OSÍK SRPEN TISK.cdr

23. ročník | srpen 2016 | č.
www.osik.cz
8
Prázdninové noviny
Jedinečný baet
v jedinečném prostředí
Heřmánek
Foto: MACH
POZVÁNKA
Ještě pár dnů a budeme balit kufry...
Foto: MACH
White Gallery v Osíku u Litomyšle si Vás dovoluje pozvat dne
20. 8. 2016 od 21:00 hodin na mimořádná představení baletního
souboru Národního divadla Praha Ej lásko a Mariin sen, v legendární
choreografii Petra Zusky.
Neváhejte si objednat vstupenky, počet míst je omezen!
Pod širým nebem, obklopeni čarovnou přírodou, vystoupí hvězdy
tanečního umění, první sólisté ND Praha, Nikola Márová, Alexandre
Katsapov, Andrea Kramešová, Michal Štípa, Karel Audy, sólista švédského souboru Norrdance, Viktor Konvalinka či sólisté ND Praha,
Lenka Hrabovská a Jonáš Dolník.
Zprávičky
Spoečensá rurika
Narozené děti
V měsíci září 2016 oslaví své význačné
životní jubileum tito naši občané:
55. narozeniny
Vladimír Nepraš, Osík 43
Miloslav Lněnička, 124
60. narozeniny
Marie Daňsová, 120
65. narozeniny
Dagmar Sejkorová, 154
70. narozeniny
Alena Švecová, 179
Václav Novák, 16
75. narozeniny
Marie Šteflová, 151
Václav Bulva, 222
80. narozeniny
Oluška Hertíková, 233
Dne 24. července 2016 se narodil manželům
Krejčím, Osík č. 370, chlapec Theodor .
Srdečně blahopřejeme!
Dne 28. července 2016 se narodil Kryštůfek
Vomáčka (53 cm, 4200 g), Osík 97. Na fotce
je se sestrou Viktorkou a šťastnými rodiči.
85. narozeniny
Ludmila Šteflová, 161
Přejeme Vám pevné zdraví, hodně lásky
a přátelství a mnoho dobré pohody v dalších
létech.
Tragédie
V neděli 17. července v podvečer zastihla naši
obec těžko uvěřitelná zpráva: Ve věku
14 měsíců zemřela tragicky Věruška Jindrová,
Osík 191. Sdílíme s rodinou smutek nad touto
nenahraditelnou ztrátou.
Fotoádana
Vzpomínka na setkání školáků s malířem Dudkem. Stejně hezké akce na vás čekají, protože už brzy začne školní
rok 2016/17
Hádej, hádej, hádači, kam že to zavítal
J. Němec se svým fotoaparátem!
OSÍK DNES | noviny oce Osík | 23. ročník | srpen 2016 | č. 8 | str. 2
Zprávičky
Troca historie nikoo nezaije
Madona z Osíka
Od 9. června je v kryptě kostela Nalezení
sv. Kříže vystavena Madona z Osíka. Autorem
nezvyklé expozice i „nové tváře“ Madony je
architekt Josef Pleskot.
Starobylá románská socha madony s dítětem
byla objevena na podzim roku 2010 ve vsi Osík,
z pozůstalosti malířky Ludmily Jandové.
Je vyřezaná z lipového dřeva a měří 34 cm.
Podrobný uměleckohistorický a materiálový
výzkum ukázal, že se jedná o nejstarší dochovanou polychromovanou řezbu na našem
území (vznik 990-1188). Tento unikátní kultovní předmět pocházející pravděpodobně ze
severovýchodního Švýcarska byl označen jako
Madona z Osíka. Typově se řadí k trůnícím
madonám s Ježíškem na klíně. Jeho příběh je
prozatím zahalen tajemstvím a čeká na další
bádání.
Madona však na sobě nese jedno nepřehlédnutelné zranění z minulosti – chybí jí tvář. Pravděpodobně jí byla odťata v průběhu jedné
z náboženských bouří, které se přehnaly i naší
zemí. Socha tak na několik století ztratila svůj
význam.
Aktuální výstava této madony v Litomyšli je
nesena touhou alespoň na několik měsíců
tento běh dějin zvrátit a opět do sochy vdechnout život a vrátit ji do jejího sakrálního prostředí. Kurátor a odborný garant výstavy profesor Jan Royt, prorektor Univerzity Karlovy,
přední český znalec středověkého a raně novověkého umění celý záměr charakterizuje takto: „Má-li být Madona z Osíka vnímána nikoli
jenom jako estetický objekt, ale také jako
socha Bohorodičky, jejímž prostřednictvím
putují modlitby věřících k Bohu, pak pokus
o ‚navrácení' její hlavy, třebaže v tuto chvíli
virtuální, je naprosto legitimní a žádoucí.“
Druhý kurátor a spolutvůrce celého konceptu,
architekt a vedoucí Centra teologie a umění
při Katolické teologické fakultě Univerzity
Karlovy Norbert Schmidt doplňuje: „Panna
Marie se stala na celá staletí také projekčním
plátnem, archetypálním obrazem panny, ženy
i matky. Stala se inspirací pro umění a poezii,
ztělesnění ideálu ženství té které doby.
Postava Marie, tento mimochodem nejoblíbenější motiv v dějinách umění, zásadním způsobem ovlivnila celé naše západní chápání
člověka.“
Sám Josef Pleskot k celé události uvádí:
„Potřebuju silné obrazy, abych se udržel v
dobré kulturní kondici. Já nejsem člověk, který
by vyhledával poranění a deformace, člověk,
který by si liboval v jakési estetice šrámů
a ruin. Vznikla tedy myšlenka nové tváře, a to
nejen této konkrétní sochy. Nejde totiž jen
o tvář starobylé, vzácné sochy! V úkolu jsem
viděl koncentrovaně i hledání tváře celé naší
kultury a identity, která se nám v poslední
době nějak vytrácí pod rukama. My sice dokážeme toto torzo analyzovat formálně i materiálově, někam ho zařadit, ale to vše jaksi bez
přímého emotivního vztahu k tomuto konkrétnímu předmětu a myšlence, kterou reprezentuje.“
Výstava se koná do konce roku 2016 pod záštitou Daniela Hermana, ministra kultury České
republiky, a J. Em. Dominika kardinála Duky
OP, arcibiskupa pražského a primase českého,
který se k záměru vyjádřil takto: „Rád záštitu
přijímám, protože ačkoli v tomto případě jde
o torzo uměleckého díla, myslím si, že by tato
díla neměla být schována v depozitářích, ale i
ona by měla odkazovat na naše kořeny
a na dědictví předchozích generací a svou přítomností je rozvíjet.“
Foto: J. Klouda
František Renza
Pavel Vopálka
Ještě ke Karu IV.
Vážení čtenáři! V květnovém čísle našich novin
jste obdrželi přílohu Vyprávění o Karlu IV. Přišla na ni řada hezkých ohlasů, hlavně z okolí
Osíka. O to však nejde. V tomto vyprávění je
jedna část, která se blíže dotýká Osíka. Jde
o vznik biskupství v Litomyšli.
Papež Kliment VI., tehdy ještě přítel císaře
Karla IV., povýšil Litomyšl 30. dubna 1344 na
biskupství. Ve své bule charakterizoval Litomyšl jako „místo význačné oplývající počtem
lidí i věcí“ – bylo to poněkud nadsazené -, ale
považoval ji za vesnici, kterou kvůli biskupství
„povýšil“ na město. Protože musilo jít rovněž k
Madona z Osíka
vyrovnání majetku mezi biskupstvím a odcházejícími premonstráty, dostal vratislavský
biskup Přeclav z Pogorelly složitý úkol – dát do
pořádku evidenci majetku. Tak vznikla také
velká listina, na které jsou podrobně vypsány
všechny vsi, náležející nově založenému biskupství. Mezi nimi je i Osík, vůbec poprvé uváděná ves tohoto jména. Listina je datována ke
dni 16. října 1347.
S tímto polemizuje Jaromír Nepraš ve své historické práci „Dějiny obce Osíka do roku 1400“,
kterou napsal r. 1997 a je pouze v rukopise.
Dokazuje, že Osík vznikl ze zaniklé vsi Křekovi-
ce. Dalším důkazem je písemný záznam z doby
příchodu premonstrátů do Litomyšle roku
1145, na kterém jsou vyjmenovány dary klášteru, mimo jiné „Pavel, syn Poběsův, věnoval
zemi Na Kačí hoře“. Jedná se o část obce, nyní
nazývanou Kacimberk.
Nepraš má bohužel smůlu, žádný historik to
neuzná. Platí vždy skutečný název, nikoliv jen
část obce. Škoda. Osík byl určitě již bohatě
rozvíjející se vesnicí, ale nikdo dříve to nenapsal.
jKl
OSÍK DNES | noviny oce Osík | 23. ročník | srpen 2016 | č. 8 | str. 3
Čtení pro ženy
Bikiny saví 70 let
Bikiny. Kousek, bez kterého si léto dovede
představit málokterá žena. Nosí se kvůli pohodlnosti, ale i variabilitě kousků, kterých je
skoro až nadbytek. A také proto, že jejich
sporé vyvedení umožňuje maximální možné
opálení. Letos slaví ikonické plavky 70 let. Podívejte se s námi do jejich historie, která nebyla
zrovna procházkou růžovým sadem. Zatímco
pro někoho jsou bikiny symbolem ženskosti,
pro jiného znakem svobodné ženy. Jejich historie je bohatá, často poznamenaná skandály.
Drahý projev dekadence
Jeannette Vermeerschová, manželka generálního tajemníka Francouzské komunistické
strany Maurice Thoreze, pohlížela na bikiny
jako na projev buržoazní dekadence. Protestovala rovněž proti jejich ceně, která podle ní
tvořila více než čtvrtinu měsíční mzdy průměrné sekretářky. Ve Španělsku povolil
nošení bikin sám velký diktátor Franco. Není
však známo, co jej k tomu vedlo.
číst, že je "téměř zbytečné ztrácet čas úvahami o bikinách, protože je prostě nepřijatelné, aby takovou věc nosila dobře vychovaná
dívka". Bikiny v roce 1964 odsoudil i Vatikán.
Nejmenší plavky na světě
Francouzský inženýr Louis Réard hledal v roce
1946 přitažlivou koncepci pro svůj model plavek. Dal mu jméno bikiny podle atolu Bikini
v Tichomoří, kde tehdy Američané prováděli
zkoušky jaderných zbraní. Nazval tak plavky
také proto, že ženy, které je budou nosit, měly
být podle něho jako ´atomové bomby´. Réard
chtěl vytvořit nejmenší plavky, jaké kdy existovaly. Šlo o pouhé čtyři trojúhelníčky látky,
z nichž se bikiny skládaly.
Vrchol vulgárnosti
V 50. letech prožívaly bikiny svou slávu
v jihofrancouzském Cannes, v roce 1953 se
tam v nich objevila mladičká Brigitte Bardotová. Naopak Američané měli k nejmenším plavkám v 50. letech velké výhrady. V tisku byly
označovány za vrchol vulgárnosti.
V roce 1950 časopis Time napsal, že "pro bikiny
přicházející z Francie máme jen výraz pohrdání", a navrhoval Francouzkám, aby nosily
plavky prodlužující nohy.
V časopise Modern Girl z roku 1957 lze ještě
Zlatý věk po roce 1968
Svou nesmrtelnost si bikiny získaly díky
herečce Ursule Andressové, která se v nich
objevila v prvním filmu s Jamesem Bondem Dr.
No z roku 1962. Tehdy začal prodej bikin prudce
stoupat.
Není náhodou, že tyto plavky získaly obrovskou popularitu po roce 1968, který byl rozhodující v přechodu od starého pořádku k nové,
svobodnější společnosti. V 70. letech už nosily
bikiny prakticky všechny dívky.
Přestože se v poslední době znovu do popředí
dostaly jednodílné plavky, zůstávají i tak bikiny hlavním plážovým oděvem, který nalézá
využití i jinde. Staly se jakýmsi monumentem
popové kultury především díky celebritám,
které zaplavují sociální sítě se selfies v bikinách, nebo se nechávají v tomto "oděvu" pronásledovat fotografy.
B. Bardotová
U. Adressová ve filmu Dr. No
M. Monroeová
TJ Horní Újezd Vás zve na vystoupení k poslechu a k tanci
MALÁ MUZIKA NAUŠE PEPÍKA
17. 9. 2016 OD 15:00 HODIN
PROSTRANSTVÍ PŘED KULTURNÍM DOMEM
ZA NEPŘÍZNIVÉHO POČASÍ V SÁLE KD
VSTUPNÉ 160 Kč
Vzpomínka na dětský karneval
OSÍK DNES | noviny oce Osík | 23. ročník | srpen 2016 | č. 8 | str. 4
PŘEDPRODEJ NA OBECNÍCH ÚŘADECH NEBO NA TELEFONU 736 726 485
Čtení pro ženy
Vzpomíny starého Sooíka, 3
Válka skončila, škola a tělocvična se po odchodu německých vojáků uklidila, mohlo se
začít opět s činností Sokola. Starostou byl
zvolen bratr Krátký, tesař. Jeho přičiněním se
postavila na hřišti dřevěná bouda na nářadí,
která sloužila rovněž jako šatna. Slouží dodnes. Později byl za starostu valnou hromadou zvolen bratr Tobek, vzdělavatelem bratr
Karel Novák, řídící učitel, náčelníkem Bohuš
Patočka, náčelnicí Průžková. Mým cvičitelem
nyní už v dorostu se stal bratr Matoušek z Litomyšle. Dorostenky vedla Olga Flídrová, později Patočková. Začaly cvičit všechny složky,
bylo to radostné. Jezdili jsme podpořit některé
jednoty v okolí na jejich veřejných vystoupeních. Na dvou vlecích za traktorem Jondýrem
jeli jsme cvičit do Nových Hradů či do Čisté.
Vystupovalo se i v Litomyšli. Traktor Jondýr
věnovali naši obci-Besedě po válce v rámci
pomoci USA.
Zásluhou bratra Matouška se na hřišti vybudovalo i doskočiště, jež sloužilo nejen atletice,
ale také gymnastice. Cvičilo se tam i na doskočné vysoké hrazdě. Někteří cvičenci zvládali i veletoče. V dolní části hřiště u řeky se
vybudovala překážková dráha pro tehdy ještě
známý Zborovský závod, jenž byl součástí
pravidelné soutěže.
Celoroční závodní činnost se skládala ze tří
částí. V zimním období to byly závody v gymnastice, v jarním období v atletice a na podzim
to byla branná soutěž. Na tuto soutěž jsme se
dorostenci začali připravovat s bratrem Matouškem. Zimní gymnastická část se skládala
ze cvičení na hrazdě, bradlech, kruzích, na koni
na šíř, z přeskoku, akrobatiky a šplhu bez přírazu. Cvičilo se pravidelně, snažili jsme se zvládnout nové, nám méně známé prvky. Zvláště
pro nás byla obtížnou sestava na bradlech.
Šplh se trénoval pod schody. Tam u stropu
bratr Jiskra, kovář, zabudoval traverzu, na kterou se zavěsilo potřebné dlouhé lano. Poctivá
příprava byla počátek úspěchu. Závody tehdejší sokolské župy Pipichovy se uskutečnily
v Pardubicích v sokolovně. Za Sokol Osík startovala dvě družstva, a to mladší a starší dorostenci. Starší dorostenci vyhráli, porazili
i domácí Pardubice. Cestou domů na korbě
náklaďáku se zpívalo: Jaké je to hezké,....že
jsme Pardubice porazili! Dva nejúspěšnější
Dorostenky na XI. sletu 1948
F. Staněk vzpomíná
starší dorostenci byli pozváni a zúčastnili se
tvrdé náročné průpravy v Praze v Tyršově
domě. Byli to Josef Havran a Mirek Dryml.
Reportáž i snímky z tohoto soustředění se
objevily i v tehdejším časopise Nazdar, časopise Sokolského dorostu.
Atletická a branná část už nebyly tak úspěšné,
přesto se naše výkony objevily v krajských
lehkoatletických tabulkách. Následující ročník
již nebyl tak úspěšný, startovali jsme spolu
s litomyšlskými dorostenci. Jarda Šplíchal,
bratr olympioničky Mirky, která reprezentovala ČSR v Melbourne, byl později starostou
sokola v Chrudimi.
Rozvíjely se další sporty. Na středoškolském
táboře na Koutech u Brandýsa nad Orlicí, na
který jsem byl vyslaný panem profesorem
Kudrnáčem, poznávám už v roce 1945 baseball, absolvuji plachtařský výcvik od ministerstva národní obrany. Pan profesor Kudrnáč
působil na litomyšlském gymnáziu a zúčastnili jsme se s ním řady sportovních závodů
(v Novém Městě na Moravě a ve Vrchlabí),
poznali jsme s ním Špindlerův mlýn a sledovali
závod ve skocích na lyžích. Vystoupili jsme na
Předsletových hrách ve cvičení na Strahovském sletovém stadionu.
Tato poválečná léta byla krásná. Hřiště i tělocvična hýřily sokolským ruchem, vzkvétal i
volejbal. Pro hřiště na odbíjenou byla uvolněna
část pozemku u staré školy. Později v 50.
letech získává sokol část pozemku staré školy
za dřevěnou šatnou a tam vzniká nové doskočiště na výšku a dálku, staré doskočiště gymnastické před boudou je zrušeno. Za soupeři
se jezdilo na kole. Začala příprava na X. všesokolský slet v roce 1948. Prohlížím jednotlivé
výtisky tehdejšího sokolského časopisu pro
dorost. Z obrázků přímo vyzařuje jakási energie, elán, chuť, nadšení z rozvíjejícího se života
obnoveného Sokola.
Nácvik na slet probíhal v jednotách od podzimu. U nás v Osíku se připravovaly všechny
složky a také si v Praze zacvičily. Cvičenci, členové si mohli zakoupit modernější sokolský
kroj, ale i cvičební úbor. Měl jsem to štěstí,
že jsem jako sedmnáctiletý mohl nacvičovat
skladbu pro muže; dodnes si pamatuji začátek
cvičení i hudbu. A nejsem sám. Na jednom
z posledních setkání mého studijního ročníku
v Praze jsem si úvod skladby zacvičil s kolegou
starostou Sokola Rokycany. Úvodní recitace
jakoby připomínala národu, jak by a pro co by
Pokračování na str. 6
Muži v roce 1948: nahoře zleva: M. Vodehnal, K. Dvořák, M. Brůna, A. Lněnička, J. Bulva, B. Dryml, M. Dvořák,
J. Kerhart, J. Šauer; dole: J. Plačko, J. Hantl, L. Kopecký, Vl. Vodehnal, J. Jiskra, K. Klička, J. Lněnička, F. Staněk, Jan
Baar
Na Strahově 1948
OSÍK DNES | noviny oce Osík | 23. ročník | srpen 2016 | č. 8 | str. 5
Nestárnoucí juilantka
Blahopřejeme!
Připomenutí první je na setkání před čtyřiceti
lety na místním poštovním úřadu. Bylo to
krátce po mém nastěhování do Osíka. Paní
poštmistrová, náčelnice Sokola, paní Jarča
Nežádalová, mě nabídla, ať přijdu mezi ženy
na cvičení do školní tělocvičny. Šla jsem a tím
jsme se zařadila mezi osecké sokolíky a jsem
tomu moc ráda. Já osobně jsem obdivovala
neutuchající zájem o činnost v Sokole, ale
hlavně vitalitu a energii, s kterou se do všeho
pouštěla. Téměř každému narozenému sokolíku uháčkovala bačkůrky nebo čepičku. Vzpomínám také na secvičné na spartakiády pod
Jarčiným vedením a na vystoupení na Strahově.
Připomenutí druhé je na šedesáté narozeniny
naší Jarči před dvaceti lety. Průvod dospělých
i dětí ve cvičebních úborech ze sletů a ze spartakiád, zpěv sokolských písní za doprovodu
harmoniky pana Jiskry, přeskok přes živou
kozu, cvičení na vyrobené kladině, bravurně
provedený kotoul a ještě další úkoly. Tak jsme
přišli popřát naší náčelnici na hřiště u řeky. Kdo
tam byl, jistě si vzpomene.
Připomenutí třetí je vlastně poděkováním, ale
hlavně přáním ke kulatému výročí.
Milá Jaruško, my všichni ze Sokola Ti srdečně
blahopřejeme a přejeme pevné zdraví, veselou
mysl a ještě dlouhá léta mezi námi.
Za TJ Sokol Osík
Helena Vomáčková
Vzpomíny starého Sooíka, 3
měl žít: Ni zisk, ni slávu, je jen jedna čest, pro
život příštích vlastní život nést. Na Strahově
vyrostl stadion pro 250 tisíc diváků. Byla
postavena krásná mohutná jižní a severní
tribuna, nad členskou východní bylo postaveno ještě jedno patro ze dřeva, a byly rovněž
ze dřeva postaveny několikapatrové šatny.
Stály na místě dnešních studentských kolejí,
které byly postaveny tak, aby v době Spartakiád mohly byt využity rovněž jako šatny pro
cvičence. Pražští Sokolové vycpali tisíce slamníků a připravili tak ubytování pro tisíce dobrovolných cvičenců z venkova. Ze Sokola Osík se
sletu zúčastnily všechny složky. Nevím už, kdo
vedl a cvičil žákyně, snad sestra Boža Jiskrová,
později Andrlová; bratr Plačko vedl žáky,
dorostenky obětavá Vlasta Nováková-Skaláková, za kolektivizace vystěhovaní (dnešní
traktorové středisko), dorostence vedl Jarda
Šauer, ženy náčelnice Otylka Průžková
a konečně muže už náčelník Josef Jiskra. Sletu
se zúčastnili i Sokolové z Ameriky, jugoslávští
námořníci v počtu 7000, také Sověti cvičili
na konstrukcích umístěných na motorkách.
Litomyšlští Sokolové měli s sebou dechovku,
denně koncertovali v Národním domě na Vino-
hradech. Branou borců procházeli za zvuků
Sukova pochodu V nový život tisíce cvičenců,
jejich cvičení sledovalo až čtvrt milionu diváků.
To hromové „Věrni zůstaneme“ my staří slyšíme dodnes. Sletu předcházely protesty studentů proti nové komunistické moci, byli zatýkáni. V úžasném průvodu Prahou se skandovalo na podporu prezidenta Beneše. Po sletu
byli někteří vedoucí vyšetřováni. XI. všesokolský slet byl pro účastníky i diváky něčím, na co
nelze zapomenout. To už bylo po „Vítězném
únoru“.
František Staněk. Pokračování příště
OSÍK DNES, Osecé noviny. Vycází 1x měsíčně. Vydává Obec Osík, Osík 240, 569 67, IČ:00277100.
Redatoři: ing. KareRothscein, Josef Klouda - č. 7/2016 ze dne 12. 8. 2016.
Evidováno Ministerstvem kutury ČR pod čísem MK ČR E 12025.
Periodicý tis územního samosprávného ceu. Bezpatné. 450 výtisů. [email protected] • www.osik.cz
Tis a graficá úprava Petr Dvořák - Tisárna Osík, te.: 461 618 111.