Důležité je, aby video pro ně bylo přínosem jako celek,
nikoliv pouze jednoduchým opakováním.
Dobré je nastudovat si předem obecnou metodiku, která je pro všechna
videa stejná. Vyberete si téma, které
chcete s žáky probrat, pustíte si video (seznámíte se s tématem), projdete si metodický list a vytisknete
si pracovní listy pro žáky, případně
/41
Seznam zpracovaných témat:
1. Agriculture | Zemědělství
2. Body Parts | Části těla
3. Czech National Symbols | Státní symboly ČR
4. Dvorak Antonin | Antonín Dvořák
5. Environment | Životní prostředí
6. Family | Rodina
7. Family Events | Události v rodině
8. Food and Health | Výživa a zdraví
9. Global Issues | Globální problémy
10. Minorities | Menšiny
11. Money | Peníze
12. My School | Moje škola
13. Nature | Příroda
14. Place Where We Live | Místo, kde žijeme
15. Prague | Praha
16. Professions and Employment | Povolání a zaměstnání
17. Responsibility | Zodpovědnost
18. Time | Čas
19. Transportation | Doprava
20. Working with a Map | Práce s mapou
Další informace naleznete na stránkách projektu Janička.
https://janicka.scio.cz/.
4.2. Výstupy z jiných projektů týkajících se CLILu a jejich zdroje
V projektu jsme z velké části vycházeli z již zpracovaných materiálů,
protože jak se ukázalo, o metodě
CLIL se dá najít značné množství
komplexních příruček a textů.
Národní ústav pro vzdělávání se metodou CLIL zabývá v několika svých
publikacích. Vaší pozornosti by neměly uniknout zejména dvě online
publikace:
Nástěnka na webových stránkách
projektu Janička
https://janicka.scio.cz/Wall
(zejména její starší příspěvky v dolní
části) obsahuje přehled dostupných
zdrojů týkajících se CLIL metodiky
a její aplikace v českém školním
prostředí. Můžete zde najít jak materiály v angličtině, tak i v češtině.
Ty jsou vytvářeny s ohledem na kontext českého vzdělávacího systému
a prostředí českých škol. Dále jsou
zde i prezentace, s nimiž pracovali
lektoři na úvodním školení pro jazykové asistenty zapojené do projektu
Janička v říjnu 2014. V nich najdete
množství tipů a odkazů, které můžete využít ve své pedagogické praxi.
CLIL ve výuce, Jak zapojit cizí jazyky do vyučování (http://www.nuv.
cz/uploads/Publikace/CLIL_ve_vyuce.pdf) obsahuje jak teoretický
základ CLILu, tak i části věnované
praxi, jako například jak plánovat
a strukturovat CLIL hodiny a tipy
na aktivity zefektivňující výuku.
Z výše zmiňovaných česky psaných
materiálů doporučujeme zejména
prozkoumat sekce věnované CLILu
na webových stránkách Národního
institutu pro další vzdělávání (NIDV)
a Národního ústavu pro vzdělávání
(NÚV).
Text Cizí jazyky napříč předměty 2.
stupně ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií (http://clil.
nuv.cz/) pak prezentuje i zavádění
CLILu z pohledu školy, nabízí přehled příkladů dobré praxe z vybraných škol v podobě případových studií a přímo i CLIL výukové
plány s návodem, jak integrovat
předměty s angličtinou, němčinou
a francouzštinou.
/43
Kromě těchto dvou publikací je
na webových stránkách Národního
ústavu pro vzdělávání k nalezení také
široká škála dalších materiálů zabývajících se CLILem (více na http://
www.nuv.cz/search.php?action=results&query=CLIL).
Národní institut pro další vzdělávání (http://clil.nidv.cz/) –
zde najdete výstupy z projektu financovaného z Evropského sociálního
fondu, který probíhal od ledna 2010
do května 2011 a nesl název CLIL –
Obsahově a jazykově integrované
vyučování na 2. stupni základních
škol a nižším stupni víceletých gymnázií. Dostupná metodická příručka
obsahuje soubor aktivit využívající
metodu CLIL v propojení odborných
předmětů s cizími jazyky – angličtinou, němčinou, francouzštinou.
Zásobu CLIL materiálů a tipů do hodin nabízí také Metodický portál
Rámcového vzdělávacího programu (viz http://rvp.cz/vyhledavani?q=CLIL&s.x=0&s.y=0).
/44
K přečtení také doporučujeme příručku CLIL v české školní praxi (http://
www.vys-edu.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=600139&id_
dokumenty=3987), která je výstupem z projektu Výuka angličtiny
napříč předměty na ZŠ, gymnáziích
a SOŠ Kraje Vysočina. Čtivý text nabízí pestrou škálu zkušeností s CLILem,
které můžete téměř jistě zužitkovat
i ve své praxi.
Masarykova univerzita Brno zveřejnila sborník konferenčních příspěvků
CLIL do škol, který vznikl v rámci projektu Tvorba metodických materiálů
a postupů pro zavádění výuky angličtiny formou CLIL do vyučovacích předmětů 2. stupně ZŠ a nižšího stupně
víceletých gymnázií. Projekt spolufinancoval Evropský sociální fond a státní rozpočet České republiky.
http://is.muni.cz/repo/1083069/sbornik_CLIL.pdf
Další informace a výstupy lze najít také
pod jednotlivými příjemci výzvy 55 OP
VK (http://www.op-vk.cz/).
závěrem
Přítomnost jazykového asistenta
ve škole je podle naší zkušenosti
nejefektivnější cestou, jak ponořit
školu do angličtiny. Chápeme však,
že ne vždy je tato cesta možná. Další dvě výše zmíněné cesty (používání výukových materiálů a navázání
zahraniční spolupráce) jsou rovnocennými alternativami, které mohou
být chápány i jako postupné kroky
k tomu, aby JA mohl ve škole působit. Práce s výukovými CLIL materiály
může vám a vašim kolegům dodat
potřebnou sebedůvěru k navázání spolupráce se zahraniční školou,
a ta vám pak může usnadnit získání
jazykového asistenta. Stejně tak se
prostřednictvím kontaktů JA občas
daří navázat spolupráci se zahraniční
školou.
Na základě dotazníkového šetření,
které jsme realizovali na školách zapojených do projektu Ianua Linguarum Reserata („Janička“), můžeme
říci, že metoda CLIL a přítomnost
jazykového asistenta mají velký vliv
zejména na žáky školy. Z jejich odpovědí nejčastěji vyplývá, že měli
svého jazykového asistenta rádi, bavila je výuka a zlepšila se jak jejich
angličtina, tak přístup k ní. Pozitivně hodnotili projekt i rodiče, kteří
ocenili, že žáci doma o asistentech
mluvili a sourozenci se předháněli,
kdo se naučil více.
Přínos jazykového asistenta na škole
je neoddiskutovatelný. Pokud mu ale
umožníte zapojení i do odborných
předmětů, žáci se přestanou bát
komunikovat, což bývá nejčastější problém při učení se cizího jazyka, a budou se učit jazyk přirozeně
a efektivně.
Pokud si vaše škola nemůže asistenta dovolit, nevadí. Pro zavedení metody CLIL na prvním stupni,
kde je tato metoda nejefektivnější,
vám stačí základní znalost anglič-
/45
tiny. Využijte naše tipy a odkazy na
výukové materiály, nebo pracujte
s videi a pracovními a metodickými
listy (VideoCLIL), které jsme pro vás
v rámci projektu připravili. Z dvaceti
témat si určitě vyberete, děti uslyší jinou výslovnost, naučí se téma
do hodin Člověk a jeho svět a ještě
se pobaví (a nejen ony).
A rada na závěr – nebojte se. Nebojte se zapojit do mezinárodních
projektů, nebojte se mluvit, hrát si,
nebojte se CLILu. Vyplatí se to.
Rok s „Janičkou“ byl náročný,
ale maximálně přínosný. Jsme rádi,
že jsme se s vámi mohli podělit
o rady a zkušenosti a věříme, že
se vám tato brožura bude hodit.
Protože CLIL je SUPER.
Tým projektu Ianua Linguarum
Reserata („Janička“)
/46
Doporučená literatura:
BALL, P. (2013). Zavedení CLILu ve škole. [online]. In RVP.cz. [cit. 201503-10]. Dostupné z http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/17585/ZAVEDENI-CLILU-VE-SKOLE.html/.
FITZGERALD, D. (2012). Introduction to CLIL. Oxford. Dostupné z https://fieradellelingue.files.wordpress.com/2012/04/clil-metodologie-insegnamento-lingue.pdf.
GONDOVÁ, D. (2013). Aktívne učenie sa žiakov v Clil-e. Bratislava:
MPC. Dostupné z http://www.mpc-edu.sk/library/files/d._gondov__
akt_vne_u_enie_sa__iakov_v_clil_e.pdf.
KLEČKOVÁ, G. (2011). Kompetence CLIL učitele [online]. In RVP.cz. [cit.
2015-03-18]. Dostupné z http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/13093/kompetence-clil-ucitele.html/.
KLEČKOVÁ, G. (2014). Kompetence učitelů pro CLIL [online]. In RVP.cz.
[cit. 2015-03-18]. Dostupné z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/18171/
KOMPETENCE-UCITELU-PRO-CLIL.html.
MARSCH, D. Používat jazyky při učení a učit se používat jazyky. Žilina.
Dostupné z http://www.sukrzsza.sk/docs/clil.pdf.
VOJTKOVÁ, N. & HANUŠOVÁ, S. (2011). CLIL v české školní praxi. Vysočina. ISBN 978-80-866665-09-2. Dostupné z http://www.vys-edu.
cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=600139&id_dokumenty=3987.
/47