Říjen 2010

Transkript

Říjen 2010

�ÍJEN
Ivan�ický
zpravodaj
ŘÍJEN 2010
Ivančický
zpravodaj
RO�NÍK XXXIX
ROČNÍK XXXIX
Obr. č. 1
Fotbalové naděje a jejich trenér
(Více v článku Trenér s duší pro fair play na straně xy)
Fotbalové nad�je a jejich trenér
(Více v �lánku Trenér s duí pro fair play na stran� 57)
1
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
volební inzerce
2
O volbách z jiného konce
Nemíním psát o tom, proč a jak je důležité jít k volbám, zejména poté, když
jsme jedny volby přestáli před pár měsíci v červnu a neznalí věci se ptají: „Zase
k volbám?“ A právě tyto nedávné volby daly podnět k napsání několika myšlenek z jiného konce.
Někteří občané nechodí k volbám, protože se domnívají, že jejich hlas nic
neplatí, že se stejně nic nezmění a tak podobně. Pokud je jejich postoj ovlivňován
vzpomínkou na volby za totalitního režimu, kdy opravdu už bylo předem známo,
kdo a čím bude zvolen, pak se jim nedivím. Bylo to opravdu divadlo, kdy se hrála
trapná, bohužel často osudová hra.
Jenže žijeme naštěstí v jiném společenském uskupení, kdy hlasování smysl
má. Přesvědčily nás o tom právě červnové volby do Poslanecké sněmovny. Jejich
výsledky mnohé prognostiky šokovaly. Ti, kteří se považovali málem za vítěze,
těžko se vzpamatovávají. Voliči našli zalíbení v možnosti preferovat ty kandidáty,
kteří se jim zdáli přijatelnější než ti, kteří stáli v popředí kandidátek. A stalo se, co
nikdo nečekal. Výsledky voleb pociťujeme dnes a denně v tom, jak se vaří v Parlamentu současná politika s novými poslanci, s novými ministry, s novou vládou.
Doufejme, že povede tento provětraný proces k prospěchu všech a všem.
Domnívám se proto, že blízké volby do místních zastupitelstev, popř. senátu
jsou právě příležitostí prověřit v nich zkušenosti získané ve volbách červnových
v podmínkách místního regionu a věnovat na kandidátce pozornost preferenčním
hlasům. Rozhodování v této věci je o to snazší, že navržené kandidáty zpravidla
známe a dovedeme je lépe posoudit než poslance do sněmovny
Volba místních zastupitelů nese v sobě ale i jistá varování. Vím to ze zkušenosti zastupitele kdysi v Ivančicích, později v Moravských Bránicích. Při zvažování
preference je vhodné posoudit, zdali ten, koho si vyberu, je ochoten věnovat ba
i obětovat obecně prospěšným záležitostem potřebnou míru svého volného času,
aby nebyl jen hlasem do počtu. Ten, kdo se těší veřejné pozornosti, kdo je populární a je ve společnosti oblíbený, nemusí být tím pravým zastupitelem. Jako zastupitel se bude muset často angažovat a rozhodovat v záležitostech nepříjemných.
kterým obětuje i svou popularitu. Leckdo tuto tvrdou skutečnost neunese. Míra angažovanosti každého zastupitele je obrazem jeho osobnosti, jeho profilu. Avšak na
druhé straně může jeho popularita, jeho oblíbenost napomoci při řešení závažných
komunálních problémů, které se koneckonců dotýkají i jeho samého.
Jsou to vážná varování, která směřují k jedinému cíli: využít nabízené svobody, jít k volbám a volit s rozvahou, protože každý hlas má váhu.
Jan Kouřil
OPRAVA: V popisku fotografie na úvodní straně obálky minulého čísla správně patří jméno Jaroslav
Stejskal. Omlouváme se za chybu.
3
Volby do obecních zastupitelstev
a volby 1/3 Senátu Parlamentu ČR
V pátek 15. října 2010 od 14.00 do 22.00 hod.
a v sobotu 16. října 2010 od 8.00 do 14.00 hod.
proběhnou volby do zastupitelstva města Ivančice;
volit se bude 15 členů zastupitelstva.
Současně proběhnou volby 1/3 Senátu Parlamentu České republiky.
1. Místem konání voleb v okrsku č. 1
je volební místnost na Gymnáziu Jana Blahoslava, Lány 2
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Jana Blahoslava,
Okružní, Sportovní, Za Ústavem, Boží Hora, Vladimíra Menšíka
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Luční, Mjr. Nováka
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Větrná, Polní,
V Lánech, Na Úvoze
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Dr. Novotného,
Hornická, Mřenková, Na Brněnce, Oslavanská, Ostřihom, Padochovská,
Tomáše Procházky, V Uličce, Zemědělská, Břízová, Lipová, Javorová
je volební místnost na Základní škole Vladimíra Menšíka, Růžová 7
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Dolní Hlinky,
Drůbežní trh, Horní Hlinky, Jana Schwarze, Josefa Vávry, Komenského
náměstí, Kounická, Palackého náměstí, Tesařovo náměstí, Růžová, Ve Fortně, Žerotínovo náměstí, Mlýnská
4
je volební místnost v městské sportovní hale na Rybářské ulici
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Chřestová, Hřbitovní, Jakuba Svobody, Jana Fibicha, Jana Vrby, Na Réně, Nad Klínkem,
Novohorská, Pod Jakubem, Rybářská, Slunečná, Stříbský mlýn, Tyršova,
U Cihelny, U Nové brány a v objektech pouze s číslem evidenčním v k.ú.
Ivančice a Kounické předměstí
je volební místnost na SOŠ a SOU dopravní a mechanizační, Krumlovská 25
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Alfonse Muchy, B. M.
Kuldy, Jiřího Dvořáka, Hybešova, Krumlovská, Malovanská, Na Volvách, Petra Bezruče, Široká, U Jatek, U Malovaného mlýna, V Olších, Ve Sboru
je volební místnost na Základní škole Němčice, Ivančice - část Němčice, Školní 230
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v části Němčice v ulicích
Na Návsi, U Řeky, Za Mostem Ke Karlovu, Příčná, K Lesu, Vodárenská, Za
Hasičkou, V Zatáčce, Kaštanová, Školní, Nad Kurty, Kpt. Jaroše, Černá,
Mezírka, Trnová, K Náhonu, Slepá, Zahrádky a v objektech pouze s číslem
evidenčním v k.ú. Němčice
je volební místnost v Mateřské škole Alexovice, Ivančice – část Alexovice,
Tovární 168
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v části Alexovice
v ulicích K Pekárce, U Parku, Pod Hájkem, Tovární, Zahradní, U Hřiště,
Na Hrázi
je volební místnost v místní knihovně Letkovice, Ivančice-část Letkovice,
Dlouhá 39/9
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v části Letkovice
v ulicích U Kapličky, Novoveská, Dlouhá, Říční, Lužní, Pod Hlinkem, Široké
louky, Boční a v objektech pouze s číslem evidenčním v k.ú. Letkovice
je volební místnost v místní knihovně Řeznovice (objekt bývalé pošty), Ivančice - část Řeznovice č. 24
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v části Řeznovice
5
je volební místnost na zámku, Ivančice - část Hrubšice 14
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v části Hrubšice
je volební místnost v budově Osadního výboru, Ivančice - část Budkovice 72
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v části Budkovice a v objektech pouze s číslem evidenčním v k.ú. Budkovice.
Volby do zastupitelstva
Právo volit do zastupitelstva města Ivančice má občan České republiky,
který má trvalý pobyt v Ivančicích, je zapsán ve výpisu ze stálého seznamu voličů a který alespoň druhý den konání voleb (sobota 16. října 2010) dosáhne věku
18 let.
Právo volit má i cizí státní příslušník, pokud je v den voleb přihlášen ve
městě k trvalému pobytu, alespoň druhý den konání voleb (sobota 16. října 2010)
dosáhne věku 18 let, je občanem státu, s nímž je uzavřena mezinárodní úmluva,
která těmto občanům přiznává právo volit, a který si požádal o zápis do Dodatku ke stálému seznamu voličů.
Požádat o zápis je nutno nejpozději 2 dny přede dnem voleb (13. 10. 2010
do 16.00 hod.) na odboru správních činností MěÚ Ivančice, Petra Bezruče 4
(Malovansko) – pí Marie Palmášiová.
Povinností občana je prokázat svoji totožnost a státní občanství ČR platným občanským průkazem nebo platným cestovním pasem, diplomatickým nebo
služebním pasem České republiky nebo cestovním průkazem; občan členského
státu EU je povinen prokázat svoji totožnost a státní občanství průkazem o povolení k pobytu.
Neprokáže-li občan totožnost a státní občanství stanovenými doklady, nebude mu hlasování umožněno.
V Ivančicích se volí 15 členů zastupitelstva; zaregistrováno bylo 10
kandidátních listin volebních stran. Pro volbu do zastupitelstva je jeden
společný hlasovací lístek, na kterém jsou všechny kandidující strany. Hlasovací lístek je vytištěn oboustranně!
6
Kandidáti zaregistrovaných volebních stran jsou uvedeni na společném
hlasovacím lístku v samostatných zarámovaných sloupcích. V záhlaví sloupce každé volební strany je umístěn čtvereček. Před jménem kandidáta je umístěn
rámeček a pořadové číslo kandidáta označené arabskou číslicí.
Každý volič má tolik hlasů, kolik se volí členů zastupitelstva (je to uvedeno
na hlasovacím lístku); do zastupitelstva města Ivančice je to tedy 15. Volič může
uplatnit všechny hlasy nebo jen několik.
Hlasování: Volič může hlasovací lístek upravit jedním z níže uvedených
způsobů a jeho hlasy se započítávají zásadně jednotlivým kandidátům podle
následujících pravidel (samozřejmě za podmínky, že hlas je platný):
Označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce před názvem volební
strany pouze jednu volební stranu. Tím je dán hlas všem kandidátům této
volební strany v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Pokud by byla
označena tímto způsobem více než jedna volební strana, byl by takový hlas
neplatný. Pokud by volič označil jednu stranu a ještě navíc její jednotlivé
kandidáty, započte se hlas každému kandidátu strany v pořadí od prvního
dále až do pořadového čísla podle toho, kolik členů zastupitelstva se volí (v Ivančicích 15, tedy je dán hlas každému kandidátu označené strany) a k voličem
provedenému označení jednotlivých kandidátů této strany se nepřihlíží.
nebo
Označit v rámečcích před jmény kandidátů křížkem toho kandidáta, pro
kterého hlasuje, a to z kterékoli volební strany, nejvýše však tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva má být zvoleno. Počet členů zastupitelstva,
který má být v obci zvolen, je uveden v záhlaví hlasovacího lístku – v Ivančicích je to 15. Pokud by bylo označeno tímto způsobem více kandidátů, než
je stanovený počet (v Ivančicích 15), byl by takový hlas neplatný.
nebo
Oba způsoby popsané v předchozích bodech lze kombinovat tak, že lze
označit křížkem jednu volební stranu a dále křížkem v rámečku před jménem kandidáta další kandidáty, pro které volič hlasuje, a to v libovolných
samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany.
V tomto případě je dán hlas jednotlivě označeným kandidátům a z označené
volební strany je dán hlas podle pořadí na hlasovacím lístku pouze tolika
kandidátům, kolik zbývá do počtu volených členů zastupitelstva města.
(Příklad: V Ivančicích má být voleno 15 členů zastupitelstva; je-li označena
křížkem volební strana a kromě toho je označeno individuálně křížkem po jednom
kandidátu např. z pěti dalších volebních stran, je dán hlas oněm pěti individuálně
označeným kandidátům z různých volebních stran a křížkem označené volební
straně je dáno 10 hlasů, a to pro její kandidáty na prvních deseti místech.)
7
Pokud by byla tímto způsobem označena více než jedna volební strana
nebo více kandidátů, než je stanovený počet zastupitelů 15, byl by takový
hlas neplatný.
Po úpravě vloží volič hlasovací lístek do úřední obálky ŠEDÉ barvy.
Pokud volič neoznačí na hlasovacím lístku ani volební stranu ani žádného
kandidáta nebo pokud hlasovací lístek nevloží do úřední obálky nebo pokud
hlasovací lístek přetrhne nebo pokud vloží do úřední obálky několik hlasovacích
lístků do téhož zastupitelstva, je jeho hlas neplatný.
Volby do Senátu
Právo volit do Senátu mají pouze státní občané České republiky.
Do Senátu lze volit na voličský průkaz, ale pouze ve volebním okrsku,
který spadá do volebního obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu – občané s trvalým pobytem v Ivančicích tak mohou volit pouze v obcích spadajících do volebního
obvodu č. 55.
Jen volič, který nebydlí na území České republiky a kterému voličský
průkaz vydal zastupitelský nebo konzulární úřad České republiky na základě zápisu voliče ve zvláštním seznamu voličů vedeném těmito úřady, může
hlasovat v kterémkoli volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu,
kde jsou vyhlášeny volby.
Hlasovací lístky pro volby do Senátu jsou vytištěny pro každého kandidáta samostatně.
Hlasování: Volič vloží do úřední obálky ŽLUTÉ barvy jeden hlasovací
lístek pro kandidáta, pro kterého se rozhodl hlasovat; hlasovací lístek se nijak
neupravuje.
Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise, jsou
přetržené, nejsou vloženy do úřední obálky.
8
Volby do Senátu se konají společně s volbami do zastupitelstev obcí; úřední
obálka pro volby do Senátu je barevně odlišena od úřední obálky pro volby do
zastupitelstev obcí, tzn. hlasovací lístek pro volby do Senátu musí být odevzdán v úřední obálce barvy žluté, určené pro volby do Senátu, jinak je
neplatný. Hlas voliče je neplatný, je-li v úřední obálce vloženo několik hlasovacích lístků.
DRUHÉ KOLO VOLEB
Pokud žádný z kandidátů nezíská ve volebním obvodu, kde kandiduje,
v prvním kole voleb do Senátu, konaném ve dnech 15. a 16. října 2010, nadpoloviční většinu všech odevzdaných hlasů, a tak nebude zvolen žádný z kandidátů, bude se konat druhé kolo voleb, a to v pátek 22. října 2010 od 14.00
hodin do 22.00 hodin a v sobotu 23. října 2010 od 8.00 hodin do 14.00 hodin.
Ve druhém kole kandidují pouze dva kandidáti, kteří se v prvním kole umístili na prvých dvou místech.
Jestliže před druhým kolem voleb ve volebním obvodu se kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva být volen nebo zemře, postupuje do druhého kola
voleb kandidát, který se v prvním kole voleb v konečném pořadí umístil na třetím
místě; v takovém případě se druhé kolo může uskutečnit v pátek 29. října 2010
od 14.00 hodin do 22.00 hodin a v sobotu 30. října 2010 od 8.00 hodin do 14.00
hodin. Hlasovací lístky pro druhé kolo voleb již voličům nebudou dodány
předem, ale volič je obdrží přímo ve volební místnosti ve dny voleb. Úřední
obálka pro 2. kolo voleb do Senátu je šedé barvy.
Upozornění:
Jak ve volbách do Zastupitelstva tak do Senátu je možné hlasování do
přenosné volební schránky; volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních, důvodů na tel. č. 546 419 417 nebo 546 419 418 a ve dnech voleb přímo
okrskovou volební komisi, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, avšak
pouze v územním obvodu stálého volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena.
Hlasovací lístky pro volby do zastupitelstva města i do Senátu budou doručeny voličům ve společné obálce nejpozději 3 dny před začátkem voleb.
Ve dnech voleb bude zajištěna služba na odboru správních činností,
P. Bezruče 4 Ivančice, kde bude možno obdržet na počkání občanský průkaz bez strojově čitelné zóny.
Bližší informace k otázce voleb poskytne JUDr. Růžena Chládková, tel. 546
419 417. Bližší informace k otázce seznamů voličů a voličských průkazů poskytne pí Marie Palmášiová, tel. 546 419 543.
9
Kandidáti do ZASTUPITELSTVA MĚSTA
Do uzávěrky Zpravodaje se nám pro naše čtenáře podařilo získat volební
kandidátky pro volby do Zastupitelstva města Ivančic, a to včetně pořadí kandidátů. Uvádíme je s výhradou, že neručíme za případnou chybu.
Kandidátní strana č. 1
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová
1. František Zemek (64, Ivančice) dílenský mistr, 2. Ing. Vladimír Černý (54,
Letkovice) technik, 3. Ing. Jiří Pavlík (66, Ivančice) důchodce, 4. Petr Jelínek
(40, Letkovice) živnostník, 5. MUDr. František Matušina (60, Ivančice) lékař, 6.
MUDr. Filip Holáň (34, Ivančice) zubní lékař, 7. Ing. Martin Stach (56, Ivančice)
technik, 8. Miluše Malcherová (47, Ivančice) v domácnosti, 9. Jiří Weber (56,
Ivančice) stolař, 10. Ing. Milena Steinhauserová (45, Ivančice) sociální služby,
11. Pavel Balík (49, Ivančice) technický kontrolor, 12. Pavel Horký (44, Letkovice) programátor, 13. Vítězslav Zimmermann (61, Ivančice) živnostník, 14. Josef
Kolouch (44, Hrubšice) soustružník, 15. Květoslava Hlouchová (44, Letkovice),
účetní.
Strana zelených
1. Petr Husár (46, Řeznovice) živnostník, 2. Helena Potůčková (35, Němčice)
ekonomka, 3. ing. Ivan Gacov (54, Ivančice) zahradní architekt, 4. Mgr. Marcela Husárová (41, Řeznovice) učitelka, 5. Milan Berger (37, Ivančice) finanční
poradce, 6. Hynek Lacina (45, Ivančice) živnostník, 7. Mgr. Gabriela Chrástová
(30, Němčice) učitelka, 8. ing. Aleš Martínek (33, Ivančice) konstruktér, 9. Anton Ďurta (44, Ivančice) živnostník, 10. Mgr. Milena Grossová (69, Ivančice)
důchodce, 11. Marek Eibl (36, Ivančice) živnostník, 12. Vlastimil Kalousek (61,
Letkovice) důchodce, 13. ing. Ivona Kabelková (44, Alexovice) ekonomka, 14.
Bc. Lenka Weberová (30, Ivančice) obch. referentka, 15. Ing. Oldřich Jeřábek
(48, Ivančice) ekonom
Kandidátní stranač. 7
Česká strana sociálne demokratická
1. Mgr. Radek Musil (40, Ivančice) středoškolský učitel, 2. Petr Sláma (40, Ivančice) bezpečnostní technik, 3. Ing. Vladimír Ján (65, Ivančice) elektrotechnik,
4. Benedikt Mottl (38, Ivančice) živnostník, 5. Jiří Čáp (51, Hrubšice) technik,
6. Mgr. Veronika Šramatá (32, Ivančice) sociální pracovnice, 7. Oldřich Florián
(66, Alexovice) zámečník, 8. Bořivoj Jonáš (40, Ivančice) státní zaměstnanec,
9. Marie Pitarasová (73, Ivančice) důchodce, 10. Hana Balíková (43, Ivančice)
pečovatelka, 11. Jana Leskourová (55, Ivančice) podnikatelka, 12. Věra Přikry10
lová (61, Ivančice) účetní, 13. Vladimír Juránek (47, Hrubšice) živnostník, 14.
Alena Heuerová (33, Ivančice) mateřská dovolená, 15. Ladislava Slámová (41,
Ivančice) účetní
Konzervativní strana
1. Roman Sládek (52, Ivančice) podnikatel, 2. Jiří Seka (64, Ivančice) keramik,
3. Lubomír Káňa (32, Ivančice) podnikatel, 4. Aleš Kalousek (33, Ivančice) lékař, 5. Elen Krejčová (42, Ivančice) živnostník, 6. Lenka Psotová (34, Ivančice)
pedagog, 7. Jiří Obršlík (31, Ivančice) sportovní instruktor SVČ Ivančice, 8. David Fikar (28, Ivančice) manager, 9. Michal Bureš (20, Hrubšice) student, 10. Jaroslav Rez (28, Alexovice) technik, 11. Bohumil Filip (47, Ivančice) živnostník,
12. Jiřrí Kabelka (48, Alexovice) pedagog, 13. Jaroslav Sedláček (53, Ivančice)
živnostník, 14. Ludvík Malcher (51, Ivančice) živnostník, 15. Arnošt Řeřucha
(76, Ivančice) živnostník.
Komunistická strana Čech a Moravy
1. MUDr. Vojtěch Adam (60, Ivančice) starosta obce, 2. Radoslav Skála (52,
Ivančice) technik, 3. Ing. Vladan Ševčík (44, Ivančice) stát.zaměstnanec, 4. Pavel Fajks (46, Ivančice) podnikatel, 5. Alena Kahúnová (54, Letkovice) účetní,
6. Bořivoj Sladký (60, Budkovice) dělník, 7. Vlasta Fraňková (38, Budkovice)
dělnice, 8. Miloš Kopecký (54, Alexovice) dělník, 9. Lenka Večeřová (53, Letkovice) dělnice, 10. Ivan Černý (46, Němčice) skladník, 11. Jaroslav Pospíchal
(64, Ivančice) místostarosta, 12. František Tylč (67, Ivančice) důchodce, 13. Ing.
Jan Maloch (65, Ivančice) důchodce, 14. MUDr. Jaroslav Jarolím (60, Ivančice)
lékař
Celkem kandidátu za stranu: 14
Občanská demokratická strana
1. Ing. Antonín Moravec (61, Ivančice) živnostník, 2. Dr. Jaroslav Sojka (68,
Ivančice) důchodce, 3. František Buček (58, Ivančice) podnikatel, 4. MVDr.
Luboš Šlapanský (57, Budkovice) veterinární lékař, 5. Jan Budil (63, Ivančice)
živnostník, 6. Carol Kaniová (39, Ivančice) podnikatel, 7. Milan Halúzka (74,
Ivančice) pěstitel chryzantém, 8. Ing. Eva Eibelová (45, Ivančice) středoškolský
učitel, 9. Michal Kysel (20, Ivančice) student, 10. Kateřina Sládková (21, Ivančice) student, 11. Josef Kalousek (61, Ivančice) správce sportovní haly, 12. MVDr.
Eva Vyhnáčková (50, Ivančice) veterinární lékař, 13. MUDr. Hana Dušková (60,
Ivančice) oční lékař, 14. Mgr. Zuzana Schmidová (54, Ivančice) učitelka, 15.
Miroslava Studená (62, Ivančice) podnikatel
11
Věci veřejné (VV)
1. Ladislav Lukeš (25, Ivančice) podnikatel, 2. Miroslav Skokan, DiS. (28, Ivančice) zaměstnanec F.Ú., 3. Tomáš Krejčí, DiS. (25, Ivančice) záchranář, 4. Bc.Ing.
Michal Světlík (25, Ivančice) podnikatel, 5. Bc. Tomáš Velev (31, Ivančice) policista, 6. Bc. Tomáš Filip (22, Ivančice) student, 7. Michal Šulc (23, Ivančice)
student, 8. Růžena Horáková (53, Ivančice) učitelka hudby, 9. Petr Benýšek (31,
Ivančice) obchodní zástupce, 10. Eduard Hutař (31, Ivančice) podnikatel, 11. Petr
Olša (38, Ivančice) elektromontér, 12. Zdeňka Lukešová (55, Ivančice) vychovatelka, 13. Lucie Bučková (22, Ivančice) prodavačka, 14. Karel Mucha (22, Ivančice) podnikatel, 15. Mgr. Libor Vodička, Ph.D. (40, Ivančice) učitel
Kandidátní stranač. 158
„Sdružení nestraníků“
1. Jana Heřmanová (45, Ivančice) pracovnice ministerstva vnitra, 2. Antonín Ondra (67, Ivančice) podnikatel, 3. Jan Ryška (57, Řeznovice) podnikatel, 4. Josip
Kulaš (58, Ivančice) podnikatel, 5. Ing. Ondrej Páleš (51, Ivančice) podnikatel,
6. František Bok (67, Alexovice) technik, 7. Roman Buček (36, Ivančice) podnikatel, 8. Miroslav Horáček (57, Ivančice) manažer, 9. Jiří Dubšík (55, Alexovice)
technik, 10. Martin Horáček (30, Ivančice) sportovní manažer, 11. Jiří Florián
(55, Ivančice) podnikatel, 12. Libor Motyčka (56, Ivančice) stavbyvedoucí, 13.
Zdeněk Malinka (57, Ivančice) technik.
Celkem kandidátů za stranu: 13
TOP 09
1. Mgr. Pavel Dočkal (42, Ivančice) právník, místostarosta města Ivančice,
2. Mgr. Lenka Vokurková (39, Ivančice) ředitelka školy, 3. MUDr. Mikuláš
Kuczmann (48, Ivančice) doktor, 4. Marie Konečná (61, Hrubšice) ekonom, 5.
Jaromír Magera (52, Letkovice) podnikatel, 6. Rostislav Štork (36, Ivančice) živnostník, 7. MSc. Zbyněk Ondra (41, Ivančice) manager v oblasti lidských zdrojů,
8. Milan Buček (42, Ivančice) podnikatel, 9. Vladimíra Frantová (42, Ivančice)
prodavačka, 10. Ing. Pavel Valenta (41, Ivančice) státní zaměstnanec, 11. Milan
Slavík (37, Budkovice) zaměstnanec, 12. Ing. Erik Feith (34, Němčice) ekonom,
13. Vladimír Dočkal (46, Ivančice) státní zaměstnanec, 14. Mgr. Hana Psotová
(40, Ivančice) lékárnice, 15. Jan Večeřa (61, Letkovice) živnostník.
O B Č A N É pro Ivančice
1. Mgr. Tomáš Chytka (46, Ivančice) učitel, 2. Ing. Bohumil Smutný, BA (31,
Ivančice) zaměstnanec MěÚ Ivančice, 3. Bronislava Minaříková (48, Ivančice)
12
učitelka, 4. Marie Tomečková (54, Ivančice) pojišťovací poradce, 5. Lubomír
Pyrochta (42, Řeznovice) technik, 6. Radek Halouzka (40, Němčice) podnikatel,
7. Markéta Šilbergerová (35, Hrubšice) účetní, 8. Radka Krystýnková (40, Ivančice) vedoucí prodejny, 9. Bedřich Konečný (48, Němčice) podnikatel, 10. Jan
Pitrocha (54, Ivančice) obchodník, 11. Miroslav Solan (60, Řeznovice) technik,
12. František Leskour (54, Letkovice) autodopravce, 13. František Matoušek
(38, Ivančice) vedoucí skladu, 14. Zdeněk Šilberger (44, Ivančice) živnostník,
15. Tomáš Sysel (47, Němčice) podnikatel
Z USNESENÍ RADY MĚSTA
18. schůze
konaná dne 16.08.2010
Ve zveřejněném výpisu jsou vypuštěny osobní údaje ve smyslu z.č. 101/2000 Sb.
(zákon o ochraně osobních údajů) v platném znění.
Ö Odvolání proti rozsudku
RM schvaluje podání bianko
odvolání proti rozsudku Okresního
soudu Brno-venkov 8C 239/2009-554
a 8C 1022/96 Josef Procházka ca Město Ivančice o 456.348,- Kč s přísl.
19. schůze
Ö Žádost občanského sdružení
SAM o sponzorský dar
RM schvaluje poskytnutí daru
z rezervy rady ve výši 1.000,- Kč
občanskému sdružení „Sdružení amatérských mažoretek – SAM“, Ždánice,
IČ 22871357 na úhradu nákladů spojených s pořádáním celorepublikové
soutěže mažoretek dne 18.09.2010
v Městské sportovní hale v Ivančicích.
Ö Směrnice – Zásady pro práci
a využití ICT
RM schvaluje Organizační směrnici č. 1/2010 – Zásady pro práci a využití ICT na Městském úřadě Ivančice.
ÖSmlouva o dílo na servis výtahů
RM schvaluje Smlouvu o dílo na
servis výtahů – Standard, zakázkové
číslo 55001536, se společností KONE,
a.s., IČ 00176842.
Ö Rozvrh hodin v tělocvičně Ivančice-Řeznovice
RM schvaluje předložený rozvrh
hodin v tělocvičně Ivančice-Řeznovice. Cena, za každou i započatou hodinu, je stanovena na 200,- Kč/hodina.
Zároveň RM schvaluje text vzorové
dohody o rezervaci a užívání tělocvičny v Ivančicích-Řeznovicích.
13
Ö Výběrová komise – veřejné zakázky
RM jmenuje JUDr. Jiřinu Muchovou jako členku výběrové komise pro
veřejné zakázky Městského úřadu
Ivančice.
RM schvaluje smlouvy o právu
provést stavbu „Ivančice, U Malovaného mlýna, kabel NN, garáže, p. Plevač“ a „Ivančice, Boží Hora, přípojka
NN, Mgr. Žák“, stavebník E.ON Distribuce, a.s.
Ö Smlouva o odvádění srážkových
vod – Besední dům
RM schvaluje „Smlouvu o odvádění srážkových vod kanalizací pro
veřejnou potřebu“ uzavřenou mezi
Vodárenskou akciovou společností,
a.s. a Městem Ivančice, odběrné místo
hotel Besední dům, Ivančice, Tesařovo nám. 1.
Ö Záměr prodeje části pozemku
p.č. 519/1 v k.ú. Ivančice
RM doporučuje zastupitelstvu
schválit záměr prodeje části pozemku
p.č. 519/1 v k.ú. Ivančice o výměře
cca 830 m2. V případě kladného rozhodnutí zastupitelstva města musí být
v kupní smlouvě zakotveno věcné
břemeno ve prospěch města spočívající v uložení kanalizačního sběrače
a přístupu k němu z důvodu oprav
a údržby.
Ö Smlouva o odvádění srážkových
vod – Kounická 70
RM schvaluje „Smlouvu o odvádění srážkových vod kanalizací pro
veřejnou potřebu“ uzavřenou mezi
Vodárenskou akciovou společností,
a.s. a Městem Ivančice, odběrné místo
Ivančice, Kounická 70.
Ö Prodej bytového domu Alexovice 28
RM ukládá odboru majetkoprávnímu oslovit další realitní kanceláře
s žádostí o předložení nabídek.
Ö Smlouva o zřízení věcného břemene pro akci „Ivančice, Stříbský mlýn, přípojka NN Frantová“
RM schvaluje Smlouvu o zřízení
věcného břemene pro akci „Ivančice,
Stříbský mlýn, přípojka NN Frantová“, stavebník a oprávněný z věcného
břemene je E.ON Distribuce, a.s.
Ö Vyhrazené parkovací stání
RM uděluje souhlas ke zřízení
vyhrazeného parkovacího stání na
ulici Sportovní (severní větev) pro p.
Bílého, SPZ BOH 18-85. RM ukládá
odboru technickému a investičnímu
věc projednat s p. Bílým a po dohodě
s ním zajistit zřízení vyhrazeného parkovacího stání.
Ö Smlouvy o právu provést stavbu
„Ivančice, U Malovaného mlýna,
kabel NN, garáže, p. Plevač“
a „Ivančice, Boží Hora, přípojka
NN, Mgr. Žák“
Ö Cihelna Ivančice - převedení komunikace
RM ukládá odboru majetkoprávnímu svolat jednání za účasti p. Kulaše,
Mgr. Dočkala, JUDr. Muchové, Ing.
14
Janíčka, Ing. Coufala a p. V. Dočkala
za účelem převodu účelové komunikace na ul. Mřenkové do majetku města.
Ö Propagační vizitky
RM byla předložena nabídka na
výrobu a distribuci nové série propagačních vizitek města. Jednáním
o nabídce pověřuje RM Kulturní a informační centrum Ivančice.
Ö OS Hrubšice –žádost o finanční
příspěvek na konání hodů
RM schvaluje poskytnutí daru z rezervy rady ve výši 5.000,- Kč Občanskému sdružení Hrubšice na úhradu
nákladů spojených s pořádáním hodů
v Hrubšicích dne 11.09.2010.
Ö Oprava klimatizace – Památník
A. Muchy
RM vzala na vědomí informaci
o potřebě opravy klimatizace v Památníku A. Muchy a doporučuje Kulturnímu a informačnímu centru Ivančice
dále postupovat v duchu směrnice
o zadávání veřejných zakázek.
Ö Snížení dotačního titulu na regeneraci MPZ
S ohledem na snížení dotace z MK
ČR o 16% schvaluje RM vrácení dotace na regeneraci MPZ pro rok 2010
(výměna oken radnice).
munikace na ul. Pod Hájkem“ v Ivančicích za cenu 6.213.257,25 Kč vč.
DPH. Zakázka byla přidělena v RM
č. 11 dne 26.05.2010. Bude hrazeno
z rozpočtu odboru technického a investičního pro rok 2011.
Ö Oprava místní komunikace
Mřenková
RM přiděluje zakázku na opravu
propadlé místní komunikace ulice
Mřenková po přívalových deštích
firmě M-SILNICE a.s., IČ 42196868
za cenu 347.924,- Kč vč. DPH - jako
nejvhodnější nabídku. Současně RM
schvaluje Smlouvu o dílo s výše uvedenou firmou na tuto opravu. Vybíráno ze tří nabídek. Financováno bude
z rozpočtu odboru technického a investičního na rok 2010 – po schválení
rozpočtového opatření (převod z provozní rezervy do rozpočtu OTI).
Ö Zápis z jednání Osadního výboru Řeznovice ze dne 02.06.2010
RM bere na vědomí zápis z jednání Osadního výboru Řeznovice ze
dne 02.06.2010. Realizaci jednotlivých opatření projedná místostarosta
J. Pospíchal s vedoucími příslušných
odborů.
Ö Smlouva o dílo na akci „Stavební úpravy místní komunikace na
ul. Pod Hájkem“
RM schvaluje Smlouvu o dílo s firmou OHL ŽS, a.s., Brno, IČ 46342796
na akci „Stavební úpravy místní ko15
20. schůze
Ö Smlouva o poskytnutí dotace pořízení cisternové automobilové stříkačky(dále CAS) pro SDH
Němčice
RM schvaluje Smlouvu č. 3000
10/OKH o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje. Předmětem Smlouvy je poskytnutí účelové
investiční finanční podpory z rozpočtu
Jihomoravského kraje ve formě dotace
na pořízení CAS pro SDH Ivančice-Němčice ve výši 1.000.000,- Kč. Závazné stanovisko města Ivančice o dokrytí kupní ceny CAS bylo schváleno
na 7. veřejném zasedání zastupitelstva
města Ivančice dne 21.12.2009.
Ö Odprodej vyřazeného nepoužitelného hasičského vozidla
RM odkládá projednání bodu a žádá vyjádření oceňovací komise.
Ö Smlouva o spolupráci na zajištění odborných psychologických
služeb – sociálně-právní ochrana
dětí
RM neschvaluje Smlouvu na zajištění odborných psychologických
služeb na úseku sociálně-právní
ochrany dětí.
Ö Dočasné umístění informačních
tabulí o.s. Mighty Shake Zastávka
RM schvaluje dočasné umístění
informačních tabulí občanského sdružení Mighty Shake Zastávka v Ivančicích v lokalitě autobusové nádraží
a nové sídliště.
Ö Provozní řád parku Réna
v Ivančicích
RM schvaluje provozní řád parku
Réna v Ivančicích.
Ö Smlouva o dílo na zpracování
projektové dokumentace akce
„Silnice ul. Oslavanská“
RM schvaluje Smlouvu o dílo na
zpracování projektové dokumentace
akce „Silnice ul. Oslavanská“ v Ivančicích s Ing. Lubošem Kašpárkem,
Ostrovačice, IČ 45605459 za cenu
180.000,- Kč vč. DPH. Zakázka byla
přidělena v RM č.17 dne 02.08.2010.
Bude hrazeno ze schváleného rozpočtu.
Ö Jmenování člena komise pro
projednávání přestupků
RM jmenuje paní L. Dittrichovou
(pracovnici kriz. řízení MěÚ Ivančice)
členkou komise pro projednávání přestupků od 06.09.2010.
Inzerce
Pronajmu 50 m2 nově zrekonstruovaných prostor ke komerčnímu využití
v centru Ivančic. Tel.: 605 331 478.
16
Výzva majitelům hrobových míst
Na elektronické úřední desce byla dne 19. 8. 2010 vyvěšena výzva určená
majitelům hrobových míst, ke kterým již zaniklo nájemní právo a smlouva nebyla obnovena. Tato čísla hrobových míst jsou také vyvěšena ve vývěsní skříňce
na ivančickém hřbitově. Město Ivančice vyzývá případné vlastníky náhrobků
a ostatního hrobového zařízení, aby se přihlásili na Městském úřadě v Ivančicích, odbor majetkoprávní, tel. 546 419 431 a své vlastnictví prokázali. Pokud
se do 1 roku ode dne zveřejnění této výzvy k vlastnictví nepřihlásí nebo hrobové
místo od hrobového zařízení včetně uren nevyklidí, bude s těmito věcmi naloženo jako s věcmi opuštěnými a propadnou do majetku Města Ivančice.
Nová lávka
(Foto viz barevný dvoulist uprostřed)
Životnost dřevěných lávek přes řeky bývala krátkodobá, zpravidla vydržely
jen do velké vody a byly včas uklízeny, nebo odplaveny. Tak tomu bylo i s lávkou u Stříbského mlýna, která sloužila jak chatařům, tak i veřejnosti dostat se na
druhou stranu řeky. V současné době je před dokončením nová moderní lávka,
jejíž polovice lze zvednout. Je to nutné opatření pro případy povodňových stavů
řeky Jihlavy, aby se lávka mohla zdvednout a nevytvářela překážku rozvodněnému toku.
Lávka u Stříbského mlýna je 24 metrů dlouhá na dvou betonových opěrách.
Rozpočet téměř 144 000 Kč je hrazen z dobrovolných příspěvků chatařů.
Jiří Široký
Schody
Dlouholetý sen obyvatel starého
sídliště se v současné době stal skutečností. Dvě generace občanů klopýtaly
ve svažitém terénu a za deště se brodili
lepivým slínem. Za výrazného finančního přispění pana Fišery přistoupilo
město k vybudování chodníkové stezky
se schodištěm. Na frekventovaném místě mezi sídlištěm a ulicí Na Volvách tak
byla v těchto dnech dokončena stavba
schodů. Za symbolického deště bylo
17
schodiště slavnostně otevřeno přestřižením pásky v pondělí 30. srpna. Tohoto
úkolu se ujal starosta města Vojtěch Adam a sponzor akce pan Fišera. Slavnostního aktu se zúčastnili ještě místostarostové Jaroslav Pospíchal a Pavel Dočkal
a za zhotovitele Antonín Kříž a Slávek Voborný, majitelé realizačních firem. Pro
ucelení celé komunikace město ještě dokončuje napojení tohoto schodiště až na
ulici Okružní. Propojení na ulici Na Volvách kolem garáží však musí počkat na
dokončení kanalizačních sběračů. Přestože schodiště nemůže uspokojit potřeby
všech skupin obyvatelstva, jako maminky s kočárky nebo občany s pohybovým
omezením, věříme, že bude tato cesta významným přínosem v životě občana
města.
Převzato z www.ivančice.cz
Společenská kronika
Blahopřejeme
Dne 15. října 2010 se dožívá krásných 90 let náš dlouholetý dopisovatel a autor již sedmiletého nepřetržitého seriálu osobních vzpomínek nazvaného „Drobníčky“
pan JAN KOUŘIL
K významnému jubileu přeje našemu oslavenci hodně zdraví a duševní pohody
redakce Ivančického zpravodaje
Velice si vážím toho, že jsem se prostřednictvím práce v Kulturním centru
Ivančic a v Ivančickém zpravodaji mohl seznámit s osobností formátu pan Kouřila a stát se jeho přítelem.
Pan Kouřil dokázal při náročné práci učitele ve Speciální škole pro sluchově postižené, kterou vykonávala v letech 1947 až 1982, z toho 21 let ve funkci
ředitele, napsat několik odborných práci ve svém oboru, ze kterých učitelé při
výuce dodnes čerpají. Díky své vitalitě a ušlechtilým zájmům dále věnoval hodně svého volného čase činnosti v kulturní oblasti, především vedení pěveckého
sboru, v jehož čele stál již v poválečné době a pak, po jeho zániku, se v roce 1995
podílel na jeho opětném založení.
Vytříbený literární projev pana Kouřila můžeme sledovat již řadu let v Ivančickém zpravodaji v seriálu Drobníčky a také na blogu Lidových novin, kde patří
mezi VIP dopisovatele. Jeho články, které jsou založeny především na vzpomínkách z dětství a mládí, v sobě mají úžasnou pohodu, a proto jsou vyhledávaným
čtením nejen u starších pamětníků.
18
Kromě stylu, kterým jsou články pana Kouřila psány, je nutno obdivovat
i pozoruhodnou paměť autora, která jakoby se s věkem oprošťovala od nežádoucích balastů a byla svým majitelem využívána jen k tomu podstatnému. Jen
malý příklad. V minulém, zářijovém čísle pan Kouřil v rubrice OHLASY. KOMENTÁŘE s kritikou hodnotil současný stav ivančických nádraží. Ve druhém
odstavci tohoto článku zmiňuje 19 jmen zaměstnanců ivančického nádraží v 1.
polovině min. století, včetně jejich pracovních náplní. Vrtalo mi to hlavou a zavolal jsem panu Kouřilovi s dotazem, ve kterých že historických pramenech tato
jména našel. Odpověděl mi, že si je všechny dobře pamatuje s dovětkem, že dávné vzpomínky se mu vybavují lépe, než to, co bylo včera. Kdybych ho neznal,
možná bych uvěřil, avšak v témže zářijovém čísle je další jeho článek nazvaný
„150 let“ napsaný k výročí A. Muchy. Kromě jiného tam autor píše i o koncertu,
který k oslavám našeho umělce proběhl na nádvoří radnice. Vzpomínám, že hned
po tomto červencovém koncertu jsem se nabízel panu Kouřilovi, že mu seženu
program a obsazení koncertu k napsání recenze. Odvětil, že děkuje, ale že to
není třeba, že si vše dobře pamatuje, neboť pěvkyně Martina Kociánová všechny
skladby, autory i hudebníky uváděla. Přiznám se, že jsem mu tehdy moc nevěřil,
ale pak jsem se nestačil divit. Recenzi jsem měl o půlnoci v e-mailu se všemi
detaily!
Vážený pane Kouřile, vážím si toho, že se s Vámi znám a nejvíc toho, že Vás
v naší časté e-mailové korespondenci mohu oslovovat Vážený a milý příteli!
Vít Karas
PODĚKOVÁNÍ
Touto cestou bych ráda poděkovala panu MUDr. Milanu Čarvašovi, primáři chirurgického oddělení ivančické nemocnice.
Před 10 lety, v měsíci záři r. 2000, mně p. primář Čarvaš provedl chirurgický
zásah na konečníku. Výsledek pozitivní.
Byla jsem zvána na pravidelné kontroly celých 8 roků, kdy mi konečně oznámil s radostí, že je vše v pořádku. Když jsem děkovala, řekl mi, že jsem přišla
včas a tak, že je to i moje zásluha!
Jestli budete někteří číst tyto řádky, řiďte se, prosím, podle toho a včas vyhledejte odborného lékaře. Je to velmi důležité!
Vážený pane primáři Čarvaši!
Vám patří velký dík za Vaši náročnou a obětavou práci a za kladný přístup
k nám, lidem. Děkujeme!
Jiřina Fučíková a celá její rodina
19
Setkání ve vlaku
Vlak přijel načas. Když jsme se v něm všichni poskládali, rozhlédl jsem se
po okolí. Přede mnou seděl starší manželský pár. Neušlo mně, jak se žena na
mě upřeně podívala a jak mě pak trvale sledovala. Četl jsem a bránil jsem se
přímému pohledu.
Vtom položila žena otázku. „Promiňte, nejste pan profesor Kouřil?“ „Nekouřím, ale Kouřil jsem. Profesor ne.“ „Líbí se mi vaše knížka Drobníčky i ty
vyprávěnky v Ivančickém zpravodaji.“ „Děkuji vám,“ poděkoval jsem a zeptal
se: „Dovolte, s kým mám tu čest?“ Paní se představila a přiznala se, že byla po
válce členkou dětského pěveckého sboru, který jsem v Ivančicích vedl. Zahleděl
jsem se do její tváře a jisté rysy poznání jako by ožily. Stála tu přede mnou osmiletá copatá Andulka.
Od té doby uteklo, věřte nevěřte, 65 roků. A jako by to bylo dnes.
Po válce se probouzely Ivančice z útlumu a okupace zprudka. Přispěla k tomu
valným dílem společnost nás, tehdy pětadvacetiletých, kdysi na škole spolužáků
ze třídy pana učitele Muchy, kluků ze Sokola, kteří jsme byli nabiti, naakumulováni aktivitami jako přetlakový Papinův hrnec.
Abychom uspokojili neobyčejný zájem o všecko, co se mohlo dělat, že se
mohlo svobodně myslet, organizovali jsme, než se usadíme, narychlo soutěže
v recitaci, ve zpěvu a založili dětský pěvecký sbor. Dostali jsme nápad uspořádat
Národní dožínky. Myšlenka zachvátila celé město jako chobotnice,
Tak se stalo, že o první červencové neděli vypochodoval za řízné dechovky
městské kapely pana Kelbla krojovaný průvod mládeže i dospělých na sokolovnu. Ti, kteří nebyli v průvodu, postávali špalírem po celé trase. Město vyzdobené
na všech domech prapory, s okrášlenými okny a výklady, bylo na nohou. Dovedete si, Vančáci, představit tu nádheru?
První Národní dožínky zahájilo 16 kolon Českou besedou Bratři, sestry,
beseda začíná, známou taneční kreací od Ferdinanda Hellera, v choreografii
F. Linka, vymyšlenou roku 1863 samým Janem Nerudou, básníkem i proslulým
tanečníkem. Hudební doprovod obstarala na tribuně Kelblova kapela, zpěvem se
pochlubil náš dětský sbor. 128 tančících děvčat a chlapců, 64 dětí ve sboru, přes
dvacet hudebníků, všecko v krojích. Paráda!
20
Vystoupení dojalo diváky i účinkující. Bylo potřeba, aby se ta doba nesvobody proplakala slzami radosti. A proteklo jich víc než dost, to mi věřte. Od
té doby nepamatuji, že by vzplanulo město takovou euforií, takovým zápalem,
nadšením.
Přišel podzim. Zpívali jsme s dětmi pro radost sobě i jiným. Najednou přišel
z Brna dopis. Nevím, ale pak jsem tušil, na čí podnět přišlo z Brna pozvání ke
schůzce. Dostavil jsem se do sekretariátu Československého svazu mládeže, kde
mi neskrývaně dali najevo, že sice zpívat můžeme, ale ne jen tak, jak si myslíme.
Že nejen tento dětský sbor, ale celá aktivita ivančické mládeže se musí organizovat pod svazáckým emblémem ČSM. V té chvíli jsem pochopil souvislosti, ucítil
první závan politiky a nabídku spolupráce jsem odmítl. Dětský sbor nato dozpíval, aktivita vanecké mládeže, která živila město, ustala. Ožily jen vzpomínky,
jako ta náhodná ve vlaku.
Děkuji Ti, Andulko.
Moudrá přísloví o pravdě
Naslouchej třeba opici, když mluví pravdu.
Pravda zástupu – v jeho množství.
I když ti nad hlavou visí meč, ústa ať mluví pravdu.
Mongolské přísloví
Čečenské přísloví
Uzbecké přísloví
Kdo prodává lež, platí pravdou.
Čínské přísloví
Lež – nemoc, pravda – medicína.
Polské přísloví
Lepší jed pravdy, nežli med křivdy.
Turkmenské přísloví
S nepravdou se ženili, sto let s ní žili a šťastni byli.
Francouzské přísloví
S pravdou se daleko nedostaneš. Buďto uschneš,
nebo pukneš.
Není vždycky pravda každá babská lež.
Hutor mu len pravdu v oči, un do cebe s kyjem skočí.
Cigáň iba vteda pravdu povie, keď sa pomýlí
Bez stravitelné špetky lži se pravda stěží vyloží.
Jedna pravda bola, aj ta krivá bola, aj umrela.
Na kom vláda, na tom pravda.
Ukrajinské přísloví
Arménské přísloví
Šarišské přísloví
Slovenské přísloví
Ruské přísloví
Slovenské přísloví
České přísloví
21
Desáté setkání spolužáků
Už po desáté bylo v pátek 17. září zajištěno setkání spolužáků, kteří ukončili
osmiletou základní školu v roce 1954. Letos je jim sedmdesát let, někteří se uviděli po několika letech poprvé.
Již před budovou MěÚ, kde byl ve 14 hodin sraz, byla slavnostní a radostná
nálada. Každý příchozí byl z dálky vítán a ihned se zapojil do vzpomínek na
školu i události, které prožil od posledního setkání.
Dobrá nálada pokračovala ve slavnostní místnosti MěÚ. Vždyť chlapci ve
stejné místnosti strávili několik školních let a ve stejné místnosti se většina
přítomných ženila nebo vdávala. Místostarosta pan Pospíchal krátce seznámil
přítomné s akcemi, které v nejbližší době v Ivančicích proběhnou, např. výstavbu
nového penzionu a přestavbu vodovodní a kanalizační sítě ve městě. Následovala krátká prohlídka budovy MěÚ a přesun na nádvoří, kam přišla fotografka,
sestavila přítomné do skupiny a již po třech hodinách přinesla pro každého krásnou fotografii.
Za neustálého debatování nastal zdlouhavý přesun do restaurace pana Marka,
kde již byla připravena slavnostní tabule. Po krátkém uvítání byla vzpomenuta
paní učitelka Hrbáčková, která se pro nemoc nemohla letošního setkání zúčastnit. Bylo to poprvé, jinak všech předcházejících srazů zúčastnila. Kytice květin
a společná fotografie žáků musela být paní učitelce předána později. Smutnější
připomínkou bylo také jmenování spolužáků zemřelých jak od posledního setkání, tak i v dřívějším období. Krátkým povstáním a chvíli ticha jsme si je připomněli. Nezapomněli jsme na ně na hřbitovech a na jejich hrobech jsme ve čtvrtek
a v pátek zapálili svíčky.
Pak už začala debata, přerušovaná výbuchy smíchu, když se připomínaly
události před mnoha lety. Jen krátce při večeři bylo klidněji, ale pak se opět
rozproudila hlasitá debata. Pozdě večer jsme se rozcházeli. Setkání se zúčastnilo 49 spolužáků, jejich počet převýšil dřívější účast. Jako vždy chyběli někteří
Vančáci. U některých lze jejich neúčast omluvil nemocí, ale většina se stejných
akcí v minulosti nezúčastnila. Jejich škoda. Naproti tomu byla přivítána Edda
Lettang, která v současné žije době v USA ve státě Jižní Karolina. S mnohými
spolužáky se uviděla po 56 letech.
Vysoká účast na srazu svědčí o zájmu o setkání. Proto jsme si slíbili, že se po
dvou letech sejdeme znovu. Snad nebude z pátečních přítomných nikdo chybět.
Jiří Široký
22
��
��
Šlapali pro mateřská centra
Vloni přijala Síť mateřských center nabídku ke spolupráci s mezinárodním
festivalem Concentus Moraviae. Jeho dramaturgie se nesla ve znamení „Dámy
mají přednost“ a představovala zajímavé a tvůrčí žen nejen v hudbě. A tak jsme
propojili kampaň Sítě MC Táta dneska frčí se dvěma festivalovými akcemi pro
rodiny s dětmi, protože „Když táta frčí, mají dámy přednost a děti skotačí“ (tak
jsme nazvali odpoledne pro rodinu v Dukovanech a v Tišnově).
Letos „tátové slavili a děti se bavily“ na odpoledni v Ivančicích. Navíc se
ještě šlapalo na „Oranžovém kole“ Nadace ČEZ v Náměšti nad Oslavou během
Folkových prázdnin. Bojovalo se o dvě stě tisíc korun, které nepřipadnou pouze
oběma centrům, která proti sobě „zápasila“, ale i dalším, která se podílela na
festivalu Concentus Moraviae.
Nová zkušenost otevřela nové možnosti a to stojí za bližší seznámení, a tak
jsem vyzpovídala dospělé členy hlavních šlapajících rodin. Manželé Anna
Prezidentka Sítě mateřských center, o. s., Rut Kolínská s manželem
23
a Stanislav Machátovi spolu se svými dvojčaty (starší dcera byla na táboře) zastupovali vedle dalších skvělých žen (i některých partnerů) Třebíčské centrum.
Z Ivančického týmu jsem oslovila Kateřinu Pokornou s manželem Tomášem
(podporovaly je jejich dvě děti v teenagerovském věku) a Martinu Turečkovou
(šlapala s miminkem v šátku, dvouletá dcerka fandila) a jejího manžela Aleše.
Příběhy žen, jak se dostávají k mateřským centrům, bývají hodně podobné. Přesto bude určitě zajímavé číst právě vaši „cestu“ do mateřského
centra.
Anna: Do Třebíčského centra jsem přišla s mou nejstarší dcerou, když jí
byl rok. Centrum tehdy fungovalo teprve krátce. Myšlenka mě nadchla, zapojila
jsem se do práce nejprve jako aktivní dobrovolnice, později jsem byla zvolena
na pozici místopředsedkyně. V roce 2001 se mi narodily další dcery - dvojčata,
v centru jsem i přesto byla dál aktivní, holky tam v podstatě vyrostly a strávili
jsme tam jako rodina spoustu času. Když mi skončila rodičovská dovolená, přemýšlela jsem o „normální“ práci, ale vždycky jsem od toho upustila, protože
jsme v centru měli skvělý tým lidí, práci, která nás naplňovala, a navíc svobodu
rozhodování o našich životech, byť spojenou s rizikem minimálního finančního ocenění. „Živím se“ výukou angličtiny, a protože manžel má stabilní práci
s pravidelným příjmem a naše nároky nejsou zároveň velké, dokážeme vždy
vše zvládnout. Od roku 2008 působím na pozici předsedkyně a mou prioritou je
a vždy bylo (kromě spokojenosti našich návštěvníků) vzdělávání a růst lidí, kteří
u nás pracují, dát jim šanci spojit příjemné s užitečným.
Kateřina: Moje cesta k mateřskému centru vedla především přes mou práci
a v době, kdy jsem svoje děti měla již lehce odrostlé. Dospěla jsem k poznání,
že pokud chci prožitkové semináře pro ženy a dívky (tanec, muzikoterapie,
aromaterapie, relaxace…) vést kvalitně a dle svých představ, musím si vytvořit
vhodné zázemí. Zároveň mě lákala představa budování lidského společenství,
které je schopno fungovat na principech vzájemné úcty a otevřené komunikace. Myšlenka mateřského centra splňovala moje vize. Stála jsem tedy u zrodu
a popichována kolegyněmi z jiných, již fungujících MC a obklopena skvělými
a uvědomělými ženami-matkami jsem se rozhodla rodinné centrum založit.
Martina: Přivdala jsem se z Brna do Ivančic. Ještě jsem děti neměla, když
za mnou přišly dvě ženy, že potřebují třetí na založení občanského sdružení – rodinného centra. Ženy jsem stačila již trošku poznat při táboření v tee-pee a jejich
myšlenka mi dávala smysl, a stejně – rodinu mít chceme a dřív nebo později to
přijde, tak proč aktivně nepodpořit dobrou věc? Kývla jsem a dnes to jsou mé dvě
nejbližší souputnice v Ivančicích, Katka a Míša.
24
Mateřská centra se také v mnohém podobají, nemají však shora daný
povinný program, ten vychází ze zájmů a potřeb návštěvníků a také z možností, které se podaří koordinátorkám center zajistit. Aničko, jakou máte
programovou skladbu v současné době?
Programová nabídka Třebíčského centra je rozsáhlá, zaměření se čas od času
mění ve spojitosti s lidmi – lektory a pracovníky, kteří přicházejí a odcházejí.
Aktuálně nabízíme aktivity pro rodiče s dětmi – kromě klasické herny hlavně
kroužky obzvláště hudebního charakteru, které vede má kolegyně, místopředsedkyně Božena Kratochvílová. Vzdělávání všeobecně a výuka angličtiny pro
všechny věkové kategorie dětí i dospělých tvoří také velkou část naší nabídky.
V neposlední řadě jsou to aktivity na podporu zdraví, včetně kurzů zdravé přípravy jídel, které vede naše pracovnice Marie Pokorná, pro ni není zdravý životní
styl jen fráze, nýbrž jasná životní cesta.
Katko, mohla bys Aničku doplnit nějakou vaší specialitou?
Jako specialitu Měsíční houpačka, vnímám například to, že jsme jako koordinátorku zaměstnali ženu arménské národnosti, je nejen ozdobou našeho centra,
ale svou práci zvládá skvěle.
Martino, prozradíš, jak vznikl originální název Měsíční houpačka?
Pamatuji si přesně na den, kdy jsme se s Katkou a Míšou sešly v místní čajovně, cíl byl jasný: odejít s názvem našeho budoucího centra. Věděly jsme, že hledáme slůvko, které má v českém jazyce jen onu zdrobnělou formu, nechtěly jsme
další infantilní zdrobnělinu (nechystáme dětské, ale rodinné centrum). Po třech
hodinách nejrůznějších nástřelů zaznělo slůvko HOUPAČKA, to se nám líbilo.
Ale cítily jsme, že k tomu chceme přidat ještě nějaký přesahující přívlastek, nějaký, který by v sobě schovával naše sympatie k tomu, co nás přesahuje. A který
by byl zároveň poetický a vcelku malebný. Padla Měsíční houpačka a bylo. Ještě
jsme si řekly, že to necháme projít nocí, a jestli si i zítra ráno řekneme, že „jo“,
tak jo! Ráno jsme si zavolaly a název si radostně potvrdily.
A Katka ještě doplnila: Měsíc symbolizuje ženy (nejen matky), houpačka pak
je prostor pro uvolnění, oddych, zhoupnutí :). Zároveň jsme se chtěli vyhnout
zdrobnělině. Později jsme zjistili, že tento nápad jsme neměli sami – na trhu
existuje moc krásná pohádková knížka „Příběhy z měsíční houpačky“
Prožili jsme společně dvě odpoledne v Náměšti nad Oslavou, kde se šlapalo Oranžové kolo pro vaše centra. Prostřídali se tu celé rodiny nebo jen
partneři a poctivě šlapali, aby se podařilo získat finanční podporu pro vaše
MC a částečně pro MC spojená s festivalem Concentus Moraviae. Jak se
vám dařilo přesvědčit kolegyně v centrech, aby se akce účastnily?
25
Anna: Jel každý, kdo mohl, nebo kdo si to mohl zařídit. Hodně věříme na
loajalitu, soudržnost a umění vyjít si vstříc. Nepraktikujeme řízení shora, na
všem se snažíme domluvit a jednou může ten, jindy se zapojí další. Náš program
je hodně vytížený, je to jediná cesta, jak to časově ustát. Sama často „nestíhám“
a plně chápu, když to prostě někdy někomu nevyjde.
Katka: Vzhledem k prázdninovému režimu se nám trošičku zpomalila
komunikace a ne všichni na výzvu reagovali. To mě samotnou docela mrzí. Já
osobně jsem vnímala celou akci spíš jako odměnu než tíživou povinnost. Přínos
akce vidím i v navázání nových mateřsko-centerních vztahů mimo region.
Martina: Ty skalní nebylo třeba přemlouvat – vnímali jsme, že za kousek
našeho času můžeme našemu centru přinést peníze, o které se postarali již předem jiní – především David z Concentu Moraviae a Rut ze Sítě MC, byli bychom
padlí na hlavu, kdybychom to nechali bez odezvy. Tedy výkonný tým byl na
místě s celými rodinami, ostatní měli možnost přijet, ale prázdninové rozprchnutí
či špatné počasí jim rozhodování ztížily.
Šlapali všichni, velcí, malí, blízcí i zcela neznámí, vy jste přijeli dokonce
s celými rodinami, proto otázky kladu i vašim partnerům, povězte, jaké
bylo „„šlapání“? Co vás nejvíc zaujalo? Šly byste do toho po těchto zkušenostech znovu?
Katka: Šlapání jsem si báječně užila – aktivně i pasivně. Zaujalo mě, s jakou
vervou do toho většina „oranžových jezdců“ šla. Obdivovala jsem úsilí především dětí, které sotva dosáhly nohama na pedály a přesto bojovaly jako o život.
Také povzbuzující obecenstvo bylo skvělé. Ač celá akce může působit jako
soutěž dvou subjektů o větší „výšlapek“, myslím, že efekt je zcela opačný – panuje tu vzájemná solidarita, podpora a přátelskost. Do oranžového sedla bych si
klidně znovu sedla.
Stanislav: Nejvíce mě zaujala ochota lidí s nějakým handicapem, kteří byli
ochotni se také zapojit, například padesáti čtyřletý muž s umělým kyčelním kloubem. Prostě lidé, kteří měli nějaký zdravotní handicap a šli do toho. Ale jednoznačně vítězí Martina s dítětem v babyvaku, která šlapala dokonce několikrát.
Martina: Šlapání s dvouměsíční dcerkou v šátku se mi líbilo, a to i za „protihráčské centrum“, v duchu „není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“. Ocenila
jsem kolegialitu obou zastoupených center. Ukázala se i ve finálním výsledku
– vyšlapané částky se liší jen o cca 30 Kč. Měla jsem radost za každého z kolemjdoucích, který pochopil výzvu moderátora: „Přijďte podpořit dobrou věc,“ přišel, sedl si a vyšlapal. Za dva dny jsme utráceli peníze u stánků s občerstvením,
26
Spoluzakladatelka RC Měsíční Houpačka, o.s., Martina Turečková s Inou v šátku
a prodejci pak přišli šlapat, to bylo hezké. Líbil se mi tandem Rut a Petr Kolinští,
líbilo se mi, jak dospěláci pomáhali rukama točit šlapátky jedoucích malých dětí,
které se taky chtěly zapojit.
Aleš: Stejně jako Martině se mi líbilo, když přišli zašlapat stánkaři a malé
děti. Bylo pěkné vidět, když někdo pochopil, že se jedná opravdu o dobrou věc
a chvíli i postál a zafandil dalším. Udivilo mě někdy až agresivní odmítnutí kolemjdoucích. Odpovědí, jestli bych do toho šel znovu, je asi to, že už se těším,
až se bude na folkových prázdninách šlapat příště. Je jedno, za co se bude šlapat,
určitě to bude zase dobrá věc a příjemně strávený čas.
Anna: Skvělá atmosféra, ochota „šlapat“ si za sebe navzájem, myšlenka,
která spojuje lidi. Byla to nezapomenutelná akce.
V životě aktivních matek v mateřských centrech sehrávají partneři důležitou roli, bez jejich podpory by mnohdy centra ani nevznikla. Vám mužům
patří velký dík za vše, co pro centra děláte. Dokonce jste statečně šlapaly pro
své partnerky. Co vás na centrech přitahuje?
Tomáš: Společnost rodinného centra je pro mě jakýmsi druhem komunity,
řekl bych, že je to něco jako větší rodina. Život v komunitě se ze současné moderní
společnosti vytratil a rodinná centra jsou jedním ze způsobů, jak se k němu alespoň
částečně znovu přiblížit. Proto mě baví být součástí této rodiny a podporovat ji.
27
Stanislav: Nezištnost práce, kterou
lidé kolem center dělají a pomáhají tím
ostatním potřebným. Také bych vyzvedl zapálenost a nadšení pro věc a schopnost porvat se s problémy.
Aleš: Prošel jsem si obdobím, kdy
jsem hodně přemýšlel o komunitním
životě. V tuhle chvíli nejsem tak „alternativní“, ale na centrech se mi líbí,
že sdružují několik desítek rodin, které
se postupně stali přáteli, setkávají se
a hlavně mají chuť aktivně přistupovat
k dění kolem sebe. Jako pracovník ve
veřejné správě se mi občas zdá, že lidé
jen lamentují a očekávají, že veškerá
aktivita má přijít odněkud „z vrchu“.
Štěpánku Adamovi při šlapání pomáhá Aleš V centru se snaží lidé realitu kolem sebe
Tureček
aktivně vytvářet k obrazu svému.
Michal Viewegh napsal do výroční zprávy Sítě mateřských center: „Přestože na mateřská centra občas žárlím (když jsou pro mou ženu zajímavější
než já), považuji je bez nadsázky za jeden z pilířů občanské společnosti.“
Také žárlíte na mateřské centrum nebo jste tam našli i místo pro sebe?
Stanislav: Kdepak, nežárlím. Účastním se s rodinou akcí, které jsou v centru
pořádány, můžeme si zasoutěžit, užijeme si legraci a skvělou atmosféru. Dětské
publikum je spontánní, radost dokážou dát ze sebe, ukazují nám své čisté dušičky. Rád s nimi prožívám jejich nadšení a radost při akcích.
Manželku v jejím úsilí podporuji, stojím při ní i v těch těžších okamžicích
a přeji jí mnoho zdaru v jejích dalších záměrech.
Aleš: Na centrum nežárlím. Doufám, že jednou se budeme setkávat v centru
s více otci. Zatím je to podle mě málo. Myslím, že do budoucna, až naše ženy
odejdou z mateřské dovolené, pak s většími dětmi začne být centrum více rodinné.
Tomáš: Myslím, že by to měla být otázka spíš pro moji ženu, já se v tomto
z velké části ženském společenství cítím velmi příjemně....
Díky vám všem, že nám bylo příjemně pro dobrou věc.
Zdroj: časopis Máma a já
28
Rut Kolínská
Mateřská škola, Základní škola
a Dětský domov Ivančice
(Foto ze zahájení v barevné dvoustranně uprostřed časopisu)
Pozvánka
Zveme širokou nejen ivančickou veřejnost na slavnostní zahájení provozu
„výtahu“ určeného dětem s tělesným handicapem. Podařilo se nám stát se jednou
z osmi škol v republice, které „vyhrály“ grantové řízení Nadace ČEZ v projektu
Oranžové schody. Projekt Oranžové schody má za cíl odstraňovat pomocí elektrické energie architektonické bariéry ve školách, které to potřebují. Naše budova
je krásná, účelná, plná dětí se zdravotním postižením, ale zatím bohužel patří
mezi tzv. bariérové školy. Učebny jsou v prvním i druhém podlaží a od přízemí
je dělí až 65 schodů. V posledních letech se našimi klienty stále více stávají děti,
které mají více druhů postižení a v několika případech je to i postižení tělesné. To
je problém. Rodiče pomáhají a vlastní fyzickou námahou své dítě ráno dopraví
do příslušné třídy. Další pohyb těchto dětí během dne je potom velmi omezený
– většinou neopustí učebnu. Proto potřebujeme výtah a jsme nesmírně vděčni
a zavázáni Nadaci ČEZ za poukázané finanční prostředky – 950 000 Kč, za něž
se v těchto dnech dokončuje výstavba zdviže, která bude „přilepena“ k zadnímu
traktu budovy.
Provoz bude slavnostně zahájen v sobotu 9. října 2010 v 10 hodin a oslava
bude spojena s prohlídkou nově upravených tříd školy, sloužících dětem s kombinovaným postižením a autismem.
Přijďte se svézt výtahem a podívat se, co je u nás nového.
Srdečně zve PaedDr. Miroslava Křupalová, zástupkyně statutárního orgánu
OBJEVITELÉ aneb HOKUSY POKUSY
OBJEVITELÉ jsou celoroční celoškolní tematický projekt školského zařízení MŠ, ZŠ a Dětský domov, Ivančice, Široká 42.
OBJEVITELÉ svou koncepcí navazují na předchozí celoškolní celoroční tematické projekty např. ZAHRADNÍCI 2008/2009 nebo POHÁDKY 2009/2010
a čerpají ze zkušeností získaných z jejich realizace.
29
Celoroční celoškolní tematické projekty vytvářejí společnou zážitkovou základnu pro všechny části školského zařízení a tím navazují atmosféru vzájemné
spolupráce.Jde o různé formy hravého poznávání světa očima dětí různého věku
a zařazení.
Z výše uvedeného vyplývá, že se letos chceme zaměřit na samostatné objevování poznatků a samostatné získávání dovedností prostřednictvím vlastních
experimentů či expedic s preferencí praktického využití.
Projekt OBJEVITELÉ aneb HOKUSY POKUSY je rozdělen do čtyř bloků,
které na sebe navazují a prolínají se:
Ø Objevujeme přírodu (objevujeme přírodní rezervace a významné přírodní
útvary v okolí, objevujeme živočichy a rostliny na naší školní zahradě)
Ø Objevujeme sami sebe (zjišťujeme kolik měříme, vážíme, co dokážeme, co
umíme, jak se chováme, co si myslíme, co člověk dokáže)
Ø Objevujeme techniku (jak fungují věci, které běžně používáme)
Ø Objevujeme svět (vyrážíme na výpravy na doposud neznámá místa, putujeme po mapě, pěstujeme cizokrajné rostliny, vaříme cizokrajnou kuchyni)
V rámci projektu proběhnou tři tradiční speciální týdny se snahou co nejvíce
v programu využít objevné motivy:
Ø Školní dvoudenní těšení – ochutnávka Objevitelů
Ø Vánoční těšení
Ø Prázdninové těšení
Školní rok 2010/2011 jsme zahájili dvoudenní ochutnávkou Objevitelů v rámci
každoročního Školního těšení:
1. den se uskutečnil celoškolní polodenní výlet motivovaný „dobytím Ketkovského hradu“. Třídní expedice dobývaly zříceninu Ketkováku z různých
stran (z Oslavan, Ketkovic,
Nové Vsi, Kralic, Mohelna)
se závěrečným společným
táborákem a hrami na louce
u Oslavy. Výlet motivoval
k poznání přírodních zajímavostí – údolí řeky Oslavy,
potoka Chvojince a historické zajímavosti – zříceniny
Ketkováku. Cílem bylo
navodit přátelské vztahy ve
skupině dětí, nastavit zásadní pravidla chování, navodit
30
zájem o přírodu a historii údolí Oslavy. Některé skupiny ztratily cestu, takže
opravdu objevovaly neznámé území, brodily potok, šly bahnem, což se velmi
líbilo a jeden chlapec to označil za „brutální“ super výlet. Na louce pak rozdělaly
oheň, snědly přivezený guláš a plechy buchet a spokojeně odešly domů.
2. den ve školní zahradě všichni objevovali sami sebe – jaký kdo je a co umí.
Na stanovištích se děti postupně vyfotily, namalovaly autoportrét, udělaly otisk
ruky a nohy, změřily, zvážily, zjistily, kolik hodí, skočí, vydrží ve visu … Mnozí
byli mile i nemile překvapeni svými objevy sebe sama, ale zaujatě si slíbili, že
příště dopadnou lépe. No, uvidíme.
Bc. Eva Kalousková
ZŠ TGM
Cesta na pohádkové ostrovy
Do nového roku vstupujeme opět s novým projektem. Tentokrát nese název
„Cesta na pohádkové ostrovy“. Vstup do školního života a vzdělávání celkově je
vždy obtížné. Svět pohádek a fantazie bude jistě pro děti příjemným zpestřením
celoroční práce.
Neodradí nás sychravé, ani příliš slunečné počasí. To je velká výhoda. Na
rozdíl od skutečného života můžeme cestovat za každého počasí. Vždyť je před
námi tolik práce v jednotlivých předmětech a deset měsíců školního roku uteče
jako voda.
Zahájení školního roku
Foto: B. Zimmermann
31
Hlavním cílem projektu je vytvoření pevné vazby dětí ke knihám, rozvoj
tvořivosti, řečových a komunikativních dovedností, ale i úcty k tradicím a hodnotám.
Hned na počátku roku vzlétneme s dětmi z reálného života do světa fantazie
prostřednictvím historického dopravního prostředku, který ovládal v dávné minulosti naše nebe – balónu. Žáci si ho sami vyzdobí dle své fantazie.
Budou plnit dílčí problémové a soutěžní úkoly a získávat razítka na své
„plavbě“ za poznáním do záznamového sešitku naší cesty.
V závěru roku získají pamětní list, který jim bude připomínat naši plavbu.
Cílem celoročního projektu je motivovat děti k učení, zpestřit výuku,
poskytnout větší možnost seberealizace, podnítit zájem o poznání.
Po celý rok se budeme snažit vnímat význam knih jako zdroje poznání i nejlepšího přítele pro člověka. Zaměříme se na znaky pohádek, bajek, pověstí,
poznáme jejich známé i neznáme autory, budeme srovnávat knižní i filmové
zpracování.
K práci budeme používat všech dostupných zdrojů – internetu, televize, knih
atp.
Projekt se bude prolínat všemi předměty, umožní provázat učivo 4. ročníku. Děti budou nuceny více přemýšlet, naučit se srovnávat fantazii s reálným
životem.
Pro vstup do projektu jsem vytvořila motivační báseň, která dětem přibližuje, co nás v průběhu roku čeká v rámci našich cest a učiva.
Cesta na pohádkové ostrovy
Tři, dva, jedna, nasedat,
nové věci vyhledat.
Nahlédneme do pohádek,
pryč od stresu a všech hádek.
Poznáme dobře naše pohádkáře,
ale i ze světa známé tváře.
Křížem krážem naší vlastí
poznání pak bude slastí.
Vytáhnou nás do přírody
hory, lesy, krásy vody.
Máme na rok velké plány,
nastupte si, jeďte s námi.
32
Ze současnosti do historie,
tradicemi to dodnes žije,
pro dobrodružství naše srdce bije.
Nevylekají nás špatné zvěsti,
víme, že jsou to jen pověsti.
Máme pro strach uděláno,
ať je večer nebo ráno.
Až budeme mít dost všech památek,
proudem času se vrátíme nazpátek.
V učení neustaneme ani na chvíli,
podělíme se s Vámi o všechno,
co jsme prožili.
Všechno má svůj jasný cíl školní rok, aby zábavný a hravý byl.
Naše ranní probuzení do školního dne – (světa povinností) - budou motivovat
tato slova:
Ať jsem holka nebo kluk,
učení mi není fuk.
Dobré ráno, hezký den, společně vše dokážem.
Je důležité vnímat pravé hodnoty v životě, proto volíme jako motto letošního
školního roku tato životní moudra:
„Člověk není bohatý tím, co má, ale tím, co ví, čemu rozumí a co zná.“
(Ladislav Stehlík, český básník, spisovatel a malíř)
„Nade všecko platí: pracovat. Teprve prací se člověk stává osobností a charakterem.“
T. G. Masaryk
Průběžně se s Vámi o výsledky svých aktivit podělíme. Neváhejte a pravidelně
čtěte naše příspěvky. Příjemně se u nich odreagujete.
Za kolektiv žáků 4. A Mgr. Jarmila Loudová
33
Není drak jako drak
Když vyslovíme slovo drak, můžeme popustit uzdu své fantazii a představit
si dvě odlišné věci. Je to v pořádku. Vždyť je to slovo mnohoznačné. Dětem
přijdou na mysl draci z pohádek. Ale nejsou to jen pohádkové bytosti. Neméně
důležitou roli mají i draci papíroví. Ti ovládnou nebe vždy na podzim, patří od
pradávna k jeho symbolu.
Autoři obrázku Alena Drozdová a Jan Musil
Kde se vzala tato pohádková postava?
Má znázorňovat jednu z nejstrašnějších pohádkových netvorů. Podobá se
okřídlenému veleještěru. Skoro všichni draci jsou krutí a sužují lid tak dlouho, dokud jim statečný rytíř neusekne všechny hlavy a království nezachrání.
V pohádkách je jich habaděj, ale živého draka nikdy nikdo nespatřil. Dračí obludy vytvořila fantazie našich předků, pravděpodobně inspirovaná nálezy koster
dinosaurů. Zatímco v Evropě se k drakům lidé stavěli nepřátelsky, v Číně byli
posvátní.
Ačkoli draci neexistují, každý rok je jich v září a říjnu plné povětří. Pouštění
draků vyrobených z papíru patří k nejoblíbenějším dětským zábavám. Tato tradice pochází z Číny, kde létali upoutaní draci už před mnoha staletími. Právě na
nich se lidé poprvé vznesli do vzduchu.
34
Draci byli první zastávkou u pohádkových bytostí na naší cestě na „pohádkové ostrovy“. Děti se snažily zavzpomínat na názvy filmů, klasických (lidových)
knižních pohádek i pohádek autorských, v nichž draci sehráli svoji roli. Která
z nich se vám vybaví jako první?
Stručný přehled:
U našich předních sběratelů pohádek se objevily tyto příběhy:
Božena Němcová: Princ Bajaja, Valibuk
Karel Jaromír Erben: Dvojčata, Živá voda
Filmové české pohádky: Princové jsou na draka. Za humny je drak, Z pekla
štěstí
Filmové pohádky a mýtické příběhy: Shrek, Harry Potter, Pán prstenů, Eragon, Maxík a drak, Medvěd Oliver a dráček Šikuláček
Draci v našich pohádkách mívali více hlav – nejčastěji byli trojhlaví a devítihlaví, ale objevovaly se saně s rekordními počty hlav.
Jakmile opustíme pohádky a vydáme se trochu hlouběji do minulosti, do
opravdu středověkých dračích zpráv, počty hlav najednou tají jako sněhulák na
slunci. Brněnský drak má hlavu jednu; město Trutnov má také ve znaku draka
jednohlavého; drak svatého Jiří je jednohlavý; zkrátka, najít draka s více hlavami je prakticky nemožné - se zvláštní výjimkou apokalyptického draka svatého
Jana.
V rámci našeho poznávání „dračí říše“ jsme neopomněli na praktické ukázky
z pohádek, na četbu. Pohádkové dráčky jsme si nakreslili a podzimní draky určené k létání v oblacích jsme si vyrobili z kartonu a krepového papíru. Až přijdou
silné větry, vzpomeňte si na nás a vydejte se s námi do polí pouštět draky.
Do kroku nám v uších budou znít slova krátké básně od Jiřího Žáčka:
Ať si vítr jak chce fučí,
ať se mraky mračívypustíme na oblohu
celou letku dračí.
Nebe plné balonů
V úvodu našeho celoročního projektu jsme se věnovali balonům a létání. Do
světa fantazie - pohádek jsme cestovali opravdu tradičním cestovním prostředkem. Zvolili jsme si „dědečky“ v tomto oboru, kteří mají dodnes velkou oblibu
– balony.
35
Pozorně jsme si prohlédli
mnohé internetové stránky,
na nichž jsou k vidění v desítkách různých barevných
variací, dokonce i široké
škále tvarů.
Většinou se po obloze
nad našimi hlavami vznáší
balony klasické, existují
však i balony ve tvaru láhve,
zámku, medvěda, návěsu
ke kamionu – všechny tyto
varianty jsme si prohlédli na
fotografiích.
V pohádkách létá mnoho
věcí, vznášet se můžeme
i na kobercích, košťatech, ve
filmové pohádce o Arabele
létal dokonce i obyčejný
kufr. Vždyť v pohádkách je
dovoleno téměř všechno.
Co jsme se o tomto druhu
létání dozvěděli? Kde se vzala tato tradice? Kdy poprvé usedl do koše balonu člověk? Na všechny tyto otázky
jsme našli odpovědi.
Rádi se s Vámi o ně podělíme.
Stručný přehled:
BALONY A VZDUCHOLODĚ
Balon (správně také balón, odborně aerostat) je zařízení lehčí než vzduch,
které se na principu Archimedova zákona pohybuje vzduchem. Skládá se z vlastního balonu a koše posádky. Nejčastějším typem používaným v dnešní době je
horkovzdušný balon, plněný zahřátým vzduchem. U řiditelných balonů - vzducholodí se k plnění používá netečný plyn helium.
První veřejná ukázka letu balonu se uskutečnila 4. června 1783 v Annonay ve Francii. Horkovzdušný balon vypustili bratři Joseph a Jacques Montgolfierové. Znovu objevili teorii nadnášení, kterou zformuloval řecký matematik
a filozof Archimédes již ve druhém století před naším letopočtem.
První balon se dokázal vznést do výše 2000 metrů a prvními pasažéry byli
beran, kohout a kachna.
36
Po tomto úspěchu bratři Montgolfierové odjeli do Paříže, kde vytvořili další
velký balon.
19. září 1783 se ve Versailles vznesl první balon s posádkou, tvořili ji zástupci šlechty.Let trval osm minut, odehrál se před královským dvorem, přihlíželo mu 130 000 zvědavců. Balon uletěl 3,2 kilometru.
Koncem 19.století se objevily první použitelné řiditelné balony - vzducholodě.
Rekordy
V září 1901 dosáhli němečtí vzduchoplavci Berson a Suerig výšky
10 800 m.
Tento rekord byl ve 30. letech několikrát překonán různými týmy z různých
zemí. Např. Švýcar Auguste Piccard se 27. května 1931 vznesl se svým balonem do výšky 15 780 m.
Závody o nejvyšší dosaženou výšku však také mnohdy měly své oběti na
životech.
Současnost
V současné době se používá k plnění balonů stlačený propan-butan. Je běžně
dostupný a lety se těší stále větší oblibě.
Balony se objevily v řadě knih. Často vystupují v románech Julese Vernea
– např. v knihách Pět neděl v balonu, Tajuplný ostrov.
Vznesli jsme se jen ve fantazii, z bezpečnostních důvodů jsme se drželi pevně
nohama na zemi, balony jsme si namalovali ve výtvarné výchově. Zkombinovali
jsme naše současné dovednosti a propojili je s novými technikami. Utvořili jsme
si šablony mraků na modravou oblohu, použili jsme je kontrastně k tisku mráčků. Poprvé jsme využili motouzové obrysové techniky se známými muchlážemi
vrstvenými z papíru. Vznikl tak velmi reálný model balonu.
Možná někteří z nás jednou okusí skutečnou atmosféru balonového létání.
Jistě pro to bude v našem budoucím životě ještě dostatek příležitostí.
Pokud jsme vás nadchli pro létání, máte smysl pro dobrodružství, neváhejte
a vydejte se vzhůru do oblak. Letu zdar!
37
Základní škola Vladimíra Menšíka
Veselé zahájení školního roku
Zahájení školního roku na ZŠ V. Menšíka v Ivančicích proběhlo jako v loňském roce na nádvoří ivančické radnice v 9 hodin.
Po krátkém hudebním vystoupení dívek z 1. stupně proběhla oficiální část
– přivítání zástupců MěÚ v Ivančicích - p. starosty V. Adama, místostarostů p. P.
Dočkala a p. J. Pospíchala, p. tajemníka J. Vařejky.
V úvodní části seznámila paní ředitelka přítomné s chodem školy, vyučujícími v jednotlivých třídách a o tom, co se povedlo během loňského školního roku
a prázdnin vybudovat, opravit a zmodernizovat. Slavnostní část byla věnována
novým žáčkům - prvňáčkům. S pomocí maminek překračovali pomyslnou hranici ze školky do školy. Na jedné straně se tak rozloučili s paní učitelkou ze školky,
která nás i s předškoláky přišla navštívit, a na druhé straně už na ně čekala paní
učitelka 1. třídy Marie Machová. Ta jim oblékla trička s nápisem „Jsem malej,
šikovnej a už školák“, od paní ředitelky dostali medaili a kornout bonbonů.
Maminky byly obdarovány kytkou a symbolicky prvňáčkům deváťáci předali
balíčky školních potřeb a nafukovací balónek. Poté si je odvedly pracovnice kosmetického studia Soleil, které jim pěkně na barevno vymalovali tvářičky.
38
Slavnostněji prožívali první zářijové dopoledne i šesťáci, kteří přecházeli z 1.
na 2. stupeň. Byli ostužkování stužkou s nápisem „Pro někoho malý krok, pro
nás velký skok“ a obdrželi malou sladkost.
Celé zahájení bylo zpestřeno básničkami, písničkami a vystoupením mažoretek, žákyň naší školy, a zakončeno přáním pohodového školního roku. I když
nám letos počasí moc nepřálo, všichni z nádvoří odcházeli spokojení a příjemně
naladění.
Přejeme všem dětem i jejich rodičům úspěšný školní rok, hodně tolerance
a někdy i pevné nervy.
L. Vokurková
Světlušky ze ZŠ V. Menšíka
Ve středu 8. září se do všech koutů v České republice, a to včetně Ivančic,
rozlétly Světlušky. Konal se totiž již osmý ročník celonárodní charitativní sbírky DEN, KDY SVÍTÍ SVĚTLUŠKY, pořádané Nadačním fondem Českého
rozhlasu. A tak bylo možno zastihnout i osmnáct světlušek z osmých a devátých
ročníků naší školy. V kostýmu broučka nabízeli kolemjdoucím speciální placku
„Svítíš?“, přívěsek a náramek se Světluškou za symbolické ceny. Lidé, kteří si
některý z předmětů zakoupili, přispěli na konkrétní a přímou pomoc nevidomým
a těžce zrakově postiženým dětem i dospělým. Pro děti byl na Palackého náměstí
připraven stánek, kde si mohly vyzkoušet, jak těžké je zvládnout bez pomoci
zraku běžné úkony, jako například nalít vodu do kelímku, rozpoznat různé tvary
a mnoho dalších. Velké poděkování patří těmto „světluškám“: Evě Kolkopové,
Renči Řezáčové, Gabči Černé, Vojtovi Novákovi aVojtovi Koláčkovi ze třídy
9.B. Lence Jahodové, Karolíně Pořízkové, Terce Čupíkové, Lucce Řezáčové
a Silvě Těšíkové ze třídy 9. A. Lucce Klikové, Monči Jonášové, Nikči Lukešové,
Jardovi Veselému, Honzovi Vošickému, Laďovi Dočkalovi, Nikči Albrechtové
a Lindě Zouharové ze třídy 8. A.
M. Šiplová
39
Adaptační pobyt 6. třídy
Byl to sotva týden, co jsme se poznali ve škole, ale v lavicích to přece jen není
ono. Proto jsme společně vyrazili za zážitky na adaptační pobyt.
Ráno 9. září začaly naše dva dny dohromady. Po krátkém zabydlení v SVČ
jsme s Ondrou a Markétou začali seznamovací kolečko. Hra nás zaujala, vyžadovala soustředění, pamatováka, a navíc znalost českého jazyka. Nestačilo představit se jménem, bylo totiž zapotřebí přimyslet ke jménu typické přídavného
jméno a vše si zapamatovat a zopakovat. Kdo byl pozorný, perlil, někomu jsme
trochu napověděli, a celá hra se báječně vydařila. Víte, že máme mezi sebou
temperamentní Terku, googlující Gábinu, sportovního Standu, aktivní Adrianu,
kamarádskou Káju, katastrofického Kryštofa a třeba domečkového Dominika?
A je nás mnohem víc, jen se sem všechna jména nevejdou.
Tak a už se všichni známe a dopolední aktivity mohou pokračovat. Na hřišti
jsme v pohybu zjišťovali mnoho informací, které nás spojují. Po obědě jsme vyrazili ven, zahráli jsme si třeba „HORKOU BRAMBORU“, našli pár krásných
bedlí a na závěr jsme si odhadli, jak jsme na tom se štěstím. Nevěřili byste, jak
nám to vyšlo. Prostě jsme při hře „BOMBA“ měli štěstí a doufáme, že se nás
bude držet pořád. Po návratu jsme si dali svačinku a už na nás čekal další úkol.
Vymyslet, jak dostat vejce bezpečně na zem, aniž by se při hodu ze dvou metrů
rozbilo a přitom se dotklo země. To byl oříšek, týmy se však do toho pustily
s vervou a vymyslely různé „létající stroje“, které měly úkol splnit. A podařilo se,
podívejte se na fotky, kde máme pokusy zachyceny. Ani jsme se nenadáli a byl
40
tu večer. S tmou přišla „BOJOVKA“ – hra, při které jsme vydali mnoho energie,
opět jsme museli správně myslet, spolupracovat a dobře si pamatovat. Sice jsme
kapku hlučnější, ale pokud dostaneme úkol, zabereme a snažíme se ho splnit. Ale
je to přece jen únavné, proto jsme na závěr dne zvolili relaxaci, natáhli jsme se
v sále a zhlédli film Zlatý kompas.
Večerka se nám trochu protáhla, ne všichni umí usnout na povel, a také kamarádi nemohli nevyužít příležitosti povídat si dlouho do noci. Trvalo to, ale
nakonec všichni usnuli a spali až do rána. Probudilo nás sluníčko, a tak jsme si
dopoledne užili opět venku. Týmové hry nás zcela pohltily, šlo o čas, o zručnost,
spolupráci, soustředěnost i koordinaci. To pro nás nebyl problém. Na závěr jsme
dali hlavy dohromady a stvořili společně pravidla, kterými se budeme řídit ve
škole. Sami jsme si je navrhli a věřím, že je budeme společně dodržovat.
Žáci 6. tř. a R. Blažková
Exkurze do Prahy
(Foto na barevné dvoustranně.)
O tom, zda Praha je skutečně všech Čechů ráj, jak se zpívá v jedné kabaretní
písni, se jeli přesvědčit ve dnech 8.–10. září žáci devátého ročníku. Po prvním
seznámení s metrem začalo tradiční „kolečko“ po pražských památkách – Pražské Jezulátko, Hrad, Malá Strana, Karlův most, Staroměstské náměstí, Vyšehrad,
Slavín, Václavské náměstí, Národní muzeum, Muzeum hlavního města Prahy,
Muzeum Karlova mostu, Vltava, Čertovka, Kampa. Samozřejmě za tři dny nelze
stihnout vše, co stojí v Praze za zhlédnutí, ale dělali jsme, co jsme mohli. Dokonce i na „shopping“ zbyl dostatek času, přestože se některým dívkám zdálo,
že jsme tuto část exkurze poněkud ošidili. Při návratu domů jsme se shodli na
tom, že Praha je rájem nejen Čechů, ale také Moravanů, Slezanů, Evropanů,
a dokonce i Japonců.
Zuzana Schmidová
ZŠ Řeznovice
Zahradní slavnost aneb Přátelský a neformální
začátek školního roku
První zářijové odpoledne ožila zahrada mateřské a základní školy v Řeznovicích po dvouměsíční přestávce opět dětskými návštěvníky. Do nového školního
roku přišli v doprovodu rodičů či prarodičů, starších sourozenců, kteří již školu
úspěšně absolvovali nebo těch nejmenších, budoucích školkáčků.
41
Společné setkání děti zahájily tradičně všem známou písničkou – školní
hymnou, při které dětská školní rada přinesla vlajku školy. Prvňáčkům k jejich
pasování do nové role pogratulovaly paní učitelky a každý nový školáček si
odnášel veliký kornout naplněný překvapením. Prvňáčci si svoje významné odpoledne užili a těšili se na další nové zážitky do školy, kterou loňský školní rok
42
navštěvovali v kroužku pro předškoláky. V průběhu slavnosti měli rodiče dětí
příležitost vyřídit s pracovníky školy organizační záležitosti spojené s počátkem
školního roku, např. rozvrh hodin a další informace ke každoročně pořádanému
adaptačnímu pobytu dětí v přírodě.
Dále už bylo zahradní odpoledne příležitostí pro osobní setkání všech hostů
a ochutnání pohoštění – dobrot od šikovných maminek či babiček. Popovídali
si tu staří či noví známí i absolventi školy, kteří se možná potkávají jen jednou
ročně na zahradě v Řeznovicích, protože už je život zavál na různá místa a různé
jiné školy. Dospělí si tu užívali úsměvy a radost svých dětí, které se podělily
o prázdninové zážitky a všechny pohromadě v hrátkách na školní zahradě se
přirozeně přenesly z prázdninového finále do jiného rytmu.
Oslava nového začátku společným neformálním a přátelským setkáním se
stává ve světě virtuální komunikace i oslavou bezprostředního lidského kontaktu, který by měl být v životě lidí nenahraditelný. Ať tedy všem přinese školní rok
2010–2011 další příjemné společné prožitky.
Mgr. Radka Adamová
140 let železnice
Vídeň – Hrušovany – Střelice – Brno
Dne 15. září 1870 byla podél nově postavené železnice velká sláva. Toho dne
v 7,15 hod. odjel z brněnského nádraží zvláštní vlak tažený ozdobenou lokomotivou „Branitz“. Vlak vedl sám šéf dopravy A. Christl a pasažéry byli významní
pracovníci, kteří se podíleli na stavbě železnice. Ve všech slavnostně vyzdobených stanicích hrála hudba a vlak vítaly davy lidí. U Ivančického viaduktu vlak
zastavil a hosté si prohlédli smělou stavbu viaduktu. Traduje se, že byl přítomen i císař František Josef I., a protože měl strach, že most spadne, přešel
raději pěšky. Není to pravda, protože v seznamu
slavnostních hostí není císař uveden a zcela určitě
by se na něj nezapomnělo. V poledne zastavil vlak
na znojemském nádraží. Opět velká sláva, projevy,
hudba a po ní odjeli hosté do kavárny (později se
jmenovala Corso), kde se uskutečnil slavnostní
banket. V 16 hodin odjeli hosté zpět do Brna.
V následující den začal pravidelný provoz.
Z počátku jezdily mezi Znojmem a Brnem dva
páry vlaků. Pro informaci čtenářů, jak dlouho
43
trvala cesta. Z Brna odjížděl osobní vlak v 16,30 hod. a ve Znojmě byl v 20.15
hod., jízda smíšeného vlaku tj. nákladního s přepravou osob trvala asi o 1 hod.
déle.
Trať byla stavena pro rychlé spojení Vídně a Brna a proto míjela většinu
měst a obcí. Mimo zůstalo Znojmo – bylo připojeno samostatnou přípojkou, ve
vzdálenosti několika kilometrů zůstaly stranou Miroslav, Moravský Krumlov,
Ivančice. I tak byla tato trasa o 11,7 km delší nežli spojení přes Břeclav. Celá trasa, včetně tunelů, byla připravena pro položení druhé koleje, s výjimkou Ivančického viaduktu. Tehdejší stanice byly Střelice, Silůvky, Kounice-Ivančice (dnes
Moravské Bránice) Moravský Krumlov, Olbramovice (dnes Rakšice) Miroslav
atd. Samozřejmě názvy byl přednostně v němčině.
Za zajímavých staveb musíme připomenout především Ivančický viadukt,
který překlenul údolí řeky Jihlavy. Opět můžeme připomenout pověst, že most
projektoval Gustav Eiffel, jehož věž obdivujeme v Paříži. Použití ocelové konstrukce k takovému názoru svádí. Mezi léty 1860–1870 postavily tři francouzské
firmy kolem 800 ocelových mostů. Ze dřeva se již podobné konstrukce nesměly
stavět, beton byl teprve v začátcích a kamenné mosty byly nákladné a jejich stavba pomalá. Viadukt projektoval ředitel stavebního odboru Státní dráhy Karl von
Reppert, který projektoval i další mosty např. most přes Dyji ve Znojmě nebo
most přes Dunaj.
Na trati jsou čtyři tunely. Nejdelší je před dnešní zastávkou Radostice – 321
metrů, nejkratší – 70 metrů, také u Radostic. Pro nás je zajímavý Budkovický
tunel, který původně neměl být. Trať zde měla vést v hlubokém zářezu. Vlivem
nestabilních svahů a zřejmě i vlivem malých zkušeností s použitím dynamitu,
který se začal používat, bylo rozhodnuto, že se zde v zářezu postaví tunel. O této
změně v projektu bylo rozhodnuto až v roce 1869, tj. v době, kdy se již dokončovaly ostatní tři tunely. Dva kamenné přístřešky viditelné nedaleko tunelu Na
Réně, stranou od železnice, byly určeny pro skladování dynamitu. Podél tratě
v úseku Stadlau – Střelice bylo postaveno 93 strážních domků (číslovaných),
mimoto další domky při vjezdech a výjezdech větších nádraží. Dnes je dráha
nepotřebuje, domky jsou nabízeny k prodeji nebo likvidovány demolicí. Tak
byl v roce 2008 zbořen strážní domek č. 81 „U Kerbudů“ u dřívější zastávky
Budkovice. Pro Vančáky je nejznámější domek č. 83, „U Liškových“. V roce
1893 byl rozšířen o malou čekárnu a začaly zde zastavovat osobní vlaky. Stanice
měla různé názvy: Němčice u Moravského Krumlova, Deutsch Dorf, Němčice
u Ivančic. V roce 1912 byla dána do provozu trať Mor. Bránice – Oslavany, takže
potom u Liškových zastavovaly vlaky jen některé.
44
Co při jízdě vlakem neuvidíme jsou propustky – průchody pod tratí. Některé
jsou velké cihelné, aby jim projel plně naložený „žebřiňak“, nebo jsou pro cestu
a ještě trvalý potok. Nejmenší jsou kamenné pro případ odtoku vody při dešti.
Takových staveb je jen v úseku Mor. Bránice – Mor. Krumlov 19. Největší cihelný propustek je v Moravských Bránicích. Jeho délka je cca 70 metrů a šířka
7,5 metrů. Vedle něj, uvnitř náspu, jsou vodní nádrže zachycující vodní prameny
a voda vytéká z boční stěny propustku. Je na dokreslení bývalo jí tolik, že „utáhla“ dva vodní mlýny v Mor. Bránicích. Nesmíme zapomenout ani na nádražní
budovy. Připomeňme si budovu v Miroslavě, Mor. Krumlově, Mor. Bránicích
a ještě budovu u viaduktu, případně cihelné mosty nad tratí. Klobouk dolů před
prací tehdejších cihlářů, kteří museli dodat miliony kvalitně vypálených cihel,
během cca dvou let.
Neumíme si představit práci tisíců dělníků připravujících trasu pro položení
kolejnic a „barabů“ stavějících tunely. Dnes známá mechanizace neexistovala,
nejčastější pomůcky byly lopaty, krompáče a kolečka. V zápisech obecních rad
nejsou informace o tom, kde bylo ubytování těchto lidí. Muselo to být v blízkostí vydatných zdrojů pitné vody, snad v místech strážních domků, kde bývala
studna, nebo se používala voda z potoků tekoucích z Krumlovského lesa. Muselo být zajištěno také jejich stravování. Dnešní hygieniky by ranila mrtvice
kdyby viděli, v jakých podmínkách muselo tisíce lidí žít. Nemůžeme se divit,
když vypukly epidemie. Nejznámější z našeho okolí byla epidemie cholery
v roce 1854 v Rosicích a Zastávce, při stavbě „Uhelné“ dráhy. Během 14 dnů
zde zemřelo asi 300 lidí i s jejich felčarem. Pohřbeni byli na starém hřbitově
u kostela v Rosicích.
Přeskočme do současnosti. Dřívější úvahy, publikované v tisku, že tato železnice bude ukončena v Moravských Bránicích a dál bude pouze jako vlečka se
ukázaly jako nepravdivé. Miliardová investice vložená do rekonstrukce nádraží
ve Znojmě, výměna mostu přes Dyji a „Vídeňku“, elektrifikace tratě ze Znojma
do rakouského Retzu je dokladem, že s tratí se počítá i do budoucna. Nelze přehlédnou ani „drobnější“ investice, jako je položení vedení pro automatické řízení
z Mor. Bránic do Mor. Krumlova. K přehlednosti osobní dopravy přispěl také
Intergovaný dopravní systém. Můžeme tedy věřit, že za deset let oslavíme 150
let od zahájení dopravy na této trati
Jiří Široký.
45
Ivan Vávra
Manský dvůr moravských markrabat
na předměstí v Ivančicích (pokračování z minulého čísla)
Jakub Svoboda
Třetí listina
Následující zpráva pochází totiž až z doby 1423–1433, kdy byly Ivančice
v rukou táborské posádky. Je to německy psaná listina, jejímž vydavatelem
je rakouský vévoda a pomocník císaře Zikmunda Albrecht. Je datována dnem
1. dubna 1432 ve Vídni a opatřena zachovalou kulatou pečetí z vosku červené
barvy vévody Albrechta. V této listině se povoluje bratřím Martinovi a Bernardovi Amaiserům, aby na tomto dvoře, jim daným již dříve v léno, směli zapsati
věna svých manželek a po případě i dvůr zastaviti. O faktické účinnosti tohoto
léna, jež Albrecht listinou, která se nezachovala, udělil, lze míti právem pochybnost, uvážíme-li, že Ivančice byly Albrechtovi a jeho přívržencům až do roku
1433, a možná i déle, vlastně nedosažitelné. Albrecht sám byl uznán za markraběte moravského až roku 1436.
Nový držitel se dvora skutečně ujal. Roku 1437 se objevuje pod jménem Bernard Omeysar z Ejvančic v zemských deskách, když byl vzat od jeho manželky
Anny na její statky Radostice a Šitbořice. Ještě v roce 1444 pečetí pod stejným
jménem, takže lze říci, že pravděpodobně na ivančickém dvoře ještě seděl. Brzy
nato, před rokem 1446, zemřel. Snad je to tentýž Bernard Omasser, na jehož
46
památku bylo založeno roku 1462 aniversarium (výroční zádušní mše - pozn.
redakce), sloužené nad hrobem v den sv. Lukáše (A. Kratochvíl: Ivančice, str.
177). Je ale také možné, že šlo o jeho stejnojmenného syna. Jeho předka možno
viděti v Hanuši Amaisserovi, purkrabím na Špilberku, který získal od krále Václava IV. za dva tisíce kop město Pohořelice.
Čtvrtá listina
Roku 1457 poznáváme dalšího držitele ivančického manského dvora. Nevíme
ale, kdy a jak jej dostal. Byl jím Vaněk Zajíček z Miroslavi. Vaňkem Zajíčkem
z Miroslavi nastává zřejmě změna v právním postavení dvora. Z pramenů víme,
že dřívější manové získávali dvůr přímo od markraběte – jako dar – mocí jím
vystavené listiny. Jmenovaný Zajíček však dvůr pravděpodobně koupil s právem
postupu. Prodává jej, jak vysvítá z česky psané listiny, datované 6. května
1457 na Mor. Krumlově a opatřené sedmi pečetěmi, Janu Rybníčkovi ze
Zdislavice (Jan Rybníček ze Zdislavic, jinak Jarohněvic u Kroměříže koupil
r. 1446 Ratíškovice), toho času purkrabímu pánů z Lipé na Mor. Krumlově za
580 uherských zlatých.
Pátá listina
Janu Rybníčkovi ze Zdislavic vydal král Jiří Poděbradský, jako novému majiteli, teprve po více než třech letech 26. srpna 1460 potvrzovací listinu psanou
latinsky. Ivančický dvůr je v této Jiřikově listině opět nazván jako charamzovský
(tedy stejně jako ve druhé listině). Srovnejme nyní příslušenství tohoto dvora
v rozmezí asi padesáti let v letech 1401–1457. Vychází najevo, že městský plat
zůstal na stejné výši dvanácti hřiven. Jeho původ se však už nerozlišuje, a to tedy
znamená, že z osobního dluhu markraběte Jošta se časem stalo stále a jistě obtížné městské břemeno. Jako nový plat se objevuje povinnost čtyři kopy bez šesti
grošů, které platili rybáři od řeky. Povinné roboty jsou vyjádřeny patnácti pluhy
čtyřikrát do roka a odvážením obilí dvakrát za den, a to po dobu blíže nestanovenou, ale pravděpodobně ve žních. Kdo byl robotou ke dvoru povinen listina
nedosvědčuje. Je možné, že to byla další nemilá městská povinnost. Od ostatních
se listina z roku 1457 liší tím, že vyjmenovává šest rukojmí včetně připojení
jejich pečetí. Jsou to Jan Kusý z Olexovic, Vacek z Bezdíkova, Hanuš z Bohutic,
Mikuláš z Lohkovan, Ondřej z Rosičky a Jiřík z Miroslavě. Obsahuje také – jako
jediná z naší řady sedmy listin – pro případ nesplnění kupních podmínek velmi
složitou klausuli o ležácích.
Šestá listina
Jan Rybníček ze Zdislavic dlouho na dvoře v Ivančicích nehospodařil. Dokazuje to česky psaná listina, vydaná 28. listopadu 1465 v Mor. Krumlově,
v níž jeho syn Václav prodává dvůr před městem Ivančicemi se vším jeho pří47
slušenstvím a vinohrad řečený Zolcar, panu Janovi z Pernštejna, nejvyššímu
komorníkovi.
Vydavatel listiny Václav Rybníček ze Zdislavic dosvědčuje, že na řečený
dvůr a vinohrad má listiny od knížat a králů českých a markrabí moravských,
a to od Jana, Jošta, Prokopa, Václava, císaře Zikmunda, Albrechat a krále Jiřího,
kteří jmenovaný dvůr a vinohrad zapisují svým služebníkům – manům. Zároveň
se v listině potvrzuje, že tento dvůr a vinohrad Václavův otec Jan ze Zdislavic
koupil.
Sedmá listina
Od této doby, kdy byl prodán panu Janovi z Pernštejna, mohl se tedy
dvůr plným právem nazývati Pernštejnským. (A. Kratochvíl v monografii
Ivančice nazývá podle jediné zmínky k roku 1489 dvorem Pernštejnským dům
v Široké ulici.) Nového majitele dostal opět dvůr r. 1475. Listina, která tuto
změnu v jeho držení dosvědčuje, je vydána 18. května 1475 Janem z Pernštějna na hradě Pernštejně. Jde o česky psanou listinu se sedmi pečetěmi.
Novým majitelem se stal Bohunek z Mysločovic a jeho manželka Machna
z Hlasiva. Z prodeje byl vyňat vinohrad Zolcar, který si Jan z Pernštejna nechal
pro sebe. V osobě Bohunka z Mysločovic se stal majitelem šlechtic, který na
mnoho desetiletí vtiskl tomuto dvoru svoje jménu – dvůr Bohunkovský. (Augustin Kratochvíl se tedy mýlí, když ve své monografii Ivančice odvozuje název
Bohunkovský od Bohunky z Pernštejna - viz Ivančice, na str. 100 pod čarou.) Je
tak nazýván ještě v letech 1502 a 1509, kdy Bohunek už asi nežil.
Je zajímavé, že převody na Pernštejny a Bohunka nejsou už doprovázeny zeměpanským potvrzením. Vědomí manské závislosti se již zřejmě silně
uvolnilo. Zlistiněná práva zůstávají však nadále k dobru majitelům dvora, kteří
mají v rukou například listiny o městském platu dvanácti hřiven stříbra ročně.
Listinou Jana z Pernštejna z roku 1475 se uzavírá řada listin, jež se zachovaly
(nevíme přesně jak) a vydávají svědectví o změnách majitelů řečeného dvora. Je
to v podstatě řada darovacích listin a kupních smluv. O dalších osudech dvora
– i když jen velmi mezerovitě – nás informuje A. Kratochvíl v citovaných dějinách Ivančic.
Řadu nových poznatků o Ivančicích ze 14. a 15. století doplníme zprávami,
jež nám poskytnou další listiny, uchované rovněž v Korunním archivu. Je to
sedm latinských a českých listin (tři latinské a čtyři české), jež se týkají svobodných vinohradů v Ivančicích a pocházejí z let 1383–1482. Možno o nich plným
právem říci, že jsou vlastně dokonalým doplňkem oněch sedmi listin, jichž bylo
použito v první části této práce.
Bohunek z Mysločovic, který koupil r. 1475 ivančický manský dvůr, rozšiřoval svůj majetek a přitom obracel svoji pozornost na svobodné vinohrady
v Ivančicích, aby uchránil svůj majetek od desátků a robot.
48
27. února 1477 koupil od brněnského měšťana Jana Reichšmída vinohrad,
řečený Puška, s loukou. Prodávající Jan Reichšmid, tč. měštěnín brněnský,
udává, že zdědil tento vinohrad od svého staršího bratra Mikuláše Reichšmída.
Manželkou Bohunka z Mysločovic byla tehdy paní Kordula z Ivančic; byl tedy
Bohunek již podruhé ženat.
Dalším kupem, jenž je potvrzen listinou ze 14. května 1482, získal také vinohrad Zolcar od Vratislava z Pernštejna, který mu jej prodal za sumu sto zlatých
uherských, jež hotově od něho obdržel.
Oba zmíněné vinohrady – Puška i Zolcar – jimiž Bohunek zvětšil svůj majetek, mají svou zajímavou historii, kterou je možno doložit listinami.
O vinohradě, zvaném Puška, máme k dispozici zprávu z roku 1408 v brněnských půhonných knihách, když Heralt Puška z Kunštátu si stěžuje na známého
válečníka Jana Sokola z Lamberka, že mu bezprávně drží v Ivančicích vinohrady
a louky. (Heraltův otec Ješek byl odpůrcem markraběte Prokopa.) Bylo to v době, kdy Ivančice byly obsazeny stoupenci markrabího Prokopa a Jan Sokol byl
jedním z nich.
Další zpráva je z roku 1435. Tehdy prodává Jan Puška z Kunštátu a Otoslavic
zpustošený vinohrad s loukami, zděděný po jeho otci, brněnskému měštěnínovi
Mikuláši Reichšmídovi. Za vinohrad vyplatil jeho majitel hotově dvacet pět kop
stříbrných grošů. Vinohrad zpustl v dobách, kdy bylo město obsazeno táborskou
posádkou a jeho dosavadní vlastník se ho jistě rád zbavil.
O deset let později se uskutečnila další koupě. Týž Mikuláš, o němž byla již
zmínka, koupil za pět kop další díl vinohradu Puška, a to od Žofky z Kunštátu
a Jana Cimburka a Tovačova, tehdejšího hejtmana Markrabství moravského.
Z této listiny se dozvídáme něco bližšího o položení vinohradu. Ležel na pravé
straně cesty do Kounic u Velikého mlýna. Je to tedy nejstarší a pravděpodobně
také původní jméno Stříbského mlýna, jehož osudy postihuje A. Kratochvíl až do
roku 1586. Jméno Puška je dosud známé ve formě pomístného jména. Mikulášův
bratr Jan Reichšmíd prodal potom v roce 1477 oba dva díly vinohradu Bohunkovi z Mysločovic, jak již bylo uvedeno.
Poněkud delší historii má vinohrad Zolcar. Víme o něm ze zemských desek,
že měl být položen na řekou Oslavou. Je to divné, jelikož dnešní trať Zolcar je až
pod východní částí Ivančic nad řekou Jihlavou. Tuto nesrovnalost lze ale celkem
snadno vysvětlit. Při vkladu do zemských desek došlo k omylu, který byl způsoben tím, že obě strany nebyly ivančickými usedlíky.
První zpráva je už z roku 1383. Tehdy Prokop, markrabě moravský, daroval Pavlíkovi ze Sovince vinohrad v Ivančicích a osvobodil jej od všech
desátků a úroků. Páni ze Sovince drželi vinohrad až do roku 1417, kdy byl
do zemských desek vtělen kupní převod na olomouckého měšťana Jana Salzera a jeho manželku Kláru. K otázce koupě tohoto vinohradu Janem Salzerem a jeho manželkou Klárou je třeba poznamenat, že Prokopova listina ze
49
6. února 1383 výslovně dovoluje Pavlíkovi ze Sovince, že vinohrad může
i prodat.
Roku 1419 pohnala Klára Salzerová Pavla ze Sovince, že nesplnil podmínky
kupu. Výsledkem je zřejmě listina, již nám opět zachoval Korunní archiv. Král
Zikmund latinskou listinou, danou v Olomouci dne 22. dubna 1421, potvrdil
darování, učiněné markrabětem Prokopem, rovněž potvrzení Joštovo a současně
svoluje k prodeji Janu Salzerovi. Není pochyb, že rodina Salzerů dala našemu
vinohradu svoje jméno, jež v dialektické formě zní Zolcar (Žolčar).
Pod tímto jménem se objevuje vinohrad ještě v tomtéž století v majetku Jana
Rybníčka ze Zdislavic. Již roku 1465 prodal jeho syn Václav vinohrad řečený
Zolcar panu Janovi z Pernštějna. Náhodný pramen v archivu Národního muzea
v Praze nám potvrzuje, že v roce 1596 byl tento vinohrad v rukou šesti různých
majitelů. Neudržel se tedy u svobodného dvora na ivančickém předměstí.
Pokud se týká samotného jmenovaného manského dvora, nemáme přímých
důkazů, že by snad dvůr patřil pánům z Lipé někdy poté, kdy se stali vlastníky
města Ivančic (po roce 1460). Je ale zároveň pravděpodobné, že příliš milostivě
nehleděli na svobodnou enklávu, kterou tvořil tento statek v jejich městě. Není
jistě pochyb, že se snažili zbavit svoje město ročního platu dvanácti hřiven,
a proto tuto povinnost vykoupili.
Uvedenými listinami se podstatně rozhojnily dosavadní naše znalosti
o Ivančicích v době středověké, i když popisované události se dotýkají jenom
manského statku a svobodných vinohradů. Všechny listiny, včetně takřka všech
pečetí jsou bezvadně zachovány a poslouží jako cenný přínos pro studium nauky
o pečetích a rodopisu drobné moravské šlechty.
PRAMENY:
A. Kratochvíl: Ivančice, bývalé královské město na Moravě
A. Sedláček: Zbytky register králův římských a českých z let 1361–1480
Listiny AZČ - KA, č. 1017, 1130, 1271, 1351, 1378, 1400, 1428
Haňák: Vlastivěda moravská, Mor. Krumlov
Pekař: Žižka
Listiny AZČ - KA, č. 1429, 1458, 1283, 1315, 1042, 1044, 1231
Fascikl Ivančice, F 64
Děkujeme paní PhDr. Věře Jelínkové za získání těchto, pro Ivančice významných historických materiálů sepsaných Ivanem Vávrou, které jsou vzorně
uchovávány v Moravské zemské knihovně v Brně.
50
Zelený je nejzdravější
(Sporit, Praha, č. 37/1997)
Zelený čaj je alternativa čaje černého. Je zdravější a chutná znamenitě.
Pěstuje se především v 16 provinciích jižní Číny. Také v Japonsku v provincii
Shizuoka na úpatí Mont Fuji. Hodnotné druhy zeleného čaje chutnají po seně.
Mohou být ostré až trpké. Ušlechtilé druhy voní po spaření po mangu nebo po
meruňkách. Zelené čajové listy se nefermentují jako u čaje černého, ale jsou
napařovány nebo zahřívány. Důsledkem je uvolňování více teinu, tříslovin, minerálních látek a vitamínů.
Podle výzkumu institutu pro farmaceutickou biologii ve Freiburgu snižuje
zelený čaj riziko infarktu, vysoký krevní tlak, hodnoty cholesterolu a hladinu
cukru. Má zabraňovat vzniku arteriosklerózy a prodlužovat proces stárnutí.
M. Krýdlová
§ PRÁVNICKÁ PORADNA §
Dotaz:
Jsem vdaná 5 let a máme 2 malé děti. Manžel trpí chorobnou žárlivostí,
která zachází do takových absurdit, že mě napadá slovně i fyzicky při rozhovoru s jakýmkoliv mužem, včetně prodavače v obchodě. Počátkem srpna se
vrátil domů z hospody opilý, bezdůvodně mě zbil a následně znásilnil. Ihned
jsem celou věc ohlásila policii. Před týdnem bylo manželovi sděleno obvinění. Po tomto incidentu se chování manžela zlepšilo, já jsem mu odpustila,
proto nechci kvůli sobě ani kvůli dětem, aby šel do vězení. Mohu trestnímu
řízení ještě nějak zabránit?
Anna K., Rosice
Odpověď:
Ano. Zabránit tomu můžete a je to velice jednoduché. Podle § 163 trestního
řádu, trestní stíhání pro trestný čin znásilnění a ublížení na zdraví proti tomu, kdo
je nebo v době spáchání tohoto činu byl ve vztahu k poškozenému manželem
nebo druhem, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat jen se
souhlasem poškozeného, tj. Vás. Souhlas s trestním stíháním můžete předložit
buď státnímu zástupci, nebo vyšetřovateli, nebo policejnímu orgánu v písemné
podobě nebo ústně do protokolu.
51
Vzhledem k tomu, že Vašemu manželovi bylo již sděleno obvinění, předpokládám, že souhlas s trestním stíháním jste již udělila při nahlášení incidentu
policii. Na souhlas jste byla pravděpodobně již dotázaná před zahájením trestního stíhání. V případě, že je trestní stíhání již zahájeno, můžete tento souhlas vzít
kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací odebere k závěrečné poradě.
Upozorňuji ale na to, že odepřete-li udělit souhlas s trestním stíháním nebo
vezmete-li již udělený souhlas zpět, nebude možné souhlas opětovně udělit.
Trestní stíhání bude zastaveno a Vašeho manžela pro uvedené skutky nebude
možno již stíhat. V zastaveném trestním stíhání by se však pokračovalo, kdyby
do tří dnů od doručení rozhodnutí o zastavení trestního stíhání vysloveně prohlásil, že na projednání věci trvá, což je ve většině případů velice nepravděpodobné.
JUDr. Petronela Sojková, advokátka
Rosice, Brněnská 555, tel. 546 413 003
SVČ IVANČICE
POHÁDKOVÝ LES
Nedělní odpoledne 12. září patřilo v Ivančicích pohádkám. V parku Réna se
konala akce Pohádkový les. Název nesl podtitulek „Oslavme Den dětí i v září.“.
Květnový a červnový termín z důvodu počasí nevyšel, tentokrát nám ale přálo,
nepršelo a svítilo sluníčko. Děti s rodiči procházeli pohádková stanoviště, kde
pro ně byly připraveny různé úkoly. U Medvídka Pú nasazovali oslíkovi ocásek,
Rákosníčkovi pomáhali čistit rybníček, s Křemílkem a Vochomůrkou vařili šípkový čaj, u Sněhurky stlali trpaslíkům postýlky a mnoho dalších. Jako odměnu si
děti odnášely sladkosti, omalovánky, nafukovací balonky a barevné broučky. Po
projití všech stanovišť a splnění úkolů si mohly v království u princezny Arabely
vybrat z truhly malý dárek.
Stanoviště byla rozmístěny v dolní části parku, pod pódiem děti soutěžily
a tančily s rytíři, pro malé zájemce byly připraveny jízdy na koních a ve tvořivé
dílně si vyráběly papírové večerníčky.
Děkujeme partnerům této akce a všem, kteří se na této akci podíleli.
Kolektiv pracovníků SVČ Ivančice
Děkujeme: GENERALI, OKNOTERM, ESTA, s.r.o., Potraviny MAŠOVI,
EXPERT, Elektro Holoubkovi
52
DEN, KDY SVÍTÍ SVĚTLUŠKY!
Ve středu 8. 9. 2010 proběhl v České republice
osmý ročník sbírky Světluška, kterou pořádá Nadační
fond Českého rozhlasu. Středisko volného času Ivančice se do tohoto projektu také zapojilo. Pro děti byl
na Palackého náměstí připraven stánek, kde si mohly
vyzkoušet, jak těžké je zvládnout bez pomoci zraku
běžné úkony, jako například nalít vodu do kelímku, poskládat věž z kostek, poznávat různé tvary a mnoho dalších. Žáci devátých ročníků základní školy Vladimíra Menšíka v devíti skupinkách procházeli městem
a občanům i návštěvníkům Ivančic prodávali přívěšky, placky či náramky, svítící
ve tmě. Koupí těchto předmětů, se přispěje na konkrétní a přímou pomoc nevidomým a těžce zrakově postiženým dětem i dospělým z celé České republiky.
Peníze z prodeje kupující vkládali do zalepených lucerniček, které byly následně
předány nadačnímu fondu.
Děkujeme všem, kteří přispěli do sbírky Světluška i žákům ZŠ VM Ivančice
za spolupráci na tomto projektu.
SVČ Ivančice
Z KULTURY
Bude se v Ivančicích zpívat?
Ivančický pěvecký sbor skončil svou činnost pro nedostatek nových členů.
Zdravé jádro – 8 osob – se scházelo dál ve vinárně u Komarova, neboť ve sboru
nešlo jen o zpívání, ale i o styk člověka s člověkem, to lidské teplo, které starcům, zvlášť jsou-li sami, chybí. Shodou okolností jsem se na cvičení v Bechyni
při večerním zpívání sešla s třiasedmdesátiletou paní, která se velmi podivovala,
že jsme pro stáří skončili. „Jejda, já chodím zpívat a jsme tam samí odrostlejší.
U nás je dokonce každoročně festival seniorských sborů!“ Paní je totiž z Českých Budějovic a tam opravdu i letos 17. září proběhla přehlídka souborů důchodců „Seniorská píseň“. Tak jsme se po mém návratu rozhodli zkusit to také.
Několik lidí nám přislíbilo účast. Scházíme se každé pondělí v 18.30 v hudební
škole A. Muchy v Ivančicích (vchod je průjezdem z náměstí vedle knihkupectví).
Vybíráme lehké věci, zazpíváme si pro radost. Uvítáme zpěváky i hráče na jakýkoliv nástroj: klavír, harmoniku, bubínek atd. Bude-li naše muzicírování dobré,
představíme se veřejnosti.
Protože přes svůj vysoký věk máme smysl pro humor a jsme plni optimismu,
chceme zpívat veselé, radostné písně. Vymysleli jsme si už jméno sboru: Bádule
(bábrle a dědule). Těšíme se na další a další členy.
53
A teď ještě něco jiného.
S Ivančickým pěveckým sborem skončil svou činnost také Ivančický komorní sbor. Je mi 84 let, neodvažuji se řídit náročné skladby, které měl tento soubor
na repertoáru. Zatím se nám nepodařilo nalézt nového dirigenta. Vzpomínám si,
že od mého dětství byly v Ivančicích neustále nějaké sbory, dětské, ženské, mužské i smíšené, byly tu orchestry, kvarteta. Vedli je většinou učitelé všeobecných
a hudebních škol, profesoři gymnázia. Teď se však zdá, že na počátku 21. století
audio a videotechniky tak snížily tvůrčí schopnosti ivančických občanů, že se
dosud nenašel hudebník, schopný komorní sbor vést. Je to devět žen, výborných
zpěvaček. Byly by šťastné, kdyby se někdo z okolních obcí práce ujal. Pro tu
radost, kterou přinášejí sobě i jiným.
Hedvika Hrbáčková
Unikátní dopis
V době vzrušených debat zda zůstane Slovanská epopej v Moravském Krumlově, nebo se bude stěhovat do Prahy našel ivančický občan J. Dubšík dopis, který v březnu 1950 napsala Marie Muchová do Ivančic k úmrtí bývalého starosty
Augustina Hrušky. Připomínáme, že A. Hruška patřil do skupiny přátel Alfonse
Muchy, kteří se před válkou scházeli, když A. Mucha přijel do Ivančic. V jiné
korespondenci adresované A. Hruškovi se Alfons Mucha podepsal jako „tvůj
starý kamarád Alfons Mucha“.
54
V uvedeném dopisu M. Muchová mimo jiné oznamovala, že v nejbližší době
bude Slovanská epopej umístěna do zámku v Moravském Krumlově na základě
jejího souhlasu a po poradě s pražským primátorem,
Dopis je cenný doklad týkající se Slovanské epopeje zvláště v době, kdy
přemístění Slovanské epopeje do Prahy musí zřejmě řešit soud. Alfons Mucha
sice věnoval Slovanskou epopej městu Praze, ale s podmínkou, že Praha zajistí
důstojné umístění v samostatném pavilonu. Tuto podmínku Pražané nesplnili,
takže přestěhování Epopeje bylo pozastaveno.
(Zveřejnění části dopisu bylo p. Dubšíkem odsouhlaseno)
Jiří Široký
Rozmarýnové hody v Hrubšicích
aneb Hrubšice jsou krásné nejen o hodech
(Foto z hodů najdete v barevném dvojlistu uprostřed časopisu.)
V sobotu 11. září opentlená břízka u cedule na začátku vesnice dala tušit
všemu, po silnici přibližujícímu se lidu, že tento den bude v Hrubšicích pěkně
veselo. Již z dálky viditelná, z nádvoří zámku vyčnívající mája, pyšně celému
okolí oznamovala „hody jsou tady“. Krásné slunné ráno, barevné hemžení pentli55
ček, krojovaná chasa, první
výskání a juchání – teprve
cvičné – však hody začínají, dle tradice, až předáním
hodovního práva. To bylo
hrubšickým stárkům předáno místostarostou Ivančic
Mgr. Pavlem Dočkalem.
A obligátní otázka „Čí jsou
hody?“ měla v tu chvíli
jasnou odpověď hrubšické
chasy: „Přece naše“. A už se
řadil krásný barevný průvod
v čele s hlavním stárkem a stárkovou (manželé Víchovi), všechny krojované
páry, kterých letos bylo celkem 13. Nechybělo krásně nazdobené koňské spřežení, které mělo snad to nejkrásnější osazenstvo – hrubšické krojované děti. Však
už se také v Hrubšicích těší, jak tento dorost dosáhne věku zletilosti a hody tak
budou moci býti „svobodné“. Do té doby se hrubšičtí ženáči musí snažit a omladině ukázat co a jak. Ale zpátky k průvodu – nesmíme zapomenout na hudbu. Tu
i v letoším roce, tak jako roky předešlé, obstarala Polanka s Fantazíí.
A když bubeník třikrát udeřil – vyšlo se. Trasa byla jasná – ani jeden dům
nesmí být opomenut, všude hodovním vínem a snítkou rozmarýny pozvat na
odpolední a večerní zábavu, písničku zapívat a někde i taneček zavést. Však také
místní patřičně ocenili tuto snahu a z každého stavení se vynášelo. Tu buchtičky,
či jiné sladkosti, tu uzené, chlebíčky, ale i na řízečky došlo. Není se čemu divit,
že dopolední zvaní se trochu do odpoledních hodin protáhlo a tak se krojovaná
chasa u první stárkové sešla o trochu později, ale na zámek vyrazila s o to větším
nadšením. Odpolední zavádění na zámku za nádherného slunného dne bylo prostě krásné, tolik krojovaných párů se ani na nádvoří nemohlo vejít a tak se bylo
na co dívat. Následovala
večerní zábava – jako odměna pro všechny, kteří se
příprav a samotných hodů
nějak účastnili. Co dodat,
rozmarýnové hody v Hrubšicích máme za sebou a už
teď se můžeme těšit na ty
další. Jen snad malá úvaha
na závěr – umění setkávat
se lidské pokolení dotáhlo
k dokonalosti. Žádný jiný
56
živočišný druh to tak neumí. Je jasné, že ne vždy, vše a všude je značka ideál, ale
v Hrubšicích nakonec zvítězí touha si to svoje vesnické setkávání připravit a ještě
lépe prožít. I to je jeden z důkazů, proč jsou Hrubšice tak krásné.
Václava Štěpanovská
TURNAJ RÁDIA KROKODÝL
NA NÁMĚSTÍ
(Foto viz barevná dvoustrana)
10. 9. 2010 proběhl přímo na náměstí v Ivančicích Turnaj rádia Krokodýl
v miniházené dívek. Šlo o jeden z turnajů pod záštitou Jihomoravského svazu házené na podporu a propagaci dívčí házené na Jižní Moravě. Mediálním
partnerem této akce bylo rádio Krokodýl, organizačně vše zajistilo Středisko
volného času Ivančice a házenkářský klub Ivančice. Byl to již druhý turnaj ze
série, první se konal v červnu na náměstí Svobody v Brně. Turnaj v Ivančicích
měl sloužit hlavně jako propagace dívčí házené a přilákat nové síly v Ivančicích. Na pomoc přijeli dívky z Měnína a z Brna-Svážné, celkem soutěžilo
sedm týmů. Za pěkného počasí a příjemné divácké kulisy bylo k vidění mnoho
pěkných házenkářských akcí a sportovních výkonů. Můžeme shrnout, že akce
na náměstí se povedla a určitě přiláká nové dívky, které by si rády vyzkoušeli
hezký kolektivní sport v dobře organizačně vedeném a tradičním ivančickém
sportovním klubu, jež HK Ivančice bezesporu je. Na závěr je potřeba poděkovat městu Ivančice a obchodníkům, kteří propůjčili prostory ke konání
turnaje.
Jiří Obršlík
Trenér s duší pro fair play
(Barevné foto k článku na titulní straně obálky.)
Jedním z lauerátů Ceny města Ivančic 2010 se stal Jaroslav Stejskal. Cenu
obdržel jednak za sportovní výkony jako dlouholetý hráč fotbalového mužstva
Ivančic, ale především za trenérskou práci, které se věnuje již téměř dvacet let.
S Jarkem Stejskalem jsem si domluvil rozhovor na fotbalovém stadionu na
Malovansku. Překvapil mě čilý sportovní ruch, který tu v zářijovém odpoledni
panoval. Jak jsem se dozvěděl, je běžné, že stadion je využíván ve všechny všední dny pro tréninky a o víkendech k soutěžním zápasům.
57
Pan trenér Stejskal, jak mu žáci říkají, rozdával povely již trochu ochraptělým hlasem a každých deset minut zadával nové úkoly. Během půl hodiny, kdy
jsem fotografoval, stačili chlapci ve věku od 8 do 10 let nacvičovat slalom mezi
kužely, nahrávky za běhu, střelbu na branku s předcházející kličkou a na závěr
krátké fotbalové utkání. Takto pestré tréninky vede trenér 3x týdně, v pondělí,
ve středu a pátek, vždy hodinu a půl, a další čas věnuje svým svěřencům při
soutěžních zápasech.
Jarek Stejskal pracuje ve svých důchodových 64 letech stále ve firmě
Fosan, neboť je žádaným odborníkem ve svém oboru. Jak mi řekl, vést žáky při
tréninku je ale často větší fuška než zámečnická práce. Přesto jej práce s mládeží těší a kromě jiného ji bere jako relaxaci.
Během tréninku jsem trenéra J. Stejskala požádal o krátký rozhovor:
Jarku, jsi legenda ivančického fotbalu. Vím, že pocházíš z Brna a že jsi na
vojně hrál za Spartu Brno. Od kterého roku v ivančické kopané působíš?
V Ivančicích jsem od doby, kdy mi skončila vojna a oženil jsem se tu, tedy
od roku 1968. Aktivně jsem hrál do svých 33 let, tedy do roku 1979. Potom jsem
dva roky trénoval „béčko“ jako hrající trenér a také půl roku „áčko“. Tehdy hrály
Ivančice divizi. Od roku 1997 trénuji mládež, tedy žáky, jeden rok také dorost
a v posledních letech přípravku.
Za našich mladých let přípravka ještě neexistovala. Jakou věkovou kategorii
vlastně zahrnuje?
Přípravka se dělí do tří
věkových kategorií – předpřípravku 5–6 let, mladší
přípravku 6–8 let a starší
přípravku 8–10 let. Potom
už následují žáci.
V Ivančicích vedou nyní
předpřípravku Miloš Kožnar a Libor Knotek, mladší
přípravku Zbyněk Hložek
a Jaroslav Stejskal, straší
přípravku Miroslav Steinoch a Jaroslav Stejskal.
Této práci se většinou
věnují tatínci těch kluků,
kteří tu hrají, a kterým jsem
za jejich plnohodnotnou
Trenéři přípravek. Zleva Libor Knotek,
Jaroslav Stejskal a Miroslav Steinoch
spolupráci vděčný. Osobně
58
mám rád kolektivní vedení, kdy si můžeme o fotbale popovídat nebo si vzájemně poradit. Nepatřím mezi ty trenéry, kteří chtějí o všem rozhodovat sami, aby
se cítili důležitější. Dobře si uvědomuji, že to, co se kluci naučí v přípravce, jsou
základy, které s nimi půjdou celý fotbalový život.
Jak si tvoji svěřenci vedou v soutěži?
Přípravka na okrese Brno-venkov má tři základní skupiny, jejichž vítězové
sehrají vzájemná utkání o přeborníka okresu. Na okres Brno-venkov se hraje jenom jedna třída, není tu tedy možnost postoupit do vyšší třídy, ale ani sestoupit.
Každá skupina má deset družstev a jejich vítězové hrají o okresního přeborníka.
Ivančická přípravka se pohybuje většinou na špici tabulky, loni skončila
starší přípravka druhá a mladší přípravka teď vyhrála kvalitně obsazený turnaj
v Boskovicích.
Zkusili jste si zahrát zápas s nějakým družstvem z vyšších soutěží, abyste
porovnali výkonnost?
Zahráli jsme si se stejně starými kluky, kteří hrají za Boby Brno, a dá se říci,
že jsme s nimi sehráli vyrovnané utkání.
Hlavně v hale, kde na ploše 40 x 20 m hrají jen čtyři hráči + brankář, se nám
daří, neboť ve srovnání s Boby Brno nemáme kádr tolika dobrých hráčů. V hale
jsme dokonce Boby Brno porazili.
Na hřišti venku hraje 7 hráčů+brankář. Hraje se na polovině normálního fotbalového hřiště, takže u nás se hraje na ploše o rozměrech 65 x 55 m a to je hodně. Malí kluci to prostě ještě neuběhají a celou plochu nedokážou pokrýt. Podle
mého názoru by se měla celostátně sjednotit pravidla a hrací plocha by měla být
stejná jako v hale, tedy na hřiště o rozměru 40 x 20 m. Kluci potřebují ve svém
věku hlavně pracovat s balonem a získávat hrací techniku, a to jim velké hřiště
neumožňuje. Na něm spíš běhají nahoru a dolů, k míči se moc nedostanou a ti, co
ještě mají horší techniku, ho ani neudrží.
Tak to už funguje v Třebíči, kde si hřiště o rozměru 40 x 20m vymezí tréninkovými kužely a utkání hrají jen 4 hráči + brankář a střídají se. To umožňuje,
že se k míči dostanou i slabší hráči. Teď je to tak, že kluci s technikou mají míč
skoro pořád a ti, kteří by se techniku měli učit, jen málo. Pravidla by se měla
celostátně sjednotit a třeba ten třebíčský model by mohl být vzorem.
V „památném“ utkání kvalifikace ME s Litvou jsi byl několikrát vidět v televizi, jak se při našich promarněných šancích chytáš za hlavu. Co si myslíš o našem
současném fotbale?
Především mě mrzí, že se z dnešního fotbalu ztrácí rytířskost, férovost přiznat
se třeba, že jsem tečoval balon do autu. Také brankáři se už nepřiznávají, že tečovali míč a má se tedy kopat roh a ne odkop od branky. Dřív, v době kdy jsem
59
Slalom mezi kužely s přihrávkou
hrával, byla rytířskost ve fotbale běžná. Ne, jak je to teď. Jako příklad můžu třeba
zmínit jeden z posledních známých případů, kdy francouzský reprezentant Henry
dal v rozhodujícím kvalifikačním utkání na mistrovství světa gól rukou a Francie
tak postoupila. Rozhodčí si toho nevšiml, ale všichni, celý fotbalový svět to viděl na obrazovce ze záznamu,viděly to
děcka, která se snažíme vést k fair play.
Henry se nepřiznal a přesto ho celá
Francie potom oslavovala jako hrdinu,
i když všichni viděli, že jde o podvod.
To se potom klukům těžko vysvětluje,
že se má hrát fair play.
Nepomohla by v těchto případech
technika? V hokeji je již přece běžná
branková kamera a v tenise jestřábí
oko.
Fotbal zůstal v tomto směru zkostnatělý a podle mně je chyba, že se
v něm záznamová techniku ve sporných
případech nepoužívá. Přitom dnes už
jde také o velké peníze a přízeň sponzorů. Aspoň na brankové čáře měla být
Po celou dobu tréninku vládla mezi trené- kamera, podle které by se měly sporné
případy korigovat.
rem a kluky dobrá nálada
60
A co při sporném ofsajdu?
Rozhodnout správně o ofsajdu je velmi těžké. V televizi, když se díváme na
záznam, tak už víme, na kterého hráče máme zaměřit pozornost. Ale při hře současně sledovat, kdy byl míč kopnutý a zároveň pohledem zachytit dalšího hráče,
že je v ofsajdu, to je pro postranního sudího mnohdy hodně těžké rozhodování.
Myslím si, že technika by měla pomáhat alespoň u velkých akcí, kterými jsou
Evropská liga, MS nebo ME.
Nyní se vraťme k tomu utkání s Litvou, co si o něm myslíš?
Při troše štěstí jsme mohli vyhrát třeba 3:1, měli jsme převahu. Fakt je ten, že
s Litvou bychom si měli poradit. Ale nečekané výsledky se při dnešní vyrovnanosti vyskytují docela často, třeba Portugalsko doma remizovalo s Kyprem 4:4.
Konkrétně u zápasu s Litvou nebyla, podle mně, dobře udělaná sestava. Trenér Bílek si sice nepřipouští chybu, ale část viny na utkání má i on, nejenom hráči. Když porovnávám jak se hrávalo dřív a dnes, tak rozdíl je především v rychlosti. Technické kousky, narážečky a různé finty mizí na úkor rychlosti. Fotbal je
dnes daleko rychlejší, dynamičtější. Myslím si však, že je to na úkor diváckého
požitku. Dnes převyšuje atletická vyspělost hráčů nad technikou.
Na závěr se vraťme k přípravce, je poznat budoucí naděje ivančické kopané?
Určitě, talent a tělesné
dispozice, to je pro fotbalistu zásadní. Když to některý
kluk v sobě má vrozené, pak
už záleží na něm a na rodičích, jak se jeho dovednost
bude rozvíjet. Důležité je
začít s fotbalem co nejdříve,
nejlépe v pěti letech.
Podpora rodičů je hodně
důležitá, kluci jsou soutěživí
a zájem rodičů je povzbuzuje. Ve svém družstvu vidím
velkou naději v osmiletém
Adamu Hložkovi, synovi
bývalého předního ivančického prvoligového házenkáře. Adam má ještě staršího
bratra Dana a ten už hraje za Fotbalová naděje osmiletý Adam Hložek se snaží kličpřípravku Boby Brno. Vážím kou obejít trenéra
61
se jejich tatínka, že se jim tak věnuje. Někdy to však takto nefunguje a rodiče
o mimoškolní činnost svých dětí nemají zájem. Pak je mi smutno, když vidím
kluky, které jsem kdysi vedl a někteří byli šikovní, jak se flákají po městě s cigaretou nebo vysedávají u piva.
Trenérovi mládeže Jaroslavu Stejskalovi jsem poděkoval a na odlehčení
poslední věty našeho rozhovoru jsem přidal fotku, vystihující pohodu, která
vládla ve stejné době i na tribuně stadionu. Její aktéři – důchodci, vlevo bývalý
pracovitý správce stadionu p. Karel Hobík a vpravo před 40–50 lety výborný
ivančický útočník p. Ota Šachr, také vykonali pro ivančický fotbal hodně
a výhled z terasy na fotbalové ratolesti, které se snaží pod odborným vedenímí,
v nich jistě vyvolává vnitřní pohodu a vzpomínky na dětství a mládí. Věřím, že
mi prominou, neb vím, že oba mají smysl pro humor.
Necelá hodina pondělního podvečera strávená na tréninku přípravky mě
upřímně řečeno nadchla. Úžasný vztah trenéra a jeho svěřenců je přímo vzorový, neposední kluci jej poslouchají na slovo a přitom mají rádi. Talent pro
trénování dětí se nedá naučit, je to dar od Boha, který u Jarka Stejskala padl
na úrodnou půdu. Nesmírně si ho vážím, stejně jako i dalších v ivančickém
fotbalovém klubu, kteří obětují většinu svého volného času, aby ho věnovali
mládeži. S láskou a bez nároku na odměnu.
Text a foto Vít Karas
P.S.
O víkendu po našem rozhovoru, tedy 17. a 19. září, sehrály obě přípravky
mistrovská utkání. Starší přípravka vyhrála v Ořechově 21:1 a mladší přípravka
hrála doma s Čebínem 12:1!
62
Občanské sdružení Hrubšice srdečně zve všechny
na tradiční podzimní akci
STRAŠIDELNÝ ZÁMEK
Místo a datum konání: zámek Hrubšice u Ivančic
SOBOTA 9. října 2010 od 15. hodin
Program:
15.00 slavnostní zahájení
15.30 zahájení tajemné prohlídkové trasy zámku
16.00 první vystoupení šermířské skupiny TARANIS
16.30 soutěže pro děti
17.00 druhé vystoupení šermířské skupiny TARANIS
17.30 soutěže pro děti
19.00 slavnostní ukončení
OHŇOSTROJ
Vyřezávání dýňových strašidel, prodej strašidelných suvenýrů, kouzelné malování na obličej.
Grog, svařené víno a další občerstvení zajištěno. Těšíme se na vás v Hrubšicích.
KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM
IVANČICE, Památník A. Muchy, tel.: 546 451 870, pořádá:
23. července (pátek) – 31. října (neděle), galerie Památníku A. Muchy
Muzeum Brněnska - Muzeum v Ivančicích ve spolupráci s městem Ivančice pořádá výstavu
ALFONS MUCHA 1860–1939
Součástí vstupenky je i prohlídka Stálé expozice Alfonse Muchy v 1. patře
Vstupné: 60, 30 Kč
63
2. října (sobota), odjezd v 8.00 hodin od Besedního domu Ivančice
Celodenní poznávací zájezd
SLOVENSKO - HRAD DĚVÍN, SLAVNOSTI ZELA VE STUPAVĚ
Hrad Děvín - zřícenina patří k nejvýznamnějším místům slovenské historie.
Stupava - Muzeum keramiky Ferdiša Kostku - významného keramika,
stupavského rodáka
- Slavnosti zela - kulturní program, řemeslný jarmark, soutěž ve vaření
kapustnice.
Doprava: 320 Kč (+ 20 Kč pojištění)
14. října (čtvrtek) v 19.00 hodin, kino Réna Ivančice
Zábavný pořad
„VŠECHNOPARTIČKA“
KAREL ŠÍP A JOSEF NÁHLOVSKÝ
Vstupné: 230 Kč
Předprodej od 13. září 2010 v KIC Ivančice
VYPRODÁNO!
15. října (pátek) v 10.00 hodin, kino Réna Ivančice
Pohádka pro MŠ, 1.–2. třídy ZŠ a maminky s dětmi
FERDA MRAVENEC V CIZÍCH SLUŽBÁCH
Veselá pohádka na motivy knihy Ondřeje Sekory
Účinkuje divadlo Duha
Vstupné: 40 Kč
19. října (úterý) v 10.00 hodin, kino Réna Ivančice
Zábavný pořad pro 1. stupeň ZŠ
PÍSNIČKY Z KLOBOUKU
Účinkuje hudební skupina Ententýky do muziky
Vstupné: 35 Kč
30. října (sobota), odjezd v 17.00 hodin od Besedního domu Ivančice
Zájezd - Brno - hala Rondo
Koncert KAREL GOTT A EVA URBANOVÁ
Cena (vstupenka a doprava): 710 Kč
PŘIHLÁŠKY DO 15. ZÁŘÍ!
64
PŘIPRAVUJEME
15. listopadu (pondělí) v 19.00 hodin, sál kina Réna
Koncert
HRADIŠŤAN
umělecký vedoucí Jiří Pavlica
Vstupné: 280 Kč
Předprodej od 4. října 2010 v KIC Ivančice
PROGRAM KINA RÉNA
Rezervace vstupenek na tel.: 546 451 469, mobil: 736 601 631,
e-mail: [email protected]
Ne
3. 10. 2010
18.00 a 20.00 hod.
KAJÍNEK
ČR, drama, 95 min., 49 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: Konstantin Lavronenko, Tatiana Vilhelmová, Vladimír Dlouhý, Michal
Dlouhý, Boguslaw Linda
Nejznámější doživotně odsouzený vězeň současnosti. Boj vězně a jeho mladé
obhájkyně o znovuobnovení procesu. Kajínkův dramatický útěk a zásah jednotky
URNA. Film o zločinu, trestu a těch, kdo o nich rozhodují. Všichni mají právo
na spravedlnost.
St
6. 10. 2010
20.00 hod.
ČARODĚJŮV UČEŇ
USA, dobrodružný, 110 min., 49 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABING
Hrají: Nicolas Cage, Monica Bellucci, Jay Baruchel, Toby Kebbell, Alfred Molina, Teresa Palmer
Čarodějný mistr Blake se v současném Manhattanu snaží ubránit před nepřítelem Maximem. Vyhledá pomoc u zdánlivě obyčejného Davea. Nabídne mu
svět kouzel a magie. Ten mu nevěří a stává se nedobrovolným učněm. Čas však
ukáže.
Ne
10. 10. 2010
20.00 hod.
ŽENY V POKUŠENÍ
ČR, komedie, 118 min., 49 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: Eliška Balzerová, Lenka Vlasáková, Veronika Kubařová, Vojtěch Dyk,
Jiří Macháček, Roman Zach
65
Čtyřicátnice Helena, uznávaná odbornice na manželské problémy, zjišťuje, že
její milovaný manžel má poměr. Helena stojí na prahu nového života. Pomocnou
ruku ji podává nejen její dcera, ale i svérázná a výstřední matka Vilma.
St
13. 10. 2010
20.00 hod.
ZATÍM SPOLU, ZATÍM ŽIVI
USA, komedie, 106 min., 49 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: Tom Cruise, Cameron Diaz, Oeter Sargaard, Jordi Molla, Viola Davis
June se dá v letadle do řeči s okouzlujícím Royem. Od této chvíle stěží popadne
dech, neboť se ocitne ve víru nebezpečného dobrodružství špionáže. On, agent,
poznává obyčejnou lásku a normální ženu. Ona je překvapená sama sebou a tím
co dokáže.
Ne
17. 10. 2010
17.00 hod.
ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ
USA, fantasy, 108 min., 42 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABING
Hrají: Johnny Depp, Mia Wasikowska, Anne Hathaway, Helena Bonham Carter,
Christopher Lee
Alenku na zahradní slavnosti požádá o ruku Hamish, bohatý, ale přihlouplý
syn lorda. Alenka uteče. Cestou sleduje Bílého králíka. Podaří se jí dostat do
Podzemní říše. Potká zde mnoho pozoruhodných postav. Zažívá velké dobrodružství...
Ne
24. 10. 2010
20.00 hod.
SEXY 40
USA, romantika, 95 min., 64 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: Catherine Zeta - Jones, Justin Bartha, Steve Antonucci, Marc Alan Austen
Romantická komedie o nečekané přitažlivosti. Sandy se po odhalení manželovy
nevěry odstěhuje i s dětmi do New Yorku. Najde si práci i přátele. Do jejího života nečekaně vpadne mladý Aram. Klukovskému šarmu je těžké odolat...
St
27. 10. 2010
17.00 hod.
SHREK - ZVONEC A KONEC
USA, pohádka, 90 min., 49 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABING
Poslední kapitola. Animované dobrodružství oblíbených postaviček.
Království Za sedmero horami je vzhůru nohama. Na svědomí to má Shrek, který
vypustil do světa jedno velmi nerozumné přání. Poznal totiž na vlastní kůži, jaké
to je, když se žije šťastně až do smrti. A vůbec se mu to nelíbí. Je to strašná nuda.
A tak...
66
St
27. 10. 2010
20.00 hod.
DOKTOR OD JEZERA HROCHŮ
ČR, komedie, 102 min., 49 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: Jaroslav Šmíd, Eva Holubová, Jiří Langmajer, Tereza Bebarová, Jitka
Smutná, Oldřich Navrátil
Komedie od Zdeňka Trošky. Slušný, hodný doktor Čeněk žije spokojený život
s hezkou ženou a úděsnou tchýní. Tu pobuřuje jeho skromnost. Ráda by za zetě
doktora s velkým D a velkým příjmem. Snaží se pro to udělat vše...
Ne
31. 10. 2010
20.00 hod.
EXPENDABLES - POSTRADATELNÍ
USA, akční, 108 min., 42 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: S. Stallone, Jezt Li, Dolph Lundgren, Jason Statham, Eric Roberts...
Říkají si Expendables a jsou nejlepšími žoldáky na světě. Jediný způsob života,
jaký kdy poznali, je válční. Jediná loajalita, kterou kdy prokazovali, je sobě navzájem. Sylvester Stallone se vrací s all-stars týmem!
Kam za sportem
KOPANÁ
Pá
Ne
Ne
So
So
Pá
Pá
Ne
Ne
Ne
Ne
Čt
Pá
So
So
1. 10.
3. 10.
3. 10.
9. 10.
9. 10.
15. 10.
15. 10.
17. 10.
17. 10.
24. 10.
24. 10.
28.10.
29. 10.
30. 10.
30. 10.
16.30
13.15
16.00
9.00/10.45
15.30
15.30
17.00
12.45
15.00
12.15
15.00
10.30
16.00
9.00/10.45
14.00
přípravka ml. Ivančice – Střelice
dorost Ivančice A – Únanov
Ivančice B – Zastávka B
žáci st./ml. Ivančice – Zasávka
Ivančice A – Bzenec
přípravka st. Ivančice – Hrušovany
přípravka ml. Ivančice – Zbýšov
dorost Ivančice A – Novosedly
Ivančice B – Zbýšov B
dorost Ivančice A – Zbýšov
Ivančice B – Lažánky
přípravka ml. Ivančice – Kuřim A
přípravka st. Ivančice – Želešice
žáci Ivančice – Kohoutovice
Ivančice A – Židenice
HÁZENÁ
Ne
So
3. 10.
16. 10.
10.30
17.00
Ivančice A – Maloměřice
Ivančice A – Zlín
67
68
STŘEDISKO VOLNÉHO ČASU IVANČICE
nabídka zájmových kroužků 2010/2011
JAZYKOVÉ KROUŽKY
Anglický jazyk (děti MŠ, ZŠ)
Německý jazyk (žáci 2. st. ZŠ, mládež, dospělí)
Francouzský jazyk (žáci 2. st. ZŠ, mládež, dospělí)
Individuální hodiny anglického jazyka
SPORT PRO DĚTI
Sportovní hry (děti 4–6 let)
Aerobik pro dívky (MŠ, ZŠ)
Mažoretky (MŠ, ZŠ)
Sportovní gymnastika (žáci ZŠ)
Florbal (žáci ZŠ, SŠ)
Minikopaná (žáci ZŠ)
Kondiční trénink minikopané (žáci ZŠ)
Basketbal (žáci ZŠ)
Přípravka házené (děti 4–7 let)
Házená I. (chlapci 8–11 let)
Házená II. (dívky 8–10 let)
Házená III. (dívky 11–13 let)
Přípravka tenisu (žáci ZŠ)
Karate (žáci ZŠ)
SPORT PRO DĚTI S RODIČI
Pohybové hry I. (děti 1–2 roky + rodiče)
Pohybové hry II. (děti 2–4 roky + rodiče)
SPORT PRO DOSPĚLÉ
Aerobik pro ženy
Kondiční cvičení
Jóga
Karate
Taiči
HUDEBNÍ A TANEČNÍ KROUŽKY
Flétna (děti MŠ, ZŠ)
Country tance (děti MŠ, ZŠ)
69
Country skupina A JE TO ( mládež, dospělí)
Independent dancing (žákyně 2. st. ZŠ, studentky SŠ)
Independent junior (žákyně 2. st. ZŠ)
TVOŘIVÉ KROUŽKY A KERAMIKA
Tvořivá dílna (děti MŠ, ZŠ, mládež, dospělí)
Vitráž Tiffany (mládež, dospělí)
Keramika (děti MŠ, ZŠ, mládež, dospělí)
JEZDECTVÍ A KYNOLOGIE
Jezdecký oddíl Palma (děti, mládež, dospělí)
Kynologie – chov a výcvik psů
TECHNICKÉ KROUŽKY
Práce s digitální fotografií (děti, mládež, dospělí)
Umění stříhání zvuku (žáci ZŠ, mládež)
ZÁBAVNÉ KROUŽKY
Klub batole (děti 0–3 roky s rodiči)
Dětské centrum (děti od 2 let s i bez rodičů)
Dračí doupě (žáci ZŠ, mládež)
Šachy (žáci ZŠ, mládež)
Tábornické dovednosti (děti MŠ, ZŠ)
Prstem po mapě (mládež od 14 let, dospělí)
Členové klubu mládeže (žáci 2. st. ZŠ, mládež)
Klub instruktorů pro práci s dětmi (mládež od 15 do 18 let)
Klub pracovníků střediska (děti, mládež, dospělí)
Mládež v akci (žáci 2. st. ZŠ, mládež)
Filmový klub (mládež 12–18 let)
Poznáváme přírodu aneb malí ochránci přírody a myslivci (děti MŠ, ZŠ)
Karetní hra POKER (žáci 2. st. ZŠ, mládež)
Podrobné informace: www.svcivancice.cz, 546 451 292
Inzerce
Autoškola Petr Procházka – Ivančice, Žerotínovo nám. 6, pořádá každou poslední sobotu v měsíci školení řidičů profesionálů.
Kontakt na tel.: 605 331 478 nutný 10 dní předem.
70
IVACAR 2000 a.s.
Krumlovská 30 Ivančice
Od 1. 9. 2010 zvýhodňujeme sazby
mechanických prací u starších vozů
Škoda FAVORIT a FELICIA ..….................. 200,- Kč/hod.
VOZY VOLKSWAGEN BEZ ROZDÍLU TYPU
A OSTATNÍ ZNAČKY
do 3 let stáří ................................................... 380,- Kč/hod.
od 3 let do 7 let .............................................. 340,- Kč/hod.
nad 7 let ......................................................... 300,- Kč/hod.
ceny jsou uvedeny bez DPH
www.IVACAR2000.cz
tel.: 546 451 136
e-mail: [email protected]
71
MALOTRAKTORY – pro farmu
i komunální údržbu, pro zahradu
i vinohrady.
Nové i použité malotraktory tovární výroby se zajištěným servisem a dodávkami
spotřebních i náhradních dílů.
Mulčery, pluhy, sekačky, vrtáky, obraceče,
štěpkovače, kultivátory, rosiče, zametače,
vleky, kabiny a další s fungujícím servisem
od firmy Traktorservis v Ořechově u Brna
tel.: 724 784 500-503.
http://eshop.traktorservis.cz
Prodej – Servis – Půjčovna
DOŠLO PO UZÁVĚRCE
Bagrování potoka v Řeznovicích
Ve dnech 21. a 22. září 2010 proběhla na potoku Polanka v Řeznovicích akce na
odstranění hlinitých nánosů, které postupně navýšily hladinu potoka až o 3/4 m.
V posledních suchých letech nános nikoho netrápil, neboť vodu potoka, přitékajícího až z místa zvaného „Na Močidlech“ nad Polánkou, stačilo odebírat
štěrkovité podloží, které je v dolní části Řeznovic, a tato spodní voda se pak
průsakem ztrácela do řeky Jihlavy. V posledních suchých letech už potok ve své
spodní části vůbec netekl a všechna voda přitékající od Polánky se tu vsakovala
do štěrkovitého podloží. Při malých srážkách to fungovalo. Spodní část potoka
už vypadala jako suchý poldr, a jak to v podobných případech bývá, sváděla
k zavážení jeho příkopu odpadem.
Letošní rok byl však na srážky velmi vydatný, místo běžných 450 mm/rok
napršelo jen do srpna přes 800 mm. Hladina spodní vody ve štěrkovém podloží
se tak navýšila, že zatopila sklepy 10 domů v dolní vsi Řeznovic, a to asi do 1/2
metrové výše, a dokonce se zdvihla natolik, že potok začal téct i ve své spodní,
zanesené části. Ovšem samozřejmě už s hladinou o více než 1/2 vyšší, než tomu
bývalo před jeho zanesením a kdy měl ještě kamenité dno.
Podobně jak to pociťují např. v domech na Malovansku, když se zvýší hladina
řeky při velké vodě, pocítili to i v domech u potoka, jehož nivelita hladiny se
zvýšila o hlinitý nános.
První část prací na potoku Polanka proběhla už letos, i když měl správce
potoka n.p. LESY ČR problém zajistit i minimální finanční částku, když téměř
72
všechen zbývající letošní rozpočet musel být použit na odstraňování škod způsobených povodní na Liberecku. Vše se však s pomocí Města Ivančice podařilo
a potok mohl být alespoň v obci pročištěn. Náklady na akci, tedy dovoz bagru,
bagrování a odvoz zeminy činily 47 tis. Kč + DPH.
Ještě však není vyhráno. Vysoký nános, jak vidíme pod cihlovým mostkem
(viz foto), pokračuje na potoku směrem proti proudu, a to až k nasypanému
přejezdu, který je zhruba o 100 m výše. Projektant přejezdu před čtyřiceti lety
navrhl pro průtok potoka místo řádného tzv. Benešova profilu 2 x 2 m, zřejmě
aby ušetřil, jen propustek z betonové roury o průměru pouhých 50 cm. Co je laciné 2 x placené. Běžný metr Benešová profilu 2 x 1 m stojí cca 30 tis. Kč a pod
přejezdem by byly zapotřebí 3 kusy nastojato za sebou. Nápravy škody, způsobené hloupým šetřením, budou placené více než 2 x, a když se neodstraní jejich
příčina, budou se opakovat. Dostatečný průtok potoka Polanka pod přejezdovým
násypem by při přívalových deštích zajistil jeho samočistící schopnost.
Na závěr této zprávy bych chtěl velice a také srdečně poděkovat všem, kteří
se na zajištění akce podíleli. Jsou to odbor životního prostředí MěÚ Ivančice,
jmenovitě Ing. Eduard Kremláček, který akci úředně zajišťoval, Rada města
Ivančic, která akci podpořila, odbor technický a investiční MěÚ Ivančice a jeho
dělníci, správce potoka n.p. LESY ČR, jmenovitě Ing. Jaroslav Salajka, který
zajišťoval technické provedení akce, a především rodinná firma Petr Dubský,
autodoprava, Malešovice, která provedla bagrem s úžasnou precizností všechny
zadané úkoly.
Vít Karas
73
ROSTOU KOLEM NÁS
Stromy na Ivančicku (VII)
V lesích na Ivančicku roste několik druhů jehličnanů. Ve většině případů se
jedná o stromy vysázené nebo zplanělé. Jejich společným znakem jsou jehlicovité listy a rozmnožovací orgány uložené v samčích a samičích šišticích. Samčí
šištice po vypylení opadávají, ze samičích se vyvíjejí dřevnaté šišky ukrývající
semena.
Jediným naším opadavým jehličnanem je modřín opadavý (Larix decidua).
Jeho měkké, světle zelené jehlice tvoří svazečky po 30–50. Z karmínově červených samičích šištic se vyvinou tmavohnědé šišky o rozměru 2 x 3 cm. Na
stromě zůstávají i několik let. Modřín opadavý najdeme v lese nad zahradami na
Réně nebo v oboře. Jeho červeně zbarvené dřevo se používá k obkladům.
Až 50 metrů může dorůst smrk ztepilý (Picea abies). Samčí květy jsou karmínově červené, asi 1 cm dlouhé. Samičí šištice mají zpočátku barvu zelenou,
později světle hnědou. Mohou být až 18 cm dlouhé. Smrk ztepilý roste nad parkem na Réně, v oboře, v údolíčku za Letoviskem směrem na Moravské Bránice,
Borovice lesní (Pinus sylvestris) se původně vyskytuje na kamenitých
a písčitých místech nebo skalách. Často je také vysazována. Kůra je ve stáří rozčleněná do velkých desek. Jehlice borovice lesní rostou ve svazečcích po dvou
a jsou dlouhé 3–8 cm. Najdeme ji v lese na severních svazích Rény, u němčické
hájenky nebo na okraji obory poblíž bývalé železniční zastávky „u Lišků“.
Po dvou jehlicích ve svazečku má také borovice černá (Pinus nigra). Její
jehlice mají délku 10–15 cm. Původní je v jižní Evropě. Na Ivančicku roste např.
v lese nad přírodním divadlem, před a v areálu čističky odpadních vod a jinde.
V lese nad Alexovicemi najdeme borovici vejmutovku (Pinus strobus), pocházející ze Severní Ameriky. Její jemné jehlice bývají až 15 cm dlouhé a rostou
po pěti ve svazečcích. Šišky mohou měřit až 20 cm.
RNDr. Zuzana Lotreková
Použitá literatura: Klíč ke květeně České republiky (Academia 2002)
IVANČICKÝ ZPRAVODAJ vydává KIC Ivančice, Palackého nám. 12, 664 91 Ivančice,
e-mail: [email protected], registrováno u MK ČR pod č. E 11378, IČ: 65268768. Odpovědný
pracovník Vít Karas, tel.: 546 419 429. Cena výtisku 20 Kč.
Tisk Gloria Rosice.
74
modřín opadavý, šiška
borovice vejmutovka
borovice černá, šiška
borovice lesní, kůra
borovice lesní, samčí květy
smrk ztepilý
75
volební inzerce
��
��
ING. KAREL BO�ECKÝ
��
��
PRACUJI PRO VÁS,
STAVÍM NA VAÍ PODPO�E
76
VÍC, NE SI MYSLÍTE

Říjen 2010

Transkript

Podobné dokumenty

Prosinec 2010