MANIFESTO

Transkript

MANIFESTO

MANIFESTO
e-DOVEDNOSTÍ
S příspěvky vedoucích činitelů z oblasti správy, vzdělávání, tvorby politik,
výzkumu a soukromého sektoru.
Tento manifest vytvořily organizace European Schoolnet a platforma DIGITALEUROPE v rámci
kampaně e-Skills for Jobs 2014.
Kampaň e-Skills for Jobs 2014 je iniciativa Evropské komise financovaná z programu pro
konkurenceschopnost podniků, s důrazem na malé a střední podniky (COSME), která je
organizována v součinnosti s Velkou koalicí EU pro digitální pracovní místa.
Základní kontakty na Evropskou komisi:
André Richier, hlavní administrátor odboru „Klíčové podpůrné technologie a digitální
ekonomika“, Generální ředitelství pro podnikání a průmysl,
Alexander Riedl, zástupce vedoucího odboru „Znalostní báze“, Generální ředitelství pro
komunikační sítě, obsah a technologie.
Vydavatel:
European Schoolnet
(EUN Partnership AISBL)
Rue de Trèves 61, Brusel
1040 Belgie
Grafická úprava, DTP a tisk: Hofi Studio, Česká republika
Vydáno:
Říjen 2014
ISBN:
Na vydání této knihy se vztahují podmínky licence
„Attribution 3.0 Unported Creative Commons“
(http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/).
OBSAH
Předmluva
Úvod
5
Širší souvislosti
7
Kapitola 1 Budoucí zaměstnání v digitální sféře
15
Kapitola 2 Hodnotově orientovaná funkce IT
21
Kapitola 3 Vliv globalizace
29
Kapitola 4 Úkol zvaný e-leadership
35
Kapitola 5 Nové inovativní vzdělávání
41
Kapitola 6 Nové digitální talenty
49
Kapitola 7
Velká koalice pro digitální pracovní místa
56
Kapitola 8 Vize pro budoucnost
59
Životopisy nejvýznamnějších přispěvatelů
65
Bibliografie
70
3
4
Manifest e-dovedností
ÚVOD
Nový zvrat v historii Evropy je za dveřmi. Třetí průmyslová revoluce je v plném
proudu - a my svými činy určíme, jakou pozici Evropa zaujme ve vznikající nové
ekonomice. Máme-li se stát součástí digitálního věku, nestačí nám jen si osvojit
nejnovější technologie, ale je rovněž nutno, abychom se nebáli riskovat, věřili
v budoucnost a podporovali podnikání.
Musíme obnovit vášeň pro pokrok, kterou Evropa kdysi ztělesňovala, právě
tu vášeň, která Evropu přiměla k tomu, aby vyslala lodi na cestu kolem světa
a objevila svět zcela nový.
Rovněž je třeba přehodnotit vzdělávání: místo abychom se učili sami pro sebe,
musíme myslet, pracovat a žít společně.
Tohle všechno je v naší moci. A my to dokážeme!
V dnešním světě Evropa představuje hlavní zónu inovací i nejrozsáhlejší zdroj
vědeckého publikování. Tyto naše jedinečné silné stránky stojí zato, abychom
je využili z nové perspektivy. Musíme přehodnotit naši kulturu, která začala být
příliš akademická, příliš specializovaná a centralizovaná, než abychom mohli
svěřit klíče k naší budoucnosti těm, kdo věnují víc času realizaci nemožných
úkolů než vylepšování následujícího kroku.
Jedinečnou příležitost nám nabízí digitální věk, který nespočívá jen v konkrétních technických vymoženostech, ale zavádí zbrusu novou kulturu.
Abychom pochopili souvislosti, stačí sledovat, s jakou lehkostí se někteří podnikatelé přeorientovávají z platebních systémů na přídavné raketové motory či
elektromobily.
K této nové kultuře se snáze dostaneme prostřednictvím poznatků o kódových
a komplexních strukturách. Tento přístup spolu s pohotovou a decentralizovanou spoluprací zúčastněných stran přispěje ke vzniku skutečně inovativních
forem kreativity.
Gilles Babinet
Digitální šampion
ÚVOD
5
6
e-Skills Manifesto
ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI
Naprosto zásadní význam nyní mají
výtečné a inovativní počiny.
Dr. Bruno Lanvin
Celá myšlenka Evropy jakožto „reálné utopie“ v současné době prochází
první skutečnou zatěžkávací zkouškou. Ačkoliv je současná krize nepopiratelně krizí celosvětovou, v různých částech světa nabírá různých podob
a vyvíjí se různě. Poprvé v novodobých dějinách došlo ke krizi za situace,
kdy ekonomika, která je hlavním producentem, zároveň není hlavním konzumentem. Poprvé v novodobých dějinách vycházejí konkurenční výhody
v mezinárodním měřítku z faktorů, jež velmi málo souvisejí s přírodními
podmínkami, zeměpisnou polohou či trvalými technickými výhodami.
Nový pocit naléhavosti
V prostředí, které charakterizuje takto rychlý pohyb, je Evropa tlačena
k tomu, aby vymezila základy své budoucí prosperity. Během posledních deseti let Evropa učinila v tomto směru strategická rozhodnutí: k nim náleží
nutnost vybudovat konkurenceschopnou a inkluzivní ekonomiku a stát se
vůdčí silou v oblasti ochrany životního prostředí a inovací. Stávající krize
zvyšuje náklady spojené s těmito rozhodnutími, ale zároveň zvyšuje i jejich
hodnotu. Dnes najdeme jen málokterá data, jež by lépe dokládala tento obnovený pocit naléhavosti, než bezpříkladně vysoká čísla zachycující nezaměstnanost evropské mládeže (lidé od 15 do 24 let), která se koncem roku
2013 blíží 24 % (viz diagram níže). Podobné údaje týkající se nezaměstnanosti mládeže činí v USA 8 % a v Japonsku 5 %.
7
Míra nezaměstnanosti mládeže, EU 28 a EA (eurozóna)-17, nastavená podle
období leden 2000 - červenec 2013
Zdroj: Eurostat 2014
Tento pocit naléhavosti doprovází sílící dojem, že nové výrobní techniky,
nové spotřební vzorce a nové chování nabízejí úrodnou půdu pro oživení, jež
v Evropě vytvoří dostatečný počet pracovních míst, aniž by přitom byly ohroženy ambice Evropy mít ve světě vůdčí postavení na poli produktivity, inovací
a začleňování. A právě zde se informační a komunikační technologie (ICT) a edovednosti stávají ústředním prvkem budoucí analýzy a politik, jejichž úkolem
bude přinést Evropě udržitelné oživení, jež vytvoří dostatečný počet pracovních míst.
Nová oblast příležitostí
Vývoj v oblasti informací a sítí (včetně cloud computingu, velkých dat čili big
data, sociálních médií, mobilního internetu a konvergence technologií) vede
k potřebě nových dovedností, a vytváří obrovské příležitosti pro ty, kdo si tyto
nové dovednosti jako první vytvoří a osvojí.
Údaje o současné a předpokládané úrovni nabídky e-dovedností a poptávky
po nich budou v tomto dokumentu uvedeny později. Vyplývá z nich, že Evropa
jakožto celek má v tomto směru trvalý deficit: jedním z nejnápadnějších paradoxů
evropského trhu práce zůstává vysoká míra nezaměstnanosti a zároveň značné
množství pracovních míst v oblasti e-dovedností, která zůstávají nenaplněná.
8
Jsou období, kdy má výběr nejstrategičtějšího přístupu k problematice e-dovedností stejný význam jako výběr nástrojů a procesů, jež se mají k řešení této problematiky použít. Vzhledem k tomu, že na celosvětovou konkurenceschopnost mají
čím dál tím větší vliv znalosti a inovace, je zřejmé, že Evropa musí využít své silné
stránky (např. své odvětví ICT a znalostní ekonomiku) k rozvoji udržitelných
komparativních výhod na mezinárodní úrovni. Přizpůsobit kvalitu a strukturu
pracovní síly problémům a příležitostem, které s sebou nese příchod celosvětové
znalostní ekonomiky, zůstává výzvou, jež by – zůstane-li bez odpovědi – mohla
ohrozit osud dalších snah o zajištění budoucnosti Evropy jako světové velmoci
a vzoru pro skloubení konkurenceschopnosti se začleněním. A právě v tom spočívá podstata úkolu „e-dovedností pro 21. století“- a je to úkol nemalý.
Chybějící klíčový článek – interní a externí dopady
Mezi dotčenými stranami panuje shoda v tom, že e-dovednosti představují klíč
k posílení konkurenceschopnosti, produktivity a inovací, jakož i ke zvýšení odbornosti a zaměstnatelnosti evropské pracovní síly. Je zapotřebí zajistit, aby znalosti, dovednosti, schopnosti a inovativnost vedoucích pracovníků, odborníků
na IT a uživatelů IT odpovídaly nejvyšší světové úrovni a aby neustále držely
krok s dobou v rámci procesu aktivního celoživotního učení.
Evropa potřebuje jak lidi s e-dovednostmi, kteří zabezpečí příslušnou infrastrukturu, tak lidi s e-dovednostmi, kteří tuto infrastrukturu budou využívat. Společnost s e-dovednostmi je tedy předchůdkyní společnosti znalostní.
Nebudou-li e-dovednosti obyvatelstva celé Evropy na dostatečné úrovni, uskutečněné i plánované investice do infrastruktury (např. širokopásmového připojení) nebudou mít plnou návratnost. Z hlediska soukromého sektoru je rovněž
zřejmé, že přetrvávající významný nedostatek pracovníků v oblasti IT vážně
ohrožuje úspěšnost evropské ekonomiky. Ovlivňuje rozvoj technicky vyspělých
odvětví a zpomaluje inovaci, což zase působí na zaměstnanost a produktivitu
v souvisejících odvětvích. Nedostatek odborníků v oblasti IT tedy oslabuje
konkurenceschopnost Evropy vůči zbytku světa. V rámci Evropy by takovéto
nedostatky ohrozily rovněž dosažení jednotného digitálního trhu.
E-dovednosti jsou klíčem k evropské konkurenceschopnosti, růstu a pracovním místům
Po rozsáhlých konzultacích a diskuzích s partnery a členskými státy v rámci
Evropského fóra o e-dovednostech přijala v roce 2007 Evropská komise Zprávu
„e-dovednosti pro 21. století: podpora konkurenceschopnosti, růstu a pracovních míst“, jež obsahuje dlouhodobou strategii EU ohledně e-dovedností.
Členské státy tuto strategii přivítaly v závěrech Rady pro konkurenceschopnost
z listopadu 2007. Dlouhodobý program týkající se e-dovedností přivítaly také
zúčastněné strany. Za účelem realizace této strategie vznikl v oblasti průmyslu
Řídící výbor pro oblast elektronických dovedností (e-Skills ILB). Vznikla také
9
studie, jejíž autoři došli k závěru, že se národní IT programy soustřeďují spíše
na rozvoj základních uživatelských dovedností. Rozvoj dovedností IT odborníků se často považuje za součást politik v oblasti dalšího profesního rozvoje.
Autoři studie také zjistili, že devět zemí zavedlo programy zaměřené na rozvoj dovedností pro elektronické podnikání. V šestadvaceti zemích existovaly
programy zacílené na e-dovednosti uživatelů, zatímco jedenáct zemí (Dánsko,
Francie, Německo, Maďarsko, Irsko, Malta, Španělsko, Portugalsko, Rumunsko,
Turecko a Velká Británie) zavedlo programy, které se zaměřovaly zejména
na rozvoj e-dovedností odborníků. Studie uvádí celkem 45 iniciativ, jejichž konkrétním cílem byl právě rozvoj dovedností u IT odborníků.
Uskutečňování strategie EU pro e-dovednosti velmi pokročilo. Byl vytvořen
Evropský rámec e-kompetencí, vznikl evropský portál pro zaměstnání ve sféře edovedností a několik mnohostranných partnerství na vysoké úrovni. Od té doby
vznikly další nové aktivity. Patří k nim kroky související s nabídkou a poptávkou
(včetně vypracování možných budoucích scénářů), jež umožní lépe předpovídat
změny, další rozvoj Evropského rámce e-kvalifikací, a dále podpora souvisejících
finančních a fiskálních pobídek. Jednu z hlavních kampaní ke zvýšení povědomí
o e-dovednostech, sdílení zkušeností, podnícení spolupráce a mobilizaci partnerů
představovala v tomto směru celoevropská iniciativa e-Skills for Jobs.
Protože se Evropa stále snaží vybřednout z krize, závěry z roku 2007 nabývají nového významu: Nezaměstnanost v oblasti IT trvale zůstala hluboko pod
úrovní celkové nezaměstnanosti. Z toho vyplývá, že si podpora růstu v odvětví
IT (včetně e-dovedností) zaslouží pozornost jako nástroj proticyklické politiky,
který by mohl přinést výše zmíněné oživení, jež vytvoří dostatečný počet pracovních míst.
Jakými kartami může Evropa hrát v celosvětové
soutěži o talenty?
Pomocí „dovednostní pyramidy“ navržené organizací INSEAD si musí Evropa
na všech třech úrovních této pyramidy stanovit nové úkoly:
(1) gramotnost a základní dovednosti včetně e-dovedností, matematiky
a přírodních věd (včetně kódování);
(2) profesní dovednosti potřebné pro trh práce, jež lze získat formálním
vzděláváním, ale stále častěji přímo „v terénu“;
(3) vlohy pro světovou znalostní ekonomiku (GKE), které jsou méně
hmatatelné, ale patří k nim vedení týmu a předvídání změn, a které mají
zásadní význam pro inovace.
10
Úro
veň
3
Vlohy pro světovou
znalostní ekonomiku
Úro
veň
2
Vlohy
pro SZE
Profesní dovednosti
Profesní
dovednosti
Úro
veň
1
Gramotnost
Gramotnost a základní
a základní dovednosti
dovednosti
(gramotnost v matematice,
přírodních vědách a v oblasti IT)
Do vysokoškolského vzdělání Evropa investuje mnohem méně než Spojené
státy nebo Japonsko. Podle nedávné studie Economist Intelligence Unit
(EIU) si v rozvíjení talentu na poli IT nejlépe vedou Spojené státy, Singapur,
Velká Británie, Irsko a Jižní Korea. Podle EIU stojí za úspěchem těchto zemí
razantní zvyšování počtu vysokoškolských studentů, a to i v oblasti přírodních věd a technických oborů. Tyto země mají také univerzity či technologické instituty světové úrovně, které technikům vedle technických dovedností
předávají i dovednosti obchodní a manažerské.
Naplňování a budování Digitální agendy
pro Evropu
V roce 2010 přijala Evropská komise program Digitální agenda pro Evropu,
který určuje sedm prioritních oblastí, kde je nutno jednat o těchto tématech:
vytvoření jednotného digitálního trhu, větší interoperabilita, oživení důvěryhodnosti a bezpečnosti internetu, mnohem rychlejší přístup k internetu, větší
investice do výzkumu a rozvoje, zlepšení digitální gramotnosti a začlenění, řešení úkolů společnosti, jako jsou např. klimatické změny a stárnutí populace,
a to pomocí informačních a komunikačních technologií. K přínosům tohoto
programu patří např. snazší elektronické platby a fakturování, možnost rychle
využít telemedicínu a energeticky úsporné osvětlení.
11
V oblasti e-dovedností a digitálního začlenění
Evropská komise:
• podpoří úsilí o vedoucí postavení a odbornost v oblasti ICT s cílem rozšířit
evropskou talentovou základnu, jakož i kompetence a mobilitu ICT odborníků v celé Evropě;
• podpoří rozvoj on-line nástrojů k zaznamenávání a uznávání kompetencí odborníků v oblasti ICT a uživatelů ICT v návaznosti na Evropský rámec e-kvalifikací a doklad EUROPASS;
• podpoří vyšší účast žen na pracovní síle v oblasti ICT;
• učiní digitální gramotnost jednou z priorit pro nařízení o evropském sociálním fondu (na období 2014–2020);
• navrhne ukazatele pro digitální kompetence a mediální gramotnost pro celou
EU.
Je poměrně snadné si představit, jak lze výše popsanou typologii („dovednostní pyramidu“) uvést do přímé souvislosti s každým z výše uvedených
bodů. Úkolem všech evropských orgánů a vlád jednotlivých členských států
bude důsledně tyto vytyčené cíle provádět.
Nastal čas přejít k činům – inovovat, abychom vynikli, a vynikat, abychom
inovovali
V posledních letech doporučovaly různé zúčastněné strany (zvláště zástupci
průmyslu) dosti důrazně, abychom začali neprodleně jednat. Z nejnovějších
analýz a dat vyplývá, že obzvláště důležité jsou následující body:
• Prostřednictvím důkladných statistických šetření by se mělo určit, v jakých
konkrétních dovednostech v oblasti IT máme nedostatky. Každoročně by
měl být proveden průzkum Eurobarometru, jenž zmapuje, jaké e-dovednosti
budou podle zaměstnavatelů v horizontu dalších tří až pěti let zapotřebí.
• Měla by být zavedena motivační opatření, jež by vedla učitele k modernizaci učebních metod tak, aby do nich byla začleněna digitální výuka, respektive učení. Mohla by být zavedena osvědčení, jež by dokládala e-dovednosti
učitelů.
• Evropská komise by měla zřídit a následně financovat celoevropské meziškolní soutěže v matematice a přírodních vědách a odměňovat vynikající
výsledky.
12
Je navíc zřejmé, že úkol týkající se e-dovedností bude otázkou kvality i kvantity. Evropa potřebuje základnu vysoce kvalifikovaných IT odborníků, kteří
vyhoví potřebám zaměstnavatelů. Tradiční model „nejprve se vzdělávat,
pak pracovat“ ztrácí vzhledem ke vzrůstající volatilitě trhu na významu.
Zaměstnavatelé a vzdělavatelé musejí úzce spolupracovat tak, aby poskytli
operativnější rámec pro nabývání dovedností (tj. aby se člověk naučil, jak se
učit).
Strategie pro e-dovednosti, za kteE-dovednosti jsou ústředrou bude stát EU, prostě nemůže být
pouze krátkodobým tématem. V obním prvkem ekosystému
lasti e-dovedností existuje zřetelný
inovací
problém nabídky a poptávky, který se
bude dále zostřovat. Poroste poptávka po tradičních dovednostech souvisejících s technickou infrastrukturou
i po dovednostech, které bude potřebovat pracovní síla vycházející ze znalostí
a spolupráce.
Všechna tato doporučení ovšem prostupuje „světový imperativ inovací“, před
nímž Evropa stojí. E-dovednosti jsou ústředním prvkem ekosystému inovací, čili jinými slovy, Evropa potřebuje e-dovednosti na vynikající úrovni, aby
i nadále zůstala jedním z hlavních účastníků celosvětové konkurence v inovacích. Má-li Evropa inovovat, musí vynikat. V souladu s tím pak Evropa musí
zlepšit svůj systém vzdělávání a odborné přípravy tak, aby lákal více talentů,
výzkumníků a vysoce kvalifikovaných odborníků a vedoucích pracovníků.
Rovněž v terciárním vzdělávání i celoživotním učení a základním vzdělávání
musí Evropa inovovat, aby mohla vyniknout.
Doporučení: na vyčkávání není čas
Evropě jako regionu nesmí chybět fantazie a ochota podporovat programy, jež
reagují na nedostatky v oblasti e-dovedností, které jsou strukturálním, a nikoliv cyklickým problémem. Nynější ekonomická krize poněkud znepřehlednila
diskuzi, protože nižší úroveň poptávky zavádějícím způsobem naznačovala, že
by se propast v oblasti e-dovedností mohla zmenšovat. To je však spíše iluze:
pokud evropské podniky, vlády a akademická sféra rychle nezareagují, vyjde
tento deficit najevo ještě silněji, jakmile oživení nabude na síle. Ty z evropských ekonomik, které nevyužijí krizi k posílení své schopnosti vyprodukovat více pracovníků a manažerů vybavených e-dovednostmi, se v soutěži o co
největší konkurenceschopnost spočívající na znalostech a inovacích ocitnou
na okraji zájmu.
13
Celková poptávka po dovednostech
a jejich nabídka
Poptávka po dovednostech
na trhu
Scénář 2:
Zlepšení vzdělávacích
programů pro e-dovednosti
Nabídka dovedností na trhu
Chybějící dovednosti
Scénář 1:
Scénář beze změn
Čas
Předkrizové období
Krize
Pokrizové období
Zdroj: Lanvin, B. a Fonstad, N. (2010) „Posilování e-dovedností v zájmu inovací v Evropě“.
INSEAD eLab, 2010.
Vzhledem k nezaměstnanosti mládeže, což je dnes v Evropě výzva mimořádně
aktuální, dostává naléhavá potřeba něco v tomto směru podniknout nový smysl.
Máme za sebou teprve začátek digitální revoluce: její budoucnost by měla být
intenzivně využita pro širší cíle Evropy (konkurenceschopnost podporující začlenění, udržitelný a inovativní růst), ale zároveň by měla zůstat pevně zakotvena v řešení současných potřeb a očekávání občanů Evropy. Klíčovou součástí
těchto komplexních kroků je tedy nabídnout Evropanům možnost osvojit si
e-dovednosti.
14
KAPITOLA 1
Budoucí zaměstnání v digitální sféře
Vliv ICT na zaměstnanost
Jak současná vlna techniky ovlivní zaměstnanost, to je otázka důležitá, leč
zatím nezodpovězená. Je však pravděpodobné, že vyžadované změny budou
hluboké, dlouhodobé a bolestné. Bohužel dnes nemáme možnosti zjistit, zda
se vliv a směr vývoje této technické vlny bude lišit od předchozích vědeckotechnických revolucí. Zkrátka a dobře: ovlivní internet tyto změny v zaměstnanosti, a následně i ve společenských, politických a hospodářských strukturách pozitivně, nebo negativně? Ti, kdo se utěšují faktem, že zemědělské
a průmyslové revoluce v minulosti dlouhodobě nezvýšily počet nezaměstnaných, by se měli rozpomenout na hrozná narušení společenských struktur, jež
tuto transformaci provázela (jak dokládá literární dílo Charlese Dickense).
Ať už bude rozsah či celkový výsledek těchto změn jakýkoliv, jedno rozhodně
víme: zaměstnanci zítřka budou potřebovat dovednosti, jež jim umožní vytvářet ekonomické hodnoty ve světě, kde budou stále rozsáhlejší oblasti trhu
práce pravděpodobně nahrazovány automatizací, softwarem a roboty. Tuto
diskuzi komplikuje několik problémů.
Omezení dostupnosti dat
Formálnímu rozboru vlivu technologií na růst a zaměstnanost brání určitá omezení v dostupnosti dat. Zdá se, že mezi trendem zpomalování produktivity, který je pozorován na makroúrovni, a rychlejším tempem růstu,
o němž referují firmy na mikroúrovni, neexistuje spojitost. Je pravděpodobné, že oficiální data přesně nezachycují vstupy a výstupy týkající se technologií. Například způsobilost v oblasti IT se tradičně odhaduje podle investicí
do IT zboží a služeb, které jsou ve firmě rozmístěny, ale dnes je mohou firmy
klidně čerpat prostřednictvím externích cloudových služeb, kupř. Salesforce
a Google+ Apps, přes funkci capacity on demand (COD), a za ně utrácí méně
než za odpovídající výkony interní.
Makrodata rovněž ukazují, že dochází k „oddělování“ produktivity a zaměstnanosti a produktivity a plateb (tj. produktivita stále roste, zatímco růst mezd
a zaměstnanosti klesá). V důsledku tohoto faktu se dále upevňuje trend, kterému se někdy říká „technologická změna orientovaná na superstar“: technologie
přinášejí značný zisk, ale tento zisk připadá na velmi malý počet lidí. Příkladem
je třeba Facebook, který svým tvůrcům a úzkému okruhu lidí přinesl velké bohatství, nevytvořil však mnoho pracovních příležitostí. Další ukázkou tohoto
trendu je vliv softwarových balíčků, jako je např. TurboTax, který sice značně
obohatil svoje tvůrce, ale zapříčinil, že mnoho daňových poradců přišlo o práci.
KAPITOLA 1 BUDOUCÍ ZAMĚSTNÁNÍ V DIGITÁLNÍ SFÉŘE
15
Je také možné, že se tyto vlivy odrazí v datech až s určitým zpožděním, protože než se technologie rozšíří a realizují natolik, aby se jejich vliv dal vyčíslit,
chvíli to potrvá. Než se člověk naučí novým technologickým postupům
a řádně je vstřebá, chce to navíc čas a někdy to vyžaduje i změnu regulace
a aktualizaci dovedností – a tohle všechno oddaluje chvíli, kdy se výsledky
zobrazí v datech.
A nakonec je třeba mít na paměti, že třídění nových technologií, pracovních
míst, úkolů a produktů se může poněkud komplikovat, protože technologické
cykly se střídají rychleji než oficiální systémy sběru dat. Všechny tyto obtíže
v součtu zvyšují pravděpodobnost, že se stav vypozorovaný na základní úrovni výrazně rozchází s oficiálně sebranými daty.
Rozdíly v přijímání nových technologií
z hlediska času a geografické polohy
Technické změny sice probíhají tempem, jež nemá v dějinách obdoby, ale
v přijímání nových technologií mohou z hlediska času a geografické polohy
existovat podstatné rozdíly, a to na úrovni institucionální, firemní i osobní.
Rozdílnou rychlost přijímání technických změn způsobují také společenské a kulturní rozdíly. Některé technologie, jež by nahrazovaly zaměstnance
(např. automatické pokladny v supermarketech), neměly jednotný vliv, protože je společnost nepřijala. Existují firmy, které se zavázaly, že nebudou nahrazovat pracovníky technologiemi a najdou pracovníkům alternativní produktivní úkoly v rámci organizace.
Je však stále důležitější rozlišovat mezi úkolem a pracovním místem. Pracovní
místo je souhrn určitého množství různých dílčích úkolů. Narůstání počtu
úkolů, jež tvoří náplň i vysoce kvalifikovaných pracovních míst, nabízí prostor
pro automatizaci. Pokud lze jednotlivé kroky daného úkolu formálně stvrdit a zapsat, je silně pravděpodobné, že tento úkol je možné automatizovat
pomocí softwaru. Nejzásadnější, a přece dosud nezodpovězená otázka zní:
Jaké procento úkolů, tvořících náplň všech pracovních míst v celé ekonomice,
bude nakonec přenecháno automatizaci a kolik lidské práce pak bude ještě
potřeba ke splnění úkolů zbývajících?
Při uvažování o vlivu technologií na zaměstnanost a nahrazování dělníků
bude důležité hledat, jak se vzájemně doplňují lidé a stroje, aby lidé mohli
dělat to, co pracovnímu prostředí, jež je stále více automatizované, dodává
na hodnotě. Není pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti došlo k automatizaci úkolů, které nelze vykonávat rutinně, protože vyžadují kreativitu,
společenskou komunikaci, empatii a schopnost pracovat s novými neoficiálními informacemi.
16
Rozdíly v nahrazování pracovních pozic
Některé pracovní pozice zanikají, zatímco se jiné vytvářejí. Avšak tyto nové
pozice často vyžadují dovednosti, jež se zásadně liší od těch, které byly potřeba pro vykonávání zaměstnání původního. Lidé, jejichž pracovní místo
zaniklo, nemusejí mít vždycky dovednosti potřebné k výkonu nově vzniklé
pracovní pozice (např. nahradí-li roboti dělníky na výrobní lince, bude nutno,
aby někdo dohlížel na údržbu robotů a softwaru, který je řídí, ale tuto úlohu
bude asi těžko zastávat někdo z původních dělníků). Rovnováha mezi počtem
pracovních pozic, jež během přechodného období vznikly, a těch, které byly
zrušeny, se stala tématem řady diskuzí a je nutno ji vzít v potaz. Je možné, že
v této rané fázi bude víc pracovních pozic, které zaniknou, nežli těch nově
vznikajících. Ale protože se ekonomický růst podporovaný technologiemi
urychluje, je možné, že nová zaměstnání vzniknou „v druhém kole“. Znamená
to, že změny budou nejspíš dlouhé a bolestné a mnoho nahrazených pracovníků se bude muset tomuto procesu přizpůsobit.
Současné jasně definované demografické tlaky, mj. stárnutí populace a odchod silné poválečné generace do penze, nejspíš způsobí těsnost na pracovním trhu, zejména v nejrozvinutějších zemích. Výsledkem bude patrně další
napětí a nesoulad v oblasti pracovní nabídky a poptávky. Firmy současně nepřestávají hlásit, že se potýkají s nedostatkem dovedností, což však obecně nepotvrzují ani shromažďovaná data (např. je jen málo důkazů, že by na celkové
úrovni rostly mzdy v oborech, kde je nedostatečné zásobení dovednostmi),
ani jejich osobní zkušenosti, jelikož tyto firmy nehlásí, že by jim nedostatek
dovedností zaměstnanců bránil v uzavírání smluv. Je však jasné, že mzdy v určitých vysoce specializovaných oborech, k nimž patří pozice datového analytika nebo odborného softwarového inženýra, výrazně rostou.
Kombinace výše uvedených faktorů – nedojde-li k zásahu, který by řešil nedostatek dovedností - by mohla vést k výraznému nesouladu na pracovním trhu,
protože poptávka po dovednostech se bude patrně měnit daleko rychleji než
v minulosti.
Nároky na dovednosti související
s technologiemi se rychle zvyšují
ICT dovednosti čili e-dovednosti jsou pojem, do něhož spadají dovednosti
mnoha různých druhů a úrovní, které se mohou velice rychle měnit, zejména co se týče vysoce specializovaných dovedností technických. Tradičně sem
spadají dovednosti, které potřebují nejen lidé z oblasti „tvrdé“ infrastruktury
(např. ti, kdo kladou kabely pro telekomunikace, nebo síťoví inženýři), ale
i spektrum dovedností ze sféry infrastruktury „měkké“, potřebných k používání ICT hardwaru: od IT gramotnosti po základní i pokročilé uživatelské
dovednosti.
17
Kromě toho existuje široká škála dovedností technických, od základních (které
mají např. správci sítě, pomocní inženýři a technici) po velice pokročilé, jimiž
disponují např. systémoví inženýři, systémoví programátoři, architekti, vývojáři, špičkoví servisní designéři, UX designéři a ti, kdo se věnují vizualizaci
dat, architekti a designéři služeb, datoví vědci a datoví inženýři. Navíc je však
stále více zapotřebí těch, kdo mají schopnosti jak technické, tak obchodní –
a další „měkké“ dovednosti – nebo dovednosti potřebné pro tzv. e-leadership.
Náleží sem obchodní a jiné „měkké“ dovednosti spojené s dovednostmi technickými, případně s povědomím o technologiích. K takto vybaveným lidem
patří kupříkladu manažeři znalí techniky, kteří chápou, jak mohou technologie zlepšovat a transformovat obchodování, chápou, že je k tomu zapotřebí
zásadních investic a restrukturalizace systému, a navíc mají tu moc, talent
a odvahu učinit rozhodnutí vedoucí k transformaci. Do této skupiny spadají
také technici vybavení „měkkými“ dovednostmi, kteří díky nim umějí rozpoznat a sdělit okolí, jakým způsobem vytvářejí technologie příležitost pro
řízení firmy.
Překážky ovlivňující digitální podnikání
Pro růst a zaměstnanost mají stále větší význam digitální podnikatelé, kteří
však narážejí na určité překážky, a to zejména v Evropě (Clayton a van
Welsum, 2014). K těmto překážkám patří nedostatečná pružnost a rozsah působení, jež jsou důsledkem fragmentace trhu uměle vyvolané opatřeními (což
omezuje rozsah experimentování, inovací a možností riskovat), obtíže s prací
v zahraničí, obtíže se získáváním financí pro nastartování i pro rozvoj podniku
(týká se především inovativnějších, a tudíž logicky i rizikovějších iniciativ);
digitální podnik „nemá dovoleno selhat“ (po prvním nebo i několikátém selhání se obtížně začíná znovu; tohle je překážka bránící čerpat výhody z ICT,
protože mnoho úspěšných společností vytvořili po řadě neúspěšných pokusů
tzv. sérioví podnikatelé), nedostatečné sladění a příliš složitá regulace a zdaňování – a rovněž nejistota ohledně regulačních změn (pro podnik, a zejména
pro podnik malý, je velice nákladné držet krok s regulačními opatřeními a snažit se být s nimi v souladu; pro malé firmy to může být i nad jejich možnosti);
obtíže s náborem nových pracovníků v zahraničí a programy, které se zdají být
orientované na velké a/nebo zavedené firmy.
Podnikatelé, kteří se snaží operovat v prostoru velice rychlých technologií, potřebují zeštíhlené a jednoduché způsoby, jak pracovat v dynamickém obchodním prostředí plném energie. Rovněž je nezbytné mít k dispozici hned zpočátku
rychlou, vysokorychlostní, spolehlivou a cenově dostupnou ICT infrastrukturu,
a pokud již v praxi fungují správné obchodní podmínky a opatření, mají podnikatelé ze všech lokalit možnost zapojit se do globální ekonomiky. Umožňuje jim to
získávat vklady z libovolné části světa, ať už se jedná o talent či znalosti konkrétního typu, získávat podporu prostřednictvím tzv. služby on demand, ale navíc
mohou vstoupit na trh s vlastními produkty.
18
Některé dovednosti rychle zastarávají
Kdo má za povinnost dodávat ekonomice potřebné dovednosti? Protože se technologie rozvíjejí velmi rychle, i určité dovednosti mohou velmi rychle zastarávat, některé zhruba co 2-3 roky, přičemž u dovedností specializovaných (např.
u určitých programovacích jazyků) to může probíhat podstatně rychleji. Z toho
vyplývají zásadní důsledky: lidé si nejsou jisti, v jakých dovednostech se mají školit, a/nebo váhají s odborným výcvikem zaměřeným na dovednost, která si neuchová svou hodnotu/konkurenceschopnost dlouho, podniky váhají se školením
lidí, jelikož mnohé dovednosti jsou zaměnitelné a lze je delegovat na jiné firmy,
a vzdělávací systémy jsou příliš pomalé, než aby se dokázaly přizpůsobit měnící se
poptávce po dovednostech. Nabízí se tedy naléhavá otázka, kdo má za povinnost
přeškolovat lidi a vybavovat pracovní síly potřebnými dovednostmi.
Z výše uvedených postřehů a ze stále rozšířenějšího využívání „alternativního
uspořádání práce“ (např. zaměstnání na částečný úvazek, práce na volné noze)
vyplývá, že se zodpovědnost za odborné školení, původně zajišťované obchodní
sférou či vládou, patrně stále více přesouvá na bedra jednotlivce. Tohle by však
bylo nebezpečné, poněvadž pracovníci sami evidentně neinvestují do vlastní
tržní hodnoty (aby se lidé přizpůsobili budoucnosti, kde bude stále a často docházet ke změnám, musí u nich proběhnout i změna myšlení: člověk už nechodí do školy, aby zde získával dovednosti potřebné k vedlejšímu zaměstnání, ale
místo toho ho v budoucnosti čeká celoživotní vzdělávání a změny, což vyžaduje značnou přizpůsobivost). Vzdělávací systém zároveň lidi neučí dovednostem
uzpůsobeným světu, jež se díky technologiím rychle mění. Političtí představitelé
leckdy realizují opatření, jež se ve skutečnosti stávají brzdami, a nedaří se jim odstraňovat nepružnost trhu práce. A zdá se, že obchodní sféra klade větší důraz
spíše na investiční management, na krátkodobé požadavky podílníků (u větších
firem) a na zisk než na usměrňování lidského kapitálu způsobem, jaký představuje pozoruhodný francouzský experiment Škola 42.
Doporučení
Těchto šest faktorů vytváří společenské tlaky a může působit neobyčejně rušivě.
Murray a van Welsum (2014) hovoří o „trojí hrozbě informačních technologií“,
kdy rozvoj ICT rozpoutává tři rušivé síly: majetkovou nerovnost, rozklad pracovní síly a budoucnosti práce a také rozklad společenský a politický. Značný neklid
vzbuzuje potenciální vliv technologií na zaměstnanost a mnozí nabývají dojmu,
že následky mohou být temné a nevyhnutelné. Zároveň však neexistuje žádný
formální (analytický) důkaz, jenž by tyto obavy ospravedlňoval a potvrzoval, že
se současná technická vlna bude lišit od cyklů, jež proběhly v minulosti.
Nicméně je jasné, že se trh práce stále více polarizuje a že roste počet úkolů včetně výtečně placených pracovních míst, „znalostních pracovníků“- podstatně
ovlivněných automatizací, a existují důkazy (např. v USA), že většina nejrychleji
19
se rozvíjejících zaměstnání je současně nejhůře placená, což je problém zejména
v konzumní společnosti (pokud lidé nemají co utrácet, růst začne drhnout, až se
zastaví).
Vzhledem k mnoha silám, jež
na práci působí, a k nejistotě
týkající se jejich dlouhodobých účinků je obtížné něco
doporučovat - lze snad jen
říci, že je důležité připustit,
že dojde ke změnám, které
mohou být vysoce rušivé.
V našem každodenním životě
bude hrát stále výraznější roli
automatizace, a to prostřednictvím softwaru a robotiky, a bude náročné hledat rovnováhu tam, kde lidé
mohou dodat automatizovaným systémům na hodnotě, místo aby s nimi soutěžili. Význam budou patrně mít interpersonální úkoly, jež vyžadují fyzický a/nebo
osobní kontakt, především vzhledem ke změnám životního stylu a stárnutí populace. Nejpravděpodobnější je, že jednou z nejoceňovanějších vlastností člověka se
v budoucnu stane pružnost a přizpůsobivost, schopnost srovnat se s prostředním,
jež se bude rychle měnit.
Jednou z nejoceňovanějších vlastností člověka se
v budoucnu stane pružnost
a přizpůsobivost, schopnost
srovnat se s prostředním, jež
se bude rychle měnit.
20
KAPITOLA 2
Hodnotově orientovaná funkce IT
Na vedení záleží
Všude kolem sebe vidíme, jaký vliv má digitalizace, proces, při němž jsou informační technologie (IT) využívány k transformaci průmyslu a různých sfér
společnosti. A tempo změn se zrychluje ještě víc se vznikem tzv. internetu
věcí. A přece se někdy zdá, že organizace, jež by měla směřovat ke změnám
na základě fungování IT, uvázla v časové smyčce.
Úloha fungování IT přece spočívá v převedení prostředků investovaných
do IT (v podobě lidí, postupů a technologií) na tržní hodnotu, a to s pomocí
e-gramotných uživatelů. Ale je tomu tak skutečně? IT je snad tím nejvydatnějším obchodním zdrojem, který dnes mají organizace k dispozici, a přesto
platí, že některé metody řízení a práce s IT nedokážou využít jejich potenciál.
Výzkum, jejž provedla irská organizace Institut pro zhodnocování inovací (Innovation Value Institute - IVI) a zorganizovaly Národní univerzita
v Maynoothu a společnost Intel a jehož cílem bylo transformovat IT management, dokládá, že je v mnoha firmách výkon IT složky nedostatečný a vedení
firmy není ochotno investovat do inovací v této sféře. V takových organizacích
se fungování IT soustřeďuje výhradně na aktuální provoz a potenciál nových
technologií se nevyužívá. Ve firmách tohoto typu se například cloud computing zavádí pouze proto, že nabízí možnost snížit náklady a lépe řídit běžné IT
operace, a nikoli jako prostředek, který může potenciálně usnadnit inovace.
Zaměstnání v oboru IT se rovněž točí v začarovaném kruhu. Komentátoři
vývoje průmyslu bědují nad mizernými možnostmi kariérního postupu, nad
image vyšinutých podivínů, která se „ajťákům“ často přisuzuje, nad krátkozrakým zaměřením na technologie, stále sílící komodizací a zmenšováním strategického významu IT v organizacích. Protože do sféry IT vstupuje nedostatečné množství jednotlivců vybavených potřebnými dovednostmi a v oboru
jich zůstává také méně, než je třeba, evropské podniky se usilovně snaží získat
lidi s inovativními schopnostmi. Konkurence na celosvětové scéně je hrozivá.
Mají-li ředitelé informatiky (CIO) tuto situaci vyřešit, musejí lépe demonstrovat skutečnou hodnotu IT. To vyžaduje jedince vybavené příslušnou kombinací dovednosti a znalostí, jíž se dnes říká e-leadership.
KAPITOLA 2 HODNOTOVĚ ORIENTOVANÁ FUNKCE IT
21
Jak řešit nesprávné vnímání IT a spojovat IT
s podnikatelskými dovednostmi
Mladí lidé často dospívají k mylnému přesvědčení, že odborníci na IT pracují
ve společnostech zabývajících se právě IT. Skutečnost je však taková, že v tomto
odvětví pracuje méně než 50 % pracovníků. Většina odborníků na IT je zaměstnána v rámci služeb IT u organizací, jež jsou koncovými uživateli. Lidé dále bývají mylně přesvědčeni, že profese v oblasti IT jsou technického zaměření. Podíl
čistě technických pracovníků v IT - chápeme-li tuto oblasti šířeji - se ale stále
zmenšuje. Trendem je spojovat technologie s dalšími podnikatelskými kompetencemi. Úspěch mají ti IT profesionálové, kteří plynně ovládají jak jazyk obchodu, tak jazyk techniky.
Bylo zjištěno, že renomované organizace nejlépe inovují v oblastech, kde se
podnikatelská činnost stýká s IT. IT především otevírají možnosti, a jejich potenciál stát se zdrojem konkurenční výhody lze nejlépe
IT především otevírají
využít tam, kde se IT protíná
s obchodními inovacemi.
možnosti, a jejich potenciál
Vzhledem k tomu, že novější
stát se zdrojem konkurenční
technologie posilují demokratizaci IT, se navíc předvýhody lze nejlépe využít
pokládá, že v příštích letech
tam, kde se IT protíná
dokážou pracovníci na všech
pozicích využívat IT mnos obchodními inovacemi.
hem více. Zvyšující se sofistikovanost a stále snazší užívání
„platforem jako služeb“ (platform-as-a-service) například podnítí vytváření
inovativních řešení v oblasti IT mimo rámec prostředí tradičních IT. K tomu je
však zapotřebí jedinců s dostatečnou kvalifikací, kteří mají potřebnou kombinaci zkušeností v oblasti IT i v oblasti podnikání. Podstatnou mezeru mezi IT
a vzděláváním v oblasti managementu související s inovacemi IT lze zaplnit tak,
že tyto okruhy budou zařazeny do studijních programů MBA na nejvýznamnějších obchodních školách.
Význam IT
Freddy Van den Wyngaert, ředitel informatiky (CIO) firmy Agfa-Gevaert
a předseda Evropské asociace CIO (EuroCIO), tvrdí, že společnosti, kterým
se nepodaří inovovat ani přijmout digitální transformaci prostřednictvím rozvoje e-dovedností a e-vedení, začnou strádat, a to už v krátkodobém horizontu.
Například Agfa HealthCare, která dnes představuje jednu z obchodních skupin
firmy, se ze společnosti orientované na produkty (chemické vrstvy a radiologie)
vyvíjí v podnik zaměřený na IT software a služby pro různé sféry zdravotnického sektoru. Digitalizace a IT mají zásadní význam pro udržování rovnováhy
mezi kvalitou péče, bezpečím pacientů a efektivitou nákladů na zdravotní péči.
22
Michael Gorriz, ředitel informatiky firmy Daimler, vysvětluje stěžejní úlohu
IT ve výrobě automobilů: „Oblast IT je zde nedílnou součástí celé organizační
struktury. Je zapojena do všech primárních a sekundárních podnikových procesů. Ještě než dojde na první kousek kovu, nový Mercedes-Benz už má na počítači naježděny miliony testovacích kilometrů. Naše vozy jsou trojrozměrně navrženy, zkonstruovány a zdokonalovány na počítači. Totéž platí i pro nárazové
zkoušky, testy odolnosti a simulace řízení. Jen díky těmto simulacím dokážeme
předpovědět chování nového modelu.“
IT tvoří pomyslnou nervovou soustavu a stále více i svalstvo společnosti Intel.
Automatizované IT systémy pomáhají globálním továrnám Intel vyrábět a přepravovat ročně více než miliardu součástek špičkové kvality a na špičkové technické úrovni.
E-dovednosti u koncových uživatelů IT
Pokud jde o nové produkty a služby, IT jsou zásadním rozlišovacím faktorem.
Přesto je jejich potenciál ohrožen vážným nedostatkem jedinců vybavených
příslušnými dovednostmi. Všudypřítomná potřeba IT dovedností ve všech
profesích naznačuje, že pro studenty, organizace a společnost jako takovou by
byla výhodná propagace a užívání základních odborných osvědčení, jako je
např. Evropský koncept počítačové gramotnosti (European Computer Drivers
Licence - ECDL).
Pokud jde o IT profesionály, nejenže máme nedostatek studentů informatiky,
informačního managementu a dalších souvisejících oborů, ale IT se věnuje
příliš malá pozornost i v ostatních sférách. Ve všech tradičních profesích jsou
k dosažení odborné úrovně potřebné znalosti IT, což pro práci související s inovacemi platí dvojnásob. Evropské vysoké školy sice e-dovednosti různě podporují, musíme však zajistit, aby školní osnovy držely krok s rychle se měnícím prostředím IT. Sociální sítě, cloud computing, big data atd. sice existují jen
krátce, přesto už do značné míry ovlivňují náš život. E-dovednosti by měly být
zahrnuty do našich plánů celoživotního vzdělávání.
„Potřebujeme, aby společnost vybavovala pracovníky nezbytnými e-dovednostmi a též dovednostmi potřebnými pro e-leadership, ať už se jedná o pokročilé
uživatele, odborníky na IT či přední činitele digitální transformace,“ zdůrazňuje
Michael Gorriz. „Není to jen požadavek velkých společností, ale předpoklad pro
posun směrem k znalostní společnosti.“
Věda o designu může poskytovat nové nástroje, jež pomohou šéfům ze sféry
IT a obchodu vytvářet z IT hodnotu a hospodařit s ní. Kupříkladu vzájemně
zaměnitelné virtuální nástroje využívají vědu o designu k tvorbě nástrojů a školicích programů pro výkonné IT pracovníky. Tyto shromážděné znalosti jsou
systematizovány a shrnuty v aktivní struktuře, úložišti zvaném IT Capability
Maturity Framework (IT-CMF). Z tohoto úložiště lze samovolně získávat
23
nabídky na školení, a zajistit tak vzdělání a odbornou přípravu, jež drží krok
s trvale rostoucím tempem technologických změn.
E-kompetence: vytvoření rovných podmínek
Vzdělávací nabídky a požadavky průmyslu nejsou dostatečně provázány, což
je trvale neudržitelné. Malá vyzrálost IT profesí znamená, že nelze srovnávat
různé e-kompetence s příslušnými znalostmi IT uživatelů. Zavedení rámce, díky
němuž bude možné důsledně vymezit e-dovednosti po celé Evropě, umožní
školám, vzdělávacím institucím na terciární úrovni, zaměstnavatelům, zaměstnancům, firmám nabízejícím
školení a personálním agenEvropský rámec
turám postupovat jednotněji. Na základě těchto kritérií
e-kompetencí (e-CF) má
mohou podniky přesně vypotenciál zafungovat v Evropě
mezit pracovní pozici podle
požadovaných e-kompetencí
z hlediska e-dovedností jako
a pracovníci zase mohou své
Rosettská deska.
dovednosti přesně popsat.
Pedagogové budou schopni
přehledně nastínit, jaké dovednosti si studenti osvojí v příslušných kurzech. Evropský rámec e-kompetencí (e-CF) má potenciál zafungovat v Evropě z hlediska e-dovedností jako
Rosettská deska. Konečným cílem je umožnit mobilitu odborných pracovníků,
čehož lze dosáhnout zavedením jednotných měřítek platných ve všech organizacích a státech.
Aby bylo možné plně využít potenciál klíčových opatření e-CF, musejí je urychleně přijmout všechny významné zúčastněné strany, tj. průmysl, vzdělávací instituce a vlády. Bez takového jednotného postupu bude brzděna mobilita pracovních sil v Evropě i kariérní postup.
Organizační schopnosti a rámce e-dovedností
Oscar Wilde napsal: „Cynik je člověk, který zná cenu všeho, ale nezná hodnotu
ničeho.“ Mnoho šéfů informatiky si při těchto slovech jistě někoho vybaví, poněvadž se ve sféře IT soustřeďuje ohromná pozornost na náklady. Chceme-li
naplno využívat výhod inovací zprostředkovaných IT, je potřeba se více zaměřit
na celkovou hodnotu. To znamená, že šéfové informatiky a generální ředitelé
musejí organizační způsobilost IT (lidi, postupy a technologie) posuzovat v širších souvislostech, a nevěnovat pozornost jen souhrnu kompetencí jednotlivých zaměstnanců.
Pochopí-li, v čem spočívá vyspělost podniku, napoví jim to, jakými strategiemi a taktikami lze zvýšit hodnotu, která vyplývá z lidských, technických a provozních přínosů. Určit nedostatky v organizační způsobilosti IT lze pomocí
24
příslušných rámcových programů a z výsledků takového zhodnocení může vyplynout nutnost zlepšit zběhlost pracovníků v konkrétních sférách kompetencí.
Mezi rámcovými programy týkajícími se organizační způsobilosti jako např. ITCFM a rámcovými programy pro individuální e-dovednosti, jako je e-CF, tedy
existuje silná symbióza.
Posun v úloze šéfů informatiky (CIO)
Sbližování významných odvětvových trendů, jako je cloud computing, demokratizace IT a inovace služeb, má vliv na úlohu šéfů informatiky. Způsob, jak
CIO řídí základní operační způsobilost IT (tj. „udržují oheň v krbu“), se ovšem
pravděpodobně významně změní v souvislosti s posunem k užitnému vzoru
cloudových služeb. Při zajišťování této služby se více než na interní řízení zdrojů
bude klást stále větší důraz na řízení vztahů se třetími stranami. Mnoho organizací bude využívat hybridního cloudového modelu, kdy si ponechají interní
kapacity pro zajištění svých nejcitlivějších procesů a činností, zatímco k postupům zaměřeným na zákazníky budou využívat systém externích dodavatelů.
Zvládnutí tohoto přechodu bude vyžadovat změny v souboru dovedností jak
u šéfů informatiky, tak u uživatelů IT.
Protože na externí poskytovatele připadá stále větší díl odpovědnosti za fungování IT, šéfové informatiky se mohou soustředit na to, aby užívání IT přispívalo k inovacím. Výzkum agentury Accenture ukazuje, že návratnost investicí je daleko vyšší, pokud firma
používá IT ke své transformaci
Šéfové informatiky pronikají než na zajišťování interních výkonů. Způsob, jak se tyto inostále hlouběji do přední
vace vytvářejí, zavádějí a řídí, se
linie obchodu.
však nejspíš významně změní.
Například stále sofistikovanější
„platformy jako služby“, jejichž
používání je stále snadnější, budou spíše než inovacím, které díky IT vznikají
v rámci IT, nahrávat praxi navrhování a vytváření řešení mimo rámec těchto
služeb.
Je také třeba si uvědomit, že se produkty stále více digitalizují nebo obsahují IT
složky, což znamená, že se šéfové informatiky stále více zabývají základními organizačními postupy, místo aby se věnovali jen podpůrným obchodním postupům, jako jsou podnikový informační systém nebo lidské zdroje. Optimalizace
obchodu a podpora zákazníků, jež se uskutečňují díky propojení interních IT
systémů se sociálními médii, a navázání externích vztahů se zákazníky či partnerskými organizacemi, znamená, že šéfové informatiky pronikají stále hlouběji
do přední linie obchodu. Musejí podporovat a řídit řešení, která ve firmě vznikají. Jejich role se tedy bude muset významně změnit. Většina CIO se dosud
soustředila na kontrolu a omezování možného poškození koncového uživatele.
Hlavním trendem makropodnikání je využít sílu koncového uživatele jakožto
25
zdroj inovací. Jak vychází najevo
síla nových platforem, role CIO
Pravděpodobně dramaticky
se musí vyvíjet, aby podniky
vzroste poptávka po pracovní- mohly přijmout a zhodnotit potenciál zdroje, který představují
cích, kteří mohou nabídnout
koncoví uživatelé. Z blízkého
kombinaci odborné způsobivztahu šéfů informatiky k podlosti v oblasti IT i v podnikání, niku a z jejich relativní početnosti vyplývá, že tato skupina
tedy po tzv. e-leaderech.
ztělesňuje fantastickou příležitost dát vzniknout novým zdrojům inovací. Bude to samozřejmě vyžadovat změnu v e-dovednostech CIO, IT profesionálů i „programátorů
koncových uživatelů“. Pravděpodobně dramaticky vzroste poptávka po pracovnících, kteří mohou nabídnout kombinaci odborné způsobilosti v oblasti IT
i v podnikání, tedy po tzv. e-leaderech.
Je nutné, aby si CIO osvojili příslušné obchodní dovednosti, díky nimž ukážou, jakou cenu mají IT při revitalizaci podniku, a poskytovatelé vzdělání zase
musejí zajistit, aby se tento vývoj odrážel ve způsobu učení další generace. Více
než 5.000 výkonných IT pracovníků po celém světě využilo školení na bázi vzájemně zaměnitelných virtuálních nástrojů k tomu, aby demonstrovali cenu ICT.
Rozbíhá se rovněž nový vysokoškolský program „IT management zaměřený
na hodnoty“. Evropská asociace CIO souběžně vypracovává vlastní vzdělávací
program zaměřený na e-leadership, který je propojen s e-CF a přímo se zaměřuje na požadavky poptávajících. Ačkoliv jsou tyto iniciativy důležitými kroky při
zlepšování IT managementu, není pravděpodobné, že by situaci zásadněji změnily. Máme-li se dopracovat k uspokojivému řešení, jsou nezbytné další akce.
Doporučení
Prosazovat přijetí Evropského rámce e-kompetencí a profilů zaměstnání
ve sféře ICT, což pomůže ujednotit kompetence, pracovní profily a vzdělávání.
Podporovat vzdělávací instituce celé Evropy při tvorbě vzdělávacích a školicích
programů, jež budou propojeny s e-CF a příslušnými ICT-profily. V současnosti je pro zaměstnance i odborníky složité rozumět výstupům z různých kurzů,
zejména pokud příslušné kurzy proběhly v jiných zemích. Propojení školství
s e-CF a ICT-profily by velice pomohlo uspořádat systém vzdělávání a proklestilo by uživatelům cestu džunglí nabízené odborné přípravy.
Rozšířit vzdělávání v oblasti IT pro neprofesionály. IT jsou dnes natolik důležitým prvkem na tolika pracovních pozicích, že je třeba studenty učit
příslušným IT dovednostem, aby se mohli rychle začlenit do pracovního procesu na pracovišti. O nových technologiích, jako jsou big data, internet věcí,
3D nebo cloud, by se měli poučit nejen ti, kdo s IT pracují profesionálně. Znát
by je měli i ostatní pracovníci, protože tyto technologie zasahují do všech sfér
26
obchodu, od prodeje po logistiku, do chodu vlád i malých a středních podniků,
v oblasti zdravotní péče atd.
Vytvořit užší vazby mezi soukromým sektorem a vzdělávacími institucemi. Významné osobnosti z oblasti IT se jen zřídka stávají profesory na renomovaných vysokých školách a málokdy ovlivňují podobu příslušných studijních programů. Srovnání s jinými profesemi, jako je právo, lékařství či technika,
v nichž jsou zkušení odborníci z praxe na tyto pozice zváni, je velice smutné.
Měly by být vytvořeny rady pro vzdělávací program, kde by o nových osnovách
zaměřených na e-leadership společně rozhodovali špičkoví odborníci a univerzitní profesoři.
Zlepšit poměr výkonného týmu k fungování IT. Výše postavení manažeři
se v některých organizacích stále soustřeďují spíše na produktivitu IT a na náklady v této sféře než na inovativní potenciál technologií. Podpora Evropské
komise - prostřednictvím zpráv o programech - by mohla přispět k tomu, aby
si šéfové firem lépe uvědomili význam úlohy IT pro evropské podniky. V těchto zprávách by se rovněž dala řešit další klíčová témata jako např. informace,
digitální řízení, strategická analýza IT prostředí a vztahy mezi institucemi. Je
vhodné prosazovat, aby členové správní rady disponovali znalostmi IT. Funkce
CIO a špičkových IT manažerů je třeba doplnit o znalosti obchodu, o komunikační dovednosti, o přístup v duchu řízení změn, aby tito šéfové mohli ve firmě
sehrát požadovanou roli: byli by schopni zvládnout e-leadership a napomoci
obnově firmy.
Propagovat IT mezi mladými lidmi. Pokud mladí lidé nebudou mít přesné
informace o rozmanitých příležitostech, jež se v oblasti IT naskýtají, bude jejich
zájem o tuto oblast spíše klesat, což v dlouhodobém horizontu představuje skutečnou hrozbu pro konkurenceschopnost Evropy. Je nutné zaměřit se na střední, a možná dokonce i na základní školy, protože právě v této fázi si mladí lidé
vybírají zaměstnání. Řada učitelů však nemá dostatečné dovednosti ani znalosti, aby je mohli inspirovat k volbě profese v oblasti IT. Zde by bylo dobré požádat zajímavé e-leadery (šéfy informatiky, podnikatele), aby dětem vyprávěli svůj
příběh, a tak je inspirovali. Nabídnout mladým lidem nové pracovní příležitosti
by mohly exkurze do špičkových průmyslových podniků.
K změně vnímání IT již významně přispívá kampaň e-Skills for Jobs 2014.
Další koordinované kroky průmyslového sektoru, vlád a speciálně zaměřených
vzdělávacích institucí by mohly dopomoci k tomu, že se na tento základ bude
dále navazovat a budou se podporovat klíčové cíle Digitální agendy pro Evropu.
Požadovat zřízení národních pracovních skupin pro e-leadership. V některých zemích se snaží přimět akademickou obec, IT průmysl, společenství
IT uživatelů a vlády, aby společně vypracovaly celonárodní IT kampaň, začaly
působit na školy, prosazovaly nové druhy IT vzdělávání atd. Některé z těchto
počinů řídí digitální šampion pro příslušnou zemi. Lze věřit, že takové pracovní
27
skupiny mohly sehrát zásadní roli při sdělování výše uvedených témat širším
vrstvám společnosti.
Nechat profese v oblasti IT vyzrát. Nepočítáme-li klasické IT profese, uchazeč
o klíčovou pozici nepotřebuje žádné osvědčení o odborné způsobilosti. Nikoho
by ani nenapadlo nechat se operovat od lékaře, který nemá nic než zkušenosti.
Souběžně s touto absencí osvědčení je zde i fakt, že významné mezinárodní organizace a vládní instituce jsou zcela závislé na dobrém fungování a bezpečnosti
IT systémů. Ačkoli ne každá pracovní pozice vyžaduje specializované znalosti
a osvědčení, některé klíčové posty (architekti firmy a/nebo podniku, bezpečnostní pracovníci atd.) by měli disponovat příslušnou kombinací teoretických
a praktických znalostí.
Evropská komise ve svém programu zaměřeném na e-dovednosti a e-leadership již podnikla zásadní konstruktivní kroky. Tyto iniciativy mají silnou podporu v rámci celého ICT průmyslu a organizací používajících IT. Pokračující
spolupráce mezi několika nejdůležitějšími generálními ředitelstvími Evropské
komise, jež v této sféře pracují (včetně např. GŘ pro komunikační sítě, obsah
a technologie, GŘ pro podniky a průmysl, GŘ pro vzdělávání a kulturu, GŘ pro
výzkum, GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění), posílí navrhovaná programová řešení a usnadní jejich přijetí. IT dnes v takovém rozsahu
pronikají do tolika sfér ekonomiky a společnosti, že si na téma IT nemůže činit
výhradní právo pouze jedno generální ředitelství.
Dohodnout se na cíli a nasměrování v rámci Evropské komise je ta nejsnazší část
řešení. Zásadním úkolem však bude propojit a mobilizovat průmysl, národní
vlády a vědecké obce - a právě zde musejí přijmout zodpovědnost příslušné zúčastněné strany. Vzhledem k tomu, že IT dávají firmám možnost inovovat, je zde
jednoznačně zapotřebí podniknout společné a koordinované kroky. Chceme-li
předejít dalšímu snižování konkurenceschopnosti evropského hospodářství,
musí si všechny zúčastněné strany vzít tuto výzvu k srdci a začít ihned jednat.
28
KAPITOLA 3
Vliv globalizace
Podstata celosvětového problému
s e-dovednostmi
V dnešních globálních obchodních podmínkách stále sílí poptávka po zdatných
ICT pracovnících, která však není uspokojena. Podle nedávné zprávy o e-dovednostech (z roku 2014) vnímá 70 % dotazovaných respondentů, že v tomto
směru existuje vážná mezera, jež brzdí výkony a růst organizací, a tento problém
s e-dovednostmi se zvětšuje, zkoumáme-li nově vznikající technické trendy
jako např. big data, internet věcí, sociální nástroje a technologie, mobily a cloud
computing. Výše zmíněná zpráva ukazuje, že v období budoucího skromného
ekonomického růstu v Evropě pravděpodobně vznikne do roku 2015 v oblasti
e-dovedností mezera o rozsahu 509.000 pracovních míst, jež se do roku 2020
rozroste až na 1.2 milionů. V Evropě tvoří Velká Británie, Německo a Itálie 60 %
volných pracovních míst, ale podobná mezera v oblasti e-dovedností existuje
po celém světě: v USA, Kanadě, Brazílii, Austrálii, Rusku, Jižní Africe, Latinské
Americe, Malajsii a Japonsku.
Řešení tohoto problému už má v plánu celá řada zemí. Ústředním tématem je
v odborné literatuře diskuse o tom, jak dalece se na vzniku této mezery v oblasti
e-dovedností podílí nevyzrálost ICT profesí. V této kapitole hovoříme o povaze ICT profesí a řešíme, jak je ovlivňuje stále sílící mezinárodní záběr ICT
rolí a funkcí. Klíčovým faktorem v této změně významu mezinárodní situace
je sílící globalizace. Z toho vyplývají pro ICT profese různé obtíže a příležitost,
což vzhledem k všudypřítomnosti ICT platí i na společnost jako celek. Výzkum
(Sherry a kol., 2013; 2012
a 2014) dokládá, že řešit obtíže
Naopak nepodaří-li se nám
s e-dovednostmi pomůže další
rozvoj a vyzrávání ICT profetyto profese rozvinout,
sí, který rovněž nastartuje růst
růst se zbrzdí a zvýší se
a pomůže zlepšit sociální podpotenciální riziko nákladných
mínky a kvalitu života. Naopak
nepodaří-li se nám tyto profese
a nebezpečných selhání ICT.
rozvinout, růst se zbrzdí a zvýší
se potenciální riziko nákladných
a nebezpečných selhání ICT.
KAPITOLA 3 VLIV GLOBALIZACE
29
ICT profese
Zpráva Innovation Value Institute (IVI) a organizace Council of European
Professional Informatics Societies (CEPIS) s názvem „E-dovednosti a profesionální užívání ICT – podpora ICT profese v Evropě“ (2012) vytyčuje čtyři
stavební kameny ICT profese:
• Korpus znalostí: definici příslušného korpusu znalostí pro danou profesi lze
použít jakožto základ pro stanovení standardů a vystavování osvědčení o odborné způsobilosti;
• Kompetence: aby mohly organizace účinně najímat vhodné zaměstnance
a podporovat jejich rozvoj, potřebují pochopit, jak dalece musejí být způsobilí a kompetentní k výkonu různých povolání;
• Vzdělání a odborná příprava: formální kvalifikace a osvědčení a oproti tomu
neoficiální a neformální vzdělávání jsou složkami kariérního vývoje profesionála, jež se vzájemně doplňují;
• Profesionální etika: určujícím aspektem každého povolání je dodržování pravidel profesionální etiky.
Zde neexistuje jediná definice ICT profesionála, protože různé země a organizace mají na tuto otázku rozdílný názor. Definice užívaná v souvislosti s tímto
výzkumem vychází z dřívější iniciativy Evropské komise. Podle této definice je
ICT profesionálem člověk, jenž:
• má vyčerpávající a aktuální znalosti z oboru;
• pracuje na svém profesním rozvoji, a to prostřednictvím vhodné kombinace kvalifikací, osvědčení, pracovních zkušeností, neoficiálního a/nebo
neformálního vzdělávání;
• dodržuje smluvený etický
kodex/chování a/nebo
příslušné regulační postupy;
• prostřednictvím
kompetentně odváděné
práce vytváří hodnoty pro
zúčastněné strany.
ICT profesionalismu pouze
na národní úrovni už tudíž
není přiměřenou reakcí
na problém takového
rozsahu a povahy.
K dnešnímu dni nejsou ICT profese všeobecně z hlediska těchto klíčových složek rozvinuté ani vyzrálé, což je problém na národní úrovni. Kritičtější situace
však nastává v souvislostech mezinárodních. Přestože ICT profesionálové musejí pracovat na místní úrovni, je třeba, aby jejich dovednosti byly srozumitelné
30
a přenositelné všude na světě. Rozvíjení ICT profesionalismu pouze na národní
úrovni už tudíž není přiměřenou reakcí na problém takového rozsahu a povahy.
Mezinárodní stránka ICT profese
Máme nějaký důkaz, že se oblast ICT stává z hlediska profesionálního čím dál
víc mezinárodní záležitostí? V nejnovějším průzkumu (2014) zúčastněných
stran v rámci EU jsou více než tři čtvrtiny (77 %) respondentů přesvědčeny, že
ICT jsou celosvětovou profesí a úsilí jednotlivých národů je nutno na globálním základě propojit, aby tato profese mohla úspěšně vyzrát. Dále se zjistilo, že
valná většina (80 %) respondentů věří, že by ICT profesionálové měli vycházet
ze společného základu, který představuje korpus základních znalostí z oboru
ICT (základní objem znalostí, které si musejí osvojit všichni praktičtí uživatelé
ICT).
Mezinárodní stránka nabývá na důležitosti v rámci evropského programu zaměřeného na e-dovednosti. V březnu 2014 uspořádala Evropská komise v Bruselu
na toto téma mezinárodní workshop, jehož se účastnili ICT odborníci z celého
světa: z Evropy, USA, Kanady, Japonska, Ruska, Malajsie, Austrálie a Brazílie.
Bez výhrad se shodli na tom, že je zapotřebí posílit dialog a spolupracovat
na mezinárodní úrovni, aby mohli účinněji řešit nedostatek e-dovedností a dozvídat se o mezinárodních iniciativách/osvědčených postupech, a podporovat
tím vyzrávání ICT profese. Další postřehy z tohoto workshopu najdete níže
v této kapitole.
Vyzrávání ICT profese jakožto reakce
na celosvětové obtíže s e-dovednostmi
Za klíč k účinnému řešení tohoto problému se považuje rozvíjení a vyzrávání
všech výše nastíněných aspektů ICT profese - všech jejích stavebních kamenů.
To je nutno uskutečňovat způsobem, který nastartuje mezinárodní hnutí zkušených pracovníků, ale přitom respektuje a uznává kulturní, ekonomické a jazykové rozdíly mezi zeměmi a regiony. Pokroky v komunikaci a globalizaci v mnoha
organizacích stále častěji dokazují, že aby pracovníci mohli nabízet svoje dovednosti, nemusejí se fyzicky přemisťovat. A právě přenosnost práce a pracovníků
je otázka, která s vyzráváním této profese úzce souvisí, pokud jde o mezinárodně uznávané standardy kvalifikace a kompetencí. V následující části si postupně
rozebereme všechny složky ICT profese a prodiskutujeme současné iniciativy
zaměřené na její vyzrávání na mezinárodní úrovni.
Korpus znalostí (Body of knowledge)
Tento korpus představuje formálně ustavený soubor znalostí, který si musí člověk osvojit, aby určitou profesi zdatně zvládal. Korpus zvyšuje profesionalitu
pracovníka tím, že mu nabízí formálně ustavenou znalostní strukturu, pomocí
31
níž lze v případě potřeby vypracovávat učební osnovy, standardy a osvědčení
(Agresti, 2008; Denning a Frailey, 2011). Ve všech oborech ale znalostní korpus
představuje zásadní problém, jelikož je nutné na něm pracovat a udržovat ho
aktualizovaný, aby měl smysl. V oblasti ICT tyto obtíže sílí, protože spektrum
profesí je široké a technologické změny postupují rychlým tempem. Ve snaze
vypracovat korpus, který by měl dostatečnou modularitu a pružnost, takže by
se dal používat v mnoha prostředích, vznikla celá řada mezinárodních iniciativ, např. Software Engineering Body of Knowledge (SWEBOK), vypracovaná
organizací IEEE, Computer Society Curricula (společnost ACM), Chartered
IT Professional Breadth of Knowledge Syllabus (BCS), Foundational Skills in
IT (CIP a NASSCOM). V současné době rovněž probíhá nový projekt (2014)
financovaný Evropskou komisí, na němž pracují společnosti Ernst and Young
a Cap Gemini. Tento projekt se zaměřuje na vypracování panevropského základního korpusu znalostí potřebných pro ICT.
Kompetenční rámec
Dovednosti a kompetence potřebné k výkonu určitých profesionálních rolí
v oboru ICT lze formálně ustavit do podoby kompetenčního rámce. Takový
rámec může nabízet konkrétnější instrukce pedagogům a těm, kdo se zabývají určováním pracovních rolí pro daný obor a náborem nových zájemců.
Celá škála podobných rámců již na mezinárodní úrovni existuje, např. britský
Dovednostní rámec pro informační věk (SFIA), Evropský rámec e-kompetencí
(e-CF) a japonský Rámec obecných kariérních dovedností (IPA). K obtížím
s vypracováním a užíváním takových rámců patří i nutnost udržovat je aktuální
a poskytovat je ve formátu, který budou snadno používat pedagogové a profesionálové ze sféry lidských zdrojů. Kus užitečné práce už vykonala Australská
počítačová společnost, která vypracovala vzorové předlohy pro výuku a práci
s lidskými zdroji. Strany, jež se do tohoto výzkumného projektu zapojily, se
shodly, že místo aby se za každou cenu vytvářel univerzální standardní rámec,
měly by se stávající rámce účinněji zmapovat.
Vzdělání a odborná příprava
Rozvoj ICT jakožto profese vyžaduje vzdělání, které budoucím profesionálům umožní pochopit do šíře i do hloubky základní pojmy a nabídne jim odbornou přípravu a možnosti rozvoje, aby dokázali držet krok s vývojem rychle
se měnícího oboru. Mezi skutečnosti, že vzdělání musí studentům zprostředkovat porozumění základním pojmům, jež se nemění anebo se mění málokdy, a faktem, že průmysl potřebuje pracovní síly, které perfektně drží krok
s nejnovějšími technologiemi, vzniká napětí. Navzdory tomuto napětí je však
důležité vzít v potaz, že zatímco univerzitní diplomy a průmyslová osvědčení
jsou vysoce ceněny, v různých zemích existují různé názory na to, do jaké míry
se uznává a cení rozmanité neoficiální/neformální vzdělání (Carcary a kol.,
2012).
32
ICT profesionálové jsou jen
zřídka těmi počítačovými
ICT profesionálové jsou jen
programátory odříznutými
zřídka těmi počítačovými
od světa, jak nám sugerují
programátory odříznutými od
populární ustálené představy. Většinou potřebují
světa, jak nám sugerují populárbýt při práci v úzkém konní ustálené představy. Většinou
taktu s firmou a/nebo se
sociálními a programovými
potřebují být při práci v úzkém
požadavky své organizace.
kontaktu s firmou a/nebo se
Vystudovaní ICT odborníci
podle zaměstnavatelů často
sociálními a programovými
postrádají nutné obchodpožadavky své organizace.
ní či sociální dovednosti,
takže než jsou připraveni
„nastoupit do práce“, potřebují ještě školení navíc. Z toho vyplývá složitá otázka: kudy by měla při poskytování vzdělání a odborné přípravy v oboru ICT vést hranice mezi zodpovědností
pedagogů placených státem a zaměstnavatelů.
Doporučit lze lepší spolupráci průmyslu s vědeckou obcí, přičemž součástí této
spolupráce by bylo zaškolení a strukturované pracovní umístění. Kompetenční
rámce by se měly používat i při sestavování učebních osnov, což pomůže zajistit, aby výuka odpovídala potřebám průmyslu. Nové trendy vývoje v oblasti
ICT, např. big data, by bylo možné řešit prostřednictvím krátkých účelových
„výcvikových táborů“, čímž by se dalo vyhnout obtížím se změnami celé třetiny
učebních osnov. Obecně vzato, k doplňování nových dovedností je třeba využívat pružné a konkrétně zacílené přístupy, např. projekt Massive Open Online
Courses (MOOC), zatímco k budování základních dovedností a pochopení
pojmů se hodí tradičnější způsoby. Zásadním faktorem, díky němuž by se zvýšil
zájem jednotlivců o kariéru v oblasti ICT, je rovněž zlepšení kvality výuky předmětů STEM (přírodní vědy, technika, inženýrství a matematika) na primární
a sekundární úrovni. Do vzdělávání v oboru ICT jsou stále častěji v různých
mezinárodních souvislostech zařazovány podnikatelské dovednosti a kreativita.
Veškeré vzdělání a odborná příprava v oboru ICT musí být přístupné a zajímavé
pro všechny složky společnosti, na čemž je nutno pracovat, protože v současné
době jsou zde nedostatečně zastoupeny ženy a zástupci menšin.
Profesionální etika
Za základní součást profesionality v zavedených oborech, jako je například
právo a medicína, se považují etické standardy a formálně zakotvený kodex profesionální etiky. Ti, kdo v různých organizacích budují a řídí ICT, mají obrovskou moc, a mohou zde tedy škodit, ať už vinou selhání či zlovolného úmyslu,
takže i oni musejí dodržovat vysoké standardy etického chování (Weckert a kol.,
2013). Poněvadž ICT prorůstají všechny sféry společnosti, riziko podobných
33
zásahů se zvyšuje. Tyto faktory
důrazně vypovídají o tom, že je
třeba úlohu etiky v ICT profesionalismu posílit a dále formálně ukotvit, což má však v takto
různorodé globální profesi svá
úskalí. Jelikož ICT soustavně
pracují s dalšími aspekty obchodu, někdy se snad očekává, že tito pracovníci
podpoří nebo umožní neetické chování, jež nevzešlo z fungování samotných
ICT. Z porady s klíčovými zúčastněnými stranami, která proběhla na nedávném
mezinárodním workshopu, vyplynulo, že etická pravidla ICT musejí zůstat dostatečně pružná, aby se dalo pracovat na mezinárodní úrovni, a musejí mít formát, který mohou snadno používat pedagogové a profesionálové.
Je třeba úlohu etiky v ICT
profesionalismu posílit a dále
formálně ukotvit
Profesionální sdružení se snaží zajímavým způsobem zajistit, aby si etická pravidla mohli profesionálové snáze upravovat a používat. Kus práce odvedla např.
organizace CEPIS, která chce pomocí příběhů a dalších nástrojů usnadnit diskuzi o etickém chování a pěstovat pochopení těchto principů (CEPIS, 2014).
Australská počítačová společnost zase vypracovala rozsáhlé případové studie
o etice, které dokládají význam etiky v různých souvislostech ICT profese (ACS,
2014). Osvědčování odborné způsobilosti ICT, nejde-li o vysoce riskantní oblasti, jako je zdravotnictví, chápou zúčastněné strany, dotázané v rámci tohoto
průzkumu, jako složité a potenciálně kontraproduktivní.
Doporučení
Veškeré složky či stavební kameny ICT profese musejí stále vyzrávat způsoby,
jež fungují na mezinárodní i na národní úrovni. ICT profesionálové pořád více
pracují v globálních týmech. Tato profese musí vyzrávat za přispění důkladných
porad a spolupráce, čímž se zajistí respektování kulturních a jazykových odlišností a zároveň i rozvoj ICT profese, jež bude mezinárodně uznávána. V tomto
procesu je nutno „odkoukat“, co funguje v jiných zemích, a zkoordinovat zmapování pravidel a rámců, jež musejí být mezinárodně uznány.
34
KAPITOLA 4
Úkol zvaný e-leadership
Přehled
Rostoucí vliv informačních a komunikačních technologií (ICT), nazývaných
též „e-“ (elektronické) či digitální technologie, silně změnil globální ekonomiku. Výsledkem je otevření nových trhů a změna způsobů, jimiž organizace
vytvářejí produkty a poskytují služby. K oběma těmto výsledkům i ke vzniku
podpůrných postupů přispěly inovace (OECD 2010). Tato nová skutečnost
- zejména obchodní modely, způsoby práce a vytváření hodnot - si žádá nové
formy organizace, a co je ještě důležitější, též zásadní úpravy řízení organizací. Abychom tedy mohli vítězit v dnešní celosvětové konkurenci, musíme být
schopni rozpoznávat rozrůstající se spektrum příležitostí k inovacím a plně ho
využívat. Víme, že ve většině západních ekonomik roste poptávka po schopnosti řídit pomocí ICT, pro kterou se stále častěji používá termín e-leadership
(např. Avolio a kol., 2001).
V podmínkách větších evropských organizací nevyžaduje e-leadership jen důkladné pochopení základních možností ICT a jejich nejnovějšího vývoje, ale
rovněž schopnost řešit organizační obtíže a vést zaměstnance, kteří mají vysokou kvalifikaci v disciplínách mimo ICT. Tým, který je takhle kompetentně
veden, může organizaci zajistit výhody spočívající v práci s novými obchodními
modely a ve využívání příležitostí k inovacím, jež s sebou přinášejí technologie.
Výmluvné v opačném slova smyslu jsou také výsledky špatného e-leadershipu,
které vedou ke značným zpožděním a ke zvýšení nákladů u organizací veřejného i soukromého sektoru.
Současná mezera v e-dovednostech v Evropě
Ekonomický pokles v Evropě, který v roce 2007 odstartovala finanční krize,
způsobil nezaměstnanost, jež nemá obdoby, ale přesto během tohoto období
přibývá důkazů, že nabídka určitých dovedností, souvisejících s ICT (tj. e-dovedností) je nedostatečná, což ohrožuje ekonomický růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost na celém kontinentě. Při řešení tohoto dovednostního nedostatku se musíme zaměřit na technologie i na obchodní využívání ICT.
Co se týče technologií, počet absolventů informatiky je víceméně stejný - každý
rok se pohybuje v rozmezí 115.000 až 125.000. Od roku 2006 dochází k poklesu a od roku 2010 tento počet stagnuje na nižší hladině, takže v členských
státech Evropské unie (EU27) vychází ze vzdělávacích institucí vyššího stupně
každoročně zhruba 110.000 absolventů informatiky. Výsledek této stagnace či
KAPITOLA 4 ÚKOL ZVANÝ E-LEADERSHIP
35
poklesu počtu nových pracovních sil v oblasti ICT se v Evropě navíc násobí tím,
že řada ICT pracovníků začíná odcházet do penze.
Jak vyplývá z níže uvedeného grafu, mezi jednotlivými zeměmi jsou rozdíly.
Ve Velké Británii počet absolventů informatiky poklesl od roku 2003 o třetinu. Francie nyní Velkou Británii předstihla a dodává Evropě 18 % absolventů
ICT. Velká Británie vyprodukuje 17 % a Německo, které je na třetím místě, 15 %
evropských absolventů ICT, kteří vstupují na trh práce. Před deseti lety Velká
Británie produkovala skoro třetinu evropských vědců v oboru ICT (30 %), zatímco Německo jen 7 % (Gareis a kol., 2014).
Vývoj počtu absolventů informatiky v členských státech EU, 2000–2012
Francie
Velká Británie
Německo
Španělsko
Polsko
Nizozemsko
Česká republika
Řecko
Itálie
19 další členských států
Zdroj: Empirica, 2014
Zatímco nevyřešeným problémem zůstává i nadále mezera v technických dovednostech, hlavní oblastí tohoto trhu, kde není naplněna poptávka, jsou kategorie vyšších dovedností, kam náleží také e-leadership. Předpověď znázorněná
na níže uvedeném grafu ukazuje, kde se v širokém spektru pracovních kategorií
v oblasti ICT očekává nárůst poptávky. Graf vychází z odhadů ekonomické aktivity a trendů trhu práce, které vypracovaly organizace Empirica a IDC v rámci
výzkumu pracovní síly Eurostatu. Celkově se očekává, že poptávka po e-dovednostech poroste nejvíce v pracovních kategoriích spojených s managementem
a obchodní analýzou, což představuje problém i příležitost pro instituce vyšších
vzdělávacích stupňů.
36
44,2%
Management, architektura
podniku a analýza
15,5%
8,5%
Uživatelé IKT profesionální úroveň
15,9%
10,1%
3,7%
Uživatelé IKT -16,8%
pomocná/technická úroveň -11,8%
-3,9%
Celkem
9,3%
3,2%
1,8%
2020
2015
2012
v porovnání
s r. 2011
Rozvoj pracovní síly ve sféře ICT v Evropě
Tyto dva trendy – stagnující nabídku absolventů informatiky versus zvyšující
se poptávku po špičkových dovednostech nutných pro e-leadership, sledují významné průmyslové skupiny se značnými obavami. Například pracovní skupina pro lidské zdroje EuroCIO, evropské organizace šéfů informatiky, dospěla
v roce 2009 k závěru, že mají-li být tyto rostoucí potřeby uspokojeny, jsou nutná
rozsáhlá zlepšení. Organizace EuroCIO začala v zájmu věci jednat: zapojila se
do inovativní spolupráce s předními obchodními školami, aby se daly vypracovat nové osnovy zaměřené na e-leadership. Cílem je zlepšovat u pracovníků
na vyšším profesionálním stupni a s vyšší výkonnou mocí dovednosti a rovněž
schopnost rozhodovat s přihlédnutím k inovacím.
Na nedostatky na dovednostním trhu, jež signalizují zainteresované strany, zareagovala Evropská komise a spustila sérii iniciativ zacílených na podporu celé
škály dovedností souvisejících s ICT. Tyto iniciativy původně řešily potřebu
zvýšit profesionalitu praktických uživatelů IT a vypracovaly strategie a nástroje,
jejichž pomocí by bylo možné překlenout mezeru mezi poptávkou po e-dovednostech a nabídkou na této úrovni. Poslední dobou se věnuje pozornost mezeře
v dovednostech ve sféře e-leadershipu.
Dovednosti potřebné pro e-leadership
Ústředním úkolem e-leadershipu je podstatně úspěšněji rozeznávat, vyhodnocovat a využívat příležitosti k inovacím spojené s ICT. Tyto dovednosti lze chápat jako spojení korpusu znalostí se souborem kompetencí, které jedinec v moderní ekonomice potřebuje k tomu, aby dokázal s využitím ICT zahájit a řídit
inovace. Tento názor na dovednosti nutné pro e-leadership souvisí zejména
37
s uznávanou kategorizací e-dovedností, kterou v roce 2004 předložili zástupci
průmyslu ve zprávě Evropského fóra pro e-dovednosti.
Evropská komise se rozhodla zaměřit nejprve na potřeby středních a velkých
podniků na nejvyšší úrovni rozhodování. Zde se rozhodování o inovacích vycházejících z ICT orientuje na víceméně stabilní portfolia příležitostí (Peppard
a Thorp, 2013) a k uskutečňování inovací je nutná účast vysoce kvalifikovaných
zaměstnanců, kteří proces řídí - ne všichni však docela rozumí ICT a jejich
potenciálu.
Pro účinné vedení vysoce kvalifikovaných, multidisciplinárních týmů řízených inovativními způsoby má zásadní význam schopnost ocenit práci těchto
různých odborníků. Klíčem k rozhodování na nejvyšší úrovni firmy je přesně
vyhodnocení obchodních příležitostí souvisejících s ICT. Řídící pracovník
v takto uspořádaném týmu musí účinně komunikovat s ostatními a beze zbytku
rozumět nástrojům, určeným k podpoře optimalizace rozhodnutí. Takový člověk musí mít nejen hlubokou, mimořádně rozvinutou schopnost využívat ICT,
ale zároveň i vyzrálé obchodní dovednosti a musí být schopen komunikovat
a organizovat. Dovednosti nutné k e-leadershipu tohoto druhu lze ze školské
výuky informatiky a počítačových věd čerpat jen zčásti, avšak od pozice CIO
výše už je zapotřebí důkladně rozumět principům podnikání a obchodního
managementu.
Vzdělávání v oblasti e-leadershipu
a jeho budování
Z podnětu Evropské komise se v roce 2013 začalo pracovat na instrukcích,
jak podporovat šíření učebních osnov týkajících se e-leadershipu se zacílením
na větší podniky. Aby bylo možné studentům vštěpovat multidisciplinární způsobilost na vysoké odborné úrovni, uzpůsobenou řídicím rolím, jež dnes vznikají ve větších soukromých a veřejných organizacích v Evropě, neobejdeme se
bez vzdělávacích programů, které z těchto osnov vycházejí.
Prvním krokem bylo zvážit, jaké vzdělávání se v Evropě nabízí, a stanovit
výchozí bod. Po celé Evropě proběhl komplexní výzkum, který obsáhl celé
spektrum souvisejících programů. V nich se zpravidla kombinovaly dvě základní oblasti dovedností nutných pro e-leadership: znalost pokročilých IT
a metod obchodních inovací. Zjistilo se, že po celé Evropě si tyto znalosti
osvojuje více než tisíc postgraduantů a frekventantů magisterských kurzů.
Avšak tyto studijní nabídky se většinou omezovaly na denní studium a byly
zacíleny na nové zájemce o zaměstnání v oboru. To je sice dobré pro vybudování výchozího bodu pro budoucí e-leadership, ale nepostačuje to naplňovat
požadavky na inovativní řízení podniků v ekonomice tohoto desetiletí. Těm,
kdo už se výrazně podílejí na řízení firem, je po celé Evropě určeno sotva 50
programů, které by jim potenciálně předaly kompletní dovednosti potřebné
38
pro e-leadership, čímž by se dotyční kvalifikovali k řízení digitální transformace ve svých organizacích.
Programů s potenciálem předávat dovednosti potřebné pro e-leadership se
v Evropě našlo příliš málo, než aby dokázaly pokrýt potřeby všech evropských
firem, jak to požaduje průmyslový sektor. Abychom tudíž v EU mohli dosáhnout inovativních cílů, musíme zesílit stávající úsilí: je třeba, aby evropští poskytovatelé vzdělání a odborné přípravy více podporovali učební osnovy zaměřené na e-leadership.
Vytváření vzdělávacích e-leadershipových
nástrojů pro zúčastněné strany
Na základě vzdělávacích programů EuroCIO vznikly instrukce, s jejich pomocí
by se měly lépe předávat dovednosti potřebné pro e-leadership. Cílem bylo rozšířit stávající intenzivní proces, během něhož zaměstnavatelé spolupracují s obchodními školami na definování obsahu programu. Ukázalo se, že výsledkem
této práce jsou úspěšné e-leadershipové programy, v nichž se spojují požadavky
vznikající na řídicím pracovišti s nejnovějšími objevy v daných oblastech.
Aby se tyto instrukce zestručnily, byl vypracován vzorový formát profilových
programů a související učební osnovy. Jádro těchto profilů tvoří soubory vzdělávacích výsledků, které jsou vědci a zaměstnavateli považovány za základní při
osvojování si rozhodovacích kompetencí na bázi ICT inovací, a to zejména
ve vrcholovém managementu. Při práci se zúčastněnými stranami vyšlo najevo,
že je zapotřebí vytvořit různé profily e-leadershipu, přičemž škála profesionálních témat sahá od architektury podniku po bezpečnost a správu. Každý takový
profil je potvrzen odborníky z průmyslové sféry.
První profily pro výuku e-leadershipu odsouhlasila rada EuroCIO v polovině
roku 2014. S požadavky e-leadershipu zakotvenými v těchto profilech tedy nyní
univerzity a obchodní školy porovnávají svoje studijní programy, aby vyhodnotili životnost celé této koncepce. Tyto výukové profily se chápou jako nástroj
usnadňující dialog ohledně vzdělávacích výsledků, který vede školství s průmyslem, a vzdělávací instituce vyššího stupně v mnoha evropských zemích je
mohou používat k vylepšování programů a vzdělávacích zkušeností.
Tyto iniciativy Evropské komise zaměřené na e-leadership větších podniků doplňuje práce, která řeší situaci menších a středních firem a podnikatelů. V obou
případech se zástupci průmyslu a vědy zabývali rozpoznáváním příležitostí, jak
podporovat rozvoj e-leadershipových dovedností.
V evropských menších firmách a u podnikatelů je prvořadou prioritou minimalizace objemu učební látky. Lze jim vyjít vstříc výběrem různých výukových metod, které spočívají ve sdělování nahraného obsahu na dálku při výuce
39
v místě. Tyto metody, které u frekventantů pěstují schopnost získávat kontakty,
např. během krátkých letních rezidenčních kurzů, a plně jim předávají pevně
stanovené vzdělávací výsledky potřebné pro e-leadership, optimálně využívají
čas učitelů. Individuální studium se kombinuje s praxí, díky čemuž si student
během programu skutečně osvojí principy neustálého aktivního řízení. Zjistilo
se, že média, která vznikla v rámci projektu MOOC, jsou pro učení některých
segmentů látky vhodná.
Pokyny pro budoucnost
Lze doufat, že v budoucnu začne více vzdělávacích institucí spolupracovat s průmyslem na tvorbě kurzů založených na výuce e-leadershipu a že tyto instituce
zároveň přehodnotí a vylepší již používané výukové formáty. Zvýšení rozsahu
vzdělávání je pak možné dosáhnout rozvíjením spolupráce mezi školami, které
budou současně sdílet nahrávky obsahu a vyvíjet tlak zejména na univerzity, aby
vzdělávací programy získaly patřičnou technickou úroveň.
Protože iniciativy Evropské komise zaměřené na e-leadership postupně vyzrávají, je nyní třeba zapojit mezi důvěryhodné klíčové partnery také správní
struktury, čímž se zajistí, že vlády budou postupovat nanejvýš citlivě. Prvním
krokem bylo zapůsobit na stávající správní struktury, které zřídila organizace
EuroCIO k účelům vlastního výkonného vzdělávacího programu. Probíhající
dialog s dalšími nejvyššími evropskými sdruženími a klíčovými partnery se při
budoucím rozhodování na evropské úrovni pravděpodobně rozšíří, poněvadž
přibude zainteresovaných stran.
Ústřední poselství zní takto: ekosystém vzdělávání v oblasti e-leadershipu vyžaduje aktivní spolupráci mnoha partnerů, protože jedině tímhle způsobem lze
dosáhnout cíle, jímž je zvýšení způsobilosti, inovací a hodnot v Evropě.
40
KAPITOLA 5
Nové inovativní vzdělávání
Jak se připravit na digitální budoucnost:
e-dovednosti ve výuce
Dovednosti, jež si studenti osvojují prostřednictvím evropského školského systému, vždycky nemusejí vyhovovat potřebám světa, který se stále víc digitalizuje. Ale fakt, že mladí lidé masivně používají ICT, není vždycky signálem, že jsou
ochotni technologie studovat: počet studentů a absolventů matematických, přírodovědných a technických oborů v poměru k ostatním disciplínám v Evropě
během posledního desetiletí klesl . Výsledkem je „děravé potrubí“ - slábnoucí
zájem o studium přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky (STEM),
které má počátek na konci primárního vzdělávání a táhne se dál až na terciární
úroveň, až vyústí do mělké základny, odkud se nabírají noví zaměstnanci.
Vzhledem k této situaci si Evropa klade za cíl do roku 2020 dosáhnout 75procentní zaměstnanosti žen a mužů ve věkové kategorii 20-64 let. Cílem iniciativy
„Nové dovednosti pro nová zaměstnání“, která byla zahájena v listopadu 2010,
je informovat o tom, jak lépe předvídat budoucí potřeby ohledně dovedností,
jak přesněji přiřazovat dovednosti k potřebám trhu práce a jak překlenout propast mezi světem školství a práce.
Teoreticky by evropské vzdělávací systémy už měly vybavovat děti a mladé lidi
digitálními kompetencemi a e-dovednostmi, jež budou zapotřebí na trhu práce
v roce 2020. A přesto z nově zavedeného indikátoru digitálních dovedností,
který vychází z Rámce digitálních kompetencí, vypracovaného Evropskou komisí, nemá 23 % obyvatel EU vůbec žádné digitální dovedností (2012); tato
škála se pohybuje v rozmezí 6 % ve Švédsku po 50 % v Rumunsku. Vzhledem
k tomu, že k fungování v digitální společnosti člověk potřebuje dovednosti
na vyšší než jen základní úrovni, lze považovat téměř polovinu populace EU
(47 %) za nedostatečně vybavenou (jejich digitální dovednosti jsou nízké či nulové). Pro dnešní generaci, která po nástupu na trh práce zjistí, že valná většina
profesí vyžaduje e-dovednosti, je tato situace katastrofální.
Vzdělávací politika
Navzdory zjevnému rozdílu v kompetencích studentů oproti očekáváním se
základní ICT kompetence z hlediska politik těší všeobecné podpoře v celém
vzdělávacím systému. Na různých stupních vzdělávání se obvykle řeší celostním způsobem: kompetence učitelů, kompetence studentů, e-bezpečnost pro
všechny, ICT pro lidi se speciálními potřebami a rovněž počiny adresované těm,
kdo jsou postiženi digitálním předělem. Obsahem takovýchto politik je také
KAPITOLA 5 NOVÉ INOVATIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
41
poskytování infrastruktury, zajištění přístupu škol k příslušným technologiím, jako jsou interaktivní bílé tabule, v některých případech netbooky a tablety, stejně jako tradičnější počítačové laboratoře (ať už pevné, nebo mobilní).
Ve většině evropských zemí patří mezi priority také digitální obsah, od prakticky zaměřených internetových skupin pro učitele a studenty až po poskytování e-učebnic nebo databází výukových zdrojů.
Zprávy organizace European Schoolnet o stavu ICT ve vzdělávání členských
států EU (Insight Country Reports) z roku 2013 poukazují na existenci
mnoha významných programů a praxí, zaváděných národními ministerstvy
školství. Díky tomu se rozvíjejí základní e-kompetence a digitální gramotnost
začíná být považována za neoddělitelnou složku moderního vzdělání. Na národní úrovni existuje řada různých přístupů k realizaci výuky počítačové gramotnosti a digitálních kompetencí, od samostatného vzdělávacího programu
pro ICT, jež se typicky zaměřuje na uživatelské e-dovednosti, až po snahu začlenit ICT do každého předmětu.
Některé země (např. Německo) a určité regiony začaly k ověřování základních kompetencí v oblasti ICT využívat certifikaci třetími stranami, kupříkladu prostřednictvím osvědčení zvaného Evropský koncept počítačové gramotnosti (ECDL). Nicméně většina lidí nepovažuje digitální předěl za hlavní
cíl a každá škola přistupuje jinak k otázce, jak skutečně realizovat příslušnou
vládní politiku. Tím se do značné míry vysvětluje propast mezi cíli vládních
programů a dovednostní úrovní studentů.
Zatímco je nutné pokračovat v současných programech, čímž se zajistí, aby se
ICT metody a nástroje přefiltrovaly až na správné místo ve vzdělávacím systému, musíme se současně více soustředit na běžné ICT přístupy. Pozornost
by se dále také měla věnovat otázkám digitální propasti s cílem zajistit, aby
všichni studenti bez ohledu na prostředí, z něhož pocházejí, získali dobrou
úroveň základních ICT kompetencí.
Významnou překážkou při vstřebávání e-dovedností zůstává problém
s kompetencí učitelů, pro kterou neexistuje společný evropský standard.
Celosvětové standardy nelze v evropském prostředí vždycky použít, takže ministerstva školství zkoumají, jak vytvořit vlastní standard, který by se propojil s Evropským rámcem e-kompetencí (e-CF). Základní jsou v tomto směru
multipartnerské iniciativy umožňující učitelům experimentovat s inovativní
pedagogikou za podpory technologií a jeden z takových příkladů představuje laboratoř Třída budoucnosti organizace European Schoolnet v Bruselu:
dvacet pět technologických společností spolupracovalo s ministerstvy
Schoolnetu a výsledek této spolupráce ovlivnil více než 13.000 učitelů.
42
Jak zvednout laťku
Přestože je e-CT užitečný jakožto výchozí bod pro poskytování základní digitální gramotnosti všem občanům, nestačí k přípravě těch, kdo by měli získat
náročnější IT školení nebo jít studovat informatiku. Tento problém je trvale
zakořeněn ve všech evropských členských státech a přesně ho ve zprávě z roku
2011 popisují Livingstone a Hope:
„Soukromému sektoru způsobuje obtíže vzdělávací systém, který nerozumí
jeho potřebám. Situaci ještě zhoršují školní osnovy, které se v oblasti ICT soustředí na kancelářské dovednosti místo na náročnější počítačové vědy a programování, které jsou potřeba v technologicky špičkových odvětvích průmyslu,
např. k výrobě videoher a vizuálních efektů. Mladí lidé i jejich učitelé zároveň
potřebují i větší povědomí o vyhlídkách na zaměstnání v těchto odvětvích
a o kvalifikacích, díky nimž jej mohou získat. Předměty STEM – přírodní vědy,
technika, inženýrství a matematika – a výtvarné umění jsou pro úspěch klíčové.“
Zpráva dále doporučuje, aby se informatice jakožto oboru připisovala stejná důležitost jako ostatním vědám, např. fyzice a matematice, vyučovaným od věku
jedenácti let v rámci obecných osnov na školách sekundární úrovně. V reakci
na tuto výzvu přikročila vláda Velké Británie k nahrazení tradičních hodin ICT
(založených na výuce digitálních kompetencí) informatikou s těžištěm v programování, designu webových stránek a tvorbě aplikací pro mobilní zařízení.
Matematika a fyzika
Z hlediska přechodu od základních IT kompetencí k e-dovednostem jsou klíčovým problémem výsledky v matematice a fyzice. Dobré matematické dovednosti, zejména porozumění algebře a algoritmům, jsou pro rozvíjení dalších
dovedností v oblasti programování a výpočetní techniky zásadní. Výzkum
provedený v rámci projektu společnosti Microsoft Teaching and Learning nasvědčuje tomu, že je matematika typickou oblastí, kde se inovativní metody při
vyučování používají nejméně. Znalosti a dovednosti v oblasti fyziky jsou pak
obdobně zásadní pro sítě a aplikace informatiky. Relativně nízká úroveň dosahovaných výsledků a zájmu o tato témata mezi žáky a studenty v Evropě je z hlediska nabývání elektronických dovedností vyšší úrovně znepokojivá.
Výzkumy provedené sítí Eurydice v mnoha evropských zemích poukazují na nedostatek vnitrostátních programů na podporu studentů s horšími výsledky. Je
příznačné, že země, které dosahují v přírodních vědách a matematice v programu OECD (Programme for International Student Assessment - PISA) lepších
výsledků, mají obvykle zavedeny propracované systémy, jejichž cílem je zajistit,
aby se těm, kteří s matematikou a fyzikou bojují, dostalo dostatečné podpory,
aby mohli dosáhnout lepších výsledků. Síť Eurydice navíc upozorňuje na to, že
zvláštní význam ICT se v matematice často opomíjí:
43
„Používání ICT v matematice je předepsáno ve většině zemí. Navzdory všeobecné dostupnosti se však počítače během výuky matematiky používají jen
zřídka. Tento rozpor dokládá, že se význam matematiky nedaří zdůraznit prostřednictvím jejího spojení s IT, které žáci a studenti denně používají.“
A konečně, matematika a fyzika zvláště trpí nízkým zájmem ze strany dívek.
Příklady a modely používané v těchto předmětech většinou mnohem více oslovují chlapce nežli děvčata. Na vyšší sekundární úrovni to dívky od studia matematiky a fyziky často odrazuje a působí to jako překážka pro studium informatiky na vysoké škole a následně i pro profesní dráhu v odvětví IT. Významným
faktorem je v této souvislosti skutečnost, že se během přípravného vzdělávání
učitelů nevěnuje dostatečná pozornost problematice rozmanitosti; Eurydice
k tomu poznamenává:
„Přístup k rozmanitosti, tj. vyučování pestré škály žáků, zohledňování různých
zájmů chlapců a dívek a vyvarování se genderových stereotypů při interakci
s žáky představuje kompetenci, jíž se tyto programy zabývají nejméně často.“
Zmíněné obavy ukazují, že je potřeba zvýšit kvalitu výuky a učení v oblasti matematiky i fyziky, a to zavedením inovativnějších přístupů využívajících moderní technologie, přičemž je třeba se mnohem více soustředit na otázky rovnosti
mezi ženami a muži.
Informatika jako předmět
Je příznačné, že z poslední doby je k dispozici málo celoevropských údajů k roli
informatiky jakožto zvláštního předmětu v rámci osnov. Ze zpráv European
Schoolnet (Insight Country Reports) jednoznačně vyplývá, že informatika –
pokud ji v osnovách vůbec najdeme – je téměř vždy nepovinná. Vzácnou výjimkou je v tomto směru Švýcarsko, kde se stala povinným předmětem v roce 2008.
Další zajímavý příklad představuje Rakousko, kde jsou ICT pro budoucí povolání výslovně uvedeny v národních cílech, stejně jako e-dovednosti přesahující základní digitální kompetence, včetně „praktické informatiky“. Informatika
je samostatným předmětem od prvních ročníků sekundárního vzdělávání.
Získané kompetence se dokládají osvědčeními třetích stran, jako je průkaz
ECDL, ale také prostřednictvím osvědčení vystavených firmami z oboru, firmami Cisco, Microsoft, SAP, Novell či Oracle.
Do prvního ročníku vyššího sekundárního vzdělání zařazuje informatiku jako
„povinný úvod“ i Kypr. V následujících dvou ročnících této úrovně si pak
studenti mohou zvolit moduly zaměřené na informatiku, aplikace a sítě (posledně jmenovaný je podporován vzdělávacím programem Cisco Networking
Academy). Školy specializované na techniku nabízejí volitelný tříletý vzdělávací
program pro počítačové techniky, jenž pokrývá celou oblast informatiky.
44
Podobné možnosti technicky zaměřeného studia v rámci systému sekundárního odborného vzdělávání jsou k dispozici i v řadě dalších zemí – počty studentů, zejména dívek, bývají v těchto volitelných kurzech často nízké. Jen málo
zemí bere program e-CF jako nástroj ke zmapování IT kompetencí vzhledem
ke společnému evropskému standardu. Je to škoda, poněvadž zmapování pomocí e-CF by poskytlo lepší přehled o situaci po celé EU.
I přes relativní nedostatek širších programů týkajících se informatiky v evropských zemích existují také příklady, jak lze informatiku a technologie zapojit
do vzdělávání nižšího stupně:
• Na Massachusettském technickém institutu (MIT) vznikl programovací
jazyk pro menší děti, nazvaný „Scratch“. Používá se na školách od primární
úrovně vzdělávání v celé Evropské unii. Obzvlášť početné jsou „scratchové“
komunity ve Velké Británii a Portugalsku;
• Projekt SURFnet/Kennisnet, který financuje holandské ministerstvo školství, kultury a věd, vytváří inovativní aplikace a služby, jež vzdělávacím institucím umožňují optimálně využívat potenciál ICT. Avšak informatika není
v holandských školách povinným předmětem;
• Výzkum Inovativní výuka a vzdělávání (ITL), který v rámci programu
Learning sponzoruje organizace Microsoft’s Partners, řeší nutnost připravit
mládež na 21. století. Zaměřuje se na didaktické postupy zacílené na vzdělávací výsledky relevantní pro 21. století. Výsledky ukázaly, že většina studentů
stále spíše než v roli řešitelů
problémů, inovátorů a tvůrců
setrvává v tradiční roli konJe také načase, aby se
zumentů informací. Zatímco
přístupy k výuce a učení
při výuce se ICT používají
čím dál častěji, žáci a studenti
v oblasti informatiky
mnoha škol je při samostatz „ostrůvků osvědčených
ném učení používají stále jen
výjimečně, jak dokládají průpostupů“ ve větší míře staly
zkumy na školách.
součástí hlavního proudu.
Je také načase, aby se přístupy
k výuce a učení v oblasti informatiky z „ostrůvků osvědčených postupů“ ve větší míře staly součástí hlavního proudu. Školské systémy v celé Evropské unii musejí reagovat na potřebu
posílit roli informatiky a zařadit do osnov mnohem komplexnější dovednosti
v oblasti ICT. Seznámení s tématy z oblasti informatiky není třeba odkládat až
na sekundární či vyšší sekundární úroveň – existují i jednoduché metody, jak
s IT pracovat již od nejútlejšího školního věku.
45
Rolové vzory mohou mít negativní vliv
Mladé lidi mohou při volbě povolání ovlivnit rolové vzory, které pro ně představují učitelé, rodiče, kariérní poradci a osobnosti známé z médií. Na podporu
starších rolových vzorů jsou při volbě povolání odkázány zejména dívky. Níže
uvedený graf porovnává názory studentek, pracovníků IT ve společnosti Cisco
a rodičů a učitelů.
Co obnášejí profese v oblasti síťových služeb
100 %
90 %
80 %
70 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
10 %
0%
Vývoj softwaru Setkávání se zákazníky Pomoc druhým lidem Zlepšování světa
Procentní podíl profesí v oblasti síťových služeb, které dle společnosti Cisco zahrnují příslušnou činnost
Studentky, které se domnívají, že příslušná činnost je součástí většiny profesí v oblasti síťových služeb
Rodiče/učitelé, kteří se domnívají, že příslušná činnost je součástí většiny profesí v oblasti síťových služeb
Obzvlášť nereálný je způsob, jak kariéru v oboru ICT vnímají rodiče a učitelé: méně než 35 % z nich si myslí, že IT profese mají na svět obecně pozitivní
vliv, a naprostá většina je přesvědčena o tom, že IT pracovníci moc nepřijdou
do kontaktu s ostatními lidmi. Z výzkumu vyplývá, jak silná je pravděpodobnost, že mladí lidé dostanou nereálné informace o IT kariéře. Má-li se přísun
mladých lidí do tohoto oboru zvýšit, je zásadní změnit názory rodičů a učitelů
na ICT kariéru k lepšímu.
46
Jak překlenout propast mezi vzděláním
a zaměstnáním
Dalším z velkých problémů spojených s e-dovednostmi je předěl mezi vzděláním a zaměstnáním. Impulzem k reformě primárního a sekundárního vzdělávání je mnohdy to, že společnost musí vybavit děti určitým souborem znalostí,
které jim umožní fungovat v pozdějším věku jako kulturní občané. Mnohé země
se staví skepticky k vizi, že by škola měla u mládeže zajišťovat rozvoj dovedností vyhovujících budoucím potřebám průmyslu. K této skepsi je vede názor, že
vzdělávací systém by měl být něčím víc než jen produktovodem k budoucím
pracovním místům.
Mladí lidé ve vlastním zájmu nepochybně potřebují získat patřičné znalosti
a věnovat se předmětům, které zlepší kvalitu jejich života i pracovní příležitosti.
Avšak rovnováha je snad až příliš vyšinutá tímto směrem: na mladé lidi dopadají
především důsledky ekonomické krize. Země, které krize zasáhla méně, např.
Nizozemsko, Německo a Rakousko, kladou také největší důraz na opatření týkající se zaměstnatelnosti mládeže, takže zde funguje učňovský systém a do odborné přípravy se zapojují zaměstnavatelé.
Dr. Anthony Mann z britské pracovní skupiny Education and Employers
Taskforce zjišťuje, že „analýza OECD ukazuje, že země se vzdělávacími systémy,
které nabízejí kombinaci vyučování ve třídě a praxe v konkrétním oboru (např.
prostřednictvím učňovského systému německého typu) zpravidla vykazují
mnohem nižší míru nezaměstnanosti mladých lidí“. V jeho zprávě dále stojí:
„Zjištění z Británie ukazují, že existují statisticky významné pozitivní vazby
mezi počtem kontaktů se zaměstnavateli (např. rozhovory v rámci profesního
poradenství či pracovní zkušenosti), které mladý člověk zažije ve škole (od čtrnácti do devatenácti), a jeho sebedůvěrou (od devatenácti do čtyřiadvaceti) při
postupu směrem ke konečným cílům své profesní dráhy.“
Dobrým příkladem mnohostranné spolupráce v této oblasti je kampaň Evropské
komise e-Skills for Jobs 2014. Spojuje stovky meziodvětvových partnerů, aby
společně zvýšili povědomí o IT povoláních, mládeži nabídli příležitosti ke vzdělání a odborné přípravě a zaměstnancům a nezaměstnaným příležitosti k přeškolení. Tento jednotný počin má daleko větší význam než jen jako součet všech
počinů dílčích, takže má-li opravdu působit naplno, musí fungovat dlouhodobě.
Co se týče rozsáhlejších obtíží s přírodními vědami a technikou, vznikl projekt
inGenious, což je společná iniciativa European Schoolnet a Evropského kulatého stolu průmyslníků, financovaná z 50 % ze 7. rámcového programu EK pro
výzkum a z 50 % ze soukromého sektoru, jejímž cílem je vzbudit u mladých
Evropanů zájem o tyto obory a o zaměstnání v nich. Všechny akce v rámci projektu inGenious podporují spolupráci škol s průmyslem, aby se představa mládeže o kariéru ve sféře STEM zlepšila a aby mladí lidé jevili větší zájem o možnosti studia v tomto oboru.
47
Doporučení
Za prvořadé jsou považovány následující úkoly:
• Zvýšit úroveň digitálních kompetencí učitelů EU. Zavést akreditaci učitelů
pracujících s e-CF, čímž se zajistí, že žáci v celé EU budou plně čerpat výhody
z investicí do ICT infrastruktury.
• Budovat digitální kompetence zespodu nahoru. Zajistit, aby se e-dovednosti
u žáků rozvíjely od primární a sekundární úrovně školství, a na vyšších stupních se zaměřit na dovednosti složitější plus na digitální kompetence.
• Zlepšit výuku přírodních věd, zejména matematiky a fyziky. Více se soustředit na rozmanitost; podporovat studenty, kteří mají potíže, a zavádět inovativnější metody. Vybízet zaměstnavatele k účasti v programech týkajících se
volby povolání, oslovit také důležité rolové vzory, např. rodiče a učitele.
• Zvýšit počet multipartnerství sdružujících zástupce průmyslu a školství, aby
společně řešili obtíže související s profesní dráhou a získáváním dovedností.
• I nadále řadit e-dovednosti a opatření na jejich podporu mezi klíčové programové priority s cílem zajistit jejich dlouhodobé fungování a změny ve vzdělávacím systému.
48
KAPITOLA 6
Nové digitální talenty
Hledání a využívání talentů
Lidí s digitálními dovednostmi je ve světě skoro pořád nedostatek, protože se
ICT rozvíjejí rychlým tempem a vzdělávací systém směřuje spíše k pomalejší
transformaci. Jelikož ICT pronikají do našeho každodenního života stále více,
tento nedostatek začne být stále akutnější. V této kapitole budeme řešit dva význačné problémy, které k této situaci přispívají:
• Potenciál stávajících kvalifikovaných pracovníků se plně nevyužívá. Je nutno
zavést takové strategie a techniky řízení, aby se zajistilo plné využití e-dovedností a podpořily se účinné inovace založené na informačních technologiích.
• Z hlediska digitální ekonomiky jsou na okraj zájmu odsouvány miliony
Evropanů, tj. žen, seniorů, lidí se zdravotním postižením a digitálně/sociálně
vyloučených osob. Pomůžeme-li jim získat e-dovednosti, mohl by se zvýšit
přísun kvalifikovaných pracovníků.
Už se sice osvědčily školicí programy pro digitálně vyloučené, je však zapotřebí
začít konat důrazněji a v širším měřítku. Navzdory populární představě, že mladí
mají „vrozený digitální talent“, má v roce 2013 jeden ze čtyř mladých Evropanů
dosud špatný přístup k technologiím doma a ve škole, což potvrzuje výzkum,
který v zastoupení Evropské komise provedla organizace European Schoolnet
a univerzita v Lutychu. Je rovněž třeba zlepšit dovednosti u širšího spektra populace, protože ačkoliv jsou lidé už „začleněni“, mají nízké sebevědomí i schopnost využívat v osobním životě a v práci technologie ve svůj prospěch.
Otázka rozmanitosti
Malá rozmanitost zaměstnanců zůstává nadále problémem v Evropě a v celém
ICT sektoru, ale obzvlášť akutní je v menších a středních podnicích založených na IT. V povědomí lidí přetrvává obraz mladého „ajťáka“, který ve špatně osvětlené kanceláři ťuká do klávesnice pokyny v programovacím jazyce,
bez naděje na samostatnou tvořivou práci - a tato představa se vnucuje jako
silný rolový vzor. Přesto jsou dobře zdokumentovány výhody diverzitních
týmů i fakt, že většina ICT práce je založena na spolupráci - tedy přinejmenším v rámci tohoto sektoru. Výzkum, který v roce 2009 provedl European
Schoolnet pro společnost Cisco, ukazuje výrazné rozpory mezi tím, jak své zaměstnání popisují sami ICT pracovníci, a tím, jak je líčí rolové vzory, zejména
rodiče a učitelé. Nedostatek pozitivních vzorů v médiích a kultuře celkově lidi
odrazuje, aby vážně uvažovali o kariéře v oboru ICT. Tento problém se týká
KAPITOLA 6 NOVÉ DIGITÁLNÍ TALENTY
49
žen, což je obzvlášť veliká skupina ovlivněná přetrvávající představou, že ICT
kariéra je doménou mužů.
„Fakt, že v oblasti přírodních věd a výzkumu je nedostatek žen, je už nějakou dobu znám… Jestliže polovina z 500 milionů Evropanů zůstane nezačleněná,
a nebude mít tedy příslušné výhody, budeme se záhy
potýkat s genderovou a věkovou nerovnováhou i se
sociální nespravedlností ohromného rozsahu. My
jakožto političtí představitelé musíme přijmout veškerá
možná opatření, abychom tohle vyřešili.“ Edit Herczog,
bývalá poslankyně Evropského parlamentu
„Fakt, že v oblasti přírodních věd a výzkumu je nedostatek žen, je už nějakou
dobu znám… Jestliže polovina z 500 milionů Evropanů zůstane nezačleněná,
a nebude mít tedy příslušné výhody, budeme se záhy potýkat s genderovou
a věkovou nerovnováhou i se sociální nespravedlností ohromného rozsahu. My
jakožto političtí představitelé musíme přijmout veškerá možná opatření, abychom tohle vyřešili.“ Edit Herczog, bývalá poslankyně Evropského parlamentu
Političtí představitelé a zúčastněné strany z ICT sektoru se musejí spojit a tento
problém vyřešit. Odstrašuje totiž potenciální nové talenty, brání inovacím
ve vývoji a užívání ICT a ústí v nerovnováhu, která ovlivňuje ekonomiku a společnost v širším záběru. Edit Herczog označuje starší lidi pojmem, který zavedl vědec Mark Prensky: „digitální imigranti“. Jedná se o lidi, kteří se nenarodili
do světa, jemuž vládne web. Demystifikace ICT se dožaduje slovy: „I nadále by
měly probíhat programy a workshopy s cílem poskytnout podporu těmto lidem
a pomoci jim pochopit, že jde pouze o nástroj, který pomáhá při získávání a výměně informací a vlastně se ani tolik neliší od rádia nebo televize. Služby založené na ICT je mohou zbavit pocitu zranitelnosti a poskytnout jim dlouhodobou
nezávislost.“
Protože evropská pracovní síla rychle stárne, e-dovednosti mohou skvěle
vylepšit i profil zkušeného profesionála a zlepšit jeho pozici na měnícím se
trhu práce. Problémy dalších vyloučených skupin lze řešit prostřednictvím
modelů neoficiálního vzdělávání. Vynikající platformou pro šíření digitální
gramotnosti znevýhodněných cílových skupin po celé Evropě jsou komunitní telecentra využívající IT. Zpravidla sídlí ve veřejné knihovně, škole či komunitním centru, často je vedou dobrovolníci nebo komunitní organizace.
50
Vstup do telecenter bývá zdarma, jsou volně přístupná a mají místní působnost. Poskytují přístup k technologiím, příležitost k neformálnímu vzdělání
a k navázání kontaktů prostřednictvím sítí, které jsou pro digitálně vyloučené osoby zajímavé. Návštěvníci se často začínají učit základním digitálním
dovednostem, což má vliv na osobní rozvoj, aktivní občanství a sociální začlenění a zvyšuje to zaměstnatelnost člověka - a to je hlavní přínos tohoto
modelu.
Podle výzkumu v rámci projektu MIREIA se odhaduje, že v EU existuje téměř
250.000 organizací zaměřených na e-začlenění a v průměru připadá jedna taková organizace na 2.000 obyvatel. Národní iniciativy je však nutno synchronizovat. Za tímto účelem vznikla nezisková organizace Telecentre-Europe.
Toto sdružení sehrává také úlohu zprostředkovatele při sdílení informací mezi
jednotlivými národy, čímž umožňuje Evropě jako celku reagovat na měnící se
potřeby v oblasti IT.
Nasazení e-dovedností vede k úspěchu
Zhruba 41 % až 56 % podniků ze všech odvětví uvádí, že pravidelně nabírají IT
odborníky, a naznačuje, že mnohé z těchto pozic je „těžké zaplnit“. Empirické
výzkumy provedené OECD a Evropským fórem pro e-dovednosti tento pohled
potvrzují. Je tudíž zcela zásadní, abychom svoje stávající e-dovednosti využívali
co nejlépe.
Najít ICT pracovníky může být nákladné, protože vzhledem ke specializaci
řady firem je často třeba dotyčného přeškolit. Z náznaků lze také vyčíst, že evropské firmy někdy hůře využívají e-dovedností ke zvýšení produktivity než
organizace v USA. Obdobně se zdá, že americké firmy fungující v Evropě dokáží zvýšit produktivitu prostřednictvím ICT účinněji než místní společnosti.
To by se snad dalo vysvětlit organizačními a manažerskými postupy a schopnostmi. Rozdíly však nalezneme i mezi evropskými firmami. Velké společnosti si dobře uvědomují, že noví zaměstnanci musejí mít e-dovednosti, zatímco
v menších a středních podnicích (SME) to není tak výrazné, ačkoli existují
silné důkazy, že právě SME může účinné užívání IT neobyčejně prospět. V celosvětové studii provedené společností Vanson Bourne označilo 60 % SME
používání počítačových technologií za rozhodující faktor z hlediska toho,
zda podnik prosperuje, nebo pouze přežívá. Veřejný sektor ovšem e-dovednosti požaduje, protože zde stále roste užívání digitálních mechanismů, např.
v e-vládě a e-zdravotnictví.
Nedostatek dovedností lze řešit dvěma způsoby: především zlepšit odbornou
přípravu, posílit pracovní sílu prostřednictvím imigrace či outsourcingu; a dále
zefektivnit využívání vyškolených pracovníků, nebo pracovníků, kteří by vyškoleni být mohli. Evropa se nyní soustřeďuje na rozšiřování talentové základny, je
však zapotřebí věnovat mnohem větší pozornost i využívání potenciálu tohoto
talentu.
51
Z učebny na pracoviště
Budoucnost práce určují inovace technologií, takže je nutné globální trendy
v technologiích a inovacích zohlednit při poskytování vzdělání. Učitelé potřebují pružná vzdělávací řešení, aby mohli do procesu zapojit, respektive znovu
zapojit mládež a celoživotní studenty i potřebnou školskou infrastrukturu.
Podle zpráv EU poukazují ředitelé škol a učitelé na to, že největší překážkou
inovativního učení na bázi ICT je nedostatek počítačů ve školách, a jeden ze
dvou učitelů by měl zájem o další školení v ICT pedagogice.
Toto tvrzení lze dobře ilustrovat na vývoji cloudových technologií. Podle IDC
se cloudový sektor rozrostl celkem o více než 27 %, a přece nemůže 56 % evropských podniků najít personál na podporu cloudových projektů. Služby založené
na principu cloudu začíná do vzdělávání zavádět pouze několik pokrokových
škol a mimo oblast informatiky lze vyšší cloudové e-dovednosti nalézt v univerzitní výuce jen zřídka. Ti, kdo jsou příslušnými cloudovými e-dovednostmi vybaveni, budou schopni posunout svou firmu dál. Do přední linie výuky
cloudových dovedností tedy musejí nastoupit šéfové informatiky. Vývoj nových
příležitostí k zaměstnání spojených s cloudovými technologiemi byl podrobně
popsán ve zprávě o vzdělávání od firmy Microsoft, nazvané „Cloud computing:
Co musejí znát IT profesionálové“.
Vliv technologií nebo organizace a dovednosti, to je téma zprávy Londýnské
školy ekonomie s názvem „Modelování cloudu: Účinky zaměstnanosti ve dvou
ukázkových sektorech ve Velké Británii, Německu, Itálii a USA“. Tato studie
odhaluje, že cloud computing povede ke změnám v managementu ve všech
průmyslových odvětvích a že řídicí pracovníci, kteří budou chtít uspět, budou
nuceni ve svém profesionálním profilu více kombinovat obchodní i technologickou stránku. IT dovednosti převládají na trhu práce stále víc a dopady tohoto
trendu na manažery jsou zřejmé.
Vzhledem k rekordní nezaměstnanosti mládeže v Evropě lze tvrdit, že mají-li
mladí lidé využít nových pracovních příležitostí, bude rozhodující, zda získají
osvědčení a dovedností 21. století. ICT průmysl musí sehrát svou roli spočívající v tom, že ve spolupráci s ostatními partnery na všech úrovních zajistí, aby edovednosti (spolu s dalšími potřebnými dovednostmi, jako je např. schopnost
spolupracovat a účinně komunikovat) lidem otevřely cestu k zaměstnání.
Problém Evropy s e-dovednostmi je zároveň
problémem managementu
Závěry Centra pro ekonomický výkon při Londýnské škole ekonomie zní, že
v manažerských metodách využívající IT jsou značné rozdíly: evropské firmy
si ve srovnání s americkými konkurenty vedou na úplně stejných trzích daleko
hůř, ačkoli používají tytéž technologie a najímají lidi z téže základny. Tento závěr
52
se opírá o výzkum, provedený též na Londýnské škole ekonomie, který zkoumal
manažerské postupy menších a velkých firem ze sféry leteckého a kosmického
průmyslu. Zdá se, že mzdy a další benefity jsou u osob s e-dovednostmi vysoké i střední úrovně v USA vyšší a v běžných úkolech jsou tyto dovednosti lépe
využity.
Na inovace má rovněž vliv kvalita řízení. Jedna vysoce uznávaná skupina analytiků, která se zabývá ekonomikou a managementem IT, to vyjádřila následovně:
„Není to tak, že by podniky prostě strčily do zásuvky počítače nebo telekomunikační zařízení a najednou se zvýšila kvalita služeb či efektivita. Naopak: někdy
procházejí složitým a obtížným procesem společného vynalézání. Prodejci IT
vynalézají technologie; nepřikazují, jak se IT mají používat - jenom to umožňují; způsoby použití musejí společně vynalézat uživatelé IT. Společné vynalézání
- jako veškerá tvořivá činnost - obsahuje prvky procesu i produktu. Z hlediska
tohoto procesu jsou k účinnému užívání IT často nutné změny v samotných
organizacích.“
Tento postřeh upozorňuje na citlivé místo, skrývající se pod zkoumanou trhlinou v hodnotovém řetězci evropských e-dovedností: problém Evropy s e-dovednostmi je zároveň problémem s managementem – a stále více se šíří do celého spektra obchodních dovedností, kam spadají i finance, marketing a správa,
kde jsou zapotřebí účinné e-dovednosti k zavádění obchodních e-nástrojů nutných ke zvýšení produktivity a naplňování obchodních záměrů. Ohnisko našeho zájmu by se tudíž mělo přesunout z IT fakult na manažerské školy a političtí
představitelé by si to měli raději uvědomit, protože jedině tak se vyhneme špatnému rozdělování zdrojů.
Talent přitahuje talent - Evropo, pozor!
Nadaní lidé zpravidla hledají práci ve výkonných organizacích. Z výzkumu zaměřeného na výši mzdy vyplývá, že si lidé osvojí vhodnější dovednosti na vyšší
úrovni, mají-li naději získat zaměstnání ve výkonnější organizaci. A protože
takové organizace dokážou dovednosti lépe využít, jsou schopné nabídnout
lidem za inovativní práci i vyšší mzdu a lepší benefity.
Na stále globálnějším trhu se budou talentovaní Evropané s e-dovednostmi snažit najít organizace, jež jim nabídnou nejlepší příležitosti. Existuje reálné nebezpečí, že se tyto příležitosti budou čím dál častěji rýsovat za hranicemi Evropy.
Takže zatímco Evropa zdokonaluje postupy zacílené na rozvoj e-dovedností,
vystavuje se zároveň riziku, že místo aby se stala regionálním centrem pro vysoce hodnotné inovace, poslouží světu spíš jako vývozce e-dovedností, což je
výsledek dosti neblahý, bohužel však reálný.
53
Doporučení
Potenciál Evropy spočívá ve schopnostech Evropanů. Bez všudypřítomné infrastruktury, a to zejména ve školství a institucích pro odbornou přípravu, lze
ICT používat pouze omezeně a bez dovedností lze vytvořit pouze omezenou
ekonomickou a sociální hodnotu. Rozhodující je lepší přístup k přístrojům
a k internetu a rovněž lépe vyškolení pedagogové. Budeme-li nedostatek ICT
dovedností ignorovat, stane se překážkou, která umenší konkurenceschopnost
EU v rámci celosvětové ekonomiky.
V tomto ohledu navrhuje Digitální agenda pro Evropu řadu cílů pro digitální
začlenění, např. zvýšit pravidelné používání internetu z 60 % na 75 % do roku
2015 (a ze 41 % na 60 % pro znevýhodněné skupiny lidí) a do roku 2015 o polovinu snížit podíl obyvatel, kteří nikdy nepoužívali internet (na 15 %). K dosažení těchto cílů je nutno stanovit akční plán pro digitální gramotnost a kompetence. Jeho součástí by byly konkrétní školicí akce zacílené na digitální gramotnost
těch skupin, kde hrozí sociální vyloučení, dále by propagoval mnohostranná
partnerství a vytvářel benefity pro iniciativy soukromého sektoru, poskytující
odbornou přípravu všem zaměstnaným lidem. Měl by být rovněž integrálně
propojen s iniciativami ve školství.
Pokud jde o problémy s produktivitou a využitím investic do stávajících IT
talentů, klíčová jsou následující opatření:
• Více se zaměřit na technologický management a na objevování osvědčených
řídicích postupů. Manažeři potřebují vzdělání na vyšší úrovni, včetně instrukcí, jak nejlépe využívat ICT zdroje, zatímco vlády musejí stimulovat špatně
řízené firmy k získávání lepších dovedností.
• Zaměstnanci s e-dovednostmi je nutno vybízet, aby hráli aktivní roli v podnikové strategii; kvalifikovaní zaměstnanci jsou ve své činnosti až příliš často
omezeni na úzce odborné funkce a nedostávají příležitost k tomu, aby své
schopnosti aplikovali všeobecně a inovativními způsoby, které by zvýšily
produktivitu.
• Zajistit, aby lidé s e-dovednostmi měli úměrně lepší podmínky v zaměstnání.
Výše platu a odškodnění, a hlavně nepříznivé rozdíly mezi těmi, kdo mají dovednosti, a těmi, kdo jich mají méně, ale jsou služebně starší, mladší pracovníky odrazují. Zatímco firmy tvrdí, že poptávka zůstává nenaplněna, téměř
nic nenasvědčuje tomu, že by se mzdy pracovníků s e-dovednostmi v Evropě
celkově zvyšovaly.
• Lepší kariérní vyhlídky pro pracovníky s e-dovednostmi. ICT jsou hluboce
včleněny do struktury většiny úspěšných organizací. Pracovníci s e-dovednostmi jsou však jen zřídka schopni udělat v evropských firmách zajímavou
kariéru a ještě vzácněji jsou v tom podporováni.
54
• Vlády musejí dohlédnout na to, aby šly ve využívání e-dovedností příkladem,
aby e-vláda fungovala naprosto špičkově a aby se investovalo do experimentů
a ukázek nejlepší praxe.
• Zajistit, aby kvalita základních dovedností na všech trzích práce byla srovnatelná, takže zaměstnavatelé snáze rozpoznají talent. I pro zaměstnance bude
výhodné, budou-li v důsledku koordinace kvalifikací a popisů pracovních
pozic lépe chápat, co se od nich očekává.
Produktivita vzroste prostřednictvím e-dovedností dvěma základními způsoby:
díky pružnosti, s níž se budeme rychle a levně přizpůsobovat novým postupům,
a díky inovacím. Evropská komise a členské státy EU by měly probouzet nadšení pro tyto schopnosti, a to prostřednictvím školství, vládních služeb a programů zaměřených na informovanost veřejnosti.
Fakta a důsledky z nich plynoucí jsou jednoznačné. Nezbývá, než abychom politiky, soukromý sektor, vědce, specialisty na lidské zdroje a vedoucí představitele organizací důrazně vybídli k činu.
55
KAPITOLA 7
Velká koalice pro digitální pracovní
místa
Jak spojit síly a pracovat společně
Evropa řeší paradoxní situaci: v současné době je 25 milionů lidí bez práce,
a přitom v některých zemích mají firmy co dělat, aby našly odborníky na digitální technologie. Jsou země, kde je nezaměstnaná více než polovina mladých
lidí, kteří pracovat chtějí. Zároveň je však zjevné, že pokud něco nepodnikneme, do roku 2020 by mohlo být až 900.000 pracovních míst v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) nenaplněných. To je nepřijatelné. Jestli se máme z těchto statistik poučit, budeme muset vyzkoumat, jak
digitální technologie transformují evropskou společnost, ekonomiku a trhy
práce a co z toho vyplývá pro naši pracovní sílu.
Digitální ekonomika Evropanům nabízí skvělé pracovní příležitosti, pokud
jsou ovšem vybaveni příslušnými dovednostmi. Jedním z posunů, jež u pracovní síly pozorujeme, je polarizace pracovníků z hlediska dovedností.
Evropany s nízkou kvalifikací postihuje ekonomická krize nejvíc; zaměstnání
si nacházejí stále obtížněji, pracovní místo nemají jisté, a dokonce i na jednoduchých pozicích dostanou přednost lidé s dovednostmi prostřední úrovně.
Vysoce kvalifikovaní zaměstnanci budou mít z proměn trhu práce naopak
prospěch. V této situaci není Evropa sama - podobný trend dnes můžeme pozorovat po celém světě, např. v USA či Kanadě, ale i v několika zemích Asie.
Na rozdíl od většiny ostatních oblastí ekonomiky vytváří ICT průmysl nová
pracovní místa. Ačkoli celková zaměstnanost poklesla, v roce 2012 vzniklo v oblasti ICT více než 100.000 nový míst. Po digitálních dovednostech
je velká poptávka ve všech průmyslových odvětvích, nejen v oblasti ICT.
Odborníky hledají společnosti v sektoru finančních služeb, energetiky, automobilové výroby, maloobchodu, výroby, kreativních služeb aj. Doslova každá
oblast ekonomiky je závislá na digitálních nástrojích a na lidech, kteří je umějí
účinně vyvíjet, používat a udržovat. Všichni potřebují odborníky na práci
s cloudem, na ochranu soukromí a bezpečnost, architekturu podniku, vývoj
mobilních aplikací, analýzu velkých dat či digitální marketing - a to jsme zde
vyjmenovali jen pár příkladů. Řada těchto pracovních míst patří k nejlépe placeným v Evropě.
56
Postřehy Velké koalice pro digitální pracovní
místa
Vzhledem k situaci je zjevné, že musíme více investovat do ICT školení, předělat
školské systémy a propagovat zaměstnání v oboru digitálních technologií, a to
zejména u žen. Jedině pomocí kvalifikované pracovní síly budou hrát digitální
technologie i nadále důležitou roli při vytváření růstu a hodnot v Evropě. To
vyžaduje řešení krátkodobá i dlouhodobá. Právě to je důvod, proč v roce 2013
Evropská komise ustavila Velkou koalici pro digitální pracovní místa jakožto
mnohostranné partnerství, jež bude řešit nedostatek digitálních dovedností
v Evropě a několik set tisíc nezaplněných pracovních míst spojených s ICT. Ze
zkušeností s touto iniciativou již vyplývá několik užitečných postřehů.
První postřeh: budování pracovní síly pro digitální věk vyžaduje, aby úzce
spolupracovaly všechny zúčastněné strany: podniky a vlády, školy a univerzity.
Musíme zlepšit povědomí o zajímavých příležitostech, jež v souvislosti s digitálními technologiemi existují v malých a větších organizacích. Musíme přizpůsobit školní osnovy a nabídnout víc vnitropodnikových příležitostí ke školení.
Tohle není banalita - situace si žádá, aby všechny zúčastněné strany jednaly
energicky a využívaly společných zdrojů a vizí. Tuto vizi lze zformulovat do pěti
šířeji pojatých cílů:
(1) Je nutné, aby součástí vzdělání všech Evropanů byla základní odborná
příprava v oblasti ICT. Na odborných školách a univerzitách musíme
zavést akademické tituly a osnovy více spojené s praxí, aby studenti
díky získaným dovednostem uspěli na trhu práce. Sem náleží i znalosti
kódování.
(2) Mladí lidé, zejména ženy, musejí zjistit, že digitální technologie jsou
zajímavou kariérní volbou a digitální dovednosti jsou základem jejich
profesionálního úspěchu. Musíme ICT zbavit nálepky zaměstnání pro
potrhlé výstředníky.
(3) Při tvorbě školicích cyklů je nutno více spolupracovat se zaměstnavateli,
ICT firmami a tradičními sektory, aby dovednosti, které si lidé osvojují,
byly v praxi opravdu potřebné.
(4) Absolventi školení musejí dostat standardizované osvědčení, aby
zaměstnavatel jasně věděl, jaké mají dovednosti, a mohl je tudíž ocenit
a rozvíjet.
(5) Lidé musejí být tam, kde jsou ICT profese. To vyžaduje lepší mobilitu
pracovníků v EU anebo nové postupy, jak práci dopravit k lidem.
KAPITOLA 7 VELKÁ KOALICE PRO DIGITÁLNÍ PRACOVNÍ MÍSTA
57
Druhý postřeh: Koalice pro digitální pracovní místa: nestačí, aby všichni
podporovatelé jenom diskutovali - musejí sami něco udělat. Závazek už přijalo
padesát pět subjektů, nejen velkých korporací, ale i menších společností, poskytovatelů vzdělání a nevládních organizací. Tito podporovatelé se zavazují, že
budou poskytovat odborný výcvik, stáže a pracovní místa nebo budou pořádat
různé akce a exkurze, aby informovali mládež o ICT zaměstnáních. Žádáme
i výkonné ředitele firem a politiky, aby přislíbili koalici zásadní podporu a rozšiřovali členskou základnu o další ICT firmy a společnosti, jež ICT používají.
Chceme vytvořit silnější spoluvlastnictví koalice ze strany partnerů a propojit možnosti financování prostřednictvím iniciativy Záruka pro mladé (Youth
Guarantee), Evropského sociálního fondu a projektu Erasmus+.
Třetí postřeh: Protože se obtíže v jednotlivých zemích liší, je nutné, aby konání
na evropské úrovni doplňovaly národní a místní iniciativy, a to v duchu skutečné subsidiarity. EU by měla zasahovat pouze v oblastech, kde z toho vyplyne
přidaná hodnota v celoevropském měřítku. Národní a místní iniciativy mohou
brát v potaz konkrétní potřeby na národní, regionální a místní úrovni. Už bylo
spuštěno více než 10 národních a místních koalicí a několik dalších zahájí činnost během příštích měsíců.
Svět se digitalizuje a trh práce s ním. Obtíže s digitálními dovednostmi zůstanou
ještě nějaký čas prioritou politické agendy. Dovednosti, jako je kódování, patří
k moderní gramotnosti. Ať už se chcete stát inženýrem či návrhářem, učitelem,
zdravotní sestrou či poskytovatelem webu, budete potřebovat nové digitální
dovednosti. A my všichni, veřejní političtí činitelé, zástupci firem, pedagogové
a jednotlivci, neseme kolektivní odpovědnost za to, aby evropská pracovní síla
byla vybavena příslušnými digitálními dovednostmi - těmi, které nám umožní zůstat předvojem digitálních technologií a poskytnou našim dětem přístup
k pracovním místům zítřka.
58
KAPITOLA 8
Vize pro budoucnost
Jít kupředu a zvýšit úsilí
V roce 2014 Evropa stále naléhavě potřebuje růst produktivity. Akutní příznaky
finanční krize sice možná zmizely, ale choroba sama ještě vyléčena není. K nastartování prosperity nestačí jen se uskrovňovat a snižovat náklady. V důsledku
základních dlouhodobých problémů, jako je stárnutí populace, nerovnoměrná zdravotní péče, plýtvání energiemi a vysoké znečištění prostředí, vstupují
do hry ICT jakožto nositel změny.
Evropa musí u svých občanů pěstovat potřebné dovednosti, aby mohla prostřednictvím inovací a podnikatelských iniciativ nadále růst. „Dovednosti
a rozvoj pracovní síly budou hlavní součástí hospodářské budoucnosti Evropy,“
říká a zdůrazňuje Jan Muehlfeit, předseda organizace Microsoft Europe a spolupředseda Evropské asociace pro e-dovednosti. A jak dodává Peter Drucker, otec
moderního managementu: „Inovace jsou způsob, jak dodat zdrojům novou
schopnost vytvářet hodnotu.“ Inovace v oblasti ICT se vyznačují některými
zvláštnostmi, které jsou pro poptávku po dovednostech určující.
• Rychlé tempo: přestože jsou závislé na dlouhodobějším rozvoji (např. standardy nových mobilních sítí či základní výzkum skladovacích technologií),
v žádném jiném průmyslu inovace neprobíhají v takto krátkých cyklech.
Související dovednosti tudíž mají omezenou životnost.
• Vzájemná závislost: k inovacím v ICT jen málokdy dochází izolovaně. Pro
toto odvětví jsou naprosto klíčové koncepce jako např. strategie platforem.
Do spektra potřebných dovedností a strategií tudíž zasahuje rozvoj techniky
i dynamika trhu.
• Společenský aspekt: ICT vyvolávají různé společenské jevy, např. hromadnou spolupráci, sociální média a crowdsourcing. Dávají jinou podobu sociálním interakcím a pracovním postupům. ICT tedy startují poptávku po dovednostech ve sféře sociální a právní a v oblasti managementu.
• Skutečná celosvětovost: protože při práci s ICT je nepodstatné místo, kde
člověk pracuje, ICT se stávají jedním z prvních opravdu globálních a globalizujících průmyslových odvětví. Některé aspekty jsou lokální, zejména ty, jež
se prolínají se společností, uživateli a organizacemi, kdežto jiné jsou stále více
koncentrované, např. služby společnosti Google pro více než 100 zemí jsou
poskytovány z dvanácti velkých datových center rozesetých po celém světě.
KAPITOLA 8 VIZE PRO BUDOUCNOST
59
• Podnikatelský aspekt: inovace v oblasti ICT jsou stále častěji poháněny otevřenými inovacemi, procesy jako řízení vedlejších aktivit a externích podniků
či růst prostřednictvím fúzí a akvizic. Celosvětoví hráči jako Facebook nebo
Google byli před méně než deseti lety začínajícími firmami.
• Transformační a rušivý vliv: ICT jsou živnou půdou pro vlny inovací, nejen
díky novým produktům a službám, ale také tím, že v rámci podniků vytvářejí
nový systém řízení, který transformuje postupy a organizační modely. Tím, že
ICT poskytují základ zcela novým modelům podnikání, mají potenciál narušit či přetvořit jiná průmyslová odvětví.
Vzhledem k těmto důležitým faktorům není vhodné pojímat e-dovednosti pouze
úzce technicky. Je nutné, aby lidé s jednotnými soubory dovedností ICT podporovali. Podstatou řešení je vzdělání. E-dovednosti a vzdělávání těžící z ICT, včetně
managementu, podnikatelským dovedností a kompetencí, musíme začlenit hlouběji a celistvěji do školských systémů a celoživotního vzdělávání.
Jak poznamenal Michael Gorriz, výkonný ředitel společnosti Daimler:
„To, že mají IT profesionálové a pracovníci plnící strukturované úkoly možnost
získávat a dále rozvíjet ty správné e-dovednosti, by se mělo stát v naší společnosti běžným jevem. Zapotřebí to není jen ve větších organizacích - tento předpoklad musí být splněn, aby se mohla Evropa krůček po krůčku vyvíjet směrem
k inovativní společnosti neboli tomu, čemu se někdy říká znalostní společnost.“
Buďme ostražití
Evropa je v ohrožení. Chybí jí přívod budoucích talentů pro oblast ICT, což je
klíčová disciplína 21. století.
Především zůstává z valné části nevyužita možnost výrazně šířeji ICT využívat
na primární a sekundární úrovni vzdělávání a začlenit je do osnov. Právě během
této vývojové fáze žák získává motivaci k budoucímu studiu a získává první
kompetence. ICT představují řadu příležitostí k tomu, aby pedagogové přišli
s inovativními modely vzdělávání, a zejména aby přiblížili školní prostředí problémům reálného světa. Příkladem by mohlo být využití volně přístupných reálných dat o životním prostředí nebo dopravě v hodinách zeměpisu, prohlížení
historických pramenů v digitálních knihovnách v dějepise či provádění datové
analýzy s použitím velkého množství reálných dat v matematice.
Ve studiu ICT nejsou dnes zohledněny důležité e-kompetence, jako např. ty,
jež se týkají sociálního rozměru ICT, podnikání a inovací či obecné obchodní
dovednosti. Tyto dovednosti absolventi obvykle získávají po ukončení studia
až během pracovního procesu. Některé univerzity si však tento problém uvědomují, takže např. britská Univerzita ve Warwicku nabízí studentům příležitost
udělat si krátký kurz „klíčových dovedností“.
60
V důsledku tohoto nedostatku e-dovedností v evropském primárním, sekundárním a vyšším vzdělávání vzniklo na ICT trhu práce prostředí, kde mají tradiční akademické hodnosti jen omezený význam pro zaměstnatelnost. Mnoho
ICT profesionálů ve skutečnosti získalo vysokoškolský titul v jiném oboru než
v informatice. Dovednosti v oblasti ICT se dokládají referencemi z praxe, dosavadním uplatněním, anebo se prostě předkládají jako tvrzení, aniž by existovala
možnost je formálně posoudit či prověřit.
Je načase situaci změnit
V tomto manifestu navrhují vedoucí představitelé různých oborů řadu konkrétních opatření, jak zajistit dostatečné množství ICT profesionálů, kteří dále
pomohou povznést ICT a udržovat zdravé prostředí v oboru a také vytvořit pracovní sílu s potřebnými rozsáhlejšími e-dovednostmi.
Začít je třeba v primárním a sekundárním
vzdělávání
Nabude-li student e-dovedností záhy, tedy během primárního vzdělávání a před
začátkem akademického života, vypěstuje se inovativní způsob uvažování, který
bude mít po vstupu do zaměstnání velikou cenu. Iniciativy průmyslových firem
pro učitele a studenty na školách a akademických pracovištích, např. Imagine
Cup společností Microsoft, program World Ahead Program společnosti Intel
nebo Science Fair organizovaný Googlem, zdůrazňují podporu odvětví ICT
a zájem žáků i studentů. Akce Imagine Cup se od počátku zúčastnilo 1.75 milionu studentů z více než 190 zemí.
Základním prvkem těchto iniciativ je, že studenti využívají tvůrčích schopností
a podnikavého ducha, přičemž jim jsou předloženy úkoly, které lze vyřešit pomocí ICT. Dalším vývojovým krokem by bylo začlenit takovéto učební prvky
do vzdělávacích programů, a podpořit tak organizační změny ve vzdělávacích
institucích (např. zkoušení nových vzdělávacích prostorů a témat), čímž by se
pomocí ICT skutečně nastartovaly inovace ve vzdělávání.
Zatraktivnění kariéry v oblasti ICT
Nedílnou součástí transformace vzdělávání je nutnost zvýšit zájem o ICT jako
o profesi. Aby mohli občané Evropy začlenit e-dovednosti do své profese, potřebují mít přehledněji zmapované možnosti a kariérní postup v oblasti ICT.
Například portál European e-Skills Career Portal umožňuje přiřadit příslušné
dovednosti k příslušnému zaměstnání a kromě toho odstranit alespoň zčásti
stigma spojené s profesní dráhou v oblasti ICT
Je tedy třeba zásadně změnit způsob, jakým mládež, ženy a stárnoucí pracovní
síla vnímá IT. Jednou z konkrétních metod by bylo možné využít jako aktivní
61
rolové vzory pro odvětví ICT digitální velvyslance v Evropě i osobnosti ze souvisejících oblastí, např. šéfy ICT, podnikatele z digitální oblasti či renomované
vědce. Pokud něco nepodnikneme, budou stávající stereotypy o odbornících
představovat překážku pro růst sektoru služeb v oblasti ICT a budou u prakticky všech organizací bránit inovacím provozu.
Při dalším postupu je nutno zvážit aktivní roli žen v ICT. Jako dobrá ilustrace
může v tomto případě posloužit Kodex osvědčených postupů pro ženy v ICT,
jehož vznik podnítila místopředsedkyně komise a komisařka pro Digitální
agendu Neelie Kroes. Tento kodex nabízí první soubor praktických iniciativ,
jejichž cílem je zlepšit u ženy zkušenosti s ICT profesemi. K tomuto kodexu se
připojilo mnoho partnerů z akademické sféry i ICT průmyslu.
Zvýšení a rozšíření spolupráce mezi
akademickou sférou a ICT průmyslem
V rychle se rozvíjejícím světě ICT, který je do značné míry určován podnikatelskou a tržní činností, si akademická sféra musí udržet těsné spojení se průmyslem. Důležitými nástroji jsou programy průmyslu, kterých se účastní univerzity, např. Academic Initiative společnosti IBM či Academic Alliance firmy
Microsoft. Prvním krokem v rámci těchto programů bylo poskytnout akademické sféře zdarma nebo se slevou produkty či služby. K novým prvkům patří
poskytování kapacit pro provoz datových center v rozsahu běžném u firem z odvětví ICT a prostředí pro analýzu velkých dat (big data), např. v rámci společné
iniciativy Cloud Computing University Initiative společností IBM a Google.
ICT firmy se navíc angažují v rámci vysokoškolských výzkumných středisek
a prostřednictvím výměn pracovníků a nových forem spolupráce. Jako příklad
lze uvést finskou Aaltovu univerzitu, která byla zřízena ve spolupráci se společností Nokia a dalšími partnery z oblasti průmyslu a která nabízí společné
provozovny pro navrhování a služby s cílem podpořit podnikatelskou aktivitu
studentů a jejich zapojení do inovativních projektů.
ICT průmysl také radí akademické sféře, jak zlepšit a rozšířit obor informatika
a související studijní osnovy. Příkladem může být např. iniciativa IBM Service
Science, která podporuje osnovy zaměřené na inovace v ICT v oblasti složitých
servisních systémů, např. pro zdravotnictví či energetiku.
Zde se otvírá prostor pro zlepšení spolupráce mezi soukromými školicími skupinami v oboru ICT, průmyslem a akademickou sférou. Týká se to i osvědčení,
jež by se měla nabízet jako doplněk k akademickým titulům. Výuka dovedností
ukončená osvědčením většinou souvisí s přesně definovanou tržní poptávkou,
např. zkouška z metod vývoje softwaru, znalostí produktů či konkrétních programovacích jazyků. Osvědčení mohou doplňovat širší akademické vzdělávání
o konkrétní prvky, jež zaměstnavatelům umožní posoudit úroveň schopností
62
odborníka s ohledem na určitý úkol v oblasti ICT, určitou technologii či nástroj. Osvědčení zde popsaná také reagují na problémy s řízením kvality a rychlým tempem změn na ICT trhu, kde určité kvalifikace mají pouze omezenou
životnost.
Podpora evropských standardů osvědčování
Novým podnětem pro získávání kompetencí v ICT se stane vylepšení profilu ICT odborníka. Zvažuje-li zájemce, zda má investovat do získávání nových
dovedností v určitém odvětví, velmi důležitým kritériem je akreditace, protože podporuje mobilitu odborníků a představuje základ pro rozvoj atraktivních
struktur profesní dráhy.
Evropský rámec e-kompetencí (e-CF) představuje v oblasti kompetencí uživatelů ICT ve všech členských státech a průmyslových odvětvích jedinečné kritérium, z něhož mohou vycházet všechny zúčastněné strany. Tento rámec má tedy
potenciál stát se významnou evropskou předností. Ambiciózní počin organizace INSEAD Instrukce k osnovám Evropského rámce e-kompetencí (European
e-Competence Curriculum guidelines) vychází při osvědčování uživatelů ICT
ze standardizovaných osnov. Takto se v Evropě posílí úloha evropských univerzit při přípravě uživatelů ICT a manažerů vybavených e-kompetencemi. Jedná
se tedy o krok správným směrem.
Rozvoj partnerství pro inovace evropského ICT
vzdělávání a rozvoje e-dovedností
Vlády, průmysl i akademická sféra by měly spolupracovat tak, aby zajistily, že
Evropa bude mít pokročilé e-dovednosti, kterých je zapotřebí v nových oblastech jako cloud computing, zelené IT, kyberbezpečnost, interoperabilita
a e-zdravotnictví. Dovednosti potřebné k úspěchu v ICT průmyslu se budou
muset vyvíjet ve spojení s novými směry růstu. Vliv e-dovedností na sektory,
jako je zdravotnictví, povede ke změně a zlepšení způsobu, jakým řešíme některé z největších problémů společnosti.
Zlepšováním vzdělávání v oblasti ICT a e-dovedností se zabývá řada evropských organizací, například: European Institute of technologie and Innovation
(EIT) – ICT Labs; Evropská asociace pro e-dovednosti (European e-Skills
Association – EeSA); European Learning Industry Group (ELIG); European
Foundation for Management Development (EFMD); European Schoolnet
(EUN); DIGITALEUROPE atd. Každá z nich přispívá k širším cílům nastíněným v tomto manifestu a obecněji pomáhá prosazovat strategii Evropské komise pro e-dovednosti směrem zdola.
Evropa a členské státy se při uskutečňování dalších kroků musí řídit zde uvedenými doporučeními. Je zapotřebí rozsáhlých a koordinovaných investic
63
všech partnerských stran, aby se zajistilo, že Evropa bude moci plně těžit
z lepší konkurenceschopnosti, silnějšího růstu a většího počtu lepších pracovních míst.
Úkoly lze shrnout následovně:
• Vytvořit integrativní e-dovednosti, jichž je zapotřebí pro budoucí ICT
profese.
• Posílit úlohu ICT v primárním a sekundárním vzdělávání s cílem probudit
u žáků zájem o profesní uplatnění v oblasti ICT a silnější motivaci.
• Rozšířit a inovovat akademické studijní plány informatiky a souvisejících
oborů s cílem řešit obtíže, které v ICT v budoucnu vyvstanou; to znamená
překonat převažující názor, že ICT jsou oborem ryze technickým.
• Vytvořit nové modely pro partnerství průmyslu s akademickou sférou, a to
zejména s cílem podporovat zapojení studentů do inovací v oblasti ICT a učit
je podnikatelskému myšlení.
• Doplnit akademické vzdělání kvalifikací neoficiální, při níž by hlavní úlohu
hrály průmyslové firmy a jež by se opírala o standardy přijímané po celé
Evropě a o systémy osvědčování.
64
ŽIVOTOPISY PŘISPĚVATELŮ
Gilles Babinet
Digitální šampion pro Francii
Gilles Babinet ve funkci digitálního šampiona pro Francii pracuje na tom,
aby prosadil inovace ve školství. Je předsedou společnosti CaptainDash
a bývalým předsedou Conseil National du Numerique.
Profesor Martin Curley
Místopředseda a ředitel organizace Intel Labs Europe, Intel Corporation
Martin Curley jakožto senior principal engineer a místopředseda pro laboratoře Intel zodpovídá za více než 4.000 výzkumníků a vývojářů z celé
Evropy. Pracoval na různých vyšších pozicích v oblasti řízení IT, automatizace a výzkumu ve firmách Intel, General Electric a Philips. Je spoluzakladatelem Innovation Value Institute v Irsku a v současné době působí jako spolupředseda EU Open Innovation Strategy and Policy Group. Martin Curley
je poradcem EU v oblasti ICT a inovačních opatření.
Dr. Michael Gorriz
Ředitel informatiky (CIO) a IT managementu, firma Daimler AG
Pozici ředitele informatiky u firmy Daimler zastává Michael Gorriz od roku
2008 po dlouhé a rozmanité praxi v oboru ICT jak u firmy Daimler, tak v leteckém průmyslu. Zodpovídá za strategii, plánování a rozvoj všech IT systémů i za provoz veškerých datových center a komunikačních sítí. V minulých
letech pracoval mj. jako místopředseda podnikových systémů IT v různých
obchodních divizích firmy Daimler a celosvětových systémů. V roce 2009
vyhlásily německé časopisy CIO a Computerwoche dr. Michaela Gorrize
„CIO of the Year“ v kategorii velkých podniků.
Peter Hagedoorn
Generální tajemník European CIO Association
Od roku 2011 je generálním tajemníkem European CIO Association (dříve
EuroCIO). V roce 2004 založil holandskou platformu CIO. Přes dvacet let
pracuje v sektoru ICT, mj. jako šéf oddělení ICT a místopředseda nizozemské nadnárodní obchodní společnosti Hagemeyer a Océ NV a jako odborný
poradce ve veřejném a soukromém sektoru na evropské úrovni.
65
Birgit Hanny,
Zástupkyně ředitele, agentura ASIIN
Birgit occupies senior management and consulting roles for the accreditation
agency, ASIIN. She is involved in the development and enhancement of criteria and procedural principles for external quality assurance in higher education and participates in consulting and evaluation services for organisations
engaged in education or research. Prior to this, Birgit was senior consultant for
KPMG (BearingPoint) both for the finance and the public sector.
Dr. Lex Hendriks
Konzultant v oboru obchodních znalostí, organizace EXIN
Za více než 25 let zkušeností v oboru IT, servisního managementu IT, odborné přípravy a certifikace Lex Hendriks přispěl k vytvoření certifikačního programu ITIL a stal se jedním z architektů programu EXIN, který
řeší otázky IT servisního managementu. Mimo jiné pracoval na několika
souvisejících projektech, jež řeší otázky e-kompetencí, včetně projektu
e-Skills Quality Label Evropské komise, který řídila organizace Empirica.
Lex Hendriks publikoval několik článků o výzkumu pro obor matematická
logika a teorie designu, prováděném za pomoci počítače.
Edit Herczog
Bývalá poslankyně Evropského parlamentu (MEP) a členka správní rady nadace
European Internet
V minulém desetiletí pracovala v Evropském parlamentu a zabývala se především konkurenceschopností a prosperitou. Ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro rozpočtovou kontrolu usilovala o to, aby
Evropa co nejlépe využívala svoje silné stránky. K jejím hlavním prioritám
patří budování lidských zdrojů, maximální rozšíření talentové základny
a digitální přechod. Jakožto vyslankyně e-dovedností a členka správní rady
nadace European Internet zastává Edit Herczog názor, že máme-li co nejvíc
posílit své digitální možnosti, musíme podporovat mladé i starší občany.
Pracovala v soukromém sektoru v oboru speciálních chemikálií.
John Higgins CBE
Generální ředitel, DIGITALEUROPE
Profesionální kariéru v oblasti IT zahájil jako systémový analytik, pak pracoval jako
konzultant u firmy Ernst & Young, načež se stal generálním ředitelem kalifornské
internetové společnosti dot.com, Rocket Networks. V roce 2011 byl jmenován generálním ředitelem DIGITALEUROPE, přičemž stejné pozice zastával i ve Velké
Británii. Je členem řídicího orgánu Univerzity ve Warwicku, byl předsedou výborů
Konfederace britského průmyslu a Světové asociace pro IT služby. John Higgins je
členem Královské společnosti umění a v roce 2005 byl za služby prokázané odvětví
IT ve Velké Británii jmenován komandérem Řádu britského impéria.
66
Tobias Hüsing
Konzultant pro výzkum, firma Empirica
Jeho práce se týká výzkumu a konzultací ohledně politik a trhu práce v souvislosti s e-leadershipem a e-dovednostmi a také politik přesunů ve sféře
výzkumu, inovací a znalostí. V současné době koordinuje pro Evropskou
komisi studii týkající se dovedností pro e-leadership menších a středních
podniků. Tobias Hüsing vede ve firmě Empirica prognostický tým, který
řeší nabídku a poptávku ve sféře e-dovedností, analyzuje postřehy průmyslu
a trhu práce a též systém vzdělání a odborné přípravy v oblasti e-dovedností
a e-leadershipu.
Dr. Bruno Lanvin
Výkonný ředitel INSEAD eLab
Jakožto výkonný ředitel INSEAD eLab hraje významnou roli v práci
INSEAD zaměřené na inovace (Model připravenosti k inovacím; Index
globálních inovací). Dlouhodobě se účastní Světového ekonomického fóra
a podílí se na zpracování indexu síťové připravenosti (Networked Readiness
Index) a zprávy o stavu informačních technologií ve světě (Global
Information Technology Report). Dr. Lanvin pracoval na různých úrovních
výkonného řízení ve Světové bance a v Organizaci spojených národů, kde
pracoval jako vedoucí kabinetu generálního tajemníka; zastával post vedoucího odboru pro strategické plánování a později odboru pro konkurenceschopnost malých a středních podniků.
Simon Robinson
Ředitel firmy Empirica
Ve společnosti Empirica řídí konzultační a výzkumné týmy zaměřené
na inovace, řízení výzkumu, přesun vědomostí, inovace ve sféře zdravotní
a sociální péče a vyhodnocování veřejných intervencí včetně důležitých
iniciativ EU týkajících se úspor energií. V oblasti e-dovedností spustil iniciativu „Instrukce a certifikát kvality v učebních osnovách pro e-leadership
v Evropě“ pro GŘ pro podnikání a průmysl a nyní řídí práce na Evropských
instrukcích a certifikátech kvality pro nové učební osnovy.
Professor Sharm Manwani
Výkonný profesor oboru IT leadership, Obchodní škola v Henley, Univerzita
v Readingu
Profesor Manwani vyučuje a zkoumá problematiku obchodu a začlenění IT,
kam spadají programy týkající se strategie, architektury a změny. Pro firmy
Deutsche Telekom vytvořil a vede vysoce uznávaný studijní program v oboru
informačního řízení podniku (EIM). Zastával pozici vedoucího informatiky
(CIO) u firem Diageo a Electrolux. Dělá porotce ve významných soutěžích IT
průmyslu a účastní se mnoha vědeckých a profesionálních konferencí. Je autorem knihy o obchodních změnách umožněných informačními technologiemi:
„Successful Management, supports a BCS qualification“.
67
Dr. Clare Thornley
Výzkumnice, Innovation Value Institute (IVI)
K jejím zájmům patří: vyhledávání informací, nové způsoby měření vlivu
výzkumu s cílem zapůsobit na politiku a praxi, informační management pro
zlepšení výkonu, informační etika a filozofie informací. Od září 2013 pracuje
jako výzkumnice v IVI a je členkou týmu projektu „E-dovednosti: mezinárodní rozměr a vliv globalizace“. Clare Thornley má rozsáhlé zkušenosti s výukou
a odbornou přípravou, vyučovala obor vyhledávání informací a výzkumnou politiku na různých vysokých školách ve Velké Británii a Irsku. Při práci
na příspěvku do Manifestu e-dovedností ji podpořili kolegové vědci z IVI,
dr. Marian Carcary a dr. Eileen Doherty.
Freddy Van den Wyngaert
Vedoucí informatiky (CIO), firma Agfa-Gevaert Group
Má více než třicetileté zkušenosti z oboru IT, které získal při práci v Evropě
a USA. Je místopředsedou a ředitelem informatiky odboru globálně sdílených služeb divize Agfa ICS (Informační a komunikační služby) a rovněž
zastává funkci předsedy rady Evropské asociace CIO (EuroCIO). Před
nástupem do firmy Agfa-Gevaert zastával různé manažerské posty v oboru
IT a obchodu ve společnosti ExxonMobil Chemical. Je členem rady ADM,
belgické sítě pro obchod a IT, a předsedou rady CIOforum pro belgický
obchod.
Dr Desirée van Welsum
Starší konzultantka pro ICT politiku, Světová banka
Jakožto ekonomická a politická konzultantka ve službách Světové banky se
specializuje na ekonomické vlivy informačních a komunikačních technologií.
Má více než desetileté zkušenosti s aplikovaným ekonomickým výzkumem
a politickou analýzou v soukromém a veřejném hospodářském sektoru; předtím pracovala v OECD, v OSN (UNCTAD a ITU), v organizaci Conference
Board a v britském Národním institutu pro ekonomický a sociální výzkum
(NIESR). Konzultační služby poskytovala rovněž korporaci RAND, platformě INSEAD a Evropské komisi. Rozsáhle publikuje v oblastech týkajících se
vlivů IT, kam mj. spadá problematika růstu a produktivity, inovací, zaměstnanosti a dovedností, obchodu ve službách, offshoringu a outsourcingu.
68
REDAKCE
Emma Bluck, ředitelka firmy Gold Spark Consulting a konzultantka
European Schoolnet
Patrice Chazerand, ředitel pro digitální ekonomiku a obchodní skupiny,
DIGITALEUROPE
Alexa Joyce, ředitelka pro politiku, výuku a vzdělávání, Microsoft
Marianne Kolding, místopředsedkyně IDC, European Services
Research Group
Jonathan Murray, ředitel DIGITALEUROPE
Andrea Parola, generální ředitel Evropské asociace pro e-dovednosti
Christel Vacelet, ředitelka pro komunikaci, European Schoolnet
REDAKCE
69
BIBLIOGRAFIE
Ala-Mutka, K., Punie, Y. a Redecker, C. (2008): „Digital Competence for
Lifelong Learning“. Policy brief. Evropská komise. JRC Technical Notes
( JRC48708).
Andersson, T., Curley, M. a Formica, P. (2010): „Knowledge driven entrepreneurship. The key to social and economic transformation“. Springer.
ACS (2014). „Australian Computer Society Code of Professional Conduct
Case Studies“
Agresti, W. (2008): „An IT body of knowledge: The key to an emerging profession”, IEEE IT Professional, list.-pros. 2008, str. 18-22.
Avolio, B. J., Kahai, S. a Dodge, G. E. (2001): „e-Leadership: Implications for
Theory, Research, and Practice”. Leadership Quarterly, 11(4): 615-668.
Bilbao, B., Dutta S. and Lanvin, B. (2014): „The Rewards and Challenges of
Big Data”, Global Information technology Report, Cornell-INSEAD-World
Economic Forum.
Bresnahan, T., Brynjolfsson, E. a Hitt, L. (2002): „Information Technology,
Workplace Organization, and the Demand for Skilled Labor: Firm-Level
Evidence”. Quarterly Journal of Economics, díl 117, str. 339-376.
Carcary, M., Sherry, M., McLaughlin, S. a O’Brien, C. (2012): „Career development for ICT professionals: driving transparency in educational attainment”.
Cattaneo, G., Husing, T., Kolding, M., Korte, W. B. a Lifonti, R. (2009):
„Monitoring e-Skills demand and supply in Europe. Current situation, scenarios, and future development forecasts until 2015”.
Cedefop: „Skill supply and demand in Europe. Medium Term forecast up to
2020“
CEN (2008). CWA 15893-1:2008. European e-Competence Framework - Part
1: The Framework. CEN ICT Skills Workshop.
CEN (2012). CWA 16458. European ICT Professional Profiles. CEN ICT
Skills Workshop.
70
Clayton, T. a Welsum, D. (2014): „Closing the Digital Entrepreneurship Gap
in Europe: Enabling Businesses to Spur Growth”, The Conference Board,
Executive Action Report 425, 2014.
Dánský hospodářský úřad a Evropská komise (2012):
European High Level Conference: „A Single Digital Market Market by 2015 –
A driver for economic growth and jobs“
Denning, P. J. a Frailey, D. J. (2011): „The profession of IT. Who are we now?”
Communications of the ACM. 54(6), 2011, str. 25-27.
Devillard, S., Desvaux, G. a Baumgartner, P. (2007): „Women Matter. Gender
Diversity a corporate performance drive.“ McKinsey & Company.
DIGITALEUROPE
Dolton, P., Pelkonen, P. (2008): „The wage effects of computer use. Journal of
Industrial Relations”, 46 (4), 587-630.
Evropská komise, generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu (2007):
„Klíčové schopnosti pro celoživotní učení – evropský referenční rámec“. Úřední
věstník, L 394.
Evropská komise (2008), demografická zpráva: „Meeting Social Needs in an
Ageing Society.“
Evropská komise (2011): „Employment and Social Developments in Europe.”
Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování.
Evropská komise (2014): „Measuring Digital Skills across the EU: EU wide indicators of Digital Competence.”
EuroCIO (2012). „European CIO Association Executive Education
Programme.“
Evropská komise (2014): „e-Skills: The International Dimension and the
Impact of Globalisation”. IVI, CEPIS, IDC a Empirica.
European e-Skills for Jobs
European e-Skills Forum (2004): „e-Skills for Europe: Towards 2010 and
Beyond”. Shrnující zpráva.
European Foundation for Management Development (EFMD)
BIBLIOGRAFIE
71
European Institute of Innovation & Technology
European Learning Industry Group (ELIG)
Evropský parlament a Rada (2004): Rozhodnutí č. 2241/2004/ES Evropského
parlamentu a Rady o jednotném společenském rámci pro transparentnost kvalifikací a kompetencí (Europass). Úřední věstník, L 390/6.
Evropský parlament, & Rada (2006): Doporučení 2006/962/ES Evropského
parlamentu a Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní vzdělávání.
Úřední věstník, L 394.
European Schoolnet
European Schoolnet (2013): „Insight Country Reports.“
European Schoolnet a Univerzita Lutych (2013). „Survey of Schools: ICT in
Education. Benchmarking access, use and attitudes to technology.”
Eurostat (2014): Unemployment rates EU-27, EA-17, US and Japan, seasonally
adjusted, January 2000–2012
Eurostat (2014): Youth unemployment rates EU-27, EA-17, seasonally adjusted, January 2000 –2012
Eurostat (2013): Tertiary Education Statistics.
Fonstad, N. O. a Lanvin B. (2010): „European e-Competence Curricula
Development Guidelines” - závěrečná zpráva.
Forge, S., Blackman, C., Bohlin, E. a Cave, M. (2009): „A Green Knowledge
Society. An ICT policy agenda to 2015 for Europe’s future knowledge society”.
SCF Associates Ltd.
Gareis, K., Hüsing, T., Bludova, I. Schulz, C., Korte, W.B. (2014): „e-Skills:
Monitoring and Benchmarking Policies and Partnerships in Europe.”
Green, J. (2007): „Democratizing the Future. Towards a new era of creativity
and growth”. Philips Design.
Hagel, J., Brown, J. S. a Davidson, L. (2009): “Measuring the Forces of Long
Term Change: The 2009 Shift Index”.
Hasebrink, U., Görzig, A., Haddon, L., Kalmus, V., Livingstone, S. a členové sítě
EU Kids Online (2011): „Patterns of risk and safety online. In-depth analyses
from the EU Kids Online Survey of 9- to 16-year-olds and their parents in 25
72
European countries.” Program Evropské komise Safer Internet
Hüsing a kol. (2012): „e-Leadership: e-Skills for Competitiveness and
Innovation Vision, Roadmap and Foresight Scenarios”. Závěrečná zpráva studie
„Vision, Roadmap and Foresight Scenarios for Europe 2012–2020”.
IDC (2009): „Post Crisis: e-Skills are needed to Drive Europe’s Innovation
Society”, Bílá kniha.
IVI a CEPIS (2012): „e-Skills and ICT Professionalism – Fostering the ICT
Profession in Europe”.
i2010, High Level Group (2009): „Benchmarking Digital Europe. 2011-2015
a conceptual framework”. i2010 Information Space.
ITL Research:
Kolding, M., Robinson, C. a Ahorlu, M. (2009): „Post Crisis: e-Skills are needed to Drive Europe’s Innovation Society”. ICD Bílá kniha.
Lanvin, B. a Evans, P. (2013): „Global Talent Competitiveness Index Report“,
INSEAD-HCLI-Adecco, listopad 2013.
Lanvin, B. a Fonstad, N. (2009): „Who cares? Who dares? Providing the skills
for an innovative and sustainable Europe”, INSEAD.
Lanvin, B. a Fonstad, N. (2010): „Strengthening e-Skills for Innovation in
Europe”, INSEAD eLab, 2010.
Le Monde (2005). „L’Europe est la dernière utopie réaliste” (Evropa je poslední
reálnou utopií), (Interview s Mariem Vargasem Llosou).
Livingstone, I. a Hope, A. (2011) „Next Gen. Transforming the UK into the
world’s leading talent hub for the video games and visual effects industries”.
Livingstone, S. a WanMedia, Y. (2011): „Literacy and the Communications Act.
What has been achieved and what should be done”. LSE Media Policy Project.
Mann, A. (2012): „It’s who you meet: why employer contacts at school make
a difference to the employment prospects of young adults”.
Molinsky, A., Davenport, D., Iyer, B. a Davidson, C. (2012): „Three skills every
21st century manager needs”. Harvard Business Review, str. 139-143 (HBR
Reprint R1201N).
Murray, J. a Welsum, D. (2014): „Information Technology’s Triple Threat”.
BIBLIOGRAFIE
73
Nef consulting. Social Return On Investment (SROI).
Nordberg, D. (2008): „Designing business curricula: building relevance into higher education”, International Journal of Management Education, 7(1): 81-86.
OECD 2010. „The OECD Innovation Strategy. Getting a Head Start on
Tomorrow“.
Peppard, J. a Thorp, J. (2013): „What Every CEO Should Know and Do about
IT”, k dispozici od [email protected]
Renkin, T. (2012): „The global race for excellence and skilled labour”, Deutsche
Bank/DB Research, Current Issues/Technology and Innovation, 5. března
2012, Frankfurt am Main.
ROSE (2012): „The Relevance of Science Education”.
Sherry, M., Carcary, M., McLaughlin, S. a O’Brien, C. (2013): „Actions towards
maturing the ICT profession within Europe”. International Journal of Human
Capital and Information Technology Professionals. 4 (1), 46-61.
The Economist (2008): „How technology sectors grow - Benchmarking IT industry competitiveness”.
Toohey, S. (1999): „Designing Courses for Higher Education”. Buckingham:
Society for Research into Higher Education and the Open University Press.
Weckert, J. a Lucas, R. (2013): „Professionalism in the Information and
Communication Technology Industry”. ANU Press, Canberra.
74

MANIFESTO

Transkript

Podobné dokumenty

Elektronické dovednosti pro pracovní pozice v Evropě - e

9 - jégéčko - Gymnázium a SOŠPg Jeronýmova

PDF (PC, iPad) - E-knihy.knihovna.cz

Croodsovi Vedlejší účinky Bubáci pro všední den Hostitel Zambezia

Sborník konference

Vliv obhospodařování na druhovou skladbu a funkční charakteristiky

Cloudová řešení nástrojů CASE

Průmysl 4.0 ve vazbě na kvalifikovanou pracovní sílu v oboru IT_ICT

zde ke stažení - Regionální muzeum Mělník

Jednací řádd RMV JC-OO_schvalena verze RMV 13.06.08

e-Leadership

MANIFEST - IT Fitness

Testování ICT dovedností v ČR

kapitola Kvalita lidských zdrojů

Krajinou zkušenostně reflektivního učení