Existenční slovesa aru, iru, adjektiva typu -na

Existenční slovesa aru, iru, adjektiva typu -na

3
I.
Existenční slovesa aru, iru, adjektiva
Syntaktické vzorce a gramatikatypu -na
EXISTENČNÍ SLOVESA ARU, IRU
S1 (no ...) ni S2 ga aru / nai
Kjóšicu ni terebi ga aru.
Reizóko no naka ni gjúnjú ga arimasu.
Někde něco je (nachází se) / není
Ve třídě je televize.
V lednici je mléko.
S1 (no ...) ni S2 ga iru / inai
Tošokan ni sensei ga imasu.
Gakkó no mae ni tomodači ga iru.
Někde někdo je (nachází se) / není
V knihovně je učitel.
Před školou jsou přátelé.
S1 to S2 to S3 ga aru / iru
Niwa ni wa inu to neko to tori ga imasu.
S1 a S2 a S3 jsou (nacházejí se)
Na zahradě jsou pes, kočka a ptáci.
S1 ja S2 ja ... Sx nado ga aru / iru
Reizóko no naka ni gjúnjú ja džúsu nado ga
arimasu.
Kono daigaku ni wa Amerikadžin ja
Nihondžin nado ga imasu.
S1, S2 ... Sx jsou (nacházejí se)
V lednici je mléko a džus (a jiné
potraviny).
Na této škole jsou Američané a Japonci
(a jiní studenti).
S1 (ni) wa S2 ga aru / iru
Wataši ni wa ani ga imasu.
Uči ni wa terebi ga arimasen.
S1 má (vlastní) S2
Mám (staršího) bratra.
Doma nemáme televizi.
Českému slovesu být ve významu existovat, někde se nacházet odpovídají v japonštině slovesa aru
pro neživotné objekty a iru pro životné.
Srovnej:
Wataši wa gakusei desu.
Jsem student.
(Wataši wa) kjóšicu ni imasu. Jsem ve třídě.
Slovesa aru a iru se používají taktéž pro vyjádření vlastnictví. Aru ve významu mít lze použít i pro
životná substantiva (Otóto ga aru – mám bratra), avšak užití iru je mnohem frekventovanější (Otóto
ga iru). S použitím slovesa aru u životných substantiv se můžete setkat hlavně v knižním stylu.
Časování sloves aru, iru
tvary důvěrné
přítomný klad
je, jsou
přítomný zápor
není, nejsou
minulý klad
byl/a, byli/y
minulý zápor
nebyl/a, nebyli/y
tvary zdvořilé
tvary důvěrné
tvary zdvořilé
aru
arimasu
iru
imasu
nai
arimasen
inai
imasen
atta
arimašita
ita
imašita
nakatta
arimasen dešita
inakatta
imasen dešita
1
ADJEKTIVA TYPU -na
A-na S da / de wa nai
Nara wa šizuka na mači desu.
Šóta kun wa genki na kodomo de wa nai.
Adj. S
Nara je poklidné město.
Šóta není čilé dítě.
Adjektiva typu -na (nečasovatelná) nabírají na pozici přívlastku částici na (popř. no), na pozici
predikátu se k nim připojuje spona da / desu, jejímiž tvary se vyjádří i zápor a minulost. Na rozdíl od
časovatelných adjektiv (viz L2) zde spona nemá pouze zdvořilostní význam, je tedy nutné ji použít i
v důvěrném tvaru (kirei da, kirei datta).
Adjektivum typu -na spojíme s jiným adjektivem přes přechodníkový tvar spony da:
Otera no tatemono wa rippa desu. + Otera no tatemono wa ucukušii desu.
→ Otera no tatemono wa rippa de ucukušii desu.
S1 má / nemá Adj. S2
S1 wa S2 ga A da / de wa nai
A-i / kunai
Ano hito wa me ga kirei da.
Kono heja wa mado ga ókii.
Ten člověk má pěkné oči.
V této místnosti jsou velká okna
(Tato místnost má velká okna).
Větná konstrukce S1 wa S2 ga A-i / A da (dosl. Co se týče S1, S2 je nějaké) slouží k popisu vzhledu,
vlastností a stavů určitého objektu či osoby. V češtině často odpovídá konstrukci „S1 má nějaké S2“.
Příklady:
Zó wa hana ga nagai.
Petr kun wa atama ga ii.
Ano resutoran wa sutéki ga oišii.
Slon má dlouhý chobot.
Petr je chytrý (dosl. má dobrou hlavu).
V té restauraci mají dobré steaky.
Pomocí této vazby vyjádříme taktéž záliby a schopnosti:
Miki wa ongaku ga suki da.
Wataši wa miruku ga kirai da.
Jandera san wa nihongo ga džózu desu.
Miki má ráda hudbu.
Nesnáším mléko.
Pan Jandera umí dobře japonsky.
Srovnej:
Japonské víno je drahé.
Víno je v Japonsku drahé.
V Japonsku je víno drahé.
Nihon no wain wa takai.
Nihon wa wain ga takai.
JAPONSKÉ ČÍSLOVKY
Číslovky mají dvojí čtení – sinojaponské, které jsme si představili v minulé lekci, a pro číslovky 1-10
také japonské. Při počítání různých objektů se číslovky pojí s pomocnými číselnými jmény, tzv.
numerativy (více viz L6). Spojením japonských číslovek se sufixem -cu (-ccu), který můžeme chápat
jako univerzální numerativ, vznikají měrové jednotky, které lze běžně používat k počítání neživých
objektů:
1
ヒトツ
3
ミッツ
5
イツツ
7
ナナツ
9
ココノツ
2
フタツ
4
ヨッツ
6
ムッツ
8
ヤッツ
10
トオ
2
Tento způsob počítání se používá v běžné mluvě a je používán taktéž v případech, kdy pro počítané
předměty jiný numerativ neexistuje, nepatří mezi běžně používané, nebo si jeho volbou není mluvčí
jistý. Odpovídající tázací výraz je ikucu – kolik?
Příklady:
Ringo wa ikucu arimasu ka. Futacu arimasu.
Kolik máte jablek? Mám dvě.
Ringo ga futacu arimasu.
Mám dvě jablka. / Jsou (zde/tam) dvě jablka.
(podrobněji o zapojování číslovek do věty viz L6)
ZÁJMENA NANI – DARE – ICU – DOKO
-mo [ni-]
(se záporem)
nanimo nic
daremo nikdo
icumo
vždy*
dokomo nikde
-ka [ně-]
nani
dare
icu
doko
co
kdo
kdy
kde
nanika
dareka
icuka
dokoka
něco
někdo
někdy
někde
-demo [-koliv]
nandemo
daredemo
icudemo
dokodemo
cokoliv, všechno
kdokoliv, každý
kdykoliv, vždy
kdekoliv, všude
*České zájmeno nikdy nemá v japonštině jednoslovný ekvivalent. Pro vyjádření nikdy se nestalo,
nikdy jsem něco neudělal, nedělám apod. užívá japonština jiné způsoby vyjádření. Zájmeno icumo
se používá v kladných větách ve významu vždy.
II.
A.
Text
ソコニ 何ガ アリマスカ。
ココニ 日本ノ テレビガ
ソノキョウシツニ 何ガ
アリマス。
アリマスカ。
イスヤ 大キイ ツクエヤ
クロイ
コクバンナドガ
アリマス。
ツクエノ上ニ 何ガ アリマスカ。
本ト エンピツト
デンワガ
ツクエノ上ニ パソコンモ
アリマス。
アリマスカ。
イイエ、 パソコンハ アリマセン。
ダイドコロニ シロイ レイゾウコガ アリマス。
ソノレイゾウコノ中ニ 何ガ
アリマスカ。
ヤサイヤ サラミヤ ギュウニュウナドガ
アリマス。
レイゾウコノ上ニ 何ガ アリマスカ。
コップガ アリマス。 レイゾウコノソバニ トダナガ アリマス。
キョウシツノ中ニ ダレカ
イマスカ。
学セイガ イマス。 センセイモ イマス。 ／ 学セイト
オトウトサンガ イマスカ。
3
センセイガ イマス。
イイエ、 私ニハ
B.
オトウトハ イマセン。
イモウトガ
イマス。
コノヘヤハ ダレノ ヘヤデスカ。
コレハ
ノソバニ
私ノヘヤデス。コノヘヤニハ
ベッドガ
タイプライターヤ
左ニ
本ダナモ
フルイ
本モ
大キイ
アリマス。テーブルモ
コンピューターヤ
二ツ アリマス。
アリマス。ソノ上ニ
シロイ
アリマス。ソノ本ダナニ
マドガ
カミヤ
アタラシイ
アリマス。ベッドノムコウニ
フルイ
デンワヤ
日本ゴノ本ナドガ
本ガ
ステレオモ
タクサン
ソノマド
アリマス。
アリマス。
アリマス。私ノヘヤニハ
テレビガ アリマセン。
C.
アノリッパナ タテモノハ
何デスカ。
アレハ アタラシイ アパートデス。
ソノ中ニ ダレカ
イマスカ。
イイエ、マダ ダレモ イマセン。
D. アノ ミドリイロノ
大キナ
アレハ パラツキー大学ノ
タテモノハ
何デスカ。
トショカンデス。本ガ
タクサン アリマス。
日本ゴノ 本モ アリマスカ。
ハイ、タクサン アリマス。イツモ
学セイガ 大ゼイ イマス。
日本ゴノ 学セイモ イマスカ。
ハイ マジメナ 学セイハ
イツモ
トショカンノ マエノ タテモノモ
トショカンニ
イマス。
パラツキー大学ノ タテモノデスカ。
ハイ、ソウデス。私タチノ
日本ゴノ キョウシツモ
アノ中ニ アリマス。
大学ノ マエニ 学セイガ
イマス。アノ人ハ ダレデスカ。
アノ人ハ 学セイデハ アリマセン。センセイデス。
センセイデスカ。ワカイ センセイデスネ。
E.
コノタベモノハ 何デスカ。
ゼンゼン オイシクアリマセン。
イイエ、チガイマス。チェコリョウリデス。私ノテリョウリデス。
F.
日本ゴハ ドウデスカ。ムズカシイデスカ。
ソウデスネ。カンタンナ コトバデハアリマセン。
4
日本リョウリデスカ。
G.
ドンナスポーツガ スキデスカ。
スキート サッカーガ 大スキデス。
ソウデスカ。スキーハ オモシロイデスネ。私ハ ゴルフガ
ヘタデス。
スキデス。デモ
マダ
III. Cvičení
1. Přečtěte text C znovu, všechna slovesa a adjektiva dejte do důvěrného tvaru.
2.
Nakreslete obrázek podle následujícího popisu:
エノマン中ニ
車ノマエニ
ウチガ
オカアサンガ
大学ノマエニ
ノマエニ
私ノ
イヌガ
イケガ
アル。ウチノ左ニ
大学ガ
イル。オカアサンノ左ニ
イル。大学ノ左ニ
アル。ソノイケノ中ニ
ニワガ
女ノ子ト
イル。大学ト
タカイ 山ガ 三ツアル。ソノ山ノ上ニ トリガ イル。
5
車ガ アル。
オトコノ子ガ
アル。ソノニワニ
サカナガ
3. Říkejte podle plánku, kde co je:
アル。ウチノ右ニ
キガ
ウチノ
イル。
アル。ニワ
ウシロニ
4. Tvořte různé tvary adjektiv, spojujte je s vhodnými substantivy a zapojujte do vět:
カンタン
リッパ
チャイロ
シズカ
ハイイロ ミドリ
イロイロ
キレイ
ムラサキ
ユタカ
ゲンキ
トクイ
ベンリ
ニガテ
5.
Přeložte:
1)
コノアパートハイリグチガセマイ。
2)
オロモウツハ日本人ガスクナイ。
3)
コノヘヤハデンキガクライ。
4)
アノ子ハカミガナガイ。
5)
スロバキアハ山ガオオイ。
6)
ソノレストランハビールガタカイ。
6.
Říkejte, co máte/nemáte rádi, umíte či neumíte:
モダン・ダンス
日本ゴ
ピアノ
ゴルフ
テニス
カンジ
ヤサイ
ハナ
バドミントン
ウタ
日本リョウリ
スキー
車ノウンテン
タッキュウ
オンガク
フランスゴ
エイゴ
パーティー
7. Kde je třeba, doplňte:
1)
テーブル___デンワ___アリマス。
2)
田中サン___シンセン___サカナ___スキ___デス。
3)
私___イヌ___ドコ___イマスカ。
4)
マド___ソバ___ベッド___アリマセン。
5)
トナリ___ギンゴウ___アリマスカ。トナリ___ギンコウ___ユウビンキョク___アリマセ
ン。 デパート___アリマス。
6)
ウチ___ヤンデラサン___ヤンデラサン___子ドモ___ヤンデラサン___イモウト___イマ
ス。
7)
コノ___車___アメリカ___デス___、ドイツ___デス___。
8)
ビョウイン___人___タクサン___イマシタ。オイシャサン___カンゴフサンナド___イマ
シタ。
9)
私___リョウ___、シロイ___カベノヘヤ___チャイロ___カベノヘヤ___アリマス。
10)
ヒキダシ___中___何___アリマセン。
11)
コノ___レストラン___何（ナン）___ オイシイデス。
8.
Odpovězte na otázky:
1)
オトモダチハ 日本ゴガ ジョウズデスカ。
2)
テレビハ ドコカニ アリマスカ。
3)
トナリノヘヤハ ダレノヘヤデスカ。
6
4)
オロモウツノエキマエニハ
何ガ アリマスカ。
5)
カイモノガ スキデスカ。
6)
オカアサンハ リョウリガ
7)
ドンナ スポーツガ ニガテデスカ。
8)
何ゴガ トクイデスカ。
9)
ヤンデラサンハ キョウシツニ イマスカ。
スキデスカ。
10) コノヘヤノ カベハ 何イロデスカ。
11) スキナ ハイユウハ ダレデスカ。
12) ヨーロッパノ ドコガ スキデスカ。
Přeložte do japonštiny:
1. Není tady někdo? Ne, nikdo tu není. 2. Pod stolem je židle a pod židlí je kočka. 3. Nenávidím
červené záclony a pozdní večírky. 4. Golf mi ještě příliš nejde. 5. V té tmavé místnosti nikdo nebyl.
6. Přineste mi rybu a bramborový salát. 7. Kolik stál ten nový prostorný byt? Stál 54.188.000 jenů.
8. Pražské číslo pana Hašimota je 293-511-738. 9. Můj oblíbený učitel je učitel japonštiny. Je skvělý.
10. Co máte dobrého? Dobré je všechno. 11. Na bílé zdi je zelená tabule. 12. Kde máme auto? Je
naproti vchodu do domu. 13. Je tu paní Tanaková? Paní Tanaková je někde v budově. 14. Napravo
od nádraží je nová krásná restaurace. 15. Na náměstí je mimo jiné i kostel, pošta a radnice. 16. To
auto má zelenou barvu. 17. V Čechách je dobré pivo. 18. A: „Včera byla na poště ta dívka.“ B: „Ta
dívka má zajímavé oči.“
IV. Doplňující poznámky
KOŘENY KO, SO, A – ODKAZOVÁNÍ V RÁMCI JAZYKOVÉHO KONTEXTU
V 1. lekci jsme se seznámili s používáním deiktických výrazů se základy ko, so, a v situacích, kdy
mluvčí referuje k objektu nacházejícímu se v situačním kontextu promluvy, tedy v dohledu mluvčího a
posluchače (mohou na něj ukázat). Při odkazování k objektu, který se nachází mimo situační kontext
dané promluvy, závisí volba deiktického prostředku na tom, zda je daný objekt znám oběma
účastníkům komunikace. Pokud ano, mluvčí k němu odkazuje deiktickými prostředky se základem a
(are/ano/asoko aj.). V případě, že je znám pouze jednomu z účastníků promluvy, odkazuje k němu
mluvčí pomocí výrazů se základem so (sore/sono/soko).
A: Gekidžó ni ano džojú ga imašita.
V divadle byla ta herečka. (kterou oba známe)
B: Ano džojú wa totemo kirei desu ne.
Ta herečka je moc hezká, že?
A: Reizóko ni ano sarami ga arimasu.
V lednici je ten salám. (který oba známe, už jsme jedli)
B: Ano sarami wa oišii desu.
Ten salám je moc dobrý.
A: Soko wa donna mači desu ka.
Jaká je ta čtvrť? (já ji neznám)
B: Šizuka de totemo kirei na mači desu.
Je poklidná a moc pěkná.
7
K3
「ヤンデラサンハ
メ
ガ オオキイデス。」
「テーブル ノ 下 ニ ネコ ガ イマス。」
I. Procvičení čtení a gramatiky
1. Sledujte svého učitele, čtěte grafémy hiragany a odpovídejte na jeho otázku
「コレ ハ 何 デスカ」。
Př.:
センセイ：「コレ ハ 何 デスカ。」
学セイ：「ソレ ハ 『しょ』 デス。」
センセイ：「イイエ、『しょ』 デハ アリマセ
ン。何 デスカ。」
学セイ：「『じゃ』デス。」
センセイ：「ハイ、ソウ デス。」
2. Odpovídejte na otázku učitele, jestli v učebně daná věc je nebo není. Pokud se v učebně daná
věc nachází, popište, kde.
Př.:
センセイ：「コノ キョウシツ ニハ テレビガ アリマスカ。」
学セイ：「ハイ、コノ キョウシツ ニハ テレビガ アリマス。」
センセイ：「ドコニアリマスカ。」
学セイ：「ドア ノ 右 ニ アリマス。」
8
3. Dívejte se na obrázek a naučte se japonsky popsat fyziognomii lidského obličeje.
9
4. Dívejte se na obrázky a popište jednotlivé osoby. Řekněte, jaký mají nos, oči, ústa, vlasy, nohy
atp. Tvořte i jednoduchá slučovací souvětí typu. Používejte slovní zásobu z předchozího cvičení.
「田中 サン ハ メ ガ 大キクテ ハナ ガ 小サイ デス。」
10
5. Dívejte se na obrázek a popište, kde se co nachází.
6. Ve dvojici si rozdělte dva obrázky (jeden bude sledovat horní obrázek a druhý bude sledovat
spodní obrázek) a zjistěte od svého kolegy, co se nachází na pěti vynechaných místech Vašeho
obrázku. Při odpovídání danou věc konkretizujte popisem jejího tvaru, barvy atp.
11
12
7. Přečtěte nahlas následující text. Popište japonsky svůj pokoj doma, pokoj na koleji, jídelnu
v menze.
「私 ノ ヘヤ」
私 ノ アパート ハ、大学 ノ チカク ニ アリマス。
ヘヤ ニ ツクエ ト ベッド ガ アリマス。ツクエ ハ マド ノ チカク ニ アリマス。
大キクテ フルイ ツクエ デス。ツクエ ノ 上 ニ シャシン ガ アリマス。カゾク ノ シャシン デ
ス。本ダナ ニ エイゴ ノ ザッシ ト 日本ゴ ノ 本 ガ アリマス。
私 ノ ヘヤ ニハ、イロイロナ モノ ガ タクサン アリマス。私 ハ コノ ヘヤ ガ トテモ スキ デ
ス。
II. Frazeologie
Další pozdravy
Jako pozdrav se v japonštině často používají konverzační obraty vztahující se k předešlému setkání
(např. poděkování za pohoštění, námahu či prokázané služby, omluvy, apod.) nebo vztahující se k
počasí. Stejně tak při loučení jsou běžnější fráze jiného typu než prosté sbohem. Při používání těchto
pozdravů je vždy třeba mít na mysli, vůči komu daný pozdrav používáme, a je důležité zvolit
z hlediska formálnosti a zdvořilosti vhodnou variantu. Níže uvedené příklady představují jen některé z
možných variant a modifikací a jejich překlad do češtiny není jednoznačný, ale vždy záleží na
kontextu. Reakce na uvedené fráze jsou velmi závislé na kontextu. Zde uvedené reakce jsou pouze
možnou variantou.
Při setkání:
Hisašiburi desu ne! /
Ohisašiburi desu.
To jsme se dlouho neviděli! (když se s někým
sejdete po dlouhé době, vůči níže i výše
postavené osobě)
Šibaraku desu ne!
To jsme se dlouho neviděli! (méně zdvořilé, spíše
mezi lidmi, kteří se znají – kolegové, níže
postavené osoby)
Gobusata šite imasu.
Promiňte, že jsem se (tak) dlouho neozval./
Promiňte, že jsem se na tak dlouho odmlčel.
(zdvořilé, v písemném stylu)
→ Ie ie, kočira koso gobusata šite imasu.
→ Kočira koso gobusata šite imasu.
→ To nic, i já se omlouvám, že jsem se
dlouho neozval.
→ Ani já jsem se dlouho neozval.
Sendžicu wa šicurei šimašita!
Promiňte, že jsem posledně obtěžoval!
→ Ie ie, zenzen ki ni šinaide kudasai. /
O-ki ni nasarazu ni. (zdvořilejší)
→ Ie ie, zenzen.
→ Ale kdepak, to nic nebylo.
Nedělejte si s tím starosti.
→ To nic nebylo.
Sendžicu wa dómo!
Ještě jednou díky za minule!
→ Kočira koso, arigató gozaimašita.
(podle kontextu!)
→ Já děkuji Vám.
13
Kono mae wa gočisósama dešita!
Děkuji za pohoštění minule!
Ii tenki desu ne!
To máme ale pěkné počasí!
→ Só desu ne.
→ To tedy je.
Acui desu ne!
→ Só desu ne. Acui desu ne.
To je ale horko!
→ To ano. Je opravdu horko.
Ostatní:
Kromě poděkování, omluv a frází o počasí můžeme započít rozhovor i otázkami na zdraví:
Ogenki desu ka?
Jak se máte? Jste zdrávi?
Okawari arimasen ka?
Vše v pořádku? Něco nového?
(používají spíše starší osoby, zdvořilé)
Minasan okawari arimasen ka?
Jsou všichni u Vás v pořádku?
→ (Okagesama de,) genki desu.
→ (Okagesama de,) minna genki ni
šite imasu.
→ (Děkuji za optání,) mám se dobře.
→(Děkuji za optání,) máme se dobře. /
Jsme v pořádku.
V obchodě, restauraci:
Sumimasen…
Promiňte (upoutání pozornosti, žádost)
Omatase šimašita / itašimašita.
Omlouvám se za zdržení / Omlouvám se, že jsem
Vás nechal(a) čekat.
… kudasai.
Chci …, Dejte mi …
… wa čotto…
… teď zrovna… (= nemáme)
Tabemono (wa) okimari desu ka?
Onomimono wa jorošii desu ka?
Máte vybráno?
Dáte si něco k pití?
… onegai šimasu.
Rád bych …, Dejte mi, prosím, …
Ostatní:
Éto…
(citoslovce) když si mluvčí dává čas na rozmyšlenou, než něco řekne/odpoví
III. ロールプレイ
1. Utvořte dvojice a nacvičte krátkou scénku setkání dvou kamarádů, kteří se dlouho neviděli.
V rozhovoru nezapomeňte odkázat na minulé společné setkání.
2. Přečtěte nahlas následující rozhovory. Následně utvořte dvojice a nacvičte rozhovor
prodavačky se zákazníkem v obchodě nebo v restauraci. Zkuste využít co nejvíce shora
uvedených frází, japonské číslovky, adjektiva.
ヤンデラサン ト テンイン ノ カイワ
ヤ： アノウ、テレホンカード、
ヤ：
アリマスカ。
14
アノウ、テレホンカード、アリマスカ。
テ： ハイ、コチラ デス。
テ：
テレホンカード ハ チョット・・・
ヤ： デハ、コレ、クダサイ。
ヤ：
ソウデスカ。ドウモ。
オミセ
レストラン
テ：イラッシャイマセ。
ヤ：スミマセン。
ヤ：アノウ、スミマセン。
ウ：ハイ、オマタセシマシタ。タベモノハ
セッケン ハ ドコ デスカ。
テ：エエト、アチラ デス。
※ウ＝ウェイトレス
オ
キマリデスカ。
ヤ：トモダチニハ、エビグラタン ト サラダ、
ヤ：スミマセン、アチラ ノ ドコ デス
クダサイ。ソレト、コレ ハ 何 デスカ。
カ？
(ukazuje do jídelníčku)
テ：イリグチ ノ チカク ニ アリマス。
ウ：ビーフカレー デス。
ヤ：ソレデハ、私ニハ、ソレ、オネガイシ
マス。
ヤ：イリグチ ノ チカク デスネ。
ドウモ。
3.
ウ：オノミモノ ハ ヨロシイ デスカ。
ヤ：エエト、コーラ ２ツ クダサイ。
Dívejte se na obrázky a vzájemně si řekněte, co p. Janderovi, p. Jurečkové a p. Suzukimu
jde a co jim nejde.
ヤンデラ サン
15
ユレチコヴァー サン
スズキ サン
4. Ve dvojici se zeptejte na své oblíbené jídlo/pití a také na to, jaký sport vám jde atp. Zaměřte
se na správnou formulaci otázky a na to, abychom se neptali na věci, na které se není vhodné
ptát, abychom se neptali příliš přímo atp.
Př.: ～ハ 何ガ スキ デスカ。Co máš rád z …? (např. タベモノハ 何ガ スキ デスカ。Jaké jídla
máš rád?), ドンナ スポーツガ トクイ デスカ。Jaké sporty vám jdou? atp.
IV. Poslech
1. Pozorně naslouchejte popisu mluvčího a zkuste nakreslit, jak dané místo vypadá, kde se co
nachází, a také si zaznamenat, jaké/čí co je.
16
Nové výrazy
ア行
ii
ikucu
ike
icu
inu
iriguči
iroiro (na)
ue
ウェイター
ウェイトレス
uširo
uta
unten
eiga
eigakan
eki
ebi guratan
óki (na)
ózei
(o)tera
ongaku
dobrý
kolik?
rybník
kdy?
pes
vchod
různý
nahoře, na, nad
číšník
číšnice
vzadu, za
píseň
řízení
film
kino
nádraží
zapečené krevety
velký
mnoho (lidí)
buddhistický chrám
hudba
上
大キ
大ゼイ
カ行
nákupy
rodina
zeď, stěna
znaky
jednoduchý, snadný
strom
houby
kostel
krásný, čistý
banka
lékárna
divadlo
zdravý, čilý
tabule
sklenice
jazyk, slovo
golf
kaimono
kazoku
kabe
kandži
kantan (na)
ki
kinoko
kjókai
kirei (na)
ginkó
kusurija
gekidžó
genki (na)
kokuban
コップ
kotoba
ゴルフ
サ行
サッカー
サラダ
サラミ
šizuka (na)
šašin
fotbal
salát
salám
klidný, poklidný, tichý
fotografie
17
šósecu
džózu (na)
román
být šikovný, dovedný, dobře
umět
čerstvý
mít rád, oblíbený
lyže, lyžování
steak, biftek
stereo, (hi-fi) věž
skvělý, vynikající
mýdlo
úplně, vůbec
slon
vedle, blízko
takže
a ještě
šinsen (na)
suki (na)
スキー
ステーキ
ステレオ
subarašii
sekken
zenzen
zó
soba
sore de wa
sore to
タ行
daikirai (na)
taišikan
daisuki (na)
daidokoro
タイプライター
takusan
takkjú
tabemono
čairo
テニス
デパート
terjóri
テレホンカード
tokui (na)
tošokan
todana
totemo
tonari
tori
donna
大キライ
大シカン
大スキ
nenávidět, nenáviděný
velvyslanectví
milovat, milovaný
kuchyně
psací stroj
hodně, mnoho, dost
stolní tenis
jídlo
hnědá barva
tenis
obchodní dům
jídlo – vlastní výroba
telefonní karta
být šikovný, dobře umět
knihovna (budova)
uzavíratelná skříň, skříňka
velmi
vedle, v sousedství
pták
jaký
中
uvnitř, vnitřek, v
neumět, být nešikovný
zahrada
kočka
pití
ナ行
naka
nigate (na)
niwa
neko
nomimono
ハ行
šedá barva
muzeum
haiiro
hakubucukan
18
バス tei
パーティー
バドミントン
ピアノ
hikidaši
hidari
ビーフカレー
heta (na)
ベッド
ポテト
benri (na)
hondana
hon´ja
autobusová zastávka
párty, večírek
badminton
klavír
zásuvka (u stolu)
vlevo
hovězí na kari (s rýží)
neumět, být nešikovný,
neschopný
postel
brambory
vhodný, pohodlný
knihovna, polička na knihy
knihkupectví
左
本ダナ
本ヤ
マ行
mae
mada
mači
madžime (na)
mado
mannaka
migi
midori(iro)
mukó
murasaki
モダン・ダンス
před
ještě, stále, teprve
město, městská čtvrť (centrum)
pilný
okno
uprostřed
vpravo
zelená barva
protější strana
fialová barva
moderní tance
マン中
右
ヤ行
jakušo
jasai
jama
jutaka (na)
júbinkjoku
jorošii
ヨーロッパ
úřad (obecně)
zelenina
hora
bohatý, hojný
pošta
dobrý (zdvořilý výraz)
Evropa
山
ラ行
skvělý, vynikající
jídlo, vaření
jablko
lednice
rippa (na)
rjóri
ringo
reizóko
ワ行
ワイン
wakai
watašitači
víno
mladý
my
私タチ
19
Tvář, tělo
aši
atama
ude
kao
kami (no ke)
kuči
kubi
senaka, se
te
hana
hitai
maju, majuge
me
jubi
noha
hlava
paže
obličej, tvář
vlas(y)
ústa
krk
záda
ruka
nos
čelo
obočí
oči
prst(y)
Tvary
trojúhelníkový
hranatý
úzký, tenký
podlouhlý
tlustý, silný
kulatý
sankakukei
šikakui
hosoi
hosonagai
futoi
marui
Předměty v místnosti
obraz, obrázek
záclona
kalendář
plyšový medvídek
odpadkový koš
koberec
gauč
komoda
lampa na pracovní stůl
lampička
osobní počítač
květina
polštář
budík
skříň na oblečení
školní aktovka
e
カーテン
カレンダー
kuma no nuigurumi
gomibako
džútan
ソファー
tansu
デスクスタンド
テーブルスタンド
パソコン
hana
makura
mezamašidokei
jófukudansu
randoseru
20