závěrečná zpráva 1.20.1

1.20.1. Lepidopterologický průzkum na území PR Koutské a
Zábřežské louky
Autoři: RNDr. Lukáš Spitzer
Jiří Beneš, Entomologický ústav BC AV ČR
Za spolupráce: Jan Hrnčíř, Jan Sitek
Stručná charakteristika území
PR Koutské a Zábřežské louky leží na katastru obcí Kravaře (místní část Kouty) a Dolního
Benešova (místní část Zábřeh). Lokalita se nachází v nadmořské výšce 225–234 m, je
převážně rovinatá, jen mírně svažitá se severozápadní expozicí. Celková výměra rezervace je
375,7 ha. Vyhlášena byla v roce 1973 a v roce 1997 podstatně rozšířena na současnou
rozlohu.
Území rezervace je tvořeno nejrozsáhlejším komplexem mokřadů na Opavsku –
měkkým luhem, který je stále částečně zaplavovaný, rákosinami, zarůstajícími slepými a
zazemněnými mrtvými rameny říčky Štěpánky a řeky Opavy a z největší části pravidelně
sečenými vysokostébelnými nivními loukami, v menší míře bezkolencovými a pcháčovými
podmáčenými loukami. V měkkém luhu se nejčastěji uplatňují olše lepkavá, doplňují je
vysázené porosty a větrolamy topolu kanadského a náletových druhů stromů – např. jasanu
ztepilého a topolu osiky. Na březích zmíněných říček rostou velmi často různé druhy vrb. Na
sušších místech najdeme nejčastěji porosty břízy a křovinné vegetace tvořené mnoha druhy
vrb a např. krušiny olšové. V rezervaci je stále několik malých vodních ploch, většina z nich
však byla cíleně zavezena zeminou, další postupně zarůstají a zazemňují se. Celé území je trpí
odvodněním lokality hustou sítí melioračních kanálů.
Historie průzkumů
Na lokalitě dosud nebyl ucelený průzkum výskytu motýlů proveden. Jednotlivé údaje o
výskytu motýlů z 80.-90. let 20. století byly publikovány v souhrnné práci o denních motýlech
Opavska – v minulosti dokumentován např. výskyt početné populace modráska bahenního
(Maculinea nausithous) (Beneš, Kuras 1997a, b, 1998). V 90. let 20. století zde sledoval
výskyt denních motýlů Vítězslav Solich, v letech 1998-2000 zjišťovali výskyt nočních motýlů
během několika exkurzí Jan Sitek a Tomáš Kuras, po roce 2000 pocházejí údaje z PR Koutské
a Zábřežské louky především o denních motýlech od J. Beneše, L. Spitzera, L. Honče a P.
Vlašánka (Databáze Mapování motýlů České republiky, spravovaná Entomologickým
ústavem BC AV ČR, České Budějovice). V letech 2005, 2007 a 2010 proběhl monitoring
modráska bahenního (Maculinea nausithous) v rámci celorepublikového monitoringu
evropsky významných druhů motýlů pod záštitou AOPK ČR Praha – lokalita PR Koutské a
Zábřežské louky je zařazena do systému pravidelně monitorovaných lokalit s dvouletou
periodou sledování (Honč 2005, 2007, Beneš 2010).
Metodika
Průzkum byl prováděn v roce 2010. Lokalita byla navštívena ve dnech 28.5.2010, 29.6.2010,
2.8.2010, 13.8.2010, 11.9.2010 a 22.9.2010. Denní motýli byli zaznamenáváni uvnitř
rezervace a na jejích hranicích – především na nelesních plochách a v lesních lemech . Noční
motýli ze skupiny tzv. Macrolepidopter (viz Janáčková a Štorkánová 2004) byli
zaznamenáváni vždy v lemu rákosiny, louky a lesního porostu a byli monitorováni pomocí
automatických přenosných světelných lapačů (zdroj: 8 W BLB zářivka Philips, napájená z
baterie 12 V / 20 Ah; Světlá) a z části pomocí směsné výbojky Philips 150 W napájené
generátorem. Zástupci čeledí tzv. skupiny Microlepidoptera byli sledováni jen okrajově.
Determinaci odchycených jedinců provedli autoři a Jan Hrnčíř a Jan Sitek. Dále byly do zprávy
začleněny údaje dalších mapovatelů, pocházející převážně z období 1998–2008 a data z
náhodných návštěv autorů z roku 2008.
Přehled zjištěných druhů
Celkem bylo v PR Koutské a Zábřežské louky od druhé poloviny 90. let 20. století do roku
2010 zjištěno 261 druhů motýlů náležejících k 32 čeledím (celkový přehled zachycených
druhů zjištěných je uveden v tabulce níže). Z toho 45 druhů denních motýlů a 182 druhů ze
skupiny tzv. Macrolepidopter. Nejhojněji byli zastoupeni zástupci čeledí můrovitých
(Noctuidae) a píďalkovitých (Geometridae). Dosavadní počet zjištěných druhů je poměrně
vysoký, zastoupena je celá řada druhů vázaných na zdejší rozsáhlé luční a mokřadní biotopy a
lužní lesy.
2
Tabulka č. 1 (na další straně): Přehled druhů zastižených na lokalitě v průběhu monitoringu
v roce 2010 a všech dalších nálezů zjištěných od 90. let 20. století (databáze Mapování motýlů České
republiky), včetně příslušnosti k čeledi, nomenklatura dle Laštůvky (1998). Tučně značeny druhy
chráněné dle evropské a české legislativy, druhy z Červeného seznamu bezobratlých ČR (Farkač et al.
2005) a druhy regionálně významné. Hvězdičkou jsou označeny druhy typizační pro nejhodnotnější
biotopy v rámci PR.
Čeleď
Adelidae
Adelidae
Arctiidae
Arctiidae
Arctiidae
Arctiidae
Arctiidae
Arctiidae
Arctiidae
Arctiidae
Arctiidae
Arctiidae
Arctiidae
Coleophoridae
Cosmopterigidae
Cossidae
Depressariidae
Depressariidae
Drepanidae
Drepanidae
Drepanidae
Drepanidae
Drepanidae
Drepanidae
Drepanidae
Drepanidae
Elachistidae
Elachistidae
Elachistidae
Gelechiidae
Gelechiidae
Gelechiidae
Gelechiidae
Gelechiidae
Gelechiidae
Gelechiidae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Rod
Nematopogon
Nemophora
Arctia
Cybosia
Diacrisia
Eilema
Eilema
Eilema
Euplagia
Lithosia
Miltochrista
Pelosia
Phragmatobia
Coleophora
Limnaecia
Zeuzera
Agonopterix
Agonopterix
Drepana
Drepana
Falcaria
Habrosyne
Ochropacha
Sabra
Tethea
Thyatira
Elachista
Elachista
Elachista
Acompsia
Gelechia
Helcystogramma
Metzneria
Monochroa
Monochroa
Teleiodes
Aplocera
Ascotis
Cabera
Cabera
Campaea
Camptogramma
Colostygia
Druh
metaxella
degeerella
caja
mesomella
sannio
complanum
depressum
griseolum*
quadripunctaria
quadra
miniata
muscerda*
fuliginosa
otidipennella
phragmitella
pyrina
conterminella
propinquella
curvatula*
falcataria
lacertinaria
pyritoides
duplaris*
harpagula*
or
batis
adscitella
alpinella
pomerana
cinerella
sororculella
rufescens
metzneriella
conspersella
lutulentella
proximella
plagiata
selenaria
exanthemata
pusaria
margaritata
bilineata
pectinataria
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Hepialidae
Hesperiidae
Hesperiidae
Hesperiidae
Hesperiidae
Hesperiidae
Choreutidae
Choreutidae
Lasiocampidae
Lasiocampidae
Epione
Epirrhoe
Epirrhoe
Euchoeca
Euphyia
Eupithecia
Chiasmia
Chloroclysta
Chloroclysta
Idaea
Idaea
Idaea
Idaea
Ligdia
Lomaspilis
Lomographa
Lomographa
Macaria
Macaria
Macaria
Peribatodes
Perizoma
Plemyria
Pterapherapteryx
Scopula
Scopula
Timandra
Triphosa
Xanthorhoe
Xanthorhoe
Xanthorhoe
Xanthorhoe
Xanthorhoe
Hepialus
Carterocephalus
Erynnis
Pyrgus
Thymelicus
Thymelicus
Anthophila
Prochoreutis
Macrothylacia
Poecilocampa
repandaria
alternata
tristata
nebulata*
unangulata*
centaureata
clathrata
siterata
truncata
aversata
biselata
dimidiata
muricata*
adustata
marginata
bimaculata
temerata
alternata
liturata
notata
rhomboidaria
alchemillata
rubiginata*
sexalata*
immorata
immutata*
comae
dubitata
biriviata
designata
ferrugata
quadrifasciata
spadicearia
sylvinus
palaemon
tages
malvae
lineola
sylvestris
fabriciana
sehestediana
rubi
populi
3
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Geometridae
Micropterigidae
Momphidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Colotois
Cyclophora
Cyclophora
Cyclophora
Cyclophora
Ecliptopera
Ectropis
Electrophaes
Ematurga
Ennomos
Ennomos
Ennomos
Micropterix
Mompha
Acronicta
Acronicta
Acronicta
Actinotia
Agrochola
Agrochola
Agrochola
Agrotis
Agrotis
Allophyes
Amphipoea
Amphipyra
Apamea
Autographa
Axylia
Blepharita
Catocala
Catocala
Celaena
Cerapteryx
Cosmia
Craniophora
Deltote
Lithacodia
Diachrysia
Diarsia
Discestra
Euclidia
Eupsilia
Gortyna
Hadena
Helicoverpa
Herminia
Hydraecia
Hypena
Chortodes
Ipimorpha
Lacanobia
Macdunnoughia
Mamestra
Mesapamea
Mythimna
pennaria
albipunctata
annularia
linearia
punctaria
silaceata*
crepuscularia
corylata*
atomaria
alniaria
autumnaria
fuscantaria
calthella
propinquella
leporina
megacephala
rumicis
polyodon
circellaris
lota
macilenta
exclamationis
ipsilon
oxyacanthae
fucosa
tragopoginis
monoglypha
gamma
putris
satura
fraxini*
nupta*
leucostigma*
graminis
trapezina
ligustri
bankiana*
uncula*
chrysitis
rubi*
trifolii
glyphica
transversa
flavago
rivularis
armigera
grisealis
micacea
proboscidalis
pygmina*
retusa*
suasa
confusa
brassicae
secalis
albipuncta
Lycaenidae
Lycaenidae
Lycaenidae
Lycaenidae
Lycaenidae
Lycaenidae
Lycaenidae
Lycaenidae
Lymantriidae
Lymantriidae
Lymantriidae
Lymantriidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Notodontidae
Notodontidae
Notodontidae
Notodontidae
Notodontidae
Notodontidae
Notodontidae
Notodontidae
Notodontidae
Notodontidae
Notodontidae
Notodontidae
Nymphalidae
Nymphalidae
Nymphalidae
Nymphalidae
Nymphalidae
Nymphalidae
Nymphalidae
Nymphalidae
Nymphalidae
Nymphalidae
Nymphalidae
Nymphalidae
Nymphalidae
Nymphalidae
Oecophoridae
Papilionidae
Pieridae
Aricia
Celastrina
Lycaena
Lycaena
Lycaena
Maculinea
Polyommatus
Quercusia
Arctornis
Euproctis
Leucoma
Orgyia
Ochropleura
Phlogophora
Plusia
Pseudeustrotia
Rhizedra
Rivula
Scoliopteryx
Schrankia
Simyra
Trachea
Xanthia
Xanthia
Xestia
Xestia
Xestia
Cerura
Clostera
Furcula
Furcula
Notodonta
Notodonta
Notodonta
Phalera
Pheosia
Pterostoma
Ptilodon
Ptilodon
Aglais
Apatura
Apatura
Araschnia
Argynnis
Boloria
Inachis
Issoria
Limenitis
Nymphalis
Nymphalis
Polygonia
Vanessa
Vanessa
Stathmopoda
Papilio
Anthocharis
eumedon*
argiolus
phlaeas
tityrus
virgaureae
nausithous*
icarus
quercus
l-nigrum*
chrysorrhoea
salicis
antiqua
plecta
meticulosa
festucae*
candidula
lutosa*
sericealis
libatrix
costaestrigalis*
albovenosa*
atriplicis
icteritia
togata
baja
c-nigrum
sexstrigata*
erminea*
pigra*
bicuspis*
furcula*
dromedarius
tritophus*
ziczac*
bucephala
tremula*
palpina
capucina
cucullina*
urticae
ilia
iris
levana
paphia
selene
io
lathonia
populi
antiopa
polychloros
c-album
atalanta
cardui
pedella
machaon
cardamines
4
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Noctuidae
Pyralidae
Pyralidae
Pyralidae
Pyralidae
Pyralidae
Pyralidae
Pyralidae
Pyralidae
Pyralidae
Pyralidae
Pyralidae
Pyralidae
Satyrinae
Satyrinae
Satyrinae
Satyrinae
Satyrinae
Satyrinae
Satyrinae
Sphingidae
Sphingidae
Sphingidae
Sphingidae
Tineidae
Tineidae
Tineidae
Tineidae
Tineidae
Tineidae
Tortricidae
Tortricidae
Tortricidae
Tortricidae
Tortricidae
Tortricidae
Tortricidae
Tortricidae
Yponomeutidae
Elachistidae
Mythimna
Mythimna
Mythimna
Mythimna
Mythimna
Mythimna
Mythimna
Naenia
Noctua
Noctua
Noctua
Nonagria
Calamotropha
Cataclysta
Catoptria
Crambus
Cryptoblabes
Donacaula
Eudonia
Chilo
Phlyctaenia
Platytes
Pleuroptya
Witlesia
Aphanthopus
Coenonympha
Coenonympha
Lasiommata
Maniola
Melanargia
Pararge
Agrius
Deilephila
Hyles
Laothoe
Haplotinea
Monopis
Monopis
Nemapogon
Nemapogon
Tinea
Acleris
Acleris
Apotomis
Endothenia
Epagoge
Eulia
Hedya
Hedya
Paraswammerdamia
Elachista
conigera
ferrago
impura*
l-album
pallens
straminea*
vitellina
typica*
fimbriata
janthina
pronuba
typhae*
paludella
lemnata*
margaritella
pratella
bistriga
forficella
truncicolella
phragmitella*
coronata
alpinella
ruralis
pallida
hyperanthus
glycerion
pamphilus
megera
jurtina
galathea
aegeria
convolvuli
elpenor
galii
populi
insectella
laevigella
monachella
cloacella
picarella
trinotella
aspersana
lorquiniana
infida
nigricostana
grotiana
ministrana
dimidiana
salicella
albicapitella
maculicerusella
Pieridae
Pieridae
Pieridae
Pieridae
Pieridae
Pieridae
Pieridae
Pieridae
Pieridae
Psychidae
Pterophoridae
Pyralidae
Colias
Colias
Colias
Gonepteryx
Leptidea
Pieris
Pieris
Pieris
Pontia
Narycia
Emmelina
Acentria
crocea
erate
hyale
rhamni
reali*
brassicae
napi
rapae
daplidice
duplicella
monodactyla
ephemerella
Typizační druhy pro jednotlivé biotopy:
5
Zachovalé rozsáhlé rákosiny:
Chilo phragmitella, Mythimna straminea, Nonagria typhae, Rhizedra lutosa
Tůně a slepá ramena (vazba na porosty okřehku – Lemna sp.):
Cataclysta lemnata
Zachovalé komplexy vlhkých nivních luk:
Scopula immutata, Idaea muricata, Plusia festucae, Naenia typica, Mythimna impura, Diarsia
rubi, Lithacodia uncula, Deltote bankiana, Simyra albovenosa, Schrankia costaestrigalis,
Chortodes pygmina, Celaena leucostigma, Xestia sextrigata, Maculinea nausithous, Aricia
eumedon, Leptidea reali
Lužní lesy:
Drepana curvatula, Sabra harpagula, Ochropacha duplaris , Furcula furcula, F. bicupsis ,
Notodonta ziczac, Notodonta tritophus, Ptilodon cucullina, Pheosia tremula, Cerura erminea,
Clostera pigra, Arctornis l-nigrum, Catocala nupta, C. fraxini, Ipimorpha retusa,
Pterapherapteryx sexalata, Ecliptopera silaceata, Euphyia unangulata, Euchoeca nebulata,
Plemyria rubiginata, Electrophaes corylata, Pelosia muscerda, Eilema griseolum, Lithosia
quadra
Přehled zjištěných významných druhů
Evropsky významné druhy – příloha II. Směrnice o stanovištích ES:
Modrásek bahenní (Maculinea nausithous)
– obligátně myrmekofilní druh vázaný na extenzivně využívané vlhké louky s hojným
výskytem krvavce totenu se zachovalým vodním režimem, ale také např. na vlhké příkopy
podél liniových staveb apod. V ČR lokálně hojný v nivách vodotečí, na Opavsku a Ostravsku
dosud přežívá v mnoha populacích, ale téměř žádná z nich není zaštítěna ochranou
v maloplošném zvláště chráněném území. Živnou rostlinou housenek a zdrojem nektaru pro
imága je pouze krvavec totenu (Sanguisorba officinalis).
6
Imága se vyskytují v červenci až srpnu. Samice klade vajíčka do květních hlávek živné
rostliny Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2-3 týdny. Poté vypadávají pod
živnou rostlinu, odkud jsou přeneseny hostitelskými mravenci do mravenišť, kde dokončí
svůj vývoj. Mravenčím hostitelem je především běžný Myrmica rubra. V mraveništích
housenky využívají přechodnou paraziticko-predátorskou strategii.
Motýl je velmi citlivý na management – důležité je pravidelné kosení lokalit, které
zabrání nežádoucímu zarůstání lokalit, druh je však schopen přežívat a také na 2-3 roky
nesečených plochách. Louky je nutno pravidelně v rámci první seče kosit před dobou letu
imág, tedy v době “normální” červnové senoseče (do 15. června), nikoli však později.
Kosení luk je nutné provádět vždy mozaikovitě (tj. v pruzích, šachovnicově apod.), na malých
plochách ručně, na větších (nad 1 ha) pomocí lištové sekačky se zvýšenou lištou. Při
mozaikové seči je v daném roce posečena jen část příslušné louky, neposečené plochy jsou
sečeny při následující seči, tj. v následujícím kalendářním roce. Případná druhá seč na
otavních loukách je možná pouze po 15. září – opět s částí neposečených ploch (Beneš et
al. 2002; Marhoul, Turoňová 2007).
Ještě v 90. letech 20. století byla na v PR Zábřežské a Koutské louky známa početná
a funkční metapopulace, po roce 2000 byly populace druhu naprosto zdecimovány
intenzivním managementem – každoroční strojovou plošnou sečí rozsáhlých vlhkých luk
s dominantním krvavcem totenem v nejméně vhodnou dobu – tj. v červenci-srpnu, kdy
byla likvidována současně raná vývojová stadia (vajíčka a housenky) a zdroj nektaru pro
dospělce. Od roku roce 2005, kdy začal pravidelný monitoring zdejších populací modráska
bahenního, bylo zjištěno jen několik velmi slabých kolonií vytlačených do úzkých nesečených
lemů luk, v roce 2007 nebyl druh při opakovaných návštěvách dokonce vůbec nalezen (Honč
2005, 2007).
7
Mapa: Výskyt Maculinea nausithous v roce 2010 v PR Koutské a Zábřežské louky (GPS:
49°55'5"N, 18°3'53"E; 49°55'5"N, 18°3'32"E; 49°55'10"N, 18°2'10"E; 49°55'26"N, 18°1'59"E).
V roce 2010 bylo opět nalezeno při důkladných pochůzkách jen několik slabých
roztroušeným kolonií m. bahenního: 2.8.2010, celkem pouze do 20 ex., J. Hrnčíř observ.,
13.8.2010, 5 ex., J. Beneš observ. Nivní louky s krvavcem totemem byly opět zcela nevhodně
plošně posečeny traktorovou sekačkou během července.
Podle výše uvedených zásad je nezbytné modifikovat termín první a případné druhé
seče na všech loukách v PR, na 1/10 všech strojově sečených vlhkých luk ponechat dočasně
neposečené pruhy do následující seče, v rozích luk při hranicích s lesem pak neposečené
segmenty do další seče v příštím kalendářním roce, dočasně neposečené plochy budou
v jednotlivých letech střídány. Modráska bahenního je nezbytné v plánu péče zařadit do
předmětů ochrany.
Přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) – evropsky významný druh zapsaný v
Příloze II Směrnice Rady 92/43/EHS jako druh prioritní. Druh lesostepí a listnatých lesů. Často
je však zjištěn i na zcela odlišných typech biotopů. V ČR rozšířen především v nižších
vegetačních stupních. Larvy jsou polyfágní, žijí především na listech různých bylin a křovin.
Hlavními živnými rostlinami jsou hluchavky (Lamium spp.), šalvěj (Salvia spp.), starčeky
(Senecio spp.), sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), vrbovky (Epilobium spp.), kopřiva
dvoudomá (Urtica dioica) a další. Dospělci motýlů nektarují nejčastěji na vysokých druzích
bylin: především na sadci konopáči (Eupatorium cannabinum), méně pak na dobromysli
obecné (Origanum vulgare), bezu chebdí (Sambucus ebulus), bodlácíh (Carduus spp.),
pcháčích (Cirsium spp.) aj. Motýla nejčastěji potkáme v blízkosti lesních lemů, okrajích cest,
rozvolněných světlých lesních porostech s bohatým podrostem.
Ve střední Evropě není ohrožen a naopak v posledním desetiletí např. na severní
Moravě díky dobrým disperzním vlastnostem imág expanduje (běžný výskyt potvrzen nově
např. v údolí řeky Moravice na Opavsku). V nivě řeky Opavy nebyl v minulosti znám, nově
zjištěn na sledovaném území 2.8.2010, 1 ex., J. Hrnčíř observ. Zdejší biotopy však nejsou pro
motýla typické a pravděpodobně se jedná o zálet z blízkých doubrav severně od Dolního
Benešova.
8
Zvláště chráněné druhy – podle zákona č. 114/1992, Sb., o ochraně přírody a krajiny, resp.
jsou uvedeny v jeho prováděcí Vyhlášce č. 175/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č.
395/1992 Sb.
Kategorie silně ohrožený:
Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) – druh je uveden v Přílohách II a IV Směrnice
Rady 92/43/EHS, tudíž se na ně vztahuje legislativní ochrana EU. Zvláště chráněný druh v
kategorii "silně ohrožený" (viz prováděcí Vyhláška 395/1992 Sb. a Vyhláška 175/2006 Sb.
zákona 114/1992 Sb.). Modrásek bahenní reprezentuje prvky mokřadních až mezofilních
aluviálních luk s porostem živné rostliny housenek totenu (Sanquisorba officinalis).
Komentován výše.
Kategorie ohrožený:
Batolec červený (Apatura ilia) – zvláště chráněný druh v kategorii "ohrožený" (viz prováděcí
Vyhláška 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb.). Velmi rozšířený druh s optimem výskytu v
nížinných lužních lesích, je schopen osídlovat i liniovou zeleň podél melioračních kanálů.
Housenky se vyvíjí na osluněných mladých stromech topolu osiky (Populus tremula), t.
černého (P. nigra) a vrby jívy (Salix caprea) (Beneš & Konvička 2002). Pro sledovanou lokalitu
typický druh, který je zde běžný, v ČR není v současnosti ohrožen.
Batolec duhový (Apatura iris) – zvláště chráněný druh v kategorii "ohrožený" (viz prováděcí
Vyhláška 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb.). Lokální druh s optimem výskytu v nížinných
oblastech a pahorkatinách (lužní lesy, lemové porosty podél vodních toků a mokřin).
Housenky se vyvíjí na osluněných vrbách (Salix spp.). Na Opavsku
je batolec duhový
poměrně rozšířen (Beneš et al. 2002), imaga se ale vyskytují spíše jednotlivě. V prostoru
řídce rozšířen. V současné době není batolec duhový v ČR ohrožen.
Bělopásek topolový (Limenitis populi) – rozšířený druh lužních lesů a lesních niv podél
vodotečí a stojatých vod, s vazbou larválních stadií na osluněné lemové porosty měkkých
dřevin (osluněné mladé topoly). Druh není snadné vzhledem k jeho bionomii pozorovat
(stejně jako předchozí dva druhy obývá stromové patro lesních lemů), vždy se vyskytuje v
nízkých a řídkých populacích, v ČR není v současnosti ohrožen.
9
Otakárek fenyklový (Papilio machaon) – zvláště chráněný druh uvedený v kategorii
"ohrožený" (viz prováděcí Vyhláška 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb.). Otakárek nemá
jednoznačnou vazbu na určitý typ stanoviště, vyhovují mu však subxerotermní či xerotermní
stanoviště, ale i vlhké louky. Motýli se vyskytují na otevřených biotopech jakými jsou stepi,
lesostepi, louky, druhotně též pastviny, úhory, zahrady, ruderály a podobně. Housenky jsou
oligofágní, vyvíjí se pouze na různých druzích miříkovitých rostlin (Apiaceae). Druh je rozšířen
prakticky po celém území ČR a současně nepatří (a v zásadě ani v minulosti nepatřil) mezi
ohrožené motýly ČR. Komentován je pouze z důvodu zařazení ve Vyhlášce 395/1992 Sb.
Druh zde není ohrožen.
Ohrožené druhy – dle Červeného seznamu bezobratlých České republiky (Farkač et al. 2005):
Kategorie zranitelný - VU
Lišaj svízelový (Hyles galii) - v minulosti rozšířený druh vázáný na zachovalé luční biotopy a
široké lesní lemy (larvy vázané na svízele, především svízel syřišťový – Galium verum),
v druhé polovině 20. století drasticky ustoupil v celé střední Evropě a stal se lokálním a
vzácným druhem. V posledním desetiletí se díky velké disperzní schopnosti imág začíná
v Čechách a na Moravě vracet na zachovalé nelesní biotopy (srov. Databáze Mapování
motýlů ČR).
Srpokřídlec olšový (Drepana curvatula) – velmi lokální druh s vazbou na olšiny, pro lužní v
povodí Odry typický.
Modrásek bělopásný (Aricia eumedon) – na Opavsku velmi lokální (srov. Beneš, Kuras
1997a, b, 1998), vyskytuje se výhradně na vysokostébelných vlhkých loukách s bohatými
porosty kakostu – především k. luční (Geranium pratense), méně k. bahenní (G. palustre).
Larvální vývoj probíhá od druhé poloviny července do září na květech a plodech kakostů,
stejně jako m. bahenní (Maculinea nausithous) je velmi citlivý na plošnou strojovou seč
probíhající v letních měsících. Na území rezervace naposledy zjištěn v 90. letech 20. století
(srov. Beneš et al. 2002), pravděpodobně zde stále ve zbytkové populaci přežívá, v roce 2010
však nebyl potvrzen. Současný management probíhající na lučních plochách v rezervaci druh
může snadno vyhubit, pakliže nedojde urychleně k jeho modifikaci, obdobně jako v případě
evropsky významného Maculinea nausithous.
10
Kategorie téměř ohrožený - NT
Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) – komentován výše.
Lišejníkovec čtveroskvrnný (Lithosia quadra) – lokální druh, s vazbou na stromové lišejníky,
typický pro lužní lesy.
Regionálně významné nálezy motýlů:
Lišejníkovec popelavý (Pelosia muscerda) & Lišejníkovec popelavý (Eilema griseolum)
– velmi lokální druhy, vázané na stromové lišejníky porůstající kmeny v olšinách a lužních
lesích.
Hranostajník bílý (Cerura erminea) – lokální druh vázaný na lužní lesy a stromořadí podél
vodotečí. Larvy žijí na mladých osluněných vrbách a topolech.
Plavokřídlec žloutkový (Mythimna vittelina) – migrant vázaný na celou škálu nelesních,
především sušších biotopů, až v posledních letech se motýla podařilo prokázat na více
severomoravských lokalitách. Druh zjevně expanduje, v rezervaci pravděpodobně nežije
trvale a jde o zalétlého jedince.
Plavokřídlec šedožlutý (Mythimna straminea) & Rákosnice velká (Rhizedra lutosa)
- velmi lokální druhy vázané na rozsáhlé rákosiny v nivách řek, larvy žijí na rákosu.
Světlopáska bahenní (Lithacodia uncula) – velmi lokální a silně ustupující druh vázáný na
zachovalé a rozsáhlé vlhké a rašelinné louky. Larvy žijí na ostřicích a šáchorech.
Travařka bažinná (Chortodes pygmina) – lokální druh s vazbou na zachovalé vlhké louky a
mokřady podél vodotečí a vodních ploch. Larvy žijí na statných druzích mokřadních ostřic,
trav a sítin.
Osenice kopřivová (Naenia typica) – v minulosti rozšířený a hojný druh, recentně silně na
ústupu, vázaný na zachovalé vlhké louky, larvy jsou polyfágní na bylinách.
11
Šípověnka bahenní (Simyra albovenosa) – druh v minulosti velmi lokální a vzácný vázaný na
zachovalé mokřady a lužní lesy, v současnosti mírně expanduje. Larvy žijí na mokřadních
bylinách, travách a ostřicích.
Můřička mateřídoušková (Schrankia costaestrigalis) – 3.6. 2000, leg. et det. J. Sitek, v České
republice velmi lokální a vzácný druh, vázaný na světliny v lužních lesích a mokřadní louky.
Larvální vývoj probíhá na květech nízkých bylin – jako vřesu, mateřídoušky, černýše apod. –
tedy na osluněných krátkostébelných ploškách, které jsou v mokřadních biotopech nejvíce
ohroženy sukcesí. Z Moravy existuje minimum recentně známých lokalit, jedná se o jeden
z nejvýznamnějších druhů zjištěných ve sledovaném území, který je zjevně silně ohrožen.
Motýl ale může být pro svou malou velikost a nenápadnost přehlížen (možná záměna se
zástupci čeledí skupiny Microlepidoptera – především se zavíječi a travaříky).
Shrnutí výzkumu
Dosavadní počet recentně zjištěných druhů v PR Zábřežské a Koutské louky je poměrně
vysoký – 261 druhů. V rozsáhlém komplexu mokřadních biotopů byla zjištěna celá škála
druhů motýlů typizujících zachovalé vlhké louky, rákosiny, lužní lesy, zjištěni i zástupci vázaní
na stojaté vody - tůně a slepá ramena.
Z ochranářsky významných druhů je nejvýznamnější výskyt populace evropsky
významného modráska bahenního (Maculinea nausithous), která je ale v posledním
desetiletí zcela decimována plošnou strojovou sečí v nevhodný fenologický termín,
přestože jsou zásady péče o tento druh všeobecně známé (Beneš et. al 2002, Marhoul,
Turoňová 2007) a motýl je zde pod záštitou AOPK ČR pravidelně monitorován a na nevhodný
management na lokalitě bylo již oficiálně upozorněno (Honč 2005, 2007). Tento druh by měl
být v dalším plánu péče zařazen mezi předměty ochrany.
Nalezeny byl dva Evropsky významné druhy (M. nausithous a E. quadripunctaria). Ze
zvláště chráněných druhů byl zjištěn jeden druh Silně ohrožený (M. nausithous) a čtyři druhy
Ohrožené (Apatura ilia, A. iris, Limenitis populi a Papilio machaon). Celkem bylo zjištěno pět
druhů ohrožených dle Červeného seznamu ČR a devět regionálně významných druhů motýlů
(nejvýznamnější je nález můřičky Schrankia costaestrigalis).
12
Zjištěný počet druhů (především u nočních zástupců) zdaleka není konečný, při
dlouhodobějším výzkumu by bylo nalezeno mnohem více druhů – především z čeledí
Noctuidae a Geometridae a skupiny Microlepidoptera – předpokládaný celkový počet by měl
být přibližně dvojnásobný. Rok 2010 byl navíc klimaticky velmi nepříznivý, což výrazně
ovlivnilo především sběr nočních druhů motýlů. Naopak seznam zjištěných druhů denních
motýlů je velmi reprezentativní a téměř konečný (velmi pravděpodobný je výskyt evropsky
významného ohniváčka černočárného - Lycaena dispar, který v posledním desetiletí v ČR
silně expanduje na luční a ruderální stanoviště a není ohrožen; recentně znám v blízké NPP
Odkryv v Kravařích z řady lokalit na Opavsku a Ostravsku).
Závěry a doporučení pro plánování managementových zásahů
1. Pravidelně strojově sečené nivní louky - s dominantním krvavcem totenem a výskytem
evropsky významného druhu Maculinea nausithous.
Současná plošná seč prováděná koncem června v červenci je pro evropsky významného
motýla M. nausithous naprosto likvidační – na všech strojově sečených lučních plochách
s hojným krvavcem totenem je třeba přizpůsobit termín seče – séct vždy do 15. června,
případnou druhou seč provádět vždy až po 10. září. Na alespoň 1/10 území všech luk
ponechat dočasně neposečené plochy do další seče v následujícím kalendářním roce ponechávat alespoň 10 metrů široké neposečené pruhy, na části území nivních luk séct
mozaikovitě – ponechávat do další seče větší neposečené segmenty (např. v rozích luk
obklopených lesem). Při takovém managementu lze předpokládat návrat M. nausithous na
dříve osídlené plochy a výrazný nárust populací a prospěje všem ostatním druhům hmyzu
vázaných na vlhké louky.
2. Rákosiny a nesečené mokřady mimo lužní les
Zde je prováděn pomístní management ploch s výskytem ohrožených druhů rostlin, které
jsou v předmětu ochrany – ruční sečení na malých plochách. Zvětšit plochy, které jsou
alespoň obrok udržovány sečením křovinořezem. Je třeba dbát na odklízení biomasy a
nehromadit ji na území PR. Důsledně by se mělo přistoupit k odstranění všech větších i
menších porostů agresivních invazních rostlin – křídlatky, celíku kanadského apod.
3. Lužní les
13
Lužní les v severní části území by bylo vhodné na nejméně polovině plochy prosvětlit,
ponechávat přitom na světlinách vybrané jedince stromů - výstavky s vhodným zavětvením
(čím níže postavené spodní větve, tím lépe). Postupně vytvářet různověký a víceetážový
porost a podporovat spodní etáže lesa – křovinatý a bylinný podrost. Současné lesní loučky
s hodnotnou vegetací nadále udržovat sečením. Na mnoha místech došlo k samovolnému
nežádoucímu rozšíření lesa (nálet vrb a olší) na úkor nivních luk Tyto plochy by bylo dobré
prokácet a občasnýcm sečením udržovat, ponechat zde jen
solitérní vybrané stromy
(preferovat hodnotné dřeviny jako jilm vaz, dub apod. nebo alespoň solitérní jedince vrb).
4. Solitérní staré stromy v nivě a liniové porosty stromů
Na osluněné solitérní stromy je vázáno početné společenstvo bezobratlých (včetně
fytofágních motýlů nebo např. ohrožených xylofágních brouků). Vhodné by bylo cíleným
managementem (pravidelným prořezáváním porostů) a výsadbou zvýšit počet solitérních
stromů (či velkých jednotlivých keřů vrb). Rozsáhlé plochy nivních luk (především v části
Koutských luk na západě PR) pak rozčlenit výsadbou linie hlavatých vrb (které by byly
pravidelně ořezávány) případně místy dosadbou dubů a jilmů (podél zpevněných i
nezpevněných cest či vodotečí),
5. Tůně a slepá ramena
O některé tůně a slepá ramena je na lokalitě zjevně pečováno, jiné byly zavezeny nebo se
samovolně zatemnily, zarostly či zarůstají. Vhodné by bylo vytvoření několika dalších
hlubších tůní na nelesních plochách a větší množství mělkých dočasných malých tůněk, které
byly v delším časovém horizontu postupně vytvářeny či obnovovány – významné především
pro raně sukcesí mokřadní rostliny a výskyt vodních bezobratlých a obojživelníků.
Nutné bude výhledově obnovit původní vodní režim na území PR, čili pokusit se zvýšit
hladinu spodní vody, co nejvýše je možné. Docílit je toho možné zaslepením melioračních
drenáží, vybudováním splávků na melioračních kanálech apod.
14
Seznam použité literatury
Beneš J. (2010) : Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na lokalitě PR
Koutské a Zábřežské louky (Moravskoslezský kraj) v roce 2010. Manusrkipt, depon. na
AOPK ČR Praha, 1 pp.
Beneš J., Konvička M. (eds.) (2002): Motýli ČR. Rozšíření ochrana I., II. Motýli České
republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp., SOM, Praha.
Beneš J, Kuras T (1997a) Dlouhodobé změny diverzity heliofilních motýlů (Lepidoptera)
Opavské pahorkatiny a Nízkého Jeseníku (Česká republika) – I. Časopis Slezského Muzea
Opava (A) 46: 135-158.
Beneš J, Kuras T (1997b) Dlouhodobé změny diverzity heliofilních motýlů (Lepidoptera)
Opavské pahorkatiny a Nízkého Jeseníku (Česká republika) – II. Časopis Slezského
Muzea Opava (A) 46: 265-286.
Beneš J, Kuras T (1998) Dlouhodobé změny diverzity heliofilních motýlů (Lepidoptera)
Opavské pahorkatiny a Nízkého Jeseníku (Česká republika) – III. Časopis Slezského
Muzea Opava (A) 47: 245-270.
Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.) (2006): Červený seznam ohrožených druhů České
republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.
Fajčík J. (2003): Drepanidae, Geometridae, Lasiocampidae, Endromidae, Leminiidae,
Saturniidae, Sphingidae, Notodontidae, Lymantriidae, Arctiidae. Bestimmung –
Verbreitung – Flugstandort – Bionomie. Die Schmetterlinge Mittel- und Nordeuropas. I.
Band. 22 Schwarz-weiß- + 38 Farbtafeln, 172 pp. (in Slovak & German).
Fajčík J., (1998): Noctuidae. Bestimmung – Verbreitung – Flugstandort – Bionomie. Die
Schmetterlinge Mitteleuropas. II. Band. 20 Farbtaf., 170 pp. (in Slovak and German).
Honč L. (2005): Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na lokalitě PR
Koutské a Zábřežské louky (Moravskoslezský kraj) v roce 2005. Manusrkipt, depon. na
AOPK ČR Praha, 1 pp.
Honč L. (2007): Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na lokalitě PR
Koutské a Zábřežské louky (Moravskoslezský kraj) v roce 2007. Manusrkipt, depon. na
AOPK ČR Praha, 1 pp.
Janáčková H. & Štorkánová A. (eds.) (2004): Metodika inventarizačních průzkumů zvláště
chráněných území. AOPK Praha.
15
Konvička M., Čížek L., Beneš J. (2004): Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a
management. Sagittaria, Olomouc, 79 pp.
Konvička M., Beneš J., Čížek L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a
management. Sagittaria, Olomouc, 127 pp.
Kuras T., Beneš J. (2005): Metodika monitoringu evropsky významného druhu - modrásek
bahenní (Maculinea nausithous). Nepublikovaný rukopis, deponován na UP AOPK ČR
Praha. 10 pp.
Laštůvka Z. (ed.), 1993: Katalog motýlů moravskoslezského regionu. Katalog von Faltern der
mährisch-schlesischen Region (Lepidoptera) . AF VŠZ, Brno, 130 pp.
Laštůvka Z. (ed.) 1998: Seznam motýlů České a Slovenské republiky (Checklist of Lepidoptera
of the Czech and Slovak Republics). Konvoj, Brno, 118 pp.
Macek J, Dvořák J, Traxler L, Červenka V (2007): Motýli a housenky střední Evropy. Noční
motýli I. Academia, Praha, 371 pp.
Macek J, Dvořák J, Traxler L, Červenka V (2008): Motýli a housenky střední Evropy. Noční
motýli II. Academia, Praha, 490 pp.
Marhoul P. , Turoňová D. (eds.) (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky
významných lokalitách. AOPK ČR, Praha, 201 pp.
Skala H. (1911-12): Die Lepidopterenfauna Mährens I, II. Verh. Naturforsch. Ver. Brünn,
50(1912): 63-241, 51 (1913): 115-377.
Skala H. (1936): Zur Lepidopterenfauna Mähren und Schlesiens. Acta musei Moraviensis 30
(Supp.): 1-197.
Vaněk J. (1980): Můrovití (Noctuidae) v Severomoravském kraji. Entomologický Zpravodaj
(Ostrava-Poruba), 10: 97–115.
Vaněk J. (1981): Píďalky - Geometridae - v Severomoravském kraji. Entomologický Zpravodaj
(Ostrava-Poruba), 11 (5): 82–95.
16
Příloha
Pozice lapačů, výbojky při sběru nočních motýlů v roce 2010 (červeně) v PR Koutské a
Zábřežské louky. Modře oblast, kde byli sledováni denní motýli.
Celoplošná strojová seč seč v PR Koutské a Zábřežské louky provedená v jediný termín. V
popředí porosty kakostu lučního, živné rostliny modráska bělopásného (Aricia eumedon).
13.8.2010.
17
Celoplošná strojová seč v PR Koutské a Zábřežské louky. Vlhké louky s dominantním
krvavcem totenem, živnou rostlinou modráska bahnenního (Maculinea nausithous).
13.8.2010.
18