jeden rok v anglii - Základní Škola Nová Bystřice

Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice
Hradecká 390, 378 33 Nová Bystřice
Absolventská práce
JEDEN ROK V ANGLII
Tereza Fišerová
9. B
Vedoucí práce: Mgr. Světlana Kostková
Školní rok 2014/2015
Jeden rok v Anglii
Prohlášení
Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským
dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž
jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
V Nové Bystřici dne 1. dubna 2015
Jméno autorky: Tereza Fišerová
Jeden rok v Anglii
Poděkování
Chtěla bych poděkovat Mgr. Světlaně Kostkové za odborné vedení, za pomoc
a rady při zpracování této práce.
Jeden rok v Anglii
Anotace
Tato práce s názvem Jeden rok v Anglii byla zpracována jako absolventská
práce při ukončení základního vzdělání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice.
Obsahem práce je blíže seznámit čtenáře se zemí jménem Anglie a proslulého
anglického národa, žijícího v ní. Tato práce vychází převážně z mých vlastních postřehů
a zkušeností, které jsem v této zemi stihla nasbírat, a také z odborných zdrojů.
Jeden rok v Anglii
Obsah
Úvod ................................................................................................................................. 6
1 Základní charakteristika Anglie ................................................................................ 7
1.1 Historie území jménem Anglie a jeho názvu.......................................................... 7
1.2 Poloha a přírodní poměry ....................................................................................... 7
1.3 Jazyk ....................................................................................................................... 8
1.4 Klima ...................................................................................................................... 8
1.5 Politický systém ...................................................................................................... 9
2 Vzdělávací systémy v Anglii...................................................................................... 10
2.1 Pre-school (předškolní vzdělávání) ...................................................................... 11
2.2 Primary school (první stupeň) .............................................................................. 11
2.3 Secondary school (druhý stupeň) ......................................................................... 12
3 Doprava ...................................................................................................................... 13
3.1 Letecká doprava .................................................................................................... 13
3.2 Kolejová doprava .................................................................................................. 14
3.3 Autobusová doprava ............................................................................................. 15
3.4 Automobilová doprava ......................................................................................... 15
3.5 Říční doprava ........................................................................................................ 16
4 Národ jménem Angličané ......................................................................................... 17
4.1 Jednotný národ? .................................................................................................... 17
4.2 Vždy být odlišný................................................................................................... 18
4.3 Vrozená zdvořilost ................................................................................................ 19
4.4 Volný čas .............................................................................................................. 20
4.5 Sport...................................................................................................................... 21
5 Bydlení ........................................................................................................................ 22
5.1 Anglické bydlení v průběhu historie .................................................................... 22
5.2 Anglický ideál: dvojdomek .................................................................................. 24
5.3 Nahlédnutí do anglické domácnosti ..................................................................... 25
6 Anglická kuchyně ...................................................................................................... 26
6.1 Z minulosti po současnost: vlivy zvenčí............................................................... 26
6.2 Snídaně ................................................................................................................. 27
6.3 Oběd...................................................................................................................... 28
Jeden rok v Anglii
6.4 Večeře ................................................................................................................... 29
6.5 Jak se to má s alkoholickými nápoji? ................................................................... 30
6.6 Bez piva to nejde! ................................................................................................. 31
7 Nejvýznamnější svátky v průběhu roku .................................................................. 32
7.1 New Year's Eve (Silvestr) .................................................................................... 32
7.2 Valentine‘s Day (Sv. Valentýn)............................................................................ 33
7.3 Easter (Velikonoce) .............................................................................................. 33
7.4 Mother's Day and Father's Day............................................................................. 34
(Den matek a Den otců) .............................................................................................. 34
7.5 All Fool's Day (Apríl) ........................................................................................... 35
7.6 A Midsummer (Letní slunovrat) ........................................................................... 35
7.7 Halloween ............................................................................................................. 36
7.8 Guy Fawkes Night ................................................................................................ 37
(Noc Guye Fawkese nebo též Noc pálení ohňů) ........................................................ 37
7.9 Remembrance Day ............................................................................................... 38
(Vzpomínkový den) .................................................................................................... 38
7.10 Christmas (Vánoce) ............................................................................................ 39
8 Vyhodnocení dotazníků 9. tříd ................................................................................. 42
Závěr .............................................................................................................................. 44
Seznam použité literatury a zdrojů informací
Knihy a publikace
Elektronické zdroje
Seznam příloh
Příloha I Dotazník (Jeden rok v Anglii)
Příloha II – Grafické vyhodnocení dotazníku
Příloha III - Vlastní fotografie ze zájezdů do Londýna
Jeden rok v Anglii
Úvod
Jako téma pro absolventskou práci jsem si vybrala zemi jménem Anglie a život
Angličanů v ní. Toto téma jsem si zvolila proto, že si myslím, že lidé o této zemi a jejím
národě chovají velmi často mylné představy. Také se domnívám, že existuje mnoho
zajímavostí a důležitých informací, které bývají často opomíjeny a přitom by neměly.
Jak jsem později zjistila při průzkumu, který jsem podnikla v devátých třídách, mnoho
mých spolužáků nemá nejmenší ponětí, jak vypadá anglická vlajka.
Na začátku devátého ročníku jsem stále neměla jasnou představu o tom, čeho se
bude týkat moje absolventská práce. Ale jelikož se mi již za život poštěstilo na vlastní
kůži navštívit Anglii - celkově třikrát – a strávit mnoho nocí v britské rodině, mé téma
bylo jasné.
Při tvorbě práce jsem postupovala tak, že mi paní učitelka Mgr. Světlana
Kostková sehnala odborné anglické knihy, neboť v českém jazyce neexistují. Tyto
knihy jsem si nejdříve pročetla a označila si věci, které mě samotnou zaujaly. Jelikož
mám k anglickému jazyku velmi kladný vztah, byla pro mě také skvělá příležitost ověřit
si své dosavadní jazykové znalosti a také si zlepšit slovní zásobu.
Během tvorby práce jsem čerpala hlavně ze svých doposud získaných zkušeností
a zkušeností starých Čechů, kteří do Anglie odjeli žít, a poté je posuzovala pod vlastním
úhlem pohledu. Snažila jsem se zpracovávat údaje, které v Anglii skutečně platí
a nejsou jen nesmysly na papíře.
Cílem této práce je poskytnout čtenářům základní přehled o Anglii a životě
jejích obyvatel. A nyní se do toho pusťme.
6
Jeden rok v Anglii
1 Základní charakteristika Anglie
1.1 Historie území jménem Anglie a jeho názvu
Území, které je momentálně pojmenované Anglie, bylo poprvé obydleno během
období mladého paleolitu. Jeho jméno však bylo
převzato od Anglů – jednoho z germánských
kmenů, který se zde usadil v průběhu 5. a 6.
století.
Země se původně dělila na jednotlivá
panství – hrabství nebo vévodství, která vždy
dostal nějaký bohatý šlechtic od krále a musel se
o ně starat. Tato hrabství existují i dodnes (např.
hrabství Yorkshire nebo Devon). V 10. století se
pak jednotlivá panství sjednotila pod Anglii.
(Později se připojil i Wales a Skotsko.)
V období zámořských objevů, které začaly
v 15. století, měla Anglie významný vliv na celý
svět, zvláště v kultuře a soudnictví. Anglický jazyk, anglikánská církev a anglické právo,
jež je základem zvykového práva v mnoha dalších státech, se vyvinuly právě v Anglii a její
parlamentní systém vlády byl ve velkém přisvojen i dalšími národy.
Nyní má celá země přes 53 milionů obyvatel (podle údaje z roku 2011). Hlavním
městem - a také celého Spojeného království - je Londýn.
1.2 Poloha a přírodní poměry
Anglie je všeobecně největší a nejlidnatější zemí Spojeného království Velké
Británie a Severního Irska. Celkově zaujímá dvě třetiny ostrova jménem Velká Británie.
Na severu hraničí se Skotskem a na západě s Walesem. Její břehy omývá Severní, Irské
a Keltské moře a od evropské pevniny ji odděluje francouzský Lamanšský průliv.
7
Jeden rok v Anglii
Hlavní ostrov, na kterém země leží, je převážně tvořen pahorkatinou. Povrch
jižní a střední Anglie tvoří roviny, zatímco středohoří Datmoor a Exmoor na západě
dosahuje výšky 600 – 1000 metrů nad mořem. Nejdelší anglickou řekou je Severn
(354 km), Temže, protékající Londýnem, je druhá (346 km) a řeka Trent třetí (297 km).
Jsou to zároveň tři nejdelší řeky ve Velké Británii.
1.3 Jazyk
I když všichni ve Velké Británii mluví anglicky, není jazyk stejný. Angličtina
má své vlastní akcenty a dialekty. Občas mají lidé potíže rozumět jeden druhému, právě
kvůli jinému přízvuku.
Nejlépe cizinci rozumí jižní angličtině. Lidé zde mluví typem angličtiny, který
se obvykle učí cizojazyční studenti. Tato angličtina je známá jako RP (Received
Pronunciation) nebo BC (English nebo Oxford English). Nejhůře se rozumí asi
Cockney, což je standardní londýnské nářečí.
1.4 Klima
Klima v Británii je víceméně stejné jako na severozápadní části evropského
kontinentu. Když se hovoří o anglickém podnebí, každému se jistě vybaví typická
londýnská mlha, déšť a všeobecně velká vlhkost. Není to však pravda. Chybná
myšlenka vlhké a mlhavé země byla stvořena přibližně před dvěma tisíci lety příchodem
Římanů a až do moderní doby je
udržována díky Hollywoodu. Popravdě,
v Londýně neprší více než v jakýchkoliv
jiných hlavních městech, a dokonce zde
prší i méně. Množství srážek se odvíjí
od toho, na která místa v Anglii dopadají.
Obecně řečeno, čím dále na západ
půjdete, tím více bude pršet.
8
Jeden rok v Anglii
V Anglii vládnou mírné zimy, což znamená, že sníh se vyskytuje pouze na
horách. Nejčastěji se lidé v nízko položených oblastech dočkají lehkého poprašku, který
během několika hodin opět roztaje. Proto Angličané jezdí nejčastěji lyžovat
do Francie.
Zimy jsou obecně trochu chladnější na východě země, než je tomu na západě.
V létě je na jihu tepleji a slunečněji, než je tomu na severu. Průměrná teplota se
pohybuje okolo 4°C v zimě a 16°C v létě, i když v létě se může rtuť teploměru na
několik málo dnů vyšplhat dokonce až na 30°C.
1.5 Politický systém
Spojené království je spravováno konstituční monarchií s dvoukomorovým
parlamentem:
• Sněmovna lordů (House of Lords)
• Dolní komora (House of Commons)
Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem, kterým je zpravidla lídr nejsilnější
parlamentní strany. Nedílnou formální součástí politické scény je královna, která plní
roli hlavy státu. Královna je oficiální hlavou země a pro
mnoho lidí představuje symbol soudržnosti národa.
Anglie (a později celá Velká Británie) je řízena
panovníkem již po tisíce let. Princip dědice trůnu se stále
řídí podle králova nejstaršího syna (nebo dcery, pokud
nejsou žádní synové).
Královna má hlavní roli ve státních záležitostech,
nejen při slavnostních záležitostech, jako otevírání
parlamentu, ale také proto, že se každý týden setkává
s premiérem a dostává od něj kopie všech vládních
dokumentů. I přesto se však předpokládá, že zůstane nestranná ohledně věcí „vyšší
politiky“ a všechny rady, které premiérovi nabídne, budou uchovány v přísné tajnosti.
9
Jeden rok v Anglii
2 Vzdělávací systémy v Anglii
Ze zákona je v Anglii ukládána povinná školní docházka všem dětem po dobu
jedenácti let. Základní vzdělávací systém se dělí na dva stupně vzdělávání:
• primary education (od 5 do 11 let, povinné)
• secondary education (od 11 do 16 let, povinné)
V roce 1988 byl vydán zákon
o vzdělávací reformě, jejímž smyslem bylo,
aby každému dítěti byl při vzdělávání poskytnut
široký a vyvážený vzdělávací program. Systém
je založen na tzv. základních předmětech,
kterými jsou angličtina, matematika a věda,
a doplňkových předmětech, jako jsou dějepis,
zeměpis, technologie, hudba, umění, tělocvik
a moderní jazyk. Tyto předměty tvoří základ
povinného vzdělávání a musí být vyučovány
ve všech školách v Anglii a ve Walesu.
Tento zákon zavedl také pravidelné přezkoušení žáků, aby se zjistilo, jaké
úrovně v těchto předmětech dosáhli. Přezkoušení čeká děti ve věku sedmi, jedenácti,
čtrnácti a šestnácti let. Tato metoda je postavena na celonárodních testech. Všechny
školy jsou povinny tyto testy provádět a zveřejňovat výsledky svých žáků. Na základě
výsledků jsou poté v britských novinách publikovány srovnávací tabulky úspěšnosti
jednotlivých škol.
Vzdělání v Anglii je bezplatné a nejvíce dětí navštěvuje státní školy. Nicméně
někteří rodiče platí za vzdělávání svých dětí v tzv. independent schools (nezávislých
školách).
Pro talentované děti z rodin s nízkými příjmy je vytvořen program, který se
nazývá Assisted Places Scheme a nabízí částečnou pomoc při placení školného na
10
Jeden rok v Anglii
těchto školách. V Anglii a Walesu jsou některé z více tradičních nezávislých škol
nazývány public schools, ačkoliv ani zdaleka nejsou skutečně veřejně přístupnými pro
všechny.
Z pohledu organizace výuky neexistují žádné zákonné požadavky, které udávají
počet vyučovacích hodin nebo jejich délku. Podrobný denní rozvrh je tedy záležitostí
samotného ředitele každé školy. Pokud jde o počty žáků ve třídách, neexistují žádné
zákonné normy ani doporučení upravující minimální a maximální hranici.
Pojďme si tři hlavní vzdělávací systémy přiblížit podrobněji:
2.1 Pre-school (předškolní vzdělávání)
Pro děti od tří měsíců do tří let v Anglii neexistuje nějaký specifický program
vzdělávání. Rodiče mají možnost umístit své děti do soukromých školek, nebo využít
služeb tzv. nannies (chův), či oblíbených au pairs (většinou zahraniční studenti, kteří se
za peníze starají o děti a domácnost).
Když děti dospějí do věku tří let, získávají možnost chodit do statemaintained
numery schools (státních mateřských škol), nurseries (soukromých mateřských škol),
nebo do různých neformálních skupin tzv. Re-schoolplaygroups Děti sem nejdříve
docházejí na půl dne, přičemž počet navštěvovaných hodin se zvyšuje až k dosažení
tzv. „full-time".
2.2 Primary school (první stupeň)
Do primary school děti nastupují v pěti letech a zůstávají zde až do svých
jedenácti.
Primary school se dělí na dva stupně: nižší - infant school (pro děti ve věku 5-7
let) a vyšší - junior school (pro děti ve věku 7-11 let).
Státní školy jsou v období povinné školní docházky bezplatné, smíšené a mají
všeobecné zaměření. Existují také samozřejmě druhy škol, které se podobají našim
gymnáziím, pro nadanější žáky. Tyto školy se nazývají grammar schools.
11
Jeden rok v Anglii
Další možností jsou poté soukromé školy známé jako independent nebo public
schools. Tyto školy jsou velmi
prestižní a drahé a připravují
studenty pro akademická
studia. Děti jsou na ně
přijímány formou náročných
zkoušek ve věku 12-13 let.
Součástí těchto škol jsou
koleje, ve kterých studenti
během školního roku pobývají
soukromá škola v Goldamingu Surrey
a domů se vrací pouze o prázdninách.
2.3 Secondary school (druhý stupeň)
Školy v Anglii kladou velký důraz na výběr několika předmětů a jejich následné
podrobné studium do hloubky. Toto studium je zakončené zkouškou všeobecného
vzdělání, nazvanou – GCSE (General Certificate of Secondary Education examinatons).
Tato zkouška se skládá z formy ústní, písemné a praktické. Záleží samozřejmě
na předmětech.
V šestnácti letech po ukončení povinné školní docházky a složení zkoušky
GCSE mají studenti možnost zůstat ve škole, kde studovali doposud, a absolvovat
tzv. sixth forms (šestý ročník). Na jeho konci je možnost získat Všeobecné vysvědčení
o vzdělání (GCE) – vyšší stupeň (A level). Tato zkouška je srovnávána s českou
maturitou. Studenti si vyberou libovolné
předměty (většinou 3) a výsledná známka
se poté započítává při podávání přihlášky
na univerzitu.
Pokud student nechce již ve studiu
pokračovat a absolvovat sixth forms, může
se již ve svých šestnácti letech ucházet o zaměstnání. Nemalé procento studentů se pro
vyšší studium nerozhoduje a později si doplňují vzdělání v různých rekvalifikačních
kursech, pokud to vyžaduje práce, pro kterou se rozhodli.
12
Jeden rok v Anglii
3 Doprava
Když se řekne: „doprava v Anglii“, jistě se každému vybaví snad nejznámější
symbol Londýna - červený dvoupatrový autobus zvaný double-decker. V anglické
dopravě se toho skrývá ale daleko více. Tak třeba, věděli jste, že Anglie vlastní nejstarší
podzemní dráhu na světě? A že jisté anglické letiště patří k těm nejvytíženějším na
světě?
Zprvu je nutné říct, že Anglie má velmi hustou dopravní síť, a tak není problém
dopravit se na jakékoliv místo v zemi. Cestovat můžete mnoha způsoby: letadlem,
vlakem, autobusem, vlastním autem, lodí a ve městech samozřejmě veřejnou dopravou.
3.1 Letecká doprava
Letecká doprava je pravděpodobně nejrychlejší a nejpohodlnější způsob dopravy
na velké vzdálenosti.
Vnitrostátní lety v Anglii
zajišťuje především nejznámější
britská letecká společnost British
Airways. Ta po Británii létá
např. do Birminghamu, Bristolu,
Liverpoolu nebo Manchesteru.
V oblasti Londýna se
nachází hned šest důležitých
letišť. Nejznámějším letištěm
v celé Velké Británii je bezpochyby londýnské Heathrow. Je to nejen největší britské
či evropské letiště, ale také třetí nejrušnější letiště na světě. Má pět terminálů a ročně
využije jeho služby přes 70 milionů cestujících. Ostatní anglické nízkonákladové
společnosti pak létají spíše na další londýnská letiště (Gatwick, Luton, Stansted aj.).
13
Jeden rok v Anglii
3.2 Kolejová doprava
V celé Británii je na 2 400 vlakových stanic a mnoho jich začíná právě
v Londýně. Vlakem se po Anglii
cestuje velice pohodlně.
Železniční síť je srozumitelná
a velice kvalitní, avšak tento
způsob dopravy je poněkud
drahý. Jízdenky se dají zakoupit
na místě, nebo se mohou
zarezervovat již dopředu. Vlaky
jsou často rozdělené podle tříd
(first class, standard class, …).
Zaměříme-li se více na hlavní město, pak Londýn má druhou největší síť
městské kolejové dopravy na světě (ihned po Tokiu). Tato síť obsahuje:
• železniční dopravu - řídí společnost Transport for London (TfL);
• metro - londýnské metro je nejstarší podzemní dráhou na světě a jednou
z nejrušnějších, podle předpokladů ho denně mají využít téměř tři miliony lidí;
• tramvajovou dopravu – spravované také společností Tfl;
• Hearthrow Expres / Stansted Express / Gatwick Express – železniční
spojení s letišti, non-stop provoz, vlaky vyjíždějí každých 15-30 minut;
• Eurostar – vysokorychlostní vlakové spojení (vlaky typu TVG) mezi
Londýnem, Paříží a Bruselem.
14
Jeden rok v Anglii
3.3 Autobusová doprava
Autobusová doprava
v Anglii vyjde podstatně levněji
než krátké vnitrostátní lety nebo
jízda vlakem a přitom nabízí
velmi podobný komfort. Navíc
autobusová nádraží se často
nachází přímo v centru měst.
Mezi největší britské dopravce
patří Megabus (společnost
s nejlevnějšími cenami na nejvytíženějších trasách).
Zaměříme-li se opět na hlavní město, pak autobusová síť v Londýně je jedna
z nejrozsáhlejších na světě. Více než 6 500 autobusů zajišťuje pravidelné spojení na
více než 700 linkách. Podle statistik bylo zjištěno, že v průběhu roku použije
autobusovou dopravu asi 1,5 miliardy cestujících.
Doprava na místních linkách je řízená London Buses, i když většinu linek
provozují soukromé společnosti. Všechny autobusy na těchto linkách mají červenou
barvu, odlišují se pouze logem dopravce a platí v nich jednotná cena jízdného.
3.4 Automobilová doprava
Hlavní rozdíl v automobilové dopravě je ten, že v celé Velké Británii se jezdí
vlevo. Dále se uvádí rychlost v mílích. Jinak pravidla silničního provozu jsou téměř
stejná jako u nás.
15
Jeden rok v Anglii
3.5 Říční doprava
Anglie je pokládána za kolébku průplavů. Tato země dala světu první ucelenou
vnitrozemskou vodní síť, na níž mohla lodní doprava zřetelně prorazit. V tzv. období
"průplavní horečky" zde bylo vybudováno více než 7 500 km kanálů.
Nejdelší řeka Temže je splavná pro zaoceánské lodě až po London Bridge a pro
menší lodě v rámci celého Velkého Londýna. Dříve byla řeka jednou z nedůležitějších
dopravních tepen. Dnes už to však neplatí, i když stále existuje určitý počet lodních
linek dopravujících pasažéry a určitý rozsah dopravy zboží.
V Londýně se nachází i několik kanálů například Regent's Canal, který spojuje
Londýn s Grand Union Canal, a tím i s říční sítí napříč většiny Anglie. Tyto kanály
nejsou využívány pro dopravu zboží, ale jsou populární pro vyjížďky ve volném čase.
16
Jeden rok v Anglii
4 Národ jménem Angličané
Každý národ má své určité charakteristické rysy. Myslím si však, že je velmi
časté, když si národ sám sebe idealizuje jako někoho úplně jiného, než jak ho
ve skutečnosti vidí okolní svět. Co myslíte, s čím se Angličané ztotožňují? A kým se cítí
být? Jak to v jejich společnosti funguje
a jak na sebe navzájem nahlížejí?
V některých částech světa je
velmi důležité, když jste členem
konkrétní rodiny. Jinde by mohlo být
důležité, že pocházíte z určité oblasti
v zemi. A jinde, že například patříte do vyšší společenské třídy. Může tedy vyvstat
otázka: Na čem opravdu záleží v anglické společnosti?
Podle mého názoru se v některých částech světa dívají na Angličany poněkud
pokrytecky. Lidé je nesoudí podle vlastních zkušeností, ale podle toho, co se doslechli
nebo viděli v televizi. A to je chyba. Nepokládám samu sebe za příliš velkou znalkyni
anglické povahy nebo Angličanů celkově, ale čerpám-li ze svých vlastních zkušeností,
musím podotknout, že se mezi mnou a Angličany nikdy nevyskytla nějaká velmi
nepříjemná situace.
Nyní se vám pokusím anglickou společnost přiblížit v několika obecných
ohledech.
4.1 Jednotný národ?
V Británii žije přes 63 miliónů obyvatel. Mezi obyvateli Anglie, Skotska, Welsu
a Severního Irska vládnou obrovské rozdíly - jak ve zvycích a povaze lidí, tak i
v kultuře a jazyce. Jsou to zkrátka jiné národy a mají často odlišné vyznání, vzdělání
i jazyk.
17
Jeden rok v Anglii
Skotové jsou pokládáni za velmi společenské a vynalézavé lidi, i když chvilkami
trochu netaktní a neurvalé. Velšané jsou zase podle Angličanů považováni
za rezervované a těžko odhadnutelné. Irové jsou naopak známí svým šarmem
a temperamentem. Keltské národy Velké Británie (Skotové, Velšané, Irové) jsou oproti
Angličanům více temperamentní.
I v samotné Anglii jsou velké regionální rozdíly v charakteru obyvatelstva
i v jazyce. Tak například seveřané do jisté míry tvrdí, že pracují více než jižané a jsou
důkladnější. Jsou upřímní a pohostinní. Cizinci si mezi nimi snadno naleznou přátele,
což v jižní Anglii není zdaleka tak snadné. Severní Anglie je také obecně chudší
a nachází se zde méně pracovních míst.
Je známé, že občas mezi národy Velké Británie panuje jisté napětí. Nazvete-li
například Angličana obecně Britem, nebude mu to příliš příjemné.
národnostní složení Velké Británie
Angličané
Velšané
Skotové
Irové
4.2 Vždy být odlišný
Angličané dokáží být jako národ občas velmi zvláštní a tvrdohlaví.
V nedávné době jsem se setkala se slovem "angličanství", které bylo definované jako
pocit vrozené nadřazenosti a výjimečnosti. A ano, Angličané si přímo libují v tom být
jiní. Je například téměř nemožné si představit, že by se někdy dohodli na změně řízení
18
Jeden rok v Anglii
automobilů z levé strany vozovky na tu pravou. Nezáleží na tom, že jízda na levé straně
nemá žádné výhody. Proč se měnit, aby byli jako ostatní?
Evropská unie, která by byla schopná způsobit nějakou změnu v každodenním
anglickém životě, se v případě svých návrhů často setká jen s podezřením
a nepřátelstvím ze strany Angličanů. Případ dvoupatrových autobusů je příkladem.
Kdykoli dá EU doporučení o standardizaci
velikosti a jejich tvaru, vyvolá to stávky
britských double-deckerských výrobců a jejich
zastánců.
Systém měření je dalším důkazem.
Britská vláda se již roky snaží podporovat
metrický systém. Snaží se docílit toho, aby
Britové používali stejné měrné jednotky, které
se užívají téměř všude jinde na světě. Ale má to
jen omezený úspěch. Všichni britští výrobci
jsou povinni poskytnout váhu svých výrobků
v kilogramech a gramech, avšak všichni
v Anglii stále nakupují v librách a uncích. Za
další potom meteorologové v televizi hlásí předpovědi počasí pomocí stupňů Celsia.
Skoro všichni Angličané, ale pořád myslí ve stupních Fahrenheita. A tak bych mohla
pokračovat dále, jako například v měření kapaliny, vzdálenosti, hodinách apod.
4.3 Vrozená zdvořilost
Každý již jistě slyšel o anglické zdvořilosti. Angličané bývají často ztělesňovaní
jako neobyčejně chladní, formální a uzavření. Opak je však pravdou. Říká se, že Brit se
vám omluví i za to, že vám stojí v cestě. A ve většině případů je tomu skutečně tak.
Když do vás někdo v Anglii vrazí, samozřejmě se omluví. Na tom by nebylo nic
zvláštního. Ale ono se to stává oboustranně, tedy když do někoho vrazíte vy, dotyčný
Angličan to vidí jako svou chybu, takže i tehdy se omluví on. Když do sebe vrazí dva
Angličané, bez ohledu na vinu, uslyšíte “sorry, mate” od obou. Nejde jen o takt, ale i
19
Jeden rok v Anglii
o úmysl. Lidé si tímto způsobem usnadňují a zpříjemňují den.
Bývalý student Cambridgeské univerzity na svém blogu píše: „Zatímco
v Americe jsem měl pocit, že jde o všudypřítomnou přetvářku, zde mám pocit, že to
Angličané hrají jen v případě, že se jim něco nelíbí a nechtějí to na sobě projevit. I když
je práce nebaví, maskují to celkem slušně.
Když v jedné restauraci u vedlejšího stolu popletli prakticky všechny objednávky,
hosté se tvářili, jako by to byla jejich chyba. Velmi se omlouvali, když reklamovali
donesené pokrmy. Někteří začali jíst, co jim bylo doneseno, protože jim bylo hloupé si
stěžovat.“ ¹
Angličané své emoce nedávají příliš lehce najevo. Takže pokud se jich
nevědomky zeptáte na nevhodnou otázku, odpoví vám, abyste se necítila trapně. Jelikož
se málokdy učí cizím jazykům, jsou velmi shovívaví k mluvě cizinců. Zdvořile pochválí
jejich angličtinu, i když může být chybná.
Angličané také neradi mluví o svém soukromí, nic neprozrazují jen tak někomu,
ale pouze lidem, kterým opravdu věří a jsou jim blízcí. Překvapivě, a to je v Čechách
úplně obráceně, Angličané nemluví skoro vůbec o negativních věcech nebo různé
kritice. Tato témata představují údajně jen pět procent veškeré konverzace.
Důvod, proč si lidé o Angličanech často myslí, že jsou chladní, odměření a ne
příliš přátelští, je ten, že Angličané neradi někomu na počkání sdělují, co dělají, odkud
jsou, kde bydlí, jak se jmenují nebo jiné osobní údaje.
4.4 Volný čas
Svého volného času chtějí Angličané vždy příkladně využít. Většinu volného
času v týdnu však stráví doma sledováním televize, posloucháním hudby nebo se svými
přáteli venku (např. v parku, kavárnách apod.).
Téměř polovina domácností v Anglii má nějaké zvíře - nejčastěji psa nebo
kočku. Angličané jsou svou láskou ke zvířatům poměrně známí. Vždyť jejich
dokumentární programy jako např. National Wild nebo BBC pomalu patří k těm
nejslavnějším televizním kanálům vůbec. Mnoho lidí svůj volný čas věnuje práci pro
dobročinné organizace.
20
Jeden rok v Anglii
Angličané jsou také velmi kreativní, a tak mezi jejich koníčky často patří např.
malování, keramika, různé vylepšování vozidlech, práce se dřevem nebo cokoliv
v hudebním oboru. Jednou z nejpopulárnějších volnočasových aktivit je již po dlouhé
roky tzv. D.I.Y (do it for yourself), jedná se o ruční vyrábění různých výrobků pro
vylepšení a zútulnění svého domova.
O víkendech věnuje mnoho lidí svůj čas zahradničení a zvelebování svých
zahrad. V jiném případě si zajedou do blízkých zemí na výlet nebo na blízkou pláž.
Rádi také zavítají s přáteli do hospod, zvaných v Británii jako pubs.
4.5 Sport
Mnoho lidí také věnuje velkou část svého volného času sportu. Když se
zamyslíte nad svým oblíbeným sportem, jakýkoliv to je, je dost pravděpodobná šance,
že se poprvé odehrál právě v Británii. A ještě větší šance je, že právě zde byla jeho
pravidla zavedena.
Samotný sport pro Angličany hraje mnohem důležitější roli než v ostatních
zemích. Pro velké množství, zvláště pro muže, je to hlavní forma zábavy a relaxace.
Miliony mužů provozují nějaký sport nejméně jednou za týden.
Jen zřídka jsou Angličané v nějakém určitém sportu nejlepší na světě. Avšak
nejlepší na světě v něčem opravdu jsou, a to v neuvěřitelně velkém množství sportů,
které se v zemi provozují. Téměř každý sport, který existuje, se hraje v Británii. Lidé
preferují více týmové sporty.
Nadšenců do individuálních
sportů, jako atletika, cyklistika,
gymnastika a plavání, je poměrně
méně.
Mezi nejoblíbenější sporty
v Anglii patří jednoznačně fotbal,
ragby, kriket nebo golf. V Británii
má samozřejmě také dlouhou
slavný fotbalový stadion Chelsea
historii jízda na koni a chrtí zápasy.
21
Jeden rok v Anglii
5 Bydlení
Hrdost, s kterou Britové svůj majetek prezentují, je velmi známá. Když se
Angličana zeptáte, jaký je pro něj ideál vysněného bydlení, zcela bez výjimky vám jistě
sdělí, že je to dům, zahrada a místo na mytí jeho auta. Heslo “Můj dům, můj hrad” je v
Anglii velmi výstižné, protože ve většině domů si opravdu připadáte jako v miniaturním
hradě, někdy mívá dokonce i věžičky.
5.1 Anglické bydlení v průběhu historie
Pojďme se ale nejdříve vydat trochu do minulosti. Když byla Británie ještě zemí
farem (mezi 15. a 16. stoletím), obydlím mnoha lidí se stávaly chalupy se zahradami,
které se kupily v malých vesnicích. Některé tyto chaloupky se dokázaly zachovat až
dodnes. Většina je jich v dnešní době otevřena pro veřejnost a je na ně opravdu
úchvatný pohled. Mnohé z nich mají doškované střechy a jsou postaveny z materiálů,
které zrovna přišly pod ruku.
Jak se země stávala
průmyslovější, mnoho lidí se
přestěhovalo do měst, která se
tak velmi rychle rozrůstala.
Řady malých domků se
spojily dohromady a budovaly
se hlavně pro dělníky. Říkalo
se jim terraced house (tzv.
řadovky) a nejvíce vznikaly
v 19. století.
tradiční anglická chaloupka z 15. století
22
Jeden rok v Anglii
Lidé v nich žili velmi natěsno. Ke všemu v domcích se nacházelo málo toalet
a všeobecně vládla velmi špatná
hygiena. Avšak lidé se
v komunitě, kterou si mezi sebou
vytvořili, cítili dobře. Řadovky
ale postupem času velmi
zchátraly, a staly se tak
nevhodnými pro život lidí uvnitř.
Většina jich tedy byla na základě
nařízení úřadů zbourána.
anglické řadovky z 19. století
Kolem 20. století řešila britská vláda problém,
jak jednoduše a přitom levně zajistit bydlení pro své
občany. Z toho důvodu byla zahájena výstavba housing
estates (tzv. sídlišť), které čítaly obvykle kolem patnácti
nebo více pater. Lidem se však nelíbily. Vchody do
domů nebyly hlídané. Panoval tu vandalismus, zloději
a násilí, odpadky a také graffiti. Navíc výtahy byly věčně
postaveny mimo provoz.
Další takové byty kvůli neoblíbenosti
nebyly postaveny až do roku 1970. Nakonec
byly tyto byty prodány lidem, kteří o ně
projevili zájem.
A tak začaly budovy soukromých bytů
vzkvétat. Dnes asi přes dvě třetiny britských
rodin své byty vlastní.
zachované činžovní domy z 20. století
23
Jeden rok v Anglii
5.2 Anglický ideál: dvojdomek
Bohatší lidé na předměstí si koupili větší dům se zahradou. Těmto domům se
říká detached houses. Domy stály samy obklopeny velkou zahradou. Velmi často byly
postavené z červených cihel a postrádaly omítku. Po 1. světové válce se k těmto domům
přistavěl z druhé strany dům naprosto symetricky stejný, a tak vznikl nejspíše
nejznámější a nejrozšířenější britský styl bydlení – semi-detached houses (tzv.
dvojdomek).
Já sama měla již
možnost strávit pár nocí ve
třech britských
domácnostech a mohu říci,
že domy jsou si jak svým
zevnějškem, tak
i vnitřkem velmi podobné.
Typický anglický
dům má přední a zadní
zahradu. Když vejdete
dovnitř, uvítá vás úzká předsíň, která působí na první pohled trochu klaustrofobickým
dojmem. Na pravé, či na levé straně – podle toho, jak je dům umístěn – stoupá do
prvního patra schodiště, které bývá obvykle natřené bílou barvou.
Z předsíně dále vede úzká ulička, kterou se dostanete do prostorné kuchyně. Kuchyně
bývá často spojená s jídelnou, a dokonce i s obývacím pokojem. Zároveň se v kuchyni
velmi často nacházejí dveře, které vedou na prostornou zahradu. V prvním patře se pak
nacházejí ložnice.
24
Jeden rok v Anglii
5.3 Nahlédnutí do anglické domácnosti
Když vstoupíte do anglické domácnosti, jistě vás ihned zarazí to, že Angličané
se na prahu nezouvají a bez sebemenších výčitek svědomí vstoupí na svůj honosný
koberec v předsíni zablácenou botou. Nebo ještě hůře – rovnou si to v botách namíří do
své ložnice. Nejčastěji lze tento zlozvyk pozorovat u starších lidí, kteří jsou na to
odmala zvyklí a nepřijde jim na jejich chování nic divného.
Další věcí, která je pro mě téměř nepochopitelná, je anglický kohoutek. Mnoho
Angličanů má zavedené kohoutky na teplou a studenou vodu zvlášť. Naskýtá se vám
tedy volba: chcete si ruce omýt vodou naprosto ledovou či naprosto vařící?
Angličané velmi rádi sbírají věci z cest a vystavují si je po domě, a tak – opět
nejčastěji u starších lidí – si musíte každou chvíli při pohybu po domě dávat pozor,
abyste nevrazili hlavou či ramenem do poličky obtěžkané suvenýry. Když už jsou tyto
věcičky vystavené, nenajde se téměř nikdo, kdo by na nich dříve než jednou za tři
měsíce utřel prach.
V domácnostech mladých Angličanů situace bývá vzhledem k zámořským
vlivům odlišná. Jejich domy jsou často vzdušnější, jednoduše a přitom moderně
vybavené a také čistší.
Moderně vybavený obývací pokoj mladé rodiny, u které jsem byla ubytovaná.
25
Jeden rok v Anglii
6 Anglická kuchyně
Když se řekne pojem anglické jídlo, každému se nejspíše vybaví typický sendvič
se šunkou, salátem a plátkovým sýrem uvnitř. Nebo tradiční národní pokrm fish and
chips, skládající se z přemaštěné obalené ryby v těstíčku s ještě mastnějšími hranolky.
Nesmím opomenout ani slavnou full English breakfast, kterou zahrnuje přes nejméně
šest druhů mastných surovin. Z vlastní zkušenosti si myslím, že obvyklá anglická
kuchyně rozhodně není ta nejzdravější a občas ani ta nejchutnější (podle mého usouzení
například taková koprová omáčka s rýží), ale přesto si na světě nalezne mnoho svých
oblíbenců.
6.1 Z minulosti po současnost: vlivy zvenčí
Anglické pokrmy mají pro nás často nevýraznou chuť, protože Angličané nejsou
příliš zvyklí své jídlo dochucovat solí nebo jiným kořením v takové míře jako Češi.
Tento zvyk se nejspíše dochoval z novověku, kdy bylo jídlo v Anglii charakteristické
svou jednoduchostí a používáním velmi kvalitních přírodních plodin. Díky tomu vznikla
strava, která se vyhýbala silným chutím, jakými se vyznačuje například česnek,
a složitým omáčkám.
Anglická kuchyně byla popravdě často v žebříčku zájmu gurmánů odsouvaná do
pozadí, kvůli předsudkům o její “nedokonalosti“. Tyto řeči byli hojně rozšiřované
především francouzskou stranou. Možná tomu tak bývalo, avšak pravdou je, že se
Anglie stala světovým impériem a začala přijímat mnohé zvyklosti ze svých kolonií,
včetně jídel, koření apod. Největší vliv na anglickou kuchyni mělo především indické
jídlo.
Dnes se můžete setkat s řadou indických jídel, o kterých Angličané tvrdí, že jsou
to jejich tradiční národní pokrmy. Nesmíme zapomenout, že Británie je také
„mateřskou“ kuchyní jejích anglosaských kolonií (tzn. Kanady, Austrálie, Spojených
států, Nového Zélandu), takže můžeme říct, že se vlastně jedná o jednu
z nejrozšířenějších kuchyní na světě
26
Jeden rok v Anglii
Samotná kuchyně je velice pestrá. Angličané mají rádi zvěřinu, hovězí, krůtí,
stejně jako svoje tradiční jehněčí z Walesu. Jelikož je Británie ostrovní zemí, která je
obklopena mořem a protkána sítí řek, na jídelníčcích rozhodně nesmějí chybět ryby
a mušle. Nejčastější přílohou, kterou Angličané volí k jídlům, jak brzy zjistíte, jsou
brambory. Vyznačují se právě tím, že je dokáží upravit na mnoho způsobů.
Angličané mají tři hlavní jídla:
• Snídani - anglicky nazývanou breakfast.
• Oběd - anglicky nazývaný lunch či diner.
• Večeři - anglicky nazývanou dinner, supper či tea.
6.2 Snídaně
Typické anglické snídaně jsou oproti těm našim
českým bohatší a vydatnější. Vzhledem k tomu, že jejich
cílem je vás opravdu nasytit na část dne. Angličané mají
snídaně často odlišné v pracovním týdnu a o víkendu.
Avšak dá se tu najít jistý pevný základ a tím je
popíjení čaje. Tradiční anglický černý čaj se podává
s mlékem. Mléko se do něj přidává z důvodu, že jeho
působením se celková chuť čaje zjemní.
V poslední době získávají na popularitě též čaje bylinkové a speciální. Káva je
v Anglii méně tradiční než v kontinentální Evropě,
nicméně v posledních dvaceti letech nastal vlivem
řetězců typu Starbucks, Costa Coffee apod. i zde
rozkvět pití kávy. Zejména ve velkých městech je
každé ráno běžné, že se pracovníci před příchodem
do práce zastaví pro kávu s sebou.
27
Jeden rok v Anglii
Za obvyklou snídani v pracovním týdnu se nejčastěji volí opečené toasty
namazané marmeládou (marmeládou se v Británii myslí jen pomerančová, všechno
ostatní se správně nazývá džem) nebo s javorovým sirupem, nutelou či arašídovým
máslem. Další častou možností jsou lupínky s mlékem nebo jogurtem.
Tradiční anglickou snídani (tzv. traditional English breakfast) si Angličané
dopřejí jen zřídka, nejčastěji pak
v sobotu nebo v neděli. Toto jídlo
se skládá z volského oka, smažené
slaniny, opečených párků,
smaženého chleba, fazolí
v rajčatové omáčce a smažených
žampiónů. Případně také
smažených rajčat na pánvičce.
6.3 Oběd
Oběd v Anglii nastává kolem dvanácté až čtrnácté hodiny odpolední. Jídlo je
nejčastěji studené a lehké oproti snídani, protože hlavním jídlem dne se stává večeře.
Jestliže Angličané chodí do školy či
do práce, jejich častou volbou je sendvič se
sýrem, šunkou a salátem, k tomu balíček čipsů
(nejčastěji octových) a sladká bublinková
limonáda. Samotný sendvič vznikl právě
v Londýně.
Evropskou kuchyni o něj obohatil v 18. století jistý hrabě ze Sandwiche, který si
bral tuto svačinku (dva chleby, mezi nimiž je něco dobrého) vždy s sebou, aby se
nemusel vracet domů na jídlo. Mohl také sendvič držet jen jednou rukou a věnovat se
karetní hře i při jídle. Angličané si sendviče krájí nejčastěji na trojúhelníky.
Další pokrm by se dal podle své oblíbenosti a rozšířenosti považovat za národní
jídlo. Jeho název je fish and chips. Jídlo se skládá z bílé ryby, například tresky, která se
28
Jeden rok v Anglii
obalí a opeče. Podává se poté s hranolky a octem.
K dostání je za přijatelnou cenu téměř ve všech
stáncích s rychlým občerstvením a hospodách.
Další oblíbenou obědovou „rychlovkou“ jsou také tzv. jacket potatoes. Jedná se
v podstatě o pečenou bramboru s náplní, jako jsou fazole v rajčatové omáčce
z konzervy, tuňák s majonézou aj. Také
nesmím zapomenout na steak and kidney
pie, což je vlastně hovězí se zapékanými
ledvinkami v těstíčku. Tento „koláč“ nesmí
chybět na jídelním lístku v žádné pravé
britské hospodě, natolik je to britské
národní jídlo.
6.4 Večeře
Angličané jsou zvyklí večeřet kolem devatenácté až dvacáté hodiny večerní.
Obvykle konečně nadchází čas na teplé jídlo.
Když se v týdnu vrátí večer z práce, nemají příliš
chuť do nějakého většího „vyvařování“, a tak se
právě pro anglickou kuchyni stalo
charakteristické vaření z předem připravených
polotovarů. Je přeci daleko lehčí koupit si již
připravený např. masový koláč (steak and kidney
pie), vstrčit ho do trouby, oloupat a uvařit pár
brambor a mít hotovo, že?
Angličané často žertují, že se jejich tradičním jídlem stalo indické curry, čínské
nudle, americký hamburger či italská pizza. Skutečnost tomu tak odpovídá. Když se
zeptáte na tradiční anglickou kuchyni žáků na základní škole, prvních pět položek často
bývají jídla převzatá z ostatních národností.
29
Jeden rok v Anglii
Večeři tedy nejčastěji připravují
z polotovarů, nebo si ji rovnou zakoupí v blízké
(indické aj.) restauraci a pohodlně přinesou domů.
Za zmínku také stojí tzv. buffet meals - tj.
švédské stoly, které často provozují velice levně
čínské a indické restaurace. Za několik liber si
zde můžete koupit neomezený počet jídel, která si
jen vyberete z předpřipravených švédských stolů
s desítkami pokrmů.
Samotná večeře se často skládá z více
chodů: předkrmu (nejčastěji polévky), hlavního chodu (např. pizza) a nesmí chybět
sladký dezert (např. čokoládový pudink).
6.5 Jak se to má s alkoholickými nápoji?
I Angličané mají zálibu v pití alkoholických nápojů, které jsou v Británii do
osmnácti let zakázané. Děti do šestnácti let do některých hospod dokonce nesmí ani
vstoupit. Dříve v Británii měli jeden
z nejpřísnějších zákonů v Evropě, co se týče
prodávání alkoholu. Dnes se již tak přísně
nedodržuje, ale některá zařízení dodnes smějí
podávat alkohol jen v určených hodinách. Do jiných
restaurací je zase povoleno si nosit alkohol vlastní
a účtuje se jen tzv. korkovné, což je poplatek
za otevření lahve.
Ve městech jsou vytyčené zóny „no
drinking“. V těchto zónách je přísně zakázáno pít
alkohol, pokud vás totiž někdo přistihne, musíte
zaplatit pokutu vysokou £50. Všude jinde se ale pít
alkohol může. Za další trestný čin se na ostrově považuje opilé vystupování na
veřejnosti.
30
Jeden rok v Anglii
6.6 Bez piva to nejde!
Angličané jsou znalci dobrého piva. Je zvykem, že si v hospodě můžete vybrat
až z osmi druhů čepovaných piv a z několika desítek druhů lahvových
či plechovkových. Zajímavostí anglických hospod je to, že jsou bez obsluhy. Pro každé
pití si zákazník musí dojít vždy až k baru.
Ve větších městech jsou
v současnosti velmi často
navštěvované vinné a koktejlové
bary, které ve večerních hodinách
nabízejí tzv. šťastnou hodinku
(Happy Hour), kdy jsou nápoje
podávané za snížené ceny. Otvírací
hodiny hospod i barů se velmi liší. Populární je světlé horké pivo, ale taktéž těžké
smetanově hebké černé pivo (Guiness), zvláštní druh slabého piva a světlé hnědé pivo.
Piva původem z Česka se dají nalézt na každém kroku. Pivo značky Budvar se
nachází ve většině barů, supermarketů i samoobsluh. A nejde jen o klasický Budvar, ale
i o různé hořké a silnější varianty. Občas narazíte na Staropramen nebo
Plzeň, obojí zpravidla točené.
Dalším populárním pitím Britů je i tvrdý alkohol, kterému kraluje
whisky - např. Jack Daniels nebo Red Label. Oblíbená je také skotská,
ale i irská whisky.
31
Jeden rok v Anglii
7 Nejvýznamnější svátky v průběhu roku
Británie byla vždy země s nespočetnými legendami, duchařskými příběhy,
pověrami a starověkými zvyky – a mnoho z nich souvisí právě s významnými svátky.
Stane-li se, že některý ze státních svátků připadne na sobotu či neděli, pak je vyhlášen
náhradní den volna. Obvykle se jím stává následující pondělí. V zemi je možno vyhlásit
i mimořádný svátek/den volna, například při příležitosti mimořádných událostí
u královského dvora. V roce 2012 takovou událostí bylo diamantové výročí královny
Alžběty II.
7.1 New Year's Eve (Silvestr)
Oslavy Nového roku jistě nikoho nepřekvapí. Stejně jako v jiných zemích, také
v Anglii je tento den považován za státní svátek a lidé si v jeho průběhu posílají veselá
novoroční přání, esemesky nebo e-maily. Na mnoha místech se často večer vyráží
s přáteli na večírky nebo do restaurací. Největší oslavy New Year's Eve probíhají
v Londýně. Těsně před půlnocí lidé vzhlédnou k hodinám (nejčastěji se scházejí u Big
Benu nebo na
Trafalgarském náměstí)
a společně začnou
odpočítávat posledních
deset sekund do nového
roku.
O půlnoci se
všichni postaví do kruhu,
chytí se za ruce a zpívají
starou píseň Auld Lang
Syne. Poté většina lidí vypije svou sklenku šampaňského a započne ohňostroj.
32
Jeden rok v Anglii
7.2 Valentine‘s Day (Sv. Valentýn)
Na Valentine‘s Day se celá Anglie zaplaví červenou barvou, srdíčky
a zamilovanými lidmi. Obchodní výlohy se ladí do červena a regály jsou přecpané
velkými čokoládovými srdci nebo plyšovými medvídky.
Největší tradicí v tento den jsou valentýnská psaníčka, která lidé posílají
někomu, koho mají rádi nebo do koho se zamilovali. Obvykle se ale nepodepisují
a hodně času tedy potom tráví hádáním, kdo jim je poslal. Nejčastěji napíší jen: „Be my
Valentine.“ Případně „From your Valentine.“
Oproti jiným Valentýnům ve světě, je v Anglii zvykem zpívání dětí, které
dostanou za odměnu sladkosti, ovoce, a dokonce i nějakou tu korunku k dobru.
V celé Velké Británii panuje také přesvědčení, že pokud dívka vstane brzy ráno
a dívá se na procházející muže, stane se jejím budoucím manželem ten, který na ni jako
první pohlédne.
7.3 Easter (Velikonoce)
Angličané se na Velikonoce začínají připravovat již kolem čtyřiceti dnů předem.
Těmto čtyřiceti dnům se říká Lent. V období Lentu křesťané přestanou jíst svá oblíbená
jídla – např. sladkosti nebo čokoládu.
Dříve lidé přestávali jíst vajíčka a pít mléko. A tak těsně před začátkem Lentu
vezmou všechna svá vajíčka a mléko, co najdou doma, a udělají palačinky. A tak se
dalo za vznik Pancake Day (tzv. Palačinkový den). Některá města v tento den také
pořádají palačinkové závody. Takové
závody jsou založené na tom, že lidé
běhají ulicemi, přičemž drží v ruce pánev
a vyhazují přitom palačinku do vzduchu;
pokud jim palačinka spadne, závod
prohrávají. V Británii se palačinky
obvykle podávají s pomerančem
a cukrem. Období Lentu začíná další den po Pancake Day.
33
Jeden rok v Anglii
Na Good Day (u nás Velký pátek) prodávají pekaři pečivo zvané hot cross buns.
Představuje ho kynuté těsto zapečené s rozinkami a kořením a s bílým čokoládovým
křížkem navrchu. Jí se horké s máslem. Sama jsem tento pokrm vyzkoušela a musím
říct, že je velmi chutný.
Kolem Velikonoc Angličané
narození Krista oslavují tím, že si
dávají čokoládová velikonoční
vajíčka, která si o Velikonoční neděli
otevřou a snědí. Tato tradice se
v Anglii dodržuje už od roku 1870.
Někteří rodiče svým dětem také
říkají, že jim nosí vajíčka
velikonoční zajíček a schovává je v zahradě. Potom děti musejí jít ven a hledat je.
O Velikonocích jde spousta lidí do kostela a zpívá tam velikonoční písně.
O Velikonočním pondělí jsou pro většinu lidí prázdniny, takže mnoho z nich sleduje
sport, nebo jde ven. V tento den jsou také typické různé průvody a pouštění draků. Děti
mají kolem Velikonoc obvykle dvoutýdenní prázdniny.
7.4 Mother's Day and Father's Day
(Den matek a Den otců)
V Británii se čtvrté neděli během Lentu (čtyřicetidenního půstu během
Velikonoc) dříve říkalo Mothering Sunday. Před staletími lidé v tento den navštěvovali
své ''mateřské'' kostely v jejich městě nebo vesnici. Později, když začali mladí lidé
opouštět domov kvůli práci a usadili se daleko, dostali jednodenní prázdniny, aby mohli
jednou za rok navštívit své matky. Vždy jim s sebou přivezli květiny nebo dort.
V rychle plynoucích letech se tedy postupně Mothering Sunday změnila na Mother's
Day – speciální den pro matky.
Dodnes se v tento den se děti snaží svým matkám vyjádřit poděkování tím, že
jim například donesou snídani do postele, vezmou je ven na jídlo ven, nebo jim něco
vyrobí.
34
Jeden rok v Anglii
Po stovky let se ve světě také oslavuje tzv. Den otců. Hodně lidí chtělo dříve
poděkovat jejich otcům za všechnu jejich tvrdou práci, pomoc a také lásku. Father's Day
se dostal do Anglie kolem 19. století a slaví se vždy třetí neděli v červnu. V tento den
lidé často berou své otce ven na jídlo, nebo na sportovní zápas.
7.5 All Fool's Day (Apríl)
All Fool's Day se v Anglii, stejně jako všude jinde, slaví 1. dubna. Anglický
název znamená v překladu doslova Den všech bláznů. Někteří lidé si v tento den
vymyslí malé vtípky na své přátele a rodinu; například poposunou čas na hodinkách
nebo do cukřenky nasypou sůl, takže potom něčí čaj chutná příšerně.
A často si i samotné televizní stanice nenechají ujít možnost vysmát se tisícům
lidí. Tak například roku 1957 televizní kanál BBC pustil světu program o tzv.
španělských špagetových stromech. Tu dobu v Anglii nikdo špagety moc neznal – bylo
to nové jídlo – takže o něm lidé moc nevěděli. V programu vystupovala žena, která
doslova sbírala špagety ze stromu a pokládala je poté uschnout na slunce. Když
program skončil, mnoho lidí do BBC volalo a všichni si opravdu chtěli tyto stromy
koupit a vysadit na jejich zahradě!
7.6 A Midsummer (Letní slunovrat)
Všichni jistě víme, že nejdelšímu dni v roce se říká letní slunovrat. V Británii se
obvykle koná 21. června, což je také první letní den. V minulosti bylo vždy léto pro lidi
nejpříznivější období, protože bylo velmi lehké nalézt jídlo.
U Stonehenge a Avebury v Anglii se nachází zvláštní kruhy poskládané
z obrovských a mohutných kamenů, které se tu nachází již přes pět tisíc let. Nikdo si
dodnes není jistý, jak se tam vlastně dostaly nebo k čemu slouží.
Protože letní slunovrat je tradiční čas slunce, světla, jídla, lásky a teplého počasí,
lidé přicházejí z celé Anglie ke Stonehenge a Avebury, aby právě zde oslavili letní
35
Jeden rok v Anglii
slunovrat. Návštěvníky se často
stávají také druidové, vyznavači
starého pohanského náboženství,
které je starší než křesťanství.
7.7 Halloween
Svátek Halloween se koná 31. října. A i když je tento svátek mnohem více
důležitým v Americe než v Anglii, dokázal si získat mnoho Britů, kteří ho zde slaví.
Pro Halloween jsou příznačné dýně, do kterých někdo vydlabal hrůzostrašnou
obličejovou grimasu. Možná si říkáte, jak vlastně tato tradice vznikla? Před stovkami
let, v listopadu, když se už blížila zima, si lidé mysleli, že právě v zimě přicházejí
všechny zlé přízraky, jako např. duchové. Chtěli je odehnat, a tak venku zapálili ohně
a udělali si tzv. bludičky. Aby je vyrobili, vzali si velkou podzimní zeleninu – obvykle
dýni – a uřízli její vršek. Poté
do ní vydlabali velkou díru a na
straně vyřezali obličej. Na
samý konec dovnitř vložili
svíčku a opět nasadili vršek
dýně. V Anglii tyto bludičky
můžete vidět v období
Halloweenu na téměř všech
zahradách.
Aby přízraky odehnali
pryč, lidé se také převlékali jako duchové a čarodějnice. Děti to dělají i dnes, když jdou
na oslavu Halloweenu. Dříve se oblékali do bílých prostěradel, klepali na dveře a říkali:
„Trick or Treat“ (darebnost nebo pamlsek). I dnes to tak dělají, jen jejich kostýmy jsou
propracovanější a pestřejší. Když jim dáte nějakou sladkost – pohoštění - půjdou zase
36
Jeden rok v Anglii
pryč. Angličané se často baví také tím, že vyrábějí dekorace na večírky a hrají hry.
Dekorace jsou většinou černé (temné noci a smrt) a oranžové (podzimní zelenina)
barvy.
Jedné nejznámější hře, která je velmi populární, se říká „shýbání pro jablka“.
Hodně jablek na podzim padá ze stromů, takže je lehké je najít. Někdo vhodí jablka do
velké nádoby s vodou. Jablka vyplavou na hladinu. Hráči se obvykle zavážou oči, aby
nemohl nic vidět, musí si dát ruce za záda a snažit se vytáhnou jablka z vody pomocí
úst. Může to být velmi obtížné a hráči jsou většinou potom celí mokří!
7.8 Guy Fawkes Night
(Noc Guye Fawkese nebo též Noc pálení ohňů)
5. listopad je často charakterizován jako veřejný den díkůvzdání za neúspěch
spiknutí na podpálení parlamentu.
Příběh o muži, po kterém se tento svátek nazývá, začíná v roce 1605. V ten čas
byl králem Anglie James I. Někteří lidé ho ale jako hlavu země nechtěli, protože
vyznával jiné náboženství. A tak jedna skupina složená z odpůrců – muž jménem Guy
Fawkes a jeho přátelé – přichystali na krále a jeho armádu ve Westminsterském paláci,
kde vláda sídlí až doteď, atentát. Pod palác nastražili 36 beden plných střelného prachu,
ale jejich plán nevyšel, protože je někdo udal. 4. listopadu královi vojáci Guye odhalili
i se střelným prachem a poslali ho do vězení. Zde ho mučili a donutili prozradit i ostatní
spiklence. Roku 1606 byli všichni atentátníci před Westminsterským palácem
popraveni, a když se to lidé dozvěděli, začali oslavovat v ulicích s loučemi v rukách, že
jejich král je zdravý a naživu.
Od té doby, každého 5. listopadu, lidé před svými domy udělají velký oheň ze
spadlých listů a starých kusů dřeva. Ohni říkají táborák. Děti vycpou oblečení novinami
a vytvarují je jako postavu muže. Říkají mu guy, podle Guye Fawkese, a chodí s ním po
ulicích, aby ho lidem ukázali. Říkají: „Dejte nám penny pro guye“ a žádají o peníze na
ohňostroje.
37
Jeden rok v Anglii
Někteří Angličané dělají táboráky s ohňostroji, ale jelikož jsou ohňostroje
drahé, často společně
pořádají velký
večírek v parku nebo
v lese. V listopadu je
obvykle velká zima,
takže se lidé
občerstvují horkým
jídlem a pitím, aby
nezmrzli. V ulicích
se také koná mnoho ohnivých a ohňostrojových přehlídek - všechny pod dozorem
úřadů, aby nedošlo k nehodám.
7.9 Remembrance Day
(Vzpomínkový den)
V Británii se vzpomínce na válečné veterány říká Remembrance Day. V tento
den se připomínají všichni padlí vojáci ze všech válek, i těch současných. Po konci
1. sv. války (11. 11. 1918) se všichni Angličané domnívali, že se lidé již z války poučili
a nepočítali s tím, že by mohla přijít ještě válka druhá.
Možná si říkáte, kdy tento svátek opravdu vznikl? V roce 1919 jeden australský
muž napsal do britských novin, že by chtěl, aby se lidé v jeden den zastavili, všeho
zanechali a zavzpomínali si na vojáky, kteří ve válce obětovali život za svou vlast. Král
George V. si tento dopis přečetl a souhlasil s ním. A tak všechny své poddané požádal,
aby přestali na chvíli pracovat a připomněli si smrt svých vojáků.
Tento svátek se slaví o nejbližší neděli k 11. listopadu. V ten den ve městech
vyjdou společně do ulic mladí a staří vojáci v uniformách. Konají se bohoslužby
a k pomníkům se jmény vojáků se nosí květiny. V Londýně královna a ministerský
předseda osobně pokládají květiny na velký válečný památník, který se jmenuje
Kenotaf.
38
Jeden rok v Anglii
Přesně v jedenáct
hodin dopoledne všechno
na dvě minuty ztichne.
Angličané všeho zanechají
a tiše stojí ať už
ve školách, ulicích,
nakupovacích centrech, nebo
na velkých
a rušných letištích.
V tento den také mnoho lidí nosí na oblečení červené papírové vlčí máky,
protože v 1. světové válce mnoho vojáků přišlo o život na polích, kde rostly právě vlčí
máky. Tyto překrásné květiny symbolizují barvu krve, a když si je lidé dnes koupí,
peníze z jejich nákupu putují na pomoc starým vojákům a jejich rodinám.
7.10 Christmas (Vánoce)
Angličané se na Christmas začínají obvykle připravovat na konci října, nebo
v brzkém listopadu. Rodiny zkrášlují svůj dům zářivě barevným papírem, elektrickými
světélky, cesmínou a jmelím a ostatními dekoracemi. Na všech vstupních dveřích visí
červenozelený symbol Vánoc – věnec spletený ze zelené cesmíny s červenými bobulemi
a červenou mašlí s nápisem: MERRY CHRISTMAS. V obchodech je v toto období
velmi rušno a prodlužují se otevírací doby. Lidé často posílají svým příbuzným
a přátelům přáníčka a dárky a všichni začínají vymýšlet plány na blížící se prázdniny.
Uprostřed prosince již mnoho rodin nakupuje vánoční stromečky a zdobí je.
Ve školách se děti učí o dítěti Ježíši a někdy o jeho narození sehrají i hru,
ve které zpívají koledy, pro své matky a otce. Hodně škol pořádá v prosinci pro děti
besídky a dospělí mají zase na oplátku pracovní večírky. Mnoho Angličanů mezi
25. a 26. prosincem nepracuje a většinou mají týdenní dovolenou až do prvního ledna.
Obvykle tento čas stráví doma se svou rodinou, nebo navštěvují vzdálené příbuzné
a přátele.
39
Jeden rok v Anglii
Vánoční prázdniny začínají 24. prosince na Christmas Eve. Lidé obvykle skončí
v práci dříve a společně se napijí nebo dokončí vánoční nákupy. Večer zabalí dárky
a položí je pod stromeček. Ten večer děti házejí svá
přáníčka do krbu a věří, že je Father Christmas
(na obrázku) nalezne. Některé mu nechávají nápoj,
kousek koláče a trochu zeleniny pro jeho zvířata.
Zanechávají pro něj také dlouhou ponožku nebo
punčochu v rozích jejich postele, doufajíc že se večer
spustí komínem a přinese jim malé dárky, jako např.
ovoce a oříšky. Poté jdou spát, protože jim rodiče tvrdí,
že jinak Father Christmas nepřijde. Obvykle jim také
říkají, že hodným dětem nosí dárky a těm zlobivým
nechává jen kousek uhlí. O půlnoci vyrazí hodně lidí do
kostela, kde poslouchají vánoční příběhy a zpívají koledy.
Další den, 25. prosince, je Christmas Day. Děti obvykle vstanou velmi brzy
a zkontrolují své punčochy, aby se podívaly, jaké dárky jim v nich Pan Vánoc zanechal.
Po snídani otevírají ostatní dárky, které nalezly pod stromečkem.
Vánoční večeře je odpoledne a je to největší jídlo za celý den. Obvykle se
podává krocan s velkým množstvím zimní zeleniny a poté vánoční pudink (na fotce).
Často jsou tu také horké paštikové koláče a dorty. Kolem třetí hodiny odpoledne mnoho
Britů zapíná televizi, protože královna všem přeje: „Merry Christmas“. Poté se jdou
projít ven, nebo spolu hrají hry. Večer jí studené jídlo a vánoční koláč (koláč s ovocem),
ale obvykle nemají moc velký hlad, z důvodu velké sváteční večeře.
26. prosinec se
nazývá Boxing Day neboli
Balíčkový den. Svátek
vychází z tradice, kdy chudí
obyvatelé Londýna chodili
s krabicemi ke každému
domu a dostávali zbytky
vánoční večeře, ovoce nebo
i drobné peníze. V tento den
40
Jeden rok v Anglii
se Angličané navštěvují a hrají různé venkovní hry. Je to pro mnoho lidí svátek, ale
hodně obchodů v tento den otevírá.
Další britskou tradicí je pantomima. Pantomima je hra s prvky dětské pohádky,
ve které se nachází hodně hudby a písní (např. Růženka nebo Aladin). Obvykle se muž
převlékne do ženských šatů a předvádí starou ženu. Tato „žena“ není příliš krásná, ale
zato je často velmi vtipná. Děti mají pantomimu rády, protože se mohou smát, zpívat,
křičet a vlastně všeobecně dělat hodně hluku. Obvykle sem zavítají se školou, nebo
s rodinou.
Vánoční období končí 6. ledna. Mnoho Angličanů se v tento čas již zbavuje
vánočního stromku a ostatních dekorací. Myslí si totiž, že dělat tyhle věci po 6. lednu
přináší smůlu.
41
Jeden rok v Anglii
8 Vyhodnocení dotazníků 9. tříd
Při vytváření dotazníků bylo mým cílem zjistit, jaký vztah mají moji spolužáci
k samotné Anglii. Dozvěděla jsem se díky tomu, jestli tuto zemi již někdy v minulosti
navštívili, zda by chtěli, nebo jak na ně působí samotní Angličané. Podívejte se na
výsledky nebo - viz. graf v příloze.
Dotazník (Jeden rok v Anglii)
1. Kdyby sis mohl/a vybrat, jakým cizím jazykem bys chtěl/a umět plynule
hovořit?
a) anglicky – 17 žáků, 85%
b) německy – 1 žák, 5%
c) jiným – 2 žáci, 10%
2. Navštívil/a jsi Anglii již někdy?
a) ano – 10 žáků, 50%
b) ne – 9 žáků, 45%
c) ne, ale chtěl/a bych – 1 žák, 5%
3. Kde se s touto zemí nejčastěji setkáváš?
a) ve sportu – 7 žáků, 35%
b) u slavných osobností (zprávy, hudba apod.) - 12 žáků, 60%
c) v politice- 1 žák, 5%
42
Jeden rok v Anglii
4. Která povaha je podle tebe pro Angličany charakteristická?
a) zdvořilý a přátelský – 17 žáků, 85%
b) sobecký a mrzutý – 1 žák, 5%
c) drzý a nevkusný – 2 žáci, 10%
5. Kdyby se ti naskytla nabídka pobytu v Anglii na neurčitý čas, přijal/a bys?
a) ano – 15 žáků, 75%
b) ne – 2 žáci, 10%
c) nevím – 3 žáci, 15%
6. Poznáš vlajku Anglie?
a) - 5 žáků, 25% (správná odpověď)
b) – 0 žáků
c) – 15 žáků, 75%
43
Jeden rok v Anglii
Závěr
Na závěr bych chtěla říct, že mě zpracovávání a získávání nových poznatků
o Anglii a Angličanech velmi bavilo. Mé vědomosti, jak zeměpisné tak i ty o Anglii,
sahají mnohem dál než na počátku. Jistě jsem v této práci nezmínila vše, ale to nevadí.
I když mě Angličané nechali nahlédnout tzv. pod pokličku, stále mnoho svých tajemství
jistě ukrývají. A my to musíme respektovat. Osobně mám tento národ velmi ráda
a myslím si, že si nezaslouží být špiněn na základě nepravdivých pověr. Lidé se ale
s každou generací mění, a tak kdo ví, jak se postupem času vyvine anglická povaha?
Již od své první návštěvy nedokáži Anglii dostat z hlavy. Jako kdyby ve mně
zanechala určitý otisk a já na ni zkrátka nemohla přestat myslet. Při zpracovávání mé
práce mi došlo, jak moc se mi po této zemi stýská. Velmi ráda bych ji v budoucnu
znovu navštívila a kdo ví? Moc ráda bych tam i odešla pracovat a případně založila
rodinu.
44
Jeden rok v Anglii
Seznam použité literatury a zdrojů informací
Knihy a publikace
1. Brendová Světla, Reálie anglicky mluvících zemí, 3. vyd. Praha: Fraus, 2002.
2. Maquire J., Seasons and celebrations, 1. vyd. Praha: OUPELT, 2007
3. O'driscoll James, Britain: The country and its people, 3.vyd. Česká republika: Oxford
University Press, 1997
4. Harvey Paul. Britain explored. 1. vyd. Londýn: Longman Group UK Limited, 1992
5. Escott John, London, 1. vyd. Česká republika: Oxford University Press, 2008
6. Clemen B. D. Gina, British and American Festivities, 1. vyd. Česká republika: Black
Cat Publishing, 2004
Elektronické zdroje
1. http://blog.ondrejk.cz/uk-08-zdvorilost/
2. http://www.terry.cz/cz/o-anglii
3. http://www.studiumanglie.cz/zivot-v-anglii/doprava-v-anglii/vnitrostatni-doprava-vanglii2.
4. http://cs.wikipedia.org/wiki/Doprava_v_Lond%C3%BDn%C4%9B
5. http://www.anglickysen.cz/cs/doprava-anglie/55-doprava-v-anglii.html
6. http://alvit.cz/staze/staze/velka-britanie/
7. http://komunitniskola.blogspot.cz/2010/03/strucne-o-vzdelavacim-systemu-vevelke.html
8. http://www.icm.cz/britsky-vzdelavaci-system
9. http://tema.novinky.cz/velka-britanie
10. http://www.ilondyn.com/informace/svatky/
11. http://cs.wikipedia.org/wiki/Anglie#N.C3.A1bo.C5.BEenstv.C3.AD
Jeden rok v Anglii
12. http://anglie.svetadily.cz/info/#anglie-1
13. http://www.lochneska.cz/typicka-anglicka-kuchyne-stravovani-velka-britanie
14. http://blog.ondrejk.cz/uk-07-pohostinstvi/
15. http://www.restaurant-guide.cz/kuchyne/anglicka-kuchyne.html
16. http://cs.wikipedia.org/wiki/Anglick%C3%A1_kuchyn%C4%9B
Jeden rok v Anglii
Seznam příloh
Příloha I Dotazník (Jeden rok v Anglii)
1. Kdyby sis mohl/a vybrat, jakým cizím jazykem bys chtěl/a umět plynule hovořit?
a) anglicky
b) německy
c) jiným
2. Navštívil/a jsi Anglii již někdy?
a) ano
b) ne
c) ne, ale chtěl/a bych
3. Kde se s touto zemí nejčastěji setkáváš?
a) ve sportu
b) u slavných osobností (zprávy, hudba apod.)
c) v politice
4. Která povaha je podle tebe pro Angličany charakteristická?
a) zdvořilý a přátelský
b) sobecký a mrzutý
c) drzý a nevkusný
Jeden rok v Anglii
5. Kdyby se ti naskytla nabídka pobytu v Anglii na neurčitý čas, přijmul/a bys?
a) ano
b) ne
c) nevím
6. Poznáš vlajku Anglie?
a)
b)
c)
Děkuji za vyplnění.
Jeden rok v Anglii
Příloha II – Grafické vyhodnocení dotazníku
1. Kdyby sis mohl/a vybrat, jakým cizím jazykem bys chtěl/a umět plynule hovořit?
anglicky
německy
jiné
2. Navštívil/a jsi Anglii již někdy?
ano
ne
ne, ale chtěl/a
bych
3. Kde se s touto zemí nejčastěji setkáváš?
Jeden rok v Anglii
4. Která povaha je podle tebe pro Angličany charakteristická?
zdvořilý a přátelský
sobecký a mrzutý
drzý a nevkusný
5. Kdyby se ti naskytla nabídka pobytu v Anglii na neurčitý čas, přijmul/a bys?
6. Poznáš vlajku Anglie?
Jeden rok v Anglii
Příloha III - Vlastní fotografie ze zájezdů do Londýna
Trafalgarské náměstí
úchvatný výhled na Houses of Parliament
Jeden rok v Anglii
londýnský St. James‘s park
slavné fotbalové hřiště Chelsea