naše noviny - Domov pro seniory Strážnice, příspěvková organizace

naše noviny - Domov pro seniory Strážnice, příspěvková organizace

DOMOV PRO SENIORY STRÁŽNICE
NAŠE NOVINY
LETNÍ VYDÁNÍ
2/16
Čtvrtletník
OBSAH
Slovo ředitelky…………………………………………………………………………….……………………………………1
Pohledy z „Domova“ …………………………………………………………………………………………………….…2
Co se u nás událo……………………………………………………………………………………………………….......4
Plavky – historie a současnost…………………………………………………………………………………………8
Bylinky – zelené zdraví……………………………………………………………………………………………………10
Okénko cestovatele……………………………………………………………………………………………………….11
Ten dělá to a ten zas tohle aneb profese domova………………………………………………………….12
Letní slunovrat……………………………………………………………………………………………....................14
Pro chytré hlavy……………………..……………………………………………………………………...................17
SLOVO ŘEDITELKY NA ÚVOD
Vážení čtenáři,
uplynulo několik týdnů a máme tu nové, letní číslo NAŠICH NOVIN.
V letním vydání bych Vás ráda seznámila s novinkami, které
v Domově plánujeme.
Patrně jste si všimli čilého stavebního ruchu na
oddělení Domov pro seniory. Tento ruch je spojen
s opravou WC a sociálních zařízení pro uživatele i
zaměstnance. Po jejich ukončení (patrně koncem
června, případně začátkem července) se pracovníci
firmy přesunou do kuchyně, kde budou pokračovat
ve výměně obkladů a následně na oddělení
POHODA, kde dojde v opravě dalšího WC pro
uživatele.
Nesmíme zapomenout na výměnu podlahové krytiny na chodbě oddělení DUHA, která
skončí začátkem července. Opravy na tomto oddělení jsou spojeny s velkým stěhováním
uživatel, protože se podlahová krytina vyměňuje po částech.
Velké poděkování proto patří pracovníkům DUHY za stěhování a náročnější péči a
uklízečkám za komplikovanější udržování čistoty na oddělení Domov se seniory. Vše
zvládají bez větších problémů.
Během prázdnin dojde v některých pokojích k výměně skříněk, nočních stolků a židlí.
Další velkou plánovanou akcí bude vybudování hřiště na pétanque v části zahrady a
zbourání zahradního domku a přilehlé zídky v centru dvora.
Plánujeme 23. 6. s uživateli navštívit program Strážnického folklorního festivalu, 28. 6.
dojde k předání certifikátů absolventům Univerzity III. věku, 4. 9. 2016 se uskuteční
v Domově folklorní odpoledne s cimbálovou muzikou a tanečním souborem Demižon.
No a pak už máme podzim a podzimní NAŠE NOVINY.
Ještě před tím nás však čeká období dovolených, takže dovolte popřát všem pracovníkům
dovolenou plnou zážitků, odpočinku a pohody.
Ivana Kyjovská
ředitelka
1
P o h l e d y z „D o m o v a“
(Ing. Jaromír Sáňka)
Vážení čtenáři, rádi bychom představili
novou rubriku, ve které vám přinášíme
pohled uživatelů Domova pro seniory
Strážnice na život v Domově, práci
pracovníků, jejich připomínky, náměty,
přání, pochvaly, stížnosti, radosti i smutky
či životní příběhy.
Jako první se s vámi o své zážitky
ohledně příchodu do našeho Domova
podělí pan inženýr Jaromír Sáňka.
Jsem s vámi, milí čtenáři, v našem „domově pro seniory“ již šestnáctý
měsíc. Mohu tedy přijmout nabídku vyjádřit, jaké dojmy či pocity
vyvolala tato změna mého životního režimu i stylu.
S diagnosou neuropatie nohou a se zhoršenou chůzí jsem po malém
úrazu v koupelně zůstal nepohyblivým „ležákem“ a akutně jsem se
dostal do nemocnice. Byl to zřejmě nervový šok související
s charakterem nemoci a stresem z bolesti, který sice nerozšířil
zdravotní diagnosu, zanechal však časově omezenou nepohyblivost
celého těla a zatím stále trvající sníženou zatížitelnost levé nohy a ztrátu stability chůze.
Průběh hospitalizace jen potvrdil popsaný stav a jako „neléčitelný“ přestárlý důchodce po
deseti týdnech jsem měl podle nastaveného systému zdravotní péče dvě možnosti:
přesun do jiné nemocnice nebo domů. V nepohyblivém stavu jsem tedy poznal další dvě
nemocnice bez valného zlepšení. Dokázal jsem se na posteli posadit, ale čím dál tím více
bylo zřejmé, že zůstává jediné řešení – umístění do domova pro seniory s pečovatelskou
službou. Podal jsem žádosti o umístění do dvaceti různých těchto domovů.
Po půl roce podal pomocnou ruku jediný domov pro seniory – ten náš ve Strážnici a od
ledna minulého roku jsem tady s vámi. Předcházející hospitalizace mě již přizpůsobila
lůžkovému pobytu s omezeným pohybem. Překvapivá pro mne byla a zůstává celodenní
péče a starostlivost sestřiček pečovatelek i sestřiček zdravotnic. Lidsky, citlivě a
profesionálně se snaží reagovat na všechny naše osobní potíže a potřeby a taktně přehlíží
naše nedostatky. Postupně jsem si uvědomoval i jejich snahu a schopnost vytvářet a
2
zpříjemnit prostředí drobnými estetickými úpravami chodeb a společných prostor i
doplňováním nezastupitelné krásy přírodní zeleně a půvabu květů. Pro mne významná
byla úspěšnost vyléčení rozsáhlejších a zanedbaných otlaků, které jsem si přivezl z pobytu
v nemocnicích. Přes určitý duševní útlum, způsobený depresí z důsledků nemoci, působilo
prostředí, péče sestřiček, výrazně neopomenutelný lidský přístup všech pracovníků
domova zřejmě natolik prospěšně, že se postupně obnovovaly nervové podněty
svalových disfunkcí a ztuhlá noha projevila snahu pohybu.
Jsem bezmezně vděčný rehabilitační sestřičce paní Neumanové, která s maximálně
profesionálním přístupem a trpělivostí dokázala postiženou nohu rozpohybovat, naučila
mě používat invalidní vozík, mohl jsem se postupně postavit a díky její trpělivosti a
laskavosti již používám k pohybu chodítko. Co nedokázaly zdravotní ústavy, to jsem v plné
možné míře získal v našem domově.
Těchto několik stručných vět charakterizuje celou paletu mých pocitů, kterými „domov“
úspěšně dokladuje snahu všech svých pracovníků, harmonizovat pro nás důchodce pobyt
tak, abychom snadněji vnímali a přizpůsobovali se novému životnímu režimu. My, kteří v
„domově“ prožíváme podzim svého života a vyrovnáváme se s řadou zdravotních a jiných
potíží stáří, si uvědomujeme, že se neobejdeme bez pomoci sestřiček – žen, které svoji
každodenní pracovní snahu zasvětily péči a potřebám nás, důchodců. Náš vztah k těmto
ženám by měl být vstřícný, vděčný a plný pochopení jejich obětavostí a vzácných lidských
přístupů člověka k člověku. Takové jsou mé dojmy z dosavadního pobytu v „našem
domově“ a za ně bych rád vyjádřil srdečné poděkování.
3
Co se u nás událo?
Duben
Aktivity v měsíci dubnu
V měsíci dubnu se u nás v domově nekonala
žádná velká akce, ale nemyslete si, že by se u
nás nic nedělo. Přinášíme vám důkaz v podobě
fotek z dění v domově. Protože máme dva nové
králíčky, probíhá u nás s nimi zooterapie,
uživatelé také cvičí, vyrábí různé výrobky, pečou
sladké i slané dobroty, hrají společenské hry a
hlavně v dílně volnočasových aktivit chystají
kostýmy na blížící se Čarodějnický rej.
Lesní školka v Domově
Dne 27. 4. 2016 nás opět navštívily děti z Lesní
školky, tentokrát v hojném počtu. Spolu s uživateli
děti vytvářely kytičky z papíru. Některým dětem se
nechtělo tvořit a tak si hrály v dětském koutku a
některé se byly pomazlit s našimi králíčky.
Taneční terapie
Dne 28. 4. 2016 k nám do domova zavítal
taneční mistr Petr Veleta. Připravil si pro
pracovníky povídání na téma Taneční
terapie, kterou jsme pak s uživateli
procvičovali v praxi. Hodina plná hudby,
tance a kouzla tanečního mistra Velety
byla velmi příjemná a užili si ji jak
uživatelé, tak pracovníci.
4
Čarodějnický rej
Dne 30. 4. 2016 se u nás v domově konal
Čarodějnický rej. Pro uživatele a návštěvy si
pracovníci s pěti uživatelkami přichystali
čarodějnický tanec na písničku Saxána od
Petry Černocké. Po vystoupení pak propukla
zábava, zahrál harmonikář a k tomu všemu
byly přichystané špekáčky a buchty. A tak si
mohli všichni přítomní pochutnat.
Vystoupení ke Dni matek
Dne 7. 5. 2016 u nás vystoupily děti ke dnu matek.
Na terase pro nás předvedly své vystoupení
mažoretky, soubor malých dětí s pásmem písní a
tanců a k tomu všemu hrála mladá cimbálová
muzika. Počasí se vydařilo a uživatelům se
vystoupení velmi líbilo.
Naše růže na strážnické máji
Naši uživatelé v průběhu března a dubna vyráběli pro
soubor Demižon papírové růže. Tyto růže pak byly
použity při zdobení májky, která byla postavena ve
Skanzenu ve Strážnici.
Univerzita třetího věku
Náš domov se zapojil do projektu Univerzita
třetího věku (U3V). Přibližně dvanáct uživatel se
dne 18. 5. 2016 sešlo v místnosti volnočasových
aktivit, kde se zúčastnili první ukázkové přednášky
lektorů manželů Dohnalových, kteří spolupracují s
Masarykovou Univerzitou v Brně.
U3V u nás bude probíhat každou středu po
následujících 6 týdnů.
5
Pečení koláčů s dětmi z Lesní školky
Dne 23. 5. 2016 k nám opět přišly děti z Lesní školky
ze Bzence. Naši uživatelé s dětmi pekli koláče s
tvarohem a s posypkou, na některé koláče pak
dávali i povidla. Dále pak společně vyráběli sušenky.
Na závěr pečení si na dobrotách všichni pochutnali.
Turnaj v pétanque Kyjov
Dne 31. 5. 2016 naši uživatelé vyrazili do Centra
služeb pro seniory do Kyjova, kde se konal
turnaj v pétanque. Konkurence byla veliká, ale i
tak si uživatelé přivezli krásné 5. místo. Cenu za
nejlepšího hráče dostal uživatel z našeho
domova, pan Zezulka. V Kyjově na uživatele
čekala jak zábava v podobě samotné hry, tak
občerstvení a příjemná společnost. Pro uživatele byl tento den náročný, ale podle jejich
slov krásný.
Připravujeme…
Červen
23. 6. 2016 – Mezinárodní folklorní festival
27. 6. 2016 – vystoupení dechové skupiny Rubín
6
28. 6. 2016 – slavnostní ukončení Univerzity třetího věku
Červenec
Sportovní odpoledne
Září
Folklorní odpoledne
Září
Strážnické vinobraní
7
Plavky od historie po současnost
(Miroslava Kouřilová)
Taky se dobře bavíte u fotografií dobových plavek? Plavky si
prošly neuvěřitelným vývojem od beztvarých úborů
zakrývajících každý centimetr těla až po dnešní podobu, kdy
zakrývají opravdu jenom ty nejintimnější partie.
Počátky plavek anebo spíš koupacích úborů
datujeme kolem roku 1750. Teprve tehdy se
zařadily do šatníků jako samostatná část
oděvu. Pokud se podíváme na dobové střihy
koupacích úborů, nemůže být o jejich praktičnosti ani zmínka. Jejich
účelem bylo především zahalení nahého těla, a to naprosto
nekompromisní. Představte si trávit horké léto u vody v plátěných šatech
zavázaných kolem krku…
Období zkracování
Postupem času se modely zkracovaly,
byly však pořád zdobeny spoustou
nepraktických volánů, límců, lemováním
a nabíráním. No, pokoušet se v nich
plavat musel být opravdu zážitek.
Nezbytnou nutností byly baletní cvičky
ale i vysoké šněrovačky, účesy dam
chránily čepky nejrůznějších tvarů. A jak
na tom byli s plavkami pánové? Ti nosili
speciální koupací kalhoty. Žádná velká revoluce (až na jejich
zkrácení) se tedy na poli pánské letní módy nekonala.
Na upřednostňování ženských
křivek a svůdných linií se začalo
pohlížet až na začátku 20. století.
Tuto vlnu podpořily i první
„módní“ fotografie hereček
v koupacích úborech, které se
začaly objevovat v časopisech od
roku 1906. Nastala revoluce –
oblečení již nesloužilo k zahalení
těla, ale ženské tvary zvýrazňovalo přiléhavými siluetami a výraznými vzory. V těchto
8
letech můžeme najít i prvopočátek dnes ikonického modrobílého námořnického proužku,
snad nejoblíbenějšího vzoru plavek vůbec.
Velká plavková revoluce
Třicátá léta dvacátého století přinesla odhalení zad a dala konečně vzniknout dvoudílným
plavkám. Než se plavky dopracovaly
k podobě, jak je známe dnes,
uběhlo ještě hodně let. Tolik se
zkracovalo a zmenšovalo, až byly
představeny první bikiny. Světlo
světa
uzřely
v roce
1946
s reklamním sloganem „menší než
nejmenší
plavky
na
světě“.
Sestávaly z typických nevyztužených
košíčků v trojúhelníkovém střihu a
titěrných
kalhotek
spojených
tenkou šňůrkou.
Plavky dnes
A co nám nabízí současné plavky? Důraz se klade především na
rafinovanost a střihy lichotící postavě, úžasný výběr vzorů,
barev, zdobení a materiálů. Stačí si vybrat ty, které podtrhnou
Vaši jedinečnost
9
BYLINKY – ZELENÉ ZDRAVÍ
Andělika lékařská
Tato vysoká bylina se řadí k nejcennějším léčivým rostlinám.
Jejich léčebných vlastností využívali již starověcí mniši, kteří ji
pěstovali v klášteře jako lék proti moru. Přidávala se také do
koupelí proti cizí kletbě či uřknutí.
Mohutná bylina s řepovitým oddenkem a hnědými kořeny.
Je dvouletá až víceletá rostlina. V prvním roce vytváří růžici
přízemních listů, v dalších letech kvete. Plody přináší pouze
jednou a poté hyne. Lodyha je přímá, dutá a rýhovaná,
dorůstá výšky až 2 m. Listy jsou 90 cm velké, v obrysu
trojboké, silně pochvaté, trojené a dvakrát až třikrát zpeřené. Koncové květní okolíky jsou
zelenobílé, mají 15 cm v průměru a činí 30-40 paprsků. Plody jsou vejčité až polodlouhé
dvounažky nažloutlé barvy. Kvete v červenci a v srpnu.
Použití a sběr anděliky lékařské
V září a říjnu druhého roku sbíráme kořen. Ten se
rychle umyje a suší, možno jej rozpůlit. Sušíme ve
stínu za maximální teploty 35°C. Plody sbíráme v
srpnu a září. Droga má kořenitý pach a ostrou
hořkou chuť.
Kořen s plody obsahuje především silici a terpeny,
také obsahují hořčinu angelicin, furukumariny a
další látky.
Kořenová droga je močopudná, potopudná, čistí
krev, zlepšuje trávení, působí proti nadýmání, také se doporučuje při revmatismu,
epilepsii, hysterii a poruchách menstruace, přispívá při migréně. Pomáhá narkomanům
při odvykacích kúrách. Kořen je také součástí receptur na výrobu nahořklých likérů.
Umletá semena anděliky se používají do koupele při ochrnutí. Osvědčuje se také jako
prostředek podporující odkašlávání a jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní.
Rozdrcené listy osvěžují vzduch a jsou vhodné například proti nevolnosti při cestování.
Povzbuzuje chuť k jídlu. Má uklidňující účinky, její užívání posiluje nervovou soustavu.
Doporučuje se použít před namáhavým dnem, důležitou zkouškou či poradou, abychom
byli v duševní i tělesné pohodě. Pozor však na dávkování, může zevně podráždit kůži.
Andělikový čaj
Čaj si připravíme z ½ čajové lžičky řezaného kořene zalitím 250 ml vařící vody.
Vyluhujeme, scedíme a pijeme 1-2x denně.
Andělikové víno
5 lžic nasekaného kořenu zalijeme litrem červeného vína a necháme při cca 20 stupních
luhovat, občas protřepeme. Poté výluh přecedíme. Víno pijeme 3x denně nalačno v malé
dávce.
10
OKÉNKO CESTOVATELE
MAROKO
je stát na nejzazším severozápadě Afriky. Jeho sousedy jsou na
východě Alžírsko, na jihu Západní Sahara (je-li toto sporné
území považováno za součást Maroka, pak Maroko sousedí na
jihu
s Mauritánií)
a
na
severu
dvě
malé španělské exklávy Ceuta a Melilla.
Podle ústavy je Maroko konstituční demokratickou a
sociální monarchií. Ve skutečnosti má však největší vliv na rozhodující otázky sám král,
který je hlavou státu, vrchním velitelem ozbrojených sil a zároveň i duchovní hlavou
muslimského obyvatelstva. Má nejvyšší zákonodárnou moc, protože schvaluje všechny
zákony usnesené parlamentem, jmenuje ministry, může rozpustit parlament a vyhlásit
výjimečný stav. Hlavním městem je Rabat, měnou marocký dirham. Úředním jazykem je
arabština a od roku 2011 i berberština.
Tuto zemi navštívila rehabilitační pracovnice Majka Neumannová. A tak
jsme ji pro vás vyzpovídali.
Proč jste si vybrala pro dovolenou zrovna Maroko?
Tento zájezd jsme podnikly spolu s dcerou. Byl to dárek k jejímu úspěšnému ukončení
vysoké školy a zemi vybrala ona.
Kolik dní jste tam strávila?
Byli jsme tam dohromady 10 dní.
Ve kterých oblastech Maroka jste se pohybovala?
Ubytovány jsme byly ve městě, ale navštívily jsme oázy a národ Berberů v poušti a hory
Atlas a Antiatlas. Byly jsme v továrně na arganový olej a u stříbrotepců.
Než jste do Maroka odjela, co vše jste o něm věděla?
Jen to, co jsem si přečetla v prospektech
Jaké je tam počasí v době, kdy jste tam trávila dovolenou?
Je tam horko, po ránu se teplota pohybuje okolo 30 stupňů. V létě tam i vysychají řeky.
Co Vás v Maroku nejvíce překvapilo?
Jejich způsob života je velmi kulturní s důrazem na tradiční rodinu – žena je v domácnosti,
muž zabezpečuje rodinu. Je povoleno mnohoženství, pokud s tím první žena souhlasí a
dovolí to finanční situace.
Je tam draho oproti naší zemi?
Řekla bych, že ani ne.
Chtěla byste tam žít?
Určitě ne, žena je tam v podřadné roli a její děti patří muži a jeho rodině.
Děkujeme za rozhovor.
11
Ten dělá to a ten zas tohle aneb profese Domova
Provozní úsek
Každé povolání je důležité, každé má své kouzlo, každé má svá úskalí a každé má své
plusy a mínusy. Máme v povaze jiná povolání než je to naše zlehčovat. Ale teprve až
zjistíme, co vlastně takovéto povolání obsáhne za práci, teprve pak na něj začneme
nahlížet jinak.
V tomto čísle vás seznámíme s úsekem, bez kterého by
Domov nemohl fungovat po provozní stránce. Bez těchto
pracovníků by nesvítilo světlo, netekla voda, byla by tu zima,
rozbité věci by zůstaly nefunkční, ostatní pracovníci by
neměli co na sebe a v kancelářích by neměli s čím pracovat.
Pod provozní úsek v našem Domově patří údržbář, skladnice,
kuchyně, pradlenky a vrátní. Celý úsek má svého vedoucího,
Milana Komoně. Nebudeme vám představovat všechny
pracovní pozice najednou. O pradlenkách jste si již početli a
kuchyně si také zaslouží své samostatné vydání.
Milan Komoň, vedoucí provozního úseku, je
vedoucím pro skladnici, pradlenky, údržbáře,
kuchyni a vrátné. Jeho náplň práce je široká. Od
administrativy po manuální práci. Díky jemu a
jeho týmu může Domov fungovat po provozní
stránce. Vše začíná objednávkami materiálů, jeho
nákupem a zprovozněním. Co se týká
administrativy, vypracovává Milan veškeré
podklady a statistiky, které se týkají provozu
Domova, energií a revizí spotřebičů. Dohlíží na
vozový park našeho Domova, což znamená, že se stará o naše dvě auta – bílý Peugeot a
modrý Ford. Pro obě auta zařizuje opravy v servisu nebo je opravuje sám a nakupuje
pohonné hmoty.
Zařizuje nákupy, které je nutné odvézt autem, a také na ty nákupy jede, opravuje vše, co
se opravit musí, pracuje s elektrikou, dohlíží na bezpečnost práce, reviduje
elektrospotřebiče Domova ale i uživatelů, stěhuje, stará se o zahradu a komunální
odpady. A pozor, v jeho šuplíku se nachází trubičky a alkoholový tester!!!
V kanceláři v přízemí sedí skladnice Jitka Provazníková. Je strážkyní skladu, kde se
uchovávají veškeré čisticí prostředky sloužící k tomu, aby náš domov byl čistý a krásně
voněl. Je to právě ona, která musí prostředky nejdříve objednat, přijmout do skladu a
potom dle potřeby vydat tomu, kdo s nimi bude pracovat. Objednává také na přání
pracovní oblečení a obuv, abychom tu měli všichni pracovníci v čem chodit. Vede evidenci
oblečení, čisticího a zdravotnického materiálu a majetku jak Domova tak uživatelů.
Majetek Domova a uživatelů znamená nábytek, elektropřístroje, kompenzační pomůcky,
nádobí v kuchyni i na odděleních anebo například televize a ledničky. Pro pracovnice
12
v kancelářích objednává a nakupuje kancelářské
pomůcky. Jsou to papíry, propisky, složky a vše, co je
potřeba k práci v kanceláři.
Pokud potřebují uživatelé něco nakoupit ve městě,
obrátí se právě na Jitku Provazníkovou. Přes Jitku také
prochází pošta, kterou zapíše a doručí tam, kam patří.
Ať už je to ven z Domova nebo pro někoho uvnitř.
Veškeré dokumenty, které se v našem Domově vytvoří,
se také musí archivovat. To znamená uchovat po
určitou dobu, než dojde k jejich skartaci – zlikvidování. O archiv se stará právě Jitka
Provazníková.
Údržbář Tonda Gajda je v našem domově
zaměstnán od loňského října. Vedoucímu
provozního úseku Milanovi je pravou rukou a
velkou pomocí.
Své zázemí má v kotelně anebo v dílně na konci
chodby u tělocvičny, ale tam ho moc
nenajdete. Potkáte ho všude po celé budově.
Cokoliv se pokazí, opraví. Prohání se po
zahradě v traktorku na sekání trávy, prořezává
stromy, stříhá keře, pracuje s kompostérem.
Pokud se vyskytne problém s elektřinou,
asistuje vedoucímu Milanovi a závadu oba co nejrychleji opraví. Když je v domově
potřeba něco odstěhovat nebo se něco pokazí, máte jistotu, že se toho Tonda chopí.
První dojem je vždy nejdůležitější. To je věc veřejně
známá. V našem Domově tento prvním dojem
s veřejností zprostředkovává vrátnice a naši vrátní.
Vrátní jsou tři. Pokud přijde doba dovolených nebo
delší nemoc někoho z nich, setkáváme se zde i
s dalšími dvěma vrátnými, kteří ochotně pomohou.
Vrátný je první člověk, kterého návštěva uvidí, když
k nám vejde. Vrátní podávají informace o tom, co se
zde děje, kam mají návštěvníci jít, kde je ten, s kým
chtějí mluvit. Evidují příchozí a odchozí návštěvníky, obsluhují elektrická vrata, která
umožňují vjezd do areálu Domova, přepojují telefonické hovory, zapisují značky aut, která
přiváží zboží do Domova nebo odváží např. komunální odpad. Pokud potřebuje uživatel
nebo pracovník drobnou úpravu na svém oblečení, přinese je právě na vrátnici a může si
být jist, že oblečení bude jako nové.
Provozní úsek je velký. Spadá pod něj mnoho profesí. To, co dělají, je jistě na více stránek,
než jsme jim poskytli. Ale aspoň to nejdůležitější jsme uvedli. Teď víte, kdo může za to, že
tady vše funguje jak má a pokud nefunguje, že je tu tým lidí, kteří se rychle postará o to,
aby to zase fungovalo.
13
Letní slunovrat
Slunovrat je astronomický termín pro
okamžik,
kdy Slunce má
vůči
světovému rovníku největší
nebo
nejnižší deklinaci. Slunovrat má vztah
k náklonu zemské osy od roviny
oběhu Země okolo Slunce, nikoli se
vzdáleností Země od Slunce, jak se
často věří.
Slunovraty jsou okamžiky, kdy Slunce
dosáhne
nejsevernějšího
nebo
nejjižnějšího bodu své pomyslné
dráhy, tzv. obratníků Raka (sever) nebo Kozoroha.
Slunovraty nastávají, když den je nejdelší nebo nejkratší
v roce. Slunovraty nastávají ve dnech, kdy Slunce
vystoupí v poledne nejvýše resp. nejníže.
Data letního a zimního slunovratu jsou pro severní a
jižní polokouli opačná. Čistě teoreticky, dobu trvání mezi
slunovraty ovlivňuje i precese zemské osy, ale tento vliv
je vzhledem k tomu, jak je pomalý, prakticky
zanedbatelný.
Slunovraty jsou předmětem oslav po celém světě,
nezávisle na kulturách v té které oblasti, mající kořeny
v dávné minulosti.
Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21. června, přičemž jeho
přesný čas se může mírně měnit.
Letní slunovrat slavili naši předkové od úsvitu
civilizace. Vyrostlo kolem něj mnoho zvyklostí a
rituálů, které v dnešní době opět ožívají. Svátek s
sebou
přináší silnou
ohnivou
energii.
Symboly letního slunovratu jsou sluneční kolo,
sezónní květy a byliny jsou slunečnice, růže.
Skoro všechny zemědělské společnosti si nějakým
způsobem připomínaly nejvyšší bod Slunce na obloze. V tento den se dostává Slunce do
zenitu. Je to nejdelší den v roce, a Slunce se jeví, jakoby nepohnutě viselo na obloze.
Latinský výraz pro slunovrat doslova znamená "slunce stojí nepohnutě." Starobylé
svatyně a kamenné kruhy jako Stonehenge byly orientovány tak, aby zvýraznily světlo při
východu slunce o slunovratu.
Slunovrat si lidé připomínali také rozděláváním velkých ohňů na kopcích, na místě mezi
Nebem a Zemí. Vedle této rovnováhy Nebe a Země je svátek také časem, kdy je možné
14
hledat rovnováhu mezi vodou a ohněm. Jedním takovým zvykem bylo zapalovat velká
kola, která se kutálela z kopce až do vody. Tím se symbolicky zažehnávala ničivá síla
žhavého Slunce a lidé si tak připomínali, že od tohoto dne bude slunce na obloze klesat.
Uzavíraly se tak zvané čarodějnické svatby - novomanželé po oddání přeskakovali koště.
K zajištění štěstí a blahobytu se z různých důvodů dávaly v noci do oken zapálené svíce.
Dveře
příbytku
se
za letního
slunovratu zdobily malým věncem s
letními květy a magickým znakem.
Sbírali léčivé byliny – byliny sbírané v
den letního slunovratu mají nejvyšší
účinnost, neboť léčivá síla Slunce vrcholí.
Léčivou sílu Slunce například Keltové
celkem přirozeně spojovali s uzdravující
mocí
vody.
Proto
oltáře
zasvěcené Slunci často stávaly u léčivých
pramenů i studní. Vodním zdrojům
vzdávala čest rituálem "oblékáním
studny" - studny pokrývali rozkvetlými
květinami a mladými větývkami. Součástí
oblékání studní byl i rituál přivolávání deště, kdy lidé nabírali vodu do mis a rozstřikovali ji
po polích a zahradách - podobně pak i v rámci křesťanského ritu kněží žehnali svěcenou
vodou polím, aby požehnali polím pro dobrou úrodu.
Svatojánská noc je noc z 23. na 24. června a podle starých pověstí je plná kouzel a magie,
ožívají v ní nadpřirozené síly a otevírá se brána mezi světy. Je možné vyvolat duchy
zemřelých a spojit se s tajemnými mocnostmi. Země se otevírá, skály se rozestupují, je
možné najít poklad. O Svatojánské noci se
provádějí různé rituály, které sahají až do
starověku. Jde třeba o skákání přes oheň
nebo házení věnců do vody. Na trzích se v
minulých
dobách
prodával
kořen
mandragory, který sloužil k milostné magii.
Kdo chtěl o Svatojánské noci najít poklad,
mohl narazit na bludičky, které by ho nalákaly
do bažin nebo mohl také překročit bludný
kořen a zabloudit. Na zahnání bludiček prý
neplatily modlitby a přání, ale nadávky a
kletby. Ale i tak bludičky provázely dotyčného domů a dlouho se prý ještě dívaly do jeho
oken. Říkalo se, že tato světýlka jsou duše zemřelých, nepokřtěných dětí, tzv.
nekřtěňátek, které tančí o Svatojánské noci po lesích, loukách a bažinách. Člověk dobrého
srdce se však bludiček nemusel bát, bludičky pronásledovaly pouze zlé a nepoctivé lidi říkalo se, že dobrým lidem bludičky pomáhaly najít poklad.
15
Divoženky neboli divé ženy, bosorky, lesní ženy, byly postrachem lidí o Svatojánské noci.
Věřilo se, že se o Svatojánské noci dívají do oken, aby lidské děti vyměňovaly za svoje.
Svým zpěvem, tancem a sliby lákaly divoženky o Svatojánské noci mládence ven. Ten,
který se nechal zlákat, dopadl velmi špatně, neboť divoženky ho utancovaly k smrti a jeho
tělo roztrhaly na kusy a roznesly po lese - proto tedy, když se někdo v hlubokých lesích
ztratil (kdy často končil v bažinách) a jeho tělo se nenašlo, samozřejmě, že divoženky byly
jedním z hlavních viníků. Najít o Svatojánské noci poklad nebyl podle pověstí našich
předků žádný lehký úkol. Nejdříve musel člověk najít kvetoucí kapradí, které rozkvétalo
přesně o půlnoci. Zlatý květ kapradí měl chytit do
bílých šatů, když zrovna opadával, avšak toto
kapradí samozřejmě střežily zlé síly. Pokud se
někomu podařilo květ zlatého kapradí získat, byl
obdařen magickými schopnostmi. Mohl
být
neviditelný, rozuměl řeči zvířat i stromů a rostlin a
bylo téměř jisté, že poklad najde. Poklad byl
nejčastěji ukrytý ve skále nebo hluboko v zemi.
Květ kapradiny pomáhal zem i skálu otevřít. Z
objeveného pokladu se člověk mohl vzít jen tolik,
kolik unesl - jinak by jej zlé síly potrestaly.
Slunovrat, léto, dovolená a vy
Zeptali jsme se vás, jaký máte vztah k létu a jak jste prožívali dovolenou.
Paní V. T.
„Slunovrat pro mne znamená návrat letního počasí. V létě jsem si dovolené moc neužila,
manžel byl přes toto období hodně v práci, jezdil do zahraničí autobusem. Já jsem bývala
přes léto hodně v práci. Dovolenou jsme si užívali v zimě. To byl manžel doma víc. Do
zahraničí jezdíval on, vždy se vracel opálený z Francie, Itálie nebo Španělska a pak mi o
tom vyprávěl. Několikrát jsem jela s ním. Byli jsme spolu v Maďarsku, Rakousku a Francii.
Jako pracovnici v obchodě mne nejvíc zajímaly obchody a systém prodeje . Jednou jsme
spolu jeli na 21 dní po Evropě. Tam jsme v Portugalsku potkali i papeže.“
Paní H. K.
„Nikam jsme o prázdninách nejezdili. Byla jsem hlavně v práci. Jen s manželem jsem byla
v Německu a Rusku. V Rusku se mi líbilo nejvíc. Bylo to tam moc pěkné.“
Paní A.S.
„ O prázdninách jsem jezdila ke stařence, kde jsem si hrávala s kamarády. Nemám ráda
v létě moc velké horko, ale jinak se mi léto moc líbí. Když jsem byla starší, jezdívali jsme
na zájezdy do termálů, třeba do Piešťan nebo Čalova.“
16
PRO CHYTRÉ HLAVY
17
18
19
Léto 2016
20