TWAPAND14.A

TWAPAND14.A
CHOV RYB V PROVINCII BIB:
ZKU~ENOSTI APERSPEKTIVA
L~Kalous
Na zacatek je dobre uvest, ze pfed na§lm
pfichodem do oblasti, zadny chov ryb aktwilne
neexistoval. Zavedeni akvakulturnich chow do
struktury zdej§i produkce potravin v provincii
Hie takpfedstavuje velkou vYzvu.
Podminky prostfedi se daji charakterizovat pro
chov ryb jako velmi dobre. Provincie lezi na
rnihorni plosine, krajina je mime zvlnemi s
dostatkem vodnich zdroju, ktere jsou
reprezentovane predevsim ve1k:Ym mnozstvim
malych toW. Pn'imerrni rocni teplota je 26 "C s
maxlmem 30 "C a minimem 8 "C. Osidleni,
aekoliv pam k tern vysslm v nimci Angoly, je
stale velmi nizke - 20 obyvatellkm' (CR 132
obyvatell km'). Oproti vhodn:Y"m podminlGim
prostfedi stoji celkova zaostalost venkova.
VenkovskY lid rna velmi nizke vzdelani. Chybi
t6mer veskera infrastruktura, znacna cast Uzemi
je stale zarninovana. Zemedelstvi je ryze
extenzivni stale teZici z relativni dostupnosti
volnych ploch, vhodnych klimatickych
podrninek a zUrodIiovlini pudy vypalovanim
puvodnich porostil.
IDavnlm duvodem zbedovaneho stavu lidskYch
zdroju j e mcetileta perioda valecnych konfliktU
a nestabilni politicke situace v zemi. ValecnYrni
konflikty bylo na mnoha mistech provincie
preruseno kontinualni hospodafeni a casto doslo
i k preruseni predavani praktickYch zna10stl
mezi generacemi. Pn'imemy predpokladany vek
doZitl je v Angole pouze 38 let (v CR 77 let),
t6mer cela jedna generace tak zila behem
obcanskeho konfliktu.
Tradicni venkovske obyvatelstvo je zvykle od
ruznych mezinarodnich organizaci a projektU
predevsim pnjimat potravinovou a materialni
pomoc, jejich vlastni spolu-ucast na reseni
rozvojoveho programu v chovu ryb byla velmi
mala aZ zanedbatelna. Samozfejmostl vsak je
proklamovane vitam jakehokoliv nabizeneho
projektu.
¢
Fish & Chicken
Vztah mezi projektem a tradicnlm venkovsky-m
lidem je pak jednoznacne "najemni". Za
domluvenou cenu jsou ochotni spolupracovat.
Komunikace a vysvetlovani vhodnosti zavedeni
chovu ryb do jejich systemu hospodafeni
narazelo na komplikovane socialni vazby uvnitf
spolecenstva a zcela odlisny system chaplini
sveta, kde jsou realizaton projektu zafazeni do
role donoru materialni pomoci a penez. A to i
pres uzkou spolupraci pn komunikaci s
komunitou s angolsk:Y"mi spolupracovniky
(extencionisty).
Hehem nasi prace s komunitou v terenu se nas
mistni jen minimaJ.ne ptali, k cemu je ktera
aktivita dobra. Pfi vsech snahach vysvetlit
duvody jednotlivYch aktivit v chovu ryb
venkovskemu lidu formou malych pracovnich
seminaffi v miste realizace demonstraeni farmy,
kterym jsme venovali znacne usili, jsme se
setkavali spise se zistn:Y"mi otazkami, clm
muzeme jeste komunite pnspet nez s otazkami
tYkajici se vlastniho chovu ryb ci drUbeze.
Prace realizatoru obdobnych projektU pfimo v
mistnich komunitach musi by-t dlouhodobejsi a
lmplementace chovu ryb se u venkovskeho
obyvatelstva v provincii Hie zatlm jevi jako
predcasna. Podrobna socio - ekonomicka a
etnologicka studie v oblasti zamyslene realizace
by byla pro vseclmy budouci projekty vYhodou.
Oproti komplikovane komunikaci s
venkovsky-m lidem se jako velrni perspektivni
projevila spoluprace s mistnimi majiteli
drobnejsich i vetsich farem, ktefi byli k projektu
vsmcni a pomeme dobre chapali klady chovu
ryb. I u nich byly obecne znalosti 0 zemedelstvi
na velrni spatne Urovni a predstavy 0 realizaci
vlastniho chovu ryb prakticky nulove. Pozitivni
vsak byl jejich zajem "vlastnit swj rybnik s
rybami", coz jednoznacne dava lepsi motivaci,
nez maji venkovstl obyvatele, ktefi se "staraji 0
nejaky- rybnik za smluvenou uplatu". Jako
vhodna se proj evila i spoluprace s
organizovanymi skupinami zemedelcu z
www.angola.czu.cz
TWAPAND14.A
nlznych nevhidnich organizaci, ktere jsou v§ak
pod direktivnim vedenim institucionalnich
manaZerU, ktefi maji obecne nejlep§i znalosti v
cele oblasti.
Majitele farem, ktere se v Angole nazy-vaji
"fazendy", j sou velmi casto zamestnaru ve statui
sprave, u armady, po!icie ci podnikaji. SvYmi
pfijmy nejsou zavisli na svy-ch zemMelsky-ch
aktivitach, cimZ se da vysvetlit i jejich nizkli
znalost zemMelsky-ch postupu. Pokud bychom
hledali pi'irovnaru v Ceske repub!ice, j sou
vlastne jaky-misi zahradkai'i. Oni sami vsak ve
vetsine pfipadu na svy-ch fazendach nepracuji,
ale najimaji si pracovniky z mistniho
venkovskeho lidu, ktefi za drobnou uplatu
vykonavaji domluvenou cinnost.
Angola je bohata zeme; tilZi ropu, diamanty a
mnoho dalsich nerostnych surovin. Pfisun penez
do provincni vlady z centraInije pomeme velkY a
tyto penize v jistem smyslu zajist'uji stabilitu
zeme. Vzhledem ke korupci se dalsi znacna cast
financi dostava k mistnim podnikatellim a
urednikUm, ktefi ziskane prosuedky investuji
casto do pudy a zakladanijiZ zminenych farem.
Tito !ide maji pomeme silnyvztah k zemMelstvi
(potaZmo i k chovu ryb) a v pfipade, ze budou
vhodne investovat do technologii a know - how,
budou po zlep§eni infrastruktury zeme schopni
vybudovat prosperujici moderni farmy. Tim se
v§ak i nadale bude udrzovat velkY rozdil mezi
tradicnim venkovskym obyvatelstvem s
extenzivnim, zaostalYm, samozasobitelsky-m
zemMelstvim a mezi vzniklYmi farmami s
modernej§imi technologiemi, kam bude mistni
venkovsky- lid najimanjako levna pracovni sila.
Nami navrhovany chov ryb v integrovane
produkci s chovem drUbeze je koncipovan jako
extenzivni system, technologicky nenarocny a
jednoduse reprodukovateJnY. Prvni dUiezity-m
Ukolem byl vy-ber vhodneho druhu do chovu z
mistnich ryb. Byl proveden zakladni
ichtyologicky- prUzkum a byly identifikovany ti'i
potencionaIni druhy Tilapia rendalli, Tilapia
spramannii a Clarias cf theodorae. Jako
nejvhodnejsi byla vybrana Tilapia rendalli.
Tilapia rendalli pati'i mezi cichlidy, ktere se
vytiraji na substrat. Jejich reprodukce je
charakteristicka tim, ze samec i samice hloubi
Lukas Kalous pfed kontrolou rybi obsadky v modelovem chovu v Nequilu.
¢
Fish & Chicken
www.angola.czu.cz
TWAPAND14.A
hnizdo a starajl se 0 jikry behem inkubace
spolecne. Spolecrui rodicovska pece se realizuje i
po vyllhnutl pludku. Dlky teto peci pfezlva
porneme velke rnnozstvl potornstva a v
rybnlclch, kde se tato tilapie chova, rnuze
docluizetknechtenernu pferybnenl.
Vhodrui teplota pro chov druhu Tilapia rendalli
se pohybuje v rozrnezi od 25'C do 30'C, av§akje
schopna snest teplotu rnezi 12 - 13'C. Vy-ter se
rnuze objevovat v sedrnirydennlch intervalech a
celkova produkce jiker jedne sarnice za rok se
pohybuje v rozrnezi 12000 - 20 000 jiker. P1Udek
se llhne v zavislosti na teplote prostfedi obvykle
behem 5 dnu. Hlavnl potravou plUdku je
zooplankton, dospelci se zivl rostlinarni, larvarni
hrnyzu, fasarni, ale jsou schopni pfijirnat i
granulovane krrnivo. Dospela tilapie rnuze
dosabnout velikosti 45 crn a hrnotnosti 2,5 kg v
pflrodnlch podrnlnkach obvykle behem 6 let.
OptirnaInl je zlskanl ruisady pflrno z rybnikii, kde
je tilapie jiZ chovana. V tornto pflpade se jedna 0
j edince, ktefl j sou jiz aklirnatizovani pro zivot ve
stojarych vodach s vyssirn zakalem a jejich
nasazenl do noveho rybnlka je provazeno
rnensirn stresern. Lze vsak s Uspechern nasadit i
tilapie nalovene v fekach. Nejlep§irn fe§enlrn v
takovern pflpade j e dornluva s rnIstnirni rybafi,
ktefl za uplatu ryby nalovl.
Chov ryb j srne navrhli realizovat v soustave
zernnlch rybnlkU 0 velikosti 20 rn x 10m nebo v
soustave rybnlkil. 0 velikosti 10m x 15 rn.
Dernonstracnl chov v Nequilu byl v§ak
uskutecnen v rnenslch rybnlclch 0 velikosti
pfiblime 7 rn x 5 rn. S ohledern na velrni nizkY
obsah zivln ve vode jsrne rybnlky po naplnenl
vodou organicky hnojili a prevezli jsrne ruisadu
Ziveho planktonu ze stojary-ch vod, kde se
plankton vyskytoval ve vetslrn rnnozstvl. Rozvoj
planktonu do uspokojive miry trval rninirnalne 3
ry-dny.
Pfeprava ryb do pfipravenych rybnlkU byla
provedena v igelitovy-ch pytllch 0 objemu cca 50
1, kde 113 pytle byla naplnena vodou. Zbytek
pytle vypliioval vzduch pokryvajlcl u ryb
spotfebu kysllku. V jednorn pytli se prevazelo
pfiblime 30 ryb 0 velikosti cca 5 - 20 crn. Pytle
byly pevne zavazany tak, aby drzely tvar. Vlastnl
transport ryb trval pfiblime 3 hodiny. Po
aklirnatizaci (pozvolne vyrovnan! teploty vody v
pytliarybnlcku)bylyrybyvysazenydorybnlkU.
Mlade tilapie odlovene v iece lze potiZlt jako nasadu do rybnlckU.
¢
Fish & Chicken
www.angola.czu.cz
TWAPAND14.A
Poeet ryb vysazovanych do rybniku je
kalkulovanna2ryby/lm2. Dorybniku20mx 10
m bychom tak dali nlisadu 0 poetu 400 ryb. Prvni
nasada, kterou jsme do rybniekU v Nequilu dali,
byla mnohem men~i vzhledem k malemu
mnozstvi ryb, ktere jsme mlHi k dispozici z
odlow v fece. Do 4 rybniekU na demonstraeni
farme jsme nasadili po 15 rybach dvou druM
tilapii (T. rendalli a T. sparmannz) na jeden
rybnik (7 m x 5 m x 1,5 m). Nasazovane ryby
nemely jednotuou velikost. Po pill roce jsme v
jednom ze 4 rybnickU pozorovali vYskyt poteru
tilapie druhu T. rendalli. Poter byl odloven a
rozmisten do ostatuich rybnickU v odpovidajici
hustote 2 ryby/lm2. Po roce a pill byl plUdek
tilapie pozorovan jiz ve vsech ctyfech rybniccich
na demonstracni farme v Nequilu.
Po kontrolnim odlovu rok po nasazeni jsme
odhadli produkci ze zemnich rybnickU pfiblime
na 800 kg na jeden hektar vodni plochy za rok.
Vzhledem k uplatneni pouze podpory pfirozene
produkce hnojenim a kombinaci chovu tilapii s
chovem kachen, je tato hodnota uspokojiva. Pfi
uplatneni krmeni bychom se mohli dostat na
hodnoty, ktere odpovidaji teplotnim podminkam
v podobnych oblastech, tedy na nekolik tun z
hektaru. V pfipade venkovskeho obyvatelstva je
v~ak krmeni ryb veci teZko realizovatelnou.
ZvlMte, kdyz by skladba krmiva pro ryby
odpovidala obvyklY'm produktUm, kter:Ymi se
mistni venkovsti obyvatele sami zivi.
V soueasnosti pfevlada u venkovskeho
obyvatelstva spBe pfistup extenzivniho
drancovani dostupnych pfirodnich zdroju. Jedna
z hlavnich komerCnich aktivit v oblasti je kaceni
dfeva a vYroba dfeveneho uhli, ktere je
prodavano na trhu. Zatim pomeme maly pocet
obyvatel v oblasti lze zasobovat rybami
nalovenY'mi v rekach, avsak na nekterych
mistech jiz dochazi k preloveni. Postupne se
zvysujici rybarsky tlak bude v blizke
budoucnosti vest ke snizeni dostupnosti
sladkovodnich ryb na trhu.
Provincie Bie je pramennou oblasti, a ackoliv rna
dostatek vodnich toku, zadny z nich neni
dostatecne velikY'. KaZdou reku v provincii Bie
lze povaZovat za zranitelnou a mistne ohrozenou
pfelovenim. PouZivani neselektivnich lovicich
prostfedkU, jako jsou jedy (listy z rostliny rodu
Vylov rybnicku na demonstraeni farme v Nequilu.
¢
Fish & Chicken
www.angola.czu.cz
TWAPAND14.A
Tephrosia sp.) nebo vYb~niny, mohou vest k
lolGilnimu snizeni pfirozenych zdroju ryb.
PotenciaJ. oblasti pro chov ryb je znaeny. V
provincii Bie se pfirozene vyskytuji druhy, ktere
je morne do akvaknitumich chow llspe§ne
zavest. Hlavnim identifikovany-m problemem
jsou lidske zdroje. I pfes informace pfedJivane
formou seminaru, dostupnou pfehlednou
pfiruckou a konzultace s vy§koleny-mi mistnimi
techniky j sme se setlGivali s absurdnimi pfipady
implementace nasich mivrhu v budovani
integrovaneho chovu ryb a dnlbeze. Napfiklad
na jedne farme byl postaven okolo rybnika plot z
velky-ch kUlu dfive, nez byly dokoneeny
vYkopove prace a stavba rybnika. V navrhu se s
plotem poeita, avsak s mnohem subtilnejsim,
ktert slouZi k ohranieeni vYbehu pro kachny.
Vystavba plotu temer znemornila dokoneeni
vlastniho rybnika, aekoliv by staeilo plot
konstruovat pred zavedenim chovu kachen na jiZ
hotovY rybnik s nasazeny-mi rybami. Na jinem
misw si realizator stavby spatne vyloZiI hloubku
budovaneho rybnika. V mimem svahu, ve
kterem stavba probihala, zaeal stavbu v doW
casti svahu vyhloubenim vykopu na
pozadovanou hloubku 1,5 m (budouci spodni
cast rybnika). Pfi kopam smerem proti svahu,
skoncil horm okraj rybnika v nevhodne velke
hloubce bfehu 3 metry. Dal§i dva rybniky jineho
realizatora byly vykopany na piscitem substratu
v aluviu men§i ficky, pfichozi vy§§i voda v
obdobi de§t'u pak jednu z hrazi rybnika strhla.
Vlastnictvi zdroju (pole, zvifata) je striktne
privatni nebo rodinne a spoluprace vesnicky-ch
komunit jako celku na spoleene produkci neni
obvykla. Vzhledem k tomu, ze vybudovat a
obhospodarovat soustavu 4 rybnieku v
integrovanem chovu s dnlbeZi je nad sHy tradieni
venkovske rodiny, je tedy na miste jednoznaene
doporuCit zavadem tohoto systemu na male i
vetsi hospodafici farmy, kde lze predpokladat
organizaci prace a jednotne vedeni.
Budoucnost chovu ryb v provincii Bie
spatfujeme spise v dovozu celych modermch
technologii a know - how i s technicky-m
pracovnikem s vyuZitim lokalnich druhu ryb a
levne pracovni sHy.
Berne rozSfi'ene drave sumcovite ryby rodu Clanas.
¢
Fish & Chicken
www.angola.czu.cz