č. 6 | středa 27. 7. 2016

Letní
filmová Škola
/ Uherské
hradiŠtĚ
(42)
pátek sobota
neděle
pondělí
úterý
středa čtvrtek
pátek
sobota
2Soutěž
3Rozhovor:
Emília Vášáryová
4 Visegrádský horizont:
Polská filmová škola
Vlak
R. Jerzy Kawalerowicz
► středa 27.07.
Tenisová hala / 14.30
22.07.
23.07.
24.07.
25.07.
26.07.
27.07.
28.07.
29.07.
30.07.
5
Z dnešního programu
doporučujeme
6Rozhovor:
Petr Jarchovský
7Komiks
MIX
► Stane se
Polsko-český slovníček
filmových názvů
Divíte se, že se v rámci přehlídky tzv. polské filmové školy promítá
na LFŠ snímek Kwiecień, který se přitom odehrává v dubnu? Polština
může být prostě pro Čecha matoucí jazyk. Vybrali jsme pro vás
proto překlady některých filmů, za nimiž byste možná hledali něco
jiného. Díky našemu slovníčku se na žádném polském filmovém festivalu neztratíte!
Sex w Brnie – Nuda v Brně
Żwirek i Muchomorek – Křemílek a Vochomůrka
Czeski błąd (neboli Česká chyba) – Kawasakiho růže
Sklep przy głównej ulicy – Obchod na korze
Jak Kret dostał spodenki – Jak krtek ke kalhotkám přišel
Na Zachodzie bez zmian – Na západní frontě klid
soutěž
Co udělat pro to, abyste si z LFŠ odvezli kromě hlubokých filmových zážitků i dárkovou tašku? Přečíst si následující otázky, poslat nám správné odpovědi na e-mail [email protected] a pak doufat v Šilhavé štěstí.
To se promítá dnes ve 23.30 v kině Reduta 1, a když ho zkouknete, třeba
pak ono na oplátku zašilhá zrovna na vás!
1. Kdy a jak zemřel Andrzej
Munk, jedna z klíčových osobností tzv. polské filmové školy?
2. Komu vypráví nešťastník Jan
Piszczyk ve filmu Šilhavé štěstí
svůj osud?
Srdcovka Michaely Dostálové:
Já, Olga Hepnarová
Film, který dnes můžete vidět
v Klubu kultury ve 23.59. Film,
co mi dal facku. A zase jednou
ukázal, že svět není černobílý.
Denně chodím po pražském
Strossmayerově náměstí a až do
nedávna jsem si myslela, že ta
holka, co tu vjela do lidí, musela
být JEN lidská zrůda. Teď to JEN
beru zpět. Byla to taky holka bez
rodinného zázemí, bez přátel,
oběť spolužáků i spolupracovníků
a nejspíš těžce duševně nemocná. A nešťastná. Když jsem tuhle
svou reflexi komusi popisovala,
mávl rukou a řekl, že nechápe,
proč se o těchto lidech točí
filmy. Pokud máte stejný názor,
na snímek nechoďte, byla by to
pro vás asi ztráta času. Pokud
ale před tím, než vynášíte soudy,
Letní filmová
akademie: režie
→ Kino Reduta 2 13.30
Už víme, jak psát scénáře, filmovou hudbu nebo jak
dílo produkovat. To zásadní
ale stále chybí. Robert Sedláček (Muži v říji, Rodina je
základ státu) prozradí, co
všechno obnáší práce režiséra. Kde začíná a kde končí jeho
práce? A je režisér tím nejmocnějším pánem na place?
Cena pro Taymorovou
→ Kino Hvězda 20.30
Americká režisérka Julie Taymorová dostane dnes Výroční
cenu AČFK pod patronací města Uherské Hradiště. Ocenění obdrží za „mimořádnou a mimořádně úspěšnou práci na poli
výtvarného umění, scénografie, divadla, muzikálu a filmu“.
Po slavnostním ceremoniálu následuje promítání jejího oscarového snímku Frida se Salmou
Hayekovou v hlavní roli.
Luchino Visconti:
německá trilogie
→ Kino Reduta 2 15.30
Na Viscontiho německou trilogii (Soumrak bohů, Smrt v Benátkách, Ludvík Bavorský) se
obyčejně nahlíží jako na vrchol jeho dekadentní tvorby.
Právě o ní a jejím výjimečném
postavení ve filmařově tvorbě bude v Redutě 2 diskutovat
italský filmový teoretik Mattia
Cinquegrani.
Film nebo televize?
→ Respekt stan 17.30
Zdá se, že televize už není
ani pro respektované tvůrce
médiem „nižší kategorie“. V poslední době se stále více hovoří o tzv. quality TV, tedy o seriálech, které si ve své kvalitě
nijak nezadají s filmy – a v některých případech je dokonce i předčí. Jak se tento trend
projevuje v tématech a estetice audiovizuálního vyprávění?
O tom budou dnes v Respekt
stanu debatovat režisér Viktor
Tauš a britský mediální teoretik
Glen Creeber.
2
Koncert Jiřího Bárty
→ Kostel sv. Františka
Xaverského 21.00
Nechte chvíli odpočinout oči
a 
dodejte vznešenou stravu
uším. Do kostela sv. Františka Xaverského u Reduty dorazí
jeden z 
nejlepších českých
violoncellistů Jiří Bárta. Těšit
se můžete na dvě suity Johanna Sebastiana Bacha pro sólové
violoncello a Sonátu pro sólové
violoncello, op. 8, Zoltána Kodálye. (tek)
NA LFŠ MOBILNĚ!
STAHUJTE OFICIÁLNÍ MOBILNÍ
APLIKACI LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA 2016
► ANDROID
rádi znáte pozadí věci, zajděte si
na tento černobílý film pochopit
barevný kontext.
Autorka je tisková
mluvčí LFŠ.
► iOS
+ CELÝ PROGRAM V TELEFONU,
DETAILNÍ ANOTACE,
SESTAVENÍ VLASTNÍHO PROGRAMU,
INTERAKTIVNÍ I OFFLINE MAPA
FESTIVALOVÝCH MÍST
A KAPACITY SÁLŮ
HODNOŤTE POMOCÍ APLIKACE FILMY A DOPROVODNÝ PROGRAM A DEJTE
TAK DRAMATURGŮM ZPĚTNOU VAZBU.
HLEDÁME TOP 3 SNÍMKY LETOŠNÍ
FILMOVKY.
TAGUJ #LFS2016
LETNIFILMOVASKOLA
@LFSKOLA
LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA
UHERSKÉ HRADIŠTĚ
OFICIÁLNÍ HASHTAG: #LFS2016
KE STAŽENÍ MŮŽETE VYUŽÍT BEZPLATNÉ WI-FI V KINĚ HVĚZDA.
LFS.CZ
Rozhovor
Slovenská herečka Emília Vášáryová:
Pro Woodyho Allena bych napekla i koláče
Ondřej Moravec
Emília Vášáryová si vyzkoušela snad
všechny typy charakterů. První velkou roli dostala v 
podobenství Vojtěcha Jasného Až přijde kocour z roku
1963, se kterým se podívala i 
do
Cannes. Její poslední snímek Eva Nová si
pak z festivalu v Torontu odnesl ocenění
Mezinárodní federace kritiků FIPRESCI.
Včera v kině Hvězda převzala Vášáryová Výroční cenu AČFK pod patronací
Zlínského kraje za „vnímavé ztvárňování
všech odstínů ženskosti, které více než
půlstoletí představuje v divadle, televizi
i na filmovém plátně“.
V Evě Nové jste si zahrála alkoholičku.
Je asi poměrně jednoduché zabřednout
do určitého klišé, jak takový typ postavy
hrát. Jak jste se tomu postavila?
3
Tohle téma jsme s režisérem Markem Škopem dost řešili. Nechtěli jsme se dostat
do nějakého schematického pojetí člověka, který bojuje se závislostí. Postavu kdysi
slavné herečky Evy jsme tak dlouho a pečlivě připravovali, každý její pohyb byl dopředu detailně promyšlený. Ve snímku nicméně
nejde jen o téma alkoholismu, i když je tam
samozřejmě důležité a obecně představuje
velký problém, s nímž jsem se setkala i ve
své profesi. U Evy je důležité také téma pomíjivosti slávy. Jeden den vás všichni znají,
druhý den už neexistujete. Ne všichni takový prudký obrat zvládnou.
Před natáčením Evy Nové jste uvažovala,
že s filmem skončíte. Proč? A dalo vám
toto drama nějaký nový impulz?
Asi dva roky před tím, než jsme začali s Markem točit, jsem si říkala, že už mi to stačilo.
Každý by měl vědět, kdy přestat. Při představě, že bych měla být každý natáčecí den
na place od rána od páté, jsem cítila, že na
to už prostě nemám. Film je pro mě jen třešnička na dortu, hraji hlavně v divadle, takže jsem se dlouho rozhodovala, jestli zrovna
na tak náročný film, jako je Eva Nová, budu
mít síly. Pak jsem ale viděla štáb Evy a jeho
nadšení a říkala si, že mi s tím vším pomůžou, že na to nebudu sama. A nemýlila jsem
se, z čehož mám velkou radost. Natáčení
i snímek se povedly. A já si i díky tomu řekla, že budu s filmem pokračovat dál.
V Evě Nové hrajete velmi dramatickou
postavu, často vystupujete ale i v komediích. Co vám víc sedí?
Nemám ráda, když se role opakují. Na divadle teď hraji hodně komických rolí. Ale
napsat dobrou filmovou komedii je opravdu hodně těžké. Je totiž zapotřebí perfektně ovládat žánr. Nejsem fanynka dryáčnického humoru a ten je teď docela populární.
Takže komedie si jakožto herečka vybírám velmi opatrně. Ale mám svoje dlouholeté oblíbence. Kdyby mě třeba do nějakého svého filmu oslovil Woody Allen, tak
jdu hned do toho a klidně zadarmo. Možná
bych i napekla štábu koláče. Allena prostě
miluju.
Potkala jste se s ním někdy?
Bohužel ne. Chtěla bych ale někdy zavítat
na jeho jazzový koncert. Zatím se mi to nepodařilo – tak snad někdy!
Hrát v Allenově filmu by byly asi docela
nervy. Bála jste se někdy, že nějakou roli
nezvládnete?
Ve filmu ani ne, ale na divadle jsem se dřív
stresovala snad ze všech velkých rolí, které jsem dostala. Často to byly nějaké čechovovské nebo shakespearovské hrdinky.
Vždycky když jsem si četla, koho jsem to
dostala, říkala jsem si: „Panebože! To jsem
to zase vyhrála!“ Už jsem si ale docela zvykla – hraní je jen moje povolání, a když se mi
něco nepovede, nikdo kvůli tomu neumře.
Na LFŠ se bude hrát také Až přijde kocour, váš první velký úspěch. Jak na něj
vzpomínáte?
Já jsem si tehdy ani neuvědomovala, s jak
úžasnými lidmi pracuji – vždyť na place
dělal ostřiče Miroslav Ondříček! Ti lidé
nenatáčeli jen pro obživu, to byli a jsou
šlechtici našeho povolání. Právě natáčení
Kocoura pak rozhodlo, že se budu věnovat
filmu. Když jsem totiž studovala, tak byla
herečka vnímaná jako někdo mezi prostitutkou a kolotočářkou. Až Kocour mi ukázal, že je to celé jinak. Jsem za tu zkušenost
dodnes moc ráda.
Program
Démanty z popela války
a destalinizace
Visegrádský horizont:
Téma: Polská filmová škola
Iva Přivřelová
Italský neorealismus, francouzská nová vlna
a polská filmová škola – právě tato hnutí
prý pomohla Martinu Scorsesemu během
studií pochopit, nejen jak se dělají filmy, ale
i proč. První z „nových vln“ ve východním
bloku, v níž se mladá generace polských
tvůrců vyrovnávala s druhou světovou
válkou, národními mýty o odvaze a občas
i s novými poměry, dle slavného amerického
režiséra mistrovsky kombinovala
osobní vizi, společenskou odpovědnost
a originální poetiku. Má pravdu!
Tak jako pozdější nové vlny na studenější straně železné opony byla i ta polská navázaná na
politické oteplení. Tvůrci využili destalinizace umocněné v zemi tradičním odporem k Rusku, toho, že se k moci vrátil tehdy ještě reformátor Władysław Gomułka, a v druhé polovině
50. let se jali přeskupovat jak filmovou produkci,
tak oficiální mýty o národní historii. Už v květnu 1955 vznikl systém relativně samostatných
tvůrčích skupin (jednou z nich byl slavný KADR),
naprosto odlišný od sovětského modelu centralizované byrokracie. Od těchto skupin dostávali prostor i absolventi filmových škol, třeba
té v Lodži, kde vystudovali Andrzej Wajda nebo
Andrzej Munk, dvě mezinárodně nejznámější
osobnosti tehdy se formující vlny.
Soudobý pohled pro soudobé publikum
„Celá polská kinematografie začala tímto snímkem,“ prohlásil o Wajdově debutu Nezvaní hosté
z roku 1954, vyprávějícím o odboji mladých vlastenců proti německým okupantům, jeho mladší
kolega Roman Polanski. Jistě nejen proto, že si
v něm sám zahrál.
Tzv. polská filmová škola na existenci tamní kinematografie opravdu výrazně upozornila.
Díla, která se do ní dnes zařazují a která si dovolila ignorovat povinnou tradici socrealismu,
Studio, které přežilo
komunismus
„Zřejmě nejdůležitější polské filmové
studio“, jak soudí historický slovník polského
filmu, je i tím nejznámějším. Tvůrčí skupina
KADR vznikla v květnu 1955. Už u jejího
zrodu stál její dlouholetý šéf, režisér Jerzy
Kawalerowicz, jenž v ní produkoval své počiny
jako Matka Johana od Andělů či Vlak i řadu
dalších známých děl tzv. polské filmové školy,
především od absolventů filmové akademie
4
Jak být milována (režie: Wojciech Jerzy Has, 1962)
→ pátek 29.07. / Tenisová hala / 14.30
vyhrávala ceny na velkých světových festivalech
typu Cannes či Benátek, kde uspěl Wajdův ikonický Popel a démant. Fascinující symbolický
pohled na nástup studené války na pozadí konce
války druhé světové se hrál na LFŠ několikrát (naposledy loni), letos si tu můžete prožít pro změnu
třeba Wajdovu drsnou vzpomínku na Varšavské
povstání (Kanály) nebo dvě Munkova ironická
zpochybnění válečné statečnosti (Eroica, Šilhavé štěstí).
Satira o přizpůsobivém malém člověku Šilhavé štěstí ukazuje, že ne všechny polské filmy
z přelomu 50. a 60. let byly nutně psychologická,
existenciální dramata, ve kterých si mladí režiséři často zpracovávali vlastní válečná traumata. A ne všechny řešily válku, i když ta se ozývá
v Lodži. Do roku 1968, kdy byla skupina
z politických důvodů rozpuštěna, se KADR
stihl stát velkým studiem produkujícím
ročně čtyři tituly, včetně drahého eposu
Faraon, který vynesl Kawalerowiczovi
oscarovou nominaci. Studio obnovilo svou
činnost znovu za necelé čtyři roky, opět
s Kawalerowiczem ve vedení – zůstal až
do své smrti v roce 2007. KADR funguje
dodnes, na kontě má už přes sto padesát
snímků včetně populární Sexmise a letos
na LFŠ zaštítil většinu sekce věnované
polské filmové škole.
i v dramatu o alkoholu Smyčka či v romanci Poslední den léta. Kupříkladu Jerzy Kawalerowicz
se věnoval i tématům osamění (Vlak) či represivní povaze náboženských pravidel (Matka Johana
od Andělů).
Polskou filmovou školu je tak dobré brát jako
označení zastřešující poměrně různorodá díla
a tvůrce – s několika společnými znaky. Kromě
doby vzniku a generační spřízněnosti mezi ně
patří provázanost s kolegy spisovateli, soudobý pohled pro soudobé publikum na roli a stav
jedince ve společnosti a ovlivnění italským
neorealismem.
Samotný název „polská filmová škola“ vznikl
dřív než její filmy – to když v roce 1954 kritik Alexander Jackiewicz napsal: „Chtěl bych, aby byl
náš film připraven na velký historický, společenský a morální soud života naší doby, aby vznikla
polská filmová škola hodná velké tradice našeho
umění.“
Boj s cenzurou a omezeními polští tvůrci víceméně zvládali zhruba do roku 1962, kdy vznikl
nejmladší snímek uváděný na LFŠ, psychologický pohled na válku očima ženy Jak být milována. Gomułkovo tání pak zase zamrzalo chladem
z Kremlu (v roce 1968 už aktivně podporoval srpnovou okupaci ČSSR). O pár klíčových lidí, včetně
Andrzeje Munka, polská kinematografie přišla
při tragických nehodách. Přesto si i za těch pár let
stihla zajistit pozornost přítomných i budoucích
pokolení, včetně generace Martina Scorseseho.
Doporučujeme
Ztraceni v Mnichově
→ Klub kultury 15.00
Studie historika Jana Tesaře Mnichovský komplex z konce 80. let ovlivnila filmaře Petra
Zelenku natolik, že kolem ní a jejích interpretačních závěrů vystavěl hned celý hraný snímek. Tesař totiž přistupuje k mnichovskému
mýtu z roku 1938 o „zlomení páteře Čechoslováků“ značně kriticky: poukazuje na to, že
tehdejší politická reprezentace nedisponovala
žádným plánem, jak v případě vnějšího ohrožení postupovat, a následné Benešovy kroky
Tesař dokonce interpretuje jako diplomatický
úspěch. Dekonstruování národních mýtů a zažitých pohodlných představ o sobě samých
je jedna z nejsložitějších, ale nejzásadnějších
výzev, jakým může umělec čelit. Zelenkovi
patří dík už jen proto, s jakou odvahou k natáčení filmu přistoupil. (klk)
5
Učitelka
→ Klub kultury 17.30
Vstřícné ohlasy ze strany publika i zahraničních recenzentů, rozporuplné od domácích
kritiků. Různé reakce vzbudila při premiéře
ve Varech Učitelka, slovenský film českého
režiséra Jana Hřebejka a českého scenáristy Petra Jarchovského. Odkazovalo se na
prý obvyklé přednosti i prý obvyklé slabosti úspěšného tvůrčího dua. V příběhu slovenské normalizační učitelky, jež si za známky
žáků kupuje službičky od jejich rodičů, se občas trochu moralizuje a příběh možná můžeme brát jako lehce modelový (byť je založen
na reálné události). Na druhou stranu zde nalezneme řadu aktualizačních momentů, které
si lze vztáhnout i na naši současnost, a režisér
Hřebejk je tradičně silný v komornějších konverzačních scénách. A tak jde hlavně o to, na
co z toho se budeme chtít soustředit. (zbn)
Až přijde kocour
→ Kino Hvězda 18.00
Takového kocoura by si přál asi každý. Na očích
má frajerské brýle a působí neskutečně tajemným dojmem. Běda ale, když mu brýle sundáte. Na koho se bez nich podívá, ten se pěkně
„vybarví“ – lháři a intrikáni zfialovějí, zloději zešedivějí, nevěrníci zežloutnou a zamilovaní zčervenají jako vlčí mák. Fantasy snímky
nikdy nebyly dominantou českého filmu, magický příběh legendárního režiséra Vojtěcha
Jasného (známého také tituly Všichni dobří rodáci nebo Touha) z roku 1963 je ale výjimkou,
která potvrzuje pravidlo. Pohádková lovestory
navíc získala Zvláštní cenu poroty na festivalu v Cannes. O tom, jestli kocour nějak ovlivňoval i rozhodnutí poroty, ovšem dobové prameny mlčí. (oma)
Richard III.
→ Klub kultury 21.00
Poslední slova Richarda III. zněla „zemřu jako
anglický král“, a nikoliv zbabělé „království za
koně“. Ale koho by zajímala historie, když Richarda tak fascinujícím způsobem vykreslil
Shakespeare ve své populární tragédii. V ní York,
znetvořený fyzicky i morálně, nechává vraždit
děti i kamarády, svádí ženu nad rakví jejího muže
a všechny své zákeřné plány s gustem vypráví s předstihem divákům. V tomto filmu z roku
1995 mocichtivý šlechtic s tváří Iana McKellena navíc nosí fašistickou uniformu a mění v diktaturu Británii 30. let 20. století. I tato aktualizace se hrála nejdřív na divadle, ovšem v režii
Richarda Eyra. Do své výrazně vykrácené filmové verze s hvězdným obsazením si McKellen,
který stál u zrodu projektu, vybral režiséra Richarda Loncraina, nezatíženého divadelní tradicí. (ivp)
Neohlížej se
→ Tenisová hala 23.30
Představte si, že ležíte v nemocnici, jste napojeni na přístrojích, modlíte se, abyste se dožili dalšího dne – a do toho vám na vaše lůžko
skočí zkrvavený šílený pacient, který se rozhodne, že vám život vezme ještě o něco dříve. Anebo se vám to všechno jenom zdá? To
je ale pouze polovina celého hororového běsnění. V druhé se ocitáte v rodinném sídle, jež
ohrožují typické „duchařské problémy“. Na
první pohled se oba příběhy jeví jako nezávislé, počkejte ale do konce, pointa na vás doslova vyskočí zpoza rohu, jak tomu u správných
hororů bývá. Filipínská lekačka čerpá z tradičních žánrových námětů, které přetavuje do
pozoruhodné povídkové formy. Duchařina, po
níž nikdy nebudou návštěvy nemocnice takové jako doposud. (oma)
JÁ, Olga Hepnarová
→ Klub kultury 23.59
„Vážení, prosím, abyste přijali tento list jako
dokument. Po třináct let vyrůstám v pařátech
takzvané dobré rodiny. Jsem bita a týrána,
oběť dospělých a hračka školních dětí. Mám
přezdívky: dračice, mumie, nalomený anděl,
spící panna. Moji trapiči jsou nemilosrdní.
Jsem zrůdný člen stáda a černá ovce rodiny.
Nemám přítele a nikdy mít nebudu, upadám
v zoufalství a výsledek: útěky ze školy, z domova, ze života. Toto je můj rozsudek. Já,
Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji
vás k trestu smrti přejetím a prohlašuji, že za
můj život je x lidí málo. Děkuji. V Praze 1973.
Olga Hepnarová.“ Je potřeba něco dodávat?
Psychologická a chladně minimalistická sonda do duše člověka, který se rozhodl zabíjet
lidi, jež nezná, se obzvlášť v posledních dnech
zdá více než aktuální. (tek)
ROZHOVOR
► Stalo se
Vášáryová má zmrzlinu.
Nikomu to neříkejte!
Emília Vášáryová při slavnostním ceremoniálu ve Hvězdě
získala Výroční cenu AČFK
pod patronací Zlínského kraje.
Při předávání zamávala publiku berlemi – slavná herečka má
totiž zraněnou nohu. „Děkuji za
cenu. Doktoři mi řekli, že nikdo neví, kde jsem, takže prosím, kdyby se ptali, nikdo mě
tu neviděl!“ prohlásila. Vášáryová udělila také Lekci filmu. Během té se řešilo například i to,
jak vypadal hereččin první filmový polibek, proč nerada čte
scénáře nebo jak moc člověk
„hraje“ také v reálném životě.
(oma, tek)
Shakespearova dizertace o násilí
Do Uherského Hradiště přijela
americká režisérka Julie Taymorová a svou návštěvu odstartovala diskuzí v kině Hvězda,
při níž s diváky debatovala nad
svým debutem Titus. „Titus Andronicus je mou nejoblíbenější
Shakespearovou hrou. Vnímám
ji jako takovou skvělou dizertaci o násilí a jeho původu,” uvedla režisérka o krvavé tragédii
římského generála, v níž jedna krutá pomsta následuje druhou. Taymorová svému snímku, který šel do amerických kin
na Vánoce 1999, přiřkla nadějný konec. Ten by dnes však už
nejspíš nenatočila. „Tehdy jsme
vstupovali do nového milénia
a já doufala, že se lidstvo poučilo,” vysvětlila režisérka. Další
její shakespearovskou adaptaci, Bouři, můžete na LFŠ vidět
v 
sobotu. „Žádný jiný spisovatel není tak komplexní jako
Shakespeare. Jeho hry jsou pro
filmaře skvělou inspirací,” myslí si Taymorová. (ivp)
Populární nerudný Švéd
V předpremiéře se na Letní filmové škole představil Muž jménem
Ove, švédský divácký hit o nerudném šedesátníkovi, který by se
po smrti své ženy chtěl zabít, ale
pořád ho někdo vyrušuje. Třeba
nová sousedka, jež si myslí, že by
si mohl i jako vdovec víc užívat život a míň křičet na lidi. „Film vznikl podle knihy švédského blogera Fredrika Backmana,“ upozornil
v úvodu Martin Severýn. Kniha vyšla i u nás, v Česku se jí prodalo 15
tisíc výtisků, v domácím Švédsku
700 tisíc. „Švédsko teď prochází transformací a starší generace
není schopna se vyrovnat se změnami. Právě toto vyrovnávání je
hlavní téma Oveho,” popsal Severýn, který kromě LFŠ pracuje i na
švédské ambasádě. Dramaturg
Jan Jílek doplnil, že režisér Hannes
Holm se při natáčení inspiroval
filmy Můj život jako pes, Forrest
Gump a Lepší už to nebude. Pokud
jste Oveho nestihli na LFŠ, nezoufejte, díky AČFK dorazí nerudný
šedesátník 10. listopadu do kin. (ivp)
České filmy to u 
diváků
nemají lehké
Existuje vůbec kategorie „český film“? I o tom debatovalo v Respekt stanu sedmero odborníků
ve složení majitel ČSFD Martin
Pomothy, kritik Kamil Fila, distributor Aleš Danielis, odborník na
služby Video On Demand Ivo Andrle, předseda Rady Fondu kinematografie a 
provozovatel kina
Petr Vítek a producent Jiří Konečný. Navázali tak na první část diskuzního cyklu Inventura českého
filmu. Hlavním tématem byl tentokrát prodej tuzemského filmu a situace podle očekávání není zrovna
růžová. Přestože návštěvnost kin je
letos o poznání vyšší než v posledních letech, české filmy se musejí potýkat s řadou předsudků. Zahraniční kinematografie má u nás
mnohem lepší pověst než ta naše,
jenže, jak připomněl Aleš Danielis, ročně vidíme pár kvalitních děl
z okolních zemí, tuzemskou tvorbu
ovšem „schytáme“ celou. Nálepka „český film“ pak dokáže spoustu diváků odradit. Petr Vítek také
rozpoutal polemiku nad tím, zdali
mají kinaři diváky kultivovat už výběrem filmů, na čemž mezi pozvanými odborníky nepanovala shoda. (mse)
Petr Jarchovský:
V Učitelce vycházím z vlastních vzpomínek
Tereza Krobová
Petr Jarchovský přijel na
letošní Filmovku představit
své nejnovější drama Učitelka. Kromě toho pak zítra
na Letní filmové akademii
v Redutě 2 od 13.30 promluví o specifikách scenáristické profese v Česku.
Co musí umět dobrý scenárista?
Musí mít v 
sobě zakódovanou potřebu vyprávět. Třeba
v 
naší rodině se vyprávělo
hodně. To, co jsme zažili, jsme
si sdělovali v historkách, které byly někdy banální, někdy
smutné nebo trýznivé.
Působíte jako pedagog scenáristiky na pražské FAMU.
Dá se psaní scénářů naučit?
Vyprávět příběhy samozřejmě
nikoho nenaučíte, ale jde to
kultivovat. Můžu tak své studenty třeba učit, jak se psaní
scénářů liší od literatury. Většina z nich má totiž hlavně na
začátku školy blíž právě k ní.
Jaká je první rada, kterou
svým studentům na FAMU
dáváte?
Aby si uvědomili, že film je
kolektivní dílo a 
že v 
jisté
fázi tvorby musí ke své práci
pustit ostatní. Scenáristova
autorská kuchyně je otevřená
a mnoho lidí vám do ní zasahuje. To je samozřejmě úplně
v pořádku, ale není jednoduché si na to zvyknout. Často
i talentovaní lidé musí se scenáristikou přestat, protože si
právě na zásahy zvenčí nemohou zvyknout.
Máte nějaké scenáristické
sny, které byste si do budoucna rád splnil?
Jeden se mi teď zrovna plní.
Máme s Janem Hřebejkem roztočený projekt Zahradnictví,
momentálně jsme asi v půlce natáčení. Je to historická látka odehrávající se v rozmezí let 1939 až
1959 s rozpočtem 120 miliónů.
Pokud vše dobře vyjde, tak by
první film měl jít do distribuce
v květnu. Dohromady se bude
jednat o tři snímky, z nichž by
pak měla být i šestidílná televizní série.
Co vás inspirovalo k napsání
Učitelky, snímku o manipulativní pedagožce, na který mohou diváci zajít dnes od 17.30
do Klubu kultury?
Vycházím z 
vlastních vzpomínek, kdy jsem jako žák základní
školy zažil něco velmi podobného na vlastní kůži. S režisérem
Janem Hřebejkem jsme ale chtěli především vyprávět o situaci,
kdy se určitá skupina lidí nechá
dobrovolně korumpovat. Je to
moralita, drama, ale nechybí
tam ani humor, který je do jisté
míry osvobozující.
Je pro vás právě humor způsob, jak zpracovávat těžké
události?
Je to cesta, jak látku uchopit.
V našem, středoevropském prostoru humor často funguje jako
určitá forma odporu: nesedíte jen
doma a neužíráte se, ale snažíte
se na danou situaci podívat s odstupem a ironií. O tento pohled
se pak dělíte s ostatními a tím se
vytváří jisté spiklenectví.
6
Kecy po dvou deci
Babičko Liduško, obávám
se, že jsem se včera
dopustil samohany. Myslíš,
že za to přijdu do pekla?
Ale jdi ty, Peťulko,
nebuď hloupý,
žádné peklo přece
není!
Ale doufám, že ti
ta ruka do večera
upadne, ty hnusné
prase.
Dopito
Strážce zahrady
Ondřej Moravec
Cesta k novému kinu v tenisové hale je jak z pohádky. Řeka teče,
hmyzí potvůrky mi narážejí do obličeje a vydávají u toho vysokofrekvenční zvuky. Hvězda, Mír i Masaryk daleko za mnou. Jedním slovem romantika. Občas mě pře(d)jede cyklista a u břehu
sem tam vysedává člověk s prutem a rybaří. Míjím roztomilé domky s krásnými zahrádkami. Když vtom uprostřed jedné z nich – voják. Kamenná socha, která připomíná komunistické památníky
volající po věčném bratrství a míru. Ještě než dorazím do kina, začne se mi odehrávat v hlavě příběh. Co to je za dům a kdo v něm asi
bydlí, že si na zahradu umístí takového patrona?
Třeba v tom domě žije vysloužilý voják. Každé ráno se probudí
a jde si dát „high five“ se svým kamenným kámošem.
„Je to památník osvobození zahrady,“ tvrdí můj kamarád Martin.
Možná. Třeba tam bydlí zakladatel hnutí Stop zahradním trpaslíkům a voják má střežit zahradu před všemi možnými kýčovinkami,
které by se sem mohly vloupat.
Vracím se z filmu a voják na mě opět kouká. Žádné krvavé šrámy
ani rozmáznutá sádrová hlavička trpaslíka na omítce domu. Zastavím se před plotem a koukám vojákovi do očí. Nedá mi to. Musím
poznat jeho majitele. Zazvoním. Z okna vykoukne upravená paní.
„No, ten je manžela, vzal si ho, když se tady likvidovala kasárna.“
Zeptám se jí, jak strážce zahrady snáší. Paní nahodí kyselý výraz.
„No, je to manželův koníček...“ Odcházím. Jak je vidět, paní bude
na svůj vlastní památník osvobození zahrady čekat ještě dlouho.
Filmové listy pro vás připravili: Klára Kolářová (šéfredaktorka), Zbyněk Vlasák (zástupce šéfredaktorky), Adéla Kabelková, Tereza Krobová, Ondřej Moravec, Iva Přivřelová (redaktoři),
Veronika Pleskotová (korektury), Štěpán Malovec (grafika), Jaromír Hárovník (sazba), Helena Fikerová, Martin Hrouzek, Jakub Macháček, Marek Malůšek (fotografové), Jakub Plachý (kresba
komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (scénář komiksu), Agentura NP (tisk).
8.30 Kino Hvězda Návrat Darny F
Jana Bébarová 105 Filipíny 1994✓74
●
8.30
Tenisová hala
Hvězdy Velkého vozu
I
Stefania Parigi, Jan Šulc
103 Itálie
1964 83
●
9.00
Dětský stan
Filmová pohádka: Vodník a Karolínka DP
57
●
9.00
Kino Reduta 1
Policejní strážnice
I
Věroslav Hába
85 Velká Británie
1950✓87
●
9.00
Klub kultury
Vlk z Královských Vinohrad
V Jaroslav Sedláček
68
2016
●
9.30
Sportovní hala
Ušák
S Jan Jílek
85 USA
121
2005✓103
10.00Work & shop zóna Fascinujte fascinátorem!
DP
120 202
10.00
Hithit Crowdfunding...
DP 60
10.30Dětský stan
Pohybová dílna pro děti
DP
90 188
11.00 Kino Hvězda
Balada o sedmi oběšených
Z Martin Palúch
61 Československo 1968 155
11.00Kino Reduta 2
Český film VI: 1949–1957
OP
host: Jaroslav Sedláček
120 178
●
11.00 Tenisová hala
Muž v bílém obleku
I Michael Málek
86 Velká Británie
1951✓88
●
11.30 Kino Reduta 1
Dobrá zpráva
Z 35 ČR
1997 149
●
11.30 Kino Reduta 1
Kawasakiho růže
Z host: Petr Jarchovský
95 ČR
2009 148
●
11.30 Klub kultury
Předvečer svátku Všech svatých
S Viktor Palák
105 USA
1978✓100
●
12.00
Kino Mír
Plyn aneb Bylo nutné svět zničit...
I Jiří Flígl
88
1970 ✓ 94
13.00
Respekt stan
Debata s redaktory týd. RESPEKT
DP
hosté: Jindřiška Bláhová , Jan H. Vitvar
90
13.30Kino Reduta 2Letní filmová akademie: Režie
OP
host: Robert Sedláček
90 179
14.00Dětský stan
DP
60 188
Studio DAMÚZA Praha: Golem
host: Jonáš Herza
USA
207
207
14.00Work & shop zóna Workshop LFŠ: Tuha z tuha
DP
120 202
●
14.30 Kino Hvězda
Žena na Měsíci (hudba: KMET)
I Zdeněk Blaha
156 Německo
1929 91
●
14.30 Tenisová hala
Vlak
V Maciej Gil
93 Polsko
1959✓116
15.00Dětský stan
Výtvarná dílna: Dračí loutky
DP
●
15.00
Smrt v Benátkách
I Mattia Cinquegrani, Aleš Říman
130
●
15.00 Klub kultury
Ztraceni v Mnichově
V host: Petr Zelenka
105 ČR
15.00
Respekt stan
Financování festivalů, seminářů...
OP host: Přemysl Martinek
90
●
15.30
Kino Mír
Doom
S Viktor Palák
113
●
Kino Reduta 1
90 188
Itálie, Francie
1971
84
2015 119
179
VB, ČR, Něm., USA 2005 ✓ 100
15.30 Kino Reduta 2Luchino Visconti: německá trilogie OP
host: Mattia Cinquegrani
90 179
15.30 Sportovní hala
Jan Lukeš
97 ČR
Václav
Z 2007✓155
16.30Work & shop zóna ZOOT: Vyžehlit si to
DP
120 202
●
17.00
Večerníčky: Pocta Adolfu Bornovi
DP
60
●
17.00 Tenisová hala
Manila ve spárech světla
F
Jana Bébarová
125 Filipíny
1975✓71
●
17.30 Kino Reduta 1
Noci a víkendy
S
Jan Jílek
79 USA
2008✓105
●
17.30Klub kultury
Učitelka
V h: Jarchovský, Mauréryová, Mistríková, Orechovská 100 Slovensko, ČR
17.30
Film nebo televize?
OP
hosté: G. Creeber, T. Polachová (HBO), V. Tauš 90
Až přijde kocour
Z Jan Lukeš
101 Československo 1963 154
78 ČR 129
●
Dětský stan
Respekt stan
18.00 Kino Hvězda
ČR
188
2016✓124
180
●
18.00Kino Mír
Studentské filmy: Václav Huleš
V host: Václav Huleš
●
18.00
Psí maso
Z Eva Chlumská
Ghost of You, Wild Tides
DP
18.30Literární stan
Slam poetry exhibice
DP
19.00
Program pro teenagery: Chytrý kvíz 3 DP
150
Buchty a loutky: Hrůza v Brně
70 ČR 192
Sportovní hala
18.30Kolejní nádvoří
Dětský stan
19.00Divadelní stan
DP
81
Chile, FRA, Něm. 2012 ✓ 147
150 197
90 204
188
●
20.30 Kino Hvězda
Frida
Z host: Julie Taymorová
123 USA
●
20.30 Tenisová hala
Vábení sirén
V host: Włodzimierz Niderhaus
89 Polsko
2015✓126
●
21.00 Kino Reduta 1
Dny slávy
I Stefania Parigi, Aleš Říman
71
Itálie
1945
●
21.00 Klub kultury
Další, prosím
Z
Iva Hejlíčková
5
Velká Británie
1990✓152
●
21.00
Klub kultury
Richard III.
Z Iva Hejlíčková
104
VB, USA
1995 ✓ 152
2002✓153
21.00
Kostel sv. Fr. Xaverského Jiří Bárta – violoncello
85
DP
90197
DP 90 206
●
21.00Respekt stan VHSuper menu 5 ●
21.30LK Smetanovy sady
KouřL
89
●
21.30 Sportovní hala
Proměna
S 53 Německo
22.00Divadelní stan
Mexická party
DP
●
22.00
Gangster Ka: AfričanL 100
●
23.30 Kino Reduta 1
Šilhavé štěstí
V 107 Polsko
1960 116
●
23.30 Respekt stan
Zvířátka
DP
27 USA
2016✓206
●
23.30 Tenisová hala
Neohlížej se
F
Jana Bébarová
96 Filipíny
2006 74
●
23.59
Kino Hvězda
Olítej mě
I hosté: Jíra Fostrá, Samantha Bifidus
72
USA, Filipíny
1973
●
23.59
Klub kultury
Já, Olga Hepnarová
V Jan Lukeš
121
ČR, PL, FRA, SK
2016 ✓ 120
●
23.59 Sportovní hala
Hory mají oči
S Viktor Palák
107 USA
RWE Masarykovo n.
Viktor Palák
Maciej Gil
L
Letní kina
●
Respekt stan
Z Zvláštní
uvedení
ČR, SK, FRA
188
OP
Odborný
program
ČR
DP
Doprovodný
program
●
A AČFK uvádí
rok
year
V Visegrádský
horizont
země
country
S Spektrum
host
guest
I Inventura
úvod
introduction
F
Fokus: Filipíny
sekce
section
Veškerý program včetně odborného je veden v českém jazyce,
případně tlumočen, projekce doprovází české titulky.
název
title
program – strana
programme – page
místo
place
english friendly
čas
time
délka / lenght
► 27.07.
středa / wednesday
Československo
1990 ✓ 164
1975 103
240 209
ČR
2015 ✓ 167
95
2006✓101
ČTVRTEK 28.07.
Ranní projekce
Cutterova cesta
Kino Hvězda
08.30
V paprscích slunce
Tenisová hala
8.30
Skafandr a motýl
Kino Reduta 1
9.00
5 October
Klub kultury
9.00