Časopis Krajem sv. Antonínka 43

B㶕EZEN - DUBEN 2015
Fašank 2015
Zpěváčci ve Velké
Trenéři Zerzáň a Nejezchleba bojují o postup
43
Krajohled
Fašanková putování krajem na fotografiích Jaroslava Hrbá㶜e, Ladislava
Mrkvy a Františka Gajovského.
OBSAH / ÚVODNÍK
Obsah OBSAH
PŘELET
Myslivci plesali nad úlovky i na plese
5
Barvy krojů v Javorníku
5
Splněný sen
6
Drama v Louce
7
Memphis Music Club v novém...
8
FAŠANK 2015
Fašankové putování po Horňácku
19
TRADICE
Peřiny podle Františka Gajovského
20
VÝROČÍ
Osvobozování Horňácka
21
Louka před sedmdesáti lety
22
MÍSTEČKA
Roubenka s vůní bylinek
24
FENOMÉN
Nejlepší kysané zelé je z Horňácka
26
ZÁPISNÍK
Třetí nejhezčí muž planety v kroji
z malé Blatničky
27
Horňácký zpěváček
28
OSOBNOST
Sokol a odbojář Josef Valný
29-30
SPORT
Národní házenkáři uspěli v poháru,
na jaře chtějí mezi ligovou elitu
31
Lyžaři na Javořině
32
Galuška a Sadílek bojují o ligový dres
33
Legendární trenér Zerzáň se vrací
34
Házenkářky z Veselí a Velké
34
Místní akční skupina
Horňácko a Ostrožsko
35
Plánované akce
Ostrožsko / Veselsko / Horňácko
38
Vítáme tě, jaro,
vyběhneme s pejskem
na zahrádku…
Vždy když jaro p㶣ichází, vzpomenu si na za㶜átek 㶣íkánky z titulku tohoto
editorialu. Víc mi v paměti neutkvělo, ale vem to neš㶇. A to je právě te㶞.
Jarní 㶜íslo 㶜asopisu Krajem svatého Antonínka, které držíte ve svých rukou,
p㶣ichází na svět v době rozpuku p㶣írody, Velikonoc a s nimi p㶣icházející
naděje do dalších měsíců roku. Dva první a kousek t㶣etího se nám poda㶣ilo
dění v regionu, v němž jsme doma, na stránkách našeho 㶜asopisu zmapovat
p㶣edevším díky nadšení a bystrému oku pana Františka Gajovského. Jeho
velká fotoreportáž z fašankových pochůzek
na Hor㶡ácku si zaslouží velký obdiv. K němu
se p㶣idali i další fotografové z Hluku, Ostrožské
Nové Vsi a Ostrožské Lhoty. Náš 㶜asopis by chtěl
i v dalším období na takových spolupracovnících a schopných dopisovatelích stavět. Právě
oni nejlépe vědí, co se v jejich obci děje, co
zajímavého by stálo za to zaznamenat pro p㶣íští
generace. Budeme vdě㶜ni, když se ke spolupráci
s redakcí p㶣ihlásí, napíší svůj post㶣eh 㶜i glosu
k událostem. První jarní vlaštovka už p㶣iletěla,
do㶜tete se o ní v rubrice ZASLÁNO. Náš tým
brzy posílí další zkušený noviná㶣, jehož jméno
si zatím necháme pro sebe. Už v p㶣íštím 㶜ísle se
ale můžete těšit na jeho 㶜lánky, které vnesou na naše stránky ur㶜itě nový
impuls a zavítáme s ním do oblastí lidského 㶜inění, kam jsme dosud nevkro㶜ili. Nadále chceme náš 㶜asopis stavět na výborných fotografiích, byla by
velká škoda nevyužít tak kvalitního papíru na psaní o muzice, tanci, p㶣írodě
a vlastně všem, co nejlépe zachytí fotografie. Nakonec si ještě neodpustím
jeden můj oblíbený lenochodí vtip. Sedí dva lenochodi na stromě. Najednou pod nimi něco zachrastí. První den nic. Druhý den nic. T㶣etí den nic. Až
najednou pátý den se ten jeden lenochod pomalu podívá dolů a ten druhý
mu 㶣ekne: „NESTRESUJ! . Ani náš 㶜asopis nechce vytvá㶣et stresující pocity,
takovou novina㶣inu nech㶇 si ponechají média, která to živí. Krajem svatého
Antonínka však chceme krá㶜et s radostí, pokorou ke všemu lidskému a krásnému. A proto zvolejte: Vítáme tě, jaro! Vyběhneme s pejskem na zahrádku...
A napište nám. P㶣íjemné 㶜tení a podívání.
Vladimír Sal㶜ák, redaktor
Krajem svatého Antonínka, regionální periodikum, povoleno Ministerstvem kultury 㶏R pod. 㶜. MK 㶏R E 18131, vydává Mikroregion Ostrožsko
- Veselsko, Zámecká 24, Uherský Ostroh, PS㶏 687 24
Redakce: Vladimír Sal㶜ák 702 026 174, František Gajovský, Stanislav Dufka
• Jazyková úprava: Mgr. Zde㶡ka Pokorná
• e-mail: [email protected], www.ostrozsko.cz, cena výtisku
20 K㶜 • Design, grafické zpracování: Grafické studio Joker, Uherské
Hradiště • Tisk: Joker, s. r. o., Masarykovo nám. 35, Uherské Hradiště, tel.
572 551 155. • 㶏asopis vyjde v květnu 2015.
www. ostrozsko.cz
3
ZASLÁNO
Tajuplný nález oživuje vzpomínky
Vážená redakce,
asi p㶣ed půl rokem jsem ve vašem 㶜asopise narazil na 㶜lánek o fotbalovém turnaji,
který se v osmdesátých letech minulého století hrával na malém h㶣išti za dnešním
hotelem ve Filipově údolí. Šest let nesl název Hozákův pohár, po změně po㶣adatelů
(F.I.F.A. ‒ Filipovská instituce fotbalových amatérů) jej Klub vousatých pánů z Veselí
nad Moravou p㶣ejmenoval na Potulný roh a jejich pokra㶜ovatelé z týmu Hor㶡ácké
republiky z Velké nad Veli㶜kou pak na Filíkův memoriál. Tyto informace však asi
nejsou zcela p㶣esné. V 㶜lánku jste psali, že p㶣i rekonstrukci jedné z filipovských chat
byl nalezen archiv Hozákova poháru. Já jsem se tohoto turnaje pravidelně zú㶜ast㶡oval v dresu Magdon Boys Club Filipov. Můj spoluhrá㶜 z tohoto týmu Ji㶣í Symerský
uspo㶣ádal v posledních pěti letech vzpomínkové turnaje tentokrát pod názvem
Karpatský pohár, ale bohužel jeho úsilí o obnovení těchto tradi㶜ních setkání generace dnešních starších padesátníků nejen na h㶣išti, ale hlavně u táboráků po turnaji
zma㶣il několikrát silný déš㶇. Témě㶣 po dvou letech pátrání se mi poda㶣ilo získat archiv Hozákova poháru do správy a postupně jej digitalizuji a t㶣ídím, což by vše mělo
vést ke vzniku webových stránek pro pamětníky tohoto pozoruhodného fenoménu
našeho mládí. Chtěl bych Vaší redakci nabídnout několik 㶜lánků o této za komunistů odvážné akci, na kterou se do Filipova sjížděli mladí lidé z celého Slovácka,
p㶣edevším však z Veselí nad Moravou, Velké nad Veli㶜kou a Strážnice. Posílám Vám
k otištění ukázku některých diplomů, které na Hozákově poháru F.I.F.A. udělovala.
Jsou z dílny již zesnulého kamaráda Ing. Arch. Luboše Severy, autora m.j. sportovní
haly ve Velké nad Veli㶜kou. Zasílám i jeho fotografii v týmu AC Žíze㶡 z roku 1983.
Vítěz Hozákova poháru AC Žíze㶡 v roce 1983. Naho㶣e zleva:
Slávek Drlík, Luboš Severa, Petr Marek, La㶞a Martínek, Jura
Lazar, ?, Martin Severa. Dole: ?, Michal Polák, Vladimír Drábek, Zdeněk P㶣ílezský, V. Hroch.
foto: Zdeněk Imrich
Ing. Tomáš Januba, Veselí nad Moravou
Staří přátelé se sešli
na koncertě
Vladimíra Merty
...Je pátého února. Stojím p㶣ed veselským kinem a 㶜ekám
na p㶣íjezd umělců z Prahy. Jana Hrubého, Vládi Merty a Kuby
Frenela.
Uvítání proběhlo ohromně. Známe se bezmála 㶜ty㶣icet let.
Jako správní profíci mě zasekli: „Lobo po㶜kej. Tak 㶜ekám
a hlavou mi letí vzpomínky. P㶣ed 㶜tvrtstoletím tu na nás 㶜ekaly samopaly. A te㶞... kytary. Kéž by to tak bylo napo㶣ád.
Po zvukové zkoušce jsme zasedli spolu s Emanem Kosíkem,
který p㶣inesl Honzovi Hrubému záznam jeho svatby, které
jsme měli 㶜est se zú㶜astnit jako hosté. Pozor!
P㶣ed pětat㶣iceti lety.
Vá㶞a Merta ihned zorganizoval promítání. O koncertu jen
v superlativech. Trojice hrála staré osvěd㶜ené evergreeny
i sou㶜asnou tvorbu všech t㶣í umělců. Hudba byla proložená
vtipnými glosami Vládi i Honzy, kte㶣í byli za těch t㶣icet pět let
našimi 㶜astými hosty ve Veselí.
Ve finále požádal Lá㶞a Merta výborného cimbalistu a svého
kamaráda Ví㶇u Trachtulce o zazpívání hor㶡ácké balady jen tak
„na hubu . A pak potlesk, p㶣ídavky a povídání až do 㶜asných
hodin ranních.
Děkuju všem zú㶜astněným.
Dušan Lobo Leitgeb
4
www. ostrozsko.cz
P㶕ELET
Myslivci plesali nad úlovky i na plese
Pro myslivce skončila s koncem roku
doba lovů drobné zvěře. Lúckým se
dařilo, ulovili na třech honech více než
dvě stě zajíců, což v minulých letech
nebývalo.
plesu vystoupení malých mažoretek, dětí
z mate㶣ské i základní školy v Louce, za což si
odnesly dlouhotrvající potlesk plného sálu.
Myslivci s podporou sponzorů p㶣ipravili
bohatou tombolu věcných cen, nejvíce však
lákala 㶜ást zvě㶣inová, ve které byli dva divo-
㶜áci, srn㶜í, da㶡㶜í, zajíci, bažanti a kachny.
K pohodě hrála oblíbená zahrani㶜ní kapela
Kamasi z Myjavy, která nenechala nikoho
jen tak sedět a vyhrávala až do ranního
kuropění.
fg
Te㶞 p㶣i kone㶜ném nástupu zimy se musí
o zvě㶣 starat, nastala jí doba strádání. 㶏asto
je proto zahlédneme v revíru p㶣i p㶣ikrmování. Je nutné dopl㶡ovat krmelce a zásypy
nejen krmivy, ale i medikamenty důležitými
pro jejich zdraví.
Myslivci se však nestarají jen o zvě㶣, ale
dovedou se i spole㶜ensky bavit a ostatním
p㶣íznivcům nabídnout i něco ze svých úlovků.
Po㶣ádání mysliveckého plesu se stalo již tradicí, nejinak tomu bylo i letos. P㶣ípravy za㶜aly již
v pátek zdobením sálu, věšením trofejí a hlavně p㶣ípravou zvě㶣inových specialit. Hosté si
pochutnávali na výborném da㶡㶜ím, srn㶜ím
guláši 㶜i zvě㶣inovém rožni. To vše zapíjeli
lipovským vínkem, by㶇 ob㶜as se sálem nesla
i vůně domácí slivovice. Tak jako v p㶣edešlých
letech i letos bylo pěkným zpest㶣ením úvodu
Barvy krojů v Javorníku
Javorník na Horňácku, v kraji, kde se nezapomíná na bohaté lidové tradice a umění. Byť v obci žije jen něco málo přes
sedm set obyvatel, tradice zpěváků a tanečníků oživuje mužský, ženský i dětský soubor Javorníček.
Nejen oni si dali setkání na jubilejním XV.
krojovém plesu, ale mohli jste tam potkat
p㶣íznivce folkloru z celého Hor㶡ácka.
Jak jinak než v krojích. Na za㶜átku plesu
vystoupil dětský sbor Javorní㶜ek s pásmem
Svatba, kterou nacvi㶜ila Dana Hrbá㶜ová,
u㶜itelka místní základní školy. Malý sál
obecního ú㶣adu zá㶣il barvami míchajícími
se na parketu v rytmu tance, ke kterému vybízela cimbálová muzika složená z místních
a okolních hudců.
Ples se nesl ve velmi p㶣íjemné domácké
pohodě, vždy㶇 tady se všichni znají a jsou
jako jedna rodina. A byl-li někdo p㶣espolní, ten mezi ně zapadl po první štamprli
slivovice. Byl to jako obvykle pěkný ples,
krojovaní měli p㶣evahu nad ostatními. Že
se mladí na Hor㶡ácku rádi oblékají do krojů,
svěd㶜í o tom, že folklor a tradice tady stále
žijí. Uznání a poděkování pat㶣í organizátorům těchto krojových plesů, kte㶣í se snaží
uchovat zvyky a tradice svých p㶣edků na
Hor㶡ácku.
fg
www. ostrozsko.cz
5
P㶕ELET
Splněný sen v Řemeslném pivovárku
Je začátek března. Konečně je tady
ten slavný den, kdy parta velických
nadšenců zakládá první várku ve svém
Řemeslném pivovárku. Již vloni jsme
přinesli zprávu o této partě, ale přislíbil jsem, že u té první budeme také.
Svěřuje se Ladislav Lukacs.
Každý z nás snil o tom, že budeme mít
pivovárek. Realizovat to v jednom 㶜lověku,
bez nějakého finan㶜ního zázemí je velice
složité. U mě byl první impuls, když jsem
v roce 2013 po㶣ádal s partou z Lipova
Hor㶡ácký košt piva. Byl jedním z mých snů,
udělat tady na Hor㶡ácku pivní festival. Díky
tomu, že jsem se spojil s dalším kamarádem
Janem Plešou a Vladem Tome㶜kem, tak
jsem si 㶣ekl, že do roka a do dne bude ve
Velké pivovar. Nepovedlo se to až tak úplně.
Samoz㶣ejmě já sám bych to nedokázal, ale
spole㶜nými silami jsme mohli vybudovat
pivovárek. Objekt, který jsme pro něj vybrali, je dům 㶜. p. 111 na velickém náměstí㶜ku.
Odpadla nám velká investice, dům pat㶣í
mým rodi㶜ům, otec, milovník piva, byl
všemi deseti pro.
Plze㶡ský slad, kvasnice,
chmel.
Na podzim to byl rok, co va㶣ili první pivo dle
svých receptů v jiných pivovarech. Dnes
zakládá sládek Vlado Tome㶜ek na světlého
Anciáša, což je jejich světlý ležák 12°
. Je
z Plze㶡ského sladu a chmelený Premiantem a Žateckým poloraným 㶜erve㶡ákem.
Z jedné várky dostaneme tak 250 l hotového piva. Máme 4 druhy základního piva,
což jsou spodně kvašené. Je to Velický
Bombar㶞ák, což je 10°vý㶜epní pivo. Potom
máme Velického Šumká㶜e, to je 11°ležák,
již zmíněný Anciáš 12°světlý a Anciáš
12°polotmavý. Potom chceme va㶣it nejrůznější speciálky, a to jak spodně kvašené,
tak svrchně kvašené. Dodává sládek Vlado
Tome㶜ek.
Kde všude bude na 㶜epu?
Bude se 㶜epovat v Hor㶡áckém šenku, v hospodě na mlýně. Také už máme domluvené
některé hospody v okolí. Ochutnávkové
pivnice v Brně, také v Blatnici ve vinárně,
ochutnávková pivnice v Hodoníně a také
ve Vnorovech.
A na Hor㶡ácku?
Na Hor㶡ácku v Lipově, z bývalé pekárny je
soukromý klub, založil jej Tomáš Kratochvíl,
ze skupiny Huméne㶜ko. Va㶣íme pro skupinu
Huméne㶜ko 13°polotmavý speciál. Skupina
bude k㶣tít CD 28. b㶣ezna a p㶣i této p㶣íležitosti si od nás nechali nava㶣it pivo. La㶞a
Lukacs : Nejsme podnikatelé, ale milovnici
piva a chceme se i s ostatními podělit
o zážitek z pití dobrého piva. Vě㶣íme, že až
štamgasti ochutnají naše pivo, bude se pít
na celém Hor㶡ácku.
gajo
Hledáme
Placená inzerce
6
PRACOVNÍK/CE DO VÝROBY
Hledáme pracovníky na lehkou manuální práci do výroby v Bojkovicích
na hlavní pracovní poměr a brigádníky do Slavkova u Uherského Brodu na dohodu o provedení práce. Práce v nep㶣etržitém provozu, 12 ‒ ti
hod. směny. Požadavky: manuální zru㶜nost, spolehlivost, pe㶜livost. Práce
je vhodná spíše pro muže i ženy. Nástup je možný ihned.
Životopisy zasílejte na hajkova@hfive.cz
Tel: 601 601 224
www. ostrozsko.cz
web: www.hfive.cz
Drama v Louce
Ochotníci divadelního kroužku v Louce vstoupili do dvaadevadesáté sezony. Pod vedením
režiséra Antonína Ma㶡áka letos nacvi㶜ili
divadelní p㶣edstavení brat㶣í Mrštíků Maryša.
Drama divadelní hry vychází z životních
osudů Marie Horákové z Těšan. Že se mu to
poda㶣ilo, není pochyb, sám hraje divadlo od
svých šestnácti let a zdejší ochotníky režíruje
již patnáctou sezonu. P㶣esto dalo hodně práce uko㶜írovat tak㶣ka t㶣icet herců, mezi nimi,
byly jako kompars i děti. Sami herci zapálení
pro ochotni㶜ení musí obětovat hodně ze
svého 㶜asu. Nacvi㶜ovat za㶜ali již v zimních
měsících. Někte㶣í vysokoškoláci dojíždí na
zkoušky až z Prahy 㶜i Brna. Pat㶣í jim velké
uznání a poděkování nejen za p㶣edváděné
herecké výkony, ale vůbec že touto 㶜inností
udržují kulturu v hor㶡ácké Louce. B㶣ezen je
zasvěcen premié㶣e a následným reprízám, ty
bývají i 㶜ty㶣i. Sál je vždy zaplněn a dop㶣edu
vyprodán, tak jejich p㶣edstavení zhlédne až
tisícovka diváků. Sama obec nemá tolik ob㶜anů, jak je vidět, tak z okolních obci se jezdí za
divadlem do Louky.
■ Co kroje a ná㶣e㶜í?
Hrajeme oble㶜ení v tamních selských krojích a mluvíme ná㶣e㶜ím oblasti, kde Maryša
žila, v Těšanech. Jsem milé p㶣ekvapen,
že herci se vžili do jiného ná㶣e㶜í a nebyly
žádné p㶣ebrepty. Sděluje režisér Antonín
Ma㶡ák a odpovídá na otázky.
■ Kdo hraje hlavní roli?
Těch hlavních rolí je víc. Maryšu hraje
Barborka Hrbá㶜ková, Francka, do kterého je
zamilovaná, hraje Borek Smaženka. Vávru,
za kterého je provdaná, hraje Tomáš Se㶜ka㶣.
Lízala, jejího tátu, který ji Vávrovi dohodí,
hraje Zdeněk Ma㶡ák.
■ A jak jste Vávru otrávili?
„Tak jak Maryša 㶣íká:, „Jako potkana tě otrávím, a namíchala mu jed na potkany. „Od
koho je ta káva? 㶣íká Vávra. „Je ho㶣ká, a vyplivne. A ona mu: „Cos nedopil? „Dopij.
A tak Vávra, protože už se obléká a jede pro
d㶣íví, ve spěchu vypije kávu. Za chvílí se ze
dvora ozývá hluk a lomoz. Diváci vidí p㶣es
okna na dvůr mlatce, jak Vávru odnášejí,
a mluví o tom, že je nebožtík.
gajo
www. ostrozsko.cz
7
P㶕ELET
Memphis Music Club v novém kabátě
Poda㶣í se novému majiteli udržet tentokrát
Memphis Music Club v takové oblibě jako
kdysi v polovině 90. let? Jistě má výborně
nakro㶜eno! Podnik je každou sobotu od
20:00 do 4:00 otev㶣en ve㶣ejnosti a zatím se
těší velké oblibě. Majitel p㶣ipravil výborné
akce, které táhnou mladé lidi k zábavě. Již
pod jeho vedením od znovuotev㶣eného
Clubu v Lipově závitalo několik hvězd našeho nebo slovenského showbussinesu. Kali
a Peter Pann a v blízké době se zde p㶣edstaví také Ben Cristovao 㶜i kapela Desmod.
V polovině 90. let se Memphis club Lipov těšil
vélké návštěvnosti a oblibě. Pod vedením
majitelů Romana a Jana Se㶜ka㶣ových se club
stal nejnavštěvovanějším na iižní Moravě.
V klubu hráli vyhlášení Djs, Jirka Benada,
Petr Kop㶜il, Petr Zakopal, Igor Doležal a další.
S výbornou zábavou se sem sjížděli mladí
lidé nejen z Moravy, ale také ze Slovenska.
foto: archiv Memphis Music Club
㶜eno. Nyní pod vedením nového majitele
klub opět vzkvétá. Návštěvnost je pravidelná.
Hosté se baví na tematických akcích. Majitelé
si p㶣ipravili pro návštěvníky spoustu novinek.
Nejnovější špí㶜ek, je svoz-odvoz. Mladí lidé,
kte㶣í se chtějí bavit, si můžou zavolat svoz,
zdarma do 20 km.
V roce 2008 se klub p㶣ejmenoval na Memphis
Arénu Lipov, po dvou letech však působení
klubu bylo ukon㶜eno. V této době se zde
odehrávaly zajímavé koncerty, objevila se zde
slovenská hvězda Rytmus. V roce 2010 byl
podnik znovuotev㶣en pod názvem PM Music
Lipov. Tato 㶜ást historie je opravdu smutná
a podnik 㶜áste㶜ně pošpinila. Poslední pokus
o otev㶣ení nastal v roce 2011, ale po velmi
krátké době bylo opět působení klubu ukon-
8
www. ostrozsko.cz
Akce, které jistě stojí za zmínku jsou nap㶣.
14. 2. 2015 kdy Memphis Music Club navštívila slovenská hvězda Kali a Peter Pann,
nebo 20. 2. rockové seskupení Dark Gamballe. Do budoucna jsou p㶣ipraveny další
velmi zajímavé akce, 25. 4. 㶜eká Memphis
Music Club návštěva Bena Cristovaa. V roce
2009 byl finalistou talentové soutěže 㶏esko
Sloveská Superstar, kde skon㶜il na 7. místě.
Zpěvák, texta㶣 a herec se bude starat celý
ve㶜er o vaši zábavu. 15. 5. pak zavítá do
podniku v Lipově vyhlášená sloveská kapela
Desmod. Návštěvníci a p㶣íznivci Memphis
Music Clubu se mají opravdu na co těšit!
FAŠANK 2015
Fašankové putování po Horňácku
Těším se na fašanky každý rok, přeji si, aby byly na sněhu. Tentokrát
mu takřka jarní slunce moc šancí
nedávalo, ale nakonec to vyšlo.
Letošní fašanky na Horňácku a akce
s nimi spojené byly velmi náročné,
pokud bych je chtěl všechny navštívit, musel bych se při nejmenším
rozdvojit. Tak si je alespoň na
fotografiích projděte se mnou.
Vše vlastně začalo již v pátek
v Kuželově, dopoledne zabijačkou
a večer v kulturním domě vystoupením pěveckých souborů z Kuželova
ve Velké.
Veli㶜ka
Kuželov
Hrubá Vrbka
Vápenky
Lipov
Nová Lhota
www. ostrozsko.cz
9
FAŠANK 2015
Fašankové putování po Vápenkách
Časné sobotní ráno, slunce se dralo přes vrcholek Javořiny cestou na Vápenky. Již z dálky
se linula vůně od rekreačního střediska. Tam
se již vše připravovalo na XIV. ročník koštu
slivovice. Připraveno k ochutnávání bylo
na 631 vzorků nejen slivovice, ale i jiných
ovocných destilátů snad z celé Moravy i Slovenska. Aby to návštěvníkům lépe klouzalo
do krku, byly připraveny zabijačkové dobroty
ze tří čuníků. O speciality se postaral známý
mistr řeznický Mirek Sup s pomocníky a v kuchyni Libor Klimek. U krbu zněla harmonika
Jendy Mikesky, kterou střídala cimbálová
muzika Libora Supa. Tak se pělo, pilo i tančilo
až do večera.
10
www. ostrozsko.cz
Fašankové putování v Nové Lhotě
Toho dne to však nebyla jediná zabija㶜ka. O deváté
po p㶣esunu na Novou Lhotu se v místní hospodě
také pilně otá㶜eli 㶣ezníci. Z kotlů se vytahoval
podbradek, jitrnice, aby se za chvíli mohly
nabídnout fašankárom. Ti zatím ve vedlejším
kulturáku ladili. Promazávali šmytce i svá hrdla,
než vyrazili do ulic. Na jediném fašanku na
Hor㶡ácku doprovázejí hudce maškary. Chasa
se za doprovodu cimbálovky Kubíků vydala na
obchůzku. Bohužel bez basisty, prý měl strach, aby
ho neodnesl vítr. Žertoval, že se snad musel někdo
na Kubíkově vrchu oběsit. Na chvíli jim úkryt
poskytl hotel Háj, kde bylo p㶣ipraveno ob㶜erstvení.
A tak se i tam muzicírovalo a zpívalo. Musel jsem
je opustit, nebo㶇 se blížilo poledne, a to již měli
vycházet Javorni㶜ané.
www. ostrozsko.cz
11
FAŠANK 2015
Fašankové putování v Javorníku
Ty jsem zastihl již na obchůzce. Jako již tradičně obcházeli známé, nevynechali ani dům starosty, neminuli ani svoji hospodu. Obdarovaní byli slivovicí či javornickou režnou, ochutnávali nabízené boží milosti a na šavli přibývala slanina a v koši
vajíčka. Tak jako vloni i letos zahráli pod okny již sedmaosmdesátileté známé javornické zpěvačce Anně Kománkové, která
se k nim tichým hláskem také přidala. Musel jsem je opustit a hledat fašankáry v Kuželově.
12
www. ostrozsko.cz
Fašankové putování v Kuželově
Nebylo je třeba dlouho hledat. Zpěv se nesl ze dvorku stavení poblíž kuželovského kostela. Cimbálovka Romana Sokola
doprovázená členy Kuželovjanu se nacházela v rozjařené náladě, což byl vlastně ještě důsledek včerejšího domácího vystupování. Tančili, zpívali, veselili se, byl to jejich druhý ročník fašanková obchůzky.
www. ostrozsko.cz
13
FAŠANK 2015
Fašankové putování ve Velké nad Veličkou
Nedělní obchůzka horňáckého mužského sboru začala návštěvou hospody na
místním hřišti. Tam si napravovali po včerejšku chuť domácí kyselicí spláchnutou pivem. Posezení bylo krátké, čekala je pochůzka po dědině, o kterou se jako
obvykle podělili s druhou skupinou fašankárů cimbálovky Kubíků. Tak se Velkou
nesl zpěv jednou z jednoho koutu a kontroval mu zpěv z druhé ulice.
14
www. ostrozsko.cz
Fašankové putování po Lipově
Tentokrát velmi početná chasa Lipovjanů byla již z dálky slyšet: „Fašanku, fašanku, zelený krušpánku…“ a přehlédnout je
taky nešlo, byla jich plná ulice. Doprovázeni cimbálovou muzikou Petra Galečky obcházeli městečko i přilehlé uličky až do
večerních hodin. Tak jako i jinde byli obdarováváni - na šavli slaninou, do košíku vejci a na zahřátí slivovičkou.
www. ostrozsko.cz
15
FAŠANK 2015
Fašankové putování v Hrubé Vrbce
V Hrubé Vrbce se fašankáré
vydali na obchůzku od zvonice
na návsi. Již tradičně za doprovodu cimbálovky Petra Mičky
a místního mužského sboru.
Dům od domu se nesl zpěv rozléhající se do ticha nedělního
odpoledne.
Fašanky skon㶜ily, byly pěkné jako
již tradi㶜ně na Hor㶡ácku. Je t㶣eba
ohodnotit snahu všech, kte㶣í se
podílejí na zachování této tradice.
Hlavně hudci to nemají lehké, někdy
i t㶣i dny po sobě muzicírovat... Takže
všem díky a za rok zase: „Fašanku,
fašanku... .
gajo
16
www. ostrozsko.cz
Fašankové putování Lukáš Baroně v Hluku
Při prohlížení dalších fotografií nahlédněme do encyklopedií a osvěžme si
paměť, kdy masopust či fašank vlastně začíná. Je to 6. ledna svátkem Tří králů.
Vrcholí o masopustním pondělí a úterý čtyřicet dní před svátky velikonočními.
Tehdy chodí obcemi nebo městy fašankový průvod masek, který končí masopustní zábavou. Posledním dnem tohoto období je Popeleční středa, začátek půstu.
www. ostrozsko.cz
17
FAŠANK 2015
Fašankové putování Petra Hriceňáka
v Ostrožské Nové Vsi
Masopustní dny tedy trvají až do doby, kdy končí nadvláda
zimy a jaro je za dveřmi.Počátky masopustu a masopustních
obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky - antické
slavnosti, tzv. saturnálie, což je jeden z nejvýznamnějších
a nejradostnějších svátků římského náboženství slavený na
zimní slunovrat k poctě Saturnově. Karneval tedy souvisí
patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na
začátku jara.
18
www. ostrozsko.cz
Fašankové putování Veroniky Budařové
v Ostrožské Lhotě
A jak se počítá datum Velikonoc, Škaredé středy a Masopustu? V kalendáři
se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (21. březen).
Velikonoce potom ten rok začínají v pátek po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Datum Popeleční středy se vypočte takto: od pondělka toho týdne, ve kterém
jsou Velikonoce odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy. Masopust potom
trvá ode dne po svátku Tří králů - tj. 6.ledna - až do úterý, které předchází Popeleční středě (od tzv. „udílení popelce“). Popelec je popel ze starých ratolestí jehněd,
posvěcený na Květnou neděli předešlého roku.
www. ostrozsko.cz
19
TRADICE
Peřiny podle Františka Gajovského
Dra㶜ky neboli draní pe㶣í. V dnešní době děti
㶜i mládež ani neví, co to byla za 㶜innost,
která byla běžná ještě v šedesátých letech
minulého století. Témě㶣 v každém hospodá㶣ství se chovaly husy nebo kachny a za
dlouhých zimních ve㶜erů se ženy scházely
a spole㶜ně draly pe㶣í. Byla to zdlouhavá
práce, kdy 10 žen za 3 hodiny a sedraly jen
20 dkg pe㶣í. Na jeden polštá㶣 je pot㶣eba
2 kg sedraného pe㶣í, na po㶣ádnou pe㶣inu
musíte mít p㶣ipraveno 4-5 kg 㶜istého pe㶣í.
Husy se oškubávaly 㶜ty㶣ikrát do roka.
První se škubalo jen vrchní pe㶣í, na huse se
nechávalo chmý㶣í. P㶣i dalších podškubáních
se nejd㶣íve oškubalo pe㶣í a potom chmý㶣í.
20
www. ostrozsko.cz
Každý druh se uchovával zvláš㶇, protože
chmý㶣í se nedere. Po㶜tvrté se oškubávala
zabitá husa, než zamí㶣ila na peká㶜.
Dra㶜ky musely tiše mluvit, a když si některá
kýchla, byla pe㶣í cela světnice, taktéž když
někdo prudce otev㶣el dve㶣e, byla chumelenice jako o Vánocích. Ženy si vyprávěly
různé historky, pověsti nebo si tiše prozpěvovaly, byla to vlastně spole㶜enská událost.
Domácí nabízela chleba se sádlem a cibulí
nebo chleba s husím sádlem. Pojídaly se
sušené trnky, hrušky nebo jablka. K zahnání
žízně byla káva z melty nebo 㶜aj. Ani štamprlata domácí slivovice nebyla výjimkou. Až
se pe㶣í sedralo u jedněch, tak na oplátku se
vypomohlo v jiném hospodá㶣ství. Pe㶣iny
se p㶣ipravovaly pro nevěsty, ještě dnes můžeme někde na svatbě vidět zvyk „vození
pe㶣in . Z pe㶣í se dělaly rozli㶜né věci pro
užitek, z dlouhého pe㶣í se dělaly peroutky
na maštění plechů nebo také kartá㶜e na
㶜esání krav. Pápěrkami se vycpala poduška,
která sloužila jako podložka pod polštá㶣
nebo lehátko pro ko㶜ky.
Dnes jsou to jen vzpomínky, ale 㶣ekněte,
v kterých pe㶣inách se vám nejlépe spí.
U babi㶜ky, že ano.
gajo
VÝRO㶏Í
OSVOBOZOVÁNÍ HORŇÁCKA
V květnu letošního roku uplynulo
70 let od ukončení největšího konfliktu, který lidstvo doposud poznalo.
Během šesti let padlo na bojištích
vysílením, hladem, v koncentračních
táborech i věznicích přes 25 miliónů
lidí. I při osvobozovacích bojích zahynula v jednotlivých obcích našeho regionu spousta vojáků a občanů. Slovácké
obce byly z větší části osvobozovány
v měsíci dubnu 1945.
Obyvatelé hor㶡áckých vsí po㶜ali doufat
v brzký konec války už v lednu 1945, když se
tehdejší Rudá armáda v době zimní operace
p㶣iblížila od Hronu blíže k moravským
hranicím. Koncem měsíce b㶣ezna ustupoval
z moravsko-slovenské hranice první voj německých pohrani㶜níků. Rodinní p㶣íslušníci
německé pohrani㶜ní stráže kvapem opouštěli obydlí v Javorníku, Velké nad Veli㶜kou,
Nové Lhotě i Vrbkách.
Ve Velké nad Veli㶜kou je už prvého dubna
vyst㶣ídali něme㶜tí frontoví vojáci, kte㶣í do
Velké dorazili. Okupanti se p㶣ipravovali na
tuhý odpor.
Blízkost fronty potvrzovaly i týlové druhosledové jednotky, které tvo㶣ily dílny,
spojovací uzly, sklady, ale i pekárny. Tyto
jednotky byly umístěny v Lipově, Velké nad
Veli㶜kou i Louce (viz v druhé 㶜ásti p㶣íspěvku). Vojáci vesměs zabírali školy, v nichž se
ubytovávali, a provozovali 㶜innost spojenou
s jejich vojenskou odborností.
kmenových vsích anebo vysekávání lesních
porostů pro rychlejší p㶣esun vojenské
techniky. P㶣i těchto 㶜innostech padl kup㶣.
na Suchově T. Migota 㶜i lipovský J. Franta.
I p㶣es takto budované opevnění se Rudá armáda postupně probíjela p㶣es kopce Bílých
Karpat na moravskou stranu.
Od 10. dubna byl veden dělost㶣elecký boj
o vrch Hradisko nad Javorníkem. Zápas trval
celé t㶣i dny. Dělost㶣elecká palba měla největší intenzitu vždy ráno a pak ve㶜er. Mezi
10. a 11. dubnem Rudá armáda zlikvidovala
německá obranná postavení a za výpomoci
domácího odboje p㶣ekro㶜ila Bílé Karpaty.
Obec Nová Lhota byla svědkem bojů mezi
rumunskými a německými vojsky od 11.
dubna.
V tentýž den se objevili něme㶜tí vojáci
u železni㶜ního viaduktu mezi Lipovem
a Loukou. Následoval výbuch, jímž byl
železni㶜ní viadukt vyhozen do povět㶣í,
o den později vyhodili něme㶜tí vojáci na
lipovském nádraží všechny vyhýbky a na
kope㶜ku nad nádražím si vybudovali dob㶣e
opevněná kulometná hnízda.
To již obyvatelé uváděných vsí věděli, že
jsou v oblasti frontové linie. Mezi obyvatelstvem nastával silný neklid, hlavně
tehdy, když se Němci po㶜ali zakopávat.
Většina ob㶜anů za㶜ala z opatrnosti budovat
v humnech kryty. Mnozí zakopávali cenné
věci i potraviny. Sklepy se upravovaly, aby
mohly p㶣ivítat ženy a děti. Boj o jednotlivé
obce za㶜ínal.
o Lipov trval t㶣i dny. Němci se tu dob㶣e
opevnili. Z nádraží, kde měli pozorovatelnu, ovládali celý prostor. Pokyny vydávali
jednotlivým kulometným hnízdům pomocí
telefonu. Když jim ho Cyril 㶏ožík p㶣est㶣ihl,
hrozilo ob㶜anům velké nebezpe㶜í, poněvadž německý velitel chtěl nechat post㶣ílet každého desátého lipovského muže.
Nakonec Němci uvěznili p㶣edstavitele obce
a některé ob㶜any v místní tělocvi㶜ně, kde
je drželi jako rukojmí. Lipov byl osvobozen
16. dubna. Po osvobození Lipova se fronta
ustálila na několik dní.
Německá vojska se stáhla k obci Louka,
samota Ma㶡á㶜any mezi Lipovem a Loukou
byla vypálena. Louka se do㶜kala svobody
až 27. dubna. P㶣írodní terén u Louky poskytl
fašistům možnost dob㶣e se tu opevnit.
Rumunům zde Němci vzdorovali celých
dvanáct dnů! Teprve spole㶜ný útok vojsk od
Velké, Lipova a Veselí nad Moravou donutil
fašisty vesnici Louku opustit. Poda㶣ilo se
to dík rozhodnému útoku pravého k㶣ídla
padesáté t㶣etí armády generálporu㶜íka
Managarova.
Hor㶡ácko bylo osvobozováno vojsky I.
rumunské armády, která operovala po boku
40. a 53. armády sovětských branných sil.
I. rumunské armádě velel sborový generál
Vasile Atanasiu. Do většiny osvobozovacích
akcí byli zapojováni vojáci 9. jezdecké divize, jíž velel brigádní generál Ilie Antonescu,
která byla sou㶜ástí 4. armádního sboru.
Tomu velel divizní generál Filip Agricola.
Většina obcí byla osvobozena během
jednoho až dvou dní. Nejtěžší boje byly
sváděny o Suchov, Lipov a hlavně Louku,
ale také blízkou Blatnici, Tasov, Hroznovou
Lhotu a Radošov, který byl za těchto bojů
úplně zni㶜en.
Během oněch dlouhých šesti vále㶜ných let,
dle školních a místních kronik i vzpomínek
pamětníků, zahynulo za druhé světové války p㶣es padesát ob㶜anů Hor㶡ácka, z toho
p㶣i osvobozovacích bojích pak 㶜ty㶣iadvacet
vesni㶜anů.
První st㶣et mezi bojujícími vojsky se na Hor㶡ácku projevil 7. dubna v lesích nad Novou
Lhotou. Od 8. dubna bylo slyšet dunění
děl na slovenské straně, kde bojové akce
byly prováděny v lesích severně od Myjavy
a Vrbovců.
Dvanáctého dubna po㶜ala rumunská armáda sestupovat z pohrani㶜ních lesů a postupně dobývala nejbližší moravské obce.
V sobotu 14. dubna zaúto㶜ila rumunská
vojska od Filipovského údolí a osvobodila
Javorník, Velkou nad Veli㶜kou, Kuželov,
Malou a Hrubou Vrbku. O den později pak
Novou Lhotu a Suchovské Mlýny.
Oběti na lidských životech, ztráty majetku
a útrapy této hrozné války, a㶇 jsou nám
všem upomínkou, aby se podobné události
do našich domovů už nikdy nenavracely.
To se fronta pomalu blížila už ke všem
hor㶡áckým dědinám. Místní, hlavně však
mladí obyvatelé, byli Němci donucováni
podílet se na zákopových pracích ve svých
Těžké boje byly sváděny o Louku, 㶜áste㶜ně o Lipov, kde něme㶜tí frontoví vojáci
operovali od 11. dubna. První granáty však
na Lipov po㶜aly dopadat až 14. dubna. Boj
I spojení s blízkým Slovenskem bylo p㶣erušeno. Vlaky jezdily z Veselí nad Moravou jen
do Velké nad Veli㶜kou, a to ještě nepravidelně. S p㶣iblížením fronty byla doprava úplně
zastavena. Totéž se dělo i na poště ve Velké.
PhDr. Antonín Mi㶜ka
Prameny :
Antonín Mi㶜ka ‒ Pěšinkami Hor㶡ácka,
Hodonín, 1987.
Obecní a školní kroniky z Hor㶡ácka.
www. ostrozsko.cz
21
VÝRO㶏Í
Louka před sedmdesáti lety
Osvobozování hor㶡ácké obce Louka trvalo
oproti jiným vsím tohoto regionu plných
dvanáct dnů. Navíc se ve vesnici něme㶜tí
vojáci objevili již 22. b㶣ezna 1945. Tehdy
obsadila telefonní ma㶞arská 㶜eta s německým velitelem kabinet a školní kuchyni. 2.
4. byla telefonní 㶜eta odvolána do Hrušek
u B㶣eclavi, kde bylo velitelství. Téhož dne
však do dědiny p㶣ijelo dělost㶣electvo,
vozatajstvo, polní pekárna a polní pošta, jak
situaci podrobně zachycuje školní kronika.
Proto snad detailní popis těchto dnů p㶣iblíží
sou㶜asníkům dobu tak, jak se na Hor㶡ácku
p㶣ed 70. lety odehrávala.
V neděli 8. 4. udělali Němci odvod na koně.
V pondělí 9. 4. sebrali na místním statku
veškerý hovězí dobytek, celkem 41 kusů,
témě㶣 všechny vep㶣e, bylo jich hodně, nebo㶇 na statku byl zaveden chov vep㶣ů. Také
několik koní tu sebrali. Ve mlýně p. Fišera
vzali t㶣i krávy a t㶣i těžké vep㶣e. V úmyslu
znemožnit chod mlýna sebrali všechny
hnací 㶣emeny ‒ celkem 43 kusů a magnet
od motoru. Veškeré obilí a mouku taktéž
zabavili. K hromadné rekvizici dobytka
nedošlo, nebo㶇 10. 4. kve㶜eru a 11. 4. ráno
se divizní velitelství odstěhovalo směrem
k Brnu, snad až do Slavkova u Brna.
„Polní pekárna obsadila všechny u㶜ebny.
Veškerý nábytek i pomůcky odnesli vojáci
na půdu. T㶣i polní pece umístěny v průjezdě
a elektrická mícha㶜ka na náspu u dvorních
dve㶣í. Vše velmi dob㶣e maskováno „turky㶡á㶜ím . V bytě 㶣ídícího u㶜itele ubytoval se
velitel pekárny.
V polní pekárně nape㶜eno bylo do 9. 4.
12 000 bochníků chleba. Chléb uskladněn ve 4. a p㶣ízemní t㶣ídě od ulice. Odtud
odvážen povozy a auty do pozic a k jiným
útvarům. 9. 4. odstěhovaly se polní pekárna
a polní pošta prý do Domanína.
Polní pošta umístěna v sále zdejšího hostince u Fr. Se㶜ka㶣e, 㶜. 56. Kancelá㶣e a kuchy㶡
polního poštmistra ve vilce mlyná㶣e E.
Fišera. Dělost㶣electvo a ostatní vozatajstvo
ubytováno i s ko㶡mi po dvorech a na Dvo㶣isku, kde měli také sklad benzínu. Děla ráže
10,5 cm umístěna pod okny p㶣ed školou
a p㶣ed domy.
V dalších dnech pohyb vojsk pokra㶜oval.
Jedni odcházeli, druzí p㶣icházeli. Druhého
dne po odjezdu dělost㶣electva, ve st㶣edu 4.
4., p㶣ijelo velitelství divizního zásobovacího
pluku a obsadilo všechny dosud volné byty,
stodoly, kůlny i průjezdy. Rozložili se i pod
širým nebem. S nimi p㶣ijeli i ruští zajatci,
velmi bídně ošaceni a ozna㶜eni velkými
písmeny U. S., i na spodním prádle. Jako
pomocné pracovní síly byli zajatci z Turkestánu v německých uniformách. Silnicí hnali
vojáci a ruští zajatci od 2.‒9. 4. velká stáda
dobytka ze Slovenska. P㶣itom se jeden
ruský zajatec odpojil, sko㶜il do průjezdu
domu Jana Mikesky 㶜. 22 a tam se skrýval až
do p㶣íchodu rumunských vojsk.
Usazení Němci p㶣est㶣ihli vedení místního
rozhlasu a telefonu a rozvedli své polní
telefony po celé vsi. Na rozkaz vojenského
velitele se musela p㶣inésti z každého domu
jedna slepice do vojenské kuchyně. Pro
vojáky museli ob㶜ané na Dvo㶣iska p㶣inášet
vají㶜ka, sádlo, slaninu a jiné potraviny.
22
www. ostrozsko.cz
Fronta se kvapem blížila, a proto Němci
11. 4. zni㶜ili zdejší viadukt. Lidé bydlící blízko viaduktu se museli vystěhovat a dobytek
odvésti na Horní konec. Němci pak porušili
t㶣emi náložemi železnou konstrukci mostu
a dalšími náložemi most roztrhali a shodili
z pilí㶣ů. Opravdu smutný byl pohled na
zni㶜ený most, který ležel roztržen a zni㶜en
na kusy v potoce a zabo㶣ený v zemi. Po
zni㶜ení mostu bylo zni㶜eno i dálkové vedení elektrického proudu. „Zůstali jsme bez
světla i zpráv, poněvadž všechna rádia byla
v obci napojena na elektrickou sí㶇. Pouze asi
dva aparáty byly na krystal a jejich majitelé
informovali 㶜áste㶜ně ob㶜any o událostech.
Pošta také nefungovala. 㶏asto bylo viděti
raněné vojáky jíti pěšky do polního lazaretu
v Blatnici, kam je p㶣ípadně odvážely povozy. Aut k p㶣evozu nepoužívali, nebo㶇 těmi
odváželi naloupenou ko㶣ist.
Frontové německé vojsko, které p㶣išlo do
obce, obsadilo st㶣ídavě všechny t㶣ídy ve
škole a po no㶜ním odpo㶜inku odcházelo
na frontu, která stála pod Javorníkem a na
jižním okraji Velké nad Veli㶜kou. Nastal
frontový život v obci. Lidé ukryli zásoby
i šatstvo a cenné věci do krytů v zahradách
a ukryli se ve sklepích. Ve škole upravili oba
sklepy pro úkryt. Bylo v nich umístěno po
odchodu vojska na šedesát dva dospělých
a asi t㶣icet dětí. Lidé vycházeli ze sklepů jen
na chvíli, aby hlavně děti na chodbě pook㶣ály, a v době poklidu dobytka. Obec byla
TEXT: ANTONÍN MI㶏KA
ze všech stran hájena kulometnými hnízdy.
První dělost㶣elecké zásahy za㶜aly dopadat
do naší obce v noci z 12. na 13. 4. Té noci
velmi mnoho lidí bylo ustrašeno v krytech
a ve sklepích.
Na mapě z dnešních dnů si p㶣ipome㶡te pohyby
vojsk na konci II. světové války
Do blízkosti obce se fronta p㶣iblížila 13. 4.
odpoledne. P㶣icházela z východu od Velké
a Vrbek. Po obsazení Velké rumunským vojskem se vojenské operace poněkud zdržely,
což dovolilo Němcům, aby se u nás 㶣ádně
zakopali. Rovněž p㶣irozená poloha Louky
je pro obranu velice výhodná. Tak se stalo,
že fronta u nás uvázla témě㶣 po 㶜trnáct dní
a naše obec se stala jádrem odporu německého vojska.
Rumunské vojsko obsadilo Velkou a posunulo tak bitevní linii za Velkou k Louce.
V zahradě rolníka Antonína Lancůcha a Antonína Horáka zakopány německé minomety, které velmi živě ost㶣elovaly rumunské
pozice. Rumunské dělost㶣electvo v odvetu
prudce ost㶣elovalo obec a způsobilo mnoho škod na domech, lidech i dobytku.
V pondělí 16. 4. byl německým dělost㶣electvem od Antonínku plně zasažen
chlév rolníka Cyrila Ma㶡áka 㶜. 177. St㶣ela
proletěla st㶣echou a stropem a ve žlabu ve
stáji vybuchla, p㶣i㶜emž usmrtila hospodá㶣e p㶣i dojení i s krávou a kozou, jalovici
uraženy nohy. Ve st㶣edu 17. 4. v 11 hodin
ve㶜er s povolením německého velitelství,
ubytovaného u Eduarda Ma㶡áka 㶜. 124, byl
nebožtík pochován. Sami dva synové, František a Josef, donesli otce na h㶣bitov a pro
silné ost㶣elování pochovali jej do hloubky
musel v noci kravským potahem odvážeti
mrtvé a raněné Němce do Blatnice, p㶣i㶜emž
byl raněn st㶣elou „dum-dum a těžkému
zranění podlehl. Poh㶣ben je v Lipově.
Německé dělost㶣electvo bylo rozestavěno
porůznu mezi domy i v zahradách. Tak jedno dělo zaujalo postavení na silnici u domu
S. Trunkáta pod Pruklovou hruškou. Po prvních ranách byly však rumunským vojskem
vypátrány a měly být likvidovány. První
rána však zasáhla domek Martina Mikesky
㶜. 10, který i se sousedním domem Jana
Mikesky 㶜. 193 vyho㶣el. Druhá rána však
zasáhla Němce již plně, p㶣i㶜emž dva muži
obsluhy a dva koně byli usmrceni a hlavní
㶜ást děla zni㶜ena. Místo usmrcených koní
sebrali pak Němci koně peka㶣i Truclákovi.
Poněvadž však tento potah byl slabý, vzali
koně Janu Jakubí㶜kovi, ke kterému prý byli
jedním ob㶜anem posláni.
Téhož dne vyho㶣el dům Jana Janíka 㶜. 116,
Jana Šimlíka 㶜. 118 a Rozálie 㶕ehákové 㶜. 183
od zápalné st㶣ely. Druhého dne 19. 4. po
dělost㶣eleckém zásahu vyho㶣el dům Kate㶣iny Podlucké 㶜. 148 a po následkem větru
se zapálil i sousední dům T. Hol㶜íka 㶜. 48. To
proto, že p㶣ed stodolou v zahradě Antonína
Lancůcha 㶜. 129 u potoka pod Hájem měli
Němci 㶜ty㶣i minomety a rumunská vojska
je palbou hledala. Minometné postavení
po celou dobu zasaženo nebylo. Z tohoto
postavení vedl telefon do domu Eduarda
Ma㶡áka 㶜. 124, kde měli Němci kancelá㶣.
60 centimetrů. To byla první obět lidská
v obci. Den za dnem, noc po noci, byla obec
stále silně ost㶣elována, p㶣i㶜emž bylo mnoho
domů poškozeno a granáty vypáleno. Celkem bylo zasaženo na 30 usedlostí, z nichž
vyho㶣ela 㶜ísla: 10, 163, 48, 148, 183, 108, 201,
110, 84, 116.
V Dolním konci v krajním domku Ji㶣ího Škopíka 㶜. 269 bylo kulometné hnízdo. Vojáci
probourali zdi do dvou sousedních domů
㶜íslo 268 a 267, aby nebyli ohrožováni palbou z Lipova. Všechny t㶣i usedlosti byly těžce poškozeny rumunským dělost㶣electvem.
P㶣ed obsazením sousedního Lipova Rumuny byl téhož dne podniknut útok na samotu
Ma㶡á㶜any, pat㶣ící k naší obci. Dělost㶣eleckou palbou byly Ma㶡á㶜any z větší 㶜ásti
rozbo㶣eny a celé vypáleny. Boj tam byl velmi krutý, muž proti muži. V tomto boji byl
zraněn ob㶜an František Ma㶡ák 㶜. 75. Jeho
jednadvacetiletý syn František, strojník,
Dne 19. dubna byl německými vojenskými
ú㶣ady vyhlášen výjime㶜ný stav. Pod trestem
smrti nesměly civilní osoby vycházet na
ulici od půl osmé ve㶜er do půl šesté hodiny
ranní. Dne 20. dubna úplný klid. Na pastviskách velických vzty㶜en byl německý prapor
s hákovým k㶣ížem na oslavu narozenin
Adolfa Hitlera. Kve㶜eru byl prapor rumunským dělost㶣electvem sest㶣elen.
21. dubna v sobotu po celý den živá oboustranná palba. Nave㶜er zaúto㶜ila rumunská
pěchota na obec, byla však kulomety a minomety vržena zpět. Téhož dne dopoledne
dostala školní prádelna p㶣ímý zásah. Výbuch
vyrazil všechna okna do dvora. Naštěstí
nikdo nep㶣išel k úrazu, poněvadž ženy a děti
dlely ve sklepě, muži na chodbě v p㶣ízemí.
21. dubna raněna byla Anna Ma㶡áková, která se šla proti zákazu podívati do Ma㶡á㶜an,
kde měla domek a kde v té době byli již
Rumuni.
Poněvadž hlavní útoky byly vedeny od
Lipova, který byl osvobozen o osm dní d㶣íve
než sousední Louka, trpěl a ni㶜en byl nejvíce Dolní konec. Následkem dělost㶣eleckých
zásahů vyho㶣ely tam domy Josefa Jagoše
a sousední dům jeho syna Josefa. Dále
vyho㶣ely domy Jana Šimlíka 㶜. 108 a Rozálie
㶕ehákové 㶜. 138. P㶣i všech požárech ú㶜inkoval místní hasi㶜ský sbor v 㶜ele s ná㶜elníkem
Františkem Halí㶜kem 㶜. 167. Dělost㶣eleckou
palbou byly poškozeny domy i Františka
Jagoše 㶜. 201, Ji㶣ího Škopíka 㶜. 268, Emila
Vaší㶜ka 㶜. 269 a Jana Ondrůše 㶜. 267, jakož
i domky ostatních sousedů jako Antonína
Jagoše, Jana Froly a Antonína Škopíka, taktéž blízký h㶣bitov a márnice byla rozbo㶣ena.
24. 4. zasažen st㶣epinami byl Miloslav Má㶜al
ve dve㶣ích svého domku. Byl na místě
mrtev. Poh㶣eb se konal 25. 4. se svolením
německých vojenských ú㶣adů po deváté
hodině ve㶜er. Za dunění děl, st㶣elby z pušek
a kulometů, bez kněze a církevních ob㶣adů,
pouze za ú㶜asti několika blízkých, odvážných p㶣íbuzných a kamarádů.
Dne 25. dubna dělost㶣elba témě㶣 umlkla
pro nedostatek munice u Němců. Ob㶜ané
vylézali ze sklepů a krytů a procházeli vesnicí a shledávali p㶣íbuzné. Po celé dlouhé dny
o sobě vzájemně nic nevěděli, nevěděli ani
o událostech v nejbližším okolí.
Kve㶜eru st㶣elba ožila snad proto, že Němci
dostali st㶣elivo. St㶣ílelo se celou noc a 26.
dubna celý den. Granáty a st㶣epiny opět
dopadaly na všechna místa ve vesnici. Téhož dne bylo zasaženo i hasi㶜ské skladiště
a odletivší zcela malá st㶣epina zabila ženu
rolníka A. Ma㶡ákovou z 㶜ísla 19, která právě
dlela v kuchyni. 26. 4. ve㶜er bylo zase vyhlášeno stanné právo.
Kve㶜eru se stahovala německá pěchota na
Horní konec vesnice, kde měli Němci jediný
volný východ na Blatni㶜ku. Následkem obklí㶜ení ze všech stran dostali pravděpodobně rozkaz k ústupu. P㶣esto bylo slyšet ještě
v noci silnou kulometnou palbu. Kone㶜ně
odtáhli p㶣es Milejov do Hluku, kde po cestě
vyhodili několik mostů a odtáhli směrem na
Uherské Hradiště.
Dne 27. dubna 1945 㶜asně zrána, o půl
㶜tvrté, kdy se rozednívalo, p㶣išly od
Lipova p㶣ední rumunské hlídky. Asi o dvě
hodiny později p㶣išlo rumunské vojsko
od Velké nad Veli㶜kou. Obec Louka byla
osvobozena.
Tolik ze svědectví hor㶡áckých kronik a pamětníků na dobu ne p㶣íliš radostnou, na
dobu, kterou si žádný z nás nep㶣eje, aby se
do našich vsí ještě někdy vrátila.
www. ostrozsko.cz
23
MÍSTE㶏KA
Roubenka s vůní bylinek
Když se vydáte v Lipově na vršek nad návsí ulicí k hřbitovu, překvapí vás pěkná roubenka. Že tento typ stavby nepatří
na Horňácko? Snad v dávné minulosti ještě před kotovicovými domy tady taky stávaly. Její umístění nijak nenarušuje
okolní výstavbu, je poslední, za ní je jen volná krajina. Krásný výhled na městečko pod sebou, v dáli je vidět na Buchlov
i na pálavské vrchy.
P㶣ed 㶜ty㶣mi léty se pro tuto stavbu rozhodl
Filip Jagoš, který v ní již t㶣etím rokem ke
spokojenosti se svou ženou Petrou a dvěma
dětmi v bydlí. Tamtéž jsme si pak o stavbě
vyprávěli.
■ Pro㶜 jste se rozhodl pro tento typ
stavby?
Protože máme d㶣evo rádi, je teplé, je tvárné
a p㶣íjemné. Také pohoda p㶣i užívání bytu,
zvláště v zimě p㶣i plápolajícím krbu vnáší
pohodu a klid.
Když jsme se rozhodovali úplně na za㶜átku,
co budeme stavět, d㶣evostavbu ano, tak
jsme měli v hledá㶜ku klasickou srubovou
Luha㶜ovicko-Zálesí. Tam jsou roubenky a je
to Slovácko, od nás 30-40 km, kde se tyto
budovy stavěly.
■ Měli jste spo㶜ítané, co je výhodnější, jestli stavba klasická, anebo
d㶣evostavba?
Podle stavebního projektu jsme po㶜ítali
cenovou náro㶜nost výstavby a úspory
oproti konven㶜nímu zděnému domku. D㶣evostavba vycházela líp i co se tý㶜e nákladů
na postavení, i co se tý㶜e nákladů na provoz
z hlediska tepelné izolace a odporu a koeficientu výpo㶜tu energetických štítků budov.
Je to stavba tepelně kvalitnější než zděná.
■ To znamená, že když ta d㶣evostavba
byla v základu, tak se nechala tak, aby
to d㶣evo mohlo pracovat, než se za㶜ne
s dalšími věcmi, jak to probíhalo?
Stavěli jsme ze surového d㶣eva, ze smrkového, po postavení hrubé stavby se
zakrytím st㶣echy jsme 㶜ekali, než si stavba
sedne. Aby se voda, která je obsažená v
d㶣evu za surova, uvolnila. Doporu㶜ili nám
rok, že i v létě musí projít 32-35°C i v zimě
-10°C, aby to bylo nějakým způsobem
ustálené. Za tuto dobu roku hrubá stavba
klesla, seschla se zhruba o 21 cm výškově.
Následně jsme ¾ roku dodělávali vnit㶣ky,
aby se tu dalo bydlet, nicméně i potom
jsou decentní pohyby do 2 cm, nejsou
skokové, ale jsou v rámci jakéhosi hýbání
celé stěny a v návaznosti na ro㶜ní období.
Pokud je sníh, je vlhko, tak se to natahuje
a natahuje a pak to udělá puk, anebo
obráceně, v létě trám vysychá a praskne, je
to prostě p㶣íroda.
■ Obvodové stěny jsou zateplené?
stavbu z kulatiny. Nicméně tady na to
ko㶣eny nikde ani na Slovácku, Hor㶡ácku ani
Kopanicích nejsou. Rozhodli jsme se pro
roubenou stavbu, z takzvané sámované kulatiny. Podobné stavby jsme našli v Javorníku, když se jede směrem na Mlýny a dál, tak
po pravé straně stojí roubené seníky, které
tam jsou tam 50-100 let a dalších 30 km jedete na Kopanice nebo za kope㶜ek a za㶜íná
24
www. ostrozsko.cz
■ Jaké jste používali d㶣evo?
Smrkové, hustší. Je p㶣ivezené z Jeseníků,
rostlo ve výšce od 500-700 metrů n. m. Na
stropy, hrubou stavbu i obvodové stěny
všechno smrk. Mám k tomu domu o to v㶣elejší vztah, nebo㶇 jsem sám pomáhal těžit
d㶣evo na jeho stavbu.
Tady je pot㶣eba 㶣íct, že dům není 㶣ešený tak,
jak se dnes hodně proklamuje na bázi pasivního bydlení, ale je na bázi nízkoenergetického domu. Dům je difuzně otev㶣ený, to
znamená, že dýchá, že si vzduch vymě㶡uje,
když je venku větší vlhkost, a tady je díky
krbu a d㶣evu nižší vlhkost tak si po nějaké
době tu vlhkost natáhne, aby se tu lépe
žilo a zase obráceně. A s tím souvisí okna,
chtěli jsme co nejlepší. Jsou to d㶣evěná
eurookna z mod㶣ínového d㶣eva lakovaná,
je tam implantované trojsklo s náplní plynu.
K té skladbě je důležité 㶣íct, že půdorys
a rozmístění jednotlivých místností bylo
jasně dané plánem, ale skladba stěny, jak
bude vypadat, to ne㶣ešil architekt, to jsme
potom 㶣ešili svépomocí. Pomohl ještě jeden
odborník, tesa㶣 a 㶜lověk, který nám pomohl
udělat analytický audit, což je pan Bílek
z Polešovic, a tvo㶣ili jsme skladbu stěny, aby
byla dostate㶜ně izola㶜ní, aby nevznikaly
různé body a srážení teplot v místě, kde to
nechceme. Proto ta skladba vypadá takto:
17 cm je masivní d㶣evo, 10 cm je konopná
izolace, 8 cm následuje parobrzda a ekopanel a to je vlastně lisovaná sláma do panelů
typu povrchu sádrokartonu. Na tento panel
je nanesená jílová omítka.
■ To jste prováděli svépomocí?
Ano, dá se 㶣íct. Pozvali jsme odborníka
tohoto cechu. Byl to 㶜lověk, který se zabývá
výrobou a mícháním směsí pro jílové omítky, který nás vyškolil. Je to odborník, který
jezdí po různých evropských a světových
akcích, radil nám, p㶣edal své zkušenosti.
Potom jsme za㶜ali sami omítky natahovat.
■ Stropy a st㶣echa jsou izola㶜ně ošet㶣ená?
Na stropě jsou stropové trámy, pak je podhledové prkno hoblované a natírané a na
tom je skladba: tvrzená vata, na ní je proti
hluku 2x10 mm cetris deska, znovu vata
a pak OSB deska v tlouš㶇ce 15 mm dvakrát
a na ní už povrchová úprava.
■ Podkrovní místnosti a st㶣echu jste
zateplovali?
Trám má výšku 16 cm plus dalších 10 cm
což je p㶣ed izolací, takže dohromady je tam
26 cm vaty. Následuje, pározábrana, která je
speciální, bublinková s hliníkovým potahem
pro odraz tepla zpátky a sádrokarton.
■ Co se tý㶜e vytápění?
Systém máme kombinovaný, kdy máme
krb s teplovodní vložkou. Nah㶣átá voda
se kumuluje do 1000litrového zásobníku,
který je napojený na další spot㶣ebi㶜e, a㶇 už
se jedná o v p㶣ízemí podlahové vytápění
nebo v podkroví radiátory, potažmo TUV,
to znamená kohoutky. Zásobník je doplněný elektrokotlem, který má výkon 6 kWh.
Výkon krbu je nějakých 13 kWh a je to v p㶣echodném období doplněno o zisk energie
ze solárních panelů na oh㶣ev teplé vody,
která nabíjí taktéž tento zásobník.
■ Jaká je spot㶣eba d㶣eva?
Topíme 3,5-4 hod denně, většinou mezi
17.‒22. hod. ve㶜erní, kdy se nah㶣ívá i zásobník. Za jedno topení spálíme krabi㶜ku
20 x 40 cm. Za celu topnou sezonu to je
do 2 kubíků míchaného d㶣eva tvrdého
i měkkého. Další zásadní úspora, co tady
máme je, že na st㶣eše je keramická taška,
srdcovka a všechna voda z plochy st㶣echy
je svedená do 6,5 kubíků velkého tanku,
ze kterého jsou rozvody na splachování
a užitková voda na zahradu. Všechno splachování, praní a zalévání je 㶣ešeno z deš㶇ové vody. Je to taky velká úspora spo㶜ítaná
na návratnost 10 let a každý rok se potom
ušet㶣í 1000-1500 K㶜, nejde to kanalizací do
potoka, ale je to zachycené a zpětně spot㶣ebované. Také musím zmínit 190 m2 sklepů,
který není nutno vytápět.
■ Jak je stavba ošet㶣ená zvenku
a v interiéru?
Zvenku je vlastně 3krát nanesená vosková
lazura, která obsahuje různé p㶣írodní složky
v㶜etně parafínu, který dělá povrchovou
ochranu. Natíralo se jednou, dvakrát prakticky do sucha a ta t㶣etí vrstva se nechala
zalévat, kdy vlastně parafin vystoupí napovrch a dělá nárazovou vrstvu proti vodě.
Zevnit㶣 je použitý tvrdý parketový olej,
aby se nemusel nikdy opravovat a d㶣evěné
prvky byly více méně už bezúdržbové.
Hliněné omítky jsou v p㶣írodní barvě, nejsou ni㶜ím zatahované, abychom dodrželi
difuzní skladbu stěny, toho masivu. Bílého
jílu použitého kolem krbu je docíleno tak,
že do jílové směsi je namíchaná ur㶜itá směs
bylin, která vytvo㶣í tu barvu.
Když jsem se snad všechno dověděl, bylo
p㶣íjemné posedět u ho㶣ícího krbu a pozorovat soumrak a vnímat vůni d㶣eva a snad
i těch bylinek.
Zaznamenal František Gajovský
www. ostrozsko.cz
25
FENOMÉN
Nejlepší kysané zelé je z Horňácka
Nastala doba půstu, tak už žádné košty klobásek či zabijaček. Proto Veličané po fašankovém týdnu připravili již pátý ročník
„O nejlepší kysané zelé na Slovácku“.
V místním kulturním domě se sešla tak㶣ka
stovka vzorků snad z celého Slovácka, ale
byly zastoupeny i vzorky ze zahrani㶜í ‒
ze Slovenska. Návštěvníků, a tím vlastně
poroty, byl plný sál. P㶣i ochutnávání jim
sice někdy zamrzl úsměv na tvá㶣i, ale mezi
vzorky p㶣evládala výborná zelá. To nejlepší
bylo tradi㶜ně z Hor㶡ácka. Padesátilitrový
26
www. ostrozsko.cz
zel㶡ák vítězi p㶣edal velický starosta Ji㶣í Pšurný a odnesl si jej místní Josef Ho㶣㶜ica, stejný
za druhé místo dostala opět Veli㶜anka Anna
Šajdlerová. T㶣etí zel㶡ák putoval do Hrubé
Vrbky do domu Petra Tománka. Výborná
zelá byla taky z Uherského Ostrohu, Ostrožské Lhoty a Záhorovic. P㶣íjemnou změnou
letošního koštu bylo pozvání veselské coun-
try skupiny Eldorádo. Ta po každé písni㶜ce
sklízela potlesk a mnohé nenechala jen tak
sedět, a tak se sálem vlnily páry v rytmu
country. Po㶣adatel akce Tonda Vrba na závěr
sdělil: „Pěstujte zelé, je zdravé, jedenáct
doktorů z deseti ho doporu㶜uje, tak šlapejte
a na rok pošlete vzorek.
fg
ZÁPISNÍK
Třetí nejhezčí muž planety v kroji z malé
Blatničky
Kroj si vybíral v Blatni㶜ce již 㶜asně na
podzim. Soutěž v Koreji měla být v 㶣íjnu,
bohužel se konala až letos v únoru. Tomáš
Dumbrovský (23) z Brna uspěl na světové
soutěži Mr. International a skon㶜il v Soulu
na t㶣etím místě, a je 㶜erstvým držitelem
titulu t㶣etího nejkrásnějšího muže planety!
Jednou z disciplín v Soulu byla p㶣ehlídka
v národním kroji. Tomáš si vybral kroj
z malé Blatni㶜ky, a jak je vidět, sedl mu
a jistě pomohl i k jeho úspěchu. Student
práv Tomáš Dumbrovský pat㶣il od za㶜átku
mezi žhavé adepty na stupně vítězů. V jedné z disciplín, v rozhovoru v anglickém jazyce, kterému se musel věnovat do konce,
zvítězil. Na soutěži p㶣edvedl jako národní
tanec verbu㶡k, který pilně trénoval v Blatni㶜ce p㶣i zkoušení kroje. Tomáš se v Soulu
nejd㶣íve probojoval do desítky nejlepších
a poté skon㶜il na t㶣etím místě v konkurenci
devětadvaceti uchaze㶜ů o titul Mr. Interna-
tional. Ve finále ho porazili pouze zástupci
Filipín a Libanonu.
gajo
www. ostrozsko.cz
27
ZÁPISNÍK
Horňácký
zpěváček
Mladí talenti se zú㶜astnili ve
Velké 㶜tvrtého ro㶜níku Hor㶡áckého zpěvá㶜ka. Soutěžilo
㶜ty㶣iadvacet děti v kategoriích
do deseti a do patnácti let,
z každé kategorie pak uspěli
t㶣i zpěvá㶜ci. Z této soutěže
postoupí do oblastního kola,
kde se utkají o titul nejlepšího zpěvá㶜ka Slovácka. Toto
klání bude poslední víkend
v b㶣eznu ve Vacenovicích, kam
postoupí t㶣i nejlepší zpěváci
z jednotlivých kategorií ze
všech míst Slovácka.
Sál velického kulturáku byl plný dětí v krojích a tak㶣ka zaplněný, navíc p㶣íjemnou
změnu p㶣inesly nové moderátorky po㶣adu
Markéta Kola㶣íková a Barbora Hrbá㶜ková.
HCM Velické Trne㶜ky s primáškou Lenkou
Jochovou doprovází zpěvá㶜ky na soutěži již
od prvního ro㶜níku.
Nejmladší soutěžící si nedokázala vzpomenout kolik je jí let, ale písni㶜ku si pamatovala celou a krásně ji zapěla. V tomto ro㶜níku
se objevili i noví talenti, na těch již známých
bylo vidět, jak zrají. Mnozí se nevěnují
jen zpěvu, ale chodí do hudebky a ovlá-
dají i více nástrojů, jak mnozí na podiu
prozradili.
Pěti㶜lenná porota, ve které byla i místní
zpěva㶜ka Anna Šajdlerová, muzikant Martin
Kománek, ale i starosta obce Ji㶣í Pšurný,
neměla lehký úděl vybrat ty nejlepší.
P㶣esto porota vyhodnotila zpěvá㶜ky takto:
V kategorii do deseti let se umístili: Jan
Pavlík z Hrubé Vrbky, Tomáš Joch z Lipova
a Anna Sládková z Velké nad Veli㶜kou. Ve
starší kategorii pak p㶣evládli kluci. Prvními
t㶣emi byli: Karel Soviš z Veselí nad Moravou,
Šarlota Zálešáková z Uherského Hradiště
a Hynek Evják z Louky.
Na této soutěží je vidět, že na Hor㶡ácku je
líhe㶡 nových zpěvá㶜ku. Ti již vypracovaní
zdárně postupují do celostátních soutěží
dětských zpěváků lidových písní.
gajo
28
www. ostrozsko.cz
OSOBNOST
Sokol a odbojář Josef Valný
TEXT: ANTONÍN MI㶏KA
Rodák z Tasova Josef Valný (narozen 10. 3. 1915), byl celou svou duší oddán sokolskému hnutí. Proto není divu, že se
ochotně a rád zapojil do sokolského odboje hned po okupaci zbytku českých zemí (15. 3. 1939) fašistickým Německem. Pod
vlivem lipovských sokolských činitelů Josefa Vojkůvky, dlouholetého ředitele měšťanské školy, učitele Miroslava Nechyby
a zejména mladého, vzdělaného, sportovně a vlastenecky orientovaného pana učitele Jaromíra Hlubíka přijal nabídku ke
spolupráci, o kterou ho Jaromír Hlubík požádal. Bylo mu tehdy 24 let.
K Lipovu a zdejším sokolům měl v㶣elý vztah,
jelikož jeho blízcí p㶣íbuzní, zejména z rodiny
Žmolové, pocházeli z tohoto měste㶜ka.
Velký vliv na utvá㶣ení charakteru Josefa
Valného měli prarodi㶜e Kola㶣íkovi, kte㶣í ho
s láskou vychovávali. Valný rád v Lipově
pobýval. Tu také poznává starší sokoly, ale
i své vrstevníky a tu i za㶜íná jeho zájem
o sokolský život a sportování, obzvláště
když se stává p㶣íru㶜ím v lipovském obchodě u Ondrušů.
Po vzniku Slovenského štátu (14. 3. 1939)
a po okupaci 㶜eských zemí za㶜alo zu㶣ivé pronásledování 㶜eských vlastenců, p㶣íslušníků
bývalé armády, politických a ve㶣ejných 㶜initelů. Mnozí z pronásledovaných zůstávali na
svých místech, tvo㶣ili a organizovali odboj,
jiní odcházeli, a㶇 již sami z vlastní vůle, anebo
k odchodu byli p㶣inuceni vedením organizací 㶜i jinými okolnostmi, za hranice naší
vlasti. A těmto odcházejícím do emigrace se
muselo pomáhat v jejich útěku do Polska,
na Balkán a dále do Francie 㶜i Anglie. Větší
㶜ást pronásledovaných hledala cestu na
Slovensko. A ta vedla také mnoha pěšinkami
a lesními porosty Bílých Karpat. Proto se již
zjara roku 1939 za㶜aly ve vsích Hor㶡ácka
vytvá㶣et skupinky odboje. Hor㶡ácko se tak
stalo st㶣ediskem odbojové 㶜innosti zamě㶣ené na p㶣evádění pronásledovaných osob
a p㶣ed gestapem prchajících ob㶜anů.
Odboj na Hor㶡ácku byl v po㶜átcích veden
samotnými sokoly, o něco později zde
p㶣evzala iniciativu Obrana národa (ON),
která za pomoci záložních důstojníků, mezi
něž většinou náleželi místní u㶜itelé, zorganizovala si㶇 p㶣evadě㶜ských skupin. Tyto
skupiny se na jihovýchodní Moravě do léta
1939 spojily pod vedením pplk. Vladimíra
Štěrby, velitele ON, jenž měl své stanoviště
v Uherském Hradišti.
V Lipově byl velením pově㶣en u㶜itel škpt.
Jaromír Hlubík, jenž později zastával funkci
ná㶜elníka ON pro strážnický okrsek. Ten
kolem sebe vytvo㶣il sí㶇 odbojá㶣ů v 㶜ele
Pomník obětem 2. světové války v Tasově
s u㶜iteli Františkem Jagošem, Martinem
Miške㶣íkem, Josefem Nekradou aj., kte㶣í pak
budovali menší bu㶡ky ve svých dědinách.
Jaromír Hlubík jmenoval velitelem 㶜ety v Lipově Josefa Valného a zástupcem Antonína
Šimlíka. V ostatních obcích organiza㶜ně
zabezpe㶜ovali 㶜ety kup㶣. brat㶣i Kadubcovi
a Nekardovi, Karel Miná㶣 i Martin Miške㶣ík
a další. Hlavním úkolem odbojových skupin
se stalo p㶣evádění vojenských p㶣íslušníků
na Slovensko, p㶣es hranice st㶣ežené německou pohrani㶜ní stráží, a odtud směrem
na východ a jih, ale také za㶣izování těchto
p㶣echodů, hledání spolehlivých spojek,
bezpe㶜ných cest, dodávání hesel apod.
Nyní si však blíže všimneme 㶜innosti
a aktivit odbojá㶣e a sokola Josefa Valného,
jehož nedožitých 100 let si v b㶣eznu letoš-
www. ostrozsko.cz
29
OSOBNOST
ního roku p㶣ipomínáme. Pod taktovkou
Hlubíkovou a v sou㶜innosti Josefa Valného
se zformovala velmi po㶜etná a aktivní
skupina lipovsko-vrbecká, která měla několik samostatných buněk v obou Vrbkách.
Spolupracovník Jan Macek píše: „Koncem
srpna 1939 mne navštívil můj bývalý t㶣ídní
u㶜itel Jaromír Hlubík z Lipova s tím, že Lipov
je zapojený do organizace Obrany národa
a má zajištěný p㶣ísun lidí z P㶣erova, kte㶣í se
mají p㶣evádět p㶣es slovenské hranice na jih
až do Jugoslávie... Na Slovensku je zajištěn
odsun prost㶣ednictvím Bohumila Grygy ve
Vrbovcích a požádal mne, zda bych jejich
p㶣evedení p㶣es hranice mohl zabezpe㶜ovat
já, do Vrbky je bude p㶣epravovat lipovská
skupina, a to bu㶞 on, nebo Valný, p㶣íru㶜í
v obchodě u Ondrušů... (Macek Jan: Moje
odbojová 㶜innost za okupace, rukopis.)
Sokolové Hlubík a Valný navázali rovněž
㶜ilé styky s železni㶜á㶣i pracujícími na trase
Veselí nad Moravou - Lipov - Velká nad Veli㶜kou - Vrbovce - Nové Mesto nad Váhom.
Kate㶣ina Libiegerová ve svých vzpomínkách
uvedla: „Kromě Valného navazoval spojení
pro lipovský odboj sám u㶜itel Hlubík, a to
hlavně na Slovensku, v Kútech, Trnavě,
Nit㶣e, Bratislavě. Emigranti posíláni touto
skupinou se hlásili v bratislavské restauraci
Plze㶡ský dvůr. U㶜itel Hlubík a s ním i Valný
také spolupracovali s železni㶜á㶣i v Lipově, Velké, Vrbovcích, Veselí nad Moravou
a Holi㶜i. Hlubík je dopravoval, někdy i Valný,
v p㶣estrojení za železni㶜ní zaměstnance na
myjavskou a skalickou stranu... K dispozici
tato 㶜eta měla dvě železni㶜ní uniformy,
které jim obstarali železni㶜á㶣i Liebiger
a Kude㶣ík, takže uprchlíci odjížděli jakoby
I p㶣es důraznou konspirativní 㶜innost byly
p㶣evody na Hor㶡ácku 㶜asem odhaleny. Již
v lednu 1940 uprchl p㶣ed gestapem, které
jej hledalo, do ciziny Hlubík a Nechyba.
V zá㶣í 1940 byl zat㶜en František Jagoš z Velké nad Veli㶜kou, koncem roku 1940 otec Jan
a syn Martin Pavlincovi z Javorníka, v lednu
1941 František Kadubec, brat㶣i František
a Josef Nekardovi i Josef Fuchs z Hrubé
Vrbky, později i další p㶣evadě㶜i.
Zatýkaní neminulo ani skupinu Josefa
Valného, který organizaci po odchodu
Hlubíka vedl a p㶣evádění 㶣ídil, ani jeho
spolupracovníky. Paní Liebigerová o zat㶜ení
vyprávěla: „Dvacátého pátého listopadu
1941, bylo to p㶣esně na můj svátek, dob㶣e
si to pamatuji, p㶣ijelo gestapo a obsadilo
náš dům. Hledalo u nás parašutistu. Ten
k naší skupině p㶣išel, ale v té době už nebyl
v Lipově, nýbrž byl ukrýván na jiném místě
v sousedním Tasově, kde mu úkryt obstaral
Valný. Gestapo nám rozházelo celý obchod,
dům, no všechno. Letce nenašli, ale stejně
nás odvezli do Olomouce... Z prozrazení
jsme podez㶣ívali naši spojku, důstojníka
Malého... (Liebigerová Kate㶣ina: Vzpomínání na odboj, rukopis.)
Zat㶜ení potkalo i velitele 㶜ety Josefa
Valného. Podle vyprávění jeho tety Anny
Ma㶡ákové byl Valný zadržen gestapem ve
svém rodišti v Tasově, a to asi týden po zat㶜ení paní Liebigerové, jejího syna Zde㶡ka
a mladšího p㶣íru㶜ího Františka Stojaspala.
Mladý odbojá㶣 a sokolský nadšenec Josef
Valný byl vyslýchán a vězněn v Olomouci
na Gr㶡áku, potom v koncentra㶜ním tábo㶣e
Mauthausenu a nakonec v Dachau, kde byl
utýrán a kde ve svých sedmadvaceti letech
zem㶣el. Tuto smutnou událost potvrdil po
válce paní Růženě Liebigerové jeden z hodonínských profesorů, který byl s Josefem
Valným vězněn v Dachau.
Fotografie Josefa Valného na pomníku padlých
v 2. světové válce
A tak Josef Valný zabezpe㶜oval p㶣esun
běženců p㶣ijíždějících z Prahy, Brna, P㶣erova,
Olomouce do Veselí nad Moravou a odtud do Lipova. Zde, ponejvíce v obchodě
Kate㶣iny Liebigerové ‒ Ondrůšové, prchající
nacházeli do㶜asné p㶣íst㶣eší, teplo, vhodnou
obuv i oděv a také jídlo na další cestu. Josef
Valný je pak vodil se svými kamarády Zd. Ondrůšem, Ant. Šimlíkem, Ji㶣ím Pokorníkem, Fr.
Podluckým, Fr. Stojaspalem, Ant. Poleh㶡ou
aj. do Vrbek, kde je v blízkosti hranic p㶣ebíral
Jan Macek, Ji㶣í Hude㶜ek, Jan Halí㶜ek a mnozí
jiní, kte㶣í je po p㶣echodu hranic odevzdávali
svých slovenským kolegům.
30
www. ostrozsko.cz
do služby. Bezpe㶜ně oběma tra㶇ovými
směry bylo lipovskými 㶜leny p㶣epraveno sto
osmdesát až dvě stě osob...
P㶣i navazování spojení a záchytných míst si
akté㶣i domlouvali i hesla. V Lipově u u㶜itele
Hlubíka se používal systém hesel sestavených z různých jmen, kup㶣. „Vilém je nemocen . Odpově㶞 zněla: „Nevadí, Karel zašle
balí㶜ek. apod. Jednotlivá hesla p㶣ivážel
Josef Valný, který byl velmi 㶜asto využíván
jako spojka na trati Praha‒P㶣erov. Bez uvedení hesla nebyli emigranti p㶣ijímáni.
V tomto roce, kdy vzpomínáme 100. výro㶜í
narození tohoto vzácného 㶜lověka, je jistě
správné si p㶣ipomenout jeho 㶜iny a dobré
vlastnosti, hrdost, vlastenectví i hrdinství a jeho odhodlání pomáhat, v duchu
sokolských tradic, všem pronásledovaným,
ba dokonce se nebát položit za tyto ideály
i svůj život. Josef Valný a lidé, které potkal
stejný osud jako jeho, si tyto vzpomínky
obzvláště dnes jistě zaslouží.
Prameny:
Antonín Mi㶜ka, Pěšinkami Hor㶡ácka, Hodonín, 1987.
SPORT
Národní házenkáři uspěli v poháru,
na jaře chtějí mezi ligovou elitu
TEXT: VLADIMÍR SALČÁK
Národní házenkáři SK NH Veselí nad
Moravou postoupili až semifinále Českého poháru mužů a zařadili se mezi
osm nejlepších týmů Čech a Moravy
v halové sezóně.
Svě㶣enci trenéra Ji㶣ího Nejezchleby potvrdili v domácích turnajích ve sportovní hale,
kde se osmifinálové i 㶜tvrtfinálové turnaj
uskute㶜nily, roli favorita a v semifinálovém
klání si to rozdal s nejlepšími moravskými
týmy o postup do absolutní 㶜eské špi㶜ky.
Veselský kou㶜 Ji㶣í Nejezchleba bral pohárové turnaje spíše jako dobrou zimní p㶣ípravu
na jarní 㶜ást sezony. „V pohárových bitvách
jsme narazili na kvalitní soupe㶣e. Šanci
dostali i šikovní mladíci, kte㶣í sbírali p㶣edevším cenné zkušenosti, dorostence jsme
v zimní p㶣ípravěplánovali vyzkoušet, uvedl
Nejezchleba.
V minulé sezoně jeho celku postup do nejvyšší soutěže utekl o jediný bod. I letos pat㶣í
národní házenká㶣i Veselí nad Moravou ve
druhé lize ke spolufavoritům. Za㶜átek slováckému celku i kvůli absencím opor utekl,
ale postupem 㶜asu se rozehráli a nakonec
po polovině letošního ro㶜níku obsadili 㶜tvrtou p㶣í㶜ku, když na vedoucí Svinov ztrácejí
pouze dva body. „Na postup stejně jako
další týmy samoz㶣ejmě pomýšlíme. Ur㶜itě
hodně napoví první 㶜ty㶣i domácí jarní zápasy. Pokud je zvládneme vyhrát, tak budeme
mít velmi dob㶣e našlápnuto, 㶣íká 㶜ty㶣iapadesátiletý kou㶜 Ji㶣í Nejezchleba.
Největším favoritem je podle něj vedoucí
Svinov. Do hry o postup se ale mohou
zapojit i Vítkovice. Stará Ves nad Ond㶣ejnicí,
která loni sestoupila z ligy, mužstvo hodně
omladila. „Co vím, tak chce hlavně sbírat
zkušenosti a tým budovat na další rok.
Navíc s ní hrajeme až na konci sezony, a to
už bude z㶣ejmě rozhodnuto. Vloni nás to, že
jsme nepostoupili hodně štvalo. Kromě jediné porážky na Drakenu v Brně jsme žádné
jiné body neztratili. Zatímco v p㶣edchozích
sezonách každému prvnímu týmu sta㶜ilo
k postupu i méně než 㶜ty㶣icet bodů, nám
to bohužel nevyšlo. Bylo to tím, že v soutěži
byli pouze dva líd㶣i, zbytek to nám ani
Drakenu moc nekomplikoval.
Postup do nejvyšší soutěže by byl krásným
dárkem k oslavám osmdesátin jednoho
z nejvýznamnějších klubů národní házené
v historii. Všichni bývalí hrá㶜i a funkcioná㶣i klubu se sejdou k oslavám 1. srpna na
veselské sokolovně, Ji㶣í Nejezchleba zve ale
i na zápasy o postup mezi elitu. Ten první
jarní proti Sokolu Dobruška uvidí diváci na
sokolovně v sobotu 18. dubna od 16 hodin,
v neděli dopoledne v 10.15 hodin hostí SK NH
Veselí nad Moravou Sokol Podhorní Újezd.
Naho㶣e zleva: Knebel Karel - asistent trenéra, Šimek Vojtěch, Menšík Robin, Fišer Jan, Václavík Tomáš, Malovaný Petr, Bauer Petr, Šimek Martin - rozhod㶜í utkání, 㶕íha Jaromír - vedoucí družstva, Nejezchleba Ji㶣í - trenér
Dole zleva: Fojtík Pavel - kapitán, Bureš Jakub, Provazník Kamil, Zábojník Tomáš, Matuška Jakub, Va㶞ura Pavel
Ležící Pejša Tomáš
Dorostenci: Umlauf Martin, Provazník Kamil, Balada Tomáš, Zábojník Tomáš, Bureš
Jakub, Bu㶜ek Martin, La㶜㶡ák Vojtěch, Zábojník Jaroslav, Mi㶜ka Kryštof, Hanák Jan
www. ostrozsko.cz
31
SPORT
Sezona na Javořině? Jsem spokojený,
ale vrchol je v létě, říká chatař Martinček
Běžkařský ráj. Nejlepší podmínky pro vyznavače bílé stopy v regionu nabídlo v právě
skončené lyžařské sezoně okolí Velké Javořiny. My jsme zhruba v polovině února
vyzkoušeli nenáročnou běžkařskou magistrálu z Kamenné búdy na vrchol Bílých
Karpat. Asi po větší hodině cesty jsme dorazili po strojem upravené trase do cíle.
Máme štěstí před, chatou potkáváme šéfa Holubyho chaty Miroslava Martinčeka.
32
Ochotně se dělí o dojmy z letošní lyža㶣ské
sezony. „Běžka㶣i k nám za㶜ali jezdit ve
větším po㶜tu tak p㶣ed dvěma roky, jakmile
měli k dispozici upravovanou stopu z Nové
Lhoty až k nám. Je to vynikající věc. My jsme
v letošní sezoně vymysleli 㶜esko‒slovenský
běžka㶣ský okruh. Dvě stopy pro klasiku
a 㶜ty㶣metrový pás na bruslení. Stopa vede
podél lesa na 㶜eské a slovenské straně
hranice. Další stopy jsou z Nové Lhoty a Kamenné búdy, okolo Javo㶣iny máme upravených zhruba 㶜ty㶣icet kilometrů běžka㶣ských
stop, pochvaluje si.
chata㶣e se rozjedou už následující neděli.
„Někdo nám ukradl elektrický kabel, ale už je
všechno v po㶣ádku, od zít㶣ka za㶜ínáme lyžovat.
Horší je to s areálem pro sjezdové lyžování.
V půlce února ještě vleky stojí, ale podle slov
Minulý rok bylo na chatě asi pěta㶜ty㶣icet
tisíc lidí, nepo㶜ítaje v to slavnosti a silvestr
www. ostrozsko.cz
Kdo 㶜eká, že zimní sezona je na Javo㶣ině tou
klí㶜ovou, je v hlubokém omylu. „Jsem tu
chata㶣em už devět let a vždycky jsme měli
hlavní sezonu v létě. Dneska jsou lidé zvyklí
na zasněžování v každém st㶣edisku, to tady
zatím není. Problémem jsou peníze. V první
㶣adě musíme dokon㶜it rekonstrukci chaty,
to je naše priorita, potom se můžeme pustit
do dalších věcí, možná dojde i na zasněžování, p㶣eje si 42letý chlapík.
Velká Javo㶣ina má svoje kouzlo, které v parádním po㶜así ještě víc vyniká. Parkoviště
v okolí Holubyho chaty je zaplněné. Zna㶜ky
aut prozrazují, že návštěvníci jsou z obou
stran hranice.
„V zimě je trošku víc Slováků, možnosti
lyžovat na slovenské straně jsou menší než
na Moravě. P㶣ichází k nám i spousta pěších
turistů, v poslední době už bych to možná
viděl tak padesát na padesát. V létě je jednozna㶜ně víc turistů z 㶏eska, povídá chata㶣
a hodnotí uplynulou sezonu. „Minulý rok
bylo na chatě asi pěta㶜ty㶣icet tisíc lidí. Je to
pro mě obrovská satisfakce za tu námahu,
kterou tady máme. Pozor! To nepo㶜ítám
slavnosti, kterých se ú㶜astnilo kolem šesti
tisíc lidí a silvestr, to jsou další kvanta návštěvníků. P㶣ináší to plusy i mínusy, ale tak
to prostě je, jsem spokojený, miluji to tady
a jsem tady rád, 㶣íká na závěr ochraptělým
hlasem lehce nachlazený Miroslav Martin㶜ek.
Stanislav Dufka
SPORT
Blatničan a Ostrožan jsou v prvoligovém kádru fotbalistů Slovácka. Jejich šance naskočit
do jarních zápasů Synot ligy je obrovská.
Galuška a Sadílek bojují o ligový dres. O šanci
se porveme, říkají odhodlaně
Jsou mladí, jsou talentovaní, mají pevné místo v národním týmu do 19 let a brzy se
můžou prosadit v první lize. Petr Galuška z Blatnice a Lukáš Sadílek z Uherského
Ostrohu. Oba naskočili do zimní přípravy fotbalistů Slovácka, oba absolvovali herní
soustředění v Turecku. Figurují v širším kádru trenéra Habance a jejich šance
dostat se na jaře na prvoligové trávníky je obrovská.
„Naše filozofie budování kádru je postavena
p㶣edevším na odchovancích, chceme být
regionálním klubem. Je to i p㶣ání majitele,
abychom up㶣ednost㶡ovali hrá㶜e z naší akademie, 㶣ekl během zimní p㶣ípravy 㶣editel
klubu Vladimír Krej㶜í.
Petr Galuška ani Lukáš Sadílek nejsou úplně
nové tvá㶣e mezi prvoligovými fotbalisty.
Oba už byli v širším kádru v uplynulém roce.
„Byl jsem už v letní p㶣ípravě, ale to bylo spíš
náhodou, zranil se krajní záložník, jenom
jsem zaskakoval. Je to po t㶣ech letech moje
první zimní p㶣íprava. Jednou jsem měl
zraněný kotník a další rok koleno, p㶣ipomíná
Blatni㶜an Petr Galuška, který zatím odehrál
v lize dvě minuty na h㶣išti libereckého Slovanu. Jeho spoluhrá㶜 v reprezentaci do 19 let
Lukáš Sadílek už také ochutnal letní p㶣ípravu
a má zaknihovaný i první ligový start. Nasko㶜il na pár minut v podzimním domácím zápase proti P㶣íbrami. „Byl to zážitek, slyšet lidi
jak skandují vaše jméno, hrát p㶣ed takovou
kulisou, pro takové zážitky se dělá. Nastoupil
jsem sice na posledních pět minut, ale jsem
rád i za to. Nic podobného jsem nezažil ani
na reprezenta㶜ní úrovni. Jsem vdě㶜ný, že
můžu sedět p㶣i ligových zápasech na lavi㶜ce,
pozorovat všechno kolem a nasávat atmosféru, svě㶣uje se mladý fotbalista.
V p㶣ípravě oba mladíci pravidelně nastupovali v p㶣ípravných zápasech. Bez problémů
zapadli mezi největší hvězdy mužstva, jako
je Libor Došek nebo t㶣eba Makedonec ve
službách Slovácka Veli㶜e Šumulikoski, který
je vzorem pro Lukáše Sadílka. „U㶜ím se
od něho a sleduji, jak se chová a pohybuje
v zápase. Prošel několik klubů, hrál v mnoha
zemích a má můj neskute㶜ný obdiv. Jeho
kariéra a zkušenosti jsou obrovské. Šumi je
ohromný 㶜lověk, poradí, pomůže. Z kabiny
si ale nemůžu stěžovat na nikoho. Těším se
na každý zápas, všichni jsou super, pochvaluje si atmosféru mezi spoluhrá㶜i.
Petr Galuška už dokonce v á㶜ku navlékl kapitánskou pásku a může se chlubit i dvěma
vst㶣elenými góly. „Branka už byla na㶜ase,
p㶣edtím jsem spálil několik vyložených šancí.
O kapitánské pásce rozhodla rada starších.
Každý mladý si tím musí projít a neobejde
se to bez p㶣íspěvku do kasy, vysvětluje
rodák z Blatnice, který se do velkého fotbalu
dostal p㶣es Veselí nad Moravou. „Do osmi let
jsem hrával u nás, pak jsem p㶣ešel do Veselí
a odtud ve t㶣inácti do Slovácka.
Lukáš Sadílek je rodák z Uherského Ostrohu,
ale s fotbalem za㶜ínal v sousední vesnici.
„U nás p㶣ípravka nebyla, můj děda trénoval
právě v Ostrožské Nové Vsi, tak jsem tam
p㶣ešel, vysvětluje.
„S bráchou se hodně hecujeme a soutěžíme mezi sebou,“ říká o Michalovu
Sadílkovi, který byl vyhlášený nejlepším
dorostencem v Česku, jeho bratr Lukáš.
Jméno Sadílek není fanouškům Slovácka
neznámé. Za㶜átkem roku byl na pražském
Žofíně vyhlášen nejlepší hrá㶜 v kategorii
mladšího dorostu v rámci 㶏eské republiky
Lukášův bratr Michal. „S bráchou se hodně
hecujeme a soutěžíme mezi sebou. Každý
chce být ten nejlepší, ale Michal je teprve
v mladším dorostu. Dospělý fotbal je úplně
o ně㶜em jiném. Silově i technicky, hlavně
musíte rychle pracovat s mí㶜em, to pot㶣ebuji
zlepšit, dob㶣e ví starší z bratrů Sadílků.
Mladík na prahu kariéry o㶜ekává perné jaro
nejen na sportovním poli, ale i v osobním
životě. Kvalifikace o Euro U19, tvrdý boj
o místo v kádru trenéra Slovácka a maturita.
„Tu musím zvládnout. Uvidíme, jak půjde
dohromady škola s fotbalem v budoucnu,
ale každopádně bych si chtěl vysokou školu
udělat, 㶣íká odhodlaně na závěr.
Jeho spoluhrá㶜 Petr Galuška p㶣ibližuje cíl,
který mají oba mladící v národním dresu.
„Postoupili jsme v kvalifikaci na Euro do
druhé fáze, tam jsme dostali strašně těžkou
skupinu (Německo, Irsko, Slovensko). Na
šampionát postupuje jenom vítěz, budeme
dělat pro postup maximum, je to náš velký
cíl. Doufám, že to vyjde, p㶣eje si na závěr vyhlášený st㶣elec z dorosteneckých kategorií.
Očima trenéra Svatopluka Habance:
Chceme, aby Lukáš Sadílek ukázal, jestli
může konkurovat na pozici, kde hraje
Šumulikoski. Během jara uvidíme, jestli se
dokáže prosadit a jak se bude prezentovat.
Co se týká Petra Galušky, tak si myslím, že
jeho rychlost a síla se musí využít. Je mu
vlastní kraj h㶣iště. Jen je s ním pot㶣eba
pracovat a také pracovat s jeho hlavou,
aby u něho náhodou nevznikl pocit, že má
v kádru místo jisté.
Stanislav Dufka
www. ostrozsko.cz
33
SPORT
Legendární trenér Jiří Zerzáň se po letech
pokusí o házenkářský zázrak
Nejslavnější trenér 㶜eské historie usedl po
šesti letech na lavi㶜ku veselských interligových házenká㶣ek, aby se pokusil o zázrak.
T㶣iasedmdesátiletý Ji㶣í Zerzá㶡 tak povede
Veselanky už pot㶣etí a vždy byla na konci
jeho působení u týmu medaile. Tentokrát
však p㶣ichází klubu svého srdce pomoci za
neobvyklých okolností. Od družstva odešel
už druhý kou㶜 v této sezóně, nejinak tomu
bylo i v sezóně minulé. Spolu s „externisty
se u ambiciózního celku vyst㶣ídalo sedm
trenérů. Kumpán, Hanták, Hudec, Packa,
tým p㶣i jejich neú㶜asti vedli v interlize
i Buday, vedoucí družstva Sádlo, bývalá
hrá㶜ka Ko㶜í. Veselí bude v závěre㶜né 㶜ásti
soutěže bojovat nejen o postup do play-off
a následného boje o 㶜eské medaile, ale
sou㶜asně také o sestup z elitní mezinárodní
soutěže. Soupe㶣kami veselského celku jsou
hrá㶜ky Zlína, Olomouce a Písku. Karty má
nejlépe rozdané Zora Olomouc a právě její
duel ve Veselí 28. b㶣ezna v 17 hodin bude
klí㶜ovým utkáním sezóny.
místo na olympijských hrách v roce 1988,
kdy jej o totální olympijský triumf p㶣ipravil
podvod po㶣adatelů a rozhod㶜ích, ale hlavně získal st㶣íbro na mistrovství světa 1986.
Dvakrát se probojoval p㶣es těžké kvalifikace
na evropský šampionát. V letech 1994
a 2002 tam získal s týmem osmé místo.
Domácí tituly slavil se Zlínem, t㶣ikrát v 㶣adě
se Slavií a s trenérskou kariérou se lou㶜il
další trofejí ve Veselí nad Moravou. Úspěchy
měl i ve slovinské Lublani, titul rovněž získal
s Krymem.
(vs)
Odpoví i na otázku, zda osoba legendárního trenéra Ji㶣ího Zerzáně bude tím
rozhodujícím trumfem v souboji o všechno.
S reprezentací 㶏eskoslovenska dobyl páté
Házenkářky z Veselí a Velké bodují v Žákovské lize
a tak drží krásnou druhou p㶣í㶜ku. Největší
oporou veselských nadějí je branka㶣ka
Tereza Žáková. V zatím posledním kole
Na prvním místě jasně vévodí drusžtvo
Ivan㶜ic s 24 body bez jediné ztráty. V těsném závěsu s 22 body se pak drží Veselí,
Plze㶡, Písek a Zlín. Veselí má lepší skóre,
Adéla H㶣ebejková p㶣i zákroku
Tereza Žáková, branka㶣ka Veselí nad Moravou
34
www. ostrozsko.cz
17. p㶣í㶜ku. Co je ale důležité je, že družstvo
podává st㶣elecky kolektivní výkon, p㶣esto
však mladá spojka herně vyniká svou chytrostí, p㶣ehledem i dravostí.
Foto: Archiv Házená Velká nad Veli㶜kou
Žákovská liga je jedním z nejstarších projektů a jednou z nejoblíbenějších soutěží
vůbec. O to více můžeme být pyšní na dvě
slovácká družstva, která se drží na prvních
místech a podávají v každém kole vynikající
výkon. Starší žákyně z Veselí nad Moravou
se usadily na druhém místě v tabulce, Velká
nad Veli㶜kou zatím drží šesté místo s cílem
dostat se co nejvýše. 25 družstev z celé
republiky se snaží urvat co nejvíce bodíků
a dostat se mezi elitu. Veselanky a Veli㶜anky
se však budou rvát zuby nehty a jen tak
někoho p㶣ed sebe nepustí!
v domácím prost㶣edí témě㶣 zav㶣ela bránu
a soupe㶣ky tak velmi potrápila. Měla obrovské množství zákroků ze šesti metrů, tzv.
,,tutovky a sedmimetrové hody. Držela své
družstvo nad vodou až do samého konce,
kdy děv㶜ata porazila silný Zlín A 15:11. I p㶣es
zranění, která Terezu omezovala, podala
vynikající výkon. St㶣elecky táhne družstvo
Kate㶣ina Klimešová, v tabulce st㶣elky㶡 drží
V soutěžním ro㶜níku 2014/2015 došlo ke
změně herního systému. Všechna družstva,
kterým se povede kvalifikovat do hlavní
soutěže, sehrají v průběhu ledna-května
6 turnajů, kde se postupně utkají každý
s každým. Titul mistra 㶏R si pak odnese to
družstvo, které v tomto herním systému
bude nejúspěšnější.
Házenká㶣ky z Velké nad Veli㶜kou trápí
nemoci, a to se také podepsalo na výkonu
v některých utkáních. Kádr není tak široký,
a tak jej dopl㶡ují mladší děv㶜ata. Mezi
ro㶜níky starších ža㶜ek pak musí zapadnout
i o t㶣i roky mladší hrá㶜ky. Svou roli zvládají
skvěle a perou se, jak to jen jde. Oporou
družstva je také branka㶣ka týmu. Adéla
H㶣ebejková byla na posledním turnaji
oceněna jako nejlepší branka㶣ka turnaje.
Poslední kolo žákovské ligy bude jistě velmi
napínavé. Házenká㶣ky z Veselí a Velké se setkají a bude k vidění velmi zajímavé utkání.
Jistě půjde p㶣edevším o souboj branka㶣ek,
které zdobí svá drusžtva. Jistě se bude na
co dívat. Poslední kolo proběhne 1. května
v hale ve Veselí nad Moravou.
Lucie Ma㶡áková
www.leader.ostrozsko.cz
Nové programovací období 2014- 2020 a co nám přinese?
V novém programovacím období 2014-2020 bude MAS nově rozší㶣ena i do ostatních Evropských strukturálních a investi㶜ních fondů,
p㶣es které bude možné využít metodu LEADER jako Komunitně
vedený místní rozvoj CLLD. MAS bude podpo㶣ena ve 4 OP: IROP
(MMR), OP Zaměstnanost (MPSV), OP Životní prost㶣edí (MŽP), Program rozvoje venkova (PRV).
Výše alokace na investi㶜ní prioritu 2.3 (Strategie komunitně vedeného místního rozvoje) je cca 1,8 mld. K㶜. Specifický cíl této investi㶜ní
priority je stanoven následovně: „Zvýšit zapojení lokálních aktérů
do 㶣ešení problémů nezaměstnanosti a sociálního za㶜le㶡ování ve
venkovských oblastech.
•
Celkové režijní výdaje MAS budou nově hrazeny prost㶣ednictvím
OP IROP z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Velmi pozitivní zprávou je novinka z Ministerstva zemědělstí, které
se v rámci vyjednávání o úpravách a nové podobě PRV 2014-2020
rozhodlo navrátit do podporovaných opat㶣ení také nezemědělské
podnikání, které bylo d㶣íve žadateli využíváno prost㶣ednictvím nástroje LEADER A MAS. MAS budou mít možnost podpo㶣it i nezemědělské mikropodniky, malé podniky a fyzické osoby tak jako tomu
bylo v p㶣edchozím programovacím období.
V sou㶜asné době se MAS Hor㶡ácko a Ostrožsko p㶣ipravuje na standartizaci, kterou je možno p㶣edkládat do 22. 5. 2015 na centrálním
pracovišti Státního zemědělského interven㶜ního fondu. Splněním
standardů MAS prokáže schopnost vykonávat 㶜innosti stanovené
v Na㶣ízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 㶜. 1303/2013. Místní
ak㶜ní skupiny, které získají osvěd㶜ení o splnění standardů mají
možnost p㶣edkládat žádosti o podporu strategií Komunitně vedeného místního rozvoje Ministerstvu pro místní rozvoj. P㶣edložené
strategie budou hodnoceny ve t㶣ech fázích a pokud vyhoví všem
požadavkům hodnotícího procesu a budou akceptovány všemi dot㶜enými 㶣ídícími orgány programů, bude s danou MAS podepsáno
Memorandum o realizaci integrované strategie.
•
Integrovaný regionální opera㶜ní program (IROP)
(㶣ízený Ministerstvem pro místní rozvoj)
V IROP jsou realizovány integrované nástroje prost㶣ednictvím Integrovaných územních investic, Integrovaných plánů rozvoje území
a Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD). Jeden ze způsobů jak koncentrovat prost㶣edky EU ve specifických typech území
a podpo㶣it tak další rozvoj těchto oblastí a p㶣ispět k vyrovnání
územních rozdílů jsou tzv. Integrované nástroje. Nositelem těchto
nástrojů jsou Místní ak㶜ní skupiny (MAS), které na svém území zpracují Integrovanou strategii (strategii CLLD), ve které vymezí priority,
které mají být jejím prost㶣ednictvím financovány. Integrované
strategie umožní financovat aktivity z jednoho 㶜i více opera㶜ních
programů, z více než jedné prioritní osy a rovněž z jiných prost㶣edků než pouze z evropských strukturálních a investi㶜ních fondů.
V OP Výzkum, vývoj a vzdělávání nebude uplatněna metoda CLLD
ale na základě dohody s OP IROP je v tomto programu alokována
㶜ástka na 㶜innosti MAS v OP VVV.
•
OP Zaměstnanost
(㶣ízený Ministerstvem práce a sociálních věcí)
Opera㶜ní program vymezuje 㶜ty㶣i základní věcné prioritní osy, které
pokrývají problematiku podpory zaměstnanosti. V rámci prioritní
osy 2 Sociální za㶜le㶡ování a boj s chudobou je vy㶜leněna samostatná investi㶜ní priorita 3 pro realizaci Strategií komunitně vedeného
místního rozvoje.
OP Životní prost㶣edí
(㶣ízený Ministerstvem životního prost㶣edí)
MAS budou v OP ŽP ‒ 2014-2020 zapojeny v rámci prioritní osy 4,
specifického cíle 4.2. Posílení biodiverzity a 4.3 Posílení p㶣irozené
funkce krajiny. Byly ur㶜eny dva typy opat㶣ení:
•
•
Likvidace a omezování výskytu vybraných invazních druhů
rostlin (bolševník velkolepý a druhy rodu k㶣ídlatka)
•
Výsadba d㶣evin na nelesní půdě v území se schválenými
plány pé㶜e
Program rozvoje venkova ( PRV)
(㶣ízený Ministerstvem zemědělství)
Alokace pro MAS bude nově tvo㶣ena z FIXNÍ 㶏ÁSTKY + VÝŠE DLE
PO㶏TU OBYVATEL MAS
Po schválení strategie CLLD bude p㶣islíbena pouze polovina
vypo㶜tené alokace a druhá polovina bude rezervována a uvolněna
podle plnění nastavených cílů MAS. P㶣es MAS navíc umožněna
podpora skladů obilnin a olejnin, strojů 㶜i podpora nezemědělských
subjektů.
Podporovány budou následující opat㶣ení/podopat㶣ení/operace:
•
•
-
P㶕EDÁNÍ ZNALOSTÍ A INFORMA㶏NÍ AKCE
INVESTICE DO HMOTNÉHO MAJETKU
podpora investic v zemědělských podnicích
podpora investic, které se týkají zpracování/uvádění na trh
a/nebo vývoje zemědělských produktů
podpora investic související s rozvojem, modernizací
nebo p㶣izpůsobením se zemědělství a lesnictví ‒ Lesnická
infrastruktura
•
ROZVOJ ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ A PODNIKATELSKÉ 㶏INNOSTI, PODPORA INVESTIC NA ZALOŽENÍ A ROZVOJ NEZEMĚDĚLSKÝCH 㶏INNOSTÍ
•
INVESTICE DO ROZVOJE LESNÍCH OBLASTÍ A ZLEPŠOVÁNÍ
ŽIVOTASCHOPNOSTI LESŮ
Podpora p㶣edcházení poškozování lesů lesními požáry, p㶣írodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů
Podpora investic ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů ‒ Neproduktivní investice v lesích
Podpora investic do lesnických technologií a zpracování
lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh
-
-
•
SPOLUPRÁCE
Způsobilým p㶣íjemcem bude Místní ak㶜ní skupina, jejíž strategie
CLLD byla schválena k podpo㶣e z PRV. Bude se jednat o spolupráci
na národní i nadnárodní úrovni. Podpora bude do výše 80 % způsobilých výdajů od 50 tisíc do 5 milionů K㶜.
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí.
35
www.leader.ostrozsko.cz
Alokace ESI fondů mezi programy v období 2014-2020
Zdroj. MMR
Vláda na svých zasedáních 9. a 14. 㶜ervence 2014 postupně schválila opera㶜ní programy pro
období 2014-2020. Opera㶜ní programy mohou ještě doznat úprav podle výsledků jednání s Evropskou komisí.
Představení dalších úspěšně dokončených projektu přes PRV ČR 2007-2013,
osa IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie MAS Horňácko a Ostrožsko.
LUKÁŠ PRÁŠEK, Kuželov: Turistická ubytovna
P㶣edmětem projektu byla úprava stávajícího RD na turistickou ubytovnu s dvěma ubytovacími jednotkami a 8 lůžky se spole㶜ným
sociálním za㶣ízením. Byla provedena celková rekonstrukce objektu zahrnující novou fasádu, úst㶣ední vytápění, kanalizaci a vodovod,
výměnu oken, položení nových podlah a obkladů, po㶣ízení vybavení ubytovny a byla vysazena i doprovodná zele㶡 okolo objektu. Realizací turistické ubytovny se vy㶣ešil problém s absencí ubytování v menších obcích, jako je Kuželov. Došlo ke zlepšení kvality podmínek
turistů a zvýšení atraktivity obce a vylepšila se tím i návštěvnost a ob㶜anská vybavenost obce.
CELKOVÉ VÝDAJE: 2 049 979 K㶜
Dotace: 999 493 K㶜
Vlastní zdroje: 1 050 486 K㶜
36
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí.
www.leader.ostrozsko.cz
PROJEKT SPOLUPRÁCE: UPLATŇOVÁNÍ PRINCIPU LEADER 7 MAS ZK
Název dota㶜ního programu: Program rozvoje venkova 㶏R 2007 - 2013
Hlavní opat㶣ení: IV.2.1. Realizace projektů spolupráce
P㶣edpokládané datum zahájení projektu:
01/2015 - 06/2015
P㶣edpokládaný rozpo㶜et projektu celkem:
3 275 550 K㶜
P㶣edpokládané zdroje financování z EU
2 620 440 K㶜
P㶣edpokládaný p㶣íspěvek z národních zdrojů
655 110 K㶜
Projekt je realizován na území sedmi místních akčních
skupin:
KMAS: MAS Hor㶡ácko a Ostrožsko , PMAS:
MAS Kele㶜sko ‒ Lešensko ‒ Starojicko, o.s.,
MAS Luha㶜ovské Zálesí, o.p.s., MAS Severní
Ch㶣iby a Pomoraví, o.s., MAS Ploština, MAS
Bojkovska, MAS Dolní Poolšaví, o.s.
KMAS - koordina㶜ní MAS, která zajiš㶇uje celý projekt spolupráce a p㶣ebírá některé pravomoci od partnerských MAS (PMAS).
Projekt je založen na procesu spolupráce ve㶣ejného, neziskového a soukromého sektoru p㶣i realizaci spole㶜né metodiky uplat㶡ování principu LEADER.
Obsah projektu:
Podstata projektu Spolupráce spo㶜ívá v aktivitách, které smě㶣ují k posílení spolupráce MAS mezi sebou, p㶣edávání správné praxe a postupů. Hlavním výstup projektu
bude spole㶜ná metodika - soupis praktických p㶣íkladů, inspirativních 㶣ešení a doporu㶜ení, v㶜etně p㶣ípadových studií ohledně Uplat㶡ování principu LEADER, organiza㶜ní struktury MAS, procesu výběru projektů a dalších souvisejících témat.
PLÁNOVANÉ AKCE Ostrožsko / Veselsko / Horňácko
duben-květen 2015
UHERSKÝ OSTROH
1.‒9. 4. 2015 Výstava Ostroh můj a mých p㶣edků
05. 04. 2015 Velikono㶜ní beseda u cimbálu
12.‒15. 4. 2015 Dětský bazárek
22. 4. 2015 Beseda s Václavem Větvi㶜kou
BLATNICE POD SVATÝM ANTONÍNKEM
zámecká galerie
07. 4. 2015 Den zdraví ‒ p㶣ednáška léka㶣e
kulturní dům
koncertní sál
11. 4. 2015 Beseda s důchodci
kulturní dům
koncertní sál
12. 4. 2015 Degustace go㶣alek
koncertní sál
01. 5. 2015 Slavnostní otev㶣ení prohlídkových tras
5. 5.‒21. 6. 2015 Výstava Martin Šrámek
zámecká galerie
4.-10. 5. 2015 Festival Bylinkové dny
24. 5. 2015 Světlo Orientu ‒ krajské kolo
30. 5. 2015 Pohádkový les
17. 4. 2015 Kurz pe㶜ení krajanců
kulturní dům
18. 4. 2015 Košt go㶣alek a slováckých krajanců
Duben Kuli㶜kiáda
Duben Světový den knihy
sokolovna
myslivna
kulturní dům
07. 5. 2015 Oslava 70. výro㶜í osvobození
kulturní dům
10. 5. 2015 Den matek
kulturní dům
16. 5. 2015 Putování po blatnických búdách
30. 5. 2015 Dětský den na h㶣išti
31. 5. 2015 Otvírání studánek, oslava 10 let Vav㶣ínku
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí.
kulturní dům
37
www.leader.ostrozsko.cz
BLATNI㶏KA
VELKÁ NAD VELI㶏KOU
18. 4. 2015 Krojový bazar
Tradice Slovácka, o. p. s.
25. 4. 2015 Obecní den spojený s ochutnávkou vína
kulturní dům
05. 4. 2015 Košt slivovice
25. 5. 2015 LETNICE ‒ pochůzka královni㶜ek po obci
05. 4. 2015 Velikonoce v Šenku se soutěží
v pletení korbá㶜ů
29. 5. 2015 Noc kostelů
11. 4. 2015 Beseda s důchodci
14 hod., Hor㶡ácký šenk
17. 4. 2015 Mladé Hor㶡ácko ‒ dětský folkl. festival
19. 4. 2015 Mladé Hor㶡ácko ‒ dětský folkl. festival
OSTROŽSKÁ LHOTA
02. 5. 2015 Košt o krála slováckéj klobásky
05. 4. 2015 Velikono㶜ní zábava
26. 4. 2015 Posezení p㶣i ovárku, p㶣i pohárku
sál OÚ
30. 5. 2015 Futrál
Hor㶡ácký šenk
Slovácký domek Háje㶜ek
10. 5. 2015 Svátek matek
sál OÚ
JAVORNÍK
31. 5. 2015 Běh Filipovským údolím
OSTROŽSKÁ NOVÁ VES
18. 4. 2015 Košt slivovice
25. 4. 2015 Bazar krojů
Památkový domek
16. 5. 2015 Láze㶡ské zpívání
Sirnaté lázně
KUNOVICE
Duben Vyhlášení sportovce roku
Panský dvůr
06. 4. 2015 Šlaha㶜ková jízda
24. 4. 2015 Den osvobození
HLUK
24. 4. 2015 Pohár osvobození
21. 3. 2015 St㶣íbrný kožíšek ‒ loutkové divadlo
21. 3. 2015 Tradi㶜ní výšlap do Hlubo㶜ku
26.‒27. 3. 2015 Bazar dětského oble㶜ení
kino
parkoviště p㶣ed kostelem
p㶣ednáškový sál na hale
29. 3. 2015 Malované vají㶜ko
památkové domky
05. 4. 2015 Košt slivovice
tvrz
16.-18. 4. 2015 Bazar dámského oble㶜ení
30. 4. 2015 Slet 㶜arodějnic
30. 4. 2015 Stavění máje, 10. výro㶜í MS
10. 5. 2015 Den matek
Květen ITS CUP
31. 5. 2015 Kácení máje
tvrz
25. 4. 2015 Den země ‒ 㶜ištění potoka
25. 4. 2015 Koncert Kontrafakt
sportovní hala
03. 5. 2015 Už bude máj ‒ p㶣ehlídka DDM
sportovní hala
16. 5. 2015 Promítání starých fotek
kino
29. 5. 2015 Retro disco
tvrz
VESELÍ NAD MORAVOU
09. 4. 2015 Jeden svět: Anna v p㶣ední linii
Kafé v kině
15. 3.‒19. 4. 2015 Výstava: Lucifer ‒ Věc těla
Městská galerie
17. 4. 2015 Pavlína Jíšová a Petra „Šany Štanclová - koncert
18. 4. 2015 EkoJARMARK
22. 4. 2015 Fenomenální pianista Igor Ardašev
koncertní sál ZUŠ
25. 4. 2015 TY-JÁ-TR: Revizor (divadlo)
26. 4. 2015 Hrátky v parku
park Petra Bezru㶜e
01. 5. 2015 Odemykání plavební sezony
02. 5. 2015 Oficiální zahájení sezony na ran㶜i
p㶣ístav Veselí n.Moravou
Ran㶜 Mississippi River
4. 5.‒12. 7. 2015 Kapitoly z dějin hrdelního soudnictví na
jižní Moravě ‒ výstava
14. 5. 2015 Jeden svět: Punkový syndrom
Městské muzeum
Kafé v kině
19. 5. 2015 RŮŽE PRO ALGERNON ‒ divadlo
23. 5. 2015 Muzejní noc
29. 5. 2015 Výstava vín
38
www. ostrozsko.cz
Nádvo㶣í Panského dvora
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí.
sportovní hala
sportovní hala
náměstí Svobody
Panský dvůr
sportovní hala
náměstí Svobody
Frolka Antoš (1877 - 1935)
Sta㶣enka /olej na d㶣evě
Slovácko
bez rámu
Zleva: Petr Hlahůlek, Josef Se㶜ká㶣, Eda Mi㶜ka, Karel Ku㶜era, Radim Be㶇ák, Pavel Šajdler, Jarek Hrbá㶜, Martin Staněk, Mirek Jagoš, Petr Miške㶣ík, Dušan Mi㶜ka, Marek Zají㶜ek.
foto: František Gajovský
PARTA KRAJE