Sborník 2010 ke stažení

Transkript

VINOE NVI
ekologické vinohradnictví a biodiverzita
VINOE NVI
ekologické vinohradnictví a biodiverzita
1
Vážení účastníci konference Víno Envi 2010
Také z konference Vino Envi 2010 se nám podařilo vydat sborník prezentaci
přednesených během dvou listopadových dnů v prostorách zámku Mikulov.
V letošním roce se nám organizátorům konference (Ekovín o.s. za českou stranu
a Iprovin za stranu slovenskou) opět podařilo zajistit špičkové odborníky a konferenci koncipovat do následujících tří výrazných tematických pilířů.
Blok přednášek I. pilíře – již dva roky probíhá intenzivní monitoring biodiverzity
vinic (2008 - 2010). Výsledky tohoto sledování nám představili samotní řešitelé
a jednalo se o monitoring vyšších rostlin, střevlíků, denních motýlů a vřetenušek,
žížal, půdních roztočů a pancířníků, mnohonožek, stonožek a suchozemských
stejnonožců.
Blok přednášek II. pilíře – v tomto bloku byly představeny zkušenosti a výsledky z hospodaření systémem ekologické ochrany rostlin v roce 2010, který byl
především s pohledu ochrany rostlin před houbovými chorobami nesmírně náročný
a ne každý mohl v tomto roce říci, že sklízel. S tohoto pohledu byly také nesmírně zajímavé přednášky o nových možnostech zvládnutí technologií šetrných
k životnímu prostředí.
Blok přednášek III. pilíře – jako každý rok byla část konference věnována také
představení projektů příhraniční spolupráce SK-CZ projekt VINOENVI a AT-CZ
projekt ECOWIN
Děkuji vám všem, účastníkům konference Vino Envi za váš zájem o naše vinařství
a šetrnější formy hospodaření, děkuji Vinařskému fondu ČR a především Evropskému Fondu Regionálního Rozvoje za finanční podporu této konference a aktivit
s ní spojených. Děkuji rovněž kolegům ze Svazu Ekovín za organizační zajištěni
celé akce a firmě Trawel Wine Mikulov za servis po celou dobu konáni konference.
Ing. Tomáš Richter
tajemník svazu EKOVIN a.s.
1
Obsah
Biodiverzita a její význam
Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc. ............................................................................................................. 4
Biodiverzita vinic výsledky let 2008 - 2010
Ing. Milan Hluchý, Ph.D. ...............................................................................................................................16
Výsledky monitoringu vyšších rostlin
JIHOMORAVSKÝCH VINIC
Mgr. Samuel Lvončík , Ing. Petra Štěpánková, Ph.D. , RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D.
.............................................................................................................................................................................. 23
Monitoring střevlíků vinic a srovnávacích
lesostepních ploch
Luboš Purchart, Jaroslav Bašta, Ing. Václav Křivan............................................................................. 30
Biodiverzita vinic výsledky 2008 - 2010
Denní motýli (Rhopalocera) a vřetenušky
(Zygaenidae)
Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc., Doc. RNDr. Zdeněk Pospíšil, Ph.D.
.............................................................................................................................................................................. 35
Monitoring žížal (Lumbricidae) v jihomoravských
vinicích a přírodě blízkých biotopech
RNDr. Václav Pižl, CSc. .................................................................................................................................. 55
Monitoring PŮDNÍCH ROZTOČŮ pancířníků
(Acari: Oribatida) vybraných jihomoravských vinic
a srovnávacích lesostepních ploch
RNDr. Josef Starý, CSc. ................................................................................................................................... 64
Výsledky monitoringu mnohonožek, stonožek
a suchozemských stejnonožců jihomoravských vinic
RNDr. Karel Tajovský, CSc. .......................................................................................................................... 70
Vinice v CHKO Pálava a jejich proměny
RNDr. Jiří Matuška, Mgr. Jan Miklín ......................................................................................................... 75
Mikro- und makrobiologische Aktivität des Bodens
im Systemvergleich integriert, biologisch,biologischdynamischer Weinbau
Randolf Kauer, Georg Meissner, Otmar Löhnertz, Solange Heyer-Berrisch, Julia Nora
Schmieg, Christine Schlering..................................................................................................................... 80
2
Artenvielfalt (Arthropoden) im Weinberg: Einfluss
der Bewirtschaftungsform und der Begrünung
Randolf Kauer, Annette Reineke, Anja Freund, Julian Harnecker ................................................ 87
1985 - 2010, 25 Jahre Ökologische Weinkultur
Ralph Dejas ..................................................................................................................................................... 95
Naturschutz durch Ökologisierung im Weinbau
Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví
Weingarten-Begrünungsversuche im Rahmen des
Projekts ECOWIN AT-CZ in Wien:vorläufige Ergebnisse
Dr. Wilfried Hartl, Dr. Bernhard Kromp & Team der BFA .................................................................101
Výsledky realizace projektu VINOENVI a ECOWIN
v jihomoravských vinicích 2009 – 2010
Ing. Milan Hluchý, Ph.D. .............................................................................................................................109
VÝSLEDKY BIOLOGICKÉ OCHRANY 2010
ALGINURE
Ing. Markéta Broklová, Ing. Milan Hluchý, Ph.D. ..................................................................117
Antioxidanty a lipidické produkty z hrozna
Ing. Ľubomíra Kakalíková, PhD. ............................................................................................................ 126
Hubové choroby vo vinohradoch Slovensko
Ing. Zoltán Tamašek.....................................................................................................................................141
Witterungssituation 2010, Rebentwicklun
und Krankheitsauftreten in Krems an der Donau
Ing. Erhard Kührer .......................................................................................................................................147
Mögliche Einflussfaktoren für das Auftreten
von Symptomen der Traubenwelke zweijährige
Ergebnisse eines Traubenwelkeversuches an der
Sorte Zweigelt
Ing. Erhard Kührer, D. Schattauer ...........................................................................................................159
Abiotické choroby révy (abionózy révy)
Ing. Petr Ackermann, CSc. .......................................................................................................................187
31
Biodiverzita
a její význam
Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.
O čem bude řeč
· Co je to biodiverzita
· Druhové bohatství
· Historie přírodních a antropogenních vlivů
· Působení člověka na biodiverzitu
· Indikátory stavu biodiverzity
· Důvody úbytku a možnosti zastavení poklesu biodiverzity
4
Biodiverzita
Biodiverzita – biologická rozmanitost
druhová
ekosystémová
diverzita
genetická
» Zkoumána přes 250 let
» Politické pozadí – posledních dvacet let
·
1992 – Úmluva o biologické rozmanitosti, Rio de Janeiro – snížení úbytku biologické rozmanitosti
·
2001 – Zasedání Evropské rady, Göteborg – zastavení úbytku biologické
rozmanitosti do roku 2010
· 2002 – Světový summit o udržitelném rozvoji, Johannesburg – dosáhnout
významné snížení úbytku biodiverzity
· 2005 – Usnesení vlády ČR č. 620 ze dne 25. května
· 2006 – Rozvojové cíle tisíciletí přijaté OSN – dosáhnout významné snížení
úbytku biodiverzity
· 2010 – rok biologické rozmanitosti
· 22. 5. 2010 – Mezinárodní den biologické rozmanitosti
· 2010 – Zpráva OSN Stav a výhled světové biodiverzity – předpokládán další
pokles do konce století
51
Druhové bohatství na světě
Ca 1,6 milionu
hmyz z toho brouci
motýli
blanokřídlí dvoukřídlí
měkkýši
pavoukovci obratlovci
korýši
hlísti
kroužkovci
1 050 000 cévnaté rostliny
400 000velké houby
150 000bakterie
120 000
85 000
250 000
20 000
3 000
80 000
75 000
60 000
40 000
30 000
8 500
Kolik je jich ve skutečnosti ?
3 - 6 × více
Ročně je popisováno kolem 10 000 nových druhů z toho ca
- 7000 druhů hmyzu
- 1300 pavouků
- 700 korýšů
- 350 měkkýšů
- 230 ryb
- 26 savců
- 5 ptáků
Evropa ročně asi
800 nových druhů
6
Naše Území
Druhová diverzita v ČR
34 850 druhů živočichů z toho:
měkkýši
pavouci korýši hmyz 27 900 z toho
dvoukřídlí blanokřídlí brouci motýli ploštice
mšice obratlovci 600 z toho
ptáci savci 242
857
360
7900
6400
6100
3400
858
783
cévnaté rostliny nižší rostliny
velké houby malé houby bakterie prvoci 2700
2400
4000
10 000
1500
1500
Celkem
56 950
406
88
Je biodiverzita na našem území nízká nebo vysoká ?
Co je příčinou stávající biodiverzity ?
Ovlivnili ji více přírodní faktory nebo člověk ?
Lze působení člověka považovat spíše za negativní nebo pozitivní ?
Konec poslední doby ledové - Würm
Rozvoj dnešní flóry a fauny
·
·
·
·
·
·
·
·
Přibližně před 12 000 lety
Ústup chladnomilných druhů
Vznik arkto-alpínské disjunkce areálů
tajga před 10 000 lety
boreálně-montánní disjunkce
stepi 9700-7700
lesy 7700-4500
neolitický zemědělec 6500 – počátek antropogenně podmíněného šíření druhů
71
Růst intenzity působení člověka
·Antropogenní potlačování lesů a přetváření krajiny
· Příchod Slovanů
· Další osídlování v 11.-14. století
· Růst intenzity lidských vlivů po r. 1600
·Rozvoj novodobého zemědělství, lesnictví a průmyslu po roce 1900
·Moderní zemědělství, průmysl aj. ve 20. století
Jak člověk ovlivňuje biodiverzitu
Spíše pozitivně
Potlačování lesů a šíření bezlesí různých typů
Vznik heterogenní středoevropské krajiny
Nabídka rozmanitých biotopů, možnost šíření dalších druhů
Asi 2700 autochtonních druhů rostlin a asi 300 archeofytů, při stejném podílu asi
3000 druhů hmyzu.
Spíše negativně
· Intenzifikace lidských činností (průmysl, zemědělství, přetváření krajiny)
· Zavlékání nepůvodních druhů
· Potlačování nechtěných druhů
Zásadní faktory
· Homogenizace krajiny
· Eutrofizace
· Pesticidy
· Likvidace a izolace biotopů
· Špatná péče o jejich zbytky
· Cílené vyhubení
· Zavlékaní nepůvodních druhů
Ovlivnili biodiverzitu více přírodní faktory nebo člověk ?
Lze působení člověka považovat spíše za negativní nebo pozitivní ?
8
Snižování biodiverzity
Skupina živočichů Vymizelých druhůKriticky ohrožených
Pavouci
50
Korýši
7
12
Hmyz
580
1130
Střevlíci (518)
24
21
Včely (838)
146
154
Denní motýli (160)
13
18
Farkač J. et al., 2005: Červený seznam ohrožených druhů ČR. Bezobratlí.
Vymírání organismů
· Přirozené vymírání - tisíciny až setiny procenta za století
· Rostliny ohroženy více než živočichové
· Obratlovci ohroženi více než
bezobratlí
Vymírání živočichů
· Na světě 60 000 druhů obratlovců
· Přirozené vymírání 0,5 - 5 druhů
za století
· Od roku 1600 mizí průměrně
56 druhů za 100 let
· Za 400 let vymřelo asi 220 druhů
- 117 druhů ptáků (1,3 %)
- 58 druhů savců (1,3 %)
- 26 druhů ryb (0,1 %)
- 18 druhů plazů (0,3 %)
- 2 druhy obojživelníků (0,07 %)
91
Deset nejohroženějších druhů
Evropy (podle WWF International)
Tuleň středomořský
(Monachus monachus)
Rys pardálový
(Lynx lynx)
Medvěd hnědý
(Ursus arctos)
Sviňucha obecná
(Phocoena phocoena)
Chřástal polní
(Crex crex)
Velevrub tupý
(Unio crassus)
Losos obecný
(Salmo salar)
Hnědásek chrastavcový
(Euphydryas aurinia)
Kareta obecná
(Caretta caretta)
Střevíčník pantoflíček
(Cypripedium calceolus)
10
Indikátory stavu biodiverzity
· Vývoj početnosti a rozšíření vybraných druhů (skupin) organismů
· Rozloha vybraných biotopů a chráněných území
· Genetická diverzita domácích druhů zvířat a pěstovaných rostlin
· Rozloha zemědělských a lesních ekosystémů obhospodařovaných udržitelně
· Obsah dusíku
· Počet invazních druhů a jimi způsobené ekonomické ztráty
· Kvalita vody ve vodních ekosystémech
· Spojitost/roztříštěnost ekosystémů
Bioindikátory
Vlastnosti bioindikátorů
· vyšší rostliny
· pavouci
· střevlíkovití
· denní motýli
· obojživelníci
· ptáci
Vyšší rostliny
· dostatek odborníků
· relativně snadná rozpoznatelnost
· známé stanovištní nároky a citlivost
· neutečou
· asi 2700 druhů v ČR
11
1
Pavouci (Araneida)
·
·
·
·
relativně snadná determinace
různá prostředí a citlivost
významní predátoři
přes 850 druhů v ČR
Stepník moravský
(Eresus moravicus)
Křižák pruhovaný
(Argiope bruennichi)
Křižák obecný
(Araneus diadematus)
Běžník zelený
(Diaea dorsata)
Střevlíkovití (Carabidae)
·
·
·
·
·
poměrně spolehlivá determinovatelnost
znalost způsobu života a ekologických nároků
citlivost k toxickým látkám
snadná a standardizovaná metodika odchytu
asi 510 druhů v ČR
Krajník jamkovaný
(Calosoma auropunctatum)
Krajník pižmový
(Calosoma sycophanta)
Střevlík měděný
(Carabus cancellatus)
Střevlík zlatolesklý
(Carabus auronitens)
Svižník polní
(Cicindela campestris)
Střevlík kožitý
(Carabus coriaceus)
12
Denní motýli (Rhopalocera)
·
·
·
·
jednoduchá metodika sledování
relativně snadná určitelnost přímo v terénu
různé stanovištní nároky a citlivost
asi 160 druhů ČR
Obojživelníci (Amphibia)
· snadné sledování a determinace
· citlivost k toxickým látkám v prostředí
· 21 druhů v ČR
Ropucha zelená
(Bufo viridis)
Skokan hnědý
(Rana temporaria)
Ropucha obecná
(Bufo bufo)
Blatnice skvrnitá
(Pelobates fuscus)
Skokan štíhlý
(Rana dalmatina)
Skokan zelený
(Rana esculenta)
13
1
Ptáci (Aves)
· většinou snadná determinace
· dostatek údajů z minulosti i specialistů
· 406 druhů v ČR, asi 190 pravidelně hnízdí
K čemu je dobré zastavení poklesu biodiverzity?
» Uchování druhového bohatství z hlediska kulturního, etického
a estetického
» Biodiverzita jako předpoklad ekosystémových služeb
· Rovnovážné fungování ekosystémů
(autoregulace, dekompozice,
potravní řetězce, koloběhy látek apod.)
· Zdroj (suroviny, genetické zdroje)
· Ovlivnění vodního režimu
· Snížení nebezpečí eroze půdy
· Vliv na mikro- a mezoklima
· Indikátor zdravého prostředí
» Studie OSN v rámci Programu pro životní
prostředí – hodnocení důsledků úbytku
biodiverzity na ekonomiku
(odlesňování – ztráty 30 bilionů USD ročně)
14
Cesty ke snížení poklesu biodiverzity
·
·
·
·
·
Nastolení heterogenity krajiny
Šetrné hospodaření (IP, organické)
Minimalizace používání toxických látek
Vhodná péče o chráněné části přírody
Vhodné rozmístění mimoprodukčních ekosystémů a péče o ně
15
1
Biodiverzita vinic
výsledky let
2008 - 2010
Ing. Milan Hluchý, Ph.D.
» Úvod
» Výběr monitorovaných lokalit
» Lokalizace monitorovaných ploch
» Charakteristika jednotlivých typů vinic
» Rozdíly mezi vinicemi v rámci jednotlivých
typů
Úvod
» jedná se již o 4. studii biodiverzity vinic na území ČR od roku 1994
1. Projekt biologizace vinohradnictví na území CHKO Pálava, 1994 – 96,
(World bank, Washington DC)
- monitoring - Mikulov, Perná 1994 – 1996
2. PHARE, 2000 – 2002, EU, Projekt „Zavedení
systému IP do vinohradnictví příhraničních
okresů BV a ZN“, monitoring: Mikulov, Šobes
3. Skupina 7 motýlářů, 2004 – 2006 „Transektový
monitoring denních motýlů CHKO Pálava:
17 transektů, mj. vinice Mikulov, Perná, Bulhary
4. 2008 - 2010 Monitoring biodiverzity tří typů
různě obhospodařovaných vinic
- zadavatel: MZe ČR, řídící odbor HRDP
- zpracovatel: Biocont Laboratory spol s r.o.
- monitorované skupiny organizmů:
- vyšší rostliny, denní motýli, střevlící, ptáci
- monitorované biotopy - 3 x série:
step, biovinice, IP vinice, konvenční vinice
16
Výběr monitorovaných lokalit
Požadavky na monitorované plochy:
» Monitoring by měl proběhnout v oblasti co nejvyšší koncentrace vinic
(BV – 13.697 ha vinic, ZN – 3.240 ha, celkem 16.937 ha).
» Všechny 4 monitorované plochy (step + 3 vinice) v oblasti by měly být blízko
sebe, vzájemně co nejpodobnější expozičně a půdními podmínkami a co
nejblíže srovnávací stepní ploše.
» Každá z monitorovaných vinic by měla mít plochu alespoň 10 ha a co nejlépe
odpovídat danému způsobu hospodaření (konv., IP, bio).
» Monitorované vinice by měly být v daném režimu po celou dobu monitoringu,
tj. 3 roky.
17
1
Lokalizace monitorovaných ploch
NPR Pouzdřanská step – Kolby, 47 ha, step cca 10 ha
Pouzdřanská step, Popice (IP, bio), Starovice (konv.)
2,2 k
7 km
2,5 km
3,5
km
PR Svatý Kopeček u Mikulova, 36 ha, step cca 15 ha
18
m
Mikulov: Sv. Kopeček a vinice na jeho jihovýchodním úpatí
1,6 km
15 m?
1,2 k
m
Stepní stráň Ječmeniště, ZN, cca 15 ha
1,7
km
0,3 km
14 km
19
1
Charakteristika jednotlivých typů vinic
Konvenční vinice:
· černý úhor v meziřadí
· celoplošné aplikace herbicidů
· aplikace polyvalentních pesticidů
· aplikace minerálních hnojiv
Konvenční vinice Dyjákovice ZN
Vinice v režimu integrované produkce:
IP Mikulov Winberg
IP Popice Sonberk
· minimálně 50 % meziřadí ozeleněných
· aplikace herbicidů jen pod řadami révy
· aplikace polyvalentních pesticidů výrazně omezeny
· aplikace minerálních hnojiv omezeny
Ekologické = biovinice
· minimálně 50 % meziřadí trvale ozeleněno
· aplikace herbicidů a dalších pesticidů
zakázány
· mechanická kultivace pod řadami révy
· aplikace minerálních hnojiv zakázány
· snaha o optimalizaci péče o půdu
· fungicidy nahraženy pomocnými látkami
20
Nejvýznamnější rozdíly mezi vinicemi v rámci jednotlivých typů
Konvenční vinice
Parametr
Starovice
Mikulov
Dyjákovice
Kultivace
meziřadí
50% meziřadí
ozeleněno
Černý úhor, 100%
3 x plečkováno
Černý úhor 100 %
1 x plečkováno
Aplikace
insekticidů
1x Reldan
0 (MD feromony)
2x Reldan
Nejbližší stepní
plocha
2,2 km – Kamenný
vrch u Kurdějova
Sv. kopeček 1,6 km
Ječmeniště 14 km
IP vinice
Parametr
Popice
Mikulov
Hnízdo
Roky
hospodaření v IP
5 roky
17 let
10 let
Podíl + roky
nepřerušené
sukcese meziřadí
50% - 3 roky
100% - 15 let
50% - 10 let
plocha
2,2 km – Kamenný
vrch u Kurdějova
Sv. kopeček 0 km
Ječmeniště 1,7 km
Havraníky 12 km
Osetí meziřadí
směsí bylin
2008 – svazenka,
sléz, vičenec, ….
0
0
Rozsah použití
feromonů (MD)
140 ha
140 ha
0
Biovinice
Parametr
Popice
Mikulov
Hnízdo
Terasy
26 let staré široké
terasy
0
0
plocha
2,5 km
Pouzdřanská step
0,4 km
Ječmeniště 0,3 km
Havraníky 12 km
Výměra
biovinice
42 ha
10 ha
10 ha
Rozsah použití
feromonů (MD)
140 ha
140 ha
0
21
1
Shluková analýza: charakteristika vinic
Biodiverzita vinic 2008 - význam
V okrese Břeclav je asi 522 ha chráněných stepních rezervací (na 23 plochách)
a 13.697 ha vinic, z toho cca 80 % v režimu IP a 2,7 % biovinic.
stepi : vinice (BV)
3,8 % : 100 %
Vinohradnictví v CHKO
Viniční tratě ve vztahu k MZCHÚ
viniční tratě v CHKO
MZCHÚ
22
Výsledky monitoringu
vyšších rostlin
jihomoravských vinic
Mgr. Samuel Lvončík
Ing. Petra Štěpánková, Ph.D.
RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D.
Znojemsko: Hnízdo IP , Bio.
Dyjákovice konv.
Mandloňová stráň.
Popice:Popice IP, Bio.
Srárovice konv.
Pouzdřanská step
Mikulov: Svatý kopeček
23
1
Monitoring probíhal v letech 2008 a 2009
V každém vinohradu 30 trvalých
ploch
10 v řádku
10 v mulčovaném meziřadí
10 v okopávaném meziřadí
Zápis fytocenologického snímku
3x ročně
Celkem 1620
Pro stepní stráně byl sestaven seznam
všech zjištěných druhů cévnatých
rostlin.
24
Celkový počet druhů
Nejčastější rostlinné druhy nalezené
v jednotlivých typech vinic
25
1
Alfa diverzita
alfa
gamma
diverzita diverzita
vinice bio
Hnízdo
6,5
44
vinice bio
Mikulov
7,9
53
vinice bio
Popice
9,1
73
vinice IP
Hnízdo
5,7
34
vinice IP
Mikulov
8,5
66
vinice IP
Popice
10,8
67
vinice kon.
Dyjákovice
6,8
52
vinice kon.
Mikulov
7,8
57
vinice kon.
Starovice
8
51
26
Ellenbergovy indikační hodnoty
Rozdíly v druhovém složení vegetace vinic. Ordinační diagram
DCA s pasivně proloženými proměnnými prostředí
27
1
Ve vinicích bylo nalezeno 13 druhů vzácných rostlin
KONV
Crepis rhoaedifolia
Bromus japonicus
Filago arvensis
Prunus mahaleb
Silene noctiflora
Stachys annua
IP
Crepis rhoaedifolia
Achillea pannonica
28
Stipa tirsa
Medicago minima
Veronica triloba
Lappula squarossa
BIO
Sclerochloa dura
Bromus japonicus
Na stráních 116 vzácných druhů rostlin
Závěry
· Nejvyšší počet druhů je ve vinici, která podléhá IP režimu nejdéle
a bezprostředně souvisí se Svatým Kopečkem.
· Střídání mulčování a okopávání v meziřadí vede k nízké diverzitě
vegetace a k dominanci generalistů
· Nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v ekologických vlastnostech druhů
rostlin.
· Nejvíce ohrožených druhů bylo zjištěno v IP vinicích, nejméně v Bio
vinicích.
29
1
Monitoring střevlíků
vinic a srovnávacích
lesostepních ploch
Luboš Purchart
Jaroslav Bašta
Ing. Václav Křivan
Cíle:
· porovnání diverzity střevlíkovitých brouků
na 3 lokalitách na jižní Moravě na různě obhos podařovaných vinicích a kontrolních plochách
přírodních biotopů
· vyhodnocení různých typů obhospodařování
vinic na střevlíkovité brouky
· vyhodnocení významu vinic jako zdrojů
biodiverzity agrární krajiny
Střevlíkovití brouci (Coleoptera – Carabidae):
· morfologicky i ekologicky různorodá skupina epigeických brouků s vysokou
druhovou rozmanitostí v různých typech prostředí (v ČR přes 500 druhů)
· dobře prozkoumaná skupina z hlediska rozšíření a ekologických nároků
jednotlivých druhů umožňující srovnání různých typů prostředí
· zahrnuje predátory s různou mírou specializace i fytofágní druhy
30
Metodika:
· monitoring realizovaný ve 3 oblastech – Znojemsko, Mikulovsko, Hustopečesko
· porovnání 3 typů vinic z hlediska obhospodařování – konvenční, integrovaná,
biologická
· srovnávací plochy – stepní či lesostepní lokality v každé z oblastí (Ječmeniště,
Svatý kopeček u Mikulova, Pouzdřanská step)
· sběr materiálu pomocí zemních pastí po dobu 3 let (2008 – 2010)
Výsledky:
1. Porovnání diverzity střevlíkovitých brouků na 3 lokalitách na jižní Moravě na různě obhospodařovaných vinicích a kontrolních plochách přírodních
biotopů
· rozdíly ve složení druhového spektra mezi jednotlivými oblastmi
· nevýznamné rozdíly v druhové diverzitě různě obhospodařovaných vinic
· předpokládaný gradient druhové diverzity „konv.-int.-bio.“ nebyl v této skupině
prokázán
Počet druhů a abundance v průměru klesá v tomto směru:
konvenční > IP > bio > step
31
1
2. Vyhodnocení různých typů obhospodařování vinic na střevlíkovité
brouky
· druhové složení a početnost ovlivňuje agrotechnika – míra zatravnění,
mechanická kultivace, je to dáno ekologickými nároky střevlíkovitých brouků
· vliv použití pesticidů: herbicidy – podpora polních druhů
fungicidy – nemají vliv
insekticidy – mají významný vliv
· obecně nejvyšší podíl reliktních a adaptabilních druhů v bio vinohradech
3. Vyhodnocení významu vinic jako zdrojů biodiverzity agrární krajiny
· ve všech typech vinic byla zjištěna vysoká druhová diverzita střevlíkovitých
brouků, vyšší než na kontrolních plochách přírodních biotopů.
· zaznamenána byla řada bioindikačně významných, regionálně ohrožených
i zvláště chráněných druhů střevlíků.
· vinice jsou prostředím s vysokou diverzitou střevlíkovitých brouků, vyskytují
se zde některé významné stepní druhy často mezené výskytem v ČR pouze
na jižní Moravu.
Příklady významných druhů:
Calosoma auropunctatum (Herbst, 1784)
Vyhláška: Červený seznam: zranitelný – vulnerable (VU)
Ekologická skupina: R
Výskyt: bio vinohrad Popice (2009, 2010),
lesostep Hnízdo (2010)
Velmi vzácný a mizející druh polních
a stepních lokalit.
Carabus hungaricus Fabricius, 1792
Vyhláška: kriticky ohrožený
Červený seznam: zranitelný – vulnerable (VU)
Výskyt: Pouzdřanská step (2008, 2009, 2010)
Vzácný a velmi lokální stepní druh. Pouzdřanská step je „klasickou“ lokalitou výskytu tohoto
druhu u nás. Dále je tento druh uváděn například z Čejče, Pálavy nebo Kamenného vrchu
(Brno). Navíc je, kromě výše zmiňovaných seznamů a právních předpisů, uveden v seznamu druhů živočichů v zájmu evropských společenství ve vyhlášce
č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000.
32
Carabus scheidleri Panzer, 1799
Vyhláška: ohrožený
Červený seznam: Ekologická skupina: A
Výskyt: lesostep Hnízdo (2008, 2009, 2010),
integrovaný a biologický vinohrad Hnízdo
(2008, 2009, 2010), konveční vinohrad
Dyjákovice (2010)
Lokálně hojnější druh lesů, polí, luk a pastvin. Ze sledovaných oblastí se vyskytoval
pouze na Znojemsku.
Cicindela germanica Linnaeus, 1758
Vyhláška: ohrožený
Červený seznam: zranitelný – vulnerable
(VU)
Ekologická skupina: A
Výskyt: konvenční a biologický vinohrad
Mikulov (2008, 2010), integrovaný (2008,
2009, 2010) a bio vinohrad Popice (2008),
konveční vinohrad Starovice (2010),
integrovaný (2009, 2010) a biologický
vinohrad Hnízdo (2009)
Nehojný, lokální druh pastvin a okrajů polí. Do sledovaných vinic pravděpodobně
náhodně pronikly jedinci z okolních polních okrajů a mezí, což svědčí o vzájemném ovlivňování vinic a okolních krajinných fragmentů.
Harpalus albanicus Reitter, 1900
Vyhláška: - Červený seznam: Ekologická skupina: R
Výskyt: konvenční (2008, 2009, 2010), integrovaný a biologický vinohrad Mikulov
(2008, 2009), konvenční vinohrad Starovice (2008, 2009, 2010), integrovaný a bio
vinohrad Popice (2009, 2010), integrovaný (2009) a biologický vinohrad Hnízdo
(2009, 2010)
Na Moravě vzácný až velmi vzácný a lokální druh vyskytující se na suchých stanovištích bez zastínění jako jsou stepi, pole, vinice. Přestože se jedná o vzácný
druh, byl překvapivě zjištěn na osmi z devíti vinic a to v relativně vysokém počtu
jedinců. Na jižní Moravě bude zřejmě tento druh na vhodných lokalitách poměrně
hojný.
33
1
Foto:
www.eurocarabidae.de
Harpalus modestus Dejean, 1829
Vyhláška: Červený seznam: téměř ohrožený – near threatened (NT)
Výskyt: konvenční vinohrad Dyjákovice (2008, 2009, 2010), integrovaný a biologický vinohrad Hnízdo (2009), konvenční Starovice
(2010). Sporadicky se vyskytující druh suchých stanovišť – stepi
a pole, nejčastěji na písčitém podkladu.
Ophonus sabulicola (Panzer, 1796)
Vyhláška: Červený seznam: Ekologická skupina: R
Výskyt: bio vinohrad Popice (2008)
Ojediněle až vzácně se vyskytující druh
žijící na suchých stanovištích bez zastínění
jako jsou stepi, pole, vinice a to především
na hlinitých a vápenitých půdách.
Poecilus punctulatus (Schaller, 1783)
Vyhláška: Červený seznam: ohrožený – endangered
(EN)
Výskyt: konvenční vinohrad Mikulov (2008,
2009), integrovaný vinohrad Popice (2008,
2009, 2010) Na Moravě jen ojediněle
a lokálně se vyskytující druh na stanovištích bez zastínění – stepi a pole. Společně
s dalším druhem Poecilus sericeus představuje skupinu druhů vázaných na nestálá a přechodná stanoviště, která připomínají
původní stanoviště těchto stepních druhů.
Poecilus sericeus Fischer von Waldheim,
1824
Vyhláška: Červený seznam: ohrožený – endangered
(EN)
Výskyt: Konvenční a biologický vinohrad
Mikulov (2008, 2009, 2010), integrovaný
a bio vinohrad Popice (2008, 2009, 2010),
konvenční vinohrad Starovice (2010), bio
(2009, 2010) a integrovaný vinohrad Hnízdo
(2008, 2009, 2010). Vzácně a ojediněle se nacházející stepní druh žijící na suchých
stanovištích bez zastínění jako jsou stepi a pole.
34
Biodiverzita vinic výsledky
2008 - 2010
Denní motýli (Rhopalocera)
a vřetenušky (Zygaenidae)
Ing. Milan Hluchý, Ph.D.
Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.
Doc. RNDr. Zdeněk Pospíšil, Ph.D.
Pozorovatelé:
Konvenční vinice - Dyjákovice
- Starovice
- Mikulov
Integrovaná vinice - Hnízdo
- Popice
- Mikulov
Ekologická vinice - Hnízdo
- Popice
- Mikulov
Lesostep
- Hnízdo
- Pouzdřany
- Sv. kopeček
2008
2009
M. Hluchý
V. Hula
J. Marek
Z. Laštůvka
O. Jakeš
O. Jakeš
M. Švestka
V. Hula
Z. Laštůvka
J. Marek
V. Hula
M. Hluchý
M. Hluchý
M. Švestka
Z. Laštůvka
J. Marek
O. Jakeš
O. Jakeš
M. Švestka
M. Švestka
J. Marek
Z. Laštůvka
V. Hula
M. Hluchý
Metodika:
· Transekty: 1000 x 10 m
· 7 pozorování od 24. 4. do 15. 9.
Protokol: zaznamenán počet jedinců všech druhů
35
1
2010
M. Švestka
Z. Laštůvka
O. Jakeš
M. Švestka
J. Marek
M. Hluchý
M. Švestka
J. Marek
O. Jakeš
M. Švestka
Z. Laštůvka
M. Hluchý
Metodika – hodnocení výsledků
· Počet jedinců a druhů: dominance,
průměr, směrodat. odchylka, medián,
maximum, minimum
· Shanonův a Simpsonův index diverzity
a ekvitability
· Indikačně významné (citlivé) druhy: dtto
· Shluková analýza
Laštůvka, Z., 2008:
· Denní motýli zemědělské krajiny.
· Metodika hodnocení biodiverzity a zdravého
životního prostředí.
· Financováno z prostředků Mze ČR
Vydal: Biocont Laboratory
Spearmanovy korelační koeficienty
- doba (v letech) sukcese bylinného
patra
- agrotechnika meziřadí (trvale ozeleněné každé meziřadí, každé druhé
meziřadí, žádné ozeleněné meziřadí
- doba (roky) od posledního použití
chem. insekticidu
- stáří (roky) vinice
- vzdálenost (km) od nejbližší původní
stepní lokality - rezervace
- stáří vinice
36
Konvenční vinice Bulhary V. 2004
Konvenční vinice (Kis Balaton)
37
1
IP vinice jižní Morava
IP vinice Falkenberg (Wien)
38
IP vinice Mikulov
Biovinice Gotberg (Popice)
39
1
Biodiverzita vinic 2008 - 2010
Výsledky - 2008
Biodiverzita vinic 2009
průměry
konvenční vinice
integrované vinice
ekologické vinice lesostepi
počty druhů
14
24
18
49
počty jedinců
48
156
106
1.143
průměry
konvenční vinice integrované vinice
ekologické vinice
lesostepi
počty druhů
14
24
18
49
40
počty jedinců
48
156
106
1.143
Závěry
Citlivé druhy
41
1
Pálava: 1900 - 1910
Pálava: 2004 - 2010
42
Ekologické vinice 2008 - 2010
Integrované vinice 2008 - 2010
43
1
Konvenční vinice 2008 - 2010
Bělásek řepkový
(Pieris napi.)
Jeden z několika málo oportunních druhů
vyskytujících se hojně ve všech monitorovaných vinicích. V konvenčních vinicích se
dominance tohoto druhu pohybuje mezi
20 – 35 %, na stepních lokalitách je dominance zhruba desetkrát nižší.
Foto: Z. Laštůvka
Modrásek jehlicový
(Polyommatus icarus)
Velmi rozšířený, doposud hojný druh
vyskytující se dokonce i v některých konvenčních vinicích. V řadě vinic je velmi
hojný: bio Mikulov – dominance 17 %,
bio Popice 15 %, IP Mikulov 13 %, konv. Mikulov 19 % (vše 2010).
Foto: H. Šefrová
44
Soumračník slézový
(Carcharodus alcae)
Mizející druh žijící ve stadiu housenky
na slézovitých rostlinách. Jeho opakovaný
výskyt v IP vinici firmy Sonberg (Popice)
(2008 – 7 kusů, 2010 - 1 kus), oseté r. 2008
mj. i slézem velkokvětým svědčí o schopnosti tohoto druhu využít ke své existenci
i takto ošetřované vinice.
Vřetenuška
(Zygaena loti)
V letech 2009 a 2010 byl opakovaně, vždy
ve 2 kusech prokázán v IP vinici u Mikulova,
kde rostou hojně živné rostliny jeho housenek – štírovník růžkatý a čičorka pestrá.
Foto: H. Hluchý
Foto: H. Šefrová
Okáč kostřavový
(Arethusana arethusa)
Kriticky ohrožený druh jihomoravských
stepí, žijící dnes prakticky jen v rezervacích.
Jeho opakovaný výskyt (2008 – 4 kusy,
2009 – 1 kus) v biovinici v Popicích ukazuje na možnost vytvořit přechodem k inteligentnímu ekologickému vinohradnictví
vhodné podmínky i pro výskyt tohoto kriticky ohroženého druhu.
Foto: H. Šefrová
Modrásek hnědoskvrnný
(Polyommatus daphnis)
Ohrožený druh modráska žijící ve stádiu
housenky na čičorce pestré. V rámci
monitoringu zjišťovaný pravidelně na
všech monitorovaných stepních lokalitách, z vinic pak opakovaně v biovinici
v Popicích.
45
1
Modrásek jetelový
(Polyommatus bellargus)
V současnosti silně ohrožený druh žijící ve stadiu housenky na čičorce pestré.
Opakovaný hojný výskyt v IP vinici v Mikulově (2008 – 17 kusů, 2009 – 4 kusy, 2010
– 6 kusů) dokládá vhodnost ekologicky
obhospodařovaných vinic pro trvalý výskyt
i tohoto ohroženého druhu.
Foto: H. Šefrová
Modrásek vikvicový
(Polyommatus coridon)
Druh stepních lokalit žijící ve stadiu housenky na čičorce pestré a dalších bobovitých rostlinách. Kromě všech tří stepních
lokalit byl opakovaně zjišťován i v diverzifikovanějších vinicích, jako je IP Mikulov,
bio Popice a IP Popice.
Foto: H. Šefrová
Foto: Z. Laštůvka
Modrásek štírovníkový
(Cupido argiades)
Citlivý druh velmi hojně zjištěný na
lesostepi u Hnízda a relativně hojně
(2010 – 6 kusů) se vyskytující i v IP vinici
u Mikulova.
Foto: Z. Laštůvka
Modrásek vičencový
(Polyommatus thersites)
Ohrožený druh žijící ve stadiu housenky pouze na vičencích rodu Onobrychis.
V rámci monito-ringu byl zjištěn jen
na Pouzdřanské stepi (2009 – 6 kusů,
2010 - 17 kusů). Výsevy vičence setého
a eliminace aplikací pesticidů by měly
umožnit návrat tohoto druhu do jihomoravských vinic.
46
Modrásek ligrusový
(Agrodiaetus damon)
Před sto lety široce rozšířený a hojný modrásek, dnes v celé střední Evropě kriticky
ohrožený druh. V rámci projektu „ECOWIN
- Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví“ jsou dnes osévány mj. i vinice
v blízkosti posledních dvou lokalit jeho
současného výskytu v ČR živnou rostlinou
tohoto druhu – vičencem ligrusem.
Foto: Z. Laštůvka
Pestrokřídlec podražcový
(Zerynthia polyxena)
Jeden z evropských symbolů ochrany
přírody. Tento druh, obývající v první polovině 20. století mj. i vinice, je dnes celoevropsky ohrožen. Jedním z cílů projektu
Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví je i návrat tohoto skvostu do okolí
jihomoravských vinic.
Foto: Z. Laštůvka
Základní statistické hodnocení:
No ind. - druhy, S – jedinci, D – Simps. ind. diverzity, E –Simps.
Ind. Ekvit., H – Shanon. i.d., J- Shanon i. ekvit.
47
1
Shluková analýza: druhy x abundance
Statistické hodnocení: Spearmanovy korelační koeficienty
(s pravděpodobností vyšší než 99 %)
Co ovlivňuje biodiverzitu denních motýlů ve vinicích ?
1)
2)
3)
4)
5)
Doba (roky) od posledního použití chem. insekticidu:
r ind = 0,94**, rS = 0,88**
Agrotechnika meziřadí:
r ind = - 0,92**, rS = - 0,84**
Délka (roky) nepřerušené sukcese meziřadí:
r ind = 0,82**, rS = 0,75**
Vzdálenost k nejbližší původní lesostepní lokalitě:
r ind = - 0,72**, H = - 0,79**
Stáří vinice:
rH = 0,74**
48
Závěry:
1) Výsledky tříletého studia biodiverzity denních motýlů různě obhospodařovaných vinic prokázaly výrazné rozdíly mezi relativně nízkou diverzitou konvenčních
vinic (v průměru výskyt 13 druhů ve 48 kusech) a naopak výrazně vyšší biodiverzitou vinic v obou ekologických (sensu lato) způsobech hospodaření, tj. ekologickým (v průměru 18 druhů ve 106 kusech/vinici) a integrovaným (v průměru
24 druhů v 156 kusech/vinici) hospodařením.
2) Mezi těmito dvěma způsoby – ekologickým a integrovaným způsobe hospodaření se nepodařilo prokázat významnější rozdíly v diverzitě denních motýlů.
· Zjištěné údaje dokládají, při ponechání dlouhodobého sukcesního vývoje
bylinného společenstva v meziřadí a preferenci šetrné ochrany (úplné vyloučení
chemických insekticidů ) lze jak v ekologické, tak v integrované vinici dosáhnout
vysokou míru biodiverzity denních motýlů, přičemž ale tento způsob hospodaření není systémem IP, na rozdíl od ekologického hospodaření spolehlivě zajištěn.
3) Zjištěné výsledky monitoringu diverzity denních motýlů dále dokládají v současnosti stále relativně vysokou míru diverzity denních motýlů ve zbytcích
původních lesostepních lokalit jižní Moravy (Sv. kopeček u Mikulova 53 druhů
v max. 2376 kusech, Pouzdřanská step 58 druhů v max. 1050 kusech) a jejich zásadní pozitivní vliv na zpětné osidlování ekologicky obhospodařovaných vinic
v jejich okolí – diverzita denních motýlů vinice je při velmi vysoké průkaznosti
vysoce negativně (čím dále, tím menší diverzita) korelována právě se vzdáleností
vinice k nejbližší původní lesostepní lokalitě (index korelace r = - 0,72**).
4) Zjištěné výsledky naznačují možnost výrazného zvýšení diverzity denních motýlů a mnoha dalších složek biodiverzity poměrně nenáročnou a vinaři akceptovatelnou změnou technologie:
· náhradou aplikací chemických insekticidů proti obalečům použitím matení samců škodlivých druhů obalečů metodou Mating Disruption
· osetím meziřadí vinic druhově bohatými směsmi pro oblast původní bylinné
vegetace
· dlouhodobým zabezpečením ekologického managementu vinic přechodem
vinic do systému ekologického hospodaření
5) Hodnocení metodiky
· denní motýli jsou bioindikačně vhodnou skupinou hmyzu (dostatek většinou
citlivých druhů)
· metoda transektového sčítání se 7 pozorováními /rok relativně dobře a efektivně
charakterizuje diverzitu společenstva
· metoda paralelního monitorování 3 sérií 4 cca 10 ha, blízko sebe lokalizovaných
ploch umožňuje dostatečně přesně dokumentovat vliv jednotlivých prvků managementu na biodiverzitu denních motýlů
· zvolené statistické metody umožňují relativně přesně identifikovat vliv jednotlivých prvků managementu vinic na společenstvo denních motýlů
49
1
Motýli vyskytující se na Pálavě kolem roku 1910.
Motýli tří srovnávacích stepních lokalit (Sv. Kopeček, Pouzdřanská step, Ječmeniště).
50
Motýli integrovaně a ekologicky obhospodařovaných vinic
Motýli tří konvenčně obhospodařovaných vinic
51
1
Projekt-Antrag im ETC-Programm AT-CZ:
Naturschutz durch Ökologisierung im Weinbau
Projektpräsentation, Brno, 20. 2. 2009
Vinice na území CHKO
Pálava
Vinice
Přírodní rezervace
Vinice propojující rezervace
Projekt má čtyři hlavní části:
1) Tvorba propagačních a vzdělávacích kurzů pro vinaře, pracovníky ochrany
přírody, učitele, studenty, konzumenty a další (Zpracuje AT partner).
2) Experimentální část: na 3 JM lokalitách a 1 rakouské lokalitě (Vídeň) budou
založeny pokusy s různým ozeleněním. Hodnocené parametry: fyziologie révy,
zdravotní stav, živiny (půda a réva), kvalita hroznů, kvalita vína.
3) Osetí cca 800 – 1.000 ha vinic optimálními směsmi osiva, náhrada insekticidů
selektivním matením obalečů (60 % dotace po dobu 3 let).
5) Optimalizace okolí vinic.
52
Vičenec ligrus (Onobrychis sativa)
Jeden z rostlinných druhů vhodných do směsí
v meziřadí vinic a současně druh hostící
množství dnes kriticky ohrožených druhů
motýlů.
Pestrokřídlec podražcový
jeden z evropských symbolů ochrany přírody
53
1
Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví 2009 - 2013
· podpora EU – 600.000 EUR
· k dnešnímu dni o realizaci projektu projevilo zájem 54 firem na ploše cca 1370
ha vinic .
K přípravě projektu a jeho obhajobě byly využity mj. i výsledky studia
biodiverzity vinic z roku 2008 jménem JM a vídeňských vinařů děkuji
Vám všem děkujeme za místo k životu.
300 km
Cauza „Insegar“,
Italy 1990.
Wind drift of Insegar from apple
orchards in South Tyrol destroyed
production of Bombyx mori
on distance 300 km. Producer
of Insegar payed after loosing
proces all expenses.
54
Monitoring žížal (Lumbricidae)
v jihomoravských vinicích
a přírodě blízkých biotopech
RNDr. Václav Pižl, CSc.
ÚVOD
saprofágové
celosvětově: >4000
ČR: 63 agroekosystémy: 18
nejvýznamnější skupina půdní fauny
Žížala osmihranná
(Dendrobaena octaedra)
ekosystémové služby
Žížala červená
(Lumbricus rubellus)
Žížala polní
Žížala růžová
(Aporrectodea caliginosa) (Aporrectodea rosea)
55
1
Žížala obecná
(Lumbricus terrestris)
Žížala mléčná
(Octolasion lacteum)
Vliv žížal na půdu
Vliv žížal na chemické parametry půdy
Aktivita žížal ovlivňuje chemické složení půdy a distribuci živin
· inkorporace částečně rozložené OH, macerace a promíchávání s anorganickými
částicemi
· produkce exkrementů, tj. směsi promíchaných jemných organických a anorganických částic, vytváří horizonty obohacené OH (humifikované)
· redistribuce produktů metabolismu žížal ve formě exkretů, moči a sekretů žláz,
a rozklad odumřelých těl vede k uvolňování živin
· průchod trávícím traktem významně ovlivňuje dekompoziční
procesy v exkrementech obohacením o mikrobiální složky
· dekompoziční procesy v drilosféře jsou podporovány produkcí
dusíkatých metabolitů a mukózních sekretů, a zvýšenou dostupností kyslíku v chodbách žížal
· žížaly ovlivňují akumulaci a redistribuci těžkých kovů a dalších
látek v půdě i dalších složkách ekosystémů
56
Biologické vlivy žížal
Vliv na distribuci a klíčivost semen
· podíl žížal na vzniku banky semen v půdě (jejich
pohřbívání), selektivní ovlivnění klíčivosti
Vliv na mikrobní populace a jejich aktivitu
· selektivní ovlivnění počtů bakterií, aktinomycetů
a mikromycetů, stimulace i deprese jejich aktivity
Produkce stimulátorů růstu rostlin
· auxinové látky (indolyl-3-acetic acid, IAA),
gibereliny (GA3), cytokyniny (IPA), volné aminokyseliny
Produkce dalších biologicky aktivních látek
· sekrece a exkrece vitamínů (B) a provitamínů (D)
Vliv na rostlinné patogeny
· redukce některých patogenních mikromycetů, redukce i vektor šíření
fytoparazitických hlístic
Ekologické skupiny žížal
57
1
Výsledky monitoringu žížal
Metody
· celkem 6 půdních vzorků
pod révou a v sousedních meziřadích
· jaro a podzim 2009, jaro 2010
· velikost vzorku: 625 cm
· vrstva 0 – 15 cm
2
· následný rozbor do hloubky cca 40 cm
Extrakce žížalv Kempsonově aparátu
Sledované parametry:
· abundance
· biomasa
· druhové složení
· zastoupení ekologických skupin
· demografická struktura
58
Průměrná abundance žížal napříč všemi sledovanými oblastmi
Průměrná biomasa žížal napříč všemi sledovanými oblastmi
Průměrná abundance a biomasa žížal na Pouzdřansku
59
1
Průměrná abundance a biomasa žížal na Mikulovsku
Průměrná abundance a biomasa žížal na Znojemsku
Průměrná abundance a biomasa žížal pod révou a v meziřadí
60
Průměrná abundance a biomasa žížal pod révou a v meziřadí
Žížaly zjištěné v jednotlivých oblastech
61
1
Struktura společenstev žížal na Pouzdřansku
Struktura společenstev žížal na Mikulovsku
Struktura společenstev žížal na Znojemsku
62
Ordinační diagram
(Correspondence Analysis, BioDiversity Professional, v.2)
založený na podobnosti struktury společenstev žížal
SOUHRN
· Výsledky monitoringu neukázaly jednoznačně pozitivní či negativní dopad
různých způsobů hospodaření na kvantitativní parametry společenstev žížal
ve vinicích.
· Vyslovení jednoznačných závěrů brání poměrně komplikovaná situace v jednotlivých vinicích (mnoho rozdílů v dílčích agrotechnických opatřeních a rozdíly
v klimatických a pedologických poměrech na vinicích s totožným režimem hospodaření).
· Ozelenění meziřadí vinic vede, přinejmenším v biovinicích, k nárůstu populační
hustoty a biomasy žížal.
· Všechny vinice jsou obývány výhradně euryekními druhy žížal, typickými pro agroekosystémy. Výskyt stenoekních druhů (A. hrabei, D. mrazeki) byl zaznamenán
pouze na srovnávacích stepních lokalitách.
· Počet druhů na biovinicích byl vždy vyšší než na vinicích s konvenčním způsobem hospodaření, rozdíl mezi biovinicemi a vinicemi s integrovanou produkcí byl
však malý.
· Způsob hospodaření vede ke změnám ve struktuře společenstev žížal. Ta je na
biovinicích a v konvenčních vinicích výrazně determinována vinařskou oblastí.
· Pro cílenou podporu populací žížal je třeba se vyvarovat: nízkého pH, zvláště
jílovitých půd, přílišného utužování půdy, nadměrného používání anorganických
hnojiv a pesticidů, rozmetávání hnoje na mokrou půdu a osevních postupů, které
vyčerpávají zásoby organické hmoty v půdě. Dále je třeba omezit orbu, zvláště
opatrně pracovat s frézou a podobnými stroji na zpracování půdy. Naopak je třeba
vracet co nejvíce organické hmoty do půdy (mulčování, zelené hnojení, zatravnění).
63
1
Monitoring půdních roztočů
pancířníků (Acari: Oribatida)
vybraných jihomoravských vinic
a srovnávacích lesostepních
ploch
RNDr. Josef Starý, CSc.
Hlavní cíle projektu:
1) Popsat a zhodnotit výskyt pancířníků na vybraných vinicích a srovnávaných
stepních lokalitách jižní Moravy.
2) Porovnat a analyzovat druhovou diversitu sledovaných společenstev pancířníků v závislosti na intenzitě zemědělského obhospodařování.
3) Porovnat abundanci společenstev pancířníků a populačních hustot významných druhů v závislosti na intenzitě zemědělského obhospodařování.
4) Analyzovat podobnost druhového složení společenstev pancířníků studovaných vinic v závislosti na intenzitě zemědělského obhospodařování.
Cepheus sp.
Euzetes globulus (Nicolet,1855)
Gozmanyina majestus
(Marshall, Reeves, 1971)
Ceratozetes virginicus
(Banks, 1906)
Gehypochthonius
rhadamanthus Jacot,1936
Hermannia reticulata Thorell,1871
64
Cosmochthonius lanatus
(Michael, 1885)
Nothrus silvestris Nicolet,1855
Jacotella enoplura Paschoal,1983
Význam pancířníků
· sekundární dekompozice organické
hmoty v půdě, zvětšování aktivního
povrchu organických zbytků v půdě pro
mikroorganismy
· rozšiřování hub, řas a jiných mikroorganismů včetně některých fytopatogenů
· mezihostitelé tasemnic (Anoplocephalidae)
· indikátory kvality životního prostředí
· fakultativní škůdci v zemědělství a zahradnictví
Příklady pancířníků jako škůdců zemědělských a zahradnických
plodin
· Chamobates lapidarius - škody na okrasných květinách v Japonsku (Suzuki,1971)
· Scheloribates pallidulus - škody na kulturách okurek ve sklenících (Karg,1984)
· Scheloribates sp. - škody na kořenech kukuřice na Hawaii (Jacot,1934)
· Ceratozetes sp. - poškození broskvoní (Suzuki,1971)
· Perlohmannia dissimilis - poškození kořenového systému jahodníku a tulipánů
(Evans,1961)
· Camisia segnis - škůdce čajových plantáží v Japonsku (Aoki,1960)
Materiál a metodika
· ocelová půdní sonda s pracovní plochou 10 cm2
· bylo odebráno 6 půdních kvantitativních vzorků z každé zkoumané plochy
· celkem bylo odebráno 288 kvantitativních půdních vzorků
· vzorky byly extrahovány na modifikovaných Berlese - Tullgrenových fototermoeklektorech 5 dní při teplotě 30 oC
· celkem byl zpracován materiál 3789 jedinců pancířníků v něm bylo identifikováno 78 druhů
· ordinační analýza - Principal coordinates analysis (PCA), Sorensenův index
druhové podobnosti
65
1
Srovnání průměrné druhové bohatosti
R (žlutá), celkového počtu nalezených
druhů S (modrá) a průměrné abundance
A (ind.103.m-2, černá) na zkoumaných
vinicích na Mikulovsku.
abundance
Druhy výrazně zvyšující populační hustotu
v závislosti na intenzitě agrotechniky:
· Tectocepheus velatus (Michael,1880)
· Protoribates monodactylus (Haller,1883)
· Oppiella nova (Oudemans,1902)
Druhy výrazně snižující populační hustotu
· Microppia minus (Paoli,1908)
· Ramusella clavipectinata (Michael,1885)
· Brachychthonius pius (Moritz,1976)
druhová bohatost
Druhy vzácné:
· Arthrodamaeus reticulatus (Berlese,1910)- Step
· Brachychthonius pius (Moritz,1976) - Step, Bio
· Dorycranosus splendens (Coggi,1898) - Step
· Licnodamaeus pulcherrimus (Paoli,1908) - Step
· Liebstadia pannonica (Willmann,1951)
- Step
· Oribatula pannonica (Willmann,1949)
- Step
· Poecilochthonius italicus (Berlese,1910) - Step, Int
· Sphaerochthonius splendidus (Berlese,1904) - Step
· Zygoribatula exarata (Berlese,1916)- Step
· Pilogalumna crassiclava (Berlese,1914)- Int
· Epilohmannia minima (Schuster,1960)- Kon
3
-2
Porovnání průměrné abundance (ind.10 .m )
a průměrné druhové bohatosti v transektu na Počet vzorků bez pancířníků:
zkoumaných vinicích na Mikulovsku (neorané Step – 0, Bio – 1, Int – 1, Kon - 2
zatravněné plochy – zelená, réva – žlutá, orané
plochy – hnědá).
Druhová podobnost společenstev pancířníků
na zkoumaných plochách na vinicích
na Mikulovsku (PCA, Sorensen index).
66
vinicích na Pouzdřansku.
abundance
· Protoribates monodactylus (Haller,1883)
· Ramusella insculpta (Paoli,1908)
· Medioppia subpectinata (Oudemans,1900)
druhová bohatost
Druhy vzácné:
· Epilohmannia minima Schuster,1960 -Step, Bio,Int
· Pilogalumna crassiclava (Berlese,1914) -Step
· Zygoribatula excavata (Berlese,1916) - Step
· Lucoppia burrowsi (Michael,1890)
- Step, Bio,Int
· Arthrodamaeus femoratus (C.L.Koch,1839) - Step
· Haplozetes vindobonensis(Willmann,1935) - Int
Počet vzorků bez pancířníků:
Step – 0, Bio – 1, Int – 0, Kon – 5
Porovnání průměrné abundance (ind.103.m-2)
a průměrné druhové bohatosti v transektu
na zkoumaných vinicích na Pouzdřansku
(neorané zatravněné plochy – zelená,
réva – žlutá, orané plochy – hnědá).
Druhová podobnost společenstev
pancířníků na zkoumaných
plochách na vinicích na Pouzdřansku
(PCA, Sorensen index).
67
1
vinicích na Znojemsku.
abundance
· Punctoribates punctum (C.L.Koch,1839)
· Brachychochthonius immaculatus (Forsslund,1942)
· Ramusella insculpta (Paoli,1908)
druhová bohatost
Druhy vzácné:
· Brachychthonius pius Moritz,1976
- Step,Kon
· Epilohmannia cylindrica (Berlese,1904) - Step,Bio,Int
· Oribatula pannonica Willmann,1949 - Step,Int,Kon
· Zygoribatula exarata (Berlese,1916) - Step
· Pergalumna formicaria (Berlese,1914) - Step
· Phyllozetes emmae (Berlese,1910)
- Step
· Poecilochthonius italicus (Berlese,1910) - Step,Bio
· Oppiella marginedentata (Strenzke,1951) - Bio,Int
3
-2
Porovnání průměrné abundance (ind.10 .m )
a průměrné druhové bohatosti v transektu na
zkoumaných vinicích na Znojemsku (neorané
zatravněné plochy – zelená, réva – žlutá, orané
plochy – hnědá).
Počet vzorků bez pancířníků:
Step – 0, Bio – 2, Int – 1, Kon - 0
Druhová podobnost společenstev
pancířníků na zkoumaných plochách
na vinicích na Znojemsku
(PCA, Sorensen index).
68
ZÁVĚRY
1) Byla popsána struktura společenstev pancířníků na celkem 9 plochách vinic
a 3 lesostepních kontrolních plochách, celkem bylo odebráno 288 kvantitativních
půdních vzorků z nichž bylo získáno celkem 3789 jedinců pancířníků určených do
celkem 78 druhů. Celkem byly zjištěny 3 druhy nové pro faunu České republiky
a 1 druh nový pro faunu Moravy.
2) Na všech zkoumaných plochách vinic bylo zjištěno snížení průměrné abundance a druhové diverzity pancířníků ve srovnání s kontrolními, lesostepními
plochami, nebyla zjištěna signifikantní korelace mezi intenzitou hospodaření
a průměrnou abundancí a druhovou diverzitou pancířníků na studovaných vinicích.
3) Orba výrazně snižuje druhovou diverzitu a abundanci pancířníků ve srovnání s plochami zatravněnými, pod révou dosahují pancířníci nejvyšší abundance
a druhové diverzity na integrovaně obhospodařovaných vinicích.
4) Výskyt vzácných stenotopních druhů pancířníků se zvyšující se intenzitou
obhospodařování klesá. Nejvíce jich bylo zjištěno na plochách kontrolních
lesostepí, nejméně na konvečně obhospodařovaných vinicích.
5) Výrazný negativní vliv intenzity agrotechniky na vinicích dokumentuje výrazně
nejvyšší počet vzorků bez pancířníků na konvenčních vinicích (s výjimkou konvenční vinice na Znojemsku).
6) Eurytopní druhy zejména Tectocepheus velatus, a dále Protoribates monodactylus, Oppiella nova a Punctoribates punctum se zvyšující se intenzitou agrotechniky zvyšují svou populační hustotu.
69
1
Výsledky monitoringu
mnohonožek, stonožek
a suchozemských stejnonožců
jihomoravských vinic
RNDr. Karel Tajovský, CSc.
Stručná charakteristika sledovaných skupin
půdních bezobratlých živočichů
Mnohonožky (Diplopoda)
· protáhlé válcovité, oválné nebo zploštělé tělo;
od několika mm do 2-3 cm; schopnost stáčet se
do spirály nebo do kuličky
· saprofágové = živí se odumřelou org.hmotou
(tlející listí, rozkládající se dřevo), kterou rozmělňují
a začleňují do svrchních vrstev půdy
· obyvatelé povrchu a svrchních vrstev půd
· napomáhají rozkladu org.hmoty a tvorbě humusu
Stonožky (Chilopoda)
· protáhlé, zploštělé tělo od několika mm do
několika cm s velkým počtem párů noh (15 až 85)
· draví živočichové, živí se ostatními drobnými
půdními bezobratlými
· významná součást potravních řetězců v půdě
Suchozemští stejnonožci (Oniscidea)
· krátké oválné tělo, od několika mm do 15 mm,
někteří zástupci se stáčí do kuličky
· saprofágové = živí se odumřelou org.hmotou
a přítomnou mikroflórou
· obývají povrch a svrchní vrstvy půdy, napomáhají
rozkaldu org.hmoty a tvorbě humusu
70
Metody studia sledovaných skupin půdních
bezobratlých živočichů
Metoda půdních vzorků:
· odběry půdních vzorků o definované ploše do hloubky cca 10 cm
· následná separace živočichů pomocí extrakčních zařízení
· třídění, determinace, vyhodnocování dat
Metoda padacích zemních pastí:
· expozice pastí (kelímky s fixační tekutinou) v terénu za účelem průběžného
odchytu povrchově aktivních půdních živočichů) v delších časových intervalech
· odběry vzorků odchycených živočichů
· třídění, determinace, vyhodnocování dat
půdní vzorky / hustoty
druhová bohatost
Mikulovská oblast
MNOHONOŽKY
Nejvyšší hustoty (abundance, tj. počty
jedinců přepočtené na m2 povrchu
půdy) byly zjištěny v ekologicky obhospodařované vinici (Bio). V Bio-vinici
bylo zaznamenáno rovněž nejvíce
druhů mnohonožek. Celkem 8 druhů
pro Mikulovskou oblast.
STONOŽKY
Nejvyšší hustoty stonožek (převažovaly
tzv. zemivky - obyvatelé minerálních
vrstev půdy) a rovněž nejvíce druhů
bylo zaznamenáno v IP a Bio vinicích.
Pro Mikulovsko bylo v půdních vzorcích
zjištěno celkem 8 druhů.
Suchozemští
stejnonožci
Nízké hustoty i nízký počet druhů (celkem 3) odpovídají poměrům známým
v agrocenózách. Nejvyšší hustota stejnonožců podle metody půdních vzorků
byla zaznamenána v IP vinici.
71
1
druhová bohatost
PoUzdřanská oblast
Nejvyšší hustoty mnohonožek byly zjištěny v integrovaně obhospodařované
vinici (IP) (vysoký podíl druhů
Megaphyllum unilineatum a drobných
druhů obývajících minerální vrstvy).
Vysoká druhová diverziota v IP i konvenční vinici. Celkem pro Pouzdřansko 8
druhů mnohonožek.
MNOHONOŽKY
STONOŽKY
Nejvyšší hustoty stonožek (opět převažovaly zástupci tzv. zemivek) a rovněž
nejvíce druhů bylo zaznamenáno v Bio
vinici. Nejvíce druhů (6) ve stepi a v
Bio vinici. Pro Pouzdřansko v půdních
vzorcích zjištěno celkem 8 druhů.
Suchozemští
stejnonožci
Vysoké hustoty byly zjištěny v Bio vinici.
Zde stejnonožci téměř výhradně zastoupeni adaptabilním běžným druhem
Armadillidium vulgare . Pouzdřansko
zastoupeno celkem 4 druhy.
druhová bohatost
ZNOJEMSKÁ oblast
Nejvyšší hustoty i nejvyšší počet druhů
byl zaznamenán v Bio vinici.
Stepní srovnávací lokalita na Znojemsku měla vyšší kvantitativní parametry
společenstva mnohonožek než IP
a konvenční vinice.
Celkem pro Znojemsko doloženo
7 druhů.
MNOHONOŽKY
72
druhová bohatost
ZNOJEMSKÁ oblast
STONOŽKY
Vysoké hustoty populací zjištěny pro Bio
a konvenční vinici, nízká hustota
v IP vinici. Srovnávací stepní lokalita
měla rovněž vysoké zastoupení stonožek. Pro Znojemsko celkem 11 druhů
v půdních vzorcích.
Suchozemští
stejnonožci
Nejvyšší hustoty stejnonožců zaznamenány v Bio vinici s významným podílem
běžných druhů (Armadillidium vulgare,
Trachelipus nodulosus). Pro Znojemsko
pouze 3 druhy.
V rámci Znojemska u všech tří skupin
sledovaných živočichů byla IP varianta vinic početně i druhově nejchudší.
údaje ze zemních pastí
Epigeická aktivita
Mikulovská oblast
MNOHONOŽKY
STONOŽKY
Relativně nízká epigeická aktivita všech
tří skupin na vinicích i stepní lokalitě.
Vyšší počty mnohonožek zachyceny
v pastech v Bio vinici.
Suchozemští
stejnonožci
73
1
Epigeická aktivita
Pouzdřanská oblast
Vysoké počty povrchově aktivních
jedinců všech tří sledovaných skupin na
většině sledovaných vinicích a stepních
lokalitách.
MNOHONOŽKY
Vysoká epigeická aktivita mnohonožek
v IP ale i v konvenční vinici, kde bylo
zachyceno rovněž více druhů mnohonožek.
STONOŽKY
Nejvyšší povrchová aktivita stonožek
v konvenční vinici svyšším podílem
eurytopních (synantropních) druhů.
Suchozemští
stejnonožci
Vysoké hodnoty aktivity stejnonožců
v konvenční a Bio vinici. Vysoký podíl
druhu Armadillidium vulgare v Bio, IP
i konvenční vinici.
Epigeická aktivita
Znojemská oblast
Poměrně nízká povrchová aktivita všech
tří skupin bezobratlých.
MNOHONOŽKY
Vyšší aktivita mnohonožek v IP vinici.
STONOŽKY
Nejvyšší povrchová aktivita stonožek
rovněž v IP vinici.
Suchozemští
stejnonožci
Vyšší hodnoty aktivity stejnonožců
v IP a Bio vinicích.
74
Shrnutí
· Výsledky naznačují, že biovinice a integrovaně obhospodařované vinice jsou provázeny zpravidla rozvinutými společenstvy mnohonožek, stonožek i suchozemských stejnonožců.
· Dosavadní rozbory nicméně neukazují jednoznačně pozitivnější vliv jedné nebo
druhé varianty obhospodařování (Bio a IP) na přítomnost sledovaných zástupců
půdních bezobratlých.
· Konvenčně obhospodařované vinice byly sice ve většině ukazatelů ve všech
třech oblastech chudší, nicméně nevykazovaly nejnižší hodnoty kvantitativních
parametrů u všech tří skupin živočichů. Zpravidla kvantitativní parametry studovaných skupin půdních bezobratlých v konvenčně obhospodařovaných vinicích
dosahovaly vyšší hodnoty než ve srovnávacích stepních plochách.
· Téměř ve všech třech vinařských oblastech se ukázaly srovnávací stepní plochy
jako poměrně chudé pro všechny tři skupiny sledovaných půdních bezobratlých.
Vinice v CHKO Pálava
a jejich proměny
RNDr. Jiří Matuška, Mgr. Jan Miklín
Ochrana přírody a krajiny
CHKO Pálava – 1976
· 83 km2
· 14 MZCHÚ
BR Pálava - 1986
· totožná s CHKO
BR Dolní Morava - 2003
· CHKO cca ¼ území BR
Natura 2000
· Ptačí oblast Pálava
· evropsky významné lokality (8)
75
1
Vinice v roce 1841
II. voj. mapování
Vinice v roce 1876
III. voj. mapování
Vinice v roce 1938
Pozemková mozaika (1938 a 2006)
76
Vinice a pozemková mozaika (1876, 1938)
vinice v roce
1876
letecký snímek
1938
Vinice a pozemková mozaika (1938)
Vyhodnocení
- od 19. stol. zmenšování výměry vinic
· malá atraktivita vína
· nemožnost střídání plodin na plochách
zabraných vinohrady
· masivní šíření mšičky révokaza
- pozemková reforma - počátek 1. republiky
· přerozdělení 30% půdy (v držení šlechty
a církví) drobným vlastníkům
· rozparcelování pozemků na malé plochy
Vinice v roce 2006
77
1
Vývoj rozlohy vinic 1841 - 2006
„Jádrové“ oblasti vinic
(1841 i 2006)
Vinice a MZCHÚ (2006)
Vinařské projekty v CHKO Pálava
Projekty
Program GEF- Ochrana biodiverzity
» 1994-1996
» správa Světové banky
» projekt biologizace vinohradnictví
na území CHKO a BR Pálava
» Biocont Laboratory s. r. o.
ECOWIN - ochrana přírody ekologizací
vinohradnictví (2010)
78
Dvě vinice v CHKO
» na k.ú. Mikulov
» firma Kateřina Procházková s. r. o.
Vinice "trať Valtická"
» 3. zóna CHKO Pálava
» poměrně mladší vinohrad
» tendence k monokultuře
» problém - „divoké skládky“ výlisků
» záměr - výsev směsi s žitem a vikví
- více kvetoucích druhů (7 – 10)
Vinice "Pod Svatým kopečkem"
»
»
»
»
»
»
»
»
2. zóna CHKO Pálava
starší vinohrad
poslední kultivace meziřadí (černý úhor) 1994
druhově bohaté (botanicky, entomologicky)
periodicky trpí suchem.
problém - pajasany
záměr - ozelenění výsevem bobovitých druhů
důležité - různé termíny kosení (kvetení)
Vinařství Gotberg
» sídlo Popice (BV)
» program ekologického zemědělství (2007)
» seno z CHKO Pálava
(NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen)
» záměr posílení biodiverzity vinic
» blízkost NPR Pouzdřanská step
» další spolupráce
Motto: Nepřítelem vinic na Pálavě není ochrana přírody, ale ...
Nepřítelem vinic na Pálavě není ochrana přírody, ale ...
79
1
Mikro- und makrobiologische
Aktivität des Bodens
im Systemvergleich
integriert, biologisch,biologisch-dynamischer Weinbau
Randolf Kauer, Georg Meissner, Otmar Löhnertz,
Solange Heyer-Berrisch, Julia Nora Schmieg, Christine Schlering
1. Einleitung
2. Material und Methoden
3. Ergebnisse der Jahre
2006, 2007 und 2008
Untersuchungen zu verschiedenen Bewirtschaftungssystemen
im Weinbau unter besonderer Berücksichtigung
der biologisch-dynamischen Wirtschaftsweise und des Präparateeinsatzes
Ergeben sich Veränderungen in
der mikrobiologischen Aktivität
des Bodens im Systemvergleich?
Langjährig
angelegter Versuch
mit Beginn im Jahr 2006
· Integrierter Weinbau
· Bio-organischer Weinbau
· Bio-dynamischer Weinbau
Forschungsanstalt Geisenheim
Hochschule RheinMain
80
Material und Methoden
Versuchsanlage und Bewirtschaftungsunterschiede
Gemarkung
Lage
Größe
Pflanzdatum
Rebsorte / Klon
Unterlage
Zeilenbreite
Stockabstand
Standraum/Stock
Zeilung
Erziehungsart
Anschnitt Bodenart
Geisenheim
Mäuerchen 4
7948 m2
15. 03. 1991
Riesling 198-30
Börner / SO4-60
2,0 m
1,2 m
2,4 m2
Nord – Süd
Flachbogen
Eine Fruchtrute
sandiger bis toniger Lehm,
im Untergrund kiesig, sandiger Lehm
Versuchsanlage und Bewirtschaftungsunterschiede - Varianten
Systemvergleich
a1 = integrierter Weinbau
a2 = bio-organischer Weinbau
a3 = bio-dynamischer Weinbau
Einfluss des
Hornkieselpräparates (501)
b1
b2
b3
b4
b5
a1: Integrierter Weinbau (IW)
· Dauerbegrünung
jeder 2. Gasse
Magerrasenmischung
(mulchen)
· Winterbegrünung
Roggen, Wicke (mulchen, grubbern)
· Herbizideinsatz (Zwischenstockbereich)
= ohne Behandlung
= ES 12 / 68 / 80
= ES 68 / 80 / 90
= ES 55 / 80 / 90 = a3
= ES 12 / 68 / 80 / 90
a2: Bio-organischer (BOW)
a3: Bio-dynamischer Weinbau (BDW)
· Dauerbegrünung
jeder 2. Gasse
Wolff-Mischung (walzen, mulchen)
· Winterbegrünung
Roggen, Wicke, Raps, Erbse, Ölrettich,
Phacelia (walzen, mulchen, grubbern)
81
1
Düngung
a1: Integriert
a2: Bio-org
a3: Bio-dyn
Grünabfallkompost
und Mineraldünger
sowie Harnstoff
Stallmistkompost
2006: 75 kg N/ha
2007: 25 kg N/ha
2008: ------
2006: 50 kg N/ha
2007: 25 kg N/ha
2008: ------
Mit den biologischdynamischen
Kompostpräparaten
präparierter
Stallmistkompost
2006: 50 kg N/ha
2007: 25 kg N/ha
2008: ------
Pflanzenschutz
Integriert
Bio-org
organisch-synthetische
Pflanzenschutzmittel
- keine Insektizide
Bio-dyn
Kupfer
Schwefel
Mycosin Vin
Kaliumhydrogenkarbonat
Wasserglas
Traubenwickler:
Pheromone
Wetterdaten 2006: Mikrobiologische
Aktivität
82
Methoden: Mikrobiologische Aktivität
Probenahmen:
7.9.2006
28.8.2007
16.7.2008
Begrünte Gassen und bearbeitete Gassen (getrennt)
Bodentiefe: 0-10 cm
Wiederholungen: 4 (20 Einstiche / Wiederholung)
Dehydrogenaseaktivität
Oxidation organischer Verbindungen unter H2-Abspaltung
Indikator für die Intensität mikrobieller Stoffumsetzungen im Boden
Neutrale Phosphataseaktivität
Abspaltung von Phosphoryl-Gruppen unter Bildung von Phosphat
ß-Glucosidase
Indikator für den Abbau von Kohlenhydraten im Boden
Ureaseaktivität
Indikator für den Abbau von Harnstoff im Boden zu NH4
Ergebnisse: Mikrobiologische
83
1
Ergebnisse: Mikrobiologische
84
Methoden: Makrofauna
Regenwurmabundanz
Bestimmung der Regenwurmabundanz
und Biomasse
Austreibung mittels Senfwasser
Anschließend manuelle Auszählung
Bodenprobe aus der Austreibungsfläche
zur Bestimmung des Kupfer- und
Humus-Gehaltes.
Probenahme: 5.12.07
Dauerbegrünte Gasse
4 Wiederholungen
Varianten a1, a2, a3
Ergebnisse: Makrofauna
85
1
Ergebnisse: Makrofauna
86
Mikro- und makrobiologische Aktivität
des Bodens im Systemvergleich
integriert, biologisch, biologisch-dynamischer
Weinbau
Zusammenfassung:
Mikrobiologische Aktivität:
Tendenziell höhere mikrobiologische Aktivität
in den biologisch bewirtschafteten.
Varianten (2006/2007/2008), jedoch nicht immer
statistisch abgesichert.
Makrobiologische Aktivität (Regenwurm):
Statistisch gesichertes, größeres Regenwurmvorkommen (Abundanz) in den
Bio-Varianten (2007/2008); bei ähnlichem Gesamt-Cu und Humus-Gehalt des
Bodens.
Herzlichen Dank !
Allen Mitarbeitern in den Fachgebieten Weinbau, Bodenkunde,
den Diplomandinnen
der Software AG Stiftung
Artenvielfalt (Arthropoden)
im Weinberg: Einfluss der
Bewirtschaftungsform
und der Begrünung
Randolf Kauer, Annette Reineke,
Anja Freund, Julian Harnecker
1. Einleitung
2. Material und Methoden
3. Ergebnisse
der Jahre 2008 und 2009
87
1
Untersuchungen zu verschiedenen Bewirtschaftungssystemen
im Weinbau unter besonderer Berücksichtigung
der biologisch-dynamischen Wirtschaftsweise
und des Präparateeinsatzes
Langjährig
angelegter Versuch
mit Beginn im Jahr 2006
Ergeben sich Veränderungen in
der mikrobiologischen Aktivität
des Bodens im Systemvergleich?
Hochschule RheinMain
· Integrierter Weinbau
· Bio-organischer Weinbau
· Bio-dynamischer Weinbau
Artenvielfalt (Arthropoden) im Weinberg
2. Material und Methoden:
Weinberg: Versuchsfläche Bewirtschaftungssysteme
(umgeben von integriert bewirtschafteten Weinbergen)
Systemvergleich
a1 = integrierter Weinbau
a2 = bio-organischer Weinbau
a3 = bio-dynamischer Weinbau
Versuchsfläche:
Forschungsanstalt
Geisenheim
88
Bodenbewirtschaftungssysteme
a1: Integrierter Weinbau (IW)
a2: Bio-organischer (BOW)
a3: Bio-dynamischer Weinbau
(BDW)
· Dauerbegrünung
jeder 2. Gasse
Magerrasenmischung
1. Mulchen am 24.7.2008 (tief )
· Dauerbegrünung
jeder 2. Gasse
Wolff-Mischung
(Neuansaat. 22.4.2008)
1. Mulchen am 24.7.2008
(20 cm)
· Winterbegrünung
Roggen, Wicke (mulchen,
grubbern)
· Winterbegrünung
Roggen, Wicke, Raps, Erbse,
Ölrettich, Phacelia
(walzen, mulchen, grubbern)
Herbizideinsatz
(Zwischenstockbereich)
Biologisch
integriert
„Bienenweide“ und „Würzfutter“:
Phacelia Phacelia tanacetifolia
Buchweizen Fagopyrum esculentum
Koriander Coriandrum sativum
Ringelblume Calendula officinalis
Kornblume Centaurea jacea
Malve Malva sylvestris
Boretsch Borago officinalis
Dill Anethum graveolens
Kleiner Wiesenknopf Sanguisorba minor
Kümmel Carum carvi
Schafgarbe Achillea millefolium
Wegwarte Cichoricum intybus
Wilde Möhre Daucus carota
Spitzwegerich Plantago lanceolata
Petersilie Petroselinum sativum
Fenchel Foeniculum vulgare
Pastinak Pastinaca sativa
Hornschotenklee Lotus corniculatus
Ölrettich Raphanus sativa
Begrünungsmischung
nach M.Wolff
ca. 80%
Leguminosen:
Alexandriner Klee Trifolium alexandrinum 7,5%
Inkarnatklee Trifolium incarnatum 7,5%
Wintersaatwicken Vicia sativa 20%
Gelber Steinklee Melilotus officinalis 7,5%
Esparsette Onobrychis viciifolia 15%
Gelbklee Medicago lupulina 5%
Luzerne Medicago sativa 7,5%
Perserklee Trifolium resupinatum 5%
Schwedenklee Trifolium hybridum 2,5%
89
1
2. Material und Methoden:
2008: Erfassung der Arthropoden (Spinnen und Insekten):
Boden
Begrünung
Laubwand Barber-Bodenfallen
Fangkescher
Klopftrichter
3 Termine
2 Termine
2 Termine
2009: Erfassung der Arthropoden an ausgewählten Begrünungspflanzen (Exhaustor-Saugapparat):
Inkarnatklee Trifolium incarnatum Phacelia Phacelia tanacetifolia
Schafgarbe Achilea millefolium
Senf Sinapis alba
Wilde Malve Malva sylvestris
Schwedenklee Trifolium hybridum,
Wilde Möhre Daucus carota
Wegwarte Cichorium intybus
Zottelwicke Vicia vilosa
3. Ergebnisse
Verteilung der Arthropoden am Boden in %
90
Verteilung der Arthropoden in der Begrünung in %
Verteilung der Arthropoden in der Begrünung (absolut)
Freund, 2008
Verteilung der Arthropoden in der Laubwand in %
91
1
Arten- und Individuenzahlen sowie Diversität
(Shannon-Wiener-Index) der Laufkäfer in den verschiedenen
Bewirtschaftungssystemen
Diversität: maß für die Häufigkeit des Vorkommens: Nur eine Art = 0
Erfassung der Arthropoden an ausgewählten
Begrünungspflanzen (Exhaustor-Saugapparat)
Familienzahlen, Diversitätsindizes und Eveness
für Arthropoden an verschiedenen Pflanzenarten
der Wolff-Begrünung
Eveness: Gleichverteilung der Arten; E=1: alle Arten sind gleichverteilt
92
Attraktivität für Arthropoden
Weniger Attraktiv:
Wegwarte
Inkarnatklee
Sehr attraktiv:
Schwedenklee
Scharfgarbe
Zottelwicke
Wilde Möhre
93
1
· Wirtspflanze für viele Arthropoden
· Hoher Diversitätsindex
· Gute Eignung für Wirtsinsekten der
Schlupfwespen (Ichneumoniden)
Schwedenklee
Trifolium Hybridum
Schafgarbe
Wilde Möhre
Achilea millefolium
Daucus carota
· Als Doldenblütler hohe Anziehungskraft für weinbauliche Nützlinge
(Hymenopteren, Schmarotzerfliegen, Krabbenspinnen)
Darf in der Begrünung nicht fehlen!
Zusammenfassung:
Eine vielartige Begrünung der Weinberge ist der Schlüssel zu einer hohen
Diversität an Arthropoden.
Die biologische Bewirtschaftung unter Insektizidverzicht und Einsaat vielartiger
Gemenge bildet hierzu eine sehr gute Basis.
Gramineenbegrünungen können nur einen sehr kleinen Beitrag zur Diversität
in den Weinbergen leisten.
Nützlingsattraktive Pflanzenarten, wie beispielsweise die Schafgarbe, die Wilde
Möhre und der Schwedenklee sollten in Weinbaubegrünungen bevorzugt
enthalten sein.
Herzlichen Dank !
Allen Mitarbeitern in den Fachgebieten Weinbau, Phytomedizin
den Diplomanden
Anja Freund
Julian Harnecker
94
1985 - 2010
25 Jahre Ökologische Weinkultur
Ralph Dejas
Übersicht:
·
·
·
·
Ökologischer Weinbau in Deutschland
Historie von ECOVIN
Aktuelle Schwerpunkte von ECOVIN
Ausblick
Weinbau in Deutschland
13 Anbaugebiete
- Rheinhessen (10)
- Pfalz (8)
- Baden (2)
- Württemberg (13)
- Mosel (6)
- Franken (3)
- Nahe (7)
- Rheingau (9)
- Saale-Unstrut (11)
- Mittelrhein (5)
- Ahr (1)
- Hessische Bergstrasse (4)
- Sachsen (12)
95
1
Ökologischer Weinbau in Deutschland
· Gesamtrebfläche
· Aktuell ökologisch bewirtschaftet
· Anzahl der Betriebe gesamt
· Schwerpunkt liegt in Rheinland-Pfalz 102.304 Ha
4.266 Ha (ca. 4%), Tendenz steigend
542
das „Weinland“ Deutschlands
(7 Anbaugebiete)
Ökoweinbau in Rheinland-Pfalz
96
ECOVIN Mitglieder
25 Jahre ECOVIN
1985-1990: Der Aufbruch
· 35 Ökowinzer und -winzerinnen aus Rheinhessen, der Pfalz, von der Mosel und
aus Baden gründeten den Bundesverband Ökologischer Weinbau e.V. (BÖW).
· Die wichtigsten Themen: Praktiken und Richtlinien des ökologischen Weinbaus.
1990-1995: Die Entwicklungsphase
· ECOVIN wird 1990 als Warenzeichen zugelassen.
· Die Mitgliederzahl des Verbandes steigt rasch an.
· 1992 lösen staatlich unterstützte Berater das bisher intern organisierte
Beratungssystem ab.
· Themen: Perfektionierung der Produktion, Veröffentlichungen, Seminare, Kongresse.
1995-2000: Die Professionalisierung
· ECOVIN-Winzer stellen sich dem Wettbewerb und überzeugen unabhängige
Jurys von ihren guten Weinqualitäten.
· Die neu gegründete Geschäftsstelle in Oppenheim erhöht mit Öffentlichkeitsarbeit,
Corporate Identity und einem attraktiven Internetauftritt die Bekanntheit des
Verbandes bei den Verbrauchern.
· Themen: Gute Weine im Einklang mit der Natur bereiten.
2000-2005: Anerkennung und Wertschätzung
· 2004 wird ECOVIN Mitglied im Deutschen Weinbauverband. Im gleichen Jahr
führen die beiden Verbände im Rahmen der Intervitis das „1. internationale
Symposium für ökologischen Weinbau“ durch (2010 zum 3. Mal).
· Der verbandsinterne Wettbewerb „Ecowinner“ wird ausgeweitet.
· Themen: Weitere Imagepflege und neue Vermarktungsstrategien.
2005-2010: Internationale Zusammenarbeit und Anstieg der Nachfrage
· ECOVIN arbeitet eng mit anderen Bio-Anbauverbänden auf europäischer Ebene
zusammen, um ein Basiswerk für bisher noch nicht definierte EU-Kellerrichtlinien
zu schaffen (ORWINE).
· Insgesamt steigt die Nachfrage nach ökologisch erzeugten Weinen deutlich.
· Themen: Politisches und weinbauliches Engagement sowie Fokus
auf Qualitätssteigerungen.
97
1
Aktuelle Themen
· Fachliche Arbeit und Fortbildungen
· Kontrolle und Zertifizierung
· Politische Arbeit
· Marketing
Fachliche Arbeit und Fortbildungen
· Weiterentwicklung der Richtlinien im Arbeitskreis „Weinbau & Kellerwirtschaft“
»Regelmäßige verbandsinterne Treffen der Mitglieder zu verschiedenen
Themen
· Weiterentwicklung der Verbandsstruktur
»Regelmäßige Klausurtagungen zu verschieden Themen
· Fachvorträge zu verschieden Themen
· Institutions- und verbandsübergreifende Zusammenarbeit
Landvolkshochschule Bildungshaus Kloster St. Ulrich
Termine 2011:
10. 1. - 14. 1. 2011
Einführungskurs
ökologischer Weinbau
28. 2. bis 2. 3. 2011
Fachseminar
Biodynamische Verfahren
im ökologischen Weinbau
ECOVIN in Zusammenarbeit mit Beratungsdienst ökologischer Weinbau
www.bildunsghaus-kloster-st-ulrich.de
98
Evangelische Landjugendakademie Altenkrichen
Termine 2011
20.-22.2.2011
Einführungskurs
Ökologischer Weinbau
23.-25.2.2011
Fortbildungsseminar
Ökologischer Weinbau
www.lja.de
Kontrolle und Zertifizierung
Richtlinien
· EG-Öko-Verordnung 889/2008
· darüber hinaus
· Richtlinien des Bundesverbands Ökologischer Weinbau (ECOVIN) mit
Vorschriften für die Kellerwirtschaft (seit 1985 ständig fortentwickelt)
99
1
Zertifikat
Politische Arbeit
Marketing
· Mitgliederservice (Informationsfluss, Rahmenverträge, Werbematerialien)
· Ansprechpartner in allen Medienangelegenheiten, Pressestelle
· Messen (ProWein, BioFach, Intervitis)
· Sonstige Veranstaltungen / Aktionen
100
Naturschutz durch
Ökologisierung im Weinbau
Ochrana přírody ekologizací
vinohradnictví
Weingarten-Begrünungsversuche
im Rahmen des Projekts ECOWIN
AT-CZ in Wien: vorläufige
Ergebnisse
Dr. Wilfried Hartl,
Dr. Bernhard Kromp & team der BFA
Ein wichtiges Projektziel:
Weingarten-Begrünungen zur Förderung
der Biodiversität
Standortgerechte, artenreiche Begrünungsmischungen sollen
· Bodenleben und Nützlinge fördern
· seltene und gefährdete Arten fördern
· Wirtspflanzen und Vektoren (Zikaden) von Krankheitserregern
(Stolbur phytoplasma) unterdrücken
· Erprobung und Demonstration in Versuchen in Wien und Süd-Mähren
101
1
Begrünungs-Exaktversuch
Weingut Cobenzl Wien
Falkenberg/Bisamberg
Herbst 2009
Versuchsanlage:
· 4 Begrünungsvarianten
· lateinisches Quadrat
· 4 Wiederholungen
Versuchsanlage
Falkenberg/Bisamberg Wien
Wien: Demonstrationsversuch
Hofbreiten/Bisamberg, Wien
Begrünungsmischung der Bio Forschung Austria 2010:
Saatmenge: 31 kg/ha
Esparsette (5kg/ha) (Onobrychis viciifolia)
Inkarnatklee (3kg/ha) (Trifolium incarnatum)
Schwedenklee (1kg/ha) (T. hybridum)
Gelbklee (3kg/ha) (Medicago lupulina)
Weißklee Sorte „Haifa“ (3kg/ha) (T. repens)
Hornklee (1kg/ha) (Lotus corniculatus)
Steinklee (1kg/ha) (Melilotus officinalis)
Leindotter (2kg/ha) (Camelina sativa)
Buchweizen (5kg/ha) (Fagopyrum esculentum)
Phazelie (1kg/ha) (Phacelia tanacetifolia)
Gelbsenf (0,5kg/ha) (Sinapis arvensis)
Winterraps (0,5kg/ha) (Brassica napus)
Ölrettich (0,5kg/ha) (Raphanus sativus ssp. oleiformes)
Futtermalve (0,5kg/ha) (Malva sylvestris)
Wiesenknopf (1kg/ha) (Sanguisorba minor)
Rotschwingel ausläufertreibende Sorte (1kg/ha) (Festuca rubra agg.)
Rotschwingel horstbildende Sorte (1kg/ha) (Festuca rubra agg.)
Schafschwingel (1kg/ha) (Festuca ovina agg.)
102
Versuchsanlage Falkenberg Wien,
Herbst 2009
Variante A
1. Fahrgasse offen
mit Winterbegrünung
Begrünungsanbau: Ende Sept./Anfang Okt.
des 1. Jahres, nach der Lese
Begrünungspflanzen: Winterroggen od.
Naturbegrünung
Umbruch: bis spätestens 15. April des 2. Jahres
Bodenbearbeitung: 4-5mal bis zum Anbau
2. Fahrgasse begrünt
Begrünungsanbau: im Mai des 1. Jahres
Begrünungspflanzen: Gemenge 31 kg/ha
Umbruch: im April des 3. Jahres (15.4.)
Bodenbearbeitung: 2mal,
Umbruch & Anbau
Mulchen betriebsüblich
Unterstock frei
Winterbegrünung mit Wickroggen,
Versuch LFS Hollabrunn
Variante B
Begrünungsmischung, Versuch
Falkenberg, Anfang Mai 2010
Umbruch: im April des 3. Jahres (15.4.)
Bodenbearbeitung: 2mal,
Umbruch & Anbau
Umbruch: im April des 4. Jahres
Bodenbearbeitung: Umbruch & Anbau
Unterstock frei
Begrünung Variante B,
Praxisbeispiel aus NÖ
103
1
Variante C
dynamisches Modell: keine vorgegebenen
Bewirtschaftungstermine, Anbau, Mulchen, Umbruch der Begrünung sowie Bodenbearbeitung
erfolgen in Reaktion auf Witterungsverhältnisse
und angepasst an Wachstum der Rebe und
Wasservorräte
Begrünungsanbau: im April oder Mai des 1. Jahres
Begrünungspflanzen: Gemenge 31kg/ha
Umbruch: im April oder Mai des 3., 4. oder x-ten
Jahres
Bodenbearbeitung: 1 - 2mal, Umbruch & Anbau
gemeinsam
Begrünungsmischung Versuch
Falkenberg, Anfang Juni 2010
Begrünungsanbau: im April oder Mai des 2. Jahres
Begrünungspflanzen: Gemenge 31kg/ha
Umbruch: im April des des 4., 5. oder xten Jahres
Bodenbearbeitung: max 1 – 2mal Umbruch &
Anbau gemeinsam
Unterstock frei
Variante D
dynamisches Modell
1. und 2. Fahrgasse begrünt (wie C)
Unterstock begrünt
-> Bodenbedeckung durch Begrünung
zunehmend von Variante A (40%)
bis Variante D (100%)
Versuch Falkenberg:
Begrünungsanbau
in Variante D,
August 2010
104
Versuch Hofbreiten: Unterstockeinsaat in Variante D, August 2010
Begrünung Variante D, Praxisbeispiel Bio-Betrieb in NÖ
Unterstockbegrünung,
Praxisbeispiel Biobetrieb in NÖ
105
1
Beprobung von Biomasse und Boden, Versuch Falkenberg Juni 2010
Erste Ergebnisse Begrünungsversuch Falkenberg:
Bodenbeprobung 19. 10. 2009
Parzellen ohne Begrünung: 192 – 221kg Nmin/ha
Parzellen mit Begrünung: 55 – 74kg Nmin/ha
Biomassebeprobung Juni 2010
Begrünungs-Biomasse:
1900 – 2300kg Trockenmasse/ha
In der oberirdischen Biomasse der Begrünung
gespeicherter Stickstoff:
bis zu 65kg N/ha
Wurzelschaugrube, Versuch Hofbreiten Juli 2010
Probennahme im Bodenprofil, Versuch Hofbreiten August 2010
106
Zusammengefasst:
Anlage und Bewirtschaftung der Begrünung sollen auf die gewünschten
Wirkungen abgestimmt sein
• Aktivierung des Bodenlebens
• Nährstoffspeicherung und gezielte Nährstofffreisetzung
• Wurzelsysteme zur Festigung der Bodenstruktur
• dadurch Vermeidung der Bodenerosion
• Unkrautunterdrückung (zB. Ackerwinde, Ackerkratzdistel)
• Reduktion von bodenbürtigen Krankheiten
• Förderung der Artenvielfalt in und auf dem Boden
Biodiversitäts-Monitoring im Versuch Falkenberg Mai bis Sept. 2010
Bodenfallen für Laufkäfer
Saugfallen für Zikaden
Platynus dorsalis
Blattproben für Raubmilben
107
1
Zikaden in der Begrünung:
Übertragung von Stolbur phytoplasma?
Hyalesthes obsoletus
Reptalus panzeri
Schmetterlings-Monitoring Versuch Falkenberg 04-08/2010
Esparsette (Onobrychis viciifolia)
Erste Ergebnisse:
Begrünungsversuch Falkenberg:
Tagfalter
23 spp.
Trockenrasen Bisamberg:
Tagfalter
37 spp.
108
Výsledky realizace
projektu VINOENVI a ECOWIN
v jihomoravských vinicích
2009 – 2010
Ing. Milan Hluchý, PhD.
Tokaj, polovina července 2010
Fotografie typická pro letošní
extrémně komplikovaný rok a to,
jak vidíte, nejen na jižní Moravě.
Polovina hroznu je zničená
peronosporou, druhá oidiem.
109
1
110
Měsíční úhrny srážek v průběhu vegetačního
období v roce 2010, Velké Bílovice
Hodnocení napadení hroznů peronosporou
datum hodnocení: 23. 6. - 25. 6. 2010 (srovnání bio a IP)
111
1
Detail listu révy vinné po ošetření preparátem Alginure.
Hodnocení napadení hroznů padlím révy
datum hodnocení: 9. 8. - 2. 9. 2010
112
Detail bobule Modrého Portugalu silně napadené
padlím révy.
Zřetelná jsou kleistotecia padlí – drobné žluté a černé
kuličky na povrchu bobule. Tyto orgány pohlavního
množení révy hrají díky genetickým rekombinacím velký
význam v mechanizmu vzniku a selekce rezistentních
populací patogena.
Detail částečně odumřelého listu révy v důsledku
napadení plísní šedou.
113
1
Napadení hroznů botrytidou
datum hodnocení: 4. 10. - 6. 10. 2010
114
Úroveň napadení hroznů obaleči 2. generace (9.-11.8 2010)
Isonet L plus, LE, celkem 812 ha
115
1
CZK/ha rok
Cena ošetření 1 ha - réva vinná, obaleči
ha
Vývoj ploch ekologického
vinohradnictví na jižní Moravě
116
VÝSLEDKY BIOLOGICKÉ
OCHRANY 2010
ALGINURE
Ing. Markéta Broklová, Ing. Milan Hluchý, Ph.D.
Alginure against Powdery mildew
small-plot trail
Desease: Powdery mildew
Locality: Pavlov
Plant: Grapevine
Variety: Blauer Portugieser
Variants:
A – Alginure
(AP) – Alginure + PREV-B2
(AS) – Alginure + sulphur
(AH) – Alginure + HF Mycol
(ST) – standard treatment
(K ) – untreated control
Number of variants: 6
Number of repetition: 4
Number of plant: 6 plant / plot
117
1
Date of application
Dosage and date of application
118
Results:
Number of evaluated plants: 16 plant (all grapes) / var.
Date of the 1st evaluation: 13.7.2010
Results:
Number of evaluated plants: 16 plant (all grapes) / var.
Date of the 2nd evaluation: 10.8.2010
119
1
13.07.2010
average degree
of infestation
on the variant Alginure
average degree
of infestation on the
standart treatment variant
average degree
of infestation on the
untreated control
(29. 7.)
cca 1800 grapes
10 grapes infected by
peronospora
120
Toxicity of Alginure,Cocana to the T. pyri
small-plot trail
Locality: Sokolnice
Plant: Grapevine
Variety: Walsh Riesling
Variants:
(AL)– Alginure
(C) – Cocana
(K ) – untreated control
(A) – chemical treatmant
(F) – chemical treatment
(V) – chemical traatment
Trial design:
Number of plant: 10 plant / plot
Date of application: 19th July; 29th July
Date of evaluation: before treatment: 19th July;
after 1st treatment: 29th July
1 week afetr 2nd treatment: 5th August
2 weeks after 2nd treatment: 12th August
4 weeks after 2nd treatment: 30th August
121
1
Results:
Evaluated sample: 4 x 30 leaves/var.
Results:
Reduction was calculated according to Henderson and Tilton
122
Results:
Results:
Reduction calculated according to Henderson and Tilton
123
1
Locality: Boleradice
Plant: Rape
Variants:
1. Fungicide + Alginure (2x)
2. Only fungicide
3. Fungicide + Alginure (1x)
4. Fungicide + Agrosol (2x)
Date of treatment. 1st treatment: 24th September
2nd treatment: 11th October
Date of evaluation: in autumn – size of roots (November)
in the spring 2011
VitiSan, AquaVitrin, PREV-B2 against Botrytis
small-plot trail
Desease: Botrytis cinerea
Locality: Popice, CZ
Plant: Grapevine
Variety: Blaufrankisch, Sauvignon
Variants:
1. AquaVitrin + PREV-B2 (3 l/ha+2,5 l/ha)
2. VitiSan + PREV-B2 (10 kg/ha+2,5 l/ha)
3. Untreated control
4. PREV-B2 (2,5 l/ha)
5. VitiSan (10kg/ha)
6. AquaVitrin (3 l/ha)
Date of application: 3th September; 20th September
Date of evaluation: 4th November 124
Trial design:
Number of plant: 6 plant/ plot
Sauvignon
1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6
Blaufrankisch
1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6
Results:
125
1
Antioxidanty a lipidické
produkty z hrozna
Ing. Ľubomíra Kakalíková, PhD.
Úloha ŠP VaV
Č. 2004 ŠP 26 028 0C 05
Úloha VaV : Komplexné využitie rastlinných surovín
ŠP VaV: VYUŽITIE DOMÁCICH SUROVÍN A ZDROJOV
ČÚ: 01 Fytoprodukty pre potraviny a kozmetiku
VE 1.3. Antioxidanty a lipidické produkty z hrozna
Zodpovedná riešiteľka: Ing. Ľubomíra Kakalíková, PhD.
spoluriešiteľka: Ing. Denisa Káčenová
Riešiteľské pracovisko: Výskumná a šľachtoteľská stanica vinárska
a vinohradnícka, Modra
Riešenie úlohy: 2003 - 2008
126
ÚVOD - Denície:
Oxidant - okysličovadlo; látka schopná oxidovať inú látku.
V ľudskom metabolizme sú oxidanty vedľajšie produkty , ktoré poškodzujú
bielkoviny buniek, tým že sa menia na voľné kyslíkové radikály, ktoré v bunke
nepriaznivým spôsobom ovplyvňujú cukry a tuky. Voľný radikál je elektricky
nabitý atóm alebo jednoduchá molekula, ktorá obsahuje jeden alebo viac voľných,
tzv. nespárených elektrónov. V prítomnosti kyslíka sa na miesto nespáreného
elektrónu okamžite naviaže molekula kyslíka a vzniká peroxylový radikál, ktorý
sa snaží získať z inej zlúčeniny chýbajúci elektrón, čím vytvára iný voľný radikál.
Táto reťazová reakcia je prerušená buď väzbou dvoch radikálov alebo reakciou
s antioxidantom.
Antioxidanty sú látky schopné dezaktivovať nabitú časticu voľného radikálu a tak
ju zlikvidovať skôr, než vyvolá ďalšiu reťazovú deštrukciu a poškodí bunky, DNA
a pod.
Zdrojom antioxidantov je hrozno a iné druhy ovocia . V hrozne sú to polyfenolické
látky.
V hrozne, v šupkách a semenách sú majoritné štyri typy fenolických zlúčenín:
· fenolové kyseliny - galová, hydroxy-škoricové kyseliny-a to kávová, kumarová,
kyselina chlórová, ktorá je glykozidom kyseliny kávovej.
· flavonoidy - flavóny: kaemferol, quercetin, rutin
glukozid quercetinu a myricetín
- 3-flavony: katechíny, epikatechíny
- resveratrol (fytoalexín)
Antokyaníny sú nositeľmi zafarbenia modrých odrôd hrozna. Z antokyanidínov
(aglykónov),
sú v hrozne prítomné:
- cyanidín, myricetín
- malvidín
Fytoalexíny (z gr. phyton - rastlina, alexein - brániť sa)
Veľmi dôležitou látkou v hrozne zo skupiny fytoalexínov, ktoré sa prejavujú
fungicídnymi a baktericídnymi vlastnosťami je resveratrol (3, 4, 5 trihydroxystilben).
Objavenie fytoalexínov otvorilo reálne prístupy k štúdiu podstaty indukovanej
fytoimunity (rezistencie). Syntéza fytoalexínov sa spúšťa pomocou špecifických
látok- elicítorov. Sú to látky, ktoré dokážu rastlinné bunky rozoznať svojimi
receptormi. Napr. látky z tela patogéna, UV žiarenie a pod. Tieto látky po naviazaní
sa na receptor spúšťajú poplachový signál. Odpoveďou na tento signál je tvorba
obranných látok. Signál po napadnutí rastliny nespúšťa len lokálnu obrannú
reakciu, ale často obrannú reakciu v celej rastline tzv. systémovú získanú rezistenciu.
Resveratrol je známy svojimi účinkami proti hyperlipidémie a artérioskleróze.
Resveratrol, kvercetín a ostatné fenoly majú pozitívne biologické efekty
- antioxidačné účinky. Fenolické látky majú schopnosť stlmiť vysokú reaktivitu
voľných radikálov. Majú anti-mutagénne účinky, redukujú ľudský LDL – cholesterol,
zabraňujú vzniku agregácie plakov (tromby + bielkoviny + LDL cholesterol)
v cievach. Resveratrol má antikarcinogénne vlastnosti.
127
1
Obsah resveratrolu v listoch viniča metódou GC-MS
128
Cieľ riešenia:
Riešenie bolo zamerané na výber odrôd hrozna a optimálny spôsob úpravy
výliskov ako zdroja pre výrobu antioxidantov a lipidických produktov z hrozna.
Sledovaný bol obsah polyfenolov, lipidov a antioxidačná aktivita vo vzorkách
z extraktov semien a šupiek hrozna.
Ďalším cieľom:
bolo vypracovanie technologického postupu pre poloprevádzkovú izoláciu
a separáciu využiteľných surovín z čerstvých výliskov vybraných odrôd hrozna,
t.j. výroba hroznového oleja v poloprevádzkových pokusoch, jeho stabilizácia
a finalizácia (flašovanie, návrh etikiet a pod.).
SPRACOVANIE HROZNA LISOVANÍM
Ihneď po zbere sa hrozno spracovalo bežnou technológiou. Získaný rmut sa
lisoval na pneumatickom (membránovom) lise PF 160.
Lisovací cyklus trval 65 minút .
I. fáza 20 min.
II. fáza 25 min. III. fáza 20 min.
3x stlačenie 0,2 bar – 0,5 bar
3x vyfúknutie
3x vyfúknutie
3x vyfúknutie
Spracovaním hrozna na výrobu vína vznikajú vedľajšie produkt - výlisky (šupky,
semená a stopky).
Výlisky tvoria 12 až 25% z celkového spracovaného hrozna.
Množstvo výliskov závisí od: - druhu odrody,
- technológie spracovania,
- klimatických podmienok a pod.
Na izoláciu a separáciu čerstvých výliskov sa vybrali odrody hrozna, ktoré sú
najviac rozšírené a typické pre Malokarpatskú vinohradnícku oblasť a na analýzy
antioxidantov sa spracovalo hrozno aj z iných regionov.
Kritériom separácie výliskov na semená a šupky bolo vynaložiť čo najnižšie
energetické náklady.
129
1
Meranie veľkosti semien
Frakcie výliskov
Charakteristika materiálu:
Názov:
Hmotnosť:
Veľkostné rozdelenie častíc:
Vlhkosť:
hroznové výlisky
600 kg.m3
5 mm
78%
5 mm
22%
40 - 50 %
Plocha sita so šupkami hrozna
Výsledky testu s triedičom xx- efektívna triediaca plocha 0,7m2
POŽIADAVKY: separácia viničových výliskov na semená a šupky
(obe frakcie – zrnká aj šupky sú produktom pre ďalšie spracovanie)
Sklon triediacej plochy
+3°
Natočenie motorov
30°
Nastavenia excentrov
60%
Frekvencia
53 Hz
Pracovné sito
5 x 5 mm, antikorová oceľ
---------------------------------
-------------------------
Množstvo materiálu
46 kg
Doba triedenia
4 min 40 sek
Triediaci výkon
591 kg/h
Špecifický triediaci výkon
844 kg/h x m2
(prepočet na 0,7 m2)
130
Minimálna dosiahnutá triediaca
kapacita pri ručnom podávaní materiálu:
844 kg.h-1 x m2
Minimálna triediaca kapacita
pri stabilnom prívode materiálu
dopravníkom:
1 650 kg.h-1 x m2
Stanovenie obsahu polyfenolov v semenách hrozna
a v šupkách z hrozna
Princíp metódy
Polyfenoly sa zo vzoriek semien a šupiek získali extrahovaním vzoriek
rozpúšťadlami a ich obsah sa stanovil spektrofotometricky.
Postup:
Do 50 ml odmernej banky sa napipetovalo 20 ml destilovanej vody,
pridalo sa 0,5 ml sledovaného extraktu, 0,5 ml Folin-Ciocalteu’s Phenol
Reagent a 10 ml 20% Na2CO3 a objem sa doplnil destilovanou vodou. Po
dôkladnom premiešaní sa po 30 minútach merala absorbancia pri 700 nm.
Výsledok sa udáva ako obsah polyfenolických látok vyjdrených ako tanín
v mg.l-1.
131
1
Výber vhodného rozpúšťadla na stanovenie
Výťažnosť polyfenolov po extrakcii vo vode a vodných roztokoch
etanolu v závislosti od času
132
Závislosť obsahu polyfenolov od teploty a času extrakčného činidla
(70% etanolu)
Porovnávanie obsahu polyfenolov v semenách hrozna
získaných z rôznych odrôd viniča v rokoch 2003, 2004 a 2005
133
1
Stanovenie obsahu polyfenolov v šupkách hrozna
získaných z rôznych odrôd viniča v rokoch 2004
Stanovenie obsahu lipidických zložiek v semenách hrozna
PRINCÍP:
Obsah lipidických podielov zo vzoriek semien hrozna sa získal kontinuálnou
extrakciou pomocou Soxhletovho prístroja po predchádzajúcej kyslej hydrolýze
extraktov vzoriek.
Postup:
· Naváži sa 5,0 g jemne zomletej vzorky. K navážke sa pridá 60 ml 4 M HCl a nechá
sa pod spätným chladičom prebiehať hydrolýza počas 30 minút. Potom sa vzorka
prefiltruje a premýva horúcou vodou do vymiznutia reakcie s AgNO3. Po kyslej
hydrolýze vzoriek semien sa obsah lipidických podielov vyextrahoval kontinuálnou extrakciou pomocou Soxhletovho prístroja.
· Mokrý fitračný papier so vzorkou sa vložil do extrakčnej patróny a sušil 4 hodiny
pri 105 °C. Po vysušení sa vzorka s extrakčnou patrónou vložila do strednej časti
prístroja. Pary vriaceho rozpúšťadla, ktorým bol dietyléter, kondenzovali v chladiči
a dietyléter postupne naplnil strednú časť extraktora so vzorkou, z ktorej rozpúšťadlom boli vyizolované lipidické zložky vzorky. Extrakcia prebiehala 6 hodín.
· Po extrakcii sa rozpúšťadlo odparilo na vákuovej rotačnej odparke a banka s tukom sa vložila do sušičky na 1 hodinu pri 105 °C. Po vychladnutí sa banka odvážila
a vypočítal sa obsah tuku vo vzorke.
134
Porovnanie obsahu lipidov v semenách hrozna získaným
z rôznych odrôd viniča v rokoch 2003, 2004 a 2005
Stanovenie antioxidačnej účinnosti v semenách hrozna
a v šupkách z hrozna
Metódy:
· metóda tvorby zeleného fosfomolybdénového komplexu (FOMO),
· metóda inhibície 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazylového radikálu (DPPH).
· 1 Metóda tvorby zeleného fosfomolybdénového komplexu
(FOMO [(KH2PO4 x H2SO4 x {(NH4)6Mo7O24} . 4 H2O] – fosfomolybdénový komplex)
Na stanovenie sa používa 10 ml reakčnej zmesi (0,6M kyselina sírová, 28 mM
fosforečnan draselný, 4 mM molybdénan amónny), ktorá sa zmieša s 1 ml vzorky.
Po dôkladnom premiešaní sa zmes inkubuje dve hodiny pri 50 °C. Po prebehnutí
farebnej reakcie sa zmes ochladí na laboratórnu teplotu.
Potom sa zmeria absorbancia roztoku pri 705 nm oproti porovnávaciemu roztoku
(namiesto vzorky sa k reakčnej zmesi pridá 1 ml destilovanej vody).
Výsledok sa udáva ako redukčná schopnosť zlúčenín (RP) μg.ml-1 (t.j. prostredníctvom množstva kyseliny askorbovej, ktorá je potrebná na dosiahnutie toho istého
účinku
Postup:
Metóda DPPH ( 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl)
Na stanovenie sa používa roztok s obsahom 3,9 ml 0,6 μM DPPH v metanole, do
ktorého sa pridá 0,1 ml sledovaného extraktu. Reakcia prebieha pri laboratórnej
teplote 10 min a meria sa pokles absorbancie pri 516 nm oproti porovnávaciemu roztoku (0,6 μM DPPH v metanole bez prídavku extraxtu). Lit. Brand-Williams,
1995.
Výsledok sa udáva ako % inhibície DPPH (t.j. schopnosť sledovanej zložky odstrániť DPPH radikál v danom čase).
135
1
Porovnanie obsahu antioxidantov metódou FOMO
v semenách hrozna získaných z rôznych odrôd viniča
v rokoch 2003, 2004 a 2005
Stanovenie obsahu antioxidantov v semenách hrozna metódou DPPH
v semenách hrozna v r. 2003 -2005
136
Stanovenie obsahu polyfenolov a antioxidačnej účinnosti vo vzorkách
semien získaných z hrozna rôznych odrôd viniča v r. 2003
Stanovenie obsahu polyfenolov a antioxidačnej účinnosti vo vzorkách
semien získaných z hrozna rôznych odrôd viniča v r. 2004
137
1
Súhrn výsledkov riešenia úlohy výskumu a vývoja
a naplnenia cieľov
1. Najvyšší obsah polyfenolov bol u každej z odrôd v roku 2003 a najnižší v roku 2005.
2. Z porovnania obsahu lipidických produktov vyplýva, že vyšší obsah lipidov bol
v roku 2003.
V roku 2003 bolo dostatok slnečného svitu, zrážky boli podpriemerné a nevyskytovali sa hubové ochorenia viniča. Dopestované hrozno bolo kvalitné s vysokým
obsahom cukrov. Semená hrozna boli dobre vyvinuté a vyzreté, čo sa prejavilo na
vyššom obsahu lipidických produktov v semenách hrozna a tiež vyšším obsahom
polyfenolov vo vzorkách extraktov.
3. Porovnávaním antioxidačnej účinnosti v semenách hrozna pri obidvoch metódach sa zistilo, že najvyššia antioxidačná účinnosť bola v roku 2005, u všetkých
odrôd viniča a najnižšia v roku 2003. Jeseň 2005 bola chladná s množstvom zrážok a výskytom hubových ochorení. Tieto stresové faktory podmieňujú vznik látok
s antioxidačným účinkom vo viniči (fytoalexíny a pod.).
4. Vypracoval sa optimálny technologický postup pre poloprevádzkovú izoláciu
a separáciu semien a šupiek z čerstvých výliskov hrozna.
138
5. Vytriedené šupky a semená hrozna z výliskov sa pripravili na úrovni „pilot plant“
a vypracovala sa technická dokumentácia a základná technologická dokumentácia ich výroby.
6. Vypracovala sa optimálna technológia výroby prírodného hroznového oleja zo
semien hrozna.
7. Prírodný hroznový olej s vysokým antioxidačným potenciálom je pripravený na
úrovni „ pilot plant“ a vypracovala sa technická dokumentácia a základná technologická dokumentácia.
8. Vypracovala sa procesová kniha separácie semien a výroby oleja.
139
1
Výpočet návratnosti investície produkcie hrozna 3.000.000kg
Návratnosť investície 3 roky
140
Hubové choroby
vo vinohradoch
Slovensko
Ing. Zoltán Tamašek
VČS
BIO
Hlohovec
konvenčné
Peronospora
141
1
Múčnatka
Botritída
142
Napadnutie obaľovačmi
Obaľovače - MD
1. generácia
2. generácia
0 – 1%
1 – 2%
2–
500 strapcov/bod
0 – 1%
1 – 2%
2–
500 strapcov/bod
143
1
Senec - Suchý vrch
Peronospora
144
Múčnatka
Botritída
145
1
Napadnutie obaľovačmi
Obaľovače - MD
1. generácia
2. generácia
0 – 1%
1 – 2%
2–
500 strapcov/bod
0 – 1%
1 – 2%
2–
500 strapcov/bod
146
Witterungssituation 2010,
Rebentwicklun
und Krankheitsauftreten
in Krems an der Donau
Ing. Erhard Kührer
Wein & Obstbauschule Krems
VinoHAK – Weinmanagement
April 2010
147
1
MAI 2010
Rohrendorf
148
Primärinfektion
Juni 2010
149
1
Rohrendorf
150
JULI 2010
151
1
152
August 2010
Pflanzenschutzversuch 2010
153
1
Prozentsätze
Prozentsätze
Peronosporaversuch 2010
Behandlung Var. 6
Kontrolle, 16. September 2010
154
Prozentsätze
Prozentsätze
Peronosporaversuch 2010
Kontrolle, 16. September
Traube Aktuan Gold
155
1
September 2010
Zusammenfassung
» Die Peronospora zählt zu den gefährlichsten Krankheiten
im Weinbau – 2008 massive Ertragseinbußen in Österreich
» 2010 waren in NÖ auch günstige Entwicklungsbedingungen für
die Peronospora gegeben
· besonders ab Mitte Juli bis Ende August
» das Freiburger Warndienstmodell „VitiMeteo“ war 2010 eine wertvolle
Unterstützung in der Beratung
· plausible Ereignisse » machte schwierige Situationen sichtbar!!
· verständlicher Aufbau – gut interpretierbar
· ein zuverlässiges System
· einzigartige 5 Tages-Vorschau » Witterung und Epidemiologie
» Die Applikationen müssen an die Witterungssituation und an das
Wachstum angepasst werden.
» Die Bekämpfung muss vorbeugend erfolgen
· Vor Infektionen (Belagswirkung)
· Einige Tage nach der Infektion (Tiefenwirkung)
156
» Kalium – Phosphit haltige Düngemittel besitzen eine Wirkung gegen
Peronospora
· Diese Präparate sind nicht als PSM zugelassen und dürfen nur als Düngemittel
eingesetzt werden
» Die natürliche Abwehr der Pflanzen kann vor der Blüte mit Blattdüngern
verbessert werden
· Belagsmittel (Delan, Folpet) + Blattdünger
» vor der Blüte waren 2 Behandlungen erforderlich
» die 14-tägigen Applikationen zeigten bei guter Applikationstechnik
eine ausreichende Wirkung
» ein frühe Abschlussspritzung (5. August) führte in den behandelten
Varianten
· zu gesteigerten Blattverlusten
· die Trauben blieben jedoch vollständig gesund
» in der Kontrolle steigerte sich der Traubenbefall von Mitte August – Mitte
September um das 3fache
Schwarzfäule Guignardia bidwellii
Blatt - Triebbefall:
10. Juni 2010
Traubenbefall:
2. August 2010
157
1
Chlorosebefall
22. Juni 2010
Luftwurzelbildung:
25. Juni 2010
Luftwurzelbildung:
6. August 2010
Peronospora Warndienstmodell „Freiburg“ mit 5 Tages Prognose
158
Mögliche Einflussfaktoren
für das Auftreten von
Symptomen der Traubenwelke
zweijährige Ergebnisse eines Traubenwelkeversuches
an der Sorte Zweigelt
Ing. Erhard Kührer, D. Schattauer
Wein & Obstbauschule Krems
VinoHAK – Weinmanagement
Situation 2008
Schadausmaß > 50%
159
1
Mögliche Einflussfaktoren für das Auftreten von Symptomen
der Traubenwelke
- Zweijährige Ergebnisse eines Traubenwelkeversuches an der Sorte Zweigelt
Mögliche Einflussfaktoren für das Auftreten von Symptomen der
Traubenwelke
-Zweijährige Ergebnisse eines Traubenwelkeversuches an der Sorte Zweigelt am
Standort Gedersdorf
160
Gliederung
· Einführung
· Untersuchungsergebnisse
2009 und 2010
· Ausblick 2011
· Zusammenfassung
Einführung
Ursache?
ein Faktor?
Kaliumversorgung
mehrere Faktoren?
161
1
mögliche Einflussfaktoren
162
Untersuchungsergebnisse aus 2009 und 2010
Erstauftreten und
Befallsverlaufsuntersuchungen
Kennzeichnung
befallener Rebstöcke
Erste Symptome
24. Aug. 09
2. Sep.10
2009
2010
163
1
Befallsverlaufsuntersuchungen
Endauswertung vor der Ernte
Anzahl Trauben pro Stock
Anzahl kranke Trauben pro Stock
164
Anteil erkrankter Trauben in %
Anteil an erkrankten Stöcken/ Variante in %
Anteil an erkrankten Rebstöcken in %
Anteil an erkrankten Rebstöcken in %
Befallsverlauf- erkrankter Rebstöcke auf 5C
Befallsverlauf- geschädigte Trauben kranker Stöcke
165
1
166
70 cm Laubwandhöhe durch
Entblätterung der Traubenzone
60 cm Laubwandhöhe
167
1
168
Nährstoffaneignungsvermögenverschiedener Unterlagen
Traubenwelkeversuch 2009 - Rebschnitt
Einstreckerschnitt,
7-9 Augen/St.
Zweistreckerschnitt,
10-12 Augen/St.
Kordon,
14 - 16 Augen/St.
Minimalschnitt,
mind. 90 Augen/St.
169
1
170
Stockertrag errechnet aus Traubengewicht und Traubenanzahl im Vergleich zu
Stockertrag gesunden Traubenmaterials des Traubenausdünnungsversuches bei ZW,
Gedersdorf, 23. 9. 2009
n= alle Trauben von mind 15 Stöcken bzw. 40 Traubengewichte in 4 Wiederholungen
Traubenanzahl und Traubengewicht des Traubenausdünnungsversuches bei ZW,
Gedersdorf, 23.9.2009
n= alle Trauben von 20 Stöcken bzw. 40 Traubengewichte in 4 Wiederholungen
171
Düngemaßnahmen und Nährstoffanalysen
Düngevarianten
172
Traubenwelkeversuch 2009 - Nährstoffversorgung
173
1
Wasserpotenzialsmessungen
174
Traubenwelkeversuch 2009 - Wasserstress
Traubenwelkeversuch 2009 - Ertragssituation
175
1
Stockertrag errechnet aus Traubengewicht und Traubenanzahl im Vergleich zu
Stockertrag gesunden Traubenmaterials des Traubenausdünnungsversuches bei ZW,
n= alle Trauben von mind 15 Stöcken bzw. 40 Traubengewichte in 4 Wiederholungen
Traubenanzahl und Traubengewicht des Traubenausdünnungsversuches bei ZW,
n= alle Trauben von 20 Stöcken bzw. 40 Traubengewichte in 4 Wiederholungen
176
Ertragssituation
177
1
Traubenwelkeversuch 2009 - Laubwandhöhe
178
179
1
Praxisweing. A
80 cm
Laubwandhöhe
Praxisweing. B
70 cm Laubwandhöhe
durch Entblätterung
Stockertrag
Blattfläche
180
Traubenwelkeversuch 2009 - Wasserstress
181
1
Furchenbewässerung im April
182
183
1
Projektkonzept
Identifizierung von Schwachstellen auf molekularer
Ebene – betroffene Genaktionen
·
·
·
·
Gesunde Beeren und Traubenwelke Beeren
Vergleich der aktiven und nicht aktiven Gene
Auswahl von Genfamilien
Zeitreihen, verschiedene Gewebe (Ausblick)
· Xylem/Phloem Beladung und Entladung
· Zuckertransport in die Beere
· Kalium Transporter in der Beere
Traubenwelkeversuch 2009
Wurzelgrabungen und Gewebsproben
184
Erweiterung
· Nichtschnittvariante
· Simulation Niederschlagssituation 2008
· Kooperation mit BOKU – molekularbiologische Untersuchungen
· Stickstoffsteigerungsversuch
· Untersuchung der Kationenaustauschkapazität
Zusammenfassung
» Komplexes Thema:
· mehrere Faktoren beeinflussen das Auftreten von Traubenwelke
» Die Witterung beeinflusst massiv das Schadensausmaß
» Am Standort Gedersdorf
· waren Kali-Zeigerpflanzen vorhanden
· konnte kein Wasserstress durch Trockenheit beobachtet werden
· das Wurzelsystem ist oberflächlich weit ausgebreitet und tiefgehend
» ein geringerer Befall konnte 2009 u. 2010:
· bei verschiedenen Traubenausdünnungsverfahren (Traubenhalbieren, Vollernterausdünnung)
· bei den klassischen Schnittsystemen gegenüber Minimalschnitt (2010)
· durch eine höhere Laubwand
· bei einem intakten Blatt : Fruchtverhältnis
· ohne April-Bewässerung (2010) erzielt werden
185
» der Effekt der kurzen Laubwand war vermutlich stärker als die Effekte
unterschiedlicher Düngemaßnahmen.
» intensive Teilentblätterung zu Reifebeginn sollte vermieden werden.
» eine späte Ertragsreduktion (1 Traube / Trieb) zu Reifebeginn kann die
Traubenwelke nicht mehr reduzieren.
» die negativen Effekte einer zu kurzen Laubwand verstärken sich bei
mehrjähriger Anwendung.
· höherer Stockbefall
· Chloroseschäden
· Ertragsabnahme mit hohem Traubenwelkebefall
Danke für die Unterstützung
· Winzern
· Bundesweinbauverband
· Land NÖ
· Beratungsring für Wein- und Obstbau Krems
· Rebveredlerverband
· BOKU - Angewandte Pflanzenwissenschaften und Pflanzenbiotechnologie
· Bio- Forschung Austria
· Pflanzensoziologisches Institut Klagenfurt
186
Abiotické choroby révy
(abionózy révy)
Ing. Petr Ackermann, CSc.
Abiotické choroby rostlin
Definice
Škodlivé změny normálního růstu a vývoje
rostliny způsobené vlivem neživé entity
nebo fyzikálních podmínek
Příčiny
· Nedostatky ve výživě (nutriční deficience
a toxicita)
· Nepříznivé působení vnějšího prostředí
(teplotní a vodní extrémy, světelné extrémy, půdní extrémy, vítr, kroupy, blesk aj.)
· Znečištění ovzduší nebo půdy toxickými látkami
· Poškození chemickými látkami (pesticidy, listová hnojiva)
· Genetické abnormity
· Mechanická poškození
Fe – deficientní vrcholová chloróza révy
Příznaky
· Žlutozelené, žlutobílé, žluté listy, zelené žilky
· Vrcholky letorostů
· Nekrózy okrajů listů, zasychání listů
· Kratší a slabší letorosty, metlovitost a zasychání
vrcholků
· Špatný odkvět a vývoj hroznů
· Odlišit od Mg – deficientní mezižilkové chlorózy
listů révy
· žlutozelené až žluté (červené) zbarvení mezižilkových
pletiv, okolo žilek zelený pruh rozšiřující se k bázi
listů, příznaky na starších(spodních) listech
od července
187
1
Příčiny
· Nedostatečný příjem železa na vápenitých půdách (pH), Mn, Al.
· Fe – významný aktivátor enzymů, ovlivňuje základní životní pochody
v rostlině (tvorba chlorofylu, fotosyntéza, dýchání , syntéza bílkovin).
· Projev podpoří
» Vysoký obsah uhličitanu vápenatého v půdě (kalcióza)
» Utužení a zamokření půdy
» Chladné počasí
» Neharmonická výživa, především nadbytek P
» Různá náchylnost podnoží (Amos, LE-K-1/ Fercal, Craciunel 2, SO4,
Kober 125 AA, Kober 5BB, Teleki 5C) a odrůd MT, MO, SZ, TČ aj.
Velmi silný výskyt 2009
· Od 1. t. června
· Teplo (4., část 5), rychlý růst révy v době malé aktivity kořenů,
nedostatečný příjem železa
· V 1. polovině 6. chladné a od 3.dekády 6. deštivé počasí
Lokálně silný výskyt 2010
Vydatné často přívalové deště ve 2. dekádě června a červenci
Opatření
· Tolerantní podnože
· Péče o půdu (organická hmota, provzdušnění, optimální vláhový režim)
· Přihnojení Fe, nejlépe v chelátové vazbě
» Přes list
» Do půdy (bodová aplikace)
Abiotické odumírání třapiny hroznů
Příznaky
· V období počátku zrání na třapině hnědé,
později hnědočerné až černé oválné skvrny.
Skvrny se zvětšují až obepínají třapinu.
· Části hroznů pod postiženým místem zavadají,
bobule scvrkávají i zasychají.
· Za vlhka napadení plísní šedou a padání hroznů.
· Nižší výnos a kvalita (nižší cukernatost, méně
aromatických látek, méně barviva, nižší extrakt
a více kyselin).
· Odlišit od abiotického vadnutí hroznů révy.
188
Příčiny
Nedostatky ve výživě
· Nedostatek Ca (Mg). Větší výskyt při nadbytku K a N zejména v amoniakální
formě, nevhodný poměr K : Ca (Mg).
Další teorie vzniku
· Porucha produkce růstových látek v návaznosti na nedokonalé oplodnění.
Špatný vývoj třapiny.
· Snížená využitelnost asimilátů třapinou v konkurenci částí keře v procesu
stárnutí třapiny.
· Toxicita amoniaku – chladné počasí a méně světla, nahromadění čpavku
v třapině, nekrózy pletiv v okolí průduchu.
Riziko výskytu omezují
· Suché a teplé počasí v době kvetení a po odkvětu - dobré opylení a vývoj
hroznů včetně třapiny.
· Přiměřený růst – optimální vývoj bobulí a silné třapiny.
· Optimální olistění a dobré oslunění – vyšší transpirace – lepší pohyb a ukládání
Ca v třapinách.
· Optimální poměr růstu a plodnosti (malé i velké zatížení keřů zvyšuje riziko
výskytu).
Iniciace projevu
· Poruchy ve výživě (nadbytek K, nepoměr K:Ca nebo Mg).
· Počasí před a na počátku zrání.
· Za dešťů vyšší příjem K, horší příjem Ca.
· Za dešťů a chladna nižší transpirace – omezený transport Ca do hroznů.
· Výskyt podporuje intenzivní růst, kdy je Ca transportován přednostně
do vrcholů letorostů.
Náchylnost odrůd
· Náchylné odrůdy – MT, RV, RR, TČ, AN, FR, ZW
Rostlina a Ca
· Ca ovlivňuje semipermeabilitu buněčných membrán a stěn buněk, pevnost
buněčných stěn, stabilizaci bílkovin, neutralizuje organické kyseliny (k. šťavelová),
ovlivňuje stabilitu a integritu pletiv a je významný aktivátor enzymů.
· Příjem kořeny jako Ca pomocí elektrochemického gradientu přes biologické
membrány.
· Příjem nepříznivě ovlivní vyšší obsah kationtů H, NH4, Mg, Mn, K
při < vlhkosti > příjem Ca, při > vlhkosti > příjem K (srpen 2006)
< příjem za < intenzity osvětlení a < teploty (srpen 2006)
· Pohyb xylémem (omezeně, absorbován anionty NO3, Cl), prakticky nepohyblivý
floémem, není reutilizace, vyžaduje pravidelný příjem.
· Příjem, transport i redistribuci ovlivňuje schopnost vytvářet nerozpustné
sloučeniny např. fosfáty.
189
1
Opatření
· zajistit harmonickou výživu (péče o půdu, optimální hnojení
především N, K, dostatek Ca)
· vyrovnaný poměr mezi růstem a plodností (podnož, zatížení keřů)
· odlistění krátce po odkvětu omezuje výskyt, odlistění před květem
a v době zrání podporuje výskyt
· kontrola živin v půdě
· na rizikových lokalitách kontrola stavu výživy listovou analýzou
· rizikové lokality
» pravidelný výskyt (dispozice lokality a odrůdy)
» nedostatek Ca (Mg) zjištěny listovou analýzou (opt. Ca 2,5 – 3,5%,
Mg 0,25 – 0,5%)
· ošetřit na list přijatelnou formou Ca (Ca + Mg)
» před nebo na počátku zaměkání (nejpozději 1. příznaky)
» opakovat 1 – 2x v intervalu 7 – 10 dní
» ponechat neošetřenou kontrolu
Abiotické odumírání třapiny hroznů
Šitbořice, Ryzlink vlašský, 1980
190
Abiotické vadnutí hroznů révy
Příznaky
· V období zrání zastavení vývoje hroznů, bobule zavadají
a scvrkávají
· Třapina a stopečky bobulí zelené
· Nižší výnos a kvalita (nižší cukernatost, méně barviva,
více kyselin)
· Především odrůda Zweigeltrebe (2008-keř/90% hroznů,
porost 15 – 50% hroznů)
· Odlišit od abiotického odumírání třapiny
» Nejdříve nekrózy, odumírání třapiny a stopeček hroznů,
následně zavadání bobulí
Příčiny
Komplexní porucha
· Nedostatek K (K-deficientní hnědnutí a zasychání listů révy, K-deficientní okrajová nekróza listů révy)
· K ovlivňuje tvorbu a transport asimilátů, reguluje turgor a stabilitu kutikuly a
buněčných stěn
· Deficit nebo špatný příjem K (za sucha)
· K je lépe přijímán za dostatečné vlhkosti půdy
· Nevhodný poměr K:Mg (optimum 3,5 – 7, často 1 – 1,25:1)
· Opakovaně potvrzeno analýzami listů révy
Výskyt
· Kalamitní výskyt 2008 (15 – 50 % hroznů)
» Nedostatek srážek 7 a 8 – špatný příjem K
· Ojedinělý výskyt 2009 a 2010
» Vydatné dešťové srážky 6. a 7.
» Dostatek vláhy – dobrý příjem K
Opatření
· Optimalizace stanoviště, hnojení a příjmu živin
» Opatření před založením vinice
» Kontrola úrovně výživy (půda, listy)
» Při nedostatku přihnojení K
» Hloubkové přihnojení K hnojivem
» Přihnojení na list
191
1
Komplexní sprchávání květenství
a hráškovatění hroznů révy
Poruchy opylení a oplodnění
Sprchávání
· Nadměrný opad kvítků v době dokvétání
a mladých bobulí po odkvětu
· Řídký hrozen
· Průměrně je opyleno 30 – 60 % kvítků (dle cv.)
Hráškovatění
· Neúplný vývin bobulí v důsledku špatného oplodnění
· Bobule dorůstají do velikosti broku nebo hrachu,
jsou bez semen
Hrozny menší, řídké, nižší výnos, dobrá kvalita
Příčiny
· Nepříznivé podmínky v době kvetení – nízké teploty
(průměrné d.t. pod 15°C, opt. 24 – 27 °C),
vysoké teploty, deště
· Neharmonická nebo nedostatečná výživa
(nadbytek N – bujný růst, nedostatek B, Mo aj.)
· Genetická dispozice (klon, odrůda)
· Patogenní organizmy (především viry)
· Kontaminace herbicidy
Výskyt 2009
· Velmi silný výskyt u citlivých odrůd (RŠ – klony, RB, RČ, VZ, SVA aj.)
· Chladné a v závěru kvetení deštivé počasí
· Prokázán nedostatek B (4. a 5. srážkově PN, vyšší pH)
Výskyt 2010
· Lokálně silný výskyt u citlivých odrůd
· Chladné a deštivé počasí v průběhu kvetení (3. týden června)
Opatření
· Optimalizace růstu (stanoviště – podnož – odrůda)
· Harmonická výživa (nepřehnojit N, dostatek B
a Mo)
· Přihnojení B na list (1 – 2x)
» Za sucha na lokalitách s vyšším pH (rizikové porosty)
» Při předpovědi chladného nebo chladného a deštivého
počasí v době počátku kvetení (1x)
» Zlepšený odkvět – zahuštění hroznů – hniloby
· Selekce (klony)
· Eliminace patogenu (selekce, testování – VT)
192
Poškození slunečním zářením
(Sluneční úžeh a sluneční spála révy)
Sluneční úžeh révy (tepelné IČ záření, přehřátí bobulí, 50 – 70 °C)
Hrozny (bobule)
· kávově zbarvené skvrny na bobulích, propadání
poškozených pletiv, scvrkávání a usychání bobulí
(řídké hrozny - poškození stopeček a zavadání)
· jednotlivé bobule, skupiny bobulí, části i celé hrozny
· zaschlé bobule zůstávají na hroznech
(výjimečně opad bobulí)
· výskyt především při směrování řad S-J, na JZ a Z osluněné části keřů
· odlišit od pozdního napadení plísní révy
Listy
· nekrotické skvrny, ostré ohraničení , usychání
a opad listů
Extrémní výskyt červenec 2007
· po chladném období vysoké teploty (extrémní
teplotní rozdíly) a intenzivní oslunění
· odlisťování zóny hroznů
Lokální výskyt červenec 2010
· teplé a slunné počasí ve 2. dekádě (33 – 35,5°C)
Náchylnost odrůd
· bílé RR, Hi, De, MM, MT, RŠ
· modré ZW, Sv, An
Ochranná opatření
· volba pozemku (vhodné viniční tratě), směr řad (více S/J)
· optimální výživa (Ca) v rizikovém období omezit Cu a S fungicidy
· citlivé časné odlistění zóny hroznů (2 – 3 týdny po odkvětu - otužení), zejména
na jihozápadní a západní straně keřů
· neodlisťovat za teplého a slunného počasí a před příchodem teplých period
Sluneční spála révy (krátkovlné UV – B záření, oslabená ozonová vrstva)
Hrozny
· hnědé mapovité skvrny na slupce bobulí, výjimečně propadání pletiv
Listy
· hnědofialové skvrny a plochy na líci
listů, od okrajů zasychání, deformace
a opad listů (odlišit od K – deficientního
hnědnutí a zasychání listů révy)
Častý je současný výskyt obou
poškození
193
1
KONTAKTY
Přednášející:
Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc., MZLU Brno, e-mail: [email protected]
Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Svaz EKOVÍN o.s., Brno, e-mail: [email protected]
Mgr. Samuel Lvončík, MZLU Brno, Agronomická fakulta, Ústav biologie rostlin,
e-mail: [email protected]
Ing. Petra Štěpánková, Ph.D., MZLU Brno, Agronomická fakulta, Ústav biologie
rostlin
RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D., Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta,
Ústav botaniky a zoologie
Ing. Václav Křivan, ČSOP Jihlava, e-mail: [email protected]
Luboš Purchart
Jaroslav Bašta
Doc. RNDr. Zdeněk Pospíšil, Ph.D.
RNDr. Václav Pižl, CSc, Ústav půdní biologie, Biologické centrum Akademie věd
České republiky, v.v.i., České Budějovice, e-mail: [email protected]
RNDr. Josef Starý, CSc., Ústav půdní biologie, Biologické centrum Akademie věd
České republiky, v.v.i., České Budějovice, e-mail: [email protected]
RNDr. Karel Tajovský, CSc., Ústav půdní biologie, Biologické centrum AV ČR, v.v.i.,
České Budějovice, e-mail: [email protected]
RNDr. Jiří Matuška, Správa CHKO Pálava, Mikulov, e-mail: [email protected]
Mgr. Jan Miklín, Správa CHKO Pálava, Mikulov
Prof. Dr. Randolf Kauer, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain,
e-mail: [email protected]
Georg Meissner, Fachgebiete Weinbau sowie Bodenkunde und
Pflanzenernährung, Forschungsanstalt Geisenheim
Otmar Löhnertz, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain, Fachgebiete
Weinbau sowie Bodenkunde und Pflanzenernährung, Forschungsanstalt
Geisenheim
Solange Heyer-Berrisch, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain
Julia Nora Schmieg, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain
Christine Schlering, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain
194
Annette Reineke, Fachgebiet Phytomedizin, Forschungsanstalt Geisenheim
Anja Freund, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain
Julian Harnecker, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain
Ralph Dejas, Director ECOVIN Germany, Oppenheim, e-mail: [email protected]
Dr. Bernhard Kromp, Bio Forschung Austria, e-mail: [email protected]
Dr. Wilfried Hartl, Bio Forschung Austria, e-mail: [email protected]
Ing. Markéta Broklová, Svaz EKOVÍN o.s., Brno, e-mail: [email protected]
Ing. Ľubomíra Kakalíková, CSc., IPROVIN Slovakia, e-mail: [email protected],
[email protected]
Ing. Zoltán Tamašek, IPROVIN Slovakia, e-mail: [email protected]
Ing. Erhard Kührer, WBS Krems/Donau, e-mail: [email protected]
D. Schattauer, WBS Krems/Donau
Ing. Petr Ackermann, CSc., Svaz EKOVÍN, o.s. Brno, e-mail: [email protected]
Organizátoři akce:
Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína o.s., EKOVÍN, Šmahova 66,
627 00 Brno
Kontaktní osoby:
Ing. Tomáš Richter, tajemník
mobil: +420 737 578 081, e-mail: [email protected]
Ing. Veronika Křivánková, referent
mobil: +420 603 261 275, e-mail: [email protected]
IPROVIN Slovakia, Rúbaň 23, 941 36, Slovenská republika, Združenie integrovanej
produkcie hrozna a vína
Kontaktní osoby:
I ng. Zoltán Tamašek
e-mail: [email protected], tel.: +421 905 459 286
Ing. Ľubomíra Kakalíková, CSc.
e-mail: [email protected], [email protected],
tel.: +421 903 776 872, +421 948 298 612
195
Veškeré informace o konferenci a celém projektu „VINOENVI – ekologické
vinohradnictví a biodiverzita“ jsou uvedeny na webových stránkách
www.vinoenvi.cz
Děkujeme všem za účast a těšíme se na příští setkání v roce 2011.
Svaz integrované a ekologické produkce hroznů
a vína o.s. EKOVÍN
www.ekovin.cz
IPROVIN Slovakia
www.iprovin.sk
196

Sborník 2010 ke stažení

Transkript

Podobné dokumenty

Obstbau Brünn 14 1