zde - KSPS Praha

HISTORICKÝ VÝVOJ PIVOVARŮ,
PIVOVARSKÝCH PROVOZŮ
A TECHNOLOGIÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH
24.–25. 9. 2015
Muzeum města Brna • hrad Špilberk
program semináře
Sponzorem hašení konferenční žízně je Parní pivovar Hauskrecht.
PROGRAM
ČTVRTEK 24. 9. 2015
od 8:30 registrace účastníků
9:00 zahájení semináře, přivítání účastníků,
úvodní slovo RNDr. Karel Kosař, CSc., PhDr. Pavel Ciprian
9:30–10:50
1. blok přednášek
9:30–9:50
Kolařík Václav – Merta David – Zůbek Antonín
Pivovarnictví středověkého Brna v archeologických nálezech
9:50–10:10 Flodrová Milena – Holub Petr – Jordánková Hana
Brněnské pivovarnictví ve středověku a raném novověku
10:10–10:30 Smutný Bohumír
Brněnské pivovarnictví v období průmyslové revoluce
10:30–10:50 Karst Dobieslaw
Próba porównania średniowiecznych pieców słodowniczych
z obszaru Polski i Czech na wybranych przykładach
(Trial comparision of the medieval malt-kilns form Polish
and Czech territories on selected examples)
přestávka na kávu
11:00–12:15
2. blok přednášek
11:00–11:20 Dryja Sławomir
Krakowska kariera piwowara Tomasza Latosa z Rokycan circa
Pilzna Bohemie i jego rodziny. Obraz piwowarstwa
krakowskiego w XVI wieku
11:20–11:40 Kočár Petr
Archeobotanické nálezy zbytků sladu a nálezy sladovnických
obilnin v České republice
11:40–11:55 Varhaník Jiří
Pivovar na hradě Zvíkově
11:55–12:15 Starec Milan
Hvozdy historických pivovarů
diskuze
oběd
1
14:00–15:15
3. blok přednášek
14:00–14:20 Marethová Barbara – Kočár Petr – Skalická Pavla –
Zezula Michal
Archeologické doklady sladovnického provozu
ve středověké Opavě
14:20–14:40 Hušťák Pavel – Anderle Jan – Majer Antonín
Záchranný archeologický výzkum pivovaru
na náměs Republiky ve Žďáře nad Sázavou
14:40–14:55 Holub Petr – Starec Milan
Pivovar při zámku ve Žďáře nad Sázavou
14:55–15:15 Vašek Vladimír
Poznámky k historickému pivovarnictví
ve vybraných vsích chomutovského Krušnohoří
přestávka na kávu, drobné občerstvení
15:30–16:55
4. blok přednášek
15:30–15:45 Vrána Filip
Dějiny pivovarnictví Slavkova u Brna
15:45–16:00 Plavec Michal
Pivovarnictví a sladovnictví v královském městě Nymburce
do třice leté války
16:00–16:20 Novotná Dana
Čtyři historická zastavení
(zajímavá zjištění o pivovarnictví 17.–19. stole z archivních
a stavebněhistorických průzkumů)
16:20–16:35 Kuča Mar n – Vrána Filip
Panský pivovar v Moravském Krumlově
16:35–16:55 Kolka Miroslav – Peřina Ivan
Konstrukční a dispoziční podoba pivovaru
v Zahrádkách u České Lípy
diskuze, občerstvení
17:15 komentovaná prohlídka výstavy ŽÍT PIVO
19:00 – společenský večer, zaručené kuloární informace, skromná panelová diskuze, drobné občerstvení pivní i nepivní
2
PÁTEK 25. 9. 2015
9:00–11:00
5. blok přednášek
9:00–9:15
Dufek Pavel
Pivovary a první pozemková reforma
9:15–9:35
Růžková Zuzana
Partneři i soupeři.
Pivovary a vrchnost na pardubickém panství v 16. a 17. stole
9:35–9:55
Ivanov Jan
Cesty knížecího piva: Vývoz a prodej piva ze schwarzenberských
pivovarů ve 2. polovině 19. stole
9:55–10:15 Horáček Michal
Jeden lepší dvou aneb východiska,
souvislos a pozadí vývoje pivovarnictví v Benešově
a na Konopiš ve druhé polovině 19. stole
10:15–10:35 Peluněk Lukáš F.
Fran šek Bedřich Janáček (1845–1929) – mezi Zlínem
a Uherským Brodem. Kapitola z dějin zlínského pivovarnictví
10:35–10:55 Grisa Jan
„Dej Bůh Čechům štěs “ – Český nacionalismus v pivovarnictví
přestávka na kávu
11:10–12:30
6. blok přednášek
11:10–11:25 Belis Jiří
SHP čás panského pivovaru v České Kamenici
11:25–11:45 Prouza Pavel
Záchrana a oživení kulturní památky
Parostrojního pivovaru v Lobči
11:45–12:00 Kaucká Kristýna
Pivovar v Krušovicích v éře Fürstenbergů
12:00–12:15 Kamlar Marek
Pivní reklama včera a dnes aneb Artefakty pohledem sběratele
oběd
3
13:30–15:00
7. blok přednášek
13:30–13:50 Štolleová Barbora
Akciové pivovary v českých zemích za nacis cké okupace
13:50–14:10 Stellner Fran šek – Polanecký Lukáš
Vývoj jihočeského pivovarnictví
na přelomu 80. a 90. let 20. stole
14:10–14:30 Verner Jiří
Brigádnictví, chmelové sklizně a chmelařství v Československu
v letech 1945–1970
14:30–14:45 Šimková Pavla
České pivo v dějinách českých zemí a Spojených států
15:30 exkurze v pivovaru Hauskrecht
PŘIHLÁŠENÉ POSTERY:
Hanzlíková Hana:
Areál NKP Zámek Jindřichův Hradec, Starý pivovar č.p. 2 – SHP
Peřina Ivan:
Ležatý hvozd jako součást budovy tvrze, hypote cké relikty valachu
na tvrzi Tlustec (okr. Česká Lípa)
Cejpová Miroslava:
Pivovary na některých českých hradech
Smutný Bohumír:
Brněnské pivovarnictví v období průmyslové revoluce
Prouza Pavel:
Záchrana a oživení kulturní památky Parostrojního pivovaru v Lobči
Psota Vra slav:
95 let sladařského ústavu v Brně
Hušťák Pavel – Anderle Jan – Majer Antonín:
Záchranný archeologický výzkum pivovaru ve Žďáře nad Sázavou
4
Pivovarnictví středověkého Brna
v archeologických nálezech
Mgr. Václav Kolařík, David Merta, Mgr. Antonín Zůbek, Ph.D.
Archaia Brno o.p.s.
Systema cký záchranný archeologický výzkum, který probíhá v historickém
centru města Brna a v prostoru jeho historických předměs v posledním
dvace le přinesl řadu poznatků týkajících se historické topografie,
architektury církevní, profánní i for fikační, dotknul se hmotné kultury
a dalších archeologických pramenů spojených s každodennos obyvatel
města v období středověku. V rámci těchto výzkumů bylo dokumentováno
i větší množství pyrotechnologických zařízení různého spektra využi .
Přesto, že těchto výzkumů bylo již takřka na 500, a archeologicky
probádána byla snad více než čtvr na plochy historického jádra města,
podařilo se zachy t pouze několik reliktů výrobních zařízení, které snad
lze dát do spojitos s pivovarnictvím, respek ve sladovnictvím. Jaké
závěry pak z této skutečnos můžeme vyvodit? A lze i na základě jiných
nepřímých archeologických indicií lokalizovat činnos spojené s vařením
piva, případně jeho konzumací? Právě to si klade za cíl tento příspěvek…
Brněnské pivovarnictví ve středověku
a raném novověku
Milena Flodrová, Mgr. Petr Holub, PhDr. Hana Jordánková
Soukromá badatelka, Muzeum města Brna, Archiv města Brna
Při přípravě výstavy Žít pivo byla z edicí historických pramenů vysledována
zajímavá data o poloze brněnských pivovarů a bydliš brněnských
pivovarníků ve 14. a 15. stole . Další zajímavou skutečnos je pak fakt,
že veškeré právo várečné pak v podstatě jako monopol přebírá v průběhu
16. stole město. Vybudováním dvou městských sladoven byla také patrně
výrazně omezena soukromá sladovnická činnost. Příspěvek se zamýšlí nad
středověkým brněnským pivovarnictvím a vznikem městského pivovaru
v raném novověku.
5
Brněnské pivovarnictví
v období průmyslové revoluce
Doc. PhDr. Bohumír Smutný, Dr.
Moravský zemský archiv Brno
Příspěvek se zabývá historií pivovarů v Brně a v okolí města v období
průmyslové revoluce v 19. stole . Za výchozí stav udává 40. léta
19. stole , kdy kromě městského pivovaru působilo na území dnešního Brna, především na průmyslových předměs ch, několik vrchnostenských pivovarů, které si na tomto území strážily svůj vrchnostenský
regál před konkurencí. Za nejvýznamnější pivovarnickou rodinu lze považovat židovské podnikatele Morgensterny (později pivovar Moravia),
v 19. stole byl také postaven starobrněnský pivovar, několik podnikatelů
se zabývalo sladovnictvím.
Próba porównania średniowiecznych pieców
słodowniczych z obszaru Polski i Czech
na wybranych przykładach
(Trial comparision of the medieval malt-kilns form
Polish and Czech territories on selected examples)
dr. Dobiesław Karst
Muzeum Dawnego Kupiectwa Świdnica
Malt ovens with complex and specialized construc on became being
popular in Central Europe in the fourteenth century. They consisted
of two basic elements: the hea ng unit (oven, furnace) and based on it
the grid. Depending on the type of construc on of these two elements
in the late medieval mes dominated the two types of malt ovens:
a Dutch, also known as the English and German, also known as Polish.
Base of their construc on remain unchanged un l the beginning
of the nineteenth century. The first type of oven – a Dutch, had a flat
grid based on the foo ng in the form of an inverted pyramid with its top
6
bedded in the stove or kiln placed under it. Drying device of the second type
- German, some mes also called Polish, have been ou i ed with a drying
floor in the form of gable roof, based on the rectangular oven, resembling
elongated house with a ridge pole. Fire unit (furnace) of the la er type
usually consisted of kiln chamber and connected to her flue. Due to
the placement of the flue it can be differen ated into two sub-types:
1 - with the mouth of the fuel in the short side of kiln chamber, and 2 - with
the mouth of the fuel in the long side of kiln chamber. The la er subtype
of the malt oven is especially popular among the archaeological discoveries
made recently in Central Europe, in par cular in Poland and Czech Lands,
but the first subtype is also present there by a few examples.
Krakowska kariera piwowara Tomasza Latosa
z Rokycan circa Pilzna Bohemie i jego rodziny.
Obraz piwowarstwa krakowskiego w XVI wieku
dr. Sławomir Dryja
Uniwersytet Papieski Jana Pawła II w Krakowie,
Instytut Historii Sztuki i Kultury
W roku 1522 został przyjęty do prawa miejskiego w Krakowie Tomasz
Latos tabernator, pochodzący – jak zapisano – z Rokicze circa Pilzna
Bohemia. Nie mamy wątpliwości, że chodzi o miejscowość Rokycany.
Wraz z Tomaszem do Krakowa przybyła jego małżonka Dorota. Przy
ulicy Szewskiej (dziś. nr 23) zakupili kamienicę wraz z browarem.
Po śmierci Tomasza prowadzeniem rodzinnego interesu zajął się jego syn
Walenty. Należał on do najznamienitszych piwowarów swego okresu.
Od Wasnego krawca zakupił on sąsiednią nieruchomość, którą
przebudował na słodownię. Po przedwczesnej śmierci Walentego browar
wraz słodownią prowadziła wdowa Dorota, zaś po dojściu do sprawnych lat
syn Kasper. Drugi z synów Jan otrzymał staranne wykształcenie – ukończył
wydział lekarski na Uniwersytecie Jagiellońskim. Historię piwowarskiej
rodziny pochodzącej z Czech przerwała nagła śmierć Kaspra.Przez krótki
czas prowadziła go wdowa po Kasprze, Zofia, jednak około 1580 roku
został on oddany w dzierżawę. Dorota (wdowa po Walentym) wyszła
ponownie za mąż za Wawrzyńca Wilkowskiego. Jej wnuczka Anna wyszła
7
za mąż za Jakuba Wołowczyka piwowara. Browar w kamienicy „latosowskiej” funkcjonował nieprzerwanie co najmniej do połowy
XVIII wieku.
Archeobotanické nálezy zbytků sladu a nálezy
sladovnických obilnin v České republice
Mgr. Petr Kočár
Archeologický ústav AV ČR
Příspěvek pojednává o dosavadních archeobotanických nálezech zuhelnatělého obilí z České republiky, které je možno interpretovat jako doklady výroby sladu (více než 10 lokalit s cca 25 vzorky). Dále uvádí některé dosud tradované nálezy spáleného obilí v minulos označené
jako nález sladovnické suroviny, u kterých se tato interpretace nepotvrdila (např. Manský dům na Křivoklátě). Detailně budou rozebrána kritéria posuzování, zda archeobotanický nález obilnin je či není sladovnickou surovinou a obecně interpretační možnos archeologie a botaniky
v dané problema ce (nálezové okolnos , druhové složení, % naklíčení
obilnin, délka klíčků, plevelná příměs ve vzorcích a další indicie).
Pivovar na hradě Zvíkově
JUDr. Jiří Varhaník
Soukromý badatel
Převážná část bohaté literatury, věnované hradu Zvíkovu, spojuje s pivovarem rozměrnou, torzálně zachovanou budovu napro Hlízové věži na jeho
rozhraní střední a jižní čás . V severní čás jejího zdiva se uplatňují dva
raně go cké portálky a jeho vnější líc pokrývá renesanční sgrafito z konce
16. stole . Příspěvek stručně analyzuje pozůstatky tohoto objektu.
8
Hvozdy historických pivovarů
Ing. Milan Starec
Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy
V posledních letech je v České republice věnována zvýšená pozornost
průzkumům pivovarů a zpracovávání historie pivovarnictví obecně.
Bohužel však sladovny a sladovnictví jsou často opomíjeny. Při výrobě
sladu je jeden ze základních úkonů jeho sušení a hvozdění na tzv.
hvozdech. Technologická podoba hvozdů se v principu od pozdního
středověku do počátku 19. stole neměnila a stejně tak tomu bylo
od poloviny 19. stole víceméně dodnes. O to zajímavější je právě
doba 40. až 60. let 19. stole , kdy docházelo k přechodu od hvozdů
kouřových na vzdušné a kdy vznikaly zajímavé varianty hvozdových pecí.
Archeologické doklady sladovnického provozu
ve středověké Opavě
Mgr. Petr Kočár, Mgr. Barbara Marethová,
Mgr. Pavla Skalická, Mgr. Michal Zezula
AÚ AV ČR, Národní památkový ústav, ú. o. p. Ostrava
Záchranný archeologický výzkum pivovaru
ve Žďáře nad Sázavou
Mgr. Pavel Hušták, Ing. Jan Anderle, Antonín Majer
Pueblo-archeologická společnost, o.p.s.
V letních měsících v roce 2014 proběhl na ploše náměs Republiky
ve Žďáře nad Sázavou, záchranný archeologický výzkum, který odhalil
pozůstatky zaniklého pivovaru. Příspěvek v krátkos představí výsledky
archeologického a stavebně historického průzkumu pivovaru.
9
Pivovar při zámku ve Žďáře nad Sázavou
Mgr. Petr Holub, Ing. Milan Starec
MuMB, Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy
V létě a na podzim roku 2014 proběhl v souvislos s rekonstrukcí objektu
v areálu bývalého hospodářského dvora při žďárském zámku záchranný
archeologický výzkum. Rozsah rekonstrukce pokryl v podstatě celý objekt
bývalého pivovaru. Příspěvek přináší závěry zjištěné archeologickým výzkumem a dalšími pozorováními historického vývoje stavby.
Poznámky k historickému pivovarnictví
ve vybraných vsích chomutovského Krušnohoří
Ing. Vladimír Vašek
Soukromý badatel
Příspěvek se zabývá vývojem pivovarnictví ve vybraných obcích horské
čás Chomutovska na základě písemných a archivních pramenů.
Zpracovává prvotní historické zmínky z privilegií, přináší dílčí poznatky
z originálních archivních dokumentů a snaží se pos hnout těžiště vývoje
drobné pivovarnické činnos od počátků do období po skončení třice leté
války; ve vybraných případech i z pozdějšího období.
Dějiny pivovarnictví Slavkova u Brna
Mgr. Filip Vrána
Soukromý badatel
Práce shrnuje historii pivovarnictví ve Slavkově od středověku po současnost. Na počátku byly pivovary v jednotlivých měšťanských domech.
Šlechta měla vlastní provoz mimo hradby. Měšťané postupně koncentrovali svou výrobu do jednoho většího pivovaru, ten ale museli šlechtě prodat, protože se po třice leté válce neúměrně zadlužili. Vrchnostenský pivovar ve Slavkově fungoval až do roku 1917. Po téměř sto letech se začalo
ve městě vařit znovu, díky společnos Des la.
10
Pivovarnictví a sladovnictví v královském městě
Nymburce do třice leté války
Michal Plavec
Národní technické muzeum
První zmínka o pivovarnictví v královském městě Nymburce je obsažena
v lis ně krále Jana Lucemburského z roku 1327. Jako v každém královském
městě patřilo i zde vaření piva k jedněm z největších výsad měšťanů.
Tomu odpovídal i jeho rozsah. Až do začátku 16. stole se naše vědomos
o pivovarnictví zakládají pouze na tom, že se zde vařilo pšeničné i ječné
pivo, přičemž pšeničné můžeme označit jako spotřební. Královské město
Nymburk si také v rámci mílového práva vymínilo, že se v krčmách v tomto
okruhu bude točit pouze nymburské pivo. To nepla lo pouze v případě
vesnic, či poddaných v majetku města, nebo samotných měšťanů, ale
i v případě poddaných sousedních vrchnos . Tomu se okolní šlechta začala
bránit na počátku 16. stole , ale přes takzvanou Svatováclavskou smlouvu
se městský monopol držel až do stavovského povstání. Sousední šlechta
to ž nebyla schopna konkurovat ve výrobě piva a kvůli jeho nedostatku
stejně musela dovolit jeho dovoz z královského města. Situace se změnila
v roce 1548 po konfiskaci městského majetku, neboť nymburš várečníci
přestali mít laciný zdroj obilí z městských statků a byli nuceni pšenici
a ječmen kupovat z okolních panství, především z nově vzniklých komorních
panství Lysá nad Labem a Poděbrady. Do začátku třice leté války výstav
klesal, ale ne tak razantně, jak by odpovídalo situaci. Okolní vrchnos
to ž stále ještě neměly k dispozici potřebnou výrobní kapacitu a zajis t
tak spotřebu vlastních poddaných. Postupně se možnos vrchnostenských
pivovarů, zejména lyského a poděbradského, vyrovnávaly královskému
městu Nymburku. Defini vní konec monopolu vaření piva v královském
městě Nymburce znamenala třice letá válka.
11
Čtyři historická zastavení
(zajímavá zjištění o pivovarnictví 17. – 19. stole
z archivních a stavebněhistorických průzkumů)
Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D.
Národní památkový ústav, ú.o.p. Brno
Z archivních dokumentů vybrané:
Údaje o životě a postavení dvou sládků panských pivovarů valdštejnských
panství (Rožďalovice, Litomyšl) z konce 17. a začátku 19. stole .
Pokyny, jak řídit pivovar z roku 1628 (valdštejnské panství, Frýdlant)
Detaily smlouvy o koupi pivovaru ve Znojmě v první tře ně 19. stole
Panský pivovar v Moravském Krumlově
Mgr. Mar n Kuča, Mgr. Filip Vrána
Městské muzeum Moravský Krumlov, Soukromý badatel
Panský pivovar v Moravském Krumlově můžeme předpokládat nejpozději k roku 1625, kdy byl v zemských deskách zapsán prodej krumlovského
panství Gundakarovi z Liechtensteina. Pivo se ve městě pochopitelně vařilo i dříve. Ve srovnání s jinými mnohými pivovary na Znojemsku patřil
k těm výraznějším. Na počátku 20. stole byla výroba piva ve městě uzavřena a pivovar rychle upadl v zapomnění. Zachovalá část objektu je dodnes využívána pro soukromé účely.
Konstrukční a dispoziční podoba pivovaru
v Zahrádkách u České Lípy
Mgr. Ivan Peřina, Mgr. Miroslav Kolka
Národní památkový ústav, ú.o.p. Liberec
Renesanční zámecký pivovar č. p. 55 v Zahrádkách u České Lípy se již
několik desítek let mění ve zříceninu, část budov byla odbourána zcela.
Přesto jeho relikty dodnes patří k ukázkám unikátního řešení stavby,
12
kdy řada konstrukcí je vysekána v pískovcovém skalním podloží. Příspěvek
shrnuje starší poznatky z dnes neexistujících čás objektu a nová terénní
zjištění v konfrontaci s dochovanými stavebními plány.
Pivovary a první pozemková reforma
PhDr. Pavel Dufek, Ph.D.
Národní archiv
Příspěvek se zaobírá osudy pivovarů spojených s velkostatky při provádění
první pozemkové reformy. Zkoumá se v něm, zda bylo pro majitele
velkostatků možné podržet si ve svém vlastnictví pivovary, které byly
propojeny s jimi vlastněnými velkostatky, a zda se o jejich podržení ve svém
vlastnictví snažili. Zaobírá se též mo vací jednání majitelů velkostatků.
Partneři i soupeři.
Pivovary a vrchnost na pardubickém panství
v 16. a 17. stole
PhDr. Zuzana Růžková
Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta,
Ústav historických věd
Rozvoj pardubického pivovarnictví v raném novověku je spojen s rodem
pánů z Pernštejna, který vlastnil pardubické panství mezi lety 1490–1560.
Šlech ci zde zpočátku sledovali podobný trend, jaký můžeme pozorovat i na jiných dominiích a panstvích, a sice podporu produkce místních
městských pivovarů na úkor produkce královských měst. Teprve kolem
poloviny 16. stole začala vrchnost důsledněji prosazovat vlastní, panské pivovary a zdejší krčmy se pokoušela postupně obracet k povinnému odběru vrchnostenského piva. Tato snaha však nedosáhla naplnění
ani za pánů z Pernštejna, ani po roce 1560, kdy panství přebírá česká komora. Řadu sporných momentů lze přitom spatřovat nejen mezi
městskými a panskými pivovary, ale také mezi panskými pivovary
a samotnou vrchnos . Této tema ce bude věnována stěžejní pozornost
v rámci příspěvku.
13
Cesty knížecího piva:
Vývoz a prodej piva ze schwarzenberských
pivovarů ve 2. polovině 19. stole
Mgr. Jan Ivanov
Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta,
Ústav historických věd
Podnikání šlechty v oboru pivovarnictví se datuje již hluboko do raného
novověku, někdy i do středověku. Pivo z daných velkostatků se většinou
prodávalo v daném regionu, jen výjimečně se vyváželo na delší vzdálenos . V 19. stole však s průmyslovou revolucí přichází kromě vlastní modernizace pivovarské výroby i díky modernizaci dopravní infrastruktury
možnost rychleji a efek vněji exportovat pivo. Můj příspěvek se zaměří na knížecí schwarzenberské pivovary Pro vín, Krumlov, Třeboň a řadu
méně významných pivovarů. Pokusím se popsat, jak moc ovlivnila výstavba železniční sítě možnost vyvážet produkci pivovarů jak do vzdálenějších
knížecích velkostatků, tak do Vídně či zahraničí. Důležitým pozorovaným
jevem bude souběh rozšiřujícího se exportu s technologickými změnami
při výrobě piva.
Jeden lepší dvou aneb východiska, souvislos
a pozadí vývoje pivovarnictví v Benešově
a na Konopiš ve druhé polovině 19. stole
Mgr. Michal Horáček
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta,
Ústav hospodářských a sociálních dějin
Proměna pivovarnictví v Benešově a na Konopiš v druhé polovině
19. stole v sobě skrývá snad všechny podstatné prvky soudobého
vývoje tohoto oboru. V tomto případě ozvláštněném dlouhým sporem
vrchnos a měšťanů o vaření a prodej piva, který se v 70. letech 19. stole
proměnil na konkurenční boj nového akciového pivovaru v Benešově
a tradičního panského provozu na Konopiš . Celý příběh nachází
14
na konci 19. stole nečekané rozuzlení, které znamenalo začátek
zcela nového vývoje. Příspěvek zachy nejen stěžejní body tématu,
ale přinese i některé dosud šíře nereflektované skutečnos či kri ku
dostupných pramenů.
Fran šek Bedřich Janáček (1845–1929) –
mezi Zlínem a Uherským Brodem.
Kapitola z dějin zlínského pivovarnictví
Lukáš F. Peluněk
Univerzita Palackého v Olomouci
Příspěvek osvětluje životní osudy sládka Fran ška Bedřicha Janáčka
(1845–1929). Janáček pocházel z Vysočiny, po dlouhodou dobu však
působil v městském pivovaru ve Zlíně, kde mimo jiné hrál i svou roli
v počátcích Baťovy obuvnické továrny. Po dílčích neúspěších a jistém
rozčarování se Janáček rozhodl Zlín opus t a novým působištěm se mu
stal nedaleký Uherský Brod. Krátce po Janáčkově odchodu ze Zlína tamější
pivovar ukončil svou činnost - skončila tak několikasetletá tradice zlínského
pivovarnictví. V Uherském Brodě Janáček založil nový pivovar (1894), který
se brzy postavil mezi přední pivovarská zařízení na Moravě.
„Dej Bůh Čechům štěs “ – Český nacionalismus
v pivovarnictví
Mgr. Jan Grisa
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Katedra historie
Příspěvek se věnuje nacionalismu v českém pivovarnictví. Poukazuje
na národní mo vaci při zakládání akciových pivovarů především
v posledním dese le 19. stole . Pos huje některé osobnos , periodika
a spolky spojené s problema kou. Na případu Prvního severočeského
akcijního pivovaru v Bohušovicích budou představena některá specifika
národně založeného podniku.
15
SHP čás panského pivovaru v České Kamenici
PhDr. Jiří Belis
Muzeum města Ús nad Labem
Záchrana a oživení kulturní památky Parostrojního
pivovaru v Lobči
Ing. arch. Pavel Prouza, Ph.D.
Pivovar Lobeč s.r.o.
Technická památka Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena je svědkem
pě setleté tradice vaření piva na Kokořínsku. První písemná zmínka je
z roku 1586 a renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem
roku 1600. Pivovárek byl koncem 19. stole přestavěn v parostrojní provoz, zlatá léta zažíval počátkem 20. stole kdy roční výstav dosahoval
10 s. hl. K zastavení výroby došlo v roce 1943, po znárodnění užíval areál
státní statek. Od roku 2007 je areál v majetku architektonické pla ormy
RIOFRIO, od roku 2009 je kulturní památkou, postupně probíhá příkladná
stavební obnova a oživování pivovaru jako turis cké atrak vity Kokořínska. Letos už zase vaří pivo a záchrana pivovaru byla nominována na cenu
NPÚ Patrimonium pro futuro.
Pivovar v Krušovicích v éře Fürstenbergů
Mgr. Kristýna Kaucká
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta
Ústav hospodářských a sociálních dějin
Referát se zaměří na krušovický pivovar od roku 1869, kdy se přešlo na
strojní výrobu, až do jeho převze státem v roce 1948. Předmětem
příspěvku se stane modernizace pivovaru. Důraz bude kladen na období
první republiky a probíhající pozemkovou reformu. Na konkrétním
příkladu krušovického pivovaru se pokusí nas nit její vliv na produkci.
16
Pivní reklama včera a dnes
aneb Artefakty pohledem sběratele
Ing. Marek Kamlar
Klub sběratelů pivovarských suvenýrů Praha, z. s.
S významným podílem ruční práce, mnohdy s poutavou grafikou, ale
hlavně co kus, to originál. Ano, takové svého času bývaly pivní artefakty.
A jak je tomu dnes? Šikovné ruce ustoupily strojům, malíře nahradili grafici
s programy, no a odlišnost byste mezi síci kusy marně hledali. Pojďme si
tedy tento kontrast na několika ukázkách trochu přiblížit.
Akciové pivovary v českých zemích
za nacis cké okupace
Mgr. Barbora Štolleová, Ph.D.
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta
Ústav hospodářských a sociálních dějin
Příspěvek se na pozadí celkové proměny podnikatelského prostředí
v českých zemích (systém válečného řízeného hospodářství) soustředí na
vývoj vybraných akciových pivovarů v letech okupace. V popředí zájmu
stojí jejich ins tucionální a majetkoprávní změna – především mechanismy
německé okupační moci za účelem řízení a kontroly těchto společnos ,
personální změny ve statutárních orgánech, změny v akciovém kapitálu.
Vývoj jihočeského pivovarnictví
na přelomu 80. a 90. let 20. stole
doc. PhDr. Fran šek Stellner, Ph.D., Ing. Lukáš Polanecký
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
17
Brigádnictví, chmelové sklizně a chmelařství
v Československu v letech 1945 – 1970
Mgr. Jiří Verner
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta,
Ústav českých dějin
Příspěvek se bude zabývat specifickým fenoménem v českých dějinách –
chmelovými brigádami, kterých se ve druhé polovině dvacátého stole
každoročně účastnily dese síce (nejen) mladých lidí. Především bude
zodpovězena otázka, proč a jak byly brigády v tak masivním měřítku
organizovány, jakým způsobem práce na chmelnicích probíhala či jaké
byly životní podmínky brigádníků. Zvláštní zřetel bude věnován školním
brigádám známým mladším generacím již jen z populárního muzikálu
„Starci na chmelu“. V referátu bude také částečně věnována pozornost
českému chmelařství ve dvou poválečných dese le ch.
České pivo v dějinách českých zemí
a Spojených států
Pavla Šimková
Rachel Carson Center for Environment and Society
Ludwig-Maximilians-Universität München
Pivo požívá v České republice výjimečného postavení. Je to nejen jeden
z nejdůležitějších produktů českého zemědělství, ale také pevná součást
společenského života: pivo je neodmyslitelně spjato s českou kulturou
a iden tou. Tato pozice mezi sférami společenského vývoje a zemědělské
výroby, která s rá hranice mezi přírodou a kulturou, činí z piva vynikající
výzkumný objekt, na němž lze zkoumat souvislos mezi nápojem, identou a proměnami krajiny. Pěstování ječmene a chmele ovlivnilo jak fyzickou podobu krajiny, tak způsob, jakým o určitých krajinách uvažujeme
a jak je vnímáme: na jednu stranu došlo v průběhu 19. a 20. stole
k industrializaci zemědělství a jí podmíněné transformaci krajiny; na stranu druhou přispělo pěstování pivovarských surovin k zachování tradičních kulturních krajin. Kromě své přítomnos v české krajině je pivo také
18
pevnou součás české iden ty. Pivovarnictví a konzumace piva nabízejí
vztah k určitému místu či regionu a posilují tak místní a národní iden ty.
Obzvlášť zřejmý je tento fenomén na příkladu českých vystěhovalců do
USA: v této souvislos se nabízí otázka, jaký význam mělo pivovarnictví
pro národní a regionální iden tu vystěhovalců a jakou roli hrálo v procesu
přeměny neznámého místa a krajiny v domov.
19
SAMOSTATNÉ POSTERY
Areál NKP Zámek Jindřichův Hradec,
Starý pivovar č.p. 2 – SHP
Ing. Hana Hanzlíková
R projekt Brno
Zámecký pivovar v JH představuje jeden z nejvýznamnějších českých souborů tohoto typu staveb. Naše hodnocení se zabývá budovou Starého
pivovaru č. p. 2 z jeho areálu. Zde nejcennější čás vznikly v jednom stavebním období, v 16. stole a za přímé účas italského stavitele. Radikálním zvratem v organizmu domu byly zásadní, ale dlouhodobé opravy
a stabilizace po požáru z počátku 18. stole . Probíhaly zřejmě až do období klasicismu. Poslední významnou etapou vývoje stavby je období
19. stole , kdy byl modernizován provoz. Informace o tomto časovém
úseku čerpáme z dochovaných plánů. Stavebněhistorický průzkum proběhl v r. 2008 a mohl tak dokumentovat stav objektu, provozních zařízení,
ještě před nedávným zhoubným požárem budovy. Zasažena byla hlavně
rozsáhlá horní a podkrovní patra s trámovými stropy na dřevěných sloupech, mohutné konstrukce krovů a auten cky dochované technologické
prvky provozu.
Ležatý hvozd jako součást budovy tvrze,
hypote cké relikty valachu na tvrzi Tlustec
(okr. Česká Lípa)
Mgr. Ivan Peřina
Národní památkový ústav, ú.o.p. Liberec
Pokračující destrukce omítek na tvrzi Tlustec odkryla v severním traktu
v přízemí relikty obdélného dymníku ve valené klenbě nápadně podobného zařízením k odvodu kouře nad ležatými hvozdy v pivovarech. Rovněž vzájemné stra grafické vztahy konstrukcí, nález možného přikládacího otvoru
i zánik staršího středověkého křídla tvrze tak mohou dokládat vaření piva
či alespoň hvozdění sladu v 16. stole . Diskusní otázkou pro konferenční
20
kolegium zůstává, zda nalezené relikty opravdu lze takto interpretovat,
mimo jiné i s ohledem na nedaleko stojící renesanční pivovar u panského
sídla ve Velkém Val nově.
95 let sladařského ústavu v Brně
Ing. Vra slav Psota, CSc.
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.
Brněnské pracoviště VÚPS, a.s. bylo založeno 4. srpna 1920 jako Výzkumný
ústav sladařský, který byl spojen se Státním výzkumným ústavem kvasného
průmyslu. Ústav vznikl za společného přispění státu, který poskytl prostory vybavené laboratorním nábytkem a sladařského průmyslu, který vybavil laboratoře potřebným zařízením a přístroji. V roce 1933 byl ústav vybaven pokusnou sladovnou. Ústav organizoval „Sjezdy sladařsko-pivovarské“
(1925–1932), „Moravskou školu sladovnickou v Brně“ (1932–1936)
a vydával časopis „Zprávy Ústavu kvasného průmyslu“ (1935–1939).
V průběhu okupace byly v letech 1942–1945 vydány čtyři svazky Žilovy
edice. V roce 1950 byl Výzkumný ústav kvasného průmyslu v Brně spolu s ostatními pracoviš zabývajícími se výzkumem v oblas piva a sladu začleněn do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. V roce
1952 se brněnské pracoviště přestěhovalo do stávajících prostor a začalo
úzce spolupracovat s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Ústav plnil požadavky sladařského průmyslu prostřednictvím
výzkumných úkolů, analýz vyrobeného sladu apod. Počínaje rokem 1993
se pracovníci brněnského pracoviště VÚPS úspěšně účastnili mnoha veřejných soutěží v oblas výzkumu, vývoje a inovací. V roce 1994 byl Výzkumný ústav pivovarský a sladařský priva zován. Od roku 1999 vychází
„Ječmenářská ročenka“, ve které se odráží část výsledků práce současných
výzkumných pracovníků brněnského pracoviště VÚPS. Na pracoviš je
každoročně uspořádáno několik seminářů týkajících se kvality ječmene –
základní suroviny pro výrobu sladu. V současné době je pracoviště vybaveno moderní laboratorní technikou. Od roku 2001 je laboratoř brněnského
pracoviště VÚPS, a.s. akreditovaným pracovištěm pod názvem Analy cká
zkušební laboratoř – Sladařský ústav Brno. Pracoviště úzce spolupracuje
s výrobci sladu, šlech teli ječmene a univerzitami. Naplňuje se tak účel,
za kterým bylo v roce 1920 založeno.
21