lBRAHJ. QKTERtCIISE

..
Prostejovštfkomandos ma-
jí ve své výzbroji i tyto velkorážové
"materiální" odstrelovad pušky
te na palebnou podporu dvojice minometu ráže
120 mm, zamaskovanýchv okopu u velitelství.
HORKÉMíSTOHAMAPESUErA
Vcelku lze ríci, že celá oblast je dosud bez
prehánení srdcem fundamentalistického hnutí
Tálibán. Z techto duvoduje možné se sem
dostat jen vzduchem, a stejnou cestou sem
putuje i voda, jídlo, léky a munice. Budto
je sem privážejí vrtulníky, vesmes Mi 17
a Mi 26 s najatými ruskými a ukrajinskými
posádkami nebo Chinooky, z bezpecnostních duvodu vždy létajícími nejméne ve
dvojicích a za doprovodu Apache nebo
Black Hawku. Vetší zásilky zásob se shazují hromadne na padácích na vytycené
DZ (dropping zone) na dne údolí nedaleko
základny. Ta je v. dobe výsadku, shánení
zásob dohromady a jejich odvozu z plochy
chránená všemi težšími zbranemi základny
plus kulomety z obrnených vozidel, umístených na taktických vyvýšeninách. V pohotovosti
jsou i minometcíci se svými 120mm zbranemi
v chránených palpostech na Anakonde.
"Behem našeho nasazení v operaciEnduring Freedom jsme zneškodnili ve stovkách misí a patrol
minimálne desítky povstalcu a to bez vlastních
ztrát na životech," ríká velitel vojenské zpravodajské služby Ondrej Páleník, svými muži
s úctou a respektem prezdívaný Hombre. Práve
on prímo velel vubec historicky prvnímu nasazení prostejovských speciálu v operaci Trvalá
IIStqrt leteckéhokonvoje
s ochrankouz Kandaháruna
Anakondu
svoboda v Afghánistánu v roce 2006, která byla
zároven první skutecne bojovou misí naší armády od boju s banderovci. "Výsledkynašeho nasazení predcilyvšechnaocekávání našich spojencu,"
dodal Páleník. V tomto smeru je historickým
paradoxem, že staviteli a prvními obyvateli
pevnosti, která byla základnou našich vojáku,
byli práve Tálibánci. Jejich casy tu pripomíná
šrotovište vyrazených ruských vozu DAZ.
lBRAHJ. QKTERtCII
SE
HQI,MALHIM'lOJAKUM
MUlE JEHlDAT
Na osobní obranu používali prostejovští pruzkumníci rakouské pistole Glock, umístené
na rozdíl od svých kolegu na základne Shank
vesmes ve stehenních pouzdrech. Tyto zbrane
spolu s nekolika rezervními zásobníky meli vojáci u sebe stále, krome prideleného znackového nože od firmy Chris Reeve. Krome pistole
byl každý výsadkár vyzbrojen útocnou pušku,
vetšinou karabinou M4A3 Bushmaster,
casto dovybavenou podvesným granátometem
a prídavnou optikou. V mnoha prípadech používali speciálové ješte starou dobrou "kosu"
vz. 58, samozrejme opet rádne "vytunenou",
zejména o gral!átomet CIS 40 GL asijské
firmy Singapore Technologies Kinetics ráže
40 mm. V této souvislosti je zajímavé, že
zatímco u nekterých kontingentu prevládaly
zahranicní útocné pušky, jindy zase vetšina
pruzkumníku nosila samopaly vz. 58. Zbranoví experti v této souvislosti poukazují na
to, že v podmínkách boju, odehrávajících
se v Afghánistánu casto na strední i velké
vzdálenosti, mají naše "samopaly" oproti
americkým zbraním nespornou výhodu v delším úcinném dostrelu. Bezesporu i proto
mají naše nové útocné pušky CZ 805, které
vyhrály tvrdý armádní konkurz, možnost menit
hlavne v nekolika ruzných rážích. Armáda pocítá s tím, že tyto nové zbrane, nahrazující už
52 let staré (zejména morálne) samopaly v,z.
58 budou prednostne dostávat práve jednotky
smerující do Afghánistánu. Prístroje nocního
Videní posledních verzí byly u jednotky ovšem
samozrejmostí, at již používala naše nebo zahranicní zbrane.
~