Fabrika — Fabry

Fabrika — Fabry
věhlasný pro své důmyslné stroje prádelník na útraty
vládní z Francouzska povolán a jemu lOleté privi­
legium uděleno s tou však výminkou, že musí po­
třebné к přádelnictví stroje zhotovovati a prodávati,
čímž toto odvětví průmyslu i л- Rakousku, jmenovitě
pak v ('echách rozšíření došlo. I jinak staráno se
o rozšiřování strojů, zvláště tím, že nařízeno dvor­
ním dekr. 22. ledna 1810, aby se na učilištích tech­
nických žákovstvo zvláště v mechanice patřičně vzdě­
lávalo. — A b y se konečně domácímu průmyslu usnadnil přístup к cizozemským užitečným vynálezům,
m o h o u se stroje v domácích zemích dosud neznámé,
jakož i vzory či modely jich, na pouhé ohlášení u
celního úřadu, a po dosaženém povoleni i beze cla,
svobodně z ciziny dovážeti. Stojin ch výhod posky­
tuje se fabrikám při dovážení některý cli surovin a
části mašinových z ciziny. T a k např. za nařízením min.
fin. od 6. března 1857 (čís. 49 říš. zákonníka) m o h o u
fabrikanti, kteří větší množství soli к chemickým
s v ý m výrobkům spotřebují, tuto sůl přivážeti beze
cla z ciziny, vykážou-li se, že závod jejich příliš
vzdálen jest od eis. solnic, a že by se jim sul dale­
k ý m dovozem příliš zdražila. Za nařízením minist.
fin od 5. února 1857 (čís. 27 říš. zák.) slevuje se
tiskárnám látek na cle při dovážení měděných válců
к tištění potřebných, pokud dokázati m o h o u , že válce
takové z ciziny značně levněji kupují. Toto-tě ně­
kolik z oněch četných výhod, jimiž rak. zákonodár­
ství domácí fabrikaci podporovati se snaží. Důležitý
prostředek k u podpoře užitečných vynálezů a oprav
v oboru průmyslu vůbec a fabrictví zvláště, jest za­
jisté system udělování privilegií, o n ě m ž viz na
svém místě. C o se týče nabytí dostatečných kapi­
tálů, n e m ů ž e zákonodárství účinněji působiti než
podporováním neb zřizováním ústavů, ježto by laciné
a vydatné peněžité zálohy- průmyslníkům poskyto­
valy, nebo zákony к rozšíření a upevnění úvěru če­
lícími. — A b y se v tom ohledu průmyslníkům vý­
půjčky cizích jistin usnadnily, povoleno jim výminku
činiti ze zákona o lichvě. T a k již za Marie Terezie
dvoř. dekretem od 4. září 1778 připuštěno fabrikantflm, že m o h o u úroky tak zvané merkantilní (ob­
chodní) v obchodě se zbožím a směnkami nad zá­
konní zvýšeny býti a patentem od 4. čce 1792 do­
voleno soudům v r o z s u d k u přiřknouti merkantilní
úroky 6 % i kdyTž nebyly mezi stranami výslovné
vyjednány. Ohledů těchto šetřeno i v nejnovějším
zákoně o lichvě pd 2. prosince 1803. — A b y se fa­
brictví dostatečných kapitálů dostávalo, povoluje se —
ano již dvoř. dekr. 18. list. 1801 povoleno bylo — že
m o h o u přijímáni býti společníci ano i ženské к pro­
vozování fabrictví, vrch pak vší zákonní podpory jsou
solidní z á l o ž n y a ústavy s r á ž e c í č. d i s k o n t n í
(v. t.). Základ к tomu položil již cis. Karel V L
pomýšleje na to, j a k ý m spůsobem
by v í d e ň s k ý
b a n k za Leopolda I. a Josefa I. r. 1703 založený,
nejvhodněji proměněn býti mohl v tak zvaný pře­
v o d n í ( G i r o b a n k ) (v. t.j Teprv ale r. 1787 ob­
držela privátní společnost Vídeňská právo к zřízení
směnečného záložního banku, a s tím spolu povinnost,
aby na výrobky fabrické půjčovala hotové peníze za
měsíční úrok 1/г<"„. N á r o d n í b a n k r. 1816 zalo­
žený dovršil možnost dostatečné podpory tím, že dle
stanov svých od 15. čce 1817. II. §. 13. zakládá
fabrikanty potřebnými kapitály- na zastavené u něho
zboží a že směnky za levný úrok e s k o m p t u j e
(v. t.). V tom úmyslu, aby se dostalo fabrictví, jehož
úvěr na m n o z e pouze na osobních vlastnostech fabri­
kantů se zakládá, od věřitelů též dostatečné důvěry,
ustanoveno dvoř. dekr. od 18. srpna 1806, aby se
žadatelé fabrického práva vykazovali jistou peněžitou
zálohou, z čehož však později sešlo, poněvadž se
9
zřizování fabrik povolovalo bez toho jen tehdáž, když
se přesvědčení nabylo, že závod jistý- dosti rozsáhlý
jest: dekretem dvorsk. komory od 29. září 1812 fabrikantům pouze na vůli ponecháno, že se, libo-li jim,
peněžitým fondem svým u obchodních soudův vy­
kázati m o h o u , nutnost toho předepsána pouze pro
obchodníky. Z a to však nařízeno protokollování i
fabrických firem (v. t.) u obchodních soudů, poněvadž
to slouží к udržení úvěru, aby se každý, k o m u na
tom záleží, porovnáním s protokollovanou firmou o
pravosti podpisu mohl přesvědčiti. Jediné ve vojen­
ském pomezí nebylo až do r. 1858 protokollování fi­
rem v obyčeji, ježto teprve oběžním nařízením vrch­
ního velitelství armády d. 10. čce 1858 (č. 104. říš.
:-ák.) i v zemi té protokollování firem fabričních nej­
déle v šesti měsících po uveřejnění nařízení toho
přikázáno jest. — Nejnověji došli fabrikanti spolu
s obchodníky vymínečného ustanovení, že m o h o u —
pokud firmy jejich protokollovány jsou — v případě,
když placení zastaviti mnsí, pokusiti se o vyrovnání
se s věřiteli cestou mimosoudní (Naříz. minist, práv
a obch. 18. kv. 1859 č. 90. říš. zák.).
Ss. Jk.
Fabrika, v jistém smyslu znamená kostel, totiž
budovu kostelní; odtud j m é n i fabriční, jsou statky
a příjmy, kostelu nějakému přináležející.
Fabrikant, kdo zboží nějaké ve velkém m n o ž ­
ství, ve fabrice vyrábí; majetnik fabriky. Fabrikace,
vyrábění, fabrikát, výrobek, fahrikovati, vyhoto­
vovati, vyráběti, vše po fabricku.
F a b r o n i A n g e l o , italský biograf, nar. 1732
v Toskánsku; byl od r. 1773 vychovatel synův vel­
kovév. Leopolda, f co kurátor akademie v Pise 22.
září 1803. Sepsal De vita, et rebus gestis Clementis
N11. (v Ř í m ě 1760) ; Vitae Itolorum doctrina excellen tum, qui secul. 17. et 18.floruerunt (v Ř í m ě a
Pise 1 7 6 6 — 8 3 , 10 díl., později častěji vyd., italsky
1788 od Fontány v Benátkách); Vita, maqni Cosmi
Medice!; Vita Leonis X.; Vita Petrarchae a j. — 2 )
F. G i o v . V a l e n t . M a t h i a s , ital. učenec, *10.ún.
1752 ve Florencii. D o Anglie a Francie poslán,
by nové nálezy vědecké seznal, stal se 1780 vicedirektorem velkovojv. kabinetu fvsikálního. Zastá­
vaje m n o h é úřady, studoval upotřebení chemie v uměních, jmen. v malířství. R. 1798 byl do Paříže
poslán к uspořádání m ě r a váh; v čas vpádu Fran­
couzů zachránil bohaté poklady musea Florentinského
před oloupením a stal se dozorcem jeho, později prof.
v Pise, gener. ředitelem mincoven a, pracháren, pak
ředit, akademie Pisánské, 1809 deputovaným, 1810
rytířem čestné legie, 1811 baronem a státním radou.
P o restaurací chtěl jej arcivojv. Ferdinand, býv. žák
jeho, direktorem musea Flor. učinit, čehož ale F. ne­
přijal a f 17. pros. 1822. Sps. O nynějším stavu
orby (Pař. 1780); O arseniku (Mil. 1780); Jak se
kovy okovají v teplotě jitmosféry (Pař. 1799) ; O ma­
lířství enkavstickém (Řím 1797); O původu starijih
obyv. Ital. (Flor. 1803) ; O rolnictví и Číňanů, Židů
a j. v.
F a b r o t [fabró] C h a r l e s A n ni b al (Fabrotvs),
si. právník franc, a polyhistor, * r. 1581 v Aixu,
advokát parlamentu, pak prof. práv v Aixu, konečně
do Paříže povolán, by spisy řecké vydával, kdež f
16. led. 1659. Přel. do franc. Soliersovy Antiquita­
tes Massilienses (1615); sps. Notae ad tit. Cod. Theodosiani de pagodis, sacrificiis et templis a Replicatio
ad/versus Salmosii refutationem de mvtuo, a vydal :
Theophilvs (1638); Basiliky (1647); spisy Cujaciorg
(1658) a Simocatta-ovy Historiae a j. v.
F á b r y Ř e h o ř , nar. 6. bř. 1718 v Hrušové v
stolici Gemerské na Slovensku. Vzdělav se ve ško­
lách Kežmarských stal se podrektorem škol těchto,
r. 1744 odebral se však na universitu Jenskou, kdež