MUDr. E. BOCK – MUDr. V. BOCKOVÁ – MUDr. M. KAMENÍK

MUDr. E. BOCK – MUDr. V. BOCKOVÁ – MUDr. M. KAMENÍK

ENGLISH TRANSLATION OF CZECH PAPER. ORIGINAL PAPER IS ATTACHED, BELOW.
Translated by: Accomplished Translations,
Beckenham, Kent, UK
Lékařské listy [Medical Journal] – 15 October 1952
Neurological Department of Masaryk University, Brno – Chief Physician Prof. MUDr. Karel Popek
Psychiatric Department of Masaryk University, Brno - Chief Physician Prof. MUDr. Zdeněk Lauterer
Physiological institute of Masaryk University, Brno - Chief Physician Prof. MUDr. Ludvík Drostich
MUDr. E. BOCK – MUDr. V. BOCKOVÁ – MUDr. M. KAMENÍK (physicians of the Neurological
Department) – MUDr. O. SAHÁNEK (Psychiatric Department) – MUDr. J. STANĚK (Physiological
Institute)
Effects on employees’ nervous systems due to working with tricresyl phosphate
UDC 547.563.1 – 118 : 615 - 099 : 616.8 : 613.632 : 614.39
In our previous paper (Lékarské listy 7: 400-403, 1952), two of the authors reported cases
of industrial poisoning with tricresyl phosphate in two workers employed in plastics
manufacture. It was noted that in addition to the known symptoms of polyneuritis
combined with slight pyramidal syndrome, both these workers showed disorders of the
autonomic nervous system. These were manifested in relative trophotropism, hyperhidrosis
and arterial hypotension. Both patients also showed neurotic tremor of the eyelids and
fingers and reported a loss of libido and potency. Although the possibility of absorption of
tricresyl phosphate by the digestive tract was noted in the histories of both patients, certain
circumstances drew our attention to the fact that this was not simply acute poisoning via
the gastrointestinal route. Specifically, in one patient, certain symptoms of poisoning began
to appear even before tricresyl phosphate splashed into his mouth, and in the other patient,
the oral intake of plasticizer into the body had no perceptible effect at all on the slowly
progressing symptoms of chronic poisoning. Furthermore, both patients reported to us that
many of their co-workers were complaining of abnormal touch sensations, sweating,
agitation, diarrhoea and other problems. In the first paper, we mentioned that these factors
convinced us that mild chronic poisoning was likely to arise rather frequently in people
working with tricresyl phosphate, and this prompted us to examine larger numbers of
workers involved in plastics manufacture using this plasticizer.
Procedure
The research work was divided up so that each one of the authors took on a particular
part of the overall investigation. One of the authors wrote up the patients’ histories and
determined their mental state, another carried out neurological tests, another examined
the autonomic system, and two others measured chronaxy in the extremities. The
psychiatric examination consisted essentially in determining various subjective complaints in
the patients’ histories, because serious mental disorders were not present in any of the
patients. The neurological tests approximated quite closely to routine clinical tests. In the
autonomic nervous system, the main reflexes and reactions were tested by the technique
recommended by Servít. In addition, we noted sweatiness and tremor, determined
dermatographism, and measured blood pressure. We estimated pupillary diameter. Finally,
we measured chronaxy in the muscles innervated by the major nerves of the extremities.
Comparative average values were taken from Bourguignon’s standard tables.
Each of the employees working with tricresyl phosphate underwent all the individual
tests, and corresponding reports were written. The results were then jointly discussed by all
the researchers and were coordinated. We are confident that this approach made the
findings as objective as possible, but we are aware that we did not achieve the precision of a
clinical examination, due to lack of time and suitable examination rooms. A futher
disadvantage, in the case of examination of the autonomic nervous system, was the
impossibility of maintaining baseline conditions.*
Materials
We examined a total of 68 individuals employed in plastics manufacture. Subsequently,
while processing the findings, we excluded 11 of the subjects, because they had worked
directly with tricresyl phosphate only to a limited extent, or not at all, or because the
pathological changes noted in them could have been due to past injuries or illnesses. Two
cases reported in the previous paper were then taken into account in the statistical
assessment, so that the total number of assessed subjects is 59.
For practical reasons, we divided them into 3 groups. The first group comprised
employees in whom tricresyl phosphate could have entered the body mainly by absorption
through the skin; there were 12 in this category. In the second group, the main risk was
inhalation of vapours, while dermal absorption was of only minor significance; we included
7 individuals in this group. In the third and largest group, consisting of 40 employees, the
two routes of entry of the plasticizer into the body may have played an equal role.
Neurological findings
Polyneuritic syndrome appeared in a highly developed form only in the two patients
previously described. The others showed only partial syndromes manifesting as tendinous
and periosteal hyporeflexia, abnormal chronaximetric values and tenderness to pressure in
the nerve trunks, and in most cases subjectively as paraesthesias which were localized in a
striking number of cases in the distal portions of the upper and lower extremities.
Altogether we identified polyneuritic syndrome in 15 cases, i.e. in 25% of the patients
examined: the workers most affected were those who had absorbed the plasticizer primarily
via the skin (50%), while the syndrome was not seen in any of the employees affected
mainly by inhalation. We are also convinced that partial polyneuritis was present in at least
some of the other 9 subjects whom we did not include in this group due to the
inconclusiveness of the material.
In relatively rare cases, we arrived at a diagnosis of pyramidal lesion. This was
characterized by local tendinous and periosteal hyperreflexia associated with the
corresponding chronaximetric change; partial paretic and irritative phenomena also
*
However, a later clinical follow-up of selected cases gave practically the same results.
occurred. Pyramidal syndrome was diagnosed three times altogether. If the two cases from
our earlier work are added, this syndrome was identified in 5 individuals, i.e. in 8.5%. In this
group, too, the number of individuals included probably erred on the low side, because
workers with vague and insufficiently conclusive symptoms were not included. When
considering the influence of dermal absorption or inhalation of the toxin on the
development of pyramidal disorders, we disregard the case of Z.F. in our previous paper,
where the toxin entered the body primarily via the mouth. The other 4 employees were all
exposed to the effects of inhaling plasticizer vapours.
We were equally cautious in arriving at a diagnosis of partial pallidal syndrome on the
basis of increased axial reflexes and elementary postural reflexes; in addition to these, a
suggestion of hypomimia and a flexural position of the torso and extremities was noticeable
in some cases. In this group, we did not include any workers above the age of 45 years, in
whom cerebral arteriosclerosis could have been the cause of the partial pallidal syndrome.
Among the remaining subjects, below this age limit, this syndrome was diagnosed 4 times,
i.e. in 8%. This group likewise did not include any workers exposed only to dermal
absorption of the plasticizer.
Autonomic disorders
Disorders of the autonomic nervous system were surprisingly frequent. Reduced
trophotropic reactivity was observed with striking frequency, in 78% of the subjects. On the
other hand, ergotropic response in the majority, i.e. in 66%, was normal. If the law of
negative correlation between tone and reactivity applies, a substantial majority showed
relative trophotropism. The prevalence of trophotropic processes is obviously the reason for
the two most stiking autonomic symptoms of hyperhidrosis and arterial hypotension.
Hyperhidrosis was noted in 86%. It was not due to working in heat, because it was also seen
in employees working at normal temperatures, and occurred even outside working hours.
Hypotension with systolic pressure below 100 mm Hg was noted in 16%, and below 115
mm Hg in no less than 45% of the subjects. With the exception of three women, almost all
the patients concerned were middle-aged men, mostly of muscular build. A less reliable
symptom of autonomic imbalance is increased secondary dermatographism. This was noted
in 23% of the subjects.
It is clear from the above findings that a substantial majority of the workers examined by
us were affected by autonomic disorders. In this respect, there was no significant difference
between the subjects in our three groups, i.e. between the effects of dermal absorption and
inhalation of the toxin.
Psychiatric findings
No major objective changes were discovered, in terms of psychosis; only certain
subjective complaints were noted in the patients’ histories. Of these, we assessed only
those complaints which had their onset or at least grew substantially worse during work
with tricresyl phosphate, and for which we did not find another explanation.
Most frequently, we encountered problems of a neurasthenic type, increased irritability
and fatigability. Increased irritability was reported by 18%, and increased fatigability by 33%
of the subjects. Sleep disorders were noted in 25%. In most cases, these were various forms
of insomnia; only 3 subjects were more somnolent than before. Nightmares, sometimes of a
quite unusual kind, occurred in 17%. The patient dreamed that someone was attacking him,
and he wanted to defend himself but his gun failed or his hand froze, etc.
As compared with these problems, other neurasthenic complaints seem insignificant, e.g.
poor concentration and forgetfulness, which were reported by only 4 subjects. Sixteen
subjects reported alcohol intolerance, and of these, five noticed this symptom only when
working with tricresyl phosphate. One subject reported anxiety states and two were
intolerant to noise.
It is interesting to note that some of the above symptoms, such as increased fatigability
and persecution nightmares, are reminiscent of the mental disorders described by Voloshin
in cases of acute tricresyl phosphate poisoning.
If we compare these complaints on the basis of whether the plasticizer was absorbed
through the skin or inhaled via the airways, we find that fatigability and insomnia were
relatively prevalent in the subjects in the second and third groups (inhalation). Isolated
cases of anxiety states and hypersensitivity to noise also occurred in employees exposed to
inhalation of vapours. We did not find this correlation for other neurotic complaints, but it is
probably no accident that only employees engaged in a greater amount of mental work, and
having a greater amount of personal responsibility, complained of aprosexia.
Other complaints and symptoms
Neurotic tremor in the eyelids and extended fingers was noted very frequently, in no less
than 80% of the subjects, and at least half of these had an unusually pronounced tremor.
We did not assess the tremor in those subjects whose histories indicated that they already
suffered from tremor before they began to work with tricresyl phosphate. 33% of the
subjects reported dull headaches predominantly localized in the forehead and temples,
occurring at irregular intervals both during work and outside working hours. Workers
explosed to plasticizer vapours were affected rather more frequently. 25% of the subjects
suffered from dry throat, and these were generally individuals exposed to plasticizer
vapours.
As regards other complaints, diarrhoea was reported most often. Almost all the workers
who had touched the plasticizers directly with their hands suffered diarrhoea. Diarrhoea
occurred intermittently, and always concurrently with the use of a certain type of tricresyl
phosphate, the higher toxicity of which was later proven in tests on animals.
Very frequently, there were complaints of various stomach problems such as lack of
appetite, nausea, pressure or stabbing pains in the stomach. We cannot assess these,
because we do not have objective internal findings. The same applies to palpitations (in 6
cases) and stabbing pains in the heart (in 3 cases).
Pathological findings in employees
working with tricresyl phosphate.
Polyneuritis
Pyramidal syndrome
Pallidal syndrome in workers
below 45 years old
Relative trophotropism
Autonomic lability
Hyperhidrosis
Hypotension, systolic pressure
below 100 mg Hg
Hypotension, systolic pressure
below 115 mg Hg
Marked dermatographism
Affective reactivity
Increased fatigability
Lack of concentration
Insomnia
Nightmares
Neurotic tremor
Headaches
Dry throat
Diarrhoea
Stomach complaints
Heart complaints
Absorbed via skin
only
number
%
6
50
*(1)
(8)
-
Mainly inhaled
Both routes
Total
number
1
1
%
14
16
number
9
3
3
%
22
7.5
8
number
15
5
4
%
25
8.5
8
10
8
9
3
83
66.5
75
25
5
3
7
1
71
43
100
14
31
30
36
6
77
75
90
15
46
41
32
10
78
68
86
16
4
33
2
28
21
52
27
45
5
2
2
1
1
1
9
2
9
3
1
41
16
16
8
8
8
75
16
75
25
8
1
2
2
1
1
5
4
3
1
1
14
28
28
14
14
71
57
43
14
14
8
6
16
2
11
9
34
14
12
4
14
5
20
15
40
5
27
22
85
35
30
10
25
12
14
10
20
4
13
10
48
20
15
13
18
7
23
17.5
33.5
8
22
17
80
33.5
25
22
30
12
*) Although this patient absorbed plasticizers via the skin, acute poisoning occurred when tricresyl phosphate
splashed in his mouth.
Conclusions
The above table shows that chronic industrial poisoning with tricresyl phosphate is most
commonly characterized by these symptoms:
1. partial polyneuritis;
2. autonomic lability and trophotropism, most conspicuously manifested in hyperhidrosis
and arterial hypotension;
3. neurasthenic syndrome with headaches and sleep disorders;
4. many patients report dry throat or occasional diarrhoea.
A further very important conclusion of this paper is that most people working with this
plasticizer are affected to a greater or lesser degree. It appears that dermal absorption leads
most commonly to peripheral nerve disorders, while inhalation tends to cause syndromes of
the central nervous system. With either route of intake, autonomic disorders are most
frequent.
It is true that severe tetraparesis was seen in only one subject, and milder polyneuritis
associated with partial pyramidal syndrome was seen in another, while the other subjects
showed microsymptoms identified by high-precision examination methods. However, it is
clear that even relatively inconspicuous symptoms, such as paraesthesias in the extremities,
various psychoneurotic complaints and, of course, autonomic disorders, may result in
subjective discomfort and reduced enjoyment of life, which is naturally reflected in poorer
performance at work. In the end, it is even possible that chronic poisoning may lead over
time to more serious disorders.
A survey of workplaces revealed that those most commonly affected are the workers
who are most exposed to the effects of tricresyl phosphate, either by contact or by
inhalation. On this basis, it will be necessary to take precautions to protect employees
working with certain plastics:
1. Improving ventilation by replacing some old extractor fans with new, more effective
ones, and by adjusting the ventilation of the workbays.
2. Automating production so that workers do not come into contact with hot plastic
materials, particularly plasticizers.
3. In workplaces where there is an increased risk of poisoning: changing work shifts at
regular intervals, and carefully specifying the daily working hours.
4. As the main precaution: systematically informing workers about the toxicity of
tricresyl phosphate and the rules of hygiene to be followed when working with this
plasticizer.
Summary:
The authors examined neurological and psychological status, the autonomic system and
chronaxy in the muscles of the extremities in workers employed in plastics production. Of
the 59 subjects assessed, 25% were found to have partial polyneuritic syndrome, 8.5% were
found to have partial pyramidal syndrome and 8%, pallidal syndrome. Frequent autonomic
disorders, and in particular, relative trophotropism, hyperhidrosis and arterial hypotension,
were much in evidence. Psychological disorders most often took the form of neurasthenia.
Quite frequently, there were complaints of insomnia (25%) and persecution nightmares
(17%). It was shown that dermal absorption of tricresyl phosphate leads more frequently to
peripheral nerve lesions, while inhalation of vapour is more likely to cause pyramidal and
pallidal as well as neurotic syndromes. Most commonly, autonomic disorders are seen with
either route of uptake of the toxin. It is recommended that precautions should be taken to
reduce both dermal absorption and inhalation of plasticizers.
ORIGINAL DOCUMENT
IN CZECH WITH
ENGLISH ABSTRACT
ON LAST PAGE
Lékořské
Z neurologické kliniky MU v
Brně
-
přednosto
listy - 15.
říína
1952
prof. MUDr Korei PoPek
Z p sycJ:!j~.!5_ké klinik y MU v Br."ě - přednosto prof. MU~:__Zdeně~_L_oulerer
?_j_ysio/'?!?ického ...'!_s~mru_0U~Brně : ~ře!!~r:_~I(J_.err:_!~ MUDr Lu~v!k ~ro_sli0
MUDr E. BOCK- MUOr V. BOCKOVÁ - MUDr M. KAMENÍK !lékaři nevro!. kliniky/ MUDr O. SAHÁNEK (psych. klinika! - MUDr J. STANtK lfysiol. úslavl
Vliv práce s trikresylfosfátem na nervovou soustavu pracujících
Dt. 547.563.1-118:615-099:616.8:613.632:614.39
Y_e své d řívěiší práci (lék. listy 7 : 400-403,
19521 poda li dva z nás Z!právu o průmyslové otravě
trikresyllosfátem u dvou dě l 11fkú pracujících ve výrobě umělých plastických hmot. Uvedli, že -kromě
známých pl'ízna:ků p olyneu-rítidy, kombinované
s lehčím pyramidovým syndromem, byla u obou
paPrna porucha vegetativnf inervace. Pro·jevovala
se relativním trofoiTOpísmem,. hyperhidrosou -a tepennou hypoté-nsí. Oba nemocnl měli ještě neurotický třes víček a prstú a uváděli pokles libida a
pote·nce. U obou jsme sice v onom nese zjistili možnost vstřebávánftrikresylfosfótu zažívacím traktem,
př~sto· nás upozornily n ěkteré oko-lnosti na to, že
nešlo o prostou· akutnf otro-vu cestou gastroíntestínálni. U prvního nemocného se totiž začaly objevovati ·ně-které příznaky otravy ještě dříve , než mu
vstříkl trihesylfosfát do úst, ·a u druhého nernělo
vníknutf měkčidla do těl a ústy vubec žádný patrný
vliv na po mal u postu pujícl příznaky chronické
otrovy. Navíc nám oba nemocnf udávali, že mnozr
z jejich spolupracovníků si stěžují na parestesie,
pocení, nervositu, průjmy a jiné obtíže. Zmrníli isme
se iiž v první práci o tom-, že tyto okolnosti nás
přesvědčily o pravděpodobnosti častějšího výskytu
lehkých chronických otrav u lidí prawjících s;trikresylfosfátem a daly popud k vyšetřeflí většího
počtu dělnfků, vyrábějících umělé plastické hni.PIY
za použiti tohoto měkčidla.
Pracovní postup
Rozdělili jsme Si práci tak, že každý z nás pfevzal určitý úsek celkového vyšetřeni. Jeden sepsol
anamriesu a zjišťoval duševní stav, druhý vy$etřo­
va! neuwlogicky, třetf vegetativní systém a dva
měřili chronaxii na končetinách. Psychiatrické vyšetřen[ záleželo v podstatě v anamnestickém zjištění rOznych subje·ktivn!ch stesků, protože ani v jed 110m přfpadě se nevy-skytovaly hrubši duševní
poruchy. Neurologické vvšetře11i se dosti přibližo. valo běžnému klinickému vyšetřen(. Na vegetativ1'\Ím nervstvu jsme z,koušeli nejdů!ežitěišf refle. xy a reakce technikou doporučenou Servítem.
Kromě toho ·isme si všlmali. potivosti a třesu, zjišťo­
vali jsme dermografismus a. měřili krevní tlak. 5iři
zornic ·jsme popisova•li odhadem. Konečně jsme mě­
řili chronaxii svoiO v inervačnf oblasti hlavních končetinových. nervů. Srovnávací průměmé hodnoty
jsme přejali z Bou rgignonovýc;h klasiokých tabulek.
Každý pracuifcf s trikresvlfosfátem procházel
všemi df!čími vyšetřeními, při čemž byly o něm sepisovány příslušné záznamy. Výsledky byly potom
všemi pracovníky společně prodebatovóny a ko-
ordinovány. Jsme přesvědčeni, že tento posh!p
nám umožnil ne1 vě tší možnou objektivitu nálezů,
isme si všark vědomí toho, že jsme nedosáhli přes­
nosti klinického vyšetření, 'a 'to následkem nedo- stoiku času a vhodných vyšetřoven. Vyšetře n í vegetativního systému pak trpělo kromě toho nemožnost( dodržování. basálnlch podmínek'')
l
1
Materidl
Vy-šetřovali jsme cel.kem 68 osob zaměstnaných
ve vý.robě umělých plastických hmot. Z tohoto
počtu •isme později při :zpracovávání nálezů v yloučili ll, protože pracovali jen málo, nebo vůbec
11epracovoli přímo s. trikresylfosfátem, anebo protože pathologické změny u nich zjištěné mohly
býti následkem přestálých úrazů nebo nemocí.
Zato •isme při statistickém hodnoceni příhlfželi
k dvěma případům zmíně11é dřívější práce, tcikže
celkový počet hodnocených či nf 59.
Z praktických důvodů jsme je rozdělili na 3 skupiny. V 'prvnf skupině jsou za-městna11ci, jimž se
mohl dostat triikresylfosfót do těla hla v ně kožním
vstřebává11fm. Těch bylo celkem 12. Druhá skupina
byla ohrožována především vdechováním výparú,
kdežto kožní vstřebávání mělo u nich jen zcela
podřadný význam. Do této skupiny isme zař a dili
7 osob. U třetf, největlií skupiny, zohrnujícl 40
zaměstna·ncú, mohly se uplatnit stejným diil')m obě
cesty vrlikání měkčidl a do těla.
Neurologické nálezy
Polyneuritický syndrom se vyskytoval v bohatě
vyvinuté for-mě jen u dvou dříve popsaných 1'\emocných: U ostatních šlo o syndromy frustní, pmjevLJ<jící se šlachovou a okosticovu hyporeflexií,
úchylnými hodnotami ch.ronaximetrickými a tlako·
vou bolestivost[ kmenů nervových, subj e ktivně pak
většinou pareslesiemi, lokalisovanými nápadně
často v distálnfch polovinách hor-ních a dolních
končetin. Celkem ·jsme zjistili polyneurítický SY'f1·
d rom 15kráf, to'jest u 25% vyšetřených , Poměr ně
neivice byli po~tiženi dělnici, u nichž se uplati'íovalo především kožnl vstřebávání m ěkčidla 150°/o),
kdežto ze zaměstna11ců vystavených hlavně vdechování neměl a-ni jeden tent9 syndrom. Jsme
o statně přesvědčeni, že frustnf polyneurítis se vyskytla ještě aspoň u některých z dalších devíti vyšetře•ných, jež isme 1pro nedostatečnou 'prúkaznos!
materiálu nezařadili do této skupiny.
'I Pozdější klinlckó kontrola vybraných p řípadů. vykázalo přesto prakticky steiné výslepky.
; ,!
, f,
...Jil'
.....
Ročník
l
I
7 -
číslo
20
Poměrně vzácně jsme se rozhodovali k diagnose
postižení pyramidového systému. Byl charokterisovón místní šlachovou a okosticovou hyperref.lexií spojenou s příslušnou chronaximetrickou
alterací, dále se vysky·tovaly frustní zánikové a
irritační pyromidové jevy. Pyramidový syndrom
jsme d iagnostikovali celkem třikrát. Připočítáme-li
k tomu 2 případy své dřívější práce, byl tento syndrom 2:jištěn u 5 osob, to je u 8J;i~<,. I do této skupiny jsme zařadili spíše méně než více osob, protože jsme napočítali dělníky s příz·naky neurčitými
a nedostatečně průkaznými. Při úvaze o vlivu kožního vstřebávání nebo vdechování jedo'l'até lólky
na vznik pyramidových poruch nepř·ihlížíme k pří­
padu Z. F. své dřívější práce, kde šlo především
o vniknutí toxické látky do těla ústy. Zbývající 4 zaměstn a nci byli všichni vystaveni vlivu výparů měk­
čidei.
Stejně opatr-ně jsme se rozhodovali .pro diagno'su
frustního pal lidárního syndromu ze zvýšených reflexů axiálních a elementárních posturólnfch, vedle
nichž byl v některých případech patrný náznak
hypomimie o flekčního postaveni trupu a končetin.
Do t éto s-kupiny 'isme nezahrnovali vůbec dělníky
starší než 45let, u '!1ichž ~e již mohla uplatniti mozková arteriosklerosa jaka příčina !rustního pallidárního syndromu. Mezi ostatními, nedosah ujíCími
této věkové hranice, diagnostikovali jsme tento
syndrom čtyřikrát, to je v 8%. Ani v této skupině se
nevyskytují dělníci vystavení jen kožnímu vstřebává nf měkčidla.
· ·
·
Vegetativní poruchy
anamnesticky určité subjektivnl potíže. Z nich jsme
hodnotili jen ty, které v době práce s trikresylfosfótem vznikly nebo se aspoň podstatně zhorši·ly a
pro 11ěž jsme nenalezli jiný výklad.
Nejčaslěji jsme se setkávali s obtížemi rázu neurastheníckého, z-výšenou dráždivostí a unavitelností. Zvýšenou dráždivost nám udávalo 18%, zvýšenou unavitelnost 33% vyšetřených. U 25 ~, rsme
zjistili poruchu spánku. Většinou šlo 0 různé
formy nespavosti, jen třj. byli apavějšl ·než dlfve.
V 17% se vyskytly děsivé sny, někdy zcela zvláštního rázu. Nemocnému se zdálo, že· někdo na
něho útočí, chtěl se bránit, selhala mu však zbraň
nebo ztrnula mu ruka a podobně.
Proti těmto potížím ustupuif do pozadí jiné neurasthenické stesky, jako nesoustředivost a zapo·mnštlivost, na něž si stěžovali ·jen 4. 16 vyšetřo­
vaných udávalo nesnášení alkoholu, z nich 5 pozoruje tento přízna-k teprve od té doby, kdy pracují s tríkresylfosfátem. Jeden vyšetřovonec udával úzkostné stavy a dva nesnášeli hlu,k.
Je za; ímavé, že některé z uvedených příznaků,
ja1ko zvýšená unavile·lnost a děsivé sny ·persekučního obsahu, připomfnail duševní poruc~y poc
psané Vološinem u akutních otrav trikresylfosfó tem.
Srovnáme-·li účinek vs třebávání měkčid la kůží
a dýchacími cestami na popsané rpotíže, nalézáme, že unavitelnost C1 nespavost poměrně pře­
vládala u příslušníků druhé a třetí skupiny (vdechovóniL I ojedinělé případy přecitlivělosti proti hlu•ku
a úz'kostné stavy se vyskytly u zaměstnanců výstavených vdechování výparů. Pro ostatní neurotické
poHže jsme tuto souvislost nenasli, avšak není snad
náhodou, že si na aprosexii stěžovali jen zaměst­
nanci pracující více duševně a ma·jlcí větší osoonf
odpovědnost.
·
Překvapující byla častost poruch vegetativní
inervace. Nápadně často jsme zjistili sníženo·u
dráždivost trofotropní, a to u 78% vyšetřených.
Proti tomu byla dráždivost ergotropní u většiny, !. j.
u 66%, normální. Platí- li zákonitost o negativní korelaci mezi tonem a dráždivostí,. šlo u va·lné většiny
Jiné obtíže a příz-naky
o relativní trofotropismus. Pře'l'aha trofotropních
Velmi často js~e zjistili neurotický třes víček a
po chodů je pat rn ě příčinou dvou ne·jnápodněiších
roztažených prstů, a to u celých 80%, z' nichž
vegetativních přízna•ků hyperhidrosy a tepenné
hypoteme. Hyperhidrosu jsme zjistili u 86%. Není aspoň polovina měla třes neobyčeíně živý_ Nenodnotili ·jsme třes u těch vYŠetřovanýCh, u nichž
podmíněna prací v horku, protože byla i u zaměst­
isme mohli anamnesticky zjistiti, že ·jím trpěli již
nanců pracujících při normální teplotě a vyskypředtím, než začaii pracovat s trikresylfosfátem.
tovala se i mimo praoovnl dobu. Hypotensi se
systolickým tlakem do 100mm Hg jsme zjistili u 16 33°/o vyšetřovaných udávalo bolesti hlavy tupého
procent, do 115 mm Hg .u celých 45% vyšetřených_ rázu s ·pře vážnou lokal isací v ~ele a ve spáncích,
Přitom šlo, až na tři ženy, skoro výhradně o muže dostavující se v nepravidelných inJervalech lok
středního věku, s tělesným habitem částěii musku- · v zaměstnání, tak i mima práci. Dělníci vystavení
lórním. Méně spolehlivým přlznakem nerovnováhy výparům měkčidel byli postiženi o něco čcistěji.
vegeta~ivní inervace je zvýšený nepřím ý dermoc 25%. vyšetřovaných trpělo suchostí v hrdle, i zde
šlo vesměs o lidi vystavené výpa rům měkčidel.
grafísmus. Byl Z!jištěn u 23% vyšetřovancú.
. ·
Co se týká dalších obtíži, slyšeli isme nejčmtě)i
Z uvede·ných nálezů je zřejmé, že valná vět~irÍa
námi vyšetřených dě·lník ů byla postižena vegeta· údaj o průimech. Trpěli jimi skoro všidmi, kteří se
dotýkali měkčfdel přímo rukama. Průjmy se doslo tivními .Poruchami. Přitom nebyl význačný rozdíl
mezi přís lušnfky našich lří skupin, tedy mezi účin­ vovaly občasně, a fo vždy současně s používáním
kem kožního vstřebávání a vdechování jedov6té určitého druhu trikresylfosfátu, jehož větší jedovd' .
tost byla později dokázána pokusy na zvířatech.
.f lá~ký.
Velmi často isme slyšeli stížnosti na různé žaluPsy c h i a t r j c k é n á I e .z.y
deční potlže íako nechutenství, nauseu, tlak nebo
žádném případě isme nezjistili hrubší ob- píchání v žaludku. Nemůžeme je hodnotiti, protože
jekťivní změny Ve smyslu psychosy, zjistili jSITieien nám chybí objektivní vnitřnl nález. Totéž plat1
v
491
Lékařské
·pa·lpitacích lv 6 př[p.l a p[chónr u sr·dce lv 3
0
př[p.).
Patho)ogické nólezy u dělníkC pracujících
s trikresylfosfátem.
Přa-
Jen
ko7nf
ntřeb6-
...ónr
vá"řn;
Obš
vdechov6n!
c~s~y
v~tf'felbó-
I Celkem
vónr
po-~,~~~~
;~
čel
Čl!ll
.~~-'
'Čet.
0
Polyneurltls
o)
syndrom
Pyrom.
'll) !Bl
PcllidM'nf ~yndrom u
mlod!íich než 45 let
Hypotensh1
Hypoten5is
do systoL
tlakLJ
systol.
tlaku
................
do
14
8~
I
5171
66'1· 3 43
.. ............
IOOmm H~
22
15
25
.J 7~:'1
5
8 11.
9
1
16
10
vog9t. regulaci
Hyparhidrosts
1-
0
dělnlku
Relotivnf trofotropismlls
Labilito
11
·'O
3
Jl
77
46
3)
75
41
68
9J 32
86
78
75
7 100
36
25
14
6
15
10
16
28
H
i 21
52
27
45
8
2:1
14
23
.......
33
Zlvý dennog mfi~mc.J$ ..
41
Afektivnr dr6žd1vost
16
2
28
6
15
10 1711,
Zv~len6 unavit~lr'IOlf
16.
2 , 28
16
4~
Zl
3Jl{:~
22
ll 5 mm Hg
Nr:$"(lUStře.divblt
2
l
I
I
Nespavost
D-ěsivé
14
t1e~
hlavy
···-············
.............
2.a ludečnf potli.e
Srd ečnf potlže .
27
13
22
i o '17
85
48
75
5
71
S4
16
4
57
14· 35
Suchost v hrdle
Pr·O)my
ll
!rtY,;, ...
NatJrot.
Bolastl
14
3143 112
9
75
3
25'
..............
~I: ~:
I f14
5
30
llO
25
Id 13 '22
25
12
18
:lil
.IQ
*I Tento nemocný bvl sice vystaven kožnímu vst1ebóměkčid~l. avšak akutní otrava nastala vstlfknutím
trikresvlfosfátu do úst.
vóní
Závěry
Z
přiložené tabulky je zřeimé, že chronická
průmyslová otrava trikresylfosfótem je nejčastěji
chorakterisovóna těmito příznaky:
l. frustni polyneuritidou;
2. vegetativní labilitou a trofotropismem, jehož
nejvýrazně·jšími ·projevy jsou hyperhidrosa a te~
pennó hypotense;
3. neurastheniokým syndromem s boleslmi hla~
vy a poruchami spánku;
4. mnozí udávají suchost v hrdle nebo občasné
p~m~
.
Dá•le docházíme •k velmi zcivažnému z6věru·
že většino lidí prawjídch s trmto měkčidlem je víc~
nebo méně postiže·na. Zdá se, že •kožní vstře­
bávání vede častěji k poruchám periferních nervů,
kdežto vdechování vyvolává spíše syndromy cen"
trálního nervstva. Nejčostěii dochózík poruchám
vegetativním, a to oběma cestami vstřebávání.
492
Je ·pravdo ..že jsme viděli těžkou tetra oaresu jen
u jednoho vyšetřovaného a u ,druhého ~~rn~jší
polyneuritis · spojenou s frustn1m pyram1dovym
syndromem' kdežto tJ ostatních š·lo spíše o mi krosymptomy, ~jištěné jemnými vyšetřovacími mstha~
- dami. Přesto však ·je jisté, že i poměmě nepotrne
příznaky jako .parestesie v končetinách, různ~
psychoneurotické políže a niko li v pos!ednl ř~de
porucha vegetativní inervac,e m,ohou byt1 z~~o)em
subjektivního nepohodlf, snrzene radosti ze z1vota,
a tím ovšem i ooršrch pracovních výkonů . Konec
konců je i možné, že chronická otrava vede časem
k ještě závažnějším poruchám.
Průzkum pracovišl nám ukázal, že nejčastěji jsou
postiženi ti kteří jsou nejvíce vystaveni účinku trikresylfosfátu, af iiž dotykem n~bo vdechováni~.
Z toho vyplýyajr opatřeni, ktera bude nutno ucJ~
niti iK ochraně dělní<kiJ při výrobě některých umě~
lých hmot.
l. Zleošiti ventilaci nahrazením některých starých
vyssavačů novými, výkonnějšími a. úpravou ventilace pracovní haly.
2. Zautomatisovati výrobu, aby se .dělníci nedo~
týkali hotkých plastických hmot a zvláště ne měk~
čidel.
3. Na pracovištích, kde je zvýšené ·nebezpečí
otravy, střídati dělnrky v pravidelných intervalech
a opatrně vymezili de11nr prac9vnf dobu.
4. Jako' hlavní Opatření, poučovati soustavně
dělníky o jedovatosti trikresylfoslátu Q o hygienických zósadóch při práci s tímto měkčidlem.
Souhrn,
2J 33 1/a
15
lisly - 15. říina 1952
Autoři ·vyšetřovali u dělníkO prqr;ujídch ve výrob~ umě­
lých plastických hmot neurologický o psychický stciv, ve.·
oetativní svstém a chronaxil svalů kon~etin. Z 59 hodnocených osob byl zjištěn u 25% frustní polvneuritický
svndrom, u 80% frustní pyramidový syndrom o u 8%
pallidárnf syndrom. Nópodné byly časté poruchy veoe. tativnf Inervace, především relativní trofotropismus, hy per~
hidrosls . a tepenná hypotense. Psychické poruchy měly
nejčastěji ráz neurasthenie. Dosti častá bvla stižnost ng
nespavost !25%1 a na děsivé snv persekučního obsahu
(17%1. ' Ukázalo se, že kožní vstřebávání trikresylfosfátu
vede častěji k poškození Perifernlch nervil, kdežto vdechování výparů vvvolává spíše syndromy pyromidové
a pollidární, také neurotické, Neičastěii dochó:zí k poruchám veoelativním, a .to oboií ce.stou vstřebávání.
Doporuč~)) se opatření. omezuifcf iak kožní vstřebávóní,
ta k vdech ovó ní měkčide I.
Bhl n OJ! bt:
ABTOpbi IJe~AeAoBa.\H y pa6oq;v.xl -rpy.tvr.tgHXť'!R np:>~
npl)..
WJao;terBe H ~xycTBCmtl:liX -n.A.~crH q_ec~Hx Mae HeD p1JL( r :i'lecRoe
H nc~IxHq:ecK.oe coeTOKHHe, nereT~t'IaD:iYJO G}fC.TeMy n xpoHi'I·I(~HKJ Mfll':llg lťonetliiOCT~H. Hs 59 o5~JI.!"!AyeMb1.x y 251J/a
5hTJ. a:ali'AeH cppycTO.SJJ:btit: noXHHenpn:tren:::~H ctm;~poM, y 81.1:,0 {
0
4Jpyc:ro~HbiJi ·nnp~M}(4Rblii Cl13.{pJU H y 8f'r} 0 U:l..\AH-A:apHblii
CHHAP"}M. -nopll..iiHTC-'bHM:OUI 6bl~">1 l!acrbl~ HapyntetfHr.t nere'IlTt!BE:oň HRepB3U"iH D trepnyJo IC"lepe,-,;b p3A"l'IH~l'lb1Ů TpOq,~TpOinUIMt r-HII~prHApOCJ apT:pH-.\bHfl.H .rHI!Ol"eHCHII,
DCHX :t'lec!l: ~e- HapymeHH'H tmr,ge :ec.ero U:MC).I:! r.n.pali!T~P
Hť.:Bp1CT8RH i, ·3HB'lKTeAbi(O tt3.CTO BC'rpet:IaJolleb JHS.A06bi. l{a
(ieacOHH!!Y (25'1.) a a O!plWID>Ie ORbl O npec>.eJtOB!UU u (17'/ ),
0
ÚKaSSAOeb, 'tiTO 11Di1rHBalU1'~ "tp~il<?e~HAq>oc.cpaTa :r<:om.eA 'IB.J.Ye
BeAeT x_ nop_a'!l~HHHM _nepu!JJep~qeeKH)( a-epBoB, H.ltt-!'.1\.JI~HJI
ero Hcugp !llU'LH
BbJ ťbiB9.eT
CR'lp~e
ClHl"ApOI\1~
M n'lA.\KAEp:{hJe. rax.1te H IIeBpoTJ{ttec::m~.
:Me.pbl ·orp"lHHG:HIIaJOn_H.)
&'I'HX: Bp:::JtBbJX. .Be!JJ~C1B,
BC3t::hilHUiHC
'Ol'lp'lMH,JtHble
PexoMea~yiQ'l"C.R
lCO!teH:· H KHJ'SA..RUHlů
.i;
.~ .
f!očnik
7•
Čfslo
20
Summary,
The authors examined· the neurolooical, psychal6oical
conditia n, vegetativ system and chronal<y ol the muscles
o f the limbs o f workers producinu p lasiic motters.
Out of 59 exomlned cases in 25% a fru st polvneuritic
syndrome, in 8% o frusl pyramido! ond in 8% pallidor
syndrome were found. A slriking leoture ol the exomination were lreque~t dislurbances ol the veget otive in nervotion, fl rst af oll a rela tive traphotmpism, hyperhi dr osis
ond orteria l hypotension. foirlv lrequentl y the exomined
parsons complolned ol sleeplessness 125%), friahtenino
clreoms cf pers ecution type (17% ). Ir was fou nd, Ihot th e
obsorption ol trikresvlphospote through the ski n is more
often the cause of the d a mooe to peripheral nerves, inholotlon af the vopours on tf1e olher hond is lollowed by
p yramido!, po !lid ar ond neurotic syndroms. The most
fr eauentlv ·occurr lno dislurbances a re these ol the veoetotlve system brouch t obout throuQh b oth ways of ob·
sorption.' Precoutlons, limltin o the absomtion throuch the
skin ond inhol·otion o l ths softecning matters are recom·
mended.
·
·
_.,
j
I
II .
Résum~,
Les aute\m ont étudié' l'étal neurolociaue et psychklue,
Ia systeme véQétatif el ·fa chronaxie des muséles des
membres chez les ouvriers travaillant dans. la lobricalion
des substonces pl óstiqves arlificielles: Parmi les 59 per·
sonnes étudlé~s . on a · constoté dans 25% le syndrome
polynévritique frust~. dons B~% Ia syndrome pyramid ol
fruste el.do ns 8% le syndrome pallidaire. O n o ramorqué
souvent las troub les de l'innerva tion Yéoéto tive o vant to~t
le lrophotropisme relotil, l'hvperhidrosis et l'hvpotension
arlérielle. Les troubles psyc hiq ues le p lus souvent h.irent
du type de névrosthénie. Assez souvent les molades se
ploionoient de l'insomnie 125%) et des sonoes cauch""
mors de lype de perséculian 11 7%). On o vu ·que l'obsorption d u tricrésylphosphate por Ia peau mime plus
souvent oux lě sl ons des narfs páriphériques ta ndisque
l'inholation des vapeurs produit p lutO! les svndromes
pyramidoux et pollidoires et aussi nevrotiq ues. [ e . pl us
souvenl on vait les traubles véoé totils a ue lle <We soit Ia
vole ďobso rp tio n. l es auteuis recommandent des masuras l imito nt Ia résorption cutanée de meme a ue l'inhalal ion d es ámollents.
Literaturo:
Bock E., Bo~ková V. : Lék. listy 7 , 4(X}-403. 1952 - Bon·
duelle, Brlsset Ch.: Rev. Neurol., 7Y , 367- 369, 1947. Dechaume J., Bourrot L. , Buffard P., Arch. ma l. p ra l.,
9, 229- 231, 1948. - Droglc hina, Nevropat. i Psich.,
\6, 68- 70, 1947.- Hodoe H. C., Sterner J. H. , J. Phmmocol. Ex oer. Ther., 79:225-234, 1'143. - Komárek A.:
Chemie, 6 : 191- 193, 1950. ~ Mertens H. G" Arch. Psvcn.
Narvenkr., 179, 458-482, 1948. Michaud L., Bul!.
Schwelz. Akad. med. W iss., 6, 125-129, 1950. -· Servít
Veoetativnl rovnováho č lověka, Praha, 1948.- Trulfert ·
L,, Arch. fT)O I. prof., 6, 225-W. 1944/45. -' Vološin
G. J., Nevropot. I Pslch., 18,37--40, 1949.
•
Br no, Orlí 26.
z.,
Z ústavu ·pro všeobecnou o exp!rimentálnf pothologií lékařské fakulty MU v Brně· přf dnosloprof. MUDr.o RNor ·v. Uh"!:
.MUDr PhMr JO SEF D.OHNA~EK
Pathofysiologie draslíku
V přírodě se draslík vyskytuje v četných nerostech (syl,
vin -' KC l, karnolit - KCI. M aC 6. 6 H,O, orthoklas -
Dt. 546.32:612 .015 . 31 : 616-092
Druhý vn ll lni oběh dra slíku se uskutečňuje ta k, že z jater
p utu je dro•llk do dalšich tkání,· především do kosterního
syolstva a srdeč ního ·svalu, Svalovou ·a b u n ěčno u · čin­
nosti ie dro.! lík uvo lň ován, .dostává se do krve o játra
iel mohou znovu. vvchytóvat a zase posíl at ·d o svol u.
Z obou těcht o vnitřníc h oběhu draslíku ie te nto prvek
ta ké 'z télo vy lu čov á n: molý jeho díl 18 vyl u čován ,!ře vem
o· kůží, .v ěl~l a .hl avni dll ledvi nami, a to v celko vém množ·
stvl, lež se pllbliž ně rovnó příimu, t. i. asi 3 o :i:c1 24 hodiny; ·
(AIS.i,O, o 1.) • . Jeiich zvěir6v6ním dostávó se do ·poldy.
To iel Pevně držl, takže dr'ose lné s l áučen in v se z ní ne~
vyp la ví a m oř ská vodo· ie proto chudá na draslík. U po·
zorňu ll no za jímavou parale l ~. -jak se o ní již 'před lety
zm i~uje nčš Babák, že totiž mořská voda o p lasma no~í
kr ve jsou obě velmi· i::hudé no dra slík, naproti tam u .pevná
ze mě ci bu~ ky, t káně· nošeno tělo, isou na něj bohaté.
Tato paralelo ide ještě dále v tom, že i v lidském tě l e je
draslík Pa.vně držen tkáněmi tak, že si tím vysloú žil jméno",
Z ó v i s I s 1 i a v z't a h v :
nepohybllv~ fi xovaný tkól\o vý ion. V nitru buněk se množ·
stvl drasllku pohybuje mezi ~ mo %, v plasmě o
. Tcikto by draslík mohl býti
ko!ovát v
mezibuněčné teku tině ie ho .velrn,i mála, 1.5---21 mo %,
a býti vydóvón způsobem celkem jednoduchým.
průměrně 18 mo %. Tyto hodnoty býva jí překročeny ve
smvslu hvpo· oebo hyperka!íemie··jen ·zřidka, o to_ při Jsou v~ok o kolno.sti a vl ivy, kterétuto jednoduchost
téžkých poruch6ch zdrovr. .·
· :
·
.
poněkud komplik1Jjl.
·
.z·půdy je draslík odnlmón-rostlinomi a ukládón ve foiTak je tu pledriihztah dra~líku k iiným el<iktro m·! draselných soli oroonických kyselin pledevšim v · hli·
zóch o semenech. Noše běžné druhy obili obsohlljí při . l ytů m, přeclevšlm sodlku; chloru a vápníku. ---: Mezi
stlednf úrodě 50--75 ko kalia no ·] ho Pudy, brambory d raslrkam o sodíkem ex istu-je úplný onlo gonismus.
dokonce o ž 190 ko. ) e za jímavé, že rýŽe . má dra slíku
· Sodík je p rvek hydropigenní podporující vazbu
ve lmi m61o.
·
·
· V tkhto potravinách, tedy hlavně ·bramborách o vody v tkónk:h, na proti lom~ drásllk působí na
v. ze lenině, kromě toho ještě v.· ml éce, v ně kterém ovoci tká ně dehydratačně. PřívQd d rasliku vyplavuje
o dále ie!til v mase přicházi droslik ·do lidského tělo. z tě lo vodu a Ionty Na' a Cl' lna tom se za kládó
. Je ho prúměrn6 denní ,po t řebo pro dospělého . člověka se
diuretický účinek draslíku - v i z č o~to p oužívaný
· pohybu je kolem hodnoty 3 o. Ze zoživdcího traktu ]e
recept ) Kplii acetici soluti«, předpis ovaný obydr aslík při l fmón do krve, dostává se do jater o IP funeují
pro dro slfk Ia ko io.kósi přestupní, nebo lépe řečeno rozdě·
čejně s . Oxymelem . Scillae p ři _ oedemech a
lovod sta nice. J, jater může toti ž draslík p1ijiti pfes. zaž.í·
podm i ňuje to tu okolnost, že u býl ož rav c ů a Vegevocí :žlázy zpět do střevnfha traktu, čí mž se .u zavře jeden
tariánů existu je stálý hlad po solil. N a apok, pří·
vnitřn l okruh nebo oběh draslfku v těle. Sekrety zažívacích
ž lóz isau· no draslík bohaté, a dojde· li za pcitholooických vod ď veiMch dáYf!l'k sodfku ve formě NaCI vypla okólnoslf k Jejich ztrótóm z těla, ubude organismu i znač­
vuje'· z těl a droslfk. Podóvánf velkých dó ve:k N aCI
ně droslfku. Tok si vvsvětl uieme ztr átu .tona iontu zvrapři léčeni pooperočních stovú , po případě p růjmů
cením dvonóctnlkavého obsahu, průjmy,' dlouhodobými
diabeti ckého komatu podn ěc u je
sondóžemi tenkého střevo , .nebo konečně i st~evnfmi píš- nebo. dáven(
ke ztrótó m ·draslfku, které mohou býti závažné
tělem i.
o
~.
přijímán,
i
I
1
tělé
v
·J
a
1!93
..
•.