Pátek 1. 8. 2014 - Letní filmová škola

Filmové listy
Pátek 1. 8. 2014
3 Dotazník
Zdeněk Blaha
4 Rozhovor
Miroslav a Lenka
Krobotovi
7 AČFK uvádí
7 Rozhovor
Jaromír Šofr
9 Visegrád
Sci-fi
9 Poklady filmových archivů
Westerny Jeana
Duranda
10 English Friendly Page
Válka svě
ě tů
So
obo
ota 2
2.. 8.
8 Klu
lub
b Ku
Kulturr y 23
23.5
.59
9
Zapáleni filmem
www.lfs.cz
Sci-fi slov
vníč
ček
Některé ter míny ze sekce věnované sci-f i f ilmům
z visegradského regionu mohou být pro nezkušeného diváka
obestřeny tajemstvím. Přicházíme na pomoc!
Krakatit
Bororo
Ikarie XB 1
Blbec z Xeenemünde
Vynález zkázy
Past na kočky
oblíbená domácí sada pro malého
chemika
pocit nudy pramenící z přemíry
ideologických informací
syntetický přípravek pro dochucení
indických pokrmů
pravidelný pořad věnovaný vrcholné
politice
starší označení pro taneční
soundsystém
značka cenově dostupné kolínské
Debatta
arem
s J. H. Vittva
Kavárna Respekt 13.30
Debata u kávy s vedoucím
kulturní rubriky časopisu
Respekt Janem H. Vitvarem
se nakonec koná právě dnes.
Ptát se ho můžete na cokoli,
on, na co chce, odpoví.
Souttěžž!
Přes obtížné otázky ke hvězdám! Soutěžte s námi o DVD
Dva nula nebo knihu Ostře
sledované vlaky. Stačí zodpovědět dvě otázky – jednu týkající se sci-fi a jednu spojenou s Uherským Hradištěm.
Odpovědi zasílejte na e-mail
fi [email protected]. Zítra ráno vylosujeme tři výherce,
které kontaktujeme. Výhru
si můžete vyzvednout během pátku v redakci Filmových listů ve Sportovní hale
od 11.00.
1. Vypravte se na fi lm O-bi,
O-ba – Zánik civilizace (Klub
kultury 23.59) a všimněte si:
Jak skončí milostný vztah
hlavního hrdiny Softa
a Gey?
2. Kde v UH probíhá každoroční „Zlaté kopulování“?
a) na kopuli kina Hvězda
b) ve sklepě kina Hvězda
c) kdekoli v parku
Světo
ové
é České
stolettí
Klub kultury 15.00 a 17.30
Další díly televizního historického seriálu Roberta
Sedláčka uvidíte jako úplně
první. Rekonstrukci jednání
čs. vlády v Moskvě po srpnové invazi a příběh vzniku
Charty 77 představí sám režisér.
Akvarrely,, kre
esby
a foto
ogrrafie
Slovácké muzeum 17.00
Ank
ketta
Kdybyste mohli cestovat časem, vydali byste se
do minulosti, nebo do budoucnosti?
Miloš Chválek
student
Jan Unger
zpěvák kapely Zrní
Když o tom přemýšlím, tak
mě zajímá spíš historie, protože ji taky studuju. Radši
bych cestoval zpět než do
budoucnosti, ta mě nezajímá. A jestli mám zmínit přímo určité časové období, tak
by to bylo asi 15. a 16. století.
Nad tím jsem nikdy nepřemýšlel. Asi bych to zažít nechtěl. Ale kdybych si měl
vybrat, tak bych se asi letěl
kouknout do minulosti na
své předky, podívat se, jak žili. Kde to všechno pramenilo
a jak to ke mně došlo.
2
Vernisáž výstavy zakladatele české moderní fotografie
a filmu Alexandra Hackenschmieda představí jeho neznámou tvorbu, která byla teprve nedávno objevena
v rodinném archívu v USA.
Expozici zahájí režisérův syn
Tino Hammid.
a na to, jestli se neodchylujete od brilantních dialogů,
dohlídne jejich autor Ondřej
Štindl. Od devíti na vás čeká
projekce traileru a ukázek
z fi lmu.
Bratřii Orff
ffové
Hudební stage LFŠ 19.30
Dokážete říct třikrát rychle za sebou Bingriwingri? To
jste patrně zapálení fanoušci něžného popu krnovské
kapely Bratři Orffové. Tak se
totiž jmenoval jejich ceněný
lyrický debut z roku 2005.
Druhé album Šero označuje
skupina za album na rozloučenou. Tak si je rychle dejte naživo, třeba máte jednu
z posledních možností.
U zdi
Šapitó Kabinet Múz 21.00
„Na konci vlastně nevíme,
co je dole a co nahoře, kdo
vevnitř, kdo venku a hlavně,
co je za zdí,“ říká anotace nového představení souboru tanečního a pohybového divadla Continuo. Prostě klasické
vyjádření pocitu diváka Filmovky, který každý den vidí
pět fi lmů.
Frigo na
a mašině
Na míístta!
Letní kino RWE 22.00
Stan Letní poloha 18.30
Na Masarykově náměstí se
znovu promítá klasická němá komedie Bustera Keatona. Doprovodí ji místní
kapela RabiGabi a.G, která
originálně kombinuje moravský folklór s klezmerem. Jistě
pak prominete, že projekce
komedie Alice Nellis Revival
se kvůli Frigovi s cimbálovkou posunula na 23.30. (jg)
Páteční večer ve stanu poblíž Sportovní haly se ponese ve znamení nového fi lmu
Radima Špačka Místa. Od půl
sedmé do osmi tu bude Václav Havelka pouštět hudbu.
V následující hodině si můžete zkusit casting nanečisto.
Repliky vám bude nahazovat
představitel hlavního hrdiny Vladimír Polívka, režijní
pokyny podá Radim Špaček
Infomix
Poznejte svého
dramaturga!
Milujete místní promítání němých filmů s živou
hudbou? Pak je Zdeněk Blaha přesně tím mužem,
kterého můžete zastavit na ulici a poděkovat
mu za ně. Hudební dramaturg LFŠ zodpovídá
za seznam pozvaných kapel, které vybírá podle
svého nejlepšího svědomí a vkusu. Proč na
Filmovce pracuje? A jakému žánru nerozumí?
Jaký název filmu vystihuje váš charakter? Leaving Las Vegas.
Pokolikáté jste na Letní filmové škole? Díky výstavě o historii Filmovky jsem zjistil, že už podesáté, pracovně pošesté. Jaké
je vaše oblíbené místo v Uherském Hradišti? Trávník před
Hvězdou, nejlepší meeting point. Který fi lmový hrdina je vaše alter ego? Antoine Doinel, kdyby si ho už nezabral Truffaut.
Proč pracujete na Filmovce? Protože bych neměl kam jinam
jezdit na dovolenou. Jaký fi lmový žánr je pro vás španělská
vesnice? Historická dramata. Váš nejoblíbenější film z letošního programu LFŠ je? Den šelmy. Jaké by bylo vaše umělecké jméno? Sidonius Lang. Sangría, nebo býčí krev? Ani jedno,
raději knihu. Porno, nebo art? Natočit dobré porno je umění,
takže bych tuto odnož kinematografie rozhodně nezatracoval.
Váš hlas
a obraz
a obraz
Hradiště
Dnešní odborný program zahájí fi lmový kritik a historik
Mehdi Abdollahzadeh, který
bude půl hodiny před polednem v Redutě 2 mluvit o svém
příteli Bertrandu Tavernierovi. Jako odborník na jeho
tvorbu vysvětlí třeba základní
prvky Tavernierovy poetiky.
Ve stejný čas můžete přijít besedovat s dramaturgy LFŠ do
šapitó Letní poloha a říct jim,
co se vám na Filmovce (ne)líbí. Pokračovat dnes bude taky
Letní fi lmová akademie, tentokrát na téma scénář. O tom,
zda je scenárista respektovaný tvůrce na plný úvazek, či
zoufalec, píšící po nocích do
šuplíku, bude v Redutě 2 od
13.30 mluvit Marek Epstein,
tvůrce předloh ke snímkům
Václav nebo Signál. Na závěr
odborného programu vás pak
čekají dvě Lekce filmu. Tu
první povede ve 14 hodin netradičně v šapitó Letní poloha
Miroslav Krobot, který se na
filmovém plátně objevil teprve
v roce 2005 a hned za svůj výkon získal Českého lva. Režijní fi lmový debut si odbyl letos
Dírou u Hanušovic. Druhé lekce fi lmu se v Redutě 2 od 17.30
ujme režisér a scenárista Sean Ellis, britský talent proslulý strhujícím thrillerem Metro
Manila. Ten nám včera prozradil, že chystá drama o atentátu na Heydricha! Přijďte se ho
zeptat na víc.
(vet)
Pozvánka na:
Den AČFK
Ze středečních tweetů vybíráme:
sledujte nás na:
f /letnifilmovaskola
@lfskola
@letnifilmovaskola
Sbírejte hvězdy! Vyfoťte
se s filmovými stars dle
vlastní libosti a fotku
dejte na Twitter nebo
Instagram s hashtagem
#lfsstar. Opět můžete
získat knížky, DVD
nebo trička. Veškeré
ostatní zážitky,
prožitky a pocity
můžete dál sdílet pod
hashtagy #lfs2014
a #zapalenifilmem.
@KaPowMonkey Miluji tě, i když
jsi z polyuretanu. Mezi polyuretanem a tkání není rozdíl... Vlastně
je, tkáň by chtěla jachtu. #PrirozenaVelikost #lfs2014
@Radim_H Překvapení dne.
Goltzius and the Pelican Company
od P. Greenawaye. Krásně stylizované divadelní představení ve filmu
#lfs2014
@selmiccino prší a ještě ke všemu se mi v kině odkutálela z kopce
broskev #lfs2014 #zapalenifilmem
@mart_71 #ucpanejsystem Dejvicke party byl úžasný a zakončení
v Kabinetu muz vínem a #midnightcity od @m83news nemelo
chybu #unavenifilmem #lfs2014
@tatianAneta: Rozmary osudu
s živou hudbou bylo skvělé zahájení filmovky! #zapalenifilmem
Infomix
Dnešek patří Asociaci českých filmových klubů, pořadateli vaší oblíbené letní fi lmové akce. V 11 hodin proto
budou v šapitó Letní poloha
sedět dramaturgové LFŠ a čekat na vaše dotazy a podněty. Co vás letos naštvalo? Co
byste rádi zachovali? Milujete Filmové listy? Přijďte jim
to říct! O čtyři hodiny později se pak můžete jít mrknout
na turnaj v pétanque u pivnice Krček, kde spolu změří síly členové filmových klubů. Za
redakci FL doufáme, že příští
rok se klubisti inspirují u Bena Hura a předvedou nám místo příjemně ležérní francouzské hry vzrušující vozatajské
závody. Celý slavnostní předposlední den pak zakončí předání dvou výročních cen. Před
premiérou posledního kousku
z letošního Projektu 100 Ostře sledované vlaky dostanou
v kině Hvězda cennou zmrzlinu bývalý předseda AČFK Jan
Kastner a herec Josef Somr
(pod patronací RWE). Přijďte
jim zatleskat!
(klk)
3
Adéla Kabelková
Díky jeho různorodé a zároveň
oceňované umělecké tvorbě se
jméno Miroslava Krobota stalo
zavedenou značkou. Dcera Lenka
je oporou Dejvického divadla, kde
její otec hraje i režíruje. Mimo pódium se spolu setkali i při natáčení
pro televizi a nově taky v Krobotově režijním filmovém debutu Díra
u Hanušovic.
4
Nemáte už z tak časté spolupráce ponorkovou nemoc?
Miroslav Krobot: Permanentní. My se v podstatě nesnášíme.
Lenka Krobotová: To je samozřejmě tátův humor! Myslím, že nás to v hodně věcech
sblížilo. Beru to jako školu
a jsem ráda, že spolu trávíme
víc času. Pro mě bylo jen těžší,
než jsem si zvykla, že táta je
i můj herecký kolega. Ale přešla jsem to velice rychle.
MK: Je to dobré v tom, že si
máme o čem povídat. Je přirozené, že člověk už večer spíš
jen mlčí, protože toho má za
celý den dost. Ale my máme
pořád nějaké společné téma.
Kdybych pracoval třeba v bance a Lenka byla herečka, nevím, co bychom pak doma probírali.
Rozhovor
Spoustě umělců nevadí
stoupnout si na jeviště, ale
nesnáší pohled na sebe
v televizi. Jak jste na tom vy
dva?
LK: Když jsem spokojená se
svým hereckým výrazem, tak
to beru jako úspěch. A když
ne, tak to beru jako zpětnou
vazbu pro sebe, abych se poučila z chyb.
MK: Já na sebe koukám nezaujatě jako na nějakého cizího
herce, který něco hraje.
Když jste tedy takhle objektivní, čtete i recenze
na svou práci?
MK: Čtu a baví mě. Mám rád,
když je cítit, že dotyčný kritik
se tím opravdu zabývá. A je
mi jedno, jestli souhlasí, nebo
ne. Co mi vadí, jsou ty recenze, kdy člověk cítí, že je to napsané šmahem, emocionálně,
a dokonce hned po zhlédnutí.
Lifebox
Miroslav Krobot, vystudovaný divadelní režisér původem ze Šumperska, je v povědomí
diváků nejvíce spojen
s Dejvickým divadlem,
jehož herce obsadil do
seriálu Čtvrtá hvězda i do
svého filmového debutu
Díra u Hanušovic. Jeho
samotného jakožto
herce „objevil“ film až
po padesátce. Snímek
Příběhy obyčejného šílenstvíí mu vynesl Českého
lva za nejlepší mužskou
vedlejší roli.
Umělecké sklony po Miroslavu Krobotovi a jeho
manželce, herečce
Haně Doulové, zdědila
i dcera Lenka Krobotová.
Po absolvování činoherního herectví na DAMU
se stala členkou Dejvického divadla, kde ztvárnila například Grušenku
v Bratrech Karamazových.
Vedle sitcomu Čtvrtá
hvězda hrála ve filmech
jako T.M.A., Rozkoš či
Díra u Hanušovic.
Využil jste při režírování
Díry u Hanušovic zkušenosti z natáčení s maďarským
fi lmařem Bélou Tarrem,
který vás obsadil do Muže
z Londýna? Jak vás vůbec
našel?
MK: Béla mě viděl hrát v Budapešti v Příbězích obyčejného šílenství a poté mě oslovil.
Je naprostý maximalista a jeho metody režírování jsou mi
spíše vzdálené. Ne, že bych to
neuznával, ale zkrátka každý
pracujeme jinak.
Nebál jste se, jak zareagují obyvatelé Vikantic, kde
jste natáčeli Díru, na pražské herce, kteří mluví jejich
nářečím?
MK: Čekal jsem, že to bude
horší. Když měla být předpremiéra ve Starém Městě, kousek od místa, kde jsme točili,
to jsem se opravdu bál. Ale pokud měli místní nějaké výtky,
tak nám je neřekli. Což už je
úspěch sám o sobě. Mně šlo
o to, aby mluva působila přirozeně a autenticky, a pokud
místním nevadila a netloukla
je do uší, tak to nebylo úplně
špatné.
Sudety a vesnické prostředí jsou u fi lmařů populární. Každý v nich natáčí, ale
nikdo by tam trvale nežil.
Jaká je vaše prognóza pro
Vikantice a jim podobné
oblasti?
MK: Jeden z důvodů, proč jsem
tam točil, bylo, abych upozornil, že kromě možná trochu
lepších možností turistického ruchu tam žádná další perspektiva není. V těch místech
nemají silnice, jenom ve Vikanticích je šedesátiprocentní
nezaměstnanost. Klobouk dolů před lidmi, kteří se vyrovnají s tímto faktem a rozhodnou se tam žít a založit rodinu.
Zrovna postava Jaruny, kterou v Díře hrajete vy, Lenko, volí úplně jinak. Jak jste
se s ní ztotožnila?
LK: Asi bychom nebyly kamarádky, při vší úctě k Jaruně.
Musela jsem si k ní hledat cestu a nějak se s ní vnitřně skamarádit, byla to pro mě nová
herecká poloha. Přemýšlet za
ni a řešit otázky, které si klade, mě ale bavilo.
Máte nějakou vysněnou roli, se kterou byste se „skamarádila“ snáz, ale ještě
jste si ji nestihla zahrát?
LK: Mám ráda psychodramata nebo kriminální filmy. Ráda
bych si zkusila komisařku.
MK: Ještě královnu bys mohla. Alžbětu třeba.
LK: Královnu už jsem hrála.
Takže zůstává komisařka.
Osobnost Miroslava Krobota je pojem, dokonce o vás
natočili dokument. Co jste
si o tom nápadu myslel?
MK: Odmítal jsem to. Vždycky
jsem si myslel, že dokumenty
se přece točí o někom, kdo
už skončil. Takže mi to přišlo
divné. Přistoupil jsem na jedinou věc: štáb může během mé
Rozhovor/Němá kapela
práce chodit všude se mnou,
a ať si točí, co chtějí. Zrovna
jsem dělal na seriálu Čtvrtá
hvězda a fi lmu Díra u Hanušovic a do toho jsem hrál v divadle. Aleš Kisil si to časosběrně
shromáždil a pak z toho udělal
dokument.
Když už jste zmínil téma
konce, letos odcházíte z pozice uměleckého vedoucího
Dejvického divadla kvůli
nacvičování divadelní hry
ve Finsku. Jak to vnímáte,
Lenko? Nebude vám na divadle otec chybět?
LK: My se to všichni v rámci
souboru snažíme brát v klidu
a s nadhledem. A hlavně víme,
že táta předává žezlo někomu,
komu věříme a je nám blízký
svým myšlením, tedy Michalu
Vajdičkovi. Jsem přesvědčená
o tom, že to pro nás bude přínos, možná posun. Táta u nás
navíc zůstává jako herec, takže za ním budeme moct chodit
pro rady.
A nelákalo by vás si po otcově vzoru vyzkoušet i režii?
LK: Mám k režii, ať už ve fi lmu nebo na divadle, takový
respekt a obdiv, že zatím bych
si na to vůbec netroufla. Navíc
cítím, že k tomu nemám ani
potřebné vzdělání.
Ještě k Finsku – existují mezi vedením českých
a tamějších souborů nějaké
rozdíly?
MK: Viděl jsem asi tři jejich
představení a hrají jinak. Finové razí Stanislavského
psychologickou školu a moc
pěkně se v tom pohybují. Plánujeme nazkoušet adaptaci
Kaurismäkiho Najal jsem si
vraha, což směřuje ke zkratce
a jinému vidění, než je to moje.
Jsem zvědavý, co s nimi provedu, až je budu režírovat. Bude
to zajímavá srážka.
Němá
kapela
Hudební tvorba krnovské kapely Bratři Orffové se vyznačuje elektrofolkovým zvukem,
severským stylem, melancholickými melodiemi a snovými
poetickými texty. Jejich debutové album Bingriwingri se
v roce 2005 stalo hudební senzací, s druhým albem Šero si
dali načas a vydali ho až osm
let poté. Čekání se však vyplatilo, kritici i fanoušci opět
jásali a Bratři Orffové za tuto
desku získali v roce 2013 cenu Anděl v kategorii Album
roku, sami pak byli oceněni
jako Skupina roku. Na obou
deskách sledují křehký svět
svého imaginárního hrdiny
Serži Vantóše. Část Bratrů Orffových, pianista David Straka
a bubeník František Škrla, se
představí dnes odpoledne ve
Hvězdě, kde budou ze svých
nástrojů v yluzovat zv uky
k americkému němému snímku Žena beze studu režiséra
Clarence Browna. Celou kapelu si pak můžete poslechnout
večer na Masarykově náměstí.
(vet)
Žena beze studu
Hvězda 14.30
Umíte už něco fi nsky?
MK: Umím jen „kiitos“. To znamená děkuji.
5
Daniels, jehož práce přispěla
k úspěchu Garbo jako senzibilní „božské herečky“. Daniels
totiž plně nasvítil její obličej,
takže se zdálo, jako by zářil
zevnitř, a pomocí protilehlého
světla vzbuzoval dojem, že kolem její hlavy krouží svatozář.
Hudební doprovod filmu vytvoří Bratři Orffové.
(vet)
Nemoc třetí
moci
„Možná jsme to vážně pos*ali,
Sašo.“
(vet)
Žena bez piana
Sporto
ovn
ní hala
a 15.3
30
Není snadné být ženou v domácnosti, zvlášť když se vaše
nejlepší léta kvapem krátí. Ro-
Mír 12.0
00
„Slovenská justice je stát ve
státě,“ shoduje se hned několik aktérů dokumentu. Jedná
se o Piussin nejslavnější snímek, který se stal známým
především kvůli trestnímu
oznámení za porušení důvěrnosti ústního projevu, jemuž
režisérka čelila. Stíhání bylo
sice zastaveno, ale problémy
se systémem spravedlnosti
u našich sousedů přetrvávají. Hodně diváků poukazuje
na nekvalitní technické zpracování dokumentu, ale je důležité si uvědomit, že Piussi
měla jen velmi skromný štáb
i rozpočet. Obsah snímku je
navíc natolik alarmující, že
se člověk klidně smíří s horší
obrazovou kvalitou i zvukem.
Sama Piussi říká, že neuznává stylizovanou dokumentární režii a namísto toho dává
přednost zachycení zásadních
okamžiků. V tomto případě tedy dost děsivých.
(klk)
Žena beze
studu
Hvězzda 14.30
Po fi lmu Tělo a ďábel natočil
režisér Clarence Brown ještě
jedno melodrama se slavnou
mileneckou dvojicí Greta Garbo a John Gilbert. Tragický milostný trojúhelník vzbudil rozruch. Děj románové předlohy
od Michaela Arlena Zelený klobouk je přitom mnohem skandálnější a obsahuje dokonce
syfi lis! Film z roku 1928 radši
zamlžil nejen veškeré odkazy
na tuto pohlavní nemoc, ale
i na knihu samotnou – a pak
díky tomu získal oscarovou
nominaci za scénář. Za kamerou mimochodem stál William
6
České století:
Č
Musíme se
dohodnout
(1968)
Klu
ub kulltu
ury
y 15.0
00
Už název nového dílu seriálu
České století tvůrčího dua Robert Sedláček – Pavel Kosatík
napovídá, že se v něm bude
hlavně konverzovat. Takřka
celý děj, zachycující několikadenní jednání mezi československými a sovětskými
politiky v Moskvě po vojenském obsazení Československa v srpnu 1968, se odehrává
u debatního stolu. Jistým osvěžením je proto koupelnová
scéna s Černíkem a Smrkovským, během které vyjadřují
obavy z Husákova kariérismu,
a postelová scéna, při níž Husák svou řečí přesvědčí Dubčeka k podpisu moskevského protokolu. Hlavním rekem
epizody je pak v souladu s historií František Kriegel, který
jediný odmítne podepsat Sověty nadiktované požadavky. Atmosféru prohry vystihuje výrok seriálového Smrkovského:
sa je manželkou taxikáře a ze
společného bytu vychází prakticky jen, když ráno vyprovází
svého manžela do auta nebo
pokud musí chodit po úřadech. Jakmile se ale jedné noci
naskytne příležitost, rozhodne se svou šedivou všednost
opustit. Nasazuje si paruku,
bere do ruky kufr a vydává se
do nočního Madridu. Na cestě za dobrodružstvím potkává
roztodivné existence, mimo
jiné i ztraceného polského instalatéra (španělský herecký
debut Jana Budaře), kterému
se rozhodne pomoci. Decentně
komický film odráží nenaplněné touhy hlavní hrdinky a zároveň nabízí pohled na španělskou společnost z nezvyklého
úhlu. Režisér Javier Rebollo
napíná, ale divákům nic nedává zadarmo.
(ol)
Muž z Londýna
Slo
ová
ácké diva
adlo
o 17.00
0
Fňukáte-li, že Češi nejsou dostatečně světoví a kdesi cosi,
vyrazte na film Bély Tarra,
kde si hlavní roli zahrál Miroslav Krobot. Ten se v tomto
snímku pohybuje ve vybrané
Redakce doporučuje
společnosti – jeho drahou polovičku ztvárnila Tilda Swintonová. Zádumčivého hlídače
přístavu ubíjí všednodennost
a nemožnost posunout se ve
svém životě dál, čímž by zajistil lepší podmínky svojí dceři. Vše se ale změní v okamžiku, kdy je svědkem zločinu,
po němž zůstane kufr plný
peněz. Černobílý fi lm kombinující psychologické drama
s žánrem noir je typickým zástupcem Tarrovy tvorby. Dlouhé, pomalé záběry, v nichž je
dialog osekán na tíživé minimum, jen prohlubují morální
dilema hlavního hrdiny, který
stojí mezi vlastním svědomím
a volbou, jež by mohla znamenat vítanou změnu.
(aka)
Život a nic
Ž
jiného
jiného
Klu
ub kulltu
ury
y 21.0
00
Bertrand Tavernier je tvůrce
neustále hledající. Jen v 80. letech natočil alegorické sci-fi ,
drsnou kriminálku, lyrické,
skoro impresionistické drama, hudební film... A na sklonku dekády přišel s velkolepým
válečným snímkem Život a nic
jiného. Není to vlastně válečný fi lm v tradičním smyslu –
odehrává se po první světové
válce, kdy citově okoralý major (v podání skvělého Philippa Noireta) pomáhá vdovám
a matkám pátrat po jejich padlých a přitom mimoděk najde
i lásku. Válka je však přítomná uvnitř i vně postav a její zachycení je možná přesvědčivější, než kdyby děj probíhal
přímo uprostřed bojové vřavy.
Od prvních záběrů, majestátních a zároveň melancholicky ztišených, si nás Tavernier
podmaní a do konce filmu
nám nedá vydechnout.
(šk)
Jaromír Šofr o digitalizaci:
„Nejdůležitější
Nejdůležitější je znovuzrození
znovuzroz
původního obrazu
obrazu.“
AČFK
K uv
vád
dí
Když vsadíte na fi lm z distribuce Asociace českých fi lmových klubů, málokdy sáhnete
vedle. Nechybí klasiky světové kinematografie ani novinky, které si vysloužily ohlas
na fi lmových festivalech. Na
Letní fi lmové škole se promítá hned deset snímků z jejich
výběru, přičemž čtyři z nich –
Koyaanisqatsi, 2001: Vesmírná odysea, Pulp Fiction a Ostře
sledované vlaky – patří do Projektu 100, který uvádí klasické snímky do kin v co nejvyšší
obrazové kvalitě.
V poslední den festivalu,
v sobotu, stihnete už jen podumat nad podstatou černého
monolitu ve Vesmírné odysee,
tituly AČFK ale máte možnost
vidět i po Filmovce! Fanoušci Nicka Cavea nechť si v diáři označí 9. říjen, datum, kdy
do kin dorazí dokument s názvem 20 000 dní na Zemi. Tvůrci jdou sice hudebníkovi celou
dobu na ruku (nečekejte ani
špetku polemiky s jeho názory), ale pokud na toto nastavení přistoupíte, zažijete bezpochyby zajímavý vhled do
přemýšlení jednoho z nejpozoruhodnějších (a nejcharismatičtějších) umělců dneška.
Na animovaný rozhovor
Michela Gondryho s jazykovědcem Noamem Chomským,
který už v názvu nastoluje palčivou lingivistickou otázku Je
muž, který je vysoký, šťastný?,
se můžete dívat znovu a znovu, hned jak dorazíte domů –
už vstoupil do distribuce.
I když Gondry svou debatu doplňuje neodolatelnými jednoduchými kresbami, chcete-li
porozumět všem odpovědím
„nejvýznamnějšího žijícího
myslitele“, opakované zhlédnutí fi lmu je vlastně nutnost.
Franka a jeho nepřehlédnutelnou hlavu v kinech potkáte od 6. listopadu. Plakát filmu
poťouchle hlásá, že asociální experimentální frontman
Frank je nejvýraznější rolí
Michaela Fassbendera. Pravdou je, že tvář slavného herce
uvidíte dohromady asi deset
minut, ale to by vás odradit
rozhodně nemělo. A to nejen
proto, že se po Frankovi člověk
utvrdí v tom, že Fassbenderovi jde asi fakt všechno, včetně
zpěvu. Nekonvenční tragikomedie o hudební bandě excentriků vás taky přiměje se zamyslet nad přátelstvím, touhou po
slávě nebo autenticitou. (klk)
Program
Jaromír Šofr se kameramansky podílel mimo jiné na fi lmech Věry Chytilové či Jiřího
Menzela. Na Filmovku přijel
jako host k digitálně restaurovaným Ostře sledovaným
vlakům. Procesu „obnovy“
starých fi lmů, které jsou pak
srovnatelné s jejich verzí během první premiéry, je Šofr
nadšeným propagátorem.
K dnešnímu dni jsou díky
Nadaci české bijáky digitálně zrestaurovány čtyři české snímky: Marketa Lazarová,
Hoří, má panenko, Všichni dobří rodáci a právě Ostře sledované vlaky. Konkrétně u posledně zmíněného bylo vyčištěno
přes 130 tisíc filmových políček a odstraněny 4 miliony
nečistot. To ale podle Jaromíra
Šofra není to hlavní: „Nejdůležitější je znovuzrození původního obrazového konceptu. To
může posoudit buď sám autor,
a pokud už je po smrti, převezme jeho úlohu tříčlenný
expertní tým kameramanů.“
Vizuální pojetí snímku charakterizuje atmosféru a určuje autorský styl fi lmu. I proto
tvůrci neautorizovaně upravených verzí, které by šly do distribuce, můžou skončit před
soudem. A jak celý proces obrody původního díla probíhá?
„Přišli jsme s metodikou DRA
(Digital Restored Authorizate),
která by měla být k autorským
zájmům a kvalitám co nejšetrnější, a díky nejlepším technologiím poskytovat dokonalý
výsledek.“
Tato metoda se setkala
s příznivým ohlasem u řady
evropských kameramanských
asociací. Co ale uškodilo starým filmům nejvíc? „Především ,divoká digitalizace‘,
která se podepsala na kvalitě
obrazu. Zpřístupňování fi lmů
na DVD bylo dříve téměř na
úrovni pirátských kopií. V trafice za nekvalitní věc chtěli tři
stovky, později už jen čtyřicet
devět korun. To je jako prodávat auto s přetočeným tachometrem.“ Čím je fi lm starší, tím víc
stárne negativ a zhoršuje se
jeho kvalita. Na digitální restaurování u nás čeká přes
dvě stě snímků, které vybrala odborná porota. Pro příští
rok si vystály frontu Postřižiny. Prý by jejich obnovená
kvalitní verze udělala radost
i samotnému Bohumilu Hrabalovi. Kdyby záleželo na Jaromíru Šofrovi, rád by viděl ve
staronovém provedení jednu
z Krškových adaptací Šrámka:
Stříbrný vítr či Měsíc nad řekou.
(aka)
7
Tavernier ve vrcholné formě
konečně oceněný
Okamžik,
kdy se lidé
nekontrolují
nekontrolují
Na včerejší besedě s dokumentaristkou Zuzanou Piussi padla obligátní otázka, jak může
tak křehká fi lmařka točit tak
drsná témata. Piussi se s dotazem vyrovnala po svém (nechme stranou, že muže by se na
něco podobného nikdy neptali): pokrčila rameny a řekla, že
člověk má hledat pravdu. A to
ve svých snímcích skutečně
poctivě dělá. Divákům v Redutě 2 představila svůj další
snímek, který bude mít premiéru na podzimním jihlavském festivalu a jehož tématem je zneužívání dětí. „Jsem
smířená, že slovenská televize to nepřijme,“ okomentovala
úvodní scénu z pohřbu utýraného děvčete. Piussi na besedě probírala i okolnosti vzniku
svých předcházejících dokumentů – třeba snímek Andělé
pláčou měl původně zachycovat kromě slovenské gay komunity i lesby, ale ty se podle
Piussi příliš hlídaly a „režírovaly“. A o to fi lmařka nestála:
„Nechávám člověka vypovídat, a když nastane okamžik,
že se nekontroluje, zapínám
kameru.“
(klk)
Hammid
o Hammi
Hammidovi
„Tenhle film představuje vrchol tvorby Bertranda Taverniera co do vizuální stránky,“
řekl před projekcí snímku
Život a nic jiného Mehdi Abdollahzadeh, fi lmový teoretik
a dlouholetý Tavernierův kamarád. „Jeho kamera je neustále v pohybu, oživuje děj
a posouvá jednotlivé postavy, někdy je v tom i kus
voyeur ismu.“ Abdolla hzadeh připomněl, že za Život
a nic jiného dostal Tavernier
konečně cenu za nejlepší režii
na festivalu v Cannes. „Do té
doby byl jediný z významných
režisérů svojí generace, který
toto ocenění v Cannes nezískal,“ upozornil Abdollahzadeh a zároveň přítomné pozval na svoji dnešní přednášku
(od 11.30 v Redutě 2), kde
chce promluvit i o politickém a společenském kontextu
Tavernierovy tvorby – odmítal
prý hrát podle pravidel fi lmových přehlídek a konkrétně
s Cannes měl dlouhodobě
vlažné vztahy.
(šk)
Sean Ellis
prošel spo
spoustu
strip barů
Čtvrtá hvězda
pro Dejvické
divadlo
Snímek Seana Ellise Cashback
měl zajímavý vývoj – z kraťasu, nominovaného dokonce na
Oscara, udělal jeho tvůrce po
dvou letech celovečerní fi lm.
„Všichni herci souhlasili s pokračováním, protože při původním natáčení jsme si užili
spoustu zábavy a stali se z nás
přátelé,“ vyprávěl britský režisér po projekci při debatě
Pokud ve vás představa jakékoli besedy vyvolává vidinu
pekelné nudy, musela vás diskuze s herci Dejvického divadla o sitcomu Čtvrtá hvězda
ohromit o to víc. Z akademicky znějícího pojmu udělal sehraný soubor pásmo vtipných
etud. Ivan Trojan zavzpomínal na svou seriálovou sexuální scénu: „Pikantní je, že
ten den, kdy se natáčelo, se
do České televize vydala moje
8
s diváky. Svěřil se i s tím, že
ke klíčovému nápadu „zmrazování času“ ho přivedla jeho
původní profese fotografa, že
musel projít spoustu strip barů, než našel vhodnou představitelku jedné důležité role,
nebo že celovečerní Cashback
– na rozdíl od jeho krátkometrážního předchůdce – kritika
bez milosti popravila.
(šk)
Stalo se
Letní filmová škola si letos mimo jiné vzala za cíl představit
výraznou režisérskou osobnost Alexandra Hammida (Hackenschmieda). Debata jeho
syna Tina a ředitele Národního fi lmového archivu Michala Breganta, který byl s Hammidem v osobním kontaktu,
dokreslila festivalový oddíl,
jenž je mu věnován. „Sekce
Sašových filmů byla náročný projekt, který se setkává
s velkým úspěchem, jak mám
možnost na projekcích vidět,“
uvedl Bregant. Spolu s Tinem
přiblížili zejména období po
Hammidově přesunu do USA,
a to jak v pracovní, tak v osobní a rodinné rovině. Připomněli mimo jiné, jak důležitou roli
domácnost Hammidů sehrávala v rámci newyorské komunity československých emigrantů. Tino Hammid se stejně
jako jeho rodiče stal fotografem. Svému otci dělal asistenta při natáčení dvou snímků,
We Are Young a Us.
(ol)
žena s dětmi, aby se podívaly
na tatínka, jak pracuje. Do toho točil vedle můj otec Studio
Kamarád. Takže se všichni sešli nad monitorem, kde viděli,
jak s kamerou na hlavě przním dceru Miroslava Krobota.“ Herci naťukli i ukončení
seriálu, pokračování se totiž
neplánuje. „Mrzí mě to. Zvlášť,
když jsem se stal ředitelem,“
zavtipkoval na účet své postavy Jaroslav Plesl.
(aka)
Originální satirický pohled
na selhávající společenské instituce a proměnu společenských rolí mužů a žen nabízí
ve značně odlehčené podobě
taky Sexmise. Příběh dvou
mužů, kteří se nechají experimentálně na několik měsíců zmrazit, ale jsou probuzeni
až po mnoha letech, kdy společnosti žijící po atomové válce v podzemí vládnou ženy, je
v zemích Visegrádu právem
stále populární.
Polsko se vůbec zdá být
sci-fi velmocí nejen literární, ale i fi lmovou. Film O-bi,
O-ba – Zánik civilizace natočený v roce 1984 je tísnivou vizí
světa po atomové katastrofě,
která se v mnohém protíná se
snímkem Brazil Terryho Gilliama ze stejného roku. Nedokončený monument Na stříbrném glóbu zase dokazuje,
že vědeckofantastický žánr
zvládne odvyprávět i komplikované podobenství o náboženství a morálce. Odpoutání
se od konkrétních kulturních
a historických okolností mu
dovoluje mnohem zajímavější
a hlubší úvahy.
(ol)
Vis
seg
grád
dský
ý horizo
ont: Té
éma
Vis
seg
grád
du: Sci-fi
Svérázná podoba, jakou získala filmová sci-fi ve
střední a východní Evropě, si na letošní Filmovce
právem vysloužila vlastní sekci. Oproti známější
hollywoodské verzi je science fiction ze zemí
Visegrádu často poněkud komplikovanější,
soustředěnější a tlumenější.
Na první pohled se zdá, že
všechno začalo vypuštěním
orbitální dr užice Sputnik
v roce 1957 a snahou komunistických států přesvědčit své
občany o utopistické vizi dokonalé společnosti, které lze
dosáhnout pomocí socialismu
a vědeckotechnického pokroku. Ale není to zdaleka tak
jednoduché a výběr snímků
na letošní Filmovce to dobře
dokládá. Zatímco Akce Bororo
z roku 1972 je dobovou ideologií řádně nasáklá, o deset let
mladší Ikarie XB 1 se z původně zamýšlené čiré propagandy změnila v příběh o střetu
humanismu a technokracie.
Důraz na hodnoty lidskosti,
mírového soužití a nutnosti
eliminovat „válečné štváče“ je
společný pro řadu děl, jež na
Východě vznikala. Podobné
otázky řeší i Zkouška pilota Pirxe – ta hlavní postavu, hrdinného kapitána vesmírné lodi,
staví před záhadu, který z členů jeho nové posádky je robotickým člověkem.
Východoevropští tv ůrci
s žánrem pracovali mnohem
volněji než jejich američtí kolegové. V takříkajíc čisté podobě se prakticky neobjevuje –
naopak nabývá hybridních
tvarů v kombinaci s řadou
dalších žánrů, od dětských
a rodinných fi lmů až po crazy
komedie, kde se sci-fi prvek,
například ve formě vynálezu,
stává pouhým hitchcockovským McGuffi nem, tedy vágní
záminkou, která posouvá děj
kupředu, ale pro celkové vyznění není klíčová.
Sci-fi filmy sloužily svým
tvůrcům taky k politicky snesitelné kritice režimů, ve kterých vznikaly. Dobrým příkladem jsou některé z uváděných
polských snímků. Válka světů –
příští století je svéráznou variací na legendární Wellsovo dílo, které líčí příchod Marťanů
na Zemi pohledem televizního moderátora. Postupné zotročování pozemšťanů a násilí
na nich páchané značnou měrou kryjí právě média a stát.
Jakákoli opozice je potlačena a mimozemské nebezpečí
by klidně mohlo být řízeno ze
Země.
Program
Zvláš
štn
ní uv
ved
deníí: Pokllad
dy
filmový
ých arch
hiv
vů
Jméno Jean Durand nenajdete
snad v žádné publikaci o dějinách fi lmu. Dílo tohoto francouzského režiséra totiž dlouho nikdo neznal. „Jeho fi lmy
byly objeveny poměrně nedávno. Vědělo se, že existují, ale
nikdo je neviděl. Společnost
Gaumont, pro kterou Durand
pracoval, začala dohledávat
kopie jeho snímků v archivech
po světě, zrestaurovala je a začali se o něj zajímat fi lmoví teoretici,“ vysvětluje dramaturg
LFŠ a fi lmový historik David
Čeněk. Na Filmovce máte možnost
vidět šest Durandových kousků, mimo jiné Oběšení v Jefferson City, Železnici smrti či
Ve spárech. Dobové programy
kin a katalogy společností,
pro které pracoval, napovídají, že tento tvůrce natočil 150
fi lmů, možná i víc. Režírovat
začal v roce 1908. Na přelomu
19. a 20. století došlo na několik let k oživení zájmu o období Divokého západu a Durand
se tak vrhl na westerny – žánr, který nebyl tehdy obvyklý
ani v Americe, natož v Evropě. Ducha skutečného amerického Divokého západu dokázal do svých filmů vnést
díky Joë Hammanovi, který
žil nějaký čas v Americe mezi indiány, napsal o tom knížku Po stopách Divokého západu a po návratu do Francie
začal v Durandových fi lmech
hrát. Francouzský režisér se
ovšem westernům nevěnoval
dlouho, v podstatě jen na počátku 10. let 20. století, než
zájem o Divoký západ zase pohasl. Kovbojky tak v jeho fi lmografi i nakonec tvoří jenom
menšinu. Přesto pro nás Jean
Durand zůstane zapsán jako
jejich znovuobjevený průkopník.
(vet)
9
Good News
Everybody
Miroslav and Lenka Krobot,
“Working
Working together in the
theatre brought us closer to
theatre
each other.
other ”
Bertrand Tavernier
Reduta 2 11:30am
The fi lm critic and historian Mehdi Abdollahzadeh
is a close friend of Bertrand
Tavernier’s as well as an expert on his work. His lecture will analyse the corner
stones of Tavernier’s poetics,
genre patterns and changes
of his directorial style.
Film Lecture by
Sean Ellis
Reduta 2 5:30pm
This talent of contemporary
British fi lm has an extraordinary ability to change the
style of his films as well as
their genres, still somehow
succeeding to make an impressive film. Cashback is
a bizarre romantic comedy,
The Broken is a mysterious
thriller, and Metro Manila
is a crime story with social
overtones — Sean Ellis will
probably be talking about
his unique diverse ability
to make fi lms of any genre
whatsoever.
Bratři Orffové Music Stage 7:30pm
Don't miss this group from
Krnov playing tender pop.
The second album came out
last year, eight years after the
fi rst one, Bingriwingri, and
the group says it’s their farewell record. So come to see
them while you can.
Closely Watched Trains
Hvězda 8:30pm
This debut feature directed
by Jiří Menzel received
an Oscar for Best Foreign
Film. That was back in 1968,
but it’s by no means the only
reason why it was chosen to
be restored. The story takes
place during the Protectorate and spiced up with Hrabal’s humour, it’s still remarkably sad and charming,
even though it’s almost fi ft y
years old.
10
Adéla Kabelková
Miroslav Krobot is a brand name of Czech artistic
scene. His daughter Lenka belongs to the key
members of the Dejvice Theatre, where her father
works both as a director and an actor. And while
shooting the TV series The Fourth Star and
Krobot’s feature debut Nowhere in Moravia, they
also met off stage.
Aren’t you sick of working
together so often?
Miroslav Krobot: All the time. We basically hate each
other’s guts.
Lenka Krobotová: Don’t mind
him, he’s just being funny.
I think that it brought us closer to each other. I can learn
a lot this way and I’m glad that
we spend more time together.
It was a little bit harder for me
to get used to my father being an actor as well but after
a while I accepted it.
MK: The good thing is that
we have a lot to talk about.
It’s natural for people not to
have much to say in the evening, because they talk enough
during the course of the day.
But we have a lot in common.
If I worked in a bank and
Lenka was an actress, I don’t
know what we could talk
about.
You appeared in The Man
from London directed by
Béla Tarr. Was it a valuable
experience that you were
perhaps able to use when
you directed Nowhere in
Moravia? And how did he
discover you?
MK: Béla saw me in Budapest
in Tales of Ordinary Madness.
He’s a maximalist and his directorial style is very different from mine. I’m not saying
that I don’t respect him but
our approaches are different,
that’s all.
You said at the press conference in Karlovy Vary
that Maruna, a main protagonist of Nowhere in
Moravia, pays homage to
those who remain living in
excluded communities
of the Sudetenland. But
what do you think about
her sister Jaruna who decides to do the opposite?
MK: Jaruna is the opposite of Maruna, because
she’s a pragmatist and she
decides to leave. I don’t have
anything against either
of them. It was my intention
for them to be different, to
confuse the audience and
to make people think about
these issues.
Lenka, you played Jaruna.
Were you able to identify
with her?
LK: I mean no offence but
I guess we could hardly be
friends. I tried to understand
where she was coming from,
to fi nd some inner closeness
— but yes, it was a challenge,
something I’d never had to do
before. But I enjoyed putting
myself in her shoes, thinking
the way she would.
English friendly
What to see
Whore
es’ Glo
or y
Hvězda 11am
The recently deceased Michael Glawogger went to
a brothel in Bangkok, to
a ghetto called “City of Pleasure”, and fi nally to the Mexican Zone, an area reserved
for prostitution. He meticulously combined individual
images, creating a beautiful visual poem. His camera
doesn’t judge but sympathises – which is why his last
fi lm is so beautiful.
The Man
n fro
om
on
Londo
Slovácké divadlo 5pm
This black and white fi lm
starring Miroslav Krobot and
Tilda Swinton combines psychological drama with film
noir. It has all the characteristics typical for Béla
Tarr’s directorial style; long,
slow takes, and dialogues
kept to a necessary, oppressive minimum serve to deepen a moral dilemma of the
main protagonist who has to
decide between a chance for
a change and his own conscience.
Life an
nd Noth
hin
ng
But
Klub kultury 9pm
Bertrand Tavernier made
a spectacular fi lm that takes
place in the aftermath of the
First World War when a weary major tries to help war
widows and mothers to look
for their lost relatives, fi nding
love in the process. Tavernier draws the audience in from
the very beginning, using majestic, melancholic, subdued
takes, and keeps us on tenterhooks until the end.
Kecy po dvou deci
Dědo, včera mě unesli
mimozemšťani.
Oplodnili mě a já
se teďka bojim, že
porodim zrůdu.
Že mě vůbec vraceli.
Vidíš to, já
včera celej den
hledal hořčici
no a co myslíš?
Nenašel jsem ji.
Film
mov
vka
čttyřiice
etiile
lettá!
20
010–2
2011
1
ace
i
c
Asoských h
če ovýc
filmbů
klu
z
k.c
z
acf cz
0.c
.
s
lf jekt10
pro
Hlavní pořadatel
V roce 2010, pod vedením nové ředitelky Radany Korené,
nastal fi lmový ráj – odpovídala tomu grafi ka festivalu
i program, který představil
fi lmy islandské, noirové i fotbalové a přitáhl boží hosty
Kena Loache, Bélu Tarra i Fridrika Thóra Fridrikssona,
jenž dovezl ochutnat typickou islandskou pochutinu –
shnilého žraloka. „Počtem
diváků i zájmem o jednotlivé
fi lmy a témata se váš festival
naprosto vymyká,“ prohlásil
Loach. „Zájem o moje staré
fi lmy i vysoká úroveň pofi lmových diskuzí mě v dobrém
smyslu šokovaly,“ vyznal se
Fridriksson. „Nerad dělám
Hlavní partneři
zbytečné věci, moje návštěva
na vašem festivalu ale smysl měla,“ dodal Tarr, který se
festivalům obyčejně vyhýbá.
Taky v následujícím ročníku trvá pojetí Filmovky coby
cinefi lského ráje. Programu
dominuje Rumunsko, terorismus či génius Billy Wilder.
I hosté roku 2011 jsou božští,
sestavě vévodí Emir Kusturica a Aki Kaurismäki, který
řekl: „Z Uherského Hradiště
nejsem schopen odjet. Zajistěte mi prosím ubytování na
celý rok, chci být hostem LFŠ
2012.“ Jak to s Kaurismäkim
dopadlo, se dozvíte v příštím, posledním díle našeho
seriálu.
(šk)
Finanční podpora
Hlavní mediální partneři
Mediální partneři
Regionální
mediální partneři
Ofi ciální
pivo
Partner
komunikace
Partner
techniky
1MBLÈUPWBDÓQMPDIZQPDFMÏė3
Spolupráce
Filmové listy No8 pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Klára Kolářová, Jan Gregor, Adéla Kabelková, Štěpán Kučera, Ondřej Lipár, Veronika Trestrová (redaktoři),
Denisa Streublová (korektury), Martina Neradová (překlad), Elmar Tausinger (grafika), David Kumermann, Marek Malůšek, Jaro Ridzon (fotografové), Klára Měsíčková,
Martina Bubíková (asistentky), Jakub Plachý (kresba komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (text komiksu). Agentura NP (tisk)
První poslední
11
čas/místo
brožura
název cz / en
typ/délka/rok
ef
time/place
brochure
name cz / en
type/lenght/year language
jazyk
hosté
guests
Pátek
1.
41
50
V Sylviině městě / In the City of Sylvia
Přátelé z onoho světa / Topper
cv/84/2007
cv/97/1937
španělsky
anglicky
Ignacio Navarro
48
82
Kapsář / Pickpocket
Boží šichta / Heavenly Shift
cv/75/1959
cv/100/2013
francouzsky
maďarsky
63
100
Interiér. Leather Bar. / Interior. Leather Bar.
Velká iluze / Grand Illusion
cv/60/2013
cv/114/1937
anglicky
francouzsky
63
49
Sladký život kurev / Whores‘ Glory
Lancelot od Jezera
cv/110/2011
cv/84/1974
různé
francouzsky
95
113
78
113
Dům
Bertrand Tavernier
Detektiv Down
Beseda s dramaturgy Letní filmové školy
cv/110/2011
přednáška/90
cv/90/2013
beseda/90
česky
anglicky
norsky
česky
78
78
43
Koliba
Nemoc třetí moci
Národní puška
sf/45/2009
sf/52/2011
cv/95/1977
slovensky
slovensky
španělsky
Rafael Maluenda
113
Letní filmová akademie: Scénář
přednáška/90
česky
Marek Epstein
94
118
114
Vše začíná dnes / It All Starts Today
Starší Večerníčky – Václav Bedřich
Lekce filmu podle Miroslava Krobota
cv/117/1999
blok/47/
lekce filmu/90
francouzsky
česky
česky
Mehdi Abollahzadeh
53
Žena beze studu (hudební doprovod: Bratři Orffové)
cv/91/1928
bez dialogů
99
79
Jean Durand: Zapomenutý mohykán
České století: Musíme se dohodnout (1968)
kinolektorát/120
cv/74/2014
česky
česky
David Čeněk
Robert Sedláček
50
41
Její komorník / My Man Godfrey
Žena bez piana
cv/95/1936
cv/94/2009
anglicky
španělsky
Ignacio Navarro
41
95
127
Z tvého okna do mého / Chrysalis
Muž z Londýna / The Man from London
Alexandr Hackenschmied: Akvarely, kresby a fotografie
cv/96/2011
cv/133/2007
výstava
španělsky
italsky
bez dialogů
Ignacio Navarro
Miroslav Krobot
114
79
Lekce filmu podle Seana Ellise / Masterclass: Sean Ellis
České století: Je to jen rock‘n‘roll (1976)
lekce filmu/90
cv/108/2014
anglicky
česky
Sean Ellis
Robert Sedláček
63
71
49
kink
Alexander Hammid: Pásmo 5 – Ve službách Úřadu válečných informací
Pravděpodobně ďábel
cv/80/2013
blok/106
cv/97/1976
anglicky
anglicky
francouzsky
Tino Hammid
8.30
ef
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
ef
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
ef
ef
Kino Mír
Sportovní hala
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
9.00
9.30
11.00
11.30
ef
Kino Reduta 1
Kino Reduta 2
Klub kultury
Šapitó Letní poloha
Miroslav Krobot
Mehdi Abdollahzadeh
I. Hejlíčková, J. Jílek, D. Čeněk
12.00
Kino Mír
Kino Mír
Sportovní hala
13.30
Kino Reduta 2
14.00
ef
Slovácké divadlo
Šapitó Kabinet Múz
Šapitó Letní poloha
Miroslav Krobot
14.30
Kino Hvězda
15.00
Kino Reduta 1
Klub kultury
15.30
ef
Kino Mír
Sportovní hala
17.00
ef
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
Slovácké muzeum
ef
Kino Reduta 2
Klub kultury
ef
ef
Kino Mír
Kino Reduta 1
Sportovní hala
17.30
18.00
18.30
Šapitó Letní poloha
Workshop Na Místa! – setkání s tvůrci filmu Místa
19.30
Hudební stage LFŠ
121
Bratři Orffové
koncert/90
90
cv/92/1966
kf/15/2014
cv/82/2014
česky
česky
česky
Jaromír Šofr, Josef Somr
80
Ostře sledované vlaky / Closely Watched Trains
Strejda
Osmy
71
94
120
124
Alexander Hammid: Pásmo 4 – Léta s Mayou Derenovou
Život a nic jiného / Life and Nothing But
Divadlo Continuo Malovice – U zdi
Grande fiesta latino gypsy jazz meets electro-swing & balkan beats
blok/51
cv/135/1989
divadlo/60
koncert/120
bez dialogů
francouzsky
bez dialogů
bez dialogů
Tino Hammid
Mehdi Abdollahzadeh
64
Střepy v hlavě / The Broken
cv/88/2008
anglicky
Sean Ellis
103
106
Frigo na mašině (hudební doprovod: RabiGabi a.G.)
Srdečný pozdrav ze zeměkoule
cv/78/1926
cv/98/1982
bez dialogů
česky
64
51
103
59
123
Vlhká místa
Zuzanka v nesnázích / The Major and the Minor
Revival
Down Terrace
Tomino a Myslivec (IMHHH, Bumbum Satori), Sestra + Aid Kid (Flexy)
cv/109/2013
cv/100/1942
cv/116/2013
cv/94/2009
party/150
německy
anglicky
česky
anglicky
bez dialogů
76
55
O-bi, O-ba – Zánik civilizace / O-Bi, O-Ba – The End of Civilization
[Rec]
cv/85/1984
cv/78/2007
polsky
španělsky
65
48
Černý kůň / Dark Horse
Proces Jany z Arku / Trial of Joan of Arc
cv/86/2011
cv/62/1962
anglicky
francouzsky
50
81
Rozmarná žena / Vivacious Lady
Ida
cv/90/1938
cv/80/2013
anglicky
polsky
89
61
Attila Marcel
Shortbus
cv/102/2013
cv/101/2006
francouzsky
anglicky
52
49
Blázen to byl (hudební doprovod: Ille) / A Fool There Was (music: Ille)
Peníze / Money
cv/67/1915
cv/81/1983
bez dialogů
francouzsky
43
64
Kravička
Metro Manila
cv/122/1985
cv/115/2012
španělsky
filipínsky
20.30
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
Slovácké divadlo
J. Strach, I. Trojan, M. Krobot, ad.
21.00
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
Šapitó Kabinet Múz
Šapitó Letní poloha
21.30
ef
Sportovní hala
22.00
Letní kino RWE
Letní kino Smet. sady
23.30
ef
ef
ef
Kino Hvězda
Kino Reduta 1
Letní kino RWE
Slovácké divadlo
Šapitó Kabinet Múz
ef
ef
Klub kultury
Sportovní hala
David Tucker
23.59
Sobota 2.
8.30
ef
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
9.00
9.30
ef
Kino Mír
Sportovní hala
ef
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
11.00
11.30
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
Program dne / Daily Programme
Rafael Maluenda
Sean Ellis
Veškerý program včetně odborného je veden v českém jazyce, případně tlumočen, projekce pak s českými titulky. EF – English Friendly, CV – celovečerní snímek/full-length film, SF – středometrážní film/medium lenght film, KF – krátký film/short film, R – repríza/reprise
ef