Jarmila VÍTOSLAVSKÁ - Vlastivědné muzeum v Olomouci

N A V R H K N O M I N A C I NA U D E L E N I T I T U L U
„MISTR T R A D I C N I R U K O D E L N E V Y R O B Y O L O M O U C K E H O K R A J E "
OSOBNi UDAJE KANDIDATA
Jmeno a prijmeni: J a r m i l a V I T O S L A V S K A
Narozena: 2. fijna 1953 v Pferove
Statni obcanstvi: C R
Adresa bydliste: Nova ctvrt' 526/33, 751 02 Troubky
Adresa pracoviste, kde se venuje oboru tradicni rukodelne vyroby: Nova ctvrt' 523/33, 751 02
Troubky
Obor tradicni rukodelne vyroby, ve kterem vyrobce pusobi: Vyroba lidoveho textilu
Telefonni a e-mailovy kontakt: 603 582 244 / [email protected]
Udaje o pi'edkladateli:
Jmeno a prijmeni, j e - l i pfedkladatelem fyzicka osoba nebo nazev organizace, j e - l i predkladatelem
pravnicka osoba: Vlastivedne muzeum v Olomouci (Regionaini pracoviste pro tradicni lidovou kulturu pfi Vlastivednem muzeu v Olomouci)
Adresa trvaleho sidla pfedkladatele nebo bydliste lyzicke osoby pfedkladatele: nam. Republiky
5, 771 73 Olomouc.
Telefonni a e-mailovy kontakt: 585 515 111, 585 515 142, [email protected], [email protected]
Kontaktni adresa (jen j e - l i odiisna od sidla nebo|tr'aj)p|io bydliste): Datum a podpis pfedkladatele: 30. zafi 2014,
Seznam pi'iloh:
1.
Profesni zivotopis se zamefenim na peci o uchovani tradic oboru.
2.
Popis technologic a tvaroslovi zhotovovanych vyrobku, popfipade dalsich aktivit pece o
lidove tradice.
3.
Seznam pfedkladanych vyrobku, popfipade dalsich materialu, se strucnym komentafem.
4.
Pisemny souhlas nominovaneho s pofizovanim dokumentace Vlastivednym muzeem
v Olomouci.
5.
Informace o schopnosti pfedavat osvojene profesni znalosti a dovednosti nasledovnikum.
6.
Informace o licasti na pfehlidkach, vystavach a specializovanych trzich tradicniho lidoveho femesla.
Ndvrhy Je nutne podat v pisemne podobe a alespon textovou cast v podobe elektronicke na adresu
Regionaini pracoviste pro tradicni lidovou pri Vlastivednem muzeu v Olomouci, nam. Republiky
5. 771 73 Olomouc. Zaslane ndvrhy se nevraci.
Pfiloha c. 1
Profesni zivotopis se zamefenim na peci o uchovani tradic oboru
Jarmila Vitoslavska se narodila 2. fijna 1953 v Pferove, ale cely svuj zivot prozila v hanacke vesnici Troubky. Vyucila se jako damska krejcova v podniku Odevna Pferov (ul. Kostelni) a nasledne zde i nekolik roku pracovala. Po matefske dovolene zakotvila ve firme „Kazeto Pferov",
kde se specializovala na vyrobu podsivek do kufrij. Zacatkem devadesatych let si opatfila zivnostenske opravneni a sila lehkou konfekci pro firmu „Fatima Veselicko". V soucasne dobe j e ve starobnim duchodu.
Do taju vysivani j i zasvetila babicka (z otcovy strany) Aloisie Jezakova, rozena Parmova. Narodila se V roce 1892 a vyrustaia ve stfednich Cechach. V obdobi pfed a behem prvni svetove valky
pusobila jako sluzka ve V i d n i . Zde si ve volnych chvilich zacala pfivydelavat vysivkami pro movitejsi klientelu. V roce 1919 se provdala a odesia do Troubek na Pferovsku, odkud pochazel j e j i manzel. Velmi rychle se pfizpusobila mistnimu prostfedi a zacala sit ruznorode hanacke vysivky. Sve vysivacske umeni stacila jeste pfedat sve mladsi vnucce Jarmile, ktere siti a vysivani
od detstvi velmi bavilo. Aloisie Jezakova zemfela v roce 1966.
Koncem 60. let byl v Troubkach obnoven hanacky folklorni soubor „Hanak", do ktereho se Jarmila Vitoslavska ihned zapojila. Zpocatku se venovala tanci, nicmene postupem doby nasia nejvetsi zalibeni v liprave dochovanych hanackych lidovych kroju. Ve sve cinnosti byla tak zrucna,
ze j i z ve svych dvaceti letech dokazala usit hanackou kordulku, a nasledne, i svuj prvni kompletni
hanacky kroj. S hanackym f o l k l o m i m sdruzenim „ H a n a k " spojila svuj osud na dalsich vice
neztficet let (krome lipravy a siti kroju pusobila ve folklomim sdruzeni jako hospodafka). Posledni dobou sije mj. pro hanacke folklorni sdruzeni v Kostelci na Hane ci ve Velkem Tynci.
Profesni zaber Jarmily Vitoslavske j e velmi siroky. Krome obuvi, klobouku, darmovisu a opaskii,
dokaze usit kompletni muzsky, zensky, detsky, vsedni i svatecni hanacky lidovy kroj. Pfi sve femeslne praci vychazi dusledne z podrobneho studia starsich hanackych kroju a navstev muzejnich
depozitafu (Muzeum Komenskeho v Pferov, Vlastivedne muzeum v Olomouci). V literatufe ziskava informace z publikaci „L id o v e umeni na Hane" od Jana R. Becaka a ..Hanacky kroj" z pera
Marty Cizkove. Techniky vysivani cerpala z odborneho casopisu „Vysivani", ktery vychazel
v 80. letech minuleho stoleti v tiskove, edicni a propagacni sluzbe mistniho hospodafstvi v Praze.
V neposledni fade naleza inspiraci take v pravidelne ucasti na hanackych folklornich setkanich
a festivalech.
Jarmila Vitoslavska dusledne vychazi ze starych rucnich vyrobnich postupu siti a vysivani krojii.
Prace Je o to slozitejsi. ze hanacke kroJe byly v minulosti rozdilne vesnice od vesnice. Cely zivot
se V mimopracovni dobe venovala Jedinemu konicku. presto vynalozeneho casu nikdy nelitovala.
Jejim hiavnim cilem a smyslem Je snaha zachovat a udrzet pestrost a ruznorodost hanackych kroj u budoucim generacim.
Pfiloha c. 2
Popis technologic a tvaroslovi zhotovovanych vyrobku, popfipade dalsich aktivit pece o lidove tradice
I. R U K A V C E
Riikavce Je zenska kosilka pfiramkoveho stfihu. Material se pouziva veba. popelin ci batist (potfeba Jsou zhruba tfi metry). Dolni cast stanku ma pevny kraj. Na horni se pi'isije obruba (tzv.
tunyiek), kterym se provlekne uzka tkanicka. Naramky se siji asi
15 centimetru
siroke
a V Troubkach maJi zlutou vysivku. Nejprve se pi'isiji naramky (s klinky) k zadni casti, a az pote
se k naramkum prisiji pi'ednice. K sesiti se pouziva francouzsky (pradlovy) sev. Na rukav
Je potfeba latka o rozmerech cca 85 x 25 cm. Z tkanych krajii se odmefi 30 - 32 cm a pruhy
se odtrhnout. Horni cast rukavcu se zi'asi a vsije do naramku. Ty se nasledne skrobi v silnem pfirodnim skrobu. Pn zehleni se rukavce se vytvaruji ..na foke" (fuky). Limecky a tacle (zdobi
se krajkou) se prisiji k rukavum az na zaver.
II. O B O J E K
Na vyrobu obojku se pouziva velmi Jemna veba a krajka. Platno Je zhruba pet metru dlouhe
a 15 centimetru siroke. Z vnitfni strany se utvofi tzv. tunyiek. kterym se provleka tkanice (stazeni
ke krku). Na obsitem platne se pfisije sedm centimetru siroka krajka. Obojek se diikladne skrobi
v silnem pfirodnim skrobu. Nasledne se pfi zehleni a stahovani tkanice vytvofi ,.foke" (fuky).
III. O P L I C K O
Opiicko oviji tela a nachazi se mezi rukavci a kordulkou. Je kombinaci zivutku a snerovacky. Pouzity material se musi shodovat s rukavci. Pfedni cast se sneruje cervenou stuhou a j e zaveseno
dvema trhacky na ramenou. Pruh latky na opiicko Je zhruba 30 centimetru siroky. V mistech
prsou se usije az deset zalozek. V pfedni casti se pfisije zhruba 8 az 10 poutek. kterym se provleka cervena stuha. ..Rysek" se na stranach obsije a zfasi. Nakonec se pfisije dlouha tkanice, ktera
se dues nahiazuje pohodlnejsi gumou. Zadni cast oplicka Je vysivana. Opiicko se skrobi v slabem
pfirodnim skrobu.
IV. K O R D U L K A
Nachazi se na opiicku. Materialem Je hrub.si sukno. Zadni dil se sesiva stfedovym svem. Pouziva
se zde tzv. princesovy stfih. Je kratka tak, aby bylo vzadu videt vysivane opiicko. Dole se siJi frke. Nasledne se sesiji bocni svy a ramena. Pfedni strana majeden prsni zasevek a sest knoflicku.
Kordulka Je zdobena dracouny, prymky a paterky. Kordulky se delaji z brokatu (svobodne divka)
a ze sukna (vdane).
V. P O D O L E K
Podolekje nejspodiiejsi sukne, ktera objima primo telo. Materialem j e veba. Prumema spotreba
platna je pet a piil metru. Podolku je vzdy nekolik. V Troubkach se na zensky kroj pouzivaji
dva podolky. Skrobi se pouze vrchni z nich. Pfi vyrobe podolku se postupuje
podobne ja-
ko V pfipade fertociiu (viz dale).
VI. F E R T O C H
Fertoch je svrchni sukne a nachazi se na podolku. Materialem na vyrobu j e veba bile barvy. Potfeba j e zhruba 8 - 10 metru materialu. Okraj se ob.sije centimetrovou obrubou a pfisije se jedna
kapsa. Pote dochazi k zfaseni latky. Horni okraj se tfikrat zaiozi a 20 centimetru od obou koncii
se nafasi drobnym pfednim stehem (stehy jsou pod sebou a vytvafeji hiadke fasy). Na kazdou fadu se pouziva metr dlouha nit. Pote jak jsou tfi nite poprve provleceny - latka se zdrhne, a pote se
pokracuje v daIsi (vyjma poslednich 20 centimetru) tak diouho, az j e fertoch nabrany. Nasledne
se fady rovnomerne rozdeluji a uvolni die potfeby. V daIsi fazi se k fertochu pfisije limec, ktery
je siroky 2 - 3 cm. Na koncich se pfisiji jeste tkanice - keprovky o rozmerech 30
40 cm x 2 cm.
Po vyprani j e fertoch naskroben pfirodnim skrobem. Nakonec dochazi k zehleni. Jednotlive dily
se zehli od dolniho lemu az k fasam. Samotne zehleni zabere asi 3 hodiny.
VII. ZASTERA (FERTIJSEK)
Zavazuje se na fertoch zepfedu dozadu. Zastera palfi mezi nejslozitejsi odevni soucastky. Ornamenty se pfekresluji ze starych zaster na priisvitny papir. Ten se nasledne pfilozi k budouci zastefe a pfekresli. Tuto praci velmi mistrne oviadal manzel .larmily Vitoslavske. Nasleduje vlastni vysivani. Kazdy vysivany ornament se nekolikrat opakuje. V Troubkach jsou to napf. makovice,
slunecnice a jablka. Velmi casto se pouziva technika mfizkovani ci prolamovani, ktera je na Hane
typicka. Obrysy tvaru, kde se pouzije tato technika, se musi nejdfive diikladne obsit. aby udrzeiy
tvar. Pote se vytvofi osnova, ktera j e tvofena svislyini a vodorovnymi carami a nasledne obsije (v
pfipade Troubek opet zlutou niti). Po dokonceni se nabira do varhankij (jsou jemnejsi nez u fertochu). Sife zastery j e 2.7 ~ 3 metry.
Dale se pfisije limec (siroky 5 - 7 cm). Rasy se stahnou na
deiku limce. a lice limce a zastery se pfisiji. Nakonec je pfisita tkanice na stazeni zadni casti. V y raznym doplnek zastery j e masle. Celkova delka vyroby jedne zastery se pohybuje kolem 800 hodin.
B. M U Z S K Y L I D O V Y K R O J
I. K O S I L E
Technologic vyroby kosile je velmi podobna zenske platene kosilce (viz nahofc). Delka materialu
je kolem 3,5 metru. Rukavy jsou dlouhe a na konci vsite do pasku. Delka kosile cini az jeden metr. aby nevylezala z kalhot. Vysivka kosile je ceme barvy a nachazi se na manzetach. naprsence
a stojacku. Na naranienicich se pouziva zliita vysivka (napf. na lovacovsku).
II. V E S T A
Muzska vesta je velmi podobna (i po vyrobni strance) zenske kordulce, ale neni tolik vypasovana.
Je deisi a rovna. Materialem je hrubsi sukno. Zadni dil se sesije stfedovym svem. Pouziva
se zde tzv. princesovy stfih. Dole se siji frke. Pote se sesiji bocni svy a ramena. Pfedni strana
majeden prsni zasevek a nachazi se zde listova kapsa. Podobne jako kordulky jsou i vesty bohate
vysivane a zdobene.
III. P L U N D R Y
Typ sirsich muzskych kalhot. Jarmila Vitoslavska je vyrabi zvlneneho sukna. Kozene kalhoty
nedela, protoze neni na tento druh materialu vybavena. Dva d i l \ sukna (pfedni a zadni) se pfisiji
k sobe bocnimi svy, a nasledne sesije i rozkrok. Kapsy jsou site do svu a pod nimi se nachazi
20 centimetru vysivky ruzne sifky. Vysivka se nachazi take na poklopci. Kalhoty sahaji pod kolena, kde jsou zavazany feminky (darmovisy). Vyraznym doplnkem j e i femen. Nabiraji se velmi
podobne jako varhany u zenske zastery. Pfed pouzitim plundrii se vsak nejdfive navlecou podlecky (tj. muzske platene puncochy).
Mezi daIsi hanacke odevni soucastky. ktere Jarmila Vitoslavska sije a vysiva. patfi kapesniky,
pantleky, kabatky, kozichy, uvodnice, pfehozy, dubenaky, plaste. cepce a decky ..Richelieu".
Pfiloha c. 3
Seznam pfedkladanych vyrobkii, popfipade dalsich materialu, se strucnym komentafem
WEBOVE
STRANKY
http://kroje.ic.cz
C E S K A T E L E V I Z E , T O U L A V A K A M E R A , 14. 8. 2011
http://www.ceskatelevize.ez/ivysilani/l 126666764-toiilavakamera/21 141 I000320814/obsah/l66926-hanacke-kroje
C E S K A T E L E V I Z E , Z I V A T R A D I C E , 30. 1. 2012
http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/extra/ziva-tradice/1621
vyrabi-dva-roky
13-kroj-pro-hanacku-se-
Pfiloha c. 4
Pisemny
souhlas
nominovaneho
s pofizovanim
dokumentace
Vlastivednym
muzeem
V Olomouci
SOUHLAS KANDIDATA
na tituI „Mistr tradicni rukodelne vyroby Olomouckeho kraje" s pofizovanim dokumentace
uzivanych postupu a dovednosti
Regionalnim pracoviste pro tradicni lidovou kulturu
pfi Vlastivednem muzeu v Olomouci.
Cestne prohlaseni
Ja nize podepsana J a r m i l a V I T O S L A V S K A , narozena 2. i^iina 1953, bytem Nova ctvrt' 526/33,
751 02, Troubky. souhlasim s pofizenim dokumentace svych pracovnich postupu ke studijnim a
dokumentacnim ucelum Regionalnimu pracovisti pro tradicni lidovou kulturu pfi Vlastivednem muzeu V Olomouci.
V Troubkach due. 3.f^A
.• . ? r P .
Vlastnorucni podpis kandidata....JA
Pfiloha c. 5
Informace o schopnosti pfedavat osvojene profesni znalosti a dovednosti nasledovnikum
Problematice rucni vyroby hanackych lidovych kroju se od detstvi venuje i jeji starsi dcera A n drea Vitoslavska (*1975). Jarmila Vitoslavska pi'edala dcefi veskere sve rukodelne umeni a technologicke postupy. takze Andrea dokaze pine navazat na cinnost sve maminky. Ovsem diky
sve casove narocne profesi v bankovnim sektoru, se Andrea Vitoslavska venuje siti a vysivani
pouze ve volnych chvilich. Na tradici Jarmily Vitoslavske zacina postupne navazovat i dcera A u drey Nikol Vitoslavska ( * I 9 9 9 ) . I la ma velmi dobre pfedpoklady k budoucimu ro/.voji tohoto
femesla. Casova a llnancni narocnost vyroby. a v neposledni fade i konkiuencc v podobe levne
strojove vyroby, j e vsak pro mnoho potencionalnich zajemkyfi (ci zajemcu) velmi odrazujicim
faktorem.
Pfiloha c. 6
Informace o ucasti na pfehlidkach, vystavach a specializovanych trzich tradicniho lidoveho
femesla
Jarmila Vitoslavska se pravidelne zi'icastniije folklornich slavnosti nejenom na Hane. ale i po cele
repiiblice. V zahranici navstivila (s folklomim souborem Hanak) velkou cast Evropy. kde navstevnici folklornich fcstivalu a pi'ehlidek mohli obdivovat Jeji praci (napf. v Rakousku. na Slovensku, v Polsku, v Nemecku, v Belgii, v Nizozemsku, ve Francii, ve Spanelsku ci v Italii). V posledni dobe navstivila napf. USA nebo Argentinii, kde pfedvadela sve umeni pfedevsim tamejsim
krajanskym sdruzenim. Nescetnekrat Jiz vystupovala i v televizi (napf. v srpnu 2011 v pofadu
Ceske televize ..Toulava kamera"). Svojc umeni take prezentuje na svych vvebovych strankach
http://kroJe.ic.cz. Je take clenkou Sdruzeni lidovych femeslniku a vyrobcu pro obor siti a vysivani
lidovych kroju a krojovych casti.
Prace Jarmily Vitoslavske byly nejednou odborne oceneny. V roce 2009 ziskala certiflkat od Obcanskeho sdruzeni A k t i v plus a Asociace regionaliiich znacck. ktera dues pusobi pod nazvem
M A S Moravska cesta. O rok pozdeji kroJe Jarmily Vitoslavske reprezentovaly (Teskou republiku
na Svetove vystave EXPO 2010 v cinskem Sanghaji. V roce 2011 byla ocenena 1. mistem
v prestizni soutezi ,,Era Zivnostnik roku 2011 v Olomouckem kraji". a o rok pozdeji ziskala „Hanacke stavovske glet", ktery Ji opravnuje k pouzivani loga ,.Hanacke verobek". V zafi 2013
V Olomouci slavnostne pfevzala, toho roku Jako Jedina v Ceske republicc. celostatni oceneni Nositel tradice lidovych femesel. V dubnu 2014 v Prostejove ziskala cenu Olomouckeho kraje za
pfinos v oblasti kultury 2013 (Cena za vyjimecny pocin v oblasti tradicni lidove kultury)".