Návrh zadání - Geoportál Jihočeského kraje

Komentáře

Transkript

Návrh zadání - Geoportál Jihočeského kraje
Návrh zadání
územního plánu
kraje
Zpracoval:
Pořizovatel:
Krajský úřad Jihočeského kraje
Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic
U Zimního stadionu 1952/2
370 76 České Budějovice
Ing. arch. Radek Boček
Korektury: Ing. Viktor Tomšík, Dr. Bc. Ludvík Zíma, PhDr. Jiří Vlach
Ing. Libuše Pfauserová, Jiří Košan, Ing. Miroslav Sládek, Ing. Luboš Lacina
a další
Technická pomoc
s přípravou zadání:
Ing. František Kačírek, KA – KA projektový ateliér Tuřice
Rašínovo nábřeží 24, 128 00 Praha 2
Podklady pro zadání:
A+U DESIGN spol. s r.o., Fráni Šrámka 24, České Budějovice
jako hlavní projektant ÚPVÚC Jihočeského kraje
Ing. arch. Jiří Brůha, Ing. arch. Dagmar Polcarová
Ing. arch. Vladimír Fučík, Romana Vačkářová
Zdena Iličová, Růžena Tajrychová
Odborná spolupráce
na podkladech:
Ing.
Ing.
Ing.
Ing.
Ing.
Ing.
Lumír Zenkl - ZESA České Budějovice
Josef Karpyta - ELENERG České Budějovice
Hana Budínová - EKO EKO s.r.o. České Budějovice
Miloslav Král - TERMYON České Budějovice
Jiří Wimmer - WV Projection České Budějovice
Pavel Popela - Sadovnictví a krajinářství České Budějovice
ÚVOD
V souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, vyhláškou č.
135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, v platném znění, a její přílohou č. 1, připravil
pořizovatel Zadání pro zpracování Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje (dále jen ÚPVÚC) takto:
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 1 (celkem 42)
a.
Důvody pro pořízení územního plánu velkého územního celku
Jihočeského kraje a stanovení hlavních cílů rozvoje území.
1. Ústavním zákonem České republiky bylo ustanoveno nové administrativní uspořádání České republiky – od 1.1.2000, vzniklo
třináct krajů a hlavní město Praha. Podle zákona č.129/2000 Sb. o krajích, je jedním z hlavních úkolů kraje péče o komplexní
územní rozvoj spravovaného území. Jedním z nejdůležitějších nástrojů pro uskutečňování tohoto rozvoje a jeho koordinaci je
územní plánování. Dílčí novelou stavebního zákona, zákonem č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících
se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, byla kraji dána
kompetence pořizovat a schvalovat územní plány velkých územních celků pro svá území.
2. Krajský úřad Jihočeského kraje schválil dokument Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje, jehož součástí je i
Akční plán obnovy a rozvoje Jihočeského kraje na rok 2003. V tomto dokumentu je v rámci strategických cílů a rozvojových
aktivit stanoveno i pořízení a vypracování územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje.
3. Celé řešené území kraje je pokryto schválenými nebo rozpracovanými územními plány velkých územních celků. Jednotlivé
územní plány byly pořizovány a zpracovány v různých časových obdobích a tudíž i v různých podmínkách poplatných době jejich
pořízení. Řešení jednotlivých územních plánů je vzhledem ke specifickým vlastnostem řešených území velmi odlišné a navzájem
nevyvážené. Důvodem pro pořízení ÚPVÚC Jihočeského kraje je obsahové, časové a legislativní sjednocení schválených a
rozpracovaných ÚPVÚC, do jedné přehledné územně plánovací dokumentace, která postihne i nové územně technické vazby
v řešeném území. Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje po svém schválení nahradí stávající ÚPVÚC.
4. V souladu se směrnicí Evropská perspektiva územního rozvoje a Programem rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje je
základním cílem územního plánu velkého územního celku udržitelný rozvoj společnosti, tj. takový rozvoj, který současným i
budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a
zachovává přirozené funkce ekosystémů, dále pak posilování hospodářské a společenské soudržnosti kraje a zachování
přírodních hodnot a kulturního dědictví.
5. Hlavní cíle rozvoje území:
5.1.
Vypracování návrhu pro územní rozvoj všech funkčních složek v řešeném území z hlediska nadmístního významu, ale při
zachování maximální možné volnosti místnímu rozvoji, který je řešen územními plány obcí a vypracování regulativů pro
využívání území.
5.2.
Koordinace návrhu s územně technickými podmínkami nezbytnými pro vyvážený a trvale udržitelný rozvoj území s cílem
zachování přírodních hodnot a kulturního dědictví.
5.3.
Navržení koridorů nadmístního významu na úseku dopravní a technické infrastruktury pro zajištění dobré obslužnosti
území a využití území.
5.4.
Koordinace celkové koncepce rozvoje Jihočeského kraje ve vztahu k vnitřní regionální diferenciaci rozvoje, navržení
rozvojových ploch nadmístního významu ve vazbě na rozvoj sídelní struktury a technické infrastruktury.
5.5.
Promítnutí územních aspektů strategických cílů, zejména Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje a dalších
rozvojových dokumentů.
5.6.
Stanovit uspořádání a limity řešeného území, vymezit významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické
infrastruktury, územní systémy ekologické stability a další území speciálních zájmů.
b. Vymezení řešeného území podle katastrálních území
6. Řešené území ÚPVÚC Jihočeského kraje zahrnuje celé území kraje, tj. okresy České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův
Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. Celková plošná výměra řešeného území je 10 055,6 km2. Řešené území je dále
členěno na 623 obcí a 1939 částí obcí. Podle nového administrativně správního členění ČR platného od 1. ledna 2003 bylo
ustanoveno 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Řešené území Jihočeského kraje se skládá z 1615 katastrálních
území.
7. Seznam obcí a jejich katastrálních území v řešeném území. Pozn.: v textu je tučně vyznačen vždy název obce, v závorce jsou
vytištěna tence příslušná katastrální území.
Okres České Budějovice: České Budějovice (České Budějovice 1, České Budějovice 2, České Budějovice 3, České Budějovice 4,
České Budějovice 5, České Budějovice 6, České Budějovice 7, České Vrbné, Haklovy Dvory, Kaliště u Českých Budějovic,
Třebotovice), Adamov (Adamov u Českých Budějovic), Bečice (Bečice), Borek (Borek u Českých Budějovic), Borovany
(Borovany, Dvorec u Třebče, Hluboká u Borovan, Radostice u Trocnova, Trocnov, Třebeč, Vrcov), Borovnice (Borovnice
u Českých Budějovic), Boršov nad Vltavou (Boršov nad Vltavou, Zahorčice u Vrábče), Bošilec (Bošilec), Branišov (Branišov
u Dubného), Břehov (Břehov), Čakov (Čakov u Českých Budějovic, Čakovec), Čejkovice (Čejkovice u Hluboké nad Vltavou),
Čížkrajice (Čížkrajice, Mezilesí u Trhových Svinů), Dasný (Dasný), Dívčice (Dívčice), Dobrá u Českých Budějovic (Dobrá
Voda u Českých Budějovic), Dobšice (Dobšice u Týna nad Vltavou), Dolní Bukovsko (Bzí u Dolního Bukovska, Dolní Bukovsko,
Horní Bukovsko, Pelejovice, Popovice u Dolního Bukovska, Radonice u Drahotěšic, Sedlíkovice u Dolního Bukovska), Doubravice
(Doubravice u Nedabyle), Doudleby (Doudleby), Drahotěšice (Drahotěšice), Dříteň (Dříteň, Chvalešovice, Záblatí), Dubičné
(Dubičné), Dubné (Dubné, Jaronice, Křenovice u Dubného, Třebín), Dynín (Dynín, Lhota u Dynína) Habří (Habří u Lipí),
Hartmanice (Hartmanice u Žimutic), Heřmaň (Heřmaň u Českých Budějovic), Hlavatce (Hlavatce u Českých Budějovic),
Hlincová Hora (Hlincová Hora), Hluboká nad Vltavou (Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Hroznějovice, Jaroslavice u Kostelce,
Jeznice, Kostelec, Lísnice u Kostelce, Munice, Poněšice, Purkarec), Homole (Homole), Horní Kněžeklady (Štipoklasy), Horní
Stropnice (Bedřichov u Horní Stropnice, Dlouhá Stropnice, Dobrá Voda u Horní Stropnice, Hojná voda, Horní Stropnice,
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 2 (celkem 42)
Konratice, Meziluží, Paseky u Horní Stropnice, Rychnov u Nových Hradů, Staré Hutě u Horní Stropnice, Svébohy, Šejby), Hosín
(Dobřejovice u Hosína, Hosín), Hosty (Hosty), Hradce (Hradce u Homol), Hranice (Hranice u Nových Hradů), Hrdějovice
(Hrdějovice), Hůry (Hůry), Hvozdec (Hvozdec u Lišova), Chotýčany (Chotýčany), Chrášťany (Doubrava nad Vltavou,
Doubravka u Týna nad Vltavou, Chrášťany u Týna nad Vltavou, Koloměřice, Pašovice), Jankov (Holašovice, Jankov u Českých
Budějovic), Jílovice (Jílovice u Trhových Svinů, Kojákovice, Kramolín u Kojákovic, Lipnice u Kojákovic, Šalmanovice,
Vlachnovice), Jivno (Jivno), Kamenná (Kamenná u Trhových Svinů, Kondrač), Kamenný Újezd (Kamenný Újezd, Kosov
u Opalic, Krasejovka, Opalice, Otmanka), Komařice (Komařice, Pašinovice, Sedlo u Komařic), Kvítkovice (Kvítkovice u Lipí),
Ledenice (Ledenice, Ohrazení, Zaliny, Zborov), Libín (Libín, Slavošovice u Lišova, Spolí u Ledenic), Libníč (Jelmo, Libníč), Lipí
(Kaliště u Lipí, Lipí), Lišov (Červený Újezdec, Dolní Miletín, Dolní Slověnice, Horní Miletín, Horní Slověnice, Hůrky u Ličova, Kolný,
Levín u Lišova, Lhotice u Českých Budějovic, Lišov, Velechvín, Vlkovice), Litvínovice (Litvínovice), Ločenice (Ločenice, Nesměň
u Ločenic), Mazelov (Mazelov), Mladošovice (Lhota u Vlachnovic, Mladošovice, Petrovice u Borovan), Modrá Hůrka (Modrá
Hůrka), Mokrý Lom (Mokrý Lom), Mydlovary (Mydlovary u Dívčic), Nákří (Nákří), Nedabyle (Nedabyle), Neplachov
(Neplachov), Nová Ves (Nová Ves u Českých Budějovic), Nové Hrady (Byňov, Mýtiny, Nakolice, Nové Hrady, Obora u Vyšného)
Štiptoň, Údolí u Nových Hradů, Veveří u Nových Hradů, Vyšné), Olešnice (Buková u Nových Hradů, Lhotka u Třebče, Olešnice
u Trnových Svinů), Olešník (Olešník), Ostrolovský Újezd (Ostrolovský Újezd), Petříkov (Petříkov, Těšínov), Pištín (Češnovice,
Pašice, Pištín), Planá (Planá u Českých Budějovic), Plav (Plav), Radošovice (Radošovice u Českých Budějovic, Tupesy),
Roudné (Roudné), Rudolfov (Hlinsko u Vráta, Rudolfov u Českých Budějovic), Římov (Branišovice u Římova, Dolní Stropnice,
Římov), Sedlec (Lékařova Lhota, Malé Chrášťany, Plástovice, Sedlec u Českých Budějovic, Vlhavy), Slavče (Dobrkovská Lhota,
Keblany, Mohuřice, Slavče u Trhových Svinů), Srubec (Srubec), Staré Hodějovice (Staré Hodějovice), Strážkovice (Lomec,
Strážkovice), Strýčice (Strýčice), Střížov (Střížov nad Malší), Svatý Jan nad Malší (Chlum nad Malší, Sedlce, Svatý Jan nad
Malší), Ševětín (Ševětín), Štěpánovice (Štěpánovice u Českých Budějovic), Temelín (Březí u Týna nad Vltavou, Knín, Kočín,
Křtěnov, Lhota pod Horami, Litoradlice, Sedlec u Temelína, Temelín, Temelinec, Zvěrkovice u Týna nad Vltavou), Trhové Sviny
(Březí u Trhových Svinů, Bukvice u Trnových Svinů, Jedovary, Něchov, Otěvěk, Pěčín u Trhových Svinů, Rankov u Trhových
Svinů, Todně, Trhové Sviny), Týn nad Vltavou (Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice,
Předčice, Týn nad Vltavou), Úsilné (Úsilné), Včelná (Včelná), Vidov (Vidov), Vitín (Vitín), Vlkov (Vlkov u Drahotěšic), Vrábče
(Slavče, Vrábče), Vráto (Vráto), Všemyslice (Bohunice nad Vltavou, Slavětice u Všemyslic, Všemyslice, Všeteč), Záboří
(Lipanovice, Záboří u Českých Budějovic), Zahájí (Zahájí u Hluboké nad Vltavou), Závraty (Závraty), Zliv (Zliv u Českých
Budějovic), Zvíkov (Zvíkov u Lišova), Žabovřesky (Dehtáře u Českých Budějovic, Žabovřesky u Českých Budějovic), Žár
(Božejov u Nových Hradů, Žár u Nových Hradů, Žumberk u Nových Hradů), Žimutice (Krakovčice, Pořežany, Smilovice u Týna
nad Vltavou, Sobětice u Žimutic, Třitim, Tuchonice, Žimutice).
Okres Český Krumlov: Český Krumlov (Český Krumlov, Kladné - Dobrkovice, Přísečná - Domoradice, Slupenec, Spolí-Nové
Spolí, Vyšný), Benešov nad Černou (Benešov nad Černou, Děkanské Skaliny, Dluhoště, Hartunkov, Klení, Kuří, Ličov, Valtéřov,
Velký Jindřichov), Besednice (Besednice, Malče), Bohdalovice (Bohdalovice u Větřní, Skubice, Slavkov u Českého Krumlova,
Svéraz, Svéraz u Větřní, Větřní-Kaliště), Brloh (Brloh pod Kletí, Jánské Údolí, Jánské Údolí-Kovářov), Jaronín, Jaronín-Kuklov,
Rojšín), Bujanov (Suchdol u Bujanova, Zdíky), Černá v Pošumaví (Černá v Pošumaví, Kyselov), Dolní Dvořiště (Cetviny, Dolní
Dvořiště, Horní Kaliště, Jenín, Mikulov, Mladoňov, Rybník u Dolního Dvořiště, Rychnov nad Malší, Štědrkov, Tichá, Trojany
u Dolního Dvořiště, Všeměřice), Dolní Třebonín (Dolní Svince, Dolní Třebonín, Prostřední Svince, Štěkře, Záluží nad Vltavou),
Frymburk (Frymburk), Holubov (Holubov, Třísov), Horní Dvořiště (Český Heršlák, Horní Dvořiště), Horní Planá (Horní Planá,
Pernek, Pestřice, Zvonková), Hořice na Šumavě (Cipín, Hořice na Šumavě, Mýto u Hořic na Šumavě, Skláře na Šumavě, Svíba,
Šebanov, Žestov), Chlumec (Chlumec), Chvalšiny (Borová u Chvalšin, Chvalšiny, Střemily), Kájov (Kladenské Rovné, Kladné,
Křenov u Kájova, Novosedly u Kájova), Kaplice (Blansko u Kaplice, Hradiště u Kaplice, Kaplice, Mostky, Pořešín, Žďár u Kaplice),
Křemže (Chlum u Křemže, Křemže), Lipno nad Vltavou (Lipno nad Vltavou), Loučovice (Dvorečná, Kapličky, Loučovice,
Mnichovice u Loučovic), Malonty (Bělá u Malont, Bukovsko, Hodonice u Malont, Jaroměř u Malont, Ličov-Desky, Malonty, Meziříčí
u Malont, Radčice u Malont, Rapotice u Malont), Malšín (Běleň, Boršov u Loučovic, Horní Dlouhá, Horní Okolí, Ostrov na Šumavě,
Šafléřov), Mirkovice (Chabičovice, Malčice, Mirkovice, Zahrádka u Mirkovic, Žalčice), Mojné (Mojné, Rájov-Černice,
Záhorkovice), Netřebice (Dlouhá, Netřebice), Nová Ves (Nová Ves u Brloha), Omlenice (Omlenice, Stradov u Kaplice,
Zahrádka u Omlenic), Pohorská Ves (Dolní Příbraní, Lužnice u Pohorské Vsi, Pivonice u Pohorské Vsi, Pohoří na Šumavě),
Přední Výtoň (Frydava, Jasánky, Pasečná, Přední Výtoň, Zadní Výtoň), Přídolí (Lověšice, Malčice - Osek, Přídolí, Spolí, Všeměry,
Zátes), Přísečná (Přísečná), Rožmberk nad Vltavou (Horní Jílovice, Rožmberk nad Vltavou), Rožmitál na Šumavě (Čeřín,
Hněvanov, Koryta u Hněvanova, Rožmitál na Šumavě, Zahrádka), Soběnov (Soběnov), Srnín (Srnín), Střítež (Střítež
u Kaplice), Světlík (Dvořetín, Pasovary, Světlík, Velké Strážné), Velešín (Chodeč, Mojné-Skřidla, Prostřední Svince-Holkov,
Velešín), Větřní (Hašlovice, Větřní, Všeměry-Zátoň, Záhoří u Větřní, Zátoňské Dvory), Věžovatá Pláně (Věžovatá Pláně), Vyšší
Brod (Bolechy, Dolní Drkolná, Herbertov, Hrudkov, Studánky u Vyššího Brodu, Svatomírov, Vyšší Brod), Zlatá Koruna
(Plešovice, Rájov, Zlatá Koruna), Zubčice (Zubčice), Zvíkov (Chodeč-Zvíkov).
Okres Jindřichův Hradec: Jindřichův Hradec (Buk u Jindřichova Hradce, Děbolín, Dolní Radouň, Dolní Skrýchov, Horní Žďár
u Jindřichova Hradce, Jindřichův Hradec, Matná, Otín u Jindřichova Hradce, Políkno u Jindřichova Hradce, Radouňka), Báňovice
(Báňovice), Bednárec (Bednárec), Bednáreček (Bednáreček), Blažejov (Blažejov, Dvoreček, Malý Ratmírov, Mutyněves, Oldřiš
u Blažejova), Bořetín (Bořetín u Strmilova), Březina (Březina u Deštné), Budeč (Budeč), Budíškovice (Budíškovice,
Manešovice, Ostojkovice, Vesce u Dačic), Cep (Cep), Cizkrajov (Cizkrajov, Dolní Bolíkov, Holešice u Cizkrajova, Mutná),
Červený Hrádek (Červený Hrádek u Dačic), České Velenice (České Velenice), Český Rudolec (Český Rudolec, Dolní BolíkovNová Ves, Dolní Radíkov, Horní Radíkov, Lipnice u Markvarce, Markvarec, Matějověc, Stoječín), Číměř (Bílá u Sedla, Číměř,
Dobrá Voda u Číměře, Lhota u Sedla, Nová Ves u Sedla, Potočná u Číměře, Sedlo u Číměře), Člunek (Člunek, Kunějov, Lomy
u Kunžaku), Dačice (Bílkov, Borek u Dačic, Dačice, Dolní Němčice, Hostkovice u Dolních Němčic, Hradišťko u Dačic, Chumec
u Dačic, Lipolec, Malý Pěčín, Prostřední Vydří, Velký Pěčín), Dešná (Bělčovice, Dančovice, Dešná u Dačic, Hluboká u Dačic,
Chvalkovice u Dešné, Plačovice, Rancířov), Deštná (Deštná u Jindřichova Hradce, Lipovka), Dívčí Kopy (Dívčí Kopy), Dobrohošť
(Dobrohošť), Dolní Pěna (Dolní Pěna), Dolní Žďár (Dolní Žďár u Lásenice, Horní Lhota u Lásenice), Domanín (Domanín
u Třeboně), Doňov (Doňov), Drunče (Drunče), Dunajovice (Dunajovice), Dvory nad Lužnicí (Dvory nad Lužnicí), Frahelž
(Frahelž), Hadravova Rosička (Hadravova Rosička), Halámky (Halámky), Hamr (Hamr), Hatín (Hatín, Stajka), Heřmaneč
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 3 (celkem 42)
(Heřmaneč), Horní Meziříčko (Horní Meziříčko), Horní Němčice (Horní Němčice), Horní Pěna (Horní Pěna, Malíkov nad
Nežárkou), Horní Radouň (Horní Radouň, Starý Bozděchov), Horní Skrýchov (Horní Skrýchov), Horní Slatina (Horní Slatina),
Hospříz (Hospříz, Hrutkov), Hrachoviště (Hrachoviště u Třeboně), Hříšice (Hříšice, Jersice), Chlum u Třeboně (Chlum
u Třeboně, Lutová, Mirochov, Žíteč), Jarošov nad Nežárkou (Hostějeves, Jarošov nad Nežárkou, Lovětín, Matějovec nad
Nežárkou, Nekrasín, Rosička, Zdešov), Jilem (Jilem), Kačlehy (Kačlehy), Kamenný Malíkov (Kamenný Malíkov), Kardašova
Řečice (Kardašova Řečice, Mnich u Kardašovy Řečice, Nítovice), Klec (Klec), Kostelní Radouň (Kostelní Radouň), Kostelní
Vydří (Kostelní Vydří), Kunžak (Kaproun, Kunžak, Mosty, Suchdol u Kunžaku, Valtínov), Lásenice (Lásenice), Lodhéřov
(Lodhéřov, Najdek u Lodhéřova, Studnice u Lodhéřova), Lomnice nad Lužnicí (Lomnice nad Lužnicí), Lužnice (Lužnice),
Majdalena (Majdalena), Nová Bystřice (Albeř, Artolec, Blato u Hůrek, Hradiště u Nové Bystřice, Hůrky, Klášter, Klenová
u Hůrek, Konrač, Mnich u Nové Bystřice, Nová Bystřice, Nový Vojířov, Senotín, Skalka u Nové Bystřice), Nová Olešná (Nová
Olešná), Nová Včelnice (Nová Včelnice), Nová Ves nad Lužnicí (Krabonoš, Nová Ves nad Lužnicí), Novosedly nad Nežárkou
(Kolence, Mláka, Novosedly nad Nežárkou), Okrouhlá Radouň (Okrouhlá Radouň), Peč (Lidéřovice, Peč, Urbaneč), Písečné
(Chvaletín, Markéta, Modletice, Nové Sady u Písečného, Písečné u Slavonic, Slavětín u Slavonic, Václavov u Chvaletína), Pístina
(Pístina), Plavsko (Plavsko), Pleše (Pleše), Pluhův Žďár (Jižná, Klenov, Mostečný, Plasná, Pluhův Žďár, Pohoří u Kardašovy
Řečice, Samosoly), Polště (Polště), Ponědraž (Ponědraž), Ponědrážka (Ponědrážka), Popelín (Horní Olešná, Popelín), Příbraz
(Příbraz), Rapšach (Nová Ves u Klikova, Rapšach), Ratiboř (Ratiboř u Jindřichova Hradce), Rodvínov (Jindřiš, Rodvínov),
Roseč (Roseč), Rosička (Rosička u Deštné), Slavonice (Dolní Bolíkov - Rubašov, Kadolec u Slavonic, Leštnice, Maříž, Mutišov,
Slavonice, Stálkov, Vlastkovec), Smržov (Smržov u Lomnice nad Lužnicí), Staňkov (Staňkov), Staré Hobzí (Nové Dvory, Nové
Hobzí, Staré Hobzí, Vnorovice), Staré Město pod Landštejnem (Dětřiš, Dobrotín, Košlák, Košťálkov, Kuní pod Landštejnem,
Návary, Pernárec, Podlesí pod Landštejnem, Pomezí pod Landštejnem, Rajchéřov, Romava, Staré Hutě u Veclova, Staré Město
pod Landštejnem, Veclov, Vitíněves), Stráž nad Nežárkou (Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Dvorce u Stráže nad Nežárkou,
Stráž nad Nežárkou), Strmilov (Česká Olešná, Leština u Strmilova, Malý Jeníkov, Palupín, Strmilov), Stříbřec (Libořezy, Mníšek,
Stříbřec), Střížovice (Budkov u Střížovic, Střížovice u Kunžaku, Vlčice u Střížovic), Studená (Domašín u Studené, Horní Bolíkov,
Horní Pole, Maršov u Heřmanče, Olšany u Dačic, Skrýchov, Studená, Sumrakov, Světlá pod Javořicí, Velký Jeníkov), Suchdol nad
Lužnicí (Bor, Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, Klikov, Suchdol nad Lužnicí, Tušť), Světce (Světce), Třebětice (Třebětice
u Dačic), Třeboň (Branná, Břilice, Holičky u Staré Hlíny, Přeseka, Stará Hlína, Třeboň), Újezdec (Újezdec u Kardašovy Řečice),
Velký Ratmírov (Velký Ratmírov), Vícemil (Vícemil), Višňová (Višňová u Kardašovy Řečice), Vlčetínec (Vlčetínec), Volfířov
(Brandlín, Radlice u Volfířova, Řečice, Šach, Velká Lhota u Dačic, Volfířov), Vydří (Vydří), Záblatí (Záblatí u Ponědraže), Záhoří
(Záhoří), Zahrádky (Horní Dvorce, Zahrádky), Žďár (Malá Rosička, Žďár u Nové Včelnice), Županovice (Županovice u Dešné).
Okres Písek: Písek (Hradiště u Písku, Nový Dvůr u Písku, Písek, Semice u Písku, Smrkovice), Albrechtice nad Vltavou
(Albrechtice nad Vltavou, Chřešťovice, Jehnědno, Údraž), Bernartice (Bernartice u Milevska, Bilinka, Bojenice, Jestřebice,
Kolišov, Rakov u Svatkovic, Srlín, Svatkovice, Zběšice), Borovany (Borovany u Milevska), Boudy (Boudy), Božetice (Božetice,
Radihošť), Branice (Branice), Cerhonice (Cerhonice), Čimelice (Čimelice, Krsice), Čížová (Borečnice, Bošovice u Čížové,
Krašovice u Čížové, Nová Ves u Čížové, Topělec, Zlivice), Dobev (Nepodřice, Oldřichov u Písku, Stará Dobev), Dolní Novosedly
(Dolní Novosedly, Chrastiny), Dražíč (Dražíč), Drhovle (Brloh u Drhovle, Drhovle, Mladotice u Drhovle, Pamětice u Drhovle),
Heřmaň (Heřmaň), Horosedly (Horosedly), Hrazany (Dobrošov u Hrazan, Hrazánky, Hrazany, Klisinec), Hrejkovice
(Hrejkovice, Níkovice, Pechova Lhota), Chyšky (Branišovice u Ratiboře, Chyšky, Květuš, Mezný, Nosetín, Podchýšská Lhota,
Ratiboř, Rohozov), Jetětice (Jetětice), Kestřany (Lhota u Kestřan, Staré Kestřany, Zátaví), Kluky (Dobešice, Kluky u Písku),
Kostelec nad Vltavou (Kostelec nad Vltavou, Přílepov, Sobědraž, Zahrádka u Kovářova), Kovářov (Březí u Kovářova, Dobrá
Voda u Kovářova, Chrást u Zahořan, Kovářov, Předbořice u Zahořan, Radvánov, Vepice, Vesec, Vladyčín, Zahořany, Žebrákov
u Zahořan), Kožlí (Kožlí u Orlíka), Králova Lhota (Králova Lhota, Laziště), Křenovice (Křenovice), Křižanov (Křižanov
u Branic), Kučeř (Kučeř), Květov (Květov, Vůsí), Lety (Lety, Šerkov), Milevsko (Dmýštice, Klisín, Milevsko, Něžovice, Rukáveč,
Velká u Milevska), Minice (Minice u Mišovic), Mirotice (Bořice u Mirotic, Jarotice, Lučkovice, Mirotice, Radobytce, Stráž u Mirotic,
Strážovice u Mirotic), Mirovice (Boješice, Kakovice, Mirovice, Ohař, Plíškovice, Ráztely, Touškov), Mišovice (Mišovice, Pohoří
u Mirovic, Svučice), Myslín (Myslín), Nerestce (Dolní Nerestce, Horní Nerestce), Nevězice (Nevězice), Okrouhlá (Okrouhlá
u Branic), Olešná (Olešná nad Vltavou), Orlík nad Vltavou (Orlík nad Vltavou), Osek (Osek u Milevska), Oslov (Oslov, Tukleky
u Oslova), Ostrovec (Dědovice, Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec), Paseky (Paseky u Tálína), Podolí I (Podolí I), Probulov
(Probulov), Protivín (Chvaletice u Protivína, Krč u Protivína, Maletice, Milenovice, Myšenec, Protivín, Selibov, Těšínov u Protivína,
Záboří u Protivína), Přeborov (Přeborov), Předotice (Kožlí u Čížové, Křešice u Čížové, Malčice u Mirotic, Podolí II, Soběšice
u Předotic, Šamonice, Třebkov), Přeštěnice (Držkrajov, Přeštěnice, Týnice), Putim (Putim), Rakovice (Rakovice), Ražice
(Ražice, Štětice), Sepekov (Líšnice u Sepekova, Sepekov, Zálší u Sepekova), Skály (Skály u Protivína), Slabčice (Nemějice,
Písecká Smoleč, Slabčice), Smetanova Lhota (Smetanova Lhota), Stehlovice (Stehlovice), Tálín (Tálín), Temešvár
(Temešvár), Varvažov (Varvažov, Zbonín), Veselíčko (Bilina, Veselíčko u Milevska), Vlastec (Vlastec), Vlksice (Střítež
u Milevska, Vlksice), Vojníkov (Držov, Louka nad Otavou, Vojníkov), Vráž (Vráž u Písku), Vrcovice (Vrcovice), Záhoří (Horní
Záhoří u Písku, Jamný, Kašina Hora, Svatonice), Zbelítov (Zbelítov), Zběšičky (Hanov, Popovec u Zběšiček, Zběšičky), Zhoř
(Blehov, Březí u Milevska, Osletín, Zhoř u Milevska), Zvíkovské Podhradí (Zvíkovské Podhradí), Žďár (Nová ves u Protivína,
Žďár u Protivína).
Okres Prachatice: Prachatice (Kahov, Libínské Sedlo, Oseky, Perlovice, Prachatice, Stádla, Staré Prachatice, Volovice), Babice
(Babice u Netolic, Zvěřetice), Bohumilice (Bohumilice v Čechách), Bohunice (Bohunice u Tvrzic), Borová Lada (Borová Lada,
Černá Lada, Knížecí Pláně, Nový Svět u Borových Lad, Paseka u Borových Lad, Svinná Lada, Šindlov, Zahrádky u Borových Lad),
Bošice (Bošice, Budilov, Hradčany u Čkyně), Budkov (Budkov u Husince), Buk (Buk pod Boubínem, Včelná pod Boubínem,
Vyšovatka), Bušanovice (Bušanovice, Dolní Nakvasovice, Horní Nakvasovice), Čkyně (Čkyně, Dolany u Čkyně, Horosedly
u Čkyně, Onšovice u Čkyně, Předenice u Čkyně, Spůle u Čkyně), Drslavice (Švihov u Lažišť), Dub (Borčice, Dub u Prachatic,
Dubská Lhota, Dvorec u Dubu, Javornice u Dubu), Dvory (Dvory u Lažišť), Horní Vltavice (Březová Lada, Horní Vltavice, Polka,
Račí, Slatina u Horní Vltavice, Žlíbky), Hracholusky (Hracholusky u Prachatic, Obora u Hracholusek, Vrbice u Žitné, Žitná
u Netolic), Husinec (Horouty, Husinec, Výrov u Husince), Chlumany (Chlumany), Chroboly (Chroboly, Lažíšťko, Leptač,
Ovesné, Rohanov u Prachatic, Záhoří u Chrobol), Chvalovice (Chvalovice u Netolic), Kratušín (Chlístov u Lažišť, Kratušín),
Křišťanov (Křišťanov), Ktiš (Dobročkov, Křížovice u Ktiše, Ktiš, Smědeč), Kubova Huť (Kubova Huť), Kvilda (Bučina u Kvildy,
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 4 (celkem 42)
Kvilda), Lažiště (Lažiště), Lčovice (Lčovice), Lenora (Houžná, Lenora, Vlčí Jámy), Lhenice (Dolní Chrášťany, Horní Chrášťany,
Hoříkovice, Hrbov u Lhenic, Lhenice, Třebanice, Třešňový Újezdec, Vadkov, Vodice u Lhenic), Lipovice (Lipovice), Lužice (Lužice
u Netolic), Mahouš (Mahouš), Malovice (Krtely, Malovice u Netolic, Malovičky, Podeřiště), Mičovice (Frantoly, Jáma, Klenovice
u Mičovic, Mičovice, Ratiborova Lhota), Nebahovy (Jelemek, Kralovice, Lažíšťka, Nebahovy, Zdenice), Němčice (Němčice
u Netolic, Sedlovice), Netolice (Netolice), Nicov (Milov, Nicov, Řetenice u Stach, Studenec u Stach), Nová Pec (Nová Pec,
Pěkná), Nové Hutě (Nové Hutě), Olšovice (Olšovice), Pěčnov (Pěčnov), Radhostice (Libotyně, Lštění u Radhostic, Radhostice),
Stachy (Jaroškov, Stachy, Úbislav), Stožec (České Žleby, Horní Cazov, Radvanovice, Stožec), Strážný (Dolní Cazov, Dolní
Světlé Hory, Hliniště, Horní Světlé Hory, Řasnice, Silnice, Stodůlky u Strážného, Strážný), Strunkovice nad Blanicí (Protivec,
Strunkovice nad Blanicí, Svojnice, Šipoun, Velký Bor u Strunkovic, Žíchovec), Svatá Maří (Smrčná u Čkyně, Svatá Maří, Štítkov,
Trhonín), Šumavské Hoštice (Kosmo, Šumavské Hoštice, Vojslavice u Žárovné), Těšovice (Běleč u Těšovic, Těšovice
u Prachatic), Tvrzice (Tvrzice), Újezdec (Újezdec u Tvrzic), Vacov (Benešova Hora, Čábuze, Javorník u Stach, Lhota nad
Rohanovem, Miřetice u Vacova, Mladíkov, Nespice, Přečín, Rohanov, Vacov, Vlkonice u Vacova, Žár u Čkyně), Vimperk
(Arnoštka, Bořanovice u Vimperka, Boubská, Hrabice, Huťský Dvůr, Klášterec u Vimperka, Korkusova Huť, Křesanov, Lipka
u Vimperka, Michlova Huť, Pravětín, Skláře u Vimperka, Solná Lhota, Veselka u Vimperka, Vimperk, Výškovice u Vimperka),
Vítějovice (Vítějovice), Vlachovo Březí (Dachov, Dolní Kožlí, Horní Kožlí, Chocholatá Lhota, Mojkov, Uhřice u Vlachova Březí,
Vlachovo Březí), Volary (Cudrovice, Horní Sněžná, Chlum u Volar, Krejšovice, Milešice, Mlynářovice u Volar, Volary), Vrbice
(Vrbice u Vacova), Záblatí (Albrechtovice, Hlásná Lhota, Horní Záblatí, Křišťanovice u Záblatí, Petrovice u Záblatí, Řepešín,
Saladín, Záblatí u Prachatic, Zvěřenice), Zábrdí (Zábrdí u Lažišť), Zálezly (Setěchovice, Zálezly u Čkyně), Zbytiny (Koryto,
Skříněřov, Splálenec, Sviňovice, Zbytiny), Zdíkov (Branišov u Zdíkovce, Hodonín u Zdíkovce, Masákova Lhota, Putkov, Račov,
Zdíkov, Zdíkovec Žírec), Žárovná (Žárovná), Želnava (Želnava), Žernovice (Žernovice).
Okres Strakonice: Strakonice (Dražejov u Strakonic, Hajská, Modlešovice, Nové Strakonice, Přední Ptákovice, Strakonice,
Střela), Bavorov (Bavorov, Blanice, Čichtice, Svinětice, Tourov, Útěšov), Bělčice (Bělčice, Hostišovice, Podruhlí, Tisov, Újezdec
u Bělčic, Záhrobí, Závišín u Bělčic), Bezdědovice (Bezdědovice), Bílsko (Bílsko u Vodňan, Netonice, Záluží u Vodňan), Blatná
(Blatenka, Blatná, Čekanice, Drahenický Málkov, Hněvkov u Mačkova, Jindřichovice u Blatenky, Milčice u Čekanic, Skaličany),
Bratronice (Bratronice), Březí (Březí u Blatné), Budyně (Budyně), Buzice (Buzice), Cehnice (Cehnice, Dunovice), Čečelovice
(Čečelovice), Čejetice (Čejetice, Mladějovice, Sedlíkovice, Sedliště u Mladějovic, Sudoměř u Čejetic), Čepřovice (Čepřovice,
Jiřetice u Čepřovic, Koječín u Čepřovic), Čestice (Čestice, Doubravice u Volyně, Krušlov, Nahořany u Čkyně, Nuzín, Počátky
u Volyně, Radešov u Čestic, Střídka), Číčenice (Číčenice), Doubravice (Doubravice u Strakonic, Nahošín), Drahonice
(Albrechtice, Drahonice), Drachkov (Drachkov u Strakonic), Drážov (Dobrš, Drážov, Kváskovice u Drážova, Zálesí u Drážova),
Droužetice (Černíkov u Strakonic, Droužetice), Dřešín (Dřešín, Dřešínek, Chvalšovice), Hajany (Hajany u Blatné), Hájek
(Hájek u Bavorova), Hlupín (Hlupín), Horní Poříčí (Dolní Poříčí, Horní Poříčí), Hornosín (Hornosín), Hoslovice (Hodějov,
Hoslovice, Škrobočov), Hoštice (Hoštice u Volyně), Chelčice (Chelčice), Chlum (Chlum u Blatné), Chobot (Chobot),
Chrášťovice (Chrášťovice, Klínovice), Jinín (Jinín, Zorkovice), Kadov (Kadov u Blatné, Lnářský Málkov, Mračov, Pole, Vrbno),
Kalenice (Kalenice), Katovice (Katovice), Kladruby (Kladruby u Strakonic), Kocelovice (Kocelovice), Krajníčko (Krajníčko),
Kraselov (Kraselov, Mladotice u Kraselova), Krašlovice (Krašlovice, Vitice u Vodňan), Krejnice (Krejnice), Krty-Hradec (Krty
u Strakonic), Kuřimany (Kuřimany), Kváskovice (Kváskovice), Lažánky (Lažánky), Lažany (Lažany u Doubravice), Libějovice
(Černěves u Libějovic, Libějovice, Nestánice), Libětice (Libětice), Litochovice (Litochovice u Volyně, Neuslužice, Střítež
u Volyně), Lnáře (Lnáře, Zahorčice u Lnář), Lom (Lom u Blatné, Míreč), Mačkov (Mačkov), Malenice (Malenice), Mečichov
(Mečichov), Měkynec (Měkynec), Milejovice (Milejovice), Miloňovice (Miloňovice, Sudkovice), Mnichov (Mnichov), Mutěnice
(Mutěnice u Strakonic), Myštice (Kožlí u Myštic, Myštice, Vahlovice, Výšice), Nebřehovice (Nebřehovice, Zadní Ptákovice),
Němčice (Němčice u Volyně), Němětice (Němětice), Nihošovice (Jetišov, Nihošovice), Nišovice (Nišovice), Nová Ves (Lhota
pod Kůstrým, Nová Ves u Strakonic, Víska u Strakonic), Novosedly (Koclov, Novosedly u Strakonic, Sloučín), Osek (Jemnice
u Oseka, Malá Turná, Osek u Radomyšle, Petrovice u Oseka, Rohozná u Rovné), Paračov (Paračov), Pivkovice (Pivkovice),
Pohorovice (Kloub, Pohorovice), Pracejovice (Makarov, Pracejovice), Předmíř (Metly, Předmíř, Řiště, Zámlyní), Přední
Zborovice (Přední Zborovice), Předslavice (Kakovice u Volyně, Marčovice, Předslavice, Úlehle u Předslavic, Všechlapy
u Volyně), Přechovice (Přechovice), Přešťovice (Brusy, Kbelnice, Přešťovice), Radějovice (Radějovice u Netonic), Radomyšl
(Domanice, Láz u Radomyšle, Leskovice u Radomyšle, Podolí u Strakonic, Radomyšl, Rojice), Radošovice (Kapsova Lhota,
Milíkovice, Radošovice u Strakonic, Svaryšov), Rovná (Rovná u Strakonic), Řepice (Řepice), Sedlice (Holušice u Mužetic,
Mužetice, Němčice u Sedlice, Sedlice u Blatné), Skály (Skály u Kváskovic), Skočice (Lidmovice, Skočice), Slaník (Slaník),
Sousedovice (Smiradice, Sousedovice), Stožice (Křepice u Vodňan, Stožice), Strašice (Strašice v Pošumaví, Škůdra),
Strunkovice nad Volyňkou (Strunkovice nad Volyňkou), Střelské Hoštice (Kozlov nad Otavou, Sedlo u Horažďovic, Střelské
Hoštice, Střelskohoštická Lhota), Škvořetice (Pacelice, Škvořetice), Štěchovice (Štěchovice), Štěkeň (Štěkeň, Vítkov
u Štěkeně), Tchořovice (Tchořovice), Truskovice (Truskovice), Třebohostice (Třebohostice, Zadní Zborovice), Třešovice
(Třešovice), Úlehle (Radkovice, Švejcarova Lhota, Úlehle), Únice (Hubenov u Třebohostic, Únice), Uzenice (Uzenice), Uzeničky
(Uzeničky), Vacovice (Vacovice), Velká Turná (Velká Turná), Vodňany (Čavyně, Hvožďany u Vodňan, Křtětice, Radčice
u Vodňan, Újezd u Vodňan, Vodňany), Volenice (Ohrazenice u Tažovic, Tažovice, Vojnice, Volenice), Volyně (Černětice, Račí
u Nišovic, Starov, Volyně, Zechovice), Záboří (Záboří u Blatné), Zahorčice (Zahorčice u Volyně), Zvotoky (Zvotoky).
Okres Tábor: Tábor (Čekanice u Tábora, Čelkovice, Hlinice, Horky u Tábora, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u Tábora,
Stoklasná Lhota, Tábor, Zárybničná Lhota), Balkova Lhota (Balkova Lhota), Bečice (Bečice nad Lužnicí), Bechyně (Bechyně,
Hvožďany u Bechyně, Senožaty u Bechyně), Běleč (Běleč u Mladé Vožice), Borkovice (Borkovice), Borotín (Borotín u Tábora,
Kamenná Lhota u Borotína, Libenice u Tábora, Pikov), Bradáčov (Bradáčov, Horní Světlá u Bradáčova), Březnice (Březnice
u Bechyně), Budislav (Budislav, Hlavňov u Budislavi, Záluží u Budislavi), Čenkov u Bechyně (Čenkov u Bechyně), Černýšovice
(Černýšovice), Dírná (Dírná, Lžín, Nová Ves u Dírné, Zářičí u Dírné, Závsí), Dlouhá Lhota (Dlouhá Lhota u Bechyně), Dobronice
u Bechyně (Dobronice u Bechyně), Dolní Hořice (Dolní Hořice, Hartvíkov, Chotčiny, Kladruby, Lejčkov, Mašovice, Nové Dvory
u Pořína, Oblajovice, Pořín, Prasetín), Dolní Hrachovice (Horní Hrachovice, Mostek u Ratibořských Hor), Drahov (Drahov),
Dráchov (Dráchov), Dražice (Dražice u Tábora), Dražičky (Dražičky), Drhovice (Drhovice), Haškovcova Lhota (Haškovcova
Lhota), Hlasivo (Hlasivo, Rašovice u Hlasiva), Hlavatce (Debrník, Hlavatce, Vyhnanice), Hodětín (Blatec u Hodětína, Hodětín),
Hodonice (Hodonice u Bechyně), Chotěmice (Chotěmice), Chotoviny (Beranova Lhota, Broučkova Lhota, Červené Záhoří,
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 5 (celkem 42)
Chotoviny, Jeníčkova Lhota, Liderovice, Moraveč u Chotovin, Řevnov, Sedlečko u Chotovin, Vrážná), Choustník (Choustník,
Kajetín, Předboř u Choustníku), Chrbonín (Chrbonín), Chýnov (Dobronice u Chýnova, Chýnov u Tábora, Kloužovice, Velmovice,
Záhostice), Jedlany (Jedlany), Jistebnice (Božejovice, Cunkov, Drahnětice, Chlum u Jistebnice, Jistebnice, Makov u Jistebnice,
Orlov u Jistebnice, Padařov, Plechov, Pohoří u Jistebnice, Svoříž, Vlásenice u Makova, Zvěstonín), Katov (Katov u Budislavi),
Klenovice (Klenovice u Soběslavi), Komárov (Komárov u Soběslavi), Košice (Doubí nad Lužnicí, Košice u Soběslavi), Košín
(Košín), Krátošice (Krátošice), Krtov (Krtov), Libějice (Libějice), Lom (Lom), Malšice (Čenkov u Malšic, Dobřejice, Malšice,
Maršov u Tábora, Obora u Maršova, Třebelice, Všechlapy u Malšic), Mažice (Mažice), Meziříčí (Meziříčí), Mezná (Mezná
u Soběslavi), Mladá Vožice (Bendovo Záhoří, Blanice u Mladé Vožice, Janov u Mladé Vožice, Krchova Lomná, Mladá Vožice,
Noskov, Radvanov u Mladé Vožice, Stará Vožice), Mlýny (Mlýny u Choustníku), Myslkovice (Myslkovice), Nadějkov (Brtec,
Chlístov u Nadějkova, Modlíkov, Mozolov, Nadějkov, Petříkovice, Starcova Lhota, Vratišov), Nasavrky (Nasavrky u Tábora),
Nemyšl (Dědice u Nemyšle, Hoštice u Nemyšle, Nemyšl, Prudice), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova), Nová Ves
u Mladé Vožice (Horní Střítež, Křtěnovice, Mutice, Nová Ves u Mladé Vožice), Oldřichov (Oldřichov u Mladé Vožice), Opařany
(Nové Dvory u Opařan, Olší u Opařan, Oltyně, Opařany, Podboří, Skrýchov u Opařan), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí),
Pohánec (Pohánec), Pohnání (Pohnání), Pojbuky (Pojbuky, zadní Lomná), Přehořov (Hrušova Lhota, Kvasejovice u Soběslavi,
Přehořov u Soběslavi), Psárov (Psárov, Tříklasovice), Radenín (Bítov u Radenína, Hroby, Kozmice u Chýnova, Lažany
u Chýnova, Radenín), Radětice (Radětice u Bechyně), Radimovice u Tábora (Radimovice u Tábora), Radimovice u Želče
(Radimovice u Želče), Radkov (Radkov u Tábora), Rataje (Rataje u Bechyně), Ratibořské Hory (Dub u Ratibořských Hor,
Podolí u Ratibořských Hor, Ratibořice u Tábora, Ratibořské Hory, Vřesce), Rodná (Blanička, Nahořany u Mladé Vožice, Rodná),
Roudná (Roudná nad Lužnicí), Řemíčov (Řemíčov), Řepeč (Řepeč), Řípec (Řípec), Sedlečko u Soběslavě (Sedlečko
u Soběslavě), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Skalice (Rybova Lhota, Skalice nad Lužnicí, Třebiště), Skopytce (Chabrovice,
Skopytce), Skrýchov u Malšic (Dudov, Skrýchov u Malšic), Slapsko (Moraveč u Mladé Vožice, Slapsko), Slapy (Hojná Lhotka,
Slapy u Tábora), Smilovy Hory (Malý Ježov, Radostovice u Smilových Hor, Smilovy Hory, Stojslavice, Těchobuz II, Velký Ježov),
Soběslav (Chlebov, Nedvědice u Soběslavi, Soběslav), Stádlec (Křída u Stádlce, Slavňovice, Stádlec, Staré Sedlo u Stádlce),
Sudoměřice u Bechyně (Bechyňská Smoleč, Bežerovice, Sudoměřice u Bechyně), Sudoměřice u Tábora (Sudoměřice
u Tábora), Sviny (Kundratice u Svinů, Sviny), Svrabov (Svrabov), Šebířov (Křekovice u Vyšetic, Šebířov, Vyšetice, Záříčí
u Mladé Vožice), Třebějice (Třebějice), Tučapy (Brandlín u Tučap, Dvorce u Tučap, Tučapy u Soběslavi), Turovec (Turovec),
Ústrašice (Ústrašice), Val (Hamr nad Nežárkou, Val u Veselí nad Lužnicí), Vesce (Čeraz, Mokrá u Soběslavi, Vesce u Soběslavi),
Veselí nad Lužnicí (Horusice, Veselí nad Lužnicí), Vilice (Vilice), Vlastiboř (Svinky, Vlastiboř u Soběslavi, Záluží u Vlastiboře),
Vlčeves (Vlčeves), Vlkov (Vlkov nad Lužnicí), Vodice (Babčice, Domamyšl, Malešín u Vodice, Vodice u Tábora), Zadní Střítež
(Zadní Střítež), Záhoří (Záhoří u Bechyně), Zálší (Klečaty, Zálší), Zhoř u Mladé Vožice (Zhoř u Mladé Vožice), Zhoř u Tábora
(Zhoř u Tábora), Zlukov (Zlukov), Zvěrotice (Zvěrotice), Želeč (Bezděčín, Želeč u Tábora), Žíšov (Žíšov u Veselí nad Lužnicí).
8. Vojenský újezd Boletice není zahrnut do řešeného území ÚPVÚC. Zhotovitel bude ale i nadále ve svých analýzách a řešeních
zvažovat i území vojenského újezdu a bude koordinovat svá řešení s územně plánovací dokumentací či jinými projekty a studiemi
řešící vojenský újezd Boletice. V případě zrušení vojenského újezdu bude jeho území zahrnuto do řešeného území a zapracováno
do konceptu ÚPVÚC.
c. Požadavky vyplývající z širších vztahů v území
9. Jihočeský kraj vytváří společně s Plzeňským krajem region soudržnosti NUTS II jihozápad. Jeho poloha při hranici
s Rakouskem a Německem dává předpoklady k přeshraniční spolupráci obcí a měst podél stávající státní hranice v rámci
Euroregionu Šumava - Böhmerwald - Bayrischer Wald. Rovněž vzniká nový euroregion Silva Nortica, jehož součástí je část
území Jihočeského kraje, kraje Vysočina a Dolního Rakouska.
10. Strategická poloha Jihočeského kraje na severojižní evropské dopravní ose předurčuje jeho významné postavení v tranzitní
mezinárodní dopravě a určuje i hlavní kompoziční urbanistickou osu kraje. Ta je tvořena především mezinárodními silnicemi E 55
(Dánsko – Německo – Česko – Rakousko – Itálie) a E 49 (Německo – Česko – Rakousko), které se protínají v Českých
Budějovicích. Územím kraje procházejí navrhované trasy dálnice D3, IV. tranzitního železničního koridoru, dálková evropská
cyklistická trasa EuroVelo 7 a centrem kraje prochází i připravovaná vodní cesta, která se stane součástí mezinárodní vodní cesty
E20–06. V oblasti letecké dopravy je uvažováno s komerčním využitím vojenských letišť, které leží na hlavních urbanistických
osách. Územní plán musí zahrnout plochy pro připravované investice, které přispějí ke zlepšení dopravní obslužnosti a
přístupnosti kraje a budou mít přímý vliv na rozvoj podnikání a cestovního ruchu. Navrhované zahuštění hraničních přechodů pro
pěší a cyklisty, které je podrobněji řešeno v rámci vyhodnocení problémů, bude mít velký význam pro rozvoj příhraničního
turistického ruchu. Hlavní prvky celkové koncepce rozvoje, zejména v příhraniční oblasti, budou koordinovány s dokumenty
příhraničních oblastí Rakouska a Německa.
11. Z hlediska územních vazeb na sousední kraje má Jihočeský kraj na západě společnou hranici s Plzeňským krajem a se
sousedními správními obvody obcí s rozšířenou působností Sušice, Horažďovice, Nepomuk. Na severu je to Středočeský kraj a
obce III. typu Příbram, Sedlčany, Votice a Vlašim. Na východě je to pak kraj Vysočina a obce III. typu Pacov, Pelhřimov, Telč,
Moravské Budějovice a Jihomoravský kraj, konkrétně správní obvod obce s rozšířenou působností Znojmo. Na jihu má Jihočeský
kraj společnou hranici s Rakouskem a jeho spolkovými zeměmi Horní Rakousko a Dolní Rakousko a na jihozápadě s Německem a
jeho spolkovou zemí Bavorsko.
12. Územní rozvoj v rámci řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje je nutno koordinovat se záměry sousedních krajů prostřednictvím
schválených a rozpracovaných územních plánů velkých územních celků, navazujících na řešené území Jihočeského kraje: ÚP
Šumava (schválený V/1992), ÚPVÚC Plzeňská aglomerace (návrh řešení II/2004), ÚPVÚC okresu Klatovy (koncept řešení
XI/2000), ÚPVÚC okresu Benešov (koncept řešení VI /2002), ÚPVÚC Javořická vrchovina (projednaný návrh 2003), ÚPVÚC okresu
Znojmo (schválený VI/1989), ÚPVÚC okresu Znojmo (koncept řešení XI/2000), ÚPVÚC okresu Příbram (schválený návrh
VI/2002), ÚPVÚC kraje Vysočina (zadání III/2003).
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 6 (celkem 42)
13. Při řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje respektovat a sledovat regionální a nadregionální vazby dopravní sítě, technické
infrastruktury, cestovního a turistického ruchu a ochrany přírody, a to jak na sousední státy, tak na sousední kraje. Při řešení je
zejména nutné respektovat a koordinovat:
§
vazby týkající se dálnice D3, rychlostních silnic, silnic I. třídy a významných silnic II. třídy,
§
vazby týkající se železničních tratí, včetně IV. železničního koridoru,
§
vazby týkající se sítí technické infrastruktury nadregionálního, regionálního a nadmístního významu,
§
vazby na biocentra a biokoridory nadregionálního a regionálního systému ekologické stability,
§
vazby na chráněná území přírody a přírodní parky,
§
vazby Evropskou ekologickou síť ECONET se zónami zvýšené péče o krajinu,
§
vazby na všechna památkově chráněná území a kulturní památky, vazby na městské památkové rezervace, městské
památkové zóny, vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny a jejich ochranná
pásma,
§
vazby na stanovená záplavová území a navržená protipovodňová opatření,
§
vazby na dálkové turistické, cykloturistické a lyžařské trasy v sousedních turistických regionech.
d. Zvláštní požadavky a podmínky pro celkové řešení
14. Při řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje je potřeba mít na zřeteli základní motto: Vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj kraje při
zachování a kultivování jedinečného přírodního a kulturního dědictví.
15. Při zásadách uspořádání kraje je potřeba vycházet z analýzy silných a slabých stránek (analýza SWOT) kraje a rozvoj
jednotlivých složek navrhnout dle zásad koncepce udržitelného rozvoje.
16. Horizont návrhového období, k němuž budou směřovány odhady, návrhy, tendence a výhledy, se stanovuje k roku 2020.
Tato lhůta nenahrazuje povinnost trvalého sledování aktuálnosti ÚPVÚC a stanovení lhůt aktualizace. Ta je předpokládána jednou
za 4 roky, tedy jednou za volební období krajského zastupitelstva. Její konečné stanovení bude ponecháno na další etapy tvorby
ÚPVÚC Jihočeského kraje.
17. Požadujeme definovat základní zásady celkové koncepce územního rozvoje Jihočeského kraje na těchto základech:
17.1. Budoucí územní rozvoj kraje založit na základech vnitřní diferenciace jednotlivých částí kraje s využitím koncepcí
uplatněných a projednaných v jednotlivých rozpracovaných a schválených ÚPVÚC dílčích částí kraje, doplněných o nové
záměry a nové oborové koncepce rozvoje.
17.2. Uspořádání území kraje musí respektovat zásady vyváženého rozvoje s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území.
17.3. Největší urbanistický rozvoj a rozvojové plochy nadmístního významu pro podnikání a komerční využití budou situovány
okolo hlavních urbanistických kompozičních os, mimo chráněná území přírody, památkově chráněná území včetně území
navržených k památkové ochraně a s respektováním památkových dominant na území kraje. V konceptu požadujeme
zhodnotit rozvojový potenciál hlavních urbanizačních os a hlavní limity pro jeho uplatnění.
17.4. Požadujeme specifikovat venkovský prostor, definovat jeho charakteristiky, hodnoty a naznačit jeho funkce a další možné
tendence jeho vývoje v budoucím rozvoji kraje. Navrhnout možné regulativy a pokyny pro navazující ÚPD, které by
zajistily zachování definovaných hodnot venkovského prostoru.
18. Atraktivita přírodního prostředí a kulturního dědictví je hlavním magnetem pro rozvoj turistického a cestovního ruchu.
Cestovní ruch se stává novým podnikatelským odvětvím s největším nárůstem podílu na podnikatelských aktivitách v kraji.
Infrastrukturu pro cestovní a turistický ruch je potřeba rozvíjet v přípustné míře i v rámci vhodných ploch v chráněných
krajinných oblastech a NP Šumava, tak aby bylo dosaženo optimální a vyvážené návštěvnosti na tomto území. Na území
Národního parku Šumava mají prioritu funkce ekologické ochrany přírody a krajiny a vodohospodářské, ostatní funkce mohou být
rozvíjeny v tomto území v míře nenarušující hlavní funkce. Kvantifikovat možnost rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím
vymezení oblastí cestovního ruchu, případně rekreačních krajinných celků, a navržením vhodným regulativů a limitů rozvoje
cestovního ruchu. Při návrzích využít schválené plány péče o národní parky, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace,
národní přírodní památky a přírodní památky jako závazné podklady pro jiné plánovací dokumenty a schválené plány péče o
chráněné krajinné oblasti jako výchozí podklady, převzít jejich závěry které svým obsahem, měřítkem a významem odpovídají
celokrajskému územně plánovacímu dokumentu.
19. Na základě územně technických a socioekonomických podmínek navrhnout hospodářské oblasti s možností rozvoje
strategických průmyslových a komerčně hospodářských zón, které umožní vyváženější konkurenceschopnost kraje s ostatními
regiony České republiky a umožní případný vstup prestižních nadnárodních společností.
20. V oblastech s ekologickým omezením hospodaření na zemědělském půdním fondu (zejména okres Český Krumlov,
Prachatice, Jindřichův Hradec) je cílem zajistit základní údržbu krajiny a rozvíjet trvale udržitelné způsoby hospodaření na půdě.
21. Rozvoj urbanistické struktury podpořit vybudováním klíčových mezinárodních a nadregionálních dopravních propojení, včetně
využití potenciálu vojenských letišť. Rekonstrukcí dopravních sítí uvnitř kraje, obnovou a rozvojem přeshraničních spojení a cest
zajistit zlepšení dopravní obslužnosti kraje, mobilitu pracovních sil a rozvoj cestovního a turistického ruchu.
22. V konceptu ÚPVÚC preferovat alternativní či variantní řešení v komplikovaných místech územních střetů.
23. Při návrzích pro řešení zahrnovaných do konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje vycházet i z usnesení zastupitelstva Jihočeského
kraje a RK, které se svými závěry promítají do textové či grafické části územně plánovací dokumentace (např. usnesení o
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 7 (celkem 42)
výstavbě komunikace D3/R3, o IV. železničním koridoru, o propojení měst České Budějovice a Sant Pölten, o vybudování
hraničních přechodů, apod.).
e.
Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a
ekonomických údajů a výhledů
e.1.
Demografické a sociální podmínky
24. Počet obyvatel kraje, 624 889 obyvatel, podle předběžných výsledků sčítání obyvatel stav k 31. březnu 2003, lze považovat
za stabilizovaný. Dle demografických prognóz se předpokládá, že počet obyvatel kraje se bude dlouhodobě mírně snižovat. Cílem
ÚPVÚC Jihočeského kraje je vytvářet podmínky a předpoklady pro stabilizaci počtu obyvatel či dokonce pro jeho mírný růst.
25. Při řešení územního plánu zohlednit rozmístění největších sídel, obyvatel, pracovních sil, dopravní a technické infrastruktury
ve vazbě na demografické prognózy a výhledy, přizpůsobit řešení územního plánu stupni urbanizace v jednotlivých částech.
26. Do návrhu závazné části zakotvit, mezi zásady uspořádání území, pokyn pro navazující ÚPD, aby v návrzích funkčního využití
území byly vytvořeny podmínky pro stabilizaci obyvatelstva a zajištění základních funkcí i v malých obcích.
e.2.
Ekonomické podmínky
27. Navrhované rozvojové plochy pro průmyslovou výrobu koncentrovat do větších sídel a urbanizačních os, s ohledem na
dobrou dopravní dostupnost. Pro ekonomicky slabší regiony vytvořit územní podmínky pro možnost nabídky ploch pro podnikání.
28. Vytvořit podmínky pro rozvoj turistiky, cestovního ruchu a rekreace, jako jednoho z nejvýznamnějších ekonomických zdrojů
prosperity kraje.
29. Zabývat se možnostmi pro udržitelný rozvoj odvětví zemědělství a lesního hospodářství, které kromě hlavních urbanizačních
prostorů určují charakter převážné části území kraje.
f. Požadavky na rozvoj řešeného území a jednotlivých obcí, s ohledem na
vzájemné vztahy, funkce v osídlení a na hodnoty území nadmístního významu
30. Řešením územního plánu umožnit podmínky pro rozvoj území ve všech jeho oblastech při respektování stabilizace obyvatel
v malých obcích a případného nárůstu trvale bydlících obyvatel ve velkých obcích a městech.
31. Respektovat přírodní, kulturní a sociální hodnoty území nadmístního významu.
32. Požadujeme v konceptu formulovat funkce a navrhnout hierarchii sídel, případně skupin sídel. Navržená hierarchie sídel bude
pouze analytickým nástrojem, nebude s ní spojená žádná striktní regulace či limity potenciálního rozvoje sídel, to je potřeba
ponechat na územních plánech obcí, s tím, že navrhovaný rozvoj sídel musí respektovat stávající zvláště chráněná území a regule
a limity rozvoje zde lokalizovaných sídel musí respektovat ochranu životního prostředí jako svoji hlavní prioritu. V rámci prací na
konceptu požadujeme vyhodnotit možnosti, a potřebu, obnovení dříve zaniklých sídel, zejména v příhraničním území. Lokalizace
středisek rozvoje nadmístního významu bude přednostně zaměřena na území s návazností na dnes urbanizované území před
vznikem samostatných enkláv ve volné krajině a mimo území Národního parku Šumava a jednotlivých CHKO.
33. Při řešení územního plánu stanovit na základě vzájemných vztahů v území a funkcí osídlení hlavní urbanizační osy rozvoje
území, hospodářsky slabé regiony a území ohrožené výraznými poklesy počtu obyvatel. Rozsah urbanizovaných zón považovat za
stabilizovaný. Jejich řešení a rozšíření je v převážné míře předmětem řešení územních plánů obcí, pro území ohrožené výraznými
poklesy počtu obyvatel formulovat nezbytná opatření pro udržení osídlení.
34. Velká města Jihočeského kraje považovat za hlavní body rozvoje a řešením územního plánu posílit jejich funkce a vzájemné
vztahy a vazby ploch a koridorů nadmístního významu.
35. Zhodnotit přirozený proces tvorby mikroregionů v Jihočeském kraji, možné územní návrhy konfrontovat se záměry jejich
rozvojových a strategických plánů, tj. zakreslit územní průměty závěrů strategických plánů jednotlivých mikroregionů
nadmístního významu a koordinovat je s ostatními faktory v území.
36. Rámcově stanovit hierarchii oblastí cestovního ruchu a stanovit regulativy a charakter přípustného rozvoje rekreace,
cestovního a turistického ruchu s ohledem na kvality a únosnost území. Popsat hierarchii rekreačních středisek z hlediska jejich
vybavenosti (střediska nadregionálního významu, regionálního a nadmístního významu) a navrhnout jejich dovybavení.
37. Zkvalitnit propojení atraktivních oblastí cestovního ruchu liniemi turistických, cyklistických a lyžařských stezek regionálního a
nadregionálního významu a vytvořit možnosti dalších hraničních přechodů pro pěší a cykloturisty.
38. V koncepci cestovního ruchu se zaměřit na prodloužení pobytové doby návštěvníků Jihočeského kraje zvýšením standardů
služeb, ubytovacích zařízení a materiálně technického vybavení sportovních a rekreačních zařízení.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 8 (celkem 42)
g. Požadavky vyplývající ze schválených územně plánovacích dokumentací, z
PRK, okresů a obcí, strategií regionálního rozvoje ČR, celorepublikových ÚTP.
g.1.
Územně plánovací dokumentace
39. Na území Jihočeského kraje je zpracováno, případně rozpracováno 13 územních plánů velkých územních celků, z nichž ÚP
Pravého břehu Lipna je uváděn již pouze jako územně plánovací podklad (ÚPP). Jedná se o následující dokumentace:
§
Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (ÚPVÚC schválen vládou ČSR 10.6.1986),
§
Českobudějovická sídelní regionální aglomerace – I. změna (schválena zastupitelstvem kraje 5.3.2002),
§
Českobudějovická sídelní regionální aglomerace – II. změna (paralelně probíhají práce na zadání),
§
Šumava – územní plán regionu (ÚP schválen vládou ČSR 13. května 1992),
§
Táborsko (ÚPVÚC schválen zastupitelstvem kraje 20.2.2001),
§
Orlická nádrž (ÚPVÚC schválen zastupitelstvem kraje 6.5. 2003),
§
Blanský les (návrh ÚPVÚC),
§
Novohradské hory (návrh ÚPVÚC),
§
Javořická vrchovina (návrh ÚPVÚC),
§
Písecko – Strakonicko (návrh ÚPVÚC),
§
Jindřichohradecko (návrh ÚPVÚC),
§
Českokrumlovsko I (návrh ÚPVÚC),
§
Českokrumlovsko II (koncept ÚPVÚC),
§
Prachaticko (koncept ÚPVÚC),
§
Pravý břeh Lipna (neschválený návrh, uváděn již pouze jako ÚPP),
40. Z usnesení vlády o schválení ÚPVÚC ČBSRA vyplynul pro kompetentní orgány úkoly zajistit, aby rybníky v aglomeraci plnily
vedle vodohospodářské a rybochovné funkce též funkci rekreační, zajistit zřízení CHKO Blanský les a Novohradské hory a vyhlásit
jako chráněné území nivu Lužnice v úseku od Staré řeky po státní hranici včetně říčky Dračice. Dále pak prohlásit sídla
Holašovice, Plástovice, Malé Chrášťany a Mazelov za památkové rezervace lidové architektury. VPR Holašovice, Plástovice,
Mazelov a Malé Chrášťany jsou již vyhlášeny Nařízením vlády ČR č. 127/1995 Sb., z 24. května 1995. CHKO Blanský les je
zřízena od 1. ledna 1990, ke zřízení CHKO Novohradské hory zatím nedošlo (záměr vyhlásit CHKO Novohradské Hory byl
oznámen 23. května 2003, zpracovává se dokument vyhodnocení finančních dopadů vyhlášení CHKO na region). V rámci prací na
konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje budou požadavky obcí, závěry studie a prioritní požadavky ochrany přírody vyhodnoceny a
zharmonizovány. Vzhledem k tomu, že návrhové období tohoto ÚPVÚC bylo do roku 2000, bude nutno ÚPVÚC Českobudějovické
sídelní regionální aglomerace v rámci zpracování ÚPVÚC Jihočeského kraje kompletně aktualizovat. Po vyhodnocení a nezbytné
aktualizaci budou závěry, které svým významem patří do celokrajského dokumentu a obsahem do územního plánu velkého
územního celku, využity při tvorbě konceptu.
41. Z 1. změny ÚPVÚC ČBSRA, která byla v r. 2002 schválena, vyplývá zejména požadavek při využívání území chránit koridory
a plochy pro dálnici D3 včetně severní a jižní tangenty a všechny související stavby a objekty včetně křižovatek s napojením na
stávající silniční síť, jak je uvedeno v grafické části. Tento požadavek požadujeme respektovat a koordinovat práce na konceptu
s pracemi na změně č. 2 ÚPVÚC ČBSRA (zpracovává firma ILF Consulting Engineers, spol. s r.o.).
42. Ze schváleného územního plánu Šumava vyplývají zejména požadavky z velmi konkrétní a obsáhlé závazné části. Ta
požaduje v rámci urbanistické koncepce decentralizovaný rozvoj výstavby pro obyvatelstvo i pro rekreaci s respektováním
cenného přírodního prostředí. Tento záměr byl ovlivněn jak bývalou nepropustností státní hranice, tak mimořádně kvalitním a
cenným přírodním prostředím Šumavy. V současné době je závazná část překonána a chybí v ní některé prvky, které vyžaduje
obsah ÚPVÚC v současnosti. Do ÚPVÚC Jihočeského kraje budou přebírány pouze ty závěry a regulativy, které svým obsahem
patří do ÚPVÚC, a jsou aktuální i v dnešní době (např. již zmíněný požadavek na decentralizovaný rozvoj sídelní struktury). Území
NP Šumava je i dnes jedinečné v národním i mezinárodním měřítku s mimořádně cenným a kvalitním přírodním prostředím a je
nutno pro využití tohoto území stanovit limity a regulativy, které budou respektovat předmět a cíl ochrany národního parku. Při
jejich navrhování bude vycházeno ze schváleného Plánu péče o NP Šumava, budou z něho aplikovány závěry, které svým
obsahem, měřítkem a významem odpovídají celokrajskému územně plánovacímu dokumentu a to případně i do závazné části a
následně i do obecně závazné vyhlášky kraje. Při výběru jednotlivých závěrů z ÚP Šumava a z Plánu péče o NP Šumava a při
vlastní tvorbě konceptu řešení územního plánu bude úzce spolupracováno se správou NP a CHKO Šumava.
43. ÚPVÚC Táborsko byl projednán a schválen již Zastupitelstvem Jihočeského kraje a aktuální závěry z něho vyplývající, které
svým obsahem odpovídají celokrajskému pojetí ÚPVÚC Jihočeského kraje, je možno převzít. Práce na konceptu ÚPVÚC
Jihočeského kraje budou koordinovány s pracemi na rozpracované 1. změně ÚPVÚC Táborska.
44. Ze schváleného ÚPVÚC Orlické nádrže vyplývají požadavky týkající se zejména koncepčních zásad. Závazná část, její nově
navržené velmi striktní a konkrétní limity využití území, obsahuje zonaci území a nastavuje pro jednotlivé zóny podrobná
regulativa. Do ÚPVÚC Jihočeského kraje budou převzaty závěry ze závazné části v míře a podrobnosti adekvátní možnostem
řešení v rámci celokrajského dokumentu.
45. Při přebírání výsledků zpracovaných a rozpracovaných ÚPVÚC se dále zaměřit na úkoly:
45.1. Sjednotit pojetí různě zpracovaných návrhů rozvoje sídelní struktury, tam, kde tato kapitola samostatně zpracovaná není,
návrh rozvoje sídelní struktury doplnit.
45.2. Propojit a koordinovat návrhy uspořádání území, obsažené v jednotlivých ÚPVÚC tam, kde se vzájemně překrývají nebo
doplňují.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 9 (celkem 42)
45.3. Vybrat z jednotlivých ÚPVÚC vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu, převzít projednané a
schválené (pokud jsou skutečně celokrajského významu) a doplnit údaje tam, kde návrhy těchto ploch chybí. Zhodnotit
jejich rozmístění a koordinaci z pohledu řešení celého území kraje, vše konfrontovat s Programem rozvoje kraje.
45.4. Sjednotit vymezení limitů nadmístního významu.
45.5. Ověřit návaznost, případně ji zajistit, linií nadmístního významu, a to jak u dopravní a technické infrastruktury nadmístního
významu, tak u liniových prvků ÚSES.
45.6. V rámci přejímání jednotlivých dokumentací sjednotit hodnocení a stanovení hierarchie středisek rekreace a cestovního
ruchu.
g.2.
Program rozvoje kraje územního obvodu Jihočeského kraje
46. Jako strategický dokument obsahuje zejména:
§
analýzu ekonomického a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho
jednotlivých částí a hlavní směry jeho rozvoje,
§
vymezení prioritních oblastí v rámci jednotlivých problémových okruhů, jež je třeba podporovat s ohledem na vyvážený
rozvoj kraje, spolu s návrhy opatření, jejichž prostřednictvím má být podpora prováděna,
§
úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky a
zdravotnictví, vzdělávání, zemědělství, lesnictví a rybářství, podpory podnikání a cestovního ruchu.
47. Program byl zpracován podle jednotlivých problémových okruhů:
§
Infrastruktura (dopravní, vodohospodářská, energetická, komunikační, informační)
§
Cestovní ruch, kultura a vnější vztahy
§
Podpora a rozvoj podnikání
§
Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova
§
Sociální oblast a zdravotnictví
§
Životní prostředí
§
Vzdělávání, věda a sport
48. Součástí programu rozvoje kraje je Akční plán, který obsahuje analýzu současného stavu, strategické vize a strategické cíle.
Pro realizaci těchto cílů je stanoven návrh opatření pro jednotlivé problémové okruhy. Při zpracování ÚPVÚC Jihočeského kraje je
nutno vycházet z těchto návrhů opatření, zejména v těch oblastech, které mají bezprostřední vztah k obsahu řešení a náplni
územního plánu.
48.1. Z již zpracovaných nebo podrobně rozpracovaných se jedná především o projekt Mezinárodního komunikačního koridoru
Sever – Jih, Koncepci optimalizace dopravní obslužnosti území Jihočeského kraje, Rozvoj vodohospodářské infrastruktury
na území Jihočeského kraje, Projekt rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v Jihočeském kraji, Projekt Komerčního
využití letišť, projekt Protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje.
48.2. Dále pak je při návrhu řešení pro koncept ÚPVÚC koordinovat navrhovaná řešení i s připravovanými projekty na rok 2004
či s rozpracovanými projekty (Koncepce rozvojové cyklistické dopravy na území Jihočeského kraje, dokončení Vltavské
vodní cesty, Podpora regionální inovační strategie, Analýza a optimalizace zemědělské výroby v Jihočeském kraji a
Koncepce ochrany přírody a krajiny v Jihočeském kraji).
48.3. Konečně je potřeba brát při vlastních řešeních i v úvahu projekty zásadního významu, jako je mezinárodní léčebné a
sportovní centrum Prachatice, lyžařský areál Chlum a technologický mikroregion Třeboňsko – Novohradsko
(biotechnologický park Nové Hrady).
g.3.
Další územně technické podklady, územně plánovací podklady
49. Při řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje se bude vycházet z celorepublikového ÚTP Regionální a nadregionální území systémy
ekologické stability, z územně plánovacího podkladu Inventarizace prvků ÚSES a ochrany přírody k 30.11.2000 a z plánů péče o
zvláště chráněná území.
50. Dále se bude vycházet z jednotlivých koncepčních dokumentů jako je: Územní energetická koncepce Jihočeského kraje,
Surovinová politika, Plán odpadového hospodářství ČR, Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, Státní politika životního
prostředí, Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek Jihočeského
kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, Rozvoj optimalizace maloobchodních sítí na území
Jihočeského kraje, zpracované dopravní generely a studie (např. Dopravní generel Šumava, studie vedení silničních tahů, apod.),
oborové materiály (např. Nerostný surovinový potenciál CHKO Třeboňsko a limity jeho využití, Hodnocení nerostného
surovinového potenciálu v CHKO Šumava, ekologické studie Vltavy, ekologické studie Otavy, ekologické studie Lužnice,
ekologické studie Malše), zpracovávané plány oblastí povodí (Plán oblasti povodí Horní Vltavy, Plán oblasti povodí Dolní Vltavy a
Plán oblasti povodí Dyje), Plány pro zlepšování jakosti vod, ÚTP využití vodní plochy a břehových pozemků vodních nádrží Lipno a
Orlík,rozvojové studie (např. Jižní Čechy turistické: Lipensko – dovolená bez stresu) a další. Při návrhu řešení pro koncept je
nutno také brát v potaz schválené a rozpracované komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), se kterými budou koordinovány záměry
stanovené řešením územního plánu.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 10 (celkem 42)
h. Požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí, zdravých životních
podmínek, na využitelnost přírodních zdrojů a ochranu krajiny (včetně
ochrany zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí
lesa) a na územní systémy ekologické stability
51. Při řešení vycházet ze Státního programu ochrany přírody a krajiny, který zahrnuje Evropskou ekologickou síť ECONET se
zónami zvýšené péče o krajinu, průběžně využívat i pro tvorbu dalších etap ÚPK. Respektovat schválené zóny a plány péče o
zvláště chráněná území, jejich hranice a ochranná pásma.
52. Pro ochranu ovzduší a životní prostředí obecně je třeba jasně deklarovat a to formou pokynů v závazné části pro navazující
ÚPD podporu úspor energie a energetickou efektivitu, rozšíření plynofikace, budování skupinových VTL, případně i STL plynovodů
pro více obcí a využití netradičních zdrojů energie (biomasa, sluneční a větrná energie, tepelná čerpadla apod., tím omezit emise,
zejména z lokálních topenišť, a to především oblasti inverzních poloh). Z hlediska ochrany ovzduší na území kraje budou do
ÚPVÚC zapracována příslušná opatření Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek Jihočeského kraje, která svým
obsahem odpovídají konceptu ÚPK, v textové části bude deklarována podpora opatření k omezování emisí mobilních zdrojů
znečišťování ovzduší a požadováno, aby při výstavbě komunikací bylo respektováno plnění imisních limitů látek znečišťujících
ovzduší i v jejich nejbližším okolí.
53. Pro ochranu vod je třeba:
53.1. Navrhnout eliminace hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod včetně stanovení priorit dle Plánu rozvoje
vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje. Zvláštní pozornost věnovat ochraně vodních zdrojů určených k hromadnému
zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
53.2. Do závazné části deklarovat nutnost omezovat negativní dopady hospodaření a dalších činností na zemědělských a lesních
plochách s velkou propustností a ve vodohospodářsky chráněných územích (CHOPAV, ochranná pásma vodních zdrojů).
53.3. Základním vstupem pro koncept ÚPVÚC budou schválené aktualizované dokumenty Směrného vodohospodářského plánu
(SVP) z roku 1988. Všechny nádrže je nutno posuzovat s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny a kulturního
dědictví. V rámci prací na konceptu budou záměry SVP konfrontovány s paralelně zpracovávanými Plány oblastí povodí
(Plán oblasti povodí Horní Vltavy, Plán oblasti povodí Dolní Vltavy a Plán oblasti povodí Dyje) podle zákona 254/2001 Sb.,
vodní zákon. Jednotlivé záměry budou v konceptu ÚPK posouzeny v rámci procesu SEA podle §10a zákona 100/2001 Sb..
53.4. Vycházeje z odborných podkladů správců toků a ve spolupráci s nimi, posoudí ÚPVÚC v regionálním měřítku záměry na
úpravu vodních toků s ohledem na zachování (obnovení) jejich krajinotvorných, zásobovacích i ekologických funkcí při
zohlednění nutnosti chránit území před povodněmi.
53.5. Respektovat ochranu přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, přírodních léčivých lázní a lázeňských
míst Vráž, Bechyně a Třeboň, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňských míst Bechyně a Třeboň, ochranná
pásma minerálních vod zřídelní oblasti Byňov a ložisko peloidu "Jezero" v kat. území Dědovice.
53.6. V rámci řešení konceptu využívat plány pro zlepšování jakosti vod, konkrétně Plán pro zlepšování jakosti surové povrchové
vody odebírané za účelem úpravy na vodu pitnou pro odběrný profil Otava – Písek na období 2004-2007.
54. Pro ochranu prostředí z hlediska hluku je potřeba se zaměřit na úpravy a homogenizaci komunikací a to včetně tras vedených
mimo zastavěné území. U navrhovaných koridorů dopravní infrastruktury nadregionálního a regionálního významu je potřeba řešit
ochranu urbanizovaných území před jejich negativními vlivy (zejména hluk). Deklarovat v textové části konceptu ÚPK podporu
zachování stávající silniční zeleně a jejího dalšího vysazování coby kladného krajinného prvky s určitou protihlukovou funkcí.
55. Řešit problematiku nakládání s odpady ve smyslu platné legislativy včetně problematiky starých ekologických zátěží.
55.1. Zapracovat do konceptu závěry Koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje, Plánu odpadového hospodářství
(celorepublikového) a Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje, které se svým obsahem mohou promítnout do
řešení konceptu ÚPK.
55.2. V řešení územního plánu zmínit potřebu důsledné likvidace tzv. divokých černých skládek.
55.3. Vypustit z konceptu již rekultivovanou skládku u obce Domanín na Třeboňsku.
55.4. Ve formě doporučení v textové části podporovat komplexy na třídění a zpracování odpadu.
56. V rámci konceptu vymezit regionální a nadregionální územní systém ekologické stability včetně návazností na okolní kraje.
Řešení konceptu koordinovat s Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu připravovaným materiálem
Generel nadregionálních a regionálních ÚSES v Jihočeském kraji. Generel bude vycházet z již vymezených prvků ÚSES.
Identifikovat a navrhnout řešení územních konfliktů ÚSES s územními rozvojovými záměry. Nutná je rovněž koordinace s Plánem
péče NP Šumava.
57. Součástí konceptu ÚPVÚC vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení (zejména ekonomických, sociálních a
územně technických) a dále vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
57.1. Pro lokality závazně vymezené jako významné rozvojové plochy nadmístního významu podle Příl. 2 vyhlášky 135/2001 Sb.
s předpokládaným odnětím zemědělské půdy ze ZPF nad 10 ha bude provedeno vyhodnocení záboru ZPF a PUPFL v
rozsahu přílohy č. 3 Vyhl. č. 13/1994 Sb. (textová, tabulková a grafická část) v podrobnosti odpovídající ÚPVÚC. Pro návrh
dopravní a technické infrastruktury, vzhledem k tomu, že pro ně tento typ ÚPD navrhuje pouze koridory, nikoliv plochy,
bude provedeno pouze orientační vyhodnocení předpokládaných nároků těchto záměrů na ZPF a PUPFL.
57.2. Do závazné části doplnit pokyn pro navazující ÚPD: „Pro nezemědělské účely přednostně využívat nezemědělskou půdu a
respektovat omezenou využitelnost ploch s nejkvalitnějšími půdami, dbát na to, aby rozvojové plochy byly přednostně
navrhovány mimo pozemky zařazené do I a II. třídy ochrany zemědělské půdy.“
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 11 (celkem 42)
58. ÚPVÚC bude ve svých řešeních vycházet z Národního lesnického programu a ze zpracovaných oblastních plánů rozvoje lesů a
z nich vycházejících Regionálních programů rozvoje lesního hospodářství.
59. Při zpracování koncepce územního plánu respektovat požadavky na ochranu lokalit (území a stanovišť) s výskytem všech
zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů regionálního a nadregionálního významu. Pro zpracování konceptu budou použity
podklady soustavy NATURA 2000. Tyto podklady budou průběžně konzultovány a aktualizovány se správami jednotlivých CHKO a
s AOPK.
i. Požadavky na ochranu kulturních památek, památkově chráněných území
a jejich ochranných pásem
60. Respektovat veškeré ochranné režimy z hlediska památkové péče (národní kulturní památky, městské a vesnické památkové
rezervace a zóny, krajinné památkové zóny) včetně ochranných pásem plošně památkově chráněných území a kulturních
památek, vycházet z rozpracované Koncepce památkové péče Jihočeského kraje. Respektovat zapojení kraje do systému
světového kulturně přírodního dědictví UNESCO, do seznamu památek UNESCO jsou zapsány lokality Český Krumlov a
Holašovice, navržen na zápis je pak soubor stavebních objektů Slavonice a Rybniční soustava Třeboňsko.
61. Respektovat vymezené zóny archeologického zájmu.
62. V rámci řešení ÚPVÚC posoudit připravované návrhy vyhlášení dalších památkově chráněných území, hodnotných zón a
areálů, případně uvést další území, která by měla být plošně památkově chráněna a označit památkově chráněná území či
kulturní památky, kde by mělo být vymezeno ochranné pásmo. Při pracích na konceptu spolupracovat s odbornou organizací
památkové péče (Národním památkovým ústavem, územním pracovištěm České Budějovice). V textové i v grafické části
konceptu uvažovat již s prohlášenými MPZ Plešivec v Českém Krumlově, Bavorov, Husinec, Mirovice a Sedlice (prohlášeny
vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 108/2003 Sb. s účinností od 1.9.2003) a rovněž s vesnickými památkovými zónami Debrník
(okres Tábor, obec Hlavatce), Hrutkov (okres Jindřichův Hradec, obec Hospříz), Malíkov nad Nežárkou (okres Jindřichův Hradec,
obec Horní Pěna), Rojšín (okres Český Krumlov, obec Brloh) a Zlatá Koruna (okres Český Krumlov, obce Zlatá Koruna), které mají
být prohlášeny vyhláškou Ministerstva kultury s účinností od 1. ledna 2005.
j. Požadavky na vymezení významných rozvojových ploch, území speciálních
zájmů a na občanské vybavení nadmístního významu
63. Na základě přijatých zásad celkové koncepce rozvoje území Jihočeského kraje a diferenciace rozvoje dílčích území kraje
navrhovat podnikatelské plochy regionální a nadregionální významu v hlavních urbanizačních zónách. Současně však formulovat
do textové části konceptu pokyn pro tvorbu navazující územně plánovací dokumentace ve smyslu:
63.1. Preference navrhování vhodných území (ploch) pro podnikání lokálního, případně nadmístního významu v ekonomicky
slabších regionech.
63.2. V zónách venkovského osídlení rovněž umožňovat rozvoj podnikatelských aktivit, ale upřednostňovat a podporovat
přestavby a nové využití stávajících areálů (brownfields), zejména nevyužívaných zemědělských objektů, pro nové formy
podnikání, před výstavbou na nově navržených lokalitách.
63.3. Při návrzích do konceptu ÚPVÚC vycházet z projektů a jejich podprojektů zpracovaných v oblasti Podpory a rozvoje
podnikání v Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje (projekt Podpora a malého a středního podnikání,
zejména podprojekt Regionální rozvoj a optimalizace dimenzí maloobchodních sítí na území kraje a projekt Podpora přílivu
investic na území Jihočeského kraje).
64. Navrhnout vhodné plochy pro soustředěnou rekreaci regionálního a nadregionálního významu při dodržení zásad trvale
udržitelného rozvoje, preferovat návrhy nových lokalit v návaznosti na stávající urbanizované území.
65. V rámci revitalizace ploch starých ekologických zátěží navrhnout vhodné funkční (polyfunkční) využití těchto ploch
regionálního a nadregionálního významu.
66. Navrhnout k revitalizaci opuštěné areály nadmístního významu, preferovat nové využití tzv. brownfields před navrhováním
zcela nových lokalit (stavění na zelené louce).
67. ÚPVÚC vytipuje potenciálně vhodné plochy pro variantní lokalizaci občanské vybavenosti regionálního až nadregionálního
významu charakteru naučných a zábavních parků, golfových hřišť a sportovně rekreačních ploch. V rámci konceptu ÚPK posoudit
v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu v Jižních Čechách i v zimním období možnost realizace jednoho až tří regionálních
lyžařských center Smrčina, Chlum, Kubova Huť - Boubín (celkový potenciál 65-70 km sjezdových tratí).
68. Území vojenského újezdu Boletice není zahrnuto do řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje. V rámci prací na konceptu i návrhu
ÚPVÚC Jihočeského kraje budou koordinovány návrhy s územně plánovací dokumentací pro vojenský prostor, příp. s dalšími
dokumentacemi pro území vojenského újezdu, s cílem dosáhnout vzájemného kompromisu všech složek využití území. Pokud
bude vojenský újezd zrušen, jeho plochy požadujeme zahrnout do řešeného území. Rozvoje rekreace na území vojenského újezdu
řešit v návaznosti na dopravní obsluhu a napojení na technickou infrastrukturu.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 12 (celkem 42)
k. Požadavky na řešení dopravní a technické infrastruktury nadmístního
významu
k.1.
Doprava
69. Návrh ÚPVÚC se zaměří na optimalizaci funkce dopravní infrastruktury a její využití pro posílení ekonomického a sociálního
rozvoje regionu. Cílem bude dosáhnout řešením zlepšení životního prostředí v sídlech zatížených tranzitní dopravou a zajištění
odpovídajícího napojení mikroregionů a jejich center na vyšší nadřazenou dopravní síť. Při zpracování návrhu se bude vycházet
z příslušných usnesení vlády ČR o návrhu na uspořádání a rozvoj silniční sítě, dálnic a rychlostních silnic. Při stanovení
výhledových kategorií silnic I. a II. třídy, dálnic a rychlostních silnic se bude vycházet ze schválené Kategorizace silniční a dálniční
sítě do roku 2030, v odůvodněných případech lze navrhnout přehodnocení kategorií silnic I. a II. třídy. Akceptovat závěry
vyplývající z výše uvedených projektů zpracovaných v rámci Akčního plánu Programu rozvoje kraje které svým obsahem a
významem odpovídají konceptu celokrajského ÚPVÚC. Při návrzích řešení pro koncept ÚPVÚC využívat zpracované dopravní
generely a studie. Při volbě tras pozemních komunikací pamatovat na již vymezená (schválenými ÚPD obcí) současně zastavěná a
zastavitelná území, tak, aby bylo možno dodržet příslušná nařízení vlády ohledně hladin hluku (nařízení vlády 88/2004 Sb.,
kterým se mění nařízení vlády č. 502/2000 Sb.).
70. Železniční doprava:
70.1. Zapracovat do ÚPVÚC modernizaci železničních tratí sledovaných jako součást IV. mezinárodního tranzitního koridoru a
Eurokoridoru sever-jih. Zapracovat závěry vyhledávací studie trasy železniční tratě České Budějovice – státní hranice
s Rakouskem – Linz (podprojekt A 1/12-3 Akčního plánu Programu rozvoje kraje).
70.2. Řešit zkvalitnění železničních spojení s ostatními regiony včetně variantního páteřního tangenciálního propojení pro osobní
dopravu v ose Plzeň - České Budějovice – Brno - Olomouc (Ostrava) a napojení na páteřní mezinárodní síť TINA.
70.3. Do celostátních železničních drah jsou zařazeny tratě číslo 190, 199, 200, 201, 224, 225 a 226. U nich je možná
modernizace a optimalizace (zdvoukolejnění, elektrifikace), která může mít územní dopady. Elektrifikace je připravována
pro tratě České Budějovice - České Velenice a Veselí nad Lužnicí - České Velenice. Do kategorie regionálních drah jsou
zařazeny tratě č. 191, 192, 193, 194, 195, 197, 198, 202, 203 a 227 a úzkokolejné tratě č. 228 a 229 - úpravy těchto tratí
se předpokládají bez územních nároků. U ostatních tratí celokrajského významu zapracovat záměry rozvoje ČD, případně
soukromých vlastníků železničních tratí, včetně přeložek dílčích úseků tratí související s odstraněním současných
závadových míst omezujících požadované parametry a kvalitu obsluhy.
70.4. Posoudit územně technické možnosti vedení chybějícího železničního spojení v oblasti Lipenska a Šumavy (Černá
v Pošumaví - Lipno nad Vltavou - Loučovice, Kvilda – Lenora, Nová Pec – Klápa, Nová Pec – Aigen, železniční propojení
uvažovaného lyžařského areálu Chlum s Českými Budějovicemi, Prachatickem a Lipenskem), včetně obnovení
mezinárodního železničního propojení (Slavonice - Fratres, Nové Údolí – Haidmühle). V konceptu posoudit v alternativách,
včetně nulové varianty, v rámci posouzení vlivu rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí a přitom
respektovat nadmístní zájmy ochrany přírody a krajiny.
70.5. Navrhnout možnosti napojení nově navrhovaných ploch pro podnikání nadmístního a regionálního významu na stávající
železniční síť.
71. Silniční doprava:
71.1. Do konceptu zapracovat koridor pro dálnici D3 v úseku hranice se Středočeským krajem - budoucí napojení dálničního
přivaděče na Český Krumlov ve správním území obce Horní Třebonín, navazující úsek od této křižovatky po hranici
s Rakouskem pak zapracovat jako koridor pro rychlostní silnici R3. Do textové části popsat, že R3 bude budována jako
dvouproudá, a teprve po nárůstu dopravní intenzity bude dobudována na čtyřpruh, s možnosti terénního odsazení později
budovaného dvoupruhu od prvního tak, aby se minimalizovaly zásahy tělesa rychlostní komunikace do reliéfu krajiny.
71.2. V koordinaci s koncepcí rozvoje sítě dálnic a rychlostních silnic ČR a zpracovanou dokumentací zapracovat koridor
rychlostní silnice R4 v úseku od severní hranice kraje po křižovatku se silnicí I/20 (Nová Hospoda), od této křižovatky po
hranicí se Spolkovou republikou Německo (SRN) řešit přestavbu a zkapacitnění silnice I/4 včetně homogenizace jejích
parametrů.
71.3. Navrhnout úpravy a homogenizaci dálkového tahu spojujícího západní Čechy (a jejich hraniční přechody) s Moravou,
respektive východními Čechami (silnice I/19, I/22, I/29 a II/139).
71.4. Navrhnout přestavbu a homogenizaci trasy silnice I/20 České Budějovice – Plzeň a dále silnice I/34, jejíž přepravní
význam výrazně stoupá v návaznosti na dálnici D1 v Humpolci, zvážit možnosti a varianty doplnění západního obchvatu
města Jindřichův Hradec vzhledem k realizaci dálnice D3 západně od města.
71.5. Navrhnout úpravy ostatních silnic I. třídy a silnic II. celokrajskéko významu s výjimkou již hotových úseků a rozestavěných
úseků, jejich homogenizaci v rámci sledované kategorizace a odstranění dopravních závad nepříznivě ovlivňujících
rychlost, plynulost a bezpečnost provozu.
71.6. Navrhnout přeřazení silnice II/139 do sítě silnic I. třídy včetně jejího propojení se silnicí I/29 severním obchvatem města
Písku, u ostatních silnic II. třídy (dle výsledků průzkumů a rozborů), prověřit a navrhnout potřebné úpravy. V těch
lokalitách, kde je dotčen nadmístní zájem více obcí, prověřit potřebu úprav v síti silnic III. třídy, ve zcela výjimečných
případech i u místních komunikací, tam, kde svým dopravním významem výrazně přesahují správní hranici obce. U silnic
II. a III. bude přednostně dáván pokyn do textové části řešit konkrétní umístění přeložek a potřebných úprav v krajině
v navazující ÚPD před vlastním řešením formou vymezení koridoru. Pouze tam, kde je řešení územně stabilizované, nebo
je problém důležitý i z hlediska celokrajské koncepce dopravy, bude v konceptu navrženo i grafické řešení problému,
případně i ve variantách, a to formou koridoru proměnné šíře vyznačeného ve výkresové části konceptu.
71.7. Prověřit návrhy obchvatů měst a vybraných sídel na silnicích I. a II. třídy, a to zejména s ohledem na zabezpečení ochrany
městských center před nadměrným zatížením hlukem, prověřit také, zda neomezují jejich rozvoj, při posuzování jejich
variant z hlediska vlivu na životní prostředí brát v úvahu také vliv na obyvatelstvo žijící nejen ve stávajících lokalitách, ale i
v nově navrhovaných plochách. Návrhy obchvatů řešit s ohledem na změnu přepravních vztahů a objemů po realizaci sítě
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 13 (celkem 42)
dálnic a rychlostních silnic. Vedení obchvatů u komunikací I. třídy řešit i ve výkresové části, u obchvatů na komunikacích
nižších tříd pak primárně nechávat řešení na navazujících ÚPD, do textové části konceptu ÚPVÚC dát pouze závazný pokyn
k řešení. Pouze tam, kde je lokalizace obchvatu na silnici II. a III. třídy důležitá i z celokrajského pohledu, navrhnout
řešení, i variantně, do výkresové části konceptu, opět ve formě koridoru.
71.8. Navrhnout do konceptu ÚPVÚC koridor pro silniční spojení České Budějovice – St. Pölten.
71.9. V řešení konceptu ÚPK navrhnout ucelený systém pro nákladní silniční dopravu ve vazbě na další druhy dopravy, zejména
železniční a vodní (trasy, logistická centra, překladiště, odpočívky, apod.).
72. Letecká doprava:
72.1. Z hlediska letecké dopravy respektovat letiště Hosín (České Budějovice), Jindřichův Hradec, Soběslav, Strakonice,
Strunkovice a Tábor, jejich území včetně ochranných pásem. Zhodnotit rozvojový potenciál všech v současnosti
existujících letišť v řešeném území, navrhnout další možnosti využití (včetně komerčních) největšího letiště v kraji v Plané
u Českých Budějovic, zejména s ohledem na strategii rozvoje vnitrostátní letecké přepravy v regionu, zpřístupnění
výrazných rozvojových ekonomických aktivit a předpokládaný rozvoj sportovního a rekreačního létání. Zohlednit
využitelnost pro systém záchranné letecké služby.
72.2. Prověřit předpoklady a využitelnost navrhovaného regionálního letiště u Českého Krumlova a dále v oblasti Lipenska u
Světlíku jako veřejných mezinárodních letišť s využitím pro nepravidelnou leteckou dopravu a přitom respektovat
dostatečné letové hladiny nad oblastmi s výskytem kriticky a silně ohrožených druhů ptáků.
72.3. V návrhu funkčního využití území respektovat ochranná pásma všech letišť a heliportů.
72.4. Komplexně prověřit vhodnost záměrů z různých hledisek (ochrana kulturních a přírodních hodnot, ochrana obyvatel před
hlukem, apod.).
73. Cyklistická doprava: V rámci rozvoje dopravy požadujeme povýšit rozvoj cyklodopravy v souladu se současnými trendy
rozvoje na rovnocenný mód především osobní dopravy pro každodenní využívání občany. V souladu s připravovanou Národní
strategií rozvoje cyklistické dopravy v ČR se jedná o polyfunkční pozitivní působení cyklodopravy na občany, jejich zdraví,
svobodu pohybu, bezemisní environmentálně šetrnou dopravu, úspory pro občany a otevírání nových podnikatelských možností.
Zásadní pro rozvoj cyklodopravy je výstavba husté sítě oddělených bezpečných cyklostezek v obcích i spojujících obce pro
každodenní dojíždění do zaměstnání a za volným časem v rámci celého kraje. Pro podporu rozvoje rekreace a v koordinaci
s koncepcí rozvoje cyklistické dopravy v ČR požadujeme územně vymezit národní i mezinárodní cykloturistické trasy (zejména
EUROVELO 7) včetně nových přeshraničních propojení. Trasu pro EUROVELO 7 analyzovat i s ohledem na možné vybudování
cyklostezky. Případný návrh trasy této cyklostezky, vzhledem k důležitosti této evropské cyklotrasy, je možno řešit i ve výkresové
části stanovením koridoru pro její umístění. Při jeho návrhu je potřeba vycházet z projektu Eurokoridoru Sever – Jih. Do textové
části pak požadujeme deklarovat jasnou podporu rozvoje cykloturistiky na území kraje a do závazné části zahrnout pokyn, aby
vlastní řešení cyklotras regionálního a lokálního významu byla hledána v navazujících ÚPD.
74. Lodní doprava: v koordinaci s koncepčními záměry rozvoje vodní dopravy v ČR sledovat splavnění středního toku Vltavy pro
plavidla o nosnosti do 300 tun (úsek od Slap po České Budějovice) s napojením kraje na síť mezinárodních vodních cest a
zapracovat územní důsledky do konceptu územního plánu. V textové části se zaměřit na komplexní zhodnocení tohoto problému i
s ohledem na jeho možné negativní důsledky na území (především ochrana životního prostředí), jeho ekonomickou náročnost a
míru poptávky po tomto druhu dopravy. Musí být stanoven jasný a závazný regulativ a to i do závazné části ÚPK, že technické
řešení dopravní cesty musí být voleno tak, aby došlo k minimalizaci možných negativních ekologických dopadů.
75. Pěší doprava a hraniční přechody: do textové části konceptu zahrnout kapitolu obsahující základní koncepci hlavních
turistických tras na území kraje, s ohledem zajistit provázanost hlavních rekreačních center turistickými trasami jak mezi nimi tak
i v rámci nich. V textové části konceptu zmínit návrh na realizaci turistických stezek v návaznosti na problémy vzniku nových
česko-rakouských a česko-německých hraničních přechodů. Vycházet ze závazného stanoviska Jihočeského kraje k rozvoji
hraničních přechodů na jeho území. Hraniční přechody a stezky zvažovat a navrhovat s možností využití pro hipoturistiku. Nové
hraniční přechody a změny rozsahu provozu stávajících hraničních přechodů zvažovat a navrhovat při respektování dnešních
limitů daných dnes platnou právní normou. Navrhovaná řešení, kategorizace a pořadí naléhavosti bude respektovat stanovisko RK
k rozvoji hraničních přechodů na jeho území ale naproti tomu také změněný význam státních hranic po vstupu do EU v r. 2004 a
ve zvláště chráněných lokalitách pak budou preferovány požadavky a zájmy ochrany přírody. V konceptu budou všechny návrhy
posuzovány a zvažovány s ohledem na zájmy ochrany přírody při respektování zájmů orgánů ochrany přírody, a to i v rámci
posouzení vlivu koncepce na životní prostředí. Případná realizaci je závislá též na příslušných mezistátních úmluvách a dohodách.
76. Prověřit podmínky a zapracovat zásady integrovaného dopravního systému v rámci kraje, zaměřit se na největší přestupní
uzel v kraji – prostor před nádražím v Českých Budějovicích, který, byť bodový, má regionální význam. Vlastní průmět řešení do
území ponechat na navazujících ÚPD, řešit jen do úrovně podrobnosti ÚPVÚC.
77. Statickou dopravu, zejména krátkodobé parkování, směrovat do nástupních míst nadmístního významu s využitím integrace
dalších dopravních prostředků. Řešit pouze pokynem v textové části, vlastní lokalizaci parkingů ponechat na navazující ÚPD.
k.2.
Požadavky na řešení nadřazených systémů vodního hospodářství
78. V návrhu zásobování vodou preferovat doplnění nadřazených systémů zásobování vodou (vodovodů nadregionálního
významu). Návrhy řešení musí být kompatibilní s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací pro Jihočeský kraj. Ve vazbě na
implementaci předpisů EU (například směrnice EU č. 75/440/EEC) v oblasti zásobování pitnou vodou bude nutno zabezpečit i další
rozsáhlé investice na úpravě stávajících zdrojů povrchové i podzemní vody a jejich ochranu.
79. V návrhu se zabývat odkanalizováním a likvidací odpadních vod u skupin obcí a mikroregionů (v nadmístním významu), které
lze spádově napojit na vyhovující stávající městské ČOV. Naformulovat pokyn vedoucí k omezení nerentability čištění odpadních
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 14 (celkem 42)
vod budováním nových, malých, izolovaných, nekoncepčně provázaných ČOV. Preferovat koncepční systémy společných
kanalizačních sítí i pro více obcí a jejich částí s odvedením na společnou ČOV definovaných aglomerací v Plánu rozvoje vodovodů
a kanalizací Jihočeského kraje. Preferovat formou pokynu v řešení konceptu odvádění srážkových vody oddílnou kanalizací,
doplnit pokyn pro navazující ÚPD, aby čistírny odpadních vod byly, pokud to lze, umisťovány mimo inundační území. Návrhy
řešení musí být kompatibilní s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací pro Jihočeský kraj.
80. Respektovat stanovená záplavová území, navrhnout další postup a zásady pro ochranu proti záplavám.
81. Pro celé území Jihočeského kraje doporučit vhodná krajinná revitalizační opatření, směřující ke zvýšení retenční
schopnosti krajiny. Do textové části zahrnout závazné pokyny pro navazující ÚPD vedoucí k zajištění ochrany přirozených toků
s břehovými porosty, ke zvětšení vodních ploch v krajině včetně umožnění vzniku nových rybníků, nádrží a poldrů, preferovat
plochy s trvale travním porostem a plochy nově zalesněné.
82. Specifikovat funkce významných vodních toků a uvést rámcové regulativy.
83. Všechny nádrže, zahrnuté v publikaci Směrný vodohospodářský plán č. 34 Vodní nádrže (1988) jako uvažované nebo územně
hájené, budou do konceptu promítnuty jako území speciálních zájmů - územní rezervy. Dále bod 53.3 obecné části a vyhodnocení
problémů.
84. Vyhodnotit možnosti vodních toků a vodních ploch (nádrží a rybníků) z hlediska rozvoje rekreace, sportu a cestovního ruchu a
navrhnout případně i změnu jejich stávajícího (převážně monofunkčního) využití. Při vyhodnocení respektovat §6 zákona
254/2001 Sb. (vodní zákon) a jejich ekologické funkce.
85. V rámci prací na konceptu je nezbytná neustálá koordinace jednotlivých řešení se záměry správců významných toků.
k.3.
Požadavky na řešení nadřazených systémů energetiky
86. Energetické sítě jsou na území Jihočeského kraje převážně v dobrém technickém stavu. Specifikem kraje je přítomnost
Jaderné elektrárny Temelín, jejíž strategický význam daleko přesahuje hranice kraje. Kromě toho je i významným zdrojem
zbytkového tepla, které však v současné době není adekvátním způsobem využíváno. Navrhnout a do konceptu zahrnout
alternativy využití zbytkového tepla, navrhnout koridor pro trasu dálkového horkovodu JETE - České Budějovice.
87. V návrhu zásobování elektrickou energií se zaměřit na místa s nedostatečnou výkonovou kapacitou. Navrhnout nové
rozvodny a nová vedení VVN a VN pro zlepšení výkonového deficitu, prověřit potřebu nových tras propojovacích vedení VVN ve
vazbě na sousední kraje. Návrh nových tras nadzemního vedení pro posílení přenosové kapacity a pro posílení území
s nedostatečným výkonem musí být v souladu s hodnotami krajiny. Vedení nových tras VVN i VN bude řešeno koridory,
přednostně v alternativách či variantách. Zahrnout mezi pokyny pro navazující ÚPD, aby pro vedení nových linek VVN bylo, pokud
to lze, voleno vertikální zdvojení ve stávajících trasách, tj. bez nároku na další zábory ploch. V případě vedení nových linek mimo
stávající trasy by pak měly být navrhovány mimo zvláště chráněná území všech kategorií. Při zvažování variant a alternativ jejich
umístění je nutno respektovat i ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
88. Navrhnout variantní trasu pro propojení tranzitních plynovodů v Jižních Čechách a v Rakousku. Navrhnout propojení VTL
plynovodů mezi Jihočeským krajem, Rakouskem a Německem.
89. Navrhnout trasy VTL, popř. STL plynovodů, pro zásobování obcí s přihlédnutím k ekonomickým hlediskům.
90. Preferovat změny topných médií z hlediska zlepšování kvality ovzduší a to především u obcí v inverzních oblastech a
v oblastech NP Šumava a CHKO.
91. Navrhnout podmínky pro zavádění a využití obnovitelných místních energetických zdrojů a podporovat vytěsňování
ekologicky nevhodných paliv. Jasně deklarovat, a to i formou regulativů v závazné části, podporu využívání netradičných a
ekologicky šetrných druhů energií. Do textové části zahrnout požadavek minimalizovat odpojování lokalit od systémů centrálního
zásobování teplem.
92. Deklarovat podporu využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie, navrhnout nejvýznamnější lokality a formulovat
podmínky pro jejich umisťování s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí. Navrhnout
stanovení speciálně chráněných lokalit (např. plocha národního parku, CHKO, krajinných památkových zón, mimořádně cenných
lokalit z hlediska krajinného rázu, plochy soustavy Natura 2000, apod.), kde bude výstavba stožárů větrných elektráren
restriktivně zapovězena.
93. Z hlediska problematiky hospodaření s energií na území kraje zapracovat do ÚPVÚC Jihočeského kraje příslušné výstupy a
opatření Územní energetické koncepce Jihočeského kraje.
k.4.
Požadavky na řešení radiokomunikací a telekomunikací
94. Respektovat kruhová ochranná pásma radiokomunikačních objektů, respektovat průběhy radioreléových tras včetně
ochranných pásem, respektovat stávající i navrhované trasy telekomunikačních kabelů (optických i metalických) včetně
ochranných pásem.
95. Komplexně řešit problematiku telekomunikací, uvést požadavky na digitalizaci a kabelizaci telefonní sítě.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 15 (celkem 42)
96. Při výběru nových lokalit pro umístění převaděčů mobilních operátorů nutno brát ohled na krajinný ráz. Preferovat, a to opět i
stanovením závazných pokynů, využití stávajících stožárů pro tzv. sdílení různými operátory. U stožárů s vhodnou konstrukcí
uvažovat s alternativním využitím jako rozhleden. Také zde, obdobně jako u stožárů větrných elektráren, navrhnout stanovení
speciálně chráněných lokalit, kde bude výstavba nových stožárů restriktivně zapovězena regulativem v závazné části ÚPVÚC.
l. Požadavky na ochranu ložisek nerostných surovin a jejich těžbu
97. Z hlediska hospodárného nakládání s nerosty a surovinami zapracovat do ÚPVÚC příslušné výstupy a opatření z Regionální
surovinové politiky Jihočeského kraje a z dalších odpovídajících podkladů uvedených v kapitole g. tohoto zadání.
98. Respektovat ochranu ložisek nerostných surovin (chráněná ložisková území, dobývací prostory těžené i netěžené). Současně
se zabývat prognózními zdroji surovin a výhradními ložisky a respektovat je.
99. Vyhodnotit omezující důsledky vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů, stanovených chráněných ložiskových území
starých důlních děl a poddolovaných území pro rozvoj ostatních funkcí v území. Vyhodnotit výhledové využití surovinové základny
i s ohledem na principy trvale udržitelného rozvoje.
100.
Vyhodnotit možnosti využití vytěžených ložisek po následné rekultivaci.
101.
Vytipovat lokality pro otevření netěžených respektive rezervních ložisek, případně
výhradních, nevýhradních a
prognózních ložisek, pro nejžádanější surovinu – stavební kámen a štěrkopísky. Navrhnout regulativ, který nedoporučí otevírání
nové těžby v chráněných územích z hlediska ochrany kulturních a přírodních hodnot (NP, CHKO, KPZ).
m. Požadavky vyplývající z dalších právních předpisů (zájmy obrany státu,
civilní obrany, ochrany před povodněmi)
102.
Respektovat požadavky vyplývající z §19 vyhlášky Ministerstva vnitra 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů
ochrany obyvatelstva, pro územní plán velkého územního celku. Respektovat vojenské objekty a zařízení včetně jejich
ochranných a bezpečnostních pásem, které se nachází v řešeném území a vojenský újezd Boletice, včetně ochranného pásma.
103.
Zohlednit potenciální nebezpečí vyplývající z provozu JE Temelín, vojenských zařízení, případně dalších specifických
provozů. Respektovat stávající objekty a zařízení vojenské správy a policie, reagovat na požadavky silových resortů uplatňované
v průběhu zpracování konceptu, respektovat území speciálních zájmů pro požadavky evakuace obyvatelstva a jeho ubytování,
nouzového zásobování vodou, ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území a ochrany před důsledky možného
teroristického útoku na objekty, jejichž poškození může způsobit mimořádnou událost.
104.
Formulovat hlavní zásady a potřeby z hlediska ochrany území před povodněmi, tyto zásady formulovat do podoby
pokynů pro navazující ÚPD. Koncept ÚPK stanoví a navrhne koncepci ochrany před povodněmi, vlastní řešení a průměty těchto
řešení do území budou primárně ponechána na navazujících územních plánech obcí. Pouze v případě protipovodňových opatření
velkého územního rozsahu nebo regionálního významu (např. kanál v Českém Krumlově, protipovodňová opatření ve Starém
Městě pod Landštejnem ve vazbě na Rakousko, apod.) bude koncept řešit tyto problémy konkrétně a to i s promítnutím do
grafické části. ÚPVÚC bude respektovat všechna stanovená záplavová území vodních toků v řešeném území. Při návrhu koncepce
požadujeme vzít v úvahu i území ohrožená zvláštními povodněmi. Podpořit, formou pokynu pro navazující ÚPD, revitalizace vodní
sítě. Do grafické části konceptu ÚPK zakreslit stanovená záplavové území, jako jeden z limitů. Hranice nejvyšší zaznamenané
povodně bude zahrnuta do datových vrstev ÚPK a bude s ní uvažováno při návrzích řešení. Zakreslit, dle možnosti měřítka
grafiky, do konceptu ÚPK, rozsah území určených k rozlivům povodní, pokud byla stanovena, velkoplošné protipovodňové úpravy
nadmístního významu (velké retenční nádrže, soustavy poldrů, apod.). Do závazné části bude zahrnut pokyn pro navazující ÚPD
zachovat průchodnost záplavového území.
105.
Prověřit u příslušných správců vodních toků zda existující zařízení na ochranu území před záplavami jsou pokládána za
dostatečná, popřípadě zda se předpokládají nové úpravy, které by byly spojeny s územními důsledky v regionálním měřítku. Tyto
případné nové úpravy případně zapracovat do konceptu. Do návrhu vymezení závazné části zakomponovat pokyn, aby hranice
nejvyšší zaznamenané povodně byla brána jako jeden z faktorů při návrzích rozvojových ploch v navazujících ÚPD.
106.
V souladu s vládním dokumentem Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky a na základě nových
poznatků z ničivých povodní v srpnu r. 2002 navrhnout ve formě pokynů pro navazující ÚPD vhodný způsob využívání ploch
v záplavových územích a řešit konflikty s ostatními požadavky na využití území.
n. Okruhy problémů vyplývající z průzkumů a rozborů
107.
Hlavním cílem prací na průzkumech a rozborech bylo shromáždění dostupných informací o problémech a střetech zájmů
v řešeném území. Tyto informace byly utříděny z hledisek oborových a významových a vyznačeny v problémovém výkresu.
Z hlediska jejich váhy byly rozděleny na skupiny nadregionálního významu (A), regionálního významu (B) a nadmístního významu
(C). Z hlediska odborného pak na problémové okruhy: urbanistické řešení (u), ochrana přírody a krajiny (p), vodohospodářské
řešení (v), energetika (e) a dopravní infrastruktura (d).
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 16 (celkem 42)
108.
Okruhy problémů a požadavky pořizovatele na způsob jejich řešení v konceptu ÚPVÚC jsou zahrnuty v příloze č. 1 tohoto
zadání, která je jeho nedílnou součástí.
o. Výkres limitů využití území vyplývající z právních předpisů a správních
rozhodnutí, včetně stanovených záplavových území
109.
Součástí výkresové části je výkres limitů využití území v měřítku 1 : 100 000. Ve výkrese jsou obsaženy všechny
graficky vyjádřené limity využití území, včetně stanovených záplavových území. Pro potřeby zadání je zpracován tzv.
transformovaný výkres limitů využití území v měřítku 1 : 200 000, který tvoří přílohu č. 2 zadání. Rovněž ta je nedílnou součástí
zadání.
110. Za limity využití území nadmístního významu je pro ÚPVÚC Jihočeského kraje potřeba považovat:
§
vyhlášené krajinné památkové zóny, městské a vesnické památkové rezervace, prohlášené nemovité kulturní památky,
městské a vesnické památkové zóny
§
archeologické památkové rezervace a zóny,
§
vojenský výcvikový prostor,
§
území zvláštních zájmů a jejich ochranná pásma,
§
ochranné pásmo odkaliště uranové rudy MAPE Mydlovary,
§
ochranná pásma kalojemů Olešník a Hodějovice,
§
národní park Šumava,
§
chráněné krajinné oblasti,
§
národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky,
§
soustava ptačích oblastí Natura 2000,
§
vyhlášené přírodní parky,
§
chráněné oblasti přirozené akumulace vod,
§
významné vodní toky s odběrem povrchové vody a jejich povodí,
§
stanovená záplavová území,
§
stanovená ochranná pásma podzemních zdrojů pitné vody,
§
stanovená ochranná pásma povrchových vod pitné vody,
§
ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa I. a II. stupně,
§
vnitřní lázeňské území,
§
stanovené dobývací prostory, chráněná ložisková území, plochy prognózních zdrojů vyhrazených nerostů, poddolovaná
území, plochy aktivních a potenciálních svahových deformací,
§
ochranné pásmo lesa o šířce 50 m,
§
ochranná pásma pozemních komunikací,
§
ochranná pásma dráhy,
§
ochranná pásma letiště a vzletové a přistávací dráhy,
§
bezpečnostní zónu JE Temelín, vnitřní zónu havarijního plánování JE Temelín, zónu havarijního plánování JE Temelín,
§
ochranné pásmo vedení elektrické energie 400kV, 220kV, 110kV a rozvoden
§
ochranné a bezpečnostní pásmo tranzitního plynovodu,
§
ochranná pásma VTL a VVTL plynovodů,
§
ochranná pásma produktovodů,
§
bezpečnostní pásma plynárenských zařízení,
§
ochranné pásmo dálkového horkovodu,
§
ochranné pásmo dálkových optických kabelů,
§
radioreléové trasy,
§
vyhlášené stavební uzávěry,
§
za určitý limitující faktor lze brát i ochranu ZPF v jeho dvou nejvyšších bonitách, lokality s výskytem všech zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů, imisní limity látek znečišťujících ovzduší, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a oblasti
se zhoršenými rozptylovými podmínkami (bez vyznačení do grafické části – výkresu limitů).
p. Požadavky na rozsah a způsob zpracování konceptu řešení a návrhu,
včetně požadavků na regulaci využití a uspořádání území
111.
Koncept územního plánu velkého územního celku bude zpracován v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, a v souladu s jeho prováděcí vyhláškou č. 135/2001 Sb., respektive
v souladu s aktuálními právními předpisy platnými v době jeho odevzdání.
112. Koncept ÚPVÚC Jihočeského kraje bude obsahovat textovou část a to v tomto rozsahu:
I. Textová část
A. Základní údaje
a) hlavní cíle řešení
b) zhodnocení vztahů dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a konceptu řešení územního plánu velkého
územního celku
c) vyhodnocení, jak bylo splněno zadání
d) vyhodnocení souladu s cíli územního plánování (§ 1 odst. 2 zákona)
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 17 (celkem 42)
B. Řešení územního plánu
a) vymezení řešeného území podle katastrálních území
b) základní podmínky vývoje území a ochrany jeho přírodních, civilizačních a kulturních hodnot
c) návrh rozvoje sídelní struktury a zhodnocení rozvojových předpokladů jednotlivých obcí
d) návrh uspořádání území, vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu a případně území speciálních zájmů
e) limity využití území nadmístního významu, včetně stanovených záplavových území
f) návrh dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu
g) vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění
h) návrh regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability
i) vymezení koridorů veřejně prospěšných staveb
j) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení (zejména ekonomických, sociálních a územně technických) na
životní prostředí
k) návrh řešení požadavků civilní obrany
l) návrh lhůt aktualizace
C. Číselné údaje doplňující a charakterizující navržené řešení, pokud nebudou zařazeny přímo do textu
D. Závazná část ve formě regulativů
113. Koncept ÚPVÚC Jihočeského kraje bude obsahovat grafickou část a to v tomto rozsahu:
Název výkresu
Hlavní výkres
Hlavní výkres - transformovaný
Výkres koncepce dopravy a technické infrastruktury nadmístního významu
Výkres koncepce dopravy a technické infrastruktury nadmístního významu – transformovaný
Výkres návrhu nadregionálních a regionálních územních systémů ekologické stability a ochrany přírody
Výkres návrhu nadregionálních a regionálních územních systémů ekologické stability a ochrany přírody –
transformovaný
Výkres vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky
určené k plnění funkce lesa
Výkres plocha koridorů pro veřejně prospěšné stavby
Výkres plocha koridorů pro veřejně prospěšné stavby – transformovaný
Výkres širších vztahů
Měřítko
1 : 50 000
1 : 100 000
1 : 50 000
1 : 100 000
1 : 50 000
1 : 100 000
1 : 50 000
1 : 50 000
1 : 100 000
1 : 200 000
114.
V rámci diferencované péče o území stanovit minimální regulativy a zdůraznit nabídkovou funkci území. Limity pro využití
území rozlišit na:
§
limity pro využití a uspořádání území vyplývající z řešení ÚPVÚC,
§
limity pro využití území, vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí.
115.
Koncept ÚPVÚC Jihočeského kraje bude posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10a zákona č. 100/2001
Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Do posouzení budou zahrnuty problematické koncepční záměry
(důraz na zvýšení standardu rekreace a prodloužení doby pobytu a z toho vyplývající záměry lokalizace jednoho nebo více
regionálních středisek zimních sportů, rozvoj golfových hřišť, stanovení podmínek a limitů rozvoje velkých středisek rekreace,
koncepce rozvoje hraničních přechodů, rozvoj vodní dopravy, rozvoj železniční a silniční dopravy, plochy pro výhledové vodní
nádrže, apod.).
116.
Pro grafickou část zpracování předmětu plnění bude použit software ArcView firmy ESRI ve verzi 8.3 nebo novější.
Zhotovitel se zavazuje, že výstupní digitální soubory ve formátu SHAPEFILE budou svoji strukturou respektovat vstupní podkladní
soubory téhož formátu, a to včetně struktury databází. Grafická část ÚPVÚC bude zpracována v digitální formě a bude odevzdána
na CD nosičích a v tiskové podobě.
117.
Pro textovou část zpracování předmětu plnění budou použity programy softwarového balíku Microsoft Office ve verzi
2000 a vyšší (zejména MS Word, MS Excel, MS Access). Textová část bude odevzdána jako jeden soubor ve formátu .doc
Microsoft Word. Styly nadpisů a textu budou odpovídat požadavkům pořizovatele, budou shodné se styly použitými v tomto
Zadání.
118.
V případě změn (status, právní ochrana, vymezení hranic, apod.) do řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje zakreslovaných
jevů a prvků mezi převzetím Průzkumů a rozborů a vyhotovením konceptu řešení budou tyto jevy a prvky průběžně
aktualizovány. Stejně tak pro řešení konceptu i návrhu budou využity nejaktuálnější dostupné statistické a jiné číselné údaje.
119. Z veřejného projednání zadání vzešly tyto další konkrétní připomínky:
119.1. Není označena Schwarzenberská hrobka (Národní kulturní památka) a kostel sv. Jiljí. V konceptu vyznačit.
119.2. V grafické části rozlišit ostatní plochy ve volné krajině (např. dobývací prostory) od urbanizovaných území v sídlech. Jde o
šedou podkladní vrstvu z Účelového digitálního mapového podkladu.
119.3. Rezervace na Lužnici v Nové Vsi nad Lužnicí je zakreslena průběžně. Ve skutečnosti jedna končí u mostu přes Lužnici a
další začíná u jezu naproti závodu Skloform. V konceptu opravit.
119.4. Třešně na Písecku není samostatné katastrální území, vlastní sídlo spadá do katastrálního území Chrastiny (obec Dolní
Novosedly). Opravit v mapovém podkladu.
119.5. Změnit trasu osy nadregionálního biokoridoru v lokalitě Sv. Václava podle čistopisu ÚPVÚC Písecko - Strakonicko.
119.6. Pro přehlednost je potřeba v konceptu graficky odlišit názvy okresních měst, obcí III. typu, měst, obcí, sídel a pomístní
názvy.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 18 (celkem 42)
119.7. V konceptu budou zakreslovány pouze hlavní vysílače mobilních operátorů (tzv. kvočny). Při jejich zakreslování bude
spolupracováno se stavebními úřady a s orgány územního plánování na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností.
119.8. Veškeré pojmy obsažené v závazné a směrné části konceptu ÚPK musí být jednoznačně vyloženy. Prioritně využívat
termíny definované jako pojmy územního plánování ve Slovníku územního plánování (k dispozici na internetových
stránkách www.uur.cz), pojmy definované ve stavebním zákoně, ve vyhlášce o územně plánovacích podkladech a územně
plánovací dokumentaci, ve vyhlášce o obecně technických požadavcích na výstavbu a v dalších zákonných a podzákonných
předpisech.
119.9. Aktualizovat hranici lokality MAPE v konceptu.
119.10. Mezi podklady zařadit nově registrovaný významný krajinný prvek "Dlouhý vrch" v katastrálním území Dusičné. (133.1)
119.11. Opravit nepřesné údaje v textu Průzkumů a rozborů ÚPVÚC na stranách 145 a 146 dle údajů z podnětu Sdružení měst a
obcí Bukovská Voda - Dolní Bukovsko.
119.12. Z účelovém digitálním mapovém podkladu a v konceptu dále neuvažovat s chráněným ložiskovým územím cihlářské
suroviny č. 3147600 v Písku.
120.
Úpravy Průzkumů a rozborů budou provedeny pořizovatelem do jejich elektronické podoby vystavené na webu Krajského
úřadu Jihočeského kraje. Po provedení úprav bude vytištěná upravená verze předána projektantovi a uložena k archivaci
v souladu se stavebním zákonem a vyhláškou.
Seznam použitých zkratek
CZT
ČEZ
ČNB
ČOV
ČSÚ
EO
EU
GSM
HDP
CHKO
CHLÚ
CHOPAV
ISPA
JČE
JČP
JČU
JETE
JVS
KČT
KHS
KPÚ
KPZ
LFA
MHD
MMR
MPR
MPZ
NATURA 2000
NKP
NP
NPP
NPR
NTL
NUTS
OECD
OP
PFČR
PHARE
POÚ
PP
PR
PRK
PRVKUC
RK
RO-LA
RRA, RERA
RRR
Centralizované zásobování teplem
Česká elektrárenská společnost, ČEZ a.s.
Česká národní banka
Čistírna odpadních vod
Český statistický úřad
Ekvivalentní obyvatel
Evropská unie
Nejrozšířenější digitální bezdrátový komunikační standard
Hrubý domácí produkt
Chráněná krajinná oblast
Chráněná ložisková území
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Nástroj pro strukturální politiky v předvstupním období 2000 – 2006
Jihočeská energetika a.s.
Jihočeská plynárenská a.s.
Jihočeská univerzita
Jaderná elektrárna Temelín
Jihočeský vodárenský svaz
Klub českých turistů
Krajská hygienická stanice
Komplexní pozemkové úpravy
Krajinná památková zóna
Znevýhodněné oblasti vytipované pro program SAPARD (Less Favoured Areas)
Městská hromadná doprava
Ministerstvo pro místní rozvoj
Městská památková rezervace
Městská památková zóna
Program ochrany přírody v evropském kontextu
Národní kulturní památka
Národní park
Národní přírodní památka
Národní přírodní rezervace
Vedení nízkotlakého plynovodu
územní jednotka definovaná pro účely statistického zjišťování v systému NUTS v EU
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Ochranné pásmo
Pozemkový fond ČR
Fond podpory rozvoje a restrukturalizace ekonomiky
Pověřený obecní úřad
Přírodní památka
Přírodní rezervace
Program rozvoje územního obvodu kraje
Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku
Rada kraje
Přeprava kamionů po železnici - systém doprovázené kombinované dopravy
Regionální rozvojová agentura
Referát regionálního rozvoje
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 19 (celkem 42)
RZP
ŘSD
SAPARD
SCHKO
STL
SWOT
TV
ÚHÚL
UNESCO
ÚPD
ÚPN
ÚSES
VaK
VN
VPR
VPZ
VŠE
VTL
VÚC
VÚSC
VVN
ŽP
Rychlá zdravotnická pomoc
Ředitelství silnic a dálnic
Fond EU určený pro předvstupní pomoc pro rozvoj zemědělství a venkova v kandidátských zemích
Správa chráněných krajinných oblastí
Vedení středotlakého plynovodu
Analýza silné a slabé stránky, příležitosti, hrozby
Televize, televizní
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu
Územně plánovací dokumentace
Územní plán
Územní systém ekologické stability
Vodovody a kanalizace jižní Čechy a.s.
Vedení vysokého napětí
Vesnická památková rezervace
Vesnická památková zóna
Vysoká škola ekonomická
Vedení vysokotlakého plynovodu
Velký územní celek dle stavebního zákona
Vyšší územně správní celek
Vedení velmi vysokého napětí
Životní prostředí
Příloha č. 1 - okruhy problémů
Urbanistické řešení (U)
Problémy nadregionálního významu (A)
Kód Popis problému
Au1 Lokalita pro úložiště radioaktivního odpadu Vlksice – Božejovice.
Jedna z vyhodnocených lokalit pro hlubinné úložiště radioaktivního
odpadu. Lokalita je situována na severovýchodním okraji Jihočeského
kraje na rozhraní Píseckého a Táborského okresu. Velká část lokality leží
na území přírodního parku Jistebnická vrchovina a další část v Píseckém
okrese leží na území, které je navrhováno jako rozšíření přírodního parku
Jistebnická vrchovina. Hlavním problémem této lokality je její umístění ve
vztahu k ochraně přírody a ve vztahu k rekreačnímu potenciálu této
lokality. Další problém je ve vztahu k osídlení v této oblasti, kdy obyvatelé
dotčených obcí zásadně nesouhlasí s uvažovaným zařízení.
Au2 Lokalita pro úložiště radioaktivního odpadu Lodhéřov. Jedna
z vyhodnocených lokalit pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu se
nachází na severovýchodním okraji Jihočeského kraje, 6 km severně od
Jindřichova Hradce. Hlavním problémem této lokality je nesouhlas
obyvatel dotčených obcí s tímto zařízením. V této oblasti se v nedávné
minulosti těžila uranová ruda, což mělo negativní dopad na podvědomí
obyvatelstva, ale i konkrétní zdravotní potíže a zvýšenou úmrtnost lidí
zaměstnaných v uranových dolech. Dalším problémem je velice kvalitní
přírodní prostředí a krajinný ráz této lokality, pro které je přitažlivá pro
turistický ruch. Obavy obce, že realizací úložiště radioaktivního úložiště
poklesne zájem turistů o tuto lokalitu, jsou zřejmě oprávněné.
Způsob řešení
Vzhledem k tomu, že Zastupitelstvo kraje svým
usnesením č. 15/2004/ZK jasně deklarovalo svůj
nesouhlas s umístěním úložiště a vzhledem
k jednomyslnému usnesení Rady Správy úložišť
radioaktivních odpadů, které 11.12.2003 na svém
37. zasedání doporučilo odložit další vyhledávání, a
konečně vzhledem k časovému horizontu
zvažované realizace úložišť po roce 2050, nebudou
obě lokality v konceptu ÚPK dále uvažovány
Dtto Au1.
Problémy regionálního významu (B)
Kód
Bu1
Bu2
Bu3
Bu4
Popis problému
Využití vojenského letiště Tábor.
Problém využití potenciálu
bývalého záložního vojenského letiště (dosud ve správě armády)
ke komerčním účelům, ve vztahu k městu Tábor a okolním obcím.
Problém rušení vojenských posádek v souvislosti s následnou
nezaměstnaností a využitím opuštěných objektů.
Využití vojenského letiště Bechyně. Problém využití potenciálu
bývalého vojenského letiště Bechyně ke komerčním účelům ve
vztahu k lázním Bechyně, okolním obcím a zájmům vojska.
Využití vojenského letiště České Budějovice. Problém využití
potenciálu záložního vojenského letiště České Budějovice ke
komerčním účelům ve vztahu k městu České Budějovice, okolním
obcím a zájmům vojska.
Využití vojenského letiště Tchořovice. Problém využití potenciálu
záložního vojenského letiště Tchořovice ke komerčním účelům ve
vztahu k zájmům vojska a okolním obcím.
Způsob řešení
Lokalitu vyhodnotit z hlediska územně technického
vybavení a vhodnosti jejího využití pro jiné účely.
V konceptu územního plánu budou obsaženy alternativy
jejich využití.
Dtto Bu1.
Dtto Bu1, navrhnout další možnosti využití (včetně
komerčních) největšího letiště v kraji.
Obec požádala MO o převod do svého majetku,
předpokládané využití nákladní a osobní letecká
doprava (překladiště materiálu, aerotaxi). Řešit
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 20 (celkem 42)
v konceptu v koordinaci s navazující ÚPD.
Bu5
Bu6
Bu7
Bu8
Bu9
Bu10
Rekultivace odkališť MAPE Mydlovary. Problém postupné
rekultivace odkališť, ve kterých je uložena vyloužená uranová ruda
a zvodnělé odpady po chemické úpravě uranové rudy. Začlenění
rekultivovaných odkališť do krajiny je plánováno do roku 2040,
přičemž bude nezbytné nadále rekultivovaná odkaliště
monitorovat. Zároveň v souvislosti s probíhající rekultivací odkališť
jsou okolní obce, zejména Zahájí, Mydlovary a Munice, zatěžovány
nadměrnou přepravou rekultivačních materiálů (200 000 t/rok),
není řešena problematika dopravní situace (obchvaty obcí,
rekonstrukce komunikací), uvažuje se o době trvání rekultivací 3540 let. Hlavními problémy dopravy jsou hluk, prašnost, ničení
obecního majetku (vodovody, kanalizace, obecní komunikace).
Rekreační využití vodní nádrže Hněvkovice. Nádrže Hněvkovice leží
na hlavní vodní cestě a v těžišti Jihočeského kraje. Poloha mezi
vodními nádržemi Lipno a Orlík a v blízkosti měst Hluboká nad
Vltavou, Týn nad Vltavou a České Budějovice. V pěkném přírodním
prostředí předurčuje její atraktivitu pro cestovní a turistický ruch a
rekreační využití. Problematická je špatná dopravní přístupnost
břehových partií a nedostatečná technická infrastruktura a kolísání
hladiny vlivem odběru vody pro JETE. Rekreační využití nádrže by
vhodně doplnilo potřebu rozvoje vodní rekreace v řešeném území.
Lyžařský areál Chlum, Velký Plešný. Problém navrhovaného
lyžařského areálu je v tom, že se nachází na území vojenského
výcvikového prostoru (ÚPP a ÚPD zde pořizuje Ministerstvo
obrany), je zde nevyhovující dopravní dostupnost (potřeba řešit) a
střety s ochranou přírody (systém Natura 2000). Vhodné
alternativy využití je možné uvažovat až po vyřešení situace
s Ministerstvem obrany a po provedeném posouzení navrhovaných
záměrů dle §45h a §45i zákona o ochraně přírody a krajiny
(posouzení, zda záměr může mít samostatně nebo ve spojení
s jinými významný vliv na území evropsky významnou lokalitu
nebo ptačí oblast).
Prodloužení
doby
turistické
sezóny,
zkvalitnění
nabídky
rekreačního vyžití, zvýšení počtu návštěvníků přijíždějících za
rekreací do Jihočeského kraje a prodloužení délky jejich
pobytu.
Tento požadavek vyplývá ze schváleného Programu rozvoje
územního obvodu Jihočeského kraje, kde větší množství turistů a
prodloužení doby jejich setrvání v regionu je prvním cílem v rámci
opatření III.2.2.3 Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství v rámci 2.
problémového okruhu. V etapě průzkumů a rozborů bylo jako
nejvhodnější řešení problému prodloužení turistické sezóny a
zvýšení počtu návštěvníků vyhodnoceno zvětšení nabídky v oblasti
Lipenska (oblast s dostatečným potencionálem pro letní turistiku a
již vybudovanou velkou ubytovací kapacitou) o lyžařský areál
regionálního významu v dojezdové vzdálenosti max. 50km. Tím by
došlo k zatraktivnění celé oblasti s dnes klesajícím trendem počtu
pasantních návštěvníků a prodloužení sezóny o další min. 3 zimní
měsíce, což umožní zachování a případný rozvoj ubytovacích
kapacit vyššího a středního standartu. Tento druh zařízení je
výhodnější z hlediska
výše utracených prostředků v regionu
(bohatší klientela) a srovnatelný z hlediska negativních zátěží na
region a jeho životní prostředí.
Nadměrné rekreační zatížení oblasti Kvilda, Zadov, Nové Hutě –
zimní rekreace. Hlavním problémem je nadměrné rekreační
zatížení této oblasti, zejména v zimním období, protože se jedná o
jediný lyžařský areál s vyšším standardem v CHKO a NP Šumava
na území Jihočeského kraje.
V rámci řešení konceptu bude provedeno vyhodnocení
současného stavu a způsobu využití krajiny v okolí
odkaliště. Bude dohodnut cílový stav a způsob
rekultivace odkaliště. V konceptu ÚPK bude dohodnuto
řešení, které bude zahrnuto do textové části návrhu
ÚPK formou regulativů a pokynů pro navazující ÚPD, do
grafické části budou zahrnuty územní průměty
dohodnutých řešení. Řešit i možné úpravy silnic
(obchvaty obcí, rekonstrukce komunikací) za účelem
zvýšení jejich únosnosti
a odstranění problémů v
přilehlých obcích.
V územním plánu VÚC bude tento záměr zahrnut a
vyhodnocen z hlediska náročnosti realizace dopravní a
technické vybavenosti i způsobu i možností realizace
zejména ve vztahu na manipulační řád. Při návrhu
možného rekreačního využití je nutno respektovat
zákon o vnitrozemské plavbě, podmínky vyhlášené
stavební uzávěrou a sledovat zprovoznění nádrže na
maximální hladinu na kótě 371,600 m n.m.
Vojenský prostor Boletice je mimo řešené území,
nemůže být v konceptu závazně řešen. V rámci širších
vztahů a možných dopadů jeho potencionálního využití
do řešeného území ÚPVÚC jej bude nutno i nadále
sledovat a analyzovat. Do konceptu je potřeba
alternativně zvažovat dopady všech možných řešení
využití vojenského prostoru Chlum a to včetně
posouzení
jejich
možného
vlivu
na
evropsky
významnou lokalitu nebo ptačí oblast a koordinovat
řešení v konceptu ÚPK s ÚPD, ÚPP, projekty a studiemi
zpracovávanými pro vojenský prostor.
V konceptu bude analyzováno několik variant možné
lokalizace lyžařského areálu na území Jihočeského kraje
(tři možná regionální lyžařská centra Smrčina, Chlum,
Kubova Huť s velkým potenciálem běžeckých tratí či s
celkovým potenciálem 65-70 km sjezdových tratí).
Požadavek na návrh minimálně jednoho až maximálně
tří středisek zimních sportů regionálního rozsahu a
variant na jejich umístění bude posouzen v konceptu i
z hlediska posouzení vlivu koncepce na životní prostředí
podle §10a zákona č. 100/2001 Sb. Stejně tak bude
paralelně prověřen strategický záměr prodloužení
rekreační sezóny v Jižních Čechách, který vychází z PRK
a je impulsem pro hledání lokality pro umístění
regionálního lyžařského střediska.
V konceptu navrhnout nástroje pro zachování symbiosy
rekreačního využití potenciálu Šumavy a ochrany
přírodních hodnot, bez toho, aby došlo k útlumu
turistického ruchu v v regionu. V rámci kraje vytipovat
další lokality pro rozložení zátěže vyplývající ze zimní
rekreaci do více míst. Hledat možné synergické efekty
mezi cennou přírodou, její ochranou a rekreačním
využitím, definovat vhodné pokyny pro takovéto využití
(např. podpora měkké, vědecké či kongresové
turistiky).
Jako rekreační oblast celokrajského významu se specifickým Navrhnou vhodné pokyny a regulativy zajišťující
režimem vymezit oblast Třeboňska (včetně CHKO). Zvážit možné udržitelný rozvoj území při zajištění ochrany životního
problémy vyplývající z ochranného režimu CHKO a naopak velkého prostředí. Opět hledat možné synergické efekty mezi
rekreačního potenciálu území.
cennou přírodou, její ochranou a rekreačním využitím a
definovat vhodné pokyny pro takovéto využití (např.
podpora měkké, vědecké či kongresové turistiky).
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 21 (celkem 42)
Problémy nadmístního významu (C)
Kód
Cu1
Cu2
Cu3
Cu4
Cu5
Cu6
Cu7
Cu8
Cu9
Cu10
Cu11
Cu12
Cu13
Cu14
Cu15
Cu16
Cu17
Cu18
Cu19
Popis problému
Krajinná památková zóna (dále KPZ) Chotovinsko v okrese Tábor.
Možné konflikty mezi prioritním zájmem na ochraně kulturní dědictví a
rozvojovými ambicemi jednotlivých obcí.
Způsob řešení
Do doby jejich vyhlášení se převezmou tyto návrhy
do konceptu s tím, že budou vyjmenovány v textové
části a bude dán pokyn, aby v navazující ÚPD byla
tato území považována za kulturně a historicky
hodnotná území s potřebou zvýšené ochrany před
negativními zásahy.
Krajinná památková zóna Štěkeňsko v okrese Strakonice. Dtto Cu1.
Dtto Cu1.
Krajinná památková zóna Podhůří Blanského lesa a návrh krajinné Dtto Cu1
památkové zóny Chvalšinsko v okresech České Budějovice a Český
Krumlov. Nesouhlas dotčených obcí s jejím návrhem.
Krajinná památková zóna Hlubocko v okrese České Budějovice. Dtto Dtto Cu1
Cu1.
Krajinná památková zóna Jemčinsko v okrese Jindřichův Hradec. Dtto Dtto Cu1
Cu1.
Krajinná památková zóna Opalicko v okrese Český Krumlov. Dtto Cu1. Dtto Cu1
Krajinná památková zóna Vitorazsko v okresech České Budějovice a Dtto Cu1
Jindřichův Hradec. Dtto Cu1.
Sportovně rekreační plocha golfového hřiště v Českém Krumlově - Návrhy ploch budou zahrnuty do konceptu a
návrh golfového hřiště.
vyhodnoceny z hlediska návaznosti na celkovou
koncepci rozvoje rekreace a realizovatelnosti ve
vztahu k jejich zapojení do přírodního prostředí.
Všechny návrhy sportovně - rekreačních ploch budou
zvažovány s ohledem na zájmy ochrany přírody a
krajiny a ochrany kulturního dědictví, v tomto smyslu
bude dát pokyn do závazné části pro řešení
v navazujících ÚPD. Bude vycházeno ze schválených
ÚPVÚC, případně z navazujících ÚPD. Rozsah ploch
bude navržen jako limitní s tím, že přesná lokalizace
hranice ploch bude ponechána na navazujících ÚPD.
Požadavky na jednotlivá golfová hřiště budou
posouzeny v konceptu i z celokrajského pohledu.
Koncept ÚPK by měl nastínit určitou koncepci
lokalizace těchto ploch v rámci území Jihočeského
kraje. Pozitivem by byla výstavba na rekultivovaných
plochách a územích s chudou diverzitou.
Komerční a průmyslová plocha v Jindřichově Hradci. Návrh plochy na Návrhy ploch pro komerční a průmyslové zóny budou
místě areálu vojenských zájmů.
zahrnuty do řešení ÚPK. Jejich význam bude
posouzen v rámci celkového koncepčního návrhu
ploch pro toto funkční využití na území kraje i
v jednotlivých dílčích oblastech. Prověřit v konceptu.
Všechny návrhy komerčních a průmyslových ploch a
zón
nadmístního
významu
budou
zvažovány
s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny a
ochrany kulturního dědictví, v tomto smyslu bude dát
pokyn do závazné části pro řešení místních komerčně
průmyslových zón a ploch v navazujících ÚPD. Také
zde by měl koncept ÚPK nastínit určitou koncepci při
lokalizaci těchto ploch v rámci území Jihočeského kraje.
Sportovně rekreační plocha Bělčice - návrh golfového hřiště.
Dtto Cu8
Sportovně rekreační plocha golf Kadov, část obce Lnářský Málkov - Dtto Cu8
návrh golfového hřiště.
Sportovně rekreační plocha pro návrh sjezdového areál Libín.
Dtto Cu8
Sportovně rekreační plocha Kestřany, dostavba golfového hřiště.
Dtto Cu8
Komerční a průmyslová plocha v Drhovli a Předoticích, okres Písek. Dtto Cu9
Návrh komerční a průmyslové plochy.
Komerční a průmyslová plocha v Boršově nad Vltavou, okres České Dtto Cu9
Budějovice. Návrh komerční a průmyslové plochy.
Sportovně rekreační plocha Týn nad Vltavou - návrh golfového hřiště.
Dtto Cu8
Sportovně rekreační plocha Nové Hrady - návrh golfového hřiště.
Dtto Cu8
Sportovně rekreační plocha Frymburk - návrh golfového hřiště.
Dtto Cu8
Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Hluboká u Dačic - Návrhy hraničních přechodů budou prověřeny
Schaditz, chybějící propojení. Alternativně zvažovat zřízení hraničního v konceptu ÚPK v textové i grafické části. Změny
přechodu i pro automobilovou dopravu pro zlepšení dopravního spojení v režimu hraničních přechodů bez dopadů do území
západní části kraje Vysočina a Rakouska (viz také problém Bd62).
budou zmíněny pouze v textové části. Navrhovaná
řešení, kategorizace a pořadí naléhavosti bude
respektovat
stanovisko
Rady
kraje
k rozvoji
hraničních přechodů na jeho území ale naproti tomu
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 22 (celkem 42)
také změněný význam státních hranic po vstupu do
EU v r. 2004. Ve zvláště chráněných lokalitách pak
budou preferovány požadavky a zájmy ochrany
přírody.
V konceptu
budou
všechny
návrhy
posuzovány a zvažovány s ohledem na zájmy
ochrany přírody při respektování zájmů orgánů
ochrany přírody a to v i rámci posouzení vlivu
koncepcí na životní prostředí podle §10a zákona
100/2001 Sb. Případná realizaci je závislá též na
příslušných mezistátních úmluvách a dohodách.
Preferovat využití stávajících cest a komunikací před
návrhem nových.
identifikovaný Dtto Cu19.
Cu20 Navržený hraniční přechod pro pěší Maříž, nově
problém.
Cu21 Navržený hran. přechod pro pěší a cyklisty Staré město pod
Landštejnem – Košťálkov – Klein Taxes, požadavek RK.
Cu22 Navržený hraniční přechod pro pěší Romava. Nově identifikovaný
problém.
Cu23 Navržený hraniční přechod pro pěší, případně pro cyklisty, Artoleč Hirschenschlag. Nově identifikovaný problém.
Cu24 Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Smrčná – Haugschlag.
Společný požadavek rakouské strany i RK.
Cu25 Navržený hraniční přechod pro pěší Peršlák. Nově identifikovaný
problém.
Cu26 Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Spáleniště – Brand,
zájem rakouské strany.
Cu27 Navržený železniční hraniční přechod Slavonice – Fratres, požadavek
RK, zahrnuto v návrhu ÚPVÚC Javořická vrchovina.
Cu28 Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Šejby – Harbach,
požadavek RK, zahrnuto v návrhu ÚPVÚC Novohradské hory.
Cu29 Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Zlatá Ktiš – Schwauzau,
zahrnuto v návrhu ÚPVÚC Novohradské hory.
Cu30 Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Stříbrné Hutě –
Joachimsthal, zahrnuto v návrhu ÚPVÚC Novohradské hory.
Cu31 Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Pohoří na Šumavě –
Eichelberg, zahrnuto v návrhu ÚPVÚC Novohradské hory.
Cu32 Navržený silniční hraniční přechod na silnice III/39 Cetviny –
Hammern (Lexmühle) pro pěší, cyklisty, lyžaře, návrh ÚPVÚC
Novohradské hory předpokládá využití i pro osobní automobily.
Cu33 Navržený hraniční přechod pro pěší, cyklisty, osobní automobily a
nákladní automobily (do 3.5 tuny) Kyselov – Diendorf. Společný
požadavek RK a rakouské strany, v konceptu ÚPVÚC Českokrumlovsko
zvažováno jako návrh hraničního přechodu jen pro pěší a cyklisty.
Cu34 Navržení nového železničního hraničního přechodu Nové údolí Haidmühle západně od stávajícího hraničního přechodu Stožec –
Haidmühle. Požadavek vyplývající z Dopravního generelu Šumavy a
z projednaného konceptu ÚPVÚC Prachaticko.
Cu35 Navržený hraniční přechod pro pěší, cyklisty a lyžaře Žďárek (Dolní
Světlé Hory) – Hinterfirmiansreaut. Požadavek RK, rovněž zahrnuto v
projednaném konceptu ÚPVÚC Prachaticko.
Cu36 Rozšířit stávající hraniční přechod pro pěší Nová Pec u Plešného jezera
rozšířit i pro cyklisty a lyžaře, společný požadavek rakouské strany a
RK.
Cu37 Prověřit možné umístění a varianty pro nově navržený hraniční
přechod pro pěší a cyklisty Český Heršlák u Horního Dvořiště –
Deutsch Hörschlag, Eisenhut na rakouské straně. Jde o nově
identifikovaný problém.
Cu38 Navržený hraniční přechod pro pěší Rakouská louka – Stifterdenkmal.
Společný požadavek RK a rakouské strany.
Cu39 Navržený hraniční přechod pro pěší, cyklisty a lyžaře Mnichovice –
Dürnau, společný požadavek RK a rakouské strany.
Cu40 Navržený hraniční přechod pro pěší, lyžaře a cyklisty Cetviny –
Mairspindt, společný požadavek RK a rakouské strany, dále zahrnuto
v návrhu ÚPVÚC Novohradské hory.
Cu41 Sportovně rekreační plocha Hluboká nad Vltavou – návrh golfového
hřiště.
Cu42 Sportovně rekreační plocha Purkarec – návrh golfového hřiště.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19. Opravit v konceptu zakreslení hraniční
přechodu.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Zmínit pouze v textu, svým obsahem nepatří do
ÚPVÚC.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Dtto Cu8
Dtto Cu8
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 23 (celkem 42)
Cu43 Sportovně rekreační plocha Nová Bystřice - rozšíření stávajícího
golfového hřiště.
Cu44 Návrh golfového hřiště Mojné – Černice. Vyhází ze schváleného ÚPO
Mojné.
Cu45 Navržený nový samostatný hraniční přechod jen pro pěší a cyklisty
Dolní Dvořiště – Stiegersdorf. Společný požadavek RK a rakouské
strany.
Cu46 Navržený hraniční přechod pro pěší, lyžaře a cyklisty Pestřice –
Sonnenwald. Společný požadavek RK a rakouské strany.
Cu47 Rozšířit provoz na hraničním přechodu Zadní Zvonková – Schöneben
provozní dobu na celoroční a okruh osob podle druhy dopravy o osobní
motocykly, automobily, autobusy a nákladní automobily do 3.5 tuny.
Společný zájem RK a rakouské strany.
Cu48
Cu49
Cu50
Cu51
Cu52
Cu53
Cu54
Cu55
Cu56
Cu57
Dtto Cu8
Zvážit regionální význam problému, zahrnout do
textové části konceptu, případně i do grafické části.
Dtto Cu19.
Dtto Cu19.
Provozní dobu neřešit, nepatří do ÚPD, MŽP
podmínečně
souhlasí
s
otevřením
hraničního
přechodu pro osobní automobily a linkové autobusy,
avšak až v závislosti na výsledcích důkladného
posouzení dopadu záměru na dochovaný stav
přírody, krajinný ráz a zvláště chráněné druhy rostlin
a živočichů. Spojitě posuzovat se záměrem na
výstavbu mostu před Lipno u Horní Plané (problém
Bd60). Navrhnout takové regulativy pro toto území
(Pravý břeh Lipna), které zajistí zachování stávajícího
stavu bez extenzivního rozvoje turistického průmyslu.
Koordinovat
řešení
přístupové
komunikace
s konceptem ÚPVÚC Českokrumlovsko. Dále Cu19.
Rozšíření provozu na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck o Provozní dobu neřešit, nepatří do ÚPD, u rozšíření
autobusy.
provozu dtto Cu19.
Rozšíření provozu na hraničním přechodu Ježová
– Iglbach na Provozní dobu neřešit, nepatří do ÚPD, u rozšíření
celoroční provoz, v zimní sezóně o lyžaře,
případně s možností provozu dále dtto Cu19.
hipoturistiky.
Rozšíření provozu na hraničním přechodu Koranda – St. Oswald na Provozní dobu neřešit, nepatří do ÚPD, u rozšíření
celoroční provoz, v zimní sezóně o lyžaře,
případně s možností provozu dtto Cu19.
hipoturistiky.
Zřízení nového hraničního přechodu pro pěší, cyklisty a lyžaře Dtto Cu19.
Radvanov – Rading u Vyššího Brodu. Společný zájem RK a Rakouska.
Zřízení nového hraničního přechodu pro pěší, cyklisty a lyžaře Rožnov Dtto Cu19.
– Hörleinsödt u Přední Výtoně. Společný zájem RK a rakouské strany.
Léčebné centrum lázně Sv. Markéty u Prachatic.
Řešit v konceptu ÚPK jako rozvojovou plochu
nadmístního významu, koordinovat řešení s ÚPD
města Prachatice.
Navrhnout hraniční přechody pro navrhovaný obchvat města České Dtto Cu19, řešit v konceptu s přihlédnutím k
Velenice na obchvat Gmündu směr Schrems - Weitra, dále v ulici mezistátním dohodám, vycházet z ÚPO České
Vitorazská - Wielands a v areálu hospodářského parku.
Velenice.
Návrh závodiště pro jezdecký sport v severovýchodní části obce Dešná Řešit v konceptu ÚPK jako plochu sport a rekreaci
v prostorech pozemků p.č. 146/1, 260/1 a 260/2.
nadmístního rozsahu, pokud svým rozsahem a
významem tuto definici bude naplňovat.
Rozšíření lyžařského areálu Kramolín, možnost využití jižního svahu Požadavek na rozšíření tohoto střediska zimních
pod lanovou dráhou a využití sousedních vrcholů Alpská vyhlídka a sportů menšího rozsahu včetně jeho variant bude
Kaliště. S tím souvisí i nutná změna části lokálního biokoridoru č.3 v posouzen v konceptu i z hlediska posouzení SEA a to
KÚ Lipno nad Vltavou v místě jeho doteku s vrcholem Kramolína.
včetně nulové varianty.
Projekt Národního vodáckého stadionu pod VD Lipno I.
Zahrnout a prověřit v konceptu.
Cu58 Propojení obcí Lipno – Frymburk pobřežní promenádou.
Cu59
Cu60
Cu61
Cu62
Cu63
Cu64
Zahrnout do koncepce, popsat v textové části,
naznačit v grafické části.
Komerční a průmyslové plochy v Mirovicích.
Primárně řešit v rámci ÚPO, zmínit v textové části
konceptu ÚPK ve vazbě na křižovatku R4 a I/19,
případně zahrnout i do grafiky jako rozvojovou
plochu pro podnikání nadmístního významu.
Možnost zřízení hraničního přechodu pro pěší a cykloturisty v okolí Dtto Cu19.
Františkova (hustá síť již vybudovaných cyklotras) u Suchdola nad
Lužnicí.
Návrh na umístění civilního letiště s vnitrostátním provozem v oblasti Lokalitu vyhodnotit z hlediska územně technického
Dvorců u Třeboně.
vybavení a vhodnosti jejího využití pro tento účel.
Do konceptu ÚPK po vyhodnocení případně zahrnout
do textu i do grafické části.
V souladu s platnou verzí územního plánu Třeboně požadavek na Vyznačit do konceptu ÚPK v souladu s navazující
sportovně rekreační plochu nadmístního významu - golfové hřiště.
ÚPD, nevyhodnocovat.
Sportovně rekreační plochu - golfové hřiště na Třeboňsku, v lokalitě Dtto Cu8.
Obora.
Zřízení nadregionální průmyslové zóny v prostoru u Veselí nad Lužnicí Řešit v konceptu ÚPK jako rozvojovou plochu
vlevo od dálnice D3 ve směru na Prahu, a to od silnice III/14717 nadmístního
významu,
koordinovat
řešení
Horusice - Sviny až po MUK Veselí nad Lužnicí jih o ploše cca 50 ha. V s navazující ÚPD města Veselí nad Lužnicí. Dále
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 24 (celkem 42)
rámci IV. železničního koridoru navrhuje ponechat v železniční stanici
Horusice jednu kolej pro nakládku zboží.
Cu65 Sportovně rekreační areál Vidov jako plochu příměstské rekreace
nadmístního významu.
Cu66 Zařadit pozemky v katastrálním území Suchdol u Bujanova do ÚPK za
účelem vybudování logistického a výrobního centra (rozsah cca 18ha).
Cu67 Lokalita západně od Čimelického zámku pro plánované golfové hřiště.
řešení problému Cu9.
Dtto Cu8.
Dtto Cu9.
Dtto Cu8.
Ochrana přírody (P)
Problémy nadregionálního významu (A)
Kód Popis problému
Ap1 Národní park Šumava se rozkládá v nejvyšších partiích Šumavy a
jedná se z hlediska přírodovědeckého o nejcennější její část. To je dáno
rozsáhlou sítí přirozených biotopů, které jsou obsazeny původními
rostlinnými a živočišnými společenstvy. V této oblasti je ovšem i řada
obcí, které pro své udržení cítí potřebu se rozvíjet vstříc náročným
požadavkům turistů a rekreantů během celého roku. Zde pak vzniká
rozpor mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a hospodářským rozvojem
obce.
Ap2 Nadregionální a regionální prvky ÚSES v okresech Tábor, Jindřichův
Hradec, Prachatice a Písek byly zpracovány pro jednotlivá katastrální
území. Tyto práce respektují a přebírají skladebné prvky z ÚTP NR–R
ÚSES ČR. Kromě území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko není ale
zpracováno dílo, které by všechny tyto práce sjednotilo do přehledné
podoby pro celou plochu okresu a v rámci kterého by došlo k přesnému
územnímu vymezení nadregionálních biokoridorů. Toto dílo musí mít též
digitální podobu kvůli snadnější a rychlejší práci na tomu určených
úřadech.
Způsob řešení
V územním plánu VÚC Jihočeského kraje bude
provedeno vyhodnocení závazné části (zejména
koncepčních aspektů) ÚP Šumava. Koncept navrhne
územně technické řešení, pokyny a regulativy pro
tento prostor, kterým může ÚPVÚC přispět k řešení
problému, bude obsahovat nové nároky na rozvojové
plochy s cílem dosáhnout přijatelného kompromisu s
prioritními zájmy ochrany přírody a krajiny.
Projektant vymezí NR a R prvky ÚSES v souladu
s Metodikou zapracovávání ÚSES do územních plánů
obcí v přiměřené podrobnosti a v souladu s Návodem
na užívání ÚTP R-NR ÚSES ČR (vydalo MMR a ÚÚR,
1998). V průběhu roku 2004 bude dále KÚ zpracován
sjednocující generel ÚSES regionální a nadregionální
úrovně pro celé území Jihočeského kraje. Generel
bude vycházet z již vymezených prvků ÚSES. Tyto
materiály spolu s vlastním ÚTP NR-R ÚSES ČR a s ve
ÚPVÚC vymezenými prvky ÚSES budou využity v
konceptu.
Problémy regionálního významu (B)
Kód
Bp1
Bp2
Bp3
Bp4
Bp5
Bp6
Popis problému
Způsob řešení
Přírodní park Pálenec, v konceptu dále nutno počítat i s Do vyhlášení orgánem ochrany přírody bude v konceptu
návrhem Přírodního parku Kapinos.
počítáno s těmito územími jako přírodně velmi cennými,
budou vyznačeny v grafické části a popsány v textové části
včetně návrhu regulativů pro ně. Pokud bude přírodní park
vyhlášen, bude jeho vymezení převzato do ÚPK.
Přírodní park Kaňon Lužnice
Dtto Bp1
Přírodní park Javořická vrchovina
Dtto Bp1
Přírodní park Chyšecko (Jistebnická vrchovina)
Dtto Bp1
Hranice CHKO Šumava. V územním plánu Šumava z roku 1992
byla vymezena hranice CHKO jinak, než ji vymezila Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR. Je nutné rovněž uvážit v oblasti
Lipenské nádrže přesunutí hranice CHKO z levého břehu na
pravý břeh. Levý břeh a jeho okolí je totiž již dnes intenzivně
rekreačně využíván a jeho potenciál není ještě zdaleka
naplněn. Existuje zde tedy rozpor mezi zájmy ochrany přírody
a zájmy rozvoje oblasti.
Záměr na vyhlášení CHKO Novohradské hory. Přírodní park
Novohradské hory jsou oblast, která je v poslední době
turisticky a rekreačně objevována. Jedná se ale i o velmi
cennou oblast z hlediska ochrany přírody a krajiny. Proto je
nutné dospět k řešení, které by umožňovalo aktivní ochranu
přírody a krajiny a současně umožňovalo obcím jejich rozvoj,
založený především na zkvalitňování služeb pro turistiku a
rekreaci.
Územní plán kraje bude v konceptu respektovat schválenou
hranici CHKO. Případné návrhy na její změnu budou v něm
komplexně zdůvodněny a při jejich formulaci se přihlédne
k výsledkům projednávání ÚPVÚC Českokrumlovsko a
Prachaticko.
V návrhu závazné části ÚPVÚC Novohradské Hory jsou
formulovány zásady, které, pokud svým obsahem patří do
ÚPVÚC jako hmotně právního předpisu, budou uplatněny i
v rámci konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje. Obdobně jako
v prostoru NP Šumava navrhne koncept taková územně
technické řešení, pokyny a regulativy pro tento prostor,
kterým může ÚPVÚC přispět k dosažení kompromisu
rozvoje území s prioritními zájmy ochrany přírody a krajiny.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 25 (celkem 42)
Bp7
Natura 2000. V rámci podrobného mapování byly nalezeny
z hlediska ochrany přírody cenné plochy, které mohou být
zařazeny do kategorie zvláště chráněných území. Problémem
je konfrontace rozvojových záměrů vyplývajících z akčního
plánu Programu rozvoje kraje se záměry ochrany přírody
v soustavě chráněných území přírody evropského významu
Natura2000. V rámci řešeného území jsou navrženy tyto
lokality: Třeboňsko, Údolí Otavy a Vltavy, Řežabinec, Hlubocké
obory, Českobudějovické rybníky, Dehtář, Novohradské hory,
Boletice, Šumava.
Bp8
Prostor CHKO Blanský les. Stanovení pokynů a regulativů pro
navazující ÚPD pro tento specifický prostor.
Bp9
Prostor CHKO Třeboňsko. Na CHKO a biosférickou rezervaci
Třeboňsko je nutno pohlížet jako na specifické území s
prioritou ochrany přírody a krajiny. Stanovení pokynů a
regulativů pro navazující ÚPD pro tento specifický prostor.
Bp10
Prostor navržené CHKO Novohradské hory. Konflikt mezi
požadavkem na prioritní ochranu ŽP a potencionálním
rozvojem jednotlivých sídel uvnitř tohoto mikroregionu.
Do konceptu bude zahrnut návrh ptačích lokalit, hranice
budou konfrontovány s poklady AOPK a vyznačeny do
výkresové části, výčet lokalit bude uveden v textové části,
včetně zahrnutí mezi limity využití území. Návrh evropsky
významných lokalit bude zakreslen do výkresové a lokality
popsány v textové části. Projektant se zaměří na
identifikaci potencionálních střetů v území, na formulaci
důsledků jednotlivých připravovaných opatření v oblasti
ochrany přírody na rozvoj kraje, a především na nalezení
kompromisu mezi rozvojovými záměry a ochranou přírody.
Je nutné aktualizovat zakreslení evropsky významných
lokalit v konceptu ÚPK.
Při návrhu regulativů a pokynů pro navazující ÚPD je
potřeba vycházet na území CHKO Blanský les z plánu péče
o CHKO Blanský les. Výběr a uspořádání rozvojových ploch
by se nemělo dít plošně jako neohraničená záplava, ale
mělo by respektovat morfologii terénu a vytvářet uzavřené
celky s vnitřní strukturou. Urbanistické rozvojové osy by
zde
neměly
vytvářet
souvislá
pásová
zastavění.
Zastavitelným územím musí s ohledem na modelaci terénu
a na urbanistické útvary (zóny, osady, obce) prolínat volná
krajina s vegetací v dostatečně široké cézuře.
Při návrhu regulativů a pokynů pro tento prostor pro
navazující ÚPD je potřeba
pohlížet na něj jako na
specifické území s prioritou ochrany přírody a krajiny a
ochrany kulturního dědictví a veškeré rozvojové návrhy je
třeba posuzovat v kontextu základních i bližších ochranných
podmínek CHKO a s přihlédnutím k platnému plánu péče a
zonaci CHKO.
Navrhnout pro tento specifický prostor takové regulativy
pro navazující ÚPD (zejména pro potenciální rozvoj sídel),
které budou respektovat existující zvláště chráněná území.
Tyto limity a regulativy musí být stanoveny tak, aby
respektovaly předmět a cíl ochrany daného území a
vycházely ze schválených plánů péče o tato území.
Technická infrastruktura – vodní hospodářství (V)
Problémy nadregionálního významu (A)
Kód Popis problému
Av1 Rekreační využití vodní plochy Lipno, zapracování ÚTP
Povodí Vltavy. V rámci rozvíjení rekreačních aktivit je nutné
zajistit jakost vody ve vodní nádrži, zejména zneškodněním
odpadních vod od všech producentů nacházejících se na břehu
nádrže (budování ČOV a zlepšení účinnosti stávajících ČOV),
dále je nutné vyřešit znečištění vod splachy ze zemědělských
pozemků především formou zatravnění a řadou protierozních
opatření. V rámci plavby po nádrži je nutno zabezpečit
shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na vyhrazených
místech.
Způsob řešení
Územně technické podklady správce toku budou pečlivě
vyhodnoceny a analyzovány. Budou využity ty závěry, které
svojí povahou odpovídají obsahu a charakteru ÚPVÚC, coby
hmotně právního předpisu, procesně správní pokyny
nezahrnovat. Do grafické části bude vymezena hranice
tohoto rekreačního prostoru, v textové části pak pro něj
budou navrženy regulativy a pokyny pro navazující ÚPD. Při
návrhu regulativů budou využity koncepční a strategické
materiály zpracované pro danou oblast, zde např. studie
Lipensko – dovolená bez stresu. Naprosto nutná je úzká
koordinace s ÚPD, ÚPP a dalšími rozvojovými materiály
dotčených obcí.
Av2 Rekreační využití vodní plochy Orlík, zapracování UTP využití Vzhledem k tomu, že se jedná o mnohem aktuálnější poklad,
vodní plochy Orlické nádrže, obdobné problémy jako u vodní nebude vyžadovat takovou míru aktualizace jako ÚTP využití
plochy Lipenské nádrže, koordinovat s ÚPD dotčených obcí.
vodní plochy Lipna. Dále Dtto Av1.
Regionální problémy (B)
Kód
Bv1
Bv2
Popis problému
Územně hájená nádrž Mladá Vožice na Blanici na
Táborsku, výhledové využití pro vodárenské
účely.
Způsob řešení
Základním vstupem pro koncept ÚPVÚC budou schválené aktualizované
dokumenty Směrného vodohospodářského plánu (SVP) z roku 1988.
Všechny nádrže je nutno posuzovat s ohledem na zájmy ochrany přírody a
krajiny a ochrany kulturního dědictví. V rámci prací na konceptu budou
záměry SVP konfrontovány s paralelně zpracovávanými Plány oblastí povodí
(Plán oblasti povodí Horní Vltavy, Plán oblasti povodí Dolní Vltavy a Plán
oblasti povodí Dyje). Jednotlivé záměry budou v konceptu ÚPK posouzeny
v rámci procesu SEA podle §10a zákona 100/2001 Sb..
Územně hájená nádrž Budislav (Předboř) na Černovickém potoce na Táborsku, výhledové využití Dtto Bv1.
pro vodárenské účely.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 26 (celkem 42)
Bv3
Bv4
Bv5
Bv6
Bv7
Bv8
Bv9
Bv10
Bv11
Bv12
Bv13
Bv14
Bv15
Územně hájená nádrž Modletice na Moravské Dyji na Jindřichohradecku, výhledové využití pro
průmyslové a závlahové účely.
Územně hájená nádrž Dolní Bolíkov na Bolíkovském potoce na Jindřichohradecku, výhledové
využití pro průmyslové a závlahové účely.
Uvažovaná nádrž Jindřiš na Hamerském potoce na Jindřichohradecku, výhledové využití pro
vodárenské účely. Původně uvažované zahájení po r. 2000.
Uvažovaná nádrž Chotěbudice na Jindřichohradecku (zasahuje zátopa z Jihomoravského kraje),
výhledové využití jako závlahová nádrž. Původně uvažované zahájení po r. 2000.
Územně hájená nádrž Březí na Vltavě na Českobudějovicku, výhledové využití pro energetické
účely.
Uvažovaná nádrž Hradiště na potoku Černá na Českokrumlovsku, výhledové využití pro
vodárenské účely. Původně uvažované zahájení po r. 2000.
Územně hájená nádrž Dívčí Kámen na Vltavě na Českokrumlovsku, výhledové využití pro
energetické účely.
Územně hájená nádrž Rájov na Vltavě na Českokrumlovsku, výhledové využití pro energetické
účely.
Územně hájená nádrž Drahoslavice na Drahoslavickém potoce na Českokrumlovsku, výhledové
využití pro energetické účely.
Územně hájená nádrž Český Krumlov na Vltavě, výhledové využití pro energetické účely.
Územně hájená nádrž Brloh na Křemežském potoce na Českokrumlovsku, výhledové využití pro
energetické účely.
Uvažovaná nádrž Krejčovice na Blanici na Prachaticku, výhledové využití pro vodárenské účely.
Původně uvažované zahájení po r. 2000.
Územně hájená nádrž Spůle na Spůlce na Prachaticku, výhledové využití.
Dtto Bv1.
Dtto Bv1.
Dtto Bv1.
Dtto Bv1.
Dtto Bv1.
Dtto Bv1.
Dtto Bv1.
Dtto Bv1.
Dtto Bv1.
Dtto Bv1.
Dtto Bv1.
Dtto Bv1.
Dtto Bv1.
Bv16 Záměr na vybudování vodní nádrže Lipno III pro přečerpávací elektrárnu Záměr bude sledován z pozice dlouhodobého
(zařazeno též jako problém Be9 v energetice).
výhledu a nebude zařazen do návrhového období
v konceptu ÚPVÚC. Dále Dtto Be9.
Bv17 Evidovaná, územně nehájená nádrž Krkavec na Nežárce u Veselí nad Vypustit, v konceptu zvážit možnost využití daného
Lužnicí.
území jako suchého poldru.
Bv18 Zvýšení hladiny Hněvkovické přehrady o 1.5m pro potřeby JETE.
Zvážit ve všech aspektech, posoudit, případně
zahrnout do textové části konceptu.
Bv19 Záměr na vybudování vodní nádrže Kratušín (zařazeno též jako problém Podle současné bilance elektrizační soustavy ČR a
Be10 v energetice).
ekonomického
vývoje
se
v nejbližší
době
nepředpokládá výstavba přečerpávací elektrárny
v těchto lokalitách. Záměr nebude řešen v
konceptu.
Nadmístní problémy (C)
Kód
Cv1
Cv2
Cv3
Cv4
Cv5
Cv6
Cv7
Cv8
Cv9
Cv10
Cv11
Cv12
Cv13
Popis problému
Způsob řešení
Babice, výstavba vodovodu, vybudování dálkového vodovodního řadu a Prověřit v konceptu, v grafické části jen pokud jsou
napojení na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy
zobrazitelné, popsat v textové části. Trasy
konfrontovat s navrhovaným řešeními
v rozpracovaných a schválených ÚPVÚC a ÚPO.
Rozšíření úpravny vody a podzemních zdrojů v Lenoře.
Dále nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, možno zmínit
pouze v textu jako pokyn pro řešení v navazující
ÚPD (ÚPO nebo RP).
Prachatice – posílení podzemních zdrojů, přerozdělení tlakových pásem, Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
stavební úpravy úpravny vody, stavební úpravy vodovodní sítě.
Vimperk – modernizace úpravny vody, zřízení vodárenského dispečinku, Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
stavební úpravy vodovodní sítě a obnova vodního zdroje Hojdle včetně
přívodního řadu.
Boubská – výtlak z Vimperka do Boubské, zřízení nové čerpací stanice.
Dtto Cv1.
Napojení Vlachova Březí na vodárenskou soustavu Jižní Čechy,
vybudování dálkového vodovodního řadu.
Posílení vodovodu ve Volarech - vybudování nových zdrojů.
Prachatice – výměna kanalizace ve vnitřní části města, napojení starých
Prachatic na ČOV, vybudování kanalizačních sběračů C a D.
Vimperk – technologické vystrojení druhé linky na ČOV, stavební úpravy
staré stokové sítě.
Řasnice – rozšíření nevyhovující ČOV.
Lhenice – úprava ČOV pouze pro obec Lhenice.
Modernizace a doplnění technologie na úpravně vody Písek.
Rozšíření vodovodní sítě Písek – Jih, Semice – Flekačky, Písek – Čížová.
Dtto Cv1.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Dtto Cv1.
Cv14 Stávající vodovod Milevsko – Zbelítov, možné napojení dalších obcí Dtto Cv1.
Velká, Osek na Milevsko prostřednictvím vybudování skupinového
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 27 (celkem 42)
vodovodu pomocí dálkových vodovodních řadů.
Cv15 Bernartice – napojení obcí Borovany a Slabčice na oblast Bernarticka,
vybudování dálkových řadů z obce Bernartice do Borovan a Slabčic.
Cv16 Chyšky – prodloužení stávajícího vodovodního řadu Sepekov – Přeštěnice
až do obce Chyšky, včetně napojení sídla Blehov.
Cv17 Vybudování skupinového vodovodu Drhovle - Pamětice - Předotice Malčice - Cerhonice - Mirotice - Čimelice – Nerestce - Králova Lhota Orlík nad Vltavou .
Cv18 Vybudování skupinového vodovodu Chrášťany – Dražíč.
Cv19 Písek – doplnění technologie ČOV Písek, rekonstrukce čerpací stanice
odpadních vod Písek, rekonstrukce nevyhovujících řadů, odkanalizování
nově navržené výstavby a spolu s tím řešit odkanalizování obcí Ražice,
Putim, Čížová a Dobev možných napojením na kanalizační systém města
Písku.
Cv20 Protivín – doplnění kanalizace (zaústění volných vyústí) na ČOV, doplnění
technologie na ČOV.
Cv21 Úpravna vody Hajská – modernizace úpravny.
Cv22 Úpravna vody Pracejovice – modernizace úpravny, odstavení jímání
surové vody infiltrací z řeky Otavy.
Cv23 Bavorov – vodovodní řady nové i rekonstrukce, posílení vrtů a doplnění
technologie v úpravně vody.
Cv24 Blatná – napojení na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy vybudováním
dálkového vodovodního řadu.
Cv25 Vybudování skupinového vodovodu Drhovle, Dobev, Sedlice – napojením
na dálkový řad JVS do Blatné.
Cv26 Březí – modernizace úpravny vody.
Cv27 Sedlice – posílení vodních zdrojů , případně napojení na Vodárenskou
soustavu vybudováním dálkového vodovodního řadu.
Cv28 Střelské Hoštice – modernizace úpravny vody a zřízení II. tlakového
pásma.
Cv29 Volyně – rekonstrukce jímání, modernizace úpravny vody.
Cv30 Vodňany – zřízení místních zdrojů podzemních vod.
Dtto Cv1.
Dtto Cv1.
Dtto Cv1.
Dtto Cv1.
Prověřit v konceptu, zahrnout do grafické části,
popsat
v textové
části.
Trasy
konfrontovat
s navrhovaným řešením v navazujících ÚPD.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Stavba je již v realizaci, zahrnout do konceptu.
Dtto Cv1.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Dtto Cv1.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Cv31 Bělčice – doplnění technologie ČOV.
Cv32 Blatná – doplnění technologie ČOV, doplnění kanalizační sítě, napojení
sídla Bezdědovice.
Cv33 Katovice – rekonstrukce ČOV.
Cv34 Sedlice – rozšíření ČOV a doplnění kanalizační sítě (ve výstavbě).
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Cv35 Vodňany – Pražák rozšíření kanalizace + modernizace ČOV.
Cv36 Pracejovice – intenzifikace ČOV a rekonstrukce kanalizačních sběračů.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Cv37 Vybudování skupinového vodovodu Velký Ratmírov – Studnice Lodhéřov – Nejdek.
Cv38 Vybudování skupinového vodovodu Ratiboř- Roseč - Stajka – Hatín.
Skupinový vodovod je hotov v úseku Děbolín, Matná, Ratiboř, Roseč.
Zbývá dokončit část Roseč – Stajka. Tím se napojí i vesnice Stajka, Hatín
a Polště.
Cv39 Vybudování skupinového vodovodu Polště – Políkno. Obec Hatín
navrhuje, aby tato část skupinového vodovodu byla vedena z vodojemu
nad vesnicí Polště. Trasa by vedla severně od rybníka Polom do vesnice
Políkno. Tím by došlo ke spojení hlavních přiváděcích vodovodních řadů
do Jindřichova Hradce, tj. Dolní Bukovsko - Jindřichův Hradec a Hamr Jindřichův Hradec.
Cv40 Polipenský vodovod - náhradní zásobování obcí na březích Lipenského
jezera a jeho prodloužení do Loučovic a Vyššího Brodu
pomocí
skupinového vodovodu, jehož zdrojem je zdroj Bližná a štola Josef.
Cv41 Rekonstrukce ČOV Kaplice.
Cv42 Rekonstrukce ČOV Velešín.
Cv43 Rekonstrukce ČOV Český Krumlov.
Dtto Cv1.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Dtto Cv1.
Dtto Cv1, preferovat požadavek obce Hatín.
Dtto Cv1.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Cv44 Propojení vodojemů v Táboře pomocí nových vodovodních řadů.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Cv45 Přeložka hlavního přivaděče DN 800 pro táborskou aglomeraci (střet Dtto Cv1.
s trasou D3).
Cv46 Napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny.
Dtto Cv1.
Cv47 Rekonstrukce ČOV Bechyně.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Cv48 Výstavba nové ČOV Chotoviny.
Cv49 Rekonstrukce vodovodních řadů v Trhových Svinech.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 28 (celkem 42)
Cv50 Vybudování nového přívodního vodovodního řadu z Jankova do
Holašovic.
Cv51 Rekonstrukce úpravny vody Borovany.
Cv52 Rekonstrukce
vodovodních
řadů
v Českých
Budějovicích
a
protipovodňová opatření v celém městě.
Cv53 Úpravna vody Hrdějovice - doplňkový (náhradní) zdroj pro České
Budějovice.
Cv54 Povodňová oprava ČOV České Budějovice poškozené během katastrofální
povodně v srpnu 2002.
Cv55 Protipovodňová opatření na Vltavě, Vyšší Brod - oprava poškozených
vodohospodářských zařízení a vypracování a realizace funkčních
protipovodňových opatření
Dtto Cv1.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Dtto Cv1.
Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.
Cv56 Protipovodňová opatření na Vltavě, Rožmberk – dtto Cv55.
Cv57 Protipovodňová opatření na Vltavě, Větřní - dtto Cv55.
Cv58 Protipovodňová opatření na Vltavě, Český Krumlov - dtto Cv55.
Nezahrnovat do grafické části řešení ÚPK. Evidovat
a zahrnout jako celek do textové části při
hodnocení
celkové
koncepce
protipovodňové
ochrany území Jihočeského kraje. Využít jednotlivé
plány protipovodňových opatření.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv59 Protipovodňová opatření na Vltavě, Zlatá Koruna - dtto Cv55.
Cv60 Protipovodňová opatření na Vltavě, Boršov - dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv61 Protipovodňová opatření na Vltavě, České Budějovice - dtto Cv55.
Cv62 Protipovodňová opatření na Vltavě, Hluboká - dtto Cv55.
Cv63 Protipovodňová opatření na Lomnici, Blatná - dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv64 Protipovodňová opatření na Lomnici, Mirotice - dtto Cv55.
Cv65 Protipovodňová opatření na Malši, Římov - dtto Cv55.
Cv66 Protipovodňová opatření na Malši, Plav - dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv67 Protipovodňová opatření na Malši, Roudné - dtto Cv55.
Cv68 Protipovodňová opatření na Malši, České Budějovice - dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv69 Protipovodňová opatření na Otavě, Katovice - dtto Cv55.
Cv70 Protipovodňová opatření na Otavě, Strakonice - dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv71 Protipovodňová opatření na Otavě, Písek - dtto Cv55.
Cv72 Protipovodňová opatření na Blanici, Husinec, Těšovice - dtto Cv55.
Cv73 Protipovodňová opatření na Blanici, Prachatice - dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv74 Protipovodňová opatření na Blanici, Strunkovice nad Blanicí - dtto Cv55.
Cv75 Protipovodňová opatření na Blanici, Bavorov - dtto Cv55.
Cv76 Protipovodňová opatření na Blanici, Vodňany - dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv77 Protipovodňová opatření na Blanici, Protivín - dtto Cv55.
Cv78 Protipovodňová opatření na Stropnici, Horní Stropnice - dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv79 Protipovodňová opatření na Stropnici, Komařice - dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv80 Protipovodňová opatření na Lužnici, Suchdol nad Lužnicí - dtto Cv55.
Cv81 Protipovodňová opatření na Lužnici, Majdalena - dtto Cv55.
Cv82 Protipovodňová opatření na Lužnici, Třeboň - dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv83 Protipovodňová opatření na Lužnici, Lužnice - dtto Cv55.
Cv84 Protipovodňová opatření na Lužnici, Veselí nad Lužnicí - dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Vzhledem k závažnosti problému řešit v konceptu,
koordinovat
řešení
s navazující
ÚPD.
Dále
vyhodnocení problému Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv85
Cv86
Cv87
Cv88
Protipovodňová
Protipovodňová
Protipovodňová
Protipovodňová
opatření
opatření
opatření
opatření
na
na
na
na
Lužnici,
Lužnici,
Lužnici,
Lužnici,
Soběslav - dtto Cv55.
Roudná - dtto Cv55.
Planá nad Lužnicí - dtto Cv55.
Tábor - dtto Cv55.
Cv89 Protipovodňová opatření na Lužnici, Bechyně - dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv90 Protipovodňová opatření na Lužnici, Koloděje nad Lužnicí - dtto Cv55.
Dtto Cv55.
Cv91 Napojení obcí Třeboňska (Lomnice nad Lužnicí, Dunajovice, Třeboň, Řešit v konceptu, v textové i grafické části.
Záblatí, Ponědraž, Ponědrážka, Frahelž, Klec, Kolence, Novosedly nad
Nežárkou, Mláka, Stará Hlína, Nová Hlína, Břilice a Lužnice) na
Jihočeskou vodárenskou soustavu
Cv92 Náhradní prameniště pro úpravnu vody Dolní Bukovsko.
Dtto Cv1.
Cv93 Ve spolupráci s rakouskou stranou navrhnout ochranu významného
vodního toku Pstruhovec pod vodní nádrží Landštejn. Tok tvoří v délce
cca 1 km hranici mezi ČR a Rakouskem a dále teče do Rakouska. Voda
zde při vyšších stavech Q100 a výše vybřežuje a zatápí pozemky.
Cv94 Město Český Krumlov připravuje záměr významného protipovodňového
opatření - obchvatný kanál v Českém Krumlově.
Řešit v konceptu, navrhnout
možná řešení,
vyhodnotit je, konkrétní průmět řešení do území
ponechat na navazující ÚPD.
Zahrnout do konceptu, případně i do grafické části,
vycházet z ÚPO Český Krumlov.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 29 (celkem 42)
opatření - obchvatný kanál v Českém Krumlově.
vycházet z ÚPO Český Krumlov.
Cv95 Napojení obce Lnáře na vodárenskou soustavu vybudováním dálkového Řešit v konceptu, navrhnout
možná řešení,
vodovodního řadu. Území, na němž se nacházejí dva vrty, které měly zhodnotit, konkrétní průmět řešení do území
sloužit jako posílení vodních zdrojů pro obec, se nachází v záplavovém ponechat na navazující ÚPD.
území a bylo zasaženo přívalovou vlnou z Metelského rybníka a
Smoliveckého potoka a kvalita vody v těchto zdrojích neodpovídá vodě
pitné.
Technická infrastruktura – energetika (e)
Problémy nadregionálního významu (A)
Kód Popis problému
Ae1 Propojení tranzitních plynovodů ČR a Rakouska. V současné
době je zpracovávána studie trasy VTL plynovodu, který by sloužil
jako funkční propojení tranzitního systému TRANSGAS v České
republice s tranzitním vedením WAG na území Rakouska.
V daném stadiu je trasa navržena tak, že obchází vyznačený
Boletický prostor. Jižní část vedení bude přecházet přes nádrž
Lipno – a je zatím vyznačena ve dvou variantách. Jedná se o
nadřazený systém plynovodů a napojování odběrů plynu z této
trasy není uvažováno.
Ae2 VTL plynovod Horní Dvořiště - Český Heršlák. Zde by byla
vybudována vysokotlaká měřící, přidávací a regulační stanice
s propojením do obdobného distribučního systému na rakouské
straně. Zmíněný relativně krátký úsek plynovodu bez dalších
odboček
představuje
dlouhodobý
záměr propojení
dvou
nezávislých plynovodních sítí s možností „výpomocných“ dodávek
zemního plynu – a to v obou směrech. Definitivní rozhodnutí o
výstavbě tohoto plynovodu zatím neexistuje.
Ae3 VTL plynovod Lenora - Strážný převážně
souběhu
s komunikací bude z prostoru odbočení pro sídlo Strážný
pokračovat ke státní hranici se Spolkovou republikou Německo.
Před hranicí bude možno napojit přes příslušné regulátory
stávající budovy v celním prostoru. Hlavní funkcí úseku od
strážného k hranici bude funkční propojení jihočeského VTL
systému s distribučním systémem na území Německa. Je počítáno
s možností obousměrných dodávek plynu podle aktuálních potřeb.
Ae4 Výstavba dalších dvou bloků JETE včetně vyvedení výkonu do
přenosové soustavy. Území elektrárny je připraveno k výstavbě
dalších dvou bloků.
Způsob řešení
Zahrnout do konceptu, vyhodnotit obě varianty, jejich
důsledky na přírodní a životní prostředí, navrhnout koridory
včetně jejich šířek. Preferovat východní variantu. Změnit
předpokládané vedení trasy budoucího propojovacího
plynovodu DN 800 v úvodní části trasy mezi 0. a 7. km dle
podkladů firmy Transgas.
Zahrnout do konceptu, vyhodnotit, zvážit variantní návrhy,
vyhodnotit důsledky vedení tras na přírodní a životní
prostředí a navrhnout koridor pro vhodnou trasu VTL
plynovodu.
Zahrnout do konceptu, vyhodnotit, zvážit variantní návrhy,
vyhodnotit důsledky vedení tras na přírodní a životní
prostředí a navrhnout koridor pro vhodnou trasu VTL
plynovodu.
Zastupitelstvo kraje svým usnesením č. 15/2004/ZK jasně
deklarovalo svůj nesouhlas s dostavbou jaderné elektrárny
Temelín na původně plánovaný výkon 4 x 1000MW.
V konceptu ÚPK dále neuvažovat.
Problémy regionálního významu (B)
Kód
Be1
Be2
Be3
Be4
Be5
Popis problému
VTL plynovod – Kaplice - Dolní Dvořiště - Horní Dvořiště.
Vysokotlaký plynovod je v 1. úseku Kaplice - Dolní Dvořiště již ve
stadiu dokončování stavby. V současné době jsou vydána územní
rozhodnutí a stavební povolení na plynovod Horní Dvořiště - Vyšší
Brod - Loučovice, připravuje se prodloužení Loučovice - Lipno nad
Vltavou. V další fázi bude nutné dořešit křížení zmíněného 1.
úseku s navrhovanou komunikací. Poslední návrh její trasy není
shodný s návrhem, ze kterého vycházel návrh plynovodu.
VTL plynovod – Čkyně – Vimperk. VTL propojení dvou stávajících
koncových větví bude sloužit jako funkční prvek zokruhování sítě.
Způsob řešení
Problematika řešení prodloužení VTL plynovodu do
Vyššího Brodu, Loučovic a Lipna nad Vltavou
bude
zahrnuta do řešení ÚPVÚC a bude posuzována
v návaznosti
na
výsledky
projednávání
ÚPVÚC
Českokrumlovsko a po vyhodnocení bude navržen územní
koridor pro jeho trasu.
Propojovací trasu VTL plynovodu zahrnout do řešení
konceptu ÚPVÚC. Dle naléhavosti řešit ve variantách a
pro výsledné varianty tras stanovit územní koridory.
Zahrnout mezi VPS.
VTL plynovod – Malé Nepodřice – Strakonice. VTL propojení dvou Dtto Be2, koordinovat trasu s ÚPO dotčených obcí.
průběžných větví s funkcí dalšího posílení oblasti u Strakonic.
V současné době se realizace tohoto úseku jeví jako nejistá.
VTL plynovod – Zvěrkovice - Týn nad Vltavou. Jedná se o Dtto Be2.
připravovaný propojovací úsek VTL plynovodu v bezprostřední
blízkosti Týna nad Vltavou. Prakticky tak vznikne nový vstup
plynu z tranzitní soustavy přes předávací stanici Zvěrkovice do
soustavy distribuční.
VTL plynovod – Zvěrkovice – Zliv. Úsek bude dalším posílením Úsek VTL plynovodu zahrnout do řešení ÚPVÚC. Dle
distribuční soustavy z tranzitní soustavy přes stávající předávací naléhavosti řešit ve variantách a pro výsledné varianty
stanici Zvěrkovice.
tras stanovit územní koridory. Zahrnout mezi VPS.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 30 (celkem 42)
Be6
Be7
Be8
Be9
Be10
Be11
Be12
Be13
Be14
Be15
Be16
Dálkový horkovod JETE – České Budějovice, technicky reálný,
avšak nejistý návrh na využití alespoň části tepla vznikajícího při
provozu JETE. Jednalo by se o vedení horkovodu od areálu
elektrárny do předávací stanice na SZ okraji Českých Budějovic.
Záměr zahrnout do konceptu ÚPK a do posouzení SEA,
včetně nulové varianty, posoudit reálnost a potřebnost
záměru, nejvhodnější trasu a vymezit koridor pro
výslednou trasu. Koridor případně zahrnout mezi plochy
veřejně prospěšných staveb.
Návrh VTL plynovod – Stachy – Kašperské Hory. Otevřená Záměr bude posouzen v konceptu ÚPVÚC a na základě
možnost propojení VTL plynovodů od obce Stachy do Kašperských výsledku bude řešení zahrnuto do návrhu.
Hor v Západočeském kraji.
Návrh spalovny TKO Mydlovary. Výstavba spalovny TKO v oblasti Vyhodnotit v konceptu ve vztahu ke Krajské koncepci
stávající elektrárny u Mydlovar.
odpadového hospodářství JČK, k Plánu odpadového
hospodářství ČR, k Plánu odpadového hospodářství
Jihočeského kraje, navíc záměr v rámci konceptu ÚPK
zahrnout i do posouzení SEA. V případě kladného
výsledku zahrnout do textové části, značkou do výkresové
části.
Přečerpávací vodní elektrárna Lipno 3 Využití vhodného spádu Podle současné bilance elektrizační soustavy ČR a
terénu k výstavbě vodního díla s přečerpávací elektrárnou. Řeší ekonomického vývoje se v nejbližší době nepředpokládá
problém vykrývání špičkového zatížení v rozvodné soustavě VVN.
výstavba přečerpávací elektrárny v lokalitě Kapličky.
Záměr bude sledován z pozice dlouhodobého výhledu a
nebude zařazen do návrhového období v konceptu
ÚPVÚC.
Přečerpávací elektrárna Kratušín Využití vhodného spádu terénu Podle současné bilance elektrizační soustavy ČR a
k výstavbě vodního díla s přečerpávací elektrárnou. Řeší problém ekonomického vývoje se v nejbližší době nepředpokládá
vykrývání špičkového zatížení v rozvodné soustavě VVN.
výstavba přečerpávací elektrárny v těchto lokalitách.
Záměr nebude řešen v konceptu.
Kaskáda malých vodních elektráren na Vltavě v úseku od Vyššího Záměr posoudit v konceptu z hlediska zájmu ochrany
Brodu
po
České
Budějovice.
V dlouhodobém
horizontu přírody, při respektování ochranných podmínek zvláště
ekonomicky výhodná výstavba kaskády MVE, ať už u stávajících chráněných území a zvláště chráněných druhů živočichů a
nebo nově zřizovaných vodních děl, se stupni o výšce do 5 metrů. rostlin, z hlediska ochrany krajiny a protipovodňové
prevence a z hlediska míry územně technických důsledků.
Výsledky hodnocení budou uvedeny v textové zprávě.
Variantní návrh propojovacího vedení VVN Strakonice – Navrhovanou trasu, tzv. jižní propoj, zahrnout do
Horažďovice 110 kV pro zvýšení spolehlivosti a zabezpečenosti konceptu ÚPVÚC. Na záměr byla zpracována objektová
zásobování elektrickou energií na Strakonicku a v Západočeském EIA, která doporučuje jižní propojení.
kraji.
Návrh vedení VVN 110 kV Vimperk - Sušice pro zvýšení Návrh vedení řešit v konceptu ve formě koridorů,
spolehlivosti a zabezpečenosti zásobování elektrickou energií na v případě naléhavosti variantně. Plochu koridoru možno
Strakonicku a v Západočeském kraji.
zahrnout mezi plochy pro VPS. Při návrhu trasy preferovat
řešení mimo zvláště chráněná území přírody a krajiny.
Návrh vedení VVN 110 kV
Blatná - Nepomuk pro zvýšení Návrh vedení řešit v konceptu ve formě koridorů,
spolehlivosti a zabezpečenosti zásobování elektrickou energií na v případě naléhavosti variantně. Plochu koridoru možno
Blatensku v Západočeském kraji.
zahrnout mezi plochy pro VPS.
Návrh vedení VVN Blatná – Horažďovice, propojovacího vedení Návrh vedení řešit v konceptu ve formě koridorů,
110 kV pro zvýšení spolehlivosti a zabezpečenosti zásobování v případě naléhavosti variantně. Plochu koridoru možno
elektrickou energií na Blatensku a v Západočeském kraji.
zahrnout mezi plochy pro VPS.
Návrh vedení VVN 110 kV Pacov – Chotoviny, propojovacího Návrh vedení řešit v konceptu ve formě koridorů,
vedení 110 kV pro zvýšení spolehlivosti a zabezpečenosti v případě naléhavosti variantně. Plochu koridoru možno
zásobování elektrickou energií na Táborsku a Pelhřimovsku.
zahrnout mezi plochy pro VPS.
Problémy nadmístního významu (C)
Kód
Ce1
Ce3
Popis problému
Způsob řešení
VTL plynovod do Zbelítova jako základní varianta rozšíření Zahrnout do konceptu ÚPVÚC, stanovit koridor, jeho
plynovodů s navázáním na koncovou větev u Milevska.
šířku, navrhnout zařazení do VPS, zahrnout do grafické a
krátce i do textové části, v komplikovaných případech
řešit variantně, koordinovat trasy vedení s ÚPO dotčených
obcí.
Předběžně projednaný návrh VTL plynovodu Bernartice – Bojenice - Svatkovice se záměrem plynofikace Dtto Ce1.
nejbližšího okolí.
Návrh VTL přípojky ukončené u Štěkně.
Dtto Ce1.
Ce4
Ce5
Ce6
Krátká VTL přípojka do Zátaví - návrh.
Rozšíření VTL sítě v úseku Čestice - Vacov.
Další etapa rozšíření VTL sítě Vacov – Zdíkovec – Stachy.
Ce7
Ce8
Ce9
VTL přípojka z prostoru Vlčí Jámy do Horní Vltavice s následnou plynofikací včetně Kubovy Huti.
Dtto Ce1.
Připravovaná rozšíření VTL sítě v úseku Vyšší brod – Loučovice s dosud nejistým záměrem prodloužení k obci Dtto Ce1.
Lipno.
Předpokládaná varianta VTL přípojky Vodňany – Újezd.
Dtto Ce1.
Ce10
Návrh VTL přípojka Hvožďany – Chrášťany s předpokladem využití i pro Dražíč.
Ce2
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Strana 31 (celkem 42)
Ce11
Návrh VTL plynovod Chvalšiny - Horní Planá.
Dtto Ce1.
Ce12
Ce13
Ce14
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Ce15
Ce16
Ce17
Návrh VTL přípojka Polná - Hořice na Šumavě .
Návrh VTL přípojka Hodňov - Černá v Pošumaví.
Připravovaný VTL plynovod Horní Dvořiště – Studánky - Vyšší Brod s předpokládanou krátkou přípojkou pro
Studánky.
Návrh VTL přípojka Cizkrajov - Holešice.
VTL přípojka Dolní Bolíkov – Český Rudolec, stavba je již zahájena.
Návrh VTL přípojka Kunžak – Lomy.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Ce18
Ce19
Návrh VTL přípojka pro Hospříz od stávající trasy u Otína.
Návrh VTL přípojka Příbraz – Lásenice.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Ce20
Návrh VTL přípojka Dačice - Dolní Němčice.
Dtto Ce1.
Ce21
Dtto Ce1.
Ce26
Rozšíření VTL sítě v úseku Slavonice - Chvaletín – Slavětín -Písečná s předpokladem napojení uvedených
sídel.
Návrh přívodní vedení VVN 110kV Přídolí – Kaplice pro transformovnu s rozvodnou 110/22kV Kaplice.
Návrh přívodní vedení VVN 110kV Suchdol nad Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí pro transformovnu s
rozvodnou 110/22kV Nová Ves nad Lužnicí.
Návrh přívodní vedení VVN 110kV Nová Ves nad Lužnicí – České Velenice (pro ČD) pro trakční transformovnu
s rozvodnou 110/27 kV České Velenice. Trasa vedení byla řešena při projednávání EIA "Elektrifikace
železniční trati", ale konečná varianta nebyla stanovena. Podél železniční trati chybí dostatečný prostor, zde
je veden vodovod do Českých Velenic a stávající vzdušné elektrické vedení. V Nové Vsi nad Lužnicí je
navržena transformovna s rozvodnami 110/22 kV v území, které je územním plánem určeno pro zástavbu
rodinnými domy a obec zde již připravuje inženýrské sítě.
Návrh přívodní vedení VVN 110kV Mladošovice – Trhové Sviny kV pro transformovnu s rozvodnou 110/22 kV
Trhové Sviny.
Návrh přívodní vedení VVN 110kV pro transformovnu s rozvodnou 110/22 kV Strakonice – sever.
Dtto Ce1.
Ce27
Ce28
Návrh přívodní vedení VVN 110kV pro transformovnu s rozvodnou 110/22 kV Písek - sever.
Stávající přívodní vedení VVN 110kV využité jen jako VN 22kV, potřebná výstavba rozvodny Milevsko.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Ce29
Ce30
Ce31
Návrh přívodní vedení VVN 110kV Těšovice – Volary pro transformovnu s rozvodnou 110/22kV Volary.
Návrh přívodní vedení VVN 110kV Mirotice – Blatná pro transformovnu s rozvodnou 110/22kV Blatná.
Návrh přívodní vedení VVN 110 Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora pro transformovnu s rozvodnou 110/22
kV Náchod.
Návrh přívodní vedení VVN 110kV pro transformovnu s rozvodnou 110/22kV Vodňany.
Návrh přívodní vedení VVN 110kV Lipno nad Vltavou – Rybník (pro ČD) pro trakční transformovnu s
rozvodnou 110/27 kV Rybník.
Návrh VTL přípojky Kunžak – Dačice.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Ce22
Ce23
Ce24
Ce25
Ce32
Ce33
Ce34
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1.
Dtto Ce1
Dopravní infrastruktura (d)
Problémy nadregionálního významu (A)
Kód
Ad1
Ad2
Ad3
Popis problému
Dálnice D3 hranice kraje se Středočeským krajem po
křižovatku s navrženým dálničním přivaděčem do Českého
Krumlova, dále pak na
hraniční přechod s Rakouskem
rychlostní komunikace R3. Silnice I/3 vykazuje velké množství
dopravních závad liniového i bodového charakteru, na řadě
úseků je již dnes překročena její kapacita. Jediným možným
řešením je zásadní úprava do podoby dálnice, resp. rychlostní
silnice jižně Českých Budějovic.
IV. transitní železniční koridor tvořený železniční tratí 220
Praha – Tábor - České Budějovice a 196 České Budějovice Horní Dvořiště jako severojižní diametr. Tratě jsou zařazeny do
evropských sítí dle mezinárodních dohod AGC, AGTC a TER.
Vodní cesta Vltava, úsek od Slap po České Budějovice je ze
zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě dopravně
významnou vnitrozemskou vodní cestou třídy I pro plavidla o
nosnosti do 300 tun. Předmětem splavnění je v řešeném území
úsek Kořensko – České Budějovice. Záměr vyžaduje zprovoznění
Způsob řešení
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do
výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout
mezi VPS, neřešit variantně. Řešit včetně koridorů severní
a jižní tangenty (nepočítá se s tím, že severní a jižní
tangenta bude součástí výstavby D3) obchvatu Českých
Budějovic, tato řešení koordinovat s územním plánem
města.
Zahrnout do konceptu úpravu tratí na rychlost 160
km/hod. s cílem homogenizace, zvýšení kapacity a
dosažení vyšší kvality přepravní služby (a to především
celého mezinárodního tahu E-55, jehož je součástí).
Vycházet z návrhu změny č. 1 ÚPVÚC Táborsko. Zvážit
možnost zachování původní železniční trati v úseku
Hluboká nad Vltavou – Chotýčany. Do konceptu ÚPK
zahrnout požadavek, aby nedocházelo k rušení přejezdů
ale jejich nahrazení mimoúrovňovými podjezdy, tak, aby
se koridor IV. TŽK nestal bariérou v území. V rámci
konceptu vyhodnotit variantní řešení předložené firmou
Manson v okolí Veselí nad Lužnicí.
Zahrnout do konceptu, využít Generel vodních cest v
úseku Kořensko - České Budějovice, zevrubně posoudit ve
všech ohledech, zhodnotit reálnost projektu, nutno
posoudit zejména s ohledem na zájmy ochrany přírody a
krajiny včetně posouzení SEA. V případě kladného
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 32 (celkem 42)
úpravy mostu v Týně nad Vltavou, přepojení vedení tranzitního
plynovodu v Hněvkovicích, vybudovat plavební komory na
jezech v obci Hněvkovice, Hluboká nad Vltavou a České Vrbné,
zprovoznění a dovybavení plavební komory na vodním díle
Hněvkovice, provedení nutných prohrábek koryta a zřízení
nákladního přístavu v Hrdějovicích a osobního přístavu
v Českých Budějovicích.
Ad4
Ad5
Ad6
Cyklotrasa Eurovelo 7 je součástí projektu Evropské
cyklistické federace Eurovelo jako trasa č. 7. Důvodem jejího
zařazení do nadregionálních dopravních problémů v ÚPnVÚC je
požadavek na územní plány nižších stupňů postupně
zkvalitňovat podmínky pro její vedení (zejména na průtazích
městy), zvážení vybudování cyklostezky a případně hledání
vhodnějšího
přechodového
bodu
do
Rakouska
(oproti
současnému silničnímu přechodu v Dolním Dvořišti). Město Nová
Bystřice navrhuje, vzhledem k přírodní jedinečnosti, zahrnout
část cyklotrasy Greenways na Novobystřicku do trasy Eurovelo
7.
Rychlostní komunikace R4 v úseku hranice kraje se
Středočeským krajem – Nová Hospoda bude vedle dálnice
D3 představovat druhou nejvýznamnější silniční komunikaci na
území jihočeského kraje. Její dopravní význam bude spočívat
především
v kvalitním silničním spojení pro radiální vztahy
směrované do Písecko – strakonické aglomerace (a částečně i
Prachaticko). Nezanedbatelným zůstane i její mezinárodní
dopravní význam.
Silnice I/4 v úseku Nová Hospoda – hranice s Německem
navazuje na rychlostní silnici R4. Důvodem pro její zařazení do
výčtu nadregionálních dopravních problémů je především snaha
o ucelené vnímaní tohoto problémů po celé délce silničního tahu
na území Jihočeského kraje. Dominantními problémy jsou na
úseku jižně Strakonic a poté vlastní průjezd, případně obchvat
Strakonic.
Ad7
Silnice I/20 v úseku od hranice Plzeňského kraje po České
Budějovice na území Jihočeského kraje představuje spojnici
dvou sousedních krajských měst – Českých Budějovic a Plzně,
zároveň však významnou silniční komunikaci spojující oba
sousední regiony. Po této silnici je veden mezinárodní tah E 49.
V úseku mezi křižovatkou se silnicí I/4 (Nová Hospoda u Písku) a
Českými Budějovicemi je její dopravní význam v současné době
silně přiživován dopravními vztahy mezi Prahou a Českými
Budějovicemi. Její parametry západně uvedené křižovatky Nová
Hospoda jsou vesměs špatné.
Ad8
Železniční trať ČD 190 Plzeň – České Budějovice je
zařazena do evropské doplňkové sítě TINA. Vykazuje (na naše
poměry) poměrně slušný standard rychlosti (traťová rychlost
100 km/hod dodržena na více než 90 % délky), problémem je
ovšem její nedostatečná kapacita pro plnění předpokládaných
dopravních výkonů. Potřeba zdvoukolejnění je podmínkou i
vyššího standardu obsluhy v taktovém jízdním řádu.
Silnice I/34 a její dopravní význam vnímán především jako
dálniční přivaděč z Českých Budějovic na D1 v Humpolci (na této
funkci se projeví vliv stavby D3 minimálně). Přestože její
modernizace byla zahájena již více než před 60 roky, do
homogenních parametrů ještě zbývá upravit mnoho úseků,
bohužel nejkritičtější úseky leží již mimo současné území
jihočeského kraje. V řešeném území závadné zejména průtahy
sídly, především Lišov, Štěpánovice, Stráž nad Nežárkou,
Lásenice.
Ad9
výsledku promítnout do textové i grafické části konceptu.
Při návrzích pro koncept řešení koordinovat se závěry
studie Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku Kořensko
– České Budějovice a s výstupy projektu A1/17 v roce
2004. Musí být stanoven jasný a závazný regulativ a to i
do závazné části ÚPK, že technické řešení dopravní cesty
musí být voleno tak, aby došlo k minimalizaci možných
negativních ekologických dopadů. Do grafické části
konceptu vyznačit navržené přístavy.
Zahrnout do konceptu, do textové i výkresové části,
zvážit zahrnutí vybraných nově navržených úseků
cyklostezek mezi ploch VPS. V konceptu využít závěry
projektu
Eurokoridoru
sever
–
jih.
Vzhledem
k mimořádnému významu této cyklotrasy je možno
lokalizovat, její nové úseky, i formou koridoru v grafické
části. Nová řešení cyklostezek je možno zahrnout i do
návrhu ploch pro VPS. V konceptu zvážit možnost
zahrnutí části cyklotrasy Greenways na Novobystřicku.
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do
výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout
mezi VPS, neřešit variantně.
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do
výkresové části, stanovit proměnnou šířku koridoru,
zahrnout mezi VPS, v okrese Prachatice možno řešit i ve
variantách, stejně tak obchvat města Strakonice, na
území okresů Písek a Strakonice (mimo obchvatu
Strakonic)
vycházet
z návrhu
ÚPVÚC
Písecko
–
Strakonicko. Obchvat Volyně řešit invariantně v souladu
s návrhem ÚPVÚC Písecko – Strakonicko. Koordinovat
řešení s navazujícími ÚPD. Využít studie zpracované pro
vedení silnice I/4 v úseku Vimperk - Strážný a Strakonice
– Vimperk a stanoviska k dokumentaci EIA na tyto studie.
Zahrnout do konceptu v souladu s připravovanou změnou
č. 2 ÚPVÚC ČBSRA, popsat v textové části, zakreslit do
výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout
mezi VPS, možno řešit v konceptu i ve variantách, zvážit,
ve vzdálenějším časovém horizontu, možnost vedení
čtyřproudé komunikace až do Písku a tím zajištění
návaznosti na budovaný rychlostní čtyřpruh Písek – Nová
Hospoda (R4) – Praha (dnešní zatížení neopravňuje k
navržení
4-pruhové
komunikace
v úseku
mezi
Češňovicemi a Pískem a je v rozporu s kategorizací
silniční sítě), neopomenout provázání na dopravní skelet
města České Budějovice, napojení koordinovat i s ÚPO
České Budějovice. Koordinovat s řešením v navazujícím
ÚPD dotčených obcí.
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do
výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout
mezi VPS, zvážit variantní řešení.
Zahrnout do konceptu, do textové části i, zakreslit do
výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout
mezi VPS, zvážit variantní řešení, v případě schválení
závazných částí návrhů ÚPVÚC Jindřichohradecko a
Javořická
vrchovina
respektovat
řešení
v nich,
koordinovat návrhy na řešení s paralelně zpracovávanou
změnou č. 2 ÚPVÚC ČBSRA a zpracovanou studií
Pragoprojektem České Budějovice v X/2001. V rámci
hledání řešení v konceptu znovu zvážit i variantu
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 33 (celkem 42)
Ad10
Ad11
Ad12
Ad13
Železniční trať ČD 225 v úseku Veselí nad Lužnicí –
hranice kraje. Modernizace tratě prováděná v sedmdesátých
letech (jako součást tzv. jižního tahu) byla predikována
především potřebou nákladní dopravy. V současné době
vnímána
jako
součást
páteřního
tangenciálního
vnitrorepublikového tahu Plzeň – České Budějovice – Brno –
Olomouc či Ostrava s předpokladem vyšší kvality vlaků osobní
přepravy v taktovém režimu vlaky typu IR. Nedostatečná
kapacita, ale především nízká cestovní rychlost necelých 55
km/hod, tomuto předpokladu naprosto nevyhoví.
Tah západní Čechy – Morava v okresech Strakonice a
Písek. Na území jižních Čech je tento dopravní tah realizován po
silnicích první třídy I/22, I/4, I/29, I/19 a z části po silnici
II/139. Jednotlivé silnice (a jejich úseky) tohoto tahu mají
rozdílné parametry a jsou poznamenány řadou dopravních závad
a to jak na průtazích sídly (zejména Střelské Hoštice, Katovice,
Strakonice, Dobev, Písek, Záhoří, Podolí I, Křenovice, Bernartice,
Opařany, Dražice), tak mimo jejich zastavěná území a jsou dále
označeny jako regionální dopravní problémy k řešení.
Tah západní Čechy – Morava v okrese Tábor. Obdobně jako
v předchozím problému Ad11 součást dálkového tahu spojujícího
západní Čechy (a jejich hraniční přechody) s Moravou, případně
východními Čechy a to i v tranzitních dopravních vztazích. Pod
tímto označením problému se týká se zejména sídel na
Táborsku, jako je Zárybničná Lhota, Chýnov, Lejčkov a další.
Napojení dopravní skeletu města České Budějovice na
krajskou silniční síť, vyřešení průchodů tangent vedoucí od
plánované dálnice D3 městem, zapojení silnice I/20 do
dopravního
systému
města,
dokončení
městského
komunikačního okruhu. (54.7)
západního obchvatu města Jindřichův Hradec s ohledem
na zvýšený dopravní význam silnice I/34 po dobudování
komunikace D3/R3 a její napojení na rakouské silnice.
Řešit napojení silnice II/154 a II/155 v okolí Třeboně.
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do
výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout
mezi VPS, varianta navrženého železničního propojení
České Budějovice - Třeboň - Jindřichův Hradec nebude
dále v konceptu zvažována.
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do
výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout
mezi VPS, zvážit variantní řešení. V závazné části
respektovat návrh na zařazení silnici II/139 v úseku Písek
- Kbelnice do sítě silnic I. třídy vyplývající z ÚPVÚC
Písecko - Strakonicko a zpracovat v konceptu veškeré
potřebné úpravy (severní obchvat obce Dobev, severní
obchvat města Písek včetně křížení s komunikací I/20 a
napojení na silnici I/29, obchvaty obcí). Při návrhu řešení
pro koncept vycházet ze Studií tahu v trase dnešních
silnic II/139 Kbelnice - severní obchvat Písek - I/29 od
Pragoprojektu České Budějovice a SUDOP Praha.
Preferovat protnutí os komunikací I/20 a I/29 v jednom
místě (Studie křižovatky I/20 a I/29 v Písku na
severozápadním okraji Písku, lokalita U Robinsona),
vycházet z navazujících ÚPD.
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do
výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout
mezi VPS, zvážit variantní řešení. Využít studií tahu I/29 a
I/19, kterou zpracoval Pragoprojekt České Budějovice,
v roce 2004.
Zahrnout do konceptu, čtyřpruhové silnice, dálniční
přivaděče a silnice I. třídy možno řešit graficky, pro další
řešení dát závazný pokyn do textové části k řešení v ÚPO
České Budějovice. Koordinovat se schváleným ÚPO města
České Budějovice, s ÚPD sousedních obcí a dalšími
zpracovanými dopravními projekty, generely a studiemi.
Problémy regionálního významu (B)
Kód
Bd1
Bd2
Bd3
Bd4
Bd5
Bd6
Bd7
Bd8
Bd9
Bd10
Bd11
Popis problému
Způsob řešení
Silnice I/3 Chotoviny, dvojice stykových křižovatek, nevhodné i pro Bude řešeno v rámci problému Ad1, identifikovat
II/603.
problém, navrhnout jeho možná řešení, případně
stanovit koridory, do textové části zahrnout pokyn
požadující konkrétní řešení v navazující ÚPD.
Silnice I/3 v úseku Košín – Čekanice, dlouhodobý náhradní odklon.
Dtto Bd1.
Silnice I/3 v úseku Sezimovo Ústí – Roudná, průtah Plané nad
Lužnicí (hluk, nehody, kapacita), nutnost D3.
Silnice I/3 Soběslav, původní přeložka pohlcena městem, pro II/603
vyhoví.
Silnice I/3 Veselí nad Lužnicí, křižovatka s II/147 (při stavbě D3
bude odstraněna).
Silnice I/3 v úseku Borek – Nemanice, chybí chodník + stezka pro
cyklisty (nehody).
Silnice I/3 v úseku České Budějovice – Planá nad Lužnicí, kapacita
+ tvary křižovatek (nevyhoví ani pro II/603).
Silnice I/3 v úseku Holkov – Velešín, křižovatka s II/155 (nehody,
pruhy + rozhled), řešení lokální.
Silnice I/3 v úseku Chodeč - Kaplice nádraží, závady trasy + průtah
Netřebice (nehody), nutnost D3.
Silnice I/3 v úseku Kaplice nádraží – Kaplice, závadné křižovatky
(nevhodné i pro II/603).
Závadný výškový průtah trasy silnice I. třídy I/3 v Suchdolu (vyřeší
R3).
Dtto Bd1.
Dtto Bd1.
Dtto Bd1.
Dtto Bd1.
Dtto Bd1.
Dtto Bd1.
Dtto Bd1.
Dtto Bd1.
Dtto Bd1.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 34 (celkem 42)
Bd12
Bd13
Bd14
Bd15
Bd16
Bd17
Bd18
Silnice I/4 v úseku hranice kraje po křižovatku se silnicí I/20 na
Nové Hospodě. Závadná trasa.
Silnice I/4 v úseku Horní Nerestce – Čimelice, dopravně závadný
průtah Krsice (hluk).
Silnice I/4 v úseku Čimelice - Rakovické Chalupy, závadná trasa.
Silnice I/4 v úseku Předotice – Třebkov, průtah Předotice, Třebkov +
trasa v přilehlých úsecích.
Obchvat města Strakonice, řešení vedení silnice I/4 ve Strakonicích
a těsném okolí, vyřešení vlastního průtahu Strakonicemi (křižovatky,
hluk), lokální opatření, návaznost na problém Ad6.
Silnice I/4 Strunkovice nad Volyňkou, průtah obcí + železniční
přejezd, přeložka.
Silnice I/4 v okolí Volyně, průtah centrem města (hluk), přeložka.
Vyřeší R4, bude řešeno v rámci problému Ad5.
Nutná realizace R4, bude řešeno v rámci problému
Ad5.
Nutná realizace R4, bude řešeno v rámci problému
Ad5.
Nutná realizace R4, bude řešeno v rámci problému
Ad5.
Řešit v konceptu ÚPK v textu i v grafice, koordinovat
řešení s novým ÚPO Strakonice, vycházet z návrhu
ÚPVÚC Písecko – Strakonicko, navrhnout variantní
řešení formou koridorů, plochy koridorů případně
zahrnout i do ploch pro VPS.
Bude řešeno v rámci problému Ad6, konkrétní řešení
bude ponecháno na navazující ÚPD.
Vzhledem k závažnosti v konceptu ÚPK v textu i
grafice řešeno invariantně v souladu s ÚPVÚC Písecko
- Strakonicko. Při řešení je nutno úzce spolupracovat
s MěÚ ve Volyni a řešení koordinovat s navazující
ÚPD.
Bude řešeno v rámci problému Ad6.
Bude řešeno
v rámci problému Ad6, vzhledem
k významu tunelu bude v textové části zvážen tento
aspekt variantně a doporučeno jednoznačné řešení
pro zahrnutí do navazující ÚPD.
Řešit v rámci Ad12, tvar křižovatky pouze doporučit
v textu, rovněž přeložku, řešení a umístění ponechat
na navazující ÚPD.
Řešit v rámci Ad12 pouze v textu.
Bd19
Bd20
Silnice I/4 v okolí Čkyně, závadný průběh trasy a šířka, přeložka.
Silnice v úseku Vimperk – Hliniště, závadný průběh trasy, obtížná
sjízdnost v zimě, možné řešení přeložka s tunelem.
Bd21
Silnice I19 + I/29 křižovatka u Oltyně, potřebná rekonstrukce na
malou okružní, výhledově přeložka.
Bd22
Silnice I/19 Dražice, průtah obcí (hluk), nutná přeložka.
Bd23
Silnice I/19 v úseku Chýnov – Lejčkov, průtahy sídly (zejména Řešit i v grafice, v případě potřeby i variantně.
Chýnov, hluk), přeložka.
V konceptu ÚPK využít podklady a zvážit podnět
Občanského sdružení Naše vesnička Lejčkov.
Silnice I/20 v úseku hranice Plzeňského kraje – Tchořovice, průtah Bude řešeno v rámci problému Ad7, přeložka bude
Lnáře, Tchořovice + mezilehlá trasa, přeložka.
řešena i graficky, preferovat řešení dle doporučení
stanoviska k EIA.
Silnice I/20 v úseku Hněvkov – Sedlice, průtah Hněvkov + přilehlé Dtto, zahrnout do konceptu i v grafice vedení trasy
úseky trasy, přeložka.
dle doporučení stanoviska k EIA.
Bd24
Bd25
Bd26
Bd27
Bd28
Bd29
Bd30
Bd31
Bd32
Bd33
Bd34
Bd35
Silnice I/20 v úseku Chlaponice – Písek, přeložka ve již ve stavbě,
původní komunikace nevyhovovala - závadná trasa, problematický
železniční přejezd, napojení Severní průmyslové zóny.
Silnice I/20 v úseku Újezd – křižovatka se silnicí II/105 u Bavorovic,
bodové dopravní závady, šířka křižovatky (nehody), přeložka.
Zahrnout do podkladu jako stav, označit mapovou
značkou komunikaci ve výstavbě.
Dtto, zahrnout do konceptu i v grafice vedení trasy
dle doporučení stanoviska k EIA, řešení koordinovat
se změnou č.2 ÚPVÚC ČBSRA.
Silnice I/22 v úseku od hranice kraje-Horní Poříčí, průběh trasy, Bude řešeno v rámci problému Ad11, řešení popsat
průtah Střelské Hoštice, přeložka.
v textové části, lokalizaci přeložek ponechat na
navazující ÚPD.
Silnice I/22 v úseku Dolní Poříčí – Katovice, železniční přejezd, Dtto Bd28.
průtah Katovice + úsek trasy před, přeložka.
Silnice I/22 ve Strakonicích, závadný průtah městem v úseku most Součást problému Bd16 a Ad6. Do textu dát závazný
přes Otavu - křižovatka s ulicí Volyňská, obchvat, úprava křižovatky. pokyn řešit tento lokální problém v novém ÚPO
Strakonice. Problém bude řešen a odstraněn
vybudováním obchvatu, dále Bd16.
Silnice I/22 v úseku Jinín – Drahonice, průtah obcí Cehnice (bodové Dtto Bd28, využít závěry studie GRENOP.
dopravní závady), přeložky.
Silnice I/22 v úseku Drahonice – Lidmovice, průtah obcí Skočice, Dtto Bd28, využít závěry studie GRENOP.
přeložka.
Silnice I/23 v úseku Kardašova Řečice, průtah centrem Kardašovy Navrhnout řešení, v textové části dát pokyn řešit a
Řečice, přeložka.
lokalizovat v navazující ÚPD. K dispozici diplomová
práce, která může být využita při tvorbě konceptu.
Silnice I/29 v úseku Písek - Dolní Novosedly - Záhoří, závadný
Řešit jako součást problému Ad11, převzít navržené
směrový i výškový průběh trasy, serpentiny, přeložka – jižní
řešení z ÚPnSÚ Písek a ÚPO Záhoří a Dolní Novosedly
obchvat Záhoří.
včetně napojení na severní obchvat města Písku,
zapracovat dle studie „I/19 a I/29 Tábor - Písek“,
zpracoval Pragoprojekt, zatím bez hodnocení EIA,
zahrnout do posouzení vlivu koncepce na ŽP podle
§10a zákona 100/2001 Sb.
Silnice I/29 v úseku Podolí I. - Křenovice – Bernartice, průtah obcí
Řešit jako součást problému Ad11, převzít řešení
Bernartice (hluk), přeložka.
z ÚPO Podolí I., Křenovice, Bernartice.Dále viz
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 35 (celkem 42)
Bernartice (hluk), přeložka.
Bd36
Silnice I/29 v úseku Opařany – Oltyně, průtah Opařany a Oltyně,
přeložka.
Bd37
Silnice I/34 v úseku Líšov - Třeboň, průtahy městem Lišov, obcí
Štěpánovice (hluk).
Bd38
Silnice I/34 v úseku Mláka - Stráž nad Nežárkou, průtahy městem
Stráž nad Nežárkou a obcí Dolní Lhota (hluk), přeložka.
Bd39
Silnice I/34 v úseku Lásenice - Jindřichův Hradec, závadný směrový
průběh trasy, průtahy, přeložka.
Silnice I/34 ve městě Jindřichův Hradec, most přes Hamerský potok
+ stezku pro cyklisty.
Silnice II/137 v Táboře, lokalita Černé mosty, úprava v rámci IV.
železničního koridoru, výhledově přeložka dle ÚP města.
Silnice II/145 v úseku Vitějovice - Husinec, závadný směrový i
výškový průběh trasy, přeložka.
Silnice II/151 v Dačicích, závadný průtah městem v celé délce,
přeložka.
Bd40
Bd41
Bd42
Bd43
Bd44
Bd45
Bd46
Bd47
Bd48
Bd49
Bd50
Bd51
Bd52
Bd53
Bd54
Bd55
Bd56
Bd57
Bd58
Bd59
Silnice II/155 Strážkovice, závadný peážní úsek II/156, přeložka
II/156.
Silnice II/156 Hůrka, závadný celý úsek, zejména na průtahu
Nedabyle, přeložky.
Silnice II/156 v obci Strážkovice, závadný průtah Strážkovice,
přeložka.
Silnice II/156 v úseku Rankov - Trhové Sviny, závadný úsek včetně
průtahů, rektifikace + přeložka (Trhové Sviny).
Silnice II/157 v obci Borovany, nádražní ulice (dlažba – hluk),
rekonstrukce vozovky, výhledová přeložka.
Silnice II/157 v úseku Srubec - České Budějovice. Jedná se o velmi
závadnou trasu na průtazích zastavěným územím (hluk) i mimo něj,
potřebné přeložky.
Silnice II/163 v úseku křižovatka Jenín - Rybník, podjezdná výška,
dočasně lokální řešení, výhledově přeložka.
Silnice II/173 v Blatné, závadný průtah městem, centrální úsek,
přeložka.
z ÚPO Podolí I., Křenovice, Bernartice.Dále viz
předchozí bod.
Řešit jako součást problému Ad12, dát pokyn pro
konkrétní řešení v navazujících ÚPD. Dále viz
předchozí bod.
Nutná nová trasa, řešit koordinovaně se změnou č. 2
ÚPVÚC ČBSRA, možno zahrnout výsledné společné
řešení i do grafické části konceptu.
Řešit v konceptu, vycházet z ÚPO a ÚPnSÚ, navrhnout
řešení, konkrétní umístění přeložek ponechávat na
navazující ÚPD.
Dtto Bd38. Zapracovat dle studie I/34 „Stráž nad
Nežárkou - Jindřichův Hradec“.
Ponechat na ÚPO Jindřichův Hradec, pouze dát pokyn
v textové části konceptu k řešení tohoto problému.
Upozornit na problém v textové části konceptu,
konkrétní řešení ponechat na navazující ÚPD.
Dtto Bd41.
Navrhnout
koridor
v konceptu
ÚPO,
umístění
v koridoru
bude
předmětem
navazující
ÚPD,
preferovat
severněji
vedený
obchvat
mimo
zastavěnou část města.
Popsat problém v textové části, dát pokyn k řešení
v navazující ÚPD.
Dtto Bd44.
Navrhnout
koridor
v konceptu
ÚPO,
umístění
v koridoru bude předmětem navazující ÚPD.
Navrhnout
koridor
v konceptu
ÚPO,
umístění
v koridoru bude předmětem navazující ÚPD.
Neřešit, pouze v textu upozornit, dát pokyn k řešení
v navazující ÚPD.
Bude řešeno v rámci problému Ad1 a Ad13.
Pouze popsat možné řešení v textu, konkrétní řešení
ponechat na navazující ÚPD.
Upozornit na problém, řešení přeložky převzít
z ÚPVÚC Písecko-Strakonicko a zahrnout do textové i
grafické části formou koridoru, u ostatních problémů
dát pokyn k řešení v navazující ÚPD.
Silnice II/173 v Blatné, průtah městem – tvary křižovatek, železniční Trasu přeložku převzít z ÚPVÚC Písecko - Strakonicko
přejezd, přeložka.
a zahrnout
do textové i grafické části formou
koridoru, u ostatních problémů dát pokyn k řešení
v navazující ÚPD.
Silnice II/406 v Dačicích, průtah městem, zejména centrální úsek,
Koordinovat s navazující ÚPD, řešit v konceptu, trasu
přeložka.
přeložky zahrnout i do grafické části formou koridoru
proměnné šíře, umístění v rámci koridoru bude
předmětem navazující ÚPD. Preferovat severněji
vedený obchvat mimo zastavěnou část města.
Silnice II/408 v Dačicích, průtah městem, zejména křižovatka
Dtto Bd53.
II/151, přeložka.
Silnice II/603 v Táboře v úseku Černé mosty – hřbitov, zaústit do
Navrhnout v textové části možná řešení, konkrétní
místní obslužné komunikace Zavadilská.
řešení ponechat na navazující ÚPD.
Silnice II. třídy II/603 ve Veselí nad Lužnicí, mosty přes řeku
Opět jen upozornit na problém v textové části,
Nežárku a Lužnici.
navrhnout možná řešení, dát pokyn k závaznému
řešení v navazující ÚPD.
Silnice I/24 v úseku Třeboň – Majdalena, bodové dopravní závady,
Rozestavěné úseky zahrnout jako stav, použít
rektifikace oblouků (část ve stavbě).
mapovou značku pro silnici ve výstavbě, možná řešení
je možno zahrnout i do grafické části.
Silnice I/39 v úseku Kamenný Újezd – Rájov, dopravní závady
Řešit v konceptu v návaznosti na Ad1. Využít závěry a
převážně bodové (nehody), přesměrování na D3.
koordinovat návrh v konceptu ÚPK s v letošním roce
ŘSD zadávanou technickou studii v úseku „Třebonín –
Český Krumlov“.
Silnice I/39 v úseku Horní Planá – Želnava. Jde o velmi závadný
Řešit v konceptu, možná řešení ve formě koridorů
úsek, průtah trasy + šířka (nehody).
zakreslit i do grafické části konceptu ÚPK.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 36 (celkem 42)
Bd60
Chybějící spojení na silnici III/1634 Horní Planá - pravý břeh Lipna,
přemostění Lipna, nezbytné pro zpřístupnění pravého břehu.
Bd61
Chybějící silniční spojení na komunikaci II/156 Nové Hrady – St.
Pölten, návrh nová silnice jako součást společného záměru s Dolním
Rakouskem.
Bd62
Zkvalitnění silniční spojení po komunikaci II/410 v celém úseku
připadající na Jihočeský kraj, tzn. od hranic s krajem Vysočina po
státní hranici s Rakouskem (cca 8 km) na nově plánovaný hraniční
přechod s Rakouskem Hluboká - Schaditz, s tím, že hraniční přechod
bude určen i pro automobilovou dopravu. Zlepšení dopravního
propojení Rakouska a jihozápadní části kraje Vysočina.
Chybějící silniční spojení na komunikaci II/121 Buzice – Mirotice. Řešit v konceptu, zahrnout do textové části,
Dlouhodobě nerealizovaný záměr.
navrhnout možné koridory, zakreslit i do grafické části
konceptu, dát pokyn v textové části ÚPVÚC ke
konkrétnímu řešení v navazujících ÚPD.
Most Hladná, chybějící silniční spojení na silnici II/135, dlouhodobý Vzhledem k navázání problému na další celokrajsky
záměr, velká vzdálenost mezi mosty v Týně nad Vltavou a na důležité problémy řešit mostní propojení v konceptu,
Podolsku, řešit k kontextu komunikačních vazeb silnic II/159, II/138 v textové i grafické části, včetně navazujících
a budoucí II/135 v prostoru obce Albrechtice nad Vltavou.
komunikací.
Chybějící silniční spojení na komunikaci II/159 Komárov – Dráchov, Zahrnout do textové části konceptu, dát pokyn řešení
dlouhodobě nerealizovaný záměr.
v navazující ÚPD.
Chybějící silniční spojení Český Krumlov – Kájov – Větřní, odlehčení Dtto Bd65, navrhnout rámcová řešení, preferovat
komunikačního skeletu Českého Krumlova (náhrada místní možné řešení v rámci ÚPO Český Krumlov a dalších
komunikace).
navazujících ÚPD.
Chybějící silniční spojení na II/143 České Budějovice – lyžařský Navrhnout ve variantách včetně vymezení v grafické
areál Chlum, dopravní zpřístupnění lyžařského areálu Chlum.
části, analyzovat v konceptu. V rámci konceptu
posoudit
v
alternativách,
preferovat
variantu
převzatou z ÚPO Křemže, posoudit včetně nulové
varianty v rámci posouzení vlivu rozvojových koncepcí
a programů na životní prostředí.
Chybějící železniční spojení Slavonice – Rakousko, obnova původní Řešit v konceptu v souladu s řešením problému Cu27,
železniční trati, spojeno s obnovou hraničního přechodu Slavonice – preferovat využití původní tratě, vycházet z návrhu
Fraters.
ÚPVÚC Javořická vrchovina.
Chybějící železniční spojení Nové Údolí – Německo, obnova Řešit v konceptu v souladu s řešením problému Cu34,
hraničního přechodu Nové údolí - Haidmühle.
navrhnout trasu ve formě koridoru v úseku od Nového
údolí po hraniční přechod, využít ÚPVÚC Prachaticko.
Chybějící železniční spojení, normální rozchod, v úseku Horní Planá Velmi vzdálený výhled, dnes již nepříliš reálný. V
– Aigen v Rakousku jako reminiscence na nerealizovaný záměr před rámci konceptu posoudit v alternativách, včetně
rokem 1918.
nulové varianty, v rámci posouzení vlivu rozvojových
koncepcí a programů na životní prostředí.
Chybějící železniční spojení, úzkorozchodná trať, v úseku Nová Atraktivní, ale nepříliš reálný návrh, zvážit, případně
Bystřice – Litschau jako reminiscence na nerealizovaný záměr před zahrnout do konceptu do textové části. Možno
rokem 1918, s převážně turistickým využitím.
navrhnout i koridory pro pokračování úzkokolejky na
našem území do grafické části.
Chybějící železniční spojení pro dopravní zpřístupnění lyžařského Navrhnou železniční spojení, koordinovat řešení
areálu Chlum.
s projektem lyžařského areálu Chlum ateliéru 8000,
posoudit v konceptu. V rámci konceptu posoudit v
alternativách, včetně nulové varianty, v rámci
posouzení vlivu rozvojových koncepcí a programů na
životní prostředí.
Chybějící železniční spojení v úseku Kvilda – Lenora, nový záměr.
Řešit v konceptu, navrhnout koridory, analyzovat
střety s ochranou životního prostředí. V rámci
konceptu posoudit v alternativách, včetně nulové
varianty, v rámci posouzení vlivu rozvojových
koncepcí a programů na životní prostředí.
Chybějící železniční spojení úseku Černá v Pošumaví - Lipno nad Zahrnout do konceptu záměr Dopravního generelu
Vltavou.
Šumava a ÚPVÚC Českého Krumlova.
Chybějící železniční spojení v úseku Nová Pec – Klápa pro dopravní Řešit v závislosti na řešení problému Bu8 (lyžařský
zpřístupnění případného lyžařského vleku Smrčina.
areál Smrčina), v případě upuštění od záměru
lyžařského upustit i od řešení tohoto problému. V
Bd63
Bd64
Bd65
Bd66
Bd67
Bd68
Bd69
Bd70
Bd71
Bd72
Bd73
Bd74
Bd75
V rámci konceptu vyhodnotit ve všech rovinách, na
základě vyhodnocení zahrnout, i ve variantách, do
konceptu ÚPVÚC, do textu i do grafiky. Přemostění
Lipna vyhodnocovat jak z hlediska vztahu s
požadavkem otevření hraničního přechodu, tak
z hlediska nadmístních zájmů ochrany přírody
(nepřijatelný vznik nového tranzitního dopravního
koridoru). Přitom vycházet z posouzení na přírodní
složku a biologických hodnocení.
Řešit v konceptu ÚPK v textové i grafické části,
variantně. Respektovat usnesení RK ze dne 3.6.2003,
preferovat jako prioritní variantu přechodu státní
hranice využití stávající hraničního přechodu v Nových
Hradech.
Řešit v konceptu v návaznosti s obnovou hraničního
přechodu Hluboká (viz problém Cu19), zvážit
alternativy využití přechodu, příp. obchvat obce
Hluboká, dát pokyn pro řešení v navazující ÚPD.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 37 (celkem 42)
Bd76
Bd77
Chybějící cyklistické spojení v úseku Žďárek (Dolní Světlé Hory) –
Hinterfirmiansreaut (Německo), vazba na návrh hraničního přechodu
pro cyklisty (problém Cu35).
Chybějící cyklistické spojení v úseku Kyselov – Diendorf (Rakousko),
požadavek na obnovu hraničního přechodu pro cyklisty (viz Cu33).
Bd78
Chybějící cyklistické spojení v úseku Mnichovice
(Rakousko), návrh hraničního přechodu pro cyklisty,
Bd79
Chybějící cyklistické spojení v úseku Český Heršlák – Deutsch
Hörschlag (Rakousko), požadavek na obnovu hraničního přechodu
pro cyklisty, vazba na zřízení nového hraničního přechodu (viz
Cu37).
Chybějící cyklistické spojení v úseku Cetviny – Mairspindt
(Rakousko), požadavek na obnovu hraničního přechodu pro cyklisty
(viz Cu40).
Chybějící cyklistické spojení v úseku Pohoří na Šumavě –Eichelberg
(Rakousko), obnova hraničního přechodu pro cyklisty, dnes přechod
příležitostně otevřen pro pěší (viz Cu31).
Chybějící cyklistické spojení v úseku Šejby – Harbach, obnova
hraničního přechodu pro cyklisty (viz Cu28).
Bd80
Bd81
Bd82
Bd83
Bd84
Bd85
Bd86
Bd87
Bd88
–
Dürnau
Chybějící cyklistické spojení v úseku Smrčná – Haugschlag
(Rakousko), požadavek na obnovu hraničního přechodu pro cyklisty
(viz Cu24).
Chybějící cyklistické spojení v úseku Artoleč – Hirschenschlag
(Rakousko), požadavek na obnovu hraničního přechodu pro cyklisty
(viz Cu23), nově identifikovaný problém.
Chybějící cyklistické spojení v úseku Staré Město pod Landštejnem –
Košťálkov - Klein Taxes (Rakousko), požadavek na obnovu
hraničního přechodu pro cyklisty.
Chybějící cyklistické spojení v úseku České Budějovice –Prachatice,
chybí cyklotrasa vyšší kategorie (regionální).
Silnice I/3 v úseku hranice Středočeského kraje – Rzavá Sudoměřice - Moraveč, nevyhoví ani pro II/603.
Silnice I/3 v úseku Tábor - Sezimovo Ústí. V Táboře především úsek
od hřbitova po sídliště Nad Lužnicí, úprava na čtyřpruh (nutné i pro
II/603).
Bd89
Silnice I/3 v obci Borek, průtah obcí (hluk, nehody).
Bd90
Silnice I/3 v úseku České Budějovice - Nemanice, průtah místní částí
(hluk).
Silnice I/3 v úseku České Budějovice - Dlouhá louka, velmi vysoká
intenzita dopravy.
Silnice I/3 v úseku Bukovec – Holkov, směrový i výškový průtah
trasy, nehody, nevyhoví ani pro II/603.
Silnice I/4 v obci Čimelice, průtah obcí.
Bd91
Bd92
Bd93
Bd94
Silnice I/4 Volyně - hranice okresu, průběh trasy (směrový i
výškový) a šířka, přeložka.
Bd95
Silnice I/20 ve městě Blatná, průběh trasy (Dřevokov - lihovar),
přeložka.
Bd96
Silnice v obci I/20, průtah obcí Sedlice, přeložka.
Bd97
Křižovatka Nová Hospoda silnic I/20 a I/4, úprava na místní účelové
komunikaci.
rámci konceptu posoudit v alternativách, včetně
nulové varianty, v rámci posouzení vlivu rozvojových
koncepcí a programů na životní prostředí.
Trasu pro cyklisty neřešit, návrh zřízení hraničního
přechodu dtto Cu35, posoudit v konceptu v textové
části.
Trasu pro cyklisty neřešit, návrh zřízení hraničního
přechodu dtto Cu33, posoudit v konceptu v textové
části.
Trasu pro cyklisty neřešit, návrh zřízení hraničního
přechodu dtto Cu39, posoudit v konceptu v textové
části.
Trasu pro cyklisty neřešit, návrh zřízení hraničního
přechodu dtto Cu37, posoudit v konceptu v textové
části.
Trasu pro cyklisty neřešit, návrh zřízení hraničního
přechodu dtto Cu40, posoudit v konceptu v textové
části.
Trasu pro cyklisty neřešit, návrh zřízení hraničního
přechodu dtto Cu31, posoudit v konceptu v textové
části.
Trasu pro cyklisty neřešit, návrh zřízení hraničního
přechodu dtto Cu28, posoudit v konceptu v textové
části.
Trasu pro cyklisty neřešit, návrh zřízení hraničního
přechodu dtto Cu24, posoudit v konceptu v textové
části.
Trasu pro cyklisty neřešit, návrh zřízení hraničního
přechodu dtto Cu23, posoudit v konceptu v textové
části.
Trasu pro cyklisty neřešit, návrh zřízení hraničního
přechodu dtto Cu21, posoudit v konceptu v textové
části.
Řešit v konceptu v textové části, vedení cyklotrasy
ponechat na navazující ÚPD.
Bude řešeno v konceptu v textové části s odkazem na
následnou ÚPD.
Zahrnou do konceptu dle ÚPnSÚ aglomerace Tábor –
Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí, dořešit
v souvislostech s návrhem D3 a řešením problému
Ad1. Zahrnout do textové i výkresové části.
Nutnost D3, bude řešeno
rámci problému Ad1,
koordinovat s ÚPO České Budějovice.
Řešit jako součást problému Ad1, koordinovat
s územním plánem města České Budějovice.
Řešit jako součást problému Ad1, řešení koordinovat
s územním plánem města České Budějovice.
Bude řešeno v konceptu v textové části s odkazem na
následnou ÚPD.
Do konceptu zahrnout řešení dle schválené ÚPVÚC
Orlická nádrž do textové i grafické části, obchvat
západně od Čimelic, řešit v rámci problému Ad5.
Bude řešeno rámci problému Ad6, vycházet z návrhu
ÚPVÚC Písecko – Strakonicko, řešit v textové i
grafické části konceptu.
Bude řešeno v rámci problému Ad7, vycházet
z návrhu ÚPVÚC Písecko – Strakonicko, řešit v textové
i grafické části konceptu, koordinovat s řešením
v navazující ÚPD.
Koordinovat řešení s navazující ÚPD a s návrhem
ÚPVÚC Písecko – Strakonicko, opět řešit v textové i
grafické části konceptu.
Do konceptu bude převzato řešení z podkladů
Ředitelství silnic a dálnic a z ÚPVÚC Písecko –
Strakonicko a Orlická nádrž. Je potřeba zajistit
dostatečnou územní rezervu s možností vyvlastnění
pro tuto rozlehlou křižovatku.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 38 (celkem 42)
Bd98
Bd99
Bd100
Bd101
Bd102
Bd103
Bd104
Bd105
Bd106
Bd107
Bd108
Silnice I/22 v obci Drahonice, průtah obcí, přeložka.
Přeložku řešit v konceptu navržením koridoru,
koordinovat z ÚPO Drahonice.
Silnice I/22 v úseku Lidmovice – Knětice, průtah sídlem Lidmovice, Dtto Bd98.
přeložka.
Silnice I/24 v Suchdole nad Lužnicí, úsek průtahu zastávka ČD - Řešit v konceptu variantně (první varianta dle
Tušť, dílčí přeložka.
problémového výkresu, druhá varianta obchvat obce),
výsledkem bude navržení koridoru pro přeložku, v
textové části upozornit na nutnost konkrétního řešení
v navazující ÚPD
Silnice I/34 v Třeboni, přestavba neúplná křižovatka s I/24 Upozornit na problém, jeho řešení nastínit a ponechat
(Jiráskova ulice).
na ÚPO Třeboň, dát pokyn k řešení do textové části.
Silnice I/3 Kaplice u nádraží, průtah obcí Střítež, nevyhoví ani pro Bude řešeno v rámci problému Ad1, upozornit na
II/603.
problém, jeho řešení nastínit a dát závazný pokyn do
textu k řešení problému v navazujících ÚPD.
Silnice II/160 v úseku Český Krumlov - Rožmberk mimo údolní nivu Navrhnout koridory. Výběr varianty a vedení koridoru
řeky Vltavy.
bude součástí SEA v rámci projednání konceptu. Trasa
bude zahrnuta do návrhu a přesně lokalizována
v navazující ÚPD. Využít existující studii firmy ZESA
z května roku 2002.
Severní obchvat města Český Krumlov.
Řešit v konceptu vč. variant, koordinovat možná
řešení s navazující ÚPD.
Řešit přeložku silnice II/146 v Hluboké nad Vltavou a nové Řešit v konceptu v návaznosti na řešení dálnice D3,
přemostění Vltavy, řešit silnici II/105 v úseku procházejícím silnice I/20 a severní tangenty. Zahrnout do textové
Hlubokou nad Vltavou, silnice III/10575 (Hluboká - Hrdějovice) a části, navrhnout možná řešení ve formě koridoru i v
II/146 (Hluboká - silnice I/3) z hlediska nevyhovujících technických části grafické.
parametrů.
Řešit zlepšení parametrů silnice II/151 v úseku Strmilov – Kunžak – Řešit v konceptu v návaznosti na územní plány
Nová Bystřice – hraniční přechod do Rakouska včetně obchvatu obce dotčených obcí, zahrnout do textové části, navrhnout
Kunžak. Význam této dopravní cesty bude pravděpodobně vzrůstat a možná řešení ve formě koridoru případně i v části
může sloužit i jako spojnice Vysočiny a Rakouska.
grafické.
Vedení silnice II/141 v úseku Vodňany – Bavorov – Prachatice – Řešit v konceptu v návaznosti na územní plány
Volary. Velmi závadný úsek most Blanice - Svinětice (včetně), dotčených obcí, zahrnout do textové části, navrhnout
závadný průtah Bavorova, závadný průběh v úseku Těšovice – možná řešení ve formě koridoru případně i v části
Prachatice.
grafické, navrhnout možné přeložky. Konkrétní řešení
bude ponecháno na navazujících UPD dotčených obcí.
Vedení komunikace II/406 v úseku hraniční přechod s Rakouskem u Řešit v konceptu v návaznosti na územní plány
Slavonic, Slavonice, Dačice, hranice s krajem Vysočina.
dotčených obcí, zahrnout do textové části, navrhnout
možná řešení ve formě koridoru případně i v části
grafické, navrhnout možné přeložky. Konkrétní řešení
bude ponecháno na navazujících UPD dotčených obcí.
Problémy nadmístního významu
Kód
Cd1
Cd2
Cd3
Popis problému
Způsob řešení
Silnice I. třídy I/19 Mirovice, průtah Mirovice, nádraží + Neřešit v konceptu ÚPK, odstranění bodových závad, případné
železniční přejezd, přeložka.
průtahy obcemi a městy bude předmětem řešení příslušných
územních plánů obcí. V textové části ÚPVÚC Jihočeského kraje
budou tyto problémy evidovány a u významnějších z nich dán
pokyn k jejich řešení v navazující ÚPD. Pouze ve výjimečně
důležitých případech navrhnout i řešení do výkresové části.
Silnice I. třídy I/19, průtah obcí Lety, přeložka.
Dtto Cd1.
Silnice I. třídy I/19, křižovatka na Sepekov, Sepekov u nádraží, průtah, dílčí přeložka.
Dtto Cd1.
Cd4
Silnice I. třídy I/23, křižovatka Dráchov - hranice okresu, železniční přejezd + nehody.
Dtto Cd1.
Cd5
Cd6
Silnice I. třídy I/23, Kardašova Řečice, východní úsek průtahu (šířka uliční čáry), přeložka.
Silnice I. třídy I/23, Nová Olešná, závadný průtah obcí, přeložka.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Cd7
Silnice I. třídy I/23 Jilem – Studená, závadný průtah
Studená, přeložka.
Silnice I. třídy I/24 Lomnice nad Lužnicí, centrální úsek
průtahu městem, výhled, přeložka.
Prověřit v konceptu možnost jiného řešení přeložky I/23 v okolí
Studené, koordinovat s navazující ÚPD. Dále Cd1.
Cd8
Řešit v konceptu i v grafické části, využít studie a podklady ŘSD
a poskytnuté pořizovatelem, zvažovat v kontextu celého úseku
Halámky – Suchdol nad Lužnicí – Třeboň – Lomnice nad Lužnicí
– Veselí nad Lužnicí coby budoucího možného přivaděče tranzitní
dopravy ze středního Rakouska na dálnici D3.
Cd9
Silnice I. třídy I/39 Mokrá - Horní Planá, úsek Mokrá - Černá + průtahy Černá, Hůrka, Horní Planá, Dtto Cd1.
přeložky.
Cd10 Přeložka Silnice I. třídy I/39 Volary - křižovatka na Č. Žleby, průtah Volary + křižovatka II/141, (v Dtto Cd1.
etapě úprava na místní obslužnou komunikaci).
Cd11 Silnice II. třídy II/103 Halámky, mosty vodoteče, řešení lokální.
Dtto Cd1.
Cd12 Silnice II. třídy II/103 České Velenice - hraniční přechod, průtah v úseku centrum - hraniční přechod, Dtto Cd1.
řešení lokální.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 39 (celkem 42)
řešení lokální.
Cd13 Silnice II. třídy II/105 Milevsko - křižovatka na Líšnice, závadný průtah městem Milevsko, přeložka.
Cd14 Silnice II. třídy II/105 Veselíčko, průtah obcí Veselíčko, přeložka.
Cd15 Silnice II. třídy II/105 Bernartice, průtah v jižní části obce, rektifikace oblouků.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Cd16 Silnice II. třídy II/105 Nemějice – Dražíč, průtah sídlem Nemějice, přeložka.
Dtto Cd1.
Cd17 Silnice II. třídy II/105 Zvěrkovice - Březí u Týna nad Vltavou, křižovatka s II/141 (rozhled), řešení Dtto Cd1.
lokální.
Cd18 Silnice II. třídy II/120 Sudoměřice u Tábora - Nemyšl, průtah Sudoměřice, přeložka v rámci D3.
Dtto Cd1.
Cd19 Silnice II. třídy II/121 Chyšky, průtah obcí, přeložka.
Cd20 Silnice II. třídy II/122 Nuzice - Týn nad Vltavou, bodově dopravní závady, průtahy obcí Nuzice,
Nutěchovice, potřebná přeložka a rektifikace oblouků.
Cd21 Silnice II. třídy II/128 Čiměř, průběh trasy (směrové i výškové), závadný návrh.
Cd22 Silnice II. třídy II/135 Soběslav - Zvěrotice, závadný průtah Soběslav,d přeložka + úprava v rámci D3.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Cd23 Silnice II. třídy II/137 Vilice - Mladá Vožice, průběh trasy (šířka, nehody) a průtah Mladou Vožicí,
přeložky + rektifikace.
Cd24 Silnice II. třídy II/139 Písek - Kbelnice, parametry trasy versus dopravní význam, přeložky +
rektifikace.
Cd25 Most na silnici II. třídy II/141 Vodňany - Pražák, velmi závadný úsek most Blanice - Svinětice.
Cd26 Silnice II. třídy II/141 Bavorov, závadný průtah Bavorov, přeložka.
Dtto Cd1.
Cd27 Silnice II. třídy II/141 Těšovice - Prachatice, závadný průběh trasy v celé délce, přeložka.
Cd28 Silnice II. třídy II/141 Prachatice – Volary, závadný úsek ve většině délky, přeložky + rektifikace.
Viz Bd107.
Viz Bd107.
Cd29 Silnice II. třídy II/142 Bavorov, velmi závadný průtah Bavorov, přeložka.
Cd30 Silnice II. třídy II/143 Lhotka - Křemže, úsek Chlum - Křemže (Parkány), výhled, přeložka.
Cd31 Silnice II. třídy II/144 Volyně - Nišovice, závadný průtah Volyně (zejména centrální úsek), přeložka I/4.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Řešit v rámci
problému Ad11.
Viz Bd107.
Viz Bd107.
Cd32 Silnice II. třídy II/145 Vimperk, podjezd pod tratí ČD, úprava + rektifikace.
Dtto Cd1.
Cd33 Silnice II. třídy II/145 Vícemily, časté námrazy, bez návrhu.
Cd34 Silnice II. třídy II/145 Husinec, průtah Husinec + navazující úsek, nutná přeložka.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Cd35 Silnice II. třídy II/145 Němřice, průtah Němčice, nutná přeložka.
Dtto
Cd36 Silnice II. třídy II/145 Němřice - hranice okresu, křižovatky silnic III. třídy, ad přeložka Němčice.
Dtto
Cd37 Silnice II. třídy II/147 Sviny - Veselí nad Lužnicí, parametry trasy (šířka) + křižovatka I/3, Dtto
přesměrování do III/14713.
Cd38 Silnice II. třídy II/151 Dačice, průtah městem, západní část přeložka.
Dtto
Cd1.
Cd1.
Cd1.
Cd1.
Cd39 Silnice II. třídy II/151 Dačice, průtah městem východní část (včetně železničního přejezdu), přeložka.
Cd40 Silnice II. třídy II/151 Budíškovice, průtah obcí, rektifikace + homogenizace.
Cd41 Silnice II. třídy II/152 v úseku Klášter II - Slavonice, šířka vozovky + bodové dopravní závady,
rektifikace, homogenizace.
Cd42 Silnice II. třídy II/153 Chlum u Třeboně-Lutová, průtah Hamr, Chlum, přeložka + rektifikace.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Cd43 Silnice II. třídy II/154 Kaplice, průtah centrem Kaplice + přeložka.
Cd44 Silnice II. třídy II/154 Benešov nad Černou, průtah centrem Benešov nad Černou, přeložka.
Cd45 Silnice II. třídy II/154 Horní Stropnice - Nové Hrady, bodové dopravní závady, rektifikace oblouků.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Cd46
Cd47
Cd48
Cd49
Dtto
Dtto
Dtto
Dtto
Cd50
Cd51
Cd52
Cd53
Cd54
Silnice II. třídy II/155 Borovany, Borovany, Třeboňská ul., výhledově přeložka.
Silnice II. třídy II/155 Trocnov - Strážkovice, nadjezd nad ČD Trocnov, nový nadjezd (ČD).
Silnice II. třídy II/155 Komařice, průtah obcí (kolem zámku), přeložka.
Silnice II. třídy II/155 Římov - Třebonín, průtahy sídly + křižovatka I/3, přeložka v rámci D3 +
rektifikace, homogenizace.
Silnice II. třídy II/156 České Budějovice, Č. Budějovice, Mánesova ul. (kapacita), řešení v rámci ÚP
města České Budějovice.
Silnice II. třídy II/156 Doubravice, směrové vedení trasy, rektifikace + přeložka Nedabyle.
Silnice II. třídy II/156 Nová Ves, průtah + železniční přejezd, výhledově přeložka.
Silnice II. třídy II/156 Žár, závadný průtah, přeložka.
Silnice II. třídy II/156 Žár - Nové Hrady, závadné úseky lokalita Hlínov, Údolí, rektifikace oblouků.
Dtto Cd1.
Cd1.
Cd1.
Cd1.
Cd1.
Dtto Cd1.
Dtto
Dtto
Dtto
Dtto
Cd1.
Cd1.
Cd1.
Cd1.
Cd55 Silnice II. třídy II/157 Český Krumlov - Chabičovice, průtah městem, přeložka (tunel) + rektifikace Dtto Cd1.
(Kaplická a Jezvinec).
Cd56 Silnice II. třídy II/157 Kaplice nádraží, průtah Střítež (peáž s I/3), přeložka.
Dtto Cd1.
Cd57 Silnice II. třídy II/157 Pořešín - Malče, závadný úsek na přechodu údolí Malše, bez návrhu.
Cd58 Silnice II. třídy II/157 Besednice, průtah Besednice, přeložka (výhled).
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Cd59 Silnice II. třídy II/157 hranice okresu - Keblany, směrové + výškové vedení trasy, bez návrhu.
Dtto Cd1.
Cd60 Silnice II. třídy II/157 Trhové Sviny - Borovany, závadné průtahy, Trhové Sviny a Borovany přeložka, Dtto Cd1.
Dvorec nutno návrh.
Cd61 Silnice II. třídy II/157 Borovany, průtah centrum (těžká doprava), přeložka.
Dtto Cd1.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 40 (celkem 42)
Cd62 Silnice II. třídy II/157 Zborov, závadný průběh trasy (námrazy), rektifikace.
Dtto Cd1.
Cd63 Silnice II. třídy II/158 Kaplice, Kaplice, Pohorská ul., rektifikace + lokální úpravy.
Dtto Cd1.
Cd64 Silnice II. třídy II/159 Nový Dvůr - Albrechtice nad Vltavou, závadný v celé délce, zejména průtahy, Dtto Cd1.
přeložka Tálín, Paseky + rektifikace, řešit k kontextu komunikačních vazeb silnic II/159, II/138 a
budoucí II/135 v prostoru obce Albrechtice nad Vltavou.
Cd65 Silnice II. třídy II/159 hranice okresu – Neznašov, serpentiny před Neznašovem, dílčí přeložka.
Dtto Cd1.
Cd66 Silnice II. třídy II/159 Týn nad Vltavou, Žižkova ul., přesměrována do Budějovické + rektifikace a Dtto Cd1.
křižovatky.
Cd67 Silnice II. třídy II/159 Dráchov, průtah Dráchovem + most přes Lužnici, přeložka.
Dtto Cd1.
Cd68 Silnice II. třídy II/160 Český Krumlov - Zátoň, bodové dopravní závady, rektifikace (dílčí přeložky), Dtto Cd1.
homogenizace.
Cd69 Silnice II. třídy II/160 Nahořany - Rožmberk nad Vltavou, závady v celé délce, rektifikace + Dtto Cd1.
homogenizace (výhledová přeložka).
Cd70 Silnice II. třídy II/161 Vyšší Brod - Studánky a Vyšší Brod – Řešit v návaznosti na problém Cu68 v kontextu řešení celého
Loučovice, průtah Vyšší Brod, bodové dopravní závady, rekreačního prostoru Lipenska, využít strategické a koncepční
přeložka.
materiály zpracované pro tento prostor, zahrnout do textové,
případně i do grafické části konceptu ÚPK. Dále Cd1.
Cd71 Silnice II. třídy II/162 Větřní, velmi závadný průtah obcí Dtto Cd1.
(podélný sklon), přeložka.
Cd72 Silnice II. třídy II/163 Černá v Pošumaví – Slupečná. Řešit v návaznosti na problém Cu68 v kontextu řešení celého
Nevyhovující průběh trasy, potřebné přeložky a rektifikace, rekreačního prostoru Lipenska, využít strategické a koncepční
v úseku Frymburk – Lipno nad Vltavou vhodný chodník materiály zpracované pro tento prostor, zahrnout do textové,
nebo pobřežní kolonáda. Dopravní závady v celé délce případně i do grafické části konceptu ÚPK.
úseku Lipno nad Vltavou - Vyšší Brod.
Cd73 Silnice II. třídy II/164 Člunek - Kunžak, trasa + podjezd Řešit komplexně v návaznosti na řešení problému Bd106.
HMD (nehody), žádný návrh.
Cd74 Silnice II. třídy II/166 Chvalšiny, centrální úsek průtahu Chvalšiny, lokální řešení. Dtto Cd1.
Cd75 Silnice II. třídy II/167 Horní Vltavice - Kvilda, závadná trasa v celé délce + šířka, Dtto Cd1.
bez návrhu (ŠUNAP).
Cd76 Silnice II. třídy II/170 Čestice, závadný průtah Čestice, výhledově přeložka.
Dtto Cd1.
Cd77 Silnice II. třídy II/170 Chvalšovice - Vacov, směrově i výškově závadná trasa, Dtto Cd1.
není znám záměr.
Cd78 Silnice II. třídy II/172 Katovice - Novosedly, podjezdová výška pod mostem ČD, Dtto Cd1.
lokální řešení.
Cd79 Silnice II. třídy II/173 Strakonice, průtah městem Strakonice, přeložka I/22.
Průtah
městem
byl
přeřazen
mezi
komunikace I. třídy, uvést do souladu,
řešit v rámci problému Bd16, konkrétní
řešení
ponechat
na
novém
ÚPO
Strakonice.
Cd80 Silnice II. třídy II/173 Domanice - Radomyšl, veskrze závadný průběh trasy, Dtto Cd1.
rektifikace + homogenizace.
Cd81 Silnice II. třídy II/173 Rojice, závadný průběh trasy, šířka, rektifikace + Dtto Cd1.
homogenizace.
Cd82 Silnice II. třídy II/173 Blatná, křižovatka I/20 + Pivovarská ul., úprava na místní Dtto Cd1.
obslužnou komunikaci + přeložka.
Cd83 Silnice II. třídy II/173 Blatná, Blatná průtah (náměstí - nádraží), přeložka.
Dtto Cd1.
Cd84 Silnice II. třídy II/174 Lnáře, průtah Lnáře, kompromisní úprava ve stávající Dtto Cd1.
trase.
Cd85 Silnice II. třídy II/175 Kakovice – Mirovice, průtah Mirovice, nádraží, dílčí Dtto Cd1.
přeložka.
Cd86 Silnice II. třídy II/406 Velký Pečín – Dačice, velmi závadný úsek, bez návrhu.
Řešit v rámci problému Bd108.
Cd87 Silnice II. třídy II/406 Dačice – Peč, závadný úsek (zejména výškový průběh),
dílčí přeložka.
Cd88 Silnice II. třídy II/406 Peč – Slavonice, závadný úsek (trasa, šířka, nehody),
přeložky.
Cd89 Silnice II. třídy II/408 Řečice – Dačice, šířka, bodové dopravní závady, rektifikace
+ homogenizace.
Cd90 Silnice II. třídy II/408 Dačice, závadný úsek (včetně průtahu), přeložka Dačice,
jinak bez návrhu.
Cd91 Silnice II. třídy II/408 hranice okresu, závadný celý úsek, bez návrhu.
Cd92 Silnice II. třídy II/409 Planá nad Lužnicí, průtah Planou nad Lužnicí + křižovatka
I/3, odlehčení D3 + lokální úpravy (SSZ).
Cd93 Silnice II. třídy II/409 Studená-Jilem, závadný průtah Studená, přeložka.
Cd94 Silnice II. třídy II/409 Heřmaneč – Markvarec, Lipnice - Markvarec závadná trasa,
rektifikace + homogenizace.
Cd95 Silnice II. třídy II/410 Budeč - hranice okresu, závadný průběh trasy, rektifikace
+ homogenizace.
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Dtto Cd1.
Řešit v rámci problému Bd108.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
Strana 41 (celkem 42)
+ homogenizace.
Cd96 Silnice II. třídy II/603 Tábor, průtah centrem (Jordánská hráz), odlehčení D3 +
napojení I/19.
Cd97 Silnice II. třídy II/603 Veselí nad Lužnicí, tvar mimoúrovňové křižovatky s I/3 a
I/24, dílčí úprava v rámci výstavby II/603.
Cd98 Silnice II. třídy II/154 Byňov - Třeboň, parametry trasy versus dopravní význam,
rektifikace, napojení na I/34, obchvat Třeboně.
Cd99 Propojení obcí Vidov - Plav silnicí III. třídy místo současné místní komunikace.
Dtto Cd1.
Dtto Cd1.
V grafice řešit způsob napojení na silnici
I/34, obchvat Třeboně, dále Dtto Cd1.
Posoudit v konceptu, dát pokyn k řešení
v navazujících ÚPD, případně nedoporučit.
Poznámky:
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Strana 42 (celkem 42)

Podobné dokumenty

Registr chráněných území - etapová zpráva 2004

Registr chráněných území - etapová zpráva 2004 Předložený návrh revidovaného vymezení zranitelných oblastí byl zpracován na základě závazných podkladů, které cituje nařízení vlády a dalších podpůrných podkladů, které umožnily odlišit původ zneč...

Více

PROSINEC 2014 Vyšlo 25. 11. 2014

PROSINEC 2014 Vyšlo 25. 11. 2014 dopravní, kulturní, sociální, životního prostředí, letopisecká, majetkoprávní, spor­tovní, pro vý­ cho­­vu a  vzdělání, pro partnerské vztahy a  cestovní ruch, pro urbanismus a architekturu. Martin...

Více

ZLOM 30082012.indd - Rybářské sdružení České republiky

ZLOM 30082012.indd - Rybářské sdružení České republiky Je skutečností, že v paletě aktivit Rybářského sdružení České republiky už víceméně chybí výraznější péče o udržování znalostí chovatelské technologie a souvisejících technických disciplín. Není t...

Více

Katalog CA Rybářka 2013 ke stažení v PDF

Katalog CA Rybářka 2013 ke stažení v PDF v této sezóně došlo jen k nepatrné obměně objektů. Rovněž ceny za pronájem většiny objektů se nezměnily. Na základě zkušeností získaných v průběhu uplynulé sezony mohu konstatovat, že nově zavedený...

Více

2011 - ELEKTROWIN, as

2011 - ELEKTROWIN, as obce vytvářejí sběrná místa formou umístění kontejneru na malé spotřebiče na veřejném prostranství. Tento program je určen zejména pro menší obce, které nemají k dispozici sběrný dvůr. V roce 2011 ...

Více