rozhraní III-č.1

Už to vypuklo ...
text Zuzana Hobzová
foto www.icm-trebic.cz
Dne 14. 9. 2005 zahájil Studentský
parlament m sta T ebí e svoji
celoro ní innost. Na prvním letošním
zasedání, které prob hlo netradi n
ve velké zasedací místnosti M Ú na
Masarykov nám stí se sešli mladí
poslanci v hojném po tu s jedním z
cíl , který náš parlament motivuje. A
tím je vzájemná spolupráce na
jednotlivých nápadech, projektech,
akcích apod.
Program již 19. sch ze Studentského
parlamentu byl opravdu zajímavý. Jeho
hlavním úkolem bylo sestavit celoro ní
plán pro školní rok 2005/2006. Jedním
z dalších bod programu bylo také
obnovení len v m stských komisích.
Byla projednána ú ast na akci „Dny
Zdraví“, které se zástupci SPMT
zú astnili 3. íjna 2005. Jednotliví
poslanci vytvo í dvojice, které si p ipraví
pro návšt vníky r zné hry se zdravotní
tématikou. Pro sout žící byly p ipraveny
sladké odm ny. Dále se SPMT podílelo
na organizaci Celostátního setkání
k projektu „Bezpe ná cesta do školy.“,
které prob hlo 20. zá í 2005 op t
v budov Fórum. Do tohoto projektu se
SPMT zapojil již v lo ském školním
roce. Dnes již existují dv bezpe né
cesty a to k základním školám Týnská a
Horka-Domky. V nejbližších dnech si
žáci prvních t íd projdou šipkami
vyzna ené trasy, aby si svoji bezpe nou
cestu ke škole vyzkoušeli.
Druhé zasedání SPMT se konalo 7. íjna
2005, již na tradi ním míst ve velké
zasedací místnosti M Ú na Karlov
nám stí v T ebí i. Zveme Vás všechny,
které naše práce zajímá a chcete
poznat nové kamarády, p ij te mezi
nás!!!
Sraz leteckých
modelá
text Jakub Hruška foto Jakub Hruška
Výborný zážitek pro diváky i profesionální
modelá e ...
Dne 27. srpna 2005 se konal na letišti u
Rokytnice nad Rokytnou sraz leteckých
modelá . Sešlo se tam na t icet modelá z
okolí T ebí e. Celou akci zorganizoval
t ebí ský aeroklub. Na ukázku tam prolétly
dv ultralehká letadla. Pak následovala
p ehlídka v akrobacii r zných model , mezi
které pat ilo i známé práškovací letadlo
zvané „ melák“. Po celou dobu akce se
konaly zajímavé sout že pro d ti a prodej
model .
politika 06 Celoro ní plán studentského parlamentu
07
„Bezpe ná cesta do škol“
PETR BENDE
08 09 10 11 téma
12 13 reportáž Oživený zámek 2005, aneb
Vyvolení v Nám šti nad Oslavou
zoom 13 14 15
17 18
rozhovor s
Adapta áky
zoom
reportáž
Alešem Brichtou
20 21 22
, aneb gympl jel na „výlet“
22 23 24
kultura 25 26
jazykový koutek
27
„Zašantro ené poklady“
27 28
Lesk a bída EDICE V TRAFICE
28 29 Ženy a nakupování
29
30 31 Zbran z PC her ve skute nosti
na poslední chvíli…
32
33
34
31 32
Studentský parlament si p ipravil sout že
vtipy
a
sout že
Chopme se
vesel
09/2005
Šéfredaktorka Zuzana Mráziková
Redakto i
Politika SPMT Zuzana Hobzová
Ve ejné d ní Nikola Tesa ová
Kultura Jana Polá ková
Sport Barbora N mcová
Zábava Vla ka Hajná
Miroslav Božejovský
Jazykový koutek Marek Hovorka
iRozhraní Gabriela Malenová
Design & grafika Jakub Nahodil
P edloha Dominik Saitl
Koordinátorka Ing. Renata Hrušková
Eviden ní íslo MK R
MK R E 15766
Uzáv rka ísla 30. 9. 2005
Datum vydání 17. 10. 2005
Periodicita dvoum sí ník
Vydavatel, místo vydání
Soukromá SOŠ a SOU, s.r.o. Znojemská
1027, T ebí 674 01
I O 253 255 31
Redakce [email protected]
Obálka Jakub Nahodil
[email protected]
Tisk obálky Amaprint, s.r.o.
Sponzor ísla UNICODE SYSTEMS, s.r.o.
Partne i ísla
Tento projekt je podpo en Fondem
Vyso iny v programu Volný as 2005
a Grantovým systémem m sta T ebí e
v programu Prevence kriminality a drogové
problematiky.
Kone n jsme se do kali nového, jubilejn
prvního ísla tohoto roku, a v ím, že se bude
aspo troši ku líbit. Z prvotní tv r í krize jsme
nakonec posbírali dostatek lánk a spole n
s fungl novou redakcí a p isp vateli slepili všechno
dohromady. Jestli se ješt te divíte nad novým
kabátkem a po ád Rozhraní nem žete poznat, tak
už se divit p esta te, protože zm na grafika
s sebou p ináší i zm nu stylu (to je ale logika, co?).
A o em tohle íslo v bec bude: Tak za prvé, jako
vždy o filmech. O prázdninách nám v kinech b žela
spousta zajímavých film , které jsou te už tak
trošku pasé, ale finální souboj o místo v tišt né
verzi nakonec vyhrálo Sin City Franka Millera (te
bychom k tomu m li jist p idat i Roberta
Rodrigueze), které si pozornost zaslouží zcela
právem i po n jakém tom týdnu od premiéry. Za
druhé, o událostech v T ebí i i mimo ní. Aktuální
informace a post ehy obsahují p edevším lánky o
fenoménu nakupování, zbraní z PC her a novém
náboženství, které našlo svou kolébku kde jinde
než v Americe. A za t etí, o tom, na co jste zvyklí
z minulého roku. Krom m sí ní porce vtip ,
novinek, rozhovor a jiných tradi ních v cí se mimo
jiné dozvíte, jak to bude letos se Studentským
parlamentem. Takže to vypadá na f ru tení.
Nová redakce s sebou p inesla i nové
p edsevzetí, nápady a sliby, takže už te se m žete
t šit na všechna ta ísla, která plánujeme vydat. A
snad i vydáme :-)
Takže p íjemné tení a hodn toho t šení se na
další ísla
Za celou redakci
Zuzana Mráziková, šéfredaktorka
Celoro ní plán SPMT
na školní rok 2005/2006
text Zuzana Hobzová foto Renata Hrušková
Co plánuje Studentský parlament m sta T ebí e do nového
školního roku???
20. zá í 2005 celostátní setkání k projektu „Bezpe ná cesta do školy“
3. íjna 2005 se bude SPMT ú astnit Dn Zdraví. SPMT si p ipraví pro
návšt vníky akce zábavné hry se zdravotní tématikou
3. V termínu 10. – 12. íjna 2005 prob hne Výcvik sociálních dovedností
4. 2. – 3. listopadu 2005 se SPMT zú astní veletrhu vzd lávání Didacta 2005
Vybrané dobrovolné vstupné bude v nováno D tskému odd lení Nemocnice v T ebí i
5. Pobytové akce
6. Pokra ování projektu „Bezpe ná cesta do školy“
7. 3. ro ník Den Zem – „A se m sto zelená! aneb …“
8. Celostátní setkání studentských parlament - 2.ro ník
9. Záv re ný pobytový víkend
10. Spolupráce na projektech:
- Zdravý životní styl
- Koncepce cyklostezek v T ebí i
1.
2.
Celostátní setkání k projektu „Bezpe ná cesta do
školy“ letos v T ebí i !!!
text Zuzana Hobzová foto Renata Hrušková
20. zá í 2005 prob hlo v našem m st již druhé
celostátní setkání k projektu „Bezpe ná cesta do
školy.“ Toto setkání prob hlo formou seminá e,
který se v první ásti v noval teoretickým
poznatk m a v odpolední ásti praktickým
p íklad m. První seminá se konal loni v Brn , a
protože tam Studentský parlament m sta
T ebí e prezentoval svoje dosavadní výsledky, a
tím motivoval i další studentské parlamenty i jiné
organizace, rozhodli se po adatelé zorganizovat
druhé setkání práv v našem m st . Prezentaci
za SPMT p ednesla Barbora N mcová –
místop edsedkyn .
Úvodní slovo m la koordinátorka Zdravého
m sta PhDr. Jindra St íbrská, která hned na
za átku pod kovala všem p ítomným za jejich
ú ast a vyslovila pod kování Studentskému
parlamentu m sta T ebí e za organizaci
seminá e. P edstavila také paní Jitku
Heinrichovou z Centra dopravního výzkumu
v Brn , která p ítomné provád la celým
seminá em. Hned v úvodu seznámila hosty
s aktuálními problémy, týkající se bezpe né
výchovy, a už v dopravním prost edí nebo ve
škole, doma, u babi ky apod. Mnoho statistik
dokazuje, že zp sob této výchovy není
správný. A poukázala na n kolik aktivit, které
by m ly pomoci zlepšit tuto výchovu. Jednou
z nich je nap . aktivita mapování bezpe né
cesty, kde si d ti vytipují nebezpe ná místa a
navrhují r zná ešení. Další z nich je velmi
zajímavá aktivita nazvaná Dynomény, kde by
se d ti m li nau it p edvídat r zné situace.
Princip spo ívá v tom, že d ti hledají prvky,
které jsou nepatrné, ale mohou zp sobit
nehodu. Vytvá í si fotky, obrázky, prost to, co
je napadne. Pomocí t chto aktivit by d ti m li
získat samostatnost, zodpov dnost a nau it se
ovliv ovat své okolí.
Druhým p ednášejícím byl Ing. Zden k
Vopi ka, který se více jak p t let zabývá
problematikou prevence úraz pro všechny
v kové kategorie. T etím p ednášejícím byla
zástupkyn PF UK Eva Marádová. Zastavila se
nad základní otázkou: ím je bezpe í d tí
ohroženo? Touto prezentací skon ila první
ást seminá e a v druhé ásti se p edstavila
jednotlivá zapojená m sta, která si vym nila
spoje poznatky z dosavadní práce.
Mezi nimi vystoupila se svou prezentací, která
se týkala hlavn projektu „Bezpe ná cesta do
školy“, zástupkyn Studentského parlamentu
m sta T ebí e a zárove jeho 2.
místop edsedkyn Barbora N mcová. První
z fází toho projektu bylo zmapování
bezpe ných cest do škol. Bylo zapojeno sedm
základních škol,
kde byly žák m
rozdány mapy
m sta a oni m li
ozna it
nebezpe ná
místa.
Pot šujícím bylo
pro nás zjišt ní,
že ZŠ Týnská a ZŠ TGM odevzdali dokonce
v tší po et map než obdrželi a tímto bychom
také cht li již zmín ným školám pod kovat.
Poté Odbor správních inností M stského
ú adu T ebí zpracoval statistiku a ozna il 13
stanoviš . Prob hlo ve ejné slyšení, kde byly
ob ané m sta T ebí e seznámeni se
zmín nými stanovišti, p t z nich již bylo
napraveno, šest zamítnuto a dva jsou
v jednání. Druhou fází byly besedy na
jednotlivých školách, kterých se ú astnili
vybraní žáci spolu s p. Dobrovolným a zástupci
SPMT a t ebí ské radnice. Z každé besedy
byly zhotoveny záv re né zprávy. Naším
dosavadním nejv tším úsp chem jsou dv
vyzna ené bezpe né cesty do školy a to u ZŠ
Týnská a ZŠ Horka – Domky. Na cestách
k t mto školám jsou zatím provizorní zelené
šipky, které by m li dovést bezpe n každého
žá ka do školy. Tyto cesty už prošly prv á ci
spolu se svojí paní u itelkou za doprovodu
pana Dobrovolného a byly sepsány p ipomínky
a nápady ke každé z t chto cest. T etí fází
projektu „Bezpe ná cesta do školy“ by m lo být
2. ve ejné slyšení a již p ipravovaná výtvarná
sout ž, ale to se nechme p ekvapit.
Petr Bende:
"S Gábou jsme jen kamarádi !"
text Gabriela Malenová foto Jakub Nahodil, www.petrbende.cz
Jsou lidi, se kterými je strašn t žké domluvit si sch zku, protože existuje velmi reálná
šance, že jim do toho n co vleze. P esto se mi kone n jednoho srpnového dopoledne
poda ilo p epadnout Petra u jeho manažera doma.
Myslím, že Petra Bendeho nemusím nikomu v naší republice p edstavovat - i ti, kterým se,
stejn jako mn , poda ilo uniknout koloto i SuperStar, ví o koho jde: druhá eská vícestar,
vynikající zp vák, texta , navíc náš krajan. A nejen to. Po p l hodinovém rozhovoru m žu
p idat: sympa ák, ne úpln typicky krásnej kluk a hlavn moc, moc hodnej lov k. :-)
Jak ti popularita zm nila život?
Akorát t poznávají lidi, ale jinak žádná zm na.
O to jde - že t poznají na ulici. To ti nevadí,
že nem žeš jít t eba na bazén…
M žu, když si eknu, že p jdu na bazén, tak
p jdu :-)
Ale za chvilku je kolem tebe dvacet
fanoušk a všichni cht jí podpisy…
Je to tak, no. N kdy lov k taky pot ebuje sv j
klid. Takže se samoz ejm trochu rozm jšlí,
kam jít a kam ne.
Jak se cejtíš, když o tob ženský eknou, že
seš strašn sexy a že se jim hrozn líbíš…
Já se stydím :-)
Stydíš, jo? :-) Nebo když si holky dávají
tvoje plakáty nad postel a tak.
To je úpln to nejzvláštn jší. Kamarádka má
dceru, asi dvanáctiletou, a nedávno volala a
íká: „Ty jednou budeš viset u nás v baráku i
na záchod .“ :-) To mi ekla.
Sbírals n kdy podpisy?
Já mám doma jedinej podpis a ten je od
Heleny R ži kové. Dostal jsem ho od ní
osobn , když jsem zpíval na k tu její kucha ky
v Brn . Toho podpisu si docela cením, protože
Helena byla výborná here ka. To je tak jedinej
podpis, kterej jsem si vzal, jinak jsem je moc
nesbíral.
Seš trémista?
No moc ne, spíš se snažím koncentrovat.
Sednu si n kde do klidu a snažím se usadit,
abych nebyl nervózní. Na koncertech nejsem
nervózní v bec, to se spíš t ším.
A jaký to je, když ten podpis cht jí te lidi
po tob ?
M by zajímalo, vždycky když p ijdou ty lidi
r zn s takovejma papírkama, co se s tím
stane potom. Jestli si to nechají doma nebo se
to potom ztratí nebo jestli si to n kde vystaví
nebo co já vím…
Rozhoduješ si sám, jestli si na hlav ud láš
nap íklad ervenej pruh nebo se v otázce
vlas a módy necháváš ovlivnit
fanynkama?
Nenechám, to je moje volba.
Není to tak, že by ti v televizi ekli…
Ne, ne, ne. V bec. Navíc chodím ke stejný
kade nici, která nás esala na SS, protože to je
výborná holka, taková progresivní. Hlavn nás
do ni eho nikdy nenutili ani tam. Ty dlouhý
vlasy se te ka eší hodn na stránkách… Já
nevím, já už jsem z t ch dlouhejch vlas byl
docela unavenej, takže jsem pot eboval
zm nu.
A neznervóz ovalo t , když se na tebe
v SuperStar vypisovaly sázky jako na kon ?
Já jsem tady ty v ci nesledoval, protože jsem
tím necht l bejt ovlivn nej. Takže jsem moc
ne etl noviny a tyhle v ci šly mimo m . Ani na
net jsem moc nechodil. Jenom párkrát, abych
fanoušky úpln nezazdil. Ale spíš jsem se to
fakt snažil nesledovat, protože pak se lov k
nesoust edí na zpívání a p emýšlí o
ptákovinách v bulváru. Takže já to moc
nesleduju… radši.
Pochopíš lidi, kte í kv li tob propsali
kredit? Ud lal bys to taky kv li n komu?
P ijde na to, no. Já jsem minulej rok sledoval
SS kv li tomu, že tam byla Aneta a Martina
Balogová, ty m hodn zaujaly. Anet jsem
teda posílal hlasy ve finále, ale p edtím m to
nedonutilo. Protože jsem se na to díval hodn
z hudebního hlediska. Nevím… nejsem ten typ,
kterej by z toho zešílel, spíš to beru po hudební
stránce, hodnotím zp v a kapelu, která tam
hrála…
Seš pro to, aby se konal další ro ník
SuperStar?
Já si myslím, že pro ne. Bylo by ale dobré
ud lat odstup. Aby tady najednou nebyla
spousta lidí… ale hlavn by bylo dobrý, aby
tady byli lidi, kte í si to vít zství n jakým
zp sobem potvrdí…
Pro hraješ spíš v menších m stech a na
vesnicích, než abys vyprodal t eba
Lucernu?
To je te ka tak trošku zám r. V íjnu vyjde
deska, takže budeme d lat k esty a ty potom
budou ve velkých m stech. Te jezdíme r zn ,
podle toho, jaký máme nabídky. Ale potom
chceme ud lat k tý desce asi 4 nebo 5 velkejch
koncert v Praze, Brn , Ostrav , Plzni…
Skupina, se kterou jsi hrál p edtím, Carmen,
už se rozpadla. A s tou novou hraješ jak
dlouho?
Ta funguje od roku 1998.
No, jestli to má v bec cenu, jestli se za
chvilku v tšina t ch SS neztratí.
To záleží podle m na tom, co ti lidi budou
d lat potom, až to skon í. Hromada z nich
zapadne, protože nejsou schopní koncertovat,
hrát na živo. A spousta z nich zase z stane,
protože budou objížd t festivaly, koncerty. Ti
lidi na to budou chodit, pokud si budou jistí, že
bude hrát na živo. Nevím, ten další ro ník
prost ur it bude a myslím, že bude stejn
úsp šný jako tenhle.
Stal se ti na SS n jakej trapas?
Trapas? Tam bylo zajímavejch trapas zapomínání text a dalších v cí tam bylo
hodn . Samoz ejm jsme p išli n kdy pozd
na zkoušky, toho bylo hrozn moc. N jakej
úpln extrémní trapas myslím nebyl, ale t ch
text , co jsme tam všichni zapomínali…
Hodn krát jsem se na internetu do etla, že
seš nekomer ní. A srovnávají t t eba
s Anetou. Jak se ti líbí to srovnání?
Já nemám moc rád srovnávání. eskej národ
má po ád pot ebu n koho s n kým srovnávat.
A potom nebere toho lov ka jako jednotlivce,
pot ebuje vždycky n jaký p ívlastek. Ale
s Anetou mi to srovnání v bec nevadí, protože
jsme v podstat trošku na stejný vln .
Nebo co srovnání s Petrem Polá kem?
Samoz ejm , v rockový muzice k sob máme
blízko, ale hudebn jsme na druhou stranu,
myslím, každej trošku n kde jinde.
Anebo s Danem Bártou.
:-) To je pro m moc velká pocta, srovnávat se
s Danem Bártou, protože to je pan Zp vák.
Oblíbenec?
Jo, docela jo. Já ho mám rád z doby, kdy
zpíval s kapelou Alice z Plzn . Te d lá takový
jazzový v ci, který jsou samoz ejm pro
v tšinu lidí t žší. Je tam hromada krásnech
v cí, ale radši ho mám v tý rockovejší podob
než v tom jazzu.
Pro mi p ijde, že všechny tvoje texty jsou
psaný pro n jakou holku? Je to pro n jakou
konkrétní?
Ne, to bylo prost … v tý chvíli, kdy to vzniklo,
tak to bylo napsaný bu pro n koho nebo p i
n jaký p íležitosti. Jsou to vždycky úryvky
mýho života.
s tím nemám problém. Nemíním se n kde
p etvá et spisovnou eštinou, protože si
myslím, že nemluvím zas tak úpln hrozn
moravsky. :-) Ne eším to.
Když je tohle studentskej asopis, tak ješt
d ležitá otázka - jak ti šla škola?
Škola? Základka byla pro m trochu divo ejší,
protože jsem od osmý t ídy za al hrávat, takže
jsem byl takovej rozb hanej, mejdánky, akce…
Potom na st ední už to bylo dobrý, protože
u ení už bylo takový lážo plážo. Už jsem v d l
jak na to. Maturita byla docela v pohod .
Potom už jsi nešel nikam na školu?
No, ne. Te ka p emejšlím, že možná ješt
p jdu studovat n co hudebního, ale ješt
uvidím. Láká m konzervato . Ale ješt nevím.
Jak s asem - jestli bych to stíhal.
A co Gába? O vás dvou se docela
spekuluje…
Spekuluje… :-) To jsou zákulisní drby. Takový
v ci v bec neposlouchej. Co se o sob do teš
n kdy v novinách… všechny Superspy o tob
všechno v dí. To je t žký. Ne - jsme jen
kamarádi.
Máš n kdy problém s moravským ná e ím?
Ani ne. Gábu a Michala Hud eka jsem nau il
„nechcu“ a tadyhlety slova moravský… Jinak
D kuju moc za rozhovor. Co bys na záv r
vzkázal student m, kte í ho budou íst?
Co bych jim vzkázal? A se n kdy staví na
koncert, a si p ijdou poslechnout vlastní
písni ky a a nezlobí u itele :-)
Na nám š ském zámku
to op t žilo
text Barbora N mcová foto Barbora N mcová, www.zamek-namest.cz
Jak to bylo s upálením Jana Husa ve skute nosti všichni dob e víme. I práv probíhající
reality show VyVolení v tšina národa dob e zná. Ale jak to vypadá, když se místo konání
p enese na nám š ský zámek?
Je tomu rok, co jsme vám p inesli reportáž
o recesistický akci „Oživený zámek 2004“
konané v rámci „Dn evropského d dictví“ na
zámku v Nám šti nad Oslavou. Nemohli jsme
tedy nechat bez povšimnutí i ro ník
následující, tj. „Oživený zámek 2005“.
Kdo navštívil letošní ro ník, nelitoval. Více
jak sto dobrovolník pod vedením správy
zámku a m stským kulturním st ediskem se
postaralo o nezapomenutelný zážitek všem
návšt vník m, jež mohli zhlédnout jedenáct
živých obraz . Pro n koho ob as až hodn
erný humor, pro jiného více jak hodina
nekone ného smíchu a zábavy.
Poj me si i my p ipomenout n které
z nezapomenutelných scének. Hned p i
vstupu museli všichni návšt vníci projít
d kladnou zdravotní prohlídkou nejmenované
paní doktorky a bezpe nostním rámem.
Na nádvo í zámku, kde se rázem všichni
ocitli v tzv. kotli (podobnost s „Kotlem“
Michaely Jílkové byla pouhou náhodou) a
stali se tak práv t mi, kdo m l rozsoudit zda
„upálit i neupálit“. Samoz ejm se bavíme o
roku 1415 a Janu Husovi. Však po
vyslechnutí obvin ní typu: kázání esky a ne
latinsky, organizování tzv. „Husových
CzechTech “ nebo fand ní Spart , se v tšina
publika rozhodla uspo ádat si rad ji „velký
táborák“.
Jelikož však veškeré peníze na obnovu
požárem zni ených památek vy erpal na
dlouhé roky dop edu již hrad Pernštejn,
nebylo možné dovést toto rozhodnutí do
úplného konce. A práv proto byl na záv r
obrazu Hus osvobozen jednotkou eských
výsadká . Mlsné pohledy nejednoho
návšt vníka mužského pohlaví ur it
alespo áste n uspokojilo vystoupení
b išních tane nic v jednom ze sálk .
Ani vyslechnutí p ednášky J. A.
Komenského na téma Lež a Nenávist
versus Láska a Pravda (pochopiteln jak
spojení druhých výraz nikdy v život
nem že vyhrát) ur it nebylo k zahození.
Ale i tyto netradi ní prohlídky si musely
zachovat áste n sv j kabát, a proto velmi
upovídaného pr vodce uvád jícího
„nadnesená fakta“ doprovázel ješt pr vodce
skute ný, jež upozor oval na n které mén
zajímavé skute nosti, které však k zámku
neodmysliteln pat í a dozvíte se je na
jakékoliv sezónní prohlídce.
Na záv r mohu konstatovat jediné.
Nenechte si ujít p íští, již sedmý ro ník, této
neopakovatelné kulturn -recesistické akce
v Nám šti nad Oslavou.
Chcete-li v d t n co víc o akcích konaných na zámku
v Nám šti nad Oslavou, podívejte se na n kterou z t chto
stránek: www.namestnosl.cz , www.zamek-namest.cz .
Jeho Špagetivnost
text Zuzana Mrazíková foto www.venganza.org
Nejr zn jších kult a sekt se v Americe v poslední dob objevuje jako hub
po dešti, ale tahle perli ka opravdu stojí za to.
Darwinisté a zastánci evolu ní
teorie to v USA v bec nemají lehké.
Konkrétn v Kansasu se tam jší
p edsednictvo pro vzd lání
rozhodlo, že se na všech školách
bude v hodinách biologie spole n
s teorií p írodního výb ru vyu ovat
teorie o stvo ení sv ta vyšší
nadp irozenou silou, ili vlastn
Bohem. Jako pádný d vod svého
rozhodnutí uvedli, že ob dv teorie
jsou založeny na základ
v deckém a nikoliv na základ víry
nebo p esv d ení, jak by se snad,
nedejbože, mohli n kte í hlupáci
domnívat. Starému dobrému
Darwinovi a jeho rozsáhlým
galapážským výzkum m je tak p i ena stejná
v decká hodnota jako názoru, že sv t byl
stvo en za šest dní zásahem vyšší
nadp irozené síly. Studentíci tak asi budou mít
v hlav p kný guláš, protože ani kanto i
v tšinou nejsou s to jim vysv tlit, pro to tak je.
Našt stí se ale za studentská práva jali bojovat
rezolutní rodi e, a to p edevším jeden z nich –
Bobby Henderson.
V ervnu tohoto roku poslal Bobby
kansaskému p edsednictvu pro vzd lání
takzvaný Otev ený dopis (Open Letter), kde
ú edníky oficiáln požádal o za azení nové
teorie do u ebních osnov. Jedná se o kult
špagetového monstra, ke kterému se denn
hlásí víc a víc Ameri an , ale i lidí po celém
sv t . Tato t stovinová nestv ra, která dostala
anglické jméno The Pastafarian, vypadá jako
velký chomá špaget s dv ma tykadly, na
kterých sedí o i. Celé t lo je tedy tvo eno
t stovinou hmotou dopln nou o dv masové
kuli ky, p ibližn takové, jaké najdete
v pr m rných bolo ských špagetách, a
nudlovými p ív sky, které mají podobnou
funkci jako lidské kon etiny. Bobby Henderson
tvrdí, že to nebyl B h, ale špagetové
monstrum, kdo stvo il sv t.
Víra ve velkého Pastafariana má i své
„v decké“ opodstatn ní. Sám velký špagetový
stvo itel zhotovil a sestrojil sv t tak, abychom si
mysleli, že je naše planeta ve skute nosti
miliony a miliony let stará. Jak d myslné.
Mocný Špage ák je sám neviditelný a dokáže
p etvá et sv t pomocí svých nudlovitých
p ív sk , kterými stvo il postupn celou naši
Zemi. Bobby Henderson považuje sebe za
proroka tohoto mocného boha a zd raz uje, že
všechno, co se v tuto chvíli s naší planetou
d je, bylo p edem dané. Dochází až tak
daleko, že vysv tluje globální oteplování jako
d sledek rapidního snížení po tu pirát ve
sv tových mo ích. Pro podpo ení své teorie
zkonstruoval i názorný graf, kde porovnává
ísla po tu pirát s pr m rnou celosv tovou
teplotou. A po zhlédnutí této kresby musí být
každému nad slunce jasné, že n jaký ten vztah
mezi p vodními 35 000 piráty v roce 1820 a
slabým odvarem p ibližn 17 kousk v dnešní
dob asi bude.
Tato inteligentní parodie a snaha dokázat
ú ad m nesmyslnost jejich po ínání se
stala internetovým fenoménem. Od ervna
se k této nové církvi p ipojilo n kolik tisíc
„v ících“, kte í sami sebe ozna ují za
pastafariány. Hendersonovo alternativní
náboženství doslova ot áslo sv tem a
lánky pojednávající o novém Stvo iteli
prob hly snad všemi sv tovými deníky.
Nedávno se k tomuto problému, by
nep ímo, vyjád il i prezident Bush, který se
nechal slyšet, „že podporuje alternativní
teorie a jiné názory, a že by m ly být
umíst ny vedle dvou sou asných sm r a
m ly by najít pevné místo ve výuce
americké mládeže“.
Pokud vás problematika Nudlové nestv ry
zajímá blíž, pak ur it sko te na
internetovou adresu www.venganza.org,
kde najdete krom tri ek s potiskem jeho
Špagetivnosti i onen zmi ovaný dopis,
který to všechno odstartoval.
A jak se bude situace v kansaském
školství vyvíjet dál? To je ve hv zdách,
stejn jako pravda o tom, jak to se sv tem
bylo a bude. A možná by se Bobby
Henderson mohl n kdy i divit, jak blízko
pravd se svým šíleným nápadem byl :-)
Travesti skupina Screamers
"SCREAMERS TV REKLAMY - PRDELA KA"
text Barbora N mcová foto www.screamers.cz
Nevídaný zážitek jsem m la, když jsem navštívila ve dnech 25. – 27. zá í 2005 jeden
z program výborné eské Travesti skupiny Screamers. A práv proto jsem se neudržela
a druhý den vyrazila s diktafonem v ruce a snažila se získat více informací a hlavn
rozhovor. …Poda ilo se!
Musím p iznat, že m nejd íve velice p ekvapilo, když jsem po všechny t i dny vid la tém
posledního sedadla zapln ný nový divadelní sál v Pasáži. Ale po zhlédnutí pouhé ásti
p edstavení jsem se divit p estala. Tento soubor totiž p edvádí po celé republice (n kdy i
v zahrani í) naprosto originální show, kterou vyprodává nejedno divadlo a kulturní d m.
do
Výborné výkony nap íklad sle ny Pauly jako Lucie Bílé, i sle ny Valerie s živými ruskými
písn mi - to je jen naprostý úlomek toho, co mohli diváci v T ebí i vid t. A dle mého názoru vám
v tšina návšt vník dosv d í, že se více než dv hodiny nep estali smát a hlavn dámy se
nep estávaly divit, jak krásnou „ženskou“ postavu mohou mít chlapi =).
Jak jste se dostal k takovéto práci?
Dlouhá patnáctiletá cesta…….
písni ku, ke které n co cítí, a kterou zp va ku
zná.
Ale jak jste se k tomu dostal? Jakým
zp sobem? Kdo Vás k tomu dovedl?
Samoz ejm návšt va v Thajsku, kde jsem to
vid l. Za druhé jsem byl bez práce a kamarád
mi nabídnul tuhletu práci v jednom klubu. A tak
jsem u toho z stal.
A kolik máte momentáln písní
v repertoáru?
…psss…To se nedá spo ítat! … No a vezm te
si, že skupina pracuje osm let a do roka
p ipravujeme t i programy. A v každým tom
programu má každej minimáln ty i písni ky.
Tak ono by se to dalo eventueln n jak
spo ítat, ale je to n co d snýho.
Jak dlouho vaše skupina takto pohromad
pracuje?
Profesionáln osm let.
A neprofesionáln ?
No, neprofesionáln to ješt skupina nebyla.
To každej pracoval v n jakým klubu nebo
n kde jinde. Ale skupina jako „Screamers“ osm
let.
Jak jste se dali dohromady?
Skupina se sestavila tím, že já jsem odešel
z jednoho klubu, se mnou šli dva a p ibírali
jsme takhle z ostatních klub . A vybírali jsme,
vybírali jsme, až jsme sestavili soubor, tak jak
je te už osm let.
Jak vybíráte repertoár písní na
p edstavení?
Tak za prvé si ud láme název s jakým
pojedem. Tématický. A k tomu vybírame
písni ky. Samoz ejm každý si vybere takovou
Jak nacvi ujete tato p edstavení? Scházíte
se na n jaké tréninky?
No tak zas si vezm te to, že máme i 31 - 32
p edstavení do m síce. Tak se v tšinou
trénuje tam, kde nás nechají v kulturním dom
trénovat.
Jaký problém Vám inilo nau it se chodit
na podpatcích?
Všechno je trénink! Ze za átku to taky nešlo.
Je to jako když se u íte na bruslích nebo na
lyžích. Všechno se musíte nau it.
A jak dlouho Vám zhruba trvalo se nau it
jenom na t ch podpatcích?
N komu to nejde dodnes.
A odkud vlastn pocházíte? Z jednoho
konkrétního m sta nebo r zn ?
Z celého eskoslovenska…..=)
Rozhovor se mnou vedl Lá a erný, moderátor a manažer
skupiny.
V programu ú inkují: Ladislav erný, Jarda - LILI, Lukáš PAULA, Alexander - SAŠA, Sergej - VALERIE, Vojta - NADJA
(ten z d vodu nemoci v T ebí i nevystoupil)
A pro ty, kte í práv zpytují sv domí, jelikož tentokrát tuto
šesti lennou skupinu v T ebí i nevid li: „Nesmutn te! A již dnes
si rezervujte místa na jejich váno ní (17. prosince 2005) i
únorovou show. Ob se op t budou konat v Pasáži.“
Brichta jezdí do Trnavy
text Nikola Tesa ová foto www.brichta.cz
Sonda do života??? Rozhovor p ímo s Alešem Brichtou nejenom o hudb ....
Dne 4. ervence 2005 se v Trnav , kousek od T ebí e, konal 1. ro ník Trnavského festivalu.
Pozvání sem p ijaly kapely Bagr, Pekelníci, Matador a ješt znám jší Aleš Brichta. Od rána to
vypadalo, že po así tomuto festivalu nebude p át, ale umoud ilo se a krásn se vyjasnilo. Celý
ve er probíhal ve skv lé atmosfé e a utekl velice rychle. Když se blížil ke konci, rozhodla jsem
se vyzpovídat Aleše… Co více m žu dodat? Tešme se na další ro ník tohoto trnavského svátku
hudby….
CO VAŠE NOVÁ KAPELA
GRIZLY,
KDY ZA NOU HRÁT?
Grizly asi neza ne hrát, vlastn v rámci
AVbendu jsou to dva lidé, kte í by šli dál.
Nejspíš v ci, který jsme hráli, ob as n kde
zahrajeme, na n jakým koncertu, te ka t eba
to íme dvojalbum, na kterým se jedna písni ka
z repertoáru
objeví.
CO ÍKÁTE NA ODCHOD VAŠEHO LENA
MARKA ŽEŽULKY KE
SKUPIN DIVOKEJ BILL? MYSLÍTE, ŽE TAM
ZAPADL?
Jsou to lidi, se kterýma se zná dlouho.
Myslím,
že Divokej Bill není blbá muzika, takže
on
si tam zahraje. Má i sv j hártrovej projekt,
na kterým d lají, zkoušej, tak se tam vy ádí
po muzikantský stránce.
KDE BERETE INSPIRACI NA VAŠE TEXTY?
Tak hlavn ze života, z toho co si p e tu nebo
z toho, co mi eknou známý, že se n komu
stalo. Nebo taky to co vidím v kin .
PRO JSTE SI VYBRALI PRO SV J
KONCERT PRÁV TRNAVU?
Úpln jednoduše, my si nevybíráme koncerty,
nás osloví, aby jsme n kde zahráli. A my,
pokud máme volno a netlu e se to, nechceme
hrát 14 dn n kde 20 km od sebe, tak ty
koncerty berem. Ale to je v c po adatel ,
nikoli nás.
PROSLÝCHÁ SE, ŽE HRAJETE FOTBAL.
ZA JAKÝ HRAJETE KLUB?
Máme rockerskej klub RFC SPARK, je to od
asopisu
Spark a tam hraju. Ale ješt máme jeden
v Praze
od baru, ale to je malá kopaná.
JAKÉ MÁTE VÝSLEDKY?
Já myslím, že dobrý, zvláš proto, že
nastupuji
jenom v p ípad nouze…
JAKÝ VZTAH MÁTE K URBANOVI, LENOVI
SE KTERÝM JSTE BYL V KAPELE?
My spolu moc v podstat nekomunikujeme,
protože on byl jeden ze dvou d vod , kv li
kterému jsem odešel z Arakainu…
CO BUDE DÁL S VAŠÍM ASOPISEM?
KDY ZA NOU HRÁT?
Vypadá to špatn , protože finan n se
to nedá táhnout. Problémem je, že
nikdo, s kým jsme se bavili, nemá zájem, protože
peníze
investují jiným zp sobem.
HRAJETE NA ELEKTRICKOU KYTARU?
No tak, dokonce jsem odehrál asi t i koncerty,
dokonce jsem p vodn kytarista.
KOMU JSTE FANDIL V SUPERSTAR?
Já jsem to jako nesledoval, ale vid l jsem
pár prvních kol a zaujal m Vlasta Horváth
a ta sestra Va kový, která byla v prvním kole.
Ta se mi líbila jak zpívá.
Za átek školního roku pat il op t
„adapta ák m“
text Nikola Tesa ová, Barbora N mcová foto Barbora N mcová, Renata Hrušková
Už je to tady! Op t další studenti! Ti, kte í
se p ed prázdninami úsp šn poprali s
p ijíma kami, zasedli do lavic st edních
škol a u iliš . A jak už je na mnohých
školách dobrým zvykem, hned na za átku
zá í absolvovali prváci seznamovací
pobyty, tzv. „adapta áky“.
Soukromá SOŠ a SOU, s. r.o. v tomto
sm ru není výjimkou, ba práv naopak.
Tyto seminá e mají na této škole již
n kolikaletou tradici. Program toho
letošního seminá e byl opravdu pestrý.
Zú astnili se ho nejenom studenti oboru
ve ejnosprávní innost, ale také u ebního
oboru truhlá .
Cílem bylo zvládnout neformálním zp sobem p echod ze
základní na st ední školu, poznat se, navázat nová
p átelství a utvo it „bezva“ partu. Aktivity byly rozd leny do
n kolika blok . Úpln první byl zam en na seznámení se
a vzájemné p edstavování. Jako nezajímavé neskon ily ani
sportovní aktivity zam ené na netradi ní disciplíny,
vyvrcholením prvního dne bylo diskusní fórum, na kterém
jsme m li možnost se vyjád it k nejaktuáln jším témat m
jako nap . Czech Tech, extrémistická hnutí apod. Druhý
den pat il preventivním aktivitám, rukod lným pracem a pro
zpest ení celého programu za námi p ijela také M stská
policie T ebí . Po úvodních slovech nás rozhodn nadchla
sebeobrana, kterou jsme si i sami vyzkoušeli. Nechyb l ani
táborák a no ní hra.
I Gymnázium T ebí se adí mezi ty školy, jež poslali
všechny t ídy prvních ro níku na seznamovací kurz. Zde
nebylo zapomenuto ani na novou t ídu osmiletého studia.
Jednotlivé bloky kurzu se od prvního výcviku p íliš nelišily.
Snad na za átek jen vyzdvihnout seznamovací hru „Jméno – zví e“, z níž vzešly p ezdívky,
kterých se budou n kte í jedinci hodn špatn zbavovat.
Jak asi bude vypadat další
kolektivní práce zjistily t ídy hned
první ve er p i p íprav tane n
zpracované zdravice. Po velice
atraktivní no ní h e (pro n koho
v opa ném slova smylu) se
málokomu cht lo vstávat z postele,
ale odpolední lanové aktivity
p ipravené t ebí skými vodními
záchraná i probudili každého. Velmi
zajímavý bod „gympláckého“ kurzu
se jmenoval „T ída pro t ídního,
t ídní pro t ídu“, kde se uzav ená
t ídní spole nost dozv d la
mnohdy i to, co sama necht la.
Ve erní program také vyvrcholil
posezením a zp vem u ohn . T etí
den nezbývalo nic jiného než
zhodnotit celý pr b h výcviku a pop emýšlet nad otázkou, zda jsou „adapta áky“ pouhým
plýtváním drahocenného asu, který by studenti mohli strávit ve školních lavicích (), nebo
opravdu slouží k ú el m, jež byl m l. Na tuto otázku by vám valná v tšina prvák odpov d la,
že je celkem zbyte né ji pokládat. Vždy není už ta p edstava strávení za átku školního roku
v p írod a ne v uzav ených místnostech dostate n vypovídající?
Itálie 2005
text Zuzana Mrazíková foto www.gdargaud.net, Digital Globe
Jak se nám na gymplu snaží zp íjemnit za átek školního roku a blížící se maturitu...
Jaké to je sdílet po dobu deseti dní s p ti lidmi, které znáte jen z vyu ování, celý sv j
životní prostor, který se smrskne do n kolika málo metr tvere ných? Jaké je to
s nimi va it, spát, vstávat a uklízet?
Tak tohle všechno si tradi n už šestým rokem mohli vyzkoušet t e áci t ebí ského
gymplu na sportovn turistickém zájezdu do italského campu v Martinsiccuru. A až
nebezpe n to p ipomínalo televizní reality show…
Pátek, dv hodiny odpoledne, parkovišt
Olymp. Davy student , všete ní rodi e, kte í
ne a ne odjet, usm vaví uvoln ní profeso i a
hromady kufr . Prost klasický odjezd. Tak už
jen šoupneme kola do p ív su (což rozhodn
není chvilková záležitost) a hurá na cestu.
Po áte ní znechucení z dlouhé cesty a
slibovaných sportovních výkon se nakonec
m ní v pr m rné o ekávání v cí p íštích.
Povzdech snad to nakonec nebude tak hrozné,
je spole ným p áním všech aktér .
Celý autobus pomalu vstává, zdá se, že jsme
na míst . Pro už ale víc jak hodinu brázdíme
uli kami Martinsicura není tak docela jasné
nikomu. Aha, pan idi nezná cestu a neví, kde
se mají vylodit naši spolucestující, na které
jsme p knou dobu ekali už v Brn . Nakonec
ale zjistíme, že nedo kavost v bec nebyla na
míst , protože místo ve vyh átém autobusu
d epíme na asfaltovém plácku v kempu a
ekáme, až se naši p edch dci vyst hují ze
stan .
A je to tady – velká chvíle o ekávání a jupí,
je nám p id len náš nový plát ný a promokavý
domov. Tak snad aby moc nepršelo. Te ješt
p epo ítat všechny lži ky, talí e, kastroly a
skleni ky a m žeme se oficiáln zabydlet.
„Fúúúúúúúj,“ ozve se z vnit ku stanu a naše
hol i í osazenstvo stojí v mžiku se azené u
p edm tu doli ného. Hm, vypadá to, že v Itálii
zkouší vyp stovat nový druh anitibiotik a
zrovna v našem p íborníku. Vzniklého
živo icha zni íme teplou vodou a houbi kou na
nádobí a modlíme se, aby nám nezmutoval
taky ob d.
Odpoledne relaxujeme na pláži a užíváme
sluní ka. Pláž vypadá vcelku normáln . Až je
to podez elé. Skoro se divím, že tam ješt
v bec n jaká ta pláž je, protože to enormní
množství písku, které si každý ve er poctiv
nosíme zpátky do stanu za plavkami, musí
p ece n kde chyb t...
Za ínáme ak n , hned druhý den vstáváme
v šest a vyrážíme do hor. Po áte ní
nedorozum ní s idi em autobusu, který nás
dovezl n kam úpln , ale úpln jinam, než jsme
cht li, eší profesorský sbor s nacvi enou
noblesou (koneckonc musí p ece mít
pr pravu z hodin, kdy odpovídají na všechny ty
blbé dotazy a hlavn v bec neví, co mají
odpov d t) a hrozící fiasko se zm ní ve
vytvo ení nového výškového rekordu
Gymnázia a p edevším v p íjemný celodenní
výlet. Nespokojení jsou jen kluci, kte í se
vydrápali pouze na nejbližší kope ek a tam
celý den proti své v li ob dvali. No není to
hrozné, když po nás ti u itelé jednou n co
necht jí?
Po cest zpátky projíždíme nejdelším
tunelem v Evrop , který ale ke své sm le,
stejn jako v tšina autobusu, prospím.
A po výletu
na Gran Sasso
se už snažíme
zapadnout do
kolejí kurzu.
Budí ek
v sedm,
prob hnout se
po pláží, trochu
si zacvi it a
naplnit bruch
snídaní.
Dopoledne,
odpoledne
sportujeme
jako diví,
zápolíme a
bojujeme o
prestižní putovní pohár pro nejlepší t ídu.
Nejhumorn jší jsou každopádn polední siesty,
kdy se postupn dozvídáme víc o kuliná ském
um ní našich spolužák . Jeden by nev il, jak
nep ekonatelným problémem m že být
p ipravit smažený sýr a p itom si neublížit
nebo, nedej Bože, zranit okolí. Krom vztahu k
va ení se dobrovoln nedobrovoln dozvídáme
i jiné detaily. T eba u nás ve stanu se
pravideln objevovaly ohryzky od jablek,
krabi ky od paštik a jiné odpadky, ale nikdo se
k nim nehlásil. Asi šotek... N kterým se zdál
jídelní ek dosti fádní, a tak se uzené maso od
p edešlé ve e e záhadn marinovalo na
poledním slunci v chutné š áv z kyselého zelí
ješt den poté. Možná i proto není divu, že
ady ú astník kurzu za aly ídnout vinou
st evní ch ipky, která se do nás nemilosrdn
dala. Ranní sprinty na záchod, s vle kou
toaletního papíru ouhající z kapsy, p ispívaly
k celkové kondi ce student . Hlavn , že to
všichni stihli.
V úterý a ve st edu jsme si zajeli na skok do
íma – prohlédnout si památky, pokoupit
dáre ky a po ádn se nadlábnout. Nejv tším
zážitkem ale nakonec byla ímská doprava. To,
že jsme nabourali do auta a všechno vy ídili
b hem t iceti sekund za povzbuzujícího
úsm vu policie, která zevlovala opodál, by se
p i troše dobré v le dalo p ipsat italské povaze,
ale nad houkající sanitkou, která s námi
pokorn ekala
v dopravní
zácp a p íliš
nevzrušovala
ostatní idi e,
jsme kroutili
hlavou všichni.
Necht la bych
d lat idi ák
v ím ...
Zbývaly
poslední dny a
i nejzajímav jší
sout že. Art of
písek nadchl
všechny.
Nejvíc ale
kolemjdoucí,
kte í se za ali houfn rojit na pláži a okukovat skoro dosp lé studenty, jak pobíhají s kbelí ky
vody, nab ra kami a kastr lky plnými písku a vody. Výsledky se ale ani zdaleka nepodobaly
klišé pískových hrad s v ži kami. Obdivovat jsme mohli nejv tší a nejosahávan jší poprsí na
sv t , n mecký bunkr s ukázkou pravé bitvy, moderní jaderné elektrárny nebo tlustého pískuláka
Edu, který pravideln nesledoval teleshoping a tudíž nev d l o hypermoderním p ípravku na
hubnutí. Porota to m la t žké, ale ve er už se všichni dozv d li, že takzvané Palmové hry
s p ehledem vyhrálo á ko. Co se dá d lat, snad p íšt .
A pak p išel nejsmutn jší den, den odjezdu. Všichni si sbalili svých p t švestek a k nim n co
navíc, nakradli chyb jící nádobí a um lohmotné židle, kde se dalo, a s p esv d ivým úsm vem,
že ve stanu rozhodn nic nem že chyb t, p edali sv j provizorní dome ek delegátovi cestovní
kancelá e. A pak už jen autobus, cesta dom a teplotní šok v podob t ebí ské doby ledové. Tak
se to nakonec všechno poda ilo, ze skeptických dohad a pochybností o kvalit pobytu se
nakonec vyklubala nefalšovaná radost a zábava, a my, t e áci z našeho gymplu, m žeme jen
v it, že po nás bude mít stejnou možnost i hodn dalších t e ák a t eba nejen z naší školy.
London 2005 x London 2012
text Marek Hovorka foto www.london-nano.ucl.ac.uk
What was and what will be.
July 6th this year, in Singapur, this was decided. The XXX. Summer Olympic Games will take
place in London. The Olympic Comittee made the decision between five candidate cities (New
York, Madrid, Paris, London and Moscow). In the final round, London encoutered with Paris.
Although Paris was the favourite choice, London won with 54 votes. TV companies all over the
world broadcasted crowds of happy people at Trafalgar square celebrating the fact of getting the
olympic games. On the other hand, inhabitants of Paris, Madrid, NYC and Moscow were very
dissapointed. No wonder, Paris was supossed to have the Olympic games for the third time or for
Moscow it was a chance to show Russian abilities for organizating. Actually, it will be the third
time the Olympics will be held in London, too. After 1908 and 1948, 2012 is coming. But times of
happiness have changed to feelings of sadness and fear. July 7th, one day later, terrorist attacks
hit London. There were three bomb explosions in the underground and one explosion on a bus.
More than fifty people died and about 700 were injured. Aproximately fifty schools in Westminster
were closed. It is clear
that the O.G. in
London will be one of
the most guarded
events in history. But I
am sure everything
will be all right and
fans will not be denied
the greatest sports
feast in the world –
the Olympic Games.
Experinece new culture!
text Zuzana Mrazíková foto Zuzana Mrazíková
A short interview with two news students of Gymnazium.
ÿþý üûúþùø ÷þý þöõþôóþ÷úþ
A new school year began and we all returned to our classrooms full of expectations. But for
some people is this start even more special than for us. Everything is new for them – language,
people, environment, culture. And who are they? Exchange students from the USA who decided
to choose Czech Republic as a place where they’re going to spend the upcoming year. So if
you’re interested in getting to know them a bit closer then don’t hesitate and read on.
Amanda Richardson
had been to the CR.
2. What do I like about Czech language?
I like that words are always pronounced as
they are spelled. I also like that there are very
few tenses to learn.
3. What do I hate about Czech language?
I don’t like that there are so many cases and
that everything must agree. I don’t like the
letter „ “ either.
1. Why have I chosen the Czech
Republic for my stay?
I chose to come to the Czech Republic
because I wanted to experience a culture
that was different from my own, but not an
extreme. I thought that the CR was a good
compromise between going to a place like
Mali, Africa and going to western Europe.
Many people want to go to France, Italy or
Spain, but I wanted to go to a place that I
knew little about. The CR also has a rich
history, which interests me. I came here for
two days in April with my choir. We had
learned a Czech song that was composed
by a man who was at Terezín. The song
„Nezapome “ intrigued me. I heard only
positive comments from the people who
4. Four words to describe me
Motivated, positive, busy
5. What I would have been in my previous
life, considering karma.
My father always says that I was a boxer in
my previous life because I don’t like things
coming at my face, I always flinch. As far as
karma-bad things don’t often happen to me,
so I must have been a decent person. I’m
often frustrated, so perhaps I was very
intelligent in a former life and now have to
work hard to understand everything
6. And what I will be in my next life.
I try to be kind to people and work hard, so I
would hope that my next life will be good. I’d
love to be reincarnated as a bird because I’ve
always wanted to be able to fly.
7. The best place to spend free time in
T ebí
I enjoy spending the time in the square, just
going in and out of shops. I also like going to
the tea room Zelený drak. The people are so
kind and are always so happy when I’ve
learned any new Czech. I’m very comfortable
there.
8. What I’m looking forward to now.
I’m looking forward to being able to speak
more of the language and just spending time
here. I am also looking forward to traveling
around Europe.
9. Concerning Czech cuisine, what would I
never put in my mouth.
The only Czech food that I’ve encountered that
was really repulsive was a tuna fish spread on
a breakfast roll.
10. A word on the way
Everyone here has been really kind. It’s hard
not knowing the language but everyone speaks
English well. I sepnt two weeks at a language
camp but I’ve definitely learned a lot form the
people here in T ebí . Thank you – d kuju –
everyone!
Corbin Lester
1. The biggest difference between the
USA and the Czech republic.
So far the biggest differences I have
noticed are, you wear your slippers at
school and the people are friendlier. The
one difference I don’t like is that dinner is
not that important to the Czechs. One of my
favorite things back home was having my
family get together to eat dinner, so I miss
that.
2. What do I regret about my decision to
spend a year in the CR.
So far no regrets. I miss my family and
friends back home, of course, but I don’t
regret my decision to come here at all.
3. What I would have been in my
previous life, considering karma.
Weird question. I think I could see myself
having been.... a penguin.
4. And what I will be in my next life.
A Czech (hahaha).
5. If the were going to end, what would
be the last thing I do.
Probably tell all my friends and family that I
love them and then go parachuting. I’ve
always wanted to do that.
6. Four words to describe me.
Kind, fun, easy-going, friendly.
7. Concerning Czech cuisine, what
would I never put in my mouth.
I have a rule with myself that I’ll try anything
once. So far there has not been any Czech
food that was so disgusting that I wouldn’t
eat it. I’m not very anxious to try sauerkraut.
8. A book I’ve read most often.
Hmmmm... probably Lord of the Rings.
9. What was the last thing I bought in the
CR
A gyro.
10. A word on the way
I want to thank my class mates for being so
friendly to me. I also would like it for people
to speak Czech with me so I can learn
faster.
Sin city
text Zuzana Mrazíková foto film
Filmová novinka s komiksovou p edlohou dorazila do t ebí ských kin v p li prázdnin a tak
mnohým z vás ur it utekla. Brzy se ale bude opakovat, a pokud se nevydáte do kina
zalepit díru ve svém filmovém p ehledu d íve, rozhodn si Sin city nenechte ujít.
Une Rapsodie noire
Jestli kdy bude filmová historie hovo it o této dekád z pohledu filmové tvorby, pak si
m žeme být jistí, že se o ní bude zmi ovat jako o „É e komiskových film “ nebo n jak
podobn v tomto duchu. Zkusme to spole n spo ítat – Hellboy, Liga Výjime ných,
Batman begins, Garfield, Constantine… Pokra ovat by šlo ješt n jakou tu chvilku. Co je
ale d ležité, na nás se ítí další klasická pecka, navíc v podání slibné autorské dvojice
Miller/Rodriguez. Dámy a pánové, vítejte v Sin city, m st h íchu.
John Hartigan (Bruce
Willis), jeden z posledních
férovejch policajt v tomhle
prohnilým m st , práv slouží
svoji poslední noc. Chce
jediný, zachránit Nancy
Callahanovou, v k jedenáct
let, z rukou sériového vraha a
sadistického pedofila Juniora,
který je ovšem i
nedotknutelným syná kem
senátora Rourka v jedné
osob . Po vy erpávajícím boji
s Juniorem a p edevším
vlastním nemocným srdcem
p ipraví Hartigan Juniora o
zbra . O ob jeho zbran .
Potom se ale prozradí další
jméno na Rourkov výplatní
listin – Hartigan v dlouholetý
par ák Bob. Jediný, kdo
z stane zhrzenému
starochovi s pochroumaným
zdravím zav enému
v páchnoucí cele v rný, je
jeho malá Nancy, která mu
pravideln posílá dopisy. Ale
ty najednou p estanou
p icházet taky…
Tohle je hrubé nastín ní
d jové linie Sin city. Na míst
je íct velmi hrubé, protože
Sin city na rozdíl od ostatních
komiksových adaptací nemá
celistvý d j, film se skládá
z kratších povídek, které se
na konci na jednu krátkou
chvili ku protnou. A tak nás
eká setkání s neuv iteln
brutálním Marvem –
zabijákem (Mickey Rourke),
který mstí božskou Goldie.
Goldie, and l, který b hem
jedné noci nau il zlomeného
muže, bez víry v lepší
budoucnost, milovat a doufat.
Goldie, pouli ní holku, která
tak krásn von la a kterou mu
n kdo zabil v posteli a v
náru í.
Posledním z antihrdin této
minisérie je drs ák Dwight,
který se p iplete ve špatnou
chvíli na špatné místo.
Rovnýma nohama sko í do
krvavé lázn , kterou
rozpoutala pouli ní válka mezi
zkorumpovanými strážci
zákona a pouli ními d vami.
A že je na co se t šit.
P ed zhlédnutím filmu je na míst jedno
vážn mín né varování – Sin city
každopádn není film ur ený d tským a
citlivým o ím. Rodriguez nezap e sebe ani
svého mistra Tarantina, a p estože až
otrocky sleduje originální p edlohu, dokáže
atmosfé e prohnilého m sta vtisknout sv j
osobitý ráz. Po ítejte s potoky krve, tunami
vyh ezlých st ev, utrhaných hlav a dalších
nechutností, které nepochopí nikdo krom
Rodriguezových fanoušk .
Ješt p ed samotným uvedením filmu do
kin se Rodriguez nechal slyšet, že tohle
bude nejlepší komiksová adaptace všech
dob. Takových siláckých e i ek jsem už
slyšeli. V p ípad Sin city se ale nejedná o
prázdné chvastounství, nýbrž krystalickou
pravdu. Režisér posouvá hranice
komiksového filmu do éterických dálek
nedosažitelných pro normální smrtelníky.
Fanoušci komiksu budou nadšení p esností
a nádhernou stylizací postav, které jako by
svým komiskovým p edlohám z oka
vypadly, trestuhodní ignoranti tohoto
kulturního skvostu ale taky o nic ochuzeni
nebudou, Rodriguez nám p íb hy servíruje
na st íbrném podnose s jednoduchostí,
nonšalancí a noblesou. A tak b hem
jednotlivých scén, které vážn vypadají
jako kreslená okýnka vyst ižená z knížky,
budeme skoro cítit horký dech té
nejkrásn jší d vky pod sluncem na našem
krku, bolestivý kopanec do b icha od
bývalého kamaráda nebo tiše šum jící
deš ové kapky stékající po papí e.
Co se tý e hereckého obsazení, t žko si
Rodriguez s Millerem mohli vybrat líp.
Charismatický Willis plivající krev
z ervivých útrob rozežraných nenávistí a
brutalitou tohohle m sta spole n s dalšími
hrdiny z naší nesvaté trojice hraje
s takovým gustem, až to p esahuje hranice
normální herecké profesionality. Bylo by to
trestuhodné opomenutí, nenapsat pár slov
o Mickey Rourkem. Jeho povídka je jedna
z nejsvižn jších, co se nap tí a gradace
tý e, a vrahoun Marv, boucha ov n ený
náplastmi je p edur en stát se
charakterem, na který budete ješt n jakou tu
chvilku vzpomínat. A jedním bonusovým
p ekvapením pro vás ur it bude i náš hobití
p ítel Frodo, který dokáže, že ho nemusíme
mít až do konce života zaškatulkovaného jako
zmutovaného trpaslíka. Zkrátka paráda.
Film nem žu než doporu it, i když být vámi
bych do kina místo nadšeným úprkem mí ila
rad ji rozvážným krokem, Sin city je dílem
natolik specifickým, že si jist získá zázemí
plné nadšených a skaln oddaných fanoušk ,
ale na druhou stranu jich asi nebude tolik.
Každopádn strhující vizuální zpracování
spole n s hereckými výkony posunují tento
film na piedestal Nezapomenutelných. A
protože se Rodriguezovi v tomhle zkažené
sv t zalíbilo natolik, že hodlá nato it i zbytek
p íb h , m žeme se t šit v m st h ích brzy
nashledanou.
10 / 10
Bergmanovy a Felliniho filmy v obchodech!
text Zuzana Mrazíková foto film
Sbíráte filmy nebo se prost jenom zajímáte o d ní na st íbrném plátn ? Te
neopakovatelnou možnost získat n kolik nových poklad do své sbírky!
máte
Skv lá zpráva pro všechny filmomoly a p íznivce
kina! Všem eským sb ratel m se naskýtá
neopakovatelná možnost rozší it svou sbírku DVD
film o n kolik mistrovských kousk a navíc doslova
za pár ka ek. Celorepubliková sí obchod „Levné
knihy“ totiž mimo levných kucha ek, k ížovek, sto let
starých kalendá a laciného porna nabízí taky
n kolik film takových velikán jako je Ital Federico
Fellini nebo Švéd Ingmar Bergman. Konkrétn se
jedná o Bergmanovy filmy Šepoty a výk iky, Ml ení,
Lesní jahody, Sedmá pe e a Fanny a Alexandr. Od
Felliniho m žeme koupit jeden z jeho neslavn jších
kousk , La Dolce Vita (Sladký život), ocen ný
americkým Oscarem. Každý film stojí sm šných 99,-K a vzhledem k tomu, že Bergmanovy filmy nikde
jinde s eskými titulky neseženete, jedná se o
opravdový zázrak. Trošku smutným faktem jist
z stává, že se tak hodnotné filmy válí na policích
mezi tím nejhorším šuntem, ale bu me vd ní
alespo za tuto p íležitost. A s nákupem neváhejme,
protože se tam p ece jenom nebudou válet navždy!
Lesk a bída EDICE V TRAFICE
text Gabriela Malenová
V našem m st jsou bu samí ignoranti s nezájmem o literaturu nebo naopak nadšenci, kte í
už p elouskali všechna díla sv tových autor a povinnou etbu mají v malí ku. Jinak si neumím
vysv tlit pramalý zájem o edici Lidových novin, kterou už od kv tna vydává ve spolupráci se
spole ností Euromedia Group (EMG).
Co je na ní tak zvláštní? Tak za prvé - v žádném p ípad ji nehledejte v knihkupectvích. Jak už
totiž napovídá název, tyto perly eské i sv tové literatury najdete jedin v tabácích a trafikách u nás v T ebí i konkrétn v trafice Ester na spodní stran Karlova nám stí, dále pak
v Kauflandu a Hypernov .
Za druhé - každá kniha stojí pouhých 99,-- K , což je mnohdy pouhý zlomek p vodní ceny.
Nemají knihkupci d vod k obavám? „Já si myslím, že to knihkupectví nem že ohrozit. Je to
p ece jen jeden titul týdn .“ ekla nám majitelka novinového stánku Ester, kde se edice
prodává.
A nakonec za t etí - díla jsou v tšinou p itažlivá už sama o sob , navíc jsou snadno dostupná.
Co víc si p át?
Takže si to shrneme - každý týden v pátek
vyjde jedno dílo známého a populárního, mnohdy
zfilmovaného nebo literárními cenami
ov n eného autora - z již vyšlých jmenujme
nap íklad Remarqua, Hellera, Márqueze, Irvinga,
Hrabala, Bulgakova, Pasternaka… Stojí necelou
stovku a je snadno dostupný v trafice p ímo na
nám stí. Z toho mi vyplývají davy nadšených
tená , tla ící se u pultu ve front na duševní
stravu. Ale… „Docela se prodávala první ada,
druhá už se neprodává ani z poloviny.“ Kolik
výtisk celkem prodá trafika Ester? „Tak my jich
dostáváme 15 a te z té druhé ady jich
polovi ku vracíme.“ Nevím, jaké jsou tržby ve zmi ovaných supermarketech, ale na 40 tisíc
obyvatel je osm knih docela bída!
Podle slov paní trafikantky si knížky kupují p evážn mladí lidé. Ud lali jsme menší pr zkum
mezi mládeží od 15 do 18 let. V tšina z nich (62 %) si po delším váhání vzpomn la, že o edici
v trafice už n kdy slyšeli. Málokdo z nich si ale n který z titul koupil (jenom 2 lidi!). Zvláštní ale
je, že si p esto 92 % z nich myslí, že prodej knih v trafice je výborný nápad. Tak jsem z toho
jelen. Nespletla si paní v trafice ísla?
Ženy a nakupování
text Gabriela Malenová
Cílem tohoto lánku je bojovat proti zažitým
stereotyp m a nepravdivým na ením, které se tradují
ohledn žen a jejich vrozené nemoci - fanatického
nakupování.
Všem je jasné, že nakupování je výhradní doménou
žen (viz. následující lánek – pozn. grafik=)). Vždy je
to jedna z jejich nejmilejších inností - hrabat se až po
lokty ve výprodejích, koukat do výloh, projížd t ady
pestrobarevných stojan , vyhledávat slevy, zkoušet si
módní výst elky, na které stejn nemají peníze ani
odvahu a hlavn nakupovat, nakupovat, nakupovat. Za
den dokáží nachodit n kolik kilometr po obchodech a
rodinný rozpo et narušují horentními sumami za
supermoderní kousky garderoby. Tohle jsem si až
donedávna myslela taky - m j názor se ale po n kolika
dnech brigády strávených v obchod s oble ením
radikáln zm nil.
Nepopírám, že ženy v honb za oble ením vydrží chodit po obchodech mnohem déle než
muži. Vybrat ten správný kousek oble ení jim totiž trvá dlouho. A práv v tomhle je zakopaný
Alík - zatímco n žn jší pohlaví vybírá, pánové tvorstva prost v prvním obchod popadnou
v c, která se jim líbí a bez cavyk postupují k pokladn . To, že ženy nehorázn utrácejí za
oble ení je prachsprostá pomluva! Chlapi d lají totéž - jen jsou p i tom rafinovan jší. Ned lá
jim totiž problém výb r - co se jim líbí, to si prost koupí.
Zatímco ženy po ád dokola obletují stojany a nemohou se rozhodnout, muž p ijde a ekne - tohle
si beru, a nechcete si to vyzkoušet, ne já vím, že mám velikost L, d kuji, nashledanou - a je po
problému. Ženy nad lají p i vybírání spoustu cavyk a to se pak odráží v tržbách - ze záznam
mi vyplynula zajímavá bilance - muži nakupují víc než ženy. Pohlaví se liší jak v kvalit , tak
v kvantit nakupování.
Dalším typem jsou tzv. hromadní nakupova i - koupí, co
jim p ijde pod ruku bez ohledu na cenu. Jednou se mi
stalo, že p išel manželský pár. Z pána se vyklubal ideální
manžel, který žen vybral kalhoty, vnutil jí capri a po p ti
minutách se oba dva vrátili ješt pro bundu. Jiný pán zase
vytáhl kreditku a suverénn si zkoušel kalhoty, které mu
byly malé. Nakonec si nechal rozmluvit variantu, že si
vezme dvoje, v tší a menší, pro p ípad, že by zhubnul.
Dál si vybral ješt pásek, kabelky („víte, já mám hodn
‚kamarádek‘“) a slíbil, že se zase vrátí. Den nato opravdu
p išel a vrhl se na zkoušení bund. Neustále si ale st žoval,
že mu ned lají dostate n velká ramena. Holt, komu není sh ry dáno… :-)
Samoz ejm nejde tenhle zidealizovaný model vztáhnout na všechny jedince. V n kterých
p ípadech se chlapi chovají spíš jako ženy, zkouší si po ád dokola tu samou v c v r zných
velikostech, v zrcadle se prohlíží ze všech stran a prost POT EBUJÍ p tkrát zopakovat - jo,
tohle vám sluší. Ne všichni jsou pan Dejtemitotri kozavýlohouMv erné. A ne všechny ženy baví
jen nakupování. A stojí to za úvahu, co íkáte?
Fík v obchod
text Zuzana Mrazíková
ím trpí T ebí asi nejvíc? Rozhodn faktem, že se jedná o malé m sto, a proto zázemí
týkající se nejr zn jších obcho ák , obchod i obch dk není zrovna nejlepší.
V poslední dob se ale vícemén nenápadn objevil jeden móóóóc zajímavý krámek...
Narazila jsem na n j opravdu náhodou. Z nevinného nákupu dáre ku
v kv tiná ství se tak vyklubala celkem náro ná akce pro moji pen ženku.
Jestli máte rádi cestování, zem pis nebo prost jenom krásné knížky,
pak se vám u Fíka bude ur it líbit. Regály p etékají nejr zn jšími
pr vodci, mapami, jazykovými p íru kami a v bec vším, co byste na
vašem výletu do neznámých kon in mohli pot ebovat. A nemusíte jezdit
ani za hranice. S Fíkovými knížkami si m žete naprosto detailn a
profesionáln p ipravit túru po eských hradech a zámcích, výlety do hor
nebo cyklistickou vyjíž ku.
A jako bonus tam po ídíte i hypermoderní iditelné sportovní draky,
kte í se te na podzim budou ur it hodit, a tri ka a mikiny s ru ním potiskem. Takže pokud si
chcete zpest it hodiny zem pisu, naplánovat nejbližší prázdniny nebo se prost dozv d t n co
víc o místech, kam se nedostanete každý den, pak si ur it ušet ete pár minut a zajd te k Fíkovi.
Adresa: Obchodní d m Oáza, p ízemí, Jihlavská brána 6
Otevírací doba: Po-Pá 8.30-12.00 a 13.00-17.00 So 9.00-11.30
www.fikuvobchod.borovina.net
Zbran z PC her ve skute nosti
text Miroslav Božejovský
Ti z vás, kte í vyznávají nové elektronické božstvo, po íta , jakožto zdroj zábavy se jist
už setkali s ak ními tituly, kterých je v sou asnosti nep eberné množství. Nebudu se
rozepisovat o škodlivosti PC, nebo jsem sám nadšený hrá , ale p ejdu rovnou
k zpracování samotných her. Ne, nemyslím grafiku, um lou inteligenci, ani ozvu ení. Co
mne zajímá jsou zbran a to, jak se jejich chování liší od reality. Proto jsem nashromáždil
údaje o zbraních nej ast ji užívaných v PC st íle kách, a nyní se chystám pod lit se o n
s vámi.
Colt M 1911
Standardní pobo ní zbra US ARMY v období od roku 1911 až do devadesátých let minulého
století. Tato pistole zahrnovala to, co by správná armádní zbra m la um t. Byla p esná, odolná,
spolehlivá a otev ená jakýmkoli p estavbám (na obrázku verze zvaná Bigot, st ílející malé šípy).
Ve v tšin her je zpracována jako velmi ú inná zbra , což je v podstat pravda, nebo st ílí velmi
výkonným nábojem .45 ACP.
Vlastnosti:
Náboj : .45 ACP (Auto Colt Pistol)
Délka: 216 mm
Hmotnost: 1105 g
Zásobník: 7 náboj
Zem p vodu: USA
Kde ho potkáte: V podstat ve všech hrách, které se odehrávají od roku 1911 tém
sou asnosti, jako nap íklad Call of duty, Vietcong nebo Mafia.
do
Beretta model 92 (M9)
Nástupce M1911 ve výzbroji US ARMY, standardní zbra mnoha armád, a velmi oblíbená pistole
na civilním trhu. Oproti Coltu je leh í, levn jší a má v tší zásobník. Na druhou stranu se ráda
seká a je náro ná na údržbu. V mnohých hrách je jako základní zbra , emuž odpovídá její ne
zrovna vysoký výkon. My si však musíme uv domit, že používá náboj 9mm Luger (známý též
jako 9 mm Parabellum nebo 9x19), který používá i Glock 17, UZI nebo MP – 5. Je proto docela
ú inná, nehled na to, že celkem kope, takže st elba ze dvou naráz není p íliš p esná, a jiné
použití dvou Berett než krycí palba nep ipadá v úvahu. To ostatn platí i u v tšiny ostatních
lehkých zbraní.
Vlastnosti:
Náboj : 9 mm Luger
Délka: 217 mm
Hmotnost: 850 g
Zásobník: 15 náboj (s použitím standardního zásobníku)
Zem p vodu: Itálie
Kde ji potkáte: V 90 % her, které se odehrávají v sou asnosti. Nap íklad Max Payne,
série GTA, nebo Counter Strike.
AK – 47 (Kalašnikov)
Velice známá úto ná puška (NEPLÉST! Úto ná puška používá puškové náboje, zatímco
samopal st ílí pistolovou munici). Tuto zbra zkonstruoval roku 1947 M. T. Kalašnikov, a je to asi
nejpoužívan jší zbraní tohoto typu. Pro její jednoduchost si ji oblíbily nejen nejr zn jší armády
všude na sv t , ale i nejr zn jší teroristické organizace. AK se vyráb l v mnoha zemích, a už
licen n , nebo jako upravená kopie. Na PC ho potkáte nejpravd podobn ji v této verzi, existuje
však i AKM, AK – 74 nebo lehký kulomet RPK. Proti jeho provedení ve hrách nic nemám, jen
m jte na pam ti, že nabitý váží kolem šesti kilo, takže moc akrobatických kousk s ním
neud láte.
Vlastnosti:
Náboj : 7.62 x 39 sov tský vzor 1943
Délka: 869 mm
Hmotnost: 4,30 kg (bez náboj )
Kadence: 600 ran za minutu
Zásobník: 30 náboj
Zem p vodu: Rusko (SSSR)
Kde ho potkáte: Vzhledem k jeho rozší ení tém
Rainbow six Raven shield.
všude. Nap . Vietcong, Counter Strike, SOA,
Studentský parlament
si p ipravil sout že
text Zuzana Hobzová
Tuto sobotu 1. íjna 2005 byly v T ebí i zahájeny „Dny zdraví 2005“, které budou probíhat
až do st edy 13. íjna 2005. V rámci této akce se mohou p edstavit nejr zn jší
organizace, které se jakýmkoliv zp sobem zabývají tématikou zdraví. Dokonce i
Studentskému parlamentu m sta T ebí e byla nabídnuta spolupráce od Zdravého m sta
T ebí p i organizaci této akce a my jsme ji samoz ejm , jako vždy, s radostí uvítali.
S našimi nadšenými poslanci se mohli
návšt vníci setkat 3. íjna 2005 v budov Fóra,
u zábavných her, které jsme si pro n p ipravili.
A jak jste nás mohli poznat? Tak jako vždy
máme na každé prezentaci tri ka s logem
Studentského parlamentu m sta T ebí e.
Hned p i p íchodu byli návšt vníci seznámeni
s velkou slosovatelnou hrou o zajímavé ceny.
Každé dít dostalo líste ek s tajenkou, kterou
m lo rozluštit za pomoci odpov dí na otázky,
které byly vylepeny na r zných místech po celé
budov . Celkem bylo vylepeno dvacet t i otázek
týkajících se jak jinak než zdraví. Úkolem bylo
donést správn vylušt nou tajenku k našemu
parlamentnímu stolu, kde svoji správnou
odpov d ti házely do krabice a nezbývalo jim
nic jiného než ekat na slosování, které
probíhalo každou celou hodinu.
Další z mnoha sout ží, které jsme si p ipravili,
bylo sestavit z šesti r zn poházených bod ,
jak by se m lo správn p echázet p es silnici.
Zde si každé dít mohlo vybrat výhru podle
svého výb ru. D ti se u svojí práce mohly také
výtvarn vy ádit, protože jsme si pro n
p ipravili letá ek s obrázkem pásovce, kterého
m ly podle svých p edstav vybarvit. Také p i
této sout ži byly po zásluze odm n ni.
Další dvojice rozdávala dotazníky, které byly
spíše zam eny na zdravý životní styl
st edoškolák , ale jak už to bývá, když je
ur ena v ková hranice. Cht li nejvíce
odpovídat menší žá ci základních škol a my
jsme jim nedokázali odmítnout. Na dané otázky
prost odpovídal každý, koho zajímaly. Po
vypln ní t chto dotazník m l každý ze
sout žících za úkol jej odnést k našemu stolu
s dárky, kde si mohli vybrat z mnoha cen.
P ejeme hodn
2006.
zdaru dalšímu ro níku v roce
Vtipy
vybírala Vladimíra Hajná
Nová dávka zábavy pro vás......
Mírn podnapilý mladík se p ipotácí
k dívce sedící u stolu. "Hele, nešla
bys tancovat .. ?" Dívka se
za ervená a rozpa it špitne:
"...Nno...Ano..". Podnapilý mladík na
to: " Tak b ž, nemám si totiž kam
sednout."
Uvad ka stojí u pokladny a dívá se na
mladou dívku, jež si prohlíží obrázky z
nového filmu, a povídá jí: "Máš sm lu,
d v e. Tenhle film je do patnácti let
"Vážení cestující, vítáme vás na palub
nep ístupný...". "Mn je to fuk," nato
našeho letadla. Podíváte-li se vpravo,
d v e. "Stejn nemám nikoho, kdo by mi
uvidíte velké m sto. Podíváte-li se vlevo,
pohlídal dít !"
uvidíte malé m sto. Podíváte-li se pod
sebe, ne p átelé, to nejsou oblá ky, to jsou
padáky naší posádky, která se s vámi tímto
lou í a p eje vám p íjemný zbytek letu."