11-Gramnegativní tyčinky II.

G-tycinky 2
MUDr. Drahomíra Rottenbornová
•
•
Čeleď: Vibriobaceae
Rody: Vibrio, /Aeromonas, Plesiomonas/
Mají oproti enterobakteriím polární bičíky a pozitivní oxidázovou reakci
•
•
Čeleď: Pasteurellaceae
Rody: Pasteurella, Haemophilus, Actinobacillus
•
•
tzv. gramnegativní nefermentující bakterie (nefermentují glukózu)
Rody: Pseudomonas, Burholderia, Acinetobacter aj.
•
•
•
•
•
•
Legienella
Bordetella
Brucella
Francisella
Campylobacter
Helicobacter
Rod: Vibrio
•
•
•
Zahrnuje více než 60 druhů
Výskyt: ve vodním prostředí teplejších oblastí
Onemocnění: průjmy, infekce ran, uší, septikémie
•
•
•
Vibrio cholerae
Vibrio parahaemolyticus, V. mimicus, V. fluvialis - průjmy
V. parahemolyticus, V. vulnificus, Vibrio alginolyticus – infekce ran
Vibrio cholerae
•
•
•
•
•
Endemické oblasti: v Indii a Číně (povodí řek Gangy, Brahmaputry, Indu)
Od 19. století opakovaně zavlečena na další kontinenty
155 O-sérotypů
Nejvýznamnější: O1 a O139 (Bengal) – původci epidemické cholery
Ostatní se označují nonO1/O139, dříve NAG (non-agglutinanting)
•
Sérotyp O1 má dva biotypy: klasický typ
El Tor (mírnější průběh, i asymptomatický) –
název podle tábora, kde zemřelo několik poutníků)
•
Patogenita: enterotoxin (choleragen) → vodnaté průjmy s obrovskými
ztrátami vody a NaCl → dehydratace, acidóza
Cholera
•
•
•
•
•
•
KO: průběh asymptomatický, mírný, těžký
ID: několik hodin až 6 dnů
Klasická cholera: náhlé průjmy, zvracení, typický vzhled stolice – obsahuje
vločky hlenu a odloupané sliznice (j. rýžový odvar)
Obrovské ztráty vody (až 10 litrů/12hod), elektrolytů, šok, úmrtnost až 50%
Biotyp El Tor: mírnější průběh, úmrtnost 1-3%
Zdroj: nemocný, rekonvalescent, bacilonosič (nosičství trvá asi měsíc)
•
Th: * náhrada tekutin a minerálů
* ATB (snižují dobu trvání průjmu)-GEN, CHF, TTC
•
Prevence: vakcína (málo účinná)
• Vibrio cholerae O 139 (Bengal) – oblast kolem Bengálského zálivu
•
•
(Bangladéš)
KO: Onemocnění klinicky nerozlišitelné od cholery způsobené V. chol. O1
Odlišení sklíčkovou aglutinací
• NAG Vibrio cholerae
•
•
Průjmy lehčího charakteru, dále izolována z ran, krve, uší, sputa, moči likvoru
Vyskytují se v mořské i říční vodě
Ostatní vibria
•
•
Vibrio parahaemolyticus, V. mimicus, V. fluvialis - průjmy
V. parahemolyticus, V. vulnificus, Vibrio alginolyticus – infekce ran
•
Nákaza: požitím nedostatečně tepelně zpracovaných mořských živočichů,
expozice kůže, ran, uší aj. s mořskou vodou
Rod: Aeromonas
•
•
•
•
A. hydrophila, A. caviae, A. sobria…
Výskyt: kosmopolitně, ve vodách přírodních i rozvodech vod
Izolovány z masa, mléka, zeleniny ryb a plodů moře
KO: * průjmová onemocnění
* infekce ran
vzácněji sepse, meningitidy aj.
Rod: Plesiomonas
•
•
•
•
•
P. shigeloides
Výskyt: voda tropů, subtropů, sladkovodní i mořské ryby, zvířata – hlavně
studenokrevní (hadi, obojživelníci, želvy), hmyz ale i skot, prasata, kočky, psi
Toxigenní, invazivní
Některé vlastnosti (antigeny, biochemie, růst na agaru) podobné shigelám
KO: průjmy, septická onemocnění
Čeleď: Pasteurellaceae
Rod: Pasteurella
•
•
•
•
•
•
malé, gramnegativní kokobacily
Pasteurella multocida
Výskyt: jako komenzál v HCD domácích zvířat (psi, kočky, skot, ovce,
drůbež)
Přenos: přímým kontaktem (kousnutí, škrábnutí zvířetem), dýchacími cestami
KO: infekce rány po kousnutí nebo škrábnutí (zejm, kočky, méně psi), může
být komplikováno abscesy, celulitidou, osteomyelitidou, artritidou
Vzácněji pneumonie, endokarditidy, meningitidy aj.
Th: AMC, AMS, doxycyklin, CF.II. generace
Rod: Haemophilus
• H. influenzae
• H. parainfluenzae
• H. ducreyi
H. influenzae
•
Název odvozen od chřipky (lat. influenza), za jejíhož původce byl mylně
považován-izolován od nemocných při chřipkové pandemii 1889-1982
• Výskyt: sliznice HCD, větš. neopouzdřené, netypovatelné kmeny
opouzdřené kmeny: 6 antigenních typů a-f ; nejvíce virulentní Hib
• Přenos: kapénkami, kontaktem
• Onemocnění: zejména je-li sliznice DC poškozena např. virovou infekcí,
chron. plicním onemocněním, při poruše imunity
• KO: * faryngitida, sinusitida, otitida, bronchitida, tracheitida, pneumonie,
epiglotitida
* konjunktivitida, meningitida, artritida, perikarditida, sepse, infekce
UGT, ran
 akutní epiglotitida: děti 2-5 let, rychlá progrese, hrozí udušení
 meningitida: často děti do 2 let
 syndrom dávivého kašle (dráždivý kašel)
•
•
Th: amoxicilin, co-amoxicilin, cefuroxim,COT, clarithromycin, doxycyklin
Prevence: aktivní imunizace
• H. parainfluenzae
•
•
Považován za součást norm. mikroflóry HCD
Může způsobovat podobná onemocnění j. H. influenzae (DC, konjunktivitis, u
oslabených i invzivní infekce)
• H. aphrophilus, H. paraphrophilus – součást normální mikroflóry HCD,





mohou způsobovat endokarditidu (spolu s H. influenzae, tzv.skupina HACEK)
Haemophilus
Actinobacilus
Cardiobacterium
Eikenella
Kingella
H. ducreyi (djukrei)
•
•
Onemocnění: ulcus molle, (chancroid)
KO: bolestivé ulcerace v oblasti genitálu a zduření regionálních uzlin
Gramnegativní nefermentující
bakterie
Onemocnění: většinou oslabených osob (primární imunodeficity, užívání
imunosupresivní léčby, popáleniny, diabetes apod.)
Často také jako původci NN (cévky, flexily, katetry, popáleniny), často
polyrezistentní kmeny.
Rody: Pseudomonas, Burholderia, Acinetobacter aj.
Burkholderia cepacia
•
•
Onemocnění:* osob s náhradami srdečních chlopní nebo s cévními implantáty
* lidí s cystickou fibrózou (CF)
* nemocniční infekce UGT (pomnož. ve vyšetřovacích gelech)
př. epidemie NN – septické stavy lehčího průběhu u 7 dětí v jedné okresní
nemocnici. Zdrojem byla pacientka s CF pravidlně hospitaliz. několikrát
ročně. Nárůst rezistence Buce na dezinf. prostředky, nedostatky v hyg. epid.
režimu
Rod: Legionella
• L. pneumophila, L. bozemanii
• Popsána r. 1977: epidemie plicních onemocnění mezi účastníky
sjezdu Americké legie ve Filadelfii, zdrojem byl aerosol z chladicí
vody klimatizace hotelu
• Výskyt: ve vodách, vodních rezervoárech, vodách průmyslových,
vodovodních (rozvody teplé vody, sprchové hlavice, klimatizační
zařízení)…
• Přenos: inhalací aerosolu
z člověka na člověka nepřenosná
• Onemocnění: legionelóza (2 formy, legionářská nemoc a pontiacká horečka)
 Pontiacká nemoc: lehčí průběh, obraz chřipkového onemocnění - horečka,
bolest hlavy, svalů, plíce nejsou postiženy
 Legionářská nemoc:
• ID: 2-10 dní
• KO: příznaky pneumonie (zchvácenost, bolesti svalů, hlavy, suchý kašel), lze
také zvracení, průjem, bolest na prsou, zmatenost
•
Rizikoví pacienti: osoby se sníženou imunitou (kuřáci, alkoholici, staří, s
jinou těžkou chorobou , imunosuprimovaní, po transplantaci)
•
Také jako nosokomiální nákaza
•
Léčba: erytromycin
•







Lab.dg:
Materiál: sputum, tracheální aspirát, sekční materiál (hlavně plíce)
Mikroskopie vzorku (IF)
Průkaz DNA
Kultivace: speciální půdy (BCYE) a postupy
Průkaz antigenu v moči
Nepřímý průkaz : vzestup protilátek
v séru (IF, mikroaglutinace, ELISA)
Rod: Bordetella
•
•
Jemné, gramnegativní kokobacily
B. pertussi, B. parapertussi, (B. bronchiseptica)
• B. pertussis




•
produkuje několik druhů toxinů (např. pertussový toxin, tracheální cytotoxin)
osidluje řasinky na respiračním epitelu v trachee a bronších
Blokuje funkci řasinek
Z bordetel se uvolňuje toxin, který dráždí sliznice, vzniká zánět v bronších,
příp. v plicích
Přenos: kapénkami
•
•



Onemocnění: pertusse (černý kašel)
KO: 3 stádia
Katarální (necharakteristický kašel)
Paroxysmální (opakované záchvaty těžkého kašle)
Rekonvalescence
•
Th:hyperimunní globulin (v 1. stádiu)
ATB (erytromxcin, ampicilin, CHF)
Prevence: aktivní imunizace
•
Lab. dg:
 materiál: výtěr z nosohltanu, laryngeální výtěr (! tampon zaslat do laboratoře
zmrazený nebo v transporní půdě ! )
 kultivace: speciální půda Bordet-Gengouova, t=35OC, růst za 3-5 dnů
 mikroskopie: gramnegativní kokobacily nebo krátké drobné tyčinky
 aglutinace se specifickým antisérem
 průkaz protilátek aglutinací, precipitací, ELISou
 průkaz nukleové kyseliny (PCR)
•
•
•
B. parapertussis
Onemocnění podobné dávivému kašli, s kratší dobou trvání
Je růstově méně náročná
Rod: Brucella
• Primárně onemocnění zvířat (zoonóza) přenosné na člověka
 Br. melitensis - patogenní zejména pro ovce a kozy
 Br. abortus - patogenní pro hovězí dobytek (zmetání skotu – Bangova
choroba)
 Br. suis - patogenní pro vepře
Tyto druhy mohou napadat i jiné živočišné druhy a člověka.
 Br. ovis - patogenní pro ovce
 Br. canis - patogenní pro psa
•
Onemocnění : postižení lymfatického systému, sleziny, pohlavních orgánů,
mammy, střevního a dýchacího traktu.
• Přenos: zpravidla kožní oděrkou.
Pronikají do lymfatických cest a usídlují se v regionálních lymfatických uzlinách.
Zde se množí a krevním oběhem jsou zaneseny do parenchymatozních orgánů.
Podle lokalizace tkáňových změn může mít brucelóza formu:
• Formy:
 kožní (nekróza kůže a uzlin)
 hepatolienální
 kardiální
 respirační aj.
 Při nedostatečné léčbě může dojít k rozvoji komplikací (postižení pohybového
ústrojí, CNS, postižení pohlavních orgánů).
• Terapie: Tetracykliny, streptomycin, trrimetoprim - sulfametoxazol.
•
• Prevence: vakcinace hovězího dobytka. (V Československu byla brucelóza
díky tomuto očkování po 2. sv. válce eradikována. Zdroj možné infekce
představuje importovaný dobytek).
•
•





Lab. dg:
materiál (krev, uzlina, sternální punktát)
kultivace: obtížná
průkaz protilátek: aglutinace, KFR, imunofluorescence, ELISA
Možnost zkřížené reakce s yersiniemi nebo franciselami!
imunologické testy: průkaz buňkami zprostředkované imunity (intradermální
alergický test aj.)

• Při práci s kulturami brucel hrozí vysoké nebezpečí laboratorní infekce!
•
Francisella
• F . tularensis
•
•
•
•
•



Patogenní pro divoce žijící hlodavce
Rezervoár- drobní hlodavci, z nich přenos hmyzem (klíšťata, komáři) na zajícovité a
další zvířata (srnci,lišky,ondatry, divocí ptáci).
Přírodní ohniska v ČR- Polabí, jižní Morava.
Inkubační doba: 1-10 dní
Přenos:
členovci
kontaminovanou vodou, masem
kontaktem s infikovaným zvířetem (poranění při stahování kůže, při kuchyňském
zpracování masa)
 vdechnutím (při zpracování slámy, sena či obilnin infikovaných hlodavci)
•
Onemocnění: tularemie – nemoc s přírodní ohniskovostí
• Formy infekce (podle vstupní brány):
 plicní
 glandulární (kožní vřed v místě vniku infekce + postižení spádových mízních
uzlin)
 okuloglanulární (infekce vnikla spojivkou)
 anginózní (nákaza pronikla přes tonsily)
 tyfoidní (krvácení a vředy v zažívacím traktu, po požití francisel)
 septická
•
Nitrobuněčné přežívání-ochrana před IS ---chroničnost infekce
•
•
Terapie: tetracykliny, aminoglykosidy, fluorochinolony, azalidy (kombinace)
Prevence: živá, oslabená vakcína.
•
Lab. dg:
přednost se dává nepřímému průkazu infekce- vysoká virulence mikroba
materiál: dle lokalizace infekce (punktát z uzlin, sputum, hemokultura…)
izolace: velmi obtížná; spec. půda, žloutkový vak kuřecího embrya
imunofluorescence
pokus na zvířeti (morčata, myši)
kožní alergický tularinový test
průkaz protilátek: aglutinace, KFR, ELISA






•
•
protilátky se tvoří až od 3.týdne nemoci - párová séra.
při pozitivitě sérologických reakcí je třeba vyloučit brucelózu (antigenní
příbuznost francisel s brucelami).
Campylobacter
•
•
•
•
Zvířecí i lidský patogen
U zvířat: potraty hovězího a vepřového dobytka
Patogenita pro člověka dlouho nebyla prokázána.
Zjištěno, že má speciální kultivační nároky →prokazován jako původce
infekcí lidí
. C. jejuni, C. coli, C. lari, C. fetus
• Spirální, tenké,nebo zakřivené gramnegativní tyčinky (vibria).
• Způsob nákazy:
 požitím infikované potravy nebo vody (nedostatečně tepelně upravená
potrava (grilovaná kuřata, hamburgery)
 kontaktem s nakaženými zvířaty
• Onemocnění:
 Postižení tenkého střeva: průjem (s příměsí krve a hnisu)
 Systémové horečnaté onemocnění (bolesti břicha, průjem-někdy i krvavý,
bolesti hlavy, horečka
• Průměrně trvá 5-7 dní a může ustoupit i bez terapie.
•
•
•
•
•
•








Terapie:
dieta, rehydratace
ATB u těžších forem (makrolidy, tetracykliny)
Lab. dg:
materiál: rektální výtěr (! nutno zaslat v transportní půdě!), event.
hemokultura
kultivace: speciální půdy a atmosféra (↓ O2, ↑CO2), 42 oC
mikroskopie: gramnegativní drobné zahnuté tyčinky
pozitivní oxidázový test
hippurát
(biochemická identifikace)
(detekce antigenů přímo ve stolici)
(průkaz protilátek
Rod: Helicobacter
•
•
H. pylori - patogenní pouze pro člověka
Produkuje řadu faktorů patogenity (enzymy, toxiny aj.). Některé chrání
bakterii před účinkem žaludeční HCl, jiné se účastní poškození žaludečního
epitelu.
Vesměs kolonizují žaludeční sliznici a vyvolávají chronickou gastritidu.
• Poškození epitelu má za následek rozvoj chronické gastritidy typu B. Na jejím
podkladě se později může rozvinout vředová choroba.. Aktivní chronická
gastritida může také přejít ve formu atrofickou – prokazatelnou prekancerózu a
která může končit vznikem rakoviny žaludku.
• Infekce žaludku helikobakterem bývá často provázena dyspeptickými
obtížemi, jindy nemocný nemusí mít žádné subjektivní potíže.
•
•
Th: různá schémata
trjkombinace amoxicilin, metronidazol, soli vizmutu
• Lab. dg:
 materiál: vzorek žaludeční nebo duodenální sliznice získaný při gastroskopii,
krev na sérologii
 mikroskopie (gramnegativní bakterie ve tvaru vlnovek, spirál)
 rychlý ureázový test (průkaz enzymu ureázy produkovaného H. pylori)
 kultivace: speciální půdy, mikroaerofilní podmínky, 37 oC, růst za 3-5 dní
 pozitivní oxidázový a katalázový test
 dechové testy (podání značené močoviny; pokud je v žaludku helikobakter,
jeho ureáza močovinu rozloží na amoniak a CO2. Značený CO2 se prokazuje
ve vydechovaném vzduchu.
 průkaz nukleové kyseliny H. pylori genetickými metodami
 průkaz protilátek v séru nebo žaludeční šťávě ELISOU
 průkaz antigenu H. pylori ve stolici