březen 2009 - Ladyscrystal.cz

61. DIVADELNÍ SEZONA
ZPRAVODAJ DIVADLA POD PALMOVKOU
13. číslo – březen 2009
Vážení příznivci Divadla pod Palmovkou, milí diváci,
divadelní komedie a frašky jsou nepochybně
kořením divadla. Jsou přísadou cennou – a také,
přiznejme si, trochu nevyzpytatelnou. Musí se s ní
šetřit, nemá-li být pomyslná divadelní hostina
jednotvárná a podbízivá, ale není ji nikdy možné
úplně pominout. Zpravidla až do poslední chvíle
se však neví, jestli komedie bude oním vzácným
zážitkem vonícím nezvyklými a intenzívními
vůněmi - anebo jestli bude mdlá či jinak nedobrá.
Nejisté a trýznivé obavy, které se při zkoušení
kterékoli komedie nevyhnuteně objevují totiž
kladou hercům i inscenátorům bez přestání
nepříjemnou otázku: bude se publikum bavit
a smát, nebo bude zklamáno? Komedie má totiž
tu zvláštní vlastnost, že je během jejích zkoušek
jen málokdy jisté, že se „setká s diváky”. Skoro
pokaždé se ale objevují obavy, že u nich
propadne.
Zkoušky
komedií
koneckonců
probíhají tak trochu na slepo: jedinými vodítky
mohou být snad jen zkušenosti účinkujících a jejich „komediantský nerv”. To je ovšem věc
obzvláště složitá, protože dosud nikdo nepřišel na
to, jak se takový komediantský nerv pozná, ani
kde se vlastně v hercích bere. Jeden z našich
největších komiků, Jan Werich, vypracoval
vlastní svéráznou teorii, podle které jsou všichni
opravdoví komedianti pokrevními příbuznými.
Jejich otec je údajně jistý a matky nejisté: otcem
všech komediantů je totiž podle Wericha bůh
Dionýsos, patron divadla, vína, erotiky a bujarosti
vůbec, matkami pak ony bezejmenné bakchantky,
které s ním táhly od vinobraní k vinobraní. Zdá
se mi, že je to výklad nejpřesnější, protože
v komickém nadání (nebo nenadání) není možné
hledat žádné velké logické souvislosti. Buďto
prostě je - a nebo prostě není. A nic mezi tím.
Není
Není však náhoda, že opravdu šťastné a úspěšné
jsou ty soubory, které mají ve svých řadách dobré
komiky - protože ti většinou mohou vynikajícím
způsobem sehrát i tragédii. Největší rozdíl mezi
tragédií či dramatem a komedií totiž nespočívá
ani tak v rozdílnosti lidských příběhů a témat,
která zpracovávají, ale ve způsobu, jakým jsou
příběhy a témata vyprávěny. A komikovo
vyprávění jde vždy až na samotnou dřeň –
přestože přitom umí být nápadité a zábavné.
Nejen proto je komika jedním ze základních
kořenů kteréhokoliv divadla, přestože bývá tak
často na divadle opomíjena a někdy i ponižována.
Smích je ale vůbec prazvláštní a neobyčejně
složitou lidskou reakcí, která vlastně dosud
nebyla uspokojivě vysvětlena. Není divu, že
situace autora a režiséra je tak trochu podobná
úsilí alchymisty hledajícího ve svých křivulích
nové a dosud neznámé látky. Na počátku nemá
v rukou skoro nic, a toto „nic“ musí vyplnit
množstvím
(pokud
možno)
nápaditých
a zábavných situací a slov, přetavit realitu svým
komediantským pohledem a to vše potom
sestavit způsobem, který bude onu nevyzpytatelnou skupinu osob zvanou divadelní publikum
rozesmávat. Kdosi řekl, že umírat na jevišti je
těžké, ale rozesmávat diváky je ještě mnohem
těžší. Zvláště, když se divadlo nespokojuje
s málem a kromě divákovy zábavy chce také
podat – komicky rozjívenou, ale snad právě proto
tak výstižnou – zprávu o současných lidských
životech a o všem, co je ovlivňuje. Nenechte si
proto ujít skvělou komedii Michaela Cooneyho
Nájemníci pana Swana v Divadle pod
Palmovkou!
Ladislav Stýblo,
dramaturg DpP
Tereza Kostková
a Martin Stránský v inscenaci
Cyrano z Bergeracu
Kateřina Macháčková
a Zuzana Slavíková
v inscenci Báječná neděle
v parku Crève Coeur
P O Z V Á N K A D O D I V A D L A:
E. Rostand – Cyrano z Bergeracu
P Ř I P R A V U J E M E:
R Y CH L É Z P R Á V Y Z L I B N Ě
Inscenace O myších a lidech a Sliby chyby budou mít v měsíci dubnu
2009 svou derniéru! Steinbeckovo O myších a lidech (premiéra se
uskutečnila v roce 1992, režie: Petr Kracik) dosáhne v den své derniéry
300 reprízy a stane se tak nejreprízovanější inscenací Divadla pod
Palmovkou v celé jeho historii. Nenechte si ujít poslední příležitost
shlédnout tyto inscenace!
Dne 26. února 2009 dosáhla inscenace dramatu Gabriely Preissové
Gazdina roba své šedesáté reprízy! Baladický příběh ¨velké lásky
a nenávisti s působivými lidovými písněmi, ve kterém herecky září
zejména Jitka Čvančarová nebo Tereza Kostková a Jan Teplý nebo
Petr Štěpán, se setkává s nadšeným ohlasem u diváků na domácí
scéně i na četných mimopražských zájezdech. Jitka Čvančarová
a Jan Teplý byli za své výkony v této inscenaci nominováni na Cenu
Thálie.
Nenechte si ujít příležitost shlédnout vynikající inscenaci hry
Nathaliena Richarda Nashe Pozor, jaguár!, které kralují působivé
herecké výkony a originální dramatická zápletka. Divadlo pod
Palmovkou připravilo pro tento titul mimořádně výhodnou nabídku.
VÍCE …
SUGAR V NOVÉM!
Přípravy muzikálu Sugar, divadelní verze skvělé filmové komedie
Někdo to rád horké, jsou v Divadle pod Palmovkou již v plném proudu!
A protože vedení divadla ani inscenační tým nechtějí jen pohodlně
kráčet po vyšlapaných cestách, rozhodli se pořídit nový český překlad
díla. Po nesnadném jednání se skutečně podařilo získat oficiální
souhlas společnosti TAMS WITMARK MUSIC LIBRARY, která vlastní na
muzikál Sugar autorská práva. Autorem nového kompletního českého
překladu bude Jiří Josek, který již úspěšně převedl do češtiny několik
světových muzikálových děl. Zkoušky na muzikál Sugar budou
v Divadle pod Palmovkou zahájeny v průběhu měsíce dubna 2009,
premiéry se v režii Stanislava Moši uskuteční koncem září 2009.
GENERÁLNÍ PARTNER:
PARTNEŘI:
Euro Grill – metro Palmovka
FOTOGRAFIE
ZE
ZKOUŠEK
NOVÉ
INSCENACE
M. C O O N E Y: N Á J E M N Í C I P A N A S W A N A
Filip Rajmont a Zuzana Slavíková
Miroslava Pleštilová, Antonín Procházka,
Barbora Valentová a Jan Teplý
Jan Teplý a Radek Zima
Antonín Procházka
Jan Teplý, Zuzana Slavíková, Barbora Valentová
a Filip Rajmont
Zuzana Slavíková a Filip Rajmont
Barbora Valentová, Radek Zima, Filip Rajmont, Rostislav Čtvrtlík, Inka Brendlová a Jan Teplý
Antonín Procházka a Filip Rajmont
Barbora Valentová a Jan Teplý
Radek Zima, Ivo Kubečka a Jan Teplý
Jan Teplý
a Barbora Valentová
Jan Konečný, Zuzana Slavíková
a Miroslava Pleštilová
MICHAEL COONEY: NÁJEMNÍCI PANA SWANA ANEB PENÍZE NA CESTĚ Brilantní komedie záměn vypráví o podvodníčkovi, důvěřivé manželce,
příliš oddané sociální pracovnici, nedůvtipném strýci, zkrachovalém pohřebákovi, přísných úřednících a natvrdlém podnájemníkovi. Pan Erik Swan
přijde na vychytralý způsob, jak se dostat k penězům, když vymyslí malý podfuk. Postupem času se mu však situace vymkne z rukou a rozpoutá se
neuvěřitelné množství komických situací. Cooneyho Nájemníci pana Swana patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co se v oblasti moderní komedie
v posledních letech zrodilo … Režie a úprava: Antonín Procházka, překlad: Rupert Dubský, scéna: Petr Kastner, kostýmy: Zita Miklošová, pohybová
spolupráce: Jiří Bilbo Reidinger. Hrají: Jan Teplý, Barbora Valentová, Radek Zima, Filip Rajmont j.h., Ivo Kubečka, Miroslava Pleštilová, Rostislav
Čtvrtlík, Jan Konečný, Zuzana Slavíková a Eva Kodešová. Premiéry 3. a 4. dubna 2009.
NA KÁVĚ
S MILOŠEM KOPEČNÝM
Jak vlastně vypadá všední den Miloše Kopečného?
Když zkouším, tak jdu dopoledne na zkoušku. A když
nezkouším, tak se snažím pečovat o svoje tělo, které stárne.
Dost často chodím plavat a potom samozřejmě obstarávám
nějaké ty nákupy, přečtu si noviny, když je čas, vyluštím
křížovku nebo si čtu, chodím na procházky. Snažím se hodně
pohybovat. Vedle toho mívám měsíčně kolem patnácti
představení a protože hraju kromě Palmovky ještě v Dlouhé
a u Kašpara, jezdím také na divadelní zájezdy.
Patříte k hercům, jejichž herecký výkon je do detailů
promyšlený. Jaký je Váš názor na „brechtovské divadlo”?
Já jsem byl vlastně Brechtem odkojen, protože jsem zažil
slavnou brněnskou éru režiséra Sokolovského, jehož prvními
herci byli Vlasta Fialová a Josef Karlík – a ti mě učili na
JAMU. Já si tedy Brechta velice vážím, i když si uvědomuji,
že dneska je obtížné některé jeho hry inscenovat, a že se
jejich výběr velice zúžil tím, jak se svět proměnil. Ale myslím
si, že brechtovské divadlo má své místo, že je pořád platné.
Mám také rád brechtovské songy, které se pohybují někde
mezi šansonem a monologem. Jejich hudba je tak přesná
a dramatická, že může herci pomoci a přinést další sdělení.
Zároveň herci umožní být z té postavy jakoby venku
a komentovat ji - a to mně vždycky strašně bavilo.
Jaká vlastně byla Vaše cesta k divadlu?
Vyrůstal jsem v Třebíči a jsem za to rád. Právě v Třebíci jsem
začínal s ochotnickým souborem dělat divadlo. Tehdy tam
často zajíždělo brněnské Státní divadlo, které mě
okouzlovalo. Vzpomínám si, jak jsem jako kluk stál a čekal
u východu z divadla na autogram od už tehdy slavných herců,
jako byla paní Fialová. Pak jsem se přihlásil na JAMU, kam
jsem se dostal, i když to bylo komplikované – byl jsem totiž
buržoazního původu a takoví tehdy studovat nesměli, až když
se za mě zaručili přátelé mých rodičů, kteří byli v KSČ.
Jak vzpomínáte na své herecké působení v Liberci
a v Činoherním studiu v Ústí nad Labem?
V Liberci jsem prožil třináct let, to byl velký kus života. Také
se mi tam narodily moje dvě děti z prvního manželství
a zahrál jsem si tam nádherné role. A „Činoherák“ v Ústí nad
Labem, to byl asi vrchol mé herecké kariéry. V Ústí jsem
dostal tehdejší variantu Thálie za roli Markýze de Sade, se
kterým jsme měli obrovské úspěchy - zažil jsem tam svoje
minuty divadelní slávy.
Weissův Marat - Sade je opravdu vynikající,
mnohovrstevná a v mnoha ohledech náročná hra …
Je to velké lidské drama, ve kterém je navíc také sarkasmus
a cynismus. A je to také velký divadelní plán. Dneska už si
trochu závidím, že jsem se s tímhle textem mohl potkat,
protože to se podaří opravdu jenom jednou za život. Premiéru
HYDEPARK
jsme navíc měli nedlouho před revolucí, takže to bylo i velmi
aktuální divadlo. Tehdy komunisti nějak nevěděli, jestli to
zakázat - moc tomu naštěstí nerozuměli. Zdálo se jim ale, že je
tam něco pro ně nebezpečné. Takže to sice nakonec nezakázali,
ale byli z toho hodně nervózní. Dodneška umím jeden Sadův
monolog, který si vždycky říkám, když chodím na procházku.
Jak probíhal Váš přechod do Prahy a do Divadla pod
Palmovkou?
Já jsem se začal dobývat do pražských divadel, když jsem se
přestěhoval do Prahy za svou novou rodinou. Vědělo se o mě,
protože Činoherní studio tehdy hodně jezdilo do Prahy, ale
tehdy byla potíž ve směrných číslech, podle kterých se tehdy
muselo angažovat. Když byla směrná čísla naplněna, nebylo
možné vzít do souboru dalšího člověka. Začal jsem tedy
hostovat v Labyrintu. To o mně už věděl i Petr Kracik a nabídl
mi hostování také pod Palmovkou. Jenže ani tady mně nemohl
podle směrných čísel angažovat, takže jsem musel na angažmá
v Libni nějaký čas čekat, dokud se tady neuvolnilo v souboru
pro mě místo.
Vaší velkou libeňskou rolí je lord Cecil v Boltově
historické hře Ať žije královna! Co Vás na Cecilovi, který je
asi hlavním „motorem” vzestupu alžbětinské Anglie
přitahuje?
Je mi na něm sympatický hlavně způsob jeho myšlení, kterým
nakonec nenápadně dotlačí Alžbětu tam, kam potřebuje. To mě
na divadle vždycky baví. Mám podobnou roli i u Kašpara ve
Fraynově Kodani. Je to postava fyzika a celá hra je propojena
politikou, lidsky i profesně a vzniká z toho úžasné divadlo.
Mám za to, že vždycky, když se u divadla musí přemýšlet, je to
zajímavější.
Další Vaší výraznou rolí je paštikář Ragueneau
v Rostandově Cyranovi z Bergeracu …
Ragueneau je takový můj miláček. Kdysi jsme mívali s Petrem
Kracikem spory. On se totiž domníval, že chci hrát velké role,
ale já jsem mu říkal: „Ne, Petře, já nemusím dělat velké role, já
můžu hrát i malé role. Hraju je rád a umím to, ale nechci hrát
role o ničem. Ragueneau není ani velká ani malá role. Myslím
si totiž, že je to role kouzelná. Je to lidský osud, je to „živáček“
- a to mě na ní baví.
Co by jste rád změnil v Divadle pod Palmovkou?
Já změnit nemohu nic, ale je mi líto, že tu mám málo
příležitostí. Čas letí!
A něco na závěr?
Ať vás krize neodradí, přijďte k nám do divadla, u nás na ni
zapomenete ...
Děkuji za rozhovor.
Ptal se Ladislav Stýblo
Miloš Kopečný
Narodil se v Třebíči, vystudoval gymnázium a herectví na
JAMU. První angažmá získal ve Východočeském divadle
v Pardubicích, v roce 1969 však odešel do Divadla F. X.
Šaldy v Liberci a po 13 letech do Činoherního studia v Ústí
nad Labem. V devadesátých letech hostoval v pražském
Divadle Labyrint a v Divadle pod Palmovkou, kam později
nastoupil do angažmá. Z rolí: Polonius v Shakespearově
Tragické historii Hamleta, dánského prince, Puntila
v Brechtově Panu Puntilovi a jeho služebníku Mattim, Král
v Calderónově Život je sen, Teirésius v Sofoklově Oidipu
vladaři, Cherea v Camusově Caligulovi, Aaronow v
Mametových Konkurentech, Ragueneau v Rostandově
Cyranovi z Bergeracu, lord Cecil v Boltově Ať žije královna!
nebo Cheswick ve Wasermanově Přeletu nad kukaččím
hnízdem. Hostuje v Divadle v Dlouhé (Verchovenský
v Dostojevského Běsech, Sardelli v Pratchettově a
Briggsově Maškarádě), v Divadelním spolku Kašpar
(Fraynova Kodaň, Harwoodův Garderobiér, Shakespearův
Hamlet). Významnou roli hrál také v televizní inscenaci
Andělský smích a ve filmu Bony a klid.
Z D I V A D E L N Í H O A R CH I V U
1. divadelní sezona 1948/1949
O divadle …
Evropský divák ve svém uctívání
klasiků dospěl tak daleko, že nejen
dovede jejich historickým rouchem
vidět současnost, současného
člověka a sama sebe, ale i tak
daleko, že v současné hře vidí ne
současnost, ale literární historii. Nevidí v současném dramatu
– a třeba Švejkovi – provokativní kritiku. Tento divák mluví
k době v prézentu, ale je to praesens historicum. Není
pochyby: divák, který si uvědomuje, že se dívá na cosi zcela
umělého, pouze na hru, ten zlhostejní. Sebedokonalejší
a obsažnější artismus v blazeované duši se odrazí jako legrace
a snadnost (…). Evropský člověk, který nezná tabu ani
obřadnost scény, věří i tak málo; ba, vždyť on zná dokonce
zákulisí a zná toho či onoho herce, jak bysme mohli očekávat,
že bude věřit divadlu? Jak by jej mohlo strhnout? (…) Étos
divadla. To přece znamená, že nemůžeme jej hledat v umění
samém, v jakémkoliv artismu, nýbrž právě v sepnutí divadla
s divákem, s dobou a časem a rasou. Étos divadla není
v nacionalistickém krédu. Etos divadla je zjištění toho, že
divadlo patří do našich dnů, že je potřebné. Étos divadla je
funkčnost divadla ve společnosti. Není to rozhodně věc
jakéhokoliv moralismu. Étos vůbec není věc, která se z jeviště
říká, natolik je samozřejmá, daná a bezprostřední. Proto není
ani jakoukoliv zlepšující nebo umravňovací silou, není
civilismem a ničím podobným. Je natolik dána, že si ji
můžeme osvědčit v dějích kolem sebe a ptát se pouze sebe
samých, zdali pracujeme souhlasně s ní. Není dílem
individualit, nýbrž individuality jsou dílem jejím. Extrémní
novost individuality je nepatrnou kapkou v této úžasné
gravitaci. Na čem však si dosvědčiti současný étos divadla? Na
obecenstvu, ovšem. A ještě spíš: na poměru všech
obecenstev, obecenstva divadelního, flmového, sportovního,
prostě všech obecenstev, která jsou oddělena od jakýchkoliv
herců jakoukoliv „mystickou propastí“, rampy, bariéry, rámce
filmu a podobně.
Jiří Frejka, 1930
V popřadí třináctá inscenace Městského a oblastního
divadla (MOD) nazvaná Stalo se v městě Sionu v mnohém
navazovala na inscenaci předcházející – Sto starých jmen.
Tématem Sta starých jmen byla dobová aktualita: Mao
Ce-Tungův tzv. Velký pochod napříč Čínou. Tématem hry
Stalo se v městě Sionu byla snaha vypořádat se
s aktuálními problémy, které s sebou přinesla druhá
světová válka. Hra je zasazena do Švýcarska
a hlásí se k dobově příznačnému typu tzv. socialistického
realismu. Jedná se o hru značně schématickou: dvě
poklidná městečka ve zdánlivě bezpečném lůně
švýcarských hor, Sierru a Sion, zasáhne zemětřesení. To
se však neprojevuje jen v otřesech země, ale je
provázeno také otřesy společenskými. Problematická
neutralita Švýcarska během války je zde vylíčena jako
prospěchářská zbabělost a zdroj nového švýcarského
bohatství. Buržoazním choutkám poválečných zbohatlíků
se však postaví plakátově charakterní radiomechanik
André Béraud, který přišel v německém koncentračním
táboře během války o ruce. „Otřesy země, tak podobné
bombardování, které Švýcaři nepoznali, pomohou nejen
odhalit zbabělé a bezohledně sobecké charaktery
sionských měšťáků, ale pomohou i Andrému nalézti opět
sama sebe. Bezruký bojovník si uvědomí, že jeho dílo
není skončeno, že musí znovu bojovati za mír, spojiti se
s lidem a zápasiti dále s podněcovateli imperialistických
válek“, jak se praví v divadelním programu (název města
„Sion“ přitom není zvolen náhodou – vychází, jak je
zřejmé, z dobového komunistického antisemitismu).
Inscenace dosáhla v MOD pouhých tří repríz – důvody tak
brzkého stažení však dnes již nejsou známé. Zdá se ale, že
takto prvoplánově agitační hra i ve své době působila
jako nechtěná parodie sebe sama.
Ladislav Stýblo
- sty -
Fotografie z inscenace
Stalo se v městě Sionu
13. Karel Beníško: Stalo se v městě Sionu
Režie: Miroslav Janeček, výprava: Vladimír Šrámek
Premiéra: 14. 5. 1949, derniéra: ?, počet představení: 3
Osoby a obsazení:
Béraud – S. Sejk Jaccard – Z. Rýdl, Jeanetta – B. Vikusová, Eugenie
– A. Melíšková, Bolléa – J. Maršálek, Dubois – F. Zakopal – Mina –
L. Roubíková, Biland – J. Kemr nebo Z. Vronský, Hlas děvčátka
Clélie – H. Váchová.
P R O G R A M
DUBEN 2009
1. středa
M. Cooney – Nájemníci pana Swana
11.00
1. Veřejná generálka
1. středa
N. R. Nash – Pozor, jaguár!
19.00
2. čtvrtek
M. Cooney – Nájemníci pana Swana
11.00
2. Veřejná generálka
2. čtvrtek
19.00
È. Pataki – Edith a Marlene
3. pátek
19.00
M. Cooney – Nájemníci pana Swana
1. Premiéra
4. sobota
19.00
M. Cooney – Nájemníci pana Swana
2. Premiéra
6. pondělí
19.00
T. Williams – Báječná neděle v parku Crève Coeur
7. úterý
19.00
E. Rostand – Cyrano z Bergeracu
8. středa
19.00
Sofoklés – Oidipús vladař
9. čtvrtek
19.00
14. úterý
19.00
G. Preissová – Gazdina roba
15. středa
19.00
R. Bolt – Ať žije královna!
17. pátek
19.00
J. Steinbeck– O myších a lidech
(Z)
M. Cooney – Nájemníci pana Swana
Derniéra
18. sobota
19.00
20. pondělí
19.00
21. úterý
19.00
A. Dumas, J.-P. Sartre – Kean
22. středa
19.00
E. Rostand – Cyrano z Bergeracu
23. čtvrtek
19.00
T. Williams – Báječná neděle v parku Crève Coeur
24. pátek
19.00
T. Williams – Kočka na rozpálené plechové střeše
25. sobota
19.00
N. Simon, B. Bacharach, H. David – Sliby chyby
D. Wasserman – Přelet nad kukaččím hnízdem
(IK.46)
N. R. Nash – Pozor, jaguár!
Derniéra
27. pondělí
19.00
28. úterý
11.00
R. Bolt – Ať žije královna!
19.00
Sofoklés – Oidipús vladař
zadáno
29. středa
19.00
30. čtvrtek
19.00
NOVÁ PREMIÉRA!
(T)
M. Cooney – Nájemníci pana Swana
P. Kohout – Ubohý vrah
MICHAEL COONEY: NÁJEMNÍCI PANA SWANA (ANEB PENÍZE NA CESTĚ)
Brilantní komedie záměn vypráví o podvodníčkovi, důvěřivé manželce, příliš oddané sociální
pracovnici, nedůvtipném strýci, zkrachovalém pohřebákovi, přísných úřednících a natvrdlém
podnájemníkovi. Pan Erik Swan přijde na vychytralý způsob, jak se dostat k penězům, když vymyslí
malý podfuk. Postupem času se mu však situace vymkne z rukou a rozpoutá se neuvěřitelné
množství komických situací … Režie: Antonín Procházka. Hrají: Jan Teplý, Barbora Valentová, Radek
Zima, Filip Rajmont j.h., Ivo Kubečka, Miroslava Pleštilová, Rostislav Čtvrtlík, Jan Konečný, Zuzana
Slavíková a Eva Kodešová. Premiéry 3. a 4. dubna 2009.
OBJEDNÁVKY VSTUPENEK: tel.: 283 011 127 (pokladna)
e-mail: [email protected], [email protected]
Vstupenky jsou také v prodeji v sítích TICKETPORTAL a TICKETSTREAM.
www.divadlopodpalmovkou.cz
EDMOND ROSTAND: CYRANO Z BERGERACU I Rostandova slavná romantická tragikomedie
s převelikým nosem, širákem odhozeným v dál a vždy čistým štítem. Hra o posledním z rytířů,
Cyranovi z Bergeracu, a jeho velké lásce k Roxaně se ihned po svém prvním pařížském uvedení
stala obrovskou divadelní událostí ... Režie: Petr Kracik. Hrají: Martin Stránský j.h., Tereza
Kostková j.h., Jan Teplý, Radek Zima, Miloš Kopečný, René Přibil, Ivo Kubečka, Karel Vlček, Jiří
Havel, Ivan Jiřík, Rudolf Jelínek, Jan Konečný, Marcela Nohýnková, Zuzana Slavíková / Jitka
Sedláčková, Kateřina Macháčková / Miroslava Pleštilová a další. Délka představení: 2.20 hod.
NATHALIEN RICHARD NASH: POZOR, JAGUÁR! I Hra z pera autora proslulého Obchodníka
s deštěm je originálním divadelním thrillerem s prvky westernu. Pozor, jaguár! vypráví
o různých podobách chlapské odvahy a cti, zákonech „soudce Lynche“ a vášnivé lásce.
Atraktivní příběh plný napětí a divokosti se začíná odvíjet ve chvíli, kdy se v zapadlé lovecké
vesnici nečekaně objeví chlapec Wally, kterého jeho matka ukryla před světem … Režie: Petr
Svojtka. Hrají: Rostislav Čtvrtlík, Radek Zima, Karel Vlček, Eva Kodešová, Rudolf Jelínek, Hana
Seidlová, Jan Teplý, Ivan Jiřík, René Přibil, Simona Vrbická, Jan Konečný, Ondřej Kavan a Jiří
Havel. Délka představení: 2.20 hod.
TENNESSEE WILLIAMS: BÁJEČNÁ NEDĚLE V PARKU CRÈVE COEUR I Tragikomedie, která
odhaluje blízkost komiky a tragiky v těch nejběžnějších každodenních situacích. Báječná neděle
ukazuje, že autor hry, Tennessee Williams, je nejen mimořádným dramatikem, ale také velmi
zábavným vypravěčem – zvláště když vypráví příběh s takovým počtem groteskních situací, jako
je tomu právě v této komedii o mužích a ženách, malých bytech, velkých snech a realitě. Režie:
Petr Kracik. Hrají: Zuzana Slavíková / Jitka Sedláčková, Miroslava Pleštilová / Barbora
Valentová, Kateřina Macháčková / Simona Vrbická, Marcela Nohýnková / Hana Seidlová. Délka
představení: 2.10 hodin.
DALE WASSERMAN: PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM I Dramatizace ve své době skandálního
románu Kena Keseye, podle kterého vznikl i slavný Formanův stejnojmenný pětioscarový film,
je založena na konfliktu mezi svobodou jednotlivce a zájmy společnosti i na ostrém střetávání
mužského a ženského principu. Do ústavu pro choromyslné přichází bouřlivák McMurphy
a zavedená pravidla se záhy začínají rozkládat... Režie: Petr Kracik. Hrají: Martin Stránský j.h. /
Petr Štěpán j.h., Miroslava Pleštilová / Zuzana Slavíková, Rostislav Čtvrtlík / Karel Vlček, Ivan
Jiřík, Miloš Kopečný, Radek Zima, Ondřej Kavan, Jan Konečný, Oldřich Navrátil j.h, Jindřich Hrdý
j.h., Aleš Alinče, Ivo Kubečka, Barbora Valentová, Simona Vrbická. Délka představení: 2.40 hod.
ROBERT BOLT: AŤ ŽIJE KRÁLOVNA! I Duel dvou královen napsaný podle skutečných událostí.
Anglická královna Alžběta I. a skotská královna Marie Stuartovna bojují o moc, čest, lásku
a nakonec i o holý život. Režie: Petr Kracik. Hrají: Jitka Čvančarová j.h., Zuzana Slavíková, Miloš
Kopečný, Rudolf Jelínek, René Přibil, Jan Teplý, Radek Zima / Martin Stránský j.h., Rostislav
Čtvrtlík / Karel Vlček, Jan Révai j.h., Luděk Nešleha / Ladislav Županič j.h., Ondřej Kavan / Jan
Konečný a další. Délka představení: 3 hod.
NEIL SIMON, BURT BACHARACH, HAL DAVID: SLIBY CHYBY I Hudební komedie podle známého
pětioscarového filmu „Byt” o tom, že být majitelem bytu vhodného pro zálety nadřízených
neznamená jen oslnivou kariéru. Režie: Zdeněk Černín, choreografie: Libor Vaculík. Hrají
a zpívají: Ondřej Kavan / Radek Zima, Barbora Valentová / Lucie Černíková j.h., René Přibil /
Ladislav Županič j.h., Rostislav Čtvrtlík, Hana Seidlová / Jitka Sedláčková, Jiří Havel, Luděk
Nešleha, Karel Vlček, Ivo Kubečka, Simona Vrbická, Miroslava Pleštilová a další. Délka
představení: 2.35 hod.
GABRIELA PREISSOVÁ: GAZDINA ROBA I Jedno z největších českých divadelních dramat
pojednává o vášni, snech a touze, které díky tlaku různých okolností není možné naplnit.
Lidské osudy se střetávají v barvitém prostředí slovácké vesnice, aby i v naší době podali
svědectví o nadčasové lidské zkušenosti. Režie: Petr Kracik, hudba: Dalibor Štrunc. Hrají a
zpívají: Jitka Čvančarová j.h. / Tereza Kostková j.h., Jan Teplý / Petr Štěpán j.h., Marcela
Nohýnková / Zdena Herfortová j.h., Kateřina Macháčková, Rostislav Čtvrtlík / Radek Zima,
Barbora Valentová, Rudolf Jelínek, Zuzana Slavíková, Hana Seidlová, Ondřej Kavan, Ivo
Kubečka, Jan Konečný a další. Délka představení: 2.35 hod.
ÈVA PATAKI: EDITH A MARLENE I Edith a Marlene je příběhem dvou slavných šansoniérek
Edith Piaf a Marlene Dietrich. Autorka hry, maďarská scénáristka, staví do kontrastu dva
odlišné způsoby přístupu k životu. Režie: Pavel Pecháček. Hrají a zpívají: Hana Seidlová, Renata
Worek-Drösslerová j.h., Karel Vlček / Ivan Jiřík, Barbora Valentová, René Přibil / Ivo Kubečka,
Jiří Havel, Jan Teplý, Otto Rošetzký, Radek Zima a další. Délka představení: 2.45 hod.
ANTONÍN PROCHÁZKA: JEŠTĚ JEDNOU, PROFESORE I Nepraktický, ale romantický profesor
literatury se nechá pomocí moderní techniky přemístit do svého oblíbeného historického
románu. Vděčný motiv současníka, který se ocitne v jiné době vyvolává celou škálu komických
situací. Režie: Antonín Procházka. Hrají: Pavel Kikinčuk j.h. / Antonín Procházka j.h., Kateřina
Macháčková, Radek Zima, Eva Kodešová, Barbora Valentová, Jan Révai j.h. / Petr Kracik,
Rostislav Čtvrtlík / Ivan Jiřík, Jitka Sedláčková / Zuzana Slavíková, Ondřej Kavan / Denny
Ratajský j.h. Délka představení: 2.30 hod.
ALEXANDRE DUMAS, JEAN-PAUL SARTRE: KEAN I Životní osudy legendárního shakesperovského herce Edmunda Keana se staly předlohou ke hře, která se s vtipným nadhledem
zabývá otázkami lidské svobody, důstojnosti a předurčenosti osudu. Režie: Petr Hruška. Hrají:
Jiří Langmajer j.h., David Suchařípa j.h., Andrea Černá j.h., Simona Vrbická, Klára Issová j.h.,
René Přibil / Jiří Havel, Jitka Sedláčková / Marcela Nohýnková, Karel Hlušička / Miloš Kopečný
a další. Délka představení: 3.10 hod.
TENNESSEE WILLIAMS: KOČKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ STŘEŠE I Starý pan Pollit, hlava
bohaté jižanské rodiny, se vrací z nemocnice. Všichni, kromě něho a jeho manželky vědí, že
zpráva o jeho uzdravení je milosrdná lež. V sázce je mnohé - zbývá totiž rozhodnout, komu
hlava rodiny odkáže své miliony ... Režie: Petr Kracik. Hrají: Vilma Cibulková j.h., Aleš Procházka
j.h., René Přibil, Slávka Hozová j.h., Jitka Sedláčková / Inka Brendlová, Jiří Havel / Jan Skopeček,
Karel Vlček, Luděk Nešleha a další. Délka představení: 2.20 hod.
PAVEL KOHOUT: UBOHÝ VRAH I Představení začíná v okamžiku, kdy se v ústavu pro
choromyslné pořádá formou divadla na divadle rekonstrukce příběhu, ve které hlavní hrdina
používá své mimořádné intelektuální schopnosti i svůj herecký talent, aby si podrobil své okolí.
Režie: Petr Kracik. Hrají: Jiří Langmajer j.h., Jan Vlasák j.h., Klára Issová j.h., Kateřina
Macháčková, René Přibil, Rostislav Čtvrtlík, Sandra Nováková j.h., Jitka Sedláčková, Karel Vlček,
Ivo Kubečka / Karel Hlušička j.h. a Aleš Alinče. Délka představení: 2.40 hod.
SOFOKLÉS: OIDIPÚS VLADAŘ I Sofoklův Oidipús vladař je silným příběhem o velikosti a pádu
člověka.O muži, který byl lovcem i lovenou zvěří, soudcem i zločincem, manželem i dítětem,
zachráncem i příčinou zkázy. Režie: Lucie Bělohradská. Hrají: Jiří Langmajer j.h., Vilma Cibulková
j.h., Rostislav Čtvrtlík, Jan Teplý / Jan Révai j.h., René Přibil, Miloš Kopečný, Jitka Sedláčková /
Kateřina Macháčková a další. Délka představení: 1.20 hod. bez přestávky.
JOHN STEINBECK: O MYŠÍCH A LIDECH I Světoznámá novela nositele Nobelovy ceny vypráví
příběh zvláštního přátelství Lennieho a George, kteří uprostřed nelítostného světa sní svůj sen
o šťastné budoucnosti. Režie: Petr Kracik. Hrají: Stanislav Lehký, Rostislav Čtvrtlík, Karel
Hlušička, Miloš Kopečný / Luděk Nešleha, Ivan Jiřík / Jan Révai, Simona Vrbická, Ivo Kubečka,
Jan Teplý, Otto Rošetzký, René Přibil a další. Délka představení: 2.30 hod.
Zpravodaj Divadla pod Palmovkou. Redakce: Věra Taborská, Petr Kracik, Ladislav Stýblo. Grafická úprava, sazba a texty: Ladislav Stýblo. Fotografie: archiv divadla a autorů.
Vydalo Divadlo pod Palmovkou v březnu 2009. Neprodejné.