Testové otázky pro přijímací zkoušky z fyziky na Fakultě stavební

Testové otázky pro přijímací zkoušky z fyziky
na Fakultě stavební ČVUT v Praze
Předpona mikro vyjadřuje násobek [10-6]
Jednotkou tíhového zrychlení je [ m.s-2]
Která z uvedených veličin má jednotku kg.m.s-1? [hybnost]
kg.m.s-2 je jednotka [síly]
Jednotku síly lze vyjádřit výrazem [kg.m.s-2]
Newton je jednotkou [síly]
Jednotkou momentu síly je [N.m]
Jednotku kg.m2.s-2 má [moment síly]
Která z uvedených veličin má jednotku kg.m.s-1? [impuls síly]
Jednotku práce lze vyjádřit výrazem [kg.m2.s-2]
Jednotku m2.kg.s-2 má [práce]
Jednotkou práce je [joule]
Jednotkou výkonu je [W]
Jednotkou povrchového napětí je [N.m-1]
Energie má stejnou jednotku jako [práce]
Jednotkou mechanického napětí je [Pa]
Jednotkou tepla je [J (joule)]
J.kg-1.K-1 je jednotkou [měrné tepelné kapacity]
Jednotkou měrného skupenského tepla je [J.kg-1]
Jednotkou měrného skupenského tepla výparného je [J.kg-1]
Jednotka molární plynové konstanty R je [kg.m2.s2.mol-1.K-1]
Coulomb je jednotkou elektrického náboje a platí [C = A.s]
Coulomb je jednotkou [elektrického náboje]
Konstanta v Coulombově zákonu k = 1/(4πε0) je v základních jednotkách [kg.m3.A-2.s-4]
Jednotku volt lze vyjádřit [kg.m2.s-3.A-1]
Jednotku V.m-1 má veličina [intenzita elektrického pole]
Vztah mezi jednotkami energie elektronvolt a joule (e=1,6.10-19 C) je [1eV = 1,6.10-19 J]
Kapacitu kondenzátorů vyjadřujeme v jednotkách [farad]
Jednotkou magnetické indukce je [tesla]
Jednotkou magnetické indukce je tesla. Její vztah k základním jednotkám je [kg.A-1.s-2]
Magnetický indukční tok má jednotku [weber]
Jednotku indukčnosti L můžeme vyjádřit výrazem [V.s.A-1]
Kandela je jednotkou [svítivosti]
Která z uvedených veličin (energie, zrychlení, intenzita elektrického pole, magnetická
indukce) patří mezi skalární? [energie]
Rozhodněte, která z následujících veličin (moment síly, kinetická energie, zrychlení,
magnetická indukce,) je skalární. [kinetická energie]
Která z následujících veličin (výkon, intenzita elektrického pole, tíha, síla) je skalární?
[výkon]
Rozhodněte, která z následujících veličin (kinetická energie, hybnost, magnetická indukce,
moment síly) je skalární? [kinetická energie]
Která z uvedených veličin (kapacita, magnetická indukce, zrychlení, intenzita magnetického
pole) je skalární? [kapacita]
Která z uvedených veličin (práce, energie, hustota, hmotnost) je vektorová? [žádná uvedená]
Která z následujících veličin (kapacita, indukční tok, kinetická energie, elektromotorické
napětí) je vektorová ? [ani jedna z uvedených]
Která z následujících veličin (dráha, moment setrvačnosti, hybnost, tlak) je vektorová?
[hybnost]
Rozhodněte, která z následujících veličin (elektrický potenciál, elektromotorické napětí,
permitivita vakua, intenzita elektrického pole) je vektorová? [intenzita elektrického pole]
Která z uvedených veličin (elektrický potenciál, energie, odpor vodiče, intenzita elektrického
pole) je vektorová? [intenzita elektrického pole]
Rozhodněte, které z veličin (potenciální energie, práce, magnetická indukce, hmotnost) jsou
vektorové [magnetická indukce]
Která kombinace veličiny a jednotky (úhlový kmitočet ω . . . m.s-1, permitivita ε . . . F.m-1,
[permitivita ε . . . F.m-1]
tečné zrychlení at . . . 1.s-1, elektrický náboj Q . . . C.s) je správná?
-2
2
-3 -1
tesla
…
kg.s-2,
Který vztah mezi jednotkami ( joule … m.kg.s , volt … m .kg.s .A ,
pascal … m-2.kg.s-2) je správný? [volt … m2.kg.s-3.A-1]
Který vztah mezi jednotkami (W = kg.m.s-1, Pa = kg.m2.s-1, N = m.kg.s-2, J = kg.m-1.s-1) je
správný? [N = m.kg.s-2]
Převeďte 90 km.h-1 do základních jednotek: [25 m.s-1]
Rychlost 36 km/h je v jednotce SI vyjádřena takto: [10 m.s-1]
s⎤
⎡
Pro rovnoměrný přímočarý pohyb, jehož počáteční dráha má nulovou hodnotu, platí ⎢t = ⎥
⎣ v⎦
Grafickým znázorněním závislosti rychlosti na čase u pohybu rovnoměrně zrychleného je
[přímka]
Rovnoměrně zrychlený pohyb je v s-t diagramu (závislost délky dráhy s na čase t) vyjádřen
[částí paraboly]
Pro rovnoměrně zrychlený pohyb, u kterého počáteční dráha i počáteční rychlost mají nulové
⎡
2s ⎤
hodnoty, platí ⎢t =
⎥
a ⎦
⎣
⎡ 2h ⎤
Doba volného pádu ve vakuu z výšky h je dána výrazem ⎢
⎥
⎣ g ⎦
Délka dráhy při rovnoměrně zrychleném přímočarém pohybu je závislá na čase [kvadraticky]
Jakou rychlostí se šíří čelo sinusového vlnění, urazí-li za čas 0,3 s dráhu 100 m? 333, 3 m. s −1 ]
Jak dlouho se šíří světlo od Slunce k Zemi (vzdálenost Země-Slunce je 150.106 km, rychlost
světla ve vakuu je 3.108 m.s-1)? [5.102 s]
O jakou dobu bude dříve ve městě vzdáleném 9 km cyklista, který jede stálou rychlostí
15 km.h-1, než chodec, který jde stálou rychlostí 1,5 m.s-1? (Zaokrouhlujte na minuty.)
[1 h 4 min]
Letadlo letí z Prahy do Košic (vzdušná vzdálenost 540 km) průměrnou rychlostí 100 m.s-1.
Určete spotřebu paliva, spotřebuje-li za 1 hodinu letu 600 l paliva. [900 l]
Traktor jede po poli rychlostí 6 km.h-1 a vrací se po stejné dráze rychlostí 8 km.h-1. Jeho
průměrná rychlost je [6,86 km.h-1]
Automobil ujel za 1 minutu 1,8 km. Jeho průměrná rychlost je [30 m.s-1]
Těleso se na dráze 200 m pohybovalo tak, že první polovinu dráhy urazilo průměrnou
rychlostí 1 m.s-1 a druhou polovinu průměrnou rychlostí 2 m.s-1. Jaká byla průměrná rychlost
tělesa na celé dráze? [1,33 m.s-1]
Voda v řece proudí rychlostí 4 m.s-1. Kolmo na směr proudění plave plavec rychlostí 3 m.s-1.
Velikost výsledné rychlosti plavce vzhledem k pevné zemi je [5 m.s-1]
Těleso se pohybuje z klidu rovnoměrně zrychleně. Za 2 s urazí dráhu 4 m. Jakou dráhu urazilo
za 1 s od počátku pohybu? [1 m]
Auto zvětšilo rovnoměrně rychlost z v1 = 4 m.s-1 na v2 = 20 m.s-1 během 4 sekund. Jaké bylo
jeho zrychlení? [4 m.s-2]
Vůz dosáhl rychlosti 72 km.h-1 za 15 s od okamžiku, kdy se začal rozjíždět. Jeho průměrné
zrychlení bylo [ 1,3 3 m.s −2 ]
Tramvaj jedoucí rychlostí 36 km.h-1 brzdí před stanicí s konstantním zpožděním 1 m.s-2. Jak
daleko před stanicí musí začít brzdit, aby ve stanici zastavila? [50 m]
Automobil, který se pohyboval přímočaře rovnoměrně zrychleně, ujel za první dvě sekundy
16 m a za další dvě sekundy 24 m. Určete jeho počáteční rychlost v0 a zrychlení a. [a = 2
m.s-2; v0 = 6 m.s-1]
Těleso se začalo v klidu pohybovat pohybem rovnoměrně zrychleným. Za 3 s urazilo dráhu
18 m. Pohybovalo se se zrychlením [4 m.s-2]
Auto zvýšilo svou rychlost ze 4 m.s-1 na rychlost 20 m.s-1 během 8 s. Jaké bylo jeho průměrné
zrychlení? [2 m.s-2]
Výtah se rozjíždí se stálým zrychlením 1,5 m.s-2. Jakou dráhu urazí za první dvě sekundy?
[3 m]
Jak dlouho padá kámen z věže vysoké 80 m (g = 10 m.s-2)? Odpor prostředí zanedbejte. [4 s]
Padá-li těleso volným pádem z výšky 20 m, jeho rychlost při dopadu ( g =& 10 m.s-2) je
[20 m.s-1]
Z jaké výšky padá těleso volným pádem po dobu 15 s ( g =& 10 m.s −2 ; odpor vzduchu
zanedbejte)? [1,125 km]
Těleso padající volným pádem z výšky 320 m ( g =& 10 m.s −2 ) dopadne na zem rychlostí
[80 m.s-1]
Jak velkou rychlostí by dopadla dešťová kapka na zem z výše 1000 m, kdyby nebylo odporu
vzduchu, je-li g =& 10 m.s −2 (zaokrouhlete na celé číslo)? [141 m.s-1]
Přibližná hodnota zrychlení tělesa, které padá volným pádem v zeměpisné šířce zhruba 45°
z výšky 11 m nad povrchem Země, je [9,81 m.s-2]
Jak dlouho padá kámen do šachty hluboké 180 m ( g =& 10 m.s −2 )? Odpor vzduchu zanedbejte.
[6 s]
Hmotný bod se pohybuje rovnoměrně po kružnici o poloměru 2 m rychlostí 5 m.s-1. Jeho
dostředivé zrychlení je
[12,5 m.s-2]
Cyklista projíždí rovnoměrně zatáčkou o poloměru 50 m. Přitom má odstředivé zrychlení 0,5
m.s-2. Jakou rychlostí jede? [5 m.s-1]
Pohybuje-li se hmotný bod po kružnici o poloměru r s úhlovou rychlostí ω, je jeho obvodová
rychlost v rovna [ω r]
Vztah mezi úhlovou frekvencí ω a dobou kmitu T je [T ω = 2π]
Rychlost bodu na zemském rovníku, způsobená rotací Země (poloměr Země je 6370 km), je
[463 m.s-1]
Úhlová rychlost hřídele, který koná 60 otáček za minutu, je (zaokrouhlete) [6,28 s-1]
Kolo, jehož obvod je 0,5 m, se kutálí rychlostí 2 m.s-1. Jaká je jeho úhlová rychlost otáčení
kolem vlastní osy? [25,12 s-1]
Úhlová rychlost kola automobilu o poloměru 0,3 m, jedoucího rychlostí 60 km.h-1 je
[ 55,5 s-1]
Cyklista jede rychlostí 18 km.h-1. Poloměr kol je 40 cm. Vypočítejte frekvenci otáčení kol.
Zaokrouhlete. [2 s-1]
Lokomotiva s koly o poloměru R = 0,6 m jede rychlostí v = 72 km.h-1. Určete úhlovou
rychlost jejího kola. [ 33,3 s-1]
Kolo na hřídeli se roztáčí z klidu a za 20 s dosáhne jeho frekvence otáčení hodnoty
200 min-1. Jaké je jeho úhlové zrychlení, předpokládáme-li, že je během roztáčení stálé?
⎡ π −2 ⎤
⎢⎣ 3 s ⎥⎦
Určete úhlovou rychlost hřídele, jehož frekvence otáčení je 30 min-1 ( π =& 3 ,14 ). [3,14 s-1]
Rotor turbíny o průměru 120 cm se otáčí s frekvencí otáčení 3000 min-1. Jeho obvodová
rychlost je [60π m.s-1]
Gramofonová deska o průměru 20 cm se otáčí s frekvencí 0,75 Hz. Rychlost bodu na obvodu
desky je [0,47 m.s-1]
Hybnost hmotného bodu [je přímo úměrná jeho rychlosti]
Rovnoměrný pohyb přímočarý koná hmotný bod, na který působí po dobu pohybu [nulová
síla]
Při rovnoměrně zrychleném přímočarém pohybu působí na těleso [konstantní nenulová síla]
Tíha tělesa je rovna [součinu hmotnosti a tíhového zrychlení]
Nákladní automobil hmotnosti 3600 kg jede rychlostí 72 km.h-1. Jakou stálou silou musí být
brzděn, aby zastavil za 10 s? [7200 N]
Na těleso hmotnosti 4 kg, které je v klidu, začne působit stálá síla 60 N. Během 10 s získá
těleso rychlost [150 m.s-1]
Vozíku uděluje síla F = 4 N konstantní zrychlení 20 cm.s-2. Zanedbáme-li ztráty, bude
hmotnost vozíku [20 kg]
Těleso je v klidu a má hmotnost 240 kg. Na těleso začne působit síla 480 N. Za 20 s od
počátku pohybu těleso urazí dráhu [400 m]
Těleso se začalo pohybovat působením stálé síly 1500 N. Jaká je jeho hmotnost, dosáhlo-li za
20 s rychlosti 54 km.h-1? [2 t]
Síla 15 N uděluje vozíku konstantní zrychlení 40 cm.s-2. Hmotnost vozíku (tření a odpor
vzduchu zanedbejte) je [37,5 kg]
Vůz hmotnosti 1,5 t se pohybuje rychlostí 6 m.s-1. Jaké síly je třeba, aby se jeho rychlost
zvýšila na dráze dlouhé 75 m na 9 m.s-1? [450 N]
Automobil o hmotnosti 700 kg jede po vodorovné silnici rychlostí 36 km.h-1. O kolik se musí
zvětšit tažná síla, aby za 20 s dosáhl rychlosti 72 km.h-1? Odpory při pohybu považujte za
konstantní. [350 N]
Vlak o hmotnosti 105 kg jel po vodorovné dráze rychlostí 20 m.s-1. Jakou stálou silou byl
brzděn, když zastavil po 2 km? (Neuvažujte tření ani odpor vzduchu.) [104 N]
Jakou rychlostí se začne pohybovat střelec, stojící na hladké vodorovné podložce, po
výstřelu? Zanedbejte tření. Hmotnost střelce s výstrojí je 70 kg, hmotnost střely je 10 g,
počáteční rychlost střely je 700 m.s-1. [10 cm.s-1]
Velikost výslednice dvou navzájem kolmých sil F1 = 12 N a F2 = 16 N, působících v témž
bodě, je [20 N]
Vypočtěte velikost výslednice sil F1 = 400 N a F2 = 300 N, působících v témže bodě kolmo
na sebe. [500 N]
Pohybová složka tíhy tělesa G na nakloněné rovině o výšce h, délce l a sklonu α má velikost
⎡ h⎤
⎢⎣G l ⎥⎦
Rovnoměrný pohyb hmotného bodu po kružnici působí síla [stálé velikosti, směřující do
středu kružnice]
Velikost dostředivé síly, která působí na hmotný bod o hmotnosti m při rovnoměrném pohybu
po kružnici o poloměru r rychlostí v (úhlovou rychlostí ω), je [m ω2 r]
Součin mω2r vyjadřuje (m je hmotnost částice, r je poloměr kružnice, po které se částice
pohybuje a ω je úhlová rychlost) [dostředivou sílu]
Jaká dostředivá síla působí na těleso hmotnosti 2 kg, které se pohybuje rychlostí 2 m.s-1 po
kružnici o poloměru 1 m? [8 N]
Těleso hmotnosti 2.103 kg se pohybuje po kruhovém oblouku o poloměru 90 m rychlostí 10,8
km.h-1. Dostředivá síla, působící na těleso, je [200 N]
Jaká dostředivá síla působí na těleso o hmotnosti 8,64 kg, které se pohybuje po kružnici o
⎤
⎡ π
délce 4.104 km s periodou 24 h? ⎢
N⎥
⎣10,8 ⎦
Moment setrvačnosti hmotného bodu o hmotnosti m, jehož vzdálenost od osy otáčení je r, je
dán výrazem [m r2]
Jakou práci vykonáme, jestliže posuneme bednu o hmotnosti 100 kg po podlaze o 1 m?
[úloha není úplně zadána]
Automobil o hmotnosti 600 kg se rozjížděl z klidu a dosáhl rychlosti 72 km.h-1. Práce, kterou
vykonal motor (tření a odpory zanedbáváme), je [1,2.105 J]
Kladkostrojem, tvořeným 4 kladkami, zvedáme motor hmotnosti 100 kg. Jakou práci
vykonáme, zvedneme-li motor do výšky 1 m ( g =& 10 m.s −2 )? [1000 J]
Automobil jede po vodorovné silnici stálou rychlostí 72 km.h-1. Odpor vzduchu a tření působí
silou 1,5 kN proti pohybu. Výkon motoru za daných podmínek je [30 kW]
Automobil jede po vodorovné silnici rychlostí 90 km.h-1. Motor pracuje s výkonem 25 kW.
Výslednice sil tření a odporu vzduchu má velikost [1 kN]
Jaký je výkon člověka hmotnosti 70 kg, který vyběhl schodiště dlouhé 25 m a vysoké 9 m za
15 s ( g =& 10 m.s −2 )? [420 W]
Vypočtěte výkon člověka o hmotnosti 70 kg, který vyběhl po schodech do výše 6 m za 3 s
( g =& 10 m.s −2 ). [1400 W]
Čerpadlo vyčerpá z hloubky 300 m množství 10 t vody za 1 minutu ( g =& 10 m.s −2 ). Jeho
výkon je [500 kW]
Motor načerpá do výše 10 m za 5 minut 6000 l vody ( ρ =& 10 3 kg.m-3). Jaký je jeho výkon
( g =& 10 m.s −2 )? [2000 W]
Jaký je výkon jeřábu, zvedne-li břemeno tíhy 104 N do výše 6 m za 2 minuty? [500 W]
Za jakou dobu zvedne jeřáb, jehož motor má příkon 9 kW břemeno hmotnosti 12 t do výše 9
m, jestliže účinnost celého stroje je 60% ( g =& 10 m.s −2 )? [3 min 20 s]
Do nádrže vodárny vysoké 36 m je třeba načerpat denně 720000 l vody při nepřetržité
činnosti. Jak velký výkon má elektromotor, jenž pohání čerpací stroj? (η = 100%;
g =& 10 m.s −2 ) [3000 W]
Kinetická energie tělesa hmotnosti 4 kg, pohybujícího se rychlostí 5 m.s-1, je [50 J]
Kinetická energie tělesa hmotnosti 6 kg, pohybujícího se rychlostí 3 m.s-1 je [27 J]
Kinetická energie auta tíhy 4.104 N jedoucího rychlostí 36 km.h-1 je ( g =& 10 m.s −2 ) [2.105 J]
Těleso o hmotnosti 3 kg se pohybuje rychlostí 14,4 km.h-1. Jeho kinetická energie je [24 J]
Cyklista jede rychlostí v1 = 30 km.h-1 a automobil jede rychlostí v2 = 35 km.h-1. V jakém
poměru jsou hodnoty jejich kinetických energií W1 : W2, je-li m2 : m1 = 10? [9 : 122,5]
Po silnici jedou dva stejné automobily. První jede rychlostí 30 km.h-1, druhý 90 km.h-1.
V jakém poměru jsou hodnoty kinetické energie prvního a druhého automobilu? [1:9]
Koule o hmotnosti 7,25 kg je vržena svisle vzhůru rychlostí 7 m.s-1. Výška, do které doletí
(odpor vzduchu neuvažujte, g =& 10 m.s −2 ), je [2,45 m]
Kufr hmotnosti 10 kg dopadl z gondoly balónu za bezvětří na zem, přičemž se uvolnilo
50 kJ tepla. Z jaké výšky spadl, neuvažujeme-li odpor vzduchu? ( g =& 10m.s −2 ) [500 m]
Skokan hmotnosti 65 kg seskočil z můstku vysokého 9 m. Jakou kinetickou energii měl těsně
−2
před dopadem na hladinu ( g =& 10 m.s )?
[5850 J]
Do jaké výšky bylo zvednuto těleso hmotnosti 10 kg, jestliže se jeho potenciální energie
zvětšila o 100 J ( g =& 10 m.s-2)? [1 m]
Na těleso o hmotnosti m = 10 kg působí svisle vzhůru stálá síla F. V okamžiku, kdy těleso
dosáhlo výšky h nad svou výchozí polohou, se jeho potenciální energie zvětšila o 100 J a
práce vykonaná silou F se rovnala 400 J. Určete F a h za předpokladu, že g =& 10 m.s −2 .
[F = 400 N, h = 1 m]
Představte si, že zvedáte určitý předmět do velké výšky nad povrch Země. Jeho tíha bude
[klesat s druhou mocninou vzdáleností od středu Země]
Dva hmotné body o hmotnostech 1 kg jsou od sebe vzdáleny 2 m. Gravitační síla, kterou
jeden bod působí na druhý (κ = 6,6.10-11m3.kg-1.s-2), má velikost [1,65.10-11 N]
Poloměr kruhové dráhy stacionární družice (M je hmotnost Země, m je hmotnost družice, κ je
⎡⎛ κ M ⎞1 3 ⎤
gravitační konstanta, ω je úhlová frekvence otáčení Země kolem vlastní osy) je ⎢⎜ 2 ⎟ ⎥
⎣⎢⎝ ω ⎠ ⎦⎥
⎡
l ⎤
⎥
⎢T = 2π
g⎦
⎣
Doba kyvu matematického kyvadla o délce 0,9 m ( g =& 10 m.s −2 ) je
[0,3π s]
Dobu kmitu T matematického kyvadla délky l určíme ze vztahu
Doba kmitu matematického kyvadla délky 0,4 m ( g =& 10 m.s-2; π =& 3 ,14 ) je [1,256 s]
Doba kyvu matematického kyvadla o délce l je 0,5 s. Doba kyvu matematického kyvadla o
délce 4 l je [1 s]
Jsou-li délky dvou matematických kyvadel 16 cm a 9 cm, poměr dob kmitu prvního a druhého
kyvadla se rovná [4 : 3]
Délky dvou matematických kyvadel jsou l1 = 0,36 m a l2 = 0,25 m. V jakém poměru jsou
[6 : 5]
jejich doby kmitu T1 : T2?
Výchylka kmitavého pohybu harmonického je dána výrazem
[y=A sin (ω t + ϕ)]
Pro výchylku y při harmonickém kmitavém pohybu platí (předpokládejte, že pro t = 0 je
y= 0)
[y =A sin ωt]
Harmonický pohyb je charakterizován vztahem y = A sin(ω.t + ϕ), ve kterém ω vyjadřuje
[úhlovou frekvenci]
Perioda harmonického pohybu (ω je úhlová frekvence, ϕ je fáze) je [2π/ω]
Při harmonickém pohybu hmotného bodu o hmotnosti m zavěšeného na pružné spirále, jehož
výchylka je y, platí, je-li K tuhost pružiny
[působí síla F = -K y]
Hmotný bod koná harmonický pohyb. Největší síla na něj působí [při maximální výchylce]
Harmonický pohyb je takový, pro který platí, že [zrychlení je přímo úměrné výchylce, ale je
opačně orientované]
Která z uvedených veličin má při harmonickém pohybu v rovnovážné poloze nulovou
hodnotu? [zrychlení]
Hmotný bod koná harmonický pohyb. Největší rychlost má
polohou]
[při průchodu rovnovážnou
Úhlová frekvence harmonického kmitání, jehož jeden kmit trvá 0,1 s, je [62,8 s-1]
Na pružinu byla zavěšena kulička o hmotnosti 0,5 kg. Po utlumení kmitů bylo zjištěno, že se
pružina prodloužila o 5 cm. Tuhost pružiny ( g =& 10 m.s −2 ) je [100 N.m-1]
Na pružinu s tuhostí 100 N.m-1 bylo zavěšeno závaží o hmotnosti 0,5 kg. Doba kmitu je
[ π 0,02 s ]
Mezi vlnovou délkou λ, frekvencí f, fázovou rychlostí vlnění v a periodou T platí vztah
[λ = vT]
V prostředí, v němž je rychlost šíření vlnění c, vznikne úplné stojaté vlnění harmonického
průběhu s kmitočtem f. Vzdálenost dvou sousedních uzlů stojatého vlnění je
⎡ c ⎤
⎢2 f ⎥
⎣ ⎦
Zvuk ve vodě se šíří rychlostí 1,5.103 m.s-1. Jeho vlnová délka při kmitočtu 15 kHz je [10 cm]
Rychlost šíření zvukové vlny ve vzduchu je 340 m.s-1. Vlnová délka zvukové vlny o kmitočtu
1000 Hz je [0,34 m]
Vlnění o frekvenci 400 Hz se šíří rychlostí 300 m.s-1. Jeho vlnová délka je
[0,75 m]
Postupné vlnění o kmitočtu 500 Hz se šíří ve vzduchu rychlostí 340 m.s-1. Jeho vlnová délka
je [0,68 m]
Jaká je vlnová délka zvuku o kmitočtu f = 1 kHz ve vodě, kde je rychlost šíření zvuku
[1,48 m]
v = 1480 m.s-1?
Vlnová délka zvukové vlny o frekvenci 6,6 kHz, šířící se ve vzduchu rychlostí 330 m.s-1, je
[0,05 m]
Vlnění o periodě kmitů T =
1
s se šíří rychlostí 300 m.s-1. Jeho vlnová délka je [0,75 m]
400
Prostředím se šíří vlnění s periodou 0,004 s rychlostí 400 m.s-1. Jeho vlnová délka je [1,6 m]
Vlnění o vlnové délce 2.10-3 m se šíří rychlostí 300 m.s-1. Jeho kmitočet je
[150 kHz]
Vlnová délka postupného vlnění je 0,2 m. Rychlost šíření vlnění je 300 m.s-1. Kmitočet vlnění
je
[1500 Hz]
Zvukové vlnění o rychlosti šíření 340 m.s-1 a vlnové délce 50 mm má kmitočet [6800 Hz]
Podél osy x se v přímé bodové řadě šíří příčné postupné vlnění. Příčná výchylka y je
vyjádřena rovnicí y = 0,02 sin 12π [t - (x/6)]. Délky jsou uvedeny v metrech, čas v sekundách.
Vlnění se šíří fázovou rychlostí
[6 m.s-1]
Prostředím se šíří postupné vlnění harmonického průběhu o vlnové délce 1,5 m a době kmitu
0,002 s. Rychlost šíření v a kmitočet f jsou [v = 750 m.s-1, f = 500 Hz]
Při deformaci v tahu platí, že relativní prodloužení [je přímo úměrné normálovému napětí]
Z Hookova zákona pro tah plyne, že [relativní prodloužení je přímo úměrné normálovému
napětí]
Jakou silou musíme držet těleso hmotnosti 60 kg a objemu 0,03 m3 ponořené celé ve vodě,
aby nekleslo ke dnu (ρvody =& 1 g.cm-3; g =& 10 m.s −2 )? [300 N]
Jakou silou je nadlehčován ve vodě zcela potopený předmět o objemu 20 cm3 ( g =& 10 m.s −2 ;
ρ = 1 g.cm-3)? [0,2 N]
Jaká vztlaková síla působí na plynové potrubí dlouhé 20 m, které je umístěno na dně jezera?
Průřez potrubí je 0,1 m2 ( g =& 10 m.s −2 ; ρ =& 1 g.cm-3)? [20000 N]
Jak velkou silou je nadlehčována železná krychle o hraně 1 m, ponořená pod hladinou vody
[104 N]
( ρ =& 1g .cm −3 ; g =& 10 m.s −2 )?
Síla, kterou je nadlehčována železná krychle o hraně 10 cm, ponořená ve vodě
( g =& 9,81 m.s −2 ; ρ = 1000 kg.m −3 ) je [9,81 N]
Kolik vody musíme napustit do ocelové lahve celkového objemu 500 l (včetně stěn lahve) o
hmotnosti 725 kg, aby se právě vznášela ve vodě? Zbytek objemu je vyplněn vzduchem, jeho
hmotnost zanedbejte ( g =& 10 m.s −2 , ρV = 103 kg.m-3). [lahev klesne ke dnu i bez vody]
Jaká část objemu homogenního tělesa o hustotě 6,8 g.cm-3 se ponoří do rtuti o hustotě
[50 %]
13,6g.cm-3?
V kapalině o hustotě 900 kg.m-3 plave těleso s hustotou 800 kg.m-3. Kolik procent z celkového
objemu tělesa je vynořeno? Zaokrouhlete na celá procenta. [11%]
Jak velikou silou je nadlehčován předmět objemu 50 cm3, který je zcela ponořen ve vodě
( g =& 10m.s −2 )?
[0,5 N]
Míč naplněný vzduchem má hmotnost 1,5 kg. Jeho objem je 0,01 m3. Jakou silou jej musíme
přidržovat pod povrchem vody ( g =& 10 m.s −2 )? [85 N]
Jak velký hydrostatický tlak je v hloubce 1000 m ve vodě ( g =& 10m.s −2 , ρ =& 1g .cm −3 )?
[107kg.m-1.s-2]
Hydrostatický tlak na dně údolní přehrady o hloubce 22 m ( g =& 10 m.s −2 ; ρ =& 1g .cm −3 ) je
[0,22 MPa]
Určete hydrostatický tlak rtuti v hloubce h = 1 mm (ρ = 13,55 g.cm-3; g =& 9 ,81 m.s −2 ).
Zaokrouhlete.
[133 N.m-2]
Nádoba, která má dno s plošným obsahem 2 m2, je naplněna kapalinou o hustotě
1200 kg/m3 do výšky 0,5 m ( g =& 10 m.s-2). Tlaková síla, působící na dno, je [1,2.104 N]
Píst hydraulického zvedáku má poloměr 20 cm. Tlak kapaliny na píst při zvedání auta o
⎡106
⎤
hmotnosti 1 tuny ( g =& 10 m.s −2 ) je ⎢
Pa ⎥
⎣ 4π
⎦
Rovnice kontinuity pro ideální kapalinu hustoty ρ, proudící potrubím proměnlivého průřezu
S rychlostí v, je
[S v = konst]
Bernoulliova rovnice pro kapaliny vyplývá
[ze zákona zachování energie]
Ideální kapalina proudí vodorovnou trubicí o průřezu 100 cm2 rychlostí 0,2 m.s-1. Jaká je její
[2 m.s-1]
rychlost po zúžení trubice na průřez 10 cm2?
Ideální kapalina proudí vodorovným potrubím o průřezu 5000 cm2 rychlostí 1,4 m.s-1. Jaká je
její rychlost za místem, kde se průtoková plocha potrubí změnila na 0,7 m2? [1 m.s-1]
Vodorovnou trubicí o průměru 16 cm proudí ideální kapalina rychlostí 25 cm.s-1. Rychlost
této kapaliny v místě, kde je trubice zúžená na průměr 8 cm, je [100 cm.s-1]
Ideální kapalina přitéká vodorovným potrubím o průměru 4 cm rychlostí 1,25 m.s-1 do trysky,
z níž vystřikuje rychlostí 20 m.s-1. Její průměr je [1 cm]
Ideální kapalina přitéká vodorovným potrubím o průměru 0,2 m rychlostí 1 m.s-1 do zúžené
části potrubí, ve které teče rychlostí 4 m.s-1. Jaký je zúžený průměr potrubí? [0,1 m]
Kolikrát se zvětší rychlost proudění ideální kapaliny ve vodorovném potrubí po přechodu
z trubky o vnitřním průměru 2 cm do trubky o vnitřním průměru 0,5 cm?
[16krát]
Do nádoby přitéká 120 l vody za minutu a odtéká otvorem ve dně nádoby o průřezu 10 cm2.
[0,2 m]
Hladina se ustálí ve výšce ( g =& 10m.s −2 )
Výtoková rychlost ideální kapaliny, která vytéká velmi malým otvorem ve stěně nádoby
v hloubce 3,2 m ( g =& 10 m.s −2 ), je [8 m.s-1]
Měřítko na ocelovém pásu je správně při teplotě 15°C. Byla jím měřena délka 5 m při teplotě
-15°C. Velikost chyby měření ( α = 1,2.10-5K-1) je [1,8 mm]
Železná tyč byla ohřáta z 20 °C na 30 °C. Její relativní délkové prodloužení
(αFe = 1,2.10-5K-1) je [1,2.10-4]
Železnou tyč ohřejeme z 0°C na 10°C. Jaké je relativní délkové prodloužení, je-li
α = 1,2.10-5.K-1
[1,2.10-4]
O kolik metrů se prodlouží kolejnice, která při 0 °C má délku 25 m, při změně teploty z
-30 °C na +30 °C (α = 1,2.10-5K-1)? [0,018 m]
Avogadrova konstanta je [počet částic, který je obsažen v látkovém množství 1 mol]
Látkové množství 16 g kyslíku O2 je
[0,5 mol]
Látkové množství příslušející 56 g dusíku N2 (relativní atomová hmotnost dusíku je 14) je
[2 mol]
Počet atomů, které obsahuje kousek čisté mědi o hmotnosti 1 g (relativní atomová hmotnost
mědi je 63,5; Avogadrova konstanta je 6,02.1023mol-1), je
[6,02.1023/63,5]
Tepelný děj, při kterém se nemění objem, se nazývá [izochorický]
Izochorický děj v ideálním plynu je děj, pro který platí [p/T = konst]
Plyn nekoná práci při stavové změně [izochorické]
Jak závisí tlak ideálního plynu na jeho objemu při izotermickém ději? [je nepřímo úměrný
objemu]
Izoterma je ve stavovém diagramu p-V zobrazena [jednou větví hyperboly]
Zákon pro děj izotermický v ideálním plynu má tvar [pV = konst]
Vztah mezi tlakem p a objemem V ideálního plynu pro izotermický děj je [p1 V1 = p2 V2]
Izobarický děj je charakterizován konstantní hodnotou [tlaku]
Adiabatický děj je charakterizován tím, že [soustava je tepelně izolována]
Tepelný děj, při kterém je plyn tepelně izolován od okolí, se nazývá [adiabatický]
Ideální plyn změní izotermicky svůj objem na dvojnásobek. Jeho tlak se [zmenší na polovinu]
Ideální plyn izobaricky změnil svůj objem na dvojnásobek. Jeho počáteční termodynamická
teplota T se změnila na [2 T]
Ideální plyn objemu 120 cm3 má při teplotě -73 °C tlak 105 Pa. Jak velký bude jeho tlak,
zahřeje-li se na teplotu 227 °C a zvětší-li se jeho objem na 150 cm3? [2.105 Pa]
Ideální plyn byl ohřát z 0 °C na 273 °C za stálého tlaku. Jeho objem vzrostl přibližně [2krát]
Ideální plyn má při teplotě 0 °C objem 273,15 m3. Určete jeho objem při teplotě 100 °C,
jestliže tlak se nemění. [373,15 m3]
Ideální plyn má při tlaku 0,75 MPa objem 100 l. Jaký bude mít objem, jestliže jeho tlak
klesne izotermicky na 0,5 MPa? [150 l]
Ideální plyn má při teplotě 27 °C tlak 500 Pa. Jaký bude mít tlak, ohřejeme-li ho na teplotu
177 °C, přičemž jeho objem zůstane konstantní? [750 Pa]
Ideální plyn zvětšil svůj objem z 5 l na 7 l při konstantním tlaku 105 Pa. Vykonal práci
[2.102 J]
Při teplotě 15°C má ideální plyn tlak p. Při jaké teplotě má tlak 2p, nemění-li svůj objem?
[303°C]
Těleso o hmotnosti 1 kg se ohřeje dodáním tepla 400 kJ o 50 °C. Jeho měrná tepelná kapacita
je
[8 kJ.kg-1.K-1]
Homogenní těleso o hmotnosti 2 kg se ohřeje dodáním tepla 600 kJ o 60°C. Měrná tepelná
kapacity látky je [5000 J.kg-1.K-1]
Na ohřátí 15 kg látky o 10 K se spotřebuje teplo 102 kJ. Měrná tepelná kapacita látky je
[680 J.kg-1.K-1]
Na 6 kg ledu teploty 0°C bylo nalito 4 kg vody o teplotě 100°C. Určete výslednou ustálenou
teplotu (c = 4200 J.kg-1.K-1; l = 340 kJ.kg-1). [0°C]
Jestliže smícháme 2 kg vody teplé 80°C a 3 kg vody teplé 70°C, bude výsledná teplota (ztráty
zanedbáme) [74°C]
200 l vody 50 °C teplé smícháme s 50 l vody 20 °C teplé. Výsledná teplota je [44 °C]
2 kg vody o teplotě 20 °C smícháme s 3 kg vody o teplotě 40 °C. Výsledná teplota je [32 °C]
Jaké teplo je třeba k tomu, aby z 1 kg ledu o teplotě 0 °C vznikla voda o teplotě 20 °C
(l = 336.103 J.kg-1; c = 4,2.103 J.kg-1.K-1)? [4,2.105 J]
Na 6 kg ledu teploty 0 °C bylo nalito 4 kg vody o teplotě 100 °C. Určete, kolik ledu roztaje,
je-li c = 4200 J.kg-1.K-1 a l = 336 kJ.kg-1. [5 kg]
Na vařiči s příkonem 0,7 kW se má ohřát 0,5 l vody z teploty 20°C na teplotu 100°C.
Účinnost vařiče je 50%. Doba ohřívání vody (c = 4,2 kJ.kg-1K-1) je [8 min]
Ponorným vařičem o příkonu 1 kW se má uvést do varu 2,5 kg vody o teplotě 20 °C. Jak
dlouho potrvá ohřev při 100% účinnosti vařiče (c = 4,2 kJ.kg-1.K-1)? [14 min]
Na vařiči o příkonu 2800 W se ohřívá půl litru vody z teploty 20 °C na teplotu 100 °C. Jak
dlouho bude ohřev trvat při účinnosti soustavy rovné 0,5 (c = 4,2.103J.K-1.kg-1)? [2 min]
Výkon vařiče, který promění během 38 minut 2 kg vody o teplotě 100°C v sytou páru
(l=228.104 J.kg-1), je [2 kW]
Z jaké výšky by musela klesnout voda o hmotnosti 2 kg, aby se ohřála o 1 K za předpokladu,
[420 m]
že se veškerá potenciální energie změní v teplo (c = 4200 J.kg-1; g =& 10 m.s −2 )?
Síla, kterou působí bodový elektrický náboj Q1 na jiný bodový náboj Q2, je podle
Coulombova zákona přímo úměrná [náboji Q2]
V elektrostatickém poli o intenzitě E se pohybuje bodový náboj Q. Síla, která působí na náboj
Q v tomto poli, je [QE]
Dva elektrické náboje, umístěné ve vzdálenosti d, působí na sebe silou F. Jakou silou na sebe
budou působit ve vzdálenosti 2 d? [F/4]
Dva bodové elektrické náboje ve vzdálenosti 5 cm na sebe vzájemně působí silami 8 N.
Jakými silami na sebe působí ve vzdálenosti 10 cm v témže prostředí? [2 N]
Dva bodové elektrické náboje vzdálené 3 cm na sebe působí vzájemně silou 6 N. Jakou silou
na sebe budou působit, zvětší-li se jejich vzdálenost v témž prostředí o 3 cm? [1,5 N]
⎡1
1
1
1⎤
Při sériovém zapojení kondenzátorů o kapacitách C1, C2, C3 platí ⎢ =
+
+ ⎥
⎣ C C1 C2 C3 ⎦
Při paralelním spojení kondenzátorů s kapacitami C1, C2, C3 platí pro výslednou kapacitu C
[C = C1 + C2 + C3]
Výsledná kapacita tří sériově zapojených kondenzátorů C1 = 16 µF, C2 = 16 µF, C3 = 2 µF je
[1,6 µF]
Výsledná kapacita tří kondenzátorů o kapacitách 3 µF spojených do série je
[1µF]
Výsledná kapacita dvou kondenzátorů o kapacitách 16 µF, zapojených sériově, je [8 µF]
Určete výslednou kapacitu sériového zapojení dvou kondenzátorů C1 = 15 pF, C2 = 30 pF.
[10 pF]
Výsledná kapacita, získaná řazením tří kondenzátorů C1 = C2 = C3 = 18 µF do série, je
[6 µF]
Dva kondenzátory o kapacitě C1 = C2 = 10 µF jsou sériově zapojeny. Jejich výsledná
kapacita je [5 µF]
Kapacitní dělič napětí má rozdělit napětí 1400 V v poměru 2 : 5. Kapacita kondenzátoru o
větší kapacitě je 800 pF. Kapacita druhého kondenzátoru je [320 pF]
Vypočtěte výslednou kapacitu dvou kondenzátorů o kapacitách 2 µF, spojí-li se paralelně.
[4 µF]
Jaký náboj bude na kondenzátoru o kapacitě 60 µF při napětí 20 V?
[1,2.10-3 C]
Určete kapacitu kondenzátoru, který se nábojem 6.10-3 C nabije na napětí 2400 V. [2,5 µF]
Kapacita kondenzátoru, který se nábojem 4.10-7 C nabije na napětí 2000 V, je
[200 pF]
Dva kondenzátory o kapacitách 5 pF a 7 pF jsou zapojeny paralelně a připojeny ke zdroji
napětí 24 V. Napětí na kondenzátorech je [24 V]
Kapacita deskového kondenzátoru se zvětší, jestliže [zvětšíme účinnou plochu desek]
Jak se změní kapacita deskového kondenzátoru, je-li mezi desky (mezi nimiž byl původně
vzduch) vsunuto dielektrikum s permitivitou 3ε0? [3krát vzroste]
Náboj, který projde vodičem za 3 hodiny při stálém proudu 0,25 A, je
Průřezem vodiče za 3 hodiny při stálém proudu 100 mA prošel náboj
[2700 C]
[1080 C]
Vodičem procházel po dobu jedné hodiny proud 10 mA. Za tuto dobu byl přenesen vodičem
náboj [36 C]
Spotřebičem prochází po dobu 1 hodiny proud 10 mA při napětí 2 V. Celkový náboj, prošlý
vodičem, je [36 C]
Jaký elektrický proud protéká vodičem, projde-li jím za 8 minut náboj 960 C?
[2 A]
Výsledný odpor tří paralelně zapojených rezistorů o odporech R1 = 30 Ω, R2 = 40 Ω,
R3 = 120 Ω je [15 Ω]
Spojíme-li dva rezistory o odporech 6 Ω a 10 Ω paralelně, bude výsledný odpor
[3,75 Ω]
Tři paralelně zapojené rezistory o odporech 4Ω, 6Ω, 12Ω se mohou nahradit rezistorem o
odporu [2Ω]
Výsledný odpor tří paralelně zapojených rezistorů o odporech 60 Ω, 30 Ω, 20 Ω je [10 Ω]
Spojíme-li čtyři rezistory o stejných odporech R tak, aby tvořily strany čtverce, jaký bude
odpor mezi protilehlými vrcholy čtverce? [1 R]
Jak zní 1. Kirchhoffův zákon?
⎡ n ⎤
⎢∑ I k ⎥
⎣ k =1 ⎦
Chceme-li zvětšit rozsah ampérmetru o vnitřním odporu 0,18 Ω z 1 A na 10 A, připojíme
k němu [paralelně rezistor o odporu 20 mΩ]
Chceme-li zvětšit rozsah ampérmetru o vnitřním odporu 18 Ω z 1 A na 10 A, připojíme
[paralelně rezistor o odporu 2 Ω]
Máme zvětšit rozsah ampérmetru o vnitřním odporu RA = 9 Ω z 0,1 A na 1 A. Připojíme
k němu rezistor o odporu [1 Ω paralelně]
Miliampérmetr se stupnicí do 15 mA má vnitřní odpor 5 Ω. Aby s ním bylo možné měřit
hodnoty proudu do 0,15 A, připojíme [paralelně rezistor o odporu 5/9 Ω]
Na síť o napětí 220 V byl připojen vařič, kterým procházel proud 4 A. Při poruše v síti klesl
proud procházející vařičem na 2,2 A. Na jakou hodnotu kleslo napětí v síti? [121 V]
Ke zdroji konstantního napětí 6 V jsou paralelně připojeny rezistory o odporech 20 Ω a 30 Ω.
Celkový proud, odebíraný ze zdroje, je [0,5 A]
Svorkové napětí akumulátoru [závisí na odebíraném proudu]
Dva akumulátory o napětí 6 V a 9 V s vnitřními odpory 1.10-2 Ω a 1,5.10-2 Ω jsou zapojeny do
série. Výsledný vnitřní odpor tohoto zdroje je [2,5.10-2 Ω]
Paralelním spojením dvou akumulátorů, z nichž každý má napětí 6 V, dostaneme zdroj o
napětí
[6 V]
Práce, vykonaná při přenesení náboje Q mezi dvěma body ve vzdálenosti l, mezi nimiž je
napětí U, je [Q U]
Výkon stejnosměrného elektrického proudu I při napětí U je dán výrazem
[U I]
Výkon P stejnosměrného elektrického proudu I určíme ze vztahu
[P = U I]
Při průchodu stejnosměrného proudu I vodičem o odporu R se za čas t vykoná práce [R I 2 t]
Kolikrát klesne příkon žehličky, změní-li se napětí z 220 V na 110 V? [4krát]
V popisu spotřebiče jsou tyto údaje: příkon 1100 W, stejnosměrné napětí 220 V. Jaký je odpor
spotřebiče? [44 Ω]
Elektrické topné těleso, připojené ke zdroji o napětí 500 V, dodává určitý výkon. Připojíme-li
těleso ke zdroji o napětí 250 V a zanedbáme-li teplotní změnu jeho odporu, bude dodávat
výkon [čtvrtinový]
Vařičem o příkonu 0,9 kW protéká stálý proud 6 A. Spirála vařiče má odpor [25 Ω]
Žárovku 100 W/110 V chceme připojit k síti 220 V. Jaký odpor musí mít rezistor předřazený
žárovce? [121 Ω]
Jaký proud proteče žárovkou na 220 V s příkonem 60 W, připojíme-li ji ke zdroji napětí 120V?
Předpokládejte, že odpor vlákna žárovky se s teplotou nemění.
[0,149 A]
Jaký je příkon topné spirály s odporem 800 Ω, prochází-li jí proud 0,5 A? [200 W]
Startér automobilu o příkonu 3 kW odebírá z 12 V akumulátoru (vnitřní odpor zanedbejte)
proud [250 A]
Elektrický vařič 220 V má dvě stejné topné spirály. Při sériovém spojení spirál je příkon
vařiče 500 W. Příkon při paralelním spojení je [2000 W]
Žárovka o příkonu 60 W svítí 5 hodin. Jakou energii spotřebuje? [1080 kJ]
Jak velikou práci vykoná stejnosměrný proud 0,5 A při napětí 220 V, prochází-li spotřebičem
10 minut? [66 kJ]
Spotřebičem připojeným na napětí 220 V prochází stálý stejnosměrný proud 0,1 A. Za jakou
dobu vykoná tento proud práci 6,6 kJ ? [5 min]
Čerpadlo čerpá 180 l vody za minutu do výšky 22 m. Proud, protékající vinutím
jednofázového elektromotoru pro napětí 220 V, je-li jeho účinnost 0,9 ( g =& 10 m.s −2 ), je
[3,33A]
Jednofázový elektromotor na napětí 220 V pohání kabinu výtahu hmotnosti 200 kg rychlostí
2,2 m.s-1. Jaký proud protéká elektromotorem při účinnosti 0,8 ( g =& 10 m.s-2)?
[25 A]
Homogenní magnetické pole indukce B působí silou F na přímý vodič aktivní délky l
protékaný proudem I. Vodič svírá s indukčními čarami úhel α. Pro velikost magnetické
indukce platí
[F= I l B sinα]
Faradayův indukční zákon má tvar
⎡
∆Φ ⎤
⎢U i = − ∆t ⎥
⎦
⎣
Ampér je proud, který při stálém průtoku dvěma rovnoběžnými, přímými, velmi dlouhými
vodiči zanedbatelného kruhového průřezu, umístěnými ve vakuu ve vzdálenosti 1 m od sebe,
vyvolá mezi těmito vodiči sílu na jeden metr délky
[2.10-7 N]
Magnetické pole o indukci 0,3 T působí na přímý vodič o aktivní délce 1,5 m, který je kolmý
k indukčním čarám a protéká jím proud 2 A, silou [0,9 N]
Plochou o obsahu 20 cm2 kolmou k magnetickým indukčním čarám prochází indukční tok
2.10-3 Wb. Střední hodnota indukce magnetického pole na této ploše je [1 T]
Přímý vodič o aktivní délce 50 cm se pohybuje v homogenním magnetickém poli o
magnetické indukci 0,5 T. Rychlost pohybu je kolmá k magnetické indukci i k vodiči a má
velikost 4 m.s-1. Indukované elektrické napětí je [1 V]
Přímý vodič o aktivní délce 1 m se pohybuje v homogenním magnetickém poli o magnetické
indukci 0,5 T. Rychlost pohybu je kolmá k magnetické indukci i k vodiči a má velikost 2 m.s1.
Indukované elektromotorické napětí je [1 V]
Přímý vodič o aktivní délce 1 m se pohybuje v homogenním magnetickém poli o indukci 1T.
Rychlost pohybu je kolmá k magnetické indukci i k vodiči a má velikost 4 m.s-1. Indukované
elektromotorické napětí je [4 V]
Jak se změní energie magnetického pole indukční cívky o indukčnosti 3 H, vzroste-li
protékající proud na dvojnásobek? [vzroste 4krát]
Doba kmitu oscilačního obvodu s kapacitou C a indukčností L je
[ T = 2π LC ]
Jaká je impedance cívky o indukčnosti 32 mH a odporu 10 Ω pro frekvenci 50 Hz? (Při
výpočtu pokládejte 314.32 = 104.) [ 10 2 Ω]
Jak velký proud prochází ideální cívkou indukčnosti L = 1 H při připojení ke zdroji
střídavého napětí U = 220 V, f = 50 Hz ( π =& 3 ,14 )? [0,7 A]
Jak velký proud dodával generátor při napětí 220 V, když za 1 hodinu při rovnoměrném
zatížení dodal energii 2,2 kW.h (cosϕ = 1): [10 A]
Z jednofázového transformátoru, který transformuje napětí z 6 kV na 220 V, se odebírá výkon
200 kW při cosϕ = 1. Proud v sekundárním vinutí při zanedbání energetických ztrát je
(zaokrouhlete) [909 A]
Kolik závitů musí mít sekundární vinutí jednofázového transformátoru, připojeného
primárním vinutím (100 závitů) na napětí 220 V, aby na jeho výstupu bylo napětí 110 V?
[50]
Jaké bude napětí na sekundárním vinutí jednofázového transformátoru (200 závitů), který je
v primárním vinutí (100 závitů) připojen na napětí 220 V? [440 V]
Elektrický proud v elektrolytech je tvořen pohybem [iontů]
Množství vyloučené látky na elektrodě při elektrolýze je úměrné [prošlému náboji]
Za jak dlouho se elektrolýzou vytvoří na katodě povlak o hmotnosti 22,4 g při průtoku proudu
5/9 A (elektrochemický ekvivalent je 1,12.10-6 kg/C)? [10 h]
Při osvětlení kovu (fotoelektrický jev) se mohou uvolňovat [elektrony]
Jaká je výstupní práce sodíku, má-li pro fotoelektrický jev mezní kmitočet v0=5,2.1014 Hz (h
= 6,6.10-34 J.s)? Zaokrouhlete. [3,4.10-19 J]
Mezi elektromagnetická vlnění patří [rentgenové záření]
Rentgenové záření je svou podstatou [elektromagnetickým zářením]
Vlnová délka elektromagnetického vlnění o frekvenci 600 kHz (c = 3.108 m.s-1) [500 m]
Obraz vytvořený vypuklým zrcadlem je
[zmenšený, vzpřímený, neskutečný]
Úsečka, umístěná v rovině kolmé k optické ose mezi ohniskem a středem křivosti, se dutým
kulovým zrcadlem zobrazí jako [převrácená, zvětšená]
Při měření ohniskové vzdálenosti zrcadla byla postavena zapálená svíce 10 cm od zrcadla.
Ostrý obraz svíčky vznikl na stínítku vzdáleném 30 cm od zrcadla. O jaké zrcadlo se jedná?
[duté]
Před tenkou spojkou o ohniskové vzdálenosti 0,25 m umístíme předmět do vzdálenosti 0,4 m.
V jaké vzdálenosti se vytvoří obraz? [ 0,66 m ]
Optická mohutnost tenké spojné čočky je 5 dioptrií. Při které z uvedených vzdáleností
předmětu od čočky se může vytvořit zdánlivý obraz? [0,15 m]
Ohnisková vzdálenost tenké spojky, která z předmětu ve vzdálenosti 40 cm vytvoří obraz na
opačné straně ve vzdálenosti 40 cm, je [20 cm]
Před tenkou spojku o ohniskové vzdálenosti 0,2 m umístíme předmět do vzdálenosti
25 cm. V jaké vzdálenosti za spojkou se vytvoří obraz? [1 m]
Předmět ležící ve vzdálenosti 25 cm od tenké spojné čočky vytvoří skutečný obraz ve
vzdálenosti 1 m. Jaká je ohnisková vzdálenost čočky? [20 cm]
30 cm před tenkou spojnou čočkou o ohniskové vzdálenosti 15 cm se nachází předmět o
velikosti 8 cm. Velikost obrazu je [8 cm]
Před tenkou spojkou optické mohutnosti 2 dioptrie umístíme předmět ve vzdálenosti
0,2 m. Jeho obraz bude [zdánlivý, vzpřímený, 0,33 m před čočkou]
Jaký obraz vytváří rozptylka?
[zdánlivý, přímý]
[neskutečný, přímý]
Spojná čočka je užita jako lupa. Vytvořený obraz bude
Lupa má optickou mohutnost 8 dioptrií. Její ohnisková vzdálenost je [12,5 cm]
Odražený a lomený paprsek jsou vzájemně kolmé. Odvoďte vztah, který platí pro úhel dopadu
α, dopadá-li světlo ze vzduchu do skla (relativní index lomu ze vzduchu do skla je 3/2).
[tgα = 3/2]
Sinus mezního úhlu pro těžké flintové sklo s indexem lomu 1,8, přechází-li paprsek ze skla do
vzduchu (index lomu vzduchu je přibližně 1), je [1/1,8]
Světelný paprsek přechází ze skla do vzduchu pod úhlem dopadu 30°. Je-li relativní index
lomu ze vzduchu do skla 1,5, je sinus úhlu lomu [0,75]
Rychlost šíření světla v diamantu s absolutním indexem lomu 2,4 je
[1,25.108 m.s-1]
Jádra atomů se skládají z [protonů a neutronů]
Je-li Z počet protonů a N počet neutronů v jádře atomu, a A je nukleonové číslo prvků, pak
platí [A = Z+N]
Veličina A ve značce
A
Z
X nuklidu prvku X udává [počet protonů a neutronů v jádře]
Kolik elektronů v atomovém obalu má neutrální atom
58
28
Ni ? [28]
Jádro atomu helia 24 He obsahuje [2 protony a 2 neutrony]
Jádro izotopu vodíku 13 H sestává z [1 protonů a 2 neutronů]
Jádro atomu dusíku
14
7
N obsahuje celkem [7 protonů, 7 neutronů]
Jádro atomu
27
13
Al je tvořeno
Jádro atomu
39
19
K osahuje celkem [20 neutronů, 19 protonů]
[13 protony a 14 neutrony]
Kolik neutronů obsahuje jádro atomu uranu
Počet neutronů v jádře atomu draslíku
39
19
235
92
U?
[143]
K je roven [20]
Radioaktivní záření α je tvořeno [jádry helia 24 He ]
Záření β je tvořeno [elektrony]
Radioaktivní záření γ je tvořeno [fotony]
222
Při rozpadu α izotopu 226
88 Ra vznikne izotop [ 86 Rn ]
Který izotop
88
Ra vznikne při α rozpadu
232
90
Th ?
[
228
88
Ra
]
Je-li T poločas rozpadu radioaktivní látky, znamená to, že za dobu 2T se rozpadne
⎡3 ⎤
z původního množství N jader počet ⎢ N ⎥
⎣4 ⎦