Cykloturistika bez hranic

Transkript

Českosaské Švýcarsko
www.ceskesvycarsko.cz
Cykloturistika bez hranic
cyklistický průvodce Českosaským Švýcarskem
Obsah
1 Na kole krajinou podstávkových domů
2 O
kruh národním parkem České Švýcarsko
3 Na kole Labskými pískovci
4 Cyklovýlet nejsevernější oblastí Čech
5 MTB okruh Labskými pískovci
6 MTB okruh Českou branou
7 P
od skalními stěnami přes Německo
8 N
ěmeckem do nejsevernějších míst Česka
9 K
prameni Sprévy a na rozhlednu Löbau
10 MTB okruh za pískovcovými skalními útvary
Vydal Krajský úřad Ústeckého kraje
Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem
Telefon: +420 475 657 111
Fax: +420 475 200 245
E-mail: [email protected]
Fotografie: Z. Patzelt, J. Laštůvka, V. Sojka, M. Rak, I. Šafus,
archiv České Švýcarsko, o. p. s.
Grafické zpracování a tisk: NOESIS s.r.o.
Neprodejné
Europäische Union. Europäischer Fonds für
regionale Entwicklung: Investition in Ihre
Zukunft/Evropská unie. Evropský fond pro
regionální rozvoj: Investice do vaší budoucnosti
Projekt Turistika bez hranic byl podpořen
z finančních prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Na kole krajinou podstávkových domů
Chřibská – Krásná Lípa – Doubice
Oblast: Šluknovský výběžek
Délka: 40 km
Převýšení: 820 m
Náročnost: střední
Typ kola / povrch: horské kolo, e-kolo
Doporučená mapa: SHOCart č. 101
Zajímavosti v okolí:
zachovalé lidové stavby v Chřibské – podstávkové domy, Tolštejn, Stříbrná štola
sv. J. Evangelisty, Hornické muzeum, Křížová hora, Mnišská kaplička, Krásný
Buk, dřevěné sochy v Doubici, Chřibský hrádek
Nástupní místo: Chřibská – náměstí
GPS: 50°51‘47.697“N, 14°28‘56.568“E
Stříbrná štola sv. Jana Evangelisty
otevírací doba: květen–říjen úterý–neděle 10.00–16.00
vstupné: dospělí 50 Kč / děti do 15 let 30 Kč, větrovku s sebou – ve štole je
chladno!
další info na tel.: +420 607 856 819
Dopravní dostupnost: auto, vlak (stanice Chřibská, Rybniště – výhodnější)
Informační centrum:
Dolní Chřibská: pouze v sezoně – Saula – Dolní Chřibská 284, Chřibská, 407 44
tel.: +420 412 384 031, e-mail: [email protected]
Popis trasy:
Z malebného městečka Chřibská vyrazíme po značené cyklotrase 3052,
po několika kilometrech se k ní připojí cyklotrasa 211, po které budeme
pokračovat dál až k rozcestí Chřibská u žst. Z něho se vydáme po cyklotrase
3013, která nás povede kolem druhého nejvyššího vrchu Lužických hor Jedlové.
Na křižovatce tras zvané Tolštejnská cesta pojedeme doleva po čísle 3015, které
nás zavede až pod samotný hrad Tolštejn. K němu si uděláme asi 300metrovou
zajížďku po červené. Poté, co si hrad prohlédneme, sjedeme zpět na cyklotrasu,
po níž se dostaneme do Jiřetína pod Jedlovou. Tam na nás čeká mnoho
zajímavostí spojených s těžbou mědi, olova, cínu a stříbra. Z Jiřetína se dáme
buď po cyklotrase číslo 3052, a nebo po zelené křížovou cestou na Křížovou
horu (po této cestě ale budeme muset kolo na vrchol asi 300 m tlačit či nést).
Na vrcholu je kostel a kaple. Kousek ještě pojedeme po zelené, pak se napojíme
na trasu 3052, po které se dostaneme do Jedlové. Z obce se dáme po červené
turistické trase. Ta nás dovede opět na rozcestí Chřibská u žst. Z něho se naše
cesta bude ubírat směrem do Krásné Lípy po trase číslo 211. Poté, co projedeme
Rybništěm, se po několika kilometrech na trasu připojí červená. Na tomto místě
se nachází Mnišská kaple. Asi po 4 kilometrech se dostaneme do již zmíněné
Krásné Lípy. Tam můžeme navštívit Dům Českého Švýcarska. Dále budeme
pokračovat po trase číslo 3013 až do Kyjova. Během cesty pojedeme obcí Krásný
Buk, kde se kousek nad ní nachází stejnojmenný hrad. Z Kyjova se vydáme
po trase číslo 3029 přes Doubici a podél Doubického potoka do Dolní Chřibské.
U infocentra zvaného Saula můžeme odbočit ke Chřibskému hrádku nebo jet dál
po silnici směrem do Dolní Chřibské. Na křižovatce se dáme doleva po trase 3052,
která nás dovede zpět na náměstí v Chřibské.
Důležité tipy:
Hrad Tolštejn – otevřen celoročně 9.00–21.00, vstupné 15 Kč
Zajímavosti na trase:
Už v Chřibské si můžeme všimnout zachovalých starých lidových staveb zvaných
podstávkové domy. Většina z nich je kulturní památkou. O něco později si vyjedeme
ke zřícenině hradu Tolštejn. Název vznikl z německého jména Dohlenstein (Kavčí
hrad). První zmínky o hradu pocházejí ze 13. století. Prvním majitelem byl Vaník
z Vartenberka. Zánik hradu způsobila třicetiletá válka, kdy byl zapálen a poničen.
Když dojedeme do Jiřetína, můžeme navštívit Hornické muzeum a Stříbrnou
štolu sv. J. Evangelisty. Hornické muzeum se nachází na náměstí v budově
bývalé fary z roku 1755. Původní fara roku 1750 vyhořela. V roce 1994 prošla
rekonstrukcí. Od roku 1998 je zde otevřeno muzeum se dvěma expozicemi.
Jedna nabízí historii dolování a druhá dějiny hradu Tolštejna. Štola byla založena
v roce 1782. Těžil se zde hlavně stříbronosný galenit a měděná ruda chalkopyrit.
Koncem 19. století byla těžba kvůli malému výnosu zastavena. Doly definitivně
zanikly roku 1910. Zhruba v polovině 440 metrů dlouhé chodby je prostor zvaný
Kaple. Štola byla zpřístupněna veřejnosti v roce 1999. Nad Jiřetínem na Křížové
hoře dal na přelomu 17. a 18. století místní farář Wenzel Grutler vystavět první
dřevěné kříže. Na to navázal farář Gottfried Liessner, který začal s výstavbou
křížové cesty, vysvěcené v roce 1764. Na vrcholu hory je kostel a kamenná kaple.
Dále na trase budeme zastavovat v Krásné Lípě. Nachází se zde Dům Českého
Švýcarska se stálou expozicí pod názvem České Švýcarsko. Můžeme se v něm
dozvědět mnoho užitečných informací. Na cestě do Kyjova můžeme spatřit
původně královský hrad Krásný Buk, pocházející ze 13. století, nad říčkou Křinicí.
Roku 1339 byl hrad dobyt a už nikdy nebyl obnoven. Dnes jsou patrné základy
válcové věže a mohutný kruhový val. Když budeme projíždět Doubicí, uvidíme
venkovní galerii dřevěných soch. Na konci výletu v Dolní Chřibské vystoupáme
ke Chřibskému hrádku, jehož nepatrné zbytky zůstaly na skalním ostrohu. Byl
založen za Michalovců ve 14. století, ale ještě v témže století zanikl.
Výškový profil trasy
700
600
500
400
300
m
km
10
20
30
Okruh národním parkem České Švýcarsko
Oblast: Českosaské Švýcarsko
Délka: 22 km
Typ kola / povrch: horské kolo, trekové kolo, e-kolo
Nástupní místo: Jetřichovice
GPS: 50°51‘8.723“N, 14°23‘47.318“E
Jetřichovice
Falkenštejn, Malá Pravčická brána, Šaunštejn, Jetřichovické stěny, Starý mlýn
Důležité tipy:
V národním parku lze jezdit pouze po vyznačených cyklotrasách;
pod Malou Pravčickou branou lze kolo zamknout ke stojanu.
Cyklopůjčovna – www.cyklopujcovna.com
Dopravní dostupnost: auto
Jetřichovice: Jetřichovice 393, 407 16, tel.: +420 777 819 916
e-mail: [email protected], www.ceskesvycarsko.cz
Popis trasy:
Náš výlet startuje v Jetřichovicích a celý povede národním parkem České
Švýcarsko. Z obce pojedeme po cyklotrase 3076, na které můžeme už od začátku
sledovat krásné pískovcové věže a další útvary, kolem nichž budeme stoupat až
na Tokáň. Z Tokáně budeme sjíždět po cyklotrase 3029 Táborovým a Mokrým
dolem kolem Ptačích kamenů. Poté odbočíme doprava na cyklotrasu 3030,
po které se dalším klesáním dostaneme až do bývalých Zadních Jetřichovic.
Z nich zahneme doleva a budeme stoupat dál po stejné cyklotrase. Pojedeme
kaňonem Hlubokého dolu, na druhé straně cesty můžeme vidět Pusté skály.
Na rozcestí zvaném Hluboký důl se dáme doleva. Po chvíli uvidíme odbočku
k asi půl kilometru vzdálené Malé Pravčické bráně a tato drobná zajížďka se
rozhodně vyplatí. Červeně značená cesta by nás dovedla i k bývalému skalnímu
hradu Šaunštejn, ale tu musíme absolvovat pěšky. Stejnou cestou se vrátíme
zpět na cyklotrasu 3030, ze které odbočíme opět doleva na cyklotrasu číslo 21
směrem na Vysokou Lípu. Z Vysoké Lípy budeme neustále následovat trasu číslo
21, po níž se dostaneme zpět do Jetřichovic. Na okraji Jetřichovic si ještě můžeme
všimnout zrekonstruovaného Starého mlýna.
Na začátku výletu máme možnost spatřit nad severovýchodním okrajem
Jetřichovic skalní hrad Falkenštejn, jenž byl vystavěn na vysoké skále, která
je součástí masivu Havraních kamenů. Dochovalo se z něj několik neúplných
místnůstek. Při stoupání na Tokáň budeme míjet další zajímavá místa, jako
jsou Krkavčí skála nebo Vlčí jámy. S Tokání je spojena zajímavá historie. V místě
bývalé hájovny vyhořel v r. 1905 lovecký zámeček, který nahradily dnešní sruby
postavené v alpském stylu. V r. 1938 se zde setkal lord Runciman, host Oldřicha
Ferdinanda Kinského, s henleinovskou šlechtou Česka. Za Tokání nás čeká sjezd
údolím Táborového dolu, které nás bude svírat svými mohutnými skalisky. Před
odbočením na trasu 3030 pojedeme ještě kousek širším údolím jménem Mokrý
důl, kde můžeme vidět zajímavé skalní útvary pod názvem Ptačí kameny. Poté,
co se dáme doprava, bude naše cesta směřovat po takzvané České silnici až
do bývalých Zadních Jetřichovic. Je to zaniklá vesnička ležící kdysi u Křinického
potoka blízko hranic s Německem. Dále pojedeme údolím Hlubokého dolu,
po nějaké době stoupání si můžeme z rozcestí další půl kilometr vystoupat
k Malé Pravčické bráně. Jde o přírodní skalní oblouk s výškou asi 2,3 m a šířkou
3,3 m. O kousek dál narazíme i na bývalý loupežnický skalní hrad Šaunštejn. Byl
vystavěn na konci 14. století. Nachází se ve výšce 340 m n. m., ale do dnešní doby
se z něj kromě hradní cisterny nic nezachovalo. Na závěr naše oko jistě upoutá
zrestaurovaný Starý neboli Günterův mlýn. Díky své krásné pohádkové atmosféře
si ho vybrali filmaři k natáčení Pyšné princezny.
400
300
m
km
5
10
15
20
Na kole Labskými pískovci Oblast: Labské pískovce
Délka: 39 km
Náročnost: střední–vysoká
Typ kola / povrch: horské kolo, trekové kolo
Hřensko – Jetřichovice
Hřensko – Labské pískovce, Günterův mlýn, Dolský mlýn, větrný mlýn v Růžové,
vyhlídka Belvedér
Důležité tipy:
V soutěsce bývá chladněji – větrovku s sebou!
Nástupní místo: Hřensko (parkoviště)
GPS: 50°52‘25.714“N, 14°14‘10.625“E
Dopravní dostupnost: auto
Hřensko: Hřensko 82, Hřensko, 407 17, tel.: +420 412 554 286,
e-mail: [email protected], www.ceskosaske-svycarsko.cz
Popis trasy:
Jako výchozí bod jsme si zvolili obec Hřensko. Z ní budeme stoupat po cyklotrase
číslo 21 na Mezní Louku. Odtud pokračujeme dál po trase do Vysoké Lípy
a následně do Jetřichovic. Do této obce nebudeme zajíždět, ale zahneme
doprava na trasu 3076. Pojedeme kolem Dolského mlýna a náročným stoupáním
se dostaneme na Kamenickou Stráň. Po této trase pojedeme ještě několik
kilometrů, až nakonec dorazíme do Růžové, kde trasa končí. Na rozcestí
Růžová – bus zahneme doleva po neznačené cestě. Kolem větrného mlýna
nás cesta dovede až k modré turistické značce. Na modrou zahneme doprava
přes Arnoltice až na rozcestí Suchá Kamenice. Zde si můžeme udělat zajížďku
na vyhlídku Belvedér, ale vrátit se musíme stejnou cestou. Po červené turistické
trase pak budeme klesat podél říčky Suchá Kamenice zpět do Hřenska.
Hřensko je obec, kde Labe opouští Českou republiku, a taktéž je nejníže položenou
obcí v ČR. Je také vstupní branou do národního parku České Švýcarsko. Značná
část obce se rozkládá v údolí řeky Kamenice a je obklopena mohutnými skalisky.
U obce Jetřichovice jistě nepřehlédneme zrestaurovaný Günterův mlýn, který
si kvůli jeho pohádkové atmosféře vybrali filmaři k natáčení Pyšné princezny.
Tato pohádka se natáčela i v Dolském mlýně, který dlouho sloužil svému účelu,
ale po druhé světové válce začal chátrat a dnes je již pouhou ruinou. O kus dále
v obci Růžová je jednou z významných staveb zachovalý větrný mlýn, postavený
v roce 1878. Pokud si za obcí Arnoltice uděláme zajížďku k vyhlídce Belvedér,
bude na nás čekat nejstarší upravená vyhlídka Českého Švýcarska, ze které se
nám naskytne krásný výhled na kaňon Labe. Nachází se zhruba 130 metrů nad
údolím Labe. Byla postavena roku 1711. Vedle vyhlídky stojí stejnojmenný hotel
s restaurací, kde se můžeme občerstvit.
300
200
100
m
km
10
20
30
Cyklovýlet nejsevernější oblastí Čech
Rumburk – Šluknov
Délka: 48 km / 30 km
Převýšení: 670 m / 440 m
Náročnost: střední / nízká
Typ kola / povrch: horské kolo / trekové kolo
centrum města Rumburk, rozhledna Dymník, rozhledna Schlechteberg před
Ebersbachem, šluknovský zámek
Nástupní místo: Rumburk (parkoviště)
GPS: 50°57‘9.304“N, 14°33‘23.740“E
Rozhledna Schlechteberg
Dopravní dostupnost: auto, vlak (stanice Rumburk)
Rumburk: Lužické náměstí 103, Rumburk, 408 01, tel.: +420 412 331 171,
e-mail: [email protected], www.icrumburk.cz
Popis trasy:
Na startu naší cesty vyrazíme po cyklotrase 3042 A směrem na Filipov. Na hraničním
bodu CZ/D Vyhlídka přejedeme státní hranici a dostaneme se do Neugersdorfu.
Tam se napojíme na německou cyklotrasu vedoucí podél řeky Spree (Spréva).
Na této trase budeme projíždět obcemi Ebersbach, Neusalza-Spremberg,
Taubenheim, Neusorge a před Sohlandem zahneme doleva. Touto cestou
dojedeme do Hohbergu, kde už je hranice zpět do České republiky, za kterou
hned v Rožanech začíná cyklotrasa 211. Po té se vydáme do Šluknova a Starých
Křečan. Za Starými Křečany, na křížení tras, zahneme doleva na cyklotrasu číslo
3014, po které se kolem vrchu Dymník dostaneme zpět do Rumburka. Kratší
variantu cesty začneme taktéž v Rumburku, ale po trase číslo 3042 vyjedeme
na druhou stranu, tedy doleva. Po této trase se dostaneme do Království a téměř
i do Šluknova. Přímo do Šluknova se pak dostaneme po modré turistické značce.
Odsud je už cesta stejná jako u dlouhé varianty.
Důležité tipy:
Loreta Rumburk – www.loretarumbuk.cz
květen–září 9.00–17.00, říjen–duben 10.00–15.00 jen v so, ne a svátky
Zámek Šluknov – prohlídky denně od 10.00 do 16.00, každou celou hodinu
Rozhledna Dymník
V Rumburku můžeme obdivovat krásy centra města, jako je klášter kapucínů
s kostelem sv. Vavřince, zámek, kostel sv. Bartoloměje či morový sloup
na Lužickém náměstí připomínající morovou epidemii, která postihla zemi
roku 1680. Mimo jiné můžeme navštívit místní muzeum s expozicí věnovanou
rumburské vzpouře. Za hranicemi u obce Ebersbach se na vrchu Schlechteberg
tyčí do výšky 22 metrů stejnojmenná moderní rozhledna. Byla postavena v roce
1998 a vede na ni 108 schodů. Z jejího vrcholu se nám nabídne krásný výhled
na Lužické a Jizerské hory, Krkonoše a blízké okolí. V nejsevernějším městě České
republiky, ve Šluknově, můžeme navštívit nově zrekonstruovaný renesanční
zámek, který donedávna po velkém požáru chátral. K prohlídce jsou zpřístupněny
téměř všechny prostory zámku. Poslední zajímavostí na trase je rozhledna
Dymník. Je to 15 metrů vysoká kamenná rozhledna, která byla vystavěna roku
1896 a naskýtá se z ní krásný výhled do Lužických hor.
400
300
m
km
10
20
30
40
MTB okruh Labskými pískovci
Děčín – Tisá
Oblast: Labské pískovce
Délka: 44 km
Náročnost: vysoká
Typ kola / povrch: horské kolo (celoodpružené)
Doporučená mapa: SHOCart č. 101 a 107
zámek Děčín, vyhlídka Pastýřská stěna, Zoo Děčín, Děčínský Sněžník,
Vlčí jezírko, Kristin hrádek, Tiské stěny
Nástupní místo: Děčín – Tyršův most
GPS: 50°46‘52.121“N, 14°12‘23.132“E (parkoviště)
Zámek Děčín – info na www.zamekdecin.cz nebo na tel.: +420 412 518 905,
+420 775 862 639, možnost uzamčení kola na cyklostojanech v ulici Dlouhá jízda
vedoucí k zámku
Dopravní dostupnost: auto, vlak (stanice Děčín – hl. n., Děčín – východ)
Důležité tipy:
Zoo Děčín – otevřena po celý rok, více info na www.zoodecin.cz
nebo na tel.: +420 412 531 164
Děčín: Karla Čapka 1441/3, Děčín 1, 405 01
tel.: +420 412 532 227, e-mail: [email protected],
[email protected], www.idecin.cz
Rozhledna Děčínský Sněžník – vstupné: dospělí 20 Kč / děti do 15 let 5 Kč
Popis trasy:
Tento mountainbikový okruh zahájíme na levém břehu Labe u Tyršova mostu
v Děčíně. Z něho se vydáme doleva po silnici směrem do městské části Děčín-Podmokly, ze které je to kousek do děčínské zoo i na vyhlídku Pastýřská stěna.
Jestliže chceme navštívit jedno ze zmíněných míst, budeme se řídit místním
silničním značením, které nás k nim dovede. Od vyhlídky pak budeme pokračovat
doleva prudším stoupáním až na vrchol Pastýřské stěny, dokud nenarazíme
na červenou turistickou značku. Z ní odbočíme doprava technickým sjezdem
do lokality Červený vrch, až se dostaneme na místní komunikaci, po níž se dáme
doleva. Po pár stech metrech zahneme doprava opět na červenou turistickou
značku. Asi po půl kilometru dojedeme na rozcestí u Terezínského rybníka, kde
se napojíme na cyklotrasu číslo 3017. Až do Bělé pojedeme po silnici, poté už
budeme stoupat po široké lesní vrstevnicové cestě. Asi po dvou kilometrech
se cyklotrasa spojí s červenou turistickou značkou, po níž naše cesta povede až
k památnému dubu, u kterého se dáme doprava opět po cyklotrase číslo 3017.
Projedeme okolo Vlčího jezírka a na rozcestí u Kristina hrádku odbočíme doleva
na zelenou turistickou značku. Ta nás zavede k vyhlídkovému místu Koňská
hlava a později i k dominantě – Děčínskému Sněžníku s rozhlednou. Z vrcholu
sjedeme do obce Sněžník, kde se opět vrátíme na cyklotrasu číslo 3017. Než
dojedeme na rozcestí Nad Rájcem, můžeme obdivovat krásné skalní útvary
Tiských stěn. Na rozdělení cest pojedeme po žluté turistické trase, po níž se
dostaneme do Ostrova, odkud se vydáme dál po červené trase. Z ní přibližně
po jednom kilometru zahneme doleva na neznačenou cestu. Na ní se budeme
stáčet doprava, dokud nás nenavede k Oborskému rybníku. Poté pojedeme
rovně až k silnici, na které se dáme doleva směrem na cestu zvanou Telefonka.
Ta nás dovede přímo ke Kristinu hrádku. Asi po třech kilometrech se dostaneme
na zelenou turistickou značku, po které pojedeme do Maxiček a z nich budeme
klesat technicky náročnějším sjezdem zpět do Děčína k Tyršovu mostu.
Tiské stěny – návštěva skalního města
www.tisa.cz
Již v samotném Děčíně, nejníže položeném městě České republiky, nás
upoutá mnoho zajímavostí. Nad soutokem Labe s Ploučnicí se tyčí děčínský
zámek, který byl postaven na místě původního hradu z dob Přemyslovců. Další
dominantou města je naše nástupní místo – Tyršův most, který byl vybudován
na původních kamenných pilířích a nahradil tak předešlý řetězový most. Dalším
zajímavým místem je skalní vyhlídka Pastýřská stěna s budovou restaurace,
která byla postavena jako napodobenina hradu na 150 metrů vysoké skále
na levém břehu řeky Labe. Je odtud nádherný výhled na Děčín. Celá stavba je
viditelná z velké dálky. O kousek dál můžeme navštívit Zoo Děčín. Na cyklotrase
číslo 3017 pak budeme míjet Vlčí jezírko, kde se můžeme za horkého počasí
i osvěžit. Dalším cílem je mohutná stolová hora Děčínský Sněžník, na které se
vyjímá kamenná rozhledna. Lze z ní spatřit Lužické hory, Českosaské Švýcarsko,
Krušné hory a České středohoří. Za dobrého počasí jsou viditelné i Krkonoše. Asi
po 17 kilometrech naší cesty narazíme na hotel a restauraci Kristin hrádek stojící
nedaleko německých hranic. Původně to byl lovecký zámeček, který nechal
v první polovině 18. století vystavět Jan Josef Thun-Hohenstein a pojmenoval ho
po své manželce Marii Kristýně. V 90. letech minulého století byl tento objekt
po dlouhé době chátrání opraven. Během sjezdu do Dolního Žlebu nás zaujme
unikátní skalní masiv Labských pískovců na druhém břehu řeky Labe.
800
600
400
200
m
km
10
20
30
40
MTB okruh Českou branou
Tiské stěny, vyhlídka Děčínský Sněžník, Großer Zschirnstein, Kristin hrádek,
Maxičky – koupaliště, Vlčí jezírko
Oblast: Labské pískovce, Saské Švýcarsko
Délka: 43 km
Typ kola / povrch: horské kolo
Doporučená mapa: SHOCart č. 101, č. 12
Důležité tipy:
Cyklobus č. 21: Divadlo (11.00, 15.00), Tisá (11.50, 15.50), v provozu od května
do října, jezdí každou sobotu, neděli a o svátcích, v období letních prázdnin také
ve středu; více info zde: www.dpmul.cz/index.php?art=1662
Nástupní místo: Tisá
Dopravní dostupnost: auto, vlak (stanice Libouchec), cyklobus (linka č. 21)
Tisá: Tisá 205 (budova OÚ), 403 36 Tisá
tel.: +420 475 222 440, e-mail: [email protected], www.tisa.cz
Popis trasy:
Tisá – Maxičky
Z Tisé vyrazíme po cyklotrase číslo
23, kterou nemůžeme minout,
neboť vede skrz celou obec.
Po této trase se dostaneme do obce
Sněžník, kde odbočíme doleva
a mírným klesáním dojedeme až
na křižovatku, na níž se dáme
opět doleva směrem k bývalému
hraničnímu přechodu Soví brána.
Po přejetí hranice dojedeme
na křižovatku s názvem Platz
Heide, na které odbočíme doprava
a budeme klesat podél hranice
až k lesnímu jezírku Fuchsteich.
Za ním se vydáme po široké
štěrkové cestě Huhnerbergweg,
která je vedena po vrstevnici,
až
k potoku
Taubenbach.
Podél potoka budeme stoupat
k jezírku Taubenteich. Od jezírka
pokračujeme po lesní silnici až
k rozcestí pod horou Großer
Zschirnstein vyjet nebo případně
kolo vytlačit. Na křížení cest pod
horou odbočíme vpravo na Českou
bránu. Tady se dostáváme zpět
na české území, na němž se
vydáme po žluté turistické značce
směrem na Maxičky. Z nich pak
pokračujeme po zelené turistické
trase na rozcestí Kristin hrádek,
které nás bude směrovat k Vlčímu
jezírku. U něj už se napojíme
na cyklotrasu 3017, po níž se
dostaneme
stoupáním
zpět
do obce Sněžík a následně pak
i do obce Tisá.
Tiské stěny – návštěva skalního města, www.tisa.cz
Rozhledna Děčínský Sněžník – vstupné: dospělí 30 Kč, děti do 15 let 15 Kč
Přímo v úpatí pískovcového skalního města Tiské stěny, které jsou součástí
obrovského skalního masivu Labské pískovce, leží naše nástupní místo Tisá.
Tiské stěny jsou přírodní památkou od roku 1996 a jsou velmi ojedinělé jak svou
rozlohou, tak i rozmanitostí skalních útvarů. Jsou také velkým rájem horolezců
i vzhledem k tomu, že se zde nachází více jak 110 registrovaných skalních útvarů.
Po několika kilometrech jízdy dojedeme do obce Sněžník, kde se před námi
objeví mohutná stolová hora Děčínský Sněžník, na jejímž vrcholu se vyjímá
stejnojmenná kamenná rozhledna. K té si ale budeme muset kousek vyjet. Lze
z ní spatřit Lužické hory, Českosaské Švýcarsko, Krušné hory, České středohoří,
a ze velmi dobré viditelnosti dokonce i Krkonoše. V době, kdy budeme
projíždět Německem, se můžeme zastavit u krásných lesních jezírek Fuchstein
a Taubenteich. U sousedů si můžeme také udělat zastávku na nejvyšším vrcholu
Saského Švýcarska Großer Zschirnsteinu, jehož nejvyšší bod leží ve výšce
560 metrů, čímž převyšuje okolní krajinu o 160 m. Z vrcholu stolové hory se
nám nabízí výhled do širokého okolí. Zpátky do Čech se dostaneme bývalým
hraničním přechodem zvaným Česká brána. Odtud se dostaneme do obce
Maxičky. Ty byly původně dřevařskou vsí a rozšířily se až v souvislosti s rozvojem
sklářského a textilního podnikání. Dnes mají spíše rekreační charakter, který
nabízí zejména areál hotelu s koupalištěm. Na zpáteční cestě si také můžeme
zajet k bývalému loveckému zámečku a lesovně Kristin hrádek, který stojí
nedaleko německých hranic. Zámeček byl postaven roku 1734 Josefem Thun-Hohensteinem, který ho pojmenoval po své ženě Marii Kristýně. Záhy nato
vyhořel, ale zanedlouho byl opraven a obnoven. Poté opět dlouhou dobu chátral
až do roku 1993, kdy byly objekty zrekonstruovány. Dnes slouží jako restaurace
a hotel. Poté, co se napojíme na trasu 3017, budeme míjet Vlčí jezírko, které nám
může v horkých letních dnech nabídnout příjemné osvěžení.
600
400
200
m
km
10
20
30
40
Pod skalními stěnami přes Německo
Oblast: Labské pískovce, Českosaské Švýcarsko
Délka: 39 km
Náročnost: vysoká
Typ kola / povrch: horské kolo
Nástupní místo: Hřensko
Hřensko
Hřensko – Labské pískovce, Bad Schandau, Falkenstein, skalní útvary
Schrammsteine, Affensteine, údolí Křinice, Mezná, Pravčická brána, Malá
Pravčická brána, loupežnický hrad, Tichá soutěska
Důležité tipy:
Přívoz Hřensko – celoroční provoz
více informací zde: www.hrensko.cz/inpage/privozem-schona-hrensko
dospělý 40 Kč, dítě, kolo 30 Kč
Dopravní dostupnost: a uto, vlak (vlaková stanice Schöna, na druhém břehu
Labe – nutno použít přívoz)
V národním parku lze jezdit pouze po vyznačených trasách.
Hřensko: Hřensko 82, 407 17 Hřensko, tel.: +420 412 554 033,
e-mail: [email protected], www. ceskosaske-svycarsko.cz
V soutěsce bývá chladněji – doporučujeme vzít větrovku s sebou.
Popis trasy:
Z Hřenska se vydáme do obce Bad Schandau po silnici č. 62. Hned za hranicemi
na ní začíná německá cyklotrasa, na kterou se napojíme. Těsně před začátkem
města Bad Schandau nesmíme minout odbočku na Ostrau, která vede ostře
doprava do prudkého stoupání. Zhruba po dvou kilometrech jízdy serpentinami
zahneme doprava na značenou cyklotrasu Wenzelweg (Rundweg Sächsische-Böhmische Schweiz), která vede pod skalním útvarem Falkenstein. Na trase
se budeme ještě zhruba kilometr držet, poté se z ní ale odpojíme doleva
na Zeughausweg (Zeughausstrasse). Pro jistotu se také můžeme řídit zelenou
značkou vedoucí ke skalním útvarům Affensteine. Po trase budeme pokračovat
několik kilometrů dále až na rozcestí Zeughaus, kde si můžeme odpočinout
a občerstvit se. Z Zeughaus se po modré značce dostaneme zvlněným terénem
až k řece Křinici. Tu budeme kopírovat proti proudu až k hraničnímu přechodu
u bývalých Zadních Jetřichovic. Odtud pojedeme po značené cyklotrase 3030,
po níž se dostaneme až na Mezní Louku. Z ní budeme pokračovat cyklotrasou č.
21A k rozcestí Tři prameny, kde se napojíme znovu na trasu 21, po které se vrátíme
zpět do Hřenska.
Hřensko je zajímavé hned z několika důvodů. Je vstupní branou do národního
parku České Švýcarsko a je obklopeno Labskými pískovci. Je také místem, kde
Labe opouští Českou republiku. Mimo jiné je nejníže položenou obcí v České
republice a vzhledem k tomu, že leží v údolí řeky Kamenice, která ústí do řeky
Labe, je často postiženo rozsáhlými povodněmi. Hned za hranicemi se můžeme
v obci Schmilka zajet podívat na místní mlýn. Na německé straně také stojí za to
Pod Malou Pravčickou branou lze kolo zamknout do stojanu.
dojet si přímo do lázeňského městečka Bad Schandau a navštívit jeho historické
centrum. Můžeme zde najít kostel sv. Jana, renesanční radnici, bývalý pivovar
Brauhof nebo např. výtah do Ostrau, který je od roku 1954 vyhlášen kulturní
památkou a je velmi oblíben díky svým výhledům na Saské Švýcarsko. Po nějakém
tom stoupání se dostaneme k cestě vedoucí kolem skály Falkenstein, na níž byla
dříve umístěna signální věž hradu Neuer Wildenstein. K dalším skalním útvarům,
které budeme po cestě míjet, patří Schrammsteine a Affensteine, které nás jistě
taktéž uchvátí svou krásou. Jedná se o rozeklané skalní hřebeny pískovcových
stěn a věží. Poté, co se případně zastavíme u občerstvení na Zeughaus, budeme
pokračovat až k českým hranicím k bývalé vesničce Zadní Jetřichovice. Zaniklá
obec kdysi ležela u Křinického potoka a byla úzce spjata s existencí starobylé
obchodní komunikace a kupecké cesty. Dále pojedeme údolím Hlubokého dolu,
až se dostaneme k rozcestí u Malé Pravčické brány, ke které si můžeme zhruba 0,5
kilometru vystoupat. Jedná se o přírodní skalní oblouk s výškou asi 2,3 m a šířkou
3,3 m. Z Malé Pravčické brány je to i kousek na loupežnický hrad Šaunštejn, který
se nacházel na pískovcovém bloku. Byl vystavěn v polovině 14. století a téměř nic
se z něj do dnešní doby nezachovalo. Naším dalším záchytným bodem na trase
je Mezní Louka. Zde najdeme původní lesovnu, která byla přestavěna na lázně
a i ty byly později změněny na hotel. Můžeme tu také vidět domy původní
lidové architektury či unikátně vysoký a starý smrk (cca 30 m, 200 let). O kus dál
na křižovatce v Mezné si můžeme zajet doleva na naučnou stezku vedoucí k Tiché
soutěsce nebo také Dolní či Edmundově. Je to skalnatý kaňon řeky Kamenice
v kvádrových pískovcích. V neprůchodném úseku je pro turisty dostupný převoz
na pramicích, který ale nedovoluje přepravu kol. Nezbude nám tedy nic jiného,
než se vrátit zpět do Mezné.
400
200
m
km
5
10
15
20
25
30
35
Německem do nejsevernějších míst Česka
Délka: 57 km
Nástupní místo: Šluknov
GPS: 51°0‘11.5“N, 14°27‘10.8“E (náměstí, parkoviště)
Dopravní dostupnost: auto, vlak (vlaková stanice Šluknov)
Šluknov: Zámecká 642, 407 77 Šluknov
tel.: +420 412 332 741, e-mail: [email protected], www.mesto-sluknov.cz
Popis trasy:
Z náměstí Míru ve Šluknově se vydáme ulicí Dr. Edvarda Beneše po silnici číslo
266 směrem do Velkého Šenova. Zhruba po 5 kilometrech jízdy dorazíme
k vlakovým kolejím, před kterými uhneme doleva. Pak pojedeme stále po hlavní
silnici, dokud nedorazíme na náměstí ve Velkém Šenově. Tam bychom se již měli
napojit na značenou cyklotrasu 3041 vedoucí do Mikulášovic. Na zdejším náměstí
odbočíme doprava a budeme pokračovat dál po cyklotrase č. 3014 skrz obce
Vilémov, Karlín a Dolní Poustevna, kde se nachází hranice s Německem. Pojedeme
dál po německé cyklotrase, která se plynule napojuje na tu českou. Ocitneme
se tak v obci Sebnitz, ze které nás cyklotrasa povede západně přes Schönbach
až do Krumhermsdorfu pod horu Unger, na kterou si vzápětí vystoupáme.
Z vrcholu hory vyrazíme dle směrovek, které budou navádět na město Neustadt.
Z Neustadtu pak budeme směřovat doprava přes Langburkersdorf zpět k českým
hranicím. Po necelých 3 km dorazíme do obce Lobendava, kde zahneme doleva
na cyklotrasu 3043, která téměř po celou dobu kopíruje státní hranici. Po stejné
trase se také vrátíme zpět do Šluknova.
Šluknov – Neustadt
šluknovský zámek, Křížový vrch, Mikulášovice – Muzeum nožířské výroby,
kostel sv. Mikuláše, rozhledna Tanečnice, Sebnitz, Neustadt
Důležité tipy:
Zámek Šluknov – prohlídky denně od 10.00 do 16.00, každou celou hodinu
Mikulášovice – Muzeum nožířské výroby
otvírací doba: pondělí–pátek 8.00–14.00 (kromě státních svátků)
Rozhledna Tanečnice – otevřeno denně celoročně
vstupné: základní 20 Kč, snížené 10 Kč
V nejsevernějším městě České republiky Šluknově můžeme zavítat do nedávno
zrekonstruovaného renesančního zámku, který ještě před časem po velkém
požáru chátral. K prohlídce jsou zpřístupněny téměř všechny prostory zámku.
Přímo ve Šluknově také stojí za to si zajet ke Křížovému vrchu, na kterém se
nachází křížová cesta s několika kaplemi. Z náměstí se k němu dostaneme
po červené značce. Dále budeme na naší trase míjet kostel sv. Mikuláše v obci
Mikulášovice. Původní kostel z roku 1346 byl o několik století později přestavěn
a z té doby mu zůstal trojlodní půdorys. Z původního kostela se dochovala pouze
kaple Panny Marie, která je umístěna na východní straně kostela. V Mikulášovicích
můžeme mimo jiné navštívit i Muzeum nožířské tradice, které nabízí ke zhlédnutí
historické exponáty, dobové fotografie či zajímavé texty o výrobě nožů
v Mikulášovicích. Ti, co mají dostatek sil, si mohou zajet na rozhlednu Tanečnice.
Jedná se o 26 metrů vysokou zděnou stavbu, ze které lze spatřit Jizerské hory,
Krkonoše, České středohoří nebo Labské pískovce. Na německé straně v obci
Sebnitz stojí za zastavení např. Muzeum modelové železnice. Na našem výletě
nás dále čeká výjezd na kopec Unger, kde stojí rozhledna z roku 1885. Vzhledem
k výšce okolních stromů musela být rozhledna zvýšena z původních 18 metrů
na 27. Za dobrého počasí je z ní pěkný výhled na Tanečnici, Vlčí horu, Českosaské
Švýcarsko a na Valtenberg. Posledním německým městem, kterým pojedeme,
je Neustadt. Určitě stojí za to zavítat do centra města, kde můžeme obdivovat
stavby místní lidové architektury. Později na trase a již zpátky v Čechách se
za Lobendavou u obce Severní nachází několik zatopených lomů, které jistě stojí
za povšimnutí. Odtud si můžeme ještě po cyklotrase 3043B a žluté značce zajet
k nejsevernějšímu bodu České republiky. Čeká na nás zhruba osmikilometrová
zajížďka.
500
400
300
m
km
10
20
30
40
50
K prameni Sprévy a na rozhlednu Löbau
Oblast: Šluknovský výběžek, Českosaské Švýcarsko
Délka: 59 km
Nástupní místo: Rumburk
GPS: 50°57‘4.2“N, 14°33‘31.7“E (náměstí, parkoviště)
Dopravní dostupnost: auto, vlak (vlaková stanice Rumburk)
Rumburk – Löbau
centrum města Rumburk, rozhledna Dymník, pramen řeky Spree,
Kottmar – vrchol s rozhlednou, Löbau – rozhledna, muzeum
Důležité tipy:
Loreta Rumburk – www.loretarumburk.cz
Rozhledna Dymník
Rozhledna Kottmar – otevřena denně od května do října
Rozhledna Löbau – vstup 1 €, otevřena denně celoročně
Rumburk: Lužické nám. 103, 408 01 Rumburk
tel.: +420 412 331 171, e-mail: [email protected], www.icrumburk.cz
Löbau: Muzeum hornolužického Šestiměstí a řemesel,
otevírací doba: út–pá: 10.00–17.00, so–ne: 13.00–17.00
vstupné: dospělí 2 €; děti, studenti 1 €
Popis trasy:
Náš výlet startuje ve městě Rumburku, ze kterého vyrazíme po cyklotrase č. 3042
směrem na Filipov. Těsně před ním přejedeme na hraničním bodu Vyhlídka státní
hranici a dostaneme se do obce Neugersdorf. Zde musíme najít cyklotrasu
zvanou Spreeradweg, která nás dovede přes městečko Eibau k prameni řeky
Sprévy a na vrchol hory Kottmar. Z vrcholu budeme sjíždět severním směrem
do Obercunnersdorfu, kde zahneme doleva a vydáme se do Löbau. V obci
Großschweidnitz nesmíme minout odbočku doprava vedoucí po zelené naučné
stezce. Ta nás dovede až na vrchol hory Löbauer Berg, ze které sjedeme
cyklotrasou do centra města. Odtud bychom měli vyjet ulicí Neusalzaer Straße
a pokračovat dál do Lawalde, kde opět narazíme na cyklotrasu. Ta nás povede
zpět do Čech přes obce Schönbach a Neusalza-Schpremberg. Že jedeme správně,
nám napoví místní koupaliště, které leží téměř u hranice. Na rozcestí Černý rybník
se již napojíme na českou cyklotrasu č. 3043, která nám bude udávat směr Jiříkov.
Jakmile se ale dostaneme k hlavní silnici vedoucí právě do Jiříkova, nezahneme
doleva po trase, ale pojedeme rovně přes silnici a vydáme se dál po neznačené
cestě, která nás přivede na trasu 3042, po níž se už vracíme zpět do Rumburku.
V centru města Rumburk můžeme obdivovat mnoho pamětihodností.
K těm známějším patří kostel sv. Bartoloměje, kapucínský klášter s kostelem
sv. Vavřince či morový sloup na Lužickém náměstí, jenž nám připomíná morovou
epidemii, která postihla naši zemi roku 1680. Dále můžeme navštívit místní
muzeum s expozicí věnovanou rumburské vzpouře. Po několika kilometrech
našeho výletu dorazíme pod vrchol Kottmar, který je jedním z horských vrcholků
německých Lužických hor. Na svahu hory, která je sopečného původu, můžeme
najít skokanský můstek nebo také geograficky nejvýše položený pramen
řeky Sprévy. Na samotném vrcholu se pak nachází rozhledna stojící ve výšce
583 m n. m. Byla postavena roku 1881 a je vysoká 16 m. Horu Löbauer Berg při
naší vyjížďce určitě také nesmíme vynechat. Na vrcholu stojí unikátní litinová
rozhledna, která je jediná takového typu v Evropě a již delší dobu je dokonce
technickou památkou. Stojí ve výšce 450 m n. m. a byla postavena v roce 1854.
Její výška činí 28 m a vede na ni 120 schodů. Je také nazývána rozhlednou krále
Bedřicha Augusta. V Löbau kromě samotného centra města můžeme navštívit
Muzeum hornolužického Šestiměstí a řemesel. V muzeu je k vidění historie města
a regionu ve 14.–19. století, geologie, starověk a rané dějiny, řemeslo a umělecké
řemeslo 18. a 19. století, sakrální plastiky, hračky, šperky, hornolužické postele
a jiný nábytek, historie rozhledny, národopis, hornolužické umění. Až se budeme
vracet do Rumburku, můžeme si ještě vyšlápnout po žluté značce na rozhlednu
Dymník, která stojí na stejnojmenném vrchu. Je to 15 metrů vysoká kamenná
rozhledna, která byla vystavěna roku 1896, a nabízí se nám z ní krásný výhled
do Lužických hor.
500
400
300
m
km
10
20
30
40
50
MTB okruh za pískovcovými skalními útvary Oblast: Labské pískovce
Délka: 40 km
Doporučená mapa: SHOCart č. 12, 101
Nástupní místo: Tisá
Dopravní dostupnost: auto, vlak (stanice Libouchec), cyklobus (linka č. 21)
Tisá: Tisá 205 (budova OÚ), 403 36 Tisá
tel.: +420 475 222 440, e-mail: [email protected], www.tisa.cz
Popis trasy:
Od turistické chaty ležící nedaleko obce Tisá se vydáme po červené turistické
značce náročnějším terénním úsekem do Ostrova. Okolo místního koupaliště
a kempu budeme pokračovat údolím přes hranici do saského Ottomühle.
Než dojedeme do Rosenthalu, budeme míjet skalní útvar Dědova židle
(Grossvaterstuhl). Z Rosenthalu se dáme po zelené, až dorazíme k prameništím,
u kterých zahneme doleva na německou cyklotrasu. Po ní se dostaneme až pod
vrchol Kohlberg, kde je také rozcestí, odkud vede červeně značená cesta k vrcholu
Lampertsstein. Stejnou cestou se vrátíme zpět a budeme pokračovat po žluté
po cestě zvané Hirschborn-weg a Heuweg, která nás přivede nedaleko skalního
útvaru Rotstein. Zde se připojíme na zeleně značenou trasu kolem skalních útvarů
Katzstein a Katzfels. Posledním sjezdem se ze zelené dostaneme na žlutou trasu
vedoucí do Cunnersdorfu. Odtud budeme stoupat podél potoka Cunnersdorfer
Bach německou cyklotrasou Sächsische Mittelgebirge pod č. 6. Těsně před
obcí Rosenthal odbočíme doleva na rozcestí Heide, odkud nás dovede červená
a posléze modrá značka zpět na české území přes bývalý hraniční přechod Soví
brána. Po přejetí hranic se budeme řídit ukazateli směřujícími na obec Sněžník.
Několik kilometrů před ním se připojíme na cyklotrasu 3017, která nás již dovede
zpět k turistické chatě.
Tisá – Cunnersdorf
Tisá, Ostrov, Rosenthal, skalní útvary Kohlberg, Lampertsstein, Rotstein,
Katzenstein, Königstein a další stolové hory, Děčínský Sněžník
Důležité tipy:
Cyklobus č. 21: Divadlo (11.00, 15.00), Tisá (11.50, 15.50), v provozu od května do
října, jezdí každou sobotu, neděli a o svátcích, v období letních prázdnin také ve
středu; více info zde: www.dpmul.cz/index.php?art=1662
Tiské stěny – návštěva skalního města, www.tisa.cz
Rozhledna Děčínský Sněžník – vstupné: dospělí 30 Kč, děti do 15 let 15 Kč
Königstein – otevírací doba: duben–říjen 9.00–18.00, listopad–březen
9.00–17.00; vstupné: dospělí 8 €, zlevněné 6 €, rodinné 21 € (2 dospělí + max.
4 děti do 16 let) a rodinné mini 13 € (1 dospělý + 2 děti do 16 let)
Hned na začátku trasy vjedeme do oblasti rozsáhlého skalního městečka Tiské
stěny, které je tvořeno labyrintem skalních sloupů, stěn s mnoha soutěskami,
roklemi a převisy a především věžemi vysokými až 70 m. Tato skalní oblast
je velkým lezeckým rájem a jinak tomu není ani v dalším bodě naší trasy,
kterým je obec Ostrov. Zde se také můžeme kochat velkým množstvím stěn
Ostrovských skal, které spadají pod CHKO Labské pískovce. Až 20 m vysoké
skály jsou roztroušeny po obvodu údolí při potoku Ostrovská Bělá. V německé
obci Rosenthal pak můžeme vidět četně zastoupené hrázděné domy či kostel.
Po celou dobu jízdy saským územím jistě také nepřehlédneme množství stolových
hor a skalních útvarů. Jedny z největších jsou Pfaffenstein a Königstein, k oběma
si ale budeme muset cca 4 km z trasy zajet. Nejdříve k bližšímu Pfaffensteinu. Je
to pískovcová stolová hora (435 m n. m.) kruhového tvaru, na jejímž vrcholu se
tyčí 30 m vysoká kamenná rozhledna. O kus dál můžeme navštívit stolovou horu
Königstein, na které se rozkládá stejnojmenné městečko a hrdě se tyčící pevnost.
V městečku můžeme najít zajímavé měšťanské domy či radnici s městskými znaky
českého původu. Renesančně-barokní pevnost se vypíná do výšky 250 m nad
hladinu Labe. Königstein byl postaven ve 12. století jako český pohraniční hrad,
v 16. století ale saští kurfiřti zahájili jeho přestavbu na vojenskou pevnost, která
splnila svůj účel pouze jednou, a to při švédském útoku. Roku 1944 zde fungoval
i koncentrační tábor. Již téměř 60 let je zpřístupněna návštěvníkům. Při zpáteční
cestě na české území můžeme narazit na mnoho lesních pramínků. A konečně
z obce Sněžník si můžeme vyjet na mohutnou stolovou horu Děčínský Sněžník
(723 m n. m.), na které stojí stejnojmenná rozhledna. Je 30 m vysoká a nabízí
nám vynikající výhled na Českosaské Švýcarsko, Lužické hory, České středohoří
a Krušné hory.
600
400
m
km
10
20
30
Mountainbike (MTB) – Rundweg um die Sandsteinfelsformationen
Tissa – Cunnersdorf
Gebiet: Elbsandsteingebirge
Länge: 40m
Höhenunterschied: 950 m
Schwierigkeitsgrad: mittel
Fahrradtyp / Gelände: Mountainbike, Treckingfahrrad
Empfohlene Landkarte: SHOCart Nr. 12, 101
Anfang: Tissa
GPS: 50°47‘13.6“N, 14°2‘24.4“E (Parkplatz)
Verkehrsanbindung: Auto, Zug – Eisenbahnstation Libouchec, Fahrradbus (Linie Nr. 21)
Informationszentrum:
Tissa: Tisá 205 (Gebäude des Gemeindeamtes - OÚ), 403 36 Tisá
Tel.: +420 475 222 440, E-Mail: [email protected], www.tisa.cz
Sehenswürdigkeiten in der Umgebung:
Tissa, Ostrau, Rosenthal, Felsformationen Kohlberg, Lampertsstein, Rotstein,
Katzenstein, Königstein und weitere Tafelberge, Hoher Schneeberg
Wichtige Hinweise:
Fahrradbus Linie Nr. 21: Theater (11.00, 15.00 h), Tissa (11.50 h, 15.50 h), in Betrieb von Mai
bis Oktober, er fährt jeden Samstag, Sonntag und an Feiertagen, in den Sommerferien
auch am Mittwoch; mehr Informationen hier: www.dpmul.cz/index.php?art=1662
Tissaer Wände – Besuch der Felsstadt, www.tisa.cz
Aussichtsturm Hoher Schneeberg – Eintritt: Erwachsene 30 CZK, Kinder bis 15 Jahre: 15 CZK
Königstein – Öffnungszeiten: April–Oktober 9.00–18.00 h, November–März
9.00–17.00 h; Eintritt: Erwachsene 8 €, ermäßigt 6 €, Familienkarte 21 € (2 Erwachsene
und max. 4 Kinder bis 16 Jahre), und eine Minifamilienkarte 13 € (1 Erwachsener und
2 Kinder bis 16 Jahre)
Beschreibung der Trasse:
Sehenswürdigkeiten auf der Trasse:
Von der touristischen Hütte, die in der Nähe der Gemeinde Tissa (Tisá) liegt, begeben
wir uns auf dem roten touristischen Weg auf einem sehr anspruchsvollen Bodengebiet
bis nach Ostrau (Ostrov). Bei dem örtlichen Schwimmbad und dem Camp fahren wir fort
durch das Tal über die Grenze in das sächsische Ottomühle. Bevor wir bis nach Rosenthal
hereinfahren, werden wir an der Felsformation Grossvaterstuhl vorbeifahren. Von Rosenthal
begeben wir uns auf dem grün bezeichneten Weg, bis wir zu dem Quellgebiet kommen,
bei denen wir nach links in den deutschen Fahrradweg abbiegen. Auf diesem kommen
wir bis unter den Kohlberg, wo auch ein Abzweig ist, von dem der rot bezeichnete Weg
bis zu dem Gipfel Lampertsstein führt. Auf dem gleichen Weg kehren wir zurück, und wir
werden fortfahren auf dem gelb bezeichneten Weg, der Hirschbornweg und Heuweg heißt,
der uns nicht weit von der Felsformation Rotstein führt. Hier begeben wir uns auf die grün
bezeichnete Trasse um die Felsformationen Katzstein und Katzfels. Mit der letzten Abfahrt
von dem grünen Weg kommen wir auf die gelbe Trasse, die nach Cunnersdorf führt. Von dort
werden wir entlang des Cunnersdorfer Baches auf dem deutschen Fahrradweg Sächsisches
Mittelgebirge unter der Nr. 6 fahren. Kurz vor der Gemeinde Rosenthal biegen wir nach links
bei der Abfahrt Heide ab, von wo uns die rot und am Ende blau bezeichnete Straße zurück
auf das tschechische Gebiet über den ehemaligen Grenzübergang Eulentor (Soví brána)
führt. Nach der Überquerung der Grenze werden wir uns nach den Wegzeigern richten, die
auch zur Gemeinde Schneeberg (Sněžník) führen. Einige Kilometer davor fahren wir auf dem
Fahrradweg Nr. 3017, der uns wieder zurück zu der touristischen Hütte bringt.
Sofort am Anfang der Trasse fahren wir in das Gebiet des großen Felsstädtchen Tissaer
Wände (Tiské stěny), die als ein Labyrinth von Felssäulen, Wänden mit vielen Spalten,
Schluchten und Felsvorsprüngen und vor allem von Türmen, die bis 70 m hoch sind, gebildet
ist. Dieses Felsgebiet ist ein großes Kletterparadies, und anders als dies ist es auch nicht
in dem weiteren Punkt unserer Trasse, der die Gemeinde Ostrau (Ostrov) ist. Hier können
wir uns an der großen Menge der Wände der Ostrauer Felsen erfreuen, die unter das
Naturschutzgebiet Elbsandsteingebirge fallen. Bis zu 20 m hohe Felsen sind verteilt in
dem Bereich des Tals bei dem Bach Ostrovská Bělá. In der deutschen Gemeinde Rosenthal
können wir aber zahlreich vertretende Fachwerkhäuser oder eine Kirche sehen. Über die
ganze Zeit der Fahrt über das sächsische Territorium übersehen wir sicherlich auch nicht die
Menge der Tafelberge und der Felsformationen. Die größten von ihnen sind der Pfaffenstein
und der Königstein, zu beiden müssen wir aber eine ca. 4 km lange Strecke von der Trasse
fahren. Zuerst zum näheren Pfaffenstein. Es ist dies ein Sandsteintafelberg (435 m über dem
Meeresspiegel) von einer runden Gestalt, auf dessen Gipfel ein 30 m hoher Aussichtsturm
thront. Ein Stück weiter können wir den Tafelberg Königstein besuchen, auf dem sich das
gleichnamige Städtchen und eine stolz thronende Festung befinden. In dem Städtchen
können wir interessante Bürgerhäuser und ein Rathaus mit Stadtzeichen tschechischen
Ursprungs finden. Die Renaissance-Barock-Festung erhebt sich bis zu einer Höhe von 250 m
über dem Wasserspiegel des Flusses Elbe. Die Festung Königstein war im 12. Jahrhundert als
eine tschechische Grenzfestung errichtet worden, in dem 16. Jahrhundert begannen aber
die Sächsischen Kurfürsten deren Umbau in eine Kriegsfestung, die ihren Zweck nur einmal
erfüllt hatte, und dies bei dem Schwedischen Angriff. Im Jahre 1944 befand sich hier auch
ein Konzentrationslager. Schon fast 60 Jahre ist die Festung den Besuchern zugänglich. Bei
der Rückfahrt auf das tschechische Gebiet können wir noch auf viele Waldquellen stoßen.
Und schließlich können wir aus der Gemeinde Schneeberg (Sněžník) auf den gewaltigen
Tafelberg Hoher Schneeberg (Děčínský Sněžník) (723 m über dem Meeresspiegel) fahren,
auf dem der gleichnamige Aussichtsturm steht. Er ist 30 m hoch und bietet uns eine
hervorragende Aussicht auf das Böhmisch-Sächsische Sandsteingebirge (Českosaské
Švýcarsko), das Lausitzer Gebirge, das das Böhmische Mittelgebirge (České středohoří) und
das Erzgebirge (Krušné hory).
Höhenprofil der Trasse
600
400
m
km
10
20
30
Zu der Quelle der Spree und auf den Aussichtsturm Löbau
Rumburg – Löbau
Gebiet: Schluckenauer Zipfel, Böhmisch-Sächsische Schweiz
Länge: 59 km
Empfohlene Landkarte: SHOCart Nr. 13
Anfang: Rumburg
GPS: 50°57‘4.2“N, 14°33‘31.7“E (Platz, Parkplatz)
Verkehrsanbindung: Auto, Zug - Eisenbahnstation Rumburg (Rumburk)
Rumburg: Lužické nám. 103, 408 01 Rumburk, Tel.: +420 412 331 171,
E-Mail: [email protected], www.icrumburk.cz
Zentrum von Rumburg (Rumburk), Aussichtsturm Dymník, Quelle des Flusses Spree,
Kottmar – Höhe mit Aussichtsturm, Löbau – Aussichtsturm, Museum
Wichtige Hinweise:
Aussichtsturm Dymník
Aussichtsturm Kottmar – geöffnet täglich von Mai bis Oktober
Aussichtsturm Löbau – Eintritt 1 €, geöffnet täglich ganzjährig
Löbau: Museum des Oberlausitzer Sechsstädtebund- und Handwerksmuseum,
Öffnungszeiten: Dienstag –Freitag: 10.00–17.00 h, Samstag - Sonntag: 13.00–17.00 h,
Eintritt: Erwachsene 2 €; Kinder, Studenten 1 €
Unser Ausflug startet in der Stadt Rumburg (Rumburk), aus der wir auf dem Fahrradweg
Nr. 3042 Richtung Filipov starten. Genau vor ihm überqueren wir an dem Grenzpunkt
den Ausblick auf die Staatsgrenze, und so kommen wir in die Gemeinde Neugersdorf. Hier
müssen wir den Fahrradweg finden, der Spreeradweg heißt und der uns über das Städtchen
Eibau zur Quelle des Flusses Spree und auf den Gipfel des Berges Kottmar führt. Von
dem Gipfel werden wir in nördlicher Richtung nach Obercunnersdorf herabfahren, wo
wir nach links abbiegen und uns nach Löbau begeben. In der Gemeinde Großschweidnitz
dürfen wir es nicht versäumen, die Abzweigung nach rechts zu nehmen, die auf dem grün
bezeichneten Lehrpfad führt. Dieser führt uns bis auf den Gipfel des Löbauer Bergs, von
wo wir den Fahrradweg herunter bis in das Zentrum der Stadt fahren. Von dort sollten
auf der Straße Neusalzaer Straße herausfahren, und weiter fortfahren bis nach Lawalde,
wo wir wieder auf den Fahrradweg treffen. Dieser führt uns zurück in die Tschechische
Republik, und zwar durch die Gemeinden Schönbach und Neusalza-Schpremberg. Ob wir
richtig fahren, erweist sich, wenn wir das örtliche Schwimmbad passieren, dass fast an
der Grenze liegt. An der Abzweigung Schwarzer Teich fahren wir auf den tschechischen
Fahrradweg Nr. 3043 drauf, wo uns als Richtung Jiříkov angezeigt werden wird. Sobald wir
zu der Hauptstraße gelangen, die eben bis nach Jiříkov führt, biegen wir nicht nach links in
die Trasse ein, sondern fahren geradeaus auf der Straße und fahren weiter auf einem nicht
bezeichneten Weg, der uns auf den Fahrradweg Nr. 3042 führt, auf dem wir schon wieder
nach Rumburg (Rumburk) zurückkehren.
Im Zentrum der Stadt Rumburg (Rumburk) können wir viele Sehenswürdigkeiten bewundern.
Zu den bekanntesten gehört die Kirche des Hlg. Barthomoläus (kostel sv. Bartoloměje),
das Kapuzinerkloster mit der Kirche des Hlg. Laurentius (kostel sv. Vavřince) oder die
Pestsäule auf dem Lausitzer Platz (Lužické náměstí), die uns an die Pestepidemie erinnert,
die unser Land im Jahre 1680 verheert hat. Weiter können wir das Stadtmuseum mit einer
Ausstellung besuchen, die dem Rumburger Aufstand gewidmet ist. Nach einigen Kilometern
unseres Ausflugs kommen wir unter den Gipfel des Kottmar, der einer der Berggipfel
des deutschen Lausitzer Gebirges ist. An dem Abhang des Berges, der vulkanischen
Ursprungs ist, können wir eine Skisprungbrücke finden, aber auch die geographisch
am höchsten gelegene Quelle des Flusses Spree. Auf dem eigentlichen Gipfel befindet sich
ein Aussichtsturm, der auf einer Höhe von 583 m über dem Meeresspiegel steht. Er wurde
im Jahre 1881 errichtet und ist 16 m hoch. Auch den Löbauer Berg dürfen wir bei unserem
Ausflug bestimmt nicht auslassen. Auf dessen Gipfel steht ein einzigartiger gusseiserner
Aussichtsturm, der der einzige dieses Typs in Europa ist und der auch schon längere Zeit
ein technisches Denkmal ist. Er steht in einer Höhe von 450 m über dem Meeresspiegel
und wurde im Jahre 1854 errichtet. Er ist 28 m hoch, und auf ihn führen 120 Stufen. Er wird
auch Aussichtsturm des Königs Friedrich August genannt. In Löbau können wir außer dem
Stadtzentrum das Oberlausitzer Sechsstädtebund- und Handwerksmuseum besuchen. In
diesem Museum ist die Geschichte der Stadt und der Region vom 14. bis 19. Jahrhundert zu
sehen, außerdem Geologie, Altertum und Frühgeschichte, Handwerk und Kunsthandwerk
des 18. und des 19. Jahrhunderts, Sakralplastiken, Spielzeuge, Schmuck, Oberlausitzer Betten
und andere Möbelstücke, die Geschichte des Aussichtsturms, Ethnographie, Oberlausitzer
Kunst. Ehe wir nach Rumburg (Rumburk) zurückkehren, können wir nach auf dem gelb
bezeichneten Weg auf den Aussichtsturm Dymník laufen, der auf dem gleichnamigen Hügel
steht. Er ist ein 15 m hoher Aussichtsturm aus Holz, der im dem Jahre 1896 errichtet worden
ist, und von ihm haben wir einen wunderschönen Blick in das Lausitzer Gebirge.
500
400
300
m
km
10
20
30
40
50
Durch Deutschland zu dem nördlichsten Punkt von Tschechien
Schluckenau – Neustadt
Gebiet: Schluckenauer Zipfel
Länge: 57 km
Empfohlene Landkarte: SHOCart Nr. 101, Nr. 13
Anfang: Schluckenau
GPS: 51°0‘11.5“N, 14°27‘10.8“E (Platz, Parkplatz)
Verkehrsanbindung: Auto, Zug - Eisenbahnstation Schluckenau
Schluckenau (Šluknov): Zámecká 642, 407 77 Šluknov
Tel.: +420 412 332 741, E-Mail: [email protected], www.mesto-sluknov.cz
Schluckenauer Schloss (Šluknovský zámek), Kreuzberg (Křížový vrch), Nixdorf
(Mikulášovice) – Museum der Messerherstellung (Muzeum nožířské výroby),
St. Nikolaus-Kirche (kostel sv. Mikuláše), Aussichtsturm Tanečnice, Sebnitz, Neustadt
Wichtige Hinweise:
Schluckenauer Schloss (Šluknovský zámek) – Besichtigungen täglich von 10.00
bis 16.00 h, jede halbe Stunde
Nixdorf (Mikulášovice) – Museum der Messerherstellung (Muzeum nožířské výroby)
– Öffnungszeiten: Montag – Freitag 8.00–14.00 h (außer an staatlichen Feiertagen)
Aussichtsturm Tanečnice – geöffnet täglich ganzjährig; Eintritt: Normalpreis 20 CZK,
ermäßigt 10 CZK
Vom Friedensplatz in Schluckenau (Náměstí Míru ve Šluknově) brechen wir über
die Dr. Edvard Beneš-Straße (ulice Dr. Edvarda Beneše) auf der Straße Nr. 266 Richtung
Groß-Schönau in Böhmen (Velký Šenov) auf. Ungefähr nach 5 km Fahrt kommen wir zu
Eisenbahngleisen, vor denen wir nach links abbiegen. Dann fahren wir weiter auf der
Hauptstraße, bis wir auf den Platz in Groß-Schönau in Böhmen (Velký Šenov) treffen. Dann
sollten wir auf dem bezeichneten Fahrradweg Nr. 3041 weiterfahren, der bis nach Nixdorf
(Mikulášovice) führt. Auf dem hiesigen Platz biegen wir nach rechts ab und werden weiter
auf dem Fahrradweg Nr. 3014 durch die Gemeinden Wölmsdorf (Vilémov), Karolinstal (Karlín)
und Niedereinsiedel (Dolní Poustevna) weiterfahren, wo die Grenze mit Deutschland liegt.
Wir fahren weiter auf dem deutschen Fahrradweg, der sich an den tschechischen anschließt.
Wir kommen so in die Gemeinde Sebnitz, von der uns der Fahrradweg über Schönbach
bis nach Krumhermsdorf unterhalb des Hügels Unger führt, auf den wir unmittelbar
hinaufsteigen. Von dem Gipfel des Hügels fahren wir herunter gemäß den Hinweisschildern,
die uns zu der Stadt Neustadt führen. Von Neustadt werden wir uns nach rechts über
Langburkersdorf zurück zur tschechischen Grenze orientieren. Nach nicht ganz 3 km treffen
wir auf die Gemeinde Lobendau (Lobendava), wo wir nach links auf den Fahrradweg Nr. 3043
abbiegen, der die ganze Zeit die Grenze zwischen Deutschland und Tschechien entlangläuft.
Auf derselben Trasse kehren wir zurück nach Schluckenau (Šluknov).
In der nördlichst gelegenen Stadt der Tschechischen Republik, der Stadt Schluckenau
(Šluknov), können wir das unlängst rekonstruierte Renaissance-Schloss besuchen, das noch
vor nicht langer Zeit nach einem großen Brand verfiel. Zur Besichtigung stehen fast alle
Räume des Schlosses. Direkt in Schluckenau (Šluknov) lohnt es sich auch, auf die Kreuzberg
(Křížový vrch), auf dem sich ein Kreuzweg mit einigen Kapellen befindet. Vom Platz gelangen
wir zu ihm auf der roten Trasse. Weiterhin werden wir auf unserer Trasse an St. NikolausKirche (kostel sv. Mikuláše) in der Gemeinde Nixdorf (Mikulášovice) vorbeikommen.
Die ursprüngliche Kirche aus dem Jahre 1346 wurde um einige Jahrhunderte später
umgebaut, und aus dieser Zeit stammt der dreischiffige Grundriss. Von der ursprünglichen
Kirche hat sich nur die Kapelle der Jungfrau Maria (kaple Panny Marie) erhalten, die in dem
östlichen Teil der Kirche platziert ist. In Nixdorf (Mikulášovice) können wir unter anderem das
Museum der Messerherstellung (Muzeum nožířské výroby) besichtigen, wo man historische
Exponate besichtigen kann, Fotografien aus der vergangenen Zeit und interessante Texte
über die Herstellung von Messern in Nixdorf (Mikulášovice). Diejenigen, die noch genug
Kräfte haben, können auf den Aussichtsturm Tanečnice fahren. Es handelt sich um einen 26 m
hohen steinernen Bau, von dem man auf das Isergebirge (Jizerské hory), das Riesengebirge
(Krkonoše), das Böhmische Mittelgebirge (České středohoří) oder das Elbsandsteingebirge
(Labské pískovce) blicken kann. Auf der deutschen Seite in der Gemeinde Sebnitz lohnt
einen Besuch zum Beispiel das Modelleisenbahnmuseum. Auf unserem Ausflug erwartet
uns weiterhin der Ausflug auf den Hügel Unger, wo ein Aussichtsturm aus dem Jahre 1885
steht. Im Hinblick auf die Höhe der umgebenden Bäume musste der Aussichtsturm von
den ursprünglichen 18 m auf 27 m erhöht werden. Bei gutem Wetter hat man von ihm einen
guten Ausblick auf den Hügel Tanečnice, den Wolfsberg (Vlčí hora), die Böhmisch-Sächsische
Schweiz (Českosaské Švýcarsko) und auf den Valtenberg. Die letzte deutsche Stadt ist
Neustadt. Unbedingt lohnt es sich, das Zentrum der Stadt zu besichtigen, wo wir Bauwerke
der örtlichen Volksarchitektur besichtigen können. Später auf der Trasse und schon zurück
in der Tschechischen Republik befinden sich hinter Lobendau (Lobendau) bei der Gemeinde
Severní einige unter Wasser gesetzte Steinbrüche, die unbedingt eine Besichtigung wert
sind. Von dort können wir noch auf dem Fahrradweg Nr. 3043B und der gelbe
500
400
300
m
km
10
20
30
40
50
Unter den Felswänden durch Deutschland
Herrnskretschen
Gebiet: Elbsandsteingebirge, Sächsische Schweiz
Länge: 39 km
Schwierigkeitsgrad: hoch
Fahrradtyp / Gelände: Mountainbike
Anfang: Herrnskretschen
GPS: 50°52‘25.3“N, 14°14‘10.3“E (Parkplatz)
Verkehrsanbindung: Auto, Zug (Eisenbahnstation Schöna, auf dem anderen Ufer
der Elbe – es ist notwendig, die Fähre zu nehmen)
Herrnskretschen (Hřensko): Hřensko 82, 407 17 Hřensko, tel.: +420 412 554 033,
E-Mail: [email protected], www. ceskosaske-svycarsko.cz
Herrnskretschen (Hřensko) – Elbsandsteingebirge, Bad Schandau, Falkenstein,
Felsenformationen Schrammsteine, Affensteine, Tal der Kirnischt (Křinice), Mesna
(Mezná), Prebischtor (Pravčická brána), Klein-Prebischtor (Malá Pravčická brána),
Räuberburg (loupežnický hrad), Tichá soutěska
Wichtige Hinweise:
Fähre Herrnskretschen (Hřensko) – ganzjähriger Betrieb. Mehr Informationen hier:
www.hrensko.cz/inpage/privozem-schona-hrensko
Erwachsene 40 CZK, Kinder, Fahrrad 30 CZK
Im Nationalpark darf nur auf den gekennzeichneten Trassen gefahren werden.
Unter dem Klein-Prebischtor (Malá Pravčická brána) kann das Fahrrad an einen
Fahrradständer festgebunden werden.
In den Talengen kann es kühler sein – wir empfehlen, eine Windjacke mitzunehmen.
Zentrum zu besichtigen. Wir können hier die Kirche des Heiligen Johanns finden, ein Rathaus
im Renaissance-Stil, die ehemalige Brauerei Brauhof oder z.B. den Aufzug nach Ostrau,
der seit dem Jahre 1954 zum Kulturdenkmal erklärt wurde und der wegen seines Panoramas
auf die Sächsische Schweiz sehr beliebt ist. Nach einem Aufstieg kommen wir zu dem Weg,
der um die Felsen Falkenstein herumläuft, auf dem früher der Signalturm der Burg Neuer
Wildenstein platziert war. Zu den weiteren Felsformationen, die wir auf dem Weg passieren
werden, gehören die Schrammsteine und die Affensteine, die uns sicher auch durch ihre
Schönheit beeindrucken. Es handelt sich um zerklüftete Felskämme von Sandsteinwänden
und Sandsteintürmen. Danach, wenn wir gelegentlich bei der Erfrischung beim Zeughaus
angehalten haben, werden wir bis zu der tschechischen Grenze bis zu dem ehemaligen Ort
Hinterdittersbach (Zadní Jetřichovice) fortfahren. Der aufgegebene Ort lag einst am Bach
Kirnischt (Křinice) und war eng verbunden mit der Existenz des alten Handelsweges und
der Kaufmannsstraße. Weiter fahren wir durch das Tag des Tiefengrundes (Hluboký Důl), bis
wir zu der Abweigung beim Klein-Prebischtor (Malá Pravčická brána) kommen, wo wir dann
in ca. einem halben Kilometer sein werden. Es handelt sich um einen natürlichen Felsbogen
mit einer Höhe von ca. 2,3 m und einer Weite von ca. 3,3 m. Von dem Kleinen-Prebischtor ist
es nur ein Katzensprung zu der Räuberburg Schauenstein (Šaunštejn), die sich auf einen
Sandsteinblock befand. Sie wurde in der Mitte des 14. Jahrhunderts errichtet, aber es ist fast
nichts von ihr bis zur heutigen Zeit übriggeblieben. Die weitere Sehenswürdigkeit auf unserer
Trasse ist die Mesnaer Wiese (Mezní Louka). Hier finden wir ein ursprüngliches Forsthaus,
das in ein Kurbad umgebaut worden ist und das später in ein Hotel umgestaltet worden
ist. Wir können hier auch Häuser der ursprünglichen Volksarchitektur oder einzigartige hohe
und alte Fichten sehen (ca. 30 m hoch, ca. 200 Jahre alt). Ein Stück weiter auf der Kreuzung
in Mesna (Mezná) können wir nach links auf einen Lehrpfad abbiegen, der zu der Stillen
Talenge (Tichá soutěska) oder auch der Niederen (Dolní) oder dem Edmundtal (Edmundově)
führt. Es ist dies der Felsencanon des Flusses Kamenice in Quadersandsteinen. In dem nicht
durchlässigen Abschnitt ist die Durchfahrt für Touristen auf einer Fähre möglich, die aber
keinen Transport von Fahrrädern ermöglicht. Es bleibt uns daher nichts anderes, als nach
Mesna (Mezná) zurückzukehren.
Wir verlassen Herrnskretschen (Hřensko) in Richtung Bad Schandau auf der Landstraße
Nr. 62. Gleich hinter der Grenze beginnt der deutsche Fahrradweg, auf den wir auffahren.
Gleich nach dem Beginn der Stadt Bad Schandau dürfen wir nicht den Abzweig nach
Ostrau versäumen, der scharf nach rechts auf einen steilen Aufstieg geht. Ungefähr
nach zwei Kilometern der Fahrt auf Serpentinen biegen wir nach rechts ab auf
den bezeichneten Fahrradweg Wenzelweg (Rundweg Sächsische-Böhmische Schweiz),
der unter der Felsformation Falkenstein entlangführt. Auf dem Weg werden wir uns noch
ca. einen Kilometer halten, dann biegen wir von ihm nach links in den Zeughausweg (die
Zeughausstrasse) ab. Zur Sicherheit können wir uns auch durch das grüne Zeichen führen
lassen, das zu den Felsformationen Affensteine führt. Auf der Trasse werden wir einige
Kilometer weiterfahren bis zum Abzweig Zeughaus, wo wir uns erholen und erfrischen
können. Vom Zeughaus kommen wir nach den blauen Wegzeigern in ein gewelltes Terrain
zum Bach Kirnischt (Křinice). Hier werden wir gegen den Strom bis zum Grenzübergang
bei dem ehemaligen Ort Hinterdittersbach (Zadní Jetřichovice) fahren. Von dort fahren wir
auf dem gekennzeichneten Fahrradweg 3030, auf der wir bis nach Mesnaer Wiese (Mezní
Louka). Von dort werden wir auf dem Fahrradweg Nr. 21A bis zum Abzweig Drei Quellen (Tři
prameny) fahren, wo wir wieder auf die Trasse Nr. 21 kommen, auf der wir nach Hřensko
(Herrnskretschen) zurückkehren.
Herrnskretschen (Hřensko) ist interessant, und zwar gleich aus einigen Gründen: es ist
das Eingangstor in den Nationalpark Böhmische Schweiz (České Švýcarsko) und ist umgeben
von dem Elbsandsteingebirge. Es ist auch der Ort, wo die Elbe die Tschechische Republik
verlässt. Unter anderem ist es die am niedrigsten gelegene Gemeinde in der Tschechischen
Republik, und im Hinblick darauf, dass sie im Tal des Flusses Kamenice liegt, der in den Fluss
Elbe mündet, ist sie häufig von gewaltigen Überschwemmungen betroffen. Gleich hinter der
Grenze können wir in der Gemeinde Schmilka die örtliche Mühle ansehen. Auf der deutschen
Seite ist es auch wert, direkt in den Kurort Bad Schandau zu fahren und dessen historisches
400
200
m
km
5
10
15
20
25
30
35
Mountainbike (MTB) – Rundweg durch Porta Bohemica
Tissa – Maxičky
Gebiet: Elbsandsteingebirge, Sächsische Schweiz
Länge: 43 km
Fahrradtyp / Gelände: Mountainbike
Anfang: Tissa
GPS: 50°47‘9.1“N, 14°1‘41.4“E (Parkplatz)
Verkehrsanbindung: Auto, Zug (Eisenbahnstation Libouchec), Fahrradbus Linie Nr. 21
Tissa: Tisá 205 (Gebäude des Gemeindeamtes - OÚ), 403 36 Tisá
Tel.: +420 475 222 440, E-Mail: [email protected], www.tisa.cz
Tissaer Wände (Tiské stěny), Aussichtsturm Hoher Schneeberg (Děčínský Sněžník),
Großer Zschirnstein, Christianenburg (Kristin hrádek), Maxičky – Schwimmbad,
Wolfssee (Vlčí jezírko)
Wichtige Hinweise:
Fahrradbus Linie Nr. 21: Theater (11.00, 15.00 h), Tissa (Tisá) (11.50 h, 15.50 h),
in Betrieb von Mai bis Oktober, er fährt jeden Samstag, Sonntag und an Feiertagen,
in den Sommerferien auch am Mittwoch;
mehr Informationen hier: www.dpmul.cz/index.php?art=1662
Tissaer Wände (Tiské stěny) – Besuch der Felsstadt, www.tisa.cz
Aussichtsturm Hoher Schneeberg (Děčínský Sněžník) – Eintritt: Erwachsene 30 CZK,
Kinder bis 15 Jahre: 15 CZK
Von Tissa (Tisá) fahren wir auf dem
Fahrradweg Nr. 23 los, den wir gar
nicht übersehen können, denn er führt
durch die ganze Gemeinde. Auf dieser
Trasse kommen wir in die Gemeinde
Schneeberg (Sněžník), wo wir nach
links abbiegen und bei einer geringen
abschüssigen Strecke bis auf die
Kreuzung fahren, wo wir wieder nach
links in Richtung bis zu dem ehemaligen
Grenzübergang Eulentor (Soví brána)
fahren. Nach der Überquerung der
Grenze fahren wir bis zu einer Kreuzung
mit der Bezeichnung Heideplatz,
auf dem wir nach rechts abbiegen; dann
werden wir runterfahren entlang der
Grenze bis zu dem Waldsee Fuchsteich.
Hinter ihm begeben wir uns auf eine
breite Schotterstraße mit dem Namen
Huhnerbergweg, der auf der Höhenlinie
führt, bis zum Taubenbach. Entlang
dieses Baches werden wir hochsteigen
bis zum kleinen See Taubenteich. Von
diesem kleinen See werden wir auf
dem Waldweg bis zur Abzweigung
unter dem Berg Großer Zschirnstein,
dort fahren wir rauf oder schieben
das Fahrrad hoch. Auf der Weggabelung
unter dem Berg biegen wir nach
rechts ab zur Porta Bohemica (Českáu
brána). Dann kommen wir zurück auf
das tschechische Territorium, auf dem
wir uns auf dem gelb bezeichneten
Weg in Richtung von Maxičky begeben.
Von dort fahren wir fort auf der grün
bezeichneten touristischen Trasse
bis zur Abzweigung Christianenburg
(Kristin hrádek), die uns in Richtung
des Wolfsees (Vlčí jezírko) bringen
wird. Bei diesem fahren wir auf
den Fahrradweg Nr. 3017, auf dem wir
bei einem Aufstieg zurück in die
Gemeinde Schneeberg (Sněžík) und
nachfolgend in die Gemeinde Tissa
(Tisá) kommen.
Direkt am Fuß der Sandsteinfelsstadt Tissaer Wände (Tiské stěny), die Teil des sehr
großen Felsmassivs des Elbandsteingebirges sind, liegt unserer Ausgangsort Tissa (Tisá).
Die Tissaer Wände (Tiské stěny) sind ein Naturdenkmal, und zwar seit dem Jahre 1996,
und sie sind äußerst einzigartig sowohl durch ihre Lage, als auch durch die Vielfältigkeit
ihrer Felsformationen. Sie sind auch ein großes Paradies für Bergkletterer und im Hinblick
darauf, dass sich hier mehr als 110 registrierte Felsformationen befinden. Nach einigen
Kilometern Fahrt kommen wir in die Gemeinde Schneeberg (Sněžník), wo wir vor uns
den mächtigen Tafelberg Hoher Schneeberg (Děčínský Sněžník) erblicken, auf dessen
Gipfel sich ein gleichnamiger steinerner Aussichtsturm erhebt. Zu diesem müssen wir
aber ein Stückchen fahren. Von dort kann man auf das Lausitzer Gebirge (Lužické hory),
die Böhmisch-Sächsische Schweiz (Českosaské Švýcarsko), das Erzgebirge (Krušné hory),
das Böhmische Mittelgebirge (České středohoří) sehen, und auch sehr gut kann man am
Ende auch das Riesengebirge (Krkonoše) sehen. Wenn wir durch Deutschland fahren, kann
man an den wunderschönen Waldseen Fuchstein und Taubenteich haltmachen. Bei den
Nachbarn können wir auch einen Halt auf dem höchsten Gipfel der Sächsischen Schweiz
machen, dem Großen Zschirnstein, dessen höchster Punkt auf einer Höhe von 560 m liegt,
womit er die umgebende Landschaft um 160 m überragt. Von dem Gipfel des Tafelberges
haben wir einen Ausblick in die weitere Umgebung. Zurück in der Tschechischen Republik
kommen wir über den ehemaligen Grenzübergang Porta Bohemica (Česká brána). Von dort
kommen wir bis zur Gemeinde Maxičky. Diese war ursprünglich eine Holzfällergemeinde,
und sie hat sich im Zusammenhang mit der Entwicklung der Glas- und der Textilindustrie
entwickelt. Heute hat sie mehr einen Charakter der Erholung, die insbesondere das Areal
eines Hotels mit einem Schwimmbad anbietet. Auf dem Rückweg können wir zu dem
ehemaligen Jagdschloss und dem Forsthaus Christianenburg (Kristin hrádek) fahren,
das nicht weit von der deutschen Grenze steht. Das Schlösschen war im Jahre 1734 vom
Graf Josef Thun—Hohenstein errichtet worden, der es nach seiner Ehefrau Maria Christiane
benannt hat. Fast wäre es ausgebrannt, aber kurze Zeit später wurde es restauriert und
erneuert. Dann ist es eien längere Zeit bis zum Jahre 1993 wieder verfallen, als das ganze
Objekt restauriert wurde. Heute dient es als Sitz eines Hotels und eines Restaurants. Hier
können wir uns an die Trasse Nr. 3017 anschließen, wir werden den Wolfssee (Vlčí jezírko)
passieren, der uns in den heißen Sommertagen eine angenehme Erfrischung bieten kann.
600
400
200
m
km
10
20
30
40
Mountainbike (MTB) – Rundweg durch das Elbsandsteingebirge
Tetschen-Bodenbach – Tissa
Länge: 44 km
Schwierigkeitsgrad: hoch
Fahrradtyp / Gelände: Mountainbike (MTB) (ganzgefedert)
Empfohlene Landkarte: SHOCart Nr. 101 und 107
Anfang: Tetschen-Bodenbach – Tyrš-Brücke
GPS: 50°46‘52.121“N, 14°12‘23.132“E (Parkplatz)
Verkehrsanbindung: Auto, Zug (Station Tetschen-Bodenbach Hbf – Ost; Děčín hl. n.,
východ)
Tetschen-Bodenbach (Děčín): Karla Čapka 1441/3, Děčín 1, 405 01Tel.: +420 412 532 227,
E-Mail: [email protected],[email protected], www.idecin.cz
Schloss Děčín, Aussicht Schäferwand (Pastýřská stěna), Zoologischer Garten Děčín,
Hoher Schneeberg (Děčínský Sněžník), Wolfssee (Vlčí jezírko), Christianenburg
(Kristin hrádek), Tissaer Wände (Tiské stěny)
Wichtige Hinweise:
Zoologischer Garten Děčín –geöffnet ganzjährig, mehr Informationen
auf www.zoodecin.cz oder unter Tel.: +420 412 531 164
Schloss Děčín – Informationen auf www.zamekdecin.cz oder unter
Tel.: +420 412 518 905, +420 775 862 639; es gibt die Möglichkeit, die Fahrräder
an den Fahrradständern in der Straße Dlouhá jízda, die zum Schloss führt,
abzuschließen
Aussichtsturm Hoher Schneeberg (Děčínský Sněžník) – Eintritt: Erwachsene: 20 CZK /
Kinder bis 15 Jahre 5 CZK
Tissaer Wände (Tiské stěny) – Besuch der Felsenstadt, www.tisa.cz
Wir beginnen diese Mountainbiketour auf dem linken Ufer der Elbe bei der Tyrš-Brücke
in Tetschen-Bodenbach (Děčín). Von ihr begeben wir uns nach links auf der Straße Richtung
des Stadtteils Tetschen-Bodenbach (Děčín-Podmokly), von wo es nur ein Stückchen
zum Zoologischen Garten von Děčín und auch zur Aussicht Schäferwand (Pastýřská stěna)
ist. Wenn wir einen von den erwähnten Orten besichtigen wollen, weren wir uns nach den
örtlichen Wegebezeichnungen richten, die uns zu ihnen hinführen. Von der Aussicht werden
wir aber nach links auf einem steilen Anstieg bis auf den Gipfel der Schäferwand (Pastýřská
stěna), wohin wir auf dem rot gekennzeichneten touristischen Weg kommen. Von diesem
biegen wir nach rechts eine technische Abfahrt in die Gemeinde Červený vrch ab, bis wir
an die örtlichen Straßen kommen, wo wir uns links halten. Nach ein paar hundert Metern
biegen wir wieder nach rechts auf den rot gekennzeichneten touristischen Weg ab. Nach
ungefähr einem halben Kilometer fahren wir bis auf die Abzweigung bei dem Theresienteich
(Terezínský rybník), wo wir uns auf den Fahrradweg Nr. 3017 begeben. Nach nach Bělá
fahren wir auf der Straße, dann schon werden wir hinaufsteigen auf einem breiten
Waldhöhenweg. Ungefähr nach zwei Kilometern verbindet sich der Fahrradweg mit dem rot
gekennzeichneten touristischen Weg, auf dem unser Weg bis zu der Denkmaleiche führt,
bei der wir uns wieder nach recht auf dien Fahrradweg Nr. 3017 halten. Wir fahren um den
Wolfssee (Vlčí jezírko) herum, und bei der Abzweigung nach Christianenburg (Kristin hrádek)
biegen wir nach links auf den grün gekennzeichneten touristischen Weg ab. Diesr führt
uns bis zu dem Aussichtspunkt Koňská hlava, und später zu der Dominante – dem Hohen
Schneeberg (Děčínský Sněžník) mit dem Aussichtsturm. Von dem Gipfel fahren wir in
die Gemeinde Schneeberg (Sněžník) herunter, wo wir wieder auf den Fahrradweg Nr. 3017
stoßen. Bis wir zu der Weggabelung Nad Rájcem kommen, können wir die wunderschönen
Felsformationen der Tissaer Wände (Tiské stěny) betrachten. Bei der Teilung der Wege
fahren wir auf auf dem gelb gekennzeichneten touristischen Weg, auf dem wir bis nach
Ostrau (Ostrov) kommen, von wo wir weiter auf dem rot gekennzeichneten touristischen
Weg fahren. Von ihr biegen wir nach ungefähr einen Kilometer nach links auf einen nicht
gekennzeichneten Weg ab. Auf ihm werden wir uns nach rechts halten, bis wir nicht zu
dem Teich (Oborský rybník) gekommen sind. Dann fahren wir gleich bis zu der Straße,
wo wir nach links fahren in Richtung auf einen Weg, der Telefonka heißt. Dieser führt uns
direkt zur Christianenburg (Kristin hrádek). Nach ca. drei Kilometern kommen wir auf den
grün gekennzeichneten touristischen Weg, auf dem wir bis zur Gemeinde Maxičky fahren
und von wo wir in einer technisch sehr anspruchsvollen Abfahrt wieder zurück nach
Tetschen-Bodenbach (Děčín) zur Tyrš-Brücke (Tyršův most) zurückfahren.
Schon in Tetschen-Bodenbach (Děčín) selbst, der am niedrigsten gelegenen Stadt in
der Tschechischen Republik, ziehen viele Sehenswürdigkeiten unsere Aufmerksamkeit
auf sich. Bei dem Zusammenfluss von Elbe und Ploučnice thront das Tetschener
Schloss (Děčínský zámek), das an dem Ort einer ursprünglichen Burg aus den Zeiten
der Przemysliden errichtet worden ist. Eine weitere Dominante der Stadt ist die Tyrš-Brücke
(Tyršův most), die auf ursprünglichenen steinernen Säulen errichtet worden ist und die
so eine vorangegangene Kettenbrücke ersetzt hat. Ein weiterer interessanter Ort ist die
Felsenaussicht Schäferwand (Pastýřská stěna) mit dem Gebäude eines Restaurants, das als
eine Nachahmung einer Burg auf dem 150 m hohen Felsen auf dem linken Ufer des Flusses
Elbe gebaut worden ist. Von dort gibt es einen wundervollen Blick auf Tetschen-Bodenbach
(Děčín). Das ganze Bauwerk ist aus einer großen Entfernung zu sehen. Ein Stückchen
weiter können wir den Zoologischen Garten Děčín besichtigen. Auf dem Fahrradweg Nr.
3017 werden wir aber den Wolfssee (Vlčí jezírko) passieren, wo wir uns bei heißem Wetter
auch erfrischen können. Das weitere Ziel ist der mächtige Tafelberg Hoher Schneeberg
(Děčínský Sněžník), auf dem ein steinerner Aussichtsturm thront. Man kann von ihm das
Lausitzer Gebirge (Lužické hory), die Böhmisch-Sächsische Schweiz (Českosaské Švýcarsko),
das Erzgebirge (Krušné hory) und das Böhmische Mittelgebirge (České středohoří) sehen.
Bei gutem Wetter ist auch das Riesengebirge (Krkonoše) zu sehen. Etwa nach 17 Kilometern
unserers Weges kommen wir zu dem Hotel und Restaurant Christianenburg (Kristin
hrádek), das nicht weit von der deutschen Grenze entfernt steht. Ursprünglich war dies
ein Jagdschloss, das in der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts der Graf Jan Josef ThunHohenstein errichten ließ. Er benannte es nach seiner Frau Maria Christiane. In den 90-er
Jahren des letzten Jahrhunderts wurde dieses Objekt nach einem langen Verfall repariert.
Während der Fahrt nach Niedergrund an der Elbe (Dolní Žleb) erregt das Felsmassiv
des Elbsandsteingebirges auf der anderen Seite des Ufers der Elbe unsere Aufmerksamkeit.
800
600
400
200
m
km
10
20
30
40
Fahrradtour durch das nördlichste Gebiet Tschechiens Rumburg – Schluckenau
Länge: 48 km / 30 km
Höhenunterschied: 670 m / 440 m
Schwierigkeitsgrad: mittel / hoch
Fahrradtyp / Gelände: Mountainbike (MTB) / Trekking Bike
Anfang: Rumburg (Rumburk) – Parkplatz
GPS: 50°57‘9.304“N, 14°33‘23.740“E
Verkehrsanbindung: Auto, Zug (Station Rumburk)
Rumburg (Rumburk): Lužické náměstí 103, Rumburk, 408 01, Tel.: +420 412 331 171,
E-Mail: [email protected], www.icrumburk.cz
Stadtzentrum der Stadt Rumburg (Rumburk), Aussichtsturm Dymník, Aussichtsturm
Schlechtenberg vor Ebersbach, Schloss Schluckenau (Šluknov)
Wichtige Hinweise:
Loreta Rumburg (Rumburk) – www.loretarumbuk.cz
Mai–September 9.00–17.00 h, Oktober–April 10.00–15.00 h, geöffnet nur an Samstag,
Sonntag und Feiertagen
Aussichtsturm Schlechteberg
Schloss Schluckenau (Šluknov) – Führungen täglich von 10.00 bis 16.00 Uhr, jede volle
Stunde
Aussichtsturm Dymník
Zu Beginn unserer Fahrt nehmen wir den Fahrradweg 3042 A Richtung Filipov.
Am Grenzübergang CZ/D Vyhlídka fahren wir über die Staatsgrenze und erreichen
Neugersdorf. Dort schließen wir uns dem deutschen Fahrradweg an, der an dem Fluß
Spree entlangführt. Auf dieser Route fahren wir durch die Gemeinden Ebersbach, NeusalzaSpremberg, Taubenheim, Neusorge und biegen vor Sohland nach links ab. Auf diesem Weg
kommen wir nach Hohberg, wo schon die Grenze zur Tschechischen Republik ist, gleich
hinter ihr in Rožany beginnt der Fahrradweg Nr. 211. Dem folgen wir nach Schluckenau
(Šluknov) und nach Alt Ehrenberg (Staré Křečany). Hinter Alt Ehrenberg (Staré Křečany),
an einer Kreuzung der Routen, biegen wir nach links auf den Fahrradweg Nummer Nr. 3014
ab, auf dem wir am Hügel Dymník vorbei zurück nach Rumburg (Rumburk) kommen. Eine
kürzere Variante der Fahrt beginnen wir auch in Rumburg (Rumburk), wir fahren aber
auf der Route Nr. 3042 hoch auf die andere Seite, also nach links. Auf dieser Route erreichen
wir Königswalde (Království) und fast auch Schluckenau (Šluknov). Direkt nach Schluckenau
(Šluknov) kommen wir auf dem blauen Pfad. Von hier ist der Weg weiter schon gleich wie
bei der längeren Variante.
In Rumburg (Rumburk) können wir die Schönheit des Stadtzentrums bewundern, wie zum
Beispiel das Kapuzinerkloster mit der Kirche des Hl. Laurentius, das Schloss, die Kirche
des Hl. Bartholomäus oder die Pestsäule am Lausitzer Platz (Lužické náměstí), die
an die Pestepidemie errinnert, die sich im Jahre 1680 das Land verheerte. Unter anderem
können wir auch das örtliche Museum mit der Ausstellung über die Rumburger Revolte
besichtigen. Hinter der Stadtgrenze ragt auf dem Hügel Schlechtenberg in die Höhe
von 22 m der gleichnamige Ausssichtsturm empor. Er wurde im Jahre 1998 gebaut, und
nach oben führen 108 Treppen. Oben bietet sich ein schöner Blick auf das Lausitzer- und
Isergebirge, das Riesengebirge und die nahe Umgebung. In der nördlichst gelegenen
Stadt der Tschechischen Republik, in Schluckenau (Šluknov), können wir das renovierte
Renaissanceschloss besichtigen, das noch vor nicht langer Zeit verfallen war. Fast alle
Räume des Schlosses sind zur Besichtigung zugänglich. Die letzte Sehenswürdigkeit auf
der Route ist der Aussichtsturm Dymník. Es handelt sich um einen 15 Meter hohen steinernen
Turm, der im Jahre 1896 gebaut wurde und der einen wunderschönen Blick auf das Lausitzer
Gebirge bietet.
400
300
m
km
10
20
30
40
Mit dem Fahrrad durch das Elbsandsteingebirge
Länge: 39 km
Schwierigkeitsgrad: mittel-hoch
Fahrradtyp / Gelände: Mountainbike (MTB), Trekking-Bike
Anfang: Hřensko (Herrnskretschen) – Parkplatz
GPS: 50°52‘25.714“N, 14°14‘10.625“E
Verkehrsanbindung: Auto
Herrnskretschen: Hřensko 82, Hřensko, 407 17, Tel.: +420 412 554 286,
E-Mail: [email protected], www.ceskosaske-svycarsko.cz
Herrnskretschen – Dittersbach
Hřensko (Herrnskretschen) – Elbsandsteingebirge (Labské pískovce), Güntersmühle
(Günterův mlýn), Grundmühle (Dolský mlýn), Windmühle (větrný mlýn) in Růžová,
Aussicht Belvedere
Wichtige Hinweise:
Bei der Abfahrt wird es oft kalt – nehmen Sie, bitte, Ihre Windjacke mit.
Als Ausgangspunkt haben wir die Gemeinde Herrnskretschen (Hřensko) gewählt. Von dort
steigen wir auf dem Fahrradweg Nr. 21 auf die Rainwiese (Mezní Louka). Von dort fahren
wir weiter auf dem Weg bis nach Hohenleipa (Vysoká Lípa) und weiter nach Dittersbach
(Jetřichovice). Wir fahren nicht durch diese Gemeinde, sondern biegen nach rechts auf
den Weg Nr. 3076 ab. Wir fahren an der Grundmühle (Dolský mlýn) vorbei, und nach einer
anspruchsvollen Steigung gelangen wir nach Kamnitzleiten (Kamenická Stráň). Auf diesem
Weg fahren wir noch einige Kilometer, bis wir Růžová erreichen, wo der Weg endet.
An der Weggabelung Růžová – Bus biegen wir nach links auf einen nicht ausgeschilderten
Weg ab. An der Windmühle (Větrný mlýn) vorbei führt uns der Weg bis zum blauen Pfad. Wie
biegen auf den blauen Pfad ab und fahren über Arnsdorf (Arnoltice) bis zur Weggabelung
Suchá Kamenice. Von dort können wir einen Umweg bis zur Aussicht Belvedere machen,
zurück müssen wir aber den gleichen Weg nehmen. Auf dem roten Pfade fahren wir dann
herunter an dem Fluß Suchá Kamenice entlang zurück nach Herrnskretschen (Hřensko).
Herrnskretschen (Hřensko) ist eine Gemeinde, wo die Elbe die Tschechische Republik
verlässt, und sie ist auch die am niedrigsten gelegene Gemeinde der Tschechischen
Republik. Sie ist auch das Eingangstor des Nationalparks Böhmische Schweiz. Ein
erheblicher Teil der Gemeinde erstreckt sich im Tal des Flusses Kamenice, und sie ist von
massiven Felsen umgegeben. Bei der Gemeinde Dittersdorf (Jetřichovice) ist die renovierte
Güntersmühle (Günterův mlýn) nicht zu übersehen, die dank deren märchenhaften
Atmosphäre von den Filmmachern für die Dreharbeiten des Märchenfilms „Hochnäsige
Prinzessin“ ausgewählt worden war. Dieser Märchenfilm wurde auch in Grundmühle
(Dolský mlýn) gedreht, die lange ihrem Zweck diente, aber nach dem Zweiten Weltkrieg
verfiel, und heute ist sie eine Ruine. Ein Stück weiter in der Gemeinde Růžová befindet sich
eine der bedeutenden Bauten, die erhaltene Windmühle (Větrný mlýn), die im Jahre 1878
erbaut wurde. Wenn wir einen Umweg zur Gemeinde Arnsdorf (Arnoltice) zu der Aussicht
Belvedere machen, wird uns dort die älteste adaptierte Aussicht der Böhmischen Schweiz
erwarten, die uns einen wunderschönen Blick auf den Canyon der Elbe bietet. Sie befindet
sich ca. 130 Meter oberhalb des Elbtals. Sie wurde im Jahre 1711 gebaut. Neben der Aussicht
befindet sich ein Hotel mit einem Restaurant, das Erfrischung bietet.
300
200
100
m
km
10
20
30
Fahrradtour durch den Nationalpark Böhmische Schweiz
Dittersbach
Gebiet: Böhmische Schweiz
Länge: 40 km
Fahrradtyp / Gelände: Mountainbike, Trekkingbike, E-Bike
Anfang: Dittersbach (Jetřichovice)
GPS: 50°51‘8.723“N, 14°23‘47.318“E
Verkehrsanbindung: Auto
Dittersbach: Jetřichovice 393, 407 16, tel.: +420 777 819 916
E-Mail: [email protected], www.ceskesvycarsko.cz
Burg Falkenstein (hrad Falkenštejn), Kleines Prebischtor (Malá Pravčická brána),
Schauenstein (Šaunštejn), Dittersbacher Wände (Jetřichovické stěny), Alte Mühle
(Starý mlýn)
Wichtige Hinweise:
Im Nationalpark dürfen nur ausgeschilderte Fahrradwege befahren werden;
unter dem Preibischtor kann das Fahrrad am Fahrradständer abgeschlossen werden.
Fahrradverleih – www.cyklopujcovna.com
Unser Ausflug beginnt in Dittersbach (Jetřichovice) und führt durch den Nationalpark
Böhmische Schweiz. Von der Gemeinde aus nehmen wir den Fahrradweg Nr. 3076,
an dem entlang wir schon seit dem Beginn wunderschöne Sandsteintürme und andere
Formationen betrachten, an denen wir bis auf Tokáň hoch steigen. Von Tokáň werden wir
auf dem Fahrradweg Nr. 3029 durch die Táborový und Mokrý Minen an den Vogelsteinen
(Ptačí kameny) vorbei herunterfahren. Danach biegen wir nach rechts auf den Fahrradweg
Nr. 3030 ab, auf dem wir beim weiteren Herunterfahren die ehemalige Gemeinde
Hinterdittersbarch (Zadní Jetřichovice) erreichen. Dort biegen wir nach links ab und steigen
weiter auf dem gleichen Fahrradweg. Wir fahren durch den Canyon von Tiefe Mine (Hluboký
důl), auf der anderen Seite des Weges können wir die Wüsten Felse (Pusté skály) betrachten.
An der Weggabelung, die Tiefe Mine (Hluboký důl) genannt wird, fahren wir nach links.
Nach einer Weile sehen wir eine Abzweigung zu dem ca. einen halben Kilometer entfernten
Kleinen Prebischtor (Malá Pravčická brána). Dieser kleine Umweg lohnt sich jedenfalls.
Der rot ausgeschilderte Weg würde uns auch zur ehemaligen Felsenburg Schauenstein
(Šaunštejn) führen, diesen Weg müssen wir aber zu Fuß zurücklegen. Den gleichen Weg
nehmen wir zurück zum Fahrradweg Nr. 3030, von dem wir wieder nach links auf den
Fahrradweg Nr. 21 Richtung Hohenleipa (Vysoká Lípa) abbiegen. Von Hohenleipa (Vysoká
Lípa) folgen wir immer die Route Nr. 21, die uns zurück nach Dittersbach (Jetřichovice)
bringt. Am Rande von Dittersbach (Jetřichovice) können wir noch die renovierte Alte Mühle
(Starý mlýn) bemerken.
Zu Beginn des Ausflugs haben wir die Möglichkeit, oberhalb des nordöstlichen Randes
von Dittersbach (Jetřichovice) die Felsenburg Falkenstein (Falkenštejn) zu betrachten,
die ein Teil des Massivs Rabensteine (Havraní kameny) ist. Es blieben von ihr einige
unvollständige kleine Räume erhalten. Beim Aufstieg auf Tokáň passieren wir noch weitere
interessante Orte wie Rabenfels (Krkavčí skála) oder Wolfsggrub (Vlčí jámy). Tokáň hat
eine interessante Geschichte: an der Stelle des ehemaligen Forsthauses ist im Jahre 1905
ein Jagdschlösschen ausgebrannt, das durch die heutige Blockhütten im alpenländischen
Stil ersetzt wurde. Im Jahre 1938 hat hier Lord Runciman, ein Gast von Ulrich Ferdinand
Kinský, die adligen Anhänger von Konrad Henlein aus Böhmen getroffen. Hinter Tokáň
erwartet uns eine Abfahrt durch das Tal der Lagermine (Táborový důl), wo wir interessante
Felsformationen mit dem Namen Vogelsteine (Ptačí kameny) sehen können. Nachdem
wir nach rechts abgebogen sind, wird unser Weg auf der sog. „Böhmischen Straße“ bis
zur ehemaligen Gemeinde Hinterdittersbach (Zadní Jetřichovice) führen. Es handelt sich
um ein erloschenes Dorf, das einst an der Krinischt (Křinice) in der Nähe von der Grenze zu
Deutschland lag. Weiter fahren wir durch das Tal von Tiefe Mine (Hluboký důl), nach einem
Aufstieg könnnen wir von der Weggabelung einen weiteren halben Kilometer zum Kleinen
Preibischtor (Malá Pravčická brána) hinaufsteigen. Es handelt sich um einen natürlichen
Bogen von 2,3 m Höhe und 3,3 m Breite. Ein Stück weiter befindet sich die ehemalige
Räuberfelsburg Schauenstein (Šaunstejn). Sie wurde Ende des 14. Jahrhunderts gebaut. Sie
befindet sich auf einer Höhe von 340 m über dem Meeresspiegel, bis zum heutigen Tag ist
von ihr aber nichts außer der Burgzisterne erhalten geblieben. Zum Schluss zieht unseren
Blick sicher die Alte oder auch die Güntersmühle an. Dank ihrer märchenhaften Atmosphäre
wurde sie von den Filmmachern für die Dreharbeiten des Märchenfilms „Hochnäsige
Prinzessin“ ausgewählt.
400
300
m
km
5
10
15
20
Mit dem Fahrrad durch die Landschaft der Umgebindehäuser
Kreibitz – Schönlinde – Daubitz
Länge: 40 km
Fahrradtyp / Gelände: Mountainbike, E-Mountain-Bike, E-Bike
Anfang: Kreibitz – Platz
GPS: 50°51‘47.697“N, 14°28‘56.568“E
Verkehrsanbindung: Auto, Zug (Station Chřibská, Rybniště – günstiger)
Dolní Chřibská: nur während der Saison – Saula – Dolní Chřibská 284, Chřibská,
Tel.: +420 412 384 031, E-Mail: [email protected]
erhaltene Bauten der Dorfarchitektur in Kreibitz (Chřibská) – Umgebindehäuser, Burg
Tollenstein (Tolštejn), Silberner Erdstollen des Hl. J. Evangelist, Bergbaumuseum,
Kreuzberg, Mönchkappelle, Dorf Schönbuch (Krásný Buk), Holzstatuen in Daubitz
(Doubice), Wüstes Schloss (Chřibský hrádek)
Wichtige Hinweise:
Burg Tollenstein (Tolštejn) – geöffnet ganzjährig 9.00–21.00 h, Eintrittt 15 CZK
Silberner Erdstollen des Hl. J. Evangelist
Öffnungszeiten: Mai–Oktober Dienstag–Sonntag 10.00–16.00 h
Eintritt: Erwachsene 50 CZK / Kinder bis 15 Jahren 30 CZK, nehmen Sie eine Windjacke
mit – im Erdstollen ist es kalt.
weitere Informationen unter der Tel.-Nr.: +420 607 856 819
Aus der malerischen Stadt Kreibitz (Chřibská) fahren wir los auf dem ausgeschilderten
Fahrradweg Nr. 3052, nach einigen Kilometern schließt sich an ihn der Fahrradweg Nr. 211
an, dem wir bis zur Weggabelung Chřibská u žst. (Kreibitz – bei der Bahnstation) weiter
folgen. Von dort nehmen wir den Fahrradweg Nr. 3013, der uns um den zweithöchsten
Hügel des Lausitzer Gebirges (Lužické hory) – Jedlová – führt. An der Kreuzung der Routen,
die „Tolštejnská“ (Tollensteiner) genannt wird, fahren wir nach links auf dem Weg Nr. 3015,
der uns bis unter die Burg Tollenstein (Tolštejn) führt. Zu ihr führt ein 300 m langer Weg
auf dem roten Pfad. Nach der Besichtigung der Burg nehmen wir wieder den Fahrradweg,
der uns nach Jiřetín pod Jedlovou führt. Dort erwarten uns viele Sehenswürdigkeiten, die
mit der Kupfer-, Zink- und Silberförderung verbunden sind. Von Jiřetín aus nehmen wir
entweder den Fahrradweg Nr. 3052 oder den grünen Pfad – den Kreuzweg – zum Kreuzberg
(Křížová hora) (auf diesem Weg muss das Fahrrad allerdings ungefähr 300 m geschoben
oder getragen werden). Auf dem Gipfel befinden sich eine Kirche und eine Kapelle. Wir
fahren noch ein Stück auf dem grünen Pfad, dann schlieβen wir uns der Route Nr. 3052 an,
auf der wir Tannendorf (Jedlová) erreichen. Von dieser Gemeinde nehmen wir den roten
Pfad. Der führt uns zur Weggabelung Chřibská u žst. (Kriebitz – bei der Bahnstation).
Von dort führt uns der Weg in Richtung Schönlinde (Krásná Lípa) auf der Route Nr. 211. Wenn
wir durch Teichstatt (Rybniště) durchgefahren sind, schlieβtsich nach einigen Kilometern
der Route der rote Pfad an. An der Stelle des Anschlusses befindet sich eine Mönchkapelle
(Mnišská kaple). Nach ca. 4 Kilometern erreichen wir das schon erwähnte Schönlinde (Krásná
Lípa). Dort können wir das Haus der Böhmisch-Sächsischen Schweiz besichtigen. Weiter
fahren wir auf der Route Nr. 3013 bis nach Kyjov. Wir fahren durch die Gemeinde Schönbuch
(Krásný Buk), oberhalb derer sich die gleichnamige Burg befindet. Von Kyjov aus nehmen
wir die Route Nr. 3029 über Daubitz (Doubice) an dem Daubitzer Bach (Doubický potok)
entlang bis nach Niederkreibitz (Dolní Chřibská). Am Infozentrum, der sog. Saula, können
wir in Richtung der Kreibitzer Burg (Chhřibský hrádek) abbiegen oder weiter die Straße in
Richtung Niederkreibitz (Dolní Chřibská) fahren. An der Kreuzung fahren wir nach links auf
der Route Nr: 3052, die uns zurück zum Platz in Kreibitz (Chřibská) führt.
In Kreibitz (Chřibská) können wir erhaltene Bauten der Dorfarchitektur, die sog.
Umgebindehäuser, betrachten. Die meisten von diesen sind Kulturdenkmäler. Etwas
später können wir einen Spaziergang zur Burg Tollenstein (Tolštejn) machen. Der Name
ist von der deutschen Bezeichnung Dohlenstein abgeleitet. Erstmals wurde die Burg im
13. Jahrhundert erwähnt. Der erste Eigentümer war Vaník von Vartenberg. Im Dreißigjährigen
Krieg verfiel die Burg, sie wurde in Brand gesetzt und beschädigt. Wenn wir nach Jiřetín
fahren, können wir das Bergbaumuseum und den Silbernen Erdstollen des hl. J. Evangelist
besichtigen. Das Bergbaumuseum befindet sich am Marktplatz im Gebäude des ehemaligen
Pfarrhauses aus dem Jahre 1755. Das ursprüngliche Pfarrhaus brannte im Jahre 1750
aus. Im Jahre 1994 wurde es renoviert. Seit 1998 befindet sich hier ein Museum mit zwei
Ausstellungen. Eine präsentiert die Bergbaugeschichte, und die andere die Geschichte
der Burg Tollenstein (Tolštejn). Der Erdstollen wurde im Jahre 1782 begründet. Es wurden
hier vor allem der silberhaltige Bleiglanz und das Kupfererz – Chalkopyrit - gefördert. Am
Ende des 19. Jahrhunderts wurde die Förderung wegen des kleinen Ertrags eingestellt.
Die Minen wurden im Jahre 1910 endgültig aufgelöst. Ungefähr in der Mitte des 440 m
langen Gangs ist ein Raum, der Kapelle genannt wird. Im Jahre 1999 wurde der Erdstollen
der Öffentlichkeit zugänglich gemacht. Der örtliche Pfarrer Wenzel Grutler ließ an der Wende
des 17. und 18. Jahrhunderts oberhalb von Jiřetín auf dem Kreuzberg (Křížová hora) die ersten
hölzernen Kreuze aufstellen. Daran knüpfte der Pfarrer Gottfried Liessner an, der mit dem
Aufbau des Kreuzwegs, der im Jahre 1764 eingeweiht wurden, begonnen hat. Auf dem Gipfel
des Berges befinden sich eine Kirche und eine steinerne Kapelle. Weiter halten wir auf der
Route in Schönlinde (Krásná Lípa) an. Hier befindet sich das Haus der Böhmischen Schweiz
mit einer ständigen Ausstellung mit dem Namen „Böhmische Schweiz“. Wir können hier
viele nützliche Informationen bekommen. Auf dem Weg nach Kyjov können wir, oberhalb
des kleinen Flusses Kirnischt (Křinice), die ursprünglich königliche Burg Schönbuch (Krásný
Buk), die aus dem 13. Jahrhundert stammt, betrachten. Im Jahre 1339 wurde die Burg erobert
und nie wieder aufgebaut. Heute sind nur die Grundsteine eines zylindrischen Turms und
ein mächtiger kreisförmiger Wall erhalten. Wenn wir durch Daubitz (Doubice) durchfahren,
sehen wir eine Freilichtgalerie von Holzstatuen. Am Ende des Ausflugs in Niederkreibitz (Dolní
Chřibská) steigen wir zum Wüsten Schloss (Chhřibský hrádek) hinauf, dessen unmerkliche
Ruinen auf dem Felsvorsprung erhalten blieben. Es wurde unter der Herrschaft von
Michalovcer im 14. Jahrhundert begründet, aber ging noch in demselben Jahrhundert unter.
700
600
500
400
300
m
km
10
20
30
Inhalt
1 Mit dem Fahrrad durch die Landschaft
der Umgebindehäuser
2 Eine Rundfahrt durch den Nationalpark Böhmische
Schweiz
3 Mit dem Fahrrad durch das Elbsandsteingebirge
4 Eine Fahrradtour durch das nördlichste Gebiet
der Tschechischen Republik
5 Eine Mountainbike (MTB)-Tour durch
das Elbsandsteingebirge
6 Eine Mountainbike (MTB)-Tour durch Porta Bohemica
(das Böhmische Tor)
7 Unter den Felswänden durch Deutschland
8 Durch Deutschland auf den höchsten Punkt Tschechiens
9 Zur Quelle der Spree und auf den Aufsichtsturm Löbau
10 Eine Mountainbike (MTB)-Tour
zu den Sandsteinfelsformationen
Herausgegeben von: Bezirksamt des Bezirks Ústí in Ústí nad Labem
Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem
Telefon: +420 475 657 111
Fax: +420 475 200 245
E-mail: [email protected]
Fotografien: Z. Patzelt, J.Laštůvka, V. Sojka, M. Rak, I. Šafus,
archiv České Švýcarsko, o. p. s.
Graphische Bearbeitung und Druck: NOESIS s.r.o.
Unverkäuflich
Europäische Union. Europäischer Fonds für
regionale Entwicklung: Investition in Ihre
Zukunft/Evropská unie. Evropský fond pro
regionální rozvoj: Investice do vaší budoucnosti
Das Projekt „Tourismus ohne Grenzen“ wurde aus finanziellen Mitteln
des Europäischen Fonds für die regionale Entwicklung unterstützt.
Sächsische-Böhmische Schweiz
Radfahrtouristik ohne Grenzen
Reiseführer für Radfahrer durch die Sächsische-Böhmische Schweiz

Cykloturistika bez hranic

Transkript

Podobné dokumenty

Lebensbestätigung tschechisch - Pensionsversicherungsanstalt

Programm zur 300 jährigen Feier der Loretokapelle in Rumburk

Referenční list 2012