Textová část - Obec Modletice

Transkript

Územní plán obce
MODLETICE
Textová část
Ateliér urbanismu a územního plánování
datum zpracování: únor 2002
č. projektu: 1228/5
POŘIZOVATEL:
Obec Modletice
Modletice 19, 251 01 Říčany
IČO: 0064 0158
Zástupce pořizovatele:
Antonín Nedvídek, starosta obce
ZPRACOVATEL:
ILF Consulting Engineers s.r.o.
Jirsíkova 5, 186 00 Praha 8
IČO: 4579 9016
statutární zástupce:
Dipl. – Ing. Boris Klement, jednatel společnosti
autor:
Ing. arch. Zdeněk Kindl
autorizovaný architekt
(č. autorizace České komory architektů - 01 564)
Schvalovací doložka:
2
ZPRACOVATELÉ PROFESÍ:
koordinace úkolu
urbanismus
doprava
Ing. Jiří Tomášek
vodní hospodářství
Ing. Jiří Hybášek
Ing. Miroslav Kessler
energetika
Václav Perný
telekomunikace
Václav Perný
Zeleň, krajina, životní prostředí
Ing. František Moravec – Příroda s.r.o.
ochrana ZPF, grafická spolupráce
Jarmila Sodomová
Světla Ouřadová
digitální mapové podklady
Ing. Jan F. Voříšek
3
OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Širší vztahy
Hlavní výkres
Doprava
Vodní hospodářství
Energetika
Spoje
Vyhodnocení záborů ZPF
Veřejně prospěšné stavby
Plán ÚSES
1 : 25 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
4
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI
A. Základní údaje
1.
Hlavní cíle řešení
1.1. Důvod pořízení ÚPD
1.2. Širší územní vztahy
2.
Zhodnocení dříve zpracované ÚPD
3.
Vyhodnocení splnění souborného stanoviska
4.
Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování (§1 odst. 2 zákona)
STR.
7
7
9
10
12
B. Řešení územního plánu
13
1.
Vymezení řešeného území
13
2.
Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území
13
2.1. Základní společensko-ekonomické předpoklady a podmínky
2.2. Přírodní podmínky
2.3. Ochrana kulturně historických hodnot
3.
Návrh urbanistické koncepce
17
4.
Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití
18
5.
Limity využití území včetně stanovených zátopových území
21
5.1. Obecné limity využití území
5.2. Limity využití území z hlediska zátopového nebezpečí
6.
Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území
22
6.1. Plochy pro bydlení, počet obyvatel
6.2. Plochy pro nebytovou funkci
7.
Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady
7.1. Doprava
25
7.2. Veřejné vybavení
7.3. Rekreace a sport
7.4. Vodní hospodářství
7.5. Energetika
7.6. Spoje
7.7. Odpadové hospodářství
8.
Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jejich technické
zajištění
41
9.
Návrh územního systému ekologické stability
42
9.1. Funkční členění zeleně z hlediska krajinotvorného
9.2. ÚSES
10.
Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav
50
10.1. Seznam území a staveb veřejného zájmu
10.2. Seznam veřejně prospěšných staveb
11.
Návrh řešení požadavků civilní ochrany
51
12.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životního prostředí,
na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních
předpisů
53
12.1. Vyhodnocení důsledků na životní prostředí
12.2. Vyhodnocení důsledků na zemědělský půdní fond
12.3. Vyhodnocení důsledků na pozemky určené k plnění funkcí lesa
13.
Návrh lhůt aktualizace
62
14.
Návrh vymezení závazné části
62
5
C. Závazná část ve formě regulativů
63
1.
2.
3.
4.
5.
Vymezení závazné části územního plánu
Regulace funkčního využití
Prostorová regulace
Hlavní architektonické zásady pro novou výstavbu a přestavbu objektů
Zvláštní požadavky na využití území
63
63
68
69
71
6.
7.
8.
Územní systém ekologické stability a ochrana přírody
Vymezení některých pojmů
71
72
72
6
A.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.
Hlavní cíle řešení
1.1. Důvod pořízení ÚPD
Důvod pořízení územního plánu obce Modletice je obsažen v úvodní kapitole zadání
tohoto plánu (schváleno v listopadu 1999), kde se mimo jiné praví:
Zastupitelstvo obce Modletice rozhodlo o pořízení územního plánu obce ve snaze
usměrnit rozvoj svého území na základě schváleného dokumentu, který bude koordinovat
zájmy veřejné (obecní a státní) a soukromé ve využívání území. Hlavní smysl a cíl územního
plánování vymezuje §1 zákona č. 50 o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů - úplné novelizované znění pod č. 109/2001 Sb.:
(1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví
zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující
rozvoj území.
(2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech
přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní
prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.
V současné době obec nemá platnou územně plánovací dokumentaci. Od r. 1998
platí novela stavebního zákona, která mění podmínky pořizování, zpracování a projednávání
územně plánovací dokumentace, což je další důvod pro pořízení nového územního plánu.
Pořizovatelem dokumentace se stává přímo obec, dřívější pořizovatel – okresní úřad – se
stává nadřízeným orgánem pořizovatele, který dohlíží nad formální správností procesu
pořizování a schvalování.
V případě Modletic je absence schválené územně plánovací dokumentace obzvlášť
citelná. Dá se říci, že v důsledku neexistence závazného územního plánu došlo v nedávné
minulosti v území ke značným škodám. Na území obce byla založena a z větší části
realizována nová komerční zóna, jejíž urbanistické a technické charakteristiky nesou znaky
nekoordinovaně rostlé struktury. Chybí zde jasná koncepce, která by na počátku udala
funkční a prostorové regulativy (včetně kompozičních principů), parametry infrastruktury a
dopravního napojení a zásady uplatnění zeleně. Největší škoda pro obec vznikla ze způsobu
investování této zóny, realizované výhradně v režii soukromých investorů. Třebaže provoz
zóny významně zatěžuje i okolní území obce, nepodařilo se doposud tuto zátěž
kompenzovat dostatečným příspěvkem soukromého kapitálu na ochranu a rozvoj veřejných
složek životního prostředí, vybavenosti a infrastruktury. Naopak – realizovaná primární
infrastruktura pro potřeby zóny (včetně hlavních obslužných komunikací) je v soukromém
majetku, což velmi znevýhodňuje postavení obce a dalších investorů v úsilí o další rozvoj.
Podle novely stavebního zákona z r. 1998 je pořizovatelem územního plánu obce
přímo obec Modletice. Nadřízeným orgánem územního plánování, který dohlíží nad formální
a legislativní správností procesu zpracování, projednávání a schvalování je referát
regionálního rozvoje Okresního úřadu Praha – východ.
Na základě souhlasného stanoviska nadřízeného orgánu a po předchozím projednání
schválilo zastupitelstvo obce dne 24. 11. 1999 návrh zadání územního plánu. Koncept
územního plánu byl zpracováván v období 12/1999 až 02/2000. Zahájení projednávání
7
konceptu bylo oznámeno vyhláškou obce Modletice ze dne 14. 2. 2000. Veřejná projednání
konceptu s výkladem zpracovatele se uskutečnila ve dnech 21. a 22. 3. 2000. Projednání
konceptu a sestavování a dohadování souborného stanoviska bylo ukončeno souhlasným
vyjádřením nadřízeného orgánu ze dne 26. 2. 2001 a schválením souborného stanoviska
zastupitelstvem obce Modletice ze dne 28. 2. 2001. Dne 1. 3. 2001 zaslal pořizovatel
zpracovateli územního plánu potřebné doklady a vyzval jej ke zpracování návrhu.
Souborné stanovisko je zcela závazným podkladem pro zpracování návrhu
územního plánu obce. Závazné části územního plánu, které nejsou dotčeny souborným
stanoviskem nebo vydanými a pravomocnými správními rozhodnutími do doby zahájení prací
na návrhu, zůstávají podobě, v jaké byly v konceptu. Vyhodnocení splnění souborného
stanoviska je obsahem kapitoly A.3.
Návrh územního plánu je zpracován v digitální technologii na digitálním vektorovém
podkladu mapy katastru nemovitostí, ve zmenšeném měřítku 1 : 5 000. Digitální forma
umožňuje ve sporných případech (zvětšením určitého detailu) využít měřítka a podrobnosti
katastrální mapy včetně číselné identifikace pozemků.
1.2. Širší územní vztahy
Širší souvislosti jsou předmětem řešení územní dokumentace VÚC (velkého
územního celku = regionu). V r. 1994 byl zpracován koncept územní prognózy VÚC.
Z legislativních důvodů bylo rozhodnuto, že tato dokumentace bude dopracována formou
územního plánu VÚC. Následně bylo dopracováno a projednáno souborné stanovisko k této
dokumentaci. V průběhu r. 1999 byl vypracován tzv. „pracovní návrh“ ÚP VÚC Pražského
regionu. Jeho projednání však bylo v červenci 2000 zastaveno. Pořizovatel se rozhodl tento
materiál upravit a vydat jako koncept územního plánu VÚC. Jeho projednání doposud
(06/2001) nebylo zahájeno, pořizování bylo mezitím v souvislosti se vznikem krajů předáno
z ministerstva pro místní rozvoj na středočeský kraj. Očekává se, že projednání tohoto
konceptu bude probíhat v 2. pol. r. 2001, poté bude zpracován, znovu projednán a schválen
návrh územního plánu.
Do širších souvislostí patří i schválení územního plánu hl. m. Prahy (9. 9. 1999).
Aby se zamezilo nutnosti pořizovat změnu územního plánu obce v okamžiku
schválení ÚP VÚC regionu (tato povinnost v případě rozporu vyplývá ze zákona), je nutné ve
všech fázích zpracování ÚP obce koordinovat řešení se stavem rozpracovanosti ÚP VÚC.
Z konceptu územního plánu VÚC Pražského regionu vyplývá pro obec Modletice potřeba
zapracovat do svého územního plánu trasu silničního okruhu kolem Prahy a územní
souvislosti této trasy. Ochrana této stavby je dále dána vyhlášenou stavební uzávěrou z
12/95 v šířce 120m na každou stranu od uvažované osy této komunikace. Trasa a ochranné
pásmo této komunikace je pro obec Modletice významným limitem rozvoje území, zároveň je
v případě realizace impulsem k dalšímu zhodnocení rozvojového potenciálu území.
Rozpracovaný ÚP VÚC Pražského regionu obsahuje pracovní členění struktury
osídlení do tzv. mikroregionů a subregionů. Centry mikroregionů by měla být města nebo
větší obce s přenesenými pravomocemi státních úřadů (např. sídla stavebních úřadů).
Subregiony jsou menší územní jednotky, zpravidla skupiny obcí, které by měly vytvářet
společné rozvojové programy a zabezpečovat společnými prostředky určité funkce v různých
oblastech komunální správy. Podle tohoto pracovního návrhu je obec Modletice součástí
subregionu Průhonice, který obsahuje obce: Průhonice, Čestlice, Nupaky, Dobřejovice,
Herink, Modletice a Popovičky. Subregion Průhonice spadá do mikroregionu s centrem
v Říčanech.
8
Řešené území obce má vzhledem ke své poloze v příměstském prstenci sídel za
hranicí hlavního města a u křižovatky s nejvýznamnější silniční radiálou z Prahy (dálnice D1)
nesporný potenciál dalšího rozvoje, zejména pro komerční, výrobní a skladové aktivity.
Kromě provozovaných areálů je řada nových aktivit ve stavební realizaci a v přípravě.
Podstatným úkolem územního plánu je zachytit současný stav a podle možnosti ovlivnit ty
akce, kde je to vzhledem ke stavu investiční přípravy ještě možné, pro dosažení
optimalizace budoucího stavu. V přímé souvislosti s řešeným územím je třeba koordinovat
rozvoj v sousedním území města Říčany (k.ú. Jažlovice), a to po obou stranách dálnice D1.
Vlivy této výstavby na zatížení dopravní a technické infrastruktury a životního prostředí totiž
bezprostředně vstupují do řešeného území obce Modletice. Praktickým a aktuálním úkolem
je proto úzká spolupráce na úrovni pořizovatelů a zpracovatelů územně plánovací
dokumentace obou obcí.
Řešené území má evidentně pozitivní potenciál i pro rozvoj bydlení, zejména ve
vztahu k dobré dostupnosti hlavního města a k nabídce pracovních příležitostí v místě.
Řešené území leží cca 17 km severně od centra hlavního města Prahy a cca 8 km od
jeho administrativních hranic.
Bezprostředně nadřazeným centrem je pro Modletice tradičně a přirozeně sousední
město Říčany. Za přirozeně nadřazené centrum Říčanska lze považovat hl. m. Prahu.
Obce v příměstském území Prahy ležící podél dálnice D1 (resp. kolem „vstupů“ na
dálnici) jsou však díky této dopravní vazbě vázány víceméně nezávisle přímo na Prahu.
Dálnice zároveň vytváří spojovací článek k vzájemným subregionálním vazbám těchto obcí
(Průhonice, Čestlice, Nupaky, Dobřejovice), které v důsledku tohoto specifického postavení
mají částečně konkurenční a částečně kooperační vztahy.
Vazby na Prahu i na Říčany jsou realizovány především individuální dopravou,
hromadná (autobusová) doprava ve směru na Prahu je ukončena v terminálu stanice metra
(trasy C) Opatov.
Rozvojový potenciál Modletic je umocněn nejen polohou na nejvýznamnější pražské
(regionální) radiále a nejdůležitější republikové dopravní ose, ale též na „aglomeračním
okruhu“ – silnici II/101 a budoucím silničním okruhu kolem Prahy (v kapacitních, minimálně
čtyřpruhových parametrech), který by se měl stát hlavní trasou pro tranzitní dopravu a
distribuci vnějších vztahů do Prahy.
2.
Zhodnocení dříve zpracované ÚPD
Pro řešené území neexistuje žádná schválená územně plánovací dokumentace obce
(sídelního útvaru). Práce na novém územním plánu probíhají od r. 1999.
Tvorba minulého územního plánu sídelního útvaru (průzkumy a rozbory – 1993,
koncept – 1996) byla ukončena ve fázi projednávání konceptu, bez dosažení všeobecné
dohody.
Značným problémem minulého „pokusu“ o územní plán se stal stávající areál
drůbežárny v obci a jeho nevyhlášené ochranné pásmo. Skutečnost, že základní principy
řešení tohoto problému byly projednány a schváleny již v zadání tohoto nového územního
plánu obce, dává předpoklady dosažení konečného řešení tohoto problému v oblasti
územního plánování a včasného dokončení územního plánu obce.
9
3.
Vyhodnocení splnění souborného stanoviska
SPLNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH BODŮ SOUBORNÉHO STANOVISKA:
Schválené znění souborného stanoviska – viz dokladová část.
bod 3.c)
Splněno ve výkresu č. 2. – Hlavní výkres.
bod 3.d)
Splněno ve výkresu č. 4. – Vodní hospodářství.
bod 3.e)
Splněno ve výkresu č. 5. – Energetika.
bod 3.f)
Splněno ve výkresu č. 9. – Plán ÚSES.
bod 3.g)
Požadavek je bezpředmětný. Cyklistické cesty nebyly ani v konceptu zařazeny do výkresu a
seznamu veřejně prospěšných staveb.
bod 3.h)
Splněno ve výkresu č. 8. – Veřejně prospěšné stavby a v kapitolách B.10.2, a C.7. (Veřejně
prospěšné stavby.
bod 3.i)
Splněno vypuštěním ze seznamu veřejně prospěšných staveb.
bod 3.j)
Splněno, všechny veřejně prospěšné stavby jsou vyznačeny ve výkresu veřejně
prospěšných staveb a (s výjimkou vodovodních přivaděčů) též na hlavním výkresu
v příslušných funkčních kategoriích a jevech. U neliniových staveb jsou v seznamu uvedena
čísla pozemků.
bod 3.k)
Splněno v části C.7.
bod 4.a)
Splněno, celý návrh je zpracován podle varianty č. I. konceptu.
bod 4.b)
Splněno ve výkresu č. 4. – Vodní hospodářství.
bod 4.c)
Bylo respektováno již v konceptu, je i v návrhu.
bod 4.d)
Do zahájení prací na návrhu nebylo stanoveno zátopové území.
bod 4.e)
Odvedení dešťových vod z komerční zóny Modletice II. může být řešeno retencí na vlastních
pozemcích areálů nebo retenčními rybníky na potoce – jsou vyznačeny pouze směrně. Bude
záviset na konkrétním řešení a posudku.
10
bod 4.f)
Zábor ZPF není překročen – viz výkres č. 7. – Vyhodnocení záborů ZPF a kapitola B.12.2.
včetně tabulek.
bod 4.g)
Splněno ve výkresu č. 4. – Vodní hospodářství a v kap. B.7.4.
bod 4.h)
Splněno v kap. B.7.4. a C.5.
bod 4.i)
Splněno ve výkresech č. 2. – Hlavní výkres, č. 5. – Energetika a č. 8 – Veřejně prospěšné
stavby. Trasa byla v rozpracovanosti návrhu konzultována a odsouhlasena s pořizovatelem,
konzultována též s Pražskou plynárenskou a.s.
bod 4.j)
Splněno ve výkresu č. 5. – Energetika.
bod 4.k)
První část požadavku splněna (byla již v konceptu), STL plynovod Doubravice není zařazen
do seznamu VPS, neboť byl mezitím již realizován.
bod 4.l)
body 4. m) – r)
Řešení ÚSES včetně vymezení registrovaných VKP a regulativů využití území dotčených
ÚSES bylo v rozpracovanosti konzultováno s příslušným pověřeným obecním úřadem (zápis
je obsažen v dokladové části) a požadované úpravy jsou obsaženy ve výkresu č. 9. – Plán
ÚSES a v kapitole B.9.
bod 4.s)
Požadavek totožný s bodem 4.a)
bod 4.t)
body 4.u), 4.v)
Splněno ve výkresu č. 2. – Hlavní výkres a č. 3. – Doprava.
bod 4.w)
Splněno ve výkresu č. 2. – Hlavní výkres a č. 4. – Vodní hospodářství.
body 4. x) – bb)
Formální požadavky jsou respektovány.
Návrh územního plánu je vypracován v souladu s vyhláškou č. 135/2001 Sb.
ministerstva pro místní rozvoj o územně plánovacích podkladech a územně plánovací
dokumentaci (platnost od 24. dubna 2001) a jeho obsah odpovídá požadavkům stanoveným
v příloze č. 2 této vyhlášky.
11
4.
Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování (§1
odst. 2 zákona)
(2)
Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech
přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní
prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.
Z hlediska péče o životní prostředí je základním motivem návrhu obnova a posílení
přírodních prvků silně urbanizované a agrarizované krajiny. Jedná se zejména o koridory
kolem potoků – Dobřejovického a Chomutovického. V části toku Dobřejovického potoka
mezi zástavbou Doubravice a Modletic bude mít doprovodná zeleň nejen funkci biokoridoru,
ale též funkci izolační a estetickou, neboť odděluje stávající a navrhovanou obytnou
zástavbu Modletic od navrhované části průmyslové (komerční) zóny. Nefunkční biokoridor
procházející zástavbou Modletic podél Chomutovického potoka byl v územním plánu
nahrazen novým návrhem biokoridoru podél východního okraje zástavby Modletic tak, aby
mohlo dojít k funkčnímu spojení koridorů Chomutovického a Dobřejovického potoka. Uvnitř
zástaby Modletic zůstává Chomutovický potok a jeho doprovodná zeleň jako interakční
prvek.
Vzhledem ke specifické poloze obce na křižovatce významných komunikací při
vstupu do Prahy je nejsilnějším rozvojovým motivem výstavba průmyslových (komerčních)
areálů, soustředěná do několika komerčních zón, které přecházejí též na území sousedního
města Říčany. Je nutné konstatovat, že územní plán (koncept i návrh) přichází v době, kdy
větší část těchto investic je již realizována nebo je ve výstavbě, přičemž absence jednotící
urbanistické a technické koncepce a nedostatečná vazba na rozvoj celého území (např.
dopravní a ostatní infrastrukturu) je zřetelná. Územní plán navrhuje regulovanou dostavbu
těchto zón a především doplnění chybějících prvků dopravní a technické vybavenosti včetně
vazby na rozvoj obytných území obce.
Regulační podmínky a limity využití území jsou nastaveny tak, aby mimo jiné chránily
kulturně historické hodnoty, urbanistický a krajinný ráz území obce. Vymezení zastavitelných
území dává dostatečné možnosti rozvoje bydlení pro současné i budoucí obyvatele ve vazbě
na zaměstnanost v obci i dojížďku za prací. Komplexní kvalitou bydlení se rozumí rovněž
dostupnost a široký sortiment veřejné vybavenosti včetně nabídky možností trávení volného
času a kvalita technické infrastruktury. Do komplexní kvality bydlení patří též úprava všech
veřejných prostor v obci.
12
B.
ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
1.
Vymezení řešeného území
Řešené (administrativní) území obce se skládá z jediného katastrálního území
s názvem Modletice u Dobřejovic, kód k.ú. 627682. Sídelní struktura se skládá z oddělených
částí Modletice a Doubravice.
Výměra řešeného území činí 344 ha.
Obec hraničí s následujícími obcemi a katastrálními územími:
OBEC:
Dobřejovice
Herink
Popovičky
Říčany
Nupaky
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ:
Dobřejovice
Herink
Popovičky
Jažlovice
Kuří u Říčan
Nupaky
Administrativně patří řešené území do okresu Praha – východ. Rovněž všechny
sousední obce patří do tohoto okresu. Místně příslušný stavební úřad je v Říčanech.
Poštovní úřad je v Ŕíčanech.
2.
Základní předpoklady a podmínky vývoje obce
a ochrany hodnot území
2.1. Základní společensko – ekonomické předpoklady a podmínky
Řešené území je součástí převážně zemědělské krajiny za jihovýchodní hranicí
Prahy, která je charakteristická kromě značného stupně zornění a nízkého zastoupení lesů a
drnového fondu též poměrně značnou hustotou menších sídel s problematickou kvalitou
stavebního a bytového fondu a celkové úrovně obytného prostředí.
Základním demografickým údajem je pro obec počet obyvatel. Ten má podle
pravidelného sčítání lidu, domů a bytů za posledních 50 let následující charakteristiku:
1950
1961
1970
1980
3.3.1991
1.1.1999
obec Modletice
161
153
153
236
360
364
okres Praha - východ
87 891
94 280
93 522
96 018
92 510
92 784
Z uvedeného je zřejmé, že v porovnání se stagnací nebo spíše poklesem počtu
obyvatel v okrese Praha – východ jako celku měla obec Modletice relativně velmi progresivní
vývoj. Za dvacetileté období 70. a 80. let se počet obyvatel více než zdvojnásobil. Bylo to
způsobeno výstavbou rozsáhlých zemědělských areálů a související bytovou výstavbou,
převážně v bytových domech. Po společenských a ekonomických změnách v 90. letech si
13
Modletice udržují stabilní počet obyvatel. Projevuje se zde všeobecná desurbanizační
tendence – rozvoj bydlení v příměstských oblastech kolem velkých měst. Proti této tendenci
stojí v Modleticích doposud zanedbaná infrastruktura a nepříliš vysoká hodnota přírodního
prostředí v bezprostředním okolí obytného území. Při zlepšení infrastruktury a zkvalitnění
přírodních prvků zastavěného i nezastavěného území (minimálně v rozměrech plánu ÚSES)
lze očekávat nárůst počtu obyvatel k návrhovému horizontu územního plánu (r. 2015).
Území je vzhledem ke své strategické poloze na dopravních tazích v příměstské
oblasti Prahy vhodné pro lokalizaci skladových základen, logistických areálů a podobných
komerčních zařízení včetně výroby a služeb, kde podmínkou je intenzivní dopravní obsluha
(zejm. nákladní dopravou) po silnici. Atraktivita území pro tyto účely se v Modleticích a jejich
nejbližším okolí (Jažlovice) projevuje jak intenzivní výstavbou areálů „na zelené louce“, tak
snahou o transformaci bývalých zemědělských objektů a usedlostí na skladové a komerční
účely. Pokud objem provozu nenaruší klid pro obytnou funkci vesnice a charakter stavebních
zásahů, lze v určitých proporcích tuto transformaci podporovat, neboť je prostředkem k
zachování historického stavebního fondu. Areály s většími nároky na plochy, novostavby
industriálního charakteru a četnější dopravní obsluhu by měly být důsledně lokalizovány
mimo kontakt se stávající obytnou zástavbou.
Naprosto nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje je úprava a zkapacitnění stávajícího
„vstupu“ na dálnici – křižovatky D1 a silnice II/101 (exit 11).
14
2.2. Přírodní podmínky
Z hlediska regionálně fytogeografického členění leží území ve fytogeografické oblasti
Mezofytikum, fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografickém
okresu Říčanská plošina (KVĚTENA ČSR, Hejný @ Slavík 1988).
Původními rostlinnými společenstvy na řešeném území byly dubohabrové háje a
v okolí pramenišť a potoků luhy a olšiny.
Reliéf terénu je mírně zvlněný s údolíčkem protékajícího Chomutovického potoka a
jeho přítoku Dobřejovického potoka, který na území pramení, a se soustavou několika
rybníků.
Současný stav přírodního prostředí řešeného území vyplývá z vývoje osídlení území
a jeho vlivu na krajinu. Území je nejvíce ovlivněno malovýrobním a posléze velkovýrobním
způsobem zemědělství a v poslední době výstavbou dálnice D1 a průmyslovou zástavbou
v její blízkosti.
Část území byla utvářena působením toku Chomutovického potoka, kolem něhož je
také soustředěna historická zástavba. Bohužel došlo v poslední době k posunu zastavěného
území až do bezprostřední blízkosti potoka, a ten tak přestává plnit funkci přirozeného
biokoridoru.
Taktéž stav některých rybníků by bylo v budoucnu dobré zlepšit. V územním plánu je
navržena rekonstrukce rybníka na Chomutovickém potoce, který po protržení hráze nebyl
dosud obnoven, a ten by se tak stal součástí přirozeného biocentra. Dále jsou navrženy
retenční nádrže na Dobřejovickém potoce.
Na řešeném území jsou zastoupeny různé typy vegetace, hlavně mokřadní podél
potoků a v údolních nivách, dále břehové porosty, na nepatrné části území lesní porost)
charakteru spíše břehového porostu). Doprovodná zeleň komunikací je vesměs ve špatném
stavu. V intravilánu převládají soukromé zahrady s produkční funkcí.
Ostatní plochy, u nichž to terénní poměry dovolují, jsou využívány jako orná půda,
méně jako louky.
Na zájmovém území se nenachází žádné území chráněné podle zákona č. 114/1992
o ochraně přírody a krajiny, ani žádné chráněné stromy.
V katastru řešeného území se vyskytují jak registrované významné krajinné prvky
(VKP), tak VKP ze zákona.
2.3. Ochrana kulturně historických hodnot
V řešeném území obce Modletice se nenacházejí významné kulturní památky,
památkově chráněné objekty, soubory nebo území ani archeologická naleziště.
Znaky kulturní památky vykazuje areál zámku, nacházející se v jižní části
zastavěného území Modletic s vazbou na parkově upravenou zahradu. Zámek je vystavěn
v barokním slohu, je jednopatrový s mansardovou střechou. Dnes je využíván pro výrobní
provozy a sklady a je poškozen nevhodnými přístavbami. Zámek není zapsán ve státním
seznamu nemovitých kulturních památek, přesto vykazuje nesporné znaky kulturní památky.
15
Do budoucna by měl být celý areál pokud možno rehabilitován do původní podoby. Znamená
to, že v zámeckém areálu a jeho blízkosti by neměly být v budoucnu zřizovány stavby, které
by byly svou hmotou, urbanistickým rozložením, tvarem a materiálovým zpracováním
v rozporu s původním stavem zámeckého komplexu.
Při návrhu nové soustředěné obytné zástavby (rodinné domy) bude respektována
historická hodnota středu obce a výšková hladina původní zástavby. Nové průmyslové a
komerční zóny musí být (spolu s návrhem izolační zeleně) navrženy tak, aby opticky nerušily
původní historicky cenné prostředí.
Mimo zástavbu obce je vhodné respektovat historické cesty, tvořící páteř dochované
kulturní krajiny. Nové komunikace je možné navrhovat v osách původních cest.
Z hlediska přírodních podmínek je vzrostlá zeleň soustředěna pouze do nesouvislých
koridorů podél vodotečí a do veřejných a soukromých prostorů uvnitř zástavby. Převážnou
část krajiny tvoří zemědělsky využívané plochy orné půdy. Návrh revitalizace stávajících
ploch zeleně a její rozšíření pro přírodní, estetické, hygienické a rekreační funkce je jedním
z hlavních úkolů územního plánu. Novou výstavbu je nutno uvádět do souladu
s dochovaným krajinným rázem.
16
3.
Návrh urbanistické koncepce
Urbanistická koncepce vyplývá z rozboru současného stavu území včetně širších
vztahů a ze zadání tohoto územního plánu.
Za návrhový horizont stanovilo zadání rok 2015. Zároveň pro toto poměrně dlouhé
období s nejasnou prognózou společensko ekonomického vývoje zadání uložilo vymezit
rozvojové plochy poměrně velkého rozsahu s tím, že v případě optimistické verze tohoto
vývoje je k návrhovému časovému horizontu reálné jejich naplnění. Předpoklad výrazného
nárůstu počtu obyvatel a především dalšího rozvoje podnikatelských aktivit v území vyplývá
z výjimečné polohy na významných dopravních osách. Impuls dalšího rozvoje je do značné
míry vázán na realizaci silničního okruhu kolem Prahy v tomto segmentu. V úseku
Modletice (D1) – Jesenice (D3) je silniční okruh v rámci územního plánu Pražského regionu
zařazen až do výhledového období po r. 2015, s výjimkou propojení mezi D1 a II/101 u
Dobřejovic v polovičním profilu, které slouží pro plynulé pokračování „návrhové“ části SO od
Běchovic na silnici II/101. Ta může dočasně suplovat funkci SO při jeho nižším zatížení
v tomto segmentu s úpravami, zejm. připravovaným jižním obchvatem Jesenice. Úsek
silničního okruhu Modletice (D1) – Běchovice (I/12) je v regionálním územním plánu zařazen
do návrhového horizontu (r. 2015), avšak v nedávno schváleném územním plánu hl. m.
Prahy je zařazen jako výhledový, tedy po r. 2010. Pokud se však silniční okruh podaří
úspěšně prosadit schválením dokumentace VÚC Pražského regionu, bude tento záměr
závazný i pro územní plány obcí, včetně územního plánu hl. m. Prahy. Neudržitelná dopravní
situace hlavního města a skutečnost, že trasa okruhu je v daném segmentu již několik let
chráněna stavební uzávěrou mohou časový horizont realizace okruhu přiblížit. Investor
dálnic (ŘSD), kterému příprava okruhu náleží, již pořídil dokumentaci vyhodnocení vlivů
stavby na životní prostředí (EIA), tato dokumentace se v současné době projednává.
Dalšími předpoklady naplnění územního plánu v parametrech jeho zadání je zlepšení
infrastruktury a zkvalitnění přírodních prvků zastavěného i nezastavěného území (minimálně
v rozměrech plánu ÚSES). Tyto podmínky by měly být naplňovány s pomocí investorů,
vstupujících v současné době do území. Územní plán je přitom legislativní podmínkou a
územně technickým koordinátorem jejich vstupu.
Návrh ÚP vymezuje nové plochy pro bydlení v rozsahu cca 10 ha, převážně na
severovýchodním okraji současné obytné zástavby Modletic - pro umístění cca 110 bytů.
Převažující formou nové zástavby budou izolované rodinné domy, lze připustit i soustředěné
formy (řadové, atriové). Další formou budou střešní nástavby stávajících bytových domů
(celkem 20 bytů). Tomu odpovídá celkový nárůst počtu obyvatel v obci k návrhovému
horizontu na cca 700 - 750 obyvatel. Pokud budou tyto plochy (alespoň z větší části)
vyčerpány, je možné (formou změny ÚP) využít další směrně vymezené výhledové plochy
pro bydlení na východním okraji zastavitelného území Modletic o celkové velikosti cca 5,8
ha. Tím by výhledově mohl počet obyvatel obce dosáhnout až 1100 obyvatel. Tento počet
byl obsažen v původním zadání územního plánu a byl dosahován též v jedné variantě
konceptu. Na základě stanoviska ochrany ZPF však byla velikost zastavitelných ploch
v návrhu snížena (viz souborné stanovisko, které je současně změnou zadání). Výhledové
plochy pro bydlení mohou do budoucna umožnit dosažení původně uvažovaného počtu
obyvatel, na který je již dimenzována realizovaná ČOV a bude k němu vztahována kapacita
další infrastruktury a občanské vybavenosti.
Rozsah ploch pro průmyslové a komerční účely zůstává prakticky v nezměněném
vymezení jako v konceptu ÚP. Změna je pouze v tom, že na určitých částech konceptem
navrhovaných ploch je již vydáno územní rozhodnutí, resp. již probíhá výstavba, a proto jsou
tyto plochy vyznačeny již jako zastavěné.
17
Vzhledem k vazbě na rozvojové zóny podél dálnice D1, které se nacházejí jak na
území Modletic, tak na území města Říčany (k.ú. Jažlovice) je prioritní spolupráce se
zastupitelskými a správními orgány tohoto města.
Konkrétní řešení urbanistického návrhu je popsáno v následující kapitole.
4.
Návrh členění území obce na funkční plochy
a podmínky jejich využití
Zástavba obce se skládá ze dvou historicky vzniklých obytných sídel – Modletice a
Doubravice. Převažující ekonomická aktivita obyvatelstva byla až do nedávné minulosti
zemědělská (rostlinná i živočišná výroba). Část Doubravice je vzdálena cca 800m od
východního okraje zástavby Modletic a žije zde kolem 25 obyvatel. Do výhledu je možné
očekávat propojení zástavby obou částí obce, a proto je nezbytné řešit z tohoto aspektu
společnou infrastrukturu.
Za nové části obce lze považovat komerční zóny zejm. skladových a obchodních
areálů, které jsou postupně realizovány odděleně od obytné zástavby ve vazbě na křižovatku
dálnice D1 a silnice II/101. S dalším rozvojem těchto zón by mělo dojít k dobudování,
zkapacitnění či rekonstrukci technické a dopravní infrastruktury celého řešeného území
obce. Zároveň by měly být důsledky této výstavby na přírodní funkci a vzhled krajiny
kompenzovány výstavbou doposud nefunkčních prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů) a
výsadbou izolační zeleně mezi obytnou a komerční zástavbou obce. Důležitou
mikroklimatickou, estetickou a vodohospodářskou funkci mohou plnit vodní plochy (vyčištění
stávajícího rybníku na návsi p. č. 59, obnova původního rybníku na p.č. 119 a směrná
varianta zřízení retenčních nádrží na Dobřejovickém potoce).
Koncepce územního plánu pro návrhové období zachovává stávající základní
urbanistické členění. Rozvoj obytné funkce je orientován zejména na dostavbu proluk a
okrajových enkláv v části Modletice. Stávající zástavba by neměla být zahušťována, i pro ni
jsou závazné prostorové regulativy (maximální podíl zastavění pozemku, maximální výška
objektů nad terénem) – viz kapitola 5.2. V celém řešeném území není navržena nová obytná
zástavba formou bytových domů. Na stávajících bytových domech by neměly být realizovány
nástavby, které by zvyšovaly úroveň hlavní římsy a hřebene střechy (pouze eventuelní půdní
vestavby).
Největší rozvoj bydlení je orientován na severovýchodní okraj zástavby Modletic
směrem k Dobřejovickému potoku - lokalita U Chválova. Okolí potoka je navrženo
k úpravám pro přírodní a rekreační funkce. V samotné obytné zóně je navrženo nezávazné
uliční členění s tím že konkrétní řešení bude předmětem podrobnější dokumentace. Forma
zástavby budou převážně izolované rodinné domy. V souběhu s návrhem územního plánu si
obec nechala zpracovat pro tuto lokalitu zastavovací (urbanistickou) studii, zohledňující do
značné míry též dostupnost jednotlivých pozemků pro výkup na veřejné komunikace a zájem
jednotlivých vlastníků o výstavbu či prodej. Vzhledem k tomu, že řešení se vymezením ploch
i veřejně prospěšných staveb odchýlilo od územního plánu, který byl již ve stadiu zpracování
návrhu podle schváleného souborného stanoviska, pořizovatel se rozhodl s ohledem na další
priority dokončit územní plán nezávisle na této studii a její řešení, které je pro obec
přijatelnější, použít jako podklad při pořízení následné změny územního plánu.
Obytná zástavba na severním okraji současně zastavěného území obce dosahuje
(stavební parcelou nového rodinného domu u silnice na Dobřejovice) až k okraji řešeného
18
území. Původní návrh generelu ÚSES počítal s vedením biokoridoru v tomto úseku na území
obce Modletice, což v současné době není možné. Dobřejovický potok byl v této části
přeložen severním směrem, takže se nachází již na hranicích obou obcí. Tato skutečnost
komplikuje návrh průchodu lokálního biokoridoru a zabezpečení jeho dostatečných
parametrů. Úkolem orgánů státní správy i obecních samospráv je dohoda o zapracování
trasy lokálního biokoridoru v koordinaci řešení území Modletic a Dobřejovic.
Průběh administrativní hranice obcí Modletice a Dobřejovice vytváří značně nevhodné
průniky území jedné obce do území obce druhé. Tato skutečnost vyvolává obtíže zejm. při
územní koordinaci dopravních a infrastrukturních staveb a systémů (plánů) ekologické
stability. Proto by měl být zahájen proces změny katastrálních a administrativních hranic
formou výměny území v adekvátní hodnotě, popř. s využitím jiných kompenzací. Územní
plán obce Modletice by mohl být podkladem k jednání, popř. navrhovatelem konkrétních
řešení, pokud se u obou obcí najde dostatečná vůle k nalezení oboustranně přijatelného
kompromisu.
Středem stávající zástavby Modletic protéká Chomutovický potok, jehož okolí by
nemělo být dále zastavováno, třebaže trasa biokoridoru je v tomto návrhu přeložena podél
jihovýchodního okraje zastavitelného území. Veřejná zeleň podél Chomutovického potoka a
rybníka na návsi by měla být parkově upravena. Pozemek nad stávající ČOV (parc. č. 80)
bude využit jako dětské a sportovní hřiště. Je navržena obnova rybníka na parc. č. 119.
Jihovýchodní část Modletic (za zámkem) má převažující funkci menších areálů
průmyslové výroby a skladů (areály bývalého JZD). Okraj stávající zástavby je doplněn
novými plochami, též vzhledem k zájmu vlastníků, vyjádřeném v připomínkách k zadání, a
potenciálních investorů.
Na jižním okraji je rezervována plocha pro obecní vodojem a technologická zařízení
pro zásobování obce pitnou vodou.
Na jihovýchodním okraji zástavby je situován stávající areál drůbežárny, jehož provoz
je z hlediska vlivů na okolní obytné území problematický. Areál nemá stanovené pásmo
hygienické ochrany a jeho návrh nemůže být pro územní plán obce limitem – proto není
v územním plánu zakresleno. Spor o zákres nevyhlášeného pásma hygienické ochrany mezi
obcí a okresním hygienikem byl takto dohodnut v rámci projednávání konceptu a
souborného stanoviska na úrovni nadřízených orgánů (viz dokladová část). Samotný areál
drůbežárny má funkci „smíšeného území živočišné a ostatní výroby nebo skladů“ s regulativy
popsanými v příslušné kapitole.
Osada Doubravice má převážně charakter smíšené obytné zástavby, která bude
zachována ve stávajícím rozsahu. Od komerční zástavby bude oddělena souvislým pásem
zeleně. Pro dopravní zklidnění smíšené obytné zástavby bude mít zásadní význam úprava
křižovatky dálnice D1 se silnicí II/101 včetně nového připojení páteřní komunikace komerční
zóny Jažlovice I. a přeložky stávající silnice III. třídy západním obchvatem Doubravice do
křižovatky u areálu Strom Telecom.
Komerční zóny jsou v podstatě samostatnými urbanistickými strukturami bez
založené vazby na osídlení. Impulsem k jejich rozvoji je poloha poblíž dálniční křižovatky D1
– exit 11 s vazbou na prostor Říčany – Jesenice. Zóna Modletice I. se nachází severně od
silnice II/101 v trojúhelníku, tvořeném touto silnicí, dálnicí D1 a budoucí trasou silničního
okruhu kolem Prahy, která je chráněna vyhlášenou stavební uzávěrou 120m na obě strany
od osy této plánované komunikace. Zóna je dopravně připojena na silnici II/101 pomocí tří
křižovatek tvaru „T“ v intervalu cca 500m od rampy dálniční křižovatky. Záměrem obce
Modletice je využití alespoň dvou těchto křižovatek pro napojení navrhované komerční zóny
jižně od silnice II/101. Zóna je pracovně nazývána Modletice II. a leží mezi silnicí II/101 a
19
zeleným koridorem Dobřejovického potoka. Na jejím rozhraní se zeleným koridorem je
směrně navržena obslužná komunikace, propojující hlavní silniční vstupy. V případě, že zóna
bude využita pro velké areály, napojitelné pouze na nově navrženou komunikaci z Modletic
na silnici II/101, bude paralelní obslužná komunikace zbytečná.
V návaznosti na zónu Modletice II. je jižně od silnice II/101 navržena lokalita pro
komerční zástavbu Doubravice – sever, která v podstatě vyplňuje jinak obtížně zemědělsky
využitelné území mezi silnicí a osadou Doubravice. Vůči smíšené obytné zástavbě
Doubravice je ponechán izolační pás veřejně přístupné zeleně. Do této zóny patří stávající
areál podniku Strom Telecom.
Do modletického území patří dále část zastavěného a zastavitelného území zóny
Jažlovice I., což je území po obou stranách tzv. Zděbradské silnice (Doubravice – Jažlovice).
Převážná část této zóny leží v administrativním území Říčan (k.ú. Jažlovice). Osu a základní
kompoziční orientaci vytváří zmíněná silnice, která vede paralelně s dálnicí D1. Hlavním
problémem zůstává velmi nevhodné napojení této zóny na silnici II/101 a dálnici D1
prostřednictvím komunikací a křižovatek provizorního charakteru bez potřebné kapacity a
s řadou dopravních závad. Návrh územního plánu navrhuje zásadní a principielní úpravu
tohoto křižovatkového uzlu, která vychází z dříve zpracované a projednané studie (ILF
07/99). a následné dokumentace pro územní rozhodnutí (City Plan, s.r.o.). Podle této
dokumentace je vydáno územní rozhodnutí č.j. 3670/01/La-328 ze dne 21. 6. 2001.
20
5. Limity využití území včetně stanovených zátopových
území
5.1. Obecné limity využití území
Limity využití území vyplývají z omezujících faktorů přírodních a technických prvků
v území. Další limity jsou vyjádřeny v závazných regulativech, která vymezují pravidla pro
umísťování staveb při konkrétním územním a stavebním řízení na konkrétních pozemcích.
Tato pravidla se týkají funkčního využití (rozhodnutí o přípustnosti určitého druhu stavby
vzhledem k jejímu účelu a vlivům na okolí) a prostorové regulace, která z hlediska ochrany
estetických (prostorově – kompozičních), kulturních a ekologických hodnot stanovuje
pravidla pro prostorové utváření staveb a souborů. Závazné regulativy funkční a prostorové
regulace jsou obsaženy v oddíle C. textové části územního plánu obce – ZÁVAZNÁ ČÁST
VE FORMĚ REGULATIVŮ.
Omezujícími prvky přírodního charakteru jsou plochy přírodní zeleně, zejména prvky
územního systému ekologické stability, dále vodní toky a plochy včetně ochranných pásem
vodotečí, plochy zamokřené a plochy chráněné podle zákona o ochraně zemědělského
půdního fondu.
Omezujícími prvky technického charakteru jsou všechna vyznačená ochranná a
bezpečnostní pásma stávajících i navrhovaných staveb dopravní a ostatní technické
infrastruktury. Stavební činnost v těchto ochranných pásmech podléhá vyjádření správce
chráněné infrastrukturní stavby a je většinou upravena oborovými předpisy.
5.2. Limity využití území z hlediska zátopového nebezpečí
V obci nebyla stanovena zátopová čára Q100. Její určení není úkolem územního
plánu. Je však možné konstatovat, že po odstranění nedostatků zjištěných studií Ing.
Chudého viz. kap. 7.4.3, 7.4.5 a provedení údržby vodoteče severně od části obce Modletice
je možné nově navržené plochy pro obytnou a další zástavbu považovat vhledem
k výškovým poměrům za bezpečné.
21
6.
Přehled a charakteristika vybraných ploch
zastavitelného území
6.1. Plochy pro bydlení, počet obyvatel
Původní požadavek zadání na 20 ha ploch a 220 bytů v RD, ověřovaný ve var. II. konceptu,
byl vzhledem ke stanoviskům orgánů životního prostředí souborným stanoviskem redukován
tak, že pro návrh byla vybrána varianta I. konceptu s menším návrhem ploch pro bydlení.
Celková demografická prognóza a bilance rozvojových ploch pro bydlení je
následující:
SOUČASNÝ STAV (1999):
počet obyvatel
364
NÁVRH 2015:
stávající zástavba
počet obyvatel
340
(v důsledku snížení obložnosti stávajících bytů o cca 7%, regionální prognóza udává
průměr 10%)
nová zástavba
Pro novou zástavbu je uvažována návrhová obložnost 2,63 obyv./byt.
lokalizace
Severovýchodní
zóna
Proluky
Modletice
Nástavby na byt.
domech
Celkem
Výměra (ha)
7,79
1,98
Průměrná vel.
pozemku (m2)
800
1000
9,77
Počet bytů
Počet obyvatel
97
255
20
53
20
53
137
361
Počet obyvatel celkem (stávající a nová zástavba) k návrhovému horizontu (r. 2015)
je prognózován na 340 + 361 = 701 obyvatel (s mírnou převahou obyvatel v nově
navrhované zástavbě). Při hustších formách nové zástavby (řadové, apod.) v lokalitě
severovýchodní zóny je možné počet bytů a obyvatel přiměřeně zvýšit:
22
lokalizace
Severovýchodní
zóna
Proluky
Modletice
Nástavby na byt.
domech
Celkem
Výměra (ha)
3,90
3,89
1,98
Průměrná vel.
pozemku (m2)
800
600
1000
9,77
Počet bytů
Počet obyvatel
49
65
20
129
171
53
20
53
137
406
V tomto případě je celkový počet obyvatel k návrhovému horizontu cca 750.
Pro další rozvoj obytné funkce a dosažení vyššího počtu obyvatel (až na původně
uvažovaných cca 1100) bude možné využít výhledové rezervy směrně vyznačené v hlavním
výkresu na východním okraji obytné zástavby Modletic směrem k osadě Doubravice.
23
6.2. Plochy pro nebytovou funkci
Návrh územního plánu vychází z ploch navržených konceptem. K jejich vymezení
nepožaduje souborné stanovisko žádné změny. K počátku prací na návrhu však bylo na
některé plochy (zejm. v západní části zóny Modletice I. a v zóně Jažlovice) vydáno územní
rozhodnutí, a proto jsou v návrhu zobrazeny již jako stávající. Do navrhovaných ploch tedy
již nejsou započítány a celková návrhová rozloha se tak snižuje z 47,1 ha v konceptu na
33,56 ha v návrhu.
rozloha
1. Modletice I. (doplnění)
1,82+1,35+0,94+0,45+2,61+4,91 = 12,08 ha
2. Modletice II. (jižně od silnice II/101)
6,31+9,39 = 15,70 ha
3. Doubravice – sever
1,57+1,34 = 2,91 ha
4. Proluky a okraje zástavby Modletic
0,73+1,27+0,53+0,34 = 2,87 ha
CELKEM:
33,56 ha
Rozvoj komerčních a průmyslových aktivit v poslední době byl v řešeném území
nejvýraznějším a zcela zásadním činitelem územního rozvoje.
Relativně velká rozloha ploch, navrhovaných územním plánem pro rozvoj nebytových
funkcí, je zdůvodněna mimo jiné poměrně dlouhodobým horizontem návrhového období (do
r. 2015). Vzhledem k tempu dosavadního vývoje po r. 1989 a trvajícímu zájmu investorů o
řešené území lze předpokládat, že naplnění výše uvedených ploch k návrhovému horizontu
– roku 2015 - je reálné. Zcela mimořádná poloha řešeného území obce Modletice v rámci
Pražského regionu, daná dopravními vazbami (vedle stejně atraktivního území města
Říčan), láká zejména podnikatele v oboru logistiky a velké firmy pro zřizování distribučních
velkoskladů nebo servisních a obchodních středisek.
24
7.
Návrh koncepce dopravy, občanského a technického
vybavení a nakládání s odpady
7.1. Doprava
7.1.1. Širší dopravní vztahy
Řešené území obce Modletice leží ve velmi atraktivní poloze z hlediska nadřazených
tahů silniční dopravy. Územím prochází dálnice D1 v rozšířeném šestipruhovém uspořádání,
která se zde kříží v mimoúrovňové křižovatce (exit 11) se silnicí II/101 – tzv. „aglomeračním
okruhem“. Dále územím prochází budoucí trasa tzv. „silničního okruhu kolem Prahy“, což je
v daném segmentu rychlostní směrově rozdělená čtyřpruhová komunikace, která se s dálnicí
D1 kříží ve velké dálniční křižovatce. Rovněž křížení „silničního okruhu“ (dále SO) se silnicí
II/101 je ve shodě s regionální územně plánovací dokumentací řešeno včetně propojení
mimoúrovňovou křižovatkou (mezi Modleticemi a Dobřejovicemi).
Území Modletic je v podstatě těžištěm budoucí soustavy tří důležitých křižovatek na
třech komunikacích evropského a regionálního významu. Dopravní řešení návrhu ÚP přebírá
a rozpracovává poslední aktuální podklady k této problematice (technická studie a
dokumentace EIA pro trasu SO, stavba 512, A.D.O. – Ing. Lebeda pro investora - ŘSD ČR
z r. 2000).
Úsek silničního okruhu (stavba 512) Modletice (D1) – Jesenice (D3) je v rámci
konceptu územního plánu Pražského regionu zařazen až do výhledového období (po r.
2015), neboť jeho nižší zatížení v tomto segmentu může suplovat stávající silnice II/101 (s
úpravami, zejm. připravovaným jižním obchvatem Jesenice) a úpravou křižovatky na D1) a
tzv. „vestecká spojka“, zařazená do návrhového období výstavby. Koncept ÚP VÚC však
počítá s tím, že na území obce Modletice mezi D1 a II/101 bude vybudován SO již
v návrhovém období v polovičním profilu tak, aby vazba SO na suplující úsek silnice II/101
byla co nejplynulejší. Úsek silničního okruhu Modletice (D1) – Běchovice (I/12) je
v regionálním územním plánu zařazen do návrhového horizontu (r. 2015), avšak v územním
plánu hl. m. Prahy (schválen v r. 1999) je zařazen jako výhledový, tedy po r. 2010. Pokud se
však silniční okruh podaří úspěšně prosadit schválením dokumentace VÚC Pražského
regionu, bude tento záměr závazný i pro územní plány obcí, včetně územního plánu hl. m.
Prahy. Neudržitelná dopravní situace hlavního města a skutečnost, že trasa okruhu je
v daném segmentu již několik let chráněna stavební uzávěrou mohou časový horizont
realizace okruhu přiblížit.
Dalším podkladem, který vznikal na podkladech rozpracovaného územního plánu je
úprava křižovatky D1 x II/101 (exit 11) v souvislosti s novým napojením komerční zóny
Jažlovice (DÚR, City Plan), včetně nového napojení silnice III/00318 západně od Doubravice
na silnici II/101 (křižovatka u areálu Strom Telecom).
Pokud se nepodaří v návrhovém období realizovat východní segment silničního
okruhu (D1 – Běchovice), bude nárůst dopravní zátěže z lokálních i tranzitních vztahů
v plném rozsahu přebírat stávající křižovatka D1 x II/101 (exit 11). Absence SO v uvedeném
úseku m.j. znamená, že nadále zůstane kritická dopravní situace na průtahu silnice I/2
(„kutnohorská“) Uhříněvsí. Nárůst dopravního zatížení na této silnici (která zůstane zřejmě
poslední významnou radiálou s nevyhovujícími průtahy sídly) bude mít jedinou možnost
převedení pomocí spojky silnice II/101 z Říčan na dálnici D1 (exit 11). Nepříznivé důsledky
tohoto stavu na zatížení uvedených úseků silnic a křižovatek je možné vyčíslit pomocí
25
modelu dopravního zatížení, zpracovaném (včetně regionálního okolí) pro návrh ÚP hl. m.
Prahy.
Nadřazené tahy nebo zařízení jiných dopravních subsystémů se řešeného území
obce Modletice netýkají.
7.1.2. Silniční doprava
Kromě výše uvedených nadřazených komunikací (D1, SO, II/101) procházejí
řešeným územím silnice III. třídy:
00311
Modletice – Dobřejovice
00317
Modletice – Herink
00318
Modletice – Doubravice – II/101
00320
Modletice - Popovičky
00325
Doubravice – Jažlovice („zděbradská silnice“)
Stav prakticky všech těchto silnic je nevyhovující jak v extravilánových úsecích, tak
zejména v průtazích zastavěnými částmi Modletic a Doubravice.
Na síti silnic III. třídy návrh ÚP obce Modletice navrhuje následující úpravy:
•
•
Nové napojení silnice 00325 na silnici II/101 vstřícně proti vyústění rampy
mimoúrovňové křižovatky D1 x II/101 (exit 11) do navrženého kruhového objezdu.
Současné vyústění této silnice se silnicí 00318 (od Doubravice) do nevyhovující
křižovatky na silnici II/101 se zruší, resp. bude ponecháno jen pro pěší a cyklistickou
dopravu. Tato úprava by měla být realizována v 1. etapě úprav dálniční křižovatky
v souvislosti s probíhající výstavbou komerční zóny Jažlovice I. a Modletice I. a
s přípravou další výstavby (Jažlovice II.). Osada Doubravice by měla být napojena na
silnici II/101 pomocí krátké přeložky silnice 00318 do křižovatky u areálu Strom –
Telecom. Tím bude zcela vyloučena průjezdná doprava z nevyhovující komunikace v
této osadě.
Silnice 00320 bude ve směru od Popoviček přeložena (s využitím koridoru historické
cesty) směrem k Doubravici a napojena pomocí výše uvedené přeložky silnice 00318
do nové křižovatky se silnicí II/101 mimo kontakt s obytnou zástavbou. Stávající úsek
této silnice u Modletic (do křižovatky u drůbežárny) bude zachován jako místní a
účelová veřejná komunikace. Úprava silnice 00320 s novým vyústěním na silnici
II/101 (u areálu Strom – Telecom) je součástí širšího záměru, převzatého z konceptu
regionálního územního plánu. Podle tohoto návrhu bude pomocí místních přeložek
silnic III. třídy upravena trasa mezi Kamenicí, Petříkovem, Nebřenicemi,
Chomutovicemi a Modleticemi pro odlehčení radiály silnice II/603 („stará benešovská
silnice“) – převedením na dálnici D1 na exitu 11. Tato úprava je navržena vzhledem
ke značnému rozvoji obytné zástavby v okolí silnice II/603 a nemožnosti jejího
zkapacitňování.
7.1.3. Komunikační síť a dopravní vybavenost
Řešení stavu místní komunikační sítě je závislé na včasném dobudování technické
infrastruktury v současně zastavěném území obce. V souvislosti s návrhem velkých
rozvojových ploch pro bydlení (severovýchodní zóna, event. zóna Doubravice – jih) je
navrženo uliční členění s kostrou obslužných komunikací.
26
Do nově koncipované obytné zástavby na severovýchodním okraji Modletic je
navrženo nové silniční připojení ze silnice II/101 (křižovatka u areálu KAUFLAND).
V přechodu přes koridor Dobřejovického potoka může komunikace tvořit hráz budoucí
retenční nádrže (rybníka).
Vzhledem k charakteru zástavby je parkování a garážování vozidel realizováno na
soukromých pozemcích obytné zástavby, popř. uvnitř areálů výroby a skladů. Pro nové
koncipované zóny či areály vybavenosti jsou navrženy nové odstavné a parkovací plochy,
vně či uvnitř areálů, tj. dle jejich charakteru.
V následujících stupních územně plánovací a projektové dokumentace budou nové
komunikace řešeny dostatečně kapacitně, s případnou možností parkování a bezpečným
převedením pěších tahů (min. jednostranné chodníky).
7.1.4. Hromadná doprava osob
Jediným prostředkem hromadné dopravy osob zůstanou i do budoucna autobusy.
Hlavním cílem autobusové dopravy s přímým spojením bude Praha (terminál Opatov – metro
trasa C) a město Říčany s vazbou na železniční dopravu. Další autobusová spojení budou
ve směru na Jesenici a Kamenici.
Trasy a zastávky autobusů jsou navrženy tak, aby izochronou pěší dostupnosti
pokrývaly prakticky celé obytné území v návrhovém horizontu
7.1.5. Pěší a cyklistická doprava
Pěší a cyklistická doprava bude mít pouze doplňkový a převážně rekreační charakter.
V případě realizace přestupního terminálu ve Světicích může být cyklistická doprava
využívána pro každodenní cesty za prací a vybaveností (systém „Bike and Ride“).
Rekreační cyklistická a pěší doprava má v extravilánovém území k dispozici poměrně hustou
síť cest a silnic III. třídy. Místní vztahy mezi osadou Doubravice a Modleticemi mohou rovněž
z velké části fungovat pomocí pěší a cyklistické dopravy. Za předpokladu realizace přeložky
silnice III/00320 bude dnešní silnice mezi oběma částmi obce zklidněna natolik, že pěší a
cyklistický provoz na ní nebude působit větší obtíže. Ke zklidnění místních komunikací
přispěje též nový silniční vstup do Modletic z křižovatky na silnici II/101 (u areálu
KAUFLAND).
Místní komunikace budou po dobudování technické vybavenosti a v závislosti na
podmínkách příčného profilu vybaveny minimálně jednostrannými chodníky. V ulicích
obytného charakteru bude podle potřeby uplatněno uspořádání bez rozlišení vozovky
s preferencí pěšího pohybu (obytné ulice).
7.1.6. Ostatní druhy dopravy
Ostatní subsystémy dopravy – tj. železniční, vodní a letecká – se v řešeném území
nevyskytují. Nejbližší železniční zastávka je ve Světicích, avšak z hlediska vazeb hromadné
dopravy má pro obec větší význam železniční stanice v Říčanech.
Významnou pozitivní změnou by byla uvažovaná realizace silničního propojení mezi
Světicemi a Voděrádkami (II/101) a nového terminálu pro systém „Park and Ride“ mezi
Světicemi a Říčany. Vzdálenost k tomuto terminálu by byla z těžiště obytné zástavby
v Modleticích po silnici cca 5km. Pokud by současně byly naplněny kvalitativní podmínky
27
příměstské a městské železniční dopravy, znamenalo by to výrazné přesměrování hlavních
vztahů individuální (kombinované) i hromadné dopravy ve směru do Prahy.
28
7.2. Veřejné vybavení
Veřejným vybavením se rozumí plochy a zařízení komunální a sociální vybavenosti,
zdravotnictví a školství, obchodu a služeb komerčního charakteru k obecnému užitku
obyvatel a dále veřejně přístupná zařízení sportovní a rekreační vybavenosti a komerční i
nekomerční zařízení dopravní vybavenosti.
Do oblasti komunální patří zejména zařízení školská, zdravotnická, sociální služby,
státní a obecní administrativa, pošta, policie, hasiči apod. Lokalizace a provoz komunální
vybavenosti jsou řízeny státními a obecními orgány, podle stavebního zákona mohou být
považovány za veřejně prospěšné stavby se všemi právními důsledky. Komerční vybavenost
jsou všechna ostatní zařízení, (zejména obchody a nevýrobní služby) provozovaná výhradně
na komerčním principu. Komerční vybavenost je převážně privátní a její lokalizace je
otázkou volného trhu, tedy převážně individuálního podnikání. Zatímco lokalizace komunální
vybavenosti je územním plánem řešena přímo vymezením ploch pro dané druhy
vybavenosti, umístění komerční vybavenosti je zpravidla regulováno negativním způsobem,
tedy výčtem činností, které v dané (např. obytné) zóně nesmějí být umísťovány.
administrativa
Základní správní (administrativní) vybaveností v obci je obecní úřad, umístěný
ve společném objektu prodejny potravin a administrativy ZD Modletice. Tento stav je
vzhledem k rozvojovým ambicím obce nevyhovující a je řešen formou nástavby tohoto
objektu. Místně příslušná pošta je v Říčanech a nepočítá se s jejím zřízením v Modleticích.
Příslušný stavební úřad je rovněž v Říčanech.
Ostatní typy administrativní vybavenosti (např. peněžní ústavy) budou pro Modletice
i v budoucnu zajišťovány převážně v sousedních Říčanech.
kultura
V obci chybí víceúčelový sál pro pořádání kulturních, společenských nebo
sportovních akcí. V menší míře pro společenské účely a jednání funguje sál v restauraci.
Obec nemá v návrhovém horizontu územního plánu ambice na stavbu nového
víceúčelového zařízení z komunálního rozpočtu. Předpokládá se, že základní potřeby
veřejného a politického života uspokojí rozšířená budova obecního úřadu. Větší
shromažďovací prostor by mohl být vytvořen při eventuelní adaptaci zámku za předpokladu
vymístění některých současných výrobních a skladovacích provozů.
Kulturní a společenské potřeby obyvatel obce bude i nadále pokrývat vybavenost
města Říčan a dojížďka do Prahy.
Nejbližší kostel je v Popovičkách (kostel sv. Bartoloměje), zde je rovněž nejbližší
hřbitov. V obci se neuvažuje se zřízením kostela ani modlitebny. V osadě Doubravice se
nachází kaplička – prozatím bez památkové ochrany.
školství
V obci funguje pouze mateřská škola. Snahou obce je získat prostředky a
demografický potenciál pro zřízení prvního stupně základní školy. Redukcí návrhové velikosti
(počtu obyvatel) z 900 – 1100 na cca 700 se požadavek zásadního rozšíření kapacity
zařízení pro předškolní výchovu a základní školství přesouvá až do výhledového období
V minimálním rozsahu (2-3 třídy malotřídky, t.j. cca 60 dětí) by měla škola mít demografický
potenciál spádového území cca 900 obyvatel. Vzhledem k vysokému podílu vyjížďky za prací
a „konkurenci“ blízké městské vybavenosti je naplnění minimální školy podmíněno realizací
29
obytné zástavby v celém zadaném rozsahu. Pro její umístění by mohl vhodně fungovat
rekonstruovaný objekt dnešní mateřské školy s nástavbou. Pro související sportovní aktivity
je vyhovující okolní venkovní pozemek, který však je v soukromém vlastnictví.
Vyšší stupeň základního a střední školství je spádován především do sousedních
Říčan, vysoké a část středního školství pak do Prahy.
zdravotnictví
Obec nemá vlastní zdravotnické zařízení, všechny běžné zdravotnické služby včetně
nemocnice jsou poskytovány v sousedních Říčanech nebo v Praze.
Vzhledem k očekávanému rozvoji bydlení a zvyšování počtu obyvatel by se měla
obec podílet na zřízení alespoň jedné stálé ordinace praktického lékaře (např. v souvislosti s
nástavbou administrativního objektu obce nebo při adaptaci zámku).
obchod a služby
Vybavenost obce veřejným obchodem a službami má pouze drobný a doplňkový
charakter vzhledem k dostatečné nabídce sousedních Říčan, Průhonic - Čestlic a
dostupnosti Prahy. Komerční zóna Modletice I. obsahuje některé velkokapacitní obchodní
areály, které však s vybaveností obce přímo nesouvisejí. Ve stávající zástavbě funguje
prodejna potravin, restaurace s možností ubytování, výrobna uzenin, kadeřnictví a několik
obchodních firem s distribučními sklady a drobnými provozy. V areálu drůbežárny je
v provozu prodejna vajec a drůbežího masa.
Na plochách NK (nerušící výroby a komerce) a PS (průmyslové výroby a skladů)
budou vznikat kapacitní zařízení spíše velkoobchodního typu. Zařízení komerční vybavenosti
a služeb místního významu mohou vznikat jako součást obytných zón OV (všeobecná
obytná) a OS (smíšená obytná). Ve všeobecné obytné zóně musí být prioritní a převažující
funkcí bydlení, ve smíšené zóně je zastoupení bytových a nebytových funkcí libovolné
s podmínkou nerušícího charakteru provozů. Územní plán navrhuje nové plochy pro
smíšenou zástavbu jak v rámci rozvojové severovýchodní zóny (při novém silničním „vstupu“
do obce), tak v centrálních prolukách stávající zástavby Modletic.
7.3. Rekreace a sport
V obci nejsou v současnosti prakticky žádné příležitosti pro sportovní a rekreační
aktivity. V řešeném území se nevyskytují ani plochy individuální rekreace.
Obec připravuje vybudování menšího sportovního a dětského hřiště na parcelách č.
80 a 82/1. Toto zařízení je zařazeno do seznamu veřejně prospěšných staveb.
Další větší plocha pro sport a rekreaci je navržena mezi budoucí severovýchodní
obytnou zónou a přírodním koridorem Dobřejovického potoka.
Převažující charakter obytné zástavby je ve funkčním typu všeobecného bydlení.
Znamená to, že požadavky na každodenní rekreaci obyvatel budou realizovány převážně
individuálním způsobem na vlastních pozemcích. Přesto je z hlediska rekreační funkce,
ochrany přírodních ekosystémů, hygieny a estetických hodnot důležitá výsadba a údržba
veřejně přístupné zeleně v rozsahu, navrženém tímto územním plánem.
30
7.4. Vodní hospodářství
7.4.1. Zásobování vodou
STAV
Část obce Modletice je v současné době zásobována z místních zdrojů a to
z obecního vodovodu, z vodovodu ZO ČZS a ze zdrojů individuálních. Z obecního vodovodu
je zásobováno cca 250 obyvatel, hotel a restaurace, řeznická a uzenářská výrobna,
kanceláře, Mateřská škola a Obecní úřad. Zdroj M5 „Sulín“ má povolený odběr 1l/sec; 1 100
3
m /měsíc. Kvalita vody plně odpovídá vyhlášce č 376/2000 Sb. Vodovod ZO Českého
zahrádkářského svazu zásobuje zatím 15 rodinných domků. Povolený odběr je zde 0,65 l/s.
Ostatní RD jsou zásobovány z vlastních studní. Chov drůbeže je zásobován vlastním
vodovodem se soustavou 4 studní.
Soustava obecního vodovodu je zásobována ze sedmi studní. Na jedné z nich je
filtrací (Greensand) snižována hodnota Fe, Mn. Studna M5 "Sulín" a studna ZO ČZS mají
vydáno Rozhodnutí a jsou zde vyhlášená PHO. Zbylé studně zřízené v sedmdesátých a
osmdesátých létech mají neúplnou dokumentaci. Jejich vydatnost byla prověřována
čerpacími zkouškami v rámci probíhajícího řízení o legalizaci. Hygienická nezávadnost je
zajišťována dávkováním Cl na výstupu z vodáren. Obsah Cl na koncových bodech
vodovodní sítě je udržován trvale na hodnotách požadavku ČSN 75 11 11, vyhlášce č.
376/2000 Sb. a okresního hygienika. Rozbory pitné vody provádí ve čtvrtletních intervalech
vodohospodářská laboratoř v Říčanech. Vodovod ZO ČZS má povolený roční odběr t.j. 20
490 m3. Voda po odbourání vyššího obsahu FE filtrací BIRM rovněž plně odpovídá ČSN 75
11 11 i vyhlášce č. 376/2000 Sb.
Část obce Doubravice je v současnosti zásobována z vlastních zdrojů, které mají
nedostatečnou vydatnost a ne zcela vyhovující kvalitu vody.
Západní část komerční zóny Modletice I je zásobována z modletického přivaděče
(DN 150,PN 10) vedeného z vodojemu Jesenice II. Severní část komerční zóny Modletice I
(firma Nico, Billa atd.) jsou napojeny na přivaděč od Kuří (DN 160).
Jižní část zóny Jažlovice z přivaděče od Jažlovic napojeného na říčanský vodovod ve
Voděrádkách. Tento přivaděč má posilovací stanici s vodojemem 2 x 150 m3, který je ovšem
využíván rovněž sídlem Jažlovice. Dále je firma Phoenix-Zeppelin (západ komerční zóny
Jažlovice) zásobována z přivaděče (PVC 90) napojeném ve Voděrádkách na říčanský
vodovod. Tento zdroj má však nevyhovující kapacitu. Současný stav je nevyhovující,
zejména nekoordinované zásobování komerční zóny a taktéž nekvalitní a nedostatečné
zásobování osady Doubravice.
NÁVRH
Je bezpodmínečně nutné dohledat chybějící dokumentaci týkající se zdrojů v části
obce Modletice. Nedostupné údaje je třeba doplnit měřením. Dále je třeba dokončit řízení
pro stanovení ochranných pásem. Na základě těchto údajů porovnat kapacitu vhodných
zdrojů a potřebu vody v této lokalitě. Podle těchto výstupních údajů se navrhne velikost
plánovaného vodojemu a centrální úpravna vody v jižní části obce. Předběžný odhad
kapacity vodojemu je 250m3 minimální kapacita úpravny a zdrojů cca 2,2 l/s. Od tohoto
vodohospodářského zařízení pak bude voda rozvedena po celé části obce místními
vodovodními řady. Z bilančních výpočtů, viz níže, vyplývá, že v současné době legální studny
M5 "Sulín" a studna ZO ČZS pokryjí po vybudování vodojemu potřebu včetně nárůstu.
Jestliže množství vody bude nedostatečné či kvalita vody nevyhovující, je třeba přistoupit
k výstavbě přípojky od odbočky z modletického přivaděče (DN 150).
31
Pro část obce Doubravici je zjištěna možnost zásobování z místních zdrojů. Zkušební
hydrogeologický vrt má ověřenou vydatnost 3l/s a další dvě studny jsou lokalizovány.
Bilanční výpočty - část Modletice
Návrh (r.2015)
Vzhledem k tomu, že hodnoty specifické potřeby vody uváděné ve směrnici č.9 bývalého
MLVH nejsou již v současnosti reálné, byly pro vlastní výpočet stanoveny následující zásady:
Nová obytná zástavba:
Specifická potřeba vody
Občanská a technická vybavenost
150 l/obyv./den
30 l/obyv./den
Plochy pro komerci a výrobu:
Průmysl, výroba, sklady
80l/prac./den
Počet obyvatel
340
410
750
Počet prac.příležitostí
120
Denní spotřeba vody:
Qp1
Qp2
=
=
Qp
=
Qm
Qh
750 x 150 =
120 x
80 =
Qp1+Qp2
122 100 x
2,1 x
=
=
112 500l/d
9 600 l/d
=
=
1,3 l/s
0,1 l/s
= 122 100 l/d
=
1,4 l/s
1,5 = 183 150 l/d
1,8 =
3.7 l/s
=
2,1 l/s
Bilanční výpočty - část Doubravice
Počet obyvatel
QpV I
QmV I
QhV I
=
=
=
25
25 x 150 =
3 750 x 1,5 =
0,07 x 1,8 =
3750 l/d =
5 625 l/d =
0,1 l/s
0,04 l/s
0, 07l /s
Bilanční výpočty – komerční zóna
Počet prac.příležitostí
600
Qp2
Qm
Qh
=
=
=
600 x
48 000 x
0,8 x
80 =
1,5 =
1,8 =
48 000 l/d
72 000 l/d
1,44 l/s
=
=
32
0,6 l/s
0,8 l/s
7.4.2. Odvádění a likvidace odpadních vod
STAV
V části obce Modletice je nově vybudovaná ČOV BIOCLEENER BC 2 x 450 EO
(mechanické předčištění, biologické čištění, dmychárna, kalové hospodářství). Odpadní vody
jsou přiváděny splaškovou kanalizací výtlačným potrubím z čerpací šachty BMTO, umístěné
poblíž ČOV. Kanalizace odvádí odpad z celé části obce a z nejzápadnějšího cípu komerční
zóny.
V části obce Doubravice je nyní ČOV intezifikována na kapacitu 175 EQ. Kanalizace
je vedena výtlakem od čerpací stanice, kam jsou svedeny stoky z obytné části. Dále je na
čistírnu přiváděna část splašků z komerční zóny.
Ze severní části komerční zóny jsou odpadní vody odváděny po vesměs
nedostatečném čištění v malých čistírnách odpadem (beton kanal. DN 600) do Pitkovického
potoka. Firma Kaufland řeší likvidaci splaškových vod z areálu smostatně na ČOV o kapacitě
3000 EO.
Ze západní části (fa Phoenix Zeppelin) jsou vody odvedeny po čištění v malé čistírně
do rybníku Doubravan. Splaškové vody z areálu Hopi II jsou odváděny do doubravické
kanalizace.
Jižní část je odvedena do čistírny v Jažlovicích (provozovatel VaK Říčany).
Čištění v malých čistírnách je nevhodné. ČOV jsou citlivé na kolísání zátěže, což
v těchto malých množstvích nelze eliminovat. Odebírané vzorky Inspekcí životního prostředí
to potvrzují. Komerční zóna tak zatěžuje životní prostředí více, než je nezbytně nutné.
NÁVRH
ČOV v modletické části obce je možno intenzifikovat na 1200 až 1300 EO, což by
pokrylo dostatečně předpokládaný nárůst obyvatel a ještě by zbyla kapacita na odvedení
splašků z jihozápadní průmyslové zóny. Je zde také nutno odkanalizovat nově navržené
obytné zóny.
V Doubravici bude v rámci odkanalizování nových částí komerční zóny nutné zásadně
rozšířit zdejší ČOV. Přesnější určení nároků na zvýšení kapacity ČOV není v sočasné době
možné, neboť vyplyne z nároků jednotlivých budoucích provozů v komerční zóně. Kapacita
ČOV bude podle potřeby s předstihem před souhlasem s připojením zvýšena. Toto zvýšení
kapacity bude projednáno s příslušným vodohospodářským orgánem. Předčištěné vody z
areálu Phoenix Zeppelin budou též napojeny na doubravickou kanalizaci. Je též navržen
další rozvoj stávající oddílné splaškové kanalizace.
V severní části komerční zóny je navržena centrální ČOV, do níž bude částečně
výtlakem a částečně gravitačně svedena splašková kanalizace z této oblasti.
Tímto se splaškové vody z celé oblasti budou odvádět do čtyř větších čistíren, čímž se
výrazně zvýší účinnost čištění.
7.4.3. Vodní toky a plochy
Většina zájmového území je odvodňována Dobřejovickým potokem, který je
pravostranným přítokem Botiče, ústícím pak z pravé strany do Vltavy. Hydrologické číslo
toku, který spadá pod Státní meliorační správu je 1 – 12 – 01 – 017. Část povodí v severní
oblasti komerční zóny je odvodňována do Pitkovického potoka. Dobřejovický potok pramení
jihozápadně od Jažlovic, protéká západně od Doubravice a severně od Modletic. Na
melioračním odpadu, který se z pravé strany vlévá do Dobřejovického potoka, je rybník
33
Doubravan. Chomutovický potok pramení v Nebřenicích, do Dobřejovického potoka se vlévá
severně od Modletic. V katastru obce se na něm nachází rybník na č. kat. 119 (po protržení
hráze nebyl doposud obnoven), dále se v obci nachází zcela zanešený Zámecký rybník.
Vodohospodářskou studií, zpracovanou Ing. Chudým v roce 1997, byla určena kritická místa
povodí. Nejzávažnější je malá kapacita propustku v severozápadní části obce Modletice na
Dobřejovickém potoce pod silnicí Modletice – Dobřejovice. Zde byla navíc v nedávné době
provedena necitlivá úprava koryta na výtoku tohoto propustku, která ještě situaci dále
zhoršila. Na rybníku Doubravan je přeliv s nedostatečnou kapacitou, dále je díky zanešení
jeho retenční schopnost nulová. Neudržované koryto Chomutovického potoka mezi rybníky
je navíc zakryto lávkami, které jeho kapacitu dále snižují.
Všechny tyto nedostatky je třeba neprodleně řešit, neboť ohrožují zdraví a majetek
obyvatel.
7.4.4. Meliorace
Stávající meliorační síť není překážkou pro rozvoj obce a výstavbu. Je však nutné
provádět soustavnou údržbu a při jejím případném porušení je nezbytné ji uvést opět do
funkčního stavu.
7.4.5. Odvádění dešťových vod
V části obce Modletice je vybudováno několik dešťových kanalizačních stok. Ve
stávající zástavbě je navrženo její doplnění. V zónách připravovaných pro rozvoj obce je
dešťová kanalizace rovněž navržena předpokládaný profil DN 300.
V části obce Doubravice zatím dešťová kanalizace není. Vzhledem k charakteru
zástavby je zde navržena pouze páteřní stoka.
Všechny vody z těchto ploch mohou být považovány za neznečištěné a jsou proto
odvedeny přímo do vodotečí.
Odvodnění jednotlivých objektů v komerční zóně je v současné době řešeno
individuálně. Tam, kde hrozí nebezpečí znečištění, jsou vody odváděny přes lapoly dále do
vodotečí. V budoucnu je možné takto postupovat i nadále, je však nezbytné řešení nárůstu
odtoků povodňových vod z nových zpevněných ploch. Z vodohospodářské studie Ing.
Chudého vyplývá, že je nutno na každý nový hektar zpevněné plochy vybudovat 500 m3
retenčního prostoru. V situaci vodního hospodářství jsou obrysem (dvojitou čarou) směrně
vyznačeny možné plochy pro výstavbu nových suchých poldrů. Dále je zde (šrafovaně)
vyznačen rybník na č. kat. 119, jehož vyčištěním a obnovou může vzniknout další potřebný
retenční objem. Tato řešení se jeví jako ekonomicky příznivější a více šetrná k přírodě.
Pokud však nedojde k dohodě investorů, je bezpodmínečně nutné, aby odpovídající retenční
prostor zajistili individuálně na svých pozemcích.
Podmínkou výstavby nových RD bude vsakování dešťové vody na vlastním pozemku.
7.4.6. Požární voda
V části obce Modletice bude zřízen jednak požární hydrant s výkonným čerpadlem
v navrženém vodojemu a dále bude v areálu ČOV zbudována nádrž o objemu 200m3.
V oblasti Doubravice je v případě vybudování kapacitního vodojemu možné zajistit přívod
požární vody instalací hydrantů. Objekty komerční zóny řeší tento problém individuálně.
34
7.5. Energetika
7.5.1. Zásobování elektrickou energií
Současný stav.
Řešená zájmová oblast leží na katastrálním území Modletice. Na řešeném území se nachází
vedení distribučního rozvodu VN 22 kV.
Koridor venkovního vedení VN 22 kV
Řešeným územím prochází vedení 22 kV, ze kterého jsou odbočeny vedlejší větve a přípojky
k jednotlivým trafostanicím a ke kabelovým svodům.
Systém napájení trafostanic a distribuční kabelový rozvod VN 22 kV
Stožárové trafostanice jsou napájeny přímo z venkovního vedení, kabelové trafostanice jsou
napájeny okruhem kabelového vedení od kabelového svodu.
Odbočné větve, přípojky k trafostanicím a kabelové svody jsou vybaveny úsekovými
odpojovači pro možnost odpojení odbočky nebo celé větve v případě oprav či revize.
Ochranná pásma
Ochranná pásma venkovního vedení VVN zřízeného do 31.12.1994 jsou dle energetického
zákona č. 222 / 94 Sb. :
vedení 22 kV
10 m na každou stranu od krajního vodiče
Ochranné pásmo trafostanic a rozvoden je 30 m od oplocené nebo obezděné hranice
stanice.
Pro venkovní vedení VVN zřízené po 1.1.1995 jsou ochranná pásma dle energetického
zákona č. 222 / 94 Sb. :
vedení 22 kV
7 m na každou stranu od krajního vodiče
Ochranné pásmo trafostanic a rozvoden je 20 m od oplocené nebo obezděné hranice
stanice.
Celková šířka chráněných koridorů vedení je dána skutečnou šíří vedení mezi krajními vodiči
v daném úseku a jeho součtem se šíří obou ochranných pásem na každou stranu od
krajního vodiče.
Ochranné pásmo kabelových vedení je 1 m od vnějšího okraje kabelu na každou stranu.
V ochranných pásmech vedení a stanic je zakázána nebo omezena veškerá činnost
ohrožující plynulost a bezpečnost provozu vedení.
35
Trafostanice
Transformační stanice jsou různého provedení a stáří. Venkovní trafostanice jsou většinou
typu PTS a BTS II., kabelové trafostanice jsou typu ETS, CTSb, Betonbau ap..
Transformátory jsou různých výkonů, provedení převážně olejové, s přirozeným chlazením.
Výkonová bilance - současný stav
Sledované území má charakter spotřeby smíšený, tj. pro bydlení, služby a drobnou výrobu.
Sekunderní rozvody 0.4 kV
Sekundérní rozvodná síť je částečně kabelizována, částečně jsou rozvody provedeny
vrchním vedením.
Návrh rozvoje do roku 2010
V této části jsou uvedeny navrhované změny na el. sítích ležících na řešeném území návrhu
Územn. plánu Modletic. Veškeré navrhované změny v síti 22 kV jsou na výkresu situace .
Venkovní vedení a kabelové vedení VN 22 kV
V řešeném území je navržena změna části stávajících tras a výstavba vedení nových :
a)
b)
c)
d)
e)
Přeložka venkovního vedení na severním okraji obce Modletice pro uvolnění ploch
pro novou zástavbu RD, přeložka bude vedena po obvodu okraje nové zástavby RD
Výstavba nové přípojky venkovního vedení k novému kabelovému svodu na okraji
navrhované komerční zóny nad silnicí č.101 (areál pro firmu Kaufland řeší projekt fy
Europrojekt)
Výstavba kabelového okruhu od navrženého kabelového svodu s trafostanicemi
s propojením na stávající trafostanici u areálu Bettermann.
Nový kabelový okruh s trafostanicemi pro napájení jižní komerční zóny pod silnicí
č.101,
Zřízení kabelových svodů a kabelového okruhu pro lokalitu navrhovaných RD na
severním okraji obce Modletice
Trafostanice
Návrh rozvoje uvažuje s osazením nových trafostanic stožárových PTS a BTS, při zřízení
kabelového okruhu i s osazením stanic kabelových typů ETS, Betonbau ap..
Velikosti transformátorů osazených v trafostanicích budou určeny případ od případu podle
momentální potřeby.
Sekunderní rozvody 0.4 kV
Sekunderní rozvody v rozvojových lokalitách se uvažují kabelové v zemi.
36
Výkonová bilance
Předpokládaný nárůst spotřeby el. energie je uvažován v návrhovén časovém období do
roku 2010. Nejsou započítány areály stávající a s vydaným ÚR nebo SP.
Druh zástavby / lokalita
Předpokl. nárůst příkonu
Komerční plocha nad silnicí č. 101 (bez areálu fy Kaufland)
Komerční plocha pod silnicí č. 101
800 kW
800 kW
Rodinné domy Modletice Severových. zona ( 97 ks )
Rodinné domy Modletice dostavba proluk ( 20 ks )
1200 kW
240 kW
7.5.2. Zásobování teplem
STAV
Vytápění je v obci řešeno lokálním vytápěním pevnými palivy, po plynofikaci obce Modletice
je část objektů převedena na vytápění plynem.
V části objektů je k vytápění používána elektrická energie.
NÁVRH
Po plynofikaci obce se předpokládá z větší části přechod na vytápění plynem.
V komerčních plochách, v areálu většího rozsahu, by bylo vhodné využití plynu na
kogenerační výrobu tepla a elektrické energie.
37
7.5.3. Zásobování plynem
současný stav
V územím se nachází rozvody plynovodu VTL a STL ve správě Pražské plynárenské a.s.
Plynovod VTL
Území je napojeno ze dvou stran, jedna větev vede od Herinku, z druhé strany je napojení
přes dálnici od Krabošic. Potrubí je zakončeno regulačními stanicemi. Dvojice RS je
situována na okraji Modletic, RS u dálnice je situována u areálu Zepelin.
Plynovod STL
Z regulačních stanic je proveden středotlaký distribuční rozvod plynu po obci Modletice,
v osadě Doubravice, do areálu Zeppelin a do areálu Kaufland. Komerční zóna s areály
NICO, Billa, Tvin ap. je napojena STL plynovodem přes dálnici D1 od obce Kuří.
Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů
Plynovody požívají zvláštní ochrany dle Zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci.
Šíře ochranných pásem vedení je dána zákonem č. 222 / 1994 Sb. v části II , § 26:
u plynovodů do ∅ 200 mm
4 m od potrubí na každou stranu
u STL plynovodů
Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havarií
plynových zařízení a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob
Bezpečnostní pásma jsou dány přílohou k zákonu :
u plynovodů VTL do DN 100
regulační stanice VTL/STL
10 m
návrh rozvoje
Plynovod VTL
Pražská plynárenská a.s. připravuje propojení obou větví VTL plynovodů, které končí
v řešeném území, spojovacím potrubím v trase pod jižním okrajem Modletic a Doubravice.
Plynovod STL
Předpokládá se postupné rozšíření STL rozvodů v Doubravici a napojování nové zástavby v
rozvojových lokalitách v Modleticích.
38
7.6. Spoje
Stávající stav
Dálkové kabely
Územím prochází dálkové optické i metalické kabely spojů. Hlavní trasy jsou vedeny
převážně podél komunikací.
Místní telefonní rozvod
Místní telefonní rozvod je z ATÚ Dobřejovice proveden metalickými kabely do skupinových a
účastnických rozvaděčů. Účastnické rozvody jsou převážně provedeny v zemi.
Návrh rozvoje
V návrhu je uvažováno s posílením kapacity sdělovacích kabelů položením nového kabelu
z ATÚ Dobřejovice do Modletic a podél komerční zóny. S metalickým kabelem bude
v souběhu položena dvojice chrániček pro optický kabel místní sítě.
39
7.7. Odpadové hospodářství
Nakládání s odpady upravuje zákon č. 125/1997 Sb. podle kterého jsou obce
považovány za původce komunálních odpadů, vznikajících na jejich území. Komunálním
odpadem za jehož původce jsou považovány obce, je podle nového katalogu odpadů
skupina 20.
20 00 00 ODPADY KOMUNÁLNÍ A JIM PODOBNÉ ODPADY ZE ŽIVNOSTÍ,
Z ÚŘADŮ A Z PRŮMYSLU, VČETNĚ ODDĚLENĚ SBÍRANÝCH
SLOŽEK TĚCHTO ODPADŮ
N je označen nebezpečný odpad
20 01 00 odpad získaný odděleným sběrem
20 01 01 papír a/nebo lepenka
20 01 02 sklo
20 01 03 drobné plastové předměty
20 01 04 ostatní plasty
20 01 05 drobné kovové předměty (např. plechovky)
20 01 06 ostatní kov
20 01 07 dřevo
20 01 08 organický, kompostovatelný kuchyňský odpad (včetně
olejů na smažení a kuchyňského odpadu z jídelen a restaurací)
20 01 09 olej nebo tuk
20 01 10 oděv
20 01 11 textilní materiál
20 01 12 barva, lepidlo, pryskyřice
20 01 13 rozpouštědlo
20 01 14 kyselina
20 01 15 hydroxid
20 01 16 detergenty, odmašťovací přípravky
20 01 17 fotochemikálie
20 01 18 léky
20 01 19 pesticidy
20 01 20 galvanický článek suchý a/nebo mokrý
20 01 21 zářivka a/nebo ostatní odpad s obsahem rtuti
20 01 22 nádobka od spreje
20 01 23 zařízení s obsahem chlorfluorouhlovodíků
20 01 24 elektronický odpad (např. desky s tištěnými spoji)
20 01 99 ostatní druhově blíže neurčený nebo výše neuvedený
O
O
O
O
O
O
O
O
N
O
O
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
O
N
O
20 02 00 ODPADY Z ÚDRŽBY ZELENĚ V ZAHRADÁCH A PARCÍCH
VČETNĚ HŘBITOVŮ)
20 02 01 kompostovatelný odpad
O
20 02 02 zemina a/nebo kameny
O
20 02 03 ostatní nekompostovatelný odpad
O
20 03 00 OSTATNÍ ODPAD Z OBCÍ
20 03 01 směsný komunální odpad
20 03 02 odpad z tržišť
20 03 03 uliční smetky
20 03 04 kal ze septiků a/nebo žump, odpad z chemických toalet
20 03 05 autovrak
20 03 99 odpad druhově blíže neurčený nebo výše neuvedený
40
O
O
O
O
O
Podle nového zákona mohou obce upravit hospodaření s komunálním odpadem
obecní vyhláškou, od občanů budou moci vyžadovat prokázání, že tento systém dodržují,
nakládání s komunálním odpadem bude možné pouze se souhlasem obce, změní se
i způsob platby za odvoz komunálního odpadu. Obce jsou povinny zajistit do 6 měsíců od
nabytí účinnosti zákona (tj. do června 1998) místo, kam mohou občané odkládat
nebezpečné složky komunálního odpadu (např. baterie, zbytky barev a rozpouštědel,
zářivky, zbytky spotřební chemie), a zajistit tyto opady před odcizením nebo únikem
ohrožujícím životní prostředí. Podle nového zákona nebudou obce ani původci zpracovávat
programy odpadového hospodářství (POH), větší důraz bude kladen na evidenci odpadů a
jejich ohlašování.
Vyhláška obecního zastupitelstva o hospodaření s odpady se v současné době
připravuje.
8.
Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek
nerostů a ploch pro jejich technické zajištění
V návrhu ÚP obce Modletice nejsou uvažovány žádné plochy přípustné pro dobývání
ložisek nerostů ani plochy pro jejich technické zajištění. V řešeném území se nevyskytují
chráněná ložisková území ani dobývací prostory.
41
9.
Návrh územního systému ekologické stability
9.1. Funkční členění zeleně z hlediska krajinotvorného
A Lesy – LE - lesní porosty na lesním půdním fondu (LPF)
B. Vysoká a izolační zeleň na nelesní půdě – VZ – porosty tvořené vzrostlou zelení
mimo LPF
C. Přírodní zeleň – ZP – plochy blížící se svým charakterem přirozené vegetaci
D. Louky – LO –luční společenstva.
V katastru obce Modletice nejsou evidována zvlášť chráněná území přírody ani
památné stromy.
9.2. ÚSES
9.2.1. Právní podklady ÚSES:
Zákon 114/92 O ochraně přírody a krajiny:
§ 3 a) územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený
soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují
přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální SES.
§ 3 b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky
hodnotná část krajiny vytváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.
Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako
významný krajinný prvek
§4
(1) Vymezení SES, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství,
příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro
mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního
plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany
zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana SES je
povinností vlastníků a uživatelů pozemků, tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným
zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Podrobnosti vymezení a
hodnocení SES a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření stanoví
ministerstvo životního prostředí ČR obecně závazným předpisem.
(2) Významné krajinné prvky (VKP) jsou chráněny před poškozováním a ničením.
Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo
oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by vedly k poškození nebo zničení VKP
nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko - stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové
zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy
patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování
pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
§ 59 (1) K zajištění podmínek pro vytváření SES se v dohodě s vlastníkem pozemku
uskuteční opatření, projekty a plány podle § 4.
(2) Vyžaduje-li vytváření SES změnu v užívání pozemku, se kterou jeho vlastník
nesouhlasí, nabídne mu pozemkový úřad výměnu jeho pozemku za jiný ve vlastnictví státu v
přiměřené výměře a kvalitě jako je původní pozemek, a to pokud možno v téže obci, ve které
se nachází převážná část pozemku původního.
42
(3) Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby SES podle
§4 (1) se nevztahují ustanovení o ochraně ZPF a ochraně LPF.
§ 60 (1) Vyvlastnit nemovitost či práva k ní za účelem ochrany přírody a krajiny lze v
případech stanovených zvláštním předpisem.
§ 61 (2) Z zajištění výkupu pozemků zvlášť chráněných území či VKP do vlastnictví
státu lze poskytnout příspěvek ze Státního fondu životního prostředí České republiky.
Vyhláška MŽP ČR 395/92 kterou se provádějí některá ustanovení zákona 114/92
§ 1 a) biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a
velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého
ekosystému.
b) biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou
dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z
oddělených biocenter síť.
§ 2 (3) Plán systému ekologické stability je podkladem pro projety SES, provádění
pozemkových úprav, pro zpracování ÚPD, pro lesní hospodářské plány, vodohospodářské a
jiné dokumenty ochrany a obnovy krajiny.
§ 3 (1) Orgán ochrany přírody průběžně provádí hodnocení systému ekologické
stability z hlediska jeho stabilizační funkce.
(2) Hodnocení obsahuje zejména upřesnění hranic, úroveň biologické diversity,
hodnocení druhové skladby porostů a schopnosti ekosystémů odolávat znečištění, erozi či
jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí. Jeho výsledkem je určení, zda SES je
vyhovující a schopný bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině, nebo
nevyhovující, tj. vyžadující vymezení či doplnění biocenter a biokoridorů.
§ 5 (1) Plán SES a projekt SES schvalují příslušné orgány územního plánování v
ÚPD nebo v územním rozhodnutí.
(2) Před schválením předkládá příslušný orgán ochrany přírody návrh SES nebo
zpracovaný projekt SES k posouzení a projednání dotčeným orgánům státní správy a
účastníkům řízení.
Vzhledem k tomu, že se na daném území vyskytují i interakční prvky doplňujeme text
o jejich definici, která není v příslušných výše jmenovaných zákonech uvedena:
Interakční prvky jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná
liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům. V místním
územním systému ekologické stability zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení
biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní krajinu.
9.2.2. Koncepce návrhu systému ekologické stability:
Regionální i lokální územní systémy ekologické stability pro řešené území jsou již
zpracovány a při tvorbě plánu ÚSES byla maximálně možně respektována jejich koncepce.
Současně s tvorbou plánu ÚSES pro zadané území byla prověřena jeho návaznost na okolní
katastry.
Na zpracovávaném území byl v generelu ÚSES zastoupen jeden regionální prvek, a
to regionální biokoridor Chomutovického potoka, dále lokální biokoridor Dobřejovického
potoka a dvě vložená lokální biocentra.
Regionální biokoridor Chomutovického potoka v současné době již není v seznamu
regionálních prvků ÚSES. V plánu ÚSES je proto již vymezen jako lokální.
Koncepce plánu územního systému ekologické stability vychází ze schváleného
generelu ÚSES pro dané katastrální území.
43
Nefunkční prvky, které byly pouze směrně vymezeny, jsou v řešeném území plošně
vylišeny a ve vazbě na přírodní potenciál území zařazeny do kategorie vymezených
nefunkčních prvků, resp. vymezených funkčních tam, kde existují stávající přírodě blízká
společenstva. Zařazení do kategorie vymezených prvků předpokládá založení vhodného
druhu zeleně v trase biokoridoru či na ploše biocentra v minimálních či lokálně možných
prostorových parametrech
Oproti schválenému generelu došlo k několika menším změnám v posunu biocenter,
který byl vynucen změnou trasy biokoridoru Chomutovického potoka.
Vzhledem k tomu, že část toku Chomutovického potoka procházející zastavěným
územím obce není možné vzhledem ke stávající zástavbě výrazněji posílit tak, aby biokoridor
dosahoval minimálních funkčních parametrů, navrhuje se jeho propojení okolo zastavěného
území s Dobřejovickým potokem, v místě styku biokoridorů se navrhuje posunuté lokální
biocentrum. Tok Chomutovického potoka zastavěnou částí se navrhuje ponechat pouze jako
interakční prvek, ale zároveň s ochranou jeho bezprostředního okolí, aby již nedocházelo
k jeho dalšímu omezení. Nutno zde připomenout, že tok potoka je již ze zákona VKP (vodní
plocha, údolní niva).
Při vlastní práci na plánu ÚSES zpracovávaného území bylo dále přihlédnuto
především k třem hlavním faktorům.
Jsou to:
a) současný stav krajiny - zejména kostra ekologické stability, kterou zde tvoří lokality
VKP ze zákona i vyhlášené
b) stav potenciálních přírodních podmínek prostředí - zejména skupiny typů
geobiocénů,
c) vnější vztahy, tj. vazba místního systému ekologické stability s okolní krajinou a s
předpokládanými zásahy člověka do krajiny
9.2.3. Vymezení skupin typů geobiocénů:
Skupiny typů geobiocénů (STG) jsou soubory ekologicky si podobných typů
geobiocénů, jsou nejvyššími geobiocenologickými jednotkami, pro které je možné
vypracovat komplexní ekologickou charakteristiku, zahrnující vazbu živé komponenty na
podmínky klimatické, hydrické a edafické.
Na řešeném území se vyskytují tyto STG:
3AB3 – Querci–fageta – kyselé dubové bučiny
3B3 – Querci-fageta typica – typické dubové bučiny
3BC3 – Querci-fageta tiliae aceris- lipojavorové dubové bučiny
3BC5 – Fraxini-alneta sup.– jasanové olšiny
Z hlediska potřebných opatření k zajištění funkčnosti ÚSES na zpracovávaném
území bude nejdůležitější posílení funkce lokálních biokoridorů jejich propojením, založení
funkčních biocenter (resp. jejich rozšíření na požadované minimální parametry) a doplnění
liniových a lučních společenstev stávajících biokoridorů do plného funkčního stavu.
44
9.2.4. Stručná charakteristika prvků ÚSES:
Pro řešené území je plán ÚSES zpracován v měřítku 1 : 5 000. Prvky ÚSES, které
leží na řešeném území nebo s ním bezprostředně sousedí, jsou označeny pořadovými čísly
a jejich charakteristika je uvedena v této kapitole. Číslování registrovaných VKP je shodné
s jejich číslem, pod kterým jsou uvedeny v seznamu na OkÚ Praha – východ.
Předkládaný návrh plánu systému ekologické stability zájmového území a jeho
bezprostředního okolí obsahuje celkem 11 prvků. Plán dále obsahuje 5 registrovaných VKP,
které jsou ve třech případech součástí prvků ÚSES.
Prostorové parametry:
Regionální biokoridor:
Minimální šířka lesních společenstev je 40 m, lučních společenstev 50 m. Maximální
délka biokoridoru na lesních společenstvech mezi lokálními vloženými biocentry je 700 m.
Přípustné přerušení je 150 m. Maximální délka mezi vloženými biocentry na lučních
společenstvech niv v 1.-4. vegetačním stupni je 500 m, přípustné přerušení stavební
plochou je 100 m, ornou půdou 150 m, ostatními kulturami 200 m.
Lokální biokoridor:
V lesních společenstvech je maximální délka 2000 metrů, možné přerušení je 15
metrů. V kombinovaných společenstvech je maximální délka 2000 metrů, přípustné
přerušení zastavěnou plochou je 50 metrů, ornou půdou 80 metrů, ostatními kulturami 100
metrů. U mokřadních společenstev je maximální délka 2000 metrů, přerušení je možné 50
metrů při přerušení zpevněnou plochou, 80 metrů při přerušení ornou půdou a 100 metrů při
ostatních kulturách. Luční společenstva mají maximální délku 1500 metrů a přerušení je
možné i 1500 metrů.
Minimální šířka u lesních společenstev je 15 m, u společenstev mokřadů a u lučních
společenstev je minimální šířka 20m a u společenstev stepních lad je minimální šířka 10 m.
Lokální biocentrum:
Minimální velikost biocentra na lesním společenstvu je 3 ha za předpokladu
kruhového tvaru. Minimální velikost pravého lesního prostředí je 1 ha. Minimální velikost
biocentra s kombinovanými společenstvy je 3 ha. Minimální velikost biocentra na mokřadech
je 1 ha.
V dalším textu jsou uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých prvků ÚSES a VKP
na zájmovém území.
Číslo prvku: 1
Postavení prvku v SES: Biokoridor lokálního významu, funkční
Délka: 220 m
Zastoupené STG: 3BC5
Stručný popis prvku: Niva Chomutovického potoka se vzrostlou doprovodnou
břehovou zelení, v okolí potoka mokřady a louky rozšiřující jeho funkčnost
Cílová společenstva: Vodní, mokřadní, lesní.
Návrh na opatření: Udržování okolních luk a vzrostlé zeleně podél potoka.
45
Číslo prvku: 2
Postavení prvku v SES: Lokální biocentrum, částečně funkční
Plocha:
3,60 ha
Zastoupené STG: 3BC5, 3AB3, 3B3
Stručný popis prvku: Niva Chomutovického potoka s lesním porostem podél potoka
(4A2 - DB, JV, BR, OL, SM., podmáčená louka neudržovaná, na SZ bažina s nálety nad
protrženou hrází rybníka
Cílová společenstva: Vodní, mokřadní, luční a lesní.
Návrh na opatření: Obnova rybníka, udržování louky a vzrostlé zeleně podél potoka,
případné doplnění výsadbou vhodné zeleně.
Číslo prvku: 3
Postavení prvku v SES: Biokoridor lokálního významu, nefunkční
Délka:470m
Zastoupené STG: 3AB3
Stručný popis prvku: Navržené propojení lokálních biokoridoru kvůli nedostatku
prostoru pro zlepšení parametrů biokoridoru Chomutovického potoka při průchodu
zastavěným územím
Cílová společenstva: Přírodní zeleň s převládajícími lesními společenstvy
Návrh na opatření: Založit.
Číslo prvku: 4
Postavení prvku v SES: Lokální biocentrum, převážně nefunkční
Plocha:
3,67 ha
Stručný popis prvku: Niva Dobřejovického potoka, biocentrum navržené v místě
křížení lokálních biokoridorů
Cílová společenstva: Vodní, lesní, mokřadní a luční
Návrh na opatření: Založení biocentra a doplnění výsadbou vhodné zeleně.
Číslo prvku: 5
Délka:370 m
Stručný popis prvku: Niva Dobřejovického potoka, zachovány zbytky břehových
porostů
Cílová společenstva: Vodní, mokřadní, luční
Návrh na opatření: Založit a doplnit.
Číslo prvku: 6
Postavení prvku v SES: Biokoridor lokálního významu, částečně funkční
Délka:1800 m
Zastoupené STG: 3BC5, 3B3
Stručný popis prvku: Od lokálního BC niva Dobřejovického potoka, dále alejí podél
polní cesty (VKP 61).
Cílová společenstva: Vodní, lesní, luční
Návrh na opatření: Doplnit na minimální parametry.
Číslo prvku: 7
Délka:440 m
Zastoupené STG: 3AB3, 3BC3
46
Stručný popis prvku: Navržený biokoridor jako propojení se systémem SES k.ú.
Dobřejovice
Cílová společenstva: Lesní.
Návrh na opatření: Založit.
Číslo prvku: 8
Postavení prvku v SES: Biokoridor lokálního významu, mimo řešené území
Stručný popis prvku: Niva Dobřejovického potoka, pokračování biokoridoru
Cílová společenstva: Vodní, mokřadní, luční, lesní
Návrh na opatření: Založit a doplnit.
Číslo prvku: 9
Postavení prvku v SES: Navržené lokální biocentrum, mimo řešené území
Plocha:
min 3 ha
Číslo prvku: 10
Postavení prvku v SES: Interakční prvek
Stručný popis prvku: Průchod Chomutovického potoka zastavěným územím
Návrh na opatření: Chránit zbytky prostoru kolem potoka.
Číslo prvku: 11
Postavení prvku v SES: Interakční prvek
Zastoupené STG: 3B3
Stručný popis prvku: Koryto Dobřejovického potoka od VKP 62 k prameništi
Návrh na opatření: Chránit, doplnit vhodnou výsadbou doprovodných dřevin.
Registrované VKP:
Číslo VKP: 59
Název: Na kopaninách
Popis prvku: Zarostlá mez uvnitř zastavěné průmyslové plochy ( bez, trnka,ovocné
stromy).
Parcely č: 520, 438/2, 431, 429.
Číslo VKP: 60
Název: Dobřejovický potok
Popis prvku:Břehové porosty a louky v údolní nivě Dobřejovického a Chomutovického
potoka a jeho přítoků, jeho SZ část silně redukována, součást biocentra č. 2.
Parcely č: 115/1, 115/2, 122/1, 122/2, 116, 2/1, 90.
Číslo VKP: 61
Název: U předbořské cesty
Popis prvku: Polní cesta s doprovodnými porosty, součást biokoridoru č. 6 (dub,
topol, hloh, bez, šípek).
Parcely č: 333/1, 338, 322
Číslo VKP: 64
Místní název: Na skalce II
Popis prvku: Protierozní mez (ovocné dřeviny, dub, keře)
Parcely č: 257/4
47
9.2.5. Charakteristika cílových společenstev prvků systému ekologické
stability:
Z předpokládaných cílových rostlinných společenstev mají pro koncepci ÚSES
praktický význam louky LO, přírodní nelesní plochy ZP, a vysoká maloplošná izolační a
liniová zeleň VZ.
Louky
Při návrhu travních směsí při zakládání luk je především nutné respektovat vysokou
citlivost přirozených luk na intenzivní tlak okolí ( zavlékání ruderálních druhů z postagrárních
a průmyslových lad, stanovištně nepůvodní druhy ze zahrádkářských kolonií apod.). Je proto
vhodnější volit takovou druhovou skladbu, která bude vůči tomuto tlaku odolná, než se s
neúspěchem pokoušet za každou cenu rekonstruovat původní společenstva. Podstatnou pro
úspěch dosažení druhové diverzity lučních společenstev se jeví režim jejich
obhospodařování .
Přírodní nelesní plochy
Přírodními nelesními plochami předkládaný návrh rozumí území, na nichž se budou
prolínat luční společenstva se skupinami a liniemi keřů a stromů tak, aby bylo dosaženo
maximální pestrosti v podmínkách pro existenci co nejširší škály rostlinných a živočišných
druhů. Z hlediska stanovištního bude nejdůležitější použití co nejvyššího podílu stanovištně
původních druhů vysazovaných keřů a stromů. Z hlediska prostorové skladby se zde proto
uplatní především stanovištně původní dřeviny. Z hlediska následné údržby je vhodnější
výsadby keřů a stromů situovat do ucelených prvků ( linie, skupiny) než používat rozptýlené
výsadby.
Vysoká maloplošná a liniová zeleň
V případě maloplošné zeleně navrhované jako vysoká zeleň mezi průmyslovou
zástavbou a obytnou částí, resp. biokoridorem se jeví jako nejvhodnější založit tyto plochy
jako les. Samozřejmým předpokladem je použití stanovištně vhodných druhů lesních dřevin.
Prostorovou skladbu je při zakládání porostů potřeba volit takovou, aby následnou výchovou
bylo možné dosáhnou výškové diferenciace porostů a jednotlivého až skupinovitého smíšení
dřevin v porostech.
V případě liniové zeleně podél nově navrhovaných komunikací asi není ani možné
uvažovat o rostlinných společenstvech ve vlastním významu tohoto pojmu, neboť takto jsou
označeny ty části území, kde se navrhuje zeleň v podmínkách prostorově nedostačujících k
tomu, aby se na nich vytvořily vztahy, které vytvářejí vlastní společenstvo. Přesto ani tyto
lokality nejsou bez významu, neboť právě ony zprostředkovávají příznivé působení zeleně v
nejzatíženějších částech území a je proto potřeba volit takové druhové a prostorové složení,
které bude v daných nepříznivých podmínkách co nejodolnější. .
Doprovodná a parková zeleň
Zde převažuje funkce izolační, rekreační a estetická.
48
9.2.6. Doporučené dřeviny:
Druhový výběr dřevin je sestaven z domácích, do daného prostředí přirozeně
vhodných druhů.
Stromy:
Dub letní
Dub zimní
Lípa malolistá
Lípa velkolistá
Javor mléč
Javor klen
Javor babyka
Habr obecný
Jasan ztepilý
Olše lepkavá
Vrba bílá
Vrba křehká
Keře:
Qercus robur
Svída bílá
Quercus petraea
Svída krvavá
Tilia cordata
Líska obecná
Tilia platyphylla
Hloh obecný
Acer platanoides
Brslen evropský
Acer pseudoplatanus Ptačí zob
Acer campestre
Trnka obecná
Carpinus betulus
Krušina olšová
Fraxinus excelsior
Růže šípková
Alnus glutinosa
Vrba jíva
Salix alba
Zimolez pýřitý
Salix fragilis
49
Cornus alba
Cornus sanquinea
Corylus avellana
Crataegus oxyacantha
Euonymus europaeus
Ligustrum vulgare
Prunus spinosa
Frangula alnus
Rosa canina
Salix caprea
Lonicera xylosteum
10. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb
a asanačních úprav
10.1. Seznam území a staveb veřejného zájmu
Území veřejného zájmu jsou:
• veškerá sídelní a krajinná zeleň, zejména v kategorii lesů (LE), parků (PA), veřejné
mimolesní zeleně (VZ), přírodní zeleně (ZP), která je součástí ÚSES (územního systému
ekologické stability) a aleje
• vodní toky a plochy a jejich břehy
• všechny veřejné prostory návsí a ulic
• veřejné prostory kolem zástavby bytových domů
• areály školské, sociální, sportovní a rekreační vybavenosti
• extravilánové trasy silnic, místních a účelových komunikací, pěších a cyklistických cest
podle výkresu č. 3. - Doprava
10.2. Seznam veřejně prospěšných staveb
Seznam ploch pro nově navržené veřejně prospěšné stavby:
stavby pro dopravu:
1.
Silniční okruh kolem Prahy s křižovatkou na dálnici D1 a na silnici II/101
2.
Úprava křižovatky dálnice D1 a silnice II/101
3.
Přeložka silnice III/00320 Popovičky – Doubravice
4.
Nové připojení Modletic na silnici II/101
stavby pro vodní hospodářství:
5.
Obecní vodojem a úpravna vody včetně příjezdové cesty (část p.č. 109/5, 109/29,
109/31 KN)
6.
Rozšíření ČOV v Doubravici (p.č. st. 127, p.č. 399/4 KN)
7.
Připojení obce na vodovodní přivaděč
stavby pro energetiku:
9.
Přeložky a nové trasy vzdušného vedení VN
10.
Nové distribuční trafostanice 22/0,4 kV (část p.č. 242/3 KN)
11.
Propojení VTL plynovodu Modletice - Doubravice
stavby pro komunální vybavenost:
12.
Nástavba a přístavba objektů prodejny č.p. 6 a mateřské školy č.p. 19
(p.č. st. 80, 83, část p.č. 56/1, 56/2 KN)
13.
Sportovní a dětské hřiště (p. č. 80/1, 80/2, 82 KN)
14.
Veřejné hřiště (část p.č. 242/1 KN)
15.
Hasičská zbrojnice s požární nádrží (p.č. 87/1, 87/2 KN)
Číslování odpovídá grafické identifikaci podle výkresu č. 8 návrhu územního plánu.
Kromě toho jsou navrhované stavby obsaženy v příslušných výkresech grafické části a
(kromě podzemních vedení a trafostanic) též v hlavním výkresu. Seznam je rovněž obsažen
v kapitole č. C.7. (závazná část ve formě regulativů).
Vymezení ploch pro navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro
případné vyvlastnění pozemků nebo staveb nebo omezení vlastnických práv k pozemkům a
50
stavbám podle § 108 odst. 2 písm. a) a c) stavebního zákona, pokud nebude dosaženo
řešení majetkoprávních vztahů dohodou nebo jiným způsobem.
11. Návrh řešení požadavků civilní ochrany
Doložka civilní ochrany k ÚP obce Modletice byla zpracována s přihlédnutím
k vyhlášce č. 377 / 92 Sb. a k vyhlášce č. 135 / 2001 Sb.
Ukrytí obyvatel ve stálých protiradiačních úkrytech (SPRÚ)
V obci Modletice nebyly zřízeny stálé protiradiační úkryty pro ochranu obyvatel před
radioaktivními účinky v případě vyhlášení stupňů pohotovosti.
Ukrytí obyvatel ve stálých tlakově odolných úkrytech (STOÚ)
V obci Modletice nebyly zřízeny stálé tlakově odolné úkryty, které poskytují komplexní
ochranu ukrývaných, tj. chrání proti radioaktivnímu záření, bojovým otravným látkám,
průmyslovým plynným škodlivinám a jedům a dle třídy odolnosti proti účinkům tlakové vlny,
vznikající při výbuchu.
Ukrytí obyvatel v protiradiačních úkrytech budovaných svépomocí (PRÚ – BS)
Ukrytí obyvatel obce Modletice je výhradně plánováno v protiradiačních úkrytech
budovaných po vyhlášení stupňů pohotovosti svépomocí obyvatelstva (PRÚ – BS). Jedná se
o předem vytipované prostory suterénních a přízemních částí domů a sklepů, upravované
v případě potřeby pro ochranné účely. Tyto úkryty chrání výhradně proti radioaktivnímu
záření. Jejich ochranné vlastnosti, dané umístěním stavby a charakterem objektu, jsou
vyjádřeny příslušným koeficientem oslabení. PRÚ – BS neposkytují ochranu proti bojovým
otravným látkám, jakož i plynným průmyslovým škodlivinám a jedům.
Konkrétní údaje o počtu úkrytů a jejich kapacitě nejsou k dispozici (na obci, na ROO
Praha – východ ani na příslušném HZS Stará Boleslav). Předpokládá se, že počet objektů
s podsklepením je dostatečný pro ukrytí současného stavu počtu obyvatel. Navrhovaná
zástavba bude mít opět převážně podsklepené objekty, kde bude možné v případě potřeby
budovat úkryty (PRÚ – BS) pro obyvatele těchto, event. okolních objektů.
Systém varování obyvatelstva za mimořádných situací
Za mimořádné situace je pokládána např. průmyslová havárie, branná pohotovost
státu, záplavy atd.
Varování obyvatelstva za mimořádných situací je organizováno pomocí celostátního
sirénového systému, který je při celostátním ohrožení ovládán centrálně z Hlavního úřadu
CO Praha, při regionálním ohrožení z Regionálního úřadu CO Praha. Systém varování
a následného řízení preventivních a záchranných prací by měl být ovládán z budovy
obecního úřadu.
Zodpovědnost za funkčnost systému varování a jeho dostatečný plošný rozsah je na
orgánech obcí a měst (na obecních úřadech starosta). Budování systému varování se
financuje z městských a obecních rozpočtů. Orgány CO následně zahrnují tato zařízení do
systému centrálního ovládání.
Vybavenost obce – 1 siréna umístěná na budově zámečku. Slyšitelnost sirény je
pouze v obci Modletice.
51
Ohrožení obyvatel v případě povodně
V obci Modletice není vymezeno záplavové území. V okolí Dobřejovického ani
Chomutovického potoka nejsou navrhovány žádné objekty, pro které by případná povodeň
mohla znamenat vážné nebezpečí. Určité ohrožení se týká pouze několika stávajících
objektů.
Ohrožení obyvatel v případě možné průmyslové havárie
Stávající průmyslové, skladové a obchodní areály nepředstavují pro obec nebezpečí
z hlediska vzniku průmyslové havárie. V regulativech územního plánu je uplatněn zákaz
provozů, které by mohly znamenat riziko znečištění povrchových a spodních vod, zákaz
skladování toxických odpadů a zákaz nových velkých a středních zdrojů plynných a prašných
emisí. Nepředpokládá se zřizování provozů chemické výroby.
V obci Modletice se nepředpokládá výstavba či zřizování nemocnic, sociálních ústavů
a podobných zařízení, vyžadujících zvláštní ochranu z hlediska CO.
52
12. Vyhodnocení předpokládaných důsledků
navrhovaného řešení na životního prostředí,
na zemědělský půdní fond a na pozemky určené
k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů
12.1. Vyhodnocení důsledků na životní prostředí
12.1.1.
Ovzduší
Nejvíce postiženou složkou životního prostředí a zároveň složkou, která má největší
přímý vliv na lidské zdraví, je v řešené oblasti ovzduší. Vyhláškou 41/1992 Sb. je okres
Praha-východ vyhlášen územím vyžadujícím zvláštní ochranu ovzduší.
Největším zdrojem imisí na řešeném území je provoz na dálnici D1 při východním
okraji. Dalším zdrojem imisí do budoucna bude nově vybudovaný silniční okruh kolem Prahy,
který řešené území protne na jeho severním okraji. Součástí zpracování dokumentace
k tomuto okruhu je i sledování jeho vlivu na životní prostředí - posouzení, zda limity látek
znečišťujících ovzduší nebudou překročeny. Pro orientaci uvádíme tabulku imisních limitů
látek znečisťujících ovzduší.
Imisní limity látek znečišťujících ovzduší
Znečišťující látka
Imisní limity [µg.m-3 ]
Vyjád
řená
Jako
I
Hr
I
Hd
I
H8h
I
Hk
Obecný požadavek**
Prašný aerosol
PP
6
0
1
50
5
Koncentrace IHd a IHk nesmí být v průběhu
00 roku
oxid siřičitý
SO2
6
0
1
50
5
00
překročeny ve více než 5% případů
1
00
2
00
Koncentrace IHd a IHk nesmí být v průběhu roku
5
000
1
0 000
oxid siřičitý a prašný
aerosol
SO2 +
PP
Oxidy dusíku
NO2
oxid uhelnatý
CO
Ozon
O3
2
50*
8
0
překročeny ve více než 5 % případů
1
60
olovo v prašném spadu
Pb
0
,5
Kadmium v prašném
Cd
0
,01
spadu
Pachové látky
nesmí být v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo
* Vypočítán aritmetický součet denních průměrných koncentrací obou složek
** tj. 95 % kvantil denních koncentrací nesmí překročit hodnotu IHd a 95 % kvantil
půlhodinových koncentrací nesmí překročit hodnotu IHk.
53
IHr - průměrná roční koncentrace znečišťující látky. Průměrnou koncentrací se rozumí
střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku jednoho roku
jako aritmetický průměr z průměrných 24-hodinových koncentrací.
IHd - průměrná denní koncentrace znečišťující látky. Průměrnou denní koncentrací se
rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 24
hodin, anebo střední hodnota nejméně dvanácti rovnoměrně rozložených měření
průměrných půlhodinových koncentrací v časovém úseku 24 hodin (aritmetický průměr).
IH8h - průměrná osmihodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou osmihodinovou
koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě
v časovém úseku osmi hodin.
IHk - průměrná půlhodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou půlhodinovou
koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě
v časovém úseku 30 minut.
Pokud by byly k dispozici měřené údaje o koncentraci látek v dané oblasti bylo by možno
stanovit index kvality ovzduší.
Index kvality ovzduší (IKO) umožňuje, jako jeden z existujících metodických postupů,
souhrnné vyhodnocení kvality ovzduší na základě měření nebo výpočtu koncentrací
znečišťujících látek v ovzduší. Index se stanoví z ročních, denních nebo krátkodobých
koncentrací. Využívá metodu nespojitých lineárních závislostí ke komplexnímu vyjádření
reálných naměřených nebo vypočtených hodnot sledovaných látek v podobě jednoho
bezrozměrného čísla v intervalu od 0 do 6. Index je nezávislý na počtu zahrnutých látek a lze
jej využít pro hodnocení a srovnávání delších časových intervalů. Do výsledné hodnoty IKO
jsou zahrnuty všechny sledovatelné parametry kvality ovzduší, pro které jsou stanoveny
příslušné limity a navíc IKO obsahuje i člen vyjadřující synergii polétavého prachu a oxidu
siřičitého. Postup navržený pracovníky Státního zdravotního ústavu Praha umožňuje
přiřazení vypočtené hodnoty IKO jedné ze šesti úrovní:
0 – 1 čisté ovzduší
1 – 2 vyhovující ovzduší
2 – 3 mírně znečištěné ovzduší
3 – 4 znečištěné ovzduší
4 – 5 silně znečištěné ovzduší
5 – 6 ovzduší zdraví škodlivé
Velmi závažným problémem životního prostředí v části Modletice je provoz areálu
chovu drůbeže. Stavba byla realizována a uvedena do provozu bez vyhlášení pásma
hygienické ochrany, což znamená porušení i tehdy platných zákonných norem. Ke stanovení
pásma hygienické ochrany nedošlo ani při pozdějším rozšiřování areálu o další čtyři haly v
80. letech. Dnes má areál pět hal s celkovou kapacitou 219 040 nosnic a 10 000 krůt.
Teprve v prosinci r. 1997 byl vypracován Ing. Miroslavem Nešporem „Výpočet a návrh PHO“
pro současnou kapacitu, ze kterého vyplývá, že prakticky polovina současně zastavěného
obytného území obce včetně šesti bytových domů a mateřské školy spadá do tzv. smíšené
zóny, kde by neměla být plošná obytná zástavba. Do vnitřního pásma PHO, do tzv. výrobní
zóny, kde by neměly být umístěny žádné objekty bydlení, spadá nejen několik rodinných
domů (min. tři prokazatelně postavené před výstavbou první haly), ale i vodní zdroje
veřejného vodovodu včetně jejich PHO, ze kterých je zásobováno pitnou vodou cca 250
obyvatel obce, provozovny a MŠ. K návrhu PHO drůbežárny se kladně vyjádřili pouze
zástupci Okresní hygienické stanice a Okresní veterinární správy.
Vyhlášení PHO se dle ustanovení stavebního zákona může uskutečnit pouze formou
územního rozhodnutí příslušným stavebním úřadem. Územní řízení k vyhlášení ochranného
pásma provozovatel inicioval žádostí ze dne 17. 6. 1999, podanou u stavebního úřadu
54
Říčany. Stavební úřad řízení pozastavil pro neúplnost dokladů dne 9. 8. 1999 a opět obnovil.
Následně Rozhodnutím č.j. 5951/99/Ch–328-A/5 ze dne 31. 10. 2000 zamítl návrh na vydání
územního rozhodnutí pro dodatečné vyhlášení pásma hygienické ochrany. Provozovatel
drůbežárny (firma Müller) se proti rozhodnutí odvolal dne 16. 11. 2000. Účastníky řízení o
územním rozhodnutí na vyhlášení PHO jsou ze zákona kromě navrhovatele všichni vlastníci
dotčených nemovitostí a pozemků, obec a dotčené orgány státní správy. V územním řízení
by musel navrhovatel PHO drůbežárny uzavřít dohodu o věcných břemenech se všemi
vlastníky dotčených nemovitostí a pozemků a s obcí, která je vlastníkem vodního
hospodářství, což je v dané situaci zcela nereálné. Limitem pro využívání území je podle
zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pouze vyhlášené PHO.
Danou situaci územní plán řeší etapizací rozvoje obytné funkce s předpokladem
výhledového útlumu živočišné výroby a stanovením podmínek funkčního využití areálu
drůbežárny. Z porovnání materiálních a ekologických hodnot současného stavu drůbežárny
a obytné zástavby a při porovnání variant rozvoje území, ověřených v konceptu ÚP,
jednoznačně vyplývá společenská priorita obytné funkce v dotčeném území.
Návrhy a doporučení
Pokud jde o areál drůbežárny, není nevyhlášené pásmo hygienické ochrany
v územním plánu vyznačeno a není též pokládáno za územní limit (vyplývá to z dohody
v rámci řešení rozporu při projednávání konceptu a souborného stanoviska – viz dokladová
část). Rozvoj obytné funkce v okolí drůbežárny je etapizován tak, že plochy přiléhající
k areálu jsou zahrnuty až do výhledového období. Stavební činnost v tomto areálu, která
může být územním plánem v souladu se zákonem usměrňována, musí být v souladu s jeho
závaznými regulativy (viz funkční kategorie ZV – smíšené území živočišné a ostatní výroby
nebo skladů).
Pro omezení lokálních zdrojů znečištění ovzduší bude mít rozhodující význam
přechod na ušlechtilá paliva (dokončení plynofikace v obci).
Návrh dopravních staveb musí být posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí
podle zákona č. 244/92 Sb. Pokud jde o trasu silničního okruhu kolem Prahy (SO), je
vyhodnocení v rámci územně plánovacího procesu obsaženo v dokumentaci k ÚP VÚC
Pražského regionu. V řešeném území obce Modletice je trasa vzdálena cca 300m od
nejbližších objektů severního okraje obytné zástavby. Navíc by v tomto úseku měla být trasa
(vzhledem ke konfiguraci terénu) vedena v zářezu. Trasa SO navíc dopravně odlehčuje
stávající silnici II/101, která prochází blíže k obytné zástavbě (cca 100m od severního okraje
osady Doubravice).
Navržené přeložky silnic III. třídy (00320, 00325) oddalují přenos dopravních vztahů
od části Modletice a řeší velmi nevyhovující situaci na průtahu osadou Doubravice. Při
realizaci návrhu bude z této osady naprosto vyloučena průjezdná doprava.
55
12.1.2.
Povrchové a podzemní vody
Řešeným územím protékají dva potoky, Chomutovický a Dobřejovický.
V současné době je dokončena výstavba oddílné kanalizace s centrální ČOV na
severním okraji zástavby Modletic. ČOV je dimenzována na kapacitu 950 ekvivalentních
obyvatel s možností další intenzifikace na 1200 – 1300 EO. Do této ČOV bude
odkanalizována i část komerční zóny. Další část zóny je napojena na menší ČOV na
západním okraji Doubravice. Některé areály mají vlastní malé ČOV. Obytná zástavba v části
Modletice i Doubravice bude postupně přepojována na vybudovaný kanalizační systém.
Územní plán navrhne v této souvislosti technicky optimální a finančně realizovatelné řešení
Likvidace neznečištěných dešťových vod bude řešena na základě navrhovaného
umístění, velikosti a podílu zastavěných a zpevněných ploch nových areálů pro výrobu,
sklady a komerční funkce a na základě požadovaného stupně protipovodňové ochrany obce.
Jako nejvhodnější řešení se jeví návrh retenční nádrže nebo soustavy nádrží, případně
poldrů na Dobřejovickém potoce v prostoru stávajících a navrhovaných ploch zeleně mezi
navrhovanou komerční a obytnou zástavbou. Územní plán v návrhu nové obytné zóny řeší
likvidaci dešťových vod systémem oddílné kanalizace. Dešťová kanalizace bude svedena do
Dobřejovického potoka. Při doplňování a rozšiřování stávající komerční zóny Modletice I.
(Nico, Billa a další) je třeba dořešit otázku odvodnění do melioračního kanálu Eden v k. ú.
Kuří. Z navrhovaných silničních staveb se nutnost řešení odvodnění týká zejména trasy
silničního okruhu kolem Prahy včetně souvisejících křižovatek a úprav. Tato problematika
bude řešena až v přípravné dokumentaci těchto staveb s nutností koordinace v širším
záběru, než je řešené území obce.
Z průzkumů a rozborů vyplynuly nutné asanační zásahy na rybnících na p.č. 59 a p.č.
119 v části Modletice a na rybníku Doubravan v Doubravici, který vlastně již nyní slouží
k dočištění odpadních vod z části komerční zóny Jažlovice.
12.1.3.
Hluk a vibrace
Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu prostředí a je považován za jeden z
nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem
hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování
sluchu i chorobných změn krevního tlaku. Nárůst ekvivalentní hladiny hluku A o 10 dB se
projeví 10 - 12% přírůstkem celkové nemocnosti. Následky se většinou projevují s určitým
zpožděním a s individuálním účinkem podle citlivosti každého jedince, což vede
k podceňování hluku jako významného negativního faktoru. Více než 90% hluku je
způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80% je vytvářeno dopravou, zejména
automobilovou.
Hygienické limity
(viz. Vyhl. Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., Hygienické předpisy, svazek
77, 1977.)
Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku LAeqp ve venkovním prostoru se stanoví
součtem základní hladiny hluku LAz = 50 dB(A) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám
a denní době.
56
Korekce na místní podmínky:
Způsob využití území
Korekce
dB(A)
Rozsáhlé zdravotnické areály, přírodní rezervace
Rozsáhlé školské a kulturní prostory, rekreační prostory
celoměstského významu, rekreační prostory příměstské,
vnitřní lázeňská území a jiné prostory vyžadující zvláštní
ochranu
- 10
-5
Obytné soubory na obytném území příměstských a
menších sídelních útvarů
0*#
Obytné soubory na obytném území uvnitř městské
zástavby
+5*#
Smíšené zóny
+10*#
Výrobní zóny, centra sídelních útvarů a dopravní zóny
s ojedinělými stavbami pro bydlení
+20
* V prostoru bezprostředně navazujícím na území dálnic, silnic I. a II. třídy a hlavních
městských komunikací se použije další korekce + 10 dB(A). Při použití této korekce musí
být dán průkaz, že jiná řešení umožňující obvyklý stupeň ochrany před hlukem nelze použít.
V obytných souborech (sídlištích) lze tuto korekci uplatnit maximálně u 15 % bytových
jednotek.
# Tato korekce se pro hluk z provozoven (např. výrobny, prádelny, restaurace apod.
nahrazuje korekcí 0.
Korekce na denní dobu:
Den (od 6.00 do 22.00 h)
Noc (od 22.00 do 6.00 h)
0 dB(A)
- 10 dB(A)
Terénní měření hluku nejsou k dispozici, ale jsou k dispozici údaje z přípravné
dokumentace k SO kolem Prahy, kde byla vypočtena ekvivalentní hladina hluku a
odpovídající průměrná vzdálenost isofony (isofona - čára spojující místa se stejnou
ekvivalentní hladinou hluku) 40 dB(A). V prostoru mezi křižovatkou na Dobřejovice a
napojením na stávající D1 je tato průměrná roční hladina hluku ve vzdálenosti cca 150 m na
každou stranu od osy komunikace. V prostoru napojení na D1 a podél dálnice na jižním
okraji území je tato vzdálenost cca 400 m od osy dálnice.
12.2. Vyhodnocení důsledků na zemědělský půdní fond
Hledisko přednostního uplatnění méně kvalitních zemědělských půd při jejich záboru
v důsledku územního rozvoje nebylo možné prakticky uplatnit, neboť kolem současně
zastavěného území obce (a v převážné míře i mimo toto území) se vyskytují pouze půdy s I.
a II. stupněm přednosti v ochraně ZPF dle BPEJ. Lokality s vyšším stupněm se vyskytují
pouze v okrajových částech řešeného území bez vazby na stávající zástavbu a
infrastrukturu, resp. podél vodotečí, kde prioritní funkcí je ochrana přírody (prvky ÜSES).
Proto bylo při návrhu zastavitelných území uplatněno hledisko návaznosti na současnou
zástavbu (vyplnění proluk, zarovnání hranice současně zastavěného území) a na současnou
57
infrastrukturu včetně okolí významných silničních (dálničních) staveb, které je pro intenzivní
zemědělskou výrobu problematické.
Předpoklady zadání a důvody pro konkrétní řešení se zabývá kapitola 3. – Návrh
urbanistické koncepce.
Následující tabulky dokumentují nároky na zábory ZPF ve fázi návrhu územního
plánu s návrhovým horizontem roku 2015. Vyhodnocení je provedeno s pětistupňovou
kategorizací kvality zemědělské půdy podle BPEJ podle „metodického pokynu odboru
ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 1. 10. 1996 k odnímání půdy
ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského
půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 10/1993.
Druhy zemědělských kultur v tabulkové části u jednotlivých lokalit záborů jsou
uvedeny podle skutečného stavu, resp. stavu v době zpracování pracovních průzkumů a
rozborů – nikoliv podle katastrální evidence pozemků.
V souladu s požadavkem souborného stanoviska jsou k záborům ZPF navrhovány
plochy podle varianty I. konceptu územního plánu obce Modletice.
58
TABULKY ZPF
59
TABULKY ZPF
60
12.3. Vyhodnocení důsledků na pozemky určené k plnění funkcí
lesa
Lesní půdní fond se nachází na řešeném území pouze jako úzký pás v podstatě
břehových porostů podél Chomutovického potoka při SZ okraji biocentra č. 2 a úzký pruh
pod protrženou hrází rybníka.
Řešené území se nachází v působnosti bývalého LZ Zbraslav, lesní správa Sulice,
platnost LHP 1.1.1992 – 31.12.2001. Lesnické označení porostních skupin 4A1 a 4A2.
Lesní půdní fond nebude návrhem územního plánu dotčen, naopak při realizaci prvků
územního systému ekologické stability dojde k jeho rozšíření.
61
13. Návrh lhůt aktualizace
Návrhové období územního plánu obce Modletice se stanovuje do r. 2015.
Aktualizace by měla být prováděna vždy podle potřeby formou změny územního
plánu. Po schválení nadřazené ÚPD (územní plán VÚC Pražského regionu) bude nutné ÚP
obce Modletice prověřit z hlediska souladu se závaznými částmi nadřazené ÚPD. Pokud
bude v některých částech shledán nesoulad, nebylo by možné v těchto částech rozhodovat
podle ÚP obce a bylo by nutné pořídit změnu územního plánu obce. V případě zpracování
digitální mapy katastru nemovitostí a založení GIS (geografického informačního systému)
obce by bylo vhodné aktualizovat digitální formu ÚP obce na podklad digitální mapy a
přenést informační databázi územního plánu do GIS. K další aktualizaci může dojít
v souvislosti s případným zpracováním souhrnných pozemkových úprav.
14. Návrh vymezení závazné části
Do závazné části územního plánu obce Modletice patří:
• Funkční využití území podle výkresu č. 2 včetně limitů a regulativů funkčního využití podle
kapitoly 5.1. textové části.
• Prostorové regulativy zástavby, hlavní architektonické zásady a limity vyplývající
z protipovodňové ochrany podle kapitol 5.2., 5.3. a 5.4. textové části.
• Vymezení zastavitelného území podle výkresu č. 2.
• Osa směrového vedení trasy silničního okruhu kolem Prahy.
• Osy směrového vedení navržených přeložek silnic III. třídy – 00320 a 00325.
• Seznam veřejně prospěšných staveb podle výkresu č. 8 a kapitoly 10.2. textové části.
• Vymezení prvků ÚSES podle výkresu č. 9.
62
C.
ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ
1.
Vymezení závazné části územního plánu
Závazná část územního plánu obce je vyjádřena ve formě regulativů, obsahujících
závazná pravidla, která omezují, vylučují, popřípadě podmiňují umísťování staveb, využití
území nebo opatření v území a stanoví zásady pro jeho uspořádání. Závazná část obsahuje:
•
•
•
•
•
•
urbanistickou koncepci
viz kap. B.3. textové části
využití ploch a jejich uspořádání
viz kap. B.4. textové části a výkres č. 2 – Hlavní výkres
regulativy v následujících kapitolách C.2. až C.5.
vymezení zastavitelného území
viz výkres č. 2 – Hlavní výkres
zásady uspořádání dopravního, technického a občanského vybavení
viz příslušné výkresy a kapitola B.7. textové části
vymezení územního systému ekologické stability
viz výkres č. 9 a kapitoly B.9.2. a C.6. textové části
vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby
viz výkres č. 8 a kapitoly B.10.2. a C.7. textové části
2.
Regulace funkčního využití
Navrhované využití posuzuje a o jeho přípustnosti či nepřípustnosti rozhoduje
stavební úřad v příslušném řízení podle zákona a. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), ve znění pozdějších předpisů a prováděcích
předpisů a vyhlášek.
Užívání dosavadních staveb a zařízení a dosavadní využití území, které není
v souladu se schválenými regulativy funkčního využití a prostorového uspořádání území, je
nadále přípustné, pokud nejsou dány podmínky pro opatření podle § 86 až 97 (údržba
staveb a jejich odstraňování) a § 102 dost. 3 stavebního zákona (opatření týkající se
činností, které nad přípustnou míru poškozují životní prostředí).
Řešené území se člení na území a plochy s různými předpoklady a podmínkami pro
jejich využití. Tyto podmínky jsou určeny v následujících regulativech funkčního využití území
a jsou vymezeny ve výkresu č. 2 – Hlavní výkres.
Pro celé řešené území jsou nepřípustné tyto funkce a jevy:
• skladování toxického odpadu
• velké zdroje plynných a prašných emisí
• výroby a technologie znečišťující povrchové a spodní vody
Pro zastavěné území (vymezení k návrhovému horizontu) jsou dále nepřípustné:
• nové střední zdroje plynných a prašných emisí
• výroby a technologie, u nichž škodlivé účinky (hluk, exhalace) přesahují hranice areálu
Pro stávající a navrhované zóny s obytnou funkcí jsou dále nepřípustné:
63
• zdroje hluku přesahující hygienickou normu pro obytné území
• výroby a technologie obtěžující zápachem a exhalacemi obytnou funkci na okolních
pozemcích
• aktivity s předpokladem velkého obratu zboží a potřebou časté dopravní obsluhy
Pro čistě obytná území jsou nepřípustné (viz též tabulku regulativů funkčního využití
polyfunkčních území):
• jakékoliv obtěžující zdroje hluku
• jakékoliv stacionární zdroje zápachu a exhalací s výjimkou stávajících malých kotelen na
pevná a kapalná paliva
• jakékoliv komerční aktivity, které předpokládanou hranicí svého atrakčního obvodu
přesahují hranice zóny
• jakékoliv aktivity, které přímo nesouvisejí s obsluhou a funkcí obytné zóny
Z hlediska funkčního využití je území obce rozděleno na plochy polyfunkční
a monofunkční, označené ve výkresu funkčního využití ploch příslušnou barvou
a písmenným kódem. Jedná se o následující plochy:
polyfunkční území:
OCbd - čistě obytné území ve formě bytových domů
OV - všeobecné obytné území
OS - smíšené obytné území
NK - území nerušící výroby, služeb a komerce
SS - území školských a zdravotnických areálů a sociálních služeb
SR - sportovní a rekreační území
PS - území průmyslové výroby a skladů
•
•
•
•
•
•
•
Způsob využití těchto polyfunkčních (smíšených) území je přehledně vymezen v
následující tabulce, která v průsečíku jednotlivých funkčních zón a různých činností nebo
účelových staveb určuje, zda je příslušná činnost v příslušné zóně dominantní (D), vhodná
(V), přípustná (P) nebo nepřípustná (N). Funkční regulace je tedy v podstatě negativní, tzn.
že neurčuje jednoznačné funkční využití příslušného území, ale naopak vymezuje činnosti,
které jsou v příslušném území nepřípustné. Uplatnění přípustných (P) činností by mělo být
regulováno tak, aby v příslušné zóně plošně nepřevažovaly nad funkcemi dominantními
a vhodnými. Dominantní činnosti (D) charakterizují hlavní funkční náplň některých smíšených
zón. V těch smíšených zónách, kde jsou dominantní činnosti uvedeny, by měly mít plošně
minimálně 40 % zastoupení.
64
VŠEOBECNÉ OBYTNÉ ÚZEMÍ
SMÍŠENÉ OBYTNÉ ÚZEMÍ
ÚZEMÍ NERUŠÍCÍ VÝROBY A KOMERCE
ÚZEMÍ ŠKOLSKÝCH A ZDRAV. AREÁLŮ A
SOC. SLUŽEB
SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ ÚZEMÍ
ÚZEMÍ PRŮMYSLOVÉ VÝROBY A SKLADŮ
bytové domy
rodinné domy
malá ubytovací zařízení, penziony
turistické a podnikové ubytovny
hotely
motely
veřejná tábořiště
stanové tábory
chaty a domky pro pobytovou rekreaci
ubytovací hostince
mateřské a základní školy, zvláštní školy
střední školy, odborná učiliště
domovy mládeže
základní umělecké školy
dětské domovy
domovy důchodců
domy s pečovatelskou službou
divadla, kina, muzea, galerie, knihovny
letní kina
otevřená zábavní zařízení
kostely a modlitebny
obecní a státní administrativa
poštovní úřady, peněžní ústavy
policejní služebny
požární zbrojnice
zájmové kluby, politické strany, spolky
komerční administrativa
malá privátní zdravotnická zařízení
zdravotní střediska, poliklinika
lékárny
drobná hřiště pro neorganiz. sport lokálního
významu
otevřená sportoviště obecního významu
tělocvičny, sport. haly, bazény
nerušící služby a provozy lokálního významu
ČISTĚ OBYTNÉ ÚZEMÍ - bytové domy
Návrh regulativů a limitů
funkčního využití území
polyfunkčních zón
OCbd
OV
OS
NK
SS
SR
PS
D
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
P
D
V
P
N
N
N
N
N
P
P
P
P
P
P
P
P
P
N
N
P
P
P
P
N
P
P
P
N
P
P
V
V
V
P
P
N
N
P
V
P
P
P
P
P
P
P
P
N
N
P
P
P
P
N
P
P
P
P
P
N
N
N
P
P
P
N
N
N
V
N
P
N
N
N
N
P
V
N
P
P
P
P
P
P
P
V
P
N
P
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
D
D
P
V
P
P
P
N
N
N
N
N
N
N
N
P
N
V
D
V
N
N
N
P
P
P
P
P
N
P
N
N
N
N
N
N
N
N
P
P
N
N
N
N
N
P
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
P
N
N
N
N
N
V
V
V
V
P
V
P
N
N
P
N
N
V
N
P
V
P
P
D
P
P
P
D
D
V
N
P
P
65
DOMINANTNÍ
VHODNÁ
PŘÍPUSTNÁ
NEPŘÍPUSTNÁ
SMÍŠENÉ OBYTNÉ ÚZEMÍ
ÚZEMÍ NERUŠÍCÍ VÝROBY A KOMERCE
ÚZEMÍ ŠKOLSKÝCH A ZDRAV. AREÁLŮ A SOC.
SLUŽEB
SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ ÚZEMÍ
ÚZEMÍ PRŮMYSLOVÉ VÝROBY A SKLADŮ
obchodní vybavenost lokálního významu
nerušící služby a provozy obecního významu
obchodní vybavenost obecního významu
obchodní vybavenost nadmístního významu
služby a provozy s rušícím vlivem na hranici
areálu
služby a provozy s velkým obratem zboží
služby a provozy s velkým obratem
návštěvníků
technické vybavení sloužící potřebám zóny
odstavné plochy a garáže sloužící potřebám
zóny
čerpací stanice pohonných hmot
příslušné obslužné a pěší komunikace
užitkové zahrady s chovem drobného
zvířectva
rekreační zahrádky bez vazby na bydlení
veřejně přístupná zeleň liniová a plošná
užitková zeleň (sady, školky, zahradnictví)
FUNKCE:
OCbd
OV
OS
NK
SS
SR
PS
P
N
N
N
V
P
N
N
V
P
P
N
P
D
D
D
P
N
N
N
V
P
N
N
P
N
N
P
N
N
N
N
N
N
D
N
N
N
P
N
N
D
N
N
N
P
N
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
V
V
V
V
N
V
N
V
P
V
P
V
N
V
N
V
V
V
N
N
P
N
N
N
N
N
V
N
N
V
N
P
V
P
N
V
P
N
V
N
P
V
N
N
P
P
VŠEOBECNÉ OBYTNÉ ÚZEMÍ
ČISTĚ OBYTNÉ ÚZEMÍ - bytové domy
Návrh regulativů a limitů
funkčního využití území
polyfunkčních zón
D
V
P
N
66
Zvláštní kategorií polyfunkčního území která je uplatněna vůči stávajícímu areálu
drůbežárny, je kategorie:
• ZV - smíšené území živočišné a ostatní výroby nebo skladů
Jedná se o možnou kombinaci živočišné výroby s průmyslovými nebo skladovými provozy
nebo službami, které nejsou ve vzájemném hygienickém nebo veterinárním rozporu a
navenek nesmí negativní účinky z provozovaných činností přesáhnout hranice areálu.
monofunkční území:
• TV - plochy technického vybavení
• PA - parkově upravená zeleň
• VZ - mimolesní veřejně přístupná zeleň
• ZA - zahrady
• LE - lesy
• LO - louky (drnový fond)
• OP - orná půda
• ZP – zeleň přírodní s funkcí ÚSES
Funkční využití těchto ploch je jednoznačně dáno jejich názvem. Malá dětská hřiště
a přírodní sportoviště s drobnou architekturou lze umísťovat podle místních podmínek do
ploch parkově upravené nebo mimolesní veřejné zeleně.
67
3.
Prostorová regulace
Regulace hmotové struktury (prostorová regulace) slouží k zachování kvality
obytného prostředí obce ve smyslu estetickém, kulturním a krajinářském. Vztahuje se na
všechny funkční plochy zástavby pro celé řešené území v návrhovém období (do r. 2015)
tak, jak jsou uvedeny v grafické části ÚP obce Modletice.
Pro stavební činnost podléhající stavebně správnímu řízení jsou předepsány na
funkčních plochách určených k zastavění minimální podíl (procento) nezpevněných
ploch (zeleně) na pozemku a maximální výška objektu.
MIN. PODÍL NEZPEVNĚNÝCH PLOCH:
Podíl nezpevněných ploch je vyjádřen minimálním procentem zeleně (nezpevněné
plochy) na pozemku pro individuální výstavbu nebo v jednotlivém areálu, přičemž zbytek
plochy mohou tvořit stavební objekty a zpevněné plochy (parkoviště, chodníky, manipulační
plochy). V některých případech je jako nepřekročitelný ukazatel uvedeno též maximální
procento zastavění stavebními objekty (objekty vystupující min. 1m nad terén).
OBYTNÉ PLOCHY - OCbd, OV, OS
1) OCbd - plochy čisté bytové výstavby v bytových domech – min. podíl nezpevněných
ploch 60%
2) OV - plochy všeobecně obytné výstavby v rodinných domech – min. podíl nezpevněných
ploch 55%
3) OS - plochy smíšené obytné – min. podíl nezpevněných ploch 50%
NERUŠÍCÍ VÝROBA A KOMERCE - NK
min. podíl nezpevněných ploch 30%, max. procento zastavění 45%
PRŮMYSLOVÁ VÝROBA A SKLADY - PS
ŽIVOČIŠNÁ A OSTATNÍ VÝROBA NEBO SKLADY - ZV
SPORT A REKREACE - SR
V případě plochy pro sport a rekreaci navržené nad ČOV v Modleticích (u Chomutovického
potoka) je stanoveno max. procento zastavění 10%, přičemž podél potoka musí být
ponechán volný pruh o šíři min. 6m, který nebude zastavován ani oplocován.
ŠKOLSTVÍ, ZDRAVOTNICTVÍ, SOCIÁLNÍ VYBAVENOST - SS
TECHNICKÁ VYBAVENOST - TV
je řešeno samostatně ve stavebním řízení
VÝŠKA ZÁSTAVBY:
Maximální výška zástavby je dána maximálním počtem nadzemních podlaží, event.
výškou nejvyššího bodu hlavní hmoty objektu (hřebene nebo vrcholu sklonité střechy, horní
hrany atiky ploché střechy, atp.) a je vztažena k nejvyššímu bodu stávajícího rostlého terénu
bezprostředně souvisejícího pozemku, na kterém objekt stojí.
68
OBYTNÉ PLOCHY - OCbd, OV, OS
1) OCbd - plochy čisté bytové výstavby v bytových domech - 2 nadz. podlaží + podkroví
2) OV - plochy všeobecně obytné výstavby v rodinných domech - 2 nadz. podlaží +
podkroví, max. výška 10,5m
3) OS - plochy smíšené obytné - 2 nadz. podlaží + podkroví, max. výška 12m
NERUŠÍCÍ VÝROBA A KOMERCE - NK
2 nadzemní podlaží, max. výška 12m, případné technologické nároky na vyšší objekty budou
řešeny individuálně
PRŮMYSLOVÁ VÝROBA A SKLADY - PS
ŽIVOČIŠNÁ A OSTATNÍ VÝROBA NEBO SKLADY - ZV
SPORT A REKREACE - SR
u krytých sportovišť - řešit individuálně
u otevřených sportovišť - 2 nadzemní podlaží, max. výška 7,5m s výjimkou tribun, osvětlení
apod.
ŠKOLSTVÍ, ZDRAVOTNICTVÍ, SOCIÁLNÍ VYBAVENOST - SS
3 nadzemní podlaží, max. výška 15m
TECHNICKÁ VYBAVENOST - TV
bude řešeno samostatně ve stavebním řízení
Konkrétní územní zpřesnění maximálních výškových hladin zástavby může být
provedeno v podrobnější územní dokumentaci zón (regulační plány).
4.
Hlavní architektonické zásady pro novou výstavbu
a přestavbu objektů
Při návrhu nové soustředěné obytné zástavby (rodinné domy) bude respektována
historická hodnota středu obce a výšková hladina původní zástavby. Nové průmyslové a
komerční zóny musí být (spolu s návrhem izolační zeleně) navrženy tak, aby opticky nerušily
původní historicky cenné prostředí.
Zvláštní zřetel bude brán na areál zámku a jeho okolí. Zámek není zapsán ve státním
seznamu nemovitých kulturních památek, přesto vykazuje nesporné znaky kulturní památky.
Do budoucna by měl být celý areál pokud možno rehabilitován do původní podoby. Znamená
to, že v zámeckém areálu a jeho blízkosti by neměly být v budoucnu zřizovány stavby, které
by byly svou hmotou, urbanistickým rozložením, tvarem a materiálovým zpracováním
v rozporu s původním stavem zámeckého komplexu.
Mimo zástavbu obce budou respektovány historické cesty, tvořící páteř dochované
kulturní krajiny. Při návrhu některých nových komunikací je využito koridorů původních cest
69
(přeložka silnice III/00320). Novou výstavbu je nutno uvádět do souladu s dochovaným
krajinným rázem.
70
5.
Zvláštní požadavky na využití území
Výstavba v ochranných pásmech komunikací a liniových
infrastruktury podléhá stanoviskům správců komunikací a zařízení.
staveb
technické
Kolem všech potoků a vodních ploch je nutno zachovat volný a nezastavěný pruh
ochranného pásma ve vzdál. min. 6m od břehové čáry. Výjimky může v odůvodněných
případech povolit vodohospodářský orgán.
Zvláštní pozornost bude věnována kvalitě likvidace odpadních vod z komerčních zón.
V případě, že stávající nebo navrhovaný způsob čištění nevyhoví platným předpisům, lze
uplatnit regulativ povinného přepojení na centrální čistírnu, pro kterou územní plán rezervuje
plochu v severní části zóny Modletice I. a která bude vybudována ze sdružených prostředků
budoucích uživatelů.
Podmínkou výstavby nových RD bude vsakování dešťové vody na vlastním pozemku.
6.
Územní systém ekologické stability a ochrana přírody
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vymezen v samostatném výkresu č. 9,
v hlavním výkresu pak kategorií zeleně ZP (zeleň přírodní – prvky ÚSES). Režim
hospodářské a stavební činnosti v prvcích ÚSES je dán zákonem – viz též podkapitola č.
9.2. textové části územního plánu. Pro jeho ochranu platí ustanovení zvláštních předpisů –
zejm. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a
vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.
V časové vazbě na návrh zastavěných a zpevněných ploch v řešeném území budou
přijata opatření pro zajištění retenční schopnosti krajiny a udržení jejího vodního režimu.
Nesmí být kácena významná krajinotvorná zeleň.
Vodoteče nesmějí být zatrubňovány, s výjimkou křížení s komunikacemi při zajištění
dostatečného průtočného profilu.
71
7.
Seznam ploch pro nově navržené veřejně prospěšné stavby:
stavby pro dopravu:
1.
Silniční okruh kolem Prahy s křižovatkou na dálnici D1 a na silnici II/101
2.
Úprava křižovatky dálnice D1 a silnice II/101
3.
Přeložka silnice III/00320 Popovičky – Doubravice
4.
Nové připojení Modletic na silnici II/101
stavby pro vodní hospodářství:
5.
Obecní vodojem a úpravna vody včetně příjezdové cesty (část p.č. 109/5, 109/29,
109/31 KN)
6.
Rozšíření ČOV v Doubravici (p.č. st. 127, p.č. 399/4 KN)
7.
Připojení obce na vodovodní přivaděč
stavby pro energetiku:
9.
Přeložky a nové trasy vzdušného vedení VN
10.
Nové distribuční trafostanice 22/0,4 kV (část p.č. 242/3 KN)
11.
Propojení VTL plynovodu Modletice - Doubravice
stavby pro komunální vybavenost:
12.
Nástavba a přístavba objektů prodejny č.p. 6 a mateřské školy č.p. 19
(p.č. st. 80, 83, část p.č. 56/1, 56/2 KN)
13.
Sportovní a dětské hřiště (p. č. 80/1, 80/2, 82 KN)
14.
Veřejné hřiště (část p.č. 242/1 KN)
15.
Hasičská zbrojnice s požární nádrží (p.č. 87/1, 87/2 KN)
Číslování odpovídá grafické identifikaci podle výkresu č. 8 návrhu územního plánu.
Kromě toho jsou navrhované stavby obsaženy v příslušných výkresech grafické části a
(kromě podzemních vedení a trafostanic) též v hlavním výkresu. Seznam je rovněž obsažen
v kapitole č. B.10. textové části.
Vymezení ploch pro navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro
případné vyvlastnění pozemků nebo staveb nebo omezení vlastnických práv k pozemkům a
stavbám podle § 108 odst. 2 písm. a) a c) stavebního zákona, pokud nebude dosaženo
řešení majetkoprávních vztahů dohodou nebo jiným způsobem.
8.
Vymezení některých pojmů
Zastavovací studií se rozumí urbanistická studie, řešící podrobněji část území
(lokalitu), zejm. prvky prostorové regulace (regulační čáry), jako podklad pro územní
rozhodování.
Nerušící výrobou a komercí se rozumí takové služby, výroba a občanská vybavenost,
kdy negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a
zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad
přípustnou míru. Míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být přiměřeně
prokázány v dokumentaci pro územní řízení, popř. v projektové dokumentaci pro stavební
povolení, a ověřeny po dokončení stavby měřením před vydáním kolaudačního rozhodnutí.
72
Negativními účinky a vlivy staveb a zařízení se rozumí zejména škodlivé exhalace,
hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach, znečišťování vod, oslňování, zastínění,
elektromagnetické rušení a záření.
Současně zastavěným územím obce se rozumí ta část řešeného území, která je
vymezená hranicí současně zastavěného území, jejíž průběh je znázorněn na výkresu č. 2 –
Hlavní výkres.
Izolační zelení se rozumí vegetace a pro ni vymezená plocha, která má hlavní funkci
ve vytvoření izolační bariéry mezi zdrojem negativních účinků a vlivů a objekty hygienické
ochrany. Vegetace svými vlastnostmi má být schopna snížit, omezit nebo úplně eliminovat
negativní vlivy a účinky staveb a zařízení na okolní území. Výsledný efekt izolační zeleně
závisí na plošném rozsahu a odpovídající skladbě. Sortiment dřevin a způsob jejich výsadby
musí odpovídat hlavní funkci plochy.
73

Textová část - Obec Modletice

Transkript

Podobné dokumenty

Jaro - Dobřichovice

technika služeb cestovního ruchu

ZPRÁVA O POVODNI 1. 6. – 2. 6. 2013 NA VODNÍM TOKU BOTIČ

Textová část - Airport Karlovy Vary

textová část - Městský úřad, Kutná Hora

Odborná studie