2007/9 - Městská část Brno

ŽEBĚTÍN ŽIJE
Ž E B Ě T Í N S K Ý
O B Č A S N Í K
L I S TO PA D
INZERCE / INFORMACE
ROČNÍK 17/2007
ČÍSLO 9
Co nás zajímá: Žebětínský hřbitov
**Vydává: Statutární město Brno, Městská část Brno-Žebětín
* adresa redakce: ÚMČ Brno-Žebětín, Křivánkovo nám. 35, 641 00 Brno
* e-mail: [email protected] * informace k inzerci www.zebetin.cz
* redakční rada: Mgr. Michaela Čornejová, Ph.D., Radka Pospíšilová,
Ing. František Zacharník, šéfredaktorka: Ing. Ivana Faktorová
* grafická úprava: Martin Kudláček * tisk: TISKDRUCK Velímský,
Hostislavova 34 * distribuce: Distra, s.r.o., Kšírova 114b, náklad
1200 ks * použité fotografie: archiv, Ing. Kurt Barták, Ivana Nanjo
Kolaříková, Václav Kříž, Alena Lindušková * redakční uzávěrka 18. 10.
2007, vychází 1. 11. 2007 * o zveřejňování příspěvků a jejich krácení
rozhoduje redakční rada * nevyžádané příspěvky se nevracejí *
příspěvky prošly jazykovou korekturou * registrováno MK ČR E 12121
www.zebetin.cz
Měsíc listopad má takový smutný úděl –
mnozí z nás jej spojují s Dušičkami, svátkem, který je vzpomínkou na všechny zemřelé. A tak není divu, že i my věnujeme
dnešní téma místnímu hřbitovu.
Ostatně hřbitovy byly odnepaměti součástí každé obce. Hroby i hrobky se jako klubko nití vinuly kolem kostelů. V Žebětíně
tomu nebylo jinak. Původní hřbitov se
rozprostíral právě kolem kostela sv. Bartoloměje. Až v roce 1784 nařídil císař Josef II.
z hygienických důvodů hřbitovy od kostelů vymístit. V roce 1870 (proč až tehdy
nám není známo) byl tedy v Žebětíně zřízen hřbitov nový, v dostatečné vzdálenosti od vsi, na místě, které už známe a kde se
nachází dodnes.
Žebětínský hřbitov zaujímá celkem 1,2 ha
půdy. Ze čtyř pětin leží na pozemcích měs-
ta Brna, 1/5 pozemků je dodnes církevních. Spolu s ostatními brněnskými hřbitovy jej obhospodařuje Správa hřbitovů
města Brna, p. o., s jejímž ředitelem, panem Ing. Markem Šamšulou, jsme si
v předdušičkovém období povídali na téma vpravdě dušičkové – hřbitovy.
R: Pane řediteli, jak dlouho této organizaci šéfujete?
MŠ: Vlastně od jejího zrodu v roce 1996.
Do té doby péče o hřbitovy patřila do povinností jedné z provozoven v rámci státního podniku Zeleň města Brna, který
v roce 1995 zanikl, a bylo rozhodnuto
o vytvoření této nové organizace.
R: To už máte značné zkušenosti. Kolik
hřbitovů máte na starosti?
Dokončení na str. 4
www.zebetin.cz
[ OBSAH ]
1,4,5
3
3
6
7
8
8
9
9
9
9
10
10
10
11
11
11
12
13
14
14
15
15
15
16
Co nás zajímá: Žebětínský hřbitov
Svatomartinské víno
Humanitární sbírka
Na slovíčko s …
Ze života v obci
Program Klubu maminek Krteček v listopadu
Cvoček v listopadu
Pozvánka – večer s melodiemi
Výstava betlémů
100 let skautingu
Přednáška v Urban centru
Z jednání zastupitelstva
Podmínky pálení rostlinného odpadu
Provozní doba SSO
Strážce přechodu
Můžete pomoci i vy
Národní památka
Fejeton: Máte chvíli čas?
Hledáme vás, mámo, táto
Okénko do minulosti
Koutek úsměvů
Společenské centrum Bystrc
Pozvánka na výstavu
Ratolest
Drakiáda
ŽIVOTNÍ
STYL
Všimli jsme si:
Hřbitov máme velmi
hezký. Proč ale za
jeho plotem leží
už několik let staré
betonové sloupky?
www.zebetin.cz
2
STRANA
[ ZVYKY A TRADICE ]
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
Svatomartinské víno
Svátek sv. Martina, který připadá na
11. listopad, má většina z nás spojený
s pranostikami připomínajícími první sněhové přeháňky. V minulosti to bylo tradiční datum, kdy čele opouštěla sjednanou službu, hledala si službu novou nebo
si stávající dohodu s hospodářem prodlužovala. Na stvrzení dohody se připíjelo
„mladým vínem“, které se podle starých
zvyků mohlo poprvé ochutnat právě
v tento den.
S děvečkami a pacholky se už sice nesetkáme, ale tradice první ochutnávky mladého, jiskrného vína zůstala. Přibylo
snad jen označení „svatomartinské víno“, právě v souvislosti s patronem mladého vína sv. Martinem. V posledních
letech získává toto víno na oblíbenosti
a hlavně tradice první ochutnávky se
stala komerční záležitostí. Domácí vinaři budou poprvé 11. listopadu nabízet
mladá vína pod jednotnou značkou
„Svatomartinské“. Z odrůd se bude
prodávat bílé víno – Müller Thurgau
a Veltlínské červené ranné, růžové
víno a červené víno – Modrý Portugal
a Svatovavřinecké. Legendární světec
na koni, dělící se o kus svého pláště se
žebrákem, bude vyobrazen i na grafické známce vína.
Svatomartinské víno se doporučuje vypít do Nového roku. Spolu se svatomartinskou husou nebo koláči je nabízeno řadou restaurací právě na svatého Martina. Jak tvrdí vinaři, letošní
úroda je menší, ale kvalita lepší – hroznové bobule těžily ze slunného září
i října. Příznivci vína se tak mají 11. 11.
na co těšit, nebo si jen mohou nalistovat šestou stranu občasníku, aby se dověděli o víně mnohem více…
-i-
Humanitární sbírka
ÚMČ Brno-Žebětín ve spolupráci se
skauty vyhlašuje Humanitární sbírku:
• letního a zimního oblečení (dámské,
pánské, dětské)
• lůžkovin, prostěradel, ručníků, utěrek, záclon, látek
• domácích potřeb (nádobí bílé i černé, skleničky – vše jen funkční)
• peří, péřových a vatových přikrývek,
polštářů a dek
Věci, které z ekologických důvodů vzít
nemůžeme:
• obnošené boty, kožichy, oděvy z umělých vláken, kabáty
• dále pak ledničky, televize, nábytek,
počítače, jízdní kola a dětské kočárky
(ty by se transportem znehodnotily)
Sbírka se uskuteční:
dne: sobota 17.11.2007
čas: 9–12 hodin
místo: Katolický dům
na Křivánkově náměstí
Věci prosíme zabalené do igelitových
pytlů či krabic, aby se nepoškodily
transportem.
Děkujeme Vám předem za poskytnutou
pomoc, která poslouží lidem v nouzi.
Jsme rádi, že se spolu s námi podílíte na
pomoci těm, kdo ji potřebují.
Václav Kříž, místostarosta
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
STRANA
3
[ CO NÁS ZAJÍMÁ ]
Žebětínský hřbitov
Dokončení ze str. 1
MŠ: Na území města Brna se jich nachází
celkem jedenáct. Ten ústřední je vůbec
největší v republice. Během let, zvláště
sedmdesátých minulého století, řada příměstských hřbitovů zanikla s rozvojem
výstavby – např. v Bystrci, v Komíně. Dnes
ale ten komínský byl znovu obnoven,
v Bystrci se to nepodařilo z hygienických
důvodů. Původní hřbitov leží v centru panelové zástavby.
R: A co nám řeknete k žebětínskému
hřbitovu?
MŠ: Žebětínský hřbitov byl už při svém
založení moderně pojatý. Pohřbívání
nebylo nijak omezeno, mohli tu najít
svoje místo i bezvěrci, což není typické
pro všechny hřbitovy. I když Brno bylo
vždy velmi otevřeným městem – žili tu
vedle sebe Židé, Němci, Češi a řada dalších národností. Žebětínský hřbitov byl
vždy a je dodnes spádovým hřbitovem
pro Kohoutovice. Hroby tu však mají
i obyvatelé dalších částí města. Pro Kohoutovice a Bystrc to bude stále nejbližší hřbitov. Dnes má žebětínský hřbitov
přibližně 1250 hrobových míst, z toho
asi 180 urnových.
R: Je to dostatečný počet?
MŠ: Na příštích dvacet let určitě.
V letošním roce jsme hřbitov rozšířili
o celou čtvrtinu. Na nové ploše přibudou
další hrobová místa, tentokrát převážně
urnová. Odhadujeme tak samozřejmě
podle celorepublikového vývoje, kdy celých 76 % pohřbů probíhá žehem.
R: V posledních dvou letech se na hřbitově stále něco spravovalo, upravovalo…
MŠ: Hřbitovní ze to potřebovala, některé cesty také. S rozšířením hřbitova
bylo nutné vybudovat centrální chodník, vjezd pro obsluhu včetně technické
brány. I vstupní bránu jsme opravili
a natřeli. Přibližně před pěti lety jsme
zrekonstruovali márnici. Dnes už neslouží k uchovávání nebožtíků, ale jako
technické zázemí pro naše pracovníky.
4
STRANA
R: Prozradíte nám, kolik to stálo?
MŠ: Úpravy v rámci rozšíření hřbitova
přišly zhruba na 700 000 Kč. Za stávajícím oplocením ještě vznikne asi 30 m
ochranné pásmo zeleně, které hřbitov
oddělí od bytové výstavby. Škoda, že
se to nepodařilo na druhé straně. Další rozšiřování hřbitova už ani napravo
ani nalevo nebude možné.
R: Jak zajišujete péči o zeleň apod.?
MŠ: Samozřejmě rozhodujeme o zakládání trávníků, vysazování stromů.
Na jejich údržbu si však najímáme na
základě výběrového řízení drobné firmy. I v Žebětíně pro nás taková místní
firma pracuje. Stará se o údržbu zeleně, chodníků, shrabování a úklid listí,
otevírání i zavírání hřbitova. Tato praxe se nám velmi osvědčila.
R: A co otvírání technické brány např.
pro kameníky?
MŠ: Ti si mohou vyzvednout klíček
u nás. Většinou o tom vědí. Není v tom
žádný problém.
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
[ CO NÁS ZAJÍMÁ ]
R: Co by měl občan udělat, chce-li si
pořídit hrob?
MŠ: Stačí zajít na centrální evidenci pro
město, která je na Vídeňské 96, hned
u tramvajové zastávky. Tam mu vše vyřídíme. Smlouva na hrobové místo se uzavírá na dobu deseti let, která je dána
tlecí dobou těla. Klasické hrobové místo
stojí 50 Kč/m2/rok, urnové 80 Kč/m2/rok,
jiná sazba platí pro hrobky. Pokud nájemci stávající smlouva končí, obesílá jej
naše organizace v souladu s platnými
předpisy 90 dní před ukončením nájmu,
aby mohl včas reagovat na prodloužení
nebo ukončení smlouvy.
R: Jste příspěvková organizace. Nájmy
vám tedy celkový rozpočet nepokryjí…
MŠ: Kdepak! Pečujeme o nebožtíky od
jejich pohřbení, což je víceméně sociální
služba. Nájmy z hrobových míst jsou jen
jedním z příjmů. Příjmy si zvyšujeme
prodejem nejrůznějšího zboží jako jsou
svíčky, urny, schránky na urny, drtě, písky, nářadí atd. Samozřejmě výkopy hrobů a s tím související práce také patří do
našich povinností, které jsou současně
příjmem organizace. Už naše poslání
nás předurčuje k závislosti na dotacích.
R: A co nějaký pozoruhodný hrob na
našem hřbitově?
MŠ: Na žebětínském hřbitově byl v roce
1981 pohřben nejvyšší muž tehdejšího
Československa, rodák ze Žebětína, pan
Josef Musil. Jeho boty jsou dodnes vystaveny v muzeu obuvi ve Zlíně.
R: Myslela jsem spíše na kamenný náhrobek se sokolem s nápisem J. Reeger.
Jindřich Reeger byl prý náčelníkem Sokola Vídeňského a spoluzakladatel jezdeckého Sokola Pražského.
MŠ: Mohu jen potvrdit, že Obec sokolská v Praze má místo v pronájmu do
zrušení pohřebiště.
R: Řešíte nějaké problémy v souvislosti
se žebětínským hřbitovem?
MŠ: Co se týče údržby hrobů, tam starosti nemáme. Tradice rodinných hrobů
tu přežívá a tak bývá o hrobová místa
dobře postaráno. Bohužel i příměstské
hřbitovy se staly terčem krádeží. Kromě
květin a věnečků se v posledních dvou
letech ztrácí zejména kovové předměty
– křížky, urny, písmena a samozřejmě
tašky s osobními věcmi. Apeluji proto
na všechny občany, aby tyto věci nenechávali ani na chviličku bez dozoru.
I když máme s městskou policií i Policií
ČR dohody o nepravidelném hlídání
hřbitova, i když mají strážníci klíče od
hřbitova a přístup na něj v noci, je třeba opatrnosti a všímavosti zvláště
o blížících se svátcích. Problémem jsou
pro nás v Žebětíně pohřby, zejména v měsících listopad až únor. Jsme
organizace jako každá jiná, takže musíme dbát na bezpečnost při práci
a dodržovat i další předpisy. Z tohoto
důvodu je pro nás nejzazší dobou pro
rozloučení na hřbitově patnáctá hodina. Do setmění je třeba hrob zaházet,
uklidit. V zimních měsících bychom uvítali v této věci vstřícnost od všech,
s nimiž spolupracujeme nebo spolupracovat budeme.
R: Už jste připomenul blížící se listopadový svátek zesnulých. Připomeňme
si, jak bude na hřbitově v tyto dny
otevřeno.
MŠ: Provozní, tedy otevírací, doba
hřbitovů je v Brně jednotná. Je dána
vyhláškou města Brna – Řád pro veřejná pohřebiště. Otevírá se vždy v 7 hodin. V měsících listopad, prosinec, leden a únor se zavírá v 17 hodin,
v březnu a říjnu v 18 hodin, v ostatních
měsících, 2. listopadu a o víkendu před
Dušičkami v 19 hodin.
Za rozhovor děkuje
Ivana Faktorová
P.S.: Přece jen připomenu dva další
hroby, které stojí za povšimnutí – je to
hrob obětem, občanům, kteří zahynuli
26. 4. 1945 na samém konci druhé světové války, a hrob místních farářů – pana Jana Pilaře a pana Huberta Fojtíka,
po kterých jsou pojmenovány ulice
v lokalitě Za kostelem.
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
STRANA
5
[ NA SLOVÍČKO S ... ]
... panem Oldřichem Drápalem o víně nejen slámovém
Jako rodilý Středočech
jsem začínal s Pražským
výběrem nebo mělnickou Ludmilou. Teprve
v Brně jsem poznal, jak
široký sortiment velmi
dobrých vín z moravských vinic existuje.
Tím ale mé znalosti
o víně končí, takže Vás čeká povídání
s naprostým laikem. Pro začátek ovšem
obligátní otázka: pocházíte ze Žebětína?
Ne. Přistěhovali jsme se sem před 25 lety, děti už tu vyrostly. Tedy dvě dcery
a syn, mám už i tři vnoučata.
Než jste se začal plně věnovat vínu, byla
Vaší profesí stavařina. Má vztah k vinaření, k vinicím původ třeba v rodinné tradici?
Kdepak, můj otec byl kovář. A v profesním
vztahu k vinařství mě předběhl můj syn,
který vystudoval vinařskou školu ve Valticích, má vinohrad i sklep a už v 18 letech
získal svou první, ale zdaleka ne poslední,
zlatou medaili. Proto mně přátelé říkají,
že jsem se „posynil“.
Ještě než se budeme věnovat Vaší současné specializaci, mohl byste mně, ale
možná i dalším novějším obyvatelům
naší obce vysvětlit, proč má Žebětín ve
znaku hrozen?
Ten se nalézá i na starodávné pečeti Žebětína, protože se tu v minulosti skutečně hojně pěstovala vinná réva. „Stará hora“ byla např. za dnešním hřištěm na svahu k Popůvkám. Celková plocha vinic
v Čechách a na Moravě v 18. a 19. století
činila až 35 000 hektarů. Patřily ponejvíce klášterům, církvím. Kolem roku 1900
ovšem došlo k pohromě - většinu zdejších
vinic zničil škůdce (mšička révová)
a k jejich obnově už nedošlo. Je pravda,
že v jižnějších částech Moravy jsou podmínky (slunce, vhodná půda) pro pěstování révy lepší…
6
STRANA
Dá se říci, že letos byl pro víno dobrý rok,
i když bylo enormní sucho?
Myslím, že dá. Ušlechtilé odrůdy vína
mají kořeny až 5 metrů hluboko, takže
si vláhu najdou. A kdo dobře o vinici pečoval, staral se, může být s úrodou spokojen. Protože bylo letos vše nejméně
o 14 dní napřed, mají i pozdější odrůdy
šanci dozrát.
Když jste – jak se říká - stavařinu „pověsil na hřebík“, co bylo náplní Vaší
práce kolem vína?
Nejdříve inženýring, vyhledávání vhodných pozemků pro vinohrady a jejich
výstavba, nebo rekonstrukce. Od roku
2003 se specializuji na slámové víno. Lákalo mě podílet se na obnově staré tradice, která málem upadla v zapomnění
a byla znovu vzkříšena až v roce 1994,
inspiroval mě i prof. Kraus, kapacita
v oboru z Vysoké školy zemědělské,
který radil nebát se dělat něco jiného
než ostatní.
Co všechno se musí udělat, aby výsledkem bylo kvalitní slámové víno?
Prvním předpokladem je vybrat dobré
hrozny ušlechtilých odrůd, např. Tramínu, Frankovky, Rulandského šedého.
Protože sám vinohrad nemám, což někdy vzbuzuje údiv, obstarávám si je
u známých vinařů. Pak je třeba mít
vhodné prostory na sušení hroznů. Ty
mám ve Vranovicích, kde se na dvou
patrech na slámě či jiném vhodném
podkladu bobule odpařují. Tento proces musí trvat dle vinařského zákona
nejméně tři měsíce a během něho se
neustále sledují – chcete-li, aby výsledek byl kvalitní - různé ukazatele. Například…
(…a v této chvíli jsem vyslechl mnoho
údajů v gramech, procentech, nebo
stupních, které se týkaly hustoty, cukernatosti, alkoholu, bezcukerního extraktu atd. Pan Drápal mi musí
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
[ ZE ŽIVOTA V OBCI ]
odpustit, ale kvůli nedostatku místa
je neuvádím. A asi bych všechno popletl…)
titul šampion v Prešově a na bratislavském Vinofestu po dvou zlatých
a stříbrných medailích...
Protože i hotové slámové víno má ještě rok „ležet“, začal jste vystavovat,
zúčastňovat se soutěží a prodávat teprve nedávno. Přesto už máte na svém
kontě spousty úspěchů a ocenění.
Uvete alespoň některá.
V loňském roce uspěla výrazně má dvě
vína v Národním salonu vín ve Valticích, letos už mám dokonce pět nominací. Za rok 2006 i 2007 jsem získal titul šampion Velkopavlovické oblasti,
stal jsem se absolutním vítězem soutěžní přehlídky „Austerlitz“. A ze zahraničí jsem si přivezl třeba velkou zlatou medaili z Moldávie, z výstavy
v Bruselu dvě stříbrné medaile, z Vídně
medailí pět. Na Slovensku jsem získal
Dodatečně gratulujeme i jménem čtenářů občasníku. A na závěr mi, prosím, jako odborník objasněte, jak si
mám vykládat řčení „in vino veritas“,
neboli „ve víně je pravda“?
Myslím, že hlavně v širším slova smyslu.
Ano, víno rozvazuje jazyk, člověk je
sdílnější, víc o sobě prozradí. Ale my, lidé kolem vína, jsme družní, právě díky
vínu se lépe poznáváme, uzavíráme
opravdová přátelství. A to samozřejmě
platí i pro přátele zcela jiných profesí,
když se sejdou u sklenky dobrého vína.
Vítězka letošního „dýňování“.
V Lesním království se děti dobře bavily.
V říjnu měli premiéru fotbaloví benjamínci SK Žebětín.
Klub důchodců vyrazil do Kladrub, Choltic a Bohdanče.
A třeba právě Vašeho slámového. Děkuji Vám za rozhovor, přeji hodně zdaru a dalších úspěchů!
f. z.
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
STRANA
7
[ KULTURA
ZÁBAVA
Program Klubu maminek Krteček na listopad
7. 11. Cvičíme, zpíváme, hrajeme si. Při výtvarném tvoření si
vyrobíme koláž z listů.
9. 11. Pojte si hrát s námi na světlušky! Letos stejně jako
v loňském roce se rozloučíme s broučky před jejich
zimním spánkem. Na večerní procházku Žebětínem si
posvítíme lampionky. Sraz bude v 17.00 hodin na Křivánkově nám. před poštou. S sebou si vezměte lampionky a dobrou náladu.
14. 11. Prodejní výstava bavlněného textilu pro děti i dospělé
firmy Matýsek. Pro děti připraven program v tělocvičně
(dnes bez svačinky).
21. 11. Cvičíme, zpíváme, hrajeme si. Výtvarné tvoření – děti
si vyrobí prostírání.
27. 11. Výroba adventního věnce. Kdy: od 18.00 do 20.00 hodin. Kde: Ve velké zasedací místnosti Katolického domu. Doprovodný program: prodejní výstava dekorativních a dárkových předmětů (např. svíčky různých
tvarů, sušené vazby, vánoční dekorace …). Srdečně
zveme všechny maminky a babičky k příjemnému tvoření a posezení u kávy či čaje.
28. 11. Přednáška na téma „Co je to Advent?“ Pro děti připraven program v tělocvičně a výroba Mikuláše.
Cvoček v listopadu
Cyklus cestopisných posezení Všude dobře… byl v této sezóně zahájen 1. 11. 2007 Putováním po Islandu. Další setkání se
uskuteční hned další čtvrtek, 8. 11. 2007 od 19.00 ve Velké
zasedací místnosti ÚMČ v Katolickém domě. Na vaše přání se
nám opět podařilo zajistit vyprávění O IZRAELI OČIMA KŘESŤANA. Příspěvek 20 Kč.
Pro nejširší veřejnost je určen praktický seminář Cvičíme pro
dobrý pocit, který se uskuteční v tělocvičně Katolického domu v sobotu 24. 11. od 9.30 do 11.30. Lektorka Iveta Vlnová
nás provede aerobikem, kondičním cvičením se zdravotními
prvky (pilates, power joga), relaxačním a kompenzačním
cvičením. Příspěvek 50 Kč.
SPORT SPOLEČNOST ]
ŽIVOTNÍ
STYL
Pozvánka na večer melodií
Klub důchodců Žebětín zve spoluobčany bez rozdílu věku na
podvečerní pořad s názvem
Láska brány otevírá
Operetní a jiné populární melodie z 20. a 30. let minulého století R. A. Dvorského, J. Beneše, J. Stelibského, J. Jankovce
a dalších zpívají členové bývalé Zpěvohry ND v Brně M. Čížek, L. Bartolšicová a A. Sobolová. Slovem provází F. Zacharník.
Koná se dne 11. 11. 2007 v 17.00 hod. v Katolickém domě.
Srdečně zve KD ŽEBĚTÍN
Výstava Betlémů
8. a 9. 12. 2007
se v přísálí Katolického domu uskuteční
Výstava betlémů
v sobotu od 14 do 18 hodin
a v neděli od 10 do 17 hodin.
Všechny srdečně zve
Doubravka Vlachová
100 let skautingu – promítání
V rámci oslav 100 let skautingu zveme všechny přátele
a příznivce na sobotu 17. listopadu do skautské klubovny,
kde se budou od 9 do 14 hodin promítat videozáznamy
z táborů od roku 1990.
Časový rozpis bude na naší vývěsce. Od 15 do 18 hodin bude
probíhat oslava pouze pro členy.
Václav Kříž
Přednáška o ohrožených zvířatech
Přednáška v URBAN CENTRU BRNO, Mečová 5
7. listopadu 2007, 17.00 hod
Ohrožené druhy zvířat
O dalších aktivitách informujeme na nástěnkách a vývěskách.
Ivana Nanjo Kolaříková
8
STRANA
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
přednáší ředitel Zoo Brno MVDr. Martin Hovorka, Ph.D.
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
STRANA
9
[ INFORMACE ÚŘADU ]
Zastupitelstvo městské části Brno-Žebětín na svém
11. zasedání, konaném dne 17. října 2007
Schválilo
● Návrh smlouvy o dílo na zimní údržbu.
● TEZ „Východní obchvat Žebětína“.
● Návrh názvu nové ulice – pracovně nazývané „S“ – v tomto znění Maršíkova.
● Plnění rozpočtu MČ Žebětín za III.
čtvrtletí 2007 včetně plnění rozpočtu
MŠ Žabka a ZŠ.
● Rozpočtové opatření č. 10/2007 (mimo pořad).
Vzalo na vědomí
● Operační plán údržby pro zimní období 2007/2008.
●
●
Zprávu předsedy pro rodinu a zdraví.
Zprávu předsedy výboru informatiky.
Doporučilo
● Směnu
pozemků p. č. 1320/1,
p. č. 1321/2 a p. č. 1322 za část pozemku p. č. 1607/32, vše k. ú. Žebětín.
Podmínky pálení rostlinného odpadu na otevřených ohništích
Spalování suchých rostlinných zbytků se
dle Požárního řádu MČ Brno-Žebětín
(Vyhláška statutárního města Brna č. 26/
2002, v platném znění) povoluje ve
dnech čtvrtek, pátek, sobota od 10 do 19
hodin. Při pálení je třeba dbát ust. § 127
Občanského zákoníku a nad míru přiměřenou neobtěžovat sousedy kouřem.
Na otevřených ohništích, zahradních
krbech nebo v otevřených grilovacích
zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály
a plynná paliva určená výrobcem. Uvedená paliva nebo materiály nesmějí
být kontaminovány chemickými látkami (§ 3 zákona č. 86/02 Sb., o ochraně
ovzduší, v platném znění). Spalovat
ostatní odpad je zakázáno (Vyhl. SMB
6/2005). Ten je možné odevzdat ve
sběrném středisku odpadů v ulici Pod
kopcem. Sběrná místa na PET lahve
a papír jsou v ulicích Drdy, Klobouček,
Kohoutovická, Křivánkovo nám., Pramenná a Za Knežským hájkem, na Křivánkově nám. je rovněž sběrné místo
pro textil.
OŽP ÚMČ
V této souvislosti prosíme občany, aby
pálili jen suché větve a trávu ze zahrad,
aby ohně zbytečně nekouřily. Prosíme
majitele domů, aby nepálili v kotlech
nekvalitní materiál a nezamořovali tak
celé ulice obce.
Myslete na své zdraví: přibývá onemocnění astmatem a ekzémy, přibývá onemocnění rakovou. Myslete také na životní prostředí naší obce.
Za zdravotní a sociální komisi děkuje
Zdeněk Šustr
Provozní doba sběrného střediska odpadů ulici Pod kopcem
Pozor změna: od 1. 11. začíná platit
provozní doba pro zimní období
(1. 11.–31. 3.):
10 S T R A N A
pondělí–pátek 8.00–12.00, 14.00–17.00
sobota
8.00–12.00, 14.00–17.00
neděle, svátky
zavřeno
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
[ INFORMACE ORGANIZACÍ ]
Chcete být „Strážcem přechodu“?
Chcete přispět ke zvýšení bezpečnosti
dětí při jejich přecházení vozovky na
cestě do i ze školy? Chcete část svého
volného času věnovat velmi prospěšné
celospolečensky oceněné činnosti? Pak
máte možnost podílet se aktivním
způsobem na prevenci dětské úrazovosti a jejím snižování.
Jak se stát „Strážcem přechodu“?
Podmínky: odpovídající zdravotní stav,
plnoletost, dostatečná způsobilost, absolvování školení z vybraných právních
předpisů, první pomoci, bezpečnosti
práce a nácviku zastavování vozidel
k získání příslušného pověření od obce
s rozšířenou působností.
Kde?
Na neřízených křižovatkách, přechodech pro chodce i na jiných místech,
při přecházení školní mládeže přes pozemní komunikaci v blízkosti školských
zařízení.
Kde získat další informace?
Městská policie Brno
Odbor prevence
Zelný trh 13, 602 00 Brno
tel.: 548 210 035
e-mail: [email protected], www.mpb.cz
Můžete pomoci i vy
Máte dobrý vztah k vodě? Chcete zajímavě a užitečně trávit volný čas?
Máme pro vás nabídku: Staňte se dobrovolníkem ve výuce plavání tělesně
postižených osob. Před výukou vás
proškolíme tak, abyste zvládli základní
prvky metodické řady, podle které
KONTAKT bB, občanské sdružení pro
studium, rehabilitaci a sport bez bariér
téměř 10 let výuku provádí. Potom už
můžete pomáhat při výuce, která probíhá v pondělí (16–18 hod) a ve čtvrtek
(16–17 hod) v kuřimském bazénu, dopravu zajišujeme.
Jestliže vás naše nabídka oslovila, ozvěte se na telefonní číslo 541 589 333, mobil 774 581 334, nebo e-mailem na adrese [email protected]. Pokud se chcete
dozvědět o činnostech občanského
sdružení KONTAKT bB víc, můžete si
otevřít webové stránky www.kontaktbb.cz.
Těšíme se na vás!
Marta Vojáčková
KONTAKT bB, středisko Brno
Národní kulturní památka Kounicovy koleje
Městský výbor Českého svazu bojovníků
za svobodu a historická skupina Kounicových kolejí zvou všechny občany
k prohlídce Pamětní síně této národní
kulturní památky. Pamětní síň je možné
navštívit po domluvě s Mgr. Milenou
Spoustovou na tel.: 543 248 941 nebo
732 538 312.
Více informací o ČSBS naleznete na
www.zasvobodu.cz.
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
STRANA
11
[ FEJETON ]
Máte chvíli čas?
Jestli ano, tak prosím věnujte pár minut mému přemítání o čase. Předem
ovšem upozorňuji, že půjde o povídání
převážně vážné, že v něm bude chybět
by špetka humoru. Zdůvodním to tím,
že člověka pořád nenapadají náměty
k popukání, že je poněkud zasmušilý
měsíc listopad, který jistě nepostrádá
svou krásu, ale já ho tak nějak „nemusím“. A do třetice, že je čas dušičkový,
kdy s nostalgií vzpomínáme těch, kteří
nás před krátkým nebo dlouhým časem opustili, někdy i předčasně…
Slovo čas a samostatně, nebo jako
slovní základ užíváme často, i když si to
možná ani neuvědomujeme. Zařadit
ho mluvnicky není problém. Je to slovo
mužského rodu, neživé, v jednotném
čísle, skloňujeme podle vzoru hrad, pokud se od časů mého mládí tenhle vzor
nezměnil. Daleko těžší je definovat čas
významově, obsahově, jako pojem, kategorii, fenomén. Zapracovali na tom
od dávných dob filozofové a o nějaký
čas později i matematici a fyzikové,
kteří usoudili, že je to další fyzikální veličina, dokonce čtvrtá dimenze. Protože všechny tyhle vědní obory jsou pro
mne velmi vzdálenou španělskou vesnicí, zařazuji rychle zpátečku, abych
nebyl fundovaným teoretikům příliš
k smíchu. Pro mne je čas něco těžko definovatelného, co je stále kolem nás,
měří naši životní pou i její malé kousíčky, vládne nám. I když se ve vzácných
chvílích holedbáme, že „čas není naším
pánem“, daleko častěji si uvědomujeme, že je.
Toho si všímají například textaři písní.
Jen namátkou: „Řekni mi, mámo, jak
vypadá čas…“, nebo „My dva a čas“ či
„Čas je běžec dlouhým krokem…“.
„Zastavte čas!“ volá se marně v jiném
songu. A Waldemar to shrnuje lakonicky: „To všechno vó-vodnes čas!“
Jediné, co lidstvo časem s časem dokázalo, je nějak ho měřit. To, že se pra-
12 S T R A N A
[ OSTATNÍ ]
je dotaz na rozhovor, který bude trvat
asi víc než šedesát vteřin. (Objednámeli si v restauraci nějakou „minutku“, jde
o pokrm, který se připravuje rozhodně
déle.) A zcela neurčený časový úsek je
chvíle, chvilka, chvilička. Dočasně nám
připadalo – pokud šlo o přítomnost
cizích vojsk – jaksi dlouho, přátelství
na věčné časy trvalo naštěstí „jen“ padesát let…
Abych doložil své tvrzení, že slovo čas
a jeho odvozeniny užíváme dost často,
tak pár příkladů. Říkáme, že se blýská
na časy, jindy je čas, že bys psa nevyhnal. Prolistujeme zatím časopis
a počkáme, až se časem vyčasí. Častokrát, když jsem měl vstát časně, jsem
zaspal, dorazil někam pozdě a bylo mi
vytknuto, že jsem si dal načas. Některým obdobím říkáme čas prázdnin či
dovolených, čas vánoční apod. Existují
rčení, že čas hojí všechny rány, nebo že
čas jsou peníze. (Jeden můj známý říká
videlně opakuje světlo a tma, poznali
lidé snadno a nazvali to dnem, právě
tak jako opakování čtyř ročních období dostalo označení rok. Ten byl pak
rozkouskován na měsíce (i když skutečný Měsíc v tom dělá trochu paseku), týdny a zmíněné dny. Následují
hodiny, minuty atd. Abychom se nemuseli domlouvat, že se sejdeme za
rozbřesku, či až bude slunce na obloze
nejvýš a milenci si dávat rande po jeho
západu, jako v dobách dávných, byly
posléze vymyšleny všeliké měřiče času.
Od slunečních a přesýpacích hodin
přes věžní a kukačky až k našim náramkovým a ještě daleko přesnějším
přístrojům.
Přesto užíváme přesné určení časového úseku často jen obrazně. Chceme-li
se s někým sejít „na hodinku“, neznamená to zpravidla, že spolu strávíme
právě jen šedesát minut. (Dnešní mládež rozšířila slovník o nové slovo
„hoku“.) Měl bys na mě minutku čas?
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
ovšem, že občas…) Taky se říká: dočkej
času, jako husa klasu!
Čas se nedá podplatit, natož koupit,
utíká nám všem stejně. Jenže subjektivně to často cítíme jinak. Někdy máme pocit, že se neúměrně vleče -to třeba na zubařském křesle nebo při čekání na autobus, u krásné dovolené máme dojem, že její čas strašně rychle
uběhl. (Někdy před uzávěrkou občasníku čas přímo honíme.) V mládí jsem
měl - asi jako každý mladý člověk – dojem, že mám času habaděj. Te, na stará kolena, najednou pozoruji, jak čas
rychle pádí, jak se krátí, a že bylo a je
chybou ho jakkoli prolenošit, ubíjet
nečinností, plýtvat s ním, utrácet ho
zbytečně. Jenomže tahle zkušenost je
asi nepřenosná, mladí by určitě takové
poučování brali jako ztrátu času. To
spíš vy starší pochopíte, proč jsem si
tohle téma zvolil právě v čase dušičkovém…
f. z.
Hledáme Vás, mámo, táto!
Kampaň s tímto názvem zahájí 26. listopadu 2007 Sdružení pěstounských
rodin a vyvrcholí benefičním předvánočním koncertem 1. prosince 2007.
Cílem kampaně je oslovit co nejširší veřejnost a získat nové rodiče pro děti
z různých typů ústavních zařízení.
V současné době se v kojeneckých
ústavech a dětských domovech nachází mnoho dětí, které by rády znovu získaly milující rodinu. V důsledku vážného zanedbání, nezájmu nebo týrání
musely opustit svou vlastní rodinu
a vyrůstají tedy bez lásky. Zásadním
problémem, se kterým se odborníci na
toto téma setkávají, je nedostatek rodičů. Dejme těmto dětem novou šanci!
Právě za tímto účelem probíhá kampaň Hledáme Vás mámo, táto, která se
snaží upozornit ty, kteří mají možnost
a touhu přijmout nové dítě do rodiny,
že je tu cesta. Sdružení pěstounských
rodin také upozorňuje na řadu omylů
a mýtů, které v souvislosti s pěstounskou
péči kolují mezi lidmi. Přijmout dítě může pár i jednotlivec – a již muž nebo žena. Důležité je, aby měli dostatek trpělivosti, něhy a lásky pro tyto děti, které
jsou citově deprivované a mají i jiné psychické či zdravotní problémy.
Poradna náhradní rodinné péče sídlí
v Brně na Anenské ul. č. 10 ve 3. patře.
Můžete nás navštívit od pondělí do
čtvrtka od 8 do 16 hodin, v pátek od
8 do 12 hodin tel.: 543 249 142, 731
507 400. Email: [email protected],
web: www.pestouni.cz.
Sdružení pěstounských rodin a Centrum
experimentálního divadla, Zelný trh Vás
srdečně zvou na předvánoční koncert
vokální skupiny Yellow Sisters
Kdy: 1. 12. 2007 v 19 hodin
Kde: Velký sál divadla
Husa na provázku, Zelný trh 9
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
STRANA
13
[ Z HISTORIE ŽEBĚTÍNA ]
[ POZVÁNKY ]
Prodejna textilu
Společenské centrum Bystrc
Budova, kterou jsme vám nabídli
s nápisem Textil v minulém čísle občasníku, stojí dodnes na rohu ulic Ríšova
a Ostrovačická. Byla postavena jako
prodejna družstva Vzájemnost Včela.
Později sloužila jako prodejna Jednoty,
ta se však přesídlila do dnešní Pivovarské restaurace U Richarda. Jednotu
pak vystřídala prodejna, kde kromě
textilu byla k dostání i obuv či galanterie. Prodejna zanikla po roce 1990
a dům majitel prodal jako bytovou
jednotku, která tam kromě prodejny
existovala již několik let.
7. 11. Čaj o půl páté – taneční podvečer s kapelou L. Kozderky TO JSME MY
s uměleckým vedoucím O. Blahou,
uvádějí a zpívají Jiří Helán, Karel Zelníček a Květa Navrátilová. Začátek
v 16.30 hod.
22. 11. P. Barillet aj. P. Grédy: ČTYŘI
POKOJE DO ZAHRADY – divadelní komedie (Praha). Hrají: Jana Brejchová,
Pavlína Filipovská, Dana Morávková,
Jiří Ptáčník a další. Režie: Jan Kačer.
Začátek v 19.00 hod.
12. 11. Vietnamem z jihu na sever –
cestopisná přednáška manželů Novákových s promítáním. Začátek v 18.00
hod.
27. 11. Toulky Brnem – přednáška Jaroslavy Vrbické. Začátek v 17.00 hod.
?
Okénko do minulosti
Poznáváte dům na obrázku?
Koutek úsměvů: svět za mřížemi
Nový obyvatel nápravného zařízení se
ptá dozorce: „Proč tu máte na oknech
ty mříže?“
„No přece z bezpečnostních důvodů!“
odpoví on.
„A vy myslíte, že by se sem někdo vloupal?“odvětí trestanec…
„A proč tu sedíš?“ ptá se jeden odsouzený druhého. „Ále, člověče, obyčejná
závist!“ odpoví tázaný. „A kdo ti záviděl?“
„Národní banka, že jsem vyráběl skoro
tak pěkné bankovky jako ona…“
14 S T R A N A
Jedna z dvou žen, které spolu „seděly“
ve společné cele deset let, říká druhé
při propouštění z věznice:
„A večer se u mě stav, a ti to můžu dopovědět!!“
Nový zájemce o pracovní místo absolvuje
pohovor u ředitele podniku. „Jak dlouho
jste setrval na minulém pracovišti?“
„Prosím, rovných deset let!“ odpoví
hrdě žadatel o místo.
„A proč jste vlastně odešel?“ ptá se ředitel.
„Nó…, byla vyhlášena amnestie…“
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
15. 11. Vlasta REDL, Jaroslav Samson
LENK a Slávek JANOUŠEK – koncert.
Začátek v 19.30 hod.
21. 11. Dámský klub – vánoční dekorace, ukázky výroby a prodej adventních
věnců a dalších vánočních dekorací.
Začátek v 18.30 hod.
Předprodej vstupenek 14 dní před jednotlivými pořady v pokladně Společenského centra (není-li uvedeno jinak)
po-čt 15-18 hod. Informace na tel.: 546
224 320, 546 211 924. Dále v BKC,
Běhounská 17, po–pá 10–18 hod. (tel.:
542 210 863). Doprava tramvají č. 1, 3
zastávka „ZOO“, autobusy č. 50, 52
a trolejbus č. 30 zast. „Vondrákova“.
www.bystrc.cz, www.KamvBrne.cz
Pozvánka na výstavu
Netradiční výstava sukulentních kytiček
v kamenných miskách, jejíž dominantou jsou kvetoucí tlustice, zejména pak
PRAMÁTI TLUSTIC v plném květu právě
v prosinci, je k vidění v Kulturním centru Líšeň „Kotlanka“, sídliště Líšeň,
Kotlanova 7 (těsně u zastávky Kotlanova tramvaje č. 8). Otevřeno bude od 7.
do 16. prosince 2007 denně od 10 do
18 hodin. Sukulenty jsou nenáročné
a krásně bizarní kytičky z pouští, které
se naučily skladovat ve svých listech či
stoncích vodu. Výborně se jim proto
daří i v našich suchých bytech. Další výhodou sukulentů je jejich barevnost
a bizarnost tvarů. Kromě toho vás nevystěhují z bytu, neb jsou to kytičky
drobné a skromné.
Srdečně zve Jaroslav Honc
www.sukulent.cz
Ratolest poděkuje všem svým příznivcům
Již pátý ročník společenského benefičního večera Dobroš připravuje občanské sdružení Ratolest Brno, které od
roku 1995 pracuje s dětmi a mladými
lidmi, kteří se nacházejí v těžkých životních situacích.
Na benefiční večer Dobroš 2007, který
se uskuteční ve čtvrtek 29. listopadu
2007 od 19 hodin v prostorách Domu
pánů z Kunštátu, zveme všechny příznivce sdružení z řad veřejnosti. Symbolické vstupné bude věnováno na programy, které Ratolest Brno připravuje.
Více informací: Dana Burianová, public
relations [email protected],
RATOLEST BRNO, o. s. Kozí 2, 602 00
Brno, tel.: 545 243 839, 777 718 188,
www.ratolest.cz.
ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK
STRANA
15