vzor2str.qxd - Petr Franta | architekt

vzor2str.qxd - Petr Franta | architekt

Petr Franta (foto: Lubomír Fuxa) / Petr Franta (photo: Lubomír Fuxa)
architektura
Brány města otevřené
The town gates opened
P
řed několika dny jste prezentovali studii nového Horního nádraží
v Karlových Varech pro České dráhy. Jak byl tedy tento projekt při-
jat?
Pozitivně. Alespoň tak soudím z reakcí přítomných zástupců kraje,
města i z otázek novinářů. Doufám, že bude následovat i dialog
o řešení širšího okolí nádražní budovy. Projekt se nyní projednává
v územním řízení, stavba má začít příští rok a dokončena bude v roce
2012.
Nádražní budova má tvar fazole – má to technické opodstatnění?
Organický aerodynamický tvar střechy je mimo jiné příhodný k odvodu
vody či sněhu ve spádu. Plášť i statika konstrukcí jsou koncipovány se
zřetelem k místním povětrnostním a klimatickým podmínkám i s ohledem na energetickou úspornost budovy.
Mezinárodní letiště Praha Ruzyně, Terminál 1, realizace 1997, klient: Česká
správa letišť s. p., foto: Pavel Štecha / International airport Prague Ruzyně,
Terminal 1, realisation 1997, client: Česká správa letišť s. p., photo: Pavel Štecha
NÁDRAŽÍ, LETIŠTĚ, PŘÍSTAV JSOU ČASTÝMI TÉMATY
ARCHITEKTA PETRA FRANTY. JEHO STUDIE Z POČÁTKU
80. LET BYLA SOUČÁSTÍ VEŘEJNÉ DEBATY, Z NÍŽ VZNIKL
NOVÝ PŘÍSTAV V MONTREALU. O DEKÁDU POZDĚJI
PROJEKTOVAL MODERNÍ ODBAVOVACÍ HALU –
TERMINÁL 1 LETIŠTĚ PRAHA-RUZYNĚ.
Budova nového nádraží by měla stát jen 46,5 mil. Kč. Co všechno tato
cena zahrnuje?
Tento rozpočet je pouze na stavbu výpravní budovy. Nezahrnuje vybavení interiéru, technologické zařízení spojené s provozem nádraží.
Revitalizaci starých nádraží se věnujete často. Který z vašich dalších
projektů nádražních budov má naději na realizaci?
Většinou šlo o urbanistické studie, které měly danému developerovi
přiblížit objemovou skladbu funkčních ploch, názor na výšky budov
a celkový urbanistický koncept včetně prověření dopravní infrastruktury
v okolí pozemku uvolněných nádražních ploch. V červnu letošního roku
byla v relativně zdlouhavém procesu schválena změna územního plánu
pro projekt na překryvu kolejiště u vinohradských tunelů hlavního nádraží v Praze.
K vašim přelomovým projektům určitě patří budova pražského letiště
a předtím montrealského přístavu. Je něco, co tyto dva projekty spojuje?
Tak jako je ruzyňské letiště branou do města či státu ze vzduchu, je přístav v Montrealu branou po vodě – po řece Sv. Vavřince připlouvají lodi
z Evropy a ze světa. Přepravní funkce starého montrealského přístavu
byla redukována s nárůstem automobilové a letecké dopravy. Rozsáhlá
překladiště, zásobníky na obilí a sila blokovaly přístup lidí k vodě. Přijel
jsem do Montrealu v době, kdy tato situace bila do očí. V soutěži na ideový návrh v roce 1981 jsem se vítězným návrhem zúčastnil této veřejné
diskuse. Trvalo ale další čtvrtstoletí, než se tyto ideje naplnily a revitalizovaly celé okolí. V Karlových Varech je nová výpravní budova nádraží
branou do důležitého lázeňského města po železnici.
Císařská konírna na Pražském hradě, realizace 2006, klient: Správa Pražského
hradu, foto: Lubomír Fuxa / Imperial Stables at Prague Castle, realisation 2006,
client: Administration of Prague Castle, photo: Lubomír Fuxa
architecture
Stations, airports and ports are the architect Petr Franta’s
frequent topics. His study, from the beginning of the
1980’s, was part of a public discussion and basis for a new
port in Montreal. Decade later, he designed the modern
departure hall for terminal 1 at the Prague-Ruzyně airport.
few days ago you presented the
study of the new design for Upper
station in Karlovy Vary for Czech
Railways. How was this project
accepted?
Positively, I hope. At least I judge
this from the response of the present
representatives of the region and town
as well as by journalist’s questions. I also
hope that this will be followed by a
discussion about a design for the wider
surroundings of the station building. The
project is currently at the stage of planning
process and construction is to be commenced next year and completed in 2012.
A
The station building is of a bean
shape – does it have any technical
foundation?
The organic aerodynamic shape of
the roof is, amongst others, apt to water
or snow drainage due to its sloping
characteristics. Sheathing and structural
analysis of the structure are conceived
with consideration to local weather
and climatic conditions as well as
consideration to the building’s energy
efficiency.
The building of the new station should
cost CZK 46.5 million. What is included
in this price?
This budget is only for the construction
of the station building. It doesn’t include
interior equipment and technology
facilities associated with the station’s
operation.
You often attend to revitalisations of
old stations. Which other projects of
station buildings do you think have
the chance to be realised?
There were often urban studies that
were to introduce the volume structure
of functional areas, estimation of
heights of the building and the overall
urban concept including the checking
of the transport infrastructure around the
land of the released station areas closer
to the particular development. The changing
of an Master plan for the project of
overlapping the rail-yard near the
Vinohrady tunnels of the Main Railway
Station in Prague was approved this
June after a relatively lengthy process.
Your turning point projects certainly
include the construction of Prague’s
airport and prior to that the port in
Montreal. Is there anything that
connects these two projects?
As Ruzyně airport is the gateway to
the city and the country from the air,
the port in Montreal is a gateway by
water – the St. Lawrence River brings
in ships from Europe and the whole
world. The shipping function of the old
port in Montreal was reduced with the
increase volume of automobile and
air transport. Extensive shipping areas,
grain tanks and silos blocked access to
the water. I came to Montreal at a time
when all this was highly visible. In 1981,
I participated in this public discussion
with a winning design within the
framework of a project idea. But it
took another quarter of a century for
those ideas to be fulfilled and the
whole area revitalised. As for Karlovy
Vary, the station building is the gateway
to an important spa town via railway.
Why didn’t you participate in the
completion of the ‘piers’ of the
Palác Flóra, Královské Vinohrady, Praha 3, realizace 2003, klient: Africa Israel,
foto: Pavel Štecha / Palác Flóra, Královské Vinohrady, Prague 3, realisation 2003,
client: Africa Israel, photo: Pavel ŠtechaPalác Florta
Multifunkční komplex Záhřebská 23-25, Praha 2, realizace 2000, nákl. 110 mil.
Kč, klient: Christopher Braddock, Carlyle Properties, Londýn, UK, foto: Ester
Havlová / Multifunctional complex Záhřebská 23-25, Prague 2, realisation 2000,
cost CZK 110 million, client: Christopher Braddock, Carlyle Properties, London,
UK, photo: Ester Havlová
terminal at Prague’s airport?
In 1994, Michal Brix and I won
an architectural tender for the whole
building of the terminal, including
the A and B piers. In 1997, when the
terminal was inaugurated, the first
phase of the half of the B finger was
completed for investment reasons with
the fact that it will be completed once
the prognoses about the increased
number of passengers is fulfilled. The
airport we designed received a number
of Czech and international awards,
amongst others also a nomination for
the European Mies van der Rohe
award in Barcelona. The prognoses
were soon fulfilled, but the management
of the Czech Airport Administration,
s.p., then placed the 2nd phase –
the extension of the B finger – with
different architects and gave them
a digital version of our design. That
is also how it was completed without
inviting us, the authors, to all legal
enacted steps of the project, including
the author’s supervision. All is now the
object of litigation at the municipal
court.
Apart from these contracts that are
worth billions of crowns, you also
design family houses. Which work do
you like best?
Personally, every project must contain
some advance in its content or use of
innovative materials. For instance, in
the project for the reconstruction of the
Imperial Stables Gallery at Prague
Castle, I restricted the design to five
transparent features from clear glass.
We installed a glass wall which
separates the vestibule from the hall
and is a part of the microclimatic
control. Traditional Czech material
Vila Rivola Nebušice, s Petrem Kalným, realizace 2006, klient: Jiří a Christa
Rivolovi, foto: Lubomír Fuxa / Vila Rivola Nebušice, with Petr Kalný,
realisation 2006, client: Jiří and Christa Rivola, photo: Lubomír Fuxa
architektura
Proč jste se nepodílel na dostavbě „prstů“ terminálu pražského letiště?
V roce 1994 jsme s Michalem Brixem vyhráli vyzvanou architektonickou
soutěž na celou budovu terminálu včetně celých prstů A i B. V roce 1997, kdy
byl terminál slavnostně otevřen, byla z investičních důvodů dokončena
1. fáze – půlka prstu B s tím, že až se naplní prognózy o nárůstu cestujících,
bude dokončen. Námi navržené letiště dostalo řadu českých i mezinárodních
ocenění, mimo jiné nominaci na evropskou cenu Miese van der Rohe
v Barceloně. Prognózy se brzy naplnily, ale tehdejší vedení České správy letišť,
s. p., zadalo 2. fázi – prodloužení prstu B – jiným projektantům, předalo digitální verzi našeho řešení. Tak také bylo dostavěno, bez toho, abychom byli přizváni jako autoři ke všem zákonem daným stupňům projektu včetně autorského dozoru. Vše je dodnes předmětem sporu u městského soudu.
Kromě zakázek za miliardy projektujete i rodinné domy. Které zakázky
máte raději?
Každý projekt pro mne osobně musí obsahovat nějaký posun svou
náplní nebo použitím inovativních materiálů. Například v projektu
rekonstrukce galerie Císařská konírna na Pražském hradě jsme návrh
omezili na pět transparentních prvků z čirého skla. Instalovali jsme zde
skleněnou stěnu, která odděluje vestibul od sálu a je součástí kontroly
mikroklimatu. Tradiční český materiál je bez kovových konstrukcí. Pouze
zámky, úchyty a bodové spojovací prvky jsou z nerezavějící oceli. Na
podobném principu připravujeme rovněž na Pražském hradě rekonstrukci kaple sv. Kříže na stálou expozici Svatovítského pokladu.
Narodil jste se na pražských Vinohradech a před dvaceti lety jste se sem
vrátil. Co pro vás tato čtvrť znamená?
Na Královských Vinohradech jsem prožil mládí, základní a střední školu,
první lásky. V Národním domě jsme později navrhovali letiště, najali jsme
zde baletní sály, nastěhovali komputery a nábytek a do tohoto ateliéru jsem
rok a půl chodil po tom grandiózním schodišti, jako kdysi do tanečních.
Kancelář na ostatní projekty jsme měli v Londýnské ulici, kde jsem dodnes.
Bylo mi přirozeně ctí realizovat zde projekty, jako komplex bytů a kanceláří
v Záhřebské ulici, autorský dozor na stavbě byl každodenní. V Záhřebské
jsem mohl navrhnout lofty a nástavbu na dům z přelomu 20. století. Pak
jsme za tento projekt obdrželi mezinárodní i česká ocenění za rekonstrukci.
Palác Flora na horních Královských Vinohradech, navržený jako horním
světlem prosvícená ulice, je neustále plný lidí, žije a slouží.
Emigroval jste do Kanady, která je známá velmi zeleným přístupem
k architektuře. Téměř dvacet let jste tam profesně působil. Co vám tato
zkušenost dala?
Samozřejmě to pro mne byla obrovská profesní zkušenost. Nejdříve
jsem se ale musel vyrovnat s úplně odlišným měřítkem a vzdálenostmi.
Za první peníze jsem si proto koupil lístek na autobus a projel napříč
celou Amerikou. Od počátku 80. let jsem byl členem Order of Architects
of Quebec. Od poloviny 80. let jsem měl vlastní architektonickou kancelář s partnerem Jamesem Ogdenem v Montrealu a asociaci s ateliérem
v New Yorku. V Montrealu v té době probíhal zajímavý architektonický
diskurz týkající se revitalizace průmyslových objektů, jejich adaptace na
jiné funkce v rámci památkové péče, byl jsem součástí toho diskurzu.
Čím se podle vás nejvíce liší moderní architektura a profese architekta
tady a tam?
Žil jsem v Montrealu, kde jsou výkyvy teplot daleko větší než u nás
v Čechách, tedy extrémní zima a tropické léto s velkou vlhkostí. Architektura
a design budov je tedy zároveň orientován k zabezpečení komfortu a tepelné
pohody. Již od konce 70. let jsem se musel sžít s pojmy pasivní solární energie, orientace ke světovým stranám, dostatečná izolace konstrukcí, ekologické systémy vytápění. To byl vývoj k pasivním domům, zelenému přístupu
k architektuře. Samozřejmě architektura, její estetika a řešení hmot a forem
musejí brát tyto aspekty v potaz. Nyní mám severozápadně od Montrealu
další projekt ve stavbě – dva ateliéry pro práci umělců, které zve můj klient
k rezidenci – tedy k práci i bydlení. Je to pasivní dům, ve svahu nad jezerem,
zasazený do zeleně, s velkými celoprosklenými stěnami s jižní orientací
zevnitř rámujícími průhledy na scenerie u jezera. Dokonce dřevo na obložení a části konstrukcí bylo v předstihu podle mé specifikace vytěženo na
pozemku klienta, takže odpadá doprava.
Pro ČVUT projektujete v ulici Jugoslávských partyzánů novou budovu
pro Český institut informatiky a kybernetiky. Jak moc bude tato budova
„zelená a inovační“?
Počítáme s modelovým použitím nejnovějších technologií. Architektura
budovy bude mít dvojitou fasádu s maximálním využitím úsporných technologií. Meziprostor předsazené fasády z polštářů folie ETFE působí jako
sluneční kolektor, z něhož se nasává vzduch do větracích jednotek se zpětným získáním tepla a vlhkosti z odpadního vzduchu s účinností minimálně
75 %. Volba nasávacích míst bude řízena systémem automatické regulace
v závislosti na teplotě a oslunění jednotlivých fasád. Jako zdroj tepla pro
vytápění se využívá topné médium horkovod. Počítáme s extenzivním návrhem zeleně, zelené střechy s izolačními vlastnostmi. Detaily budou zpracovány a prověřeny v systému LEED pro hodnocení energetické náročnosti
budov. Spotřeba energie a provozní náklady budou minimální.
MARKÉTA KOHOUTOVÁ
DN 11/2010
Karlovy Vary, Horní nádraží, návrh 2010, nákl. 46,5 mil. Kč, klient: České dráhy a. s. / Karlovy Vary, Upper station, project 2010, cost CZK 46,5 million, client: Czech
Railways a. s.
72
Český institut informatiky a kybernetiky, návrh 2010, klient: ČVUT / Czech
Institute of Computer Science and Cybernetics, project 2010, client: ČVUT
comes without metal structures. Only
locks, girder brackets and point binders
are made from stainless steel. We are
also preparing a reconstruction of the
Chapel of St. Cross at Prague Castle
into a fixed exposition of St. Vitus’s
Treasure on a similar principle.
You were born in Vinohrady, Prague,
and returned there twenty years ago.
What does this district mean to you?
I spent my youth at Královské
Vinohrady, primary and secondary
education, first loves. Later we were
designing airports at the National
House. We rented ballet halls there,
moved in computers and furniture and
then I spent one and a half years going
to this studio on this grandiose staircase
as I used to when taking dance classes.
Offices for our other projects were
in Londýnská Street where I have been
staying up to now. I was honoured to
realise there such projects as a complex
of apartments and offices in the
Záhřebská Street. The author’s supervision
at the building site was on an everyday
basis. In Záhřebská Street, I could design
lofts and extensions to a building from
the turn of the 20th century. Then we
received both international as well as
Czech awards for the project of this
reconstruction. The Flora Palace at
upper Královské Vinohrady designed as
a street and lit by a top light is constantly
full of people. It lives and serves.
You emigrated to Canada which
is a country well-known for its
particularly green approach to
architecture. You operated there
professionally for almost twenty years.
What did this experience bring you?
It was certainly a wonderful
professional experience for me. But
first I had to cope with completely
different measurements and distances.
That is why I spent my first money for
a bus ticket and travelled through the
whole of America. From the beginning
of the 1980’s, I was a member of the
Order of Architects of Quebec. From
the middle of the 1980’s, I and my
partner James Ogden had our own
In your opinion, how does modern
architecture and an architect’s
profession differ between here and
there?
I lived in Montreal where variations
in temperatures are much more
extreme than in Czech, that means
extreme cold weather and tropical
summers with high humidity.
Architecture and the design of buildings
are then also orientated to a securing
of comfort and also heated comfort.
From the end of the 1970’s, I had to
become familiarized with terms of
passive solar energy, orientation to
cardinal points, sufficient insulation
of the structures, ecological heating
systems. That was a development to
passive houses, a green approach to
architecture. Architecture, its aesthetics
and dealing with forms must naturally
impeach these aspects. Now I have
another project under construction
north-west of Montreal – two studios
for the work of artists who are invited
by my client to reside – that means
work and living. It is a passive house
situated on a slope above a lake
mounted in greenery and with large
all-glassed walls facing south, from the
inside framing views of the scenery by
the lake. Even wood for the cladding
and parts of the structure were lumbered
according to my specifications in
advance and on the client’s land so
there was no transportation necessary.
architecture
architectural studio in Montreal and an
association with a studio in New York.
There was an interesting architectural
discussion held in Montreal then
referring to the revitalisation of industrial
buildings and their adaptive reuse within
monument preservation. I was a part of
this discussion.
You are designing a new building for
the Czech Institute of Cybernetics
and Information Science at the Czech
Technical University in Jugoslávských
partyzánů Street. How ‘green and
innovative’ will this building be?
We account with a model utilisation
of state of the art technologies. The
building’s architecture will have
a double fa ade with a maximum use
of economy saving technologies. The
inter-space of the protruding fa ade
made from pads of ETFE foil works as
a sun collector with air being sucked
into ventilation units regaining heat
and humidity from exhaust air with
a 75% effectiveness. Selection of the
sucking points will be controlled by
a system of automatic regulation
depending upon temperature and
exposure to the sun of the individual
fa ades. A hot-water pipe system is
used as a source of heat for heating
purposes. We account with and extensive
scheme of greenery and green roofs
with insulating properties. Details will
be elaborated and verified in the LEED
building certification system evaluating
the buildings’ energy efficiency. Energy
consumption and operational costs will
be minimal.
MARKÉTA KOHOUTOVÁ
Lofts in the Trees, Lake Farmer, 2010 ve stavbě, klient: Laurent Cote, foto: archiv
Petr Franta / Lofts in the Trees, Lake Farmer, 2010 under construction, client:
Laurent Cote, photo: archive Petr Franta
Úprava galerie Císařská konírna – Pražský hrad / Modification of the
Imperial Stables gallery – Prague castle
• GRAND PRIX ARCHITEKTŮ 2007 v kategorii Architektonický design
a drobná architektura • ARCHITEKT ROKU 2007 / • GRAND PRIX OF
ARCHITECTS 2007 in the category of Architectural Design and Small
Architecture • ARCHITECT OF THE YEAR 2007
11/2010 DN
Záhřebská 23, 25, Praha 2 / Prague 2
• ČESTNÉ UZNÁNÍ v kategorii Rekonstrukce v Grand Prix 2000 Obce
architektů • AIA EUROPE 2000 INTERNATIONAL DESIGN AWARD / •
HONOURABLE MENTION in the category of Reconstruction in the
Grand Prix 2000 of Community of Architects • AIA EUROPE 2000
INTERNATIONAL DESIGN AWARD
73