v české školní praxi

Transkript

CLIL
v české školní praxi
NADĚŽDA VOJTKOVÁ, SVĚTLANA HANUŠOVÁ
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
Vydáno v rámci projektu Výuka angličtiny napříč předměty na ZŠ, gymnáziích
a SOŠ Kraje Vysočina (CZ.1.07/1.3.02/02.0004, Operační program Vzdělávání
pro konkurenceschopnost, prioritní osa Počáteční vzdělávání).
Poděkování:
Děkujeme především všem učitelům zúčastněným v projektu za jejich práci,
organizátorům a administrátorům za vzorné vedení projektu a podporu věnovanou
všem aktivitám a Mgr. Tereze Skořepové za vyhodnocení dotazníkového šetření.
Recenzentka: Gabriela Klečková
dřívenežbudetečístčistudovattutopříručkusnázvemCLILvčesképraxi,
dovolteminěkolikslovúvodem.VKrajiVysočinasedlouhodoběsnažímezvýšitúroveňjazykovéhovzdělávánínaškolách,zvláštěsejednáopodporuaktivitzaměřenýchnaanglickýjazyk.VysočinaEducationjerealizátoremprojektuVýukaangličtinynapříčpředmětynaZŠ,GaSOŠkrajeVysočina,jehož
cílembylopodpořitjazykovévzdělávánívAJnavybranýchškoláchKrajeVysočinaprostřednictvímmetodyCLIL,kterésepodrobněvěnujetatopříručka.
SCLILemjsemsepoprvéseznámilnasvéstáživeFinskupřed5lety,kde
jsemmělmožnostsetkatsesodborníky,kteřísetoutometodouzabývají.Byl
jsem skutečně velmi nadšený tím, jak tuto metodu přijímají žáci a jak s ní
pracujíučitelé.Podstatoupromnebylo,žejazyk(vtomtopřípaděangličtina)zdenenícílem,aleprostředkemabyltakříkajícvkaždéškolevTampere
„všudypřítomný“,atonejenvevýuce,aleimimoni.Finovézačalivtédobě
hodněbilancovatpo10letechvyužívánítétometody,akdyžjsemsezmínil,
žejejenomstěžídohoníme,snažilisemnepřesvědčit,ženěkdyjelepšízačít
na „zelené louce“ a možná se poučit z chyb, které udělali oni. Rovněž jsem
byl překvapen tím, s jakou samozřejmostí angličtinu používá většina Finů
vpraktickémživotě.
PonávratujsmeserozhodlistoutometodoupostupněseznamovatpedagogynaVysočině,cožnebylovůbecsnadné,protožemnozítutometoduchápali,jako„bilingvnívyučování“aměliznívelkéobavy.Nicméněsenakonec
podařilopřesvědčitněkteréřediteleškol,abyvstoupilidonašehoprojektu,za
cožjimpatřívelkýdík.
ChtělbychrovněžpoděkovatinašimkolegynímzpartnerskéMasarykovy
univerzitySvětlaněHanušové,NaděVojtkovéaRitěCollins,kterénámvelmi
poodbornéametodickéstráncepomáhalyabylyoporounejennám,alepředevšímpedagogům,kteřísedoprojektuzapojili.
NazávěrmidovoltepoděkovatimékolegyniMarkétěMetelkové,která
celýprojektpoceloudobukvalitněřídilaakoordinovala,cožnebylovůbec
jednoduché.
Jsempřesvědčen,žeprostředky,kterébylyvynaloženyvrámciprojektu,
byly vynaloženy smysluplně a že výstupy, které vznikly, pomohou mnohým
dalšímučitelůmvjejichrozvoji.
© 2011 Naděžda Vojtková, Světlana Hanušová
ISBN 978-80-866665-09-2
Mgr.RomanKřivánek,ŘeditelVysočinaEducation
OBSAH
Použitá literatura. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81
Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
1. Co je CLIL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
2. Výzkumy výuky metodou CLIL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
3. Možnosti zařazení CLILu do výuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
4. Zahraniční a česká zkušenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.1. Španělská zkušenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.2. Zkušenost z Kypru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.3. Finská zkušenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.4. Jak zahraniční zkušenosti ovlivnily projekt
Výuka angličtiny napříč předměty – CLIL. . . . . . . . . . . . . . . . .
4.5. Počátky CLILu v českém vzdělávacím systému . . . . . . . . . . .
21
21
23
24
25
26
5. Zmapování výchozí situace na školách
zapojených do projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
6. Příklady dobré praxe ze škol kraje Vysočina . . . . . . . . . . . . . . . .
6.1. Základní školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.1.1. Závěry z průběhu projektu na základních školách . . .
6.2. Gymnázia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.2.1. Závěry z průběhu projektu na gymnáziích . . . . . . . . .
6.3. Střední odborné školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.3.1. Závěry z průběhu projektu na středních
odborných školách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
39
50
52
64
66
74
7. Doporučení vyplývající z realizace projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha 1: Projektová fiše projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha 2: Webové stránky o CLILu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha 3: Popis přiloženého CD s materiály z projektu . . . . . . . . . . .
Příloha 4: Evaluační list – výuka CLIL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha 5: Globální deskriptory podle SERR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha 6: Dotazníky pro rodiče, žáky, členy školních rad, učitele . .
Příloha 7: Současné přístupy k výuce cizích jazyků . . . . . . . . . . . . . .
83
83
85
89
90
91
93
98
CLIL V ČESKÉ ŠKOLNÍ PRAXI
ÚVOD
Příručkou,kterouprávěotvíráte,bychomsesvámichtělipodělitosvé
zkušenosti z projektu Výuka angličtiny napříč předměty na ZŠ, gymnáziíchaSOŠkrajeVysočina,jehožcílembylouvéstavyzkoušetCLIL
vdesetiškoláchvkrajiVysočina.Budemevelmirádi,kdyžvámpříručkaCLILvčesképraxiposloužíjakoprůvodcenacestěobjevováníCLILu
apovzbudíváskhledánívlastníchřešení.
PotenciálCLILuspočívávpřípravěžákůnazákladníchastředních
školách na život vglobalizovaném světěa pronás konkrétně vrámci
Evropskéunie.Lzepředpokládat,žeještěvícenežgeneracejejichrodičůbudoudnešnídětipotřebovatzvládnoutkomunikacivangličtině
idalšíchcizíchjazycích,aťužpřistudiunebopřiprácivČeskérepublice
ivzahraničí.ZastánciCLILutaképoukazujínato,ževýukouuplatňující
principyCLILubudoužáciveškoláchvícemotivováni,protoževyučováníbudesmysluplnějšíazajímavější.Jazykovékompetencejsoutotiž
vrámciCLILurozvíjenyvreálnýchkomunikačníchsituacíchachce-li
učitelúspěšnězprostředkovatžákůmobsahvcizímjazyce,musínutně
přistoupitikinovacimetodaforemvýuky.PředpokládásetaképozitivnívlivCLILunaširšíkulturnírozhledžákůarozvojjejichplurilingvních
zájmůapostojů.
Ačkoli by se mohlo zdát, že metoda CLIL je pro učitele intuitivní,
nenítomutak.NezbytnoupodmínkouproúspěšnézaváděníCLILuje
důkladnápřípravaučitelů.Odbornícidoporučujívytvářeníspecializovanýchvzdělávacíchprogramůnavysokýchškoláchpřipravujícíchučitele,protožepouhápřípravaučitelecizíhojazykaadalšíhopředmětu
nenídostačující.(ContentandLanguage,2006).
Jakovzdělavatelébudoucíchučitelůjsmezvažovali,jakspřípravou
učitelůproCLILzačít.Logickýmprvnímkrokembymohlobýtvytvoření
studijníhoprogramuzaměřenéhonaCLILvrámcipřípravnéhovzděláváníučitelůnapedagogickýchfakultách.ProtoževšakvčeskémkontextupostrádajízkušenostsCLILemnejenučitelé,aleivzdělavateléučitelů,
rozhodlijsmesezačítjinak,atospolupracívzdělavatelůučitelůsučiteli
zpraxe,kteřísechystalizačítsCLILemnasvýchškolách.TatospoluprácenámumožnilamonitorovatazkoumatproceszaváděnímetodyCLIL
odsaméhozačátku.Zkušenost,kteroujsmezískali,následněvyužíváme
ÚVOD
7
v přípravě modulů zaměřených na metodu CLIL v rámci prezenčního
studiaUčitelstvíprozákladníškolynaPedagogickéfakultěMasarykovy
univerzity.Asamozřejmětaképřikoncipovánítétopříručky.
Projekt Výuka angličtiny napříč předměty na ZŠ, G a SOŠ kraje
Vysočina,vněmžjsmespolupracovalisučitelivkrajiVysočina,bylplánovánna3roky(podrobnějšíinformacevizPříloha1).Našímhlavním
cílembylodoprovázetučitelenacestěkinovacímvevýuce.Společněse
skupinou30učitelůz10školjsmeutvořiliněco,čemusevangličtině
říká „professional learning community“ (učící se profesní komunita).
Stolljide�inujejako„inkluzivnískupinulidí,kteříspolupracujíasnaží
se dosáhnout společného cíle, přičemž sdílejí určitou vizi, podporují
senavzájemahledajíuvnitřivněsvékomunityzpůsoby,jakzkoumat
svoupraxiaspolečněsiosvojitnovéalepšípřístupy“(Stollakol,citdle
Mehisto,2008,s.94).Jakovzdělavateléučitelůjsmeodzačátkujasně
deklarovali,žechcemetakovouprofesníkomunituiniciovatakoordinovat.Vžádnémpřípadějsmesenechtělistátexperty,kteříjednostranně
předávajíinformaceařídíprocesyzavedeníCLILubezohledunasituaci
vkaždéjednotlivéškoleabezaktivníhoatvořivéhozapojeníučitelůavedenízúčastněnýchškol.Uvědomovalijsmesiodzačátkuvelmidobře,že
můžeme účastníky projektu inspirovat a sdělovat jim své vědomosti
oCLILuzískanéčetbouizkušenostinačerpanépřistážíchvzahraničí,
ale nemůžeme jednoduše převést cizí vědomosti a cizí zkušenost do
našehokontextu.Bylonámjasné,žebudetřebapečlivězvažovatkaždý
krokaprůběžněanalyzovatavyhodnocovatsituaci.
ZavelmidůležitýfaktorpřizaváděníCLILujsmepovažovalizapojenírozmanitýchskupinzainteresovanýchosob,aťužžákůajejichrodičů,učitelů,kteřísenavýuceCLILpodílejíijejichkolegů,ředitelůškol
ačlenůškolníchrad.Navšechnytytoskupinyjsmesevprvníchfázích
projektuobrátiliažádalijsmejeovyjádřenínázorunazaváděníCLILu
najejichškole.Výsledkyanalýzyvýchozíhostavupřinášímevpátékapitolepříručky.
Súčastníkyprojektujsmesevídalinasemináříchanatzv.intervizníchschůzkách.Kromětohojsmesesetkávaliivirtuálně,prostřednictvím internetového výukového prostředí Moodle, které nabízí mimo
jinéimožnostdiskuzníchfór.Spoluprácesučitelizpraxebylapronás
velmivýznamnáaobohacující,zejménajsmeocenilimožnostnávštěv
jednotlivýchškolpřiintervizníchschůzkách,přikterýchnásučiteléseznamovalisprostředímsvéškolyaspostupemzaváděníCLILu.
Úvod
Úvod
6
8
V poslední době se o CLILu mluví v českém školství tak často, že se
domníváme, že i vy, čtenáři naší publikace, o CLILu už něco víte. Připravilijsmeprovásmalýkviz,kterýmsimůžetesvédosavadníznalosti
otestovat.Zkustesezamysletnad10tvrzenímioCLILuarozhodněte,
jsou-lipravdivá:
1. Vím, co znamená zkratka CLIL. ANO/NE
2. Výuka metodou CLIL musí být celá vedena v cizím jazyce. ANO/NE
3. U výuky metodou CLIL je přesně stanoveno, kolik procent výuky je
vedeno v mateřském jazyce a kolik v cizím jazyce. ANO/NE
4. Výuka metodou CLIL nahrazuje běžné hodiny cizího jazyka. ANO/NE
5. Výuka metodou CLIL spočívá v tom, že v hodině cizího jazyka učitel
probírá látku z jiného předmětu. ANO/NE
6. Na vysokých školách v ČR je výuka metodou CLIL běžná. ANO/NE
7. Při výuce CLIL by měli být ve třídě vždy dva učitelé – učitel cizího jazyka
a učitel dalšího předmětu. ANO/NE
8. Výuku metodou CLIL může realizovat pouze učitel, který dokonale
ovládá cizí jazyk. ANO/NE
9. Jediným cílem výuky metodou CLIL je zlepšit cizojazyčné dovednosti
žáků. ANO/NE
10. Začneme-li s CLILem, musíme změnit své výukové postupy. ANO/NE
Pokud jste odpověděli na všechny otázky, podívejte se, do jaké míry
odpovídají vaše představy o CLILu koncepci prezentované touto příručkou.Oranžovábarvatiskuznamenázápornouodpověď,zelenákladnou.Modroubarvujsmezvolili,pokudnebylomožnoodpovědětzcela
jednoznačně:
1. Vím, co znamená zkratka CLIL.
CLILjezkratkouvytvořenouzanglickéhovýrazuContentandLanguageIntegratedLearning.Dočeštinysepřekládájakointegrovanávýuka
9
cizíhojazykaanejazykového(odborného)předmětu.Jdeojedenztypů
dvojjazyčnéhovzdělávání.
Termín CLIL je poměrně nový, byl poprvé použit v roce 1994, ale
dvojjazyčnévzdělávánísamozřejměexistujemnohemdéle.Nanašem
územíbylyvdřívějšíchdobáchnapříkladvyučoványodbornépředměty
vlatiněnebobylaalespoňvyužívánalatinskáterminologie,cožjevpřírodovědnýchpředmětechběžnédodnes.
VpřípaděCLILu,jaksezdůrazňujenapříkladvdokumentuEurydice
nazvanémContentandLanguageIntegratedLearning(CLIL)atSchoolin
Europe,jdeovýukuobsahuskrzecizíjazykazároveňscizímjazykem,
nikoliovýukuvcizímjazyce(ContentandLanguage,2006).Jazyksetak
stávánástrojemspíšenežcílem.
2. Výuka metodou CLIL musí být celá vedena v cizím jazyce.
Je pravda, že metoda CLIL je jedním z typů bilingvního vzdělávání.
Podstatou CLILu ale není vyloučení mateřského jazyka z vyučování.
Naopakježádoucí,abyžáci,kteříprojdouvýukouvedenoupodleprincipůCLILu,zvládliterminologiiučivavodbornémpředmětuivesvém
mateřskémjazyce.
3. U výuky metodou CLIL je přesně stanoveno, kolik procent výuky
je vedeno v mateřském jazyce a kolik v cizím jazyce.
Část výuky v CLILu je vždy vedena v mateřštině a část v cizím jazyce. Přesný poměr ale stanoven není. V publikaci Teaching through
aForeignLanguage,AGuideforTeachersandSchoolstoUsingForeign
LanguagesinContentTeachingseodkazujenavýzkumy,kteréuvádí,že
pokudmáCLILprokazatelněovlivnitvýukupředmětuajazyka,mělby
secizíjazykvyužívatalespoňve25%celkovéhoobjemuvýuky(Pavesi
akol.,2001).
4. Výuka metodou CLIL nahrazuje běžné hodiny cizího jazyka.
Výuka metodou CLIL by neměla nahrazovat hodiny cizího jazyka. Typickyjevýukaodbornéhopředmětuvedenaučitelemtohotopředmětu
atenbynemělsuplovatrolijazykáře.Znamenáto,ženapříkladvrámci
CLILuvětšinouneníhodinazaměřenanazvládnutígramatickýchjevů
Co je CLIL
Co je CLIL
1. CO JE CLIL
CO JE CLIL
10
5. Výuka metodou CLIL spočívá v tom, že v hodině cizího jazyka
učitel probírá látku z jiného předmětu.
Zpravidlabyktomutonemělodocházet,ikdyžjsoupřípady,kdyučitel
cizíhojazykapracujestématikounáležejícídooblastiněkteréhoškolníhopředmětu(nejčastějizeměpisu,dějepisu,občanskévýchovyapod).
Zdesevětšinoujednáspíšeomezipředmětovévztahyčiprůřezovátémata,nikoliovýukujinéhopředmětuvhodiněcizíhojazyka.
6. Na vysokých školách v ČR je výuka metodou CLIL běžná.
IkdyžnavysokýchškoláchvětšinoumetodaCLILneníznámaatermín
CLILnenípoužíván,jezcelaběžné,ževyučujícízadástudentůmmateriályvcizímjazyce,kterémajíbuďnastudovatkezkoušcenebovyužítpři
psaníseminárníchprací.Dějesetovevšechoborech,itam,kdebychom
topřílišneočekávali(např.naFilozofickéfakultěMasarykovyuniverzitystudujístudentioboručeskýjazykaliteraturamorfologiizanglickypsanéučebnice).Zcelasamozřejmájekomunikacevysokoškolských
studentůvcizímjazyceběhemzahraničníchstáží.Ztohotodůvoduje
velmi důležité, aby se už žáci na základních a středních školách učili
studovatvcizímjazycearozvíjelisvéstrategienapř.připrácismateriálem,jemužsicenerozumíslovoodslova,alejsouschopnipochopit
hlavnísmyslnebonajítaidentifikovatpotřebnouinformaci.
7. Při výuce CLIL by měli být ve třídě vždy dva učitelé – učitel
cizího jazyka a učitel dalšího předmětu.
KlíčovýmmomentempřizaváděníCLILujespolupráceučitelůcizíhojazykaaodbornéhopředmětu.CLILnemůžefungovatjakoiniciativaosamělýchnadšenců.Tovšakneznamená,žedvaučitelévyučujíspolečně
běhemjednéhodiny,cožbynavětšiněškolnebyloúnosnéanifinančně
aniorganizačně.Ikdyžbytonepochybněbyloprovšechnyzúčastněné
velkýmpřínosem.
Anipřítomnostdvouučitelůvetříděvšaknemusíbýtzárukouúspěchu.LasagabasteraSierrahovoříopečlivěpřipravenémCLILovémpro-
11
gramuveValencii,kdevevýuceobčanskévýchovybylivetříděpřítomni
vždydvaučitelé.Učitelobčanskévýchovypřednášellátkuvešpanělštině a jeho kolega jazykář vše průběžně tlumočil do angličtiny. Projekt
skončil naprostým �iaskem, což nás příliš nepřekvapí, uvědomíme-li
si,žeCLILnemůžeznamenatprostýpřekladvyučovacílátkyzjednoho
jazykadodruhého(LasagabasteraSierra,2010).
8. Výuku metodou CLIL může realizovat pouze učitel, který
dokonale ovládá cizí jazyk.
Dokonalé ovládání cizího jazyka je v CLILu samozřejmě velkou výhodou,otomnemůžebýtsporu.Nicméně,vkonkrétnísituacinaškolách
vČeskérepublicenelzečekat,aždosáhnemekýženéhoideálu.VCLILu
jemožnépostupovatpomalýchkrocíchazačínatsaktivitami,ježzvládneiučitel,kterýsivcizímjazycenenívůbecjistýanavícmázábrany
mluvitcizímjazykem,kterýněkteříjehožáciovládajílépenežon.Tyto
aktivity mohou být například postaveny na práci s jednoduchým anglickým textem, o němž učitel v hodině odborného předmětu hovoří
sžákyčesky.Podobnělzevyužívativýukovéfilmy,kterémohounavíc
velmiobohatitvýukuajejichžpřekladdočeštinynenívdanéchvíliani
možný. Podmínkou je ovšem spolupráce s učitelem cizího jazyka (viz
téžbod7).
9. Jediným cílem výuky metodou CLIL je zlepšit cizojazyčné
dovednosti žáků.
VětšinouseuCLILuhovoříodvouzákladníchskupináchcílů–ocílech,
kterésevztahujíkcizímujazykuaocílech,kterésevztahujíkobsahu
vyučovaného nejazykového předmětu. Existuje však ještě třetí okruh
cílů–cílevztahujícísekučebnímdovednostemastrategiím.Tatotřetí
skupinacílůjedůležitáprávěproto,ževyučovatčiučitseobsahvcizím
jazycejekaždopádněnáročnější,nežvjazycemateřském.Toplatípro
učiteleiprožáky.P.Mehisto,jedenzpropagátorůCLILu,zdůrazňuje,že
CLILpatříkvýrazněkonstruktivistickýmpřístupůmsesilnouorientací
naprocesučení(Mehistoetal,2008).
Jedna z největších odbornic na metodu CLIL, Do Coyleová (2006),
zdůrazňuje, že výuka prostřednictvím CLILu by měla obsahovat čtyři základní prvky, které bývají v angličtině nazývány 4Cs: Content,
Co je CLIL
Co je CLIL
cílovéhojazyka,alespíšenaslovnízásobučinaporozuměníčtenému
neboslyšenémutextu.
CO JE CLIL
Co je CLIL
12
10. Začneme-li s CLILem, musíme změnit své výukové postupy.
Zdečástečnězáležínatom,jakévýukovépostupyametodyběžněpoužíváte.Změnavyučovacíhojazykapřinášínepochybnězvýšenénároky,což
znamená,žetradičnívýukafrontálníhotypuneníslučitelnásCLILem.
PrávěprotoCLILvedeučitelekinovacímazaváděnízajímavějšíchforem
výuky.Tolzejistěvidětjakopříležitostspíšenežjakoohrožení.ŠpanělskáautorkaMuñozovázdůrazňuje,že„potřebaneustáleověřovatporozuměnívedekintenzivnějšíinterakcimeziučitelemažáky“(Muñoz,
2002,s.35).
13
2. VÝZKUMY VÝUKY METODOU CLIL
CLIL je často podrobován zkoumání ze strany pedagogů, didaktiků
i lingvistů. Existují odborné časopisy věnované výhradně CLILu (nejznámějšíznichjeInternationalCLILResearchJournalvydávanýuniverzitouvefinskéJyväskyle.)Předmětemvýzkumůsestávajíprocesy,které
probíhajípřivýucemetodouCLIL,různépodpůrnéstrategie(„scaffolding“),kteréposkytujíučiteléžákůmvjazykovéoblastiivoblastiobsahu nejazykového předmětu, hodnocení žáků a poskytování zpětné
vazby,proceskomunikaceučitelůsžákyajazyk,kterýučitelévrámci
CLILupoužívajíasamozřejměivýsledkydosaženéžákyvoblastijazyka
iobsahu.ProtožeCLILjerelativně„mladá“metoda,nenízatímkdispozicimnohovýsledkůlongitudinálních(dlouhodobých)výzkumů.
Dosavadnívýzkumnázjištěnínaznačují,žeintegracejazykaaobsahumůžemítvelmipozitivníefektnaprocesučení.Tenvšaknenízaručenautomaticky,jetřeba,abybylasplněnařadapodmínek.Varujícím
příkladem je například výše popsaný výzkum ze španělské Valencie,
který ukázal, že CLIL nemůže spočívat v pouhém překladu informací
zjednohojazykadodruhého.
Španělská autorka Navésová dospěla na základě svých výzkumů
CLILuveŠpanělskukzávěru,žeefektivníprogramvýukymetodouCLIL
bymělsplňovat10podmínek.Patřímezině:
„(1) respektapodporamateřskéhojazykaakulturyžáka;
(2) kompetentní bilingvní učitelé, tj. učitelé s výbornou znalostí
vyučovacího jazyka a zároveň se znalostí mateřského jazyka
žáků;
(3) všeobecněpřístupné(nikolivýběrové)volitelnépředměty,
(4) dlouhodoběstabilníprogramyaučitelé;
(5) rodičovskápodporaprogramů;
(6) spolupráceavedenívzdělávacíchinstitucíaškolskýchúřadů,
vedoucíchpracovníkůaučitelů;
(7) učitelésdvojíkvali�ikací(tj.nejazykovýpředmětijazyk);
(8) vysokáočekáváníodvýukyavysokéstandardy;
(9) dostupnostkvalitníchučebníchmateriálů;
(10) správněuplatněnámetodaCLILu.“(Navés,2002,překl.aut.).
Výzkumy
Communication, Culture, Cognition. Obsahové prvky (Content) se
vztahují k nejazykovému předmětu. Komunikace (Communication)
jevrámciCLILupřirozeněautentická,komunikujeseonejazykovém
předmětu, není třeba komunikační situace uměle vytvářet. Rozvoj
myšlení(Cognition)sevztahujekutvářeníabstraktníchikonkrétních
pojmůadovednostínaúrovnivyššíchstupňůmyšlenkovýchoperací
podle Bloomovy taxonomie.VelmivýznamnéjsouvrámciCLILukulturníaspekty(Culture),protožepřizpracováníobsahunejazykových
předmětůprostřednictvímjazykapoznáváme,jakjednotlivékoncepty
chápouvjinýchzemí,jakodlišněuvažujíojednotlivýchtématech.Srovnánímrozdílnýchúhlůpohledumůžemedospětklepšímuchápánísebe
samaiostatních.
VÝZKUMY VÝUKY METODOU CLIL
Vysokénároky,kteréformulujeproefektivníuplatněníCLILuNavésová,jsoubohuželobtížnědosažitelnévnašemkontextu,zejménapokudjdeoduálníkvali�ikaciučitelů.Domnívámese,žepřestoježádoucí
včeskýchškoláchsCLILemzačít.Jevšaknutnévelmipečlivězvažovat,
jaképostupyatechnikyjsouadekvátnívsituaci,kdyjazykováúroveň
řady učitelů nejazykových předmětů není optimální. Podmínky, které
Navésová stanovuje, je třeba vnímat jako cíl, k němuž bychom měli
směřovat.
Lze říci, že většina výzkumů efektivity CLILu hovoří jednoznačně
o pozitivním přínosu CLILu pro cizojazyčné kompetence žáků. Používání jazyka při výuce obsahu je často mnohem smysluplnější než při
klasickévýucecizíhojazyka,přinížjeněkdynutnoumělenavozovatpotřebukomunikacevytvářenímimaginárních,neautentickýchsituací.Při
uplatňováníCLILujepotřebakomunikovatkonkrétníobsahzcelajednoznačnědaná.NamístodůrazunagramatickousprávnostjevCLILu
přirozené zaměřovat se spíše na plynulost projevu a na schopnost
skutečného dorozumění se v dané situaci. Někteří odborníci rozlišují
meziučenímsecizímujazyku,kekterémudochází(videálnímpřípadě)
vědomě ve školní třídě a osvojováním jazyka, což je neuvědomovaný
proces,kekterémudocházínapříkladpřipobytuvcizině.Osvojování
býváefektivnějšínežučeníajehovýsledkybývajítrvalejšínežvýsledky
učení(vizteorieS.Krashenapopsanávpříloze7).UplatňováníCLILu
nabízí možnosti autentické komunikace ve třídě, která proces učení
přirozeněpřibližujeprocesuosvojování.
Pokudjdeoučeníseobsahu,výsledkyvýzkumunejsouzcelajednoznačné.Existujívýzkumy,kteréprokazují,žežácisenaučíobsahstejně
dobře,jakopřivýucevmateřskémjazyce,aletakéstudie,kterépoukazujínato,ženěkdyjevýukaobsahuméněefektivnínežvevýucevmateřskémjazyce.Některévýzkumnézávěryvšaknaopaksvědčíotom,že
žácisiprostřednictvímpostupůCLILosvojíobsahlépenežvmateřštině.
Tuto možnost podporují i výsledky longitudinálního výzkumu realizovaného týmem z Karlovy univerzity, které ukázaly, že při výuce
vcizímjazycejetřebastavětnaodlišném,hlubšímzpůsobuzpracování
informací,cožvoptimálnímpřípaděvedekefektivnějšímuosvojeníjak
jazyka, tak i obsahu. Schopnost vyjádřit stejnou myšlenku v různých
jazycíchmůžepřispětkhlubšímupochopeníobsahu.Ktěmtozávěrům
dospělyautorkynazákladědlouhodobéhovýzkumuvýukymatematiky prostřednictvím angličtiny. Zjistily, že při výuce v angličtině nejde
VÝZKUMY VÝUKY METODOU CLIL
15
o prosté převedení obsahu do jiného jazyka, ale o odlišné kognitivní
zpracování(Hofmanováakol.,2008).
Tejkalová(2010)pozorovalačeskéžákyvhodináchmatematikyvedenévangličtiněazjistila,žežácikvůlinemožnostipojmenovatgeometrickéobjektypřímo(tak,jakbytoudělalivmateřskémjazyce),popisovalitytoobjekty,srovnávalisjinýmiauvažovaliojejichcharakteristickýchrysech.Dospělakzávěru,žekomunikacívcizímjazycebylyvlastně
aktivovány kognitivní procesy vyššíhořádu dle Bloomovy taxonomie.
Beardsmore referuje o výzkumu Gajo a Serry z roku 2002, kteří
v Itálii analyzovali výuku matematiky skrze francouzštinu a italštinu.
Zaměřovalisenaúroveňovládánícizíhojazykaimatematiky.Zjistili,že
vbilingvnívýucebylyvýsledkyžákůvmatematicemírnělepšínežve
výucemonolingvní.Kdyždálezkoumali,jakéjsoupříčinytěchtorozdílů,
zjistili,žemonolingvnívýukavedeklepšímuosvojenífaktickýchznalostí,kdežtobilingvnížácisilépeosvojilimatematickéoperace.Jinými
slovy,monolingvnívýukažákylépenaučila„vědětco“,tedyinformační
znalosti,alebilingvnívedlaklepšímupochopení„jak“,čilikoperačním
znalostem.KestejnýmvýsledkůmpřitomGajoaSerradospělipřizkoumánížákůnazákladníchistředníchškoláchadokonceiužáků,jejichž
vstupníjazykovékompetencebylyvelminízké(GajoaSerra,2002,cit.
dleBaetensBeardsmore,2008).
Navýšezmíněnémvýzkumujevelmizajímavýtakéjakýsi„vedlejší
produkt“výzkumnéhošetření.GajoaSerratotižzjistili,žezapojením
doexperimentálnístudiebylipozitivněovlivněniučitelé,kteřívrámci studie vyučovali svůj předmět jak ve svém mateřském jazyce, tak
ivjazycecizím.Pozkušenostisvýukouvcizímjazycemodi�ikovalisvé
výukovépostupyivevýucevmateřskémjazyce,zejménamnohemvíce
doceňovalivýznamjazyka,kterýmkomunikujísžáky(BaetensBeardsmore, 2008). Toto zjištění podporuje názor, který se často objevuje
vsouvislostisCLILem,žetotižvýukametodouCLILvedekužívánípostupůatechnik,kteréjsoupřínosnéprojakoukolivýuku.
Celkovělzeříci,ženezcelajednoznačnévýsledkyvýzkumůtýkajícíchsezvládnutíobsahunejazykovéhopředmětuaněkteréunásdoposudchybějícípodmínkyproefektivníimplementaciCLILu,bymělyvést
kopatrnostiakuvážlivostipřizaváděnítétometody.VkontextuČeské
republiky je třeba zvažovat zejména jazykovou připravenost učitelů
ižákůapostupovatpomalýchadobřepromyšlenýchkrocích.
Výzkumy
Výzkumy
14
16
ZkušenostiivýzkumvoblastiCLILuukazují,žezpůsobvyužitíCLILu
naškoláchjedovelkémíryovlivněncelkovýmkontextemškolyivzdělávacíhosystému.
Záležínamnohafaktorech,např.dojakémíryovládajíučiteléastudenticílovýjazyk,jakjsouučiteléschopniaochotnispolupracovatvtýmech, jaká je jejich ochota měnit zaběhnuté stereotypy a uplatňovat
inovacevevýuce,jakoupodporumohouočekávatodostatníchzainteresovanýchstran,jakéjemateriálníatechnickévybavení.TytoařadudalšíchfaktorůjetřebazvážitnasamémpočátkuzaváděníCLILudovýuky.
V následujících odstavcích se zaměříme na širokou škálu forem
uplatněníCLILuastanovímepožadavkynajazykovéametodickévybaveníučitele,jazykovouúroveňstudentůaněkterédalšíaspekty,které
mohou ovlivnit úspěch zaváděné metody. Kategorizace jednotlivých
CLILových aktivit vychází z knihy Uncovering CLIL autorů Mehisto,
Marsh,Frigolsaznašichzkušenostízprojektu.
17
opakovanépoužitíadojistémíryimožnostpředvídatrůznésituaceve
třídě,takžesenanělzejazykověpřipravit.
Příklady některých typů jazykových sprch a aktivit nerozvinutého
CLILujsouuvedenyníže:
∎Vizuálnípodporavetřídě
Nápisy,plakáty,pracovníkoutkyapod.Vytvořenívizuálníoporypatříkaktivitám,kterékladounejmenšínárokynajazykovékompetenceučitele.Nenívyloučenoanivpřípadě,žejazykováúroveňučitele
jenízká,zapředpokladu,žeučitelnejazykovéhopředmětuefektivně
spolupracujesjazykářem.
Jazykové sprchy (language showers) a nerozvinutý CLIL
∎Rutinníaktivity
Umladšíchžákůjsoudoprovázenykrátkýmipísničkaminebobásničkami(např.přechodzlavicnakoberec,úklid,pozdravy,prosby
a žádosti…). Většinou jsou doporučovány pro 1. stupeň, ale lze je
přizpůsobit i pro starší studenty. Učitel využívá ustálené obraty
afráze,kteréjsousoučástíjazykovéhosylabu. Mělbyvšakmítna
mysliipřirozenéreakce,nejennacvičenéiniciace.
Jazykovésprchyjsounesystematickéisystematickékrátkécizojazyčné
vstupyvnejazykovýchpředmětech.Ujazykovýchsprchsevětšinoumluvíotzv.nerozvinutémCLILu(softCLIL),tj.hlavnímcílemjevyužitíjazykaproprácivetřídě.Marshakol.uvádějíjakopříkladyjazykovýchsprch
aktivityumladšíchškolníchžáků,ikdyžpodlenašichzkušenostímohou
býtúspěšněuplatňoványiustaršíchstudentů.Jazykovésprchymohou
zařazovat učitelé nejazykových předmětů, jejichž jazyková úroveň je
mezi B1 a B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro
jazyky(SERR).UčitelépřevážněvyužívajíjazykoznačovanýjakoBICS
(Basic Interpersonal Communication Skills, Cummins, 1981), který
zahrnujezákladnídovednostinezbytnékudrženísociálníhokontaktu
s okolím. Tento jazyk je většinou prezentován a procvičován v hodináchcizíhojazyka,vhodináchnejazykovéhopředmětujevšakpoužit
autentickyavpřirozenémkontextu.Učitelsenesnažíjazykmodelovat
avyučovat,nýbržjejautentickyvyužívákekomunikaci.Jevšakdůležité,
abysitentojazyksprávněosvojil.Výhodoujazykovýchsprchjejejich
∎Občasné využití cizojazyčných studijních materiálů ve výuce
předmětu
Materiáljemožnépřipravitvespoluprácisjazykářem,slovnízásobamůžebýtprezentovánavhodinějazykasesprávnouvýslovností,
text mohou studenti číst samostatně, otázky na porozumění textu
mohoubýtvčeštině,případnéshrnutímohoustudentipřipravitvcizímjazycejakokooperativníčinnost.Ztohovyplývá,žetatometoda
můžebýtvyužitaitam,kdejejazykováúroveňučitelenejazykového
předmětunízká.
∎Témahodinystanovenénazačátkuhodinyashrnutíprobrané
látkynakoncihodinyvcizímjazyce
Uvedenítématuacílůhodinyashrnutíučivanakoncihodinyjižvyžadujeijazyk,kterýjespeci�ickýprodanýpředmět/obsah(content-obligatorylanguage,Snow,1992),tj.některéterminologickévýrazy.Jemožnékombinovatústníprojevspísemnýmmateriálem(např.
textsvynechanýmislovy),obojívespoluprácisučitelemjazyka.
Možnosti
Možnosti
3. MOŽNOSTI ZAŘAZENÍ CLILU DO VÝUKY
MOŽNOSTI ZAŘAZENÍ CLILU DO VÝUKY
18
∎Zařazeníobsahudojazykovévýuky
Učitel,kterýjeaprobovánprovýukujazykainejazykovéhopředmětuvyužíváčástisvéjazykovévýukyapracujesmateriályaobsahem,
kterýprávěprezentujevnejazykovémpředmětu.Stejnětakmohou
spolupracovatdvaučitelé,cožsamozřejměvyžadujedůkladnoukoordinaci.
Systematické využívání CLILu v jednom nebo více nejazykových
předmětech
Zde uvedeme využití CLILu, které má jasně určené duální cíle – obsahové a jazykové, a zároveň žáci rozvíjejí učební strategie. Učitel je
seznámensmetodikouaprincipyCLILuajehojazykováúroveňjevyšší
nežB2podleSERR.Úroveňstudentůnebožákůmůžebýtnižší,neboť
jazyková i metodická kompetence učitele zaručuje jeho schopnost
využití podpůrných strategií, které pomohou žákům dosáhnout cílů
vobouoblastech(jazykovéiobsahové).ProtentozpůsobvyužitíCLILu
je žádoucí, aby byl v souladu s požadavky kurikulárních dokumentů
aabysnímsouhlasilikolegové,rodičeivedeníškoly.Vtétokategorii
užnaleznemeipříkladytzv.rozvinutéhoCLILu(hardCLIL).Následují
některépříklady:
∎Zařazeníjednotlivýchmodulůvcizímjazycedovýuky
vybranéhopředmětu
Učitelnejazykovéhopředmětuserozhodneodučitjedentematický
celekmetodouCLIL.Určísiobsahovécíle,najejichžzákladěstanovívespoluprácisučitelemjazykacílejazykové.Přispeci�ikacijazyka
jedůležité,abyučitelbralvúvahuněkolikvrstevjazyka.Kroměvýše
zmíněného jazyka pro běžnou komunikaci mezi žáky a učitelem
19
(BICS)bymělspeci�ikovatiterminologiiprodanétéma(contentobligatorylanguage),jazyk,kterýjenutnýkezprostředkováníobsahu
(CALP–CognitiveAcademicLanguagePro�iciency,Cummins,1981),
tj.využitířečovýchdovedností(čtení,poslech,mluveníapsaní)pro
studijníúčely.Jedostnepravděpodobné,žejazykovoupřípravuhodiny zvládne učitel nejazykového předmětu sám. Tento typ CLILu
vyžadujealespoňzpočátkuintenzivníspoluprácisučitelemjazyka
vefáziplánovánívýuky.Alternativouktematickémucelkumohou
být pravidelné opakovací bloky v nejazykových předmětech. Také
tytokladoupodobnénárokynaučitelepředmětu.
∎Projektovéaktivity
Na mnoha školách se dnes běžně používá projektové vyučování,
mnohdyškolyorganizujíprojektovédny,vekterýchintegrujírůzné
předmětyazároveňpokrývajíprůřezovátématazRVP.Tytoaktivity
poskytujíideálnímožnostkvyužitíCLILu.Studentimohouvesvých
projektech čerpat z cizojazyčných zdrojů informací, velmi často
využívajíinternetarůznénovétechnologie(např.Skype,YouTube,
atd.),výstupyzprojektůmohoubýtjakvčeštinětakvcizímjazyce.
Iniciativupřebírajístudenti,učiteléjsouspíšeporadciapomocníci.
Velmidůležitájespoluprácejakmezistudenty,takmeziučiteli.
DalšímožnostivyužitíCLILunabízejíškolníprojektovéaktivity
jakonapř.:
• Školyvpřírodě
• Team-buildingovépobytovétábory
• Mezinárodníprojekty(např.E-Twinning)
∎VýukajednohonebovícepředmětůmetodouCLIL
Zdeseužjednáosystematickýpřístupvevýucenejazykovýchpředmětů.Neznamenátovšakvýukutěchtopředmětůvýlučněvcizím
jazyce.Učitel,kterýbymělmítminimálníúroveňjazykaC1,plánuje
hodinytak,abysplnilcíleobsahovéijazykové.SamozřejmostíjesolidnípovědomíometoděCLILaschopnostučitelevybrat,ohodnotit
aupravitvýukovémateriályapatřičněprezentovatlátkusvyužitím
širokého rejstříku podpůrných strategií (scaffolding). Pokud učitel
již dlouhodobě a systematicky využívá CLIL v nejazykovém předmětu, měla by být tato skutečnost uvedena v ŠVP. Některé školy
Možnosti
Možnosti
∎Zadáváníúkolůvcizímjazyce(pokyny)
U složitějších instrukcí (např. k nové aktivitě) by měl být učitel
schopenzjistit,zdažáciinstrukcímrozumějí.Ideálněbysenemělo
vycházetpouzezpřekladuinstrukcí,alemělabysevyužítceláškála
možností kontroly porozumění (např. využití zjišťovacích otázek
v cílovém jazyce, vybraní žáci mohou demonstrovat první fázi aktivity aj.). V počátečních stádiích se doporučuje využívat instrukcí
krutinnímaktivitám.
MOŽNOSTI ZAŘAZENÍ CLILU DO VÝUKY
20
Možnosti
(zejménazahraniční)využívajímnohdyteam-teaching(týmovévyučování),cožznamená,žejsouvhodiněpřítomnidvaučitelé(učitel
nejazykového předmětu a učitel jazyka) a ti spolupracují nejen ve
fázi plánování. Tento způsob však vyžaduje metodickou průpravu
obouučitelů.
V Příloze 7 najdete další didaktická doporučení, která vycházejí ze
současnýchpřístupůkvýuceanglickéhojazyka.Právětymohoupodle
našehonázoruinspirovatučitelezačínajícísCLILem
21
4. ZAHRANIČNÍ A ČESKÁ ZKUŠENOST
Zahraniční zkušenosti s výukou metodou CLIL jsou dobrou inspirací
pro zavádění CLILu v ČR. Základním společným důvodem zavádění
CLILudovýukynaškoláchjepodleD.Marsheaktuálnívyužitíjazyka,
kterýsežáciučí,arozšířenívyužitíjazykamimorámecjazykovýchhodin.„Mladílidéseodmítajíučitjazykproto,žejejbudouvbudoucnupotřebovat,chtějíseučitjazykpodlesvýchaktuálníchpotřebatytopotřeby
zároveňurčují,coajakseučí.“(Marsh,2007,překladautorky)Zároveň
aleMarshpoukazujenato,žeseCLILvyvinuldorůznýchpodob,protožejeobvyklezaváděninovativnímiučiteli,zapodporyrodičů,žáků,
zřizovatelůškolanadšencůzdeciznísféry.Ztohovyplývárůznorodost
vycházejícízlokálníchkontextů.Vtétočástipublikacesesvámichcemepodělitonašepřímézkušenostiznávštěvzahraničníchškol,které
využívalyrůznéformyCLILu,azkurzů,kterébylynaCLILzaměřeny.
Zároveňvyužijemečástečněinepřímézkušenostivycházejícízezpracovanýchdokumentůprojektůačlánkůvodbornýchperiodicích.Naší
ambicívšaknenívyčerpávajícíshrnutízahraničníchzkušeností,zmínímepouzety,kterénejvíceovlivnilynášprojekt.
4.1. Španělská zkušenost
HistorieŠpanělskadruhépoloviny20.století,kterámádovelkémíry
vlivnasoučasnývzdělávacíkontext,sevmnohémpodobásituacivČeskérepublice.ŠpanělskosezačalootevíratsvětuažpopáduFrankova
režimu.Tosamozřejměovlivnilojazykovoupolitikuzemě.Vsoučasné
doběsevsouladuspožadavkyavizemiEUveŠpanělskukladedůraz
narozvojvýukycizíchjazykůamladíabsolventiškolbyměliovládat
alespoňdvacizíjazyky,abyobstálinaevropskémpracovnímtrhu.Španělskávládainvestujenemaléprostředkydonosnýchprojektů,kteréby
pomohlyzvýšitjazykovékompetenceobyvatel.Jednímzprojektů,který
serealizujenacelémúzemíŠpanělska,jezavedeníCLILu.Cíleprojektu
jsou jasně specifikovány a postupně pilotovány a zaváděny do výuky.
ZaváděníCLILupředcházídůkladnájazykováametodickápřípravaučitelů.Tatopřípravaučitelůjesoučástísystematickéhoprofesníhorůstu.
Zkušenost
ProvšechnyvýšezmíněnézpůsobyvyužitíCLILusedoporučujívhodnéstrategie,technikyapostupy,kterépřispívajíkjehoúspěchu.Velmi
důležitájetvořiváakooperativníatmosféravevýuce.Studentibyměli
cítit,žejejichnázoryjsouoceňovány,nemělibysebátexperimentovat
a navrhovat nová originální řešení. Učitel by měl podněcovat kritické
myšlení svých žáků dobře kladenými otázkami i výběrem vhodného
materiálu.Čtení,obzvláštěkritické,jevelicedůležitýmkomponentem
výuky. Učitel by měl přemýšlet o tom, jaké podpůrné strategie bude
využívat při zprostředkování obsahu i jazyka (např. vizualizace, grafické znázornění, pokusy, ukázky, gestikulace, jasný a pomalý výklad,
opakování, parafráze, zasazení látky do smysluplného kontextu atd).
Mělybybýtzohledněnyindividuálníučebnístylyžáků.Tibymělibýt
vedeniktomu,abyreflektovaliučebníprocesaabybylischopnisesami
kriticky zhodnotit. V hodinách by se měly využívat prvky dramatické
výchovy, z oblasti jazykového vzdělávání se doporučuje lexikální přístup(M.Lewis,1993,viztéžPříloha7).Žácibyměliřešitproblémové
situace, vyvozovat, konstruovat, odhadovat, srovnávat, kategorizovat,
analyzovat,vyhledávatinformace.Tradičnípřenosinformacízučitele
nažákabymělustoupitamělbybýtnahrazenaktivizačnímimetodami
výuky.
ZAHRANIČNÍ A ČESKÁ ZKUŠENOST
Učitelé,kteříserozhodnouúčastnitinovačníchprojektů,jsoumotivovánifinančně(školy,jejichžučiteléseúčastníprojektumajízvláštnírozpočty,kteréumožňujídalšívzdělávání,suplování,získáváníjazykových
asistentů),takžeučitelmůžemítsníženýúvazekneboistudijnívolno.
Vroce1996podepsaloŠpanělskosmlouvuospoluprácivevzdělávánísVelkouBritánií.43státníškolyvzdělávajícípředškolníamladší
školnídětianásledněipartnerskéstředníškolyzahájilyprojektCLIL,
kterýbylvypracovánvespoluprácisBritskouradou.Požadavkempartneraprojektubylo,žesejejzúčastníškolyvsociálněznevýhodněných
lokalitách. Britská rada pomohla s výběrem a vzděláváním učitelů
aúčastnilasepravidelnéprůběžnéevaluaceprojektu.Cílemprojektu
bylorozvíjeníkomunikačníkompetenceakulturníhopovědomížáků.
Nakoncipovinnéškolnídocházkysežáciplynuleasprávněvyjadřovali
vanglickémašpanělskémjazyceamělipovědomíooboukulturách.Na
školáchpracovalipřevážněvyškoleníajazykověkompetentníšpanělští
učitelé.Vyučovacíhodinynatakovéškolesvědčilyoprofesionálnímpřístupuvyučujících.Jejichangličtinabylatéměřnaúrovnirodilýchmluvčích,vhodináchbylyzapojenyvšechnyděti,aťsepracovalofrontálně
nebo skupinově, děti využívaly k poznávání všechny smysly, aktivity
vedoucí k jasně vytýčeným cílům se často střídaly. Třídy byly vybaveny bohatým vizuálním materiálem, který poskytoval podporu při
osvojování si učiva jak jazykového, tak obsahového. Například škola
PrimarySchoolvCPVentanielles,zahrnovalapředškolníaškolnívzdělávání do 12 let. 40% výuky na této škole bylo vedeno v anglickém
jazyce.Jináškola,taképrodětido12let,zaměřenánainformačnítechnologieaCLILvevýtvarnéapracovnívýchově,ukázala,jakpřirozeně
dětipoužívajíanglickýjazykpřipřípravěpower-pointovýchprezentací
avypracováváníprojektůdorůznýchpředmětů.
Vroce2003seuskutečnilaprvníevaluaceprojektuaškolymohly
získatzpětnouvazbuadoporučeníprodalšípráci.Odborníciseshodli na nutnosti jasnější de�inice „integrovaného vyučování“, podpory
účinnějšíspoluprácemeziškolami,vytvořenístandardůpropředměty
vyučovanéprostřednictvímCLILu,důslednějšíhorozvojejazykažáků,
podporyautonomníhoučeníavyužitíširokéhorejstříkuučebníchstrategiíprorůznétypyžáků.
23
4.2. Zkušenost z Kypru
Kurz s názvem „Implementing CLIL in Primary and Pre-primary Education“nabízenývrámciprogramuComeniussekonalnaKypruabyl
jedním z výstupů projektu PROCLIL. Projektu se zúčastnilo pět zemí
EU(Kypr,Německo,Španělsko,TureckoaVelkáBritánie)ajehocílem
bylouvedeníCLILudopreprimárníhoaprimárníhovzdělávánívejmenovanýchzemíchvčasovémrozpětítřílet.UčitelésesoučasněvzdělávalivmetoděCLILaprůběžnězavádělijejíprvkydovýuky.Vzdělávání
učitelůvycházelozokamžitýchpotřebpřitvorběmateriálů,pochopení
principů výuky CLIL a zkoumání dopadu této výuky na žáky, učitele,
rodiče a poskytovatele vzdělávání. Zároveň byla zkoumána efektivita
výukyobsahuijazyka.
NaKyprusedoprojektuzapojilo15škol,odbornáavzdělávacíčást
projektubylaorganizovánaKyperskýmcentremdalšíhovzděláváníučitelůaKyperskouuniverzitou.Spolupráceskoordinátoryprojektu,ale
ispoluprácemezijednotlivýmiškolamibylajednouznejdůležitějších
součástíprojektu.Učitelézapojenídoprojektuměliaprobaciprovýuku
obsahuijazyka,cožvelmipozitivněovlivnilovýstupyprojektu.CLILbyl
zaváděn do výuky postupně a výsledky byly průběžně monitorovány
avyhodnocovány.Velkápozornostbylavěnovánainformovanostipředevšímrodičůdětí,aleiveřejnosti.Vprvnímroceprojektubylynejvíce
využíványjazykovésprchyaustaršíchžákůprobíhalamodulárnívýukajednotlivýchtématvcizímjazyce.VedruhémroceprojektuseCLIL
soustředilkromějazykovýchsprchinasystematickouvýukujednoho
předmětu metodou CLIL. Při náslechu v hodině zeměpisu na 19. základníškolevLimassolusežáci6.třídyučilioKanadě.Vyučujícívyužila
vhodiněširokouškálupodporyučenížáků(scaffolding)–navázalana
jižznámé,chtěla,abyžáciodhadovaliněkteréinformaceoKanaděasvé
odhadysipotomověřovalivposlechovýchitištěnýchtextech.Vyučující
mělanaplánováno,vkterýchčástechhodinybudepoužívatangličtinu
avkterýchřečtinu,přičemžangličtinajasněpřevažovala.Vněkterých
částechhodinyvyužívalametodyjazykovévýuky(např.písnička,která
sloužilakzapamatovánísisouřadnic,poslechsporozuměním),vjiných
využívala speci�ické metody výuky zeměpisu (např. práce s atlasem),
vše bylo podpořeno vizuální složkou výuky – obrazy, plakáty, power-pointováprezentace.Žácibylicelouhodinuaktivnězapojenidopráce,
frontálnívýukabylavpočetnétříděomezenanaminimum.
Zkušenost
Zkušenost
22
24
Vprůběhuceléhoprojektuprobíhalnavšechzúčastněnýchškolách
kvalitativní výzkum, který se zaměřil na postoje učitelů, žáků, rodičů
a administrátorů k nové metodě. Reakce učitelů byly do velké míry
pozitivní,ikdyžnovámetodavyžadovalazvýšenénárokynapřípravu
hodininajejichvzdělávání.Mnozíučitelétakézmínili,ženovéformy
výukyjimpřineslypocitprofesníhouspokojeníatakévidělidobrévýsledkysvýchžáků.CLILkromějinéhopomohlsezačleňovánímdětízjinýchjazykovýchprostředídovzdělávání.ŽáciCLILocenilipředevším
proto,ževýukabylapestřejší,zajímavější,pracovalivíceveskupinách
apárechavyužívaliICT.Takéohlasrodičůaadministrativníchpracovníkůbylvelmipozitivní.
Finskosejevíjako„zemězaslíbená“vevztahukvýucemetodouCLIL.
VzdělávacísystémFinskajevšeobecněpokládánzavelmiúspěšný,což
jenesporněovlivněnopostojiceléspolečnosti,kterápovažujevzdělávánízaprioritu.Tosesamozřejměodrážívefinancováníškolaučitelů.
IkdyžmyšlenkaCLILunenínová,byltoprávěDavidMarshzUniversity
Jyväskyla,kterýCLILpojmenovalamyšlenkuvzdělávánísduálnímicíli
šířípocelémsvětě.JakovšemvyplývázčlánkuSpeakingEnglishinFinnish
content-basedclassrooms(autorkaTarjaNikula),popočátečnímnadšení
poroce1991,kdyškolskýzákonumožnilvýukupředmětůvjinémnež
oficiálnímjazyceakdysevmnohaškoláchexperimentovalosCLILem,
sevýukametodouCLILnakonecudrželapředevšímvevelkýchměstskýchškolách.Částečnětobylozpůsobenotím,ževroce1998bylustanovenpožadaveknajazykovoukompetenciučiteleCLILunaúrovniC2
podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a také
poněkudhoršímfinančnímzabezpečenímškol.Tyškoly,kterésiCLIL
udržely,všakpodleprůzkumuzroku2005rozšiřujínabídkupředmětů
vyučovaných v cizím jazyce. Návštěva na Kortepohja Primary School
vJyväskyleukázala,jakučiteléužívajíangličtinuvrůznýchpředmětech
umladšíchžáků.Výukave3.tříděprobíhalavanglickémjazyce.Dětise
učilyosvětovýchstranách.Vyučujícípoužívalavelmijasnýajednoduchý
jazyk,neustálemonitorovalatříduapřikaždémnáznakuneporozuměníokamžitědávalapodporuformouobrázků,gestapříkladů.Základní
pojmysižáciřekliivefinštině.Všechnypoužitémateriálybylyvelmi
25
názornéaodpovídalyvěkužáků.Vetříděpomáhalidvaasistenti,kteří
bylineustálekdispozicižákůmsespeciálnímivzdělávacímipotřebami.
4.4. Jak zahraniční zkušenosti ovlivnily projekt
Výuka angličtiny napříč předměty – CLIL
Přivýběruzahraničníchzkušenostíjsmesezaměřilinakontexty,které
jsouvmnohaohledechblízkésituacivČR,tj.státnínevýběrovéškoly
vpovinnémvzdělávání,společnýmjazykem,kterýbylvCLILuvyučován
bylaangličtina,přičemžučitelénebylirodilímluvčíangličtinyavevětšiněškolbylCLILteprvezaváděn,nebylještěpevnousoučástíkurikula.
Přesvědčilijsmese,žeCLILjemožnézavádětdoškol,alejakoukaždéinovacejenutnésplnitněkterépředpokladypřispívajícíkefektivitě
výuky.
1.PokudškolausilujeosystematickézavedeníCLILu,jenutnédopilotnífázezahrnoutconejvícevyučujícíchavedeníškoly.Ježádoucí
informovatrodiče,žákyiostatnízainteresované(např.administrátory,inspekciatd.)ojednotlivýchkrocíchamonitorovatjejichreakce.
2.CLILjedobrézavádětpostupně,podletoho,jaknanějreagujívšichni
zúčastnění,předevšímžáciaučitelé,apodlepodmínekkaždéškoly.
3.Jednotlivékrokyafázejenutnédůkladněmonitorovatavespolupráci s kolegy �lexibilně měnit. Týmová spolupráce je základním
požadavkemúspěšnéhozaváděníCLILu.
4.Centrálnípodporavpodobějasněvymezenýchpravidelazákonů,
�inančníhozabezpečenípočátečníchfázíapředevšímkvalitníhodalšíhovzděláváníučitelůjenezbytností.Učitelébysemělivzdělávat
vsouladusesvýmipotřebamiaideálněpřímonasvýchškolách.
5.Důležité je průběžné jazykové vzdělávání učitelů nejazykových
předmětů, které by mělo být součástí každého CLIL projektu. Jazykovékurzybymělypřispívatktomu,žeseučitelbudecítitvhodináchCLILusebevědoměažebudeschopenvybírat,hodnotit,ale
izpracovávatmateriályprovýuku.Dobroumotivacívtomtosměru
mohoubýtzahraničníkurzyvrámciprogramuComenius.
6.Pokudjdeometodyaformyvýuky,učitelébysenemělibátinovací,
mělibymítodvahuopustitzaběhanéstereotypyasnažitsevšekritickyhodnotit.
Zkušenost
Zkušenost
4.3. Finská zkušenost
26
7.Řediteléškol,administrátoři,rodičeivzdělavatelébymělipodporovatnadšeníučitelůacitlivědiskutovatzměny,kteréCLILdovýuky
přináší.
VČRseCLILobjeviljakosoučástjazykovépolitikystátuvAkčnímprogramu2004–2006.Vroce2005MŠMTvydaloPokynministryněškolství,
mládeže a tělovýchovy k postupu při povolování výuky některých předmětůvcizímjazyce.TentopokynsevšaknevztahujekmetoděCLIL,ale
umožňujevýukuvybranýchpředmětůvcizímjazyce.NásledněMŠMT
specifikovalo CLIL jako novou metodu využití cizího jazyka ve výuce
odborných předmětů. „Jazyk je prostředkem pro výuku vzdělávacího
obsahu a ten se naopak stává zdrojem pro výuku jazyků.“ (CLIL, http:
//www.msmt.cz/vzdelavani/content-and-language-integrated-learning-v-cr?highlightWords=CLIL–vizPříloha2).Podlevýzkumuvroce
2008vČeskérepublicevyužívaloCLIL6%škol.Nejčastějšímjazykem
byla angličtina a nejčastěji integrovanými předměty byly matematika
aICT,výtvarnávýchovaahudebnívýchova.CLILbylnejvícevyužíván
na1.stupniZŠ,potomnastředníchškoláchačástečněna2.stupniZŠ.
(ÚdajeNIDVzvýzkumunaškolách,kterýsloužilkezdůvodněníprojektuzaměřenéhonaCLIL)
MŠMT se snažilo přispět k rozšíření CLILu na školách vydáním
metodickéhomateriálu,kterývypracovaltýmVÚPPraha–Cizíjazyky
napříčpředměty1.stupně.
SystematickédalšívzděláváníučitelůvmetoděCLILvšakzačaloaž
vroce2010vrámciprojektůESF(Evropskéhosociálníhofondu).Od
května2010probíhalovevšechkrajíchČRvzděláváníučitelůvrámci
projektuObsahověajazykověintegrovanévyučovánína2.stupnizákladníchškolanižšímstupnivíceletýchgymnázií–CLIL.Národníprojektbyl
odborně i administrativně veden Národním institutem dalšího vzdělávání (NIDV), partnerem projektu byl Výzkumný ústav pedagogický
(VÚP). Cílem projektu bylo zvýšení povědomí učitelů o metodě CLIL
azpůsobechjejíhouplatňovánívevýuce,vytvořeníapilotovánívhodných materiálů pro výuku různých předmětů s využitím angličtiny,
němčinyafrancouzštiny.Doprojektusezapojilovprvnívzdělávacífázi
téměř500učitelůzezákladníchškolanižšíchročníkůgymnázií.
27
DalšímvelkýmprojektempokrývajícímúzemícelérepublikyjeprojektnaPedagogickéfakultěMasarykovyuniverzitysnázvem:
TvorbametodickýchmateriálůapostupůprozaváděnívýukyangličtinyformouCLILdovyučovacíchpředmětů2.stupněZŠanižšíhostupně
víceletýchgymnázií.
Cílem projektu je ve spolupráci s učiteli na 2. stupni škol vytvořit
a pilotovat výukové materiály obsahující prvky metody CLIL. Projekt
sezaměřilnavšechnyvyučovacípředmětyna2.stupniZŠavnižším
stupnivíceletéhogymnázia.
CLILsestaltakésoučástípregraduálníhovzděláváníučitelů,některéfakultyvzdělávajícíučitelebylyzastoupenyvmezinárodníchprojektech (např. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Katedra matematikyaPedagogickáfakultaZápadočeskéuniverzity,Katedraanglického
jazyka).
Vletech2006–2009bylaKatedraanglickéhojazykanaPedagogickéfakultěZČUvPlznipartneremvprojektuComenius2.1.evropskéhovzdělávacíhoprogramu–GettingStartedwithPrimaryCLIL.Vedlečeského
partnerasenaprojektupodílelodalších6institucízNěmecka,Polska
aŠpanělska.Výstupemprojektubylbalíčekmetodickýchmateriálůpro
školeníučitelůsminimálníčižádnouzkušenostísimplementacíCLILu.
Vlednu2008sevrámciprojektuuskutečnilanaPedagogickéfakultě
ZČUvPlznijednodenníkonferencepodnázvemCLIL–Jakzačít?JednaloseojednozprvníchsetkáníodbornéveřejnostivČeskérepublice
kproblematiceCLILu.Cílemkonferencebyloseznámitsesesoučasnou
situacíintegracejazykovéaodbornévýukynaškoláchvČeskérepubliceapředstavitrůznéčinnostiaaktivityspojenéspřípravouazavedením tohoto typu výuky do škol. Přednášejícími byli zástupci státních
institucí, pedagogických fakult a škol. Tématické sekce se zaměřovaly
nalegislativuaadministrativuspojenousezavedenímCLILudoškol,
přípravuadalšívzdělávánípedagogickýchpracovníkůapraktickéimplementaceCLILunazákladníchastředníchškolách.
NejdelšízkušenostsevzdělávánímučitelůvmetoděCLILmáPedagogickáfakultaKarlovyuniverzity.NaKatedřematematikysevyučují
dvousemestrálníkurzyIntegrovanávýukamatematikyaangličtinyana
KatedřeanglickéhojazykasevyučujedvousemestrálníkurzCLILajednosemestrálníkurzIntegracejazykovéaodbornévýuky.
Zkušenost
Zkušenost
4.5. Počátky CLILu v českém vzdělávacím systému
28
Zkušenost
Mnohé základní a střední školy v současné době zavádějí CLIL
vrámcisvýchškolníchvzdělávacíchprojektů.
Bylo by velmi užitečné snahy jednotlivých institucí koordinovat,
umožnitvzájemnouspolupráciaprolínáníjednotlivýchprojektůapředevším sledovat pomocí spolehlivých kvalitativních ukazatelů, které
metody zavádění CLILu se osvědčily a zda CLIL opravdu přispívá ke
zlepšenívýukyjakobsahu,takijazyka.
29
ZMAPOVÁNÍ VÝCHOZÍ SITUACE NA ŠKOLÁCH ZAPOJENÝCH DO PROJEKTU
5. ZMAPOVÁNÍ VÝCHOZÍ SITUACE
NA ŠKOLÁCH ZAPOJENÝCH DO PROJEKTU
Tabulka č. 1: Počty respondentů.
ZŠ
SŠ
G
Celkem
47
108
43
198
Žáci, studenti
246
285
157
688
Rodiče
250
140
133
523
8
13
13
34
Vyučující
Školní rada
Základním nástrojem k realizaci výzkumu bylo dotazníkové šetření,jehožcílembylozjistitvýchozísituacinaškolách,postojerodičů,
žáků, vyučujících a členů školních rad k výuce některých předmětů
vcizímjazyce.Dotazníkyobsahovaly6až10položek(vizPříloha6).
Tištěnápodobadotazníkubyladistribuovánana10školáchkrajeVysočina. Bylo osloveno 2047 respondentů a do šetření se jich aktivně
zapojilocelkem1443zeSŠOSvJihlavě,SOŠvNovémměstěnaMoravě,
Zmapování
Projekt CLIL – Výuka angličtiny napříč předměty na ZŠ, G a SOŠ
krajeVysočinazačalvříjnuroku2009.Užvplánovacífáziprojektuse
partneři(VysočinaEducationaKatedraanglickéhojazykaPedagogické
fakulty Masarykovy univerzity v Brně), domluvili na cílech projektu,
kterézahrnovalyjakpraktickouaplikaciCLILovýchaktivit,takprůběžnézkoumánípostupůapostojůjednotlivýchúčastníkůprojektu.Bylo
jasné, že CLIL není možno zavést jednorázově a unifikovaně a že výslednéformyuplatňovanéhoCLILubudoustejněrůznorodé,jakobyly
různorodéškoly,kteréseprojektuúčastnily.Abychomzískalidůležité
vstupníinformace,rozhodlijsmesenajednotlivýchškoláchrealizovat
výzkumnéšetření,jehožvýsledkyzdepřinášíme.Natvorbědotazníků
se ve velké míře podíleli zúčastnění učitelé, dotazníky byly posléze
upraveny tak, aby měly co nejvyšší vypovídací hodnotu a distribuce
proběhlanajednotlivýchškoláchopětzapomociučitelůzúčastněných
v projektu. Data získaná z dotazníků byla zpracována a vyhodnocena
nezávislýmvýzkumníkem.
30
SZŠaVOŠZvHavlíčkověBrodě,SPŠvTřebíči,ZŠvHavlíčkověBrodě,ZŠ
vPacově,ZŠOtokaraBřezinyvJihlavě,GymnáziaveŽďárunadSázavou,
GymnáziavChotěbořiaGymnáziavTřebíči.
Vyhodnocení dotazníků pro učitele ze škol zapojených do projektu
Předloženýdotazníkvyplnilocelkem198(z325oslovených)vyučujících.79%znichpovažujezapřínosnévyučovatjedennebovíceškolních předmětů částečně v angličtině, zatímco 18% se domnívá, že to
přínosnénení.Jakukazujegrafč.1,tytohodnotysemírněliší,pokudse
zaměřímenavyučujícíjednotlivýchstupňůškol.
přínosné
nepřínosné
Zdokonalení jazykových dovedností, obohacení slovní zásoby, naučení se odborným termínům a aktivní používání cizího jazyka jsou
hlavní důvody, proč vyučující shledávají metodu přínosnou. Ti, kteří
označilimetodujakonepřínosnou,nejčastějizmiňujífakt,žejejichžáci
nezvládajíučivoanivrodnémjazyce,natožvcizím.Nemalourolidle
nichtakéhrajenedostatečnéjazykovévybaveníučitelůižáků.
Zanejvhodnějšípředmětyprouplatněnímetodypovažujívyučující
ZŠpřírodopis(53%),zeměpis(47%),dějepis(25%)avýtvarnouvýchovu (23%). Vyučující na SOŠ uvedli především odborné předměty
(38%) a ICT (31%). Vyučující z gymnázií zmiňují nejčastěji zeměpis
(58%),dějepis(42%)aICT(33%).
Dotaktovedenévýukybysechtělozapojitvprůměrupouze36%
všech dotázaných vyučujících. Na ZŠ je procento vyšší (44,5%), na
31
gymnáziíchpodstatněnižší(23%).Podmínkyzapojenínespeci�ikovalo
30%dotázaných,17%byuvítalomožnostijazykovéhovzděláváníjak
vČR,takvzahraničía5%zmiňuje�inančníohodnocenívsouvislosti
svlastnímzapojením.
Graf č. 2: Chtěl/a byste se do této výuky zapojit?
ANO, zapojil(a) bych se
NE, nezapojil(a) bych se
Ipřesvelképrocentotěch,kteřísenechtějísamiúčastnit,většinavyučujících(64%)sedomnívá,žejejichškolajeschopnazajistitnezbytné
podmínkyprozavedenímetodyCLIL.Nejčastějšímuváděnýmdůvodem
(33%)jsouschopní,aktivníakvali�ikovanívyučující,kteřínaškolepůsobíadobrétechnickévybaveníškoly.30%dotázanýchdůvodyneuvádí.
Vysoképrocentovyučujících(68%)bysebyloochotnodálejazykověvzdělávat,26%oslovenýchbynaopakochotnonebylo.Důvodyvětšinounebylyuvedeny,alejakopřekážkasejevívěka„talent“najazyky,
respektivejehonedostatek.
Cosetýkávstupníúrovnějazykovýchkompetencí,34%vyučujících
sedomnívá,žežácibymělibýtvcizímjazycemírněpokročilí,21%uvádíjakodostatečnouúroveňzačátečníkažmírněpokročilýa16%vyšší
nežmírněpokročilý.Vícenežpolovinadotázaných(65%)považujeza
nejvhodnějšíjazykovouúroveňvyučujícíchzapojenýchdovýukysmetodouCLILúroveňpokročilý.
VýhodyvyužíváníCLILunedokázalopojmenovatvícenež36%dotázaných.Žádnévýhodynevnímá10%dotázaných.Ti,kteřívýhodyuvedli,zmiňujívnejvětšímířezdokonalenívcizímjazyce,rozšířeníslovní
aodbornézásobyalepšíorientacivcizojazyčnýchmateriálechpoužívanýchvevýuce.
Zmapování
Zmapování
Graf č. 1: Považujete za přínosné vyučovat jeden nebo více školních předmětů částečně v angličtině?
32
Vyučující byli dotazováni také na očekávané problémy, které tato
metodapřineseamožnostijejichpřekonání.Nejčastějizmiňovaličasovounáročnost,nedostatečnéjazykovéznalostinaoboustranách,nepochopeníaneochotuzestranyrodičůižákůatakézhoršeníprospěchu.
30%nevěděloneboneuvedložádnédůvody.Téměřpolovinarespondentů(47%)řešenízmíněnýchproblémůnijaknenastiňuje.Ti,kteříse
vyjádřili,zmiňujídůležitostjazykovéhovzděláváníavětšímotivacijak
učitelů(především�inanční),takžáků.
33
Graf č. 4: Využiješ cizí jazyk ve svém životě v současnosti nebo v budoucnosti?
využije CJ
nevyužije CJ
Vyhodnocení dotazníků pro žáky ze škol zapojených do projektu
Dovýzkumusezapojilo688žáků.Necelých75%znichuvedlo,žese
cizím jazykům učí rádi, 22% nikoliv. Graf níže ukazuje odpovědi dle
typůškol.
učí se rádo CJ
neučí se rádo CJ
Graf č. 5: Bylo by přínosné se učit část látky v některém školní předmětu
v cizím jazyce?
přínosné
Připopisuaktivit,přikterýchsežákůmnejlépeučícizíjazyk,uvedlo
30% dotázaných čtení a sledování �ilmů, 23% shodně procvičování
avypisováníslovíček,ve20%bylyzmíněnypřeklad,rozhovoraposlech.
Ovyužitícizíhojazykavesvémživotěvsoučasnostinebobudoucnostinepochybuje75%žáků,pouze4%využitínepřipouští.Jakukazujegrafníže,nejméněsivyužitídovedoupředstavitžácinaZŠ.
nepřínosné
Největšípřínos(25%)vidížácivezlepšenívlastníchdovedností
v cizím jazyce. Ti, kteří nesouhlasí, uvádějí nejčastěji obavu, že by
Zmapování
Zmapování
Graf č. 3: Učíš se rád/a cizí jazyky?
Pokudsepodrobnějipodívámenavyužitícizíchjazyků,jakjevnímajížáci,28%dotázanýchuvádícestováníakomunikaciscizinci,22%
uvádízaměstnánía22%nemákonkrétnípředstavu.Využitípřistudiu
uvedlopouze5%.
65%žákůsimyslí,žebybylopřínosnéseučitčástlátkyvněkterém
školnímpředmětuvcizímjazyce,31%jeopačnéhonázoru.Jakukazuje
grafč.5,studentiastudentkyzgymnáziíuvádějípřínosmnohemčastěji
nežstudujícízestředníchodbornýchškol.
34
neporozuměli učivu či všeobecnou náročnost takové výuky. Téměř
20%žákůneuvedložádnédůvody.
Pořadípředmětů,vekterýchbymetodužácipovažovalizanejužitečnější,selišíodpředmětů,kteréuvádějíučitelé.Zeměpisjezmíněn
v18%případů,následovánmatematikou(13%)aICT(12%).
Obtížnostvýukyvcizímjazycepřipouštívícenež60%žáků,naopak
22%sedomnívá,žebytoobtížnénebylo.15%uvádí,žezáležínapředmětu a na jazykové úrovni daného žáka. Následující graf znázorňuje
vnímáníobtížnostivýukyvcizímjazycežákyastudentyjednotlivých
stupňůškol.
bude obtížné
nebude obtížné
Poslednípoložkadotazníkuprožákyzjišťovala,jakéaktivitybyučenívcizímjazyceusnadnily.Celých26%nemážádnoupředstavu,16%
uvádí�ilmy,kterébylytakéoblíbenouaktivitoupřiučenísecizímujazykua14%hry.
Vyhodnocení dotazníků pro rodiče žáků ze škol
zapojených do v projektu
Zestranyrodičůbylovrácenocelkem519vyplněnýchdotazníkůz837
distribuovaných, tj. 62%, z kterých jednoznačně vyplývá, že většina
(73%)znichpovažujezapřínosnévyučovatjedennebovíceškolních
předmětůčástečněvangličtině.25%rodičůtonaopakzapřínosnénepovažuje.Grafnížeukazujenázoryrodičůdlestupňůškol.
Graf č. 7: Považujete za přínosné vyučovat jeden nebo více školních předmětů částečně v angličtině?
přínosné
nepřínosné
Pokudjdeovlastníděti,63%rodičůuvádí,žebytatometodabyla
projejichdítěpřínosná,15%jepřesvědčeno,žene,acelých19%neví.
Rodiče projevují velkou ochotu (83%) �inančně podpořit své dítě
vsouvislostisprojektemCLIL,aťbezpodmínekčidourčitévýše.Pro
částrodičůsejevícestydozahraničíjakopřílišzatěžujícírodinnýrozpočet.Rovných10%bynebyloochotnosvédítěnijak�inančněpodpořit.
RodičiočekávanéproblémyspojenésmetodouCLILjsoupředevším
obavy z neporozumění učivu, zvýšené náročnosti a zátěže pro dítě
avneposlednířadětakézhoršeníprospěchu.Celáčtvrtinadotázaných
nevía11%nevidíproblémyžádné.
Téměřdvětřetinyrespondentů(61%)nenavrhujížádnémožnosti
překonánípřípadnýchproblémů.Přístupvyučujícíhočisamotnouosobu vyučujícího vnímají někteří jako možnost řešení problémů. Samostatnouskupinkutvořírodiče,kteřísvýukouvcizímjazycenesouhlasí,
tiřešenívidípředevšímvevýucepouzevčeskémjazyce.
Pouze55%rodičůmázájemoinformačníschůzkuzaměřenouna
metoduCLIL,28%nikoliv.
Vyhodnocení dotazníků pro členy školních rad ze škol
zapojených do projektu
Do výzkumu se aktivně zapojilo 33 členů školních rad. 85% z nich
považujezapřínosnévyučovatjedennebovíceškolníchpředmětůčástečněvangličtině,9%znichsetakovévyučováníjevíjakonepřínosné.
Zmapování
Zmapování
Graf č. 6: Bylo by obtížné se učit část látky v některém předmětu v cizím
jazyce?
35
36
Ve stejném poměru by tedy podpořili zavedení metody na své škole
(85%). Finanční podpora výuky již není tak jednoznačná, pouhých
39%byfinančněpodpořilosvouinstitucivsouvislostisCLILatéměř
polovina(49%)nikoliv.
Problémy, které členové školních rad uvádějí v souvislosti se zavedením metody, jsou nejčastěji obavy z přílišné obtížnosti pro žáky
(24%),všeobecnénepochopenípřístupurodičiižákyatéměř20%se
domnívá,žeškolapostrádávhodnépedagogy.Mimojinébylazmíněna
iobavazpoklesuúrovněvýukyodbornéhopředmětuatov10%.Jako
vhodnéřešeníproblémůse12%dotázanýchjevíjazykovévzdělávání
provyučující,dálezavedeníCLILvýukypouzedovolitelnýchpředmětů
čidůkladnáinformovanostrodičůižákůzestranyškoly.
58%dotázanýchčlenůškolníchradmázájemoinformačníschůzku
zaměřenounametoduCLIL,27%nikoliv.
Dotazníkové šetření ukázalo, že zavedení výuky některých předmětů
v cizím jazyce bude vzhledem k postojům všech zúčastněných skupin nejproblematičtější na středních odborných školách. Zde existuje
nevyšší procento vyučujících, kteří považují takovou výuku za nepřínosnou a více než polovina by nebyla ochotna se do výuky zapojit.
Studenti a studentky těchto škol se neučí cizí jazyky výrazně raději
nežžáciZŠčistudentigymnázií.Naopakvnejvyššímířepovažujícizí
jazyky za užitečné. Tato skutečnost by měla být využita při motivaci
studentůastudentek.Nicméněpřínosvýukypředmětuvcizímjazyce
připouští pouze 56%, opět nejméně ze všech sledovaných studentů
ažáků.Vícenežtřetinarodičůstředoškolákůpovažujetakovouvýuku
zanepřínosnou.Jezarážející,žejsoutoprávěstředníodbornéškoly,na
kterýchpodledotazníkovéhošetřenípřevládánegativnívztahkvýuce
CLIL.VmnohacizíchzemíchseCLILnatomtotypuškolúspěšněprosazuje, především pro jeho přínos pro uplatnění absolventů na trhu
práce.
Naopak základní školy mají velký potenciál, protože respondenti
vykazujícelkověpozitivnípřístup.
Nagymnáziíchjsouvýsledkyproměnlivé,najednéstraněnejmenší
početvyučujících,kteříbybyliochotnisezapojitanastranědruhépozitivnípřístuprodičůavysokámotivacestudentůastudentek.
37
Členovéškolníchradbyvšeobecněvýukuněkterýchpředmětůvcizímjazycepodpořili,považujíjizapřínosnou,ale�inančnípodporuby
vtakvelkémířenebyliochotnizajistit.
VýzkumukázalnapřekvapivěpozitivnípřístuprodičůkvýucemetodouCLIL.RodičevyjádřilipodporuvýucemetodouCLILajsouochotnisei�inančněpodíletnajejímzabezpečení.
Z výzkumu vyplývá, že školy by mohly využít kladné odezvy ze
stranyrodičůaškolníchradpřizaváděníCLILu.Nazákladníchškolách
jenejpříznivějšíatmosféra,učiteléprojevujízájemadélkazákladního
vzdělávání umožňuje zavádět CLIL postupně a rozvážně. Učitelé se
mohoudlouhodoběvzdělávatvoblastimetodickéijazykové.Takéžáci,
kteřísesetkajísCLILemnazákladníškole,ztratízábranypřivyužívání
cizíhojazykaanebudoumítobavyzpokračovánívýukymetodouCLIL
nastředníchškolách.
Nagymnáziíchjedůležitésezaměřitnavzděláváníučitelůvoblasti
metodikyCLILtak,abyučitelénejazykovýchpředmětůchápaliintegrovanouvýukujakopříležitostanejakopřekážkuvevzdělávání.
Střední odborné školy by měly začít využívat možností mobility
svých studentů v rámci jejich oborů, což by mohlo vést k uvědomění
jasnépotřebyrozvíjetřečovédovednostinutnékvýkonučinnostíabsolventůstředníchodbornýchškol.
Zmapování
Zmapování
Shrnutí a doporučení
38
V projektu CLIL Výuka angličtiny napříč předměty na ZŠ, G a SOŠ
kraje Vysočina, který administrovala Vysočina Education, jsme jako
vysokoškolštívzdělavateléučitelůspolupracovalisdesetiškolamizrůznýchokresůkrajeVysočina.Doprojektusezapojilytřizákladníškoly
(Základní škola Otokara Březiny, Jihlava, Základní a Mateřská škola
HavlíčkůvBrod,Wolkerova2941,ZákladníškolaNáměstíSvobody321,
Pacov),třigymnázia(GymnáziumTřebíč,GymnáziumChotěbořaGymnáziumŽďárnadSázavou)ačtyřistředníodbornéškoly(Středníškola
obchodu a služeb Jihlava, Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná
škola zdravotnická Havlíčkův Brod, Střední odborná škola Nové Město na Moravě, Střední průmyslová škola Třebíč). V této kapitole vám
jednotlivé školy nejprve představíme a pak popíšeme, jak učitelé na
školáchpostupovalipřizaváděníprvkůCLILdovyučování.Vcharakteristikáchškolvycházímezmateriálů,kterénámposkytliředitelé.Popis
průběhuzaváděníCLILujezaložennazpětnévazběodučitelů,kterou
jsmezískávaliprostřednictvímonlineprostředíMoodle,běhemintervizníchschůzekanaprojektovýchsetkáních.Čerpalijsmetakézreflektivníchdeníků,kterésiučitelévprůběhuprojektuvedli.Proilustraci
uvádímeipříkladyaktivitnebopřípravnahodiny,kteréučiteléběhem
projektupilotovalinasvýchškolách.Dalšípřípravy,pracovnílistyavýukovémateriályproceléspektrumpředmětůnajdetenapřiloženémCD
(podrobnějšípopismateriálůnaCDpřinášímevpříloze3).
Jakjsmejižpsalivúvodu,spolupráceseškolaminástěšilaavnímali
jsmejijakovelmismysluplnou.Tosamozřejměneznamená,ževšeprobíhalohladceabezproblémů.Vkapitolesezmínímeotom,cosedařilo,
iotom,copředstavovalopřekážkynebocobyloobtížné.Věříme,žeito
jeprovásjakočtenářetétopříručkydůležité.
39
6.1. Základní školy
ZŠ Pacov, náměstí Svobody 321, byla v projektu nejmenší základní školou.
Ve škole se vzdělává asi 230 žáků v devíti ročnících včetně jedné praktické
a jedné speciální třídy.
Učitelé využívají při výuce moderní technologie (ve škole jsou 2 interaktivní
tabule a učebna výpočetní techniky).
Škola vydává vlastní školní časopis. Pro žáky je připravena bohatá zájmová
mimoškolní činnost, například kroužky „Miniangličtiny“ v 1. a 2. třídě, v nichž
se děti postupně seznamují s cizím jazykem pomocí her, říkanek apod. Pro žáky
na 2. stupni pořádá škola pravidelně výjezdy do Velké Británie spojené s pobytem v anglických rodinách. Výuka angličtiny je podporována také odebíráním
anglických časopisů, škola má knihovničku anglické literatury pro děti. Učitelé
jazyků si pravidelně vyměňují zkušenosti v rámci metodického sdružení.
Před zahájením projektu neměli ve škole žádné zkušenosti s výukou pomocí
metody CLIL. Do projektu se zapojili ve snaze zkvalitnit výuku a získat nové
zkušenosti se současnými moderními metodami. Očekávali, že žáci budou vyučováni pestřejšími vyučovacími metodami.
K prvním krokům patřila na základních školách analýza výchozí
situaceformoudotazníkovéhošetřeníscílemzjistit,jaksenazavádění
CLILudívajížáci,jejichrodiče,ostatníučitelénaškoleapřípadněčlenovéškolnírady.Výsledkytohotošetřeníbylypodrobněanalyzovány
vkapitole5.
V Pacově považovali za velmi důležitou informovanost rodičů
a ostatních učitelů. Proto ještě před samotným dotazníkovým šetřením vytvořili propagační leták pro rodiče a informovali veřejnost
vregionálnímtisku.Dotazníkovéšetřenípotvrdiloobavyžákůarodičů
znáročnostivýukymetodouCLIL.Svěkemžákůtytoobavystoupaly.
Respondenti z řad učitelů se zase obávali časové náročnosti příprav.
Velkýmpřekvapenímbylaochotarodičů�inančněsepodíletnavýuce,
stejně jako žádost rodičů o další rozšiřující schůzku ke CLILu. Dotazníkovéšetřenípřinesloještějeden„bonus“.Oprojektubylinformován
zřizovatelškoly,kterýposkytl�inančnípodporu,díkynížbylynakoupenyslovníkyaknihy.
Příklady
Příklady
6. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ZE ŠKOL
KRAJE VYSOČINA
PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ZE ŠKOL KRAJE VYSOČINA
40
BěhemintervizníschůzkysvyučujícímizPacovajsmesezaměřovali
hlavněnavyužitíCLILunaprvnímstupniZŠ.Zanezbytnoupodmínku
pro úspěšné zavedení metody CLIL považoval ředitel školy realizační
týmsloženýzučitelů,kteříbudousnadšenímazájmemtutometodu
uplatňovat.TosezřejměvPacověpodařilo.Praktickyvšichniučiteléna
1.stupnisedoprojektuaktivnězapojili.Celkem6učitelůz1.stupně
sepodílelonapřípravědvouprojektovýchdnů(Evropskýdenjazyků
aHalloween).VrámciběžnévýukysenejvíceosvědčilovyužíváníCLILu
vhodináchvýtvarnévýchovy,kdejemožnoopíratseoprácismateriály
anázornědemonstrovatamodelovatčinnosti.
Proilustraciuvedemepříkladzhodinyvýtvarnévýchovyv5.ročníkunazvanéDrawingwiththeEnglishAlphabet.
Obsahové cíle:
• Žáci budou uplatňovat své vlastní zkušenosti a znalosti o plošném uspořádání, tj. linie, tvary, barvy a jejich kombinace.
• Žáci budou rozvíjet svoji fantazii a tvořivost .
• Žáci porozumí jednoduchým pokynům v anglickém jazyce a budou na ně
adekvátně reagovat.
• Žáci rozliší grafickou a mluvenou podobu slov a písmen.
41
„Follow the instructions. Work with your neighbour. Tell your partner
several letters /about 10 and more/. You can write letters anywhere on
the card. Use markers or felt tips. Write capital letters /block letters/.“
Na tabuli jsou připraveny příklady:
Write
§ A on the left.
§ H on the right.
§ J in the middle.
§ Z next to P.
§ K between A and F.
§ U here.
§ R in the corner.
Žáci pracují ve dvojicích a komunikují v anglickém jazyce. V případě nejasností
se ptají učitele, který s nimi neustále udržuje kontakt a monitoruje jejich činnost.
3. Po chvíli učitel seznámí žáky s posledním úkolem, jak dokončit svou výtvarnou práci.
„Finish your drawing. Colour the picture. Use your favourite colours.“
Učitel ukáže model. Žáci dokončí svůj výkres a vystaví si ho v třídní Art Gallery.
4. Reflexe v českém jazyce:
Fázehodiny:
1. Učitel přivítá žáky, uvede téma a dává jasné pokyny v anglickém jazyce
a zároveň demonstruje:
„Take out your drawing things.
You will need: a card /A4/, brushes, water colours or distemper
colours, a marker or felt tip /black or green or blue/, a cup of water.“
2. Učitel žákům vysvětlí hlavní aktivitu a demonstruje jednotlivé kroky. Přesvědčí se, zda děti vědí, co jsou „capital letters“ a „small letters“. Dvojice si
budou navzájem diktovat jednotlivá písmena a jejich umístění.
Učitel se zeptá žáků, co se dnes naučili, zda se jim výtvarná aktivita líbila a jak
pracovali ve skupinách.
Žáci si zhodnotí, jak pracovali samostatně a ve skupinách, co se naučili a jak
jsou se sebou spokojeni.
Reflexe a analýza učitelky po hodině:
Téma Abeceda jsem si vybrala, protože jsme procvičili psaní velkých písmen.
Žáci také pracovali s linií, tvarem i barvami. Obsahové cíle jsem si určila tak,
aby odpovídaly našemu ŠVP. Jazykové cíle jsem volila s ohledem na jazykové
znalosti žáků. Abych podpořila účinnou jazykovou komunikaci v anglickém jazyce, zopakovala jsem v úvodu hodiny s žáky známá slovíčka a vytvořila nabídku
Příklady
Příklady
Jazykové cíle:
43
jazykových prostředků k danému tématu. Pro tuto výtvarnou aktivitu jsem si zvolila práci ve dvojicích. V hodině jsem se snažila neustále poskytovat zpětnou vazbu
jednotlivcům i skupinám. Žáci vytvořili výtvarnou práci, která odpovídala zadání.
Opět si zopakovali abecedu a rozšířili slovní zásobu z oblasti výtvarné výchovy. Příště bych změnila techniku kreslení, černý fix bych vyměnila za černou tuš.
Škola ve spolupráci s Oxford University Press zajišťuje CYLET – Starters a Movers – zkoušky pro žáky 5. ročníku a KET zkoušku pro žáky 9. ročníku. Zkoušky
byly poprvé organizovány v roce 2008.
Pokud mají učitelé dobrou příležitost, používají angličtinu během
výukyjinéhopředmětuineplánovaně,formoukrátkýchvsuvek,přirozenéhopřijímáníanglickýchslovíčekpřislovníchhráchapodobně.
PřestoškolazatímneuvažujeozapracováníCLILudoŠVP,zejména
zobavyzinspekce,kterábymohlavyžadovatrozvinutějšíformuCLILu,
nežnajakousiučiteléprozatímtroufají.VbudoucnubyvPacověrádi
nabídli žákům nepovinný předmět vyučovaný metodou CLIL. Chtějí
také v každé třídě zřídit cizojazyčnou knihovničku. Plánují CLILové
postupyběhemprojektovýchdnůarádibysezapojilidoE-twinningu,
atoiformouučitelských,nejenžákovskýchprojektů.
Hlavním důvodem pro zapojení do projektu byla možnost rozvinout schopnosti
přirozeného využívání cizího jazyka. 11 ze 14 učitelek 1. stupně se pravidelně
vzdělává v angličtině (z tohoto důvodu se bude projekt zaměřovat především
na 1. stupeň). Účast v projektu měla být jazykovým přínosem pro žáky, ale i pro
vyučující. Záměrem školy bylo zavést systém do využívání CLILu v jednotlivých
ročnících a zpracovat metodická doporučení včetně výukových materiálů. Následně pak zařadit CLIL do ŠVP.
Základní škola Otokara Březiny, Jihlava, Demlova 34 je sídlištní školou
s více než 530 žáky. Škola se zaměřuje zejména na rozšířenou výuku jazyků
(od 1. ročníku angličtina, od 6. ročníku němčina), dále na výchovu ke zdravému životnímu stylu a na využívání moderních informačních technologií. Podle
informací, které nám poskytl ředitel školy, jde o školu velmi aktivní, která nabízí
řadu možností pro žáky i učitele.
Škola má bohaté zkušenosti s inovativními formami a metodami výuky. Součástí ŠVP na 1. i 2. stupni je řada projektů. Pravidelně se koná blokové vyučování na 2. stupni (PřiVýDěj, MaFyáČek, TěloRoOb). Žákům jsou nabízeny také
adaptační programy (Poznávání a pravidla v 6. ročníku, Nezávislí v 7. ročníku).
Škola v minulosti jedenáctkrát organizovala tábor s výukou angličtiny. Metodické sdružení angličtiny organizuje celoškolní projekty jako Evropský den jazyků nebo Halloween a také Konferenci učitelů anglického jazyka, která proběhla
již v deseti ročnících.
Dlouhodobě probíhá spolupráce se zahraničními školami, takže žáci a učitelé
mají možnost navštívit tyto školy a stát se hostiteli pro své zahraniční partnery
(Holandsko, Dánsko, Rakousko). Tradice studijních cest do Londýna pro žáky
9. tříd trvá již 20 let.
V řadě činností na ZŠ O. Březiny se již CLIL v nějaké formě objevoval. Na škole
proběhly dva semináře pro vyučující na toto téma. CLIL byl však využíván pouze nesystematicky, jen některými iniciativními vyučujícími.
TakénaZŠO.Březinyrealizovalidotazníkovéšetření,kterépotvrdilo,ženejvětšízájemoprojektmajívyučujícína1.stupni.Učitelésivšak
nebylijisti,zdajsoujejichjazykovéznalostidostatečnéprozapojenído
projektu.Školasiuvědomila,žebudenutnátýmováspolupráceučitelů
apostupnézaváděnímetody(„stepbystep“).
Přiintervizníschůzcejsmesinavlastníkůživyzkoušeliaktivity,kteréučitelépřipraviliprožákyna1.stupni.Kromějazykovýchsprchve
forměkřížovek,slovníchpohybovýchherajazykolamůučitelépřipravilitakéřaduaktivitsvyužitíminteraktivnítabule.Zajímavoupříležitost
kuplatněnípostupůCLILmělinaZŠO.Březinytakévdoběprojektových dnů (Evropský den jazyků a Veletrh zdraví) a návštěv zahraničních partnerů z Holandska a Dánska. Učitelé vnímali, že se jim daří
spolupracovatskolegyúžejineždříveadařísetaképropojovatučební
osnovy.
NásledujícíukázkajezprojektovéhodneVeletrhzdraví,nakterém
sedětize4.,5.a6.třídzúčastnilydílnyolidskýchsmyslech.Tutodílnu
vedlydvěvyučující.
Příklady
Příklady
42
44
Obsahové cíle:
• Žáci správně popíší to, co vnímají svými smysly (hmatem, chutí a čichem)
a uvědomí si důležitost jednotlivých smyslů.
• Žáci popíší exotické ovoce pomocí smyslového vnímání.
45
2. Prezentace nové slovní zásoby (Touch – hmat)
Učitel pomocí PPP a skutečných předmětů (vyzve jednotlivce, aby se zavřenýma očima osahali určitý předmět/jeho povrch a popsali, co cítí v češtině) prezentuje novou slovní zásobu v angličtině (přídavná jména). Správně vyslovuje.
Žáci opakují.
Jazykové cíle:
• Žáci pochopí význam slov a výrazů spojených s jednotlivými smysly a naučí se je správně vyslovovat:
Touch: thin, thick, rough, smooth, dry, wet, cold, warm, sharp, round,
solid, hollow; it feels, it feels like a
Taste: sweet, salty, sour, bitter; it tastes
Smell: fresh, old, dirty, wonderful, good, bad, terrible; it smells, I think
it smells…
3. Procvičování slovní zásoby (walk and swap)
Učitel rozdá kartičky a každému žákovi přidělí jedno přídavné jméno ze společně prezentovaných. Vysvětlí, jak budou žáci pracovat a během jejich práce
monitoruje a pomáhá. Žáci si na kartičku napíší z jedné strany učitelem přidělené přídavné jméno v AJ a na druhou stranu v ČJ. Chodí po třídě s kartičkami
otočenými AJ slovem k sobě a směrem k ostatním v ČJ. Při setkání se spolužákem, se musí navzájem naučit přídavné jméno na svých kartičkách (3x zopakovat), kartičky si vymění a pokračují (v nové dvojici se naučí „nové“ slovíčko,
vymění si kartičky…)
4. Prezentace slovních spojení
Aktivityvdílně:
Učitel v rychlejším tempu vyjmenovává části těla (eyes, ears, nose, mouth,
hands, fingers, feet…), ukáže žákům básničku a zeptá se:
What are eyes good for? What are fingers good for? What is a tongue
good for? What is a nose good for? What are ears good for?
Žáci poslouchají a ukazují na části těla a odpovídají na otázky – odpověď mohou vytvořit, nebo přečíst v básničce.
I have eyes that can see
And a nose that can smell
I have fingers that can touch
And they do it very well
I have ears that can hear
And a tongue that can taste
These five things I should not waste.
5. Procvičování ve dvojicích
Žáci pracují ve dvojicích, jeden se zavřenýma očima, druhý opatrně vodí – chodí po třídě. Žák se zavřenýma očima se dotýká rozličných předmětů a popisuje,
co nahmatal a co cítí a hádá, kterého předmětu se dotýká. Učitel monitoruje
a pomáhá s jazykem.
Podobným způsobem žáci procvičí Taste – chuť (ochutnávání jídla se zavázanýma očima, hra na obchod, využití IWB) a Smell – čich (čichání předmětů,
potravin, vůně, které mají rádi a neradi, srovnání).
6. Konsolidace učiva s exotickým ovocem
Učitel použije předcházející slovní zásobu a jazyk a popíše jedno z přinesených,
vyobrazených kusů exotického ovoce. (It feels rough, dry, solid and round. It
tastes sweet. It smells fresh, good and wonderful.) Představí tak všechno připravené ovoce. Ten, kdo správně uhodne, vyhraje dané ovoce.
Příklady
Příklady
1. Motivační aktivita (Warm up)
Učitel má připravenou tašku (neprůhlednou) s předměty. Vloží ruku a popíše
pomocí přídavných jmen, co nahmatal, co cítí. Fráze je zobrazena v PPP. Učitel
několikrát předvede. Potom vysloví zřetelně fráze a vyzve žáky, aby je opakovali. Nakonec vyzve dobrovolníka, aby zašmátral v tašce a popsat, co nahmatal
a co cítí.
46
7. Hádanky
Žáci ve dvojicích vytvoří popis jednoho druhu ovoce pomocí naučeného jazyka
formou hádanky. Odpověď bude „skryta“. Učitel monitoruje a pomáhá. Vytvořené popisy poslouží jako výzdoba během Veletrhu zdraví.
Reflexe a analýza obou vyučujících po dílně:
Veletrh zdraví je už po několik let příležitostí představit nezvyklé potraviny,
sporty, metody práce … a tak se nabídla možnost – díky tématu pro letošní rok
– Ovoce, tradiční i exotické – připravit pro děti ochutnávku i v angličtině.
Obě vyučující, autorky, jsme několik týdnů dopředu hledaly v literatuře a na
internetu nějakou uchopitelnou inspiraci. Několikrát jsme se sešly, abychom
se podělily o to, co nás napadlo. Finální cíle jsme stanovovaly až v okamžiku,
kdy jsme věděly, kdo se na naši dílnu přihlásil (v letošním školním roce se žáci
4.–9. ročníku přihlašovali prostřednictvím MOODLE). Cíle jsme přizpůsobily
tomu, že v naší skupině byli žáci 4.–6. ročníku, začátečníci i pokročilí.
V hodině jsme byly dvě a neustále jsme monitorovaly, kde děti potřebují podporu, vracely jsme se a opakovaly. Úžasným důkazem úspěchu žáků byly plakátky
s popisy (hádankami), které vznikly.
Příště bychom omezily rozsah prezentované slovní zásoby, zařadily bychom
méně přídavných jmen a možná by bylo dobré celé téma rozložit do několika
vyučovacích hodin.
DobudoucnanaZŠO.BřezinyplánujípokračovatvzařazováníjazykovýchsprchavrealizaciprojektovýchdnůsCLILem.Plánujíizařazovatdelšívýukovécelky.Vytvořítakédatabázipříprav,abybylomožno
opakovaněvyužívatvypracovanépřípravyamateriály.Učitelénaškole
siuvědomují,ženelzepokračovatbezdalšíhosebevzdělávání.
47
Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 byla v projektu největší základní školou s více než 560 žáky. Školní vzdělávací program
je nazván „Škola bez bariér“.
Jako škola s rozšířenou výukou jazyků se snaží o zavádění inovativních výukových metod a forem – v poslední době byla zřízena učebna jazyků vybavená
interaktivní tabulí. Využívají ji i ostatní učitelé, zejména 1. stupně, umožňuje
i dětem slabším snáze proniknout k základům cizího jazyka. Ve škole se vyučuje anglický jazyk, německý jazyk, francouzský jazyk a v nabídce je i ruský jazyk.
S cizím jazykem se žáci setkávají již v mateřské škole – nenásilnou hravou
formou v kroužku angličtiny.
Od účasti v projektu učitelé očekávali, že se naučí, jak zcela přirozeně zařadit
cizí jazyk do výuky. Pro žáky by to mělo znamenat přirozené vnímání cizího
jazyka jako součásti výuky, pro učitele – nejazykáře motivaci ke zlepšení vlastních jazykových schopností, učitelé jazykáři by měli mít usnadněnou práci
s motivací žáků a pro školu by to znamenalo zvýšení prestiže a zájmu o vzdělávání ze strany rodičů žáků. Za nejdůležitější škola považovala to, že se tradiční
výuka obohatí o komunikaci s využitím cizího jazyka.
NaZŠvHavlíčkověBroděbylyprvnízkušenostipřevážněkladné.Bez
problémůsezdálobýtpřijetízestranyžákůirodičů,jenuučitelůnejazykářůpanovalanejistotasezvládnutímvýukyvcizímjazyce.Podobně
jako ostatní ředitelé na základních školách, i pan ředitel v Havlíčkově
Brodě viděl podmínky pro úspěšné zavedení metody CLIL v přesvědčenízainteresovanýchstranosmysluplnosticeléhoprojektuanadšení
tahounů–koordinátoraajehonejbližšíchspolupracovníků.
Běhemintervizníschůzkyjsmesedozvěděli,žeZŠvHavlíčkověBrodězkoušíCLILna1.ina2.stupni.NaprvnímstupnipaníučitelkapoužívápostupyCLILnapříkladběhemranníchkruhů,někdyispřizvaným
„rodilýmmluvčím“,maskotemBufem.Paníučitelkaangličtinuzařazuje
ivprůběhuvyučovacíchhodin,většinoumaximálně10minutběhem
jednéhodiny.Nejlépeseosvědčilozařazenídohodinmatematiky,výtvarné výchovy, prvouky a hudební výchovy. Na podporu CLILu také
paní učitelka připravuje pro děti CLILové koutky s materiály v cizím
jazyce.
NadruhémstupnijesituacevCLILutrochusložitější.Učiteljazyka
sámCLILrealizovatnemůžeanejazykářvětšinousangličtinoubojuje.
NaintervizníschůzcevHavlíčkověBrodějsmeprotodlouzerozebírali
Příklady
Příklady
Metody jsme volily tak, aby děti udržely pozornost po celou dobu (dílna trvala
80 min), snažily jsme se střídat činností, práci rozdělit na kratší úseky; abychom
metody práce přizpůsobily věku žáků; vybíraly jsme i netradiční a neokoukané
metody.
48
možnostijazykovéhovzděláváníproučiteleodbornýchpředmětů,včetněstáží,kurzůapobytůvzahraničí.Řešenímbymohlbýtijazykovýasistent,kteréhomohouškolyzískatnapříkladprostřednictvímprogramu
Comenius.Učitelbyztakovéspolupráceměldvojíprospěch–získalby
pokročiléhouživatelecizíhojazykaprovýukuanavícbysámrozvíjel
svéjazykovékompetence.
Na druhém stupni havlíčkobrodské základní školy zkoušejí CLIL
uplatňovatvhodináchzeměpisu.Paníučitelkazaznamenalanazačátku
motivovanost žáků a velký zájem, který ale později začal opadat. Zdá
se, že zatímco na 1. stupni není třeba tolik inovovat metody a formy
práce,na2.stupnijebezinovacíCLILstěžípředstavitelný.Podlepaní
učitelkyjetřebazejménavětšínázornosti.NadruhéstraněCLILnabízí
možnosti sledovat například cizojazyčná videa, která výuku zpestřují
aobohacují.
Následujícíukázkajezhodinyzeměpisuv7.třídě,kterájezaměřen
naVodstvoAsie.
•
•
•
•
Žáci získají znalosti o asijském vodstvu (úmoří, řeky a jezera).
Žáci si procvičí světové strany.
Žáci se naučí určovat směr toku jednotlivých řek z mapy.
Žáci porovnají asijské řeky podle délky.
Jazykové cíle:
• Žáci si procvičí světové strany a předložky používané se světovými
stranami.
• Žáci budou formulovat věty podle zadané struktury.
• Žáci se naučí správně vyslovovat názvy řek včetně členů.
• Žáci si zopakují druhý a třetí stupeň přídavných jmen (dlouhý, krátký,
velký, hluboký).
• Žáci si procvičí přítomný čas prostý.
• Žáci porozumí mluvenému slovu a rozhodnou se o správnosti výroku.
49
Fázehodiny:
1. Žáci pomocí brainstormingu vyjmenují oceány a moře, na které si vzpomenou. Učitel zapíše na tabuli.
2. Žáci vyhledají v anglickém atlasu moře a oceány, naučí se je vyslovovat,
přidají ty, na které si nevzpomněli.
3. Žáci vyhledají v mapě moře a oceány, které omývají Asii.
4. V další části proběhne výuka v češtině, učitel mluví o asijských řekách a žáci
si ukazují na mapě podle jednotlivých úmoří. Připomenou si známé nížiny, kterými některé řeky protékají. Učitel zmíní bezodtoké oblasti, kde se také některé
asijské řeky a jezera nacházejí. U jezer se zmíníme o jednotlivých nej… (jako
nejhlubší a největší).
5. Následuje anglická část hodiny, kdy žáci odpovídají na otázku, kterou učitel
předem napíše na tabuli a průběžně ji doplňuje (Describe the LENA river and
show it to us.). Poté žákům vybírá z připravených kartiček jednotlivé řeky (např.
LENA) a žáci odpovídají podle předem daného schématu: The LENA river flows
to the north. Žáci si opakují, jak název a polohu jednotlivých řek, tak i světové
strany.
6. Učitel se zeptá: Where does the LENA river flow to? Názvy jednotlivých řek
se opět vybírají podle předem připravených kartiček. První odpověď učitel názorně ukáže (The LENA river flows to the ARCTIC OCEAN. The AMUDARJA river
doesn´t flow to any ocean.) a kartičku s řekou přidá na magnetickou tabuli ke
správnému oceánu. Takto žáci zařadí všechny kartičky s názvy řek. Na jedné kartičce mezi oceány je také NO OCEAN, kam se zařadí řeky z bezodtokých oblastí.
7. Žáci si připraví předem utvořené kartičky s názvy YES a NO. Učitel žákům
rozdá tabulku s délkami asijských řek. Na tabuli napíše přídavná jména a jejich
stupně (long –longer – the longest, short – shorter – the shortest, large – larger – the largest, deep – deeper – the deepest). Vyučující vysloví určité výroky
týkající se porovnání řek a žáci rozhodují o správnosti jednotlivých výroků
(např.: The Lena river is longer than the Indus river. Bajkal lake is the largest.).
Je možné rozdělit žáky do skupin a dávat body za všechny odpovědi správné
a nejrychlejší odpověď.
8. Žáci ve skupinách si vyberou jednu řeku. Na další hodinu si řeku nakreslí na
papír (tvar a směr toku), napíší její název (The LENA river), celou větou zapíší
směr toku a místo ústí, formulace bude stejná jako při procvičování (The LENA
river flows to the North. The LENA river flows to the ARCTIC OCEAN.). Zjistí
3 zajímavosti o dané řece, které budou prezentovat ostatním.
Příklady
Příklady
Obsahové cíle:
50
Reflexe a analýza po hodině:
UčitelévHavlíčkověBroděsinazávěrpostesklinanedostatekpochopenízestranykolegů,kteřínejsouzapojenidoprojektu.Častoprý
namítají,ženenítřeba„pléstdětiangličtinou“,kdyžsepřeceneumějí
vyjadřovataničesky.
IvHavlíčkověBroděsechystajísCLILempokračovat,atozejména
na1.stupni,kdeseosvědčilyanglickéčástiranníchkruhůačástívyučovacíchhodin.Plánujítakévrámcivýukyvyužívatanglickynamluvená
videa,anglickémapyapísničkyvangličtině.
6.1.1. Závěry z průběhu projektu na základních školách
Vtétokapitolebychomrádishrnulito,cojsmevprůběhuprojektuidentifikovalijakopodstatnéprozaváděníCLILunazákladníchškolách.
Podpora vedení školy
Ukázalose,žeprávěpodporavedeníškolyjeproúspěšnézaváděníinovacíklíčová.Našerozhodnutípřizvatředitelezapojenýchškolnaúvodní
seminářnasamémpočátkuprojektusetedyukázalojakoprozíravé.Při
závěrečnémhodnoceníučiteléocenilipodporuvedení,kterásezačala
odvíjetprávěodinformovanostiředitelůnasamémpočátkuprojektu.
Veškoláchprobíhalyparalelněijinéprojekty,vnichžsevšakspřímou
51
účastí ředitelů na seminářích nepočítalo. Učitelé tak mohli srovnávat
arozdílbylznát.
Osvědčilaseispoluprácesezřizovatelemškoly,kterýposkytl�inancenanákupslovníkůacizojazyčnéliteratury.
Své znalosti rozvíjejí nejen žáci, ale i učitelé
Ačkoliučitelévnímalisvézapojenídoprojektujakonáročné,zároveňsi
uvědomili,žeudělaliicosiprosvůjvlastníprofesionálnírozvoj,cožjim
přinášelopocituspokojení.Naškoláchsevytvořilyprofesníkomunity
(učiteléCLILu),jejichžčlenovémělistejnýcíl,nakterémspolečněpracovali.Naněkterýchškoláchsespolupráceneomezilajennapřípravnou
fázivýuky,aleinatýmovévyučování,tj.vhodiněbylizároveňdvaučitelé(např.ZŠOtokaraBřezinyvJihlavě).
„S CLILem nelze zůstat u křídy a tabule.“
Je nesporné, že správně pojatý CLIL neznamená jen překlad z jednoho jazyka do druhého. CLIL nezbytně ovlivňuje i metody a formy
vyučování. Učitelé na základních školách si uvědomili, že musejí věnovatvícepozornostiinovacímazejménaintegracipodpůrnýchstrategií,jakojebrainstorming,obrazovémateriály,grafickáúpravatextu
apod.
CLIL na 1. stupni
Dětina1.stupnivelmibrzypochopí,ženěkdyseučí„jinak“,anglicky,
anemajístoutoformouvýukyžádnépotíže.Zdáse,žemenšídětipřijímajíCLILzcelapřirozeně.Iproučitelena1.stupnijevyužíváníCLILu
zřejměsnazšínežjinde,užprotožeučitelvyučujevesvétříděvětšinu
předmětů,žákyvesvétříděvelmidobřeznáamůžeCLILzařazovatflexibilnětam,kdejetonejvhodnější.
Náročná příprava
PřipravithodinusCLILemjenáročnější,nežpřipravitběžnouhodinu,
tojenespornýfakt.Abysevloženéúsilívbudoucnuvrátilo,jedůležité
připravenéhodinydálepoužívataupravovat.Ztohotodůvoduseučitelé
Příklady
Příklady
Při výběru tématu na CLILovou hodinu jsem se řídila učivem, které mám probrat
v 8. ročníku v hodinách zeměpisu. Pro vzájemnou kombinaci předmětů angličtina a zeměpis jsem vybrala téma VODSTVO ASIE. Zdálo se mi vhodné pro
procvičení obou předmětů, jak z hlediska zeměpisu pro zapamatování asijských
řek a zopakování světových stran, tak z hlediska anglického jazyka pro tvorbu
vět, zopakování světových stran a stupňování přídavných jmen. Materiál jsem
si utvářela sama, s pomocí PC, internetu a kopírky. Metody byly voleny tak, aby
žáci co nejvíce pracovali s mapou Asie. Snažila jsem se, aby si žáci procvičili
i starší učivo (světové strany) a na jeho základě zvládli učivo nové (orientace
v mapě, znalost asijských řek). Aktivity byly voleny tak, aby žáci nejen mluvili,
ale také se snažili porozumět anglicky mluvenému slovu. Závěrečný úkol umožnil opakování získaných poznatků a rozšíření učiva o prvky, které žáky zajímaly.
52
na základních školách pokoušejí najít způsoby, jak přípravy uložit do
školnídatabázeazpřístupnitjeidalšímkolegům.
Pokud jde o zařazení CLILu do školního vzdělávacího programu,
pouzejednazezákladníchškolzapojenýchdoprojektuplánujezařazeníCLILubezprostředněpoprvnímrocejehopilotníhozavádění.Ostatní
školyseobávajítentokrokvsoučasnédoběučinit,protožeCLILzatím
pouzepokusnězavádějíjednotlivípedagogové.PozařazenídoŠVPby
seCLILstalzávaznýmajakinspekce,takirodičebyjehorealizaciprávem požadovali bez ohledu na připravenost konkrétních vyučujících.
JednímzproblémůsouvisejícíchsezařazenímCLILudoŠVPjeotázka
hodnocenížáků.IkdyžsamotnéCLILovéaktivityjsoupoměrněsnadno
realizovatelné,proŠVPjetřebastanovitkonkrétníhodnotitelnévýstupyaformyhodnocení.HodnocenívýsledkůvýukymetodouCLILpatří
knejproblematičtějšímaspektůmtétometody.Přestožejsmeseběhem
projektusnažilitutozáležitostrozebíratanavrhovatvhodnépostupy,
žádná ze základních škol se prozatím neodhodlala k hodnocení žáků
vrámciCLILovýchaktivit.
Stejnějakonaostatníchškolách,inagymnáziíchzačínaliučitelédotazníkovýmšetřením,kterémělozjistitpostojestudentů,rodičů,ostatních
vyučujícíchnaškoleapřípadněčlenůškolnírady.Výsledkytohotošetřeníbylypodrobněanalyzoványvkapitole5.
Gymnázium Žďár nad Sázavou vzdělává asi 470 studentů v 8 ročnících.
Podle informací pana ředitele se někteří členové učitelského sboru dlouhodobě snaží používat inovativní a netradiční metody výuky. Jde zejména o učitele
cizích jazyků, českého jazyka a přírodovědných předmětů. Řada učitelů absolvovala vzdělávací semináře na téma zážitková pedagogika, kritické čtení nebo
vzdělávací semináře Přátel angažovaného učení. Gymnázium již dvakrát zorganizovalo celostátní setkání středoškolských učitelů na téma inovativní metody
výuky pod názvem Nejen s křídou u tabule. V současné době se většina členů
učitelského sboru školí v metodice práce s interaktivními tabulemi a připravuje
se v jednotlivých předmětech na tvorbu vlastních metodik vyučovacích hodin.
53
Výuka cizích jazyků je jednou ze tří hlavních priorit školního vzdělávacího programu žďárského gymnázia. Hodinová dotace prvního a druhého cizího jazyka
je poměrně vysoká (5 a 3 hodiny týdně), žáci si mohou v posledních ročnících
studia zvolit konverzaci a semináře v cizím jazyce, které slouží k jejich přípravě na mezinárodní jazykové zkoušky. Ve škole již delší dobu působí americký
lektor. Od roku 1998 spolupracují učitelé a žáci s deseti partnerskými školami
z celé Evropy. V letošním školním roce probíhají výměny s anglickými a španělskými partnery. Pokud jde o jazykovou připravenost, na škole je 10 učitelů,
kteří úspěšně absolvovali jazykovou zkoušku PET a dva učitelé, kteří složili
zkoušku CAE.
Tři roky před zahájením projektu se ve škole pokoušeli zavést výuku zeměpisu
a matematiky v anglickém jazyce, ale pro vysokou náročnost na žáky i učitele
tento pokus ukončili. Od zavedení metody CLIL očekávali na gymnáziu ještě
větší rozšíření angličtiny mezi učitelský sbor školy a hlavně postupné odstraňování přirozeného ostychu učitelů – nejazykářů – před svými studenty. Výhody CLILu spatřovali na gymnáziu v možnosti zintenzivnění výuky angličtiny
a v obohacení práce s nadanými žáky. .
VeŽďárunadSázavoubylyprvnízkušenostiučitelůúčastnícíchse
projektu CLIL velmi dobré. S metodou seznámili své žáky ve třídách
ajejichrodičenarodičovskýchschůzkách.Výukuvcizímjazycesimohli
vyzkoušetiběhemnávštěvyžákůzpartnerskýchškolzAnglieaŠpanělskapřispolečnémlyžařskémkurzu.
IntervizníschůzkaveŽďářenadSázavoubylavelmiinspirující.Bylo
skutečnýmpotěšenímsledovattýmnadšenýchmladýchučitelůzapojenýchdoprojektu.Bylozřejmé,žejsmesesetkalisučiteli,kteříhledají
cesty k nejrůznějším typům inovací výuky. Učitelé se s námi podělili
odřívějšízkušenost,kdysepokoušeliučitceléhodinyzeměpisuabiologievangličtině.Setkalisesvětšímiproblémy,protoodsvýchzáměrů
upustili. V rámci projektu se rozhodli, že budou metodou CLIL vést
jenvčástivyučovacíchhodin.MeziCLILovépředmětyveŽďářepatřil
zeměpis,matematikaatělesnávýchova.Základemúspěchubylapodle
zúčastněnýchtýmováspolupráceapomocangličtinářkypřipřekladech
materiálů.Přípravanahodinybylaněkolikanásobněkomplikovanější,
ale připravený materiál bylo možné využívat opakovaně. Také čas
strávenývýukouvcizímjazycebyldelšínežčasstrávenýtoutéžlátkou
vjazycemateřském,toaležďárskéučiteleneodradiloahledalizpůsoby,
jak se s touto skutečností vyrovnat. Jednou z možností bylo zadávání
Příklady
Příklady
6.2. Gymnázia
54
samostatnéhonastudováníčástilátkynebozadávánídomácíchúkolů,
včetně dobrovolných. Učitel matematiky dospěl k závěru, že pokud
probíráanglickýjazykatímpodporujeangličtináře,mělibyzaseangličtináři ve svých hodinách podpořit matematiku. Dohodli se tedy, že
výrokyskvanti�ikátoryučitelmatematikyvesvéhodiněvysvětlíaučitel
angličtinyvangličtiněprocvičínaanglickypsanýchmateriálech.Kvanti�ikátorybylyvangličtinězařazenydotematickéhocelkuojídle,který
angličtináři právě probírali. Velmi inspirující byl také přístup učitele
tělesnévýchovy.Vesvéhodiněspojilpohybovéaktivityspoznáváním
nejrůznějšíchsportůatovšezavyužitíanglickéhojazyka..Popisjeho
hodinyzdeuvádímejakopříkladdobrépraxe.
Differentandcommonwordsinsports
Obsahové cíle:
Jazykové cíle:
• Studenti si zopakují a rozšíří svou znalost anglických termínů používaných
ve zmíněných sportech (slova popisující základní charakteristiky a vybrané herní situace).
Fázehodiny:
1. Studenti se zahřejí a protáhnou před výkonem při rozcvičce zaměřené na
běh.
2. Učitel rozdělí studenty do družstev a seznámí je s hrou, vysvětlí pravidla,
motivuje je oznámením ceny pro vítěze (vítěz po hře neobíhá žádná trestná
kola, poražený tým obíhá nejvíce kol).
3. Studenti hrají hru, všichni ji musí dokončit (tzn. všichni správně přiřadí
všechny pojmy).
55
Učitel v průběhu kontroluje průběh a správnost, průběžně oznamuje chyby
(viz. Instrukce pro učitele).
Instrukce pro učitele
Stručná charakteristika hry:
Hra s výrazným podílem běhu, při níž studenti donáší ze stanovišť pojmy, které zařazují
do předem definovaných skupin.
Pravidla hry v AJ je možné studentům oznámit nebo předat na papíře a nechat je samotné, ať si text ve skupině vysvětlí, což je časově delší varianta.
Pro umístění kartiček s pojmy je optimální počet stanovišť 4-5 plus jedno se slovníky
(nejlépe na protilehlé straně hrací plochy). Vzdálenost stanovišť by měla odpovídat počtu studentů ve skupině. Cílem je, aby studenti naběhali v průměru minimálně 2000m.
Proto například při 8 studentech ve skupině je postačující vzdáleností cca100m. (každý
běží cca 9x tam a zpět). Při malé vzdálenosti stanovišť a velkém počtu studentů dojde
k hromadění studentů na základně a časem dojde ke stavu, kdy nebude vše přiděleno
a nebude co nosit (někteří studenti tak nebudou zaměstnáni). Nezáleží na rozmístění ani
na počtech pojmů na stanovištích. Pro uložení kartiček na stanovišti stačí miska, kelímek
od jogurtu. Studenti se na stanovišti mohou rozhodnout, který pojem ponesou.
Studenti pojmy zapisují na záznamové archy a poté odkládají na určená místa (ochrana
před působením přírodních vlivů). Pravidlo 30s pro zapsání pojmu není nutno přesně
sledovat. Slouží pouze k tomu, aby studenti museli pojmy zapisovat průběžně (tedy NE:
nejprve vše nanosit a poté přiřadit).
V průběhu hry je nutná průběžná kontrola zapsaných pojmů a okamžité ohlašování chyb.
Při zjištění chyby se studenti sami rozhodnou, kdo z nich poběží s pojmem zpět na stanoviště(nebo trestné kolo). Mít chybně zapsaný pojem s sebou při trestném běhu je vhodné
proto, aby v závěru hry neměli studenti problémy s odloženými nezapsanými pojmy.
Na stanoviště se slovníky mohou studenti běhat ze základny nebo přímo ze stanoviště
s pojmy.
Pokud studenti některý z pojmů nebudou schopni přeložit, mohou pro jeho umístění
použít vylučovací metodu.
V průběhu hry není nutné studentům vysvětlovat význam pojmů, s výjimkou situace, že
by se jej nepodařilo přeložit a použít žádnému z družstev.
Vhodné je odlišit jednotlivé sady pojmů barevně (každé družstvo má svoji barvu).
Větší počet tužek k zapisování pojmů urychlí studentům zapisování.
Vyhrává družstvo, které nejdříve dokončí svoji práci. Druhé družstvo obíhá jeden okruh
školního hřiště, třetí družstvo dva okruhy. (Materiály ke hře jsou na přiloženém CD).
4. Učitel vyhodnotí soutěž, vyhlásí konečné pořadí (zodpoví dotazy, upřesní
užívané pojmy). Neformální hodnocení. Poražené týmy obíhají trestná kola –
1 respektive 2 kola (podle počtu družstev).
5. Relaxace a protažení po běhu.
Příklady
Příklady
• Studenti si zopakují a rozšíří svou znalost pravidel kolektivních sportů
(konkrétně fotbalu, volejbalu, softbalu a florbalu).
• Studenti si zopakují společné a odlišné pojmy používané v těchto
sportech.
• Studenti se budou věnovat rozvoji vytrvalosti.
56
Domácí úkol:
Studenti dostanou za úkol vyhledat rozměry hřiště a počet hráčů v následujících sportech (hokej, baseball, lakros, ringo, frisbee ultimate).
Reflexe a analýza po hodině:
Zhlediskasvéhovlastníhoprofesionálníhorozvojehodnotiliučitelé
velmipozitivněmožnostsetkávatseaspolupracovatskolegy,kteřívyučujíodlišnépředmětyanavzájemseinspirovat.Naopakrezervyvidí
veskutečnosti,žesejimnepodařilostrhnoutdalšíkolegy.Někteříznezapojenýchkolegůsialespoňvyzkoušelivesvýchhodináchužhotové
přípravy.
Jako problematické viděli ve Žďáře zapracování metody CLIL do
školního vzdělávacího programu. Domnívají se, že pokud je CLIL na
školeiniciativouněkolikanadšenýchjedinců,zatímcoostatníspíšepřihlížejí,jezhlediskazávaznostizapracovánídoŠVPrizikové.VbudoucnuučiteléveŽďárunadSázavouplánujípokračovatvjazykovémvzdělávání.Chtějítakéopakovaněvyužívataupravovatvytvořenémateriály
avytvářetmateriálydalší.
57
Gymnázium Chotěboř nabízí čtyřletý i osmiletý program, přičemž v obou případech se jedná o všeobecné gymnázium bez speciálního zaměření. Na škole
studuje 360 žáků z regionu „Chotěbořsko“ ve 12 třídách, v každém populačním ročníku je 1 třída od každého oboru vzdělání.
Pan ředitel nám sdělil, že škola má perspektivní a stabilizovaný kolektiv pedagogických pracovníků a panuje zde tvůrčí pracovní klima, což se pozitivně
odráží v práci se studenty. Vedení školy vytvořilo podmínky pro realizaci řady
školních akcí na bázi projektů (Týden kraje Vysočina na Gymnáziu Chotěboř,
Týden Evropy na Gymnáziu Chotěboř, Projekty na konci školního roku na Gymnáziu Chotěboř, Den studentstva na Gymnáziu Chotěboř apod.), při realizaci
projektů mají pedagogičtí pracovníci prostor k rozvíjení mezipředmětových
vztahů, zohlednění individuálních zájmů studentů a uplatňování inovativních
forem a metod výuky.
Ředitel školy vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
podporuje zavádění inovativních metod a forem výuky v běžné povinné výuce.
Škola byla zapojena do několika projektů organizovaných Pedagogickou fakultou Masarykovy Univerzity v Brně (např. Partneři školy – rodina, obec), NIDV pobočka Jihlava (Brána jazyků – vzdělávání v oblasti cizích jazyků), zavádění moderní didaktické techniky (dataprojektory, v současné době interaktivní tabule
v rámci projektu ESF) a dalších.
Škola má bohaté zkušenosti s výukou cizích jazyků. Všichni žáci školy povinně
studují anglický jazyk, přičemž všech 5 učitelů anglického jazyka je plně aprobovaných a kvalifikovaných. Na škole působilo již několik lektorů anglického
jazyka. Druhým povinným cizím jazykem je německý jazyk, který také vyučují
plně kvalifikovaní a aprobovaní učitelé. Na škole jsou vytvořeny podmínky (nepovinné a volitelné předměty) pro přípravu studentů nejen na složení maturitní
zkoušky z cizích jazyků, ale i na vykonání státní zkoušky z cizího jazyka (každoročně ji úspěšně složí několik žáků). Na škole je dále vyučován ruský a španělský jazyk a latina (volitelné a nepovinné předměty).
Pedagogičtí pracovníci mají velmi dobré znalosti a dovednosti v oblasti cizích jazyků, a to včetně učitelů „nejazykářů“, z nichž dva mají státní zkoušku
z anglického jazyka. Učitelé také organizují mezinárodní studentské výměnné
pobyty (Francie, Švédsko).
Před zahájením projektu neměla škola žádnou zkušenost s CLILem. Od účasti
v projektu si slibovali, že žáci získají větší jistotu v komunikaci v cizím jazyce,
dosáhnou většího sebevědomí, budou schopni aplikovat znalosti z výuky cizího
jazyka v běžné komunikaci a rozvinou uplatnění cizího jazyka v odborné praxi.
Učitelé budou mít možnost uplatňovat moderní formy a metody ve výuce,
zvýší své odborné znalosti a dovednosti, učitelé „nejazykáři“ navíc zvýší svoje
Příklady
Příklady
Tuto hodinu jsem naplánoval pro zatraktivnění výuky tělesné výchovy. Rozvoj
vytrvalosti není právě oblíbenou disciplinou studentů, ale myslím si, že když jej
spojím s novými poznatky o různých sportech, které studenti provozují a navíc
přidám angličtinu a soutěživý element, bude vytrvalostní běh více motivující.
Snažil jsem se zadávat pojmy tak, aby je studenti znali nebo je mohli vyhledat ve
slovnících. Na internetu jsem si našel anglické verze pravidel jednotlivých sportů a z nich jsem po prostudování vytvořil materiály ke hře. Studenti pracovali ve
skupinách, úkoly tak byly splnitelné, navíc studenti mohli mezi sebou komunikovat v AJ a samozřejmě rozvíjeli spolupráci. Všechny týmy musely hru dokončit.
Bylo evidentní, že studenti naběhali 1–2 km v příjemné atmosféře a dozvěděli
se nové věci. Kratší verze hry může být uplatněna jen jako součást hodiny, je
nutné však ubrat pojmy nebo omezit počet sportů.
58
jazykové kompetence. Škola bude mít navíc možnost zvýšit svou prestiž a tím
získá kvalitní zájemce o studium. Absolventi se lépe uplatní v dalším studiu
a na trhu práce a budou lépe připraveni pro zahraniční stáže při studiu vysoké
školy (program EU Comenius-Erasmus).
59
mezinárodníterminologieanglickéhopůvodu.ProtojevýukaICTmetodouCLILvpodstatěvelmipřirozenáanenínadměrněnáročná.Jako
ukázkuuvedemevyučovacíhodinu,vekteréjsouintegroványtřisložky:
geometrie,ICTaanglickýjazyk.
Obsahové cíle:
• Studenti si připomenou základní geometrické konstrukce (bod, přímka,
polopřímka, úsečka, trojúhelník, kružnice, kolmice daným bodem, rovnoběžka daným bodem, osa úhlu, osa úsečky).
• Studenti použijí tyto konstrukce pro řešení složitějších úloh.
Jazykové cíle:
• Studenti se naučí receptivně základní geometrické názvosloví v angličtině
(point, line, segment, ray, triangle, circle, perpendicular line, parallel line,
perpendicular bisector, angle bisector).
• Studenti budou pracovat s programem GeoGebra. Sestaví si slovníček
geometrických pojmů.
1. Základní konstrukce
Provedení konstrukcí v programu GeoGebra (http://www.geogebra.org) a zaznamenání nových pojmů v angličtině do slovníčku, úlohy se zadávají ústně
spolu s časovým limitem na vypracování. (Příklad: „Sestrojte úsečku AB a v bodě A na ní sestrojte kolmici. Zjistěte přepnutím jazyka v GeoGebře a poznamenejte si, jak se anglicky řekne úsečka, bod, kolmice bodem.“)
2. Kontrola správnosti
Náčrtek konstrukcí na tabuli a jejich anglické pojmenování, žáci si kontrolují
správnost a učí se výslovnost (učitel modeluje, nebo si vyhledají v elektronickém slovníku s výslovností).
3. Geometrický diktát v angličtině
Aktivitu znají v české verzi, nyní se jim krátké a jednoduché úlohy zadávají
v angličtině. Mohou si vybrat českou nebo anglickou jazykovou verzi GeoGebry. Jeden student pracuje na učitelském PC, dataprojektor je vypnutý. (Příklad:
„We have a segment AB. Draw a centre of the segment AB.“)
Příklady
Příklady
Opakovánízákladníchgeometrickýchkonstrukcí
Na gymnáziu v Chotěboři museli zpočátku překonávat velké problémy, které pramenily z neznalosti metody CLIL. Metoda byla mylně
považovánazabilingvnívýuku.Žáciměliobavy,ženebudouodbornému
předmětu v cizím jazyce rozumět. Bylo proto třeba jim rozdíly mezi
CLILemabilingvnívýukoudůkladněvysvětlovat.Obavysdíleliirodiče,
kteřísedokoncesnažilisepsatpeticiprotizaváděníCLILu.Koordinátorkaprojektunaškoleaředitelškolymuselitedyirodičůmvysvětlovat,
včemmetodaCLILspočívá.Vyučujícícizíchjazykůivyučujícíodborných
předmětůmělitakézpočátkuobavy,kterépramenilyzneznalostimetodyCLIL,nepochopenídůvodůprozavedeníapochopitelněizurčitého
pocitu„ohrožení“,unejazykářůtakézobavy,žebudoumusetmetodu
CLILpoužívatvšichni,apotažmotakébudounucenistudovatcizíjazyk.
Poté, co učitelé zapojení do projektu začali zavádět prvky metody
CLILdovýuky,uvětšinyžákůsesetkalispozitivnímpřijetím.TakérodičepopočátečníchrozpacíchmetoduCLILakceptovali,někteřídokonce
velmipozitivně.Učitelézapojenídoprojektupozorovalioživenívýuky
a zlepšení aktivity žáků. Učitelé nezapojení do projektu metodu CLIL
tolerovali.
VChotěbořisepokoušelijakojazykovésprchy,takiovýukujednotlivýchcelkůnebocelýchhodinvcizímjazyce.Nespornouvýhodoubyla
aprobacekoordinátorkyprojektu (chemie,biologie,angličtina). Itato
vyučujícísevšakpotýkalasněkterýmiproblémy,zejménasnáročnou
přípravouatakésobtížemipřiřízenítřídyvcizímjazyce.LátkavchemiisejevilaproCLILjakopřílišnáročná,takžestudentyzpočátkunová
metodavýukyzaujala,alepočátečnínadšeníbrzyopadlo.Nakonecse
vyučujícírozhodlaustoupitodprezentacenovélátkyapřesunulaCLIL
do oblasti opakování a procvičování učiva. Další učitel v Chotěboři
zkoušel uplatnit metodu CLIL ve výuce ICT. I on považuje přípravy
na hodiny CLIL za velmi časově náročné, ale na druhé straně, jednou
vytvořenýmateriállzevyužítopakovaněapostupnězdokonalovat.Za
třičtvrtinyúspěchupovažujetentovyučujícívolbuvhodnéhotématu.
V oblasti ICT existují oblasti, v nichž se víceméně i v češtině používá
60
4. Kontrola geometrického diktátu
61
Společná kontrola a oprava „diktátu“ na učitelském PC.
Gymnázium Třebíč nabízí podobně jako předchozí gymnázia vzdělávání ve
čtyřletém i osmiletém programu. Na škole studuje asi 600 studentů.
Reflexe účastníka v hodině:
Podle pana ředitele gymnázium podporuje inovativní metody a formy výuky,
pokud se to jeví jako účelné. Cílem je vždy zajištění kvalitního vzdělání.
Jako účastník jsem velmi ocenila vizuální podporu a okamžitou možnost kontroly správnosti řešení. Byla jsem od počátku aktivně zapojena tím, že jsem pracovala na geometrické úloze a zároveň jsem si vyhledávala anglická slovíčka,
která budu dále potřebovat. Moc mi pomohlo, že jednotlivá slova v angličtině
jsem měla od počátku spojená s jejich vizuálním/geometrickým tvarem, ne
s českým výrazem. Někdy je pro mne opravdu těžké si představit některé geometrické konstrukce, i když znám jejich názvy. Tentokrát jsem slova hned spojovala s geometrickým vyjádřením. Práce na počítači byla zajímavá a ukázala mi,
jak mohu sama procvičovat různé úlohy a zároveň i anglický jazyk.
Velmidobrézkušenostimělaivyučujícíobčanskévýchovynanižším
gymnáziu.Přisvévýuceběžněvyužívápostupy,kterélzesnadnokonvertovatnaCLIL(např.edukačníhry).
UčitelézChotěbořesivelmipochvalovalipodporuvedeníškoly,což
je,zdáse,jedenzezákladníchpředpokladůúspěchuCLILunaškolách.
Vbudoucnubychtělivytvořenémateriályopakovaněvyužívat,protože
sivelmidobřeuvědomují,ženenímožnédělatzávěryzjednouvyzkoušenévýukynovoumetodou.ChtějítakézavádětCLILdolaboratorních
pracíarádibyvněkterýchpředmětechzpracovalijednoucelenétéma
formouCLILu.Budousepokoušethledatvysokoškolskéhoučitelechemie,kterýbybylochotennapřípravěCLILovýchhodinspolupracovat
akonzultovatodbornéproblémy.
Ve škole se vyučuje anglický jazyk, který si většinou vybírají všichni žáci. Dále si
volí z nabídky jazyk německý, ruský nebo francouzský. Všechny jazyky vyučují
plně aprobovaní pedagogové a angličtinu i rodilý mluvčí. V posledních dvaceti
letech je pozorovatelný výrazný posun v kvalitě zvládnutí cizího jazyka (zřejmě
se pozitivně projevuje vliv internetu a dalších komunikačních medií) a výrazný
akcent rodičovské veřejnosti na zvládnutí cizích jazyků žáky (mnohdy motivovaný vlastní nedokonalostí).
Před zahájením projektu měli vyučující základní informace o metodě CLIL, ale
nepoužívali ji. Od účasti v projektu si slibovali proškolení odborníky a inspiraci
ze spolupráce s ostatními školami.
NagymnáziuvTřebíčisepodařilovšemzainteresovanýmmetodu
CLILpředstavitvpozitivnímsvětle,takžebylaodzačátkudobřepřijímánastudenty,rodičiiučiteli.
CLILzkoušelivchemii,biologii,matematice,fyziceaenvironmentální výchově. Kromě jazykových sprch zkoušeli také projekty (např.
ENVIRO),výukovécelkyacelouhodinuzaměřenounaopakovánílátky.
Podobnějakonaostatníchgymnáziích,ijimselépeosvědčiloprocvičováníaopakovánínežprobíránínovélátky.RozhodněbynedoporučovaliCLILpřivýkladusložitějšíhoučiva.Pokudjdeojednotlivétechniky
práce,vytvářelivTřebíčipracovnílistyvangličtině,testy(kterévšak
hodnotilijenbonusovýmibody,nikoliznámkou)avyužívalivideaaanimacestaženézinternetu.Možnostvyužítmateriályainformačnízdroje
vcizímjazycejimnabídlapohlednavlastníaprobačnípředmětznovéhoúhlu,cožvnímalijakoobohacující.Jakopříkladuvádímeukázku
pracovníholistu,nakterémpracovalistudenti3.ročníkuvhodiněchemie.Vycházelizesledováníanimačníhoprogramuopolymerizaci,který
je dostupný na http://www.bbc.co.uk/schools/gcsebitesize/science/
aqa/oils/polymersact.shtml.
Více informací o hodině najdete v materiálech přiložených na CD
(vizPříloha3).
Příklady
Příklady
62
Worksheet 1
WHERE DO THE CHEMICALS FOR MAKING PLASTICS COME FROM?
Fuels made from oil mixtures containing large............................... molecules are
not efficient. They do not flow easily and are difficult to ignite. Crude oil can go
through a process called..................................... This process allows large molecules to be broken down into smaller, more useful ones.
Alkenes
The products of cracking include alkenes (for example...................................). The
alkenes are a family of hydrocarbons that share the same general formula. This
is C...H... The general formula means that the number of hydrogen atoms in an
alkene is............................... the number of carbon atoms. For example, ethene is
C2H4 and propene is C3H6.
Alkenes are.................................. hydrocarbons. They contain a double bond,
which is shown as two lines between two of the................... atoms. The presence of this double bond allows alkenes to react in ways that alkanes cannot.
They can react with oxygen in the air, so they could be used as fuels. But they
are more useful than that. They can be used to make ethanol – alcohol – and
polymers – plastics – two crucial products in today’s world.
Alkenes can be used to make polymers. Polymers are very...........................
molecules made when many smaller molecules join together, end-to-end. The
smaller molecules are called........................
The animation shows how several chloroethene monomers can join end-to-end to make poly(chloroethene), which is also called.........................
Alkenes can act as monomers because they have a......................... bond:
• Ethene can polymerise to form poly(ethene), which is also called polythene.
• Propene can polymerise to form poly(propene), which is also called polypropylene.
Examples of polymers and their uses
Polymer
Use
Polythene
………………………………………………………………………………………….
Polypropene
………………………………………………………………………………………….
Polychloroethene
…………………………………………………………………………………………..
Polymer molecules can have branches coming off them, which change the
properties of the polymer.
Comparison of two types of poly(ethene)
LDPE – low-density poly(ethene)
HDPE – high-density poly(ethene)
Branches on
polymer molecules
…………………………………
…………………………………
Relative strength
…………………………………
…………………………………
Maximum useable
temperature
…………………………………
…………………………………
Plasticisers
Plasticisers are substances that let the polymer molecules slide over each
other more easily. This makes the polymer softer and more...............................
For example, poly(chloroethene) or PVC is a hard polymer. Unplasticised PVC,
usually called uPVC, is used to make.......................................... PVC with plasticisers is soft and flexible. It is used for floor.................................................................
Také možnost setkávat se s učiteli z jiných škol a seznámení se
s jejich přístupem nejen ke CLILu, ale k pedagogické práci celkově,
považovali učitelé z třebíčského gymnázia za výhodu svého zapojení
do projektu. Pozitivně hodnotili prohloubení jazykových kompetencí
studentůiučitelů,zvýšenízájmustudentůaintegracipředmětů.Jako
problematický viděli přístup některých žáků, kteří byli dříve výborní
v přírodovědných předmětech, ale slabí v angličtině. Jiné problémy
mělinaopakžácicelkověslabí,kteřípoměrněrychlerezignovalinaúsilíopochopeníučiva.Negativněvnímalizapojeníučitelétakénedůvěru
anezájemostatníchkolegůnaškole.
DobudoucnaplánujívTřebíčizdokonalováníaopakovanévyužívání vytvořených materiálů. Chtějí také uvážlivě volit méně náročná témata.Zdůvoduvelkéčasovénáročnostichtějívytvořitknihovnunebo
databankumateriálůprocelouškolu.
Příklady
Příklady
Polymers
63
64
6.2.1. Závěry z průběhu projektu na gymnáziích
Zkušenostizprůběhuprojektunagymnáziíchlzeshrnouttakto:
Podpora vedení školy
Podpora vedení školy je pro úspěšné zavádění inovací klíčová. Jeden
zředitelůvelmivýstižněpopsalformypodpory,kteroubyvedeníškol
měloposkytovat:
„a)…pravidelněsescházetadiskutovatsučitelizúčastněnýmivprojektu,
b)�inančnětytoučitelepodpořit,
c)pravidelněseznamovatsdílčímipokrokyučitelůažákůostatníčleny
sboru.
d)Vedeníškolymusíneustáleučitelemotivovatapodporovat.“
PřizaváděníCLILunagymnáziíchjetřebavěnovatpozornostvysvětlováníprincipůmetodystudentůmijejichrodičům.Přiširšímpoužívání
ve škole je optimální vytvořit informační materiál „Co je CLIL“ a zveřejnit jej na webových stránkách školy. Obavy z CLILu, které mohou
vzniknoutzejménadíkyzáměněCLILuabilingvnívýuky,lzevhodnou
osvětovoučinnostípoměrněrychlerozptýlit.
Své znalosti rozvíjejí nejen žáci, ale i učitelé
Učitelénagymnáziíchvelmipozitivněvnímalipřínoszapojenídoprojektu k vlastnímu profesnímu rozvoji, což jim přineslo jednak pocit
uspokojeníajednaknovýúhelpohledunavlastníaprobačnípředmět.
Učitel-nejazykář se musí zbavit ostychu před studenty
Obavahovořitpředžákyanglickyjenejvýraznějšíprávěnagymnáziích,
kde studenti často ovládají cizí jazyk na velmi dobré úrovni. Je proto
třebasepřipravitnato,ževněkterýchoblastechmohoubýtznalosti
cizíhojazykaustudentůlepšínežuučiteleodbornéhopředmětu,který
začínásCLILem.Jejasné,ženekaždýtutosituacizvládne,protomusí
65
zůstatnazváženíkaždéhovyučujícího,kdyanacositroufne.Průběžné
jazykovévzděláváníjesamozřejmouanezbytnoupodmínkou.
CLIL je problematický při výkladu nové látky, zejména,
jde-li o složitější výklad
Učitelé,kteřísepokusilivysvětlovatnovoulátku,zejménavpřírodovědnýchpředmětech,metodouCLIL,záhyzjistili,žezvolilipřílišnáročný
začátek.Zdáse,žezejménatam,kdeiučitelzkušenostsCLILemteprve
získává,jevyužitíCLILuschůdnějšívrámciprocvičováníaopakování
jižprobranélátky.
Archivování příprav a výukových materiálů
Nověvytvořenémateriályjevýhodnéopakovaněpilotovataupravovat.
Bylabyvelkáškoda,kdybyjeučitel,kterýjepracněvytvořil,použiljen
sám. Doporučujeme tyto materiály pečlivě ukládat do databáze nebo
knihovnyasdíletjesostatnímipedagogy
Podobně jako základní školy, i gymnázia mají obavu ze zapracování
CLILudoškolníhovzdělávacíhoprogramu,zejménaproto,žeCLIL
nagymnáziíchzatímnenípřijímánplošněvšemipedagogy,alejespíše
záležitostí nadšených jednotlivců. Učitelé, kteří prošli projektem, byli
oněcorezervovanějšínežřediteléškol,znichžněkteříbyrádiCLILdo
ŠVPzařadiliconejdříve.Iředitelésivšakdobřeuvědomovali,žeprozapracováníCLILudoŠVPnestačítýmtříučitelůzapojenýchdoprojektu.
Nejkonkrétnějisvéobavyvyjádřilpanředitelzežďárskéhogymnázia:
„ProjektCLILzatímneplánujemezařaditdoŠVPzedvoudůvodů:a)ŠVP
ještěneproběhlvevšechročnícíchškoly(zatímsepodleněhoučív2.ročnících)anebyltedyzcelaotestován.Pojehoproběhnutívevšechročnících
očekávámeurčitézměny,atobybylvhodnýokamžiknazapracovánímetodyCLIL.b)SmetodamiCLILještěnejsouučiteléškolyplněseznámeni.
Očekávámurčitépokrokypodiskusinaposledníklasi�ikačníporaděapo
zhodnocenívýsledkůprojektuzaškolnírok2010/2011.“
Příklady
Příklady
Informovanost všech zainteresovaných skupin
(studenti, rodiče, ostatní vyučující)
66
6.3. Střední odborné školy
Střední škola obchodu a služeb Jihlava vznikla spojením několika škol. Obory
jsou zaměřené na obchod a ekonomiku, služby a další obory (přírodovědné lyceum, analýzy potravin, agropodnikání). Škola má cca 1000 žáků a 180 zaměstnanců. Zajišťuje ubytování a stravování pro většinu středních škol v Jihlavě.
Ve škole se vyučuje anglický, německý a ruský jazyk. Učitelé nám sdělili, že
čelí problémům s výukou cizích jazyků a to zejména proto, že vstupní úroveň
přicházejících žáků je slabší než v předchozích letech. Někteří žáci, zejména
žáci učebních oborů, údajně necítí potřebu studovat cizí jazyk, přičemž platí, že
čím nižší je úroveň zvládnutí cizího jazyka, tím menší je zájem o jeho studium.
Metody výuky v mnoha případech neodpovídají možnostem žáků, vzdělání
učitelů jazyka není vždy na patřičné úrovni, nejsou peníze na vytvoření méně
početných výukových skupin nebo na rozšíření počtu hodin (např. konverzace,
nebo semináře v cizím jazyce). V hodinách cizího jazyka se nevěnuje dostatek
prostoru odborným tématům a neexistuje nebo je výjimečná spolupráce učitele jazyka s učitelem odborného předmětu.
Pan ředitel se s CLILem seznámil v zahraničí již před zahájením projektu. Ve
škole se pokouší různými metodami integrovat výuku cizích jazyků i do „nejazykových“ hodin. Jde spíše o jednoduché formy dvojjazyčných textů a prezentací
v odborných předmětech.
Do projektu se škola přihlásila proto, že tuto oblast vnímá jako pozitivní a prospěšnou pro rozvoj kompetencí svých žáků. Své dosavadní CLILové pokusy
považují za víceméně „amatérské“. V projektu by se rádi dozvěděli více o tom,
jakými formami cizí jazyk v nejazykových předmětech uplatňovat. Pro žáky by
CLIL mohl znamenat větší motivaci a pochopení významu znalosti cizích jazyků a zároveň zvýšení jejich odborných kompetencí.
Inastředníchodbornýchškoláchzačalarealizaceprojektudotazníkovýmšetřením,kterémělozjistitpostojestudentů,rodičů,ostatních
vyučujícíchnaškoleapřípadněčlenůškolnírady.Výsledkytohotošetřeníbylypodrobněanalyzoványvkapitole5.
67
Prvníintervizníschůzkavjihlavskéškolenámpomohlasiuvědomit
některáúskalíCLILu.Prostřednictvímvideonahrávekjsmenahlédlido
několikahodinCLILu.Znahrávekbylapatrnáurčitánejistotaanervozitaučitelů.Jednazvyučujícíchpřipustila,že�ilmbylvlastněpředem
nacvičený. Další vyučující vystřihl pasáž, kterou nepovažoval za příkladnou. Bylo patrné, že vyučující odborných předmětů se pokusili
vněkterýchpřípadech„suplovat“rolijazykáře.Paksezbytečněpotýkali
sobtížněřešitelnýmiproblémy,protožesamozřejměnemohlivědět,jak
kupříkladuconejefektivnějiprezentovatnovouslovnízásobu.Navelké
škole,kterájeumístěnavněkolikabudovách,nenívždymožnéspolupracovat s učitelem jazyka, takže učitelé se vyrovnávali i s problémy
„provozního“charakteru.
Následná diskuze byla dosti živá. Učitelé se vyjadřovali o náročnostiCLILovýchpostupůzhlediskapřípravynavyučováníizhlediska
průběhu výuky ve třídě. Uvědomovali si, že pro absolventy středních
odbornýchškoljeznalostcizíhojazykavelmidůležitá,alezároveňse
obávali,žežácinejsouschopnidosáhnoutžádoucíúrovně,protožejejichvstupníznalostijsouvelminízké.
Nazávěrjsmenavštíviliučitelskoujídelnu,vekteréběžněobsluhují
studenti.Vyučujícízapojenídoprojektuprýchtěli,abyježáciobsluhovalianglicky,aletentonápadsebohuželneujal.Žákůmsenezamlouval,
protožejimkomunikacesčeskouvyučujícívangličtiněpřipadalanepřirozená.Podobněskončilinápadpaníučitelkyneformálněmluvitsžáky
anglickynachodběběhempřestávek.Obanápadypovažujemezavelmi
inspirativní, ale zřejmě by vyžadovaly delší diskuzi se studenty a vysvětlení,pročbymohlabýtkomunikacevanglickémjazycepřínosná.
V průběhu projektu se i díky inspiraci z jiných škol učitelům podařilo postupně nalézat efektivní CLILové postupy. Při závěrečném
hodnocení projektu nám kolegové z Jihlavy sdělili, že nejvíce se jim
osvědčilykrátkévstupydojednotlivýchhodinaopakovacíhodinysvyužitímdvojjazyčnýchtextů.Vnímalitaké,žepostupemčasusejimdařilo
uplatňováníprvkůCLILulépeapodařilosejimtakézapojitžáky,kteří
vnímalizatraktivněnívýuky.Vpropojeníodbornýchpředmětůscizím
jazykemvidívelkýpotenciálidobudoucna.
ProilustracipřipojujemeukázkuobsahovýchajazykovýchcílůodbornéhopředmětuÚčesovátvorbav1.ročníkuoborukadeřnice/kadeřník.Témahodinybylomytívlasů.
Příklady
Příklady
Podle slov pana ředitele ve škole používají metody problémového, projektového a skupinového vyučování. Část pedagogů prošla dvouletým kurzem zaměřeným na používání těchto metod ve výuce. Ve škole také podporují využívání
výpočetní techniky ve vyučování. V každé třídě je počítač s Internetem, v mnoha třídách jsou dataprojektory a ve dvou i interaktivní tabule.
68
Obsahové cíle:
• Určit pomůcky potřebné k mytí vlasů.
• Stanovit vhodnou teplotu vody.
• Doporučit ochranu obličeje před vodou.
Jednaloseoprezentacimytívlasůpomocíkrátkého�ilmusanglickýmititulkyasčeskýmkomentářem.Tatohodinabylazaměřenapředevšímnaosvojenísislovnízásobyvtématickéoblasti(šampon,ručník,
pláštěnka/přehoz, kondicionér). Po této hodině by měla následovat
hodinavěnovanákomunikacisezákazníkem,tj.zjazykovéhohlediska
hodina zaměřená spíše na funkční jazyk (např. „Je voda dost teplá?“,
„Sedísevámdobře?“atd.)
DobudoucnabyvJihlavěrádisCLILempokračovaliachtělibyzapojitvícekolegůnaškole.CLILovémateriálybudouarchivovatnaškolním
webu.Plánujísepsatodbornáskriptaprojednotlivéoboryapřipravit
dalšívýukovémateriályvangličtině,včetněvýukových�ilmůnamluvených rodilými mluvčími. Chtějí také vytvořit CLILové prostředí školy,
které bude obsahovat například popisky v angličtině v laboratořích
nebodvojjazyčnénástěnky.RedakceškolníhočasopisuSešlostbychtěla
vkaždémčísleuveřejnitjedenčlánekvangličtině.
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická v Havlíčkově Brodě nabízí středoškolské vzdělávání v oborech Zdravotnický asistent
a Zdravotnické lyceum, vyšší odborná škola má studijní obor Diplomovaná všeobecná sestra a specializační kurz pro Psychiatrickou sestru. Škola má více jak
60letou tradici, byla založena v roce 1946, vyšší odborná škola zahájila svoji
činnost 1. 9. 1996.
Podle sdělení paní ředitelky vyučují na škole ponejvíce pedagogové ve středním
a starším věku a možná i z toho důvodu je ve výuce uplatňován zejména tradiční způsob výuky. Inovativní metody jsou předmětem vzdělávání pedagogů.
69
Škola zaměstnává i pedagogy, kteří jsou kreativní a mají praktický a pružný
postoj k novinkám a velice vhodně využívají didaktickou techniku. V praxi se
osvědčují dataprojektory, videokamery a počítače. Z inovativních metod je často volen brainstorming, hraní rolí, akvárium nebo projektové vyučování. Vyučující tyto metody kombinují a zařazují jako sekvence do výuky. Projekty jsou buď
dílčí, nebo celodenní, v některých případech vícedenní.
Škola vyučuje anglický a německý jazyk. Podle slov paní ředitelky nejsou žáci příliš motivovaní pro studium cizího jazyka, ač je cizí jazyk na střední škole součástí
státní maturitní zkoušky a na vyšší škole je zkouška z cizího jazyka předmětem
absolutoria. Vyučující zařazují do výuky nové studijní materiály, které by žáky zaujaly, využívají poslechového nácviku, videí, apod. Ve srovnávacích testech zjišťujících cizojazyčné kompetence studentů škola dosahuje průměrné výsledky.
Před zahájením projektu neměla škola žádnou praktickou zkušenost s metodou CLIL.
Pro účast na projektu se na škole rozhodli proto, že si uvědomili nutnost zvýšit
úroveň jazykové vybavenosti svých žáků. Od projektu očekávali oživení výuky
anglického jazyka a silnější motivaci k jeho zvládání. Předpokládali, že žáci
mohou získat větší slovní zásobu a užší kontakt s jazykem. Učitelé si slibovali
možnosti sebevzdělávání.
NazdravotnickéškolevHavlíčkověBroděbylydoprojektuzapojeny
celkemtřivyučujícíodbornýchpředmětůajednavyučujícíangličtiny.
Ostatníučitelénaškolebylidostinedůvěřivíakprojektusepřipojitnechtěli.Vyjadřovalidokoncerozladění,kdyžsenachodbáchškolyobjevilyanglickénápisy.Běhemintervizníschůzkyjsmevidělivideonahrávky
hodinyzeměpisuadálehodinyprvnípomoci.Znahrávekbylopatrné,
žesevyučujícívelmipečlivěpřipravovalyasnažilyseintegrovatjazyk
aobsahtam,kdetobylosmysluplnéaprožákynázornéapřínosné.Pro
ilustraciuvádímeobsahovéajazykovécílehodinyprvnípomoci.
Obsahové cíle:
• Žáci se seznámí s integrovaným záchranným systémem a jeho jednotlivými složkami.
Jazykové cíle:
• Žáci se naučí klíčová slova principů první pomoci (airway, breathing, circulation,drug,electrocardiograph, first aid, emergency aj.).
Příklady
Příklady
Jazykové cíle:
• Pojmenovat čtyři nejzákladnější pomůcky potřebné k mytí vlasů.
• Najít specifickou informaci ve slyšeném textu v krátkém filmu.
• Jednoduše vlastními slovy popsat dva nejdůležitější body při přípravě
mytí vlasů.
70
VangličtinějemožnovyužítmnemotechnicképomůckyA-B-C-D-E
proklíčováslovaprincipůprvnípomoci(Airway,Breathing,Circulation,
Drug, Electrocardiograph). V češtině podobná možnost není, proto
v tomto případě využití angličtiny neztěžovalo osvojení obsahu, ale
spíšmunapomáhalo.
Vdiskuzijsmesezaměřovalinamožnosti,jakeliminovatzátěžučiteleodbornéhopředmětuajaksevyhnoutsituacím,kdyučitelpoužívá
aktivněcizíjazyk,vněmžsinenízcelajist.
PřizávěrečnémhodnocenínámkolegynězHavlíčkovaBrodusdělily,
žeběhemprvníhopůlrokuvnímalysvézapojenídoprojektujakovelmi
náročné.Poněkolikaintervizníchschůzkáchalezískalyinspiraci.Rády
bypokračovalysCLILeminadále.Plánujívytvořitvýukové�ilmyvangličtiněprovyužitívodbornýchpředmětech.
Budova školy je umístěna v klidné zóně města, má ubytovací kapacity a sportovní zařízení (2 tělocvičny, posilovna, hřiště s umělou trávou, travnaté fotbalové hřiště, hřiště na plážový volejbal). Studenti školy se zúčastňují sportovního, společenského a pracovního života města, vypomáhají v dobrovolných
sbírkách, v projektech města a škol, pořádají a účastní se sportovních akcí
ve městě (Zlatá lyže, mistrovství republiky v přespolním běhu, biatlon apod.).
Škola se účastní řady projektů se zahraničními partnery převážně z Německa
a Lotyšska.
Ve výuce a při informování studentů a zaměstnanců jsou běžně využívány IT
technologie. Ve škole jsou 4 interaktivní tabule.
Pokud jde o cizí jazyky, na škole je vyučován anglický, ruský a německý jazyk,
přičemž u maturitních oborů jsou vyučovány povinně 2 jazyky, u tříletých oborů jeden.
Zkušenosti školy s metodou CLIL byly před zahájením projektu nulové.
Základním motivem pro účast v CLILu byla možnost zlepšení komunikačních
dovedností žáků a učitelů v anglickém jazyce, zejména zlepšení komunikace
v odborném cizím jazyce.
V Novém Městě na Moravě jsme měli možnost přímo se zúčastnit
hodinyzeměpisu.StudentioboruObchodníčinnost,setendenvěnovali
JižníAmerice.Hodinabylanázornouukázkoumožností,jakvyužítCLIL
kobohacenívýuky.Nejprvežácipracovalismapamivangličtině,poté
sledovali�ilmvangličtiněopřírodníchkrásáchJižníAmeriky.Sledovali
tento�ilmcelkemdvakrát,poprvéjenpropochopenícelkovéhovýznamu,přičemždiskuzebylavedenavčeštině,podruhémělizaúkolzaznamenávatčíselnéúdaje,kteréseve�ilmuvyskytly.Vyučujícíplánovala
s�ilmempracovativnásledujícíhodině.Práces�ilmemmělasilnýmotivačnívýznamtaképroto,žestudentipochopili,ženemusívangličtině
vždyrozumětvšemuanemusíseangličtinybát.Jazykjimmůžepomoci
dostatsekzajímavýmzdrojůmarozumětjimalespoňčástečně.(Ostatněpřihranípočítačovýchherdocházíktémuž,studentitedypřitéto
činnostirozvíjejísvéučebnístrategieadovednosti).Zadomácíúkolpak
hledalinaInternetuinformaceotradičníchjídlechnebozajímavostech
studovaných zemí. Na závěr studenti doplnili základních informace
oJižníAmericedopracovníholistu.Jakopodporupoužívaliatlas.
SOUTH AMERICA
Write countries or territories {numbers} and capital cities:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
Argentina
Bolivia
Brazil
Chile
Colombia
Ecuador
Falkland Islands (U.K.)
French Guiana (France)
Guyana
Paraguay
Peru
Suriname
Uruguay
Venezuela
Příklady
Příklady
Střední odborná škola Nové Město na Moravě vznikla v roce 2006 postupným
sloučením ISŠ Jimramov, SOŠ a SOU Nové Město na Moravě a SOU lesnického Petrovice. Škola realizuje regionální ekonomické, stavební a službové obory,
ale také obory nadregionální s náborovou oblastí v celé ČR (dopravní obory,
lesnické obory). Škola je integrovaná, výukový plán obsahuje obory maturitní
i tříleté.
71
72
South America has an area of 17,8 mil. square kilometers and a population of
more than 370 million people. It is bordered on the west by the …..……… Ocean
and the east by the …………… Ocean. The world’s longest mountain range is
the …………… whose highest mountain is …………….….. The largest river is the
………………......….. and the rainforest is the …………………………………….. The world’s
highest waterfall is …………………………….. in Venezuela and the largest lake in
South America is …………………………….
South America’s major mineral resources are …………………………………………………
…………………....
Během schůzky jsme se dověděli i o iniciativách dalších vyučujících.Budoucítruhlářivyužívajíinstruktážní�ilmystitulkyvangličtině
avhodináchtělesnévýchovyvyučujícípoužíváanglickouterminologii
proněkterétypycvičeníanářadí.CelkověbylovNovémMěstěpatrné,
ževelicedobřefungujespoluprácemeziučitelkouangličtinyaostatnímizapojenýmiučiteli.Tatospoluprácenespočívázdalekajenvpomoci
s překladem. Učitelka angličtiny probírá se svými kolegy i metody
atechnikyprácevcizímjazyce,cožseproCLILukazujejakovelmidůležité.Bohuželsenedařízapojitvícekolegů,zejménasebráníučitelé
českéhojazyka.PanředitelpřestoplánujezařazeníCLILudoŠVP.
Střední průmyslová škola Třebíč je technickou školou se zaměřením na výuku
oborů v oblasti slaboproudé i silnoproudé elektrotechniky, strojírenství, informačních technologií, ekologie a technického lycea. Výuka je realizována především v maturitních oborech, ale také v tříletých učebních oborech. V nabídce
školy je i dálkové nástavbové studium v oblasti elektrotechniky a strojírenství.
Škola se rovněž zaměřuje na rekvalifikace ve výše uvedených oblastech.
Škola se zatím systematicky nevěnovala inovativním metodám v oblasti výuky
cizích jazyků. Běžně jsou využívány interaktivní tabule a internet. Výuka cizích jazyků na škole se odehrává pouze v oblasti povinné výuky dle školních vzdělávacích programů. Pro jednotlivé obory je stanovena hodinová dotace 12 hodin za
4 roky studia, pouze u technického lycea je vyučován také druhý cizí jazyk, a to
v dotaci 9 hodin. Při výuce cizích jazyků mají všichni vyučující možnost využívat
speciální jazykovou učebnu s napojením na internet. V této učebně mají jednotliví žáci samostatné počítače, na kterých mohou zpracovávat zadané úkoly.
73
Před zahájením našeho projektu na škole pouze z informací v tisku věděli, že
metoda CLIL existuje, neměli však žádné zkušenosti.
Po seznámení se s principem metody CLIL na škole velmi uvítali možnost zapojení do projektu. Očekávali, že žáci v rámci této metody přestanou vnímat cizí
jazyk jako oddělenou jednorázovou záležitost hodin cizího jazyka. Znalost cizího jazyka je pro absolventy všech oborů, které se na škole vyučují, velmi důležitá. Uplatnitelnost absolventů na trhu práce s dobrou znalostí cizího jazyka je
podstatně vyšší. Rovněž vyučující, kteří mají alespoň částečnou znalost cizího
jazyka, si uvědomí možnost propojení „svého“ předmětu s cizím jazykem, a tím
prohloubí jak znalosti své, tak především znalosti žáků.
V Třebíči se do projektu zapojilo několik učitelů, kteří očekávali,
žemetodabudepřínosnáprožákyiproněsamotné.Zdotazníkového
šetřenívyplynulo,žeřadaučitelů,rodičůižákůmáobavyzezvládnutí
vlastního učiva. Žáci mají často problémy se zvládnutím některých
předmětůapokudsejimvýklad„zkomplikuje“použitímcizíhojazyka,
mohoubýtvýsledkyještěhorší.Bylotedytřebavšemučitelům,rodičům
ižákůmdobřevysvětlitpoužitímetodyCLILajejívýhody.
Nejčastějším problémem v začátcích byly znalosti cizích jazyků
uučitelů.Protoškolanabídlahnednazačátkudvakurzycizíchjazyků,
jedenprozačátečníkyajedenpropokročilé.PětažosmučitelůvyjádřilozájempilotovatvesvévýuceprvkyCLILu.
Naintervizníschůzcenámvyučujícínejprvevysvětlili,kjakýmpostupůmserozhodliaproč.JednazvyučujícíchserozhodlazavádětprvkyCLILudovýukyfyzikyamatematiky.Záměrněvynechalavýpočetní
techniku,protožetamjeangličtinavpodstatěběžnáa„všudypřítomná“.
Zásadně se nepouštěla do „neznámých vod“ jazyka, v němž si nebyla
jistá.Uvědomilasi,ženevyučujejazyk,alefyzikučimatematiku.Promítlanámvideonahrávkujednézesvýchhodinamyjsmerychlepochopili,žepaníučitelkapostupujeskutečněpromyšleněatvořivě.Využila
anglické�ilmy,animaceatextyzInternetu,okterýchaležáciionahovořiličesky.Pokudpotřebovalavyslovitslovíčkoanebylasijistá,našla
sijevinternetovémslovníkuapustilaježákůmzezvukovénahrávky.
Tento postup jsme velmi ocenili a doporučili jsme ho učitelům na
středníchodbornýchškolách.Vyučujícízůstalav„bezpečí“,neukázala,
ženěconezná,astudentisineza�ixovalichybnouvýslovnost.Navícjim
ukázala, kde mohou správnou výslovnost sami dohledat, což je jedna
Příklady
Příklady
The largest country by geographical area and by population in South America
is ………………….. with the official language …………………………..
z důležitých učebních strategií. Při vlastním hodnocení hodiny paní
učitelkapřipustila,že�ilmyaanimacedřívežákůmnepouštěla,protože
včeštiněnebylydostupné.Žácisetedyprostřednictvímangličtinydostalikzajímavýmmateriálům,kterébydříveneznali.
NapříkladpřivýucetématuUžitímatematického(Foucaultova)kyvadlapoužilanásledujícívideaaanimace:
•http://www.youtube.com/watch?v=U0FcQ3BY2qs
•http://www.calacademy.org/products/pendulum/page10.htm
•http://www.youtube.com/watch?v=sWDi-Xk3rgw&feature=fvsr
apřivýucetématuFyzikálníveličinyajednotkypoužilanásledujícíwebovéstránky:
•http://www.online-slovnik.cz/
•http://www.cadforum.cz/cadforum_en/units.asp–converter
•http://www.willamette.edu/cla/exsci/info/history/vitruvian.htm
DalšíinformaceovyužitíodkazůvhodináchnajdetenaCD.
Delšíanáročnějšíbylapřípravanahodinu.Takévševhodinětrvalo
déle(zejménavyvozováníadiskuze).Paníučitelkasealedomnívá,že
méněmůžebýtvíceaprotožežáciinformacesamiobjevovali,budousi
jezřejmělépeadélepamatovat.
ZevšechforemCLILusevTřebíčinejvíceosvědčilyjazykovésprchy
a vyhledávání informací na Internetu za použití překladače a online
slovníků.Častotakévyužívajíschématascizojazyčnýmpopisem.Vyučujícíkonstatovaly,žeběhemsvéhozapojenídoprojektusenaučilylépe
pracovatspočítačemanavícsenaučilylépeklástotázkypřivyvozování
učiva.Určitěchtějípokračovatdále,zavádětpostupněCLILdodalších
předmětůazapojovatostatníkolegy.
6.3.1. Závěry z průběhu projektu na středních
odborných školách
Našezkušenostizprůběhuprojektunastředníchškoláchlzeshrnout
takto:
Týmová spolupráce učitelů
Učitelé zapojení v projektu začali spolupracovat v týmu, což bohužel
ve školách není tak časté. Prakticky ve všech zapojených školách se
75
rozvinula spolupráce, která přinesla mnoho pozitivního „Bez CLILu
bychsekolegyniA.asinikdytaktonepřiblížila.Rozumímesipopracovní
ilidskéstránce.“řeklanámvyučujícízjednézestředníchškol.
Učitel odborného předmětu vyučuje svůj předmět, nikoli cizí jazyk
Sobtížemijsmesesetkalitam,kdeseučitelpředmětupokoušelvesvé
hodiněvyučovatangličtinu.Naopaktam,kdeučitelodbornéhopředmětuvyučovalsvůjpředmětavyužívalktomuanglickézdroje,bylyhodiny
velmizdařilé.
CLIL umožňuje přístup k informacím
CLIL na středních odborných školách umožňuje využít výukové materiály v angličtině, s nimiž by se studenti běžně v češtině nesetkali.
Znamenátakvelkéobohacení.
CLIL není překlad běžné hodiny do angličtiny
Toto důležité východisko jsme si několikrát připomenuli, když jsme
sledovaliučitele,kteřípřeložilisvéučebnímateriály(např.powerpointovéprezentace)doangličtinyažákůmječetli.Muselipřitomvynaložit
značné množství energie a času a výsledný efekt nebyl příliš dobrý.
Mnohemlépeseosvědčilovyužitímateriálů,kterélzenajítnaInternetuvangličtině(filmy,modely,textyapod.)aprácesnimi.Učitel,který
sineníjistýsvouangličtinou,přitomnemuselanglickyvetříděvůbec
mluvit (viz zkušenosti z Třebíče). Není ani třeba, aby žáci rozuměli
každémuslovíčku.
Příklady
Příklady
74
76
7. DOPORUČENÍ VYPLÝVAJÍCÍ
Z REALIZACE PROJEKTU
Vsituaci,vjakésenacházísoučasnéčeskéškolství,nelzeneždoporučit
velmiuvážlivýpostup,chceme-lizačítaplikovatmetoduCLIL.Integrace
cizíhojazykaaobsahuněkteréhonejazykovéhopředmětujepokročilou
formouCLILu,kekterélzepřistoupitteprvepopostupnémuplatňování
méněnáročnýchforemCLILu.CLILnemůžebýtzáležitostínadšených
jednotlivců,jemetodou,nanížjetřebaspolupracovatvrámcitýmuaza
podporyvedeníškolyirodičovskéveřejnosti.
DOPORUČENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z REALIZACE PROJEKTU
77
∎Pečlivěplánovatvýuku,mysletnavšechny3typycílů.
∎Formulovat kontrolovatelné výstupy z učení a zvažovat optimální
formyhodnoceníjazykovéipředmětovésložky.
∎Véstsire�lektivnídeník,nejlépeinteraktivníformouskolegy.
∎Spolupracovatsrodiči–spoluprácesrodičijezcelanezbytnousoučástízaváděníCLILu,rodičebymělibýtinformovánipředzahájením
výukysprvkyCLILajejichnázorbymělbýtrespektován.
∎Umožnittýmovouspolupráciučitelejazykaaučitelenejazykového
předmětu:např.upravitúvazky,upravitrozvrh,poskytnoutprostor
prospolečnéplánování.
∎Umožnit školení, pobyty v zahraničí, kurzy v zemích, kde je CLIL
rozšířený.
∎Povzbuditučitelektomu,abyvzájemněhospitovalivesvýchhodináchaabymělimožnostzískatkonstruktivnízpětnouvazbunasvoji
výuku.
∎Umožnitčizorganizovatnávštěvyjinýchškol.
∎Nakoupit nebo získat materiál pro výuku (učebnice, výukové programyatd.).
∎Projevit�lexibilitupřizměnáchŠVP.
∎Podporovat učitele v náročné činnosti nad rámec běžného úvazku
(i�inančně).
∎Podporovatspoluprácisrodiči.
Co může udělat učitel, který chce začít s CLILem?
∎Spolupracovatskolegy.
∎Vzdělávat se (četba, Internet, kurzy v zahraničí – např. Comenius
granty,konzultace).
∎DůkladnězvažovatpostupuplatňováníprvkůCLIL.
∎Postupovatpomalýchkrocíchakaždýkrokpečlivěvyhodnocovat.
Doporučení
Doporučení
Co může škola udělat pro učitele CLILu?
78
CLIL je odrazem dnešního globalizovaného světa. Jednotlivé obory
adisciplinysevzájemněpropojujíaobohacují.Generacednešníchžáků
bymělabýtpočítačověgramotná,mělabybýtschopnasedorozumět
vněkolikajazycíchakaždýžákbysemělmaximálněrozvinoutvoblastiklíčovýchkompetencí,kteréurčujíRámcovévzdělávacíprogramy.
Klasickýtypvzdělávánípreferujícívýukuoddělenýchpředmětůjižplně
neodpovídávýšezmíněnýmpožadavkům.
Takéevropskétrendyvpoliticejazykovéhovzděláváníjasněhovoří
ve prospěch CLILu. Délka jazykového vzdělávání se neustále prodlužuje a požadavky na jazykové vybavení stoupají s větší mobilitou
obyvatelstva.
Nejsoutovšakpouzevnějšíokolnosti,kterépodněcujíúvahyovyužitíCLILu.CLILjakoinovativnípřístupkevzděláváníposkytujepříležitostikuplatněnínovýchpostupůametodvevýuce.Výukajemnohem
víceorientovánanažákaajehoaktuální potřeby,žáksehráváaktivní
rolipřivýuce,učitelmusíneustáleověřovat,jakžácichápouprezentovanoulátku.Měníseproporcečasu,kterýjevěnovánučitelskémuvýkladu,veprospěchžákovskéaktivity.Učitelémnohemvícepromýšlejí
cíleavýstupysvýchvyučovacíchhodin.
Výuka metodou CLIL také přináší obohacení a rozšíření škály
materiálů,kteréjsoukdispozici.Učiteléižácivícevyužívajímoderní
technologie (např. výukové �ilmy, výměnu zkušeností s žáky z cizích
zemí pomocí Skypu nebo video konferencí, řešení problémů pomocí
sociálníchsítí,vytvářeníonlineencyklopediíaj.),učitelénejazykových
předmětůobohacujísvůjrejstříkvýukovýchmetodatechnikoněkteré
metodyatechnikycizojazyčnévýuky(např.využitírůznýchforemdiktátůacvičenízjišťujícíchchybějícíinformaceodpartnera–information
gap activity, aj.), učitelé jazyků naopak využívají techniky a metody
z různých hodin nejazykových předmětů (např. vyhodnocování grafů,
pokusyatd.).Běžněsevyskytujítištěnémateriályazdrojezencyklopedií,odbornýchpublikacíacizojazyčnýchučebnic.Toumožňujeučitelůmižákůmsrovnáníarozšířeníznalostíotom,jakjeprobíranálátka
prezentovánavjinýchzemích.
79
Z výše uvedeného výčtu jasně vyplývá, že opravdu „křída a tabule
nestačí“ažeučitelmusíhledatnovézdrojeanovémetodypráce,aby
žákyzaujalazároveň,abyjimnabídlsmysluplnéazajímavépoznatky,
kterésevztahujíkvyučovanémutématu.CLILtedysloužíjakoimpulz
proinovacevevýuce.
Účastníciprojektuvnímalivelmipozitivněvytvořenínaší„profesní
komunity“, tj. skupiny učitelů, která má společný cíl, podporuje se ve
svém snažení a své inovace ve výuce může diskutovat bez obavy, že
budekritickyhodnocenaneboposuzována.Tatoatmosférasepřenáší
i do školního prostředí, ve kterém učitelé začnou fungovat jako tým,
navzájemsipomáhajíaspolečněvytvářejímateriály.Jakjižbylořečeno
dříve,učitelénejazykovýchpředmětůobohacujísvéhodinyoaktivity
inspirovanéjazykovouvýukouanaopak.Vnašemprojektuučiteléna
školáchspolečněplánovalivýuku,vněkolikapřípadechprobíhalaitýmovávýukaatakéspolečněhodnotilivýsledkyanavrhovalizměny.Domnívámese,žetakováspolupráceučitelůnenínanašichškoláchúplně
běžnáažebyprávětatosoučástnašehoprojektumohlaostatníučitele
inspirovat.Týmovouspoluprácipovažujemezavelmipřínosnounejen
zhlediskaCLILu.
Celýprojektvedlnejenučitelezezúčastněnýchškol,aleiorganizátory,lektoryaadministrátorykuvědoměnísinutnostidálesevzdělávatvoblastisvéhopůsobení.Učitelénejazykovýchpředmětůvevětšině
případů konstatovali nutnost rozvíjení svých jazykových kompetencí,
abymohliCLILdálerozšiřovatnadrámecjednotlivýchaktivitdofáze,
kdyjejbudoumociuplatňovatsystematickyabudouschopniposkytovat účinnou podporu nejen v oblasti obsahové, ale i jazykové. Učitelé
jazykaseshodlinatom,žepokudchtějípřispívatkjazykovémurozvoji
žákůvoblasti nejazykovýchpředmětů,musívíceproniknout dozpůsobuvýukytěchtopředmětů.Prooběskupinyiprolektoryaorganizátorybylonezbytnésedetailněseznamovatsrůznýmipostupymetody
CLILasnažitsejeadaptovatnakonkrétnísituacivnašichškolách.Při
intervizních schůzkách jsme se postupně učili poskytovat a přijímat
konstruktivnízpětnouvazbuaspolupracovatjakotým.
Nakonecbychomrádioceniliprácivšechzúčastněných,předevšímvšak
učitelů, bez jejichž aktivní spolupráce by tento projekt nebylo možné
realizovat.Velkoupomocíbylyijasněstanovenévýstupyacílecelého
projektuajehoklíčovýchaktivit.Dobráorganizaceaadministrativaze
Závěr
Závěr
ZÁVĚR
ZÁVĚR
80
Závěr
stranyVysočinaEducationumožnilahladkýprůběhaobsahovourealizaci projektu. Pozitivním příspěvkem byla i aktivní účast a podpora
vedeníjednotlivýchškol.Doufáme,žeshrnutívýsledkůprojektuvtéto
knizepomůžedalšímškolámažeseCLILstaneužitečnýmobohacením
českéhovzdělávacíhosystému.
POUŽITÁ LITERATURA
81
POUŽITÁ LITERATURA
Literatura
ARNOLD,W.WhereisCLILtakingus?InRevistaPulso.[online].Roč.33,2010,
s.227–233.Dostupnénahttp://revistapulso.cardenalcisneros.es/?ver=arti
culo&idarticulo=124,citováno22.2.2011.
ATKINSON,D.Themothertongueintheclassroom:aneglectedsource?
ELTJournal,1987,roč.41,č.4,s.241–247.
BALADOVÁ,G.akol.Cizíjazykynapříčpředměty1.stupněZŠ.Praha:VUP,
2007.
BEARDSMORE,H.B..Multilingualism,CognitionandCreativity.In
InternationalCLILResearchJournal[online].Roč.1(1),2008.Dostupné
nahttp://www.icrj.eu/,citováno22.2.2011.
BRUMFIT,C.CommunicativeMethodologyinLanguageTeaching:TheRolesof
FluencyandAccuracy.Cambridge:CUP,1992.
ContentandLanguageIntegratedLearning(CLIL)atSchoolinEurope.
Brussels:Eurydice.EuropeanUnit,2006.
ContentandLanguageIntegratedLearningvČR.Dostupnénahttp://
www.msmt.cz/vzdelavani/content-and-language-integrated-learning-v-cr?
highlightWords=CLIL,citováno10.9.2011.
COYLE,D.Monograph6DevelopingCLIL:TowardsaTheoryofPractice.
Barcelona,Spain:APAC(AssociaciódeProfessorsd‘AnglèsdeCatalunya),
2006.
CRYSTAL,D.TheCambridgeEncyclopediaofLanguage.Cambridge:CUP,1987.
CUMMINS,J.Bilingualismandminority-languagechildren.Toronto:OisePress,
1981.
EDGE,J.MistakesandCorrection.London:Longman,1989.
HOFMANNOVÁ,M.,NOVOTNÁ,J.,PÍPALOVÁ,R.AssessmentApproachesto
TeachingMathematicsinEnglishasaForeignLanguage(CzechExperience)
In:InternationalCLILResearchJournal[online].Roč.1(1),2008.Dostupné
nahttp://www.icrj.eu/,citováno22.2.2010.
KRASHEN,S.LanguageAcquisitionandLanguageEducation.Oxford:OUP,
1981.
LASAGABASTER,D.,SIERRA,J.M.ImmersionandCLILinEnglish;more
differencesthansimilarities.InELTJ[online].Roč.64/4October2010.
Dostupnénahttp://eltj.oxfordjournals.org/content/current,citováno
24.5.2011.
LEWIS,M.TheLexicalApproach.Hove:LanguageTeachingPublications,1993.
MARSH,D.Foreword.InMaBelénRozaGonzálezetal.GoodPracticeIn
ContentandLanguageIntegratedLearning.BeCLILProject.Consejería
deEducaciónyCiencia.DireccionGeneraldeOrdenaciónAcadémia
eInnovación,2007.
Literatura
82
83
PŘÍLOHY
Příloha 1: Projektová fiše projektu
„Výuka angličtiny napříč předměty na ZŠ, G a SOŠ
(CLIL – Content and Language Integrated Learning)
•Názevoperačníhoprogramu:OPVK
•Názevprioritníosy:Počátečnívzdělávání
•Názevoblastipodpory:Dalšívzdělávánípracovníkůškolaškolských
zařízení
•Názevvýzvy:KrajVysočina–Výzvač.2proGP–oblastpodpory1.3
•Žadatel–VysočinaEducation
•Partner–MUBrno,Katedraanglickéhojazykaaliteratury,PedagogickáfakultaMUBrno
•Zahájení–1.11.2009
•Ukončeníprojektu–31.3.2012
•Rozpočetprojektu–1407240,00Kč
•Projektje�inancovánzEvropskéhosociálníhofondu(85%)astátníhorozpočtuČR(15%)
Obecnýcíl:
Zlepšení kompetencí pedagogických pracovníků škol kraje Vysočina
voblastizkvalitněnívýukyAJzaúčelemzvýšeníkonkurenceschopnosti
absolventůnatrhuprácevKrajiVysočina.
Specifickécíle:
ZkvalitněníametodicképodporyavzděláváníučitelůprozlepšenívýukyjednotlivýchpředmětůvAJvčetněvytvořeníaověření(akreditace)
vzdělávacíhoprogramuametodikynapodporuzaváděnímetodyCLIL
naškoláchvkrajiVysočina.
Výstupyprojektu:
•30učitelůvyškolenýchvmetoděCLIL
•10spolupracujícíchškol(3ZŠ,3G,4SOŠ),kterézakoordinaceVEDU
budounadálerozvíjetCLILnasvýchškoláchvčetnědiseminacedo
dalšíchškolvregionu
Přílohy
MEHISTO,P.CLILCounterweights:RecognisingandDecreasingDisjuncture
inCLIL.In:InternationalCLILResearchJournal[online].Roč.1(1),2008.
Dostupnénahttp://www.icrj.eu/,citováno25.2.2010.
MEHISTO,P.,MARSH,D.,FRIGOLS,M.J.UncoveringCLIL.Oxford:Macmillan
Education,2008.
MEYER,O.Towardsquality-CLIL:successfulplanningandteachingstrategies.
InRevistaPulso.[online].Roč.33,2010,s.11–29.ISSN:1577-0338.
Dostupnénahttp://revistapulso.cardenalcisneros.es/?ver=articulo&idartic
ulo=114,citováno22.2.2011.
MUÑOZ,C.Aprendizajeintegradodecontenidosylenguaextranjera.In:
Marsh,D.(ed.):CLIL/EMILE–TheEuropeanDimension:Actions,trendsand
foresightpotential,s..33-36.Jyväskylä:UniversityofJyväskylä,2002.
NAVÉS,T.SuccessfulCLILProgrammesinNavés,T.Muñoz,andC.Pavesi,M.
Module2:SecondLanguageAcquisitionforCLIL.InG.Langé&P.Bertaux
(Eds.),TheCLILProfessionalDevelopmentCourse(s.93-102).Milan:
Ministerodella’Istruzionedella’UniversitàedellaRicerca.Direzione
RegionaleperlaLombardia,2002.
NIKULA,T.SpeakingEnglishinFinnishcontent-basedclassrooms.In:World
Englishes,Roč.26,č.2,s.206–223,2007.
PAVESIM.,BERTOCCHID.,HOFMANNOVÁM.,KAZIANKAM.TeachingThrough
aForeignLanguage,Milano,DirezioneGeneraledellaLombardiaonbehalf
ofTIE-CLIL,2001.
PRODROMOU,L.TheGoodLanguageTeacher.InKRAL,T.(ed.)Teacher
Development:MakingtheRightMoves.Washington,D.C.:Englishlanguage
programsdivision,1994,s.18–33.
Rámcovývzdělávacíprogramprozákladnívzdělávání.[online]Praha:
VUP,2004.Dostupnénahttp://www.vuppraha.cz/clanek/110,citováno
12.6.2011.
RICHARDS,J.C.,ROGERS,T.S.ApproachesandMethodsinLanguageTeaching:
ADescriptionandAnalysis.Cambridge:CUP,1991,7.vyd.
SNOW,M.,MET,M.,GENESEE.Conceptualframeworkfortheintegration
oflanguageandcontentinstruction.InRichard-Amato,P.&Snow,M.
TheMulticulturalClassroom.London:Longman,1992.
Společnýevropskýreferenčnírámecprojazyky.CouncilforCultural
Co-operation,EducationCommittee,ModernlanguagesDivision.1.české
vydání.Olomouc:UniverzitaPalackého,2002.
TEJKALOVÁ,L.VýzkumyopřínosuCLILu.Dostupnénahttp://clanky.rvp.cz/
clanek/c/Z/9653/vyzkumy-o-prinosu-clil.html/,citováno6.6.2011.
WIDDOWSON,H.TeachingLanguageasCommunication.Oxford:OUP,1978.
WOODWARD,T.ModelsandMetaphorsinLanguageTeacherTraining:Loop
InputandOtherStrategies.Cambridge:CUP,1991.
PŘÍLOHY
84
• 1akreditovanývzdělávacíprogramvsystémuDVPPzaměřenýnaCLIL
•1metodickápříručkaCLIL
Klíčovéaktivity:
•Úvodníodbornýseminářproúčastníkyprojektu–ZkušenostisCLIL
aneb,jakzačít?
•Přípravaaověřenírůznýchforem(metodologie)CLIL
•Zpracování metodické příručky s pracovním názvem CLIL v české
školnípraxi
•Učitel–lektorDVPP
•Učitel–metodikproCLIL
•OdbornáregionálníkonferenceCLILvČRavzahraničí
•Příprava a realizace akreditace vzdělávacího programu v systému
DVPPnapodporuzaváděnímetodyCLIL
Vedoucíprojektu:Mgr.RomanKřivánek
Výkonnýmanažerprojektu:Ing.MarkétaMetelková
PŘÍLOHY
85
Příloha 2: Webové stránky o CLILu
Webové stránky dostupné v češtině:
http://www.msmt.cz/vzdelavani/content-and-language-integratedlearning-v-cr?highlightWords=CLIL
ContentandLanguageIntegratedLearningvČR.MateriálnastránkáchMŠMT.
http://www.msmt.cz/vzdelavani/pokyn-ministra-skolstvi-mladeze-atelovychovy-k-postupu-pri
Pokynministraškolství,mládežeatělovýchovykpostupupřipovolování
výukyněkterýchpředmětůvcizímjazycezčervence2008.
http://www.etwinning.net/cz/pub/index.htm
NastránkáchlzenavázatkontaktseškolamivEUapracovatspolečněna
projektech.
http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2723
Stránky Projektu NIDV „Obsahově a jazykově integrované vyučování na
2.stupniZŠanižšímstupnivíceletýchgymnázií“–CLILNIDVnaMetodickémportáleRVP.
http://www.nidv.cz/cs/projekty/projekty-esf/clil.ep/
StránkystejnéhoprojektunawebuNIDV.
Stránky dostupné v angličtině:
http://ec.europa.eu/education/languages/pdf/doc491_en.pdf
Obsáhlé,200stránkovékompendiumzroku2001.EditovalDavidMarsh.
Obsahuje řadu článků, některé jsou méně stravitelné než jiné, záleží na
oboru,kterývászajímá,lzevybratdůležitéinformace.
Neobsahujekonkrétnípracovnílistynebopřípravy.
http://www.clilcompendium.com/
Materiály z projektu EU, který skončil v roce 2002. Nejzajímavější část
– průvodce Davida Marshe pro rodiče a mladé lidi, kde jsou vysvětleny
Přílohy
Přílohy
http://ec.europa.eu/education/languages/language-teaching/doc236_
cs.htm
StránkyEvropskékomisekeCLILu,shrnujíprincipyevropskéjazykovépolitikyauvádípřehledyprojektůkeCLILufinancovanýchEvropskouunií.
86
principy CLILu (jsou k dispozici verze v několika jazycích (http://www.
clilcompendium.com/1uk.pdf).
Obsahujetakédalšíodkazynazajímavéwebovéstránky.
Neobsahujekonkrétnípracovnílistynebopřípravy.
http://www.europeesplatform.nl/sf.mcgi?id=96
EvropskásíťproCLIL,vycházízprojektuEUpodporovanéhodoroku2003.
Účastnícizněkolikazemí,izČR(KatedramatematikyPdFUKPraha).
ObsahujeBulletiny,některéčlánkyjsouzajímavé,záležínaoboru.Některé
působítorzovitýmdojmem.
Obsahujetakédalšíodkazynazajímavéwebovéstránky.
http://www.onestopclil.com/
StránkynakladatelstvíMacmillan.Proučitelejazykaaintegrovanéhopředmětu.Velmipraktické,obsahujeřaduukázekpracovníchlistůprohodiny
vedenépodleprincipůCLIL.Dalšípracovnílistyapřípravyjsouobsaženy
vplacenéčásti(individuálníčlenstvístojí40eurozarok,institučnínabízí
možnostislev).
ZdarmajenabídnutčasopisCLILTeacherMagazine,webinarssrenomovanýmiautory(nahrávkykestaženínaiPod)ařadadalšíchmateriálů.
http://www.ecml.at/mtp2/CLILmatrix/pdf/wsrepD3E2005_6.pdf
Sborník materiálů z workshopu ECML v Gratzu v roce 2005. Obsahuje
přehledvyužitíCLILuvrůznýchzemích.Řadazajímavýchodkazůnadalší
stránky.
http://www.icrj.eu/
InternationalCLILResearchJournal.Časopisorientovanýnavýzkumvoblasti CLILu. Vydává University of Jyväskylä ve Finsku, v redakční radě je
DavidMarsh,PeterMeehistoadalšíodbornícinaCLIL.
http://www.teachingenglish.org.uk/think/articles/clil-a-lessonframework
Stránkybritskérady,zaměřenínaCLIL,přehledzákladníchpravidelaprincipů.
87
http://www.teachingenglish.org.uk/talk/polls/clil-methodology
Stránkybritskérady,zaměřenínaCLIL,odkazynazajímavézdrojeadiskuznífórum.Stránkyobsahujíipřípravyaaktivity.(http://www.teaching
english.org.uk/try/lesson-plans/a-content-language-integrated-learning-lesson)
http://www.educationworld.com/a_lesson/archives/science.shtml
http://school.discoveryeducation.com/lessonplans/9-12.html#
Velmipraktickéstránky,obsahujípřípravynavýukujednotlivýchpředmětů.
http://factworld.info/
Velmizajímavápraktickyorientovanástránka.Obsahujemnožstvíodkazů,
materiály,vzorovéhodinyaaktivity(zejménazaměřenénabiologii)adiskuznífórum.
http://www.carla.umn.edu/cobaltt/
Stránky výzkumného centra CARLA (Centre for Advance Research on
LanguageAcquisition)přiUniversiTyofMinnesotavUSA.Velmidůkladné
zpracování základů problematiky CLIL, obsahuje např. otázky hodnocení
jazykaaobsahu,otázkykulturyvevztahukeCLIL,učebnístrategieatd.
http://webguide.wordpress.com/
VelmipraktickástránkaproučiteleCLIL.Obsahujeinteraktivnímateriály,
přehledněuspořádánopodlepředmětů.
http://teachers.pilgrims.co.uk/teachers/courses/date_fees.asp
StránkyPilgrims–TeacherTraininginstitucevCanterbury.Velmizajímavé
kurzyproučitele,včetněCLIL.
Stránky zaměřené na projekty typu WebQuest:
http://webquest.org/
Podlezakladateletohototypuprojektu,BerniehoDodge,jeWebQuestaktivita,přinížstudentipracujísinformacemizískanýmizezdrojůnainternetu.ObsahujepříkladyWebQuestůiodkazynavýzkumvoblastivyužívání
WebQuestůvevýuce.
http://webquest.sdsu.edu/webquestwebquest-hs.html
Zajímaváaktivitaproučitele–WebquestoWebquestech.
Přílohy
Přílohy
http://clil.viu.es/
Obsahujeevelkémnožstvímateriálů,včetněpozváneknakonferenceakurzyfinancovanézprogramuComenius,knižníačasopiseckézdrojeadalší.
PŘÍLOHY
88
http://www.ecml.at/mtp2/LQuest/html/LQuest_E_pdesc.htm
Lquest–typWebquestupřímozaměřenýnaosvojováníjazyka.
Filmy o CLILu na YouTube:
CLILveFinsku:http://www.youtube.com/watch?v=uAJSzSTUNT0
DavidMarshhovoříoCLILU:
http://www.youtube.com/watch?v=TGnkEMjBg4g&NR=1
http://www.youtube.com/watch?v=4YoCQYJezNA&feature=related
CLILSkolaworkshop(britskýzdroj):
(1.část)
http://www.youtube.com/watch?v=-B8VSqwREHU&feature=related
(2.část)
http://www.youtube.com/watch?v=xE0LRmsmCAo&feature=related
(3.část)
http://www.youtube.com/watch?v=AR52g0dN5AM&feature=related
(4.část)
http://www.youtube.com/watch?v=RHR1EPjRXn0&feature=related
(5.část)
http://www.youtube.com/watch?v=ymxTOTEh4sA
(6.část)
http://www.youtube.com/watch?v=19UUUdKhRhw&feature=related
(7.část)
http://www.youtube.com/watch?v=J2UvMeCV14w&feature=related
PŘÍLOHY
89
Příloha 3: Popis přiloženého CD s materiály z projektu
ProlepšíilustracipočátečníchCLILkrokůpřikládámeCDsevšemimateriály,kterévzniklyvrámciprojektu.Bylyvytvořenyapilotoványúčastníky
projektuvobdobíoddubna2010doprosince2010.Vrámciintervizních
schůzekjsmevedlidiskuseotom,jakjednotlivéaktivityfungovaly,jakby
sedalyzměnit,zdabylavýukaúspěšnáajestlijerealisticképoužívatCLIL
systematicky. Učitelé v projektu si vytvořili evaluační list (viz Příloha 4),
pomocíkteréhohodnotilisvéhodiny.
Nevšechnypokusydopadlyúspěšně.Důležitéje,žeseučitelépokusili
o inovace a že překonali strach z neznámého. Oceňujeme jejich nadšení
aodvahu.
CD by mělo sloužit jako inspirace, nikoliv jako model pro jiné učitele,
kteříbychtělizačítsCLILem.
Materiályjsouzpracoványveforměpřípravnarůznéhodinynejazykovýchpředmětů.Některépřípravypokrývajídelšívýukunež45-timinutovouhodinu,některépřípravyjsousoučástíškolníchprojektů.Přípravyjsou
organizoványpodlejednotlivýchtypůškol(ZŠ,Gymnázia,SOŠ).Vhlavičce
přípravynajdeteinformaceoškole,jazykovépokročilostistudentů,jméno
učitele,předmětatéma.Uvětšinypřípravjestručnástrukturovanáreflexe
učitele,kterýhodinupřipravilaodučil.
CLILdebatanakonferenciIATEFL2009(jednazmnohačástídostupných
na YouTube): http://www.youtube.com/watch?v=xa4wIgiVAvk&feature=
related
CLILthroughcountry-linedancing:http://www.youtube.com/
watch?v=mlsRp__WZ78&feature=related
Přílohy
Přílohy
PeterMeehisto(dalšíčástdebaty):http://www.youtube.com/watch?v=zm
R1IABVpMQ&feature=related
90
91
Příloha 4: Evaluační list – výuka CLIL
Příloha 5: Globální deskriptory podle SERR
Zaznačte na ose 0 – 5, jak výuka odráží jednotlivá kritéria. 0 = téměř se
nevyskytuje,5=vyskytujesevhojnémíře.
A1
Rozumíznámýmkaždodennímvýrazůmazcelazákladnímfrázím,jejichž
cílemjevyhovětkonkrétnímpotřebám,aumítytovýrazyafrázepoužívat.
Umípředstavitsebeaostatníaklástjednoduchéotázkytýkajícíseinformací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a věcech,
kterévlastní,anapodobnéotázkyumíodpovídat.Dokážesejednoduchým
způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochoten mu/jí
pomoci.
Charakteristika
Hodnocení
Kooperativní,přátelskáanestresujícíatmosféravetřídě 0
Poznámka:
5
Jazykjepřizpůsobenúrovniapotřebámstudentů
0
Poznámka:
5
0
Poznámka:
5
Využitírůznýchmetodpráce(prezentace,
brainstorming,prácestextem,prácesgrafickým
aobrazovýmmateriálem,vyhodnocovánídat,projektová
práce…)
Jasněvymezenédosažitelnéobsahovéajazykovécíle,
srozumitelnéprostudenty
0
Poznámka:
5
Využitívhodnýchmateriálů
Učitelmluvíjasněasrozumitelně
5
0
Poznámka:
5
Využitírůznýchforeminterakcevevýuce(párovápráce, 0
skupinovápráce,samostatnápráce,prácevcentrech
Poznámka:
aktivit….)
5
0
Poznámka:
5
0
Poznámka:
5
Výukajezaměřenanastudenty,tj.podporujejejich
aktivníúčastpřiobjevováníobsahuakritickémyšlení
Postupodznáméhoknovému
Návrhynazlepšení:
0
Poznámka:
5
A2
Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem,
které se ho/jí bezprostředně týkají (např. základní informace o něm/ní
ajeho/jejírodině,onakupování,místopiseazaměstnání).Dokážekomunikovatprostřednictvímjednoduchýchaběžnýchúloh,ježvyžadujíjednoduchouapřímouvýměnuinformacíoznámýchaběžnýchskutečnostech.Umí
jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí
azáležitostitýkajícísejeho/jejíchnejnaléhavějšíchpotřeb.
B1
Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace
(input)týkajícíseběžnýchtémat,sekterýmisepravidelněsetkávávpráci,
veškole,vevolnémčaseatd.Umísiporaditsvětšinousituací,ježmohou
nastatpřicestovánívoblasti,kdesetímtojazykemmluví.Umínapsatjednoduchýsouvislýtextnatémata,kterádobřeznánebokteráho/jíosobně
zajímají.Dokážepopsatsvézážitkyaudálosti,sny,nadějeacíleaumístručněvysvětlitaodůvodnitsvénázoryaplány.
B2
Dokáže porozumět hlavním myšlenkám složitých textů týkajících se jak
konkrétních, tak abstraktních témat včetně odborně zaměřených diskusí
vesvémoboru.Dokážeseúčastnitrozhovorunatolikplynuleaspontánně,
žemůževéstběžnýrozhovorsrodilýmimluvčími,anižbytopředstavovalo
zvýšenéúsilíprokteréhokolivúčastníkainterakce.Umínapsatsrozumitelnépodrobnétextynaširokouškálutématavysvětlitsvénázorovéstanoviskotýkajícíseaktuálníhoproblémusuvedenímvýhodanevýhodrůzných
možností.
Přílohy
0
Poznámka:
Obsahjezprostředkovántak,žejeprostudenty
smysluplný,užitečnýablízký.
Přílohy
PŘÍLOHY
92
C1
Rozumíširokémurejstříkunáročnýchadlouhýchtextůarozpoznáimplicitní významy textů. Umí se plynule a pohotově vyjadřovat bez zjevného
hledánívýrazů.Umíjazykaužívatpružněaefektivněprospolečenské,akademické a profesní účely. Umí vytvořit srozumitelné, dobře uspořádané,
podrobnétextynasložitátémata,čímžprokazujeovládnutíkompozičních
útvarů,spojovacíchvýrazůaprostředkůkoheze.
C2
Snadnorozumítéměřvšemu,cosivyslechnenebopřečte.Dokážeshrnout
informacezrůznýchmluvenýchapsanýchzdrojůapřitomdokážepřednést
polemikuavysvětlenívlogickyuspořádanépodobě.Dokážesespontánně,
velmiplynuleapřesněvyjadřovatarozlišovatjemnévýznamovéodstíny
dokonceivesložitějšíchsituacích.
Council for Cultural Co-operation, Education Committee, Modern Languages
Division:Společnýevropskýreferenčnírámecprojazyky.Jakseučímejazykům,
jakjevyučujemeajakvjazycíchhodnotíme.UniverzitaPalackéhovOlomouci
2002.
93
PŘÍLOHY
Příloha 6: Dotazníky pro rodiče, žáky,
členy školních rad, učitele
Dotazník pro rodiče
Váženírodiče,
našeškolasezapojiladoprojektuOPVK,kterýjezaměřennavýukoumetodouCLIL.MetodaCLIL(ContentandLanguageIntegratedLearning)spočívávintegrovanévýucekonkrétníhoškolníhopředmětuacizíhojazyka,
vnašempřípaděangličtiny.Dovolujemesiváspožádatavyplněníkrátkého
dotazníkutýkajícíhosepřípadnéhozavedenívýukymetodouCLILvetřídě,
kterounavštěvujevašedítě.Sdíkyzaspolupráci
DatumPodpisučiteleneboředitele
1.Považujete za přínosné vyučovat jeden nebo více školních předmětů
částečněvangličtině?
Ano Ne
Proč?
Proč?
2.Myslítesi,žebytatometodabylaproVašedítěpřínosná?
Ano Ne
Nevím
Proč?
Proč?
3.Bylibysteochotni�inančněpodpořitsvédítě(např.přicestáchdozahraniční,nákupupomůcek)?
4.Jaképroblémyspojenéstoutometodouvýukyočekáváte?
MátezájemoinformačníschůzkuzaměřenounametoduCLIL?
Přílohy
Přílohy
Jakbybylomožnotytoproblémypřekonat?
94
Dotazník pro žáky
Dotazník pro členy školní rady
Miléžákyně,milížáci,
naše škola se zapojila do projektu OP VK, který je zaměřen na výukou
metodouCLIL.MetodaCLIL(ContentandLanguageIntegratedLearning)
cožznamená,žesebudečástněkteréhopředmětuvyučovatvcizímjazyce,
vnašempřípaděvangličtině.Vyplňteprosímtentokrátkýdotazník,abychomznalivašenázorynapřípadnézavedenívýukymetodouCLILvevaší
třídě.Těšímesenavašeodpovědi.
Váženíčlenovéškolnírady,
našeškolasezapojiladoprojektuOPVK,kterýjezaměřennavýukoumetodouCLIL.MetodaCLIL(ContentandLanguageIntegratedLearning)spočívávintegrovanévýucekonkrétníhoškolníhopředmětuacizíhojazyka,
vnašempřípaděangličtiny.Dovolujemesiváspožádatavyplněníkrátkého
dotazníkutýkajícíhosepřípadnéhozavedenívýukymetodouCLILnanaší
škole.Sdíkyzaspolupráci
Učíšserád/acizíjazyky?
JakseTinejlépeučícizíjazyk?(Např:vypisováníslovíček,četbavAJ,filmy
vAJ,rozhovorsučitelem,poslech,překládánítextůpísní,procvičováníve
školeajiné.)
Využiješcizíjazykvesvémživotěvsoučasnostinebovbudoucnosti?Jak
konkrétně?
Myslíš,žebybylopřínosnéseučitčástlátkyvněkterémškolnípředmětu
vcizímjazyce?
Ano Ne Proč?
Proč?
Vekterémškolnímpředmětubytobylonejužitečnější?
Myslíš,žebybyloobtížnéseučitčástlátkyvněkterémpředmětuvcizím
jazyce?
Jakéaktivitybyučenívcizímjazyceusnadnily?
Ano Ne
Proč?
Proč?
2.Podpořilbystezavedenítétometodynanašíškole?
Ano Ne
Proč?
Proč?
3.Byli byste ochotni �inančně podpořit výuku (např. formou zajištění
sponzorskýchdarůapod.)?
4.Jaképroblémyspojenéstoutometodouvýukyočekáváte?
5.Jakbybylomožnotytoproblémypřekonat?
6.MátezájemoinformačníschůzkuzaměřenounametoduCLIL?
Přílohy
Přílohy
95
PŘÍLOHY
96
Dotazník pro učitele
Váženékolegyněakolegové,
naše škola se zapojila do projektu OP VK, který je zaměřen na výukou
metodouCLIL.MetodaCLIL(ContentandLanguageIntegratedLearning)
spočívávintegrovanévýucekonkrétníhoškolníhopředmětuacizíhojazyka,vnašempřípaděangličtiny.Rádibychomznalivašenázorynapřípadné
zavedenítétometodynanašíškole.Dovolujemesivásprotopožádatavyplněníkrátkéhodotazníku.Sdíkyzaspolupráci
Ano Ne
Proč?
Proč?
PŘÍLOHY
97
7.Jakájenejvhodnějšíúroveňovládánícizíhojazykaprozahájenívýuky
metodouCLIL?(zakroužkujte):
užáků:
začátečník
mírněpokročilý
pokročilý
uučitele:
začátečník
mírněpokročilý
pokročilý
8.JakébybylyprovásvýhodyvevyužíváníCLILu?
9.Jakéočekáváteproblémy?
10.Jakbybylomožnotytoproblémypřekonat?
Děkujemezaváščas!
2.Které předměty považujete za nejvhodnější pro uplatňování metody
CLIL?
3.Chtěl/abystesedotétovýukyzapojit?
Ano Ne
Proč?
Proč?
4.Zajakýchpodmínekbystebyliochotnisezapojit?
5.Domnívátese,žeškolajeschopnazajistitnezbytnépodmínkyprozavedenímetodyCLIL?
Ano Proč?
6.Bylibysteochotnisedálejazykověvzdělávat?
Ano Ne
Proč?
Proč?
Přílohy
Přílohy
Ne
Proč?
98
Příloha 7: Současné přístupy k výuce cizích jazyků
Současnéobdobívoblasticizojazyčnéhovyučováníbýváčastonazývánopost-komunikačníérou.Situacevnašichpodmínkáchjepoznamenána
faktem,žekomunikačnípřístupjakožtoskutečnárevolucevevýucecizích
jazykůknámdospělovícenežjednodesetiletíposvémvzniku.Takédalší
modernímetodyseunásprosazovalyaprosazujípoměrněobtížněapomalu.
Až do osmdesátých let 20. století bylo cizojazyčné vyučování u nás
ovlivněno gramaticko-překladovou metodou, jejíž kořeny sahají až ke
středověkévýucelatinyakterádosáhlasvéhorozkvětuvobdobíodpolovinydevatenáctéhostoletídopolovinydvacátéhostoletí.My,kteříjsmese
učilicizíjazykyveškolevobdobípředrokem1989,mámepravděpodobně
nejbohatší zkušenosti právě s touto metodou a jejími variacemi. Leckde
ostatněgramaticko-překladovámetodastálecizojazyčnévyučováníovlivňuje,aťužzesetrvačnostineboproto,žejezevšechmetodvýukycizíhojazykanejméněnáročnázhlediskaučitele.Kjejímcharakteristickýmrysům
patří důraz na psaný jazyk, který ovšem není autentický, ale je upravený
propotřebydanéúrovněžákůapodleprávěprobíranégramatickéoblasti,
důraznagramatickýsystémahojnévyužívánímateřskéhojazykavevýuce,
včetněpřekladudoazcílovéhojazykajakojednézhlavníchmetodprocvičováníatestování.Připrácisjazykemjepřevládajícítechnikoumanipulace
s jazykovým materiálem, který je často prezentován mimo kontext a kde
slovnízásobasloužíjenjako„stavebnímateriál“proprácisgramatickými
strukturami (Richards a Rodgers, 1991). Právě manipulace s jazykovým
materiálemveforměcvičenítypu:„převeďtevětydozáporučidominulého
času,utvořteotázky“apod.vzbuzujeužákůpocit,žejazykvlastněovládají.
Sebevědomívetříděnabytévšakrychleklesápřistřetusrealitou,aťužpři
setkánísrodilýmmluvčímnebopřipobytuvanglickymluvícízemi.Ikdyž
některéprvkygramaticko-překladovémetodymohoubýtsurčitýmimodifikacemipoužitelné,metodazkrátkanevedekeschopnostivcílovémjazyce
běžněkomunikovat.
99
VUSAivEvropěsestalajižvšedesátýchletechminuléhostoletíalternativouaudiolingválnímetoda,kterájevmnohaaspektechopakemmetody
gramaticko-překladové.Kladedůraznamluvenýjazyk,vylučujemateřský
jazyk z vyučovacího procesu a zaměřuje se na drilová cvičení, která jsou
založena na principech behaviorální psychologie a mají přinést žádoucí
výsledekskrzevytvářenípodmíněnýchreflexů.Tyjsouvcizojazyčnévýuce
vytvářenypřidrilovýchcvičeních,přinichžžákreagujenajazykovýpodnět
učitele a jeho výkon je okamžitě ohodnocen buď pozitivně (pochvalou)
nebonegativně(opravouchyby,přičemžžákmusísprávnouverzipoučiteli
zopakovat). Drilová cvičení ovlivnila do velké míry i jazykové vyučování
u nás. Objevily se dokonce i originální české metody (např. metoda Nepustilova), které byly audiolingvální metodou přímo inspirované. Některé prvky audiolingvální metody jsou však překvapivě shodné s metodou
gramaticko-překladovou. Jedná se například o využívání neautentického
jazykaupravenéhoproúčelyvyučováníaprezentovanéhomimokontext,
přičemžpřevládajícítechnikouprácejeopětmanipulacestímtojazykovým
materiálem.Přikomunikacisrodilýmimluvčímičelíodchovancitétometodyzpravidlapodobnýmproblémům,jakoti,kteříseučilipomocímetody
gramaticko-překladové.
Převratvjazykovévýucenastalvesvětěvsedmdesátýchletechminuléhostoletí,kdysezačalprosazovatkomunikačnípřístup(Widdowson,
1978), jehož hlavním cílem je rozvoj komunikační kompetence žáka.
Komunikační kompetence zahrnuje jak lingvistické kompetence (znalost
jazykovýchprostředků),takischopnostjazykpoužívat(řečovédovednosti
mluvčího,tj.mluvení,poslech,čteníapsaní).Jazykužneníchápánjenjako
jednotlivé struktury (gramatika, slovní zásoba), ale zejména ve smyslu
funkcí,kterévykonává.Komunikačnípřístupbývátakénazývánfunkčním
přístupem,protožejednímzjehocílůjeumožnitžákovivyužívatjazykjako
prostředeksloužícírůznýmfunkcím–např.popisu,vyprávění,vysvětlení,
získáníinformace,vyjádřenípostojenebonázoruatd.
Ve Společném evropském referenčním rámci pro jazyky (SERR),
který vydala Rady Evropy v roce 2002 a který je považován za základní
dokumentvoblasticizojazyčnéhovyučovánívevropskémprostoru,jekomunikačníkompetencepojímánajakoceleksdružujícítřikomponenty:
•lingvistickékompetence
•sociolingvistickoukompetenci
•pragmatickékompetence.
Přílohy
Přílohy
Tato příloha je určena hlavně učitelům nejazykových předmětů. Protože
vrámciCLILsebudoupodíletnavýucecizíhojazyka,považujemezaužitečnézmínitněkterédůležitéaspektycizojazyčnéhovyučováníivývojové
tendence,kterýmiprošlacizojazyčnávýukaunásvposlednídobě.Tymohou být ostatně zajímavé i pro jazykáře dříve aprobované, protože vývoj
výzkumu i didaktických koncepcí v oblasti cizojazyčného vyučování se
vposlednídobězrychlujeapřinášíněkterévelmizajímavépoznatky.
PŘÍLOHY
100
Lingvistickékompetencesedáledělínakompetence:
•lexikální
•gramatickou
•sémantickou
•fonologickou.
Sociolingvistickákompetencesetýkásociokulturníchaspektůjazyka,konkrétně:
•markerůspolečenskýchvztahů(použitíavýběrpozdravů,oslovení)
•zdvořilostníchkonvencí
•výrazůlidovétradice–přísloví,idiomůatd.
•rozdílůvregistru(formální,neformální,familiérní)
•dialektuapřízvukujednotlivýchspolečenskýchvrstev,regionálních
skupinatd.
Pragmatickékompetencesedáledělína
Diskurzivní kompetence znamená v prvé řadě schopnost tvořit ucelenou promluvu či text, při respektování pravidel koheze a koherence.
Kompetence funkční spočívá ve schopnosti používat jazyk pro jednotlivé
funkčníúčely.
Modernípřístupykhodnoceníkomunikačníkompetencežákůjsouzaloženynavyužitídeskriptorůtypu„umím,dovedu“,nejsoujižpouhýmvýčtem
jazykovýchprostředků.
Společnýevropskýreferenčnírámecprojazyky(2002)využívástupnici
ALTE(AssociationofLanguageTestersofEurope)apopisujeúrovněosvojeníjazykůna6stupních:
A1(Breakthrough–“Průlom”),
A2(Waystage–“Nacestě”),
B1(Threshold–“Práh”),
B2(Vantage-“Rozhled”),
C1(EffectiveOperationalMastery–“Účinnáoperačnízpůsobilost”),
C2(Mastery–“Zvládnutí”).
TentohodnotícísystémpřejalatakéČeskárepublikaproRámcovévzdělávacíprogramy.Stručnépopisyjednotlivýchúrovní,kteréjsouveSpolečnémevropskémreferenčnímrámciprojazykyuvedeny,najdetevpříloze5.
101
Komunikační přístup nepředstavuje jednu metodu, jde spíše o soubor
postojů,principůaznichvyplývajícíchpostupů.Oprotidřívějšímmetodám
klade komunikační přístup důraz na vyloučení mateřského jazyka z vyučovacího procesu, užívání autentického jazykového materiálu, vyrovnané
zastoupenívšechčtyřřečovýchdovedností(tj.čtení,psaní,poslechuamluvenéhoprojevu).Zatímcodřívějšímetodykladlysilnýdůraznabezchybnost
a přesnost jazykového vyjadřování (accuracy), komunikační metodologie
usiluje o vyvážené rozvíjení nejen přesnosti, ale i plynulosti jazykového
projevu(fluency).(Brumfit,1992,s.50)
Nazákladěrozdíluaccuracy/fluencyseprosazujenovýpřístupkpráci
schybou,kterýjezaložennauznáníchybyjako„učebníhokroku“ (Edge,
1989,s.2),zákonitéhostádianacestěkosvojenícizíhojazyka.
Velmivýznamnouoblastízměnjeoblastroleučitele,kterýbýváoznačovánjakofacilitátorvyučovacíhoprocesu.Prodromou(1994,s.24)srovnávádřívějšístav,kdykrolímučitelepatřilozejménapředáváníinformací,
řízeníprocvičováníakontrola,hodnoceníaopravachyb,sdnešnísituací,
kdy rolí učitele podstatně přibylo. Uvádí role manažera, poradce, zdroje
informací,facilitátora,sociálníhopracovníkaapřítele.RichardsaRodgers
(1991,s.77)rozšiřujísouborrolíoroleanalytikapotřebamanažeraskupinovýchinterakcí.
Komunikační přístup byl pro mnoho učitelů cizích jazyků převratným
objevem.Snadněkdyažpřílišrychleadogmatickyopouštělitradičnímetodysněkterýmijejichpozitivnímiprvky.Poširokédiskusivýhodanevýhod,
kterékomunikačnípřístuppřinesl,sevdnešnípost-komunikačníéřehovoříopost-komunikačnímneboeklektickémpřístupu,kterýpovažuje
komunikačnípřístupzazáklad,můževšakintegrovattyprvkystaršíchmetod,kterésejevívdanésituaciaprodanéžákyjakopřínosnéaobohacující.
Oblastí,kterádoznalavelkýchzměnprotisilnějšímformámkomunikačního
přístupu, je využívání mateřského jazyka v hodinách cizojazyčné výuky.
Touto problematikou se podrobně zabýval Atkinson (1987), který považoval vyloučení mateřského jazyka za projev nerespektování základního
vkladu,kterýsižákdocizojazyčnéhovyučovánípřináší.
Mezivýznamnýmiimpulsy,kteréknámproniklyseznačnýmzpožděním,
jeinspirativnítaképřístupStephenaKrashena(1981),kterýpoukázalna
rozdílmeziučenímsecizíhojazykaveškoleaosvojovánímjazykavreálném životě. Osvojování chápe Krashen jako podvědomý proces, který se
uplatňujeudětí,kteréseučímateřskýjazyk.Naprotitomuučeníjeproces
vědomý,uplatňujícísepřistudiucizíhojazyka,typickyveškolnímprostředí. Krashen považuje osvojování za mnohem efektivnější a jeho výsledky
Přílohy
Přílohy
•diskurzivníkompetenci
•funkčníkompetenci.
PŘÍLOHY
102
zatrvalejší.Krashenovisepodařiloidentifikovatdůležitéfaktory,kterénapomáhajíkezvládnutídruhéhojazykazpůsobem,kterýsepodobáalespoň
vněkterýchparametrechosvojováníjazykamateřského.ZazákladnípodmínkuúspěšnéhoosvojenícizíhojazykapovažujeKrashendostatečnýpřísunsrozumitelnéhojazykovéhovkladu(„comprehensibleinput“).Nadruhé
straněpoukazujetakénafaktory,kteréúspěšnémuosvojeníjazykabrání.
Mezitěmitofaktoryjmenujezejménaopravováníchyb,přehnanýdůrazna
formální gramatiku, stresující výukové prostředí a nerespektování přechodného„tichéhoobdobí“,kdyžákposlouchánovýjazyk,začínározumět,
aleještěnenípřipravenjazykaktivněpoužívat.PodleKrashenovyteorieby
měliučitelépůsobitjakozdrojamodelsrozumitelnéhojazykaazejména
jakotvůrciklidného,nestresujícíhoklimatuvetřídě.
PodobněmohouCLILvýrazněinspirovataobohatittakénejnovějšívariantykomunikačníhopřístupu,zejménatzv.Task-BasedLearning(česky
úkolovýpřístup–totooznačenísevčeštinězatímpřílišnepoužívá)alexikálnípřístup.Vrámcitradičníhocizojazyčnéhovyučováníučitelvětšinou
nejprveprezentujelátku,pakjistudentiprocvičíanakonecvyužijízískané
vědomostiadovednostivkomunikaci.Tentopostupbýváoznačovánzkratkou PPP (Presentation, Practice, Production). Task-Based Learning je modernípřístup,kterýnabízíalternativnířešení.Učitelzadáúkol,nakterém
studenti pracují ve skupině, využívají slovníky, příručky a další materiál
poskytnutý učitelem a mohou se na učitele obrátit v případě nejasností.
Pakvýsledeksvéhozadánípresentujíaučitelzváží,kterájazykováoblast
bymělabýtnásledněprocvičena.Tentopřístupmáněkteréspolečnéprvky
sprojektovýmvyučováním.Důležitéje,abystudentisamiběhemprácena
úkolu zjistili, co budou potřebovat ke splnění úkolu po stránce jazykové,
103
apokudmožnosamostatněsepokusilizjistitrelevantníinformace.Stanovujítaksvédílčícíleipostupyadefactovolíijazykovéprostředkynutnéke
zvládnutíúkolu.Jakkolijeučitelvrámcitohotopřístupuoptickyvpozadí,
nárokynanějkladenéjsounepoměrněvětšínežutradičníchmetod.Musí
být dobrým organizátorem práce studentů a musí také dokonale ovládat
svůj obor, aby byl schopen bezprostředně reagovat na jakýkoli podnět
studentů.
Task-Based Learning lze dobře aplikovat v rámci mezipředmětových
vztahůneboCLILu,protožezadanýúkolmůžesouvisetpraktickysjakýmkoli předmětem vyučovaným ve škole (např. historie, geografie, biologie,
výtvarnávýchova.).
Jednímznejmodernějšíchpřístupůkcizojazyčnémuvyučováníjelexikální přístup, který popsal ve stejnojmenné knize Michael Lewis (1993).
Lewis tvrdí, že jazyk není „lexikalizovaná gramatika“, nýbrž „gramatikalizovanélexikum“.Jeprototřebavyučovataučitsejazykpředevšímjako
slovnízásobu.Lexikálnípřístup,kterýseřadíkmetodámorientovanýmna
procesučení,kladedůraznafrázeaslovníspojení.Nevyhýbásevyužitípřekladu, ale pojímá překlad moderněji než gramaticko-překladová metoda.
RolistudentapřirovnáváMichaelLewiskrolianalytikadat(dataanalyst)
aobjevitele(discoverer).Žákjevedenkmaximálnísamostatnosti,pracuje
selektronickýmislovníky,korpusyakonkordancemiaučísesámvyhodnocovatzískanádata.
Lzeříci,ževcelédosavadníhistoriihledalilingvodidaktikovéoptimální
metoduvýukycizíchjazyků.Dnesjenazákladěpoznatků,kterépřineslo
zkoumáníprocesuosvojovánícizíhojazykajasné,žetakovámetodaneexistujeajevysocepravděpodobné,žeanivbudoucnuexistovatnebude.(Crystal,1987)Existujeřadametod,kteréjemožnouplatnitvrůznýchsituacích
prorůznéžákyčiskupinyžáků.Pozornostlingvodidaktikůsednesobrací
k žákovi a jeho osobnostním charakteristikám, včetně stylů a strategií
učení,mnohočetnýchinteligencí,motivacečiautonomie.Lingvodidaktika
vuvedenýchoblastechspolupracujeúzcespsychologií,psycholingvistikou
ateoriíosvojovánícizíhojazyka.Zaměřenípozornostinažákavedlokvytvoření konceptu výuky zaměřené na žáka (learner-centered teaching)
a výukyzaměřenéna proces učení se (learning-centred teaching). Oba
tytokonceptylzepovažovatzhlediskaCLILuzavelminosné.
Přílohy
Přílohy
Velmizajímavéainspirujícímohoubýttakéalternativnímetodyvýuky
cizího jazyka, z nichž zde zmíníme dvě nejznámější: Total Physical Response a Suggestopedii. Metoda Total Physical Response Jamese Ashera
jezaloženananelingvistickýchreakcíchnalingvisticképodněty.Žáknení
zpočátkunucenhovořit,pouzevykonávápokynyučiteleatímdávánajevo,
že rozumí. Metoda je vhodná pro výuku začátečníků, zejména dětí. Suggestopedie Georgi Lozanova je do velké míry ovlivněna psychologickými
poznatky.Lozanovdoporučujehojnévyužívánírelaxačníchtechnikamotivujícíchtechnikpráce.Velkývýznampřipisujevytvořeníestetickéhoprostředíavyužíváníklasickéhudby.Docizojazyčnéhovyučovánítatometoda
přivedlanapř.dramatickétechniky,kterémohoubýtuplatňoványtaképři
výucepomocíCLILu.
PŘÍLOHY
NADĚŽDA VOJTKOVÁ, SVĚTLANA HANUŠOVÁ
CLIL v české školní praxi
Recenzentka: Gabriela Klečková
Odpovědná redaktorka: Lenka Váchová
Obálka a grafická úprava: Zdeněk Granát
V roce 2011 vydalo Studio Arx, s. r. o.
Venhudova 17, 614 00 Brno
Tisk Reprocentrum Blansko
1. vydání
ISBN 978-80-86665-09-2

v české školní praxi

Transkript

Podobné dokumenty

Zkuste na vaší škole jazyky učit jinak - IANUA (Janička)

1. Žáci doplní pravidlo týkající se synonym. Po klepnutí na objekty v

Konference učitelů anglického jazyka “Crossing borders” v Českém