(NS) M14 - EBR

Crrr… crrr …
Pošťák zvoní dvakrát. COŽE??? … pošťák … nojo sakra … konečně … kde mám prachy …
dobírka – JO UŽ LETÍM!!!
Tady mi to podepište, peníze, … tenhle balík je váš. DÍKY ☺ … a fofrem domů …
Po celodenním čekání a nervózním postávání u dveří konečně dorazil poštovní doručovatel a
přivezl dlouho očekávanou zásilku z AirsoftMorava. Skoro měsíc mi tu ležely prachy a pomalu
z nich ubývalo (prostě nejsem schopen na ně nesáhnout), až se konečně i na českým airsoftovým
obchodu objevila puška, která se mi líbila. M4 nebo M16 má dneska skoro každý … ale tohle je už
jiný kafe. Řekl bych téměř výstavní kousek (ikdyž je to samozřejmě věc názoru).
M14 EBR … modifikace útočné pušky, která se používala snad už ve Vietnamu, ale používá
se stále pro její nesporné kvality. Dřevěné pažení udělalo pá-pá a místo něj jen poctivý kov a ABS
předpažbí, aby bylo za co chytnout. Prostě luxus. Tedy její ostrá předloha určitě. Ale co airsoftová
verze?
Schody do druhého patra beru po dvou a nemůžu se dočkat rozbalování. Hned ve dveřích
mě sice trochu schladí babička, co je tu obden („Co to zase máš? … nemáte pomalu co do huby a
klidně si koupíš další pušku?!“), ale nevadí. Trochu pomůžu s prací v kuchyni a pak zmizím
rozbalovat.
Balík je trochu neforemný. Aha – objednával jsem ještě flašku plynu do pistole a BB loader.
Evidentně se to nevešlo do krabice s puškou … proč by taky mělo. Sundat vrstvu igelitu bylo dílem
okamžiku.
Pod ní ještě vrstva bublinkový fólie a už je to přede mnou v celý kráse. Ale CO TO? …
Conversion kit? … jsem blbej a objednal jsem jen konverzi? Jestli jo, tak se asi půjdu utopit …
Uff … všechno v pořádku … prostě číňani. Z bedny se na mě šklebí 6 kilo poctivého železa,
zásobník, baterie, nabíječka … tak kouknout co je tam dál.
Kupodivu už celkem nic … manuál, popruh ke zbrani s kovovýma karabinkama na konci,
malý sáček s nějakýma drobnostma a pod puškou protahovák na hlaveň. Ale co taky čekat víc? …
brýle od číňanů bych stejně okamžitě vyhodil, kulivo taky raději pořídím kvalitnější a optiku za tu
cenu? … asi neee. Než se dostanu k samotné pušce, ještě kouknu, co je v pytlíčku …
Hm … dva imbus klíče, dva šroubky s podložkou, patka pažbičky … a co je tohle?
Zcela nečekaný bonus!? … teď jak to nazvat, aby mě znalejší lidi neumlátili ☺ … šikmá
RIS lišta, šikmá montáž? … rozhodně potěší …
Tak se jdeme kouknout do manuálu, kampak to
asi patří, jak připojit baterku a vůbec …
Tak jo … sundat plastový předpažbí, připojit baterku, našroubovat šroubek zpátky … hele –
sem patřej ještě ty další z pytlíku … patka pažbičky … a safryš – první problém: uvnitř patky
evidentně příprava na nasazení přes osmihran, ale v pažbičce jsou kulatý udělátka s dírkou … že by
nasazení na šroubky? Asi ano, ale kde nic není … výrobce jaksi nedodal. Návštěva v OBI to asi
spraví, ale je to škoda. Prvotní nadšení už není tak veliký, když … ještě tu zůstává ta montáž. Po
deseti minutách převracení pušky z jedný strany na druhou, nahlížení do manuálu a dotazování
prodejce, který ani netušil že tam něco takového je, jsem to vzdal. Prostě tohle musí počkat na
nějakou chytřejší hlavu.
Takže nasypat kuličky do zásobníku … mám tu jen 0,23 Excel - snad budou vyhovovat.
Naprázdno je puška překvapivě tichá, tak uvidíme, co to udělá s plným zásobníkem. Natočit
kolečko, aby to vůbec podávalo (zlatý tlačáky …), zasunout do šachty a jdeme na to.
Jo – jenže kam?
Balkón to jistí (už slyším ty protesty, ale mám pod okny park a touhle dobou tam skoro
nikdo není, tak co), jen otevřít dveře a zakleknout. Trrrrr … trrrr … dvě dávky lehkým padáčkem
do prázdného prostoru. Víc blbnout nebudu – chtěl jsem jen vyzkoušet co to udělá. Rozhodně
poštelovat HOP, aby to líp neslo, ale jinak spokojenost. Střelba dávkou dělá podstatně větší
rambajs, než když jsem střílel naprázdno – budu si muset zvyknout. Takže zase zavřít dveře … a co
teď? … ta montáž mi nedá spát. Obracím ji v ruce a prohlížím pušku … hele závěr. Zkusmo vezmu
za páku a ona kupodivu plynule povolí. Zatáhnu k sobě, pustím a ozvalo se velmi charakteristické
CVAK – CVAK … to bych čekal spíš u ostré pušky!
Ve dveřích se objevila babička: „Opravdu je to jen vzduchovka?“ Nedalo jí to a nakonec se
šla taky podívat co jsem si to vlastně pořídil …
„… a kam patří tohle?“ zkoumá RISku odloženou na stole. Takže jsme chvíli debatovali
s puškou na kolenou, vysvětloval jsem na co se RIS lišta vlastně používá … a najednou – hele
vždyť to patří nad závěr!!! … takže zase o starost míň. Deset vteřin s imbusákem a RISka sedí jak
přibitá. Z týhle strany bych teda pomoc fakt nečekal ☺.
Hned za tepla sednu k počítači a píšu Offroudovi, že už jsem přišel na to kam ta mrcha patří
– chtěje se podělit o informace, keré jsem z něj nemohl vyrazit: „ale to já vím, tam se vkládá
protikus montáže pro optiku, do které přijde šroubem přidat horní lišta“. No to byste ho kopli …
Ale člověk se přenese přes takový hlouposti, když je nadšenej z nového kousku, že?
Tolik asi k prvním dojmům … a teď zkusím trochu nekriticky popsat pušku pro ty, co nad
její koupí uvažují:
V první řadě, co bychom si namlouvali – je to čína. Takže s některými věcmi je nutné
počítat předem. Už jen při vybalování z krabice a zkoušení co a jak se na některých částech zbraně
lehce porýpala barva. Těch částí není naštěstí moc – flashider, táhla k opěrce, prostě věci se kterými
se manipulovalo (chtěl jsem zkusit tlumič, proto jsem sundával koncovku – a nakonec nezkusil,
protože mám na tlumiči levej závit, kdežto tady je pravej). Prostě zbraň bude po určité době třeba
přestříkat nějakou kvalitnější barvou.
Nastavení pažby je velmi jednoduché – stačí zmáčknout nad pistolovou rukojetí pojistku a
můžete posouvat kam je libo. Stejně tak nastavení lícnice – odklopíte pojistku na boku, lícnici
zdvihnete do požadované polohy a pojistku vrátíte na původní místo. Elegantní a funkční – ale
pokud nebudete instalovat kolimátor nebo optiku, rychle zjistíte, že s lícnicí se nemusí ani hnout.
Pažba je zakončená celkem příjemnou gumovou botkou.
Mířidla jsou plně stavitelná a asi bude chvíli trvat jejich seřízení a zastřílení na nějakou
vzdálenost. Kdo už měl v ruce nějakou M14 tak ví o čem mluvím, protože v téhle části zbraně se
nic oproti starší verzi s dřevěnou nebo plastovou pažbou nezměnilo.
Tělo zbraně je v tomto případě opravdu kovové a na první pohled vypadá, že snad i strojově
opracované. Tedy žádný hrubý odlitek. Styčné plochy jednotlivých dílu, vnější rovné plochy,
frézované otvory – jako bývalý strojař bych to hodnotil kladně.
Pokud jste zastánci ověšování pušky všemi možnými nesmysly, tak tady se můžete opravdu
vyřádit. Zbraň má 28 cm dlouhou lištu nahoře na optiku, vpředu po stranách dvě lišty 9 cm, další
devíticentimetrovou lištu na podvěs nebo nožičky, krátkou (3 cm) lištu před/za miřidly pro optiku a
ještě jednu 9 cm dlouhou lištu vzadu nad pistolovou rukojetí. Krom toho se na ni dá přimontovat
ještě další lišta (není v základním vybavení) určená pro optiku.
Kapitolou samo pro sebe je umístění baterií. Pokud se k nim chcete dostat, musíte
odmontovat tři šrouby, jenž drží plastový kryt na spodku zbraně. Dva dlouhé válce baterií 9,6V,
jenž tam najdete, jdou poté snadno vyjmout, ale častější šroubování může být problematické. Zvlášť
potom proto, že lišta do které jsou šroubky uchyceny není z příliš kvalitního materiálu a snadno se
prohne pouhým zatlačením prstů. Časem asi bude potřeba ji vyměnit za něco pevnějšího, neboť
závity v ní vyřezané zřejmě odejdou. Vzhledem k tomu, že baterie dodávaná se zbraní je ve žlutém
igelitu, bude třeba ji přetáhnout černou páskou. Plastový kryt na těle zbraně není stavěný na
ukrývání něčeho takového a je pod něj vidět. A ta zářivě žlutá barva – no co vám mám vykládat .
Uchycení nosného popruhu působí masivním dojmem a nemám strach, že by nevydrželo i
hrubší zacházení. Je sice stavěné v přední části zbraně pro praváka, ale neměl by být problém
přesunout je pomocí šroubováku na druhou stranu. V zadní části je již koncipováno jako
oboustranné.
Všechny šrouby na zbrani jsou s imbusem, takže pokud se budete chtít pustit do rozebírání,
neobejdete se bez sady těchto klíčů. V krabici jsou sice dva přiložené, ale po bližším ohledání
zjistíte, že zdaleka nebudou stačit. Lepší bude pořídit si celou profesionální sadu a křížový
šroubovák navrch. Pro lidi co se zabývají servisem zbraní asi nic nového.
Co se střeleckých vlastností týče, nemám k dispozici měřák ani kalibrovanou střelnici,
abych mohl nekriticky zhodnotit výkon. Na webu Gunerairsoft.com mají uvedených 350 fps s 0,20
kulema, takže by v mechaboxu měla být 110 pružina což na pohled při zkušební střelbě odpovídá.
Po výměně vzduchotechniky by se výkon mohl zvednout na nějakých 115 m/s a kola, jenž puška
obsahuje by měly bez problémů snést 120 pružinu. O mechaboxu jsem už mnohokrát slyšel, že bez
problémů vydrží 170 péro, takže prostoru pro upgrade a zvyšování výkonu je myslím dostatek.
HOP-UP zbraně je identický s tím, který používá ve stejné zbrani Tokio Marui, takže tady by žádný
problém být neměl.
Jediná vážnější výhrada, kterou mám k mechanismu pušky, je směřována k přepínači režimu
střelby. Na rozdíl od velmi dobrého zpracování těla je tento díl vyrobený z plastu a na pohled
nepůsobí příliš odolně. Chtělo by to sehnat kovový. Ještě jsem se však nestačil kouknout, zda jej
někdo vyrábí a když, tak jestli je kompaktabilní s ostatními výrobci.
Další věcí, jenž bude třeba vyměnit jsou ložiska. Ne snad, že bych už stihnul rozebrat pušku
do posledního šroubečku … to už udělali jiní. Na webu jsem našel fotografie této zbraně
s rozdělaným mechaboxem po cca 10 000 výstřelech a ložiska na těchto fotkách jsou zřetelně
plastová a také už lehce opotřebovaná. A na doporučení lidí, kterým v tomto směru důvěřuji, by
bylo vhodné ještě vyměnit když už ne celou vzduchotechniku, tak alespoň hlavu válce a trysku
(nejlépe Guarder pro mech. VII). Tryska od výrobce je z jakéhosi průhledného plastu a hlava má
pouze jedno těsnění a to ještě nepříliš funkční. Kola jsou standardní velikosti, nikoliv ta upravená
verze pro M14 od Marui, takže tu je jedno plus pro Made in China.
________________________________________________________________________________
Abych zbraň zhodnotil v celku:
Ve zpracování se sice najdou drobné vady, ale to asi u každé zbraně, a vzhledem k faktu, že
tato je celokovová – a myslím tím kvalitní železo, nikoliv nějakou práškovou slitinu – má tato zbraň
dost navrch nad ostatními výrobci. Na druhou stranu, vnitřní mechanismus ještě zdaleka není
ideální jak by mohl být, ale zase jej lze celkem snadno upgradovat, čímž se plusy a mínusy
víceméně mažou. Otázkou tak zůstává pouze to, zda se časem nevysype něco z vnitřního
mechanismu zbraně, jejíž součástky se budou těžko shánět. Pokud tedy chcete zbraň s kvalitním
vizuálním zpracováním a nebojíte se čínské produkce, je tohle jasná volba. Zbraň od „ověřených
značkových výrobců“ v tomto provedení totiž stojí skoro desetinásobek.
Človíček
Foto: T&T Company, http://airsoft-news.eu/e107_plugins/content/content.php?content.99