Tuskegee Airmen v Čechách a na Moravě za 2. světové války

Tuskegee Airmen v Čechách a na Moravě
za 2. světové války
Michal Plavec, Národní technické muzeum, Praha
Přednáška v Americkém centru, květen 2010
Snad kaţdý z pamětníků, který zaţil na vlastní kůţi útok amerických hloubkařů na
lokomotivy, tvrdí, ţe v kabině seděl černoch, jemuţ se blýskaly bílé zuby. Obyvatelé Čech a
Moravy jsou proto dodnes přesvědčeni, ţe za všemi útoky na vlaky v protektorátu stáli právě
Tuskegee Airmen, příslušníci jediné afroamerické stíhací skupiny v sestavě 15. letecké
armády, kteří operovali z Itálie. 332nd Fighter Group, jak zněl oficiální název této stíhací
skupiny, se skutečně podíleli na doprovodu snad všech bombardérů 15. letecké armády, které
od léta 1944 do konce března 1945 bombardovaly strategické cíle v tehdejším protektorátu,
zvláště rafinérií pohonných hmot, letišť, podniků důleţitých pro zbrojní výrobu. Byli ovšem
pouze jednou ze sedmi stíhacích skupin 15. letecké armády, třebaţe nejpočetnější, neboť 332.
stíhací skupinu tvořily čtyři perutě, zatímco ostatní stíhací skupiny měly pouze po třech
perutích.
Tradovaný omyl můţeme vysvětlit tím, ţe všem stíhačům zakrývaly prakticky celý obličej
hnědé nebo černé letecké kukly, v případě letu ve vyšších letových hladinách ještě navrch
zakrýval obličej dýchací přístroj. Zde patrně tkví kořeny generacemi tradovaného mýtu. To
nic ovšem nemění na podílu afroamerických letců na osvobození Československa. Jejich
činnost nad Čechami a Moravou se pokusíme přiblíţit v následujících řádcích. Vzhledem
k času, vyčleněnému pro tento příspěvek, nemůţeme pochopitelně popsat úplně všechny
aktivity. Rozhodli jsme se proto vybrat několik nejdůleţitějších operací.
Ve čtvrtek 24. srpna 1944 panovalo jedno z tropických veder. Průměrná teplota dosahovala
podle odlišných měření 23,2°C aţ 23,7°C, kolem druhé hodiny odpoledne však teploty
vystoupaly aţ na 28,6°C aţ 29°C. Vítr dosahoval v průměru rychlosti maximálně dva metry za
sekundu, takţe můţeme prakticky hovořit o bezvětří. Viditelnost byla velmi dobrá, oblačnost
kolem druhé hodiny odpolední dosahovala maximálně 1/10 aţ 2/10. 1
K útoku na Vacuum Oil Company v Kolíně, rafinérii Fanto v Pardubicích a pardubické letiště
určila 15. americká letecká armáda původně 239 bombardérů B-24 Liberator, 167
bombardérů B-17 Flying Fortress, 167 stíhaček P-51 Mustang a 97 stíhaček P-38 Lightning.
Ne všechny ovšem dosáhly z italských základen svého cíle, takţe skutečný počet bombardérů,
které se náletů zúčastnily, byl niţší o 29 Liberatorů a 11 Létajících pevností. Ve stejný den
bombardovalo rafinérii v Mostu 139 Létajících pevností sesterské 8. letecké armády, která na
rozdíl od 15. letecké armády působila z letišť ve Velké Británii. 2
Čtvrtek 24. srpna 1944 nakonec vyústil v těţkou leteckou bitvu nad Jindřichohradeckem a
severní částí Dolního Rakouska. Terčem útoku se staly především bombardéry a stíhačky z
55th Bombardment Wing, 52nd Fighter Group a 14 th Fighter Group, které se účastnily náletu
na pardubickou rafinérii. Stíhači německé Luftwaffe zřejmě po dokončení útoku na tyto
bombardéry ojediněle útočili mezi 12.50 aţ 13.00 hodin v prostoru dolnorakouského Steyru a
Zwettlu také na bombardéry a stíhačky vracející se z bombardování pardubického letiště.
Podle amerických hlášení právě v tomto prostoru napadlo dvacet těţkých stíhaček FockeWulf Fw 190 Létající pevnosti 301st Bombardment Group a další čtyři Messerschmitty Bf 109
se krátce bez výsledku utkaly se stíhači 322nd Fighter Group. Z německých stíhacích jednotek,
jeţ se účastnily jako součást 8. Jagddivision z rakouských letišť operace proti bombardovacím
svazům, se zatím podařilo potvrdit kolem čtrnácti Fw 190 od IV.(Sturm)/Jagdgeschwader 3 a
II.(Sturm)/ Jagdgeschwader 300 a kolem nějakých 35 Bf 109 od II./ Jagdgeschwader 27, I. a
III./ Jagdgeschwader 300 a I./ Jagdgeschwader 302. Právě k těmto stíhacím jednotkám,
z nichţ mnohé si jiţ odnesly skalpy i ztráty z předchozího souboje s 55th Bombardment Wing,
nepochybně patřili útočníci na svaz, jenţ bombardoval pardubické letiště. 3
Na letištích v Protektorátu se nacházely převáţně stroje školních jednotek, přičemţ část
z nich tvořily stroje výcvikových bitevních eskader Schlachtgeschwader 101,
Schlachtgeschwader 102, Schlachtgeschwader 151 a Schlachtgeschwader 152. Pokud by stroje
8. Jagddivision, které později vzlétly proti bombardovacím svazům letícím od Pardubic, jiţ
při prvním vzletu dokázaly přesně určit kurs amerických letadel, mohly by úspěšně zaútočit
především na stroje 304 th Bombardment Group, které letěly bombardovat Kolín a aţ do
prostoru nad Jihlavu neměly stíhací doprovod. Výcvikové jednotky na území Protektorátu se
však do kříţku s americkými stroji nepustily. Podle amerického průzkumu se na letišti BrnoSlatina nacházelo 23. srpna 1944 39 jednomotorových a 17 dvoumotorových letadel. 4 Podle
1
Údaje Českého hydrometeorologického ústavu na základě měření v Praze-Klementinu a Praze-Karlově
citované podle dopisu Evy Černochové Michalu Plavcovi z 20. června 2007.
2
Kit C. Carter, Robert Mueller: U.S. Army Air Forces. in World War II. Combat Chronology 1941-1945.
Center for Air Force History. Washington D.C., bez stránkování.
3
Za všechny Jiří Rajlich: Jindřichův Hradec (24. srpna 1944). Paseka Praha-Litomyšl 1998. Z pramenů
americké provenience NARA, Headquarters Mediterraean Allied Air Force, 15 th Air Force, Intops Summary No.
398.
4
NARA, Photo Reconnaisance of Enemy Airdromes. Appendix to Intops No. 400.
zprávy z 25. srpna 1944, kdy bylo letiště terčem náletu, se na něm nacházelo 24 Fw 190,
s vysokou pravděpodobností od II./Schlachtgeschwader 101, osm Bf 109, zřejmě nových
strojů z továrny Diana, a cvičné Junkersy Ju 86, Junkersy Ju 88 a Focke Wulfy Fw 58 Weihe,
patrně od školní jednotky FFS (B) 32. Co se týče zničených messerschmittů, potvrzuje
německé hlášení zničení a poškození devíti strojů nejnovějšího typu Bf 109G-14. 5 Dalších 32
Fw 190 a několik jiných cvičných strojů bylo soustředěno na letišti Prostějov. V tomto případě
se zřejmě jednalo o stroje IV./SG 151.6 V úterý 22. srpna 1944 americká průzkumná letadla
zaznamenala na dalším moravském letišti, ve Vyškově, 24 jednomotorových a 18
dvoumotorových letadel, z nichţ v případě prvních se patrně jednalo o další Fw 190 bitevních
verzí a Stuky od I./SG 101.7 Přinejmenším jeden ze strojů 1./SG 101 v den náletu havaroval,
ovšem vůbec není jisté, zda to mohlo být v souvislosti s americkým náletem, neboť není
známo, v kolik hodin k nouzovému přistání nedaleko od vesnice Břest u Kroměříţe došlo.
S jistotou se ovšem jednalo o technickou poruchu během cvičného letu. Pilot stroje Junkers
Ju 87D3, výrobního čísla 2609 a taktického čísla 52, Fw. Albin Künzel se zranil. 8
Velké soustředění bitevních letadel, v tomto případě převáţně Junkersů Ju 87 Stuka, se
nacházelo také na letišti Německý Brod. Podle průzkumu z 9. srpna 1944 se jednalo o 59
letadel, s vysokou pravděpodobností od Stab a II./ Schlachtgeschwader 102. 9 Na
pardubickém letišti se soustředilo ve čtvrtek 24. srpna 1944 nejméně 39 Fw 190 a 1 Fieseler
Fi 156 Storch. Náleţely především ke Stab a III./ Schlachtgeschwader 151, přičemţ se v době
náletu na letišti účastnili přeškolení také příslušníci bitevní eskadry I./ Schlachtgeschwader
3. Tito piloti patřili k ostříleným veteránům z východní fronty, jejichţ úkolem bylo přejít
z dosavadních střemhlavých letadel Stuka na bitevní bombardér Fw 190F. Koncem srpna
1944 však jiţ zřejmě neměli ţádná letadla, neboť všech 29 Junkersů Ju 87 předali jiným
jednotkám. 10 Nepochybné však je, ţe jiţ od konce dubna 1944 přicházela na pardubické
letiště přímo z výrobních závodů nová letadla Fw 190F-8. Jen za období 21. aţ 27. července
1944 se jednalo o dvanáct strojů, které zřejmě byly určeny jak k výcviku, tak následně
k předání bojové bitevní eskadře.11 Američané si sice moţné nebezpečí z této základny
uvědomovali a počítali ve čtvrtek 24. srpna 1944 s útokem na letiště, ovšem v porovnání
s nálety na Kolín a Pardubice se útok na letiště uskutečnil aţ se skoro půlhodinovým
zpoţděním. V případě, pokud by byli němečtí letci připraveni se pustit do kříţku s útočícími
bombardéry, měli by relativně hodně času. Avšak výsledky by tak jako tak zůstávaly nejisté.
Je také moţné, ţe je přinutily zůstat na zemi doprovodné americké stíhačky.
Na den svatého Bartoloměje 1944 patřili také piloti z pardubického letiště k jediným, kteří se
alespoň částečně zapojili do bojů. Jiţ během předcházejících měsíců stroje z této základny
často operovaly nad Kolínskem, ale tohoto dne se nedostaly příliš daleko. Při vzletu
z pardubického letiště došlo s největší pravděpodobností k sestřelu dvou Fw 190F od III./
Schlachtgeschwader 151, které dopadly jiţně od letiště. Jeden z nich se zřítil u silnice Staré
Jesenčany – Třebosice a druhý u Draţkovic. Pouze jeden z německých pilotů, který padl, je
NARA, Headquarters Mediterraean Allied Air Force, 15th Air Force, Intops Summary No. 400.
Photographic Interpretation Report No. 0318. BA/MA, Flugzeugunfälle und Verluste bei Schulen und sonstigen
Dienststellen, 09.09.1944, Lfd.Nr 4, uvádí, ţe 25. srpna 1944 bylo na letišti Brno zničeno a poškozeno devět strojů
Bf 109G-14 s největší pravděpodobností výrobních čísel 510377 (80%), 510342 (80%), 510389 (70%), 510388
(50%), 510352 (50%), 510305 (50%), 510374 (35%), 510329 (20%) a 510366 (10%). Jsou hlášeny jako
stroje SG 101, ovšem ve skutečnosti zřejmě jejich zničení a poškození SG 101 pouze nahlásila. Stroje Bf 109G-14
z výrobní řady 510xxx skutečně patřily k prvním výrobkům produkovaným továrnou Diana u Tišnova a brněnské
letiště patřilo k letištím, kde se nová letadla zalétávala. Srov. Aleš Janda, Tomáš Poruba: Messerschmitt Bf 109G10/U4. Production and Operational Service. JaPo Hradec Králové 2004, s. 10, 20.
6
Tamtéţ.
7
NARA, Photo Reconnaisance of Enemy Airdromes. Appendix to Intops No. 400.
8
SÚA Praha, kart.č. 83, fond Úřad říšského protektora, BdO Ia, Morgenmeldungen Juli-August 1944,
kat.č. 650.
9
NARA, Photo Reconnaisance of Enemy Airdromes. Appendix to Intops No. 400.
10
NARA, Headquarters Mediterraean Allied Air Force, 15th Air Force, Intops Summary No. 398. Díle viz
http://www.ww2.dk/air/attack/sg151.html, http://www.ww2.dk/air/attack/sg3.htm a
http://www.ww2.dk/oob/bestand/schlacht/bisg3.html.
11
BA/MA, RL 3/2758, NDW-S, Übersichtsplan der Flugzeug-Fertigstellung Monat Juli 1944.
5
známý. Jmenoval se Fhr. Benito Nagel a padl ve stroji WNr. 580902 ze sestavy 8./
Schlachtgeschwader 151. Utkali se s piloty od 332nd Fighter Group, jejíţ příslušníky tvořili
výhradně Afroameričané. První a jediný sestřel za druhé světové války v tomto souboji
zaznamenal tehdejší 1st Lt. Charles E. McGee, jenţ na souboj vzpomíná takto: „K mému
prvnímu sestřelu došlo během bombardování československé rafinérie v Pardubicích,
severně od Vídně. Jejich taktika při této příležitosti byla pokusit se proletět svazem
bombardérů a zachránit se. Byli jsme pěkně vysoko nad cílovou oblastí, když jsem spatřil
Focke Wulf Fw 190 a prohlásil jsem: Jdu po něm. Ocitl jsem se za ním a on zkoušel všechny
možnosti únikové akce, snažíc se letět k zemi. Byli jsme nízko nad místním letištěm.
Pamatuji si, že jsem viděl hangár v plamenech koutkem očí. Konečně jsem se dostal za něj a
vystřelil jsem dávku, které musela zasáhnout něco z ovládání letadla. Pokusil se ještě o
několik obtížných únikových kroků, načež vletěl přímo do země. Zůstal jsem nízko, abych
byl mimo dosah pozorování nepřátelské pozemní palby. Během tohoto času jsem spatřil
vlak, který vjížděl do malé stanice, a tak jsem se spustil za ním a střílel na kotel lokomotivy.
Potom, když jsem začal tušit, že bych měl odletět z prostoru, kde jsem tušil, že jsou flaky 88,
začal jsem kličkovat ven. Romine byl mým číslem při této akci a někdy během toho souboje
si myslel, že mne ztratil, a proto se znovu sjednotil s naší sestavou stíhačů. Viděl ale, jak se
Fw 190 zřítil a potvrdil mi toto vítězství. Další z příslušníků 302nd Fighter Squadron jako já
1st Lt. William H. Thomas dostal jiný Fw 190…“ 12
K jedinému vzdušnému souboji došlo nějakých 40 kilometrů od Kolína, coţ tehdy při
rychlosti amerických stíhaček Mustang představovalo nějakých pět minut letu, ale v okolí
tohoto samotného města na Labi se ţádné německé letadlo neobjevilo. Pokud předejdeme
událostem, tak se během této mise uskutečnil i hloubkový útok na vlak, na který vzpomíná
McGee. Podle četnického hlášení k útoku došlo půl hodiny po poledni na zastávce Potěhy
(dnes zrušená, Horky u Čáslavi). Cílem se stal vojenský transport Dg 6453. Deset z patnácti
vagonů bylo lehce poškozeno. Německého vojáka, civilistu a ţelezničáře palba stíhače zranila.
Ţádný jiný vlak toho dne nebyl napaden. 13 Zbývá ještě dodat, ţe posádkám Létajících
pevností z 5th Bombardment Wing potvrdili po vyhodnocení fotografií z náletu zpravodajští
důstojníci 18 zničených Fw 190, tři poškozené a dva poškozené pravděpodobně. Nepoškozeno
zůstalo na letišti 16 Fw 190 a jeden Fieseler Fi 156 Storch. 14
Spojenecké letectvo podruhé podniklo hloubkový útok na nepřátelské letiště v českých
zemích 27. srpna 1944. Ze stíhacího doprovodu amerického bombardovacího svazu ze sestavy
55. a 304. bombardovacího křídla 15. letecké armády směřujícího na Blechhammer ve
Slezsku se v pravé poledne odpoutalo několik strojů z 332. stíhací skupiny.
Jakmile spozoroval velitel 302. perutě Capt. Melvin T. Jackson nepřátelský letoun, který
právě odstartoval pravděpodobně z letiště Prostějov-Stichovice, vrhlo se šestnáct amerických
stíhačů na zaparkovaná letadla.
Příliš neobtěţováni flakem nárokovali v Prostějově-Stichovicích a v sousedním Kostelci na
Hané zničení třinácti dopravních Ju 52, čtyř střemhlavých bombardérů Ju 87 a tří
dvoumotorových bombardérů, devět Ju 52, po čtyřech Ju 87 a He 111 a jeden šestimotorový
dopravní Me 323 Gigant z nedávno rozpuštěné Transportgeschwader 5 byly poškozeny.
Nejlépe si vedl 1/Lt Wendell O. Pruitt (tři zničené Ju 87 a dva He 111), Spann Watson (čtyři
Ju 52 a jeden He 111) a Luther Smith (tři Ju 52 a jeden He 111).
INTOPS Summary č. 402 z tohoto dne obsahuje odlišné celkové skóre: 22 zničených a osm
poškozených letadel.
12
13
14
Rozhovor Charlese Edwarda McGee s Jonem Guttmanem viz
http:/www.historynet.com/magazines/aviation_history/3024971.html?page=4&c=y.
Srov. http://hloubkari.bloguje.cz/360954-horky-u-caslavi-24-srpna-1944.php.
NARA, Headquarters Mediterraean Allied Air Force, 15th Air Force, Intops Summary No. 398.
Navíc byla poblíţ údajně zničena lokomotiva. Pokud by se potvrdilo, šlo by o první hloubkaři
zasaţenou lokomotivu na našem území!
Obětí amerických kulometů nebo flaku rozmístěného v okolí se stal student Jan Winter, který
zemřel druhého dne v nemocnici v Prostějově, a lehce zraněn na noze byl řidič pan Šimsa. U
mnoha domů byla rozbita okna a poškozeny střechy a fasády.
Pozdější kapitán Wendell, který měl na svém kontě rovněţ tři sestřely, tragicky zahynul po
svém návratu do Spojených států jakoţto letecký instruktor se svými dvěma ţáky Wendell
Pruitt zahynul 15. dubna 1945 ve stroji North American AT-6D, sériového čísla 44-81056,
z jednotky 2143rd Base Unit, nad leteckou základnou Tuskegee. 15
V úterý 20. března 1945 vyslala 15th Air Force proti Kralupům všechny čtyři skupiny 304 th
Bombardment Wing, ovšem kvůli špatnému počasí toho dne ještě Kralupy nebyly
bombardovány. Zkáza města měla přijít aţ o dva dny později. Přímým doprovodem
bombardérů velení pověřilo jedinou černošskou stíhací skupinu v sestavě USAAF, 332nd
Fighter Group. Afroameričtí stíhači byli rozděleni do dvou vln. Zvláště té první pod velením
Capt. Billa Campbella se nevyhnuly potíţe s počasím. Šest Mustangů muselo předčasně
opustit formaci kvůli nedostatku paliva, neboť ho většinu vyčerpaly při letu za velmi
obtíţných povětrnostních podmínek. Pouhé čtyři stíhačky se spojily s bombardéry. Dalších
dvanáct strojů své chráněnce vůbec nenašlo. Čtyři zbylé Mustangy doprovázely bombardéry,
dokud jim vystačilo palivo. Při zpátečním letu měly ve vesnici Buchkirchen, severně od
Welsu, napadnout nákladní vlak se sedmi vagóny, z nichţ lokomotivu a dva vozy vyřadily
z provozu. Údaj o útoku v Buchkirchenu ale nebude nejpřesnější, neboť touto vesnicí
ţelezniční trať neprochází. V úvahu zřejmě připadá ţelezniční trať Wels – Krenglbach nebo
Krenglbach – Eferding. 16
Jedním ze čtveřice Mustangů první vlny byl F/O Newman C. Golden z 99th Fighter Squadron.
Krátce před polednem oznámil, ţe jeho motor má poruchu a bude muset stíhačku opustit na
padáku. Naposledy se rádiem ozval v 11.32 hodin, kdy letěl ve výšce asi 17 000 stop, ţe skáče
padákem. Další ze stíhačů, 2nd Lt. Hugh J. White, hlídkoval nad oblastí po dobu 25 minut,
ovšem ţádné stopy po havárii nebo F/O Goldenovi nenalezl. Americké hlášení udává jako
předpokládané místo havárie souřadnice 48°14´ severní šířky a 14°04´ východní délky,
přibliţně pět kilometrů severně od Welsu. Skutečné místo havárie leţí u rakouského
Waldneukirchenu, přibliţně dvacet kilometrů jihozápadně od Steyru a asi třicet kilometrů
jihovýchodně od Welsu. 17
Pro F/O Goldena to byla jeho třináctá mise. Do aktivní bojové činnosti vstoupil aţ 25. ledna
1945. „Vyskočil jsem asi padesát mil západně od Lince. Když jsem zatáhl za padákovou
šňůru, zamotal jsem se do lan a způsobil si velmi těžké zranění levé nohy. Nemohl jsem
chodit. Když jsem na zemi ležel asi deset minut, zpozoroval jsem malé dítě, které si hrálo
nedaleko. Tak jsem na něj zakřičel. Odeběhlo domů a za chvíli se vrátilo s rodiči, kteří mě
odzbrojili a odnesli na svou zemědělskou usedlost. Zde jsem strávil nějakou tu dobu, než pro
mě přišlo několik vojáků a odvedli mě do vězení. Po dvou dnech jsem byl poslán do
Norimberka. V Norimberku jsem strávil asi týden, než mě přepravili do zajateckého tábora
RAJLICH, Jiří. Mustangy nad protektorátem : Operace britského a amerického letectva nad českými
zeměmi
a
německá
obrana.
Praha:
MBI,
1997,
s.
54
Nálet spojenců na cíle na Moravě dne 27. srpna 1944 – Kostelecké hody [online]. [Prostějov] : poslední
aktualizace 27. 10. 2006 [cit. 2007-01-15]. Dostupný z WWW: <http://www.hanackaperot.wz.cz/nalet02.htm>.
Dále viz BUCHOLTZ, Chris. 332nd Fighter Group – Tuskegee Airmen. Oxford : Osprey Publishing, 2007, s. 66.
16
Chris Buchholtz: 332nd Fighter Group – Tuskegee Airmen. Aviation Elite Units. Osprey Publishing 2007,
s. 104-105.
17
AFHRA, MACR 13126.
15
Stalag Luft VIIA v Moosburgu. Zde jsem setrval až do 29. dubna 1945, než tábor osvobodila
14th Armored Division ze 3. armády generála Pattona.“ 18
455th Bombardment Group letěla toho dne svoji 224. misi. „Čtyřicet dva B-24
s pětisetliberními tříštivými bombami vzlétlo k bombardování nádraží ve Welsu. Všech 42
bombardérů shodilo bomby s výtečnými výsledky. Přes 80 % pum dopadlo ve vzdálenosti
tisíc stop od místa určení. Opět jsme nezaznamenali žádný nepřátelský odpor. Všechny
stroje se vrátily v pořádku na základnu,“ píše se v jejím válečném deníku. 19
Poslední vzdušný souboj nad protektorátem zaznamenali Tuskegee Airmen aţ na samém
sklonku války. Čtvrtek 26. dubna 1945 opět zaznamenal pokus o útok většího počtu
německých proudových stíhaček Messerschmitt Me 262 Schwalbe, zvaných švalbiny nebo
turbíny, z Gefechtsverband Hogeback proti Rudé armádě. Do hloubkových útoků v prostoru
Budyšín – Chotěbuz nasadil IX. (Jagd) Fliegerkorps 31 turbín z Ruzyně. Podle dostupných
údajů měly zničit na zemi dvě letadla Rudé armády a šest nákladních vozidel. Jeden Me 262
byl sestřelený, jeden nezvěstný a dva poškozené. Jeden pilot přišel o ţivot. 20
Kolem poledne se odehrál i patrně poslední souboj německých a amerických pístových
stíhaček nad Prahou. Šestice Mustangů z afroamerické 332nd Fighter Group 15th Air Force
doprovázela průzkumný Lightning F-5. Někde v prostoru středních Čech zaregistrovali
afroameričtí stíhači přítomnost neznámého letadla. Tři stíhačky se od formace oddělily.
Jejich piloti zjistili, ţe se jedná o britské průzkumné Mosquito. Při letu zpět k formaci ale
Afroameričané narazili na formaci pěti stíhacích Messerschmittů Bf 109. Němečtí piloti se
nechtěli nechat vlákat do boje, ale i tak se podařilo uniknout pouze jedinému. Dvě německé
stíhačky nárokoval 2nd Lt. Thomas W. Jefferson a třetí 1st Lt. Jimmy Lanham, oba z 301st
Fighter Squadron. Čtvrtou německou stíhačku přidal 2nd Lt. Richard A. Simons ze sesterské
100th Fighter Squadron. K souboji mělo dojít někde nad Štěchovicemi. 21
Charles E. Francis – Adolph Case: The Tuskegee Airmen. The Men Who Changed A Nation. 4 th Edition.
Branden Books 1997, s. 302.
19
A. Asch, H. R. Graff, T. A. Ramney: The Flight of Vulgar Vultures. The Story of Four Hundred and Fiftyfifth Bombardment Group (H). 455th BG Association Arizona 1991, s. 152.
20
NARA Washington DC, RG 242, Captured German Documents, Einsatztagesmeldung Lfl. Kdo. 6 vom
26.4.1945.
21
Jiří Rajlich: Mustangy nad Prahou 6. Historie a plastikové modelářství 1, 1997, s. 17. Dále srov. Daniel L.
Haulman: 112 Victories. Aerial Victory Credits of the Tuskegee Airmen. Condensed Version 31 March 2008, s. 1112 viz http://www.tuskegeeairmen.org/uploads/nerialVictories.pdf [2008-08-15].
18