listopad 2006 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Transkript

Školní krounský ob∏asník
2
∏erven/2006
Zprávy z ředitelny
Školní rok zahájilo v pondělí 4. září 183 žáků základní školy (oproti září 2005
listopad 2006
Rozhovory, ankety, reportáže, průzkumy, soutěže,
povídka, zajímavosti o vás a pro vás
Nadačního fondu Josefa Luxe
Vychází s podporou
a
Pardubického kraje
Z obsahu:
Zprávy z ředitelny
Rozhovor s účastnicí SuperStar
Otázky na tělo (Zdeněk Šípek)
GO pobyt VI. třídy Daňkovice 2006
10 nej ze světa savců
Globální oteplování
Uhodni kulturní památku
Kulturní okénko (Kdo je to?)
Jazykový koutek (Významy jmen,…)
Naše povídka – Středoškolský příběh
Perličky
Letní příběhy
Nejoblíbenější seriál
Komiks
2
3-5
5
6-7
8
10
12
13
16
18
17
19 – 24
26
27
úbytek 11 žáků) a 53 dětí v mateřince (úbytek 2
žáci). Jim všem a samozřejmě i zaměstnancům
školy přeji, aby celých deset měsíců školního roku
bylo naplněno úspěchy, zdravím a osobní i
pracovní pohodou.
Ve škole působí také noví pedagogové: Zdeněk
Šípek (Aj, D, Z, Tv) z Chrudimi, který dokončuje
studium anglického jazyka a dějepisu na
Pedagogické fakultě v Hradci Králové, Tereza
Gregorová (Aj) a Michal Kušta (Inf). Věřím, že svým dílem přispějí k hlavnímu
poslání školy – tedy připravit žáky na vstup do života.
Naplno se rozběhla výuka s druhou interaktivní tabulí a naše škola se tak stala
jednou z mála základních škol v České republice, která může předávat zkušenosti
s výukou na obou typech interaktivních tabulí (ActivBoard a SmartBoard). V rámci
tohoto projektu do naší školy jezdí na výuku s interaktivní tabulí také žáci ze školy
v Perálci.
Poděkovat bych chtěl také všem, kteří využívají ve čtvrtek po odpoledním
vyučování školní autobus do Oldřiše a Kladna. Jeho obsazenost dokazuje, že tento
spoj byl opravdu potřeba.
Necelé tři měsíce školního roku přinesly již také řadu akcí (drakiáda, dýňová
soutěž, malování na hrnečky, koncert skupiny Marbo, GO pobyt šesťáků
v Daňkovicích, výjezdy do divadel, diskotéku atd.). Jsem rád, že našim dětem
takovéto zpestření výuky můžeme nabídnout.
Díky pomoci zřizovatele se během září a října podařilo zrekonstruovat rozpadlé
venkovní schodiště do ŠJ.
Během listopadu proběhnou ve škole počítačové kurzy pro klienty ze
skutečského Senior centra. Navážeme jimi na spolupráci zahájenou
výzdobou Domova důchodců ve Skutči obrázky našich dětí.
Říjen 2006 byl ale bohužel také ve znamení výrazného nárůstu vandalismu
některých žáků. Úmyslně ulámané háčky a opakovaně noži nebo řezáky
rozřezávané role toaletních papírů na toaletách, úmyslné znečišťování okolí
pisoárů, ničení lavic a židlí a podobně. Opravdu se vám naše škola nelíbí? Opravdu
chcete mít vše kolem sebe zničené, rozlámané, rozbité? Věřím, že ne, a doufám, že
šlo spíše o „úlet“ několika málo jedinců, které snad jejich chování teď mrzí. A vás
ostatní prosím – pomozte nám školu udržet pěknou, čistou a příjemnou.
Mgr. Josef Kyncl
3
∏erven/2006
Bleskáč (naše interview)
12. října zahájil časopis Škrob novou sezónu zajímavým rozhovorem. Za našimi
redaktory přijela slečna Renata Petrová, účastnice castingu na třetí řadu soutěže
Česko hledá SuperStar. Měli jsme tak možnost dozvědět se mnoho zajímavostí ze
zákulisí příprav této soutěže, vžít se prostřednictvím Renatina vyprávění do pocitů
soutěžících a zjistit, jakým způsobem se vybírají postupující i budoucí členové
Hvězdné pěchoty, kteří předstoupí před hlavní tříčlennou porotu, a my pak jejich
vystoupení můžeme vidět v televizi.
dalších pět hodin, což byla katastrofa.
Také když jsem viděla ty lidi kolem,
nevěděla jsem, kdo z nich bude dobrý a
kdo bude třeba patřit do Hvězdné
pěchoty. To člověku moc klidu nepřidá.
Ale čekání bylo nejhorší. Tréma přišla
teprve později.
Jaký zpěvák nebo zpěvačka je Tvůj
vzor?
Ze zpěvaček se mi líbí Aneta
Langerová z první řady SuperStar. Mezi
zpěváky žádný vzor asi nemám.
Co Tě vedlo k tomu, že ses přihlásila
do soutěže Česko hledá SuperStar?
Kdo Tě přihlásil?
Přihlásila jsem se tam sama. Ale je
pravda, že mě k tomu nabádaly
kamarádky ze školy, ze sboru, trochu i
maminka a pak také hlavně kamarádka,
se kterou jsem tam šla.
Jaký jsi měla pocit, když jsi přijela do
Prahy a viděla kolem sebe tolik
uchazečů o finále?
Casting probíhal od neděle do pátku.
Já jsem přišla na řadu v pondělí a se
mnou další asi tři tisíce lidí. Čekání, než
na mě přijde řada, bylo hrozné, protože
venku jsem strávila sedm hodin
v příšerném horku a vevnitř pak ještě
Jakou jsi měla náladu při čekání, než
přijdeš na řadu?
Byla jsem hrozně unavená a zpocená,
protože bylo velké horko, ale snažila
jsem se být co nejvíce v pohodě. Potom,
když jsem přišla před porotu, jsem se
zpočátku cítila špatně. Rozklepaly se mi
nohy, nevěděla jsem, kam se mám
dívat, protože všude byly kamery. Ale
po první písničce ze mě tréma docela
spadla a cítila jsem se vcelku v pohodě.
Jaký jsi měla pocit, když jsi
předstoupila před porotu?
Nejdřív jsem se hned po příchodu
před porotu postavila úplně jinam, než
jsem měla. Řekli mi, ať si stoupnu na
značku, potom už se rozsvítily kamery a
já jsem byla úplně rozklepaná.
Poradil Ti někdo nějaký fígl, jak na
porotu zapůsobit?
Ne. Jenom usmívat se, jinak nic.
Měla jsi trému?
Ano, hroznou. Tam měli všichni
trému.
Kdo
z poroty
Ti
byl
nejvíce
sympatický?
Já jsem byla pouze u předporoty,
protože před hlavní porotu, kterou znáte
z televize, předstoupilo pouze asi sto
šedesát lidí. Půlka z nich byla Hvězdná
pěchota a druhá půlka ti, co postoupili
od předporoty. Já jsem měla porotu asi
šestičlennou. Její členové nebyli moc
sympatičtí, ale dalo se to přežít.
Jakou jsi zpívala písničku?
Vybrala jsem si písničku Pearl Harbor
ze stejnojmenného filmu. To mi porota
řekla, že je to dobré, že mě vezmou.
Potom po mně chtěli ještě jednu
písničku – českou. Jenže já jsem si
vybrala špatně. Zazpívala jsem píseň
Křídla, kterou zpívalo hrozně moc lidí,
a hlavně jsem začala asi po půlce
písničky chraptět a úplně jsem ztratila
hlas. Porota mi sdělila, že mě
s chrapotem dál pustit nemůže, protože
bych úplně přišla o hlas a daleko bych
nedošla.
Máš nějaký zajímavý zážitek z účasti v
soutěži?
Zajímavým zážitkem bylo, když při
čekání venku s kamarádkou za námi
přišel kameraman a chtěl se mnou
natočit rozhovor. Ptal se mě, jak dlouho
už čekám, na talismany a všechno
možné. Byla jsem tak nervózní, že jsem
vůbec nemohla mluvit a hrozně jsem
koktala. Nebo bylo nepříjemné, když
jsme při čekání usnuly a když jsme se
probudily, byla nad námi kamera a
natáčela nás. Zkrátka na každém kroku
jste mohli narazit na kameru.
Sleduješ dál soutěž v televizi?
Sleduji.
Koho tipuješ na vítěze?
Z kluků Davida Spilku a z holek se mi
nejvíc líbí Barbora Zemanová a Tereza
4
∏erven/2006
Najdekrová. Tyto dvě budou podle
mého názoru v duelu.
Komu bys nejvíc přála vítězství?
Tereze Najdekrové.
Setkala
ses
osobně
s některým
z finalistů?
Z loňských finalistů tam byl Michal
Hudček, Thomas Glock, Rakušan, který
byl loni ve čtyřicítce. Přišlo jich tam
víc, ale už si nepamatuji jména.
Jak se Ti líbil Leoš Mareš? Je to ve
skutečnosti také takový hezoun jako
v televizi?
Má hezké auto. Přišlo mi, že nebyl
moc připravený na moderování. Vůbec
nevěděl, co má říkat, a několikrát se
ptal režie, která mu to nadiktovala.
Často se díval na televizi, třeba na
fotbal. Ptal se nás, jak se cítíme, a
každému tam jedl sušenky.
Kdo podle tebe vyhraje Hvězdnou
pěchotu?
Podle mě to bude buď Ernesto, nebo
ten kluk se slamákem, nevím, jak se
jmenuje. Ten měl s sebou kytaru, na
které mu chyběly dvě struny.
Jak ses cítila, když jsi vypadla?
Možná malinko zklamaně, ale hlavně
jsem byla ráda, že jsem odtamtud
odešla. Přišlo mi to vlastně tak, že jsem
tím nic neztratila, protože dál zpívám a
nepotřebuji k tomu, abych byla
v televizi.
Neodradil Tě neúspěch? Zúčastníš se
případné další řady SuperStar?
5
∏erven/2006
Neodradil. Jestli bude další řada příští
rok, zkusím to možná ještě jednou.
OTÁZKY NA TĚLO
Zdeněk Šípek, nový učitel anglického jazyka a dějepisu
Kolik Vám je let a kde jste se narodil?
Čím jste chtěl být jako malý?
Chodil jste rád do školy?
Byl jste pilný žáček?
Jak hodně jste ve škole zlobil?
Měl jste někdy sníženou známku
z chování?
Jaký byl Váš nejoblíbenější předmět
na ZŠ?
Jaký předmět jste nesnášel?
Jakou školu jste studoval?
Kolika jazyky (mimo češtiny a
slovenštiny)
byste
se
dokázal
domluvit?
Kdybyste se měl vrátit do školy, volil
byste roli žáka nebo učitele?
Kolik zemí jste ve svém životě
navštívil?
Jaký je Váš oblíbený zpěvák,
zpěvačka?
Jaká je Vaše oblíbená
z televizní obrazovky, film?
osobnost
Jaký politik?
Na kolik hudebních nástrojů umíte
hrát?
Myslíte si, že máte v životě štěstí?
Čeho se nejvíce bojíte?
Na co se nejvíce těšíte?
Je mi 28 let a narodil jsem se
v Pardubicích.
Chtěl jsem být popelářem.
Někdy ano, někdy ne.
Vcelku ano.
Nijak moc.
Ne.
Dějepis.
Pracovní vyučování.
Gymnázium
Chrudim,
Univerzitu
Hradec Králové.
Anglicky,
v základních
životních
situacích německy a v těch úplně
nejzákladnějších rusky.
Určitě žáka.
Čtyři.
The Corrs, Loreena McKennitt, Basil
Poledouris, John Williams, Alan
Silvestri.
Jean - Luc Picard ze Star Treku.
Oblíbené filmy – Pán prstenů,
Vykoupení
z věznice
Shawshank,
Mechanický pomeranč a řada dalších.
Tak maximálně Al Gore, ale to už
vlastně není politik.
Možná tak na triangl.
Nestěžuji si.
Ztráty blízkých a neschopnosti lidí
provést změny, i když jejich potřeba je
zřejmá.
Na Vánoce.
Máte nějaké tajné přání?
Co Vás dokáže nejvíce rozčílit?
Jaké roční období máte nejraději?
Co sledujete nejčastěji v televizi?
Jak odpočíváte?
6
∏erven/2006
Tajná přání jsou tajná.
Vyrušování v hodině.
Podzim.
Publicistiku a občas zprávy.
Spánkem, u dobré knihy nebo filmu.
Připravily Denisa Stodolová, Diana Netolická
ZE ŽIVOTA ŠKOLY
Pobyt očima dvou účastníků
Seznamovací
pobyt
šesťáků, tedy nás, se letos
konal
hned
v prvním
týdnu
školního
roku,
konkrétně 7. a 8. září.
Cesta do Daňkovic byla
strašná! Začala v Krouně
na autobusové zastávce,
odkud jsme se všichni
přemístili autobusem do
Svratky a pak jsme cestou
necestou putovali až na
místo určení.
Učitelé, kteří jsou na
pochody zvyklí, nás vlekli
za sebou jako přítěž. (Škoda, že jsme nemohli jet na kolech!) Všichni jsme se táhli
jako šneci. Naše únava sílila s přibývajícím vedrem. Ti, kteří ještě měli sílu, sbírali
kolem silnice houby. Nakonec některým z nás nezbývaly síly ani na docela malý
kopeček. Konečně!!! Penzion už na nás čekal, my jsme došli nahoru do pokojů,
spokojeně jsme si lehli na postele a povídali si.
Po obědě, již odpočatí, jsme šli na výlet na Buchtův kopec. Hráli jsme různé hry,
například Na medvědy. Potom jsme se vrátili do penzionu, najedli jsme se
(mimochodem vaří tam skutečně dobrá jídla), šli jsme si prohlédnout novou
sjezdovku a představte si, že jsme cestou viděli živé velbloudy.
Večer byl otevřený bar, kde jsme si nakoupili občerstvení. A pak byla na pokoji
dámská jízda (samozřejmě že nealko). Konečně večerka! Náš pokoj spal nejdříve.
Budíček byl o půl osmé ráno. Na řadě byla snídaně a pak následoval horečný
úklid. Pěšky jsme se přemístili do Sněžného a odtud autobusem do Svratky. Ze
7
∏erven/2006
Svratky jsme opět pěšky pokračovali do Krouny. Všechno vyšlo skvěle, počasí nám
přálo a někteří si kromě zážitků přinesli i velkou nadílku hub.
8
∏erven/2006
ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I
ZE SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE…
Kristýna Drahošová
Do Daňkovic jsem se velmi těšil. Ráno jsem se nasnídal, připravil si věci a taťka
mě zavezl na zastávku do Krouny pod křižovatkou. S paní učitelkou Urbanovou a
panem učitelem Tlapákem jsme jeli autobusem do Svratky. Pak jsme šli až do
Daňkovic pěšky.
Do penzionu Selský dvůr jsme dorazili přesně na oběd. Po obědě jsme se
ubytovali, a jakmile se nám vrátila energie po náročné cestě, vyrazili jsme na výlet
na Buchtův kopec. Tam jsme hráli různé hry (Na medvěda atd.). Když naše zábava
skončila, vrátili jsme se do penzionu. Za chvíli začala večeře. Asi v devět hodin
nastalo vyhlášení her a soutěží. Protože v deset byla večerka, celá třída se hned po
vyhlášení šla umýt a spát.
Probudili jsme se v sedm hodin a po snídani jsme opustili penzion a šli do
Sněžného na autobus, který nás odvezl do Svratky. Dojít odsud do Krouny ke škole
už byla hračka.
Tomáš Sodomka
Výchovný varhanní koncert
V úterý 26. září 2006 byl pro I. i II. stupeň připraven
program v evangelickém kostele – výchovný varhanní
koncert. V deset hodin začalo vystoupení pro první
stupeň. A asi o hodinu a čtvrt později se konal koncert
pro žáky druhého stupně.
V kostele už byl připravený pan Kubát, který je
profesionálním varhaníkem a v uměleckých školách
vyučuje hru na varhany. Provádí také školení
v jednotlivých vesnicích, aby mohly být varhany
v místních kostelech využívány. Pan Kubát začal
studovat na střední průmyslové škole, ale protože ho toto studium nezaujalo,
přestoupil na konzervatoř a stal se odborníkem ve hře na varhany.
Když jsme se po vstupu do kostela usadili a ztišili, začal pan Kubát vyprávět o
tomto hudebním nástroji. Dozvěděli jsme se o něm mnoho zajímavých věcí,
například že varhany mají takzvané manuály. V České republice jsou nejčastěji
varhany se čtyřmi manuály, v cizině existují i se šesti. Pan Kubát nám během
celého představení zahrál několik skladeb a mezi nimi i velmi známou skladbu
Johanna Sebastiana Bacha, asi nejvýznamnějšího varhanního skladatele. Potom nás
pozval k sobě nahoru, abychom se podívali, jak ve skutečnosti varhany vypadají a
jak se na ně hraje.
Po skončení programu jsme se všichni plni nových poznatků vrátili zpět do školy.
Sára Giansanti
Člověku nejbližšími tvory jsou savci. Máme je
nejraději a nejvíce se o ně zajímáme. Na
následujících řádcích se podíváme blíže na jejich
tělesné schránky a porovnáme některé výkony. Jak
dopadá člověk v konfrontaci se svými
“příbuznými"
bez
použití
technických
vymožeností?
1) nejtěžší: Plejtváci jsou vůbec nejtěžšími žijícími
savci, jejich hmotnost se pohybuje kolem 100 tun.
Určení hmotnosti živého zvířete je obtížné, protože u
mrtvého jedince může dojít ke ztrátě krve a jiných
tělních tekutin. V roce 1948 byla ulovena 26,5 m
dlouhá samice, která byla vážena po kusech. Součet hmotností masa, krve i obsahu
žaludku se rovnal váze 134,2 tun. Údajně nejtěžším jedincem byla dospělá samice
plejtváka obrovského, která vážila 190 tun. Ze současných suchozemských savců je
největší a nejtěžší slon africký.
2) nejdelší: Nejdelším jedincem světa, který byl kdy zaznamenán, byla samice
plejtváka obrovského vyplavená v jižním Atlantiku. Na délku měřila 33,6 m. Delší
než dosud známý největší plejtvák mohli být podle nejnovějších výzkumů někteří
dinosauři. Kostra jednoho nově objeveného druhu, kterou vědci postupně odhalují
ze země, ukazuje na možnou celkovou délku až 50 m.
3) nejvyšší: Člověk dorůstá v průměru do 170 -180 cm. Podle Guinnessovy knihy
rekordů byl vůbec nejvyšším mužem světa Robert Wadlow ze státu Illinois v USA,
který měřil 2,72 m. Stále ještě rostl, až do roku 1940, kdy ve svých 22 letech
zemřel. Mezi ženami kraluje Číňanka Čeng Ťin-Lien, která zemřela v 17 letech a
po smrti měřila 2,48 m. Nejvyšším savcem vůbec je žirafa , která žije v suchých
afrických savanách a polopouštích jižně od Sahary. Lidem se údajně podařilo
zastřelit až 7 m vysokého žirafího samce. Největší výška (6,1 m) však byla změřena
u samce z Keni.
4) nejmenší: Určení nejmenšího savce je sporné, záleží na způsobu měření a špatně
lze porovnávat zcela rozdílné formy savců. Hmotnost nebývá - zvláště přímo v
terénu - často zjišťována, upřednostňuje se pak měření délky těla. Výzkumy
založené na měření muzejních materiálů se zase nejčastěji zakládají na měření
délky lebek. Pravděpodobně nejmenším savcem světa a nejmenším evropským
savcem je bělozubka nejmenší. Bez ocasu měří 3,6 - 5,18 cm. Ocas je dlouhý 2,4
9
∏erven/2006
– 2,9 cm. Celková průměrná délka tohoto hmyzožravce je asi 6,5 cm. Bělozubka
nejmenší váží 1,42 - 2,55 g. Díky své velikosti (nebo spíše malinkosti) je bělozubka
schopna procházet chodbičkami velkých druhů žížal.
5) nejrychlejší: Nejrychlejším savcem je gepard, který dosahuje nejvyšší rychlosti
na krátkou vzdálenost, tedy asi na 0,5 km. Na krátkých tratích dosahuje v běhu
maximální rychlosti okolo 100 km/h. V únoru 1999 na gepardích dostizích Cheetah
Outreach oficiálně naměřili gepardu jménem Nyana-Spier na 100 m 6,08 sekund se
zrychlením z 0 na 80 km/h za 3,6 vteřin, což znamená průměrnou rychlost 59,6
km/h. Nejrychlejším mužem planety je Tim Montgomery z USA, který zdolal 100
m za 9,78 sekund (2002). Jen o setinu sekundy “pomalejší“ je Maurice Greene.
6) nejdelší skok do dálky: Světový rekord ve skoku dalekém drží mezi lidmi Mike
Powel z USA, který na světovém šampionátu v japonském Tokiu skočil 30. srpna
1991 8,95 m daleko. Osm metrů daleko skočí kůň, zajíc polní skočí na jeden odraz
do vzdálenosti 7 m a klokan rudý přeskočí vzdálenost 12,6 m. Dvanáctimetrovou
délku zvládne i jelen lesní, rekordmany v říši savců jsou však s 15 metry jelenec
běloocasý nebo i irbis.
7. nejvyšší skok: Mezi savci by za příhodných okolností překonal laťku ve výšce 8
m delfín skákavý (naměřeno 6,2 m). Ze suchozemských savců vyskočí nejvýše
jaguár (5,5 m), levhart a puma by přeskočili 4,5 m. Mezi lidmi drží prvenství ve
skoku vysokém Javier Sotomayor z Kuby. Laťku o výšce 2,45 metru, což je jako
největší výskok jelena lesního (2,4 m), překonal 27. července 1993 ve španělské
Salamance.
8. nejvýše žijící: Nejvýše položená trvale obydlená lidská obydlí se nacházejí ve
výšce 4 800 m nad mořem. Ještě o 1200 m výše však vystupují jaci (Bos grunniens)
v Tibetu a v horách Sečuánu v Číně. Do výšky 6 km vystupují, aniž by tam trvale
žili, například jelen bělohubý, irbis, langur. Vikuňa se dostává do výšky 5 600 m n.
m., jelen huemul do 5 000 m n. m. Člověk se ovšem dostal až na vrchol nejvyšší
hory světa Mt. Everestu (8 848 m n. m.), takže drží mezi savci rekord.
9. nejhlouběji žijící, potápějící se: Dne 25. dubna 1969 byl uloven 160 km jižně
od jihoafrického Durbanu samec vorvaně, který se vynořil po 1 hodině a 52
minutách. V jeho žaludku byli nalezeni dva malí žraloci rodu Scymnodon, kteří žijí
pouze na oceánském dně a kteří museli být spolknuti asi tak před hodinou. V místě
ulovení vorvaně je dno v hloubce přes 3 km, což znamená, že vorvaň se musel
ponořit, byť jen krátkodobě, pro potravu až do hloubky téměř 3 km. Až do 162 m
hloubky, nejsou-li kladeny téměř žádné limity na techniku sestupu a výstupu
(obvyklá kombinace je použití sledu pro sestup a balónu naplněného vzduchem pro
výstup), sestoupil Francouz Loic LeFreme.
10. nejvyšší věk: Žádný savec nedosahuje takového věku jako člověk. Z
nezpochybnitelných případů žila nejdéle Francouzka Jeanne Lousie Calmentová
(21. 2 1875 - 4. 8. 1997) - 122 let a 164 dní. Ze savců je hned za člověkem slon
indický, který se dožívá v průměru 60 - 70 let. Nejvyššího objektivně doloženého
věku dosáhla samice Mudoc chovaná v zajetí v ZOO Santa Clara (Kalifornie) zemřela ve věku 78 let.
Diana Netolická
10
∏erven/2006
Globální oteplování
láme rekordy!
Země se za posledních 30 let otepluje zhruba o
0,2°C za desetiletí, jak vyplývá z materiálů
Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA. Kvůli
těmto změnám vystoupala teplota na nejvyšší
hodnoty v cyklu, který začal před 12 000 lety. Experti odhadují, že se ve 2. polovině
20. století 1700 rostlin, zvířat a druhů hmyzu posunulo blíže k zemskému pólu,
v průměru 6,5 km za dekádu. Oteplování je silnější na dalekém severu. Tání sněhu
a ledu tam odhaluje půdu a skály, a tím umožňuje teplu ze Slunce, aby bylo
absorbováno. Voda mění svoji teplotu pomaleji než pevnina, přesto i v oceánech
byly zaznamenány známky oteplování. Studie došla k závěru, že kvůli nynějšímu
oteplování je současná výše teplot zhruba o stupeň Celsia vzdálena úrovni
maximální teploty za poslední miliony let.
Lucie Vtípilová
Prastaré ,,dítě květin“ z pouště
Neobyčejně zachovalou kostru tříleté
holčičky patřící k předkům člověka objevili
vědci v africké poušti. Nález má zásadní
význam pro pochopení vývoje člověka.
Dívka, kterou pojmenovali Luci, žila před
více než 3 miliony let v Afarské proláklině
severovýchodní Etiopie. Dítě bylo pochováno krátce po smrti, zřejmě po
utopení. Kosti spočívaly v zemské vrstvě staré 3,3 milionu let. Díky novému
nálezu vědci zjistili, že stavbou těla připomíná Luci spíše mládě gorilí, avšak
tvarem lebky se již blíží k člověku. Malá Luci by tak mohla prozradit něco o
příčinách, které způsobily, proč se ,,opice“ vydaly na cestu k člověku. Stále
více se jeví, že evoluční cestu k lidskému rodu Homo dláždila vynucená
změna života, způsobená změnou klimatu. Klimatický zvrat jistě nebyl
jediným faktorem. Spustil se však řetězec příčin a následků, který poměrně
rychle vytvaroval náš rod.
Lucie Vtípilová
11
∏erven/2006
12
∏erven/2006
Hmyzí rekordy
(13. 12. 1732 - 14. 12. 1799)
- Nejrychlejší housenkou na světě je larva můry. Za jedinou sekundu urazí
vzdálenost 38,1cm. Za minutu 23 m a za hodinu 1,5 km.
- Největší hluk dokáže napáchat africká cikáda. Ve vzdálenosti 50 cm její
„milostný zpěv“ vyvolá akustický tlak 106,7 decibelu. Takový hluk vydává
přistávající letadlo. Pro zajímavost, stejně hlasitě vříská při zápase tenistka
Maria Šarapovová.
- Až 70 cm vysoko dokáže vyskočit pěnodějka obecná. Hravě tak překoná
třeba i takové blechy. Pouhých šest milimetrů velký tvor při skoku vyvine
414krát větší sílu, než je jeho vlastní hmotnost.
- Největším motýlem na světě je atlas velký pocházející z Indonésie. Jeho
rozpětí křídel dosahuje šířky až 30 cm.
Ondřej Malý
Z GUINESSOVY KNIHY REKORDŮ
Nejstarší tvarovaná zahrada
Tvarování zahrady je uměním sestříhávat keře a porosty do ozdobných
obrazců. Tvarovaná zahrada v Levens Hallu v britské Columbii nabízí podoby,
které jsou staré přes 300 let. Keře byly původně vsazeny a upravovány v 90.
letech 16. století. Mezi nimi figurují i porosty vytvarované do podoby
soudcovské paruky a deštníků.
George Washington se narodil 13. prosince 1732 v
Bridge's Creek ve Virginii. Byl synem bohatého
majitele plantáží. Nikdy nenavštěvoval školu, ale měl
soukromé učitele. Ač se nepovažoval za dobrého
řečníka, byl uznáván jako vrchní představitel v opozici
ve Virginii. Roku
1775 se stal velitelem
kontinentálních vojsk. Používal zdržovací styl boje, ale
poté, kdy byla britská armáda vázána boji s Francií,
Španělskem a Nizozemím, zvítězil v několika bitvách.
V roce 1783 uzavřel mír – jako vítěz. Po skončení
války se uchýlil do soukromí. Po několika letech se ale nechal přesvědčit a
stal se předsedou ústavodárného shromáždění ve
Filadelfii.
Roku 1789 byl zvolen prvním prezidentem USA.
V roce 1793 byl zvolen znovu. Pro spory o vedení
zahraniční politiky se úřadu v roce 1797 vzdal. V
roce 1798 se na žádost nového prezidenta opět
stal vrchním velitelem americké armády. Po
několika měsících však zemřel.
Na
počest
George
Washingtona
pojmenováno nově založené hlavní
město a jeden z amerických států.
bylo
Zemřel 14. 12. 1799
Připravila Aneta Mlynářová
LETEM SVĚTEM ANEB
CESTOVNÍ HOREČKA
Nejmenší dospělý muž
Nejmenším dospělým mužem, o němž existují nezávislé důkazy, byl Gul
Muhammad z Indie. Když ho 19. července 1990 v nemocnici Rám Manohar v
indickém Dillí vyšetřovali, zjistili, že měří pouze 57cm.
57
Hádej, o jakou kulturní památku se jedná
Vybrala Aneta Mlynářová
Zámek se nachází v malé obci ….. na pravém břehu Dyje, přibližně 12 km
východně od Mikulova. Zámek s rozlehlou zahradou patří mezi nejkrásnější
komplexy v České republice. Toto panství získali roku 1249 Lichtenštejnové
a patřilo jim bezmála 700 let.
13
∏erven/2006
Dnešní podobu získal zámek při rozsáhlé rekonstrukci z poloviny 19.
století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Došlo tak k
rekonstrukci původního renesančního zámku z 16. století, kolem něhož
byla již tehdy rozsáhlá zahrada. Významnou úpravou prošel zámek koncem
17. století, kdy byl barokně upraven podle plánů významného italského
architekta Domenica Martinelliho a Jana Bernarda Fischera z Erlachu.
Zámecká budova je velmi bohatě novogoticky zdobená.
Stejně velkolepá je i výzdoba interiérů
vyřezávanými kazetovými stropy, původním
historickým nábytkem či pozoruhodným
šestatřicetistupňovým dřevěným schodištěm v
knihovně, které vedlo do ložnice knížat a bylo
vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Ve
většině
společenských
prostorů
jsou
postaveny mramorové krby. Z pravé strany k
zámku přiléhá skleník, postavený v letech 1834 a 1835. V okolí zámku se
rozkládá rozsáhlý zámecký park vybudovaný na počátku 19. století. V
parku se nachází mnoho vzácných dřevin, rybníků a zajímavých staveb:
minaret z roku 1798, Janův hrad - pseudogotická napodobenina hradní
zříceniny, nebo Lovecký zámeček.
Tento zámek se řadí k nejvýznamnějším projevům vrcholného
romantismu na území našeho státu a v květnu 1997 byl zapsán do
seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.
Pokud jste poznali, o jaké kulturní památce je řeč, napište svoji odpověď spolu se
jménem a třídou a do konce listopadu zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze
správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny.
Připravila Denisa Stodolová
KULTURNÍ OKÉNKO
KDO JE TO?
Tento český herec (9. 4. 1891 – 31. 1. 1962), král komiků, vyrostl v Praze na Žižkově a
vyučil se obchodním příručím. Aktivně provozoval řadu sportů, nejúspěšnější byl jako
fotbalista (brankář ligového kádru A. C. Sparta).
Na amatérských večírcích jako mladík bavil své přátele parodickými čísly a
imitačními výstupy. Úspěch ho nakonec přivedl na profesionální divadelní a filmovou
dráhu. V letech 1910 – 1923 herecky vyzrál na jevištích pražských kabaretů. V letech
1925 – 1944 provozoval vlastní divadlo. Hostoval také na velkých oficiálních scénách –
Švandovo divadlo, Stavovské divadlo i Národní divadlo.
14
∏erven/2006
Byl vynikajícím komikem. Patřil k nejvýznamnějším českým představitelům tzv.
groteskní komiky. Nerespektoval text daný autorem a svým improvizačním uměním
vytvářel na jevišti každý večer dílo zcela nové.
Jeho herectví velmi zpopularizoval film. Vytvořil hlavní role například ve filmech: C.
a k. polní maršálek, To neznáte Hadimršku, Anton Špelec, ostrostřelec, Lelíček ve
službách Sherlocka Holmese, Ducháček to zařídí, U pokladny stál, Přednosta stanice.
Po druhé světové válce byl perzekuován komunistickým režimem. Přesto si zahrál
ještě v některých velmi slavných filmech. Po boku Jana Wericha se nejvíce přiblížil své
slavné minulosti v pohádkovém filmu Byl jednou jeden král v roli snaživého ministra
Atakdále. V roce 1994 byl zásluhou divadelního historika Vladimíra Justa soudně plně
rehabilitován.
Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se
jménem a třídou a do konce listopadu zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze
správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny.
Připravil Petr Schmied
První díl vydělal 305
miliónů dolarů jen ve
Spojených
státech
amerických a po celém
světě dvojnásob. Pak už
vcelku logicky vyplyne,
pročpak
se
točí
pokračování. A myslím si,
že
neznám
člověka,
kterému by se původní
film nelíbil.
Dvojka
začíná
opět
skvělým
nástupem
Kapitána Jacka na scénu. Sic není tak efektní jako příjezd na stěžni v
prvním dílu, ale stejně se máte na co těšit.
Pokračování nevaří jen tak z vody nový příběh, avšak vcelku plynule a
logicky navazuje na původní film. Na plátně se objeví i nové postavy a
setkáme se téměř se všemi, se kterými jsme měli tu čest minule. Tentokrát
se příběh motá okolo Jackova prokletí Bludným Holanďanem. Nebo jde
spíše o jeho dluh. Nakonec, jak jinak by sehnal nejrychlejší loď v celém
Karibiku?
Postavy se vyvíjí. Je zajímavé, že se podařilo do zhola nového příběhu
zakomponovat celou řadu starých postav, které byly jinak vcelku silně
15
∏erven/2006
okrajové (jako třeba Komodor). Vývoj se dá nejpatrněji zaznamenat na
důležitých postavách jako je Elizabeth a Will. Oba dva tak trošku potemní a
drží se svých zájmů, nejenom slušňáctví. Nejsou to zkrátka jen takoví ti
klaďáci. Samozřejmě, Jack zůstal pořád stejný.
Scénáristé zřejmě rádi zorbují, protože hned ve dvou akčních scénách
nechávají své hrdiny kutálet se. Ponejprve v kulaté kleci a podruhé na konci,
kdy příběh graduje bitkou v rozjetém mlýnském kole. Ale obě scény jsou
výborné. Jsou pěkně zpracované a navíc správně prošpikované humorem. A
šerm na konci filmu představuje vskutku překrásnou, lahodnou podívanou,
která se přesto drží ještě v mezích reálnosti.
Kamera se ukazuje krásně živá a herci správně chápou, že nemají jenom
hrát, ale také si hrát. Obrazové ztvárnění je tedy výborné a zde je třeba
režiséru Goru Verbinskimu vyseknout velikánskou poklonu za jeho oko.
Navíc má skvělý dar vyprávět příběhy a daří se mu to i přes trošičku
pomalejší (a zmatený) scénář.
Hrají: Johnny Depp (kapitán Jack Sparrow), Orlando Bloom (Will
Turner), Keira Knightley (Elizabeth Swannová), Naomie Harris (Tia
Dalma), Bill Nighy (Davey Jones), Geoffrey Rush (Barbossa), Stellan
Skarsgard (Bill Turner), Jack Davenport (komodor James Norrington),
Jonathan Pryce (guvernér Weatherby Swann), Tom Hollander (lord
Cutler Beckett), Martin Klebba (Marty), Mackenzie Crook (Ragetti), Lee
Arenberg (Pintel), Kevin McNally (Joshamee Gibbs)
Žánr: Dobrodružný / Komedie / Akční
16
∏erven/2006
JAZYKOVÝ KOUTEK
Znáte svůj mateřský jazyk?
Co je to?
Atlas
Vyberte jednu z následujících možností:
a) Jeden z Titánů řeckého bájesloví, který byl za vzpouru proti bohům
odsouzen ke krutému trestu.
b) Pohoří, které se táhne od Maroka přes Alžírsko do Tuniska.
c) Sbírka map ve tvaru knihy.
d) První krční obratel.
e) Hladká hedvábná tkanina.
Co to je ?
Keser
Vyberte jednu z následujících možností:
Připravila Diana Netolická
a) Rybářská síť, zavěšená na kovovém kruhu.
b) Peněžní jednotka, používaná v 18. a 19. století v oblastech obsazených
Turky.
c) Sprosté slovo.
Řešení naleznete na předposlední straně.
Podzim
Lenka Svobodová
Stromy se začínají halit
do pestrobarevných
Louka zelenou halenku
pestrobarevných kabátů.
Vítr nabývá na síle,
za šedý svetr mění.
plní se školní lavice.
Ptáci se na odlet chystají.
Den předává žezlo noci,
deště se hlásí o svůj díl.
Na stromech dozrávají plody
a draci nebi kralují.
Příroda tiše nám hlásí:
,,J
,,Je tu podzim,
zimu ať všichni čekají.“
čekají.“
Víte, že každé jméno má svůj význam?
význam?
PETR
(= skála, skálopevný)
Neklidná a tvůrčí duše. Dovede se o své místo na slunci poprat a má
úspěch. Je citový, se smyslem pro humor. Jménu je vrozená inteligence.
Vhodný pro všechna ohnivá znamení. Ani zemská nejsou špatná. Hůř se
cítí v Blížencích a Vahách. Ve Štíru je moc na ženy.
Domácké podoby jména: Péťa, Peťka, Petřík, Petříček, Petrouš
17
∏erven/2006
DOMINIK
(= pánův)
Bojovník s vnitřní silou, někdy bojující sám se sebou. Může dosáhnout
velkých cílů, neboť je ambiciózní. V kolektivu oblíbený, má smysl pro
humor, je inteligentní, prozíravý i obětavý. Vhodné pro všechna znamení.
Domácké podoby jména: Domek, Dominiček, Doma
LUDMILA
(= lidu milá)
Většinou tato bytost musí pracovat pro jiné. Nemá lehký osud, čeká ji
trápení. Saturn navazuje na Neptuna, což signalizuje stálé běhání v kruhu
marnosti či starostí. Ludmila může dosáhnout vzdělání i pěkného
postavení, ale i neklidu srdce i duše. Nedoporučuje se toto jméno pro slabší
znamení Vah.
Domácké podoby jména: Lída, Liduška, Lidka, Liduše, Lidunka, Lilina, Lola,
Duška, Míla, Ludmilka
MICHAELA
(= podobná bohu, kdo je jako bůh)
Učenlivé jméno s karmickou zátěží. Moc se nedoporučuje. Horší zdraví a
méně štěstí. Zvlášť pokud je i datum narození jako nepříznivý start, má
Michaela co dělat, aby život ukočírovala.
Domácké podoby jména: Míša, Miška, Míšenka, Michaelka
Perličky ze žákovských knížek
Olizuje temperové barvy a pak se diví, že zvrací.
Ohrožoval spolužáky nožem, který potřeboval až na třetí hodinu.
Váš syn při hodině hraje mariáš, hlásí dvacet, nemá krále a pak se hádá.
Běhá po třídě a zvrací židličky.
Při měření ve fyzice používá vlastní měřící přístroj a prohlašuje, že školní voltmetry
nestojí za nic.
Snažil se odemknout zamčené dveře. Když byl přistižen, vymluvil se na to, že ho
zajímají tajné chodby!
Dává pozor, jestli dávám pozor, a když si myslí, že nedávám pozor, tak nedává pozor.
Napovídá nepovoleným způsobem.
Rozbil okno a vymlouval se, že nemůže dýchat.
18
∏erven/2006
Močí do výše očí.
Svým zpěvem úmyslně ruší hodinu zpěvu.
Vybraly Denisa Stodolová, Diana Netolická a Aneta Benešová
FANTAZII SE MEZE
NEKLADOU ANEB ZKUS
DOMYSLET…
NAŠE POVÍDKA
NAŠE POVÍDKA
NAŠE POVÍDKA
NAŠE POVÍDKA
STŘEDOŠKOLSKÝ PŘÍBĚH
(pátá část)
Zbytek hodiny už probíhá v naprosté pohodě. Vlastně i celý den. Poslední dvě
hodiny máme tělocvik. Jediné, co mi v tomto předmětu jde, je asi gymnastika a
atletika. A tak ihned po zvonění uvítám, když do tělocvičny, asi třikrát větší než
jsme měli na základce, přijde mladá učitelka a na rovinu nám řekne, že nás chce
uštvat, a proto se v jejích hodinách zaměříme hlavně na gymnastické sestavy.
Tohle byl opravdu můj nejlepší den od začátku školního roku, pomyslím si po
příchodu na intr. Mé „spolubydlačky“ ještě nedorazily, a tak využiji volného
pokoje k učení na další den. Až po chvíli si uvědomím, že tohle jsem nikdy
nedělala. Učit se z hodiny na hodinu pro mě bylo vždy jen plýtvání časem. Sama
sebe tím mile překvapím. Moc učení nemáme, a protože máme až do 18:00 hodin
osobní volno (potom se jde na večeři), rozhodnu se zajít do internetové kavárny
nedaleko domova mládeže. Jak tak brouzdám po netu, najednou klepnu úplně
někam jinam, než jsem chtěla. Na obrazovku mi naskočí stránka naší školy. Ani
jsem nevěděla, že se můžeme přihlásit do tolika kroužků. Zaujme mě jich tam hned
několik, a tak se přihlásím do keramiky a latinských tanců. Zaplatím a mažu na intr.
Když vejdu do pokoje, nestačím se divit. Nevím, jestli mám plakat, nebo se smát
tomu, jaký neuvěřitelný nepořádek dokázaly za hodinu a půl holky udělat. Nakonec
se ale příšerně rozčílím a pohádám se nimi tak, že se mnou až do večera nemluví.
Nejen do večera, ale i do rána a potom i celý den. Možná i proto, že jsem se ze
dvou předmětů nechala vyzkoušet, abych měla zase chvíli pokoj. A nemluví se
mnou ani zbytek týdne. Ani mi to nevadí.
V pátek zajdu za Káťou a i s Janičkou mě jdou obě vyprovodit na vlak. Ačkoli
jsem házela ramena, jak je to tady super, už se těším domů.
Vlak tak krásně houpá, až se mi zavírají oči, a já pomalu usínám. Celý týden se
mi přemítá před očima a já si uvědomuji, že domů odjíždím zase o něco bohatší. A
19
∏erven/2006
přestože je toho málo, jsem vděčná i za takou drobnost, jakou je má od spolužáků
nově získaná přezdívka „šprtka“.
Kristýna Kynclová
LETNÍ PŘÍBĚHY
V tomto roce jsme pro vás připravili novou soutěž. Naše redaktorky napsaly
několik krátkých vypravování na téma „letní příběh“, která vyjdou v tomto a
příštím čísle našeho časopisu. A na vás teď je, abyste vybrali ten, který se vám
bude nejvíce líbit. Jméno autorky nejlepšího příběhu napište na kousek papíru
a přineste do konce listopadu panu učiteli Schmiedovi.
AU PAIR
Na tyto prázdniny nikdy nezapomenu. Jmenuji se Šárka a je mi 18 let. Toto léto o
prázdninách, jelikož jsem byla čerstvě plnoletá, jsem chtěla zkusit něco nového a
zajímavého. Chtěla jsem se někam podívat a přitom si vydělat nějaký ten peníz.
Proto jsem se rozhodla, že pojedu do ciziny dělat au pairku. A protože umím dobře
německy, bylo jasnou volbou blízké Německo.
Požádala jsem jednu cestovní kancelář, zda-li by mi něco nesehnali, a za týden už
jsem jela do jedné rodiny v Německu. Když jsem tam přijela, do nějaké odlehlé
krajiny za Berlínem, docela mě ta rodina překvapila. Takový přepych jsem nikde
neviděla. Paní se se mnou dala hned do řeči a už mi vysvětlovala, co můžu a co ne.
Zdála se být docela příjemná. Říkala, že když bude jejich čtyřletý syn cokoli
provádět, že ho můžu zpracovat. Hned když jsem toho kluka viděla, mi bylo jasné,
že je hodně rozmazlený. Paní mě okamžitě zapojila do vaření, což mě moc bavilo,
jelikož se doma v kuchyni točím pořád. Pak mi ukázala, jak nakládat se špinavým
prádlem a co prostě všechno musím dělat. Bylo toho docela dost…
První den byl v pohodě, ale pak to začalo. Ten malý kluk si začal strašně
vymýšlet, že chce tohle a támhleto, a já byla na něho doma sama, neboť rodiče byli
v práci. Se dvěma věcmi jsem mu vyhověla, ale pak už mě začal štvát. Strašně si
vymýšlel, tak jsem ho ohnula přes koleno (jako svého bráchu) a naplácala mu na
zadek… Jen málo. Začal strašně řvát a vyvádět. Vtom přijeli rodiče a všechno bylo
v trapu. Polilo mě horko. Přilítli, co se děje, a seřvali mě, co si to o sobě myslím, co
jsem jako dělala. A ten pacholek to ještě přibarvoval! Hrozili mi vším možným, ale
nakonec se to obešlo bez dalších kolizí. Slíbila jsem, že to už nikdy neudělám.
Od té doby se to ale se mnou vezlo z kopce. Uvařila jsem polévku a byla prý
studená. Usmažila řízky, byly prý připálený. Žehlila jsem prádlo, prý bylo špatně
vyžehlené… To jsem ještě docela snášela a snažila se. Ale jakmile jsem rozplácla
na zem vajíčko, když jsem dělala omeletu, …přilítla paní a dala mi velký pohlavek.
Chytla mě za vlasy a tlačila k zemi, k tomu vejci. Začala jsem brečet a pomalu ho
uklízet. Řekla jsem si dost a jdu! Jen jsem dodělala večeři, šla jsem si sbalit. Už
jsem měla dobaleno, když vtom přišel pán a povídal mi, že se omlouvá za chování
20
∏erven/2006
své manželky, že je jen rozrušená a jestli tady ještě zůstanu… A podal mi nějaký
peněžitý obnos… Rozpačitě jsem se usmála, že je o mě zájem, a řekla jsem si, že
jim dám ještě jednu šanci.
Další den to bylo v pohodě, ale pak nastalo další období, kdy se to zas nedalo
snést… Nesla jsem prádlo dolů do sklepa do prádelny a šlápla jsem na dětský
ručník toho kluka a spadla a potloukla se. Ve tmě v prádelně jsem jen slyšela
dětský smích a kroky rychlé utíkající po schodech nahoru. To mi bylo jasné, kdo to
na mě políčil. Vyběhla jsem nahoru a začala mu nadávat, on se opět rozbrečel a
utekl do pokoje. Naštěstí to asi rodičům neřekl, ale já to řekla paní. Jenže ta mi
začala nadávat, že jsem neschopná, když se nedívám pod nohy. To už jsem
vypěnila a začala na ni křičet, že si nemá najímat au pairky, když se jí pak
nezamlouvají a dělají podle ní všechno špatně… Vtom mě chytla za vlasy a cukla
se mnou do strany, až se mi trochu zablokoval krk, padla jsem na zem a ona mi
dala ještě facku. Chtěla jsem vstát, ale zas mě strčila… Nevím jak, ale utekla jsem
do svého pokoje. To už jsem byla plně rozhodnuta, že prostě odjedu. Jenže po půl
hodině opět přišel pán a zas mi nabízel peníze. Řekla jsem, že ne, že v žádném
případě, že v takové „pošahané“ rodině nebudu! Odstrčila jsem ho a s kufrem se
prorvala skrze dveře pokoje. Šla jsem po schodech a už byla skoro u venkovních
dveří. Chtěla jsem je otevřít, ale pán mě doběhl a stačil je zabouchnout. Vyděšeně
jsem se na něho podívala a on na mě zas vražedným pohledem. „NIKAM!“ zařval.
Já se lekla a pustila kufr a oběma rukama jsem se pokoušela otevřít dveře. Ale on je
ještě stihl zamknout. Popadl mě a nesl mě zas nahoru. Kopala jsem, kousala a
mlátila ho, ale on mě nepustil. Hodil mě na zem až v mém pokoji a jednu mi vlepil
tak, že jsem se uhodila o postel. Cítila jsem, jak mi po tváři teče něco teplého.
Pomalu to teklo až k ústům a já poznala, že je to krev. Podívala jsem se na něho
nevěřícným pohledem. A pán jen řekl: „Opovaž se odtud odejít, dokud nebudeme
chtít!“ Bylo mi jasné, že prostě nemám šanci. Další den mě poslali na zahradu sekat
trávník… Musela jsem, zas mi vyhrožovali. Sekala jsem a brečela. Náhle šel kolem
mladý pošťák a zeptal se mě, co mi je. Odpověděla jsem, že nic, že jsem jen prostě
smutná a náladová.
„Ne, nejsi… Já lidi znám. A ty modřiny tomu moc nenasvědčují, že jsi jen
smutná,“ řekl.
Znovu jsem se rozbrečela a vše mu vyklopila. Mladík řekl, že mi pomůže, ale až
zítra. Přikývla jsem a slíbila, že to vydržím.
Večer, když jsem pomalu dělala večeři, se mě paní ptala, co jsem si s tím
pošťákem povídala. Říkala jsem, že jen odkud jsem a co dělám a jak se
jmenuji…nic víc. To mi vůbec nevěřila a začala mě mlátit do boků. To už mě
vytočilo a vyběhla jsem z baráku. Pán si toho všiml až za okamžik. Tak jsem měla
čas na to, abych vzala klíčky pod stínítkem, nasedla do auta, které si nezamykali, a
ujížděla pryč. Jela jsem, co se dalo, ale po té polní cestě to bylo děsné. Náhle jsem
viděla ve zpětném zrcátku auto paní. Pomalu mě dojížděla a chtěla mě vytlačit ze
silnice. Ale to už jsme byly ve městě, nějak mě drcla do zadku auta a já dostala
smyk a nabourala do dalšího auta… Nevím, jak to bylo možné, ale vystoupil z něho
ten pošťák. Rychle mě vytáhl a usadil do svého vozu. Silnice z druhé strany byla
21
∏erven/2006
značně zatarasená, a tak paní nemohla projet. Okamžitě mě zavezl na úřady a tam
se o mě už postarali a vše ostatní zařídili.
Už nikdy nikam nepojedu a zvlášť ne do ciziny. Všude dobře, doma nejlíp!!!
Aneta Mlynářová
Upršené a nudné prázdniny nebo slunečný
ráj?
Skončila jsem 3. ročník na gymplu a na prázdniny jsem nic neplánovala… I když
vlastně …, plánů jsem měla spoustu, ale prostě se mi nedařilo je uskutečnit.
Nejdřív mámu vyhodili z práce, táta se od nás odstěhoval, takže už jsme neměly
na vysněnou dovolenou v Itálii, na kterou jsme měly jet s mamkou a s mojí
sestrou - dvojčetem Romanou. Jiné plány jsem neměla. Měla jsem jenom dvě
kámošky. Jedna je celé dva měsíce na Kubě „se svými zazobanými rodiči“ a Ivča,
ta je sice zrovna taky jako já doma, ale na můj plán jet stanovat nepřistoupila. V
srpnu jede ale na dovču do Německa a taky, co by si ničila nehty a jemnou kůži v
nějakým stanu, že jo? „To radši jdeme na dýzu, ne?“ opakovala mi. Ale já na
tohle zas moc nejsem. Tak jsme alespoň vyrazily na nákupy.
Nejsem moc náročná, ale tohle bylo prostě k naštvání. A tak jsem se celou tu
dobu pohybovala v kruhu rodinném nebo venku s Ivčou a nebo Romanou. No
paráda, žádnej kluk na obzoru, půlka prázdnin pryč - co víc si přát, ne??? Bylo
asi 1. srpna, deštivý odpoledne, neměla jsem nic na práci, a tak jsem seděla v
pokoji a „čučela“ z okna. Byla jsem doma sama a začal zvonit telefon. Pomalu
jsem se ploužila dolů a zvedla jsem sluchátko. "Prosím, Radka," řekla jsem
znuděně. „Dobrý den, Radka Novotná?" "Ano." "S radostí vám oznamuji, že jste
vyhrála v soutěži s kurzem angličtiny týdenní pobyt v New Yorku. Bližší
informace vám přijdou poštou. Hezký den!" oznámil mi hlas v telefonu.
"Cože????" vyhrkla jsem ještě do sluchátka, ale tam už znělo jenom monotónní
PÍP...PÍP. Nemohla jsem tomu uvěřit, brala jsem to jako blbej vtip, ale za dva
dny mi přišla obálka s bližšími informacemi a letenkou! "Paráda!" zvolala jsem s
úsměvem... A usmívám se ještě teď, když si na ty dny strávené v Americe
vzpomenu…
Denisa Stodolová
Letní příběh
Ahoj. Jmenuji se Lýdie a je mi 15 let. (Proč zrovna já musím mít takové hrozné
jméno? Jako známá značka dámských hygienických potřeb!) Budu vám vyprávět
svůj příběh, který jsem zažila o prázdninách.
22
∏erven/2006
Bylo posledního června a já si nesla domů vysvědčení. A i
když výsledky byly velmi dobré, i přesto jsem byla
smutná. Důvodem bylo, že většina mých kámošů odjede
někam na prázdniny a já zůstávám kvůli mým pracovně
vytíženým rodičům doma se svojí o dva roky starší,
protivnou a vlezlou ségrou jménem Elizabeth. Je to hrůza,
když zůstanete ve městě v největším pařáku a neustále vás
někdo prudí. Nevěděla jsem, jestli se zavřu na celé dva
měsíce do svého pokoje a nevylezu dříve než 1. září a nebo se budu chodit válet na
koupálko a chytat bronz, abych ve škole vypadala super. Vysypala jsem prasátko,
sbalila odměnu za celoroční práci a hurá do obchoďáku, abych si koupila pár
hadříků, plavečky a sluneční brýle, které budu dost potřebovat. Celé odpoledne
jsem vydržela probírat se různým oblečením a nakoupit spoustu krásných věcí.
Musím alespoň vypadat dobře, když teď budu sama bez kámošů. Ještě si koupím
zmrzlinu na osvěžení a hurá domů. Jenže já nemehlo jsem se zmrzlinou celá
pokydala. To byl trapas! Zrovna před takovým nádherným modrookým klukem.
Začal se smát a zeptal se mě, jestli nechci půjčit papírový kapesník na utření té
zmrzliny se svého nového cool oblečení. Samozřejmě jsem si ho vzala a čistila si
skvrnu z šatů. On mezitím šel ke stánku a koupil mi novou zmrzlinu. Hned mi ji
dal a začal se omlouvat za to, že se mi smál. Řekla jsem mu, že se omluva přijímá,
a on mě pozval na oslavu svého bratránka. Neváhala jsem a hned jsem souhlasila.
Zeptal se mě ještě na jméno. No to byl další trapas, ale co jsem mohla dělat. Jen se
usmál a řekl: „Pěkné jméno, já jsem David. Kolik ti je let?“ ,,Je mi 15 a tobě?“
zeptala jsem se. ,,Mně je 16 let,“ dpověděl. Pak se zeptal, jestli mě může jít
doprovodit. Cestou mi dal číslo mobilu a ptal se, jak to, že tak hezká holka se
brouzdá městem sama. Došli jsme až k nám a on mi řekl: ,,Tak se zejtra sejdeme na
náměstí. Bereš? Třeba o půl jedenáctý. Domluvíme se na večer.“ Odpověděla jsem,
že ano. Byla jsem šťastná! Zejtra rande s krásným klukem na náměstí! SUPER!!!!!
Když jsem přišla domů, moje povedená sestřička seděla v křesle s mobilem u
ucha a telefonovala. Hned jsem šla do pokojíku, vzala mobil a volala mé nejlepší
kámošce Kamče. Vše jsem jí do detailů pověděla. Hned jak jsem ukončila hovor,
vlítla do pokoje Elizabeth a přikázala mi, ať si na zítra na večer nic neplánuji, že
s ní budu muset jít na oslavu jejího kluka Marka. Vůbec se mi nechtělo, a proto
jsem jí řekla, že tam s ní určitě nepůjdu. Ona mě chytila za vlasy a začala mi
vyhrožovat tím, že to řekne našim a já budu muset jet k babičce do Ostravy. Co
jsem mohla v tu chvíli dělat? Musela jsem jí říct, že s ní teda půjdu. Když odešla,
zabořila jsem hlavu do polštáře a začala brečet. Říkám si, proč zrovna já mám
takovou smůlu!!! Přemýšlím a přemýšlím a na nic jiného jsem nepřišla, než vzít
mobil a zavolat Davidovi. Volám. Zvoní to, ale on mi to nebere. A tak jsem mu
napsala zprávu: DAVIDE, TO JSEM JÁ, LÝDIE. PROSÍM, VEZMI MI TO.
MUSÍM TI NĚCO DŮLEŽITÉHO ŘÍCT!!! Volám podruhý! Zvoní to a za chvíli
se ozve: ,,Prosím?“,,Jééé, ahoj, Davide, moc se ti omlouvám, ale já nebudu moct jít
s tebou na tu oslavu!“ David se zeptal: ,,A proč? Něco se děje? Rodiče ti to
nedovolili?“ ,,No, ségra zítra něco má a rodiče jí nakázali, že mě musí hlídat. A tak
23
∏erven/2006
musím jít jako ocásek s ní, zlobíš se ?“ vysvětluji Davidovi. David řekl: ,,Já se
nezlobím. To je škoda, že nejdeš. Ale to dopoledne doufám platí?“ Já mu
radostným hlasem odpověděla, že určitě ano. ,,Tak to jsem rád. Tak zejtra ahoj,“
rozloučil se se mnou. Začala jsem skákat po posteli a řvát: ,,JO, JO, SUPER!!!“
Ségra přilítla, co se děje, a já ji odbyla: ,,Přestaň prudit a vypadni!“ Ona si snad
myslí, že je ředitelka zeměkoule! Ach jo, proč já musím mít takovou pitomou
ségru, která je namyšlená a který u rodičů všechno projde? Ségra se zamračila:
,,Zmlkni a táhni spát! Uvědom si, že tě mám celý prázdniny na starosti. A to si piš,
že si tě vychutnám!!!“ Já si z ní ale nic nedělala. Krásně se mi usínalo, měla jsem
plnou hlavu Davida.
Ráno už jsem nemohla dospat. Vzbudila jsem se už o půl osmé, jinak bych
vstávala zase až někdy kolem oběda. Ségra ještě měla půlnoc, alespoň mě nikdo
nebuzeroval. Vyházela jsem celej šatník, nakonec zvítězily zelené šaty. Chtěla jsem
fakt vypadat nádherně. Ty věci, které jsem si koupila včera v obchoďáku, se mi
hodily. Ani jsem se nestihla nasnídat, jak jsem se těšila! Bylo za 10 minut půl
jedenácté, a tak jsem vyrazila. Cestou jsem si říkala, co když si ze mě David jenom
vystřelil? Došla jsem na náměstí po půl jedenácté a David už tam stál. Moc mu to
slušelo. Hned se mě zeptal, kam půjdeme. Společně jsme se rozhodli, že bychom se
mohli zajít podívat do kina. Dávali super film - Účastníci zájezdu. Když kino
skončilo, bylo po tři čtvrtě na dvě odpoledne. David se mě zeptal, jestli nemám
hlad, že on jo a pozval mě do mekáče na big meka. Domů jsem se vrátila kolem
třetí hodiny. Ségra už lítala po domě a začala na mě křičet: ,,Snad jsem včera něco
jasně řekla, né?! Že nikam nepůjdeš bez mého svolení. Ráno se probudím a po
tobě se slehla zem, akorát vytahaný hadry v tvém pokoji!“ ,,No jasně,“ odpověděla
jsem. Jindy by mě vytočila, ale dneska ne. Ještě mi poručila: ,,Zalez do pokoje a
nevylejzej do té doby, než půjdeme na oslavu!“ Vzala jsem si deníček a své
zážitky, které byly úplně úžasné, jsem si hned do něj zapisovala. Přemýšlela jsem,
jaké by to bylo, kdybych šla večer s Davidem a ne s tou mojí připitomělou ségrou,
která si mě stejně nebude všímat. Zítra určitě půjdeme s Davidem na koupálko.
Dnešek se ségrou snad přežiju.
V pět hodin ségra přišla, ať se připravím,
že o půl šesté musíme vyjít. Když jsme
přišly do vily Markových rodičů, na zahradě
se už konala veliká párty pro asi 150 lidí.
Marek hned přišel a přivítal nás. Byla jsem
vzteky bez sebe, když jsem viděla ty bavící
se lidi okolo sebe. Marek nám řekl, že
pozval i bratránka, který si měl vzít s sebou
kámošku. Ona mu však prý dala košem, a
tak je smutný. ,,Právě sedí u bazénu,“ dodal.
Se ségrou a Markem jsme šli za ním.
Cestou si říkám: ,,Že by spřízněná duše?“
Seděl k nám zády a Marek zavolal: ,,Hej,
Davide?“ Když se otočil, zkoprněla jsem. To snad ani není možné! Stál přede mnou
24
∏erven/2006
ten David, se kterým jsem se seznámila ve městě. Promnula jsem si oči a ještě
jednou jsem se podívala. Doopravdy to byl on a říká: ,,Jé, ahoj, Lýdie!“ Moje ségra
s Markem vykřikli: ,,Vy se znáte?“ A David odpověděl: ,,No jasně, to je ta holka,
se kterou jsem se seznámil a měla jít sem se mnou.“ Bylo to úžasné! Snad poprvé
v životě jsem měla ráda svoji ségru. S Davidem jsem strávila téměř celé prázdniny.
Společně s mojí ségrou a Markem. S Davidem se vídáme, i když je v Brně na
gymplu, téměř každý víkend. A ponaučení: NIKDY NEODSUZUJTE SVOJI
SÉGRU, KDYŽ NEVÍTE, KDY VÁM BUDE UŽITEČNÁ!!! Vím to z vlastní
zkušenosti.
Nicolle Nováková
NÁZORY, UDÁLOSTI,
KOMENTÁŘE
Šikana
Skoro každá škola se potýká se šikanou. Naše
je zatím výjimkou. Bude to zřejmě tím, že jsme
před nástrahami města chráněni venkovským
prostředím a že jsme pod pevným ředitelským
vedením. Se šikanou se může ale setkat každý
z nás. Je tedy dobré vědět, proč k ní vlastně
dochází. Nenapadají vás nějaká proč? Není
dnešní společnost málo vstřícná k dětem?
Nevšímá si jich málo? Mají rodiče čas, aby si
se svými dětmi promluvili o jejich problémech? A pak se diví, když se nechají
zlákat skupinkou pochybných lidí, kteří stahují slabší jedince k sobě. A v takové
skupině i zakřiknutý jedinec může být až brutálním a šikanovat další. Jen aby se
svým „kamarádům“ zalíbil. Nad tímto problémem by se měla zamyslet celá
společnost. A musíme jen doufat, že škola, společnost a rodiče si budou dětí více
všímat, aby se už takové případy neopakovaly.
Petra Stehnová
Vzpomínka na ztraceného přítele.
Řekne-li se věta „Pes, nejlepší přítel člověka“, není to jen fráze. Ti, kteří
nějakého psa měli, nebo mají, určitě pochopí, co tím myslím. Než se ale rozhodnu
nějakého toho pejska si pořídit, musím mít jasno v tom, že to není věc, kterou
odložím, protože mě právě teď nezajímá. Taktéž bych měla mít na paměti, že tu se
mnou nebude věčně.
Nejkrásnější dárek pro mě byl, když mi rodiče oznámili, že budeme mít psa.
Nějaký čas uplynul a já po návratu ze školy domů uviděla v koupelně nádherné
25
∏erven/2006
štěňátko, které mělo velké tlapky, černobílou barvu srsti,
vztyčené uši a nádherné, ale smutné hnědé oči. Mládě sibiřského
haski dostalo jméno Tara. Jak plynul čas, z malého štěněte vyrostl
velký, silný a zdravý pes mající pro tuto rasu typické vlastnosti.
Oblíbeným obdobím, ve kterém si Tara nejvíce zařádila, byla
zima. Lovecký talent byl nepřehlédnutelný, což by mohla
dosvědčit jedna slepice, která přišla o spoustu peří na křídle.
Výborná kondice a vytrvalost byly u Tary mnohdy až na obtíž.
Hrozně ráda si vybírala, co sní a co ne. Při svých hrách rozkousala a zničila
spoustu věcí. Ale i přes to všechno jsem ji měla ráda. Mezi mnou a ní bylo silné
pouto. Navenek to nebylo nijak znát. Jako u lidí však platí, že se chovala ke
každému jinak a ne všechny měla ráda. Takového přítele, jakým byla ona, jen těžko
opět najdu.
26
∏erven/2006
Simona Jadrná, 6. tř. – Tenhle rozvrh hodin se mně nelíbí, protože máme hodně
hodin a učitelé jsou takoví přísní.
Eva Brožková, 7. tř. – Líbí se mi, že máme dvouhodinovku těláku.
Patrik Pokorný, 7. tř. – Rozvrh se mi nelíbí, protože máme dvě hodiny tělocviku
za sebou s panem učitelem Šípkem.
Jitka Odehnalová, 8. tř. – Nejsem ráda, že máme jiného učitele dějepisu.
Jana Kolářová, 9. tř. – Tento rozvrh se mi nelíbí, minulý byl lepší, protože jsme
neměli tak náročnou fyziku.
Martin Minář, 9. tř. – Rozvrh se mi nelíbí, protože tam je moc hodin.
Připravily Sára Giansanti a Nicolle Nováková
Lenka Svobodová
AEROBIK
Anketa::
Anketa
Na aerobik chodím už od 1. třídy. Moc mě baví a jsem ráda, že u nás na škole
něco takového existuje. Aerobik mi přináší spoustu nových věcí a nejlepší na tom
je, že jsme tam parta mladých holek s velice kamarádskou paní učitelkou. Před
rokem paní učitelka musela kvůli těhotenství přerušit naše společné cvičení. Bylo
nám to líto, ale moc jsme paní učitelce miminko přáli a měli jsme velikou radost,
když se jí v únoru narodil chlapeček Tomášek. Při každém setkání jsme se paní
učitelky ptali, kdy s námi začne zase cvičit. Na začátku tohoto školního roku jsme
se konečně dočkali. Jsme moc rádi. Myslím si, že i ostatním holkám aerobik moc
scházel, a proto mě těší, že zase můžu navštěvovat naše společné hodiny. Mám
ráda moderní hudbu a rychlé písničky. A na ty se také na aerobiku cvičí. Aerobik je
mým nejmilejším koníčkem, a proto moc děkuji paní učitelce, že se k této práci
zase vrátila.
Nejoblíbenější seriál našich žáků:
Nejoblíbenější seriál
Horákovi; 6; 6%
Rodinná pouta; 8;
7%
Simpsonovi; 26;
25%
Pojišťovna štěstí;
10; 9%
Nicolle Nováková
Scooby Doo; 15;
14%
Ordinace v růžové
zahradě; 24; 22%
Průzkum:
Líbí se vám letošní rozvrh hodin?
Daniela Nováková, 4. tř. – Tento rozvrh hodin se mně líbí, protože máme pět
hodin.
Jaroslava Šubecová, 4. tř. – Mně se na rozvrhu líbí, že máme pět hodin.
Eliška Tlapáková, 5. tř. – Líbí se mně, že tam je čeština, přírodověda a
angličtina.
Jan Šmok, 5. tř. – Rozvrh se mi líbí, protože máme v pátek čtyři hodiny.
Iveta Doležalová, 6. tř. – Rozvrh se mi nelíbí, protože máme víc hodin. Přibyl
nám zeměpis, dějepis a fyzika.
Ulice; 18; 17%
ZKUS DOKRESLIT
OBRÁZKY
27
∏erven/2006
28
„Neříká se, že hoří, ale že svítí.“
„Mami, záclony už taky svítí.“
Recept z dětské kuchařky
HÁDANKY, TAJENKY,
RÉBUSY, VTIPY, RECEPTY
„Mami, stromeček hoří!“
∏erven/2006
29
∏erven/2006
30
∏erven/2006
NĚMECKÁ KŘÍŽOVKA
T
počasí
s
a
lékař
otevřít
pár
Připravila Sára Giansanti
pít
ANGLICKÁ KŘÍŽOVKA
číst
Nemá to huby, ale tři
zuby, u jídla slouží, po
něm netouží.
Na počátku je to černé,
při použití je to rudé,
na konci je to šedé. Co
to je?
V jednom rožku
trošku, v druhém
rožku trošku, v třetím
rožku trošku, v
prostředku nejvíc.
Stojí babice
rozcuchaná velice.
Když přijdou časy,
zelené má vlasy, když
tělo chřadne, do vody
padne.
Řešení
hádanek:
(akčildiv, ílhu, aniřep,
abrv)
ahoj
dům
bílý
oheň
červený
„Maminko, neměla bys prosím deset korun pro jednoho starého pána?“
„To je od tebe hezké, že myslíš na staré lidi. A kde je ten pán?“
„Stojí za rohem a prodává zmrzlinu.“
Tetička přinesla Petrovi k svátku atlas a povídá:
„Toho si, Petříčku, važ. Je z doby mého mládí.“
„Teto, a je v něm už Amerika?“
Přijde Pepíček pozdě do školy a omlouvá se: „Promiňte, já jsem se opozdil,
protože jeden pán na autobusové zastávce ztratil desetikorunu.“
“A ty jsi mu ji pomáhal hledat?“
“Ne, já jsem na ní stál!“
31
∏erven/2006
Patříš mezi 2% nejinteligentnějších lidí na světě?
32
∏erven/2006
Vyluštěte si sudoku
Einstein tuto hádanku vytvořil v minulém století. Tvrdil,
že 98% lidí na světě není schopno ji vyřešit. Zkusíš to?
V této hádance není žádný trik, jde o pouhou logiku. Takže: hodně
štěstí a nevzdávej se!
1. Je pět domů, každý má jinou barvu.
2. V každém domě bydlí osoba jiné národnosti.
3. Každý majitel upřednostňuje určitý nápoj, kouří určitou značku cigaret a chová
určité zvíře.
4. ŽÁDNÁ z těchto pěti osob NEPIJE stejný nápoj, NEKOUŘÍ stejné cigarety ani
NECHOVÁ stejné zvíře jako některý z jejich sousedů.
OTÁZKA: Komu patří ryba?
Víte, že:
- Brit žije v červeném domě.
- Švéd chová psa.
- Dán pije rád čaj.
- Němec kouří cigarety Rothmans.
- Nor bydlí v prvním domku.
- Majitel zeleného domku pije kávu.
- Kuřák cigaret Winfield pije rád pivo.
- Majitel žlutého domu kouří cigarety Dunhill.
- Osoba, která kouří Pall Mall, chová papouška.
- Muž, který bydlí v prostředním domě pije mléko.
- Kuřák cigaret Marlboro bydlí vedle toho, kdo chová kočku.
- Muž, který chová koně, bydlí vedle toho, který kouří Dunhill.
- Nor bydlí vedle modrého domu.
- Kuřák cigaret Marlboro má souseda, který pije vodu.
- Zelený dům stojí nalevo od bílého domu (hned vedle něho).
Řešení přineseme v příštím čísle Škrobu.
Koukejte se na
křížek a pak
Nejlépe na rovnou
plochu, např. zeď, a
zamrkejte
33
∏erven/2006
Optické iluze
Tři tváře
Tady je mnoho skrytých obrazů.
Je zde mlýn, nebo přilbice? A kolik najdete v
obrazu lidských tváří?
34
∏erven/2006
&&&&& Žofka křížovka &&&&&
Narodil se r. 1451 v ……(1. část tajenky). V roce 1492 objevil ……(2. část
tajenky) a je pohřben ve španělské Seville. Byl to mořeplavec ……(3. + 4. část
tajenky).
NÁŠ KOMIKS
VODOROVNĚ: A. Hluboký záliv v Jadranském moři obvykle s přístavem; velbloudovité zvíře
Jižní Ameriky. – B. Plynný obal komety; 2. část TAJENKY. – C. Staré platidlo; česká řeka;
součást máselnice. – D. Otravný bojový plyn; předložka; souboj dvou soupeřů; zkratka High
Technology. – E. 3. část TAJENKY; ženské jméno. – F. Příslušník nacistického vojenského oddílu;
ranní vláha; anglicky „muž“. – G. Svatba; hospodářské zvíře; strana těla. – H. Likvidovat; chem.
značka draslíku; český prezident. – I. Solmizační slabika; římskými číslicemi 99; iniciály
nejznámějšího českého zpěváka; zkratka české extremistické politické strany.
Kreslí Lucie Vtípilová
Řešení úkolu: Co to je? – Atlas. Všechny odpovědi byly správné. Keser. Správné
odpovědi jsou a, b.
Vydává Základní škola v Krouně, PSČ 539 43, 469341115
e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XIV.
Redakční rada: N. Nováková, S. Giansanti, A. Mlynářová, P. Stehnová, L. Vtípilová, L.
Svobodová, O. Malý, A. Benešová, D. Netolická, D. Stodolová, Mgr. Petr Schmied, Mgr. Eva
Pejchová
Illustrations: Lucie Vtípilová
Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno.
listopad 2006
SVISLE: 1. Dýně. – 2. Aromatická rostlina; vidina ve spánku. – 3. Bolest (básnicky); anglicky
„oko“; šlechtický titul. – 4. Chem. značka kyslíku; pochod; sklizně sena. 5. Ledovcový útvar; 1.
část TAJENKY. –– 6. Kancelářská zkratka; bojový výpad; SPZ okresu Klatovy. – 7. Ministerstvo
průmyslu a obchodu; slavnostní mužský oblek. – 8. Ženské jméno; dvojzpěv; zkratka americké
rasistické organizace. – 9. Cizí mužské jméno; NaCl; značka jednotky hmotnosti. – 10. Římskými
číslicemi 1001; obyvatel obce u Skutče. – 11. Spojka; 4. část TAJENKY. – 12. Citoslovce
oddychnutí; stát v jihovýchodní Asii. – 13. Předložka; bojové vozidlo.
Pomůcka: 6. AA. – 8. Ku – Klux – Klan.
Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se
svým jménem a třídou na kousek papíru a do konce listopadu zaneste p.uč.
Schmiedovi. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné
ceny.

listopad 2006 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Transkript

Podobné dokumenty

Rýžová miska

ffiffi ffi__ffiw ffiffi h-ffitr