168 (11.-25.10.) - Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou

168 (11.-25.10.) - Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou

neděle 11. 10. 2015 - neděle 25. 10. 2015
DŦLEŽITOST LÁSKY
V KŘESŤANSKÉM
ŽIVOTĚ
POVINNOST bez lásky vede
k MRZUTOSTI
ODPOVĚDNOST bez lásky
vede k BEZOHLEDNOSTI
PRAVDA bez lásky vede ke
KRITIČNOSTI
SPRAVEDLNOST bez lásky
vede k NECITELNOSTI
MOUDROST bez lásky vede
k VYCHYTRALOSTI
PŘÍVĚTIVOST bez lásky vede
k POKRYTECTVÍ
POŘÁDKUMILOVNOST bez
lásky vede k MALICHERNOSTI
ČEST bez lásky vede
k JEŠITNOSTI
MOC bez lásky vede
k SUROVOSTI
MAJETNOST bez lásky vede
k LAKOMSTVÍ
VÍRA bez lásky vede
k FANATISMU
Bez lásky není možné být
skutečným křesťanem
Kalendář:






každý pátek v 16 30 hod. v Lidovém domě Rozmarýnek
11.10. v 11 hod. v Ohrazenicích posvícenská mše svatá
13.10. v 9 hod. setkání Modliteb matek na mateřské dovolené
13.10. v 19 hod. v Lidovém domě setkání Modliteb matek
16.10. v 19 30 hod. setkání biřmovanců
18.10. v 11 hod. v Ratibořicích posvícenská mše svatá,
od 10 30 hod. růženec
 18.10. sbírka na misie
 18.10. ve 14 30 hod. v Lidovém domě oslava 120 let
od založení Jednoty sv. Josefa
 21.10. v 18 30 hod. v Lidovém domě setkání MM babiček
 23.10. v 19 30 hod. setkání biřmovanců
 od 25.10. budou večerní mše sv. v 18 hod., dětská mše sv.
ve středu zůstává v 17 30 hod.
 31.10. a 1. 11. se budou zapisovat úmysly na mše svaté na příští
rok
Mimo naši farnost:
 15.-18.10. duchovní obnova pro mládež od 14 let na faře
v Cizkrajově
 16. a 17.10. v Brně Národní eucharistický kongres
 16.10. v 17 hod. v Třebíči v zasedací místnosti KDU-ČSL
přednáška Jiřího Miholy Mariánská poutní místa
 18.-25.10. v Třebíči Lidové misie
 22.10. v 18 hod. Večer chval v aule KG v Třebíčí s otci
Serafem O.Carm a Vojtěcem Loubem
 26.-31.10. v Hrotovicích Duch.cvičení vede P. George Biju VC
Stránka 2
Milí farníci,
všechny vás zdravím pokojem Kristovým. Jaký by měl tento pokoj dosah,
význam, kdyby Kristus byl jenom vzpomínkou na neobyčejného, dokonalého
člověka, který kdysi ţil na zemi a kázal, jak lidé mají správně ţít? My věříme, ţe
Jeţíš je od svého příchodu na zemi stále ţivý mezi námi od Poslední večeře
dodnes v nejúţasnější pokoře v podobě prostého chleba a vína. Věříme, ţe se
stále zpřítomňuje při kaţdé mši svaté. Celé jeho výkupné dílo ţivota, smrti
a vzkříšení máme vtáhnout do svého ţivota a tak uţ
v přítomném čase mít účast na jeho ţivotě, který má- Ve svaté eucharistii
me přijmout a zakoušet v plnosti na věčnosti. Kolika
se sjednocujeme
lidem je dopřána tato milost a kolik lidí přijímá tuto
s Bohem tak jako
moţnost? Potřebujeme si to neustále připomínat
a církev, popř. naše diecéze, nás vybízí k větší lásce
pokrm s tělem
a účasti na tomto tajemství. Soukromá či společná sv. František Saleský
příprava, účast na NEK(u) je jednou z příleţitostí. Bez
toho, aniţ bychom poznávali Pána Jeţíše, setkávali se
s ním srdcem při mši sv., uctívali ho a klaněli se mu, náš vztah zůstává na mrtvém bodě. Kdyţ se modlíme „zapal naše srdce ohněm své lásky“, potom se musíme tomuto ohni přiblíţit co nejvíce a ve velké touze.
Před rokem zemřel kněz řádu eucharistiánů P. Leo Kuchař, autor knihy
„Eucharistie“, v které se zamýšlí a rozjímá nad tímto tématem. Několik myšlenek z této knihy:
„Přítomnost Jeţíše chce být darem pro nás …. Chce patřit nám. Jeţíš nám
daruje Eucharistii, abychom ji mohli darovat dál. Kdyţ slavíme eucharistickou
oběť, nejsou naše ruce prázdné. Přinášíme to nejcennější, co vůbec můţe být,
Tělo a Krev Boţího Syna. Jeţíš se stal naším obětním beránkem, aby mohl být
naším obětním darem. Tento obětní dar v našich rukou posvěcuje a dává také
větší cenu tomu, co přinášíme, totiţ naše odevzdání se a oběť našeho ţivota. Je
to podobné jako s onou kapkou vody, kterou kněz přilévá do vína a která je
také proměněna v Krev Kristovu. Jakou hodnotu má ta kapka vody, kdyţ se
nejprve rozplyne ve víně a pak se stane Kristovou krví?
Jeţíš nám daroval Eucharistii, protoţe také myslel na svého Otce. Touto
obětí, kterou přinášíme, je Otec oslaven v plnosti. Řečeno obchodně, dochází
k výměně nekonečných hodnot. Neměli bychom být pouze těmi, kteří jen rozPřijímej často, hodně často, chceš-li se uzdravit.
sv. Terezie z Lisieux
Stránka 3
dávají Eucharistii, vykonavateli oběti, „ve
Liturgické texty
které má Otec zalíbení“, ale také jejími příjemci. Kdyţ nám chce Jeţíš v Eucharistii 28. neděle v mezidobí
patřit, chce od nás nejen to, abychom ho 1. čtení: Mdr 7,7-11
2. čtení: Ţid 4,12-13
předávali dál, ale také v nás chce zůstat.
Evangelium: Mk 10,17-30
„Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve
29. neděle v mezidobí
mně a já v něm.“
1. čtení: Iz 53, 10-11
Právě ve svatém přijímání vidíme zřetel2. čtení: Ţid 4, 14-16
ně, jak je nám Jeţíš vydán a jak se jeho vyda- Evangelium: Mk 10, 35-45
nost realizuje. Jeţíš se nám daruje tím, ţe je
naším jídlem a pitím. „Mé tělo je skutečný 30. neděle v mezidobí
1. čtení: Jer 31, 7-9
pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí
2. čtení: Ţid 5, 1-6
mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já Evangelium: Mk 10, 46-52
ho vzkřísím v poslední den.“ Jeţíš chce říct:
Nemůţete mě vlastnit bez toho, abyste měli
věčný ţivot, od kterého se nemohu oddělit. Pokud mě milujete, máte také
všechno, co mi patří. Pavel to vyjádřil takto: Boţí dědici a spoludědici Kristovi.
Ţehná
Ze vzpomínek ...
Válčili jsme za Gottwalda a Čepičky. Narukoval jsem 1. října 1949 do Košic,
útvar 5219. Do Košic jsme přijeli o půlnoci. Hned první den jsme se dozvěděli,
ţe jsme určeni na důlní práce. Na cimře nás bylo 22 a jen dva jsme byli světlé
pleti. Velmi brzy jsme se spřátelili. Myslím, ţe to bylo tím, ţe jsme byli všichni
z chudých poměrů. Můj otec pracoval na statku a bylo nás šest kluků. Také jsem
navštívil romské vesnice okolo Košic, odkud tito chlapci pocházeli. Kdyţ byla
neděle, mohli jsme se nahlásit do kostela na mši sv. To trvalo do prosince.
V půli prosince jsem měl první stráţ na prachárně za Košicemi a hned první
malér. O půl čtvrté v noci přijel na kontrolu posádkový důstojník. Podle toho,
jak jsme byli naučeni, jsem ho vyzval: „Posádkový důstojník vpřed, ostatní stát!“
On došel k bráně a neţ jsem mohl zareagovat, byl na bráně a seskočil. Já uţ
jsem měl náboj v hlavni. On na mě namířil pistoli a já jsem zpanikařil. Později
mně chlapci vyčítali, proč jsem ho nezastřelil. Dnes jsem rád, ţe jsem to neudělal. Ono to není jen tak, zastřelit člověka. Ráno u raportu jsem dostal 7 dní
zostřené samovazby. To obnášelo 1 den tma a jídlo, druhý den světlo a voda.
Za 6 dnů mě pustili. Já jsem se napsal k lékaři, ale zjistili, ţe jsem seděl jen 6 dnů
a musel jsem zpět do basy. Ráno jsem byl odveden stráţným do vojenské ne-
Stránka 4
mocnice. Bylo to přes celé Košice. Stráţný s bodákem a já bez opatku a tkaniček. Jak jsem byl rád, ţe jsem tak daleko od domova, ţe mě tam nikdo nezná.
Bylo těsně před Vánocemi. Chlapci odjíţděli na dovolenou. Mě pustit nechtěli, ţe jsem byl zavřenej. Na Štědrý den přišel za mnou důstojník, jestli bych
ještě chytil vlak. Povídám mu, ţe vlak bych chytil, ale já nemám peníze. Rom,
který spával vedle mě, se nabídl, ţe mi půjčí a já jsem odjel. Doma mně maminka povídá, jestli jsem dostal peníze, co mi poslali na cestu. Kdyţ jsem se vrátil
do kasáren, tak jsem zjistil, ţe si je vybral jmenovec z Čech. Od té doby mám
velké sympatie s Romy. 1. ledna 1950 jsme jeli na zimní cvičení. Jeli jsme do
Zvolena, kde jsme se ještě za tmy vyvagónovali. Tehdy se vozy i děla táhly koňmi. Ve Zvolenu je nádraţí za městem. Za 25°C mrazu jsme šli asi 20 km po silnici, a pak asi 5 km sněhem přes pole. Já jsem nesl lehký kulomet. Po nějakém
čase jsem uţ nemohl. Předjíţděli nás koně, kteří táhli dělo. Kulomet jsem pověsil na hlaveň. Počítal jsem, ţe mě zase zavřou. Dopadlo to dobře. Po nějakém
kilometru jsme je došli - uvízli ve sněhu, kterého tam bylo aţ jeden metr. Kdyţ
jsme se dostali na místo, čekaly na nás zemljanky. Ty tam byly po partyzánech.
Celý leden jsme tam byli, lehce oblečení za mrazů přes 20°C. Spávali jsme oblečení, obutí a celý měsíc jsme se nepřevlíkali. Některým vojákům omrzly nohy a
museli do nemocnice. Ve dne v noci nás to záblo. My, kteří jsme přeţili, jsme se
dostali do nemocnice se svrabem, drásali nás tam mastmi. Vzpomínám, jak jsme
chodili na cvičák. Kdyţ jsme došli do kasáren, chodili jsme po dvoře stále dokola a měli jsme zpívat. Rozkaz dostala 1. dvojice. Oni zpívali, ostatní se nepřipojili. Třikrát nás hnali na cvičák, třikrát přískoky, plazení v blátě a třikrát zpívat na
dvoře, ale se stejným výsledkem.
Začátkem června jsme odjíţděli do Ostravy. Ostrava - Radvanice, důl Ludvík, pracovalo se vleţe, sloje byly 50-60 cm. To byla doba, kdy soudili paní Miladu Horákovou. Tenkrát jsme museli podepsat, aby dostala trest nejvyšší, jak tam
bylo psáno. Po roce jsem byl přeloţen na důl Dukla v Dolní Suché. Tam byla
výška slojí do 2 m. Tam jsem měl úraz. Dělal jsem většinou v překládce. To je
práce, kde se ţlaby nebo dopravníky posunují kaţdý den ke stěně (rubání).
Pouštěli jsme si dřevo po dopravníku dolů. Byly to trámky asi 2 m dlouhé a 15
cm průměr. Kdyţ jsem chtěl dole trámek z dopravníku odtáhnout, zachytil se
mi a já jsem ztratil vědomí. Kdyţ jsem přišel k vědomí a uviděl tu spoušť, roztřásl jsem se strachem. Jedna ţelezná stojka byla vyvrácená, druhá na půl, trámek, co jsem táhl, byl přelomen. Ze stropu visely balvany (kameny) a já se nemohl strachem pohnout. Vyšel jsem z toho celkem dobře. Byl jsem na půl vy-
Stránka 5
svlečen.
Za nějaký čas jsem
se podíval domů.
Kdyţ jsem vystoupil
z autobusu, čekala na
mě maminka, s pláčem
mě vítala, co ţe se
mně stalo. Přestoţe
jsem neměl v úmyslu jí
o tom říkat, sdělila mi,
ţe ji v noci vzbudil
hlas a řekl jí, ţe jsem
v nebezpečí a ţe se
celou noc modlila. Od
té doby mám na stěně
obraz anděla a jsem
přesvědčen, ţe mě
tenkrát chránil. Ten
obraz mi dala maminka.
Chýlilo se ke konci
vojny. Třikrát nám ji
prodlouţili. Dělaly se
nábory, abychom zůstali v dolech. Kaţdý den přijíţděli důstojníci z hlavní vojenské zprávy z Prahy. Brali nás po dvou. První museli podepsat komunisté, pak
svazáci a nakonec bezpartijní. Já bych se býval nechal raději zabít, neţ abych
podepsal, měl jsem tenkrát zdravotní potíţe a chtěl jsem domů. Jak jsem řekl, ţe
jsem krejčí, to uţ bylo špatný. Tenkrát byly jen tři obory. Horník, těţký průmysl
a zemědělství. Nakonec jsme zůstali jen dva, co jsme nepodepsali. Stalo se, ţe
někdo řekl něco protistátního, oni ho odvezli a za chvíli měl podepsáno. Kamarád jim tam hodil stranickou legitimaci a utekli jsme z místnosti. On byl přesvědčený komunista, ale byl ţenatý, jedno dítě a chtěl se dostat domů. Situace
byla velmi vyhrocená. Druhý den přijel generál, chlapi se bouřili. Kdyţ odejel,
druhý den všechny podpisy padly a my jsme jeli domů.
Ten kamarád byl na velitelství a jednou mi řekl, jestli vím, proč jsem
v dolech. Já, ţe nevím. On mně řekl, jestli jsem byl u voleb, abych si vzpomněl.
(Pokračování na stránce 8)
Stránka 6
Něco pro děti ...
VÝZNAM SLOVA „EUCHARISTIE“
Eucharistie je svátost ustanovená Jeţíšem při poslední večeři. Během historie
měla tato svátost různé názvy: večeře Páně, lámání chleba, dar, oběť, mše svatá,
svátost oltářní... Slovo „eucharistie“ pochází z řečtiny. Co vlastně znamená,
kdybychom
ho přeloţili
do češtiny?
Na tuto otázku
odpoví
tajenka následující luštěnky.
Pojmenuj
správně obrázky a jejich
názvy dopiš
podle čísel
na příslušné
řádky.
V tučně
označených
políčkách se
objeví tajenka. Čte se
odshora dolů.
Pamatovat si kázání
Jednou v neděli před polednem, kdyţ mladá ţena právě myla v kuchyni salát,
přišel k ní její muţ a zeptal se jí: „Mohla bys mi říct, o čem se mluvilo v dnešním
ranním kázání?“ „Uţ si to nepamatuju,“ odvětila ţena. „Proč tedy chodíš do
kostela poslouchat kázání, kdyţ si ho nepamatuješ?“ „Podívej, drahý, voda omývá tenhle salát, a přece nezůstává v misce. A salát je přesto úplně očištěný.“
Není důležité pamatovat si všechno do puntíku. Ale je důležité nechat
se „omývat“ Božím slovem.
Bruno Ferrero - Příběhy pro potěchu duše
Pořad bohoslužeb
Den
Liturgická oslava
Stránka 7
Čas
7
neděle
11.10.
pondělí
12.10.
úterý
13.10.
středa
14.10.
čtvrtek
15.10.
pátek
16.10.
sobota
17.10.
30
pondělí
19.10.
úterý
20.10.
středa
21.10.
čtvrtek
22.10.
pátek
23.10.
sobota
24.10.
za Vladislava Kratochvíla, rodiče
a přízeň
11 00
za farníky v Ohrazenicích - posvícení
19 00
za rodiče Holých, přízeň a duše v očistci
sv. Radim
19 00
za Františku Kandusovou a vnuka Milana
sv. Eduard
7 30
sv. Kalist I.
17 30
sv. Terezie od Ježíše
19 00
za kněžská a řeholní povolání
sv. Hedvika, sv. Markéta
Marie Alacoque
19 00
Ignác Antiochijský
19 00
11 00
za Ludmilu Pošepnou, rodinu Pošepných
a Neterdovu
za rodinu Procházkovu, Krajcovu
a Formanovu
za požehnání a budoucnost
Jednoty sv. Josefa
za Štěpánku a Antonína Machátovy
11 00
19 00
za farníky v Ratibořicích - posvícení
za Františka Pokorného
19 00
za živou a zemřelou rodinu Ježkovu
28. neděle v mezidobí
29. neděle v mezidobí
sv. Izák Jogues
a druhové
sv. Irena
7 30
za dvoje zemřelé rodiče, manžela
a celou živou přízeň
za Františka Prokopa, rodiče a duše
v očistci
na vlastní úmysl
sv. Hilarion
17 30
za živou a zemřelou rodinu Tomšíčkovu
sv. Marie Salome
19 00
za kněžská a řeholní povolání
sv. Jan Kapistránský
19 00
na vlastní úmysl
sv. Antonín Maria Klaret
19 00
7 30
neděle
25.10.
za farníky
11 00
7 30
neděle
18.10.
Bohoslužby
30. neděle v mezidobí
11 00
1800
za rodiče Bednářovy, dva syny, zetě,
vnuka, za rodiče Kadlecovy dvě dcery,
syna, zetě a vnuka
za farníky
za živou a zemřelou rodinu Krejcarovu
za Antonína Valentu, Antonína Vlčka
a jejich rodiny
Stránka 8
(Pokračování ze stránky 5)
Řekl mně, ţe o všech se vědělo, koho
volili. Volební lístky se vydávaly aţ ve
volební místnosti. Byly pod jakýmsi
číslem a o kaţdém se vědělo, koho volil.
Tak jsem si vzpomněl, ţe jsem si donesl
z domu tuţku a připsal slovo demokracie.
Strůjci mého osudu byli tři, předseda
strany, předseda akčního výboru a tajemník MNV. Budiţ jim země lehká.
Modlitby matek na
mateřské dovolené
Srdečně zveme všechny
maminky mezi nás do společenství matek modlících se za
děti. Setkání probíhá jednou za
14 dní od 9 do 11 30 hod.
Kontakt: Marie Vechetová,
tel. 720472940, Veronika Havlenová, tel. 605218488.
Svoboda Josef, Čapkova ul. Jaroměřice n.R.
Rozluštění: DÍKŮVZDÁNÍ (1.kadidelnice, 2. svíce, 3. kalich, 4. stůl, 5. konvičky, 6. zvonky, 7. hodiny,
8. oltář, 9. svatostánek, 10. víno
Informační letáček farnosti Jaroměřice nad Rokytnou
Tisk zajišťuje:
Redakční rada:
P. Jan Kovář, e-mail: [email protected] , tel.: 736523628
Jan Vlček, e-mail: [email protected], telefon: 776303384
Miroslava Prokopová, e-mail: [email protected], telefon: 724510727
Marie Vorlíčková, e-mail: [email protected], telefon: 605720952
Jana Kopečková, e-mail: [email protected], telefon: 777014575
WWW.FARNOSTJAROMERICE.CZ