Seznam a anotace nových a inovovaných kurzů

Transkript

Modul Geschichte
O bsah
Úvodové předměty
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Němčina jako jazyk humanitních věd: Jazyková cvičení.............................................. 5
Úvod do studia historie..................................................................................................... 7
Úvod do studia filozofie................................................................................................... 9
Úvod do studia jazyka..................................................................................................... 11
Úvod do sociologie.......................................................................................................... 13
Úvod do srovnávací religionistiky................................................................................. 15
Úvod do studia medievistiky.......................................................................................... 18
Úvod do studia dějin umění........................................................................................... 21
Odborné předměty v šesti podmodulech
Modul historie
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
Česko-německé vztahy v 19. a 20. století..................................................................... 26
Josefinismus jako osvícenský absolutismus................................................................. 27
Dějiny 20. století.............................................................................................................. 28
Rasismus – teorie a dějiny............................................................................................... 29
Dějiny 19. století.............................................................................................................. 30
Dějiny raného novověku................................................................................................. 31
Pomocné vědy historické................................................................................................ 32
16.
17.
18.
19.
20.
21.
Zvláštní cesta rakouské filozofie................................................................................... 33
Myšlenkové postoje a koncepce vybraných německo-židovských filozofů............ 35
Formální logika a argumentační teorie......................................................................... 36
Kurz četby filozofických textů....................................................................................... 37
Německá romantika: filozofie německého idealismu................................................. 38
Teorie poznání a jiné epistémy...................................................................................... 39
22.
23.
24.
25.
26.
27.
Obecná jazykověda.......................................................................................................... 41
Metody jazykové analýzy................................................................................................ 42
Česko-německá kontrastivní lingvistika....................................................................... 43
Dějiny německé lingvistiky v kontextu......................................................................... 44
Psycholingvistika.............................................................................................................. 45
Sociolingvistika................................................................................................................. 46
28.
29.
30.
31.
32.
Dějiny sociologických teorií........................................................................................... 47
Gender a identita............................................................................................................. 48
Sociologie kultury............................................................................................................ 49
Sociologie náboženství.................................................................................................... 50
Sociologie umění.............................................................................................................. 51
33.
34.
35.
36.
37.
38.
Dílčí obory/témata religionistiky.................................................................................. 52
Polymetodologická analýza vybraných biblických textů............................................ 53
Proces vzniku monotheistických náboženství............................................................. 55
Problematika magie a její recepce v religionistice....................................................... 56
Gnóze na rozhraní mezi náboženstvími...................................................................... 57
Bible jako text................................................................................................................... 58
Modul filozofie
Modul obecná a srovnávací jazykověda
Modul sociologie
Modul srovnávací religionistika a judaistika
Modul Geschichte
Modul medievistika
39.
40.
41.
42.
43.
Úvod do dějin středověku.............................................................................................. 60
Německy psaná středověká literatura v českých zemích........................................... 61
Úvod do diachronní lingvistiky...................................................................................... 62
Realita všedního dne v literárních textech středověku............................................... 63
Dějiny starší německé literatury v evropském kontextu............................................ 64
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
Umění středověku v českých zemích ve vztahu k jejich sousedům......................... 65
Kapitoly z dějin umění Německa a Rakouska............................................................. 66
Umění v době Přemyslovské.......................................................................................... 67
Umění renesance a baroka.............................................................................................. 68
Umění 20. století.............................................................................................................. 69
Kapitoly z dějin umění českých Němců a židů........................................................... 70
Základy obrazové sémiotiky........................................................................................... 71
Modul dějiny umění
Úvodové předměty
Modul Geschichte
5
1. Němčina jako jazyk humanitních věd: Jazyková cvičení
Modul Němčina jako jazyk humanitních věd zaujímá v prvním bloku díky vysoké hodinové dotaci (více než 1/3 celkového počtu kontaktních hodin, což jednak odpovídá předpokládanému
nízkému stupni referenčního rámce uchazečů a současně vyjadřuje snahu zvýšit „intenzivním
jazykovým kurzem“ jazykové schopnosti studentů. V 2. a 3. ročníku kontaktních hodin ubývá)
stěžejní postavení mezi ostatními moduly.
Cílem této etapy je studenty jazykově připravit na další studium. Základní náplní je prohlubování
znalostí německé gramatiky, zvyšování schopnosti rozumět psaným textům i mluveným projevům a aktivní schopnosti komunikovat v německém jazyce a vytvářet vlastní texty v německém
jazyce. Studenti jsou dále seznámeni s obecnými zásadami vědecké práce a konfrontováni se
stavbou a slovní zásobou odborných textů.
Do tohoto modulu jsou pod titulkem „jazyková cvičení“ soustředěny praktické gramatické disciplíny, cvičení zaměřená na práci s texty a disciplína označovaná v klasických studijních plánech
cizojazyčných filologií jako „konverzační cvičení“. Předmět „jazyková cvičení“ se tedy realizuje formou více než deseti obsahově různých kurzů. Do předmětu se zahrnuje také workshop
„Jazyk jako organon poznání“ a nabídka výuky praktické němčiny (ke komunikačním účelům)
pro negermanisty. Výuka jednoho kurzu/předmětu v několika/mnoha konkrétních realizacích
odpovídá intenci spřáhnout (v klasickém filologickém studiu zhusta od sebe oddělenou) výuku
gramatických jevů a nácviku řečových dovedností (konverzace, práce s texty) a poskytnout tak
studentům solidní jazykový základ pro další studium. Dalším deklarovaným cílem kurzu je prohloubit schopnost studentů pracovat s komplikovanými texty humanitních věd a pěstovat u nich
zkušenost, že jazyk je „organonem poznání“, nikoli pouhým komunikačním prostředkem.
Deutsche Wissenschaftssprache
Textarbeit
Konverzace
Morfologie I a II
Fonologie
Hör- und Sprechübungen
Syntax
Semantik
Wortbildung
Linguistik und Poetik
Einführung in die Rhetorik
Phraseologie
Phraseme in literarischen Texten
Lexikalisch-grammatisches Seminar
Phraseme in Fachtexten
Argumentieren – Theorie und Praxis/Argumentationstheorien und Textanalyse
Němčina pro mírně pokročilé
Němčina pro pokročilé
Workshop: jazyk jako organon poznání
P rofil
S emináře
Podrobné popisy obsahu jednotlivých realizací – viz jednotlivé „zápisy z práce s cílovou skupinou“)
Závěrečná zkouška modulu se koná na konci 2. bloku a odpovídá formou i úrovní certifikovaným zkouškám německých/rakouských jazykově-vzdělávacích institucí s úrovní referenčního
rámce C2. Formou je písemná komisionální zkouška, jejíž struktura je popsána v publikaci Siegel, Martin: Sprache, Stil, Struktur: Analyse und Komposition von Texten im Studium. Olomouc
2000 a na webových stránkách Katedry germanistiky.
V ýstupní
kompetence
6
S tudijní
opora
B ibliografie
Modul Geschichte
V rámci řešení projektu OPVK vznikla studijní opora (učebnice) Karsten Rinas / Birgit Gunsenheimer / Veronika Opletalová: Übungsbuch zur deutschen Wissenschaftssprache, Nakladatelství UP Olomouc 2011, které se užívá ve všech kurzech modulu.
DUDEN. Die Grammatik. Hg. v. Dudenred. Mannheim u. a. 2005.
Helbig, Gerhard; Buscha, Joachim: Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. Berlin und München 2001.
Křížková, Zdenka; Nový, Jiří: Übungen zur deutschen Morphologie. Olomouc 2006.
Meil, Kläre; Arndt, Margit: ABC der starken Verben. Ismaning 1976.
Rinas, Karsten: Vorsicht — Fehler! Odstraňujeme nejčastější ‘české’ chyby v němčině. Plzeň 2003.
Hamm, Christian: Bausteine Fachdeutsch für Wissenschaftler. Philosophie. Heidelberg 1989.
Rieger, Marie A.: Bausteine Fachdeutsch für Wissenschaftler. Geschichte. Heidelberg 1997.
Siegel, Martin: Sprache, Stil, Struktur: Analyse und Komposition von Texten im Studium. Olomouc 2000.
Franck, Norbert; Stary, Joachim: Die Technik des wissenschaftlichen Arbeitens. Paderborn 2006.
Moennighoff, Burkhard / Meyer-Krentler, Eckhard: Arbeitstechniken Literaturwissenschaft.
München 2005.
Modul Geschichte
7
2. Úvod do studia historie
Studium historie je v prvním bloku koncipováno tak, aby nejen zprostředkovalo základní znalosti a dovednosti studentům, kteří se rozhodnou ve studiu historie pokračovat i ve druhém bloku
studia, ale aby zároveň seznámilo i studenty, kteří se již dále studiu historie nebudou věnovat,
s obecnými principy a technikami vědecké práce, s problematikou periodizace dějin, se základními historiografickými pojmy a také s dějinami UP Olomouc.
Přednášky a semináře druhého bloku jsou rozděleny na povinné a volitelné. Povinné kurzy si
kladou za cíl zprostředkovat studentům základní znalosti o evropských a světových dějinách,
přičemž je kladen důraz obzvlášť na české a německé dějiny a problematiku česko-německých
vztahů. Volitelné přednášky a semináře pak studentům nabízejí možnost specializovat se na konkrétní historické období či problematiku.
Cíle: Teorie a metodiky historické vědy, základní dovednosti a techniky historické práce.
I historická věda má své dějiny. Přednáška a seminář si kladou za cíl seznámit studenty s nejdůležitějšími metodami, teoriemi a postupy, které určovaly a určují vývoj historické vědy. Diskuse k vybraným pasážím z centrálních děl německé historiografie v rámci semináře pak objasní
hranice a možnosti aplikace takto získaných vědomostí při vlastní historické práci. Mimo to si
studenti osvojí základní dovednosti nutné pro práci s prameny a také schopnost ústní a písemné
prezentace.
1. Úvod: studium historie, historie jako věda
2. Studium historie na FF UP Olomouc – cíle, charakteristika, struktura
3. Co jsou dějiny?
4. Historické poznání
5. Historické pojmy a epochy I.
6. Historické pojmy a epochy II.
7. Historické prameny – typologie, uchování…
8. Dějiny dějepisectví
9. Dějiny německé historiografie
10.Teorie a metody moderní historiografie I
11.Teorie a metody moderní historiografie II
12.Nástin dějin UP Olomouc
1. Úvod – představení předmětu, témata následujících seminářů; doporučená literatura
2. Návštěva knihoven a seznámení se s jejich strukturou I – univerzitní knihovna; knihovna
institutu
3. Návštěva knihoven a seznámení s jejich strukturou II – Státní vědecká knihovna Olomouc
4. Historické metody: věda o pramenech I
5. Historické metody: věda o pramenech II
6. Historické metody: kritika pramenů
7. Bibliografické údaje; citování
8. Základní „pomůcky“ při práci historika: bibliografie, časopisy, kompendia, edice
9. Internet ve vědecké práci – možnosti a problémy
10.Ústní a písemná prezentace – formy, typické chyby
11.Návštěva archivu – Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc
12.Závěrečná diskuse, evaluace semináře
Závěrečná/Státní bakalářská zkouška:
Student si vylosuje jednu ze 17 otázek, která se vždy vztahuje k širšímu tématickému celku.
Existují v principu dvě možnosti, jak danou otázku zodpovědět: Student může stručně charakterizovat problematiku v celé její šíři a souvislostech, nebo může vybrat konkrétní příklad, který
P rofil
P řednáška
S eminář
V ýstupní
kompetence
8
Modul Geschichte
je podle něho pro dané téma reprezentativní. Student předloží seznam četby, který obsahuje
alespoň 10 titulů z produkce německy psané historiografie.
Ve druhé části zkoušky student předloží návrh tří témat (jimž se v průběhu studia v rámci odborného modulu cíleně věnoval) a doprovodí ho reprezentativním seznamem studijní literatury.
Examinátor zvolí jedno z nich k podrobné diskusi.
Seznam otázek k státní bakalářské zkoušce:
křesťanství před a po reformaci. Martin Luther
Svatá říše římská a český stát
Šlechta ve středověku a raném novověku. Srovnání německých a českých zemí
Krize 16. a 17. století a třicetiletá válka
Osvícenství – jeho formy a vliv na změny společnosti
Vznik a vývoj občanské společnosti
Nacionalismus – jeho příčiny a vývoj, zejména v Německu a Českých zemích
Česko-německé vztahy v 19. a 20. století
19. století – věk revolucí
Německá zvláštní cesta?
První světová válka
Výmarská republika a první československá republika – srovnání politických systémů a vývoje
Fašismus – jeho příčiny a formy
Druhá světová válka
Antisemitismus a holocaust
vznik a vývoj evropského společenství
Dějiny SRN a NDR
B ibliografie
Základní studijní literatura k bakalářské státní zkoušce:
Brandes, Detlef: Der Weg zur Vertreibung 1938–1945. Pläne und Entscheidungen zum „Transfer“ der Deutschen aus der Tschechoslowakei und aus Polen. Múnchen 2005.
Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften. Stuttgart 2007.
Brunn, Gerhard: Die europäische Einigung, Stuttgart 2002.
Burckhardt, Jacob: Die Kultur der Renaissance in Italien. Essen 1995.
Duchhardt, Heinz: Europa am Vorabend der Moderne 1650–1800. Stuttgart 2003.
Elias, Norbert: Über den Prozeß der Zivilisation. 2. Bd., Frankfurt/M. 1997.
Fisch, Jörg: Europa im Zeitalter von Wachstum und Gleichheit 1850–1914. Stuttgart 2002.
Gellner, Ernest: Nationalismus und Moderne. Berlin 1991.
Goetz, Hans Werner: Proseminar Geschichte: Mittelalter. Stuttgart 2000.
Görtemaker, Manfred: Geschichte der Bundesrepublik Deutschland. München 1999.
Gründer, Horst: Geschichte der deutschen Kolonien. Paderborn 2000.
Hobsbawm, Eric: Das Zeitalter der Extreme. Weltgeschichte des 20. Jahrhunderts. Stuttgart
1998.
Kocka, Jürgen: Das lange 19. Jahrhundert. Stuttgart 2001.
Kolb, Eberhard: Die Weimarer Republik. München 1984.
Müller, Winfried: Die Aufklärung. München 2002.
Padberg, Lutz E. von: Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt 2006.
Sellin, Volker: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen 2005.
Siemann, Wolfram: Vom Staatenbund zum Nationalstaat – Deutschland 1806–1871. München
1995.
Sösemann, Bernd (Hrsg.): Der Nationalsozialismus und die deutsche Gesellschaft. München
2002.
Wildt, Michael: Geschichte des Nationalsozialismus. Göttingen 2008.
S tudijní
Během řešení projektu OPVK vznikla originální učebnice autorů Milana Horňáčka a Sabine
Eschgfäller: Kulturhistorische Daten zur deutschmährischen Literatur, která se používá ve všech
kurzech modulu historie a je neocenitelnou pomůckou pro komparaci „velkých“ a „malých“
dějin, tedy dějin Evropy (včetně duchovních dějin a dějin umění a kultury) a dějin Čech a Moravy.
opora
Modul Geschichte
9
3. Úvod do studia filozofie
Kurz úvodu do studia filozofie poskytuje pro začátek nutný vhled do druhů lidského myšlení,
které tento obor zásadně ovlivnily. Dále se věnuje prvnímu pohledu na sedm základních filozofických disciplín. Přednáška je doplněna seminářem, ve kterém se bude diskutovat nad vybranými úryvky ze základních filozofických děl, a který bude probíhat formou komentované četby.
Úvod do studia filozofie zprostředkovává pochopení základních otázek filozofie, způsob práce
v této oblasti a problémově orientovaný vstup do historie filozofie.
Přednášky a semináře 2. bloku jsou v zásadě volitelné. Jako povinné jsou vypsány jen kurzy
„Zvláštní cesta rakouské filozofie“, „Četba textů/Lektürekurs“ a „Seminář k formální logice
a argumentační teorii“.
Metody: Úvod do studia filozofie zprostředkovává pochopení základních otázek filozofie, způsob práce v této oblasti a problémově orientovaný vstup do historie filozofie.
1. Údiv (θαυμαζειν)
2. Duch a tělo – antropologie
3. Dobro – etika
4. Krása – estetika
5. Bytí – ontologie
6. Metafyzika
7. Myšlení – logika
8. Co můžeme vědět? – Teorie poznání
9. O čem můžeme mluvit? – Filozofie jazyka
10.Vztah filozofie a náboženství.
1. Parmenides: Bytí/jsoucno (Diels/Kranz 28 B 6–8)
2. Platón: Stát (Kniha V, XVIII–XXII)
3. Aristoteles: Etika Nikomachova (Kniha 2, Kapitoly 4–7)
4. Mistr Eckhart: O Lásce
5. Francis Bacon: Indukce (z Novum Organum)
6. Decartes: Meditationes
7. Leibniz: Monadologie (§§ 1–38)
8. Kant: Prolegomena (§§ 1,2 a 5)
9. Fichte: Základ všeho vědosloví (§§ 1–5)
10.Schopenhauer: Svět jako vůle a představa (Čtvrtá kniha § 57)
11.Nietzsche: O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním (kráceno)
12.Wittgenstein: Logicko-filozofický traktát (hlavní kapitola)
Bakalářská zkouška se skládá ze dvou částí, každou musí student úspěšně absolvovat, výsledná
známka je pak průměrem těchto dvou částí. V první části zkoušky referuje examinovaný o tématu, které si sám zvolil. Výstavba odpovědi musí mít následující strukturu:
1. pojednání o jednom či více německých pramenných textech (primární literatura)
2. pojednání o sekundární literatuře (seznam sekundární literatury k tématu )
3. formulace problému, vlastní analýza
K bakalářské zkoušce je požadován seznam četby, který musí obsahovat minimálně 30 textů (z
toho nejméně 5 primárních textů německy píšících filozofů).
Příklad:
Bolzano: Was ist Philosophie?
Kant: Základy metafyziky mravů
Lorenzen: Pravidla rozumné argumentace
P rofil
P řednáška
S eminář
V ýstupní
kompetence
10
Modul Geschichte
Nietzsche: O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním
Wittgenstein: Traktát logicko-filosofický
Kánon otázek k bakalářské zkoušce:
Grundprobleme und „Schulen“ der antiken Philosophie
Von der Scholastik zum Humanismus
Erkenntnistheorie von Descartes bis zum 19. Jahrhundert
Der deutsche Idealismus
Grundprobleme der Philosophie Kants und ihre Weiterentwicklung im Neukantianismus
Vom böhmischen Reformkatholizismus zur Phänomenologie (Bolzano, Brentano, Mach, Husserl)
Deutsche Hermeneutik von Schleiermacher bis Gadamer
Die Ausbildung der tschechischen Philosophie zwischen Leibniz und Herbart
Moderne Erkenntnistheorie Wittgenstein und die Wiener Schule
Politische Philosophie im 19. und 20. Jahrhundert
Philosophie der radikalen Kritik (Nietzsche, Heidegger)
Die Entwicklung der Logik in Deutschland und Österreich
Ethik und Verantwortungstheorie
Philosophie und moderne Naturwissenschaft
Einflüsse außereuropäischer Philosophien auf Mitteleuropa
B ibliografie
Základní literatura k bakalářské zkoušce:
Klausener, Helge (Hrsg.): Berufe für Philosophen. Darmstadt 2004.
Kunzmann, Peter (Hrsg.): dtv-Atlas zur Philosophie. Tafeln und Texte. München 1991.
Schmidt/Schischkoff. Philosophisches Wörterbuch.Stuttgart 1991.
Störig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Stuttgart 1993.
Tugendhat/Wolf: Logisch-semantische Propädeutik. Stuttgart.
Cassirer, Ernst: Die Philosophie der Aufklärung. Tübingen 1973 (Erstdruck 1932).
Stegmüller, Wolfgang: Hauptströmungen der Gegenwartsphilosophie. 4 Bände. Stuttgart 1989.
Albert, K.: Platonismus. Weg und Wesen abendländischen Philosophierens. Darmstadt 2008.
Gabriel, G.: Grundprobleme der Erkenntnistheorie. Paderborn 1993.
Gorsen, P.: Zur Phänomenologie des Bewußtseinsstroms. Bonn 1966.
Hölscher, U.: Anfängliche Fragen. Göttingen 1968.
Pauen, M.: Grundprobleme der Philosophie des Geistes. Frankfurt/M. 2001.
Sloterdijk, P.: Die Alliierten oder die gehauchte Kommune. In: ders.: Sphären Bd. 1 Frankfurt/M.
1998, S. 17–82.
S tudijní
Reader: Jörg Krappmann: Neuere Tendenzen in der Erkenntnistheorie.
opora
Modul Geschichte
11
4. Úvod do studia jazyka
Kurz úvodu do studia jazyka je vstupní disciplínou modulu Obecná a srovnávací jazykověda, který
má poskytnout solidní orientační bázi pro jazykovědné studium kteréhokoli konkrétního jazyka. Studenti budou seznámeni s předpoklady, metodami a badatelskými programy lingvistiky.
Zvláštní pozornost se kromě všeobecně jazykových otázek věnuje oblasti dějin a současnosti německého lingvistického bádání. U studentů má být přitom rozvíjena a prohlubována schopnost
samostatné analytické práce s jazykem a schopnost kreativního uplatnění získaných poznatků
v teorii a praxi.
Důraz kladený na česko-německou komparaci vychází ze skutečnosti, že německá filologie se
v českých zemích tradičně a „přirozeně“ rozvíjí v komparaci s mateřským jazykem. Zároveň
platí, že výzkumné zaměření prakticky všech členů KG je česko-německo-komparativní: modul
bude moci využívat nových poznatků získaných výzkumem docentů a profesorů.
Modul Obecná lingvistika zásadně rozšiřuje a komplementárně doplňuje lingvistickou nabídku,
jak je obvyklá pro filologické obory, a je úzce propojen s modulem němčina jako jazyk humanitních věd.
V 1. ročníku budou posluchači seznámeni s okruhy a směřováním jazykovědy. Studenti získají základní přehled o metodách jazykové analýzy. Nejprve budou ze systémově lingvistického
hlediska představeny základní jazykové roviny. Nastíněny budou ale i další, nestrukturalistické
perspektivy, z nichž může lingvista na jazyk pohlížet. Náplní seminářů je jednak diskuse nad odbornými texty k jednotlivým tématům (zpravidla úvody do dané problematiky), dále pak praktická jazyková analýza. Cílem je přitom navázat na již stávající znalosti a zkušenosti, které studenti
získali během předchozího studia, ať už mateřského či cizích jazyků.
Výuka ve druhém bloku předepisuje tři povinné kurzy (reprezentující tří základní okruhy lingvistiky): Obecná jazykověda, Metody jazykové analýzy a Kontrastivní lingvistika. K 2. a 3. okruhu
je dále nabízeno několik volitelných kurzů.
1. Východiska jazykovědy a předmět jejího bádání
2. Moderní jazykověda a její předpoklady
3. Principy strukturalistické analýzy jazyka
4. Fonetika a fonologie
5. Morfologie
6. Syntax: tradiční gramatika, dependenční gramatika, generativní gramatika
7. Sémiotika a komunikace
8. Pragmalingvistika, předmět zkoumání a terminologie
9. Textová lingvistika, předmět zkoumání a terminologie
10.Specifika mluveného a psaného jazyka, vývoj písma
11.Sociolingvistika: okruhy sociolingvistiky
12.Jazyky světa, genealogická a typologická klasifikace jazyků
1. Četba a rozbor německého odborného textu:
-- Manfred Geier: Orientierung: Linguistik. Was sie kann, was sie will. (Kap. 1: Sprachwissenschaft als Studienfach)
2. Četba a rozbor německého odborného textu:
-- Eugenio Coseriu: Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. (Kap. 5: Einheit
und Vielfalt der modernen Sprachwissenschaft)
3. Četba a rozbor německy psané verze textu:
-- Ferdinand de Saussure: Kurz obecné lingvistiky (Obecné základy, Kap.1: Povaha jazykového znaku)
4. Fonetická cvičení ve vztahu k fonologickému systému němčiny
5. Morfematická analýza současné němčiny
6. Analýza vět podle generativní gramatiky
P rofil
P řednáška
S eminář
12
Modul Geschichte
7. Sémiotická analýza dopravních značek
8. Četba a rozbor německého odb. textu:
-- Peter Ernst: Pragmalinguistik (Kap. IV: Pragmalinguistik als Sprechhandlungstheorie)
9. Analýza textu
10.Četba a rozbor německého odborného textu:
-- K. B. Günher / H. Günter: Schrift – Schreiben – Schriftlichkeit (1. kapitola)
-- A. Linke / G. Nussbaumer / P. R. Portmann: Studienbuch Linguistik (Kap. Soziolinguistik)
-- Das Fischer Lexikon: Sprachen (Úvod)
V ýstupní
kompetence
Seznam okruhů ke státní bakalářské zkoušce:
Jazyk jakožto znakový systém v sémiotické teorii
Systémově lingvistický popis jazyka ve strukturální gramatice
Řeč jako jednání a teorie pragmalingvistiky
Metody a dějiny fonologie
Sémantické vztahy
Indoevropské jazyky z hlediska genealogické a typologické klasifikace
Principy a metody kontaktní lingvistiky na příkladu němčiny a češtiny
Strukturalizmus: principy, strukturalistické školy
Tradiční syntax
Významné lingvistické směry od pol. 19. stol. do počátků 20. stol. (od historicky-srovnávací
gramatiky až po mladogramatickou školu)
Významné lingvistické směry a školy od počátků strukturalismu až po současnost s přihlédnutím
k určujícím směrům v německé lingvistice
B ibliografie
Doporučená literatura ke státní bakalářské zkoušce:
Gramatiky a lexikony:
Bußmann, Hadumod: Lexikon der Sprachwissenschaft. Stuttgart 2002.
DUDEN. Die Grammatik. Hg. v. Dudenred. Mannheim u. a. 2005.
Fleischer, W.; Helbig, G.; Lerchner, G. (Hrsg.).: Kleine Enzyklopädie deutsche Sprache. Frankfurt/M.. u. a. 2001.
Glück, Helmut (Hrsg.): Metzler Lexikon Sprache. Stuttgart/Weimar 1993.
Helbig, Gerhard; Buscha, Joachim: Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. Berlin und München 2001.
König, W.:dtv-Atlas Deutsche Sprache. München 2004.
Odborné lingvistické texty:
Bartschat, Brigitte: Methoden der Sprachwissenschaft. Berlin 1996.
Coseriu, Eugenio: Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. Tübingen, 1992.
Linke, Angelika; Nussbaumer, Markus; Portmann, Paul R.: Studienbuch Linguistik. Tübingen
2004.
Saussure, Ferdinand de: Grundfragen der allgemeinen Sprachwissenschaft. Berlin 1967.
Weissgerber, Leo: Das Problem der inneren Sprachform und seine Bedeutung für die deutsche
Sprache. In: Germanisch-romanische Monatshefte, 1926.
S tudijní
Reader: Jörg Krappmann, Marie Krappmann, Karsten Rinas: Sprachphilosophie.
opora
Modul Geschichte
13
5. Úvod do sociologie
Již na počátku realizace studijního programu „němčina jako jazyk humanitních věd“ se ukázalo,
že realizovat původně plánovaný modul „Sociologie“ nebude s trvalou udržitelností možné,
neboť v českém akademickém prostředí je velice málo odborníků na sociologická témata, kteří
by současně vládli němčinou natolik, aby byli schopni v tomto jazyce přednášet a vést semináře,
jak to tento studijní obor požaduje. Obor sociologie tak potvrzuje konstatovaný trend, že mnohé
společensko-vědní obory se již odpojily od tradiční německé jazykové základny.
Obor sociologie jsme tedy vyňali z celkového kurikula studijního programu a nahradili ho kurikulem oboru „dějiny umění“, přesto jsme vypracovali jeho kurikulum a kurikulum pěti jednotlivých předmětů, kdyby se v budoucnu situace zlepšila a Filozofická fakulta UP disponovala
kvalitním vědeckým personálem, který by mohl předmět vyučovat.
Oprávněnost zařazení modulu sociologie do studijního programu:
a) Zemí původu sociologického myšlení je Německo: klasické vědecké studie tohoto oboru jsou
sepsány v německém jazyce. Sociologické myšlení a sociologické teorie patří k širšímu proudu
německé (a rakouské) „Gesitesgeschichte“.
b) Znalost (nejen německých) sociologických teorií a základních textů zásadně rozšíří obzory vzdělaného germanisty a pomůže mu rozumět současným komplikovaným společenským
procesům Zároveň platí, že zejména současné literárně-vědné proudy a metody se orientují na
sociologických teoriích.
c) Jazykově složité, mnohovrstevnaté sociologické texty jsou ideálním „cvičištěm“ pro textovou
analýzu.
V prvním ročníku budou studenti uvedeni do studia sociologie, seznámí se se základními otázkami, termíny a problémy sociologie. Přednáška bude shrnovat nejzákladnější informace, které
studenti pro porozumění sociologii a sociologickým textům potřebují. Seminář se bude věnovat
čtení stěžejních textů, kterých se přednáška týkala. Sloužit by měl k seznámení studenta s konkrétními myšlenkami osobností sociologie. Obsahem hodiny bude prezentace každého textu
jedním nebo dvěma spolupracujícími studenty a následná debata.
1. Co je to sociologie?
2. Kultura, společnost a jedinec
3. Sociální jednání, interakce a komunikace
4. Stratifikace a mocenská struktura společnosti
5. Konformita a deviace
6. Vzdělání
7. Rasa a etnicita
8. Rodina, manželství a osobní život
9. Pohlaví a sexualita
10.Masová média a populární kultura
11.Metody sociologického výzkumu
Bauman, Zygmunt, Vom Nutzen der Soziologie. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1999.
Berger, Peter, Einladung zur Soziologie. München: dtv, 1982.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Bauman, Zygmunt, Vom Nutzen der Soziologie
Berger, Peter, Luckmann, Thomas, Die gesellschaftliche Konstruktion der Wirklichkeit
Goffman, Erving, Wir alle spielen Theater
Dahrendorf, Ralf, Der moderne soziale Konflikt: Essay zur Politik der Freiheit
Foucalt, Michel, Überwachen und Strafen: Die Geburt des Gefängnisses
Beck, Ulrich, Risikogesellschaft. Auf dem Weg in eine andere Moderne
Hall, Stuart, Ideologie, Kultur, Rassismus
P rofil
P řednáška
B ibliografie
S eminář
14
Modul Geschichte
8. Giddnes, Anthony, Wandel der Intimität. Sexualität, Liebe und Erotik in modernen
Gesellschaften
9. Beauvoir, Simone de, Das andere Geschlecht: Sitte und Sexus der Frau
10.Simmel, Georg, Philosophie der Mode
11.Disman, Miroslav, Jak vyrábět sociologickou znalost
V druhém bloku jsou přednášky a semináře rozděleny na povinné a volitelné. Jako povinná je
definována přednáška „Dějiny sociologických teorií“ a seminář k této přednášce. Volitelné kurzy
jsou vybrány tak, aby tvořily „kontext germanistiky“, prezentují tudíž především německou/
rakouskou sociologickou školu a opírají se o německy psané tituly.
V ýstupní
kompetence
Seznam otázek ke státní bakalářské zkoušce:
Teorie a metoda v sociologii:
1. Vznik sociologie: tradiční versus moderní společnost
2. Počátky německé sociologie
3. Normativní strukturalismus
4. Symbolický interakcionismus
5. Etnometodologie
6. Teorie konfliktu
7. Německá sociologie vědění a sociální konstruktivismus
8. Strukturalismus a poststrukturalismus
9. Feministická sociální teorie
10.Kulturální studia
11.Krize moderny? Nové diagnózy (Ulrich Beck, Zygmunt Bauman)
Obecná sociologie:
12.Sociologie náboženství
13.Sociologie kultury a umění
14.Teorie migrace
15.Gender a identita
B ibliografie
Doporučená literatura ke státní bakalářské zkoušce:
Jde o doporučené, nikoli povinné tituly, jejichž využití je plně v kompetenci studenta a závisí
mimo jiné na tom, jaké volitelné disciplíny student během studia absolvoval.
Bauman, Zygmunt, Der Mensch im Globalisierungskäfig. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 2003.
Beck, Ulrich, Risikogesellschaft. Auf dem Weg in eine andere Moderne. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1986.
Berger, Peter, Luckmann, Thomas, Die gesellschaftliche Konstruktion der Wirklichkeit. Eine
Theorie der Wissenssoziologie. Frankfurt/M.: Fischer, 1980.
Bourdieu, Pierre, Die männliche Herrschaft. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 2005.
Connell, Robert, Der gemachte Mann. Konstruktion und Krise von Männlichkeiten. Opladen:
Leske u. B., 1999.
Disman, Miroslav, Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2002.
Eliade, Marcia, Das Heilige und das Profane: Vom Wesen des Religiösen. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1990.
Foucault, Michel, Die Ordnung der Dinge. Eine Archäologie der Humanwissenschaften. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1988.
Giddens, Anthony, Konsequenzen der Moderne. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 2001.
Hall, Stuart, Cultural Studies. Ein politisches Theorieprojekt. Ausgewählte Schriften 3. Berlin:
Argument-Verlag, 2000.
Lužný, Dušan, Nešpor, Zdeněk, Sociologie náboženství. Praha: Portál, 2007.
Nagl-Docekal, Herta, Feministische Philosophie. Ergebnisse, Probleme, Perspektiven. Frankfurt/M.: Fischer, 2001.
Simmel, Georg, Philosophie des Geldes, Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1989.
Silverman, David, Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Ikar, 2005.
Modul Geschichte
15
6. Úvod do srovnávací religionistiky
Oprávněnost zařazení modulu srovnávací religionistika do tohoto studijního programu vidíme
v pěti skutečnostech:
a) Metody a kompetence potřebné pro analýzu kanonických textů různých náboženství se
v ničem neliší od obvyklé literárně-vědné analýzy textů. Nácvik těchto dovedností podpoří obecně filologickou kompetenci zacházet s texty a rozumět jim.
b) Bez bazálních znalostí kanonických textů především judaistické a křesťanské tradice není
možno do hloubky pochopit většinu moderní německé literatury.
c) Zemí původu srovnávací religionistiky je Německo: nejpodstatnější vědecké studie tohoto
obru jsou sepsány v německém jazyce.
d) Odběratelem absolventů tohoto modulu bude mj. magisterský obor judaistika nově akreditovaný na FF UP. Oba obory se tak budou vzájemně podporovat.
e) Nabídka modulu komplementárně doplňuje také nabídku modulu historie a filozofie.
V přednáškách 1. bloku je zprostředkován úvod do studijního oboru „religionistika“. V rámci
tohoto úvodu jsou jednak specifikovány styčné body a diference mezi religionistikou a blízkými
vědními obory jako teologie, filozofie a dějiny náboženství, jednak nastíněny základní teoretické
modely a metody, které umožňují systematický vědecký výzkum v rámci religionistiky. Dále je
převážně diachronním přístupem zprostředkován základní přehled vývoje jednotlivých náboženských systémů.
Přednášky a semináře nabízené v druhém bloku jsou koncipovány převážně jako volitelné kurzy.
Jako povinné jsou definovány pouze: „Dílčí obory religionistiky“ a seminář zaměřený na plurimetodickou analýzu vybraných biblických textů.
P rofil
V prvních pěti úvodních dílčích přednáškách je zprostředkován úvod do studijního oboru „religionistika“. V rámci tohoto úvodu jsou jednak specifikovány styčné body a diference mezi
religionistikou a blízkými vědními obory jako teologie, filozofie a dějiny náboženství, jednak
nastíněny základní teoretické modely a metody, které umožňují systematický vědecký výzkum
v rámci religionistiky. V dalších sedmi navazujících přednáškách je převážně diachronním přístupem zprostředkován základní přehled vývoj jednotlivých náboženských systémů.
P řednáška
Vývoj vědního oboru „religionistika“. Problémy ohraničení oboru a stanovení metodologie.
Předmět výzkumu
1. Kontroverzní modely: Dějiny náboženství kontra fenomenologický přístup
2. Polymetodologické přístupy k religionistice I: sociologie, etnologie, antropologie, geografie
3. Polymetodologické přístupy k religionistice II: psychologie, filosofie, filologie, estetika
4. Religionistika versus teologie
5. Kořeny náboženství. Animismus. „Zaniklá“ a „současná“ náboženství
6. Antické náboženské systémy. Problematika mýtu
7. Vznik monotheistických systémů I (Židovství)
8. Vznik monotheistických systémů II (Křesťanství)
9. Islám. Pozdní forma monotheismu
10.Vznik asijských náboženských systémů I
11.Vznik asijských náboženských systémů II
Figl, Johann: Handbuch Religionswissenschaft. Innsbruck 2003.
Hock, K.: Einführung in die Religionswissenschaft. Darmstadt 2002.
Michaels A. (ed.): Klassiker der Religionswissenschaft. München 1997.
Rudolph K.: Geschichte und Probleme der Religionswissenschaft. Leiden u. a. 1992.
Stolz, F.: Grundzüge der Religionswissenschaft. Göttingen 1988.
Zinser, H. (ed.): Religionswissenschaft: eine Einführung. Berlin 1988.
B ibliografie
16
S eminář
Modul Geschichte
Seminář úvodu:
Cílem semináře navazujícího na úvodní přednáškový blok je bližší seznámení s historickým procesem vývoje oboru „religionistika“ od 19. století, které bude probíhat prostřednictvím četby základních teoretických textů. Tímto způsobem bude studentům jednak zprostředkována základní
terminologie v německém jazyce, jednak budou představeny základní teoretické modely oboru
a jejich vzájemné vztahy.
1. Christian Meiners: Dějiny náboženství versus církevní dějiny
2. Bernhard Bolzano: Křesťansky orientovaná „religionistika“
3. Friedrich Max Müller: Religionistika jako nově definovaná vědní disciplína
4. Joachim Wach: Dělení oboru – Dějiny náboženství versus systematika náboženství
5. Gerardus van der Leuw: Fenomenologický přístup I
6. Rudolf Otto: Fenomenologický přístup II
7. R. Pettazzoni: Pokus o syntézu
8. Günter Lanczkowski: Nové vývojové cesty fenomenologie
9. Jacques Waardenburg: Subjektivita výzkumu
10.Hubert Seiwert: Alternativní modely religionistiky
11.„Handbuch religionswissenschaftlicher Grundbegriffe“ – Religionistika jako součást kulturních dějin
12.Klaus Hock: Metodologické výhledy
B ibliografie
Figl, Johann: Handbuch Religionswissenschaft. Innsbruck 2003.
Hock, K.: Einführung in die Religionswissenschaft. Darmstadt 2002.
Michaels A. (ed.): Klassiker der Religionswissenschaft. München 1997.
Rudolph K.: Geschichte und Probleme der Religionswissenschaft. Leiden u. a. 1992.
Stolz, F.: Grundzüge der Religionswissenschaft. Göttingen 1988.
Zinser, H. (ed.): Religionswissenschaft: eine Einführung. Berlin 1988.
V ýstupní
Závěrečná/Státní bakalářská zkouška – kánon otázek:
1. Religionistika jako vědní obor
2. Teologický a religionistický přístup k náboženství
3. Teorie vzniku náboženství
4. Zakladatelé vědy o náboženství a jejich teze
5. Historie náboženství a systematická religionistika
6. Fenomenologie náboženství a její kritika
7. Antropologie náboženství
8. Sociologie náboženství
9. Psychologie náboženství
10.Srovnávací religionistika
11.Antické náboženské systémy. Problematika mýtu
12.Západní náboženské tradice: Judaismus
13.Západní náboženské tradice: Křesťanství
14.Náboženské tradice Blízkého východu: Islám
15.Náboženské tradice Dálného východu: Hinduismus, buddhismus, sikhismus
16.Náboženské tradice Dálného východu: Taoismus, konfucianismus, šintoismus
kompetence
B ibliografie
Doporučená literatura k bakalářské zkoušce:
Plaut, W. Gunther: Die Tora. In jüdischer Auslegung. Band III. Gütersloh 2001.
Egger, W. : Methodenlehre zum Neuen Testament, Einführung in linguistische und historisch
-kritische Methoden. Freiburg 1987.
Fischer, Georg / Repschinski, Boris / Vonach, Andreas: Wege in die Bibel. Leitfaden zur Auslegung. Stuttgart 2000.
Jürgen Roloff, Einführung in das Neue Testament. Ditzingen 1995.
Modul Geschichte
17
Schweizer, H.: Biblische Texte verstehen: Arbeitsbuch zur Hermeneutik und Methodik der Bibelinterpretation. Stuttgart 1986.
Böhme, Angelika: Die Lehre von der Seelenwanderung in der antiken griechischen und indischen Philosophie. Düsseldorf Dissertationsschrift 1989.
Deussen, Paul: Allgemeine Geschichte der Philosophie. Band I/2. Leipzig 1899, s. 282–304.
Hesemann, Michael: Hitlers Religion. München Pattloch 2004.
Franz, M.-L. von: Schöpfungsmythen: Bilder schöpferischer Kräfte im Menschen. München 1990.
Steiner, G.: Grammatik der Schöpfung. München u. a. 2001.
Grözinger, Karl Erich: Jüdisches Denken. Theologie, Philosophie, Mystik. Bd. I, Vom Gott Abrahams zum Gott des Aristoteles. Frankfurt/M. 2003. (Vybrané kapitoly)
Rowley, Harold Henry: Apokalyptik. Ihre Form und Bedeutung zur biblischen Zeit. Einsiedeln
u. a. 1965Schulz, Monika: Magie oder Die Wiederherstellung der Ordnung. Frankfurt/M. u. a. 2000.
Brumlik, Micha: Die Gnostiker. Der Traum von der Selbsterlösung des Menschen. Frankfurt/M.
Eichborn 1992.
Jonas, Hans: Die Botschaft des fremden Gottes. Frankfurt/M. 1999.
Haag, E. (ed.): Gott, der einzige. Zur Entstehung des Monotheismus in Israel. Freiburg 1985.
Pettazoni, R.: Der allwissende Gott. Zur Geschichte der Gottesidee. Frankfurt/M. u. a. 1960.
Stolz, F.: Einführung in den biblischen Monotheismus. Darmstadt 1996.
K. E. Grötzinger: Kafka und die Kabbala. Das Jürische in Werk und Denken von Franz Kafka,
Frankfurt 1992
Graf, Fritz: Griechische Mythologie. Eine Einführung. München Artemis & Winckler 1991.
Studijní opora vzniknuvší v rámci řešení projektu OPVK: Marie Krappmannová: Einführung in
die vergleichende Religionswissenschaft.
S tudijní
opora
18
Modul Geschichte
7. Úvod do studia medievistiky
P rofil
Medievistika je vědní disciplína, která zastřešuje veškeré obory zabývající se obdobím středověku
a počáteční fází raného středověku. Modul je koncipován tak, aby studenti získali kvalitní přehled a schopnost orientovat se v tomto období napříč několika disciplínami – obecnou historií,
dějinami literatury i výtvarného umění a filozofií. Po ukončení bakalářského studia budou schopni pokračovat jak ve studiu literárně-vědních a lingvistických oborů se zaměřením na středověkou kulturu, tak ve studiu starších dějin.
První blok studia medievistiky obeznámí studenty s problematikou definování středověku a raného novověku (přibližně do roku 1600) a jejich studia. Přednáška a seminář kombinují obecnější rovinu (předpoklady práce se středověkým materiálem, metodologie) s prezentací dobových
reálií a specifik vnímání středověkého světa (na příkladu dvorské společnosti). Zájemci, kteří
se rozhodnou v modulu pokračovat, tak získají nezbytné základy pro následné zkoumání středověku, ostatním bude zprostředkována podstata historické a kulturně-historické vědy, kterou
později uplatní v rámci všech ‚konkurenčních‘ modulů.
Jádro druhého bloku tvoří tři povinné kurzy – úvod do dějin středověku, dějiny německy psané
literatury středověku a pomocné vědy historické. V prvním z úvodů se studenti seznámí s jevy
a procesy, jež určovaly společnost a svět středověku, v druhém poznají vývoj německé literatury
a vzdělanosti zasazených do celoevropského kontextu. V posledním z povinných kurzů si osvojí
poznatky a dovednosti potřebné pro práci s autentickými prameny, budou je umět popsat, zhodnotit a zpracovat.
Nepovinné kurzy rozšiřují základní nabídku tím, že se zaměřují na detailní znalost vybraných
aspektů pojednávaných období. Více než hlavní kurzy kladou důraz na kulturní vývoj a poznání
dějin jako pokladu pro poznání kultury (dobového smýšlení, textů a jiných uměleckých děl). Na
druhou stranu jsou však koncipovány tak, aby tematizovaly postavení českých zemí v kontextu
střední Evropy a postavení německy mluvícího obyvatelstva a německé vzdělanosti na tomto
území.
Přednáška se seminářem úvodového kurzu mají za cíl poskytnout studentům širší a obecný základ pro interpretaci jevů ve středověké a raně novověké společnosti a pro práci s uměleckými
produkty této doby (literární texty, výtvarná díla etc.). Dále je obeznámí se základními metodami
a vědeckými přístupy, které používá současná historická věda a vymezí vztah historie jako takové
vůči příbuzným disciplínám. Náplní semináře bude práce s texty obecně uznávaných historiků
a historiků kultury (U. Eco, N. Oehler, J. Le Goff aj.) a primárními texty, jež se budou vázat přímo k tématům pojednávaným v přednášce. Cílem semináře je, aby se studentky a studenti naučili
zábavnou a interaktivní formou pracovat s dobovými texty i se sekundární literaturou a vybudovali si slovní zásobu potřebnou pro práci s nimi. Součástí semináře bude návštěva oddělení
starých fondů ve Vědecké knihovně v Olomouci.
S truktura
Co je to středověk? Věda/vědy o středověku
Feudální společnost
Církev a zbožnost
Vzdělání
Středověk a antika; »renesance« v období středověku
Město a venkov
Gender
Křížové výpravy, alterita
Umění, produkce a recepce uměleckých děl
Literatura a společnost
Reformace
Problémy poznání středověku a středověké kultury
Modul Geschichte
Boockmann, Hartmut: Einführung in die Geschichte des Mittelalters, München 2001.
Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers, Stuttgart 1998.
Bumke, Joachim: Höfische Kultur. Literatur und Gesellschaft im Hohen Mittelalter, München
2005.
Cornelissen, Christoph: Geschichtswissenschaften. Eine Einführung, Frankfurt/M. 2000.
Daniel, Ute: Kompendium Kulturgeschichte. Theorie, Praxis, Schlüsselwörter. Frankfurt/M. 2006.
Dirlmeier, Ulf; Fouquet, Gerhard; Fuhrmann, Bernd: Europa im Spätmittelalter 1215–1378.
München 2003.
Goetz, Hans-Werner: Proseminar Geschichte. Mittelalter. Stuttgart 2007.
Heimann, Heinz-Dieter: Einführung in die Geschichte des Mittelalters. Stuttgart 1997.
Hilkert Wedigge, Einführung in die germanistische Mediävistik. München 1987.
Jordan, Stefan: Einführung in das Geschichtsstudium. Stuttgart 2005.
Landwehr, Achim; Stockhorst, Stefanie: Einführung in die Europäische Kulturgeschichte, Padeborn – Wien – München – Zürich 2004.
Le Goff, Jacques (ed.), Der Mensch des Mittelalters. Frankfurt/M. 1989.
Schubert, Ernst: Einführung in die deutsche Geschichte im Spätmittelalter. Darmstadt 1998.
Seibt, Ferdinand: Glanz und Elend des Mittelalters. Eine endliche Geschichte. Berlin 1987.
Beneš, Zdeněk: Historický text a historická kultura. Praha 1995.
Povinná témata jsou záměrně formulována tak, aby podmiňovala individuální přístup studentů k problému. Otázka může být pojednána v obecné rovině (student musí umět vyvozovat
obecné závěry a generalizovat), nebo může být zodpovězena na základě příkladu (nutná detailní
znalost). Dále je studentům dána volba, zda-li se chtějí problému věnovat v obecně historické
rovině, nebo zda-li jej chtějí uchopit jako kulturní fenomén. Doplňující otázky examinátorů by
ani u jedné z otázek neměly (alespoň v náznaku) opomenout literárně-historickou nebo lingvistickou rovinu problému. Studenti předloží před zkouškou seznam četby, který obsahuje alespoň
10 titulů od německy píšících badatelů, kteří se intenzivně zabývají nebo zabývali středověkem.
19
B ibliografie
V ýstupní
kompetence
Struktura středověkého státu
Křesťanství před a po reformaci; Martin Luther
Outsideři ve středověké společnosti a v literatuře
Evropa a židovství
Vzdělanost ve středověku
Myšlenkové proudy středověku
Kláštery a řády ve středověké společnosti
Dvorská společnost
Kultura na císařských dvorech od dob Karla Velikého po Fridricha II. Štaufského
Gotika a její proměny
Renesance a humanismus severně od Alp
Středověká zbožnost v praxi, umění a literatuře
České země a Svatá říše římská
Kultura na sklonku středověku; lidová kultura v historických pramenech a literatuře
Prameny, jejich uchovávání a hodnota pro výzkum středověku
Artušovský román
Hrdinská epika
Angenendt, Arnold: Das Frühmittelalter. Die abendländische Christenheit von 400 bis 900.
Stuttgart et al. 2001.
Bachtin, Michail: Rabelais und seine Welt. Volkskultur als Gegenkultur. Frankfurt/M. 1987.
B ibliografie
20
Modul Geschichte
Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften. Stuttgart 2007.
Brown, Peter: Die Entstehung des christlichen Europa, München 1996.
Brunner, Horst: Geschichte der deutschen Literatur des Mittelalters im Überblick. Stuttgart
1996.
Brunner, Horst (ed.): Mittelhochdeutsche Romane und Epen. Stuttgart 2004.
Bumke, Joachim: Höfische Kultur. Literatur und Gesellschaft im Hohen Mittelalter, München
2005.
Burke, Peter: Helden, Schurken und Narren. Europäische Volkskultur in der frühen Neuzeit.
Stuttgart 1981.
Dirlmeier, Ulf; Fouquet, Gerhard; Fuhrmann, Bernd: Europa im Spätmittelalter 1215–1378.
München 2003.
Eco, Umberto: Kunst und Schönheit im Mittelalter. München 1993.
Ehrenpreis, Stefan; Lotz-Heumann, Ute: Reformation und konfessionelles Zeitalter. Darmstadt
2002.
Fischer-Weltgeschichte. Frankfurt/M. 1966–83 (zvl. sv. 10–13, 24).
Le Goff, Jacques (ed.), Der Mensch des Mittelalters. Frankfurt/M. 1989.
Münch, Paul: Lebensformen in der frühen Neuzeit 1500–1800. Frankfurt/M. 1992.
Prietzel, Malte: Das Heilige Römische Reich im Spätmittelalter (Geschichte kompakt). Darmstadt 2004.
Schreiner, Klaus (ed.): Frömmigkeit im Mittelalter. Politisch-soziale Kontexte, visuelle Praxis,
körperliche Ausdrucksformen. München 2002.
Seibt, Ferdinand: Glanz und Elend des Mittelalters. Eine endliche Geschichte. Berlin 1987.
Seibt, Ferdinand: Karl IV. Ein Kaiser in Europa 1316–1378. Frankfurt/M. 2003.
Störig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Frankfurt/M. 2006.
Suckale, Robert: Kunst in Deutschland. Von Karl dem Grossen bis Heute. Köln 1998.
Wedigge, Hilkert Einführung in die germanistische Mediävistik. München 1987.
Wedigge, Hilkert: Mittelhochdeutsch. Eine Einführung. München 2004.
Třeštík, Dušan: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a Střední Evropa v letech 791–871.
Praha 2001.
Velké dějiny zemí Koruny české I–VII, Praha –Litomyšl 1999–2007.
S tudijní
opora
Jiří Černý a kol.: Einführung in die germanistische Mediävistik. UP Olomouc 2012
Modul Geschichte
21
8. Úvod do studia dějin umění
Modul dějiny umění poskytne studentům základy vědeckého bádání na poli vizuální kultury.
Posluchači se budou nejen orientovat v umění od středověku až po současnou dobu, ale budou
především schopni „myslet o umění“, tedy zabývat se funkcí umělecké památky, mecenátem,
poznat základní umělecké techniky, interpretovat vztah textu a obrazu, orientovat se v šířeji pojatých dějinách umění (tzv. Bildwissenschaft) a jejich metodách. Osvojí si základy zpracování stavebně historického průzkumu jako i názvosloví dějin umění na takové úrovni, aby bez problémů
překládali odborná pojednání.
Německý jazyk je důležitý pro výzkum vizuální kultury na našem území ze dvou hledisek: za
prvé je množství archiválií a cenných dokumentů k památkám uměleckého charakteru napsáno
v němčině, německé země vývoj umění na našem území prakticky po celou dobu ovlivňovaly či
přenášely umělecké vlivy ze vzdálenějších oblastí, často lze doložit školení umělců v sousedních
zemích, jejich migraci nebo studium na německé či rakouské vysoké škole (např. Wagnerovi
žáci). Za druhé je většina (nejen starší) zahraniční literatury o umění v českých zemích publikována v němčině, pročež bývá toto bádání současnými studenty dějin umění opomíjeno.
Protože budou studentky a studenti studovat tento modul v kombinaci s německou filologií, zaměří se výuka jednak na německy mluvící země a jejich vztahu k našemu území, jednak na vztahy
textu popř. literatury a obrazu. Tato specializace je důležitá, neboť v našem vzdělávacím systému
jako taková doposud chybí. Poskytne tak absolventům a absolventkám možnost prosadit se na
trhu práce. Součástí výuky bude slovní zásoba a terminologie jako i překladatelská cvičení, které
umožní studentů a studentkám zvolit kromě cesty více odborné, zaměřené na bádání a prezentování výsledků, také polohu praktičtější, která se bude věnovat práci s odborným cizojazyčným
textem.
Přednáška prvního ročníku podá studentkám a studentům přehled o vývoji evropského umění
v době cca. 800–2000, ve dvacátém století s přesahy do umění na americkém kontinentu. Seznámí je s jednotlivými slohy, stavebními funkčními typy, vývojem malířství, sochařství, fotografie
a akčního umění. Posluchači si vybudují obecné povědomí o vývoji vizuální kultury, které bude
pro ně nezbytné pro pokračování v druhém bloku, kde bude toto vědění prohlubováno. Rozhodnou-li se pro pokračování v jiném z oborů, poslouží jim vědomosti z přednášky jako vynikající a nezbytné kulturně-historické pozadí při studiu literatury, historie, filozofie aj. Seminář se ve
své první půli zaměří na základy křesťanské ikonografie, v druhé osvětlí vývoj stylů na příkladu
architektury, přičemž si studenti a studentky osvojí základní terminologii z této oblasti.
Přednáška si klade za cíl poskytnout studentům širší a obecný základ o vývoji umění v celoevropském kontextu, ve 20. století postaví vývoj na starém kontinentu do souvislosti s vývojem
v zámoří. Studentky a studenti získají vědomostní základ, na kterém budou moci stavět při všech
dalších kurzech modulu a který jim v případě, že se pro modul nerozhodnou, bude sloužit jako
pozadí pro všechny humanitní disciplíny. Návaznost slohů nebude představena jako husí pochod vzájemně se negujících epoch, ale v jejich provázanosti a podmíněnosti. Do značné míry
tak rozbije předsudky a přílišná zjednodušovaní vštěpovaná posluchačům na středních školách.
V semináři se studentky a studenti seznámí se základy křesťanské ikonografie, naučí s poznávat
jednotlivé výjevy a popsat jejich proměny. Osvojí si jejich textové základy. Druhá část semináře,
která by měla doprovázet a prohloubit učivo probrané v přednášce, se bude věnovat německé
terminologii převážně z oblasti architektury. Pojednány by vždy měly být základní typy architektury, které se v dané době rozvíjely, a jejich zdobné prvky. Studentky a studenti budou vedeni
k tomu, aby byli schopni popsat jakoukoli stavbu v německém jazyce.
Předrománské umění
Románské umění
Gotika
Gotika u nás
Renesance v Itálii
P rofil
P řednáška
22
Modul Geschichte
Renesance severně od Alp
Baroko I
Baroko II
Historismus, Romantismus, Realismus
Závěr 19. století
Počátek 20. století
Dějiny umění jako Bildwissenschaft
B ibliografie
Appuhn, Horst: Einführung in die Ikonographie der mittelalterlichen Kunst in Deutschland.
Darmstadt 1991.
Belting, Hans – Dilly, Heinrich – Kemp, Wolfgang – Sauerländer, Willibald – Warnke, Martin
(edd.): Kunstgeschichte. Eine Einführung. Berlin 2008.
Fillitz, Hermann (ed.): Geschichte der bildenden Kunst in Österreich 1–6. München-New York
1998–2003.
Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland 1–8. Darmstadt 2006–2009.
Gombrich, Ernst H.: Geschichte der Kunst. Frankfurt 1996.
Kemp, Wolfgang: Architektur analysieren. Eine Einführung in acht Kapiteln. München 2009.
Kirchbaum, Engelbert: Lexikon der christlichen Ikonographie. Rom – Freiberg – Basel – Wien
1994.
Koch, Wilfried: Baustilkunde. Gütersloh – München 2009.
Kopp-Schmidt, Gabriele: Ikonographie und Ikonologie. Eine Einführung. Köln 2004.
Royt, Jan, Biblická ikonografie. Praha 2006.
Schiller, Gertrud: Ikonographie der christlichen Kunst 1–5. Gütersloh 1969–1991.
Straten, Roelof van: Einführung in die Ikonographie. Berlin 1997.
Suckale, Robert: Kunst in Deutschland. Von Karl dem Grossen bis Heute. Köln 1998.
Jádro druhého bloku tvoří tři povinné kurzy, které prohloubí znalosti studentek a studentů na
poli umění v českých zemích. Nepovinné kurzy rozšiřují základní nabídku tím, že se zaměřují na
detailní znalost vybraných aspektů pojednávaných období. Nastíní posluchačům problematiku
poznání výtvarné kultury, problémy interpretace a datace, obeznámí je se vztahy uvnitř umělecké
produkce nebo spojitosti vývoje společnosti a jejího kulturního vývoje. Kurzy by se vždy měly
zaměřit na komparaci celoevropského/světového vývoje s vývojem v českých zemích.
V ýstupní
kompetence
Státní bakalářská zkouška:
Státní bakalářská zkouška se bude skládat ze dvou částí. První prověří obecnou orientaci ve
vývoji umění od doby románské po dobu po druhé světové válce. Studentka nebo student si
vylosuje téma z předem daného seznamu otázek. Bude zkoušen nejen jejich přehled v daném
časovém úseku, ale také uvědomování si vzájemných vztahů, schopnost vyvozovat závěry a orientovat se v základní literatuře pojednávající dané téma. Pro druhou část odevzdají examinovaní
týden před konáním zkoušky názvy dvou volitelných témat, která se budou zabývat různými
výtvarnými druhy (malba, sochařství, grafika, konceptuální umění, umělecké řemeslo aj.) a budou od sebe časově vzdálena alespoň 100 let. Předloží seznam odborné literatury, kterou k dané
problematice prostudovali. Doporučuje se zvolit okruh, kterému se dotyční podrobně věnovali
během přednášek a seminářů. Zkoušející v den zkoušky jedno z témat vyberou a podrobí diskusi.
Předmětem této části bude detailní orientace v tématu, popř. vlastní bádání, kritické myšlení,
schopnost formulovat vlastní závěry a prezentovat je.
Studentky a studenti předloží před zkouškou seznam četby, který obsahuje alespoň 10 titulů od
německy píšících badatelů, kteří se intenzivně zabývají nebo zabývali výtvarným uměním.
Románské umění
Gotická katedrála
Umění v českých zemích v době přemyslovské
Umění v českých zemích v době Lucemburků
13.–15. století v Itálii
Modul Geschichte
23
Umění 16. století v Itálii
Renesance v německy mluvících oblastech, umění reformace
Umění 15. a 16. století v českých zemích
Počátky italského baroku
Baroko v německy mluvících oblastech a jeho vztah k Itálii
Barokní architektura v českých zemích a její vzory
Barokní sochařství a malířství v českých zemích a jejich vzory
Malba a sochařství v Čechách a na Moravě v 19. století
Malba a sochařství 19. a počátku 20. století v německy mluvících oblastech
Architektura v první polovině 20. století
Evropská avantgarda
Umění mezi válkami, vývojové tendence padesátých a šedesátých let (vyjma architektury)
Baxandall, Michael: Die Kunst der Bildschnitzer. Tilman Riemenschneider, Veit Stoss und ihre
Zeitgenossen. München 1996.
Blažíčková-Horová, Naděžda (ed.), České malířství 19. století. Katalog stálé expozice Sbírky
umění 19. století. Praha 1998.
Burke, Peter: Die europäische Renaissance. Zentren und Peripherien, München 1998.
Dějiny českého výtvarného umění I–VI, Praha 1984–2007.
Dolgner, Dieter: Historismus – Deutsche Baukunst 1815–1900. Leipzig 1993.
Ebert-Schifferer, Sybille: Caravaggio. Sehen-Staunen-Glauben. Der Maler und sein Werk, München 2009.
Fajt, Jiří (ed.): Karl IV. Kaiser von Gottes Gnaden. Kunst und Repräsentation des Hauses Luxemburg 1347–1437. München 2006.
1998–2003.
Foster, Hal – Krausová, Rosalind – Bois, Yve-Alain – Buchloch, Benjamin: Umění po roce 1900.
Modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Praha 2007.
Frampton, Kenneth: Moderní architektura. Kritické dějiny. Praha 2004. Mignot, Claudie: Architektur des 19. Jahrhunderts. Köln 1994.
Horyna, Mojmír – Kučera, Jaroslav: Dientzenhoferové. Praha 1998.
Horyna, Mojmír: Jan Blažej Santini-Aichel. Praha 1998.
Hrbáčová, Jana (ed.): Jindřich Zdík (1126–1150). Olomoucký biskup uprostřed Evropy. Olomouc 2009.
Kimpel, Dieter – Suckale, Robert: Die gotische Architektur in Frankreich 1130–1270. München
1985.
Kirchbaum, Engelbert: Lexikon der christlichen Ikonographie. Rom – Freiberg – Basel – Wien
1994.
Klotz, Heinrich – Warnke, Martin: Geschichte der deutschen Kunst 600–2000. München 2000.
Míčko, Miroslav: Expresionismus. Praha, 1969.
Koch, Wilfried: Baustilkunde. Gütersloh – München 2009.
Konečný, Lubomír Jan: Románská rotunda ve Znojmě. Ikonologie maleb a architektury. Brno
2005.
Krsek, Ivo – Válka, Josef – Kudělka, Zdeněk: Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha
1996.
Kunst-Epochen 1–12. Stuttgart 2002–2004. (R UB 18168– 8179).
Kuthan, Jiří: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města, hrady, kláštery, kostely.
Vimperk 1994.
Švácha, Rostislav: Česká architektura a její přísnost. Padesát staveb 1989–2004. Praha 2004.
Vimperk 1994.
Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. I.–III. Brno – Olomouc
– Opava 1999–2002.
Pippal, Martina: Die Kunst des Mittelalters – Eine Einführung. Wien – Köln – Weimar 2010.
B ibliografie
24
Modul Geschichte
Popp, Dietmar (ed.): Die Jagiellonen. Kunst und Kultur einer europäischen Dynastie an der
Wende zur Neuzeit. Nürnberg 2002.
Pozdně gotické umění v Čechách (1471–1526). Praha 1985.
Prahl, Roman (ed.): Prag 1780–1830 – Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern.
Praha 2000.
Rakušanová, Marie: Vzplanutí. Expresionistické tendence ve Střední Evropě 1903–1936. Olomouc 2008.
Royt, Jan, Biblická ikonografie. Praha 2006.
Safarik, Eduard A.: Johann Kupezky (1666 –1740). Ein Meister des Barockporträts. Aachen –
Roma 2001.
Seibt, Ferdinand (ed.): Böhmen im 19. Jahrhundert. Vom Klassizismus zur Moderne. Berlin
1995.
Sláva barokní Čechie I.–II., Praha 2001.
Stolárová, Lenka – Vlnas, Vít: Karel Škréta 1610–1674. Doba a dílo. Praha 2010.
Suckale, Robert: Kunst in Deutschland. Von Karl dem Großen bis Heute. Köln 1998.
Švácha Rostislav: Od moderny k funkcionalismu. Praha 1994.
Vlček, Pavel: Dějiny architektury renesance a baroka. Praha 2006.
Wittkower Rudolf, Art and Architexture in Italy 1600–1700, London 1965.
Zatloukal, Pavel: Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku.
Olomouc 2002.
S tudijní
opora
Studijní opora vzniknuvší v rámci řešení projektu OPVK: Jiří Černý: Arbeitsblätter Einführung
in die Kunstgeschichte.
Odborné předměty v šesti podmodulech
26
Modul Geschichte
Modul historie
9. Česko-německé vztahy v 19. a 20. století
P rofil
Přednáška je zaměřena na problematiku politických, hospodářských, kulturních a společenských
vztahů česky a německy mluvícího obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v 19. a 20.
století. V rámci tohoto období je možno rozlišit tři základní fáze: 1) období národního obrození
a vzniku moderního českého a německého národa, 2) éru národních států během světových
válek a mezi nimi a 3) dobu po Druhé světové válce (od odsunu sudetských Němců po Česko
-německé prohlášení z roku 1997). K nejdůležitějším tématům patří vztah českého obyvatelstva
ke třem „kategoriím“ Němců – Němcům z Čech a Moravy, Němcům z „říše“ a Rakušanům.
B ibliografie
Brandes, Detlef und Kural, Václav: Der Weg in die Katastrophe. Deutsch-tschechoslowakische
Beziehungen 1938–1947. Essen 1994.
Brandes, Detlef (Hrsg.) Wendepunkte in den Beziehungen zwischen Deutschen, Tschechen und
Slowaken 1848–1989. Essen 2007.
Seibt, Ferdinand: Deutschland und die Tschechen. München 1974.
Křen, Jan: Konfliktní společenství Češi a Němci 1780–1918. Praha 1990.
Staněk, Tomáš: Německá menšina v českých zemích 1948–1989. Praha 1993.
Některé realizace tohoto kurzu se mohou věnovat jednotlivým speciálním/specializovaným
otázkám, problémům, tématům, přístupům, čímž se prohlubuje obecný pohled na disciplínu.
Vzhledem ke vřazení modulu historie do rámce filologického studia se velká pozornost věnuje
literárnímu zpracování česko-německých vztahů zejména v německé literatuře z Moravy a Čech
a také postavení židů v česko-německém konfliktu. Platí ovšem, že v žádném z takto specializovaných kurzů není puštěn ze zřetele celkový pohled na disciplínu, tedy celkový přehled přes
dějiny česko-německých vztahů v 19. a 20. století. Příklady realizovaných variant kurzu:
P řednáška
Romane aus Böhmen und Mähren in der Zwischenkriegszeit
Deutsche Literatur in Böhmen und Mähren (19., 20. Jahrhundert)
Josef Mühlberger
Texte der mährischen Moderne
Die deutsch-tschechische Konfliktgemeinschaft
Die Donaumonarchie im Film
Juden auf dem Weg zwischen Mähren und Palästina
S tudijní
Učebnice autorky Ingeborg Fialové: Kurze Geschichte der deutschmährischen Literatur, Olomouc 2011 ilustruje česko-německé vztahy na materii německy psané literatury z Moravy.
opora
Modul Geschichte
27
10. Josefinismus jako osvícenský absolutismus
Cílem kurzu je představit vliv vlády a reforem Josefa II. na vývoj zemí habsburské monarchie,
na recepci osobnosti Josefa II. a jeho reforem v různých vrstvách společnosti a na to, co z josefínských reforem přetrvalo po Francouzské revoluci a napoleonských válkách. Zároveň si
kurz klade za cíl na příkladu josefínské doby obeznámit studenty s hlavními rysy osvícenského
absolutismu jako politické formy, reprezentací panovníka v této době, vztahem církve a státu
v době osvícenství.
V rámci praktických dovedností si studenti vyzkouší práci s dobovými prameny, především jejich
transkribci a analýzu.
Specifická témata (která mohou být a v průběhu řešení projektu byla zpracována v jednotlivých
samostatných kurzech) pak představují:
P rofil
Vznik a vývoj „mýtu Josefa II.“ v 19. a 20. století.
Recepce josefinské doby v literatuře/literatura josefinské doby
Reinalter, Helmut (Hrsg.): Der Josephinismus. Frankfurt/M. /Wien 1993.
Reinalter, Helmut: Österreich und die Französische Revolution. Wien 1988.
Klueting, Harm (Hrsg.): Der Josephinismus. Ausgewählte Quellen zur Geschichte der theresianisch-josephinischen Reformen. Darmstadt 1995.
Rieser, Herbert: Der Geist des Josephinismus und sein Fortleben. Wien 1963.
Wangermann, Ernst; Ammerer, Gerhard (Hrsg.): Ambivalenzen der Aufklärung. Festschrift für
Ernst Wangermann. Wien 1997.
B ibliografie
28
Modul Geschichte
11. Dějiny 20. století
P rofil
Cílem přednášky je přiblížit v evropské perspektivě (s důrazem na dějiny německy mluvících
zemí) často protikladné vývojové linie, které jsou typické pro dějiny 20. století jako „věk extrémů“ (Eric Hobsbawm), pro který byl charakteristický kontrast mezi násilím, chudobou, válkami
na jedné straně a rostoucím blahobytem, snahami o mírové řešení konfliktů a demokratizaci na
straně druhé. Důraz je kladen především na vliv první světové války jako „civilizačního zlomu“,
vývoj mezinárodních vztahů, vznik a vývoj jednotlivých politických, vojenských a ekonomických
uskupení, sociální dějiny, dějiny hospodářství a financí hlavní myšlenkové a kulturní proudy 20.
století.
Studenti mají možnost rozšířit si své znalosti absolvováním semináře k dějinám 20. století, který
se zaměřuje detailněji na některé výše uvedené tématické celky a práci s prameny a sekundární
literaturou. Seminář se přitom věnuje především dějinám Německa 1914–1990. Studenti budou
seznámeni s nejdůležitějšími momenty a vývojovými liniemi německých dějin v „krátkém dvacátém století“. Mezi nejdůležitější témata, kterým, se bude seminář věnovat, patří: první světová
válka a její vliv na vývoj Výmarské republiky; kulturní a duchovní dějiny Výmarské republiky;
vzestup NSDAP; období „Třetí říše“; problematika holocaustu; situace v Německu po Druhé
světové válce; vznik SRN a NDR; vzájemný vztah SRN a NDR; kulturní dějiny 50. a 60. let;
studentské hnutí a rok 1968 v SRN; „Frakce rudé armády“ a její vliv na společnost v SRN; krize
NDR a sjednocení Německa.
Přitom platí, že v žádném z takto specializovaných kurzů není puštěn ze zřetele celkový pohled
na disciplínu, tedy celkový přehled přes dějiny 20. století. Příklady realizovaných variant kurzu:
S truktura
Rakousko v meziválečné době: politika, společnost, kultura,
První světová válka a její obraz v německé literatuře
Národně socialistický stát a jeho interpretace
Rozdělené Německo (1949–1990)
Německý exil
B ibliografie
Brunn, Gerhard: Die europäische Einigung. Stuttgart 2002.
Hobsbawm, Eric: Das Zeitalter der Extreme. Weltgeschichte des 20. Jahrhunderts. München
1995.
Judt, Tony: Geschichte Europas von 1945 bis zur Gegenwart. München, Wien 2006.
Mazower, Mark: Der dunkle Kontinent. Europa im 20. Jahrhundert. Berlin 2000.
Osterhammel, Jürgen: Kolonialismus. Geschichte, Formen, Folgen. München 1995.
Winkler, Heinrich August: Geschichte des Westens. Bd. 2: Die Zeit der Weltkriege 1914–1945.
München 2011.
Literatura k dějinám Německa:
Bauer, Kurt: Nationalsozialismus. Wien, Köln, Weimar 2008.
Chickering, Roger: Das Deutsche Reich und der Erste Weltkrieg. München 2002.
Evans, Richard J.: Das Dritte Reich. 3 Bde. München 2004–2009.
Gay, Peter: Die Republik der Außenseiter. Geist und Kultur der Weimarer Zeit 1918–1933.
Frankfurt/M. 1989.
Görtemaker, Manfred: Geschichte der Bundesrepublik Deutschland von der Gründung bis zur
Gegenwart. München 1999.
Weber, Hermann: Geschichte der DDR. München 1999.
Modul Geschichte
29
12. Rasismus – teorie a dějiny
Ačkoliv pojem „rasismus“ vznikl teprve ve třicátých letech 20. století v souvislosti s rostoucí
radikalizací nacistického režimu, jev, který označuje, je daleko starší. Cílem semináře je seznámit
studenty jak s dějinami rasismus od tzv. protorasismu přes počátky moderního rasismu v době
osvícenství až po jeho proměny po druhé větové válce, tak i s nejdůležitějšími teoretickými
přístupy k problematice rasismu, od prvních teorií z třicátých let 20. století, přes pokusy o definici pojmů „rasa“ a „rasismus“ v OSN, až po diskuse v rámci postkoloniálních studií. Důraz
je přitom kladen zejména na práci s primárním texty a schopnost porozumět širším dějinným
souvislostem, které působily při utváření „moderní“ podoby rasismu.
P rofil
1. Úvod, dějiny pojmů „rasa“, „rasismus“
2. „Protorasismus“, antika, středověk, „monogeneze“ vs. „polygeneze“, počátky moderního
rasismu – „limpieza de sangre“
3. „Mýty o původu“ – předstupeň moderního rasismus?
4. Osvícenství – pojem rasy v biologii, antropologii a lingvistice; „Orientalismus“
5. Gobineau a jeho teorie ras, „árijci“ jako vyvolená rasa
6. Darwinismus a sociální darwinismus, jejich vliv na vývoj rasismu na konci 19. a začátku
20. toletí, „eugenika“
7. Rasismus a nacionalismus, „völkische Bewegung“
8. Antisemitismus – specifická forma rasismu?
9. Rasismus ve „světovém názoru“ Adolfa Hitlera
10.Rasismus po roce 1945 – nové formy, esoterika a rasismus, teorie archetypů a rasismus
11.Kritika rasismu, postkolonialismus
S eminář
Baum, Bruce: The Rise and Fall of the Caucasian Race. A Political History of Racial Identity.
New York, London 2006.
Bauman, Zygmunt: Dialektik der Ordnung. Die Moderne und der Holocaust. Hamburg 2002.
Budil, Ivo T.: Od prvotního jazyka k rase. Utváření novověké západní identity v kontextu orientální renesance. Praha 2002. Fredrickson, George M.: Rassismus. Ein historischer Abriss. Hamburg 2004.
Mosse, George L.: Die Geschichte des Rassismus in Europa. Frankfurt/M. 1990.
Rattansi, Ali: Racism. A Very Short Introduction. Oxford, New York 2007.
Theories of Race and Racism. A Reader. Ed. by Les Back and John Solomons. London, New
York 2000.
Ziege, Eva Maria: Mythische Kohärenz. Diskursanalyse des völkischen Antisemitismus. Konstanz 2002.
B ibliografie
30
Modul Geschichte
13. Dějiny 19. století
P rofil
Cílem přednášky je seznámit studenty s nejdůležitějšími fenomény, které určovaly vývoj Evropy
během tzv. „dlouhého 19. století“, tj. od Francouzské revoluce po vypuknutí první světové války.
Důraz je kladen především na ideje, struktury a procesy, které působily při vzniku občanské společnost a formování moderních evropských států, jakož i na myšlenkové proudy, které významně
ovlivnily politiku a kulturu 19. století.
Většina výše zmíněných procesů a fenoménů je přitom představena na příkladu německých dějin, se kterými se tak studenti důkladně seznámí.
S truktura
1. Francouzská revoluce a její symboly, kontrarevoluce
2. Francouzská revoluce a Německo
3. Napoleon a jeho mýtus; napoleonské války
4. Evropská společnost 19. století – emancipace, sekularizace, kosmopolitismus
5. Národy a nacionalismus – rozdíly mezi formováním národa v západní Evropě, a v Německu
6. Průmyslová revoluce, rozvoj vědy a techniky v 19. století
7. Revoluce 1848
8. Imperialismus a kolonialismus – specifika německého kolonialismu
9. Intelektuálové a jejich role v 19. století
10.Dominantní ideologické směry 19. století – liberalismus, konzervatismus, socialismus
11.Formování mocenských uskupení na přelomu 19. a 20. století
12.Příčiny vypuknutí první světové války
Přitom platí, že v žádném z takto specializovaných kurzů není puštěn ze zřetele celkový pohled
na disciplínu, tedy celkový přehled přes dějiny 19. století. Příklady realizovaných variant kurzu:
Vormärz
Přednášku může provázet seminář, který je koncipován jako „Lektürekurs“, kurz četby stěžejních
textů německých historiků k 19. století (Burkhardt, Hobsbawm, Kosellek, Gall, Mann. Seminář
pak splňuje nejen cíl obsahový, seznámit studenty s různými aspekty dějin 19. století, nýbrž i cíl
jazykový: Při rozboru textů se poukáže na terminologii a její proměny a také na proměny stylu
historické prózy, příp. proběhne komparativní srovnání s česky psanými texty historické vědy.
B ibliografie
Bergeron, Louis; Furet, Francois; Koselleck, Reinhart: Das Zeitalter der europäischen Revolutionen 1780–1848. Frankfurt/M. : Fischer, 2005.
Fisch, Jörg: Europa im Zeitalter von Wachstum und Gleichheit 1850–1914. Stuttgart 2002.
Gall, Lothar: Europa auf dem Weg in die Moderne 1850–1890. München: Oldenbourg 2009.
Gellner, Ernest: Nationalismus und Moderne. Berlin 1991.
Görtemaker, Manfred: Geschichte Europas 1850–1918. Stuttgart 2002.
Hobsbawm, Eric J.: Das imperiale Zeitalter. 1875–1914. Frankfurt/M. 1996.
Hobsbawm, Eric J.: Nationen und Nationalismus. Mythos und Realität seit 1780. München 1996.
Kocka, Jürgen: Das lange 19. Jahrhundert. Stuttgart 2001.
Osterhammel, Jürgen: Kolonialismus: Geschichte, Formen, Folgen. München 2003.
Osterhammel, Jürgen: Die Verwandlung der Welt. Eine Geschichte des 19. Jahrhunderts. München 2009.
Schieder, Theodor (Hrsg.): Handbuch der europäischen Geschichte. Bd. 5–7, Stuttgart 1973–
1992.
Schöllgen, Gregor; Kiessling, Friedrich: Das Zeitalter des Imperialismus. München: Oldenbourg, 2009.
Modul Geschichte
31
14. Dějiny raného novověku
Přednáška je koncipována jako úvod do struktur, pojmů a událostí raného novověku, s cílem
zprostředkovat studentům základní znalosti k následujícím tématickým okruhům:
reformace a protireformace,
dějiny idejí a pojmů,
stavovská společnost a její struktura,
každodenní život,
říše a její ústava,
objevné cesty,
formy státu v raném novověku,
počátky moderního politického myšlení,
město v raném novověku,
třicetiletá válka.
P rofil
S truktura
Daná témata jsou prezentována převážně na příkladu dějin německy mluvících zemí, aby studenti měli možnost se právě s nimi detailněji seznámit.
Studenti mají možnost rozšířit si své znalosti absolvováním semináře k dějinám raného novověku, který se zaměřuje detailněji na některé výše uvedené tématické celky a práci s prameny
a sekundární literaturou.
Seminář pak splňuje nejen cíl obsahový, seznámit studenty s různými aspekty dějin 19. století, nýbrž i cíl jazykový: Při rozboru textů se poukáže na terminologii a její proměny a také na
proměny stylu historické prózy, příp. proběhne komparativní srovnání s česky psanými texty
historické vědy.
Burke, Peter: Die europäische Renaissance. München 1998.
Demel, Walter: Europäische Geschichte des 18. Jahrhunderts. Ständische Gesellschaft und europäisches Mächtesystem im beschleunigten Wandel (1689/1700–1789/1800). Stuttgart 2000.
Duchhardt, Heinz: Europa am Vorabend der Moderne 1650–1800. Stuttgart 2003.
Freist, Dagmar: Absolutismus. Darmstadt 2010.
Giesecke, Michael: Der Buchdruck in der Frühen Neuzeit. Frankfurt/M. 1991.
Ginzburg, Carlo: Der Käse und die Würmer. Die Welt eines Müllers um 1600. Berlin 2002.
MacCulloch, Diarmaid: Die Reformation 1490–1700. München 2010.
Mollat du Jourdin, Michel: Europa und das Meer. München 1995.
Münch, Paul: Lebensformen in der frühen Neuzeit 1500–1800. Frankfurt/M. 1992.
Schmidt, Georg: Der Dreißigjährige Krieg. München 1999.
Schulze, Winfried: Frühe Neuzeit (Oldenbourg Geschichte Lehrbuch). München 2009.
Stollberg-Rilinger, Barbara: Das Heilige Römische Reich Deutscher Nation vom Spätmittelalter
bis 1806. München 2007.
B ibliografie
32
Modul Geschichte
15. Pomocné vědy historické
P rofil
Po teoretické stránce je cílem semináře seznámit studenty s dějinami, terminologií a metodologií
pomocných věd historických – tj. paleografie, chronologie, diplomatiky, kodikologie, heraldiky,
genealogie, epigrafiky, sfragistiky, historické metrologie a numismatiky. Cílem je především seznámit studenty se základními poznatky těchto věd a naznačit možnost jejich aplikace při práci
historika. V rámci praktické části se studenti naučí číst, transkribovat i transliterovat česky a německy psané texty z období 16. až 20. století a převádět data z historických pramenů.
otázkám, problémům, tématům, přístupům, či jednotlivým disciplínám. Přitom platí, že v žádném z takto specializovaných kurzů není puštěn ze zřetele celkový pohled na disciplínu, tedy
celkový přehled přes metody práce pomocných věd historických. Příklady realizovaných variant
kurzu:
S truktura
Úvod do latinské a hebrejské paleografie
Schrift: Die Entwicklung eines kulturellen Phänomens
Četba pramenů k dějinám moravských židů
B ibliografie
Brandt, Ahasver von; Fuchs, Franz: Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die historischen Hilfswissenschaften. Stuttagrt 2003.
Brincken, Anna Dorothee von den: Historische Chronologie des Abendlandes. Kalenderformen
und Jahrtausenrechnungen. Eine Einführung. Stuttgart, Berlin, Köln 2000.
Die archivalischen Quellen. Mit einer Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften. Hrsg.
von Friedrich Beck und Eckart Henning, Wien, Köln, Weimar 2004.
Hlaváček, Ivan; Kašpar, Jaroslav; Nový, Rostislav: Vademecum pomocných věd historických.
Praha 1996.
Modul Geschichte
33
Modul filozofie
16. Zvláštní cesta rakouské filozofie
Od konce 18. století nastoupila filozofie v Rakousku a v zemích České koruny zvláštní cestu,
která je akceptována i některými historiky filozofie, kteří jinak samostatnou rakouskou filozofii
považují za nepovolenou konstrukci. Za tuto zvláštní cestu jsou zodpovědné tři faktory:
Zřídkavá, s četnými skeptickými výhradami proběhnuvší recepce Kanta, která se proto nestala
hraničním momentem či okamžikem změny.
Trvalost, se kterou místo toho – na rozdíl od Německa – mohla získat filozofie Herbarta rozhodující význam v rámci filozofického rozvoje Rakouska.
Kontinuální rozvoj českého reformního katolicismu a jeho vliv od Bolzana, přes Brentana až
k fenomenologii Husserla. V důsledku toho se do moderny hladce dostal poznávací a kritický,
ale teologickými koncepcemi často ovlivněný postoj.
Přednáška bude sledovat tento vývoj a blíže se bude věnovat také těm filozofům, kteří na základě
rozdílného vývoje v Německu nenalezli pochopení (Hieronymus Lorm, Johann Amos Drbal,
Robert Zimmermann). Stejně tak budou v tomto kontextu představeni také důležití evropští
filozofové (Ernst Mach, Ludwig Wittgenstein, Vídeňský okruh). Vhledy do české filozofie, která
se ukazuje být s rakouskou pozicí také spojena, přehled doplní.
Materii možno pojmout též jako seminář, který bude prezentovat texty jednotlivých rakouských
filozofů. Seminář si klade za cíl zprostředkovat vhled do mozaiky filozofických úvah, které prostupují jak rakouskou filozofii, tak literaturu, výtvarné umění a v neposlední řadě hudební kulturu této země. Tématické akcenty rakouské filozofie budou přiblíženy na základě práce s úryvky
z filozofických děl vybraných rakouských myslitelů. Úvahy nad těmito texty budou zasazeny do
obrazu historického vývoje Rakouska a jeho multikulturní různorodosti.
P rofil
1. Úvod do problematiky: rakouská filozofie na multikulturním pozadí a v historickém kontextu
2. Rakousko a typicky rakouské? Stěžejní rysy rakouského způsobu myšlení, filozofování
a uměleckého zachycení reality
3. Filozofové nepocházející z Rakouska, přesto však s dějinami rakouské filozofie související
(např. Mikuláš Kusánský, Konrad Celtis, Gottfried Wilhelm Leibnitz, Franz Brentano atd.)
4. Bernard Bolzano a jeho učení o ideálních podstatách
5. Radikální dualismus Antona Günthera
6. Fritz Mauthner a jeho kritika jazyka
7. Ernst Mach a filozofická koncepce empiriokriticismu
8. Teorie tvaru Christiana von Ehrenfelse
9. „Věda o předmětu jako takovém neboli o čistém předmětu“ Alexia Meinonga
10.Idealizace smrti ve filozofickém díle Otto Weiningera
11.Max Adler jako tvůrce koncepce usilující o spojování protikladů
12.Ferdinand Ebner a jeho reflexe o vztahu mezi Já a Ty
13.Filozofie Vídeňského kroužku
14.„O čem nemůžeme mluvit, o tom musíme mlčet.“ Stěžejní myšlenky filozofie Ludwiga Wittgenteina
S truktura
Fischer, Kurt Rudolf: Österreichische Philosophie von Brentano bis Wittgenstein. Wien 1999.
Heintel, Erich: Österreichische Philosophie 1945–1985. Wien 1990.
Kampits, Peter: Zwischen Schein und Wirklichkeit: eine kleine Geschichte der österreichischen
Philosophie. Wien 1984.
Kiss, Endre: Studien zur österreichischen Philosophie. Cuxhaven 1995.
B ibliografie
34
Modul Geschichte
Mauro Antonelli: Franz Brentano und die Wiederentdeckung der Intentionalität. In: Rudolf
Haller: Skizzen zur österreichischen Philosophie. Amsterdam 2000, S. 93–118.
Heinrich Ganthalter (Hrsg.): Bolzano und die österreichische Geistesgeschichte. Wien 1997.
Rudolf Haller: Gibt es eine österreichische Philosophie?. In: R. H.: Fragen zu Wittgenstein.
Amsterdam 1986, S. 31–43.
Matthias Heesch: Johann Friedrich Herbart zur Einführung. Hamburg 1999.
William M. Johnston: Der böhmische Reformkatholizismus.
P. Kruntorad (Hg.), Jour fixe der Vernunft. Der Wiener Kreis und seine Folgen, 1991
J. C. Nyiri (Hg.), Von Bolzano zu Wittgenstein, 1986;
Seminář se realizoval také na partnerské instituci OU.
S tudijní
opora
Reader: Iveta Zlá: Sonderweg der österreichischen Philosophie.
Modul Geschichte
35
17. Myšlenkové postoje a koncepce vybraných německožidovských filozofů
Společným tématem semináře je nejen seznámení s myšlenkovými postoji a koncepcemi vybraných německo-židovských, příp. rakousko-židovských filozofů, nýbrž tato studijní disciplína si
zároveň klade za cíl nastínit obraz židovské, německé a rakouské kulturní a myšlenkové symbiózy na pozadí vybraných filozofických textů a reflexí uvedených autorů.
Seminář zároveň sleduje obecný výukový cíl modulu, totiž zprostředkovat schopnost číst v německém jazyce komplikované filozofické texty, porozumět jejich obsahu, struktuře, argumentaci
a pochopit jazyk jako nástroj myšlení.
Téma a obsah kurzu zároveň úzce koresponduje s moduly Religionistika a judaistka a historie,
takže umožňuje studentům interdisciplinární přesahy.
P rofil
1. Úvod do tématiky německo-židovské, příp. rakousko-židovské filozofie
2. Filozofie dialogu Martina Bubera: práce s výňatky z filozofických pojednání „Ich und Du“
a „Der Mensch und sein Gebild“ a seznámení se stěžejními tématy Buberovy filozofie dialogu
3. Spiritualita a ontologie Edith Steinové: práce s výňatky z filozofických spisů „Kreuzeswissenschaft“ a „Endliches und ewiges Sein“
4. Theodor Adorno a Max Horkheimer: práce s výňatky z filozofického díla „Dialektik der
Aufklärung“
5. Vybrané reflexe filozofie Ericha Fromma: práce s díly „Die Furcht vor der Freiheit“ a „Die
Kunst des Liebens“
6. Stěžejní myšlenky filozofie Hanse Jonase: práce s výňatky z díla „Das Prinzip Verantwortung“
7. Hannah Arendt: práce s výňatky z pojednání „Zwischen Vergangenheit und Zukunft“, „Vita
activa oder Vom tätigen Leben“
8. Walter Benjamin a jeho koncepce auratického umění: práce s výňatky z pojednání „Das Kunstwerk im Zeitalter seiner technischen Reproduzierbarkeit“
S truktura
Adorno, Theodor – Horkheimer, Max: Dialektik der Aufklärung. Frankfurt/M. 2004.
Arendt, Hannah: Vita activa oder Vom tätigen Leben. München, Zürich 2010.
Arendt, Hannah: Zwischen Vergangenheit und Zukunft. München 2000.
Benjamin, Walter: Das Kunstwerk im Zeitalter seiner technischen Reproduzierbarkeit. Frankfrurt am Main 2007.
Buber, Martin: Ich und Du. Stuttgart 1995.
Erler, Hans (Hg.): Judentum verstehen: die Aktualität jüdischen Denkens von Maimonides bis
Hannah Arendt. Frankfurt/M. 2002.
Fromm, Erich: Die Furcht vor der Freiheit. Frankfurt/M. 1983.
Fromm, Erich: Die Kunst des Liebens. Berlin 2008.
Jonas, Hans: Das Prinzip Verantwortung. Frankfurt/M. 1995.
Kampits, Peter: Zwischen Schein und Wirklichkeit: eine kleine Geschichte der österreichischen
Philosophie. Wien 1984.
Kiss, Endre: Studien zur österreichischen Philosophie. Cuxhaven 1995.
Lehming, Hanna (Hg.): Jüdische Denker im 20. Jahrhundert. Hamburg 1997.
Stein, Edith: Endliches und ewiges Sein. Freiburg im Breisgau, Basel, Wien 2006.
Stein, Edith: Kreuzeswissenschaft. Freiburg im Breisgau, Basel, Wien 2007.
Strörig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Frankfurt/M. 2006.
B ibliografie
36
Modul Geschichte
18. Formální logika a argumentační teorie
P rofil
Metody: Seminář se skládá z teoretické a praktické části. Pro úvod do formální logiky slouží jako
základní četba „Logisch-semantische Propädeutik“ autorů Tugendhata a Wolfa. Seminář bude
strukturován do tří kategorií:
Teoretické základy filozofické argumentace: základní četba poskytne všeobecný úvod do teorie
argumentace a představí nejdůležitější formální teorie vyplývání. Toto bude doplněno krátkým
úvodem do alternativních systémů logiky, které byly aplikovány např. v konstruktivní logice erlangenské školy. Pomocí krátkých textů a příkladových vět bude argumentace a její vzory procvičovány a diskutovány.
Textová analýza a kritika: pomocí společné četby reprezentativních základních filozofických textů by se měla cvičit schopnost rekonstruovat rétorickou stavbu komplexních filozofických textů,
tu pak s ohledem na její argumentační strukturu kriticky zhodnotit a rozlišit mezi různými možnými přístupy četby.
Produkce textu, diskuze a sebereflexe: tento seminář by měl studentům nabídnout v neposlední
řadě také návod, jak filozoficky diskutovat a především jak napsat vlastní text (psaní esejů). Kromě prodiskutování obsahu a formální stránky referátu a odevzdaných esejů by měla být pomocí
sebereflexe prověřena také schopnost prezentovat a diskutovat.
B ibliografie
Tugendhat/Wolg: Logisch-semantische Propädeutik. Stuttgart 1988.
Modul Geschichte
37
19. Kurz četby filozofických textů
Semestr od semestru budou nabízeny různí autoři k četbě – např.:
Immanuel Kant: Základy metafyziky mravů
Kantova etika, která vrcholí ve své formulaci kategorického imperativu, platí ještě dodnes za
základ všech etických úvah. Kantovo vyvozování z maxim ostatně navozuje některé teoretické
otázky, které se týkají filozofického řádu imperativu: „Rovná se zlatému pravidlu?“ „Má pouze
jeden formální status?“ „v jaké míře jej lze použít v ´normálním´životě?“ Tyto otázky budou
studenti zkoumat na základě precizní četby klasických Kantových děl. K obecnému postupu
v rámci kursů četby viz úvod.
Immanuel Kant: Grundlegung zur Metaphysik der Sitten. Stuttgart 1988.
Herbert James Paton: Der kategorische Imperativ: eine Untersuchung über Kants Moralphilosophie. Berlin 1962.
Schönecker, Dieter und Allen W. Wood: Kants ‚Grundlegung zur Metaphysik der Sitten‘. Ein
einführender Kommentar. Paderborn 2004.
atd.
B ibliografie
Friedrich Nietzsche: Genealogie morálky
Martin Heidegger
Bernard Bolzano: Filozofické texty
atd.
Studenti se seznámí se stěžejními texty německé filozofie bez ohledu na dobu vzniku, filozofický
směr či školu. Historické zařazení textů bude součástí cvičení. Studenti budou texty číst v německém jazyce a budou se snažit o jejich pochopení (formální i obsahové), stěžejní či zvláště těžké
pasáže budou překládány do českého jazyka. Součástí analýzy textů bude jejich jazyková výstavba
a jazykové jevy, které se v nich objevují.
Studenti z vlastní zkušenosti poznají stěžejní texty německé filozofie, učiní si obraz o celkovém
díle vybraného autora, budou umět autora zařadit do příslušné historické epochy a filozofické
školy/směru, budou schopni komparativního srovnání s filozofickými texty jiných autorů, rozšíří
si seznam přečtených textů a základní rozhled po dějinách evropského ducha.
Zároveň získají praxi v zacházení s jazykově komplikovanými texty, budou se snažit o jejich porozumění obsahové i formální (lexikum, syntax, argumentační stavba), budou je umět překládat
do češtiny. Uvědomí si základní premisu, že jazyk je nástrojem myšlení.
P rofil
V ýstupní
kompetence
38
Modul Geschichte
20.Německá romantika: filozofie německého idealismu
P rofil
V německém idealismu si filozofie vypracovala systematickou reflexní úroveň, kterou lze přirovnat k vrcholné době antické filozofie. Zároveň zde německá filozofie nastupuje vlastní, stranou
evropské filozofie probíhající, cestu. Hovořit se bude o době od Kantovy „Kritiky čistého rozumu“ (přičemž filozofie Kanta v „pravém“ slova smyslu nepočítáme ještě k idealismu) až po
smrt Hegela. Nastíněny by měla být konsekventně probíhající historie problému, která má svůj
počátek ve filozofii Kanta a vede přes Fichteho a Schellinga až k Heglovi. Průběh nebude chápán ve smyslu „Besserungsgeschichte“ (Richard Kroner), nýbrž budou vyzdviženy samostatné
systematické přednosti filozofů.
Druhá část přednášky spřáhne filozofický pohled a výklad s dějinami literatury, totiž s německou
romantikou. Doloženo bude, že nejen „čistí filozofové“ (Kant, Schelling, Schleiermacher, Fichte, Hegel) formulovali idealistickou filozofii a ovlivňovali tak směrodatně ducha doby, nýbrž že
k vývoji filozofického myšlení podstatně přispívali také básníci píšící filozoficko-estetické a filozoficko-religiózní eseje (Goethe, Schiller, Schleglové, Novalis, Tieck, Kleist, Hoffmann a další).
Ze spřažení obou pohledů a metod vyvstane obraz německé romantiky jako doby krize i kvasu,
kdy velcí myslitelé – bez ohledu na konkrétní zaměření svého myšlení a tvorby – pracovali na
zrodu nové doby, jež položila základ všem myšlenkovým procesům moderny.
S truktura
Kant: Kritik der reinen Vernunft als Ausgangspunkt romantischer Denkweise
Kleists Kantkrise
Kant: Kritik der Urteilskraft als Ausgangspunkt romantischer Ästhetik
Novalis und Schiller in der Nachfolge Kants: Novalis: Die Welt muss romantisiert werden, Schillers
Kunsttypologie
Universalpoesie: die Schlegels
Friedrich Schleiermacher und das religiöse Denken der Romantik
Novalis: Christenheit oder Europa
Kunst und Natur in der Romantik: Schelling und die Dichter
Begriff der romantischen Ironie. Romantik als ausganspunkt moderner experiementeller Kunst
Das nationale Denken: Herder, Fichte und die Fosgen
Der historische Begriff: Hegel, Schlegel, Novalis
Einfluss der romantischen Denkweise auf die entwicklung im 19. und 20. Jahrhundert
V ýstupní
Samostatná četba 5 děl primární literatury: písemná analýza textů (obsahová i formální) + četba
3 děl sekundární literatury
kompetence
B ibliografie
Auszüge aus zentralen Texten von Kant (Kritik der reinen Vernunft), Fichte (Wissenschaftslehre), Schelling (Wiisenschaftslehre) und Hegel (Phänomenologie des Geistes)
Nicolai Hartmann: Die Philosophie des deutschen Idealismus. Berlin 1974 (3. Auflage)
Gerhard Gamm: Der Deutsche Idealismus. Reclam, Ditzingen 1997,
Rolf-Peter Horstmann: Die Grenzen der Vernunft. Eine Untersuchung zu Zielen und Motiven
des Deutschen Idealismus. 3. Aufl. Verlag Klostermann, Frankfurt/M. 2004
Silvio Vietta: Die literarische Moderne, Metzler 1992
Břetislav Horyna: Dějiny rané romantiky, Vyšehrad 2005
Stefan Schweizer: Antropologie der Romantik, Paderborn 2008
Richarda Huch: Romantik, Leipzig 1922
Dieter Borchmayer: Goethe der Zeitgenosse, Mnichov 1999.
Modul Geschichte
39
21. Teorie poznání a jiné epistémy
„Všichni lidé touží od přírody po vědění“, zní známá věta, která uvozuje Aristotelovu „Metafyziku“. Ostatně v rámci filozofické tradice lze neustále nacházet odpovědi na otázku, co vlastně vědění nebo poznání je a jak k němu můžeme dospět. Tyto otázky a problémy se týkají jak bytí tak
také možností lidského poznání. Kurz umožní vhled do otázek a postojů teorie poznání. Přitom
bude brát v potaz také kritiku teorie poznání, která měla své místo mimo jiné v rámci hermeneutické filozofie 20. století. Kromě toho budou představeny modely jiných epistémů (vitalistický,
religiózní, okultní, esoterický), kde lze k poznání dospět jinou než racionálně-teoretickou cestou.
Na konci by měla být zodpovězena otázka, zda a jak mohou být tyto modely popsány a vyzkoušeny pomocí instrumentáře filozofie.
P rofil
Text 1: Husserl: In: Rainer Wiehl (Hg.): 20. Jahrhundert. Geschichte der Philosophie in Text und
Darstellung. Reclam Stuttgart 1995. S. 174–188.
1. Welche Bedeutung hat die Sprache für Husserl? Sammeln Sie Ausdrücke oder Begriffe im
Text, die sich direkt auf sprachliche Akte beziehen.
2. Wodurch unterscheiden sich ideale und phänomenologische Analyse?
3. Husserl bezeichnet den zeitgenössischen Stand von Logik und Erkenntnistheorie als „zurückgeglieben“ (S. 179). Wie begründet er diese Kritik? Wodurch kann dieser Zustand verbessert werden?
4. Welche Begriffe sind für Husserls phänomenologische Methode zentral? Entstammen diese
auch dem semantischen Feld „Sprache“?
5. Beschreiben Sie die grundsätzlichen Probleme der phänomenologischen Analyse anhand
Husserls Unterscheidung in primäre und sekundäre „Akte“.
6. Wie definiert Husserl die logische und grammatische Bedeutung von Aussagen? In welcem
Verhältnis stht diese Unterscheidung zu den beiden Begriffen „objektiver“ und „deskriptiver“ Gehalt?
S truktura
Text 2: Moritz Schlick: Die Probleme der Philosophie in ihrem Zusammenhang. Frankfurt Suhrkamp 1986. S. 92–97.
1. Worin sieht Schlick die Aufgaben der Erkenntnis? (praktisch und theoretisch)
2. Welches Verhältnis besteht zwischen Erkenntnis und Sprache?
3. Wie funktioniert nach Schlick sprachliche Erkenntnis?
4. Zweimal bezieht sich Schlick implizit oder explizit auf die Philosophie Platons. Zeigen sie
auf, wo dies geschieht, und beurteilen Sie jeweils Schlicks Einstellung gegenüber Platon.
Text 3: Otto Neurath: Drei Diskussionsbeiträge. In: ders.: Gesammelte Werke, Bd. 2. S. 765–767.
1. Abstrahieren Sie aus der Argumentation Neuraths, was der Begriff „Einheitswissenschaft“
bedeutet. In wie weit steht Neurath diesem Begriff positiv oder negativ gegenüber?
2. Sind für Neurath empirische Ergebnisse und Daten eine mögliche Materialquelle für Philosophie?
3. In welchem Verhältnis stehen nach Neurath Philosophie und Theologie?
Text 4: Gerhard Vollmer: Biophilosophie. Stuttgart Reclam 1995. S. 107–132.
1. Wie definiert Vollmer Erkenntnis?
2. Ist die evolutionäre Erkenntnistheorie mehr an der ersten (Ursprung der Erkenntnis) oder
zweiten Frage (Was ist Wissen) der Erkenntnistheorie interessiert?
3. Mit welchem Argument weist Vollmer die Konzentration der analytischen Erkenntnistheorie
nach „gerechtfertigter wahrer Überzeugung“ zurück?
4. Wie versucht Vollmer den Zirkelschluss innerhalb von Wahrnehmung/Passung zu entgehen? Ist seine Erklärung nach Kant korrekt?
40
Modul Geschichte
5. Bedenken Sie die Grundlagen von Rationalismus (Descartes) und Empirismus (Locke). Welche der beiden Strömungen steht der evolutionären Erkenntnistheorie näher?
6. Welche Bedeutung kommt der Sprache in der evolutionären Erkenntnistheorie zu?
B ibliografie
Peter Baumann: Erkenntnistheorie. Stuttgart 2006.
Gottfried Gabriel: Grundprobleme der Erkenntistheorie. Von Descartes zu Wittgenstein. Stuttgart 2008.
Walter Hirsch: Platons Weg zum Mythos. Berlin 1971.
Alan Musgrave: Alltagswissen, Wissenschaft und Skeptizismus. Stuttgart 1993.
Nicolas Rescher: Die grenzen der Wissenschaft. Stuttgart 1984.
Bernhard Irrgang: Lehrbuch der Evolutionären Erkenntnistheorie. München 1993.
Ulrich Krohs (Hrsg.): Philosophie der Biologie. Frankfurt/M. 2005.
Mahner/Bunge: Philosophische Grundlagen der Biologie. Heidelberg 2000.
Gerhart Vollmer: Biophilosophie. Stuttgart 1995.
Michael Weingarten: Organismen – Objekte oder Subjekte der Evolution. Darmstadt 1997.
Modul Geschichte
41
Modul obecná a srovnávací jazykověda
22.Obecná jazykověda
Cílem přednášky je uvedení posluchačů do „systémové lingvistiky“ tj. do jednotlivých jazykových rovin (hláska, slovo, věta, text) a do způsobu jejich zkoumání. Základní metodou je metoda
vypracovaná strukturalisty.
Einleitung:
1. Sprachwissenschaft: Gegenstand, Ziele, Methoden, Fachgeschichte
2. Sprache als System: Prinzipien strukturalistischer Sprachbetrachtung
P rofil
P řednáška
Sprachliche Ebenen: Die Form sprachlicher Gebilde:
3. Phonetik / Phonologie
4. Morphologie & Wortbildung
5. Wortklassifikation: die Wortartenlehre
6. Syntax1: traditionelle Syntax: Satzglieder / Subjekt & Prädikat / Satzdefinitionen
7. Syntax2: Konstituentenanalyse / Valenzgrammatik
8. Textlinguistik
Der Inhalt sprachlicher Gebilde:
9. Semantik
10.Pragmatik
Zum Verhältnis von Form und Inhalt: Ausgewählte Problembereiche:
11.Lexikologie & Phraseologie
12.Wortstellung
Dalšími tématy budou též vztahy jazykovědy k ostatním vědám a rozčlenění lingvistických disciplín, dále budou prezentovány základní otázky jazykovědy (povaha jazykového znaku, vztah
mezi jazykem a skutečností, vztah jazyka a myšlení).
Přednáška vychází z modelu jazyka jako systému, z jeho struktury – rovin, jednotek, jejich vztahů, závislostí a procesů kooperace. Je zaměřena na funkce jazyka a jazykových jednotek, na základní principy vztahů mezi jazykem, realitou a aktivní rolí uživatele jazyka. Zabývá se otázkami
sémantiky, problematikou funkce a obsahu. Zdůrazňuje souvislost synchronního a diachronního
aspektu, podstatu vývojových tendencí, otázku příčin a průběhu jazykových změn a relací mezi
mluvenou a psanou podobou přirozeného jazyka. Problematika je ilustrována na příkladech z jazyků indoevropských a semitských.
Coseriu, Eugenio: Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. Tübingen 1992.
Ernst, Peter: Einführung in die germanistische Sprachwissenschaft. Wien 1989.
Graefen, G.; Liedke, M.: Germanistische Sprachwissenschaft. Tübingen; Basel 2008.
Jakobson, Roman: Linguistik und Poetik. In: Jakobson, Roman; Holenstein, Elmar (Hrsg.): Poetik. Ausgewählte Aufsätze 1921–1971. Frankfurt/M. 1979.
Jakobson, Roman: Suche nach dem Wesen der Sprache. In: ders.: Semiotik. Ausgewählte Texte
1919–1982. Hg. v. Elmar Hollenstein, Frankfurt/M. 1992, S. 77–98.
Rinas, Karsten: Einführung in die Sprachwissenschaft I: Die sprachlichen Ebenen. UPOL. Olomouc 2013.
B ibliografie
S tudijní
opora
42
Modul Geschichte
23.Metody jazykové analýzy
P rofil
I tento kurz je pojmovým svorníkem pro několik různých realizací (podobně jako kurz „jazyková
cvičení“). Základní náplní a současně cílem kurzu je ukázat studentům v teoretické i praktické
rovině různé přístupy lingvistiky k textům a jazykovým problémům. Jednotlivé realizace přitom
mohou být pojaty jako přehledné pojednání o dějinách lingvistických metod a škol, jako prohloubené zkoumání jednoho úhlu pohledu/jedné metody (např. pražský strukturalismus, pragmatický přístup atd.), či jako představení způsobu práce jednotlivých dílčích lingvistických disciplín (které se nepočítají do kánonu deskriptivní gramatiky: onomastika, Feldtheorien, textová
lingvistika atd.). V semináři se vychází z četby základních teoretických děl lingvistiky s následnou
diskusí.
Konkrétní náplň jednotlivých „realizací“ předmětu včetně požadavků k ukončení a seznamu
studijní literatury jsou před začátkem každého semestru pravidelně vyvěšovány na webových
stránkách Katedry germanistiky.
S truktura
Geschichte der Methoden
Einführung in die Onomastik/Namenkunde
Linguistische Feldtheorien
Linguistische Analysen ausgewähler deutscher Popsongs
Grundlagen der strukturellen Sprachanalyse
Konzeptionen der Sprachbetrachtung
Valenztheorie
Semiotik
B ibliografie
Austin, John L.: Zur Theorie der Sprechakte. Stuttgart 1972.
Bartschat, Brigitte: Methoden der Sprachwissenschaft. Berlin 1996.
Coseriu, Eugenio: Die Lage in der Linguistik. Innsbruck 1973.
Saussure, Ferdinand de: Grundfragen der allgemeinen Sprachwissenschaft. Berlin 1967.
Trubetzkoy, Nikolaj S.: Grundzüge der Phonologie. Göttingen 1989.
Bühler, K.: Sprachtheorie. Jena 1934.
Austin, John L.: How to do Things with Words. Cambridge 1962.
Jakobson, R.: Poetická funkce. Praha 1995.
Modul Geschichte
43
24.Česko-německá kontrastivní lingvistika
Kontrastivní (také konfrontativní) lingvistika je součástí oboru srovnávací lingvistika, systematicky zkoumá a zaznamenává společné rysy a rozdíly mezi dvěma (více) jazyky. Výsledky jejího
zkoumání jsou podstatné pro didaktickou aplikaci, ale také pro teoretické lingvistické disciplíny.
V kurzu budou nejprve diskutována teoretická východiska oboru, dále se bude pozornost věnovat zejména č-n komparaci všech jazykových rovin: Fonologie, morfologie, syntax a lexikologie.
P rofil
Einführung in die Problematik; Erklärung der Begriffe kontrastive Linguistik, Sprachkontakt, Interferenz, Transfer; die bisherigen Ergebnisse der tschechischen Forschung auf dem Gebiet der
Kontrastlinguistik
Deutsch-tschechischer Sprachkontakt: historischer Hintergrund
Deutsch-tschechischer Sprachkontakt: sprachliche Auswirkungen
Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: phonetische Ebene
Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: morphologische Ebene (das Verb)
Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: morphologische Ebene (deklinierbare Wortarten)
Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: morphologische Ebene (nicht flektierbare Wortarten)
Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: syntaktische Ebene
Negation im Deutschen und im Tschechischen
Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: lexikalische Ebene
Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: pragmatische Ebene
Zusammenfassung
S truktura
Kortmann, Bernd: “Kontrastive Linguistik und Fremdsprachenunterricht”. In: Börner, Wolf
gang / Vogel, Klaus (Hrsg.) Kontrast und Äquivalenz. Tübingen 1998, S. 136–167.
Nickel, Gerhard: “Kontrastive Linguistik”. In: Althaus, Hans Peter / Helmut Henne / Herbert
Ernst Wiegand (Hrsg.): Lexikon der germanistischen Linguistik. Tübingen 1980, S. 633–636.
Povejšil, Jaromír: “Tschechisch-Deutsch”. In: Goebl, Hans / Peter H. Nelde / Zdeněk Starý /
Wolfgang Wölck (Hrsg.): Kontaktlinguistik. Bd. 2. Berlin/New York 1997, S. 1656–1662.
Rein, Kurt: Einführung in die kontrastive Linguistik. Darmstadt 1983.
Sternemann, Reinhard et al.: Einführung in die konfrontative Linguistik. Leipzig 1983.
Šimečková, Alena: Bibliographie zum deutsch-tschechischen Sprachvergleich. Praha 1997.
Šimečková, Alena: “Kontrastive Analysen Deutsch-Tschechisch/Slowakisch: eine Übersicht”.
In: Helbig, Gerhard et al. (Hrsg.) Deutsch als Fremdsprache. Bd. 2. Berlin, New York 2001,
S. 394–403.
Štícha, František: Česko-německá srovnávací gramatika. Praha 2003.
B ibliografie
otázkám, problémům, přístupům, čímž se prohlubuje obecný pohled na disciplínu. Přitom platí,
že v žádném z takto specializovaných kurzů není puštěn ze zřetele celkový pohled na disciplínu.
Příklady realizovaných variant kurzu:
Funkcionální strukturalismus: pohled pražského lingvistického kroužku na problematiku kontrastivní lingvistiky
Partikelforschung
Kulturtransfer als sprachliches und semiotisches Phänomen
Tschechische Interferenzfehler im Deutschen
Reader: Lenka Vaňková: Tschechisch-deutsche Kontrast- und Kontaktlinguistik.
S tudijní
opora
44
Modul Geschichte
25.Dějiny německé lingvistiky v kontextu
P rofil
Pro základní orientaci na poli lingvistiky je nezbytné znát i dějiny této disciplíny. V přednášce
budou představeny historické základy (německé) jazykovědy. Přitom bude poukázáno zejména
na těsné propojení gramatiky, rétoriky a filozofie jazyka. Zmíněny budou počátky vývoje jazykovědy, které jsou kladeny již do do 10. a 11. století v souvislosti s činností svatohavelského kláštera
(Notker Labeo), dále činnost lingvistů v období humanismu a renesance, jazykové bádání v období baroka či systematická pojednání o německé gramatice od J. C. Gottscheda a J. C. Adelunga.
Pozornost bude věnována vzniku srovnávací a historické gramatiky, nástupu mladogramatiků,
vývoji lingvistické geografie, novým metodám počátku 20. století a dalším vývojovým etapám
germánské filologie.
Předmětem seminářů je četba a rozbor vybraných lingvistických textů, jež reprezentují vývoj
německé lingvistiky ve 20. století. Probírána budou následující témata: Karl Bühler a Pražský lingvistický kroužek, Leo Weissgerber a obsahově založená gramatika, Dieter Wunderlich, Manfred
Bierwisch, textově lingvistická a sociolingvistická tradice.
P řednáška
Sprachreflexion im Mittelalter
Von der Renaissance bis zum 18. Jahrhundert
Die vergleichende und historische Grammatik des 19. Jahrhunderts
Ferdinand DE SAUSSURE: die Begründung des Strukturalismus
Der Prager Linguistenkreis, Funktionalismus
Die inhaltsbezogene Grammatik
Die deskriptive Linguistik (Distributionalismus)
Noam CHOMSKY und die generative Grammatik
Text- und Soziolinguistik
Neue Empirie: die Korpuslinguistik
B ibliografie
Arens, Hans (1955) Sprachwissenschaft. Der Gang ihrer Entwicklung von der Antike bis zur
Gegenwart. Freiburg/München: Alber.
Bartschat, Brigitte (1996): Methoden der Sprachwissenschaft: von Hermann Paul bis Noam
Chomsky. Berlin.
Coseriu, Eugenio (2003) Geschichte der Sprachphilosophie. Tübingen/Basel: Francke.
Černý, Jiří (1996) Malé dějiny lingvistiky. Praha: Portál.
Engelien, August (1885) Grundriß der Geschichte der deutschen Grammatik sowie der Methodik des grammatischen Unterrichts in der Volksschule. Berlin: Wilhelm Schultze.
Eschbach, Achim (ed.).: Bühler-Studien. 2 Bde. Frankfurt/M. 1984.
Gardt, Andreas: Geschichte der Sprachwissenschaft in Deutschland. Vom Mittelalter bis ins
20. Jahrhundert. Berlin – New York, 1999.
Helbig, Gerhard (1973): Geschichte der neueren Sprachwissenschaft. Leipzig.
Jellinek, Max Hermann (1913/14) Geschichte der neuhochdeutschen Grammatik von den Anfängen bis auf Adelung. 2 Bde. Heidelberg: Winter.
Knape, Joachim (2000) Allgemeine Rhetorik. Stuttgart: Reclam.
Müller, Hans-Harald / Lepper, Marcel / Gardt, Andreas (Hg.) Strukturalismus in Deutschland.
Literatur- und Sprachwissenschaft 1910–1975. Göttingen: Wallstein.
Robins, R. H. (1973) Ideen- und Problemgeschichte der Sprachwissenschaft. Frankfurt: Athenäum.
Šulc, Michal (1999) Korpusová lingvistika. První vstup. Praha: Nakladatelství Karolinum.
[Kap. 2]
Modul Geschichte
45
26.Psycholingvistika
Psycholingvistika je interdisciplinární pole, na němž se stýkají objekty a metody jazykovědy
a psychologie. Je to disciplína, která se zabývá především otázkami osvojování jazyka, jazykovou
produkcí a porozuměním. V přednášce budou představeny tyto tři základní kameny psycholingvistiky:
Osvojování jazyka: jakým způsobem si osvojujeme jazyk, podle jakých pravidel probíhá tvorba
jazykových znalostí (osvojování rodného jazyka u dětí – předpoklady pro osvojení jazyka, teorie osvojování jazyka, bilingvální osvojování druhého jazyka, tvorba nových jazyků = pidžin či
kreolské jazyky)
Jazykové vědomosti: jak jsou uloženy v paměti, jak jsou propojeny jednotlivé oblasti jazykového
vědění – vzájemně a s encyklopedickými znalostmi (význam slov v psycholingvistice, typikalita
atd.); afázie aj.
Jazykové procesy: Výzkum psychických procesů při jazykové recepci či produkci – během poslechu, četby, psaní a mluvení (modely porozumění textu, textové reprezentace a procesů při čtení)
Představeny budou též významné osobnosti, které se zabývaly psycholingvistickou tématikou
(např. Karl Bühler, Wilhelm von Humboldt, Hermann Paul, Ferdinand de Saussure, Noam
Chomsky, Wilhelm Wundt, Roman Jakobson, A. A. Leontějev, L. S. Vygotskij aj.). Současně
bude upozorněno na debaty a kontroverze, které tuto disciplínu v průběhu její historie provázely
(např. Chimsky-Piaget, kritika computerového modelu myšlení atd.)
P rofil
Dietrich, Rainer [2002]: Psycholinguistik. Weimar.
Jakobson, Roman [1969]: Kindersprache, Aphasie und allgemeine Lautgesetze. 2. Auflage.
Frankfurt/M..
Rickheit, G. u. a. (Hg.). [2003]: Psycholinguistik/Psycholinguistics. Ein internationales Handbuch. Berlin.
Szagun, Gisela [1993]: Sprachentwicklung beim Kind. 5. Auflage. Weinheim.
Wode, Henning [1993]: Psycholinguistik. Eine Einführung in die Lehr- und Lernbarkeit von
Sprachen. Ismaning.
Zimmer, Dieter E. [1986]: So kommt der Mensch zur Sprache. 6. Auflage. Zürich
B ibliografie
46
Modul Geschichte
27.Sociolingvistika
P rofil
Objektem sociolingvistiky je zkoumání jazyka jako společenského jevu, tedy v kontextu společenských struktur a daností. Zvláštní akcent přitom klade sociolingvistika na výzkum jazykového
chování a jednání jednotlivých společenských skupin. Díky svému komplexnímu zaměření se
sociolingvistika stýká s mnoha dalšími disciplínami jazykovědy (stylistika, dialektologie, jazyková
kultura a politika atd.)
P řednáška
Pojmové a předmětné vymezení sociolingvistiky
Vývoj sociolingvistiky
Variety jednotlivých sociálních vrstev: Bernsteinova deficitní teorie und Labovova diferenční
teorie
Dnešní sociolingvistika jakožto lingvistika jazykových variet: klasifikace variet dle sociálních faktorů
Standardní varianta. Proces standardizace jazykových norem
Areální variety: Standardní varieta a dialekty v zemích německého jazyka
Věkově specifické variety, mj. jazyk mladých
Variety svázané s jednotlivými pohlavími: jazykové chování žen a mužů
Specifické variety (žargon, argot)
Situačně podmíněné variety
Kontaktové variety: Pidžin a kreolské jazyky
Sociolingvistický výzkum: Hlavní fáze a metody
B ibliografie
Ammon, Ulrich / Dittmar, Norbert / Mattheier, Klaus J. (Hg.) (1987) Soziolinguistik. HSK 3
Bd.1–2, Berlin: de Gruyter.
Dittmar, Norbert: Grundlagen der Soziolinguistik: Ein Arbeitsbuch mit Aufgaben. Tübingen:
Niemeyer, 1997.
Linke, Angelika / Nussbaumer, Markus / Portmann, Paul R.: Studienbuch Linguistik. Tübingen:
Niemeyer, 31996. Teil II, Kap. 8, Soziolinguistik, S. 293–323. (I novější vydání)
Löffler, Heinrich: Germanistische Soziolinguistik. 2., überarb. Aufl. Berlin: Schmidt, 1994.
Schlieben-Lange, Brigitte: Soziolinguistik. Eine Einführung. 3., überarb. u. erw. Aufl. Stuttgart
u. a.: Kohlhammer, 1991.
Jednotlivé realizace kurzu se mohou zaměřit na jednotlivé speciální/specializované problémy,
otázky, přístupy sociolingvistiky, čímž se prohlubuje obecný pohled na disciplínu. Přitom platí,
že v žádném z takto specializovaných kurzů není puštěn ze zřetele celkový pohled na disciplínu.
Příklady realizovaných variant kurzu:
Sprache der Massenmedien
Sprachkultur, Sprachkritik, Sprachpflege
Deutsch als „Minderheitensprache“ in Europa
Sprache und Kommunikation im Jugendalter
Sprache und Alter
Modul Geschichte
47
Modul sociologie
28.Dějiny sociologických teorií
Vývoj teorií v sociálních vědách se odvíjí od odpovědi na tři specifické otázky: „Co je to jednání?“, „Co je to sociální řád?“, „Jak je možná sociální změna?“. Tyto otázky jsou vzájemně propojené: lidské jednání se neodehrává ve vzduchoprázdnu, nýbrž je řízeno určitými normami, které
se historicky proměňují. Všichni významní sociální teoretici se zabývali uvedenými otázkami
a odpověděli na ně odlišnými způsoby. Cílem přednáškového kurzu je zprostředkovat posluchačům vědomosti o historickém vývoji sociologie, návaznosti jednotlivých sociologických směrů
a systematické uvedení do moderních sociálních teorií.
1. Teorie v sociálních vědách
2. Počátky německé sociologie
3. Normativní strukturalismus
4. Symbolický interakcionismus
5. Etnometodologie
6. Teorie konfliktu
7. Strukturalismus a poststrukturalismus
8. Mezi strukturalismem a teorií jednání – sociologie kultury Pierra Bourdieua
9. Kulturální studia
10.Feministická sociální teorie
11.Krize moderny? Nové diagnózy (Ulrich Beck, Zygmunt Bauman)
Collin, Finn, Konstruktivismus für Einsteiger. Padeborn: Wilhelm Fink Verlag, 2008.
Fuchs-Heinritz, Werner, Lexikon zur Soziologie. Opladen: VS Verlag für Sozialwissenschaften,
1994.
Joas, Hans, Knöbl, Wolfgang, Sozialtheorie. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 2004.
Münch, Richard, Soziologische Theorie. Bd 1, 2, 3. Frankfurt/M.: Campus, 2002, 2003, 2004.
Další doporučená literatura:
Beck, Ulrich, Risikogesellschaft. Auf dem Weg in eine andere Moderne. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1986.
Giddnes, Anthony, Konsequenzen der Moderne. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 2001.
Bauman, Zygmunt, Moderne und Ambivalenz. Das Ende der Eindeutigkeit. Hamburg: Junius,
1992.
Bourdieu, Pierre, Praktische Vernunft. Zur Theorie des Handelns. Frankfurt/M.: Suhrkamp,
1998.
Dahrendorf, Ralf, Der moderne soziale Konflikt: Essay zur Politik der Freiheit. Stuttgart:
DVA, 1992.
Foucault, Michel, Die Ordnung der Dinge. Eine Archäologie der Humanwissenschaften. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1988.
Habermas, Jürgen, Theorie des kommunikativen Handelns. 2 Bände. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1981.
Honneth, Axel, Kritik der Macht. Reflektionsstufen einer kritischen Gesellschaftstheorie. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1986.
Simmel, Georg, Soziologie. Untersuchungen über die Formen der Vergesellschaftung. Berlin:
Duncker Humblot, 1983.
Weber, Max, Wirtschaft und Gesellschaft. Grundriß der verstehenden Soziologie. Tübingen:
Mohr, 1985.
P rofil
P řednáška
B ibliografie
48
Modul Geschichte
29.Gender a identita
P rofil
Genderová problematika není jen otázkou sociálních vztahů mezi muži a ženami, jejich socializace a distribuce moci mezi pohlavími. Gender je sociální institucí, která je ve svým významu
i důsledcích na sociální život a jeho organizaci srovnatelná s ekonomikou, politikou rodinou či
náboženstvím. Kurz dále ukazuje, nakolik zdánlivě přirozené pohlaví podléhá sociálním konstrukcím a nakolik nelze od genderu oddělit sexualitu. Studium genderových menšin odhaluje
širší aspekty konstrukce sociálního řádu, jehož základem je striktní oddělení mužského a ženského genderu a zneviditelňování odlišných genderových identit (tzv. heterosexuální normativita).
Chce-li být jedinec sociálně srozumitelný, musí „hrát“ právě jednu ze dvou genderových kategorií. Gender je tak zároveň i jednou ze základních kognitivních a organizačních kategorií současné
euroamerické společnosti.
S truktura
Gender – základní koncepce a přístupy k pojmu
Gender coby sociální konstrukt, pohlaví coby přirozaná danost
Dekonstrukce opozice gender/pohlaví, sociální konstrukce pohlaví
Gender a sexualita – předchází gender sexualitě nebo sexualita genderu?
Genderová socializace
Mužský a ženský gender
Genderové minority a heterosexuální normativista
Homosexualita
Transgender
Intersexualita
B ibliografie
Badinter, Elisabeth, XY, die Identität des Mannes. München, Zürich: Piper, 1993.
Beauvoir, Simone de, Das andere Geschlecht: Sitte und Sexus der Frau. Reinbeck: Rowohlt
TB, 2005.
Beck-Gernsheim, Elisabeth, Das halbierte Leben. Männerwelt Beruf, Frauenwelt Familie. Frankfurt/M.: Fischer, 1980.
Berger, Peter, Luckmann, Thomas, Die gesellschaftliche Konstruktion der Wirklichkeit. Eine
Theorie der Wissenssoziologie. Frankfurt/M.: Fischer, 1980.
Butler, Judith, Das Unbehagen der Geschlechter. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1991.
Fafejta, Martin, Úvod od sociologie pohlaví a sexuality. Věrovany: Nakladatelství Jana Piszkiewicze, 2004.
Foucault, Michel, Der Wille zum Wissen: Sexualität und Wahrheit 1. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1983.
LorberJudith, GenderParadoxien. Wiesbaden: VS Verlag, 2003.
Nagel-Docekal, Herta, Feministische Philosophie. Ergebnisse, Probleme, Perspektiven. Frankfurt/M.: Fischer, 2001.
Modul Geschichte
49
30.Sociologie kultury
Kurz slouží jako systematický úvod do dílčích tematických oblastí sociologie kultury. Každé téma
bude uvedeno přednáškou, jejímž cílem bude výklad příslušného teoretického rámce a odborné
terminologie. Teoretická část bude doplněna praktickou aplikací teoretických modelů na kulturní
praxi. Tato seminární část kurzu má účastníkům poskytnout prostor pro tvořivé využití získaných znalostí a jejich kritickou reflexi.
Sociologie kultury a její vymezení vůči kulturologii, kunsthistorii, kulturní antropologii, kulturnímu managmentu
Kultura a význam
Kultura a identita
Vysoká versus populární kultura
Kultura a moc I (Bourdieu)
Kultura a moc II (Foucault)
Kultura a ideologie
Kultura a vyprávění
Kulturální studia
Závěrečná diskuse
Barthes, Roland, Mythen des Alltags, Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1964.
Berger, John, Sehen. Das Bild der Welt in der Bilderwelt. Reinbek: Rowohlt, 1974.
Bourdieu, Pierre, Die feinen Unterschiede. Kritik der gesellschaftlichen Urteilskraft. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1989.
Goffman, Erving, Wir alle spielen Theater. Die Selbstdarstellung im Alltag. München: Piper
Verlag, 2008.
Foucault, Michel, Die Ordnung der Dinge. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1974.
Foucault, Michel, Die Ordnung des Diskurses, Berlin/Wien: Ullstein, 1977.
Halbwachs, Maurice, Das kollektive Gedächtnis. Stuttgart: Enke, 1967.
Hall, Stuart, Cultural Studies. Ein politisches Theorieprojekt. Ausgewählte Schriften 3. Berlin:
Argument-Verlag, 2000.
Horkheimer, Max, Adorno, Theodor, Dialektik der Aufklärung. Frankfurt/M.: Fischer, 1971.
Kundera, Milan, Nesmrtelnost. Praha: Atlantis, 2006.
Müller-Funk, Wolfgang, Kulturtheorie. Tübingen: Francke, 2006.
Ricoeur, Paul, Zeit und Erzählung, Bd. 1: Zeit und historische Erzählung. München: Fink, 1988.
Simmel, Georg, Philosophie der Mode, Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1995.
Ullrich, Wolfgang, Mit dem Rücken zur Kunst. Berlin, Klaus Wagenbach Verlag, 2000.
Veblen, Thorstein, Theorie der feinen Leute. Frankfurt/M.: Fischer, 2007.
P rofil
S truktura
B ibliografie
50
Modul Geschichte
31. Sociologie náboženství
P rofil
Disciplína se zabývá náboženstvím jako specifickou sférou lidského jednání, která se vztahuje
k transcendentnu, a to z perspektivy sociologie. Sociologie náboženství prošla pozoruhodným
vývojem. Počátkem 20. století se zdálo, že se sociologii náboženství vytrácí předmět jejího zájmu
– náboženství samotné. Modernizační proces z náboženství učinil relikt „tradiční“ společnosti
a systémové teorie subsystém náboženství ponechávaly skomírat vedle dynamicky se diferencující ekonomiky, politiky a vědy. Sekularizace měla ústit v privatizaci náboženství či dokonce jeho
zániku. Proces odkouzlení světa, jak o něm psal Max Weber a další sociologové, však čekal s přelomem století překvapivý zvrat. Náboženství nezaniká, ani neskomírá v privatizované podobě,
ale obrozuje se a získává na vlivu. Vrací se do veřejného prostoru, deprivatizuje se, desekularizuje
se a působí na ekonomiku, politiku a sféru sociálna, tento „návrat“ společně s novými fenomény
a měnícími se významy religiozity je novou výzvou pro sociologii náboženství.
S truktura
Sociologie náboženství jako sociálně vědní disciplína. Sociologická perspektiva, reflexe náboženství, náboženství v pohledech na společnost.
Vymezení pojmu náboženství: substanciální, funkcionální a symbolické definice. Typologie religiozity.
Možnosti a limity zkoumání a měření religiozity, uplatnění kvalitativních a kvantitativních metod.
Náboženství v moderní společnosti: A. Comte, K. Marx a É. Durkheim.
Mýtus a rituál.
Max Weber – sociolog náboženství. Podíl náboženství na rozvoji moderního kapitalismu a odkouzlení světa.
Sekularizace – očekávání a skutečnost. Přechod od tradiční k moderní společnosti – ztráta sociálního významu náboženství.
Sociologie vědění a náboženství. Sociální konstruování a úloha náboženství.
Konverze. Motivy konverze a procesuální model.
Nová náboženská hnutí. Studium a významy nové religiozity.
Znovuoživení náboženství – nový náboženský diskurz.
Deprivatizace náboženství.
B ibliografie
Durkheim, Emile, Die elementaren Formen des religiösen Lebens. Frankfurt/M.: Verlag der
Weltreligionen, 2007.
Eliade, Marcia, Das Heilige und das Profane: Vom Wesen des Religiösen. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1990.
Kepel, Gilles, Die Rache Gottes. Radikale Moslems, Christen und Juden auf dem Vormarsch.
München: C. H. Beck, 1991.
Lužný, Dušan, Řád a moc. Brno: Masarykova univerzita, 2005.
Lužný, Dušan, NEŠPOR, Zdeněk, Sociologie náboženství. Praha: Portál, 2007.
Weber, Max, Gesammelte Aufsätze zur Religionssoziologie 1. Tübingen: J. C. B. Mohr, 1988.
Modul Geschichte
51
32.Sociologie umění
Cílem kurzu je představit vybrané základní problémy a témata filozofické estetiky a podrobit je
kritické analýze z hlediska sociologie a kulturálních studií. Řešení vybraných problémů „čisté“
estetiky budeme hledat za hranicemi tohoto oboru v oblasti sociálních, politických a ekonomických vztahů. Dále se budeme zabývat jednak vztahem mezi uměním a politickou a hospodářskou
mocí, a jednak současnou kritikou estetiky jako ideologického prostředku, který slouží k posílení
a legitimizacaci sociálních nerovnosti.
Spory o umění
Vysoké versus populární umění
Autonomie estetické hodnoty
Umění a ideologie
Umění jako statusový symbol
Feministická estetika
Umění, cena a hodnota
Estetika, politika a ideologie
Estetické aspekty moci
Umění a symbolické násilí
Závěrečná diskuse
Benjamin, Walter, Das Kunstwerk im Zeitalter seiner technischen Reproduzierbarkeit. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1963.
Bourdieu, Pierre, Die feinen Unterschiede. Kritik der gesellschaftlichen Urteilskraft. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1989.
Bourdieu, Pierre, Darbel, Alain, Die Liebe zur Kunst. Europäische Kunstmuseen und ihre Besucher. Konstanz: UVK Medien, 2006.
Bourdieu, Pierre, Die Regeln der Kunst. Genese und Struktur des literarischen Feldes. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1999.
Eagleton, Terry, Ästhetik: Die Geschichte ihrer Ideologie. Stuttgart: Metzler, 1994.
Hauser, Arnold, Soziologie der Kunst. München: C. H. Beck, 1974.
Ullrich, Wolfgang, Mit dem Rücken zur Kunst. Berlin, Klaus Wagenbach Verlag, 2000.
Veblen, Thorstein, Theorie der feinen Leute. Frankfurt/M.: Fischer, 2007.
Zahrádka, Pavel, Vysoké versus populární umění. Olomouc: Periplum, 2009.
P rofil
S truktura
B ibliografie
52
Modul Geschichte
Modul srovnávací religionistika a judaistika
33.Dílčí obory/témata religionistiky
P rofil
Přednáška je zaměřena na jednotlivé dílčí obory a pomocné vědy religionistiky. První část, ve
které bude specifikováno základní dělení mezi dějinami náboženství a systematickou religionistikou, navazuje na přednášku z prvního bloku. Dále budou specifikovány základní koncepty
jednotlivých dílčích disciplín jako sociologie náboženství, etnologie náboženství, psychologie
náboženství, ekonomie náboženství. Zvláštní pozornost bude věnována vztahům mezi religionistikou a filozofií. Po absolvování této přednášky student získá základní přehled o metodické
pluralitě v rámci oboru „religionistika“ a o vývoji jednotlivých dílčích oborů.
Doprovodný seminář je zaměřen na četbu vybraných vědeckých textů zprostředkujících koncepty a vývoj jednotlivých dílčích disciplín religionistiky. Jeho cílem není pouze seznámení studentů
s relevantní literaturou, ale v prvé řadě řešení terminologických a translatologických problémů při překladu této literatury z němčiny do češtiny. Všechny vybrané teoretické texty budou
v semináři konsekventně překládány, studující by tedy na konci semináře měli vykazovat nejen
znalost základní sekundární literatury v jednotlivých disciplínách, ale také dostačující jazykovou
kompetenci v obou jazycích. Základ četby tvoří díla autorů, na jejichž základě budou diskutována
následující podtémata:
S truktura
Markus Witte: Zusammenhänge zwischen Religion und Kultur.
Hans G. Kippenberg: Die Problematik des diachronen Zugangs zur Religion.
Hubert Cancik; Hubert Mohr: Religionsästhetik.
Hjalmar Sundén: Probleme der Religionspsychologie.
Werner Vogd: Soziobiologie und religiöse Kommunikation.
Gunter Kehrer: Religionssoziologie.
Dieter Schmidtchen: Religionsökonomie.
Do tohoto předmětu zahrnujeme také realizace, které se vztahují k jednotlivým tématům religionistiky a nejsou specifikovány v dalších kurzech, např. dějiny Židů v křesťanské Evropě, dějiny
antisemitismu, náboženská hnutí a sekty, otázky církevní praxe – celibát atd., a také problematiku
religionistiky na rozhraní vědy a umění (náboženská problematika ve filmu, v literatuře, v umění).
Freimaurer und Freimaurerdichtung
Das Zölibat
Darstellung des Göttlichen im Medium Film
Vom Heiligen zum Profanen und wieder zurück
Verschiedene Religionen in Texten deutscher Literatur
Modul Geschichte
53
34.Polymetodologická analýza vybraných biblických textů
Polymetodologický přístup se v průběhu vývoje vědy o náboženství stal typickým postupem
v rámci religionistického výzkumu. Cílem semináře je zprostředkovat možnosti této komplexní
výzkumné metody a zároveň poukázat na problémy, které jsou s ní spojeny. K analýze byla vybrána biblická Kniha „Ezechiel“, která představuje ideální bázi pro demonstraci polymetodologického přístupu.
Po úvodu do obecného vývoje polymetodologického přístupu budou tedy konkrétní postupy
demonstrovány na základě četby relevantních textů k biblické Knize „Ezechiel“.
V semináři bude zaměřena pozornost na následující tématické okruhy:
1.
2.
3.
4.
P rofil
Historické počátky vývoje polymetodologického přístupu v religionistice.
Fenomenologie náboženství jako „spouštěč“ metodologické rozmanitosti.
„Brückendisziplinen“, tedy „překlenovací“ disciplíny v rámci religionistického výzkumu.
Krátký přehled vývoje biblické exegeze (BE): Zavedení polymetodologických přístupů
v rámci BE.
5. Prorocké knihy jako výchozí báze polymetodologického bádání.
6. Kniha Ezechiel: Od historicko-kritické exegeze k polymetodologickému přístupu.
7. Kniha Ezechiel v kontextu literárního druhu „Prophetenbuch“. Srovnání s ostatními biblickými knihami.
8. Teorie o vzniku Knihy Ezechiel na základě svědectví ostatních kultur.
9. Sociologické přístupy k výzkumu Knihy Ezechiel (dále KE).
10.Antropologické perspektivy výzkumu KE.
11.Funkcionalistický přístup v interpretaci KE.
12.Psychopatologický přístup – diagnóza na základě textu.
13.Feministické interpretační přístupy v interpretaci KE.
S eminář
Feist, Udo: Ezechiel. Das literarische Problem des Buches, forschungsgeschichtlich betrachtet. Beiträge zur Wissenschaft vom Alten und Neuen Testament 138, Folge 7, H. 18. Stuttgart
u. a. 1995.
Plaut, W. Gunther: Die Tora. In jüdischer Auslegung. Band III. Wajikra. ‫ויקרא‬. Levitikus. Gütersloh 2001.
Egger, W. : Methodenlehre zum Neuen Testament, Einführung in linguistische und historisch
-kritische Methoden. Freiburg 1987.
B ibliografie
Fischer, Georg / Repschinski, Boris / Vonach, Andreas: Wege in die Bibel. Leitfaden zur Auslegung. Stuttgart 2000.
Fohrer, Georg (1953): Die symbolischen Handlungen der Propheten. Zürich/Stuttgart: Zwingli
Verlag
Fuhs, Hans Ferdinand (1986): Ezechiel 1–24. Würzburg: Echter Verlag
Jaspers, Karl (1947): Der Prophet Ezechiel. Eine pathographische Studie. In: Arbeiten zur
Psychiatrie, Neurologie und ihren Grenzgebieten. Festschrift für K. Schneider, Hrsg. H. Kranz.
Heidelberg: Scherer, S. 77–85.
Jürgen Roloff, Einführung in das Neue Testament. Ditzingen, 1995.
Lanczkowski, Günter (1980): Einführung in die Religionswissenschaft. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, S. 37–65.
Liwak, Rüdiger (2006): Herrschaft zur Überwindung der Krise. Politische Prophetie in Ägypten
und Israel. In: Die unwiderstehliche Wahrheit. Studien zur alttestamentlichen Prophetie. Lepizig:
Evangelische Verlagsanstalt, S. 57–81.
Noeller, A.: Feministische Hermeneutik. Wege einer neuen Schriftauslegung. Neukirchen
-Vluyn 1995.
54
Modul Geschichte
Pohlmann, Karl-Friedrich (2008): Ezechiel. Der Stand der theologischen Diskussion. Darmstadt, Wissenschaftliche Buchgesellschaft.
Raguse, Hartmut: Psychoanalyse und biblische Interpretation. Stutttgart 1993.
Rothenbusch, Ralf (2010): Das Ezechiel-Buch als Stimme der babylonischen Diaspora. In: Diller, C., Mulzer, M., Ólason, K., Rothenbusch, R. (Hrsg.): Studien zu Psalmen und Propheten.
Freiburg/Basel/Wien/Barcelona/Rom/New York: Verlag Herder, S. 251–277.
Schweizer, H.: Biblische Texte verstehen: Arbeitsbuch zur Hermeneutik und Methodik der Bibelinterpretation. Stuttgart 1986.
Sedlmeier, Franz (2002): Das Buch Ezechiel. Kapitel 1–24. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk.
Sedlmeier, Franz (2009): Transformationen. Zur Anthropologie Ezechiels. In: Wagner, A. (Hrsg.):
Anthropologische Aufbrüche. Alttestamentliche und interdisziplinäre Zugänge zur historischen
Anthropologie. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht 2009, S. 203–233.
Tellenbach, Hubertus (1987): ‚Ezechiel: Wetterleuchten einer „Schizophrenie“ (Jaspers) oder
prophetische Erfahrung des Ganz-Anderen‘, in Daseinsanalyse 4, S. 227–236.
S tudijní
opora
Reader: Marie Krappmannová: Polymethodologische Zugangsweisen in der Religionswissenschaft. Dargestellt am Buch Ezechiel.
Modul Geschichte
55
35.Proces vzniku monotheistických náboženství
Monotheismus a jeho vývoj představuje v rámci religionistického bádání velmi komplexní problematiku, k jejímuž výzkumu je třeba metodologie dílčích disciplín jako např. sociologie, etnologie a psychologie náboženství.
V semináři budou na základě četby relevantních textů (srov. výběr literatury) diskutovány následující dílčí tématické celky:
P rofil
1. Vývoj definice pojmu „monotheismus“ v počátku vývoje religionistiky.
2. Příbuzné pojmy jako např. „monolatrie“ či „henotheismus“
3. Religionisticky a filozoficky podmíněné rozpory o koncept tzv. „pramonoteismu“ na příkladu vývoje náboženských struktur v Izraeli.
4. Teorie spojené s vývojem monotheistického JAHWE-kultu.
5. Role kritické exegeze Hebrejské Bible a její přínos k výzkumu vzniku biblického monotheismu.
6. Postavy proroků a jejich role při vzniku monotheistických struktur.
7. Archeologické nálezy jako zdroj informací o vzniku monotheismu v Izraeli.
8. Mimo-biblické písemné prameny a jejich role při výzkumu vzniku monotheismu v Izraeli.
9. Přínos psychoanalýzy k diskusi o vzniku monotheismus v Izraeli: Toto téma bude diskutováno v prvé řadě na základě textu „Der Mann Moses und die monotheistische Religion“ od
Sigmunda Freuda
10.Vliv monotheistického uctívání Boha na představy o životě po smrti, jak jsou prezentovány
v Hebrejské Bibli.
11.Vznik a rozvoj monotheismu v kontextu diskuzí o trojjedinosti v raném křesťanství.
S eminář
Představen a diskutován bude rovněž teorie časově posloupného vývoje od fetišismu přes polytheismus a henotheismus k monotheismu, hierarchické vnímání těchto konceptů bude na základě četby kriticky diskutováno. Ačkoli vývoj bude demonstrován i na animistických náboženstvích, diskuse se zaměří v prvé řadě na srovnání vývoje monotheismu v židovství, křesťanství
a islámu.
Assmann, Jan (2007): Gott und die Götter. In: Palmer, Gesina (Hrsg.): Fragen nach dem einen
Gott: Die Monotheismusdebatte im Kontext. Tübingen: Mohr Siebeck. S. 29–51.
Figl, Johann (1993): Die Mitte der Religionen. Idee und Praxis universalreligiöser Bewegungen.
Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft.
Frevel, Christian (1995): Aschera und der Ausschließlichkeitsanspruch YHWHs. Weinheim:
Athenäum Verlag, S. 1–26.
Haag, E. (ed.): Gott, der einzige. Zur Entstehung des Monotheismus in Israel. Freiburg 1985.
Lang, Bernhard (1981): Die Jahwe-allein-Bewegung. In: Lang, Bernhard (Hrsg.): Der einzige
Gott. Die Geburt des biblischen Monotheismus. München: Kösel-Verlag.
Leuze, Reinhard (2010): Das Christentum. Grundriss einer monotheistischen Religion. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.
Schmidt, Wilhelm: Der Ursprung der Gottesidee. 12 Bände. Münster 1912–1955. (Vybrané kapitoly)
Stolz, Fritz (1996): Einführung in den biblischen Monotheismus. Darmstadt: Wissenschaftliche
Buchgesellschaft.
Vorländer Hermann (1981): Der Monotheismus Israels als Antwort auf die Krise des Exils.
In: Lang, Bernhard (Hrsg.): Der einzige Gott. Die Geburt des biblischen Monotheismus. München: Kösel-Verlag, S. 84–113.
Reader: Marie Krappmannová: Entstehung und Entwicklung des Monotheismus.
B ibliografie
S tudijní
opora
56
Modul Geschichte
36.Problematika magie a její recepce v religionistice
P rofil
Z hlediska religionistiky v podstatě neexistuje jednotná definice pojmu „magie“, ačkoli se jedná
o velmi intenzivně zkoumanou oblast. Pozornost bude proto zaměřena především na vývoj
výzkumu tohoto fenoménu v jednotlivých historických etapách. Cílem semináře je na základě
četby a překladu odborných textů osvětlit vztahy mezi magií, náboženstvím a vědou z perspektiv
dílčích disciplín jako sociologie, etnologie, antropologie, srovnávací religionistika atd. V souvislosti s otázkami magie bude rovněž diskutována definice a typologie rituálů, jež jsou s magií
nerozlučně spjaty.
S truktura
1. Rozvoj a vliv evolucionistické teorie vyvinuté Jamesem Georgem Frazerem, která předpokládá plynulý vývoj od magického preanimismu přes animismus k theistickému náboženství.
2. Kritická reflexe Frazerových tezí.
3. Funkcionalistické teorie v oblasti analýzy magie: Bronislaw Kaspar Malinowski.
4. Moderní funkcionalistické přístupy k magickým procesům: Victor Witter Turner.
5. Filologické perspektivy výzkumu: analýza jednoho z komunikačních prostředků magie, zaříkacích formulí (Zaubersprüche).
6. Interpretační práce se zaříkacími formulemi. Sémioticky zaměřená analýza textu.
7. Funkce rituálu v kontextu výzkumu magie. Teorie Arnolda van Geneppa.
8. Prohloubení analýzy rituálu: Kritický přístup k teorii „rites de passage“ (Übergangsriten).
Demonstrace na konkrétních příkladech.
9. Typologie rituálů: genetická typologie, fenomenologická typologie. Roland Grimes, Catherine Bell.
10.Strukturálně podmíněné rituální konflikty: Koncept tzv. sociálního dramatu.
B ibliografie
Daxelmüller, Christoph: Zauberpraktiken. Eine Ideengeschichte der Magie. Zürich 1993.
van Gennep, Arnold: Übergangsriten. 3., erweiterte Auflage. Frankfurt/M. u. a. 2005.
Frazer, James Georg: Der goldene Zweig. Das Geheimnis von Glauben und Sitten der Völker.
Frankfurt: Ullstein 1977.
Malinowski, B.K: Argonauten des westlichen Pazifik. Ein Bericht über Unternehmungen und
Abenteuer der Eingeborenen in den Inselwelten von Melanesisch-Neuguinea. Syndikat, Frankfurt/M. 1979.
Petzold, Leander: Magie und Religion. Darmstadt 1978.
Schulz, Monika: Magie oder Die Wiederherstellung der Ordnung. Frankfurt/M. u. a. 2000.
Stockhammer, Robert: Zaubertexte. Die Wiederkehr der Magie und die Literatur 1880–1945.
Turner, Victor Witter: Vom Ritual zum Theater. Der Ernst des menschlichen Spiels. Fischer
-Taschenbuch-Verlag, Frankfurt/M. 1995.
Turner, Victor Witter: Das Ritual: Struktur und Anti-Struktur. Campus-Verlag, Frankfurt/M. 2005.
Tuczay, Christa: Magie und Magier im Mittelalter. Erfstadt 2006.
Modul Geschichte
57
37.Gnóze na rozhraní mezi náboženstvími
Ačkoli dnes je gnóze prakticky vyznávána jen několika málo mandejskými společenstvími v severním Iráku, představuje stále ještě jeden z nejvýznamnějších náboženských systémů světa. Od
doby vzniku v pozdní antice ovlivňovala gnóze svým radikálně důsledným, na mýty vázaným
způsobem uvažování ostatních náboženství, která s ní byla v kontaktu. Intelektuální aktivity gnóze zároveň zapříčinily, že ze strany jiných náboženství často docházelo k pokusům o její potlačení. Otázky, na které gnóze hledá odpověď (Kdo jsme byli? Čím jsme se stali = Kde jsme byli?
Kam jsme byli vrženi? Kam spěcháme?) jsou nadčasovými metafyzickými problémy. Gnostická
řešení těchto otázek mají dozvuky i v současné filozofii náboženství.
V tomto semináři budou analyzovány vybrané gnostické texty pozdní antiky, které vychází z nálezů v Nag hammadi a ze spisů církevních otců. Jako studijní báze slouží Wernerem Foersterem
vydaná sbírka pramenů (3 svazky, Curych Artemis&Winkler 1997). Gnóze pak bude na základě
problémů interpretace a recepce diskutována jako náboženství na rozhraní mezi křesťanskou,
islámskou a židovskou teologií. V tomto kontextu bude pozornost zaměřena rovněž na politické
a filozofické problémy dnešní doby.
Die Gnose und ihre Geschichte I
Die Gnose und ihre Geschichte II
Die Gnose und Christentum I
Die Gnose und Christentum II
Die Gnose und Christentum III
Katharer und Bogomilen I
Albigenser, Waldenser und weitere „Häretiker“
Frau in der Gnose I
Frau in der Gnose II
Frau in der Gnose III
Die schöne Helene und Simeon Magus in der Literatur
Weitere gnostische Motive in der Literatur
Werner Foerster (ed.): Die Gnosis. 3 sv. Zürich 1997.
Peter Sloterdijk / Thomas Macho (ed.): Die Weltrevolution der Seele. 2 sv. München 1993.
Brumlik, Micha: Die Gnostiker. Der Traum von der Selbsterlösung des Menschen. Frankfurt a. M. Eichborn 1992.
Bultmann, Rudolf: das Urchristentum im Rahmen der antiken Religionen. Zürich 1949.
Colpe, Carsten: Die gnostische Gestalt des erlösten Erlösers. In: Der Islam 32 (1956) Heft 3,
s. 195–214.
Halm, Heinz: Die islamische Gnosis. Die extreme Schia und die Alaviten. Zürich 1982.
Jonas, Hans: Die Botschaft des fremden Gottes. Frankfurt/M. 1999.
Keller, Carl A.: Gnostik, Urform christlicher Mystik. In: R. Berlinger / W. Schrader: Gnosis und
Philosophie. Amsterdam 1994, s. 197–226.
Pauen, Michael: Dithyrambiker des Untergangs. Berlin 1994.
Rudolph, Kurt: Die Gnosis. Leipzig 1977.
Schenke, Hans-Martin: Der Gott „MENSCH“ in der Gnosis. Göttingen Vandenhoeck&RuRuprecht 1962.
Tröger, Karl Wolfgang: Die Gnosis. Heilslehre und Ketzerglaube. Freiburg Herder 2001.
P rofil
S eminář
B ibliografie
58
Modul Geschichte
38.Bible jako text
P rofil
Tento kurz se realizuje ve dvou možných podobách:
A. historie biblického textu a jeho překladů (translatologická metoda a problematika)
Již po tisíciletí bylo křesťanství spojeno se zvěstováním Slova. Stejně tak i s překladem základních
textů. V tomto semináři se studenti seznámí se základními problémy a strategiemi při překladu
Bible, a to nejen pokud jde o dobu historickou, ale i současnost. Zřetel bude kladena na epochu
renesance a reformace a na překladatelské dílo Erasma von Rotterdam a Martina Luthera. Texty
budou analyzovány formou komplexního jazykového rozboru.
S eminář
Die Bibel als Text I
Die Bidel als Text II
Hl. Hieronymus und seine Vulgata
Wulfilla und seine Übersetzung
Kyrill und Method und ihre Übersetzungstätigkeit
Mittelalterliche Übersetzer
Renaissance (Erasmus von Rotterdam)
Martin Luther I
Martin Luther II
Schleiermacher
Eugen Nida und seine „dynamisme Äquivalenz“
Zusammenfassung
Literatura (výběr):
Schnell-Hornby, M. a kol. (eds.): Handbuch Translation. Tübingen 2007.
Gromová, E. / Hrdlička. M. (eds.): Antologie teorie uměleckého překladu. Ostrava 2004.
Hrala, M.: Kapitoly z dějin českého překladu. Praha 2002.
Levý, J.: Umění překladu. Praha 1998.
Popovič, A.: Teória uměleckého prekladu. Bratislava 1975.
Stolze, R.: Übersetzungstheorien. Eine Einführung. Tübingen 2001.
B. biblický text jako literární inspirace
Biblický text představuje dodnes jeden z nejbohatších pramenů inspirace pro literaturu zemí
Západu. Biblické figury a motivy sloužily a slouží jako univerzální modely, kterými je v modifikovaných podobách možné reflektovat aktuální situaci. Seminář se zaměří především na biblické
motivy a figury v německé literatuře 19. a 20. století.
Na základě vybraných literárních textů bude v semináři demonstrována integrace biblických
motivů a figur do literárních konstelací. Zároveň bude pozornost zaměřena na vzájemné vztahy
mezi původními biblickými fenomény a jejich aktualizovanými odrazy v literárních textech zmíněného období. V kontextu Tóry bude v semináři analyzován především vliv postavy Mojžíše
na formování postav v díle Thomase Manna. Jako literární báze analýzy slouží v tomto případě
Mannova novela „Das Gesetz“. Z Nového zákona bude sledován zejména vliv postav Jana Křtitele a Salomé, přičemž výchozím textem je dílo Oscara Wilda, dále pak literární integrace figur
Ježíše, Jidáše, Piláta, Marie a Marie Magdalény.
B ibliografie
Thomas Mann: Das Gesetz. In: Ders. Die Betrogene und andere Erzählungen. Fischer-Taschenbuch-Verlag, Frankfurt 1994.
Wilde, Oscar: Salome. Tragödie in einem Akt. Übertragung von Hedwig Lachmann. Zeichnungen von Marcus Behmer, Frankfurt/M., 1999.
Patrick Roth: Corpus Christi, Frankfurt 1996.
Michael Köhlmeier: Der Menschensohn. Die Geschichte vom Leiden Jesu, München 2001.
Walter Jens: „Ich, ein Jud.“ Verteidigungsrede in: ders. Zeichen des Kreuzes. Vier Monologe,
Stuttgart 1994.
Modul Geschichte
Walter Jens: „Ich nehme das Urteil an.“ Pilatus, in: Zeichen des Kreuzes. Vier Monologe, Stuttgart 1994.
G. Fussenegger: Pilatus. Szenenfolge um den Prozeß Jesu. Mit einem Rechenschaftsbericht, Freiburg, 1982.
Rainer M. Rilke: Das Marien-Leben, in: ders.: Sämtliche Werke in 12 Bänden, Bd. II, hrsg. von
E. Zinn, Frankfurt 1976.
Rainer M. Rilke: Alle in Einer, in: ders.: Sämtliche Werke in 12 Bänden, Bd. VII, hrsg. von
E. Zinn, Frankfurt 1976.
B. Brecht: Maria, in: ders. Gedichte III. Gedichte und Gedichtfragmente 1913–1927, Frankfurt
1993.
Dithmar, Reinhard: Mose und die zehn Gebote in Thomas Manns Erzählung „Das Gesetz“, Ludwigsfelde 1999.
Käte Hamburger: Thomas Mann, Das Gesetz, Frankfurt/M. 1964.
Golka, Friedemann W.: Mose –- biblische Gestalt und literarische Figur: Thomas Manns Novelle
„Das Gesetz“ und die biblische Überlieferung, Stuttgart 2007.
Haug, Walter [Hrsg.] : Die Passion Christi in Literatur und Kunst des Spätmittelalters, Tübingen 1993.
Kächler, Uwe: Die Jesusgestalt in der Erzählprosa des deutschen Naturalismus, Frankfurt/M. 1993.
Kaiser, Gerhard: Christologische Bezüge in säkularer Literatur: einige Beispiele von Goethe bis
Dürrenmatt, Berlin 1997.
M. Krieg / G. Zangger-Derron (Hrsg): Judas. Ein literarisch-theologisches Lesebuch, Zürich
1996 (Auswahl).
K.-J. Kuschel: Maria, in: Die Bibel in der deutschsprachigen Literatur des 20. Jahrhunderts. Formen und Motive. Herausgegeben von Heinrich Schmidinger, Mainz 2000.
Magda Motté: Maria von Magdala und die anderen Frauen des Neuen Testaments, in: Die Bibel
in der deutschsprachigen Literatur des 20. Jahrhunderts. Formen und Motive. Herausgegeben
von Heinrich Schmidinger, Mainz 2000.
K.-J. Kuschel / Georg Langenhorst: Jesus, in: Die Bibel in der deutschsprachigen Literatur des
20. Jahrhunderts. Formen und Motive. Herausgegeben von Heinrich Schmidinger, Mainz 2000.
Beate Gritsch: Johannes der Täufer, in: Die Bibel in der deutschsprachigen Literatur des 20. Jahrhunderts. Formen und Motive. Herausgegeben von Heinrich Schmidinger, Mainz 2000.
Georg Langenhorst: Zeugen, Helfer, Täter - zu den Gestalten der Passionsgeschichte, in: Die
Bibel in der deutschsprachigen Literatur des 20. Jahrhunderts. Formen und Motive. Herausgegeben von Heinrich Schmidinger, Mainz 2000.
59
60
Modul Geschichte
Modul medievistika
39.Úvod do dějin středověku
P rofil
Kurz je pojat jako rozšiřující nadstavba na přednášku a seminář v prvním bloku, zároveň poslouží jako báze pro přípravu k bakalářským zkouškám. Studentky a studenti si osvojí znalosti vybraných událostí a jevů, které formovaly tvář středověké Evropy, seznámí se s badateli, kteří zásadně
přispěli k poznání těchto problémů, a získají seznam základní literatury, která jim poslouží jako
báze pro zpracování okruhů k závěrečné bakalářské zkoušce.
Kurz bude stejně jako úvodní přednáška v prvním bloku organizován jako Ringvorlesung, tzn.
že se na něm bude podílet řada vyučujících z katedry germanistiky a ostatních medievistických
institutů na FF UP.
P řednáška
Média středověké komunikace a interakce
Specifika středověké zbožnosti
Kacířství
Husitské Čechy
Mecenáši německy psané literatury
Žena v dvorské společnosti
Smrt ve středověku
Migrace
Hanza
Život na okraji společnosti
Středověké testamenty jako pramen
Městské knihy
B ibliografie
Angenendt, Arnold: Das Frühmittelalter. Die abendländische Christenheit von 400 bis 900.
Stuttgart et al. 2001.
Brown, Peter: Die Entstehung des christlichen Europa, München 1996.
Goetz, Hans Werner: Proseminar Geschichte: Mittelalter. Stuttgart 2000.
Le Goff, Jacques, Die Geburt des Fegefeuers. Stuttgart 1984.
Moraw, Peter: Von offener Verfassung zu gestalteter Verdichtung. Das Reich im späten Mittelalter 1250 bis 1490. Berlin 1985.
Postel, Verena: Die Ursprünge Europas. Migration und Integration im frühen Mittelalter. Stuttgart 2004.
Schwarz, Jörg: Das europäische Mittelalter. 2 Bd., Stuttgart 2006.
Macek, Josef: Jagellonský věk v českých zemích. 4. sv., Praha 2000–2001.
Šmahel, František: Husitské Čechy. Struktury, procesy, ideje. Praha 2001.
Válka, Josef: Dějiny Moravy I. (Středověká Morava). Brno 1991.
Modul Geschichte
61
40.Německy psaná středověká literatura v českých zemích
V zemích Koruny české byla již od doby středověku produkována německy psaná literatura.
Svého vrcholu dosáhla produkce ve 13. a 14. století na dvoře posledních Přemyslovců a v době
Karla IV. a Václava IV. Dvorská literatura v němčině dokonce předchází literárním památkám
tohoto typu v češtině; Alexandreida Ulricha von Etzenbach, Arabel Ulricha von dem Türlin, Der
Ackermann aus Böhmen Jana ze Žatce (Johannes von Tepl) nebo tzv. Wenzelsbibel tvoří součást
učebních plánů na evropských medievistických institutech.
Kurz si proto klade za cíl seznámit studenty s produkcí německých textů a s vývojem literatury
na našem území. Přitom budou konfrontována latinská, česká a německá díla a odbourávána hlavních klišé, kterými je doposud protkán pohled (pročesky pojatých) dějin české literatury. Zvláštní pozornost bude věnována vrcholnému období středověké literatury (zejm. epiky)
vzniknuvší na dvorech Přemyslovců.
Pro nedostupnost textů němčině budou starohornoněmecké originály konfrontovány s českými
překlady, i přesto zůstane komunikačním jazykem semináře němčina.
Gumpold von Mantua: Passio sancti Vencezlavi martyris
Sangspruchdichtung bei den Přemysliden I.
Sangspruchdichtung bei den Přemysliden II.
Ulrich von Etzenbach: Alexander
Wenzel II., Lied I. und II.
Tagelied Wenzels (Lied III.) und Frauenlobs
Dietrich von der Glezze: Der Gürtel
Heinrich von Mügeln und die Marienverehrung auf dem Prager Hof
Johannes von Tepl: Der Ackermann aus Böhmen
Gabriel Tetzel: Die Ritterreise Leos von Rožmitál
Jáchymov in den deutschen Liedern
Hans Zweck: Das Cadner Scharmützel
Behr, Hans-Joachim: Literatur als Machtlegitimation. Studien zur Funktion der deutschsprachigen Dichtung am böhmischen Königshof im 13. Jahrhundert. München 1989.
Behr, Hans-Joachim; Lisový, Igor; Williams-Krapp, Werner: Deutsch-böhmische Literaturbeziehungen. Germano-Bohemica. Festschrift für Václav Bok zum 65. Geburtstag. Hamburg 2004.
Bok Václav; Behr, Hans-Joachim (ed.): Deutsche Literatur des Mittelalters in und über Böhmen
II. Tagung in České Budějovice/Budweis 2002. Hamburg 2004.
Bok, Václav; Pokorný, Jindřich (ed.): Moravo, Čechy, radujte se! Němečtí a rakouští básníci v českých zemích za posledních Přemyslovců. Praha 1998.
Fliegler, Dominique; Bok, Václav (ed.): Deutsche Literatur des Mittelalters in und über Böhmen
I. Vorträge der Internationalen Tagung, České Budějovice, 8. bis 11. September 1999, veranst.
vom Institut für Germanistik der Pädagogischen Fakultät der Südböhmischen Universität České Budějovice. Wien 2001.
Haustein, Jens; Steinmetz, Ralf-Henning (ed.): Studien zu Frauenlob und Heinrich von Mügeln.
Festschrift für Karl Stackmann zum 80. Geburtstag. Freiburg 2002.
Krywalski, Diether: Geschichte der deutschsprachigen Literatur des Mittelalters in den böhmischen Ländern. Olomouc 2009.
Wolfram-Studien XIII, 1994. (Literatur im Umkreis des Prager Hofs der Luxemburger).
P rofil
S eminář
B ibliografie
62
Modul Geschichte
41. Úvod do diachronní lingvistiky
P rofil
Kurz přináší studentům vedle obecnějších informací o proměnlivosti jazyka také základní terminologii v oblasti diachronie a stručný přehled jednotlivých etap vývoje němčiny včetně historie
jejich výzkumu. Poznatky získané v kurzu budou dále využity jako podklad pro podrobněji koncipovaný kurz v navazujícím magisterském studiu.
Inovace kurzu v bakalářském studijním programu spočívá v navýšení hodinové dotace kurzu
a s tím související rozšíření probíraných témat. Oproti původní hodinové přednášce je navíc
zařazen seminář (1 hod), v němž jsou teoretické poznatky získané v přednášce demonstrovány
na konkrétních historických textech.
S truktura
Die Veränderbarkeit von Sprache.
Deutsche Sprachgeschichtsschreibung.
Theorien über Sprachwandel. Sprachliche Ökonomie, Innovation, Variation und Evolution.
Phonologischer, morphologischer, syntaktischer, semantischer, lexikalischer, pragmatischer und
graphematischer Sprachwandel.
Periodisierung der deutschen Sprachgeschichte.
Vorgeschichte der deutschen Sprache: Sprachgruppen der Erde. Die indogermanischen Sprachen.
Vom Indogermanischen zum Germanischen. Die erste (germanische) Lautverschiebung.
Germanisch.
Die Zeit der germanischen Stammessprachen (1. Jh. v. Chr. – 5. Jh. n. Chr.).
Die Anfänge der deutschen Sprache, die zweite (hochdeutsche) Lautverschiebung.
Kurze Übersicht über die Entwicklungsphasen des Deutschen.
B ibliografie
Nübling, Damaris: Historische Sprachwissenschaft des Deutschen. Eine Einführung in die Prinzipien des Sprachwandels. Tübingen 2006.
Polenz, Peter von: Deutsche Sprachgeschichte vom Spätmittelalter bis zur Gegenwart. Band
I. Einführung. Grundbegriffe. 2., überarbeitete und ergänzte Auflage. Berlin 2000. (Kapitel I,
II, III.).
Polenz, Peter von: Geschichte der deutschen Sprache. 10., überarbeitete Auflage. Berlin – New
York 2009. (Kapitel I, II.).
Schmidt, Wilhelm: Geschichte der deutschen Sprache. 10., überarbeitete Auflage. Stuttgart 2007.
(Kapitel 0. Einführung und 1.1 Vorgeschichte der dt. Sprache, S. 1–62).
Stedje, Astrid: Deutsche Sprache gestern und heute. 6. Auflage. Tübingen 2007.
Modul Geschichte
63
42.Realita všedního dne v literárních textech středověku
V Písni o Nibelunzích a Iweinovi krvácí rány zavražděného ve chvíli, kdy se v jeho blízkosti
nachází ten, který jej usmrtil. Tak Kriemhild nepochybuje, že Hagen zabil Siegfrieda a Laudine
nechá svého zavražděného chotě nosit na márách po celém hradě, jen aby nalezla vraha. Ani jeden z textů nelze pochopit, aniž bychom nevěděli, že je v obou scénách citována jedna z běžných
praktik středověkého soudnictví, jak usvědčit vraha: die Bahrenprobe.
Literární text bude v semináři pojednáván nejen jako beletrie hodná interpretování, ale také jako
historický pramen. Na fólii literárních památek by si studentky a studenti měli osvojit některé
reálie všedního dne (oblékání, právní a obchodní praxe, sociální rozvrstvení skupin).
Studenti a studenky se pomocí úryvků seznámí jednak s nejvýznamnějšími literárními díly německy píšícího středověku (Píseň o Nibelunzích, Iwein, Erec, Parzival, Helmbrecht), především
se však naučí vyhledávat informace nutné pro správnou interpretaci těchto děl a obeznámí se
s nejdůležitějšími prvky života středověké společnosti.
Výuka bude probíhat v tematických celcích, nebudou čtena celý díla, nýbrž jen úryvky textů.
Proto bude hodina vždy zahájena obecným úvodem, který stručně představí pojednávaná díla.
Při dostatečném zájmu lze uspořádat exkurzi do Institut für Realienkunde des Mittelalters und
der frühen Neuzeit v Kremži.
P rofil
Körper und Sexualität in Konrads von Würzburg Märendichtung
Die Bahrenprobe (Iwein, Nibelungenlied)
Weitere Gottesurteile in der deutschsprachigen Literatur des Mittelalters (Iwein, Tristan)
Die Welt als Ei und andere mittelalterliche Weltvorstellungen
Der Physiologus
Das Leben der Kirche im Frühmittelalter: Regula Benedikti, Bußbücher
Das spätmittelalterliche Frauenkloster: die Augustinus-Regeln des Herburgern-Klosters in Brünn
Die mittelalterlichen Sattel
Die Frauenmystik
Der Teufelspakt im Mittelalter
Das Pilgerwesen und die Beschreibungen des Heiligen Landes
Andersartige Wesen: Die Schedelsche Weltchronik und ihre Quellen
Judenbeschuldigungen in der Publizistik des 15. Jahrhunderts
S eminář
Z obecné anotace plyne, že kurz se realizuje v různých tématických variantách. Příklady již realizovaných variant:
Teufelspakt im Mittelalter: Magier, Hexen
Huren, Heilige und Heldinnen oder Gender im Mittelalter
Körper und Sexualität in Konrads von Würzburg Märendichtung
Bumke, Joachim: Höfische Kultur. Literatur und Gesellschaft im Hohen Mittelalter, München 2005.
Bumke, Joachim: Wolfram von Eschenbach. Weimar 2004.
Deutsche Lyrik des frühen und hohen Mittelalters. Ed. Ingrid Kasten. Frankfurt/M. 2005.
Handwörterbuch zur deutschen Rechtsgeschichte. Berlin 1971–98.
Hartmann von Aue: Gregorius, Der arme Heinrich, Iwein. Ed. Volker Mertens. Frankfurt/M. 2008.
Lexikon des Mittelalters. München 2003.
Müller, Jan-Dirk: Das Nibelungenlied. Berlin – Bielefeld – München 2001.
B ibliografie
64
Modul Geschichte
43.Dějiny starší německé literatury v evropském kontextu
P rofil
Kurz (kolokvium) představí studenkám a studentům nejzákladnější díla německy psané literatury
od jejích počátků v 8. století až po konec středověku. Těžištěm budou texty kratšího rozsahu,
které mohou být společně analyzovány v jedné až dvou vyučovacích jednotkách. Budou pojednávány tradice zpracování jednotlivých látek a přenášení forem mezi regiony. Důkladněji se bude
kurz věnovat dvorské literatuře doby kolem roku 1200 – minnesangu, artušovským románům
a hrdinské epice, na jejichž příkladu osvětlí tradování středověké literatury a její dochování do
dnešních dob, způsoby přednesu a její funkci v rámci středověké dvorské společnosti.
Metodou interpretace bude klasická hermeneutika. Základem bude otevřít účastníkům kurzu oči
a senzibilizovat je pro čtení středověkých textů. Dále se počítá s close reading centrálních pasáží
probíraných textů.
Studentky a studenti by během jednoho semestru měli získat základní rezervoár textů, na nějž se
budou moci během dalšího studia odvolávat.
B ibliografie
Wessobrunner Schöpfungsgedicht, Hildebradslied
Hartmann von Aue: Iwein (2 St.)
Wolfram von Eschenbach: Willehalm (2 St.)
Walther von der Vogelweide: Ausgewählte Lieder
Mechthild von Magdeburg: Das fließende Licht der Gottheit
Heinrich von der Glezze: Der Gürtel
Thüring von Ringoltingen: Melusine (2 St.)
Fastnachtsspiele
Hans Sachs: Melusine
Brunner, Horst: Geschichte der deutschen Literatur des Mittelalters im Überblick. Stuttgart
1996.
Brunner, Horst (ed.): Mittelhochdeutsche Romane und Epen. Stuttgart 2004.
Bumke, Joachim: Höfische Kultur. München 2005.
Bumke, Joachim: Geschichte der deutschen Literatur im hohen Mittelalter. München 1990.
Ebenbauer, Alfred: Ältere deutsche Literatur. Eine Einführung. Stuttgart 2000.
Frenzel, Herbert A; Frenzel, Elizabeth: Daten deutscher Dichtung. Band 1. München 1962.
Heinzle, Joachim (ed.): Modernes Mittelalter. Neue Bilder einer populären Epoche. Leipzig 1994.
Hübner, Gert: Ältere deutsche Literatur. Stuttgart 2006.
Mertens, Volker: Der deutsche Artusroman. Stuttgart 1998.
Kartschoke, Dieter: Geschichte der deutschen Literatur im frühen Mittelalter. München 1990.
Klein, Dorothea: Lehrbuch Germanistik. Stuttgart 2006.
Modul Geschichte
65
Modul dějiny umění
44.Umění středověku v českých zemích ve vztahu k jejich
sousedům
Přednáška seznámí studenty a studentky s uměním od doby románské až po doznívání gotiky
v Čechách a na Moravě ve souvztažnosti k ostatním evropským zemím tak, jak se historicky
vyvíjely. Posluchači by si měli uvědomit pozvolné pronikání gotiky na naše území jako i odlišný
ráz umění renesančního ve srovnání s Apeninským poloostrovem. Získají vědomosti o jednotlivých mistrech a školách a budou obeznámeni se současným vývojem bádání o jednotlivých
památkách, přičemž bude zohledněn jak pohled domácích, tak i zahraničních dějin umění. Nebude opomenuto přejímání výtvarných impulsů odjinud, odlišování stylových rovin anebo také
role mecenášů. Cílem semináře bude naučit studentky a studenty psát samostatné vědecké práce
a referovat o svých výsledcích před publikem. Během kurzu se seznámí se základními zásadami
vypracovávání stavebně historických průzkumů, v jejichž intencích by měli napsat své samostatné pojednání o zvolené památce menšího rozsahu (např. menší farní kostel, hradní kaple aj.). Pro
referát si připraví obrazovou prezentaci. Přednes a úskalí prezentace budou diskutovány v plénu.
P rofil
Bartlová, Milena: Poctivé obrazy. Deskové malířství v Čechách a na Moravě 1400–1460. Praha
2001.
Bartlová, Milena: Průvodce studiem dějin středověkého výtvarného umění. Brno 2005.
Dějiny českého výtvarného umění I–1,1. Od počátku do konce středověku. Praha 1984.
Fajt, Jiří (ed.): Karel IV. Císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437.
Praha 2006.
Fajt, Jiří (ed.): Karl IV. Kaiser von Gottes Gnaden. Kunst und Repräsentation des Hauses Luxemburg 1347–1437. München 2006.
1998–2003.
Jarošová, Markéta – Kuthan, Jiří – Schulz, Stefan (eds.): Prag und die grossen Kulturzentren
Europas in der Zeit der Luxemburger (1310–1437). Internationale Konferenz aus Anlaß des
660. Jubiläums der Gründung der Karlsuniversität in Prag, 31. März – 5. April 2008. Prague
and Great Cultural Centres of Europe in the Luxembourgeois Era (1310–1437). International
conference on the occasion of the 660th anniversary of the foundation of Charles University in
Prague, 31st March – 5th April 2008. Praha 2008.
Kimpel, Dieter – Suckale, Robert: Die gotische Architektur in Frankreich 1130–1270. München 1985.
Vimperk 1994.
Kuthan, Jiří: Splendor et Gloria Regni Bohemiae. Umělecké dílo jako projev vladařské reprezentace a symbol státní identity. Praha 2008.
Líbal, Dobroslav: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001.
Pippal, Martina: Die Kunst des Mittelalters – Eine Einführung. Wien – Köln – Weimar 2010.
Popp, Dietmar (ed.): Die Jagiellonen. Kunst und Kultur einer europäischen Dynastie an der
Wende zur Neuzeit. Nürnberg 2002.
Pozdně gotické umění v Čechách (1471–1526). Praha 1985.
Šmahel, František: Husitské Čechy. Struktury, procesy, ideje. Praha 2001.
B ibliografie
66
Modul Geschichte
45.Kapitoly z dějin umění Německa a Rakouska
P rofil
Tento kurz je koncipován jako jeden z dalších vstupů do disciplíny, čímž navazuje a rozšiřuje
přednášku „Úvod do studia dějin umění“. Jeho cílem je seznámit studenty a studentky ve výběru
s velkými uměleckými díly z oblasti malířství, grafiky, sochařství, architektury, filmu/videoartu
a užitého umění. Úkolem kurzu je oproti Úvodu v prvním ročníku naučit posluchače interpretovat jednotlivá umělecká díla, zasazovat je do umělecko-historického kontextu a hledat k nim
paralely, přičemž by cílovou kompetencí studenta a studentky měl být všeobecný, obecně vzdělanostní přehled po velkých artefaktech umění německy mluvícího prostoru. Současně dbá kurz
na zasazení konkrétního tématu do širšího kontextu doby, myšlení, filozofických a estetických
názorů a do kontextu ostatních umění (literatura, hudba).
Kurz se realizuje v různých variantách v závislosti na konkrétních uměleckých dílech (epochách,
žánrech), o kterých je řeč. Např.:
S truktura
Bildhauerei 1800–1950
Deutsche Kunstgeschichte: Jugendstil und Moderne 1900–1945
Samostatnou součástí kurzu mohou být exkurze do českých i evropských muzeí a obrazáren.
B ibliografie
1998–2003.
Foster, Hal – Krausová, Rosalind – Bois, Yve-Alain – Buchloch, Benjamin: Umění po roce 1900.
Modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Praha 2007.
Frampton, Kenneth: Moderní architektura. Kritické dějiny. Praha 2004.Mignot, Claudie: Architektur des 19. Jahrhunderts. Köln 1994.
Klotz, Heinrich – Warnke, Martin: Geschichte der deutschen Kunst 600–2000. München 2000.
Kunst-Epochen 1–12. Stuttgart 2002–2004.
Seibt, Ferdinand (ed.): Böhmen im 19. Jahrhundert. Vom Klassizismus zur Moderne. Berlin 1995.
Suckale, Robert: Kunst in Deutschland. Von Karl dem Großen bis Heute. Köln 1998.
Modul Geschichte
67
46.Umění v době Přemyslovské
Umění v Čechách a na Moravě bylo do roku 1300 především uměním dvorským. Za účasti
panovníka nebo z jeho popudu vznikly prakticky všechny větší podniky té doby. Přednáška
se zaměří na vývoj umění v době přemyslovské, zásadní roli však bude hrát umění na dvoře
posledních Přemyslovců a jejich mecenát. Z pojednávaných uměleckých druhů bude z důvodu
dochování převažovat architektura a její vývoj. Studenti se seznámí s románským stavitelstvím,
s pronikáním gotiky (cisterciácká architektura) a vrcholnými projevy nového slohu na našem
území za vlády přemyslovské dynastie. Architektura bude tvořit vývojový rámec, uvnitř něhož
budou pojednány památky ostatních uměleckých druhů jako je např. Gumpoldova legenda, skupina Evangeliáře vyšehradského, portál cisterciaček v Předklášteří u Tišnova.
P rofil
Dějiny českého výtvarného umění I–1,2. Od počátku do konce středověku. Praha 1984.
Fajt, Jiří (ed.): Gotika v západních Čechách (1230–1530) I–III. Praha 1995.
Konečný, Lubomír Jan: Románská rotunda ve Znojmě. Ikonologie maleb a architektury.
Brno 2005.
Vimperk 1994.
Kuthan, Jiří: Gotická architektura v jižních Čechách Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II.
Praha 1975.
Kuthan, Jiří: Premysl Ottokar II. König, Bauherr und Mäzen. Höfische Kunst im 13. Jahrhundert, Wien – Köln – Weimar 1996.
Kuthan, Jiří: Přemysl Otakar II. Král železný a zlatý. Král zakladatel a mecenáš. Vimperk 1993.
Kuthan, Jiří: Splendor et Gloria Regni Bohemiae. Umělecké dílo jako projev vladařské reprezentace a symbol státní identity. Praha 2008.
Líbal, Dobroslav: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001.
Merhautová, Anežka – Spunar, Pavel: Kodex vyšehradský. Korunovační evangelistář prvního
českého krále. Praha 2006.
Sommer, Petr – Třeštík, Dušan – Žemlička, Josef (eds.): Přemyslovci. Budování českého státu.
Praha 2009.
Soukupová, Helena: Anežský klášter v Praze. Praha 1989.
B ibliografie
68
Modul Geschichte
47.Umění renesance a baroka
P rofil
Umění v době barokní bývá považováno za jednu z nejvýznamnějších epoch v českých dějinách
umění, stejně tak bývá vyzdvihován přínos české barokní gotiky pro světové umění. Přednáška
si klade za cíl osvětlit vývoj v pobělohorské době v kontextu uměleckého vývoje na území současného Německa, Rakouska a Polska. Opomíjeny nebudou základy položené v Itálii a recepce
italských vzorů. Kromě velikánů na poli architektury (Santini, Dientzenhoferové), sochařství
(Braun, Brokoff) a malby (Škréta, Brandl, Kupecký) se výklad bude zabývat i projekty a fenomény typickými pro tehdejší dobu (vznik obrazáren, kult Jana Nepomuckého, speciální ikonografie
– Boží hrob, Svaté schody, vliv vídeňské akademie na malířství na Moravě).
B ibliografie
Dějiny českého výtvarného umění II–1,2. Od počátků renesance do závěru baroka. Praha 1989.
Ebert-Schifferer, Sybille: Caravaggio. Sehen-Staunen-Glauben. Der Maler und sein Werk, München 2009.
Engel,Martin – Pozsgai, Martin – Salge, Christiane – Weigl, Huberta (eds.): Barock in Mitteleuropa. Werke, Phänomene, Analyse. Hellmut Lorenz zum 65. Geburtstag Wien 2007 (Wiener
Jahrbuch für Kunstgeschichte 55/56, 2006/07).
Fillitz, Hermann (Hg.): Geschichte der bildenden Kunst in Österreich 4. München-New
York 1999.
Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland 5. Darmstadt 2008.
Horyna, Mojmír – Kučera, Jaroslav: Dientzenhoferové. Praha 1998.
Horyna, Mojmír: Jan Blažej Santini-Aichel. Praha 1998.
Krsek, Ivo – Válka, Josef – Kudělka Zdeněk: Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha 1996.
Müller, Werner: Von Guarino Guarini bis Balthasar Neumann. Petersberg 2002.
Neumann, Jaromír: Škrétové. Karel Škréta a jeho syn. Praha 2000.
Polleroß, Friedrich (ed.): Reiselust & Kunstgenuss. Barockes Böhmen, Mähren und Österreich.
Petersberg 2004.
Royt, Jan: Obraz a kult v 17.–18. století. Praha 1999.
Safarik, Eduard A.: Johann Kupezky (1666–1740). Ein Meister des Barockporträts. Aachen –
Roma 2001.
Sláva barokní Čechie I.–II. Praha 2001.
Swoboda, Karl Maria (ed.): Barock in Böhmen. München 1970.
Vilímková, Milada: Stavitelé paláců a chrámů Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Praha 1986.
Vlček, Pavel: Dějiny architektury renesance a baroka. Praha 2006.
Wittkower, Rudolf: Art and Architexture in Italy 1600–1700. London 1965.
Modul Geschichte
69
48.Umění 20. století
Není snad nikoho, kdo by neznal obrazy Marylin Monroe nebo některé jiné ikony popové kultury od Andyho Warhola. Byl však Warhol jediný ve Spojených státech v šedesátých letech minulého století uznávaný nebo nikoli? Jaká výtvarná díla vytvářeli jeho současníci a šli všichni stejným
směrem jako on? Jaké myšlenkové pozadí se skrývá za produkty jeho Factory? A je dobře, že se
nám jako první vybaví právě Warholova Marylin, pokud je řeč o výtvarném umění let šedesátých?
Seminář seznámí studenty a studentky se všemi zásadními uměleckými proudy šedesátých let
(Opart, Popart, Happening, Konzeptkunst, Serielle Kunst, Minimalart), přičemž se zaměří především na srovnání evropského vývoje se situací v zámoří.
P rofil
Bracht, Christian: Kunstkommentare der sechziger Jahre. Funktionen und Fundierungsprogramme. Weimar 2002.
Crow, Thomas E.: Die Kunst der sechziger Jahre. Von der Pop-art zu Yves Klein und Joseph
Beuys. Köln 1997.
Dějiny českého výtvarného umění VI. 1958 – 2000. Praha 2007
Dempseyová, Amy: Umělecké styly, školy a hnutí. Encyklopedický průvodce moderním uměním. Praha 2002.
Foster, Hal – Krauss, Rosalind – Bois, Yve-Alain – Buchloh, Benjamin H. D.: Art since 1900.
Modernism, Antimodernism, Postmodernism. London 2011.
Foster, Hal – Krauss, Rosalind – Bois, Yve-Alain – Buchloh, Benjamin H. D.: Umění po roce
1900. Modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Praha 2007.
Grasskamp, Walter – Krützen, Michaela – Schmidt, Stephan (Hrsg.): Was ist Pop? Zehn Versuche. Frankfurt/M. 2004.
Groh, Klaus (Hrsg.): If I Had a Mind: Concept-art, Project-art. Köln 1971.
Lippard, Lucy R.: Pop Art. München 1970.
Osten, Gert von der: Kunst der sechziger Jahre. Sammlung Ludwig im Wallraf-Richartz Museum
Köln. Köln 1971.
Schneede, Uwe M.: Die Geschichte der Kunst im 20. Jahrhundert: Von den Avantgarden bis zur
Gegenwart. München 2001.
Stemmrich, Gregor (Hrsg.), Minimal Art. Eine kritische Retrospektive. Dresden 1995.
B ibliografie
70
Modul Geschichte
49.Kapitoly z dějin umění českých Němců a židů
P rofil
Na počátku 20. století se německojazyčná enkláva umělců z českých zemí, orientovaná na tradiční umělecká centra (Vídeň, Mnichov), ocitla v izolaci. Dynamický nástup frankofilní české moderny a avantgardy tyto tvůrce „doma“ marginalizoval. Na rozdíl od německojazyčné literatury
českých zemí a Prahy se jim dosud věnuje pouze minimální pozornost a to i v Rakousku, resp.
Německu. Kapitoly přiblíží osudy secesní generace mnichovské akademie (Orlik, Kahler), solitéry na pomezí moderny a raného expresionismu (Hablik, Teschner, Steiner-Prag), grafiky-vizionáře (Broemse, Jettmar), anthroposoficky orientovanou tvorbu (Pollak-Karlin, Prinke), svébytné modernisty evropského formátu (Kars, Gröger), sociálně orientovanou tvorbu 20. a 30. let
(Neuschul, Popper), „monumentální, národní i selský expresionismus“ (Gebauer, Mather) a další. Prizmatem tvůrců akademických center Německa i Rakouska (Stuck, Klinger, Corinth, Kokoschka, Heartfield, Egger-Lienz) se pokusíme o určitou vývojovou strukturu. Dvojí epilog vše
uzavře: nacionálně-socialistický (Saliger, Zlamal) a umění koncentračních táborů (Ungar ad.).
B ibliografie
Bartlová, Milena: Je možné psát jiné než nacionalistické dějiny umění? In: Dějiny – Teorie – Kritika 2, 2005, prosinec 2005, s. 247–254.
Šimon, Patrik – Hnojil, Adam: Modernae. Zamlčená moderna: iluze a sny. Středoevropské umění
ze sbírky Patrika Šimona 1880–1930. Praha 2009.
Rakušanová, Marie: Vzplanutí. Expresionistické tendence ve Střední Evropě 1903 – 1936. Olomouc 2008.
Rousová, Hana (ed.): Lücken in der Geschichte 1890–1938. Polemischer Geist Mitteleuropas.
Deutsche, Juden, Tschechen.
Jůza, Vilém: Německá zastavení. Ostrava 1996.
Gang durch die Sammlung (Gemälde, Skulpturen und Objekte). Museum Ostdeutsche Galerie.
Regensburg 1993.
Von Chodowiecki bis zur Gegenwart (Eine Auswahl aus der Graphiksammlung). Regensburg 1993.
Moderní galerie tenkrát 1902 – 1942. Praha 1992.
Leisching, J. –Glück, Q.: Von unseren deuschen bildenden Künstlern in Mähren und Schlesien.
Brünn 1929.
Modul Geschichte
71
50.Základy obrazové sémiotiky
Sémiotika je nauka o znakových procesech. Její dílčí disciplína, obrazová sémiotika, tudíž zkoumá veškeré obrazové znakové procesy – ať už jde o umělecká díla či o banální obrazová sdělení
(např. v návodu k použití výrobku, na přebalech zboží, reklamní sdělení, atd.). Tato absence
estetických premis umožňuje obrazové sémiotice pohlížet na umělecká díla ze širší perspektivy,
umožňuje jí poukazovat na paralely mezi uměleckými a triviálními obrazy (např. z hlediska přítomnosti obrazových metafor či jiných tropů).
V semináři budou studenti seznámeni se základy obrazové sémiotiky na příkladu kreslených
vtipů a komiksů německých autorů. Sémiotická analýza těchto objektů poodkryje, o jak zajímavě
strukturovaná sdělení se mnohdy jedná.
P rofil
Forceville, Charles F.: Bildliche und multimodale Metaphern in Werbespots. In: Zeitschrift für
Semiotik. 25/1–2, 2003, s. 39–60.
Friedrich, Thomas – Schweppenhäuser, Gerhard: Bildsemiotik. Grundlagen und exemplarische
Analysen visueller Kommunikation. Basel – Boston – Berlin 2010.
Gelderblom, Arie, Jan (1995): „Ceci n´est pas une pipe. Kunstgeschichte und Semiotik“. In: Halbertsma, Marlite – Zijlmans, Kitty (eds.): Gesichtspunkte: Kunstgeschichte heute. Berlin 1995,
s. 219–250.
Groensteen, Thierry: Stavba komiksu. Brno 2005.
Nöth, Winfried: Handbuch der Semiotik. Stuttgart – Weimar 2000.
Posner, Roland: Ebenen der Bildkompetenz. In: Sachs-Hombach, Karl (ed.): Was ist Bildkompetenz? Studien zur Bildwissenschaft. Wiesbaden 2003, s. 17–23.
B ibliografie
Vzniklo v rámci projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0320 řešeného na Katedře germanistiky Filozofické fakulty Univerzity
Palackého. Sazba a grafická úprava: Jaromír Czmero; grafická úprava obálky: Veronika Opletalová, s použitím fotografií
Jiřího Kolomazníka a Jana Lachnita, s laskavým souhlasem Arcibiskupství olomouckého. Olomouc 2013.

Seznam a anotace nových a inovovaných kurzů

Transkript

Podobné dokumenty

Inovace obsahu bakalářského studia německé filologie