Odborná studie

Transkript

Odborná studie

1
Ing. Pavla Žídková, EIA, poradenství v ekologii,
Polní 293, 747 62 Mokré Lazce
tel., zázn., fax. 553 716 960, IČO 61611531, e-mail: [email protected]
Oznamovatel
Praga Mineral spol. s r.o.
Náměstí 19, 289 33 Křinec
MANIPULAČNÍ SKLADY
TUHÝCH PALIV – UHLÍ
oznámení
o hodnocení vlivu záměru na ţivotní prostředí
v rozsahu přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb.
Nositel odborné způsobilosti:
Ing. Pavla Ţídková
osvědčení č.j. 34671/ENV/11
Opava, srpen 2011
Ing. Pavla Žídková
Manipulační sklady tuhých paliv-uhlí
oznámení záměru dle zákona č. 100/2001 Sb.
2
OBSAH
ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI .............................................................................................. 5
ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU .............................................................................................................. 5
B.I. Základní údaje ...........................................................................................................5
B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle Přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. ...............5
B.I.2. Kapacita záměru ….. …….........................................................................................5
B.I.3. Umístění záměru........................................................................................................5
B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ..........................................6
B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a
hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí ...................................................7
B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru ................................................7
B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ........................9
B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ........................................................9
B.I.9. Výčet navazující rozhodnutí podle §10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato
rozhodnutí vydávat ....................................................................................................9
B.II. Údaje o vstupech.....................................................................................................10
B.II.1. Půda ......................................................................................................................10
B.II.2. Voda .......................................................................................................................10
B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ................................................................10
B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu............................................................10
B.III. Údaje o výstupech .................................................................................................11
B.III.1. Ovzduší .................................................................................................................11
B.III.2. Odpadní vody........................................................................................................16
B.III.3. Odpady .................................................................................................................18
B.III.4. Ostatní (hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy) .........................................19
B.III.5. Doplňující údaje ...................................................................................................20
ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ..................... 21
C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ............21
C.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území............27
C.2.1. Základní charakteristiky ovzduší a klimatu ............................................................27
C.2.2. Základní charakteristiky povrchových a podzemních vod .....................................29
C.2.4. Základní charakteristiky horninového prostředí a přírodních zdrojů ...................30
C.2.5. Základní charakteristiky přírodních poměrů zájmového území (fauna, flora,
ekosystémy, krajina) ................................................................................................32
C.2.6. Základní charakteristiky dalších aspektů životního a přírodního prostředí ..........35
C.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho
únosného zatížení .........................................................................................................35
ČÁST D.
KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................ 36
D.I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich významnosti (z hlediska
pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) ...............................................36
D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví, včetně sociálně ekonomických vlivů ........36
D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima .........................................................................................40
D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a jiné fyzikální a biologické charakteristiky.................48
3
D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody......................................................................50
D.I.5. Vlivy na půdu ..........................................................................................................51
D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ......................................................51
D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .........................................................................51
D.I.8. Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu .................................................52
D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ..........................................................53
D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich
velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů ...........................................53
D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních
stavech ..........................................................................................................................54
D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci
nepříznivých vlivů na životní prostředí........................................................................55
D.IV.1. Základní opatření ................................................................................................55
D.IV.2. Technická opatření ...............................................................................................55
D.IV.4. Jiná opatření ........................................................................................................56
D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení
vlivů .........................................................................................................................56
D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování
dokumentace ...........................................................................................................57
ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ................................................................. 57
ČÁST F. ZÁVĚR................................................................................................................................... 57
ČÁST G.
VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 58
ČÁST H PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 60
ÚDAJE O DOKUMENTACI ............................................................................................................... 61
H. PŘÍLOHY
Příloha č. 1
Příloha č. 2
Příloha č. 3
Příloha č. 4
Vyjádření k souladu s územním plánem
Stanovisko KÚSK k ovlivnění Natury 2000
Vyjádření k poţárnímu zabezpečení skladu uhlí, vyjádření Dráţního úřadu,
Vyjádení Min. zdravotnictví
Hluková studie
Rozptylová studie
Vyjádření k moţnému vlivu na faunu a flóru
4
Seznam pouţitých zkratek
PO
bonitovaná půdně ekologická jednotka
Ministerstvo ţivotního prostředí České Republiky
Český hydrometeorologický ústav
Česká inspekce ţivotního prostředí
česká státní norma harmonizovaná s evropskými normami
anglický název "Environmental Impact Assesment" -hodnocení vlivů na ţivotní prostředí
evropsky významná lokalita
hlavní půdní jednotka
katastrální území
hladina hluku A [dB(A)]
ekvivalentní hladina hluku A [dB(A)]
nejvyšší přípustná hladina hluku A [dB(A)]
maximální hodnota hladina hluku A [dB(A)]
ministerstvo zemědělství České republiky
ministerstvo ţivotního prostředí
krajská hygienická stanice
katastrální území
Krajský úřad Středočeského kraje
národní přírodní rezervace
respirační frakce prašného aerosolu s aerodynamickým průměrem 50% částic menších neţ
10 m
ptačí oblast
PR
PUPFL
ÚP
ÚSES
VKP
VÚC
VZ
ZCHÚ
ZPF
přírodní rezervace
pozemky určené pro plnění funkce lesa („lesní pozemky“)
územní plán
územní systém ekologické stability
významný krajinný prvek
vyšší územní celek
vodní zdroje
zvláště chráněné území
zemědělský půdní fond
BPEJ
MŢP ČR
ČHMÚ
ČIZP
ČSN EN
EIA
EVL
HPJ
k.ú.
LA
LAeq
LAeqp
LAmax
MZe ČR
MŢP
KHS
k.ú.
KÚSK
NPR
PM10
5
ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI
A.1 Obchodní firma:
A.2 IČ
60277653
A.3 Sídlo
Křinec, Náměstí 19, PSČ 289 33
A.4 Jméno, příjmení, bydliště a
telefon oprávněného zástupce
oznamovatele:
jednatel:
Jiří Havelka,
Křinec, Chotucká 272, PSČ 289 33
Jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně.
Pro účely projednávání
záměru zastoupen
prokuristou:
Ing. Martinem Procházkou
Křinec, Chotucká 266, PSČ 289 33, tel. 725 387 175
ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU
B.I. Základní údaje
B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle Přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb.
Název záměru:
Zařazení záměru:
Kategorie II, bod 3.9
Manipulační sklady tuhých paliv - uhlí
B.I.2. Kapacita záměru
Kapacita skladu 90000 t uhlí, roční obrat 150000 t uhlí
Plocha pro skladování uhlí: 15000 m2
Výška skladovaného uhlí: 7,5 m
Povrchové zásobníky fosilních paliv s kapacitou
nad 10 000 t.
B.I.3. Umístění záměru
kraj:
okres:
obec s rozšíř. působností
obec:
katastrální území:
Středočeský
Nymburk
Poděbrady
Dymokury
Dymokury, areál bývalého cukrovaru
6
Zákres v situaci širších vztahů
Zákres záměru rámci obce Dymokury
B.I.4. Charakter záměru a moţnost kumulace s jinými záměry
Záměrem je umístění skladu tuhých paliv – uhlí v objektu bývalého cukrovaru v obci Dymokury.
Záměr je v současné době provozován, avšak není dle vyjádření stavebního úřadu v souladu se
způsobem vyuţití území cukrovaru.
Na uvedených pozemcích byla v minulosti manipulační a skladová plochy pro uhlí pro provoz
cukrovaru.
V současné době je snahou oznamovatele zajistit prostor pře překládku uhlí, kam by v letním období
bylo uhlí navezeno a v zimním vyvezeno ke spotřebitelům.
7
Převaha spotřebitelů je ze strany teplárenských společností a společností pro výrobu el. energie, kam
je uhlí expedováno vagóny po ţeleznici, malá část uhlí (cca 10% celkového ročního obratu) je
expedována k drobným spotřebitelům nákladními vozidly.
Kumulace s jinými záměry v území není zpracovatelce oznámení ani oznamovateli známa,
kumulace můţe nastat pouze s dopravou na veřejných komunikacích.
B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvaţovaných variant a
hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí
Záměr je pro účely tohoto oznámení předkládán invariantně.
Předloţená varianta je místy (zejména z hlediska ovlivnění ovzduší prachem) srovnávána se
současným stavem.
Součástí předloţené varianty není původně navrhovaný ochranný val, neboť bylo při zpracování
hlukové studie zjištěno, ţe tento val by neplnil ochrannou protihlukovou funkci, naopak by mohlo
docházet k odráţení hluku z dopravy směrem k rodinným domům. Vzhledem k tomu, ţe uvedený
val by při předpokládané výšce kolem 6 m nemohl ani plnit protiprašnou funkci, bylo od jeho
zvaţování v tomto oznámení upuštěno. Namísto toho zůstává v území zachována budova bývalého
cukrovaru, která protihlukovou funkci a částečně i funkci omezení šíření prašnosti současné době
splňuje lépe.
Záměr je předkládán z důvodu potřeby zajištění místa pro vykládku, časově omezené uloţení a
zpětnou nakládku, případně dotřídění uhlí pro elektrárny, teplárny i fyzické osoby.
Důvodem pro umístění záměru v území je také napojení na vlečku ČD a dostupné zázemí i
dostatečně rozsáhlé manipulační a skladové plochy.
B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru
V areálu bývalého cukrovaru se nachází kromě budovy bývalého cukrovaru také poměrně
rozsáhlé manipulační a skladové plochy, které jsou pro účely skladování uhlí v dostatečné míře
upraveny a zpevněny. Předpokládá se, ţe uhlí by bylo skladováno na pozemcích p.č. 733/1,
155/5, 211, 209.
Skladování uhlí v areálu cukrovaru probíhalo i v minulosti, v době fungování cukrovaru.
Navrhovaný záměr nevyţaduje ţádné další úpravy vyuţívaných skladovacích ploch ani kácení
zeleně.
Proti stávajícímu rozsahu ploch vyuţívaných pro skladování uhlí se předpokládá jejich omezení
na plochy za budovou cukrovaru v dosahu vlečky ČD:
8
V provozu skladování uhlí bude pracovat 5 zaměstnanců. Pro zaměstnance je v areálu
k dispozici sociální zařízení.
Skladování uhlí bude prováděno v souladu s platnými obecně závaznými předpisy a normami a
vychází z charakteru sladovaného paliva – uhlí. Jedná se o nezakrytované mechanizované
sloţiště tuhých paliv zahrnující kromě zpevněných skladovacích ploch také ţelezniční vlečku a
mechanizaci, která slouţí k vlastní manipulaci s uhlím.
Uhlí je dopraveno vagóny do areálu, vyloţeno nakladačem, převezeno na hromady, zhutněno
dozérem, případně přetříděno a v potřebných intervalech podle poţadavků zákazníků opět
expedováno z areálu. Výška hromad se průměrně pohybuje kolem 7,5 m, max. 9 m.
Zhutňováním pojezdem těţkou mechanizací se utěsňují prostory mezi kusy uhlí a zabraňuje se
přístupu vzduchu do hromad. Provádí se zhutňování uhlí po 0,5-0,7 m, přičemţ do prvních
vrstev se ukládá uhlí s největším obsahem drobných částic, aby základna uhlí byla co nejméně
provzdušňována.
Pro zajištění odtoku sráţkových vod by měla mít hromada mírně vypouklý tvar. Boky hromady
se chrání proti větrání uhelným prachem do výše 1,5-2 m od základu a současně hutněním.
Povrch hromad se kropí vodou nebo vápenným mlékem pro vznik ochranného povlaku. Hutní se
vţdy celá hromada. Vzdálenost mezi jednotlivými hromadami by měla být 3,5 m pro umoţnění
volného průjezdu mechanizace.
Pro následné období je předepsáno pouţívat systém umělého zvlhčování kropením a s pouţitím
„sněhových“ děl – technologie pro vznik vodní clony, která umoţňuje maximální efektivitu
vyuţití vody při zvlhčování uhlí.
9
Dále se předpokládá, ţe pro nejprašnější část provozu, kterou je třídění briket, bude zajištěna
kapotáţ třídící linky a její skrápění vodou.
Areál provozu bude oplocen a opatřen výstraţnými tabulemi pro zamezení pohybu cizích osob
v areálu.
Samostatně byla řešena poţární ochrana území. Odborným pracovníkem byla zpracována
Dokumentace pro začlenění objektu do kategorie poţárního nebezpečí, která byla schválena
Hasičským záchranným sborem.
Pro bezpečnost provozu se provádějí kontroly povrchu a teploty hromad uhlí a o kontrolách se
vedou záznamy. Tyto kontroly jsou u nově zaloţených hromad denní, po prvním týdnu se
postupně prodluţují na 2 dny a déle. Pro likvidaci případného ohniska zahoření je vypracován
postup a oznamovatel pro něj má potřebné mechanizační prostředky.
Areál je situován mimo záplavové území a na území neohroţeném seizmickou činností.
Úroveň technického řešení
Technické řešení je navrţeno v souladu s platnými normami a předpisy. Odpovídá běţnému
standardu obdobných zařízení.
B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení
Předpoklad realizace záměru je v závislosti na postupu návazných správních řízení rok 20112012.
B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků
Těţbou v lokalitě bude dotčeno správní území:
kraj:
obec s rozšířenou působností:
stavební úřad:
správní území obce:
Středočeský
Poděbrady
Městec Králové
Dymokury
B.I.9. Výčet navazující rozhodnutí podle §10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato
rozhodnutí vydávat
Záměr předpokládá navazující správní řízení zakončená vydáním rozhodnutí:
správní řízení
Změna vyuţití území
správní úřad
stavební úřad Městec Králové
Ministerstvo zdravotnictví, vodoprávní
Souhlas s činností v ochranném pásmu 2.
úřad – jiţ byl vydán, viz příloha č. 1,
stupně přírodních léčivých zdrojů
bude aktualizován s ohledem na p.č.
lázeňského místa Poděbrady
dotčených pozemků
10
B.II. Údaje o vstupech
B.II.1. Půda
Pozemky, na nichţ má být záměr realizován, jsou odňaty ze ZPF.
Zábor dalších pozemků se nepředpokládá.
Zvláště chráněná území
Areál cukrovaru není součástí zvláště chráněných území.
Jiná ochranná pásma
Ochranná pásma inţenýrských sítí budou respektována (např. komunikace, přípojka elektro,
rozvody vody apod.).
Areál se nachází v ochranném pásmu 2. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa
Poděbrady.
B.II.2. Voda
V současné době stejně jako v případě realizace záměru je voda vyuţívána jak pro sociální zařízení
provozovatele, tak zejména pro vlhčení skladovaného uhlí a pro zkrápění při třídění. Odběr vody je
povolen ve výši 2880 m3/rok, coţ je pro provoz mlţení dostačující. Pro sociální zařízení je vyuţíván
veřejný vodovod, pro zkrápění voda z vlastní studny (na základě platného povolení odběru) nebo
z akumulační jímky za ČOV.
B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje
 Elektrická energie
Spotřeba el. energie se předpokládá v řádu desítek MWh.
 Paliva
Nejsou potřebná. Sociální zařízení je vytápěno elektrickými topidly.
 Nafta
Předpokládá se spotřeba nafty cca 1500 l/měsíc.
B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu
Pro silniční dopravu jsou vyuţívána smluvně zajištěná vozidla, ovšem po silnici je přepraveno
přibliţně pouze 10% ročního objemu uhlí. Předpokládá se max. 10 nákladních vozidel/den.
Princip fungování skladu je takový, ţe v létě se uhlí nakoupí a v zimě expeduje. Návoz je výhradně
vlakem, během 4 měsíců, cca 1 vlak denně - expedice rovněţ max. 1 vlak denně (a to ne kaţdý den),
tj. max. 115 vlaků tam a cca 109 vlaků ven.
Záměr nebude vyţadovat budování nových komunikačních systémů.
Intenzity dopravy jsou řešeny v tabulkové části hlukové a rozptylové studie.
Vstupní suroviny
Záměr nebude vyţadovat kromě jiţ uvedených vstupů další vstupní suroviny.
11
B.III. Údaje o výstupech
B.III.1. Ovzduší
Výstupy (emise) z provozu areálu jsou hlavním problémem a příčinou stíţností okolních obyvatel
v sousedství areálu.
Z hlediska zákona č. 86/2002 Sb. se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší (malý).
Pro jejich kvantifikaci byla zpracována rozptylová studie zahrnující všechny zdroje prašnosti
v areálu i dopravu uhlí.
Externí doprava
Doprava uhlí je po ţeleznici a nákladními vozidly, 95 % dopravy se uskutečňuje po ţeleznici, ostatní
doprava je realizována nákladními vozidly o nosnosti cca 25 t. Návoz uhlí probíhá v letních měsících
(cca 4 měsíce v roce), cca 1 vlak denně (1 300 t/uhlí). Distribuce uhlí probíhá převáţně mimo období
naváţky, max. doprava nákladními vozidly je v zimním období: 10 TNA nad 10 t + 2 TNA do 10 t/den,
tzn. celkem 24 průjezdů vozidel za den.
Pro externí dopravu se předpokládá průměrná nosnost nákladního automobilu 25 tun.
Příjezd nákladních vozidel do areálu skládky bude z ulice Osvobození, která je na východě napojena na
silnici I/32. Odjezd vozidel bude opačně po stejné trase.
Interní doprava
Na ploše skládky dochází k pohybu nakladačů a nákladních vozidel. Pro výpočet se uvaţují pojezdy 2
nákladních vozidel nebo dozerů mezi skladovaným uhlím, a to po celé ploše skládky, u nakladačů jsou
pojezdy uvaţovány zejména ve středu areálu a u ţelezniční vlečky.
Emisní charakteristika zdrojů
Do výpočtu studie jsou zahrnuty následující zdroje emisí:
 emise z nakládky a vykládky uhlí (manipulace s uhlím na vlečce a při nakládce na TNA),
 pohyb kolového nakladače při manipulaci s uhlím včetně sekundární prašnosti vzniklé
pohybem těchto vozidel,
 zpracování uhlí (drcení, třídění, prosévání),
 doprava při nakládce materiálu (nakladač + TNA),
 doprava uhlí z areálu a vyvolaná doprava na ul. Osvobození,
 reemise uhelného prachu vlivem povětrnostních vlivů (větru)
Výpočet je proveden pro umístění drtiče přibliţně uprostřed areálu, pohyb nákladních vozidel je
předpokládán po ploše v okolí skladovaného uhlí.
Areál skládky uhlí – nákladní automobilová doprava a nakladače
Prostor skládky bude plošným zdrojem emisí stejně jako kaţdý průmyslový, těţební nebo stavební areál.
Emise jsou tvořeny následovně:
12
a) Emise výfukových plynů z dieselových motorů nakladačů a nákladních vozidel
Nakladače
Emise mechanismů jsou stanoveny z předpokládané spotřeby nafty cca 20 l/motohodinu. Skutečná
spotřeba je silně závislá na charakteru provozu nakladače
Emisní faktory jsou převzaty z údajů CDV (Dufek, Adamec, Jedlička - Metodické zásady výpočtů emisí
z dopravy).
Tab.č. 1 Emisní faktory nákladních vozidel
Zdroj
Emisní faktory
Nákladní vozidla
nad 3,5 t
PM10
NOx
NM VOC
benzen*
1,1 g/kg
35,1 g/kg
4,8 g/kg
0,0617 g/kg
* Emisní faktor není stanoven, stanoveno poměrově z emisního faktoru pro NM VOC pro těţká nákladní vozidla,
rychlost 5 km/hod a kategorii EURO 1 v programu MEFA06
Pro průměrnou spotřebu nafty 20 l/hod (17 kg/hod) na jedno vozidlo byly vypočteny následující emise
naftových motorů kaţdého mechanismu:
Tab.č. 2 Emise nakladačů a nákladních vozidel pro interní přepravu
Spotřeba nafty
17 kg/hod
Hmotnostní tok emisí
PM10
NOx
Benzen
18,7 g/hod
596,7 g/hod
1,05 g/hod
Pro výpočet se uvaţuje současný provoz 2 nakladačů nebo dozéru, 1 bagru a 2 nákladních vozidel na
celé ploše skládky, provoz 10 hod/den.
Nákladní vozidla – odvoz uhlí
U nákladních vozidel je předpokládána emisní kategorie EURO 2. Rychlost nákladních vozidel v areálu
skladu je uvaţována 15 km/hod. Provoz na volnoběh je uvaţován 60 s/vozidlo, emise při volnoběhu jsou
stanoveny z emisního faktoru pro rychlost 5 km/hod.
Emisní faktory vozidel byly stanoveny programem MEFA verze 06, který slouţí k výpočtu emisních
faktorů motorových vozidel. Výpočtovým rokem je rok 2012.
Tab.č. 3 Pouţité emisní faktory vozidel [g/voz/km]
Látka
Těţké nákladní automobily
5 km/hod
15 km/hod
NOx
82,2196
26,7292
PM10
2,7522
1,0003
Benzen
0,1489
0,0537
b) Resuspendace tuhých látek při pojezdu vozidel
Zdrojem velkého mnoţství částic v dopravě jsou vedle spalování paliva v benzínových a dieselových
motorech i emise v podobě prachu, jehoţ hlavní podíl tvoří částice hrubé frakce. Mezi jeho
diskutovanými zdroji je zejména tvorba částic mechanickým oddělováním od nezpevněného povrchu
13
vozovky (především půdní prach). Tento podíl je u nezpevněných vozovek významně vyšší neţ
u zpevněných vozovek. K dalším zdrojům patří otěr pneumatik a brzdových destiček. Všechny tyto
částice díky jejich velikosti rychle sedimentují na povrchu vozovky a v blízkosti svých zdrojů. Do
ovzduší se dostávají opět resuspendací v důsledku turbulentního proudění vzduchu iniciovaného
projíţdějícími vozidly či vířením proudícím větrem.
Pro stanovení těchto emisí byly pouţity výpočetní vztahy dle US EPA (13.2.1 Paved Roads). Vzhledem
k tomu, ţe povrch areálu je pokryt uhelným prachem, byl pro výpočet emisního faktoru pro emise PM10
pouţit odhad povrchového mnoţství prachu ve výši 100 g/m2.
U uvaţovaného nákladního vozidla se předpokládá průměrná tonáţ cca 23 t – prázdné 10 t, plné 35 t. Při
zohlednění tonáţe vozidla byly stanoveny následující odhady emisí PM10.
Předpokládá se celková ujetá vzdálenost 150 km všech vozidel na ploše areálu. Do této vzdálenosti je
zahrnut i pojezd nakladačů.
Tab.č. 4 Sekundární emise prachu nákladních vozidel
Zařízení na
omezování
emisí
Bez zvlhčování
Zvlhčování
Celková ujetá
vzdálenost
Emisní faktor pro
PM10
km/den
g/vozidlo/km
kg/den
t/rok
1003*
150,5
15,05*
100,3
15,05
1,505
150
Hmotnostní tok PM10
* platí pro suchý povrch, při mlţení sníţení o 90 %
** pro 100 suchých dnů v roce
c)
Resuspendace prachu z povrchu skládky uhlí
Plocha skládky uhlí je vlivem povětrnostních podmínek zdrojem emisí prachu, který se uvolňuje
z povrchu skládky. Stanovení mnoţství tohoto prachu je zatíţeno vysokou nejistotou – jediným zdrojem
informací jsou publikace, které vycházejí z databáze americké Agentury pro ochranu ţivotního prostředí
(US EPA).
Pro výpočet byly pouţity emisní faktory pro emise PM10, uvedené v publikaci „EMEP/EEA emission
inventory guidebook 2009“, část „1.B.1.a Fugitive emissions from solid fuels: Coal mining and
handling“ (http://eea.europa.eu). Kopie tabulek s emisními faktory jsou převzaty z této publikace.
Emise PM10 při skladování uhlí
14
Jelikoţ se v praxi předpokládá vyuţití mlţení pro omezení emisí TZL při drcení a třídění, jsou emisní
faktory uvedeny při jeho vyuţití.
Účinnost mlţení při skladování uhlí
Při průměrné ploše skladovaného uhlí 13 330 m2 jsou předpokládané emise PM10 z povrchu skládky při
pouţití mlţení 0,546 t/rok (tj. 10 % z 5,46 t/rok).
d) Emise PM10 při manipulaci s uhlím
Pro stanovení emisí PM10 při manipulaci s uhlím byly pouţity emisní faktory převzaté ze stejného zdroje
jako u skladování uhlí.
Emise PM10 při manipulaci s uhlím
15
Tab.č. 5 Emisní faktory a hmotnostní tok emisí PM10 – manipulace s uhlím
Emisní faktor
Mnoţství
materiálu
kg/tunu
t/den
kg/hod
kg/den
t/rok
Manipulace s uhlím - vlečka
0,003
1 300
0,39
3,9
0,874 2)
Manipulace s uhlím - nakládka
na TNA
0,003
500
0,075 1)
1,5
0,0225
Činnost
Hmotnostní tok PM10
1) Naloţení 3 TNA/hod
2) Roční emise pro 224 vlaků/rok
e)
Třídění a drcení, přesypy
Dalším zdrojem znečišťování ovzduší je provoz drcení a třídění (prosévání) uhlí, který je v provozu cca
5 hodin denně po dobu cca 150 dnů. Emisní faktor byl uvaţován dle vyhlášky č. 205/2009 Sb. o
zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně
ovzduší. Jelikoţ není stanoven emisní faktor pro třídění uhlí, byl pouţit emisní faktor pro kamenolomy a
zpracování kamene, a to pro sekundární drcení, sekundární třídění a přesypy dopravníků při pouţití
mlţení.
Výkon třídiče je 150-270 t/hod, pro výpočet se uvaţuje průměr, tj. 210 t/hod, tj. 1050 t/den při provozu 5
hod/den, 100 dnů/rok.
Drcení se předpokládá 6 hod/den, 14 dnů v roce, výkon 100 t/hod.
Tab.č. 6 Emise tuhých látek z třídění uhlí při pouţití mlţení
Technologie
Emisní faktor
Mnoţství
materiálu
Hmotnostní tok emisí TZL
Drcení
g/t
zpracovaného
kameniva
97
Třídění
35
1 050
7,35
36,8
3,68
Přesypy
15
1 050
3,15
15,8
1,58
t/den
kg/hod
kg/den
t/rok
600
9,7
58,2
0,815
Při manipulaci se předpokládá, ţe emise PM10 tvoří cca 50 % emisí TZL.
Uvedené zdroje jsou ve výpočtu uvaţovány jako plošné zdroje emisí:
1) uskladněné uhlí: 100 x 140 m (14 000 m2), průměrná výška 3 m nad zemí,
2) drcení a třídění: 20 x 20 m (400 m2), průměrná výška 3 m nad zemí,
3) překládka u vlečky: 100 x 20 m (2 000 m2), průměrná výška 3 m nad zemí,
4) Překládka na TNA: 20 x 20 m (400 m2), průměrná výška 3 m nad zemí.
16
Doprava při vjezdu a výjezdu z areálu a mimo areál
a) Emise výfukových plynů vozidel
Pro výpočet je předpokládán pojezd vozidel z areálu skladu východním směrem k silnici I/32.
U nákladních vozidel je předpokládána emisní kategorie EURO 2. Rychlost nákladních vozidel při
vjezdu a při odjezdu z areálu skladu je uvaţována 20 km/hod, rychlost na ul. Osvobození (úsek areál komunikace č. I/37) pak 40 km/hod.
Emisní faktory vozidel byly stanoveny programem MEFA verze 06, který slouţí k výpočtu emisních
faktorů motorových vozidel. Výpočtovým rokem je rok 2012.
Tab.č. 7 Pouţité emisní faktory vozidel [g/km]
Těţké nákladní automobily
Látka
20 km/hod
40 km/hod
NOx
23,5169
14,8423
PM10
0,7831
0,4534
Benzen
0,0411
0,0244
b) Sekundární emise prachu (PM10) vznikající při provozu vozidel mimo areál
Emise jsou stanoveny dle EPA (13.2.1 Paved Roads, www.epa.org) pro pojezd vozidel po externích
komunikacích mimo areál skládky. Přepokládaná průměrná hmotnost všech vozidel je cca 3 t (váţený
průměr pro cca 80 % osobních vozidel a 20 % nákladních vozidel na ulici Osvobození).
Tab.č. 8 Sekundární emise prachu (PM 10) – emisní faktory vozidel
Hmotnost vozidel
(váţený průměr)
Mnoţství prachu
Emisní faktor pro sekundární
emise PM10
t
g/m2
g/vozidlo/km
3
0,6
1,1945
B.III.2. Odpadní vody
Splaškové vody
V lokalitě jsou produkovány odpadní splaškové vody, které jsou odváděny přes areálovou biologickou ČOV
s akumulační nádrţí povolenou stavebním úřadem v Městci Králové se souhlasným stanoviskem MěÚ
Poděbrady.
Na tomto stavu se s realizací záměru nic nezmění.
Technologické vody
Technologické vody nejsou produkovány.
Dešťové vody
Dešťové vody nejsou vodami odpadními ve smyslu zákona o vodách, zde jsou zmíněny pro komplexnost
posouzení. Mohou se stát vodami odpadními, pokud by byly znečištěny závadnými látkami.
Uhlí ve smyslu zákona o chemických látkách a přípravcích ani ve smyslu zákona o vodách není závadnou látkou.
Sráţkové vody spadlé na areál skladování uhlí částečně v omezené míře zasáknou do povrchu, částečně odtékají
z areálu bez čištění. Pro posouzení moţnosti negativního ovlivnění povrchových nebo podzemních vod bylo
zadáno odebrání a rozbor vzorku z hlediska vyluhovatelnosti. tento rozbor neprokázal závadnost průsakových
vod, jediným překročeným ukazatelem jsou sírany, které však s ohledem na nízký obsah rozpuštěných látek
17
nejsou problémem (vyhl.č. 294/2005 Sb. vyţaduje buď splnění ukazatele sírany a chloridy, nebo ukazatele
rozpuštěné látky).
18
Přesto je ţádoucí zabezpečit odtok vod z areálu tak, aby nedocházelo ke znečišťování povrchových vod pod
areálem splachem uhelného prachu, např. usazovací jímkou.
B.III.3. Odpady
Odpady, které budou produkovány při provozu areálu, budou pocházet takřka výhradně z údrţby
mechanizmů. Větší opravy jsou prováděny v odborných servisních firmách.
Zatřídění odpadů je provedeno v souladu s platnou legislativou v odpadovém hospodářství zákonem č. 185/2001 Sb. včetně souvisejících zákonů a vyhlášek, a to
 vyhláškou MŢP č. 381/2001 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů…
 vyhláškou MŢP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.
Tab.č. 9 Přehled nebezpečných odpadů, které mohou být v areálu produkovány
Kód odpadu
Název druhu odpadu
130110
nechlorované hydraulické minerální oleje
nechlorované minerální motorové, převodové a mazací
oleje
obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly
těmito látkami znečištěné
absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových
filtrů jinak blíţe neurčených), čistící tkaniny, ochranné
oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
olejové filtry
olověné akumulátory
zářivky a jiný odpad obsahujíc rtuť
130205
150110
150202
160107
160601
200121
Kategorie
odpadu
N
N
N
N
N
N
N
Tab.č. 10 Přehled, kategorizace a mnoţství odpadů kategorie O
Kód
odpadu
200301
150102
Název druhu odpadu
Směsný komunální odpad
Plastové obaly
Kategorie
odpadu
O
O
Pro nakládání s nebezpečnými odpady bude mít oznamovatel souhlas k nakládání s nebezpečnými
odpady. Se všemi odpady bude nakládáno v souladu s ustanoveními platné legislativy, tj. přednostně
budou odpady vyuţívány, veškeré odpady budou předávány výhradně oprávněným osobám, odpady
budou uloţeny na místech zabezpečených proti úniku do ţivotního prostředí, proti odcizení, smíšení
a působení povětrnostních vlivů apod.
O nakládání s odpady bude vedena evidence odpadů.
Odpady z ukončení provozu
V rámci ukončení provozu areálu se neočekává produkce odpadů, které by z hlediska jejich vyuţití
nebo odstranění byly problematické. Technologie (vozidla a mechanismy, třídička) bude pouţita
v jiných lokalitách, plochy budou vyčištěny od zbytků uhlí.
19
B.III.4. Ostatní (hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy)
Hluk
Pro provoz areálu jako stacionární zdroj hluku a pro dopravu s ním související byla zpracována
hluková studie, která je v celém rozsahu zařazena v přílohách oznámení. Hluková studie hodnotila
jak stacionární, tak liniový zdroj hluku.
Veškeré mechanismy - třídička, občasně pouţívané mobilní drcení, nakladače, dozéry a pomalu se
pohybující nákladní vozidla v areálu lze s ohledem na jejich velikost a vzdálenosti k chráněným
venkovním prostorám povaţovat za stacionární.
Liniovými zdroji jsou těţká nákladní vozidla expedující upravenou surovinu po komunikacích mimo
areál.
V lokalitě v minulosti proběhlo měření hlukové zátěţe, které bylo pouţito jako jeden z podkladů
hlukové studie pro srovnání výsledků výpočtu. Pro posouzení hlukové zátěţe byly zvoleny referenční
body. Dle prostoru záměru byly vymezeny všechny nejbliţší objekty k bydlení, u kterých byly vyměřeny
referenční body (RF) na stranách fasád, kde je moţný očekávat zdroj hluku (viz obr. 2 hlukové studie).
Kontrolní body byly zvoleny v chráněném venkovním prostoru chráněných objektů nejblíţe situovaných
vůči navrhované stavbě - 2m od fasády ve výšce 3m.
Tab.č.11 Referenční body
Stavba:
Čás obce:
Číslo LV:
Typ stavby:
Způsob vyuţití:
Katastrální
území:
Na parcele:
č. p. 328, RF1
Dymokury 34240
673
budova s číslem popisným
rodinný dům
Stavba:
Část obce:
Číslo LV:
Typ stavby:
Způsob vyuţití:
Katastrální
území:
Na parcele:
č. p. 80 RF3
Dymokury 34240
650
rodinný dům
Dymokury 634247
st. 474
Dymokury 634247
st. 370
Stavba:
Část obce:
Číslo LV:
Typ stavby:
Způsob vyuţití:
Katastrální
území:
Na parcele:
č. p. 276RF2
Dymokury 34240
577
objekt k bydlení
Stavba:
Část obce:
Číslo LV:
Typ stavby:
Způsob vyuţití:
Katastrální
území:
Na parcele:
č. p. 105 RF4
Dymokury 34240
23
rodinný dům
Dymokury 634247
st. 324
Dymokury 634247
st. 124/1
Referenční body 5 a 6 jsou umístěny v místech, kde probíhalo v r. 2010 měření hluku – na hranici
pozemku chráněných prostor.
Kromě dopravy spojené se záměrem byly do výpočtu zahrnuty mechanismy pohybující se po areálu:
20
Tab.č.12 Hlukové parametry zdrojů
Zdroj
P
P
P
P
P
1
2
3
4
5
Objekt
třídící jednotka
bagr
nakladač
nakladač
T 148 - kropení
[x ; y]
474.3;
373.7;
487.6;
474.5;
450.1;
209.0
132.7
159.0
147.8
176.8
výška
[m]
2.0
1.5
1.5
1.5
1.5
Lw
[dB]
114.0
92.0
89.0
89.0
95.0
Výsledky výpočtu hlukové zátěţe jsou dále uvedeny a komentovány v kapitole D.
Vibrace
Vibrace produkované v průběhu provozu areálu lze charakterizovat jako lokálně omezené. Jejich
intenzita nedosáhne hodnot, které by mohly mít jakýkoli vliv na ţivotní prostředí a zdraví obyvatel
obytných objektů, coţ se týká i provozované dopravy související se záměrem.
Doprava je obecně zdrojem otřesů, jejichţ velikost a charakter je dán typem vozidel, a konstrukcí a
stavem vozovky. Tyto otřesy působí na stavby v blízkém okolí komunikací seizmickými účinky.
Významnou velikostí se projevují dopravní otřesy ze silniční dopravy nejvýše do vzdálenosti
několika metrů od místa vzniku. Vibrace dosahují frekvencí 30 - 150 Hz a amplitud několika desítek
µm.
Silniční provoz bude realizován po stávající veřejné komunikaci s intenzitou, která nebude
nositelem nadměrných účinků vibrací. Vibrace produkované v území jsou kromě konstrukce
vozovky utlumovány i podloţím tvořeným pórovitými materiály, které přenos vibrací omezují na
minimum.
S významným působením vibrací z technologických zdrojů nebo dopravy není uvaţováno.
Záření
Při realizaci záměru nebude produkováno elektromagnetické nebo radioaktivní záření nad stávající
běţnou úroveň.
Zápach
Realizací záměru nebude okolí zatěţováno emisemi pachových látek.
B.III.5. Doplňující údaje
Nejsou uváděny.
21
ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
C.1. Výčet nejzávaţnějších environmentálních charakteristik dotčeného území
1. Územní systémy ekologické stability
Nadregionální biokoridory v celostátní síti propojují nadregionální biocentra, tvoří je osa a nárazníková
(ochranná) zóna. Obě části jsou jejich neoddělitelnou součástí a po celé ploše koridoru se podporuje tzv.
koridorový efekt - všechny ekologicky významné segmenty krajiny, skladebné části regionálních i
lokálních ÚSES, chráněná území, významné krajinné prvky a území s vyšším stupněm ekologické
stability se stávají neoddělitelnou součástí nadregionálního biokoridoru.
Minimální šířka osy odpovídá šířce regionálního koridoru příslušného typu, pro luţní a kombinovaná
společenstva je to 50 m. Maximální šíře ochranné zóny je 2 km, na území obce Dymokury je ochranná
zóna vymezena dle VÚC Střední Polabí. Biokoridor je sloţený, v jeho trase jsou v ekologicky
přijatelných vzdálenostech vloţena regionální biocentra (po 5-8 km) a lokální biocentra (po400 - 700 m).
Řešeným územím prochází nadregionální biokoridor NRBK K 68 / T, MH "Řepínský důl - Ţehuňská
obora" (T - osa teplomilná hájová, MT - osa mezofilní hájová). V trase osy teplomilné hájové jsou
vloţena dvě regionální a tři lokální biocentra:
RBC 1004 "Komárovský rybník" - zahrnuje část lesního porostu a litorální pásmo Komárovského
rybníka; z větší části vymezeno mimo území Dymokur, RBC 1874"Dymokury" - zahrnuje část lesního
komplexu Velký les mezi Štítarským a Smíchovským potokem; z větší části vymezeno mimo území
Dymokur. Část území Dymokur spadá do ochranné zóny NRBK.
Nadmístní systém ÚSES je doplněn sítí lokálních prvků - biocentry, biokoridory a interakčními prvky.
Minimální velikost lokálního biocentra by měla být 3 ha, minimální šířka lokálního biokoridoru 15 m
(společenstvo lesní, kombinované), 20m (společenstvo luční).
V území jsou vymezena lokální biocentra:
 LBC K68/1 "Na rybníčkách" - lokální biocentrum funkční, vloţené v trase NRBK - mozaika
lučních a keřových porostů, nivních luk, malých vodních nádrţí a rákosin v nivě Štítarského
potoka pod hrází Pustého rybníka
 LBC K68/2 "Prameniště" - lokální biocentrum funkční, vloţené v trase NRBK - mozaika
přírodně hodnotných prvků v nivě bezejmenného levostranného přítoku Pustého rybníka,
tuţebníková lada, potoční luhy, na svazích zbytky starých sadů a remízky.
 LBC 6 "Za sadem" - lokální biocentrum funkční, vloţené v trase NRBK - kulturní louky,
ochuzené bezkolencové louky, dřevinná lada a mokřad - prameniště Zásadnického potoka a dílčí
část bývalého zámeckého parku, který má místy charakter lesa.
 LBC 7 "Pod hrází" - lokální biocentrum - pole a břehové porosty regulované vodoteče,
 LBC 8 "Nepokoj" - lokální biocentrum částečně funkční - pole, polokulturní louky a břehové
porosty Štítarského potoka, součást poldru Nepokoj
Lokální biokoridory:
 LBK 17 "Štítarský a Smíchovský potok" - lokální biokoridor funkční - břehové a luční porosty v
nivě potoků, součást EVL Dymokursko a poldru Nepokoj
 LBK 18 "Na průhonu" - lokální biokoridor částečně funkční, - orná půda, doprovodné porosty
drobných vodotečí a cestní sítě, remízky na hranách teras v poli. Součástí koridoru lokalita
"Křiňák" - plocha bývalého rybníku u Svídnice
 LBK 19 "Světničky" - lokální biokoridor částečně funkční,
travinokřovinatá liniová
společenstva podél polních cest a na hranách výrazných teras, mezernatý porost podél
regulovaného vodního toku v poli.
zdroj: ÚP Dymokury, server OÚ Dymokury
22
V území Dymokur je rovněţ evidována řada interakčních prvků (např. břehové porosty podél Pustého
rybníka, Štítarský potok, travnatá cesta Na hatích, soustava polních cest s doprovodnou zelení a remízky,
Buškovec-Chobot – drobná políčka a louky, Kalvárie – široká úvozová cesta).
2. Zvláště chráněná území
Maloplošná a velkoplošná chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti
Významným maloplošným ZCHÚ a současně evropsky významnou lokalitou je PP Dymokursko,
úzce navazující na předmětné území.
Jedná se o rozsáhlý komplex lesů, vlhkých luk a vodních ekosystémů mezi Městcem Králové a
Domousnicí (Dětenicemi) na pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje.
zdroj: www.gov.cz
Cenné jsou především rozsáhlé porosty dubohabřin, různé typy doubrav (mochnové, bezkolencové a
šípákové), vápnitá slatiniště a bezkolencové louky s výskytem mnoţství ohroţených druhů - hrachor
hrachovitý (Lathyrus pisiformis) (jedna ze dvou lokalit v ČR), prustka obecná (Hippuris vulgaris),
hořeček nahořklý (Gentianella amarella), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a p. májový (D.
majalis), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), pryšec lesklý (Euphorbia lucida) a p. kosmatý (E. villosa),
vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), v. zelenavý (P. chlorantha), vrba rozmarýnolistá (Salix
rosmarinifolia), oměj pestrý (Aconitum variegatum), ţabník trávolistý (Alisma gramineum), česnek
hranatý (Allium angulosum), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium), ostřice stinná (Carex
umbrosa), o. Davallova (Carex davalliana), o. Hostova (Carex hostiana), o. Hartmanova (Carex
hartmanii), zeměţluč přímořská (Centaurium littorale), z. spanilá (Centaurium pulchellum), lýkovec
jedovatý (Daphne mezereum), bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis), kruštík modrofialový
(Epipactis purpurata), kruštík růţkatý (Epipactis cf. muelleri), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus),
voďanka ţabí (Hydrocharis morsus-ranae), kosatec sibiřský (Iris sibirica), strdivka zbarvená (Melica
picta), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata),
kostival český (Symphytum bohemicum), ţluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), oţanka čpavá
(Teucrium scordium), hadilka obecna (Ophioglossum vulgatum), violka slatinná (Viola stagnina),
bublinatka jiţní (Utricularia australis), rdest světlý (Potamogeton lucens), růţe galská (Rosa gallica),
třemdava bílá (Dictamnus albus), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), skřípinec
23
Tabernaemontanův (Schoenoplectus tabernaemontani), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), okrotice bílá
(Cephalanthera damasonium), plamének přímý (Clematis recta), kamejka lékařská (Lithospermum
officinale), vstavač nachový (Orchis purpurea), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia) a dalších.
Rákosiny a vlhké louky hostí řadu druhů vodních ptáků, mimořádně cenný je zejména pravidelný výskyt
a hnízdění jeřába popelavého (Grus grus) u Hasiny a Pilského rybníka. Z tohoto důvodu bylo toto území
vyhlášeno jako ptačí oblast. Zaznamenány byly i další vzácnější druhy obratlovců např. rosnička zelená
(Hyla arborea), zmije obecná (Vipera berus) atd.
Staré porosty dubů jsou místem výskytu roháče obecného (Lucanus cervus), vedle něj se vyskytuje i
další vzácný xylofágní hmyz.
Tab.č. 13 Naturové biotopy
Stanoviště/Biotop
Rozloha
(ha)
Podíl
(%)
R/Z/G
Předmět
ochrany
Oligotrofní aţ mezotrofní stojaté vody níţinného aţ
subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a
horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea
uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea
1.0884
0.02
B/B/C
Ano
M2.1 Vegetace letněných rybníků
1.0884
0.02
B/B/C
Ano
Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací paroţnatek
0.0027
6.26
C/B/-
V5 Vegetace paroţnatek
0.0027
6.26
C/B/-
Přirozené eutrofní vodní nádrţe s vegetací typu
Magnopotamion nebo Hydrocharition
2.5765
0.05
A/A/A
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních
stojatých vod s bublinatkou jiţní nebo obecnou (Utricularia
australis a U. vulgaris)
0.0159
0.00
A/A/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních
stojatých vod - ostatní porosty
2.5606
0.05
A/A/A
Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých
podloţích (Festuco-Brometalia)
1.3758
0.03
C/C/-
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu
vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)
1.3758
0.03
C/C/-
Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae)
42.0749
0.97
C/C/A
Ano
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
42.0749
0.97
C/C/A
Ano
Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva níţin a
horského aţ alpínského stupně
5.3064
0.12
B/B/-
T1.6 Vlhká tuţebníková lada
5.3064
0.12
B/B/-
38.9018
0.90
C/B/C
Extenzivní sečené louky níţin aţ podhůří (Arrhenatherion,
Brachypodio-Centaureion nemoralis)
Ano
Ano
Ano
24
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
38.9018
0.90
C/B/C
Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)
0.0027
6.26
C/B/-
R1.3 Lesní pěnovcová prameniště
0.0027
6.26
C/B/-
Zásaditá slatiniště
0.7101
0.01
B/B/A
Ano
R2.1 Vápnitá slatiniště
0.7101
0.01
B/B/A
Ano
Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
0.0046
0.00
C/B/-
L5.4 Acidofilní bučiny
0.0046
0.00
C/B/-
Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
2311.0772
53.63
C/B/A
Ano
L3.1 Hercynské dubohabřiny
2311.0772
53.63
C/B/A
Ano
Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na
písčitých pláních
312.8367
7.25
B/B/A
Ano
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy
312.8367
7.25
B/B/A
Ano
Smíšené jasanovo-olšové luţní lesy temperátní a boreální
Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)
11.1185
0.25
C/B/B
Ano
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty
10.0373
0.23
C/B/B
Ano
L2.4 Měkké luhy níţinných řek
1.0812
0.02
C/B/-
Smíšené luţní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem
vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem
ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F.
angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské
provincie (Ulmenion minoris)
4.7532
0.11
B/B/-
L2.3A Tvrdé luhy níţinných řek, člověkem málo ovlivněné
porosty
3.3198
0.07
A/A/-
L2.3B Tvrdé luhy níţinných řek, člověkem silně ovlivněné
porosty
1.4334
0.03
D/C/-
Panonské šípákové doubravy
42.3992
0.98
C/B/B
Ano
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy
42.3992
0.98
C/B/B
Ano
Eurosibiřské stepní doubravy
13.6968
0.31
B/B/A
Ano
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy
13.6968
0.31
B/B/A
Ano
Ano
25
Tab.č. 14 Ostatní přírodní biotopy
Biotop
Rozloha
(ha)
Podíl(%) R/Z
Mokřadní vrbiny
6.4940
0.15 B/B
Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny
7.1048
0.16 B/B
Mokřadní olšiny
10.0756
0.23 C/B
Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy
46.0904
1.06 B/B
Suché acidofilní doubravy
20.0047
0.46 C/B
Rákosiny eutrofních stojatých vod
86.4835
2.00 B/B
Eutrofní vegetace bahnitých substrátů
1.6505
0.03 B/B
Pobřeţní vegetace potoků
0.9260
0.02 C/B
Vegetace vysokých ostřic
17.3634
0.40 B/B
Vegetace vlhkých narušovaných půd
0.0311
0.00 C/B
Aluviální psárkové louky
4.1479
0.09 C/C
Vlhké pcháčové louky
9.4273
0.21 B/B
Mezofilní bylinné lemy
0.2109
0.00 B/B
116.0011
2.69 B/B
Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo
přírodně blíz.charakt.dna a břehu
Území výše uvedené EVl překrývá a částečně přesahuje PO Roţďalovické rybníky:
26
Předmětem ochrany je v této PO hnízdící populace jeřába popelavého (Grus grus) a motáka pochopa
(Circus aeruginosus).
Záměr je realizován mimo CHOPAV.
Významné krajinné prvky
V oblasti jsou hojně zastoupeny významné krajinné prvky (VKP) ve smyslu zákona č.114/1992 Sb.,
za které jsou povaţovány lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy (ad §3 b
zák.114/1992 Sb.) a dále jiné části krajiny (mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, umělé i
přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy aj.), zaregistrované orgánem ochrany přírody jako VKP
podle §6 zmíněného zákona. Tyto prvky se v dotčeném území vyskytují ve významné míře, a to i
v blízkém okolí řešeného areálu.
V rámci ochrany přírody je na pozemku 76/1 v k. ú. Svídnice u Dymokur evidován památný strom
Hrušeň obecná.
Území historického, kulturního nebo archeologického významu
Lokalita spadá do území s archeologickými nálezy, kde je nutno umoţnit záchranný archeologický
průzkum.
Tab.č. 15 Nemovité kulturní památky
Číslo rejstříku
Název
okresu
Sídelní útv
Část obce čp.
ar
Památka
32720 / 2-1813
Nymburk Dymokury
Dymokury
kostel Zvěstování P.
Marie
21844 / 2-3135
Nymburk Dymokury
Dymokury
krucifix
46566 / 2-1815
Nymburk Dymokury
Dymokury
socha sv. Jana
Nepomuckého
28294 / 2-1814
Nymburk Dymokury
Dymokury čp.1 zámek
Nymburk Dymokury
vodní mlýn Jakubský, z
Dymokury čp.42 toho jen: obytná
roubená část
102182
Ulice,nám./umístění
při silnici Poděbrady Jičín
poblíţ kostela, mezi
stromy
1. máje
Architektonicky významné stavby v k.ú. Dymokury
Architektonicky významnými stavbami jsou (vyjma kulturních památek) do dnešní doby dochované
příklady lidové architektury:
- č.p. 43 dům usedlosti,
- č.p. 65 usedlost se vstupní branou,
- č.p. 66, _.p. 73, _.p. 77 - chalupy,
- č.p. 84 d_m u zámecké zahrady.
Dále jsou v území dochovány unikátní industriální stavby:
- cukrovar v Dymokurech (špatný stavebně-technický stav) - areál cukrovaru (z r. 1871) se
uplatňuje v dálkových pohledech od jihu, je představitelem unikátní industriální stavby v zemědělské
krajině. Neobvyklé prostory a celková stavební charakteristika však limitují moţnosti dalšího vyuţití.
- sodovkárna (pivovar) č.p. 178 v Dymokurech - objekt je zajímavým příkladem industriální architektury
s odlišným stavebním měřítkem vůči sídlu.
zdroj: ÚP Dymokury
27
Dále je nutno respektovat objekty drobné architektury, jako jsou kamenné kříţe, zvoničky, sochy,
hrobky apod.
Území hustě zalidněná
Území nepatří mezi území hustě zalidněná.
V předmětné lokalitě ani v širším území nejsou registrovány staré ekologické zátěţe (mezi takové
zátěţe není počítána budova starého cukrovaru).
C.2.
Charakteristika současného stavu ţivotního prostředí v dotčeném území
V dalším textu jsou uvedeny základní charakteristiky širšího zájmového území v okolí
navrhovaného záměru.
C.2.1. Základní charakteristiky ovzduší a klimatu
Klimatické poměry
Klimatickými poměry podle Quitta (1971) se území řadí do teplé oblasti T3 s dlouhým, velmi teplým a
suchým létem. Přechodná období jara a podzimu bývají teplá, mírná a velmi krátká. I zima je mírně
teplá, suchá aţ velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Dlouhodobý sráţkový úhrn (19511980) pro vegetační období (IV.-IX. měsíc) se pohybuje mezi 350-400 mm a pro mimovegetační období
(X.-III.měsíc) mezi 200-300 mm (Quitt 1971). Dymokury mají roční úhrn sráţek 550-600 mm
Tab.č. 16 Vybrané klimatické charakteristiky
T3
POČET LETNÍCH DNŮ
50 – 60
POČET DNŮ S PRŮMĚRNOU TEPLOTOU 10°C A VÍCE
160 – 170
POČET MRAZOVÝCH DNŮ
100 – 110
POČET LEDOVÝCH DNŮ
30 – 40
PRŮMĚRNÁ TEPLOTA LEDNA
-2 - -3
PRŮMĚRNÁ TEPLOTA ČERVENCE
18 – 19
PRŮMĚRNÁ TEPLOTA DUBNA
8–9
PRŮMĚRNÁ TEPLOTA ŘÍJNA
7–9
PRŮMĚRNÝ POČET DNŮ SE SRÁŢKAMI 1 MM A VÍCE
90 - 100
SRÁŢKOVÝ ÚHRN ZA VEGETAČNÍ OBDOBÍ
350 - 400
SRÁŢKOVÝ ÚHRN V ZIMNÍM OBDOBÍ
200 - 300
POČET DNŮ SE SNĚHOVOU POKRÝVKOU
POČET DNŮ ZAMRAČENÝCH
120 - 140
POČET DNŮ JASNÝCH
40 – 50
LETNÍ DEN
: tmax 25°C
MRAZOVÝ DEN
LEDOVÝ DEN
: tmin -0,1°C
: tmax  -0,1°C
VEGETAČNÍ OBDOBÍ
ZIMNÍ OBDOBÍ
: měsíce IV - IX
: měsíce X - III
40 – 50
28
JASNÝ DEN
ZAMRAČENÝ DEN
: Nd 2/10
: Nd  8/10
[Nd : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy)]
Sluneční záření a oblačnost
Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují kolem 3800 MJ.m-2. Průměrná roční
oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje kolem hodnoty 6,5, přičemţ nejvyšší oblačnost
pozorujeme v prosinci, nejniţší obvykle v srpnu.
Atmosférické sráţky
Průměrné roční úhrny sráţek se pohybují mezi 550 - 600 mm, přičemţ nejvíce sráţek spadne v
červenci, nejméně v únoru. Dlouhodobý průměr ročních sráţek činí 560 mm, přičemţ na vegetační
období připadá kolem 350 mm.
Tab.č. 17 Větrná růţice členěná do tříd rychlosti
Mezoklimatické poměry
Řešené území nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu, je dobře
provětráváno.
Imisní charakteristika lokality
Imisní situace lokality je v převáţné míře ovlivněna především emisemi z místních zdrojů znečišťování
ovzduší, kromě zde posuzovaného záměru téţ místní dopravou a lokálním vytápěním (zimní období) či
zemědělskou činností.
Pro znázornění stávající situace jsou níţe uvedeny koncentrace znečišťujících látek, naměřené blízkým
manuálním měřicím programem SROZ (č. 1337 Roţďalovice). Vzdálenost od posuzovaného areálu je
cca 6 km.
29
Reprezentativnost měření je pro okrskové měřítko (0,5 aţ 4 km), cílem měřicího programu je stanovení
reprezentativních koncentrací pro osídlené části území. Stanice SROZ je charakterizována jako
pozaďová, venkovská, zemědělská a její výsledky jsou vypovídající pro zde posuzovanou lokalitu.
Tab.č. 18 Koncentrace znečišťujících látek v roce 2010
SROZ (č. 1337 Roţďalovice)
KMPL
Maximální denní koncentrace NO2
Průměrná roční koncentrace NO2
Maximální denní koncentrace PM10 1)
1)
Průměrná roční koncentrace PM10
Pozn.:
73,7
14,1
162,0
(36 MV: 50,0 2) , VoL: 34 3) )
24,7
1)
2)
3)
Hodnoty pro průměrné denní koncentrace jsou uvedeny jako maximální z celého roku
36. MV: 36. nejvyšší naměřená hodnota – určuje, zda je překročen přípustný
počet překročení hodnoty limitu. V případě vyšší hodnoty, neţ je limitní hodnota jsou
imisní limity překračovány.
Počet překročení limitní hodnoty.
Posuzovaná oblast, která je v působnosti Stavebního úřadu Úřadu města Městec Králové, není uvedena
ve Věstníku MŢP č. 4/2011 jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO).
C.2.2. Základní charakteristiky povrchových a podzemních vod
V jihovýchodní části k.ú. Dymokury je zřízeno ochranné pásmo vodního zdroje I. a II. stupně (veřejný
vodovod Dymokury).
Ochrana přírodních léčivých zdrojů
Celé území se nachází v ochranném pásmu II. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňských
míst Poděbrady a Sadská. Při výstavbě a činnostech v tomto území je nutno respektovat podmínky a
omezení stanovené lázeňským zákonem.
V obci Dymokury jsou dříve sledované přírodní zdroje minerálních vod:
 ozn. VH6 (Cukrovar) - byl zrušen, poz. p.č.733/1
 ozn. D4 (Dymokury) - historický vrt (z 30. let minulého století) poz. p.č. 6/1.
Zranitelná oblast
Katastrální území Dymokury spadá pod stanovené zranitelné oblasti.
Hydrologie, vodní díla
Územím Dymokur protéká vodní tok Štítarský potok a Smíchovský potok ve správě Povodí Labe, s.p.
Štítarský potok je významným vodním tokem v celé délce, Smíchovský potok je významným vodním
tokem v úseku ř.km 0,0-18,4 tj. v rámci zájmového území.
Vodní díla
-
rybník Pustý; polointenzifikační chov sladkovodních ryb, pozemek v k.ú. Dymokury o
výměře 27 2265 m2,
rybník Svídnice ; polointenzifikační chov sladkovodních ryb, pozemek o výměře 4 014
m2 (k. ú. Svídnice u Dymokur),
nádrţ Křiňák; pozemek v k. ú. Svídnice u Dymokur,
30
- poţární nádr. ; pozemek o výměře 133 m2 (k. ú. Černá Hora u Dymokur),
- poţární nádrţ Dymokury; pozemek o výměře 2010 m2 (k. ú. Dymokury),
- nádrţ Flusovna;
Podél koryta Štítarského potoka je soustava cca deseti vodních nádrţí (rybníků) katastrálně
neevidovaných o rozloze aţ 1 ha. Rybníky jsou vyuţívány pro chov ryb.
C.2.4. Základní charakteristiky horninového prostředí a přírodních zdrojů
Geomorfologie
Geomorfologické členění je dobře patrné z následujícího přehledu (www.gov.cz):
Zastavěné území Dymokur se pohybuje kolem 200-222 m n.m..
Hydrogeologie
Z hlediska hydrogeologické rajonizace (Olmer, Kessl a kol. 1990) je zájmové území součástí rajonu č.
436: "Labská křída". Oblast se odlišuje od ostatních zcela zanedbatelnou velikostí infiltračních ploch,
malou mocností jediného bazálního cenomanského kolektoru A v klastikách perucko-korycanského
souvrství, a tím i nepatrnou intenzitou oběhu podzemní vody. V plochém povrchu rajónu dominuje
teplické a řezenské souvrství v nepropustné jílovité labské facii.
Propustnost kolektoru A je průlino-puklinová.
Pedologie
V území se nacházejí půdy s nízkým produkčním potenciálem, půdy I. a II. třídy ochrany se nacházejí
v rovinatých polohách podél vodotečí.
Vyskytují se zde půdy 3 klimatického regionu (mírně teplý, vlhký) s hlavní půdní jednotkou:
31
04 Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm)
uloţených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s
výsušným reţimem
06 Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těţkých substrátech (jílech, slínech,
karpatském flyši a tercierních sedimentech), těţké aţ velmi těţké s vylehčeným orničním
horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu
07 Smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě černické
pelické, vţdy na velmi těţkých substrátech, celoprofilově velmi těţké, bezskeletovité, často povrchově
periodicky převlhčované
19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo
vápnitých svahových hlínách, středně těţké aţ těţké, slabě aţ středně skeletovité, s
dobrým vláhovým
reţimem aţ krátkodobě převlhčené
20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i
pararendziny pelické, vţdy na velmi těţkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních
sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převáţně bez skeletu, ale i
středně skeletovité, často i slabě oglejené
22 Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těţších substrátech typu hlinitý písek nebo
písčitá hlína s vodním reţimem poněkud příznivějším neţ předcházející
54 Pseudogleje pelické, pelozemě
oglejené,
pelozemě vyluhované oglejené,
kambizemě
pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu
a flyše a jílovitých
sedimentech limnického
tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a
tercierní uloţeniny), těţké aţ velmi těţké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi
55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých
nivních uloţeninách, často s podloţím teras, zpravidla písčité, výsušné
60 Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloţeninách,
spraši i sprašových hlínách, středně těţké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky aţ mírně vlhčí
61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloţeninách, sprašových hlínách,
spraších, jílech i slínech, těţké i velmi těţké, bez skeletu, sklon k převlhčení
63 Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloţeninách, jílech a slínech, těţké a velmi těţké,
bez skeletu, nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody
Radonový index
Území se nachází v oblasti s proměnným radonovým indexem (nízkým aţ středním), při výstavbě je
nutno zajistit radonový průzkum.
Další přírodní zdroje
Jiné neobnovitelné přírodní zdroje se v lokalitě zájmového území navrhovaného záměru
nenacházejí.
32
C.2.5. Základní charakteristiky přírodních poměrů zájmového území (fauna, flora,
ekosystémy, krajina)
Zájmové území je podle Culka (1995 ed.) součástí biogeografického regionu č. 1.6 Mladoboleslavského,
nachází se při jeho jihovýchodní neostré hranici s bioregionem č. 1.7 Polabským.
Lokalita se z fytogeografického členění ČR nachází v Českém termofytiku na hranicích
fytogeografických okresů č. 11 Střední Polabí a č.13 Roţďalovická pahorkatina.
Floristické poměry:
Potenciálně přirozenou vegetací jsou zde lipové a černýšové doubravy (Tilio - Betuletum, Melampyro
nemorosi - Carpinetum)
Pro záměr byl zajištěn rámcový biologický průzkum zaměřený na výskyt zvláště chráněných druhů
v řešeném území (viz přílohy oznámení).
Rostliny. Po prozkoumání lokality lze výskyt zvláště chráněných druhů rostlin v místě záměru a
bezprostředním okolí s velkou pravděpodobností vyloučit. Jedná se o druhotná stanoviště silně ovlivněná
ruderalizací, často v pokročilé fázi sukcese s mnohdy dominantní třtinou křovištní (Calamagrostis
epigejos).
Bezobratlí. Dle orientačního průzkumu této skupiny je moţné konstatovat, ţe s ohledem na současný
charakter prostředí je nepravděpodobné, aby byl dotčen nějaký významný biotop s potenciálním
významným výskytem populace některého ze zvláště chráněných druhů. V území byli zjištěni pouze
čmeláci (Bombus sp. div.) – O, a to na ruderalizovaných plochách v okolí sklád ky uhlí. Výskyt
některých dalších taxonů je velmi pravděpodobný, vesměs se však jedná o antropogenní a ruderální
druhy, jejichţ dotčení v případě výskytu není nutné předpokládat.
S ohledem na předchozí stav lokality je však pravděpodobné, ţe na původně travnatých plochách
s náletovými dřevinami se minimálně čmeláci vyskytovali. Jakkoli je dotčení druhu na úrovni populace
ze strany záměru zanedbatelné, pravděpodobně došlo půdními skrývkami a úpravou terénu k dílčímu
negativnímu vlivu min. na tento druh.
Ryby. Cílený průzkum ryb nebyl prováděn, ve vodotečích pod skládkou uhlí bylo při orientačním
průzkumu zjištěno rybí společenstvo níţinných vod. Byly zjištěny tři druhy ryb s vysokou tolerancí
k organickému znečištění. Zjištěnými druhy ryb byla plotice obecná (Rutilus rutilus), jelec tloušť
33
(Leuciscus cephalus) a hrouzek obecný (Gobio gobio). Výskyt dalších druhů je zřejmý zejména
v rybničních plochách a závisí na způsobu zarybňování. Případný vliv skládky uhlí je z důvodů
uvedených k dotčení významných území zanedbatelný a nepředpokládá se. Daleko významnější a
limitující vlivy představuje nevhodné rybí hospodaření, spočívající v intenzifikaci chovu ryb, které vede
k nízké kvalitě vody a redukce biomasy vodních rostlin. Obecně je vhodné ve vztahu k záměru dodrţet
technické normy a opatření k zabránění úniku nebezpečných látek do okolního prostředí, zejména
z těţké techniky.
Obojţivelníci. Pro průzkum této skupiny jiţ nebylo vhodné období, některé taxony však byly přesto
zjištěny. Pro ověření výskytu jednotlivých druhů by bylo nezbytné provedení průzkumu během dubna aţ
května. Aktuálně byl zjištěn výskyt zejména skokana zeleného (Pelophylax esculentus) – SO, NT, který
se poměrně početně vyskytuje ve vodoteči mezi skládkou uhlí a komunikací odbočující ze silnice I/32 do
Dymokur (celkem zde bylo pozorován 9 ex. včetně subadultních jedinců). Dalších 5 ex. bylo
pozorováno v prostoru tůně mezi silnicí I/32 a ţelezniční vlečkou. Zde byli rovněţ zjištěni 2 ex. rosničky
zelené (Hyla arborea) – SO, NT, IV. Skokan zelený byl dále pozorován v toku u sádeckých rybníků (v
rybnících nikoli), a to celkem 14 ex., včetně 2 ex. skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) – KO,
NT. U těchto zmíněných druhů je zřejmé, ţe se zde vyskytují trvale a na těchto lokalitách i zimují (ve
vodním prostředí). I proto se nepředpokládá, ţe by mohla skládka uhlí představovat závaţnější vliv na
okolní vodní prostředí, ačkoli zmíněné druhy skokanů patří k poměrně tolerantním druhům. Naopak
rosnička zelená je citlivější a lze říci (dle poznatků z Ostravska a Karvinska), ţe se znečištěným plochám
vyhýbá, vyhledává zejména čistší tůně a kaluţe, na poddolovaných plochách se spíše nevyskytuje.
Výskyt dalších druhů obojţivelníků je velmi pravděpodobný.
Plazi. V rámci průzkumů této skupiny byly v dotčeném území zjištěny dva druhy, které lze označit za
typické pro podobná prostředí (ruderalizované stanoviště), a to ještěrka obecná (Lacerta agilis) – SO,
NT, IV, celkem 7 ex. včetně dvou sub. jedinců a slepýš křehký (Anquis fragilis) – SO, LC, celkem 2 ex.
Druhy se vyskytují zejména v prostoru zarůstající plochy mezi ţelezniční vlečkou a odbočkou na
Dymokury. Jejich výskyt je pravděpodobný i v bezprostředním okolí stávajícího areálu. Uţovka
obojková (Natrix natrix) – O, LC byla pozorována v potoce u dymokurských sádek. Výskyt dalších
plazů je nepravděpodobný. S ohledem na předchozí stav lokality je velmi pravděpodobné, ţe na původně
travnatých plochách s náletovými dřevinami se minimálně ještěrka a slepýš vyskytovali. Jakkoli je
dotčení druhu na úrovni populace ze strany záměru zanedbatelné, pravděpodobně došlo půdními
skrývkami a úpravou terénu k dílčímu negativnímu vlivu na tyto druhy. Současný stav záměru
nepředstavuje výraznější negativní vliv na druhy plazů v oblasti.
Ptáci. Z pohledu ptáků je nezbytné vţdy naplnit ustanovení §5a zákona 114/1992 Sb., tj. zajistit
nerušené hnízdění na lokalitě. Zde se to týká všech zásahů do porostů a půdního krytu. Za předpokladu,
ţe bylo kácení provedeno v hnízdním období (1. 4. – 31. 7.), došlo k negativnímu vlivu na hnízdící
ptáky. Moţné dotčení jednotlivých druhů však není známo, k tomu by bylo nutné mít údaje z doby před
zásahem. I aktuální zváţení vlivu je limitováno znalostí lokality, pro průzkum by bylo nutné období
dubna aţ června, na přelomu srpna a září jiţ prakticky všechny druhy migrují a jejich vztah k lokalitě
nelze ověřit.
Pokud by měl být stanoven předpokládaný vliv s ohledem na přítomné biotopy, je tento povaţován za
malý (viz také předchozí kapitola dotčení významných území v okolí). Charakter území je vhodný pro
hnízdění a výskyt zejména menších druhů ptáků a pěvců, kteří jsou více méně tolerantní jak k rušení
obecně tak k lidské činnosti. V rámci ruderálních porostů v okolí lokality je očekáváno hnízdění zejména
nejběţnějších tolerantních druhů, ze zvláště chráněných druhů je velmi pravděpodobné hnízdění ťuhýka
obecného (Lanius collurio) – O, NT, I, bramborníčka černohlavého (Saxicola torquata) – O, VU a lejska
šedého (Muscicapa striata) – O, LC, ve fragmentu lesního porostu pak také ţluvy hajní (Oriolus oriolus)
– SO, LC. Nicméně pro znalosti o hnízdění druhů na lokalitě by bylo nezbytné provedení průzkumu
v hnízdním období. Dotčení druhů v širším okolí mimo areál cukrovaru lze jednoznačně vyloučit.
34
Savci. Trvalý výskyt zajímavějších druhů přímo na lokalitě záměru lze vyloučit. Vyskytují se zde pouze
běţné druhy, zejména hlodavci (Rodentia) a hmyzoţravci (Insectivora), jejichţ dotčení je moţno
povaţovat za zanedbatelné.
Krajina
Obecně je krajinný ráz ve smyslu pojetí § 12 zákona č. 114/1992 Sb. dán nejen mírou uchování
přírodního prostředí, ale i způsobem obhospodařování a dlouhodobého vyuţívání krajiny, její
geomorfologií a charakterem osídlení. Cílem ochrany krajinného rázu je uchování základního
charakteru krajiny a jejího vhodného dotváření tak, aby byla udrţena či zvýšena její ekologická a
estetická hodnota. Krajinným rázem se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická
charakteristika určité oblasti či místa. Před činnostmi, které by mohly vést ke sníţení jeho estetické a
přírodní hodnoty, je krajinný ráz chráněn zákonem. Jakékoliv zásahy musí respektovat zachování
dominant krajiny, VKP, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Pro veškeré činnosti, které by
mohly krajinný ráz ovlivnit, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.
Charakteristické prvky krajinného rázu
přírodní prvky – vodní a mokřadní biotopy, luţní lesy, nivní louky, doprovodné porosty vodních
toků a mokřadů, reliéf říční nivy
kulturně – historické prvky – luční porosty se solitérními stromy nebo jejich skupinami,
historické vodohospodářské úpravy, historické cesty, archeologické lokality, těţební jezera
percepční prvky – interiérový charakter prostoru, pohledově částečně propojený s významnými
horizonty
Poznámka:
Specifikou zájmového území jsou rybníky v celé kaskádě podél místních vodotečí. Ty představují
významnou stopu člověka v krajině obvykle v pozitivním smyslu.
Pro krajinný ráz širšího zájmového území je příznačná zjednodušená struktura krajinných prvků
s tím, ţe širší zájmové území vykazuje výrazně otevřený, nepříliš členitý charakter krajiny. Na jeho
určení se v prostoru posuzovaného záměru podílejí zejména následující hlavní sloţky:
krajinná sloţka
rozsáhlé plochy orné půdy
lesní porosty
doprovodné kulisy a linie dřevin
vodní toky
vodní plochy
louky
zástavba nejbliţších sídelních útvarů
historické dominanty v sídlech
technické stavby
výškové objekty (bodové dominanty)
komunikace
vedení VN, VVN
projev
negativní
pozitivní
pozitivní
pozitivní
pozitivní
pozitivní
neutrální
pozitivní
negativní
negativní
negativní
negativní
význam v území a dotčení záměrem
střední (nebudou dotčeny)
malý (nebudou dotčeny)
velký (nebudou dotčeny
střední (nebudou dotčeny)
velký (nebudou dotčeny)
velký (výskyt přímo v lokalitě těţby)
velký (v sousedství)
malý (nebudou dotčeny)
velký (budova cukrovaru)
velký (budova cukrovaru)
velký (v blízkosti)
malý (mimo areál)
Celkově lze konstatovat, ţe krajina v této části Dymokur je značně antropogenně poznamenaná,
ovšem navazuje na hodnotná území kolem kaskády vodních ploch s význačnými druhy fauny a
flóry. Nejcennější v krajinářském slova smyslu je severovýchodní část území Dymokur, právě
v blízkosti dané lokality.
Významnými místy krajinného rázu vymezenými v územním plánu jsou údolní niva Štítarského
potoka a vlastní Štítarský potok a Pustý rybník s navazujícími mokřady a nivou.
35
C.2.6. Základní charakteristiky dalších aspektů ţivotního a přírodního prostředí
Charakter osídlení, obyvatelstvo
Dymokury jsou obec leţící v okrese Nymburk asi 15 km severně od lázeňského města Poděbrady. Mají
825 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 1465 ha.
V obci stojí pivovar, dnes v soukromém vlastnictví (pivo nevaří), předmětný areál s cukrovarem v
havarijním stavu, ke kterému nechal jeho původní majitel Děpold Černín v roce 1903 vybudovat
úzkorozchodnou dráhu o rozchodu 600 mm určenou ke sváţení řepy ke zpracování. V době největší
slávy byla délka kolejí téměř 28 kilometrů a spojovala okolní obce. Dodnes jsou její stopy patrné v
lesních úsecích, zarostlé náspy v polích tvoří meze a poskytují úkryt mnoha ţivočichům. Trať byla
zrušena v 50. letech minulého století a jediný zachovalý dřevěný vůz se nachází v ţelezničním muzeu v
Luţné u Rakovníka. Cukrovar nepřeţil a skončil začátkem 90.let.
Hmotný majetek
V těsném sousedství areálu se nacházejí starší i nově postavené obytné domy.
Vztah k územně plánovací dokumentaci
Vyjádření k souladu s územním plánem je přiloţeno k oznámení v rámci přílohy č. 1.
C.3. Celkové zhodnocení kvality ţivotního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho
únosného zatíţení
Kvalita ţivotního prostředí v lokalitě a jejím okolí je popsána v částech C.1. a C.2. Území dotčené
vlastním záměrem je součástí průmyslového areálu, naproti němuţ se nacházejí stavby obytných
domů.
Po stránce kvality ovzduší je v současné době území spadající do správního území Městce Králové
bezproblémové, ovšem lokálně se v blízkosti předmětného areálu vyskytují problémy s prachem.
Jiné významné problémy z hlediska ochrany ţivotního prostředí se v území nevyskytují.
Prvky ÚSES jsou v posuzovaném území situovány mimo předmětný areál, funkčnost těchto prvků
nebude provozem dotčena, stejně tak nebudou dotčeny ani prvky soustavy 2000 nebo významné
krajinné prvky v území.
Plocha pro záměr je fytocenologicky i po stránce druhové skladby fauny zcela nevýznamná,
nevyskytují se zde ţádné významné nebo ohroţené druhy fauny a flóry.
Z hlediska únosného zatíţení lze konstatovat, ţe území není zatíţeno nad míru danou právními
předpisy.
36
ČÁST D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ
VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŢIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
D.I.
Charakteristika moţných vlivů a odhad jejich
pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)
významnosti
(z
hlediska
Na základě všech dostupných podkladů, provedeného místního průzkumu, porovnání úrovně
znečištění v lokalitě, výsledků hlukové a rozptylové studie jsou dále v tomto oddílu hodnoceny
podstatné negativní vlivy, které se mohou při realizaci posuzovaného záměru projevit. Hodnocení
negativních vlivů vedlo k návrhu opatření pro omezení negativních vlivů záměru, která jsou dále zapracována
do oddílu D.IV a budou se promítat do následných správních řízení.
Hodnocení míry vlivů je vţdy subjektivní a je ovlivněno osobními zkušenostmi a zaujatostí hodnotící osoby,
jeho citlivostí a dalšími faktory.
Pokud bude v této části oznámení pouţit výraz „trvalé“, má se na mysli vliv trvající i po ukončení činnosti
oznamovatele v lokalitě. Výraz „stálé“ označuje vliv trvající po celou dobu provozu záměru, vlivy „vratné“
jsou vlivy, které po ukončení činnosti, která je produkuje, pominou bez jakýchkoliv následků.
Z moţných negativních vlivů na obyvatelstvo a ţivotní prostředí jsou nejzávaţnějšími:
- ovlivnění ovzduší prachovými částicemi
- hlukové vlivy z dopravy.
Tento oddíl se vzhledem k moţnosti ovlivnění ovzduší a hlukové zátěţe bude částečně překrývat
s oddílem Vlivy na ovzduší a Vlivy na hlukovou situaci.
D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví, včetně sociálně ekonomických vlivů
Obecně k hodnocení zdravotních rizik
V hodnocení závaţnosti nepříznivých vlivů na veřejné zdraví je vyuţívána metoda hodnocení
zdravotních rizik (Health Risk Assessment).
Cílem hodnocení zdravotních rizik je obecně poskytnutí hlubší informace o moţném vlivu
nepříznivých faktorů na zdraví a pohodu obyvatel, neţli je moţné pouhým srovnáním intenzit jejich
výskytu s limitními hodnotami, danými platnými předpisy.
Tyto limitní hodnoty někdy představují kompromis mezi snahou o ochranu zdraví a dosaţitelnou
realitou a nemusí zaručovat úplnou ochranu zdraví. Příkladem mohou být imisní limity pro klasické
škodliviny v ovzduší, nebo korekce k limitním hodnotám hluku z dopravy.
U látek, pro které nejsou stanoveny legislativní limity, je metoda hodnocení zdravotních rizik
jediným způsobem, jak hodnotit závaţnost a přípustnost jejich výskytu v prostředí člověka
z hlediska ochrany zdraví. Legitimními vlivy jsou rovněţ vlivy psychologické. I tyto situace je třeba
povaţovat za legitimní důvod ke zpracování analýzy rizika, jejímţ cílem je podání adekvátní
informace a vyvrácení případných neodůvodněných a stresujících obav lidí.
37
Metodické postupy hodnocení zdravotních rizik z kontaminace jednotlivých sloţek prostředí byly
vypracované Agenturou pro ochranu ţivotního prostředí USA (US EPA) a Světovou zdravotnickou
organizací (WHO).
Z nich vycházejí i metodické podklady pro hodnocení zdravotních rizik v České republice,
konkrétně Manuál prevence v lékařské praxi díl VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, vydané
v roce 2000 Státním zdravotním ústavem Praha, Metodický pokyn MŢP pro analýzu rizik
kontaminovaného území - Příloha č.4 Principy hodnocení zdravotních rizik (Věstník MŢP září
2005) a metodické materiály hygienické sluţby k hodnocení zdravotních rizik.
Zdravotní rizika pro obyvatelstvo
Podmínkou vzniku zdravotního rizika je obecně kromě přítomnosti nebezpečného faktoru existence
reálné situace, kdy jsou tomuto faktoru, resp. jím kontaminované sloţce prostředí, exponováni lidé.
V případě posuzovaného záměru přichází do úvahy především expozice hluku a prachu jak
z provozu záměru, tak z provozu dopravy s ním související.
Ostatní teoretické potenciální negativní vlivy týkající se např. otázky moţné kontaminace
podzemních a povrchových vod lze vyloučit s ohledem na skutečnost, ţe výluhy uhlí neobsahují
ţádné nadlimitní prvky ohroţující lidské zdraví.
K relevantním vlivům patří i psychologické reakce obyvatel na provoz záměru v blízkosti jejich
sídel a moţné obtěţování obyvatelstva pohybem techniky a vozidel v území.
Zdravotní riziko hluku
Jako hluk se obecně označuje kaţdý zvuk, který je nechtěný a obtěţující a to bez ohledu na jeho
intenzitu. Nepříznivé účinky hluku na zdraví zahrnují jak moţnost přímého poškození sluchového
aparátu při působení vysokých intenzit hluku, tak účinky nespecifické, spočívající v ovlivnění funkcí
různých systémů organismu i při nízké úrovni hlukové expozice. Za dostatečně prokázané
nepříznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti povaţováno poškození sluchového aparátu, vliv
na kardiovaskulární systém, rušení spánku a nepříznivé ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí.
Omezené důkazy jsou např. u vlivů na hormonální a imunitní systém, některé biochemické funkce,
ovlivnění placenty a vývoje plodu, nebo u vlivů na mentální zdraví a výkonnost člověka.
Působení hluku v ţivotním prostředí je ovšem nutné posuzovat i z hlediska ztíţené komunikace řečí
a zejména pak z hlediska obtěţování, pocitů nespokojenosti, rozmrzelosti a nepříznivého ovlivnění
pohody lidí. V tomto smyslu vychází hodnocení zdravotních rizik hluku z definice zdraví WHO,
podle které se za zdraví nepovaţuje pouze nepřítomnost choroby, nýbrţ je chápáno v celém
kontextu souvisejících fyzických, psychických a sociálních aspektů. WHO proto vychází při
doporučení limitních hodnot hluku pro místa mimopracovního pobytu lidí především ze současných
poznatků o nepříznivém vlivu hluku na komunikaci řečí, pocity nepohody a rozmrzelosti a rušení
spánku.
Hluková studie, zpracovaná výpočtovým programem HLUK+, hodnotí hlukovou zátěţ související
s areálem a dopravou uhlí v referenčních bodech umístěných na okraji okolní zástavby v blízkosti
navrhovaného areálu a podél dopravní trasy odvozu uhlí. Provoz bude v denní době, hluková studie
se proto zabývá výpočtem ekvivalentních hladin akustického tlaku pouze pro denní dobu, a to ve
výpočtovém roce 2012. Výpočet je proveden pro roční objem manipulace s uhlím ve výši 150 tis
t/rok.
38
Pro hluk z provozu byla ekvivalentní hladina akustického tlaku stanovena, dle ustanovení Nařízení vlády
148/2006 Sb., pro chráněný venkovní prostor a pro osm nejhlučnějších hodin v denní době. Pro
stanovení LAeq,T se předpokládá nejhorší moţný stav, a to, ţe budou v provozu všechny zdroje hluku
souvisejícího s provozem záměru.
Ekvivalentní hladiny dopravního hluku byly vypočteny pro celou denní dobu. Výpočet hladin hluku ve
venkovním prostoru byl proveden pomocí programového vybavení HLUK+. V lokalitě bylo provedeno
měření hluku, které slouţilo jako jeden z podkladů hlukové studie.
Při kvalitativní charakteristice moţných zdravotních účinků expozice hluku je moţné orientačně
vycházet z následující tabulky, ve které jsou vybarvením znázorněny prahové hodnoty hlukové expozice
pro nepříznivé účinky hluku ve venkovním prostředí v denní době, které se dnes povaţují za dostatečně
prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči hluku.
Tab.č.19
Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěţe – den (LAeq, 6-22 h )
Nepříznivý účinek
dB(A)
 50
50-55
55-60
60-65
65-70
70+
Sluchové postiţení ¤
Zhoršené osvojení řeči a
čtení u dětí
Ischemická choroba
srdeční
Zhoršená komunikace
řečí
Silné obtěţování
Mírné obtěţování
¤ přímá expozice hluku v interiéru
Z tabulky a výsledků hlukové studie je zřejmé, ţe předpokládaná hluková expozice z provozu
štěrkovny včetně veškeré dopravy ve výpočtových bodech na hranici chráněného prostoru bude za
běţných podmínek pod úrovní prahové hodnoty významného obtěţování hlukem pro průměrně
citlivou populaci. Na základě výsledků výpočtového modelu lze vyloučit překročení limitních
hodnot.
Zdravotní riziko znečištění ovzduší
Vlivy záměru jsou v této oblasti limitující. Obsahem záměru je manipulace s prašným materiálem, u
něhoţ je třeba více neţ u kteréhokoliv jiného dbát na realizaci opatření na minimalizaci emisí
prachu.
Vdechování pevných částic v ovzduší má podle současných poznatků za následek zvýšení
nemocnosti a úmrtnosti obyvatel na kardiovaskulární a respirační onemocnění a to jiţ při nízké
úrovni expozice pod současnými imisními limity. Převládá proto názor, ţe u této škodliviny je třeba
39
vycházet z představy o bezprahovém účinku.
Prokázanými účinky krátkodobé expozice výkyvům imisních koncentrací PM10 je přechodné
zvýšení respiračních a kardiovaskulárních potíţí, vyšší počet akutních hospitalizací, vyšší spotřeba
léků a zvýšení úmrtnosti. Postiţena je především citlivá část populace, tedy především lidé s
váţnými nemocemi srdečně-cévního systému a plic, starší lidé a kojenci.
Studie věnované dlouhodobým chronickým účinkům pevných částic v ovzduší prokazují účinky
ještě závaţnější především v podobě ovlivnění nemocnosti a úmrtnosti na onemocnění respiračního
a kardiovaskulárního systému.
Na výsledky rozptylové studie je nutno pohlíţet jako na podíl ze stávajících imisních koncentrací,
nikoliv jako na budoucí další přírůstky k imisním koncentracím, protoţe doprava a produkce prachu
v daném objemu jiţ v lokalitě probíhá. Dosah vlivů záměru je sledovatelný, avšak má lokální
působnost.
Ekonomické a sociální aspekty vlivů na obyvatelstvo
Ekonomické a sociální aspekty vlivů na obyvatelstvo jsou nevýznamné – záměr nepřináší vysokou
zaměstnanost.
Narušení faktoru pohody
Manipulace s uhlím jako stacionární zdroj a doprava s ním související se projevuje negativně na
pobytové pohodě obytné zástavby v těsném sousedství areálu. Toto obtěţování má nespojitý
proměnný charakter závislý zejména na mnoţství uvolňovaného prachu, proto lze konstatovat, ţe
významný podíl tohoto obtěţování nemoţno v území eliminovat nebo alespoň minimalizovat.
Vlivy na veřejné zdraví – shrnutí
Vlivy
Hluk při provozu a
dopravy s ním
související
Ovlivnění kvality
ovzduší
Sociální a
ekonomické
Faktory pohody
Typ ovlivnění
Odhad významnosti vlivu
přímé, dlouhodobé,
lokální
Mírně nepříznivý vliv
lokální
Středně silný nepříznivý vliv, občasné
překračování imisních limitů
přímé, dlouhodobé
Zanedbatelné dopady.
lokální
Ovlivnění psychického stavu obyvatelstva
v daném případě závisí na osobním přístupu
ovlivněných osob, v lokalitě poblíž záměru je
středně významné, ve větší vzdálenosti
nevýznamné
Vlivy na obyvatelstvo se na základě přiloţených studií jeví jako středně významné, dotýkající se
lokální části obytné zástavby obce. Tyto vliv jsou vratné, trvající po celou dobu provozu záměru.
40
D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima
Vlivy na ovzduší byly komentovány zčásti jiţ v předchozím oddílu.
Imisní limity
V současné době jsou platné imisní limity, stanovené Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Vzhledem
k poloze území jsou v oblasti platné imisní limity pro ochranu zdraví lidí.
V následující tabulce jsou uvedeny imisní limity znečišťujících látek, které při provozu záměru
přicházejí v úvahu.
Tab.č. 20 Imisní limity – ochrana zdraví lidí
Doba průměrování
Imisní limit
Přípustná četnost
překročení za kalendářní
rok
Oxid dusičitý
1 hodina
200 g/m3
18
Oxid dusičitý
1 kalendářní rok
40 g/m3
-
Oxid uhelnatý
Maximální denní osmihodinový
průměr
10 mg/m3
-
PM10
24 hodin
50 g/m3
35
PM10
1 kalendářní rok
40 g/m3
-
Benzen
1 kalendářní rok
5 g/m3
-
Znečišťující
látka
Pro výpočet matematického modelu rozptylu škodlivin bylo zvoleno celkem 1457 referenčních bodů v
síti 3000 x 2500 m s krokem 100 m (v okolí záměru síť 300 x 200 m s krokem 10 m), ve kterých byl
proveden výpočet doplňkové imisní zátěţe. Síť referenčních bodů je volena tak, aby pokrývala oblast
nejvyššího předpokládaného ovlivnění imisní situace v posuzované lokalitě.
Pro hodnocení vlivu na obyvatelstvo bylo zvoleno 8 doplňkových referenčních bodů (viz zákres
v rozptylové studii – nejbliţší obytná zástavba).
Výškopis lokality byl stanoven z digitálního modelu terénu lokality.
Do výpočtu je zahrnuta doprava vyvolaná záměrem na výše uvedených komunikacích, sekundární
prašnost vyvolaná pohybem nákladních aut a mechanismů, drcení, třídění a manipulace s vytříděným
uhlím, nakládka a vykládka nákladních vozidel a vagónů. Jiné zdroje nejsou do výpočtu zahrnuty. Proto
lze vypočtené hodnoty interpretovat jako doplňkovou imisní zátěţ lokality po realizaci záměru, ovšem
s vědomím, ţe se jedná o činnost, která jiţ je v území provozována (byť bez potřebného povolení), a
proto při jejím dalším povolení nedojde ke zhoršení kvality ovzduší v obci proti současnému stavu.
Emise PM10 jsou silně ovlivněny aktuální vlhkostí povrchu skládky, zde je vysoká nejistota vyhodnocení
skutečných, zejména ročních imisí prachových částic frakce PM10. Pro výpočet bylo uvaţováno 100
suchých dní při provozu skládky bez zařízení na sniţování emisí (zvlhčování). Účinnost zvlhčování na
omezení emisí suspendovaných částic frakce PM10 je uvaţována 90 %.
Výpočet modelu znečištění ovzduší je zatíţen řadou nejistot. V prvé řadě se jedná o stanovení
sekundární prašnosti, skutečné dopravní zátěţe, dále pak o jednotkové emise vozidel (skladba vozidel
z hlediska plnění emisních norem) a chybu samotného výpočtového modelu. V souhrnu můţe chyba
výpočtu dosáhnout několika desítek procent.
41
Výsledkem výpočtu rozptylové studie jsou následující hlavní charakteristiky znečištění ovzduší pro
kaţdý referenční bod:
1. Příspěvek maximální hodinové koncentrace NO2
2. Příspěvek maximální hodnoty denní koncentrace PM10
3. Příspěvek průměrné roční koncentrace NO2, PM10 a benzenu
Hodnoty vypočtených koncentrací byly porovnány s imisními limity a s imisním pozadím.
Nejvyšší vypočtené hodnoty
V následujících tabulkách je provedeno srovnání maximálních vypočtených hodnot doplňkové
imisní zátěţe posuzované lokality (bez ohledu na umístění) s platným imisním limitem (bez meze
tolerance) a očekávaným imisním pozadím.
Nejvyšší hodnoty imisních koncentrací jsou vypočteny přímo v areálu skladu. Mimo areál skladu
jsou vypočtené koncentrace znečišťujících látek významně niţší. Rozloţení imisí v lokalitě je zřejmé
z grafických příloh.
Maxima imisních koncentrací mohou být ve skutečnosti na jiných místech skladu, záleţí na
konkrétním místě nakládky a na umístění třídící linky, která je dominantním zdrojem prachu (mimo
sekundární prašnost bez zvlhčování).
Tab.č. 21 Nejvyšší vypočtené hodnoty imisních příspěvků PM 10 – pouţití zvlhčování
Maximální hodnota průměrné denní
koncentrace [g/m3 ]
Průměrné roční koncentrace
[g/m3 ]
Vypočtená
hodnota
příspěvku
Imisní limit
% limitu
Vypočtená
hodnota
příspěvku
Imisní limit
% limitu
Imisní
pozadí
% pozadí
515,7
50
1031
67,7
40
169
~ 25
271
Tab.č. 22 Nejvyšší vypočtené hodnoty imisních příspěvků PM10 – bez zvlhčování
Maximální hodnota průměrné denní
koncentrace [g/m3 ]
[g/m3 ]
Vypočtená
hodnota
příspěvku
Imisní limit
% limitu
Vypočtená
hodnota
příspěvku
Imisní limit
% limitu
Imisní
pozadí
% pozadí
635,7
50
1271
234
40
585
~ 25
936
Tab.č. 23 Nejvyšší vypočtené hodnoty imisních příspěvků NO2
[g/m3 ]
Maximální hodinové koncentrace [g/m3 ]
Vypočtená
hodnota
příspěvku
Imisní limit
% limitu
Vypočtená
hodnota
příspěvku
Imisní limit
% limitu
Imisní
pozadí
% pozadí
73,0
200
36,5
5,47
40
13,7
~ 14
39,1
42
Tab.č. 24 Nejvyšší vypočtené hodnoty imisních příspěvků benzenu
[g/m3 ]
Vypočtená hodnota
příspěvku
Imisní limit
% limitu
Imisní pozadí
% pozadí
0,0947
5
1,9
~2
4,7
Vypočtené hodnoty ve vybraných referenčních bodech
V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty imisních příspěvků, vypočtené ve vybraných
referenčních bodech, a to u nejbliţší obytné zástavby. Touto zástavbou jsou rodinné domy v okolí
záměru.
Umístění referenčních bodů (profilů) je znázorněno na obrázku:
Vybrané referenční body
Popis jednotlivých profilů
1. Rodinný dům č.p. 80
8. Bytový dům č.p. 287
43
Tab.č. 25 Vypočtené imisní příspěvky ve vybraných profilech
Číslo
profilu
Příspěvek maximální
hodinové koncentrace
g/m3]
Příspěvek průměrné roční koncentrace
g/m3]
NO2
NO2
Benzen
(IL = 200 g/m )
(IL = 40 g/m )
(IL = 5 g/m3 )
1
22,1
0,377
0,00596
2
21,1
0,436
0,00686
3
21,4
0,438
0,00682
4
20,4
0,420
0,00646
5
30,6
0,373
0,00539
6
21,8
0,190
0,00261
7
19,2
0,131
0,00172
8
13,6
0,071
0,00086
Maximální příspěvek denní
koncentrace PM10
Příspěvek průměrné roční
koncentrace PM10
3
3
(IL = 50 g/m3 )
Číslo
profilu
g/m3]
použití
zvlhčování
1
Četnost překročení
příspěvku 25 g/m3 PM10
g/m3]
zvlhčování
použití
zvlhčování
167,4
354,1
2
168,6
3
[den/rok]
zvlhčování
použití
zvlhčování
zvlhčování
3,51
14,31
9
20
352,1
4,25
16,95
9
24
191,6
368,6
4,48
17,58
10
24
4
172,5
352,8
4,22
16,86
10
24
5
179,3
371,9
3,40
15,08
9
20
6
105,0
290,4
1,55
7,15
4
11
7
82,5
251,3
1,01
4,66
3
8
8
55,0
170,4
0,50
2,29
1
5
bez
bez
bez
44
Pro porovnání vlivu zdrojů na vypočtených imisích PM10 byl vypočten jejich podíl na ročních imisích:
Tab.č. 26 Podíl zdrojů na příspěvku PM 10 - bez pouţití zvlhčování
Podíl zdrojů na imisním příspěvku PM10 [%] - bez pouţití zvlhčování
Číslo
profilu
Uskladněné
uhlí (povrch
skládky –
povětrnostní
vlivy)
Externí
doprava
(výfukové plyny
a sekundární
emise z povrchu
silnic)
1
12,9
2
Třídění
Sekundární
prašnost –
pojezdy
vozidel po
ploše skládky
Ţel. vlečka
(překládka)
Nakládka na
TNA
1,5
8,3
70,9
6,4
< 0,1
12,8
2,1
8,7
70,5
6,0
< 0,1
3
12,7
2,3
9,5
70,1
5,4
< 0,1
4
12,8
2,1
9,4
70,5
5,2
< 0,1
5
13,2
1,5
8,6
72,8
3,9
< 0,1
6
13,4
1,3
7,5
73,7
4,1
< 0,1
7
13,4
1,3
7,4
73,6
4,2
< 0,1
8
13,4
1,2
7,3
73,5
4,5
< 0,1
Tab.č. 27 Podíl zdrojů na příspěvku PM10 – se zvlhčováním
Podíl zdrojů na imisním příspěvku PM10 [%] - zvlhčování
Číslo
profilu
Uskladněné
uhlí (povrch
skládky –
povětrnostní
vlivy)
Externí
doprava
(výfukové plyny
a sekundární
emise z povrchu
silnic)
1
5,3
2
Drcení, třídění
a přesypy
Sekundární
prašnost –
pojezdy
vozidel po
ploše skládky
Ţel. vlečka
(překládka)
Nakládka na
TNA
6,0
33,8
28,9
26,1
0,1
5,1
8,2
34,6
28,1
23,9
0,1
3
5,0
9,1
37,1
27,5
21,2
0,1
4
5,1
8,3
37,7
28,2
20,6
0,1
5
5,9
6,5
38,1
32,3
17,1
0,1
6
6,2
6,1
34,8
34,0
18,7
0,1
7
6,2
5,9
34,2
34,0
19,5
0,1
8
6,1
5,7
33,6
33,8
20,6
0,1
Pozn.: hodnoty jsou zaokrouhleny dle matematických pravidel
45
Provozem skládky uhlí v obci Dymokury je jeho okolí výrazněji ovlivněno zejména imisemi tuhých
látek. Vypočtené denní koncentrace částic frakce PM10 dosahují v areálu skládky hodnot přesahujících
mnohonásobně hodnotu imisního limitu, mimo areál skládky jsou vypočtené hodnoty řádově stovky
g/m3. Tyto vysoké koncentrace jsou způsobeny zejména pojezdem vozidel po ploše skládky, tj.
sekundární prašností. Emise tuhých látek však budou různé v závislosti na počasí a charakteru provozu
skládky.
Je nutné upozornit, ţe studie se zabývala pouze prachovými částicemi frakce PM 10 (menší neţ 10 m).
Ostatní frakce jsou provozem skládky emitovány téţ, avšak pro jejich stanovení nejsou k dispozici
relevantní data o sloţení prachu. Lze tak pouze odhadnout, ţe jejich mnoţství bude přibliţně stejné jako
u frakce PM10. Imise prachových částic však nebudou přímo úměrné jejich celkovému mnoţství,
důvodem je vyšší pádová rychlost větších částic, a proto u nich nedochází k takovému rozptylu, jako u
částic menších – vliv je spíše v těsné blízkosti zdroje. Vţdy však velmi závisí na aktuální povětrnostní
situaci.
Externí doprava (mimo areál skládky) vyvolaná záměrem vyvolá pouze mírné zvýšení imisních
koncentrací všech sledovaných látek proti nulovému stavu (bez provozu záměru).
Hodnoty průměrných hodinových a průměrných denních koncentrací vyjadřují maximální moţnou
imisní zátěţ příslušného referenčního bodu, vypočtené hodnoty denních koncentrací mají význam
maximálních průměrných denních koncentrací, pokud by podmínky, za kterých mohou nastat, trvaly
celý den. Proto lze hodnotit vypočtené hodnoty denních koncentrací jako velmi nadsazené a prakticky
nedosaţitelné. Pravděpodobnou imisní zátěţ lokality z daných zdrojů znečištění popisují spíše průměrné
roční koncentrace znečišťujících látek.
Dále lze konstatovat, ţe přestoţe záměr je jiţ v provozu více neţ jedno sledovací období, nedošlo za tuto
dobu ke zhoršení imisní situace ve sledovaném správním území stavebního úřadu Městec Králové. Proto
je zřejmé, ţe imisní vlivy jsou omezeny na velmi malé území a nejsou trvalého charakteru. Nadlimitní
koncentrace nebyly zjištěny ani v blízké měřicí stanici Roţďalovice – viz tabulka imisní situace
v kapitole C, naopak se zde hodnoty pohybují kolem 55% imisních limitů.
Imise PM10
Používání zvlhčování
Při vyuţití technik pro sniţování emisí byl vypočten maximální příspěvek denních koncentrací PM10
v celé lokalitě více neţ 500 g/m3 (515,7 g/m3), a to v místě třídění a nakládky.
Ve vybraných profilech jsou vypočteny příspěvky denních koncentrací od 55,0 do 191,6 g/m3. Doba
překročení imisního příspěvku 25 g/m3 je v těchto referenčních bodech vypočtena 1 aţ 10 dnů v roce,
přičemţ přípustná četnost překročení limitu 24- hodinových koncentrací PM10 (50 g/m3) je stanovena
na 35 v roce. Stávající počet překročení limitu 50 g/m3 je 34 (rok 2010), tudíţ i při vypočtené četnosti
více neţ 2x za rok je pravděpodobné překročení přípustné četnosti překročení limitu, která je 35 za rok.
Vypočtené příspěvky průměrných ročních koncentrací PM10 jsou v areálu max. 67,7 g/m3, mimo areál
pak méně neţ 10 g/m3. V obydlených lokalitách jsou vypočteny příspěvky ročních koncentrací 0,5 aţ
4,48 g/m3. V imisním pozadí cca 25,4 g/m3 je uvedený příspěvek jiţ obsaţen.
Dle vypočtených hodnot imisních příspěvků PM10 je možné, že i při stálém použití mlžení dojde
v obydlených lokalitách k překročení stanoveného imisního limitu pro denní koncentrace PM10.
Důvodem je vyšší četnost překročení příspěvku 25 g/m3, což by v součtu s imisním pozadím (cca 25
g/m3) a stávající četností překročení koncentrace 50 g/m3 znamenalo překročení imisního limitu.
Ovšem v daném případě je příspěvek areálu již v naměřené hodnotě pozadí obsažen, neboť areál je již
provozován. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že oproti závěrům rozptylové studie, která hodnotila
46
podíl areálu jako nový příspěvek, lze očekávat, že počet dnů překročení krátkodobého imisního
limitu nebude překročen nad míru danou platnými předpisy.
U ročních imisí PM10 nedojde u obytných objektů k překročení imisního limitu, vypočtené hodnoty
nedosahují v součtu s imisním pozadím hodnot nad 40 g/m3. Na ploše skládky bude imisní limit
překročen.
Bez pouţití mlţení
Bez pouţití zařízení na sniţování emisí byl vypočten maximální příspěvek denních koncentrací PM10
v celé lokalitě více neţ 600 g/m3 (635,7 g/m3), a to v místě třídění a nakládky.
Ve vybraných profilech jsou vypočteny příspěvky denních koncentrací od 170,4 do 368,6 g/m3. Doba
překročení imisního příspěvku 25 g/m3 je v těchto referenčních bodech vypočtena 5 aţ 24 dnů v roce,
přičemţ přípustná četnost překročení limitu 24 hodinových koncentrací PM10 (50 g/m3) je stanovena na
35 v roce. Stávající počet překročení limitu 50 g/m3 je 34 (rok 2010), tudíţ i při vypočtené četnosti více
neţ 2x za rok je pravděpodobné překročení přípustné četnosti překročení limitu, která je 35 za rok.
Vypočtené příspěvky průměrných ročních koncentrací PM10 jsou v areálu max. 234 g/m3, mimo areál
pak méně neţ 40 g/m3. V obydlených lokalitách jsou vypočteny příspěvky ročních koncentrací 2,29 aţ
17,58 g/m3. Při imisním pozadí cca 25 g/m3 je tedy pravděpodobné překročení imisního limitu 40
g/m3.
Hodnotit vliv provozu skládky na imise PM10 je sloţité, jelikoţ emise tuhých látek jsou silně závislé na
fyzikálních vlastnostech uhlí a na aktuálním charakteru provozu.
Dle vypočtených hodnot imisních příspěvků PM10 lze očekávat, že bez použití mlžení dojde v obydlených
lokalitách k překročení imisního limitu pro denní koncentrace PM10. Důvodem je vyšší četnost
překročení příspěvku 25 g/m3, což v součtu s imisním pozadím (cca 25 g/m3) a stávající četností
překročení koncentrace 50 g/m3 znamená překročení imisního limitu.
U ročních imisí PM10 je překročení imisního limitu u obydlených objektů pravděpodobné, vypočtené
hodnoty dosahují v součtu s imisním pozadím hodnot mírně nad 40 g/m3.
Imise NO2
Maximální příspěvek hodinových koncentrací NO2 byl vypočten 73 g/m3, coţ představuje přibliţně
36,5 % limitní hodnoty. Toto maximum bylo vypočteno na ploše skládky v místě nakládky, kde můţe
občas dojít k vyšším emisím z provozu nakladače a nákladních vozidel. Ve vybraných profilech byly
vypočteny příspěvky od 13,6 do 22,1 g/m3, tj. 6,8 ÷ 11 % hodnoty imisního limitu (200 g/m3).
Maximální příspěvek průměrné roční koncentrace NO2 byl vypočten 0,16 g/m3. Ve vybraných
profilech jsou vypočteny příspěvky ročních koncentrací NO2 pod 0,5 g/m3, nárůst koncentrací je
minimální.
Pokud tedy uvažujeme s imisním pozadím NO2 kolem 14 g/m3, nedojde k překročení imisních limitů pro
hodinové koncentrace NO2 (limit 200 g/m3) ani pro roční koncentrace (40 g/m3).
Imise benzenu
Maximální příspěvek průměrné roční koncentrace benzenu je vypočten 0,0947 g/m3, podíl koncentrací
je tedy velmi nízký (1,9 % limitu). Ve vybraných profilech jsou vypočteny všechny příspěvky pod 0,002
g/m3, tj. výrazně pod hodnotou imisního limitu (5 g/m3).
Při uvažovaném imisním pozadí kolem 2 g/m3 se výsledná roční koncentrace benzenu v posuzované
lokalitě v podstatě nezmění a nebude tedy překročen imisní limit pro benzen v důsledku zde
posuzovaného záměru.
47
Závěr
V předchozích odstavcích bylo provedeno hodnocení vypočtených imisních koncentrací znečišťujících
látek při provozu skládky uhlí v obci Dymokury, včetně souvisejících technologií a dopravy vně a uvnitř
areálu skládky.
Na základě vypočtených imisních koncentrací znečišťujících látek a s přihlédnutím k současnému stavu
provozu v lokalitě lze konstatovat, ţe činnost technologií a provoz nákladní dopravy nezpůsobí další
navýšení imisí znečišťujících látek v lokalitě. U suspendovaných částic frakce PM10 je jejich podíl
v území významný zejména v lokálním dosahu k protější obytné zástavbě, avšak s přihlédnutím
k naměřeným imisním koncentracím pozadí (v němţ je daný zdroj jiţ obsaţen) můţe sice způsobit
překročení imisního limitu, avšak nikoliv nad míru danou platnými předpisy.
Jelikoţ byly vypočteny vysoké imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 a je indikováno
překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, je vhodné zajistit měření imisních koncentrací prachu
v území pro zjištění skutečného stavu a ověření výsledků rozptylové studie.
Model znečištění ovzduší SYMOS’97, který je dle přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.
referenční metodou výpočtu rozptylu znečišťujících látek v ovzduší, pouţívá k výpočtu maximálních
hodnot hodinových koncentrací současný provoz všech uvaţovaných zdrojů na jmenovitý výkon, coţ
nebude ve většině případů odpovídat skutečnosti. Zároveň je nutné poukázat na to, ţe všechny výše
uvedené maximální koncentrace jsou horním odhadem, tj. nebudou překročeny při daných vstupních
hodnotách.
Vlivy na kvalitu ovzduší budou omezeny na dobu provozu záměru v území a budou vratné. Dopad
těchto vlivů bude v porovnání se současným stavem v území nulový, resp. při realizaci navrţených
protiprašných opatření lze očekávat významné zlepšení. Záměr sám o sobě ani při zahrnutí imisního
pozadí neznamená překročení imisních limitů v počtu dnů převyšujících toleranci danou platnými
předpisy.
Vlivy na kvalitu ovzduší jsou charakterizovány jako významné, z hlediska frekvence trvalé, v plné
míře vratné, co do rozsahu lokální, omezené na část zástavby přiléhající k areálu skládky uhlí.
Objektivně zaznamenatelné vlivy na klima ve srovnání se současným stavem se neočekávají ani se
zatím neprojevily.
48
D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a jiné fyzikální a biologické charakteristiky
Hluk
Na základě hlukové studie byly pro okolí areálu vypočteny následující hlukové příspěvky:
NULOVÝ STAV (bez provozu areálu) – JEN VEŘEJNÁ DOPRAVA
Tab.č. 28 Hodnoty v referenčních bodech var Nulový stav DEN
TABULKA
BODŮ
výška
Souřadnice
1
2.0
336.7; 275.5
35.6
2
5.0
153.5; 108.9
40.6
3
2.0
367.7; 303.7
36.9
4
2.0
550.2; 392.9
43.4
5
6
2.0
5.0
346.0; 262.9
160.3; 110.4
40.8
41.4
č.
VÝPOČTU
(DEN)
LAeq (dB)
doprava
průmysl
celkem limit rozdíl
35.6 55.0
19.4
40.6 55.0
14.4
36.9 55.0
18.1
43.4 55.0
11.6
40.8
41.4
Nejistota výpočtu ± 1,2 dB
PROVOZ SKLADU UHLÍ
Tab.č. 29 Hodnoty v referenčních bodech Provoz skladu DEN
TABULKA
BODŮ
výška
Souřadnice
1
2.0
2
č.
VÝPOČTU
(DEN)
LAeq (dB)
doprava
průmysl
336.7; 275.5
43.8
42.7
5.0
153.5; 108.9
34.7
46.6
3
2.0
367.7; 303.7
42.5
44.9
4
2.0
550.3; 392.9
46.5
44.1
46.3 50.0
3.7
46.9 50.0
3.1
46.9 50.0
3.1
48.5 50.0
1.5
49
PROVOZ SKLADU S VEŘEJNOU DOPRAVOU
Tab.č. 30 Hodnoty v referenčních bodech Provoz skladu s veřejnou dopravou
TABULKA
BODŮ
výška
Souřadnice
1
2.0
2
č.
VÝPOČTU
(DEN)
LAeq (dB)
doprava
průmysl
336.7; 275.5
44.4
42.7
5.0
153.5; 108.9
41.5
46.6
3
2.0
367.7; 303.7
43.5
44.9
4
3.0
550.3; 392.9
48.8
44.4
46.7 55.0
8.3
47.8 55.0
7.2
47.3 55.0
7.7
50.2 55.0
4.8
Příslušné vyobrazení pásem izofon je uvedeno v hlukové studii v příloze oznámení.
Hluková situace ve venkovním prostoru byla vyhodnocena modelovým výpočtem ekvivalentních hladin
zvuku. Pro výpočet byla pouţita metodika výpočtů s uplatněním programu HLUK+ ve verzi 9.15a
profi9. Při výpočtu provozní varianty bylo počítáno se zdroji hluku, které se přímo dotýkají veřejné
dopravy v obci Dymokury. Údaje o intenzitách a sloţení dopravy byly získány ze ŘSD – Celostátní
sčítání dopravy v roce 2010, intenzita osobní ţelezniční dopravy byla získána z jízdního řádu ČD a pro
stanovení intenzity dopravy silnice vedoucí přes obec bylo pouţito vloţení měření hluku z 11. 6. 2010
Zkušební laboratoří INECO průmyslová ekologie s.r.o. do modelu krajiny.
Výpočet byl prováděn celkem v 3 hodnoceních pro den (v noci je provoz záměru vyloučen).
V prvním hodnocení jde o výpočty hluku - zmapování současného stavu bez záměru (tzv. nulová
varianta), další hodnocení je samotný provoz areálu a jeho vliv hluku na chráněný venkovní prostor, třetí
hodnocení je sounáleţitost provozu areálu se stávající veřejnou dopravou (2013).
U varianty Provoz bylo počítáno s maximálním provozem obsluţné dopravy ţeleznice a nákladních
vozidel, 4 průjezdy lehkých nákladních vozidel/den a 20 těţkých NA/den. Stacionárním zdrojem hluku
budou po dobu provozu areálu stroje a zařízení, jako je třídící jednotka RESTA, bagr, dozér, nakladače,
čerpadlo kropení, apod., vše v maximálním zatíţení – předpoklad, ţe všechny stroje pracují současně,
coţ je z hlediska emise hluku nejnepříznivější varianta, v reálu málo pravděpodobná.
Pro omezení nepříznivých vlivů hluku a vibrací na okolí bude provozovatel pouţívat především stroje a
mechanismy v dobrém technickém stavu, jejichţ hlučnost nepřekračuje hodnoty stanovené
v technickém osvědčení.
Nejvíce postiţeným objektem neţádoucím hlukem během provozu bez veřejné dopravy bude rodinný
dům s referenčním bodem č. 4 (č. p. 105), kde hladina hluku dosáhne dle zadaných vstupů maximální
hodnoty LAeq,T = 48.5 dB (limit 50.0. dB) ve dne, kde převaţujícím hlukem bude hluk z dopravy.
Po započtení veřejné dopravy do modelu záměru se nejvíce postiţeným místem stane opět rodinný dům
s referenčním bodem č. 4 (č. p. 105) a maximální hladinou hluku 2m od fasády a ve výšce 2m LAeq,T =
50.2 dB ve dne (limit 55 dB) ve dne, kde převaţujícím hlukem bude opět hluk z dopravy.
Byť je tento referenční bod vzdálenější areálu záměru, neţ ostatní hodnocené body, je jeho vyšší
hodnota dána blízkostí k silnici a ţeleznici. Objekty blízké areálu jsou hlukově částečně kryty budovami
bývalého cukrovaru.
Z výše uvedených výpočtů, závěrečných hodnot hladin hluku v příslušných referenčních bodech, je
50
zřejmé, ţe hluková zátěţ provozu záměru sledovaných objektů nebude překračovat v zájmovém území
v chráněném venkovním prostoru povolené hodnoty pro den LAeq,T = 50 dB. Následný provoz záměru
včetně hluku z veřejné dopravy nebude překračovat v zájmovém území v chráněném venkovním
prostoru povolené hodnoty pro hluk z pozemní dopravy limit pro den LAeq,T = 55 dB.
Nové zdroje hluku, v této studii zanesené, budou mít na chráněné prostory vliv splňující poţadavky
Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Jiné fyzikální a biologické charakteristiky
Záměr nebude vykazovat jiné fyzikální nebo biologické vlivy.
Na základě výsledku výpočtu modelu hlukového zatíţení je moţno konstatovat, ţe hlukové vlivy
spojené s provozem areálu i dopravou uhlí jsou v porovnání se stávajícím stavem v území podlimitní.
V území nedojde k dalšímu nárůstu hlukové zátěţe proti současnému stavu a stávající stav splňuje
hlukové limity. V porovnání s nulovým stavem je navýšení hlukové zátěţe významné, avšak lokálního
dosahu a i se započtením pozadí splňuje hlukové limity.
Celkově jsou vlivy na hlukovou situaci charakterizovány jako trvalé, co do intenzity proměnné, co do
rozsahu i významu středně významné, v plné míře vratné.
D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody
Vliv na kvantitu podzemních vod
Vliv záměru na kvantitu podzemních vod je limitován povoleným mnoţstvím odběru, coţ činí cca 2800
m3/rok a je povaţováno za únosné.
Vliv na kvalitu podzemních vod
Kvalitativní změny jímané podzemní vody způsobené provozem areálu mohou nastat v souvislosti
s výluhem vrstvy uhlí loţené na povrchu terénu. Jak však prokázal rozbor výluhu uhlí, jsou hodnoty
znečišťujících látek obsaţených ve výluhu podlimitní s výjimkou síranů, které ovšem v kontextu
s podlimitními hodnotami rozpuštěných látek nejsou významným faktorem.
Vlivy na kvalitu a kvantitu povrchové vody
Z hlediska kvantity povrchových vod nebude docházet v území k ţádným změnám proti nulovému
stavu, tedy zpevněným plochám bývalého cukrovaru, Naopak lze předpokládat alespoň částečný zásak
do svrchní vrstvy uhelných hromad.
Co se týká kvality povrchových vod, lze očekávat, ţe při větších deštích můţe docházet ke splachu
uhelného prachu do místní vodoteče, ovšem nelze očekávat, kromě obsahu nerozpuštěných látek, jiné
významné kvalitativní změny vnosem škodlivin.
Přesto je doporučeno zajistit záchyt nerozpuštěných látek odsazením těchto vod v jednoduché
sedimentační jímce.
Závěr:
Vlivy na vody budou nevýznamné, jejich případné negativní ovlivnění u povrchových vod je moţno
eliminovat nebo omezit jednoduchým sedimentačním zařízením.
51
Záměr nebude mít negativní vliv na vydatnost nebo kvalitu podzemních vod v individuálních
zdrojích vody v území ani vlivy na znečištění širšího kolektoru léčivých podzemních vod zdroje
Poděbrady.
D.I.5. Vlivy na půdu
Nenastanou.
Celý areál je odňat ze ZPF, ţádné další vlivy na půdu nenastanou.
D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje
Realizací záměru nebude omezeno nebo znemoţněno vyuţití ţádných loţisek nerostných surovin
nebo jiných přírodních zdrojů.
Závěr
Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje nenastanou.
D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy
Záměr bude realizován výhradně na plochách, které se jiţ v současné době nenacházejí v přírodě
blízkém stavu a jsou tvořeny zpevněnými plochami. Na těchto plochách se nenacházejí ţádné významné
druhy fauny nebo flóry, a to ani okrajově.
Poměrně blízko za okrajem areálu se nachází společenstva evropsky významné lokality a ptačí oblasti,
ovšem přes dosavadní provoz areálu nebyla tato společenstva sledovatelným způsobem ovlivněna.
Vlivy na jednotlivé druhy fauny jsou podrobněji popsány v kapitole C.
Souhrnně lze konstatovat, ţe v prostoru uvaţovaného záměru nebyl zjištěn výskyt ţádných zvláště
chráněných druhů ţivočichů s trvalými sídelními vazbami na dotčené lokality, pro něţ by dle
příslušných ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. bylo nezbytné provést záchranné transfery nebo poţádat
o výjimku z jejich ochrany.
Vliv na soustavu NATURA 2000
Vlivy na evropsky významnou lokalitu Dymokursko a ptačí oblast Roţďalovické rybníky byly
stanoviskem krajského úřadu vyloučeny a ani po předběţném biologickém průzkumu okolí areálu se
nepředpokládají.
Na základě průzkumu území a posouzení charakteru záměru a okolního prostředí lze konstatovat, ţe
současný vliv záměru na okolí, z pohledu vlivu na rostliny a ţivočichy, je malý aţ zanedbatelný. Dílčí
negativní vliv byl moţný ve stádiu zahájení činnosti, kdy se předpokládá, ţe došlo k dílčímu ovlivnění
prostředí některých z druhů na lokalitě, kteří se současně vyskytují v bezprostředním okolí.
Závěr
Vlivy na fauny a flóru, ekosystémy a prvky soustavy Natura 2000 nenastanou.
52
Vlivy na ekosystémy
a) vlivy na prvky ÚSES
Záměr je situován ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru, ale mimo jeho osu a mimo
lokální ÚSES a nebude mít vliv na funkčnost stanoveného ÚSES na ţádné z úrovní.
b) vlivy na významné krajinné prvky
Nenastanou.
c) vlivy na další ekosystémy
Nenastanou.
d) další aspekty
Neočekávají se.
Stávající provoz areálu ukazuje, že nenastává poškození nebo významné negativní ovlivnění
rostlinných a živočišných druhů nad rámec původního areálu cukrovaru.
D.I.8. Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu
V dotčeném území bude, nevznikne ţádný významný nový prvek. Záměr přes svou teoretickou
rozlehlost je zcela skryt z dálkových pohledů a nepřesahuje pohledovými vjemy hranice areálu.
Dominantou v území je pouze budova bývalého cukrovaru, která je územním plánem pokládána za
zajímavou (i kdyţ v současné době jiţ zdevastovanou) krajinnou technickou dominantu. Do této
budovy se v rámci tohoto oznámení nepředpokládá zásah.
Reliéf, který je dominantní charakteristikou ovlivňující vzhled kaţdé krajiny, nebude záměrem
ovlivněn.
Původně předpokládaný val se ukázal z hlediska protihlukové a emisní ochrany jako nevhodný,
proto není obsahem tohoto záměru. Jako vhodnější se v dané situaci zdá být zachování rozlehlé a
dostatečně vysoké budovy cukrovaru.
Hledisko krajinného rázu tedy nebude realizací záměru nepříznivě ovlivněno.
Pro posouzení vlivu navrhovaného záměru krajinný ráz a estetické parametry území je podstatné
hodnotit posuzovaný záměr v kontextu určujících faktorů krajinného rázu území. Hodnocení je
moţno provést z několika pohledů:
8.1.
Změna charakteristiky území
Realizací záměru nedošlo k podstatné změně charakteristiky území proti době původního provozu
cukrovaru. Koncentrací skládky do ploch umístěných za budovou cukrovaru bude negativní vjem
současného vzhledu areálu umírněn. V kaţdém případě nebude mít vzhled areálu dálkový dosah
nebo nebude bránit pohledům na kulturní či historické dominanty v území.
8.2.
Změna poměru krajinných složek
Změn krajinných sloţek nenastane.
53
8.3.
Ovlivnění vizuálních vjemů
Výška hromad uhlí omezená na 7,5-8 m nezakládá s výjimkou blízké zástavby lokality předpoklad
ovlivnění vizuálních vjemů.
8.4. Vliv na strukturu a funkční využití území
Činnost prováděná v rámci záměru nebude provozována za hranicí areálu, tedy záměr nebude mít
vliv na strukturu a funkční vyuţití území.
8.5. Vlivy na rekreační využití krajiny
Krajina dle údajů v územním plánu není ve významné míře vyuţívána pro rekreaci, tento fenomén
tedy nebude významně ovlivněn či omezen.
8.6. Závěr
Z hlediska vlivů na krajinný ráz zájmového území nebude mít realizace záměru negativní charakter.
Po ukončení hornické činnosti v území budou výsledné změny charakteru a funkčního vyuţití území
Uvedené vlivy s ohledem na typ a rozsah záměru nebudou významné, v kaţdém případě budou jen
lokálního dosahu a budou vratné.
D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky
Ovlivnění hmotného majetku se v rámci realizace záměru nepředpokládá.
Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky budou nulové.
D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na ţivotní prostředí z hlediska jejich velikosti a
významnosti a moţnosti přeshraničních vlivů
Záměr nebude zdrojem přeshraničních vlivů.
Nejvýznamnějším negativním vlivem na sloţky ţivotního prostředí souvisejícím s předmětným
záměrem zůstává vliv na kvalitu ovzduší, všechny ostatní vlivy jsou podruţné a krátkodobé. U vlivů
na ovzduší nelze vyloučit občasné překročení imisních limitů PM10, ovšem v kontextu se zahrnutím
areálu do stávajícího imisního pozadí nebude docházet k takovému překračování nad toleranci
danou platnými předpisy.
Z pohledu dopravní obsluţnosti území nenastanou v oblasti problémy, zůstanou zachovány stávající
dopravní trasy. Intenzita dopravy spojené se záměrem se nezmění proti současnému stavu, i proti
nulovému stavu je navýšení silniční dopravy zanedbatelné.
Hlukové vlivy areálu v porovnání s nulovým stavem jsou sice významné, avšak splňují i při zahrnutí
hlukového pozadí hygienický limit.
54
Z hlediska vlivů na přírodu, flóru, faunu a ekosystémy nebyl shledán předpoklad negativního
ovlivnění. Vlivy na krajinu budou lokálního charakteru bez ovlivnění dálkových pohledů nebo střetu
s kulturními dominantami v území.
Případné negativní vlivy záměru je moţno omezit realizací kompenzačních opatření a splněním
podmínek stanovených v předchozích oddílech a v oddílu D.IV.
D.III. Charakteristika environmentálních rizik při moţných haváriích a nestandardních
stavech
Při zvaţování moţných havarijních stavů při provozu areálu skládky uhlí připadají do úvahy moţná
rizika:
a) sesuv nestabilních svahů hromad,
b) poţár,
c) únik závadných látek z mechanismů a vozidel.
ad a)
K sesuvu méně stabilních svahů můţe dojít vlivem nevhodného svahování hromad nebo vlivem
špatného hutnění. Úhel svahování a postup při hutnění jsou dány kromě platných norem také
interním provozním předpisem oznamovatele. Jedná se o bezpečnostní riziko vůči zaměstnancům,
které nemůţe mít dopad na obyvatelstvo nebo ţivotní prostředí.
ad b)
Jedná se o statisticky nejvýznamnější riziko, které je dáno moţnou přítomností uhelného prachu ve
výbušných koncentracích nebo špatným hutněním hromad umoţňujícím přístup vzduchu do jejich
základny. Jedná se o riziko krátkodobého výrazného zhoršení kvality ovzduší, které můţe mít silný
negativní dopad na okolní zástavbu. Toto riziko je však dobře eliminovatelné dobrým hutněním
hromad a zkrápěním areálu. Oznamovatel má tyto případy zpracovány postupy odsouhlasené
Hasičským záchranným sborem. V areálu je dostupná poţární nádrţ s objemem 81 m3 vody.
ad c)
Za únik závadných látek je třeba povaţovat zejména jakýkoliv únik ropných látek, jako jsou
pohonné hmoty, mazadla, hydraulické oleje a jiné, k nimţ můţe v areálu dojít.
Minimalizace rizika spočívání v důsledném ukládání technických kapalin na zabezpečená místa a
pouţívání podkladových vaniček při plnění mechanismů pohonnými hmotami.
Veškeré plnění mazacích a hydraulických okruhů, stejně jako nádrţí pohonných hmot mohou
provádět pouze poučení pracovníci, výhradně na zabezpečené ploše nebo s pouţitím záchytných
van.
U všech pouţívaných vozidel a mechanismů je třeba provádět pravidelné kontroly zaměřené na
jejich technický stav. Údrţbu a větší opravy je nutno provádět v servisních dílnách.
V lokalitě musí být k dispozici havarijní sanační prostředky v souladu se schváleným havarijním
plánem.
55
Pro lokalitu a nakládání s ropnými látkami při provozu je zpracován a schválen vodoprávním
úřadem havarijní plán. Všichni zaměstnanci jsou s těmito doklady prokazatelně seznámeni.
V lokalitě je k dispozici mobilní telefon pro přivolání případné potřebné odborné pomoci.
Vzhledem k tomu, ţe v lokalitě je převaha zpevněných ploch a povrch tvoří uhlí jako materiál
schopný jisté adsorbce, nepředpokládá se, ţe by únik ropných látek měl závaţnější důsledky pro
ţivotní prostředí.
Zásadou pro minimalizaci dopadů úniku závadných látek na ţivotní prostředí je zejména:
-
zabránění dalšímu vytékání závadné látky z poškozeného systému jeho utěsněním nebo
přečerpáním do nepoškozeného obalu,
zabránění dalšímu šíření závadné látky v území jejím odtěţením, zasypáním, vyčerpáním
z prohlubní apod.
nepouţíváním poškozených obalů nebo technických zařízení pro přečerpávání závadných látek,
důslednou dekontaminací zasaţeného podloţí,
provedením opatření bránících opakování havarijních stavů.
D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, sníţení, popřípadě kompenzaci nepříznivých
vlivů na ţivotní prostředí
Pro prevenci, vyloučení a sníţení nepříznivých vlivů na ţivotní prostředí a obyvatelstvo jsou
navrţena následující opatření:
D.IV.1. Základní opatření
 Záměr je moţno realizovat jen v souladu s platným územním plánem.
D.IV.2. Technická opatření
A. Ochrana vod
 Zpracovat nebo aktualizovat interní předpisy týkající se hutnění a svahování hromad.
 Aktualizovat havarijní plán z hlediska zákona. 254/2001 Sb. V rámci tohoto dokumentu
navrhnout postup při manipulaci se závadnými látkami v areálu a opatření pro sníţení moţnosti
úniku závadných látek včetně případně pouţívaných hasebních kapalin do vody a prostředí
souvisejícího s vodou.
 Zajistit dostatečné mnoţství prostředků pro sanaci případného znečištění, mít k dispozici
záchytné vaničky, pouţívat pro mechanismy a vozidla zabezpečenou odstavnou a manipulační
plochu, v lokalitě zajistit dostupnost hasební techniky.
 Všechny mechanismy a vozidla udrţovat v dobrém technickém stavu.
 Doplňování PHM řešit jen na zpevněné a zabezpečené ploše nebo s pouţitím záchytné vaničky,
závadné látky a nebezpečné odpady v lokalitě neskladovat mimo zabezpečený prostor.
56
 V souladu s havarijním plánem neprodleně odstraňovat všechny úkapy a úniky ropných látek a
sanovat případně kontaminované podloţí a vodu.
 Zajistit odvádění dešťových vod z areálu přes sedimentační jímku s jednoduchou nornou stěnou
bránící odtoku plovoucích nečistot.
2.2. Ochrana ovzduší
 Nepřesypávat loţnou plochu dopravních prostředků nad úroveň bočnic.
 Zajistit v potřebném rozsahu zkrápění manipulačních a pojezdových ploch a hromad uhlí pomocí
účinné technologie.
 Zajistit kapotáţ a zkrápění třídičky briket.
D.IV.4. Jiná opatření
Při ukončení činnosti v areálu zajistit:
 odstranění všech případných provizorních stavebních objektů a strojního zařízení,
 podrobnou prohlídku lokality z hlediska zjišťování případných úniků ropných látek a jejich
okamţitou sanaci,
 odstranění zbytků uhlí.
D.V. Charakteristika pouţitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení
vlivů
Problematika hluku ze stacionárních a mobilních zdrojů byla zpracována s pomocí programu
HLUK+ ve verzi 9.15a profi9.
Problematika šíření emisí byla zpracována pomocí programu SYMOS’97, verze 2006 (v.
6.0.3903.24194). Emisní faktory byly převzaty z naší i zahraniční odborné literatury.
Metody biologického průzkumu postihly především letní aspekt rozvoje dotčených ekosystémů, dále
byly vyuţity dostupné archívní údaje z lokality a jejího okolí. Byly pouţity metody kvalitativních
průzkumů s ohledem na charakter lokality s podílem výrazně antropogenně podmíněných stanovišť.
Hlavní použité podklady:
Platný Územní plán obce Dymokury.
Biologický průzkum lokality s vyjádřením, Mgr. Kočvara, 2011
Hluková studie, RNDr. Tomáš Bartek, 2011
Rozptylová studie, Ing. Milan Číhala, 2011
Vyjádření obce, krajského úřadu a dalších subjektů, která byla v době zprac. oznámení k
dispozici
6. Demek J. a kol. (1965): Geomorfologie českých zemí. Nakladatelství ČSAV, Praha, 332 str.
7. Demek J. (1987, ed.): Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a níţiny. Praha, Academia, 584 str
8. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. - Studia Geographica, 16. Geograf. úst.
ČSAV. Brno.
9. Hydrologické poměry Československa. Český hydrometeorologický ústav Praha.
10. Němeček J. a Tomášek M. (1993): Geografie půd ČR. Studie ČSAV 23.83. Academia, Praha.
11. Bínová L. a kol. (1996): Nadregionální a regionální ÚSES ČR – územně technický podklad.
1.
2.
3.
4.
5.
57
12. Culek M. a kol. (1995 edit): Biogeografické členění České republiky. Praha, ENIGMA
13. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia,
Praha.
14. Skalický V. (1988): Regionální fytogeografické členění ČSR. In: Hejný J, Slavík B/ed./:
Květena České socialistické republiky. Praha, Nakl. ČSAV.
15. Internetové podklady ČHMÚ, ÚAP Středočeského kraje a www.geoportal.gov.cz
D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování
dokumentace
Zpracované oznámení vychází ze zkušeností se stávajícím provozem areálu v dané lokalitě. Oblast
realizace návrhu byla prozkoumána a všechny dostupné podklady byly v rámci zpracování této
dokumentace aktualizovány a ověřeny. Za největší nedostatek je moţno povaţovat nepřesnost údajů
týkajících emisních faktorů, sprašované plochy a imisního pozadí spolu s chybou výpočtu pouţitého
modelu.
Nejistota výpočtu u hlukového modelu činí 1,2 dB, u rozptylového modelu se můţe projevit chyba
v řádu aţ desítky procent.
ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU
Záměr je předkládán v jedné variantě, která odráţí dispozice lokality, dostupnou techniku,
předpokládaný obrat uhlí a potřebné parametry plochy.
Umělé vytváření dalších variant by v tomto případě bylo samoúčelné a nesplnilo by poţadavek na
stanovení podkladů pro výběr z realizovatelných moţností.
Předloţená varianta byla hodnocena ze všech potřebných hledisek v předchozích kapitolách
oznámení.
ČÁST F. ZÁVĚR
Na základě provedeného hodnocení vlivů posuzovaného záměru na ţivotní prostředí a obyvatelstvo,
posouzení jeho dopadů a moţných rizik je moţno konstatovat, ţe záměr splňuje legislativní
poţadavky na ochranu ţivotního prostředí a nepřináší neúnosné negativní vlivy v ţádné ze sloţek
ţivotního prostředí.
Při splnění podmínek, které jsou navrhovány v rámci kapitoly D.IV., s důrazem na provádění
protiprašných opatření lze záměr „Manipulační sklady pevných paliv - uhlí“ doporučit k realizaci
v navrhované variantě.
58
ČÁST G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ
NETECHNICKÉHO CHARAKTERU
ÚDAJE O OZNAMOVATELI
Obchodní firma:
IČ
Sídlo
60277653
Křinec, Náměstí 19, PSČ 289 33
ÚDAJE O ZÁMĚRU
Název záměru a jeho zařazení podle Přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb.
Název záměru:
Manipulační sklady tuhých paliv - uhlí
Zařazení záměru:
Kategorie II, bod 3.9
Povrchové zásobníky fosilních paliv s kapacitou
nad 10 000 t.
Kapacita záměru
Umístění záměru
kraj:
okres:
obec s rozšíř. působností
obec:
katastrální území:
Kapacita skladu 90000 t uhlí, roční obrat 150000 t uhlí
Plocha pro skladování uhlí: 15000 m2
Výška skladovaného uhlí: 7,5 m
Středočeský
Nymburk
Poděbrady
Dymokury
Dymokury, areál bývalého cukrovaru
Záměr je pro účely tohoto oznámení předkládán invariantně.
Součástí předloţené varianty není původně navrhovaný ochranný val, neboť bylo při zpracování
hlukové studie zjištěno, ţe tento val by neplnil ochrannou protihlukovou funkci, naopak by mohlo
docházet k odráţení hluku z dopravy směrem k rodinným domům. Vzhledem k tomu, ţe uvedený
val by při předpokládané výšce kolem 4 m nemohl ani plnit protiprašnou funkci, bylo od jeho
zvaţování v tomto oznámení upuštěno. Namísto toho zůstává v území zachována budova bývalého
cukrovaru, která protihlukovou funkci a částečně i funkci omezení šíření prašnosti současné době
splňuje lépe.
Záměr je předkládán z důvodu potřeby zajištění místa pro vykládku, časově omezené uloţení a
zpětnou nakládku, případně dotřídění uhlí pro elektrárny, teplárny i fyzické osoby.
Důvodem pro umístění záměru v území je také napojení na vlečku ČD a dostupné zázemí i
dostatečně rozsáhlé manipulační a skladové plochy.
V areálu bývalého cukrovaru se nachází kromě budovy bývalého cukrovaru také poměrně
rozsáhlé manipulační a skladové plochy, které jsou pro účely skladování uhlí v dostatečné míře
59
upraveny a zpevněny. Předpokládá se, ţe uhlí by bylo skladováno na pozemcích p.č. 733/1,
155/5, 211, 209.
Skladování uhlí v areálu cukrovaru probíhalo i v minulosti, v době fungování cukrovaru.
Navrhovaný záměr nevyţaduje ţádné další úpravy vyuţívaných skladovacích ploch ani kácení
zeleně.
Proti stávajícímu rozsahu ploch vyuţívaných pro skladování uhlí se předpokládá jejich omezení
na plochy za budovou cukrovaru v dosahu vlečky ČD:
V provozu skladování uhlí bude pracovat 5 zaměstnanců. Pro zaměstnance je v areálu
k dispozici sociální zařízení.
Skladování uhlí bude prováděno v souladu s platnými obecně závaznými předpisy a normami a
vychází z charakteru sladovaného paliva – uhlí. Jedná se o nezakrytované mechanizované
sloţiště tuhých paliv zahrnující kromě zpevněných skladovacích ploch také ţelezniční vlečku a
mechanizaci, která slouţí k vlastní manipulaci s uhlím.
Uhlí je dopraveno vagóny do areálu, vyloţeno nakladačem, převezeno na hromady, zhutněno
dozérem, případně přetříděno a v potřebných intervalech podle poţadavků zákazníků opět
expedováno z areálu. Výška hromad se průměrně pohybuje kolem 7,5 m, max. 9 m.
Zhutňováním pojezdem těţkou mechanizací se utěsňují prostory mezi kusy uhlí a zabraňuje se
přístupu vzduchu do hromad. Provádí se zhutňování uhlí po 0,5-0,7 m, přičemţ do prvních
vrstev se ukládá uhlí s největším obsahem drobných částic, aby základna uhlí byla co nejméně
provzdušňována.
Pro zajištění odtoku sráţkových vod by měla mít hromada mírně vypouklý tvar. Boky hromady
se chrání proti větrání uhelným prachem do výše 1,5-2 m od základu a současně hutněním.
Povrch hromad se kropí vodou nebo vápenným mlékem pro vznik ochranného povlaku. Hutní se
vţdy celá hromada. Vzdálenost mezi jednotlivými hromadami by měla být 3,5 m pro umoţnění
volného průjezdu mechanizace.
Pro následné období je předepsáno pouţívat systém umělého zvlhčování kropením a s pouţitím
„sněhových“ děl – technologie pro vznik souvislé clony, která umoţňuje maximální efektivitu
vyuţití vody při zvlhčování uhlí.
60
Dále se předpokládá, ţe pro nejprašnější část provozu, kterou je třídění briket, bude zajištěna
kapotáţ třídící linky a její skrápění vodou.
Areál provozu bude oplocen a opatřen výstraţnými tabulemi pro zemezení pohybu cizích osob
v areálu.
Nejvýznamnějšími negativními vlivy záměru jsou vlivy na kvalitu ovzduší (prašnost) a na
hlukovou situaci, i kdyţ tyto vlivy při instalaci dodatečných protiprašných opatření budou
splňovat toleranci danou obecně závazným přepisem. Přesto nelze vyloučit občasné
překračování imisních limitů v blízkosti areálu.
Po stránce hlukové bude záměr splňovat hygienické normy.
Z hlediska ostatních sledovaných vlivů (povrchové a podzemní vody, rostliny, ţivočichové,
ekosystémy, zvláště chráněná území, kulturní památky, krajinný ráz) nebude mít záměr
významný dopad.
ČÁST H PŘÍLOHY
Příloha č. 1
Příloha č. 2
Příloha č. 3
Příloha č. 4
Vyjádření stavebního úřadu k souladu s územním plánem
Stanovisko KÚSK k ovlivnění Natury 2000
Vyjádření k poţárnímu zabezpečení skladu uhlí, vyjádření Dráţního úřadu,
Ministerstva zdravotnictví
Hluková studie
Rozptylová studie
Vyjádření k moţnému vlivu na faunu a flóru
61
ÚDAJE O DOKUMENTACI
Dokumentace byla dokončena k 30.8.2011.
Údaje o zpracovateli dokumentace a spolupracujících osobách
Na zpracování dokumentace se podíleli:
RNDr. Tomáš Bartek (hluková studie)
Tel.: 602 465 167
Mgr. Radim Kočvara, biologický průzkum
tel.: 604356795
Ing. Milan Číhala, TESO Ostrava spol. s r.o. (rozptylová
studie), tel. 602 418 359
Nositel odborné způsobilosti:
Ing. Pavla Ţídková, oprávněná osoba dle
z.č.100/2001 Sb. , oprávnění č.j. 34671/ENV/2011
Polní 293, 747 62 Mokré Lazce,
tel. 777 807 191
e-mail: [email protected]
Datum: 30.8.2011
Podpis zpracovatelky dokumentace:
……………………………………………….

Odborná studie

Transkript

Podobné dokumenty

Zpráva o činnosti úřadu 2012

Ochrana zemědělské půdy před erozí

Zpráva o stavu PO 2007 - HZS Moravskoslezského kraje

Krásná Odůvodnění ÚP úprava po společném jednání

Návrh plánu péče - 1

Záměr developera

FK METEOR Praha VIII

Otevřít nabídku - SPEED PRESS Plus as

přílohy k akustické studii

Komunikační dovednosti

Textová část - Obec Modletice