Zpravodaj leden 2006

Cena 2,- Kč
XI. ročník
1
Leden
2006
SLOVO STAROSTY
Vážení spoluobčané,
příchod nového roku můžeme vnímat jako okamžik bilancování, ale i chvilkového
uvolnění, kdy pustíme z hlavy všechny starosti.
Skončil pro naší obec velice úspěšný rok 2005, protože se podařilo bez větších
problémů dokončit a zkolaudovat největší investiční akci v dějinách obce, a to její
odkanalizování. Celkové náklady stavby dle smlouvy o dílo (včetně změny DPH z 5% na
19% od 01. 04. 2004 ) dosáhly výše 65,616.000 Kč.
Kolaudační rozhodnutí na investiční akci s názvem „1. stavba – kanalizace Moravské
Bránice“ bylo vydáno dne 16. 11. 2005 a nabude právní moci 03. 01. 2006. Po nabytí
právní moci ho neprodleně předáme budoucímu provozovateli Vodárenské akciové
společnosti, a. s., divizi Brno-venkov. Ta ho musí, jako nedílnou přílohu k žádosti o
vydání povolení k provozování kanalizačního řádu v obci Moravské Bránice, doručit na
Krajský úřad Jihomoravského kraje.
Vaše stavební povolení na zhotovení kanalizační přípojky nabývá právní moci
18. kalendářní den po dni jeho vydání. Občané, kteří již stavební povolení obdrželi, se s
ním po této lhůtě dostaví v úřední dny na pracoviště Stavebního úřadu I. stupně
MěÚ Dolní Kounice, kde jim na něm bude vyznačeno nabytí právní moci a zároveň jim
bude předána ověřená projektová dokumentace stavby.
Jakmile VAS, a. s. obdrží od JmK povolení k provozování kanalizace v Moravských
Bránicích (bude občanům neprodleně oznámeno), mohou se ti občané, kteří budou mít
stavební povolení na kanalizační přípojku s nabytím právní moci, připojit přes schválenou
kontrolní šachtu na kanalizační řad a po uzavření smlouvy na odvádění a likvidaci
odpadních vod (na stočné) s VAS, a. s. do něj vypouštět odpadní vody produkované
v jejich nemovitostech. Předpokládá se, že převážná většina nemovitostí bude napojena v
termínu do 30. 06. 2006. Majiteli nemovitosti, která bude připojena na kanalizační řad
přes vlastní kontrolní šachtu, bude po předložení dokladu o jejím zaplacení a smlouvy
s VAS, a.s. na odvádění a likvidaci odpadních vod poskytnut z rozpočtu obce příspěvek
na kontrolní šachtu ve výši 1.500,- Kč.
Děkuji všem, kteří se podíleli jakýmkoliv způsobem na realizaci tohoto díla a také
těm občanům, kteří s trpělivostí a s pochopením tolerovali po dobu výstavby ztížený život
v obci, který neběžel „v normálních kolejích“.
Rok 2006 je posledním rokem tohoto volebního období. Z velkých akcí zbývá
vybudovat zatrubněnou svodnici povrchových vod v „Sadech“ ( v částce asi 1,5 mil Kč)
a dokončit úpravu povrchů místních komunikací dotčených stavbou kanalizace.
S oprávněným optimismem mohu prohlásit :“Hůř už bylo – bude už jenom lépe.“
Přeji Vám všem do nového roku hodně pohody, šťastné náhody, žádné nehody,
významné dohody, legrační příhody a další výhody.
František B a d i n
starosta obce
2
U verpánku
„Táto, měl bys děckám už konečně spravit ty boty. Nemají v čem chodit“.
Tuto výzvu jsem slýchal opakovaně z maminčiných úst, když se obracela na
tatínka s naléhavostí, která gradovala úměrně s dobou, pro kterou otálet tatínek splnit její
přání. Bylo zřejmé, že se mu do této činnosti nechce.
Aby bylo jasno, musím k tomu podat následné vysvětlení. Tatínek pocházel
z Nezamyslic, malé obce na pokraji Hané. Když splnil na malotřídce povinnou školní
docházku, šel na řemeslo. V té době bylo zvykem poohlédnout se v blízkém okolí. A tak
se v nedalekých Morkovicích naskytla příležitost vyučit se ševcem u Oulehlů. Ti bydleli
na konci městečka na rohu při cestě k Pačlavicím, kde měli dílnu i obchod obuví. Moje
stařenka Veronika, vdova, byla ráda, že má kluka, mého tatínka, na řemesle i se
zaopatřením.
Morkovice, proslulé košíkářstvím, mu byly osudné nejen v tomto punktu, ale i
v příjemnější kauze. Poznal tam sličnou Bernardinu Doleželovou z Ivanovic na Hané,
která v Morkovicích sloužila v rodině jistého pana doktora Macíka, zvěrolékaře. Do
Bertičky se Jan, jak mu doma říkali, zahleděl a byla z toho na svátek sv.Cyrila a Metoda
ve dvacátém roce svatba. A byl z toho ve zkrácené lhůtě Jeníček.
Na morkovské lokálce nabídli tatínkovi místo v pomocných pracích. Pověsil
proto ševcovinu na hřebík a stal se ajznboňákem. Tamní místní dráha patřila jako
ivančická i další moravské lokálky pod společnou správu provozu v Brně. Nebylo proto
problémem překládat pracovníky podle potřeby i podle jejich zájmu. Potřeba stálého místa
i lepšího výdělku se objevila po svatbě a poté, když jsem spatřil světlo světa já. Tím
pádem se octl tatínek v Ivančicích, kde se ucházel a kde i dostal místo průvodčího.
Ale vraťme se k té ševcovině. Když měl tatínek dobrou náladu, věděla maminka,
jak uhodit. Pak to muselo jít všecko ráz naráz, bez řeči, v tichosti. Maminka shromáždila
pohotově připravené boty volající po opravě, tatínek bez řeči obkreslil na staré České
slovo děravé podrážky, vystřihl z novin jejich vzory a předal mi je se stručnými pokyny,
jaké kůže mám u Bočkajů koupit. Investorem této akce byla maminka.
Rád jsem chodil k Bočkajům. Pan Bočkaj byl statné postavy. Slušelo mu být
v němčickém Sokole praporečníkem. Měl obchod na náměstí. Obdivoval jsem jeho
podivný rozčtvrcený firemní štít vyvedený ve čtyřech barvách. Teprve později jsem
pochopil, že štít má tvar rozložené kravské kůže. Podobný měl i pan Schalinger, který
prodával tento artikl nedaleko.Napadá mě otázka, kolik bylo v těch dvacátých letech
v malém městě a jeho okolí ševců, a jak muselo jejich řemeslo vzkvétat, když se mohli
uživit z prodeje tohoto zboží dva obchodníci.
Pan Bočkaj vyřízl z velké hověziny potřebné tvary kůží a zvážil je na
dvouramenných vahách, které se po sidolu leskly jako zlato. Někdy jsem podle potřeby
přikoupil i floky. I ty byly na váhu.
Kůži namočil tatínek přes noc do vody ve starém lavóru. Druhý den poté, když se
vrátil z práce, se pustil do řemesla. Na tu chvíli jsem netrpělivě čekal. Tatínek si připravil
stoličku jako verpánek a malé štokrdle, které obložil potřebnými „fidlátky“. Byly to
ševčovské nástroje uložené ve třech šuflatech malé almárky. Dosud ji máme doma i
s příslušným inventářem. Je to dědictví staré dobře sto let: šídlo, pórek, knejp s brouskem,
potěh, hladítko, kladívko, kleště, rašple, dratev, štětiny, smůla a floky různé velikosti a
tvrdosti. Jen pop tam chybí.Ten už dávno někde ztvrdl. Almárka, když se otevřela,
3
vyklopila na podlahu svůj poklad: dřevěná kopyta různých velikostí a tvarů. Byl jsem na
tatínka hrdý, jaké bohatství vlastní. To druzí kluci neměli. Byla to řemeslnická výbava,
kterou si musel pořídit za dobu učňovských let. Měla mu sloužit k celoživotní obživě.
Jistě na ni obětoval nemálo peněz, a proto si nezasloužila to pozdější obrblávání.
Usedl jsem na bobek a sledoval, jak se podráží boty. Byli jste někdy u prťáka, jak
se někde ševci říká, a viděli jste jeho fortel? Ne-li, tak Vám o tom povím.
To si správný švec, dříve než usedne na verpánek, uváže kloudnou zástěru,
zkoumavě si prohlédne postiženou botu a vyhledá takové kopyto, které by do boty
pasovalo. Botu s kopytem sevřou jeho kolena a přitáhne ji potěh upnutý na noze. Pak se
nová podrážka na namočené kůži přesně obrýsuje a knejpem z ní vyřízne. Podle potřeby
se stará podešev strhne, ale lepší je novou přiflokovat na prošlapanou. Přiheftne se
několika hřebíčky, aby se neposouvala. Po jejím obvodě se dovedně nakreslí ve dvou
řadách jakési mezikruží, náznak stop příštího flokování. Když je to hotovo, začne mistr
flokovat. Vezme pórek, nasadí jej na patřičné místo a ševčovským kladívkem jej vtluče do
kůže. Aby z ní lehce vylezl, šikovně s ním mezi dlaněmi zavrtí a je venku. Je-li třeba,
plivne si, možná symbolicky, do dlaní. Do otvoru nasadí flok, dá mu na hlavičku co proto
a pokračuje v řadě. Podle toho, jak jsou floky v řadě vyřízeny, se pozná kvalita díla. Je to
práce piplavá, ale čistá. Když je dvojřad hotov, rašple urovná její povrch, nažhavené
hladítko vyleští kraje podešve voskem a šmytec. Je to hotovo.
Nato tatínek zbaví botu potěhového jařma, vytáhne kopyto, opráší zástěru,
prohlédne si dílo ze všech stran a odevzdá je za pusu tomu, komu patří. Na to, že bylo
dílo obrblané, se už dávno zapomnělo. A co je nejdůležitější? Maminka je spokojená,
Jan Kouřil
protože děti už mají v čem chodit.
Zemědělství a vinařství za starých časů (4)
Již koncem 15.století uplatňoval kounický klášter své postavení jako gruntovní
pán. Vycházel z tak zvaného Horenského práva, které vzniklo mnohem dříve.
Vinohradníci ve sporných případech hledali řešení u horenského práva.
V roce 1588 byly Moravské Bránice sloučeny s Dolními Kounicemi, když
Bernart z Drnovin a na hradě Kounicích je koupil za 22 OOO zl. Od Jana Jakuba
Thurna. Zůstaly při Kounicích a měly s nimi stejné držitele i osudy.
Horenské právo (kounické), vlastně soud tohoto práva, se obnovovalo
každoročně volbou ve valném shromáždění. Toto shromáždění svolával gruntovní pán.
Horenský soud tvořili: správce vinic (perkmistr) s velkou pravomocí a dva horenští
konšelé. K obtížným případům byli přizvání členové městské rady a starší zkušení vinaři.
Vinobraní
Vinobraní bývalo zahájeno společně po dohodě perkmistra s vrchností. Každý
vinař musel předem zaplatit vrchnosti stálý roční plat ze svého vinohradu. Kdo by tak
neučinil a hrozny tajně odvezl, byl tvrdě potrestán.
Pych
Kdo se dopustil ve vinohradu pychu, byl potrestán po právu tvrdě až nelidsky. Kdo
protáhl sousedův keř přes mez do svého vinohradu nebo keř ukradl, propadl hrdlem,
rovněž i ten, kdo vzal sousedovi štěp. Kdo spáchal ve vinohradu škodu rukou (kradl
hrozny), přišel o ruku. Kdo ve vinohradu sebral oblouky, byl z hor vykázán. Kdo udělal
sousedovi v jeho mezi důl, zaplatil 70 grošů.
4
Pořádek
K udržování pořádku ve vinohradech (v horách) byli ustanoveni horenští hlídači (hotaři),
kteří skládali předepsanou přísahu. Nesměli libovolně chodit po vinohradech zejména
v době zrání hroznů, nýbrž měli zabránit, aby se nestala škoda od lidé, dobytka a psů.
Byla-li ve vinohradě kráva nebo kůň, musel vinohradník zaplatit 5 bílých grošů. Hotař
nesměl nosit domů hrozny bez svolení horných, jinak byl pokládán za zloděje a potrestán
na hrdle.
Příjem
Příjem gruntovního pána z vinohradů spočíval jednak z desátku, jednak z platu peněžního.
Desátek býval přibližně 6 ½ mázu vína z jedné osminy půdy. Peněžní plat byl stanoven
v horenských registrech podle polohy a výnosu vinic.
Poznámka: 1 máz (z němčiny) = 2 pinty = 4 žejdlíky = 1,4 litru; 6 ½ mázu = 9,1 litru
Naděžda Špačková, kronikářka obce
TJ Sokol Moravské Bránice informuje
V neděli 27. listopadu jsme se zúčastnili župního přeboru v plavání v Brně.
Umístění našich závodníků:
Žáci II.
Žákyně II.
2. Vojta Badin
3. Šárka Riubarová
4. Štěpán Hron
8. Aleš Odehnal
Žáci III.
8. Roman Smutný
Žákyně III.
4. Xenie Kouřilová
Žáci IV.
1. Jakub Badin
5. Jakub Horníček
Žákyně IV.
1. Ivana Svobodová
2. Lucie Slepánková
5. Lucie Pazourková
Dorostenci
5. Antonín Jaša
Dorostenky
1. Iva Kouřilová
Muži
4. Pavel Badin
5. Pavel Kouřil
Ženy
1. Sylva Kouřilová
Štafeta – 1. místo
Pavel Badin, Sylva Kouřilová, Iva Svobodová, Jakub Badin, Xenie Kouřilová, Štěpán
Hron, Šárka Ruibarová, Vojta Badin
Děkujeme za reprezentaci a blahopřejeme k dosaženým výsledkům.
Božena Šafářová
5
Konec roku ve škole
Prosincový čas pro nás vždy znamenal nespočetně akcí, protože v této době už
jsou děti tak natěšené na Vánoce, že se jen stěží na učení dokážou soustředit.
1. prosince k nám z DDM přišel Mikuláš s čertem a andělem. V pondělí 5.
prosince čekala děti druhá, o něco větší nadílka, protože jsme si udělali čertovské
dopoledne. Po svačině děti dostaly díky paní Svobodové krásně nazdobené perníčky a
bonbóny ve vlastnoručně vyrobeném kornoutku nebo krabičce.
9. prosince jely děti s paní učitelkou Sochorovou a Makariusovou do Ivančic na
výstavu nazvanou „Vánoční čas“. Tento den také vrcholily přípravy zimního výletu na
„Krkatou babu“ nedaleko Lipůvky. V počtu devíti dětí a třech maminek to byl moc pěkný
výlet. Počasí nám vyšlo nádherně.
Ve středu 14. prosince se konal tradiční vánoční jarmark. Už od pondělí se
nacvičovalo, aby se vystoupení všem líbilo. Paní učitelka Makariusová se postarala o
krásnou výzdobu a výrobky, paní. učitelka Sochorová si nachystala jedno vánoční
vystoupení. V rámci hudební výchovy jsme si připravili několik vánočních koled a dvě
hudebně pohybová vystoupení, kterými jsme uvítali přicházející „paní Zimu“ a
„Ukolébavkou“ jsme průběh vystoupení trochu zklidnili.
V hodinách angličtiny a kroužku AJ ve 4. ročníku děti nacvičily 3 scénky:
Setkání, V obchodě s košilemi a Doma u stolu.
Další vystoupení byla připravována zčásti v hodinách českého jazyka, zčásti
doma nebo po vyučování. Trochu jsme si zašli do historie a báječně nám věštila kněžna
Libuše (Šárka Ruibarová), připomenuli jsme si čísla 150, 155 a 158 vtipným hudebním
vystoupením Petry Kališové a Šárky Ruibarové; písničkou jsme zdůvodnili, proč je třeba
se od dětství učit a I. třída nezapomněla také na dvě chvilky poezie. Při hudebním
vystoupení „My jsme dva smeťáci“ se předvedl Marek Smetana a Roman Jelínek. Hlavní
roli v písničce „Okoř“ zahrála Beáta Stankovičová.
Odměnou za vystoupení bylo dětem občerstvení od maminek a babiček, ale také
od tatínků. K tomu byl připraven horký čaj. Rodiče si po vystoupení prohlédli školu a
práce dětí. Některé výrobky bylo možné zakoupit nebo jen tak přispět dětem do školní
kasičky.
Na tento den nachystala volební komise (M. Sochorová, S. Kouřilová a H.
Odehnalová) do chodby volební urnu k volbám členů Školské rady, která vzniká nově na
naší škole.
V pátek se čtyři žáci naší školy (Šárka Ruibarová, Marek Smetana, Zuzana
Příkazská a Kateřina Svobodová) zúčastnili pěvecké soutěže „Zlatá Barborka“ v Dolních
Kounicích, kterou pořádá ZŠ Dolní Kounice také pro školy v okolí. Tím děti získaly
novou zkušenost.
Ve škole jsme rok 2005 ukončili vánoční besídkou ve třídách a drobnými
dárečky. Na besídce jsme si zahráli také několik oblíbených her, ochutnali vánoční
cukroví.
Přeji všem, aby vykročili do nového roku správným směrem, aby byli spokojeni
a úspěšní.
Mgr. Jana Navrátilová, ředitelka ZŠ a MŠ
6
Ing. Sedláková vysvětluje dotazy ke kanalizaci
Na základě množících se dotazů ohledně projektů na kanalizační přípojky chci
vám objasnit, co taková projektová dokumentace obsahuje.
Zavázala jsem se vám, že vyhotovím a dodám ke stavebnímu povolení
projektovou dokumentaci včetně všeho, co je potřeba pro jeho vydání. To znamená, že
projektová dokumentace je vyhotovena pro potřeby vydání stavebního povolení, což pro
tuto fázi projektové dokumentace tzv. projekt pro stavební povolení obsahuje zakreslení
kanalizačních přípojek ve vztahu k ostatním sítím. K tomu se dále vyjadřuje E-ON a.s.,
JMP a.s., ČESKÝ TELECOM a.s., VAS a.s. Brno, VAS a.s. Ivančice a Obec Moravské
Bránice. Od všech těchto úřadů musí být stanoviska kladná vč. stanovených podmínek pro
provádění kanalizačních přípojek ve vztahu k jejich sítím, jinak nebude vydáno stavební
povolení.
Další fáze projektové dokumentace je projekt prováděcí, a jak už z názvu
vyplývá, je určen pro provádění stavby a nepožaduje ho žádný úřad. Slouží pouze pro
potřeby investora. Vyřeší vám rozvod kanalizace v objektu vč. materiálů , potřebných
sklonů , síly potrubí, hloubek potrubí v každém místě napojení vč. hloubky vnitřního
rozvodu navazujícího na kanalizační přípojku. Bohužel bez vypracování prováděcího
projektu na vnitřní kanalizaci (pokud dochází v objektu ke změnám) nelze určit hloubku
přípojky, navrhnout velikost čerpacích šachet, čerpadla, přesných hloubek připojení do
nich apod. Tato projektová dokumentace se musí řešit pro každou nemovitost
individuálně, je časově náročnější a také finančně. A protože se prováděcí projekt nikam
nepředkládá, slouží pro vaše potřeby a řeší se zvlášť. Je pouze na investorovi, jestli si ho
nechá udělat.
Co se týká dotazů k polohám odboček. Já jsem předala podklady –míry, které
jsme společně naměřili, prováděcí firmě, a tedy pokud nějaké odchylky a změny nastaly,
pravděpodobně k nim měla prováděcí firma opodstatněný důvod a nová poloha bude
zaznamenána v jejich stavebním deníku (*viz již dříve zveřejněná poznámka).
Další dotaz směřoval k poznámce ve stavebním povolení, týkající se podmínek
ČESKÉHO TELECOMU a.s. Brno, který vydal jedno vyjádření pro celou obec bez
ohledu na to, jestli se to některých nemovitostí týká nebo ne. Protože nenastala chyba ani
u mne ani na straně stavebního úřadu, kam nečastější dotazy směřují, požádala jsem
ČESKÝ TELECOM a.s. o nápravu, a on souhlasil, že vydá vyjádření nová, vztahující se k
jednotlivým nemovitostem.
Ing. Sedláková Leona
Trboušanská 814
Dolní Kounice
*) Technické informace k realizaci konkrétní kanalizační přípojky (upřesnění místa a
hloubky vlastního připojení) lze získat na Obecním úřadě u místostarosty Ing. Světlíka
zpravidla v pondělí od 1700 – 1800 a ve středu od 800 – 1200 a od 1400 – 1800 hodin. Obecné
informace budou sděleny dle aktuálnosti místním rozhlasem.
7
Obecní úřad informuje
Kulturní akce
- 14.1. Sokolský ples
- 27.1. Myslivecký ples
- 18.2. Šibřinky
5.3. Dětské šibřinky
Poplatky za rok 2006
Poplatky za televizní kabelový rozvod, za svoz komunálního odpadu a za psa se
budou na OÚ vybírat od 13. do 28.února 2006.
- Poplatek za komunální odpad (OZV 2/2001, o místním poplatku za odpad)
Počet fyzických osob
Poplatek
s trvalým pobytem
za nemovitost
v nemovitosti
(v Kč)
1
480,2
920,3
1 320,4
1 680,5
2 000,6
2 280,7
2 520,8
2 720,9
2 880,10
3 000,- Poplatek ze psů (OZV 1/2004, o místních poplatcích...)
a) za prvního psa
100,b) za druhého a každého dalšího psa
150,Prosíme občany, aby při placení poplatku za psa nahlásili číslo psí známky.
- Poplatek za televizní kabelový rozvod
600,-
Kulturní informační centrum Ivančice pořádá:
- 5.1. „Pravěká podzemí krumlovského lesa“, objev světového významu představí
Doc.PhDr. Martin Oliva PH.D., kino Réna Ivančice – malý sál
- 6. – 29.1. výstava „Marcela Chvátalová – fotografie, Helena Kondeiová –
paličkované obrazy“, Galerie a sklepení Památníku A. Muchy
- 6.1. „Slavnostní novoroční koncert v Památníku A. Muchy“, účinkuje Oslavanský
komorní orchestr „OKO“
- 7.1. „Ples města Ivančic 2006“, Besední dům Ivančice
Vydává OZ Moravské Bránice, vedoucí redaktor Jan Kouřil,
ilustrace Magda Svobodová, studentka SOŠ
8