Adresář - EPOS ČR

Adresář
ekologických zemědělců
a prodejen s biopotravinami
v Jihomoravském kraji
Obsah
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
Co je ekologické zemědělství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Rostlinná produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
Živočišná produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Biopotraviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Ekoagroturistika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Seznam ekozemědělců
v Jihomoravském kraji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
Okres Blansko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Okres Brno−venkov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Okres Břeclav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Okres Hodonín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Okres Vyškov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Okres Znojmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Seznam prodejen s biopotravinami
v Jihomoravském kraji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Okres Blansko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Okres Brno−venkov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Okres Břeclav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Okres Hodonín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Okres Vyškov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Okres Znojmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Projekt
Adresář vznikl v rámci projektu „Síť informačních center zamě−
řených na agro−environmentální programy v Jihomoravském kraji
a kraji Vysočina“, který byl financován z Evropského sociálního
fondu (ESF).
Realizátor projektu
Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR, o.s.
Úloha Spolku poradců v ekologickém zemědělství ČR
Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR (EPOS) je nevlád−
ní nezisková organizace sdružující poradce, inspektory a další
přední odborníky v ekologickém zemědělství. EPOS pomáhá eko−
logicky hospodařícím zemědělcům v zajištění ekonomické stability
jejich farem a následně k posílení trvale udržitelného zemědělství
v České republice.
Kontakt:
Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR
Kotlářská 53
602 00 Brno
tel.: 549 213 563
e−mail: [email protected]
www.eposcr.cz
1
Úvod
Stále více lidí se začíná zajímat o to, odkud pochází a kdo vypro−
dukoval potraviny, které jedí. Pokud i vy dáváte přednost ekolo−
gicky vypěstovaným, čerstvým bioproduktům z Jihomoravského
kraje, tento adresář je určen právě vám.
Najdete v něm nejen kontakty na všechny ekologicky hospodařící
zemědělce, ale také adresy nám známých prodejen biopotravin
v Jihomoravském kraji.
Věřte, že právě vy rozhodujete o tom, jaká budoucnost čeká eko−
logické zemědělce ve vašem regionu. Pokud se rozhodnete na−
kupovat biopotraviny od místních zemědělců, dáváte tím jasně
najevo, že upřednostňujete čistou, rozmanitou krajinu a zeměděl−
ské hospodáření produkující kvalitní a zdravé potraviny v souladu
s přírodou. Je to dobré rozhodnutí.
V Jihomoravském kraji bylo dle údajů Ministerstva zemědělství
k 31. 12. 2007 evidováno 72 ekologických farem hospodařících na
ploše 7 340 ha.
Poděkování
Děkujeme pracovníkům Svazu ekologických zemědělců PRO−BIO
v Šumperku za poskytnutí textu o ekologickém zemědělství v úvo−
du adresáře.
Při tvorbě textu o ekologickém zemědělství bylo čerpáno z učebnice
Ekologické zemědělství v praxi (Šarapatka, B., Urban, J., PRO−BIO
Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, 2006).
2
Co je ekologické zemědělství
Ekologické zemědělství je šetrný způsob zemědělského hospo−
daření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky
stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které
zatěžují a znečišťují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontami−
nace potravního řetězce a dbá na pohodu chovaných
hospodářských zvířat.
Provoz zemědělského podniku a výroba biopotravin jsou v celém
procesu upraveny zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém ze−
mědělství, v platném znění, vyhláškou MZe č. 16/2006 Sb., kterou
se upravují některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství
a Nařízením Rady č. 2092/91/EHS, o ekologickém zemědělství
a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů
a potravin.
Kontrolou dodržování právních norem a certifikací jsou v současné
době Ministerstvem zemědělství ČR pověřeny tři organizace: KEZ,
o.p.s. se sídlem v Chrudimi, ABCERT GmbH a Biokont CZ, s.r.o.,
obě se sídlem v Brně. Jejich úkolem je kontrolovat, zda zeměděl−
ský podnik řádně dodržuje právní předpisy pro ekologické
zemědělství, zaručit konzumentům pravost bioproduktu, umožnit
producentovi používat ochrannou známku u uznaných bioproduktů
a chránit jej před nekalou konkurencí.
Ekologické zemědělství si vytyčilo cíle, kterými
reaguje na současné problémy:
◆ produkovat kvalitní potraviny a krmiva o vysoké nutriční hodnotě
v dostatečném množství
◆ pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek,
využívat místní zdroje a minimalizovat ztráty
◆ udržet a zlepšovat úrodnost půdy
◆ vyvarovat se všech forem znečištění pocházejících ze zeměděl−
ského podniku
◆ minimalizovat používání neobnovitelných surovin a fosilní
energie (odmítnutí lehce rozpustných minerálních hnojiv a pesti−
cidů, jejich náhrada uvědomělým využíváním biologických pro−
cesů a kultivací plodin, nižší intenzita obdělávání půdy, podpora
aktivity půdních organismů a rozvoje kořenového systému
plodin)
◆ hospodářským zvířatům vytvořit podmínky, které odpovídají
jejich fyziologickým a etologickým potřebám a humánním a etic−
kým zásadám
◆ uchovat přírodní ekosystémy v krajině, chránit přírodu a její roz−
manitost,
◆ vytvářet pracovní příležitosti a tím udržet osídlení venkova a tra−
diční ráz zemědělské kulturní krajiny
◆ umožnit zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální
rozvoj a uspokojení z práce (ekologické zemědělství vyžaduje
hluboký zájem a odpovědnost)
3
Ekologické zemědělství
jako multifunkční model
V Evropě začíná převažovat komplexní hodnocení významu
zemědělství pro společnost. Zemědělství není již pouze pro−
dukce potravin, ale má další nezastupitelné funkce. Právě
ekologické zemědělství (EZ) má k ideálnímu multifunkčnímu
modelu zemědělství nejblíže.
Ekonomická výhodnost z dlouhodobého hlediska
Levnější konvenční produkty ve srovnání s biopotravinami dosud
těží z toho, že do jejich ceny nejsou promítnuty veškeré primární
i sekundární náklady, které společnosti vytváří: energeticky
náročná výroba hnojiv a pesticidů, znečištění vod a dalších složek
životního prostředí, vlivy na zdravotní stav populace atd.
Ochrana životního prostředí a biodiverzity
EZ je vhodné pro obhospodařování zvláště chráněných území
(CHKO, CHOPAV apod.). Tento pozitivní aspekt ekozemědělství je
dobře zdůvodněn a společností doceněn. V platnosti již jsou dotace
na údržbu krajiny a agroenvironmentální programy a v nich je EZ
jedno z důležitých opatření.
Ochrana zdrojů podzemních vod, snížení znečištění
vody povrchové
EZ je zvláště vhodné pro využití v oblastech s nutností ochrany
kvality podzemní vody (která se brzy stane strategickou surovinou),
umožňuje rovněž zlepšení kvality vod povrchových.
Úspora energie a neobnovitelných zdrojů
Ekologické zemědělství je založeno na uzavřenosti koloběhů
v rámci zemědělského podniku. Jedním z hlavních cílů je omezení
vstupů zvenčí a minimalizace spotřeby neobnovitelných zdrojů
surovin a energie. Konvenční zemědělství je energeticky a surovi−
nově náročnější (výroba pesticidů, hnojiv atd.).
Snížení nadprodukce
Ve vyspělých zemích je nadprodukce potravin vážným problémem,
který zatěžuje státní rozpočty (dotace klesajících výkupních cen,
náklady spojené se skladováním nadprodukce, subvencování ex−
portu, poškozování zemědělců v cílových zemích atd.). Proto jsou
například v zemích Evropské unie podporovány zemědělské me−
tody, které cestou omezeného používání intenzifikačních faktorů
snižují nadprodukci, a to při zachování příjmové hladiny zemědělců.
Zlepšení kvality potravin a zdravotního stavu populace
Tento aspekt není zatím doceněn. Ve většině zemí EU jsou již
biopotraviny propagovány jako produkt výhodný pro zdraví
spotřebitele. U nás je při propagaci zdravotní prospěšnosti biopo−
travin zatím nezastupitelná úloha nevládních organizací (například
svaz PRO−BIO) a angažovanost samotných spotřebitelů.
4
Zavedení nového perspektivního produktu
− biopotraviny − pro náš i zahraniční trh
Vyšší ceny za bioprodukty a za biopotraviny jsou možností pro
znevýhodněné oblasti, menší zemědělské a zpracovatelské pod−
niky. Umožňují specializaci a zachování nezávislých maloobchodů.
V kvalitě „bio“ lze produkovat řadu místních a regionálních specialit.
Udržení přírodního rázu krajiny a stability osídlení
Ekologické zemědělství se vyznačuje vyšší potřebou lidské práce
a je vhodné i pro marginální oblasti a menší rodinné farmy. Toto
podpoří udržení osídlení a napomůže obnově venkova.
5
Rostlinná produkce
Ekologicky hospodařící zemědělec nemá k dispozici řadu pod−
půrných prostředků (např. lehce rozpustná minerální hnojiva, pes−
ticidy, regulátory růstu). Metody chemické regulace produkčního
procesu nahrazuje racionálními a biologickými postupy. Proto je
nutné, aby znal důkladně biologické zákonitosti a využíval je.
V ekologickém hospodaření jsou porosty pod větším tlakem škod−
livých činitelů, především plevelů, jejich regulace je obtížnější
a zdlouhavější, musí být systematická.
Uvolňování živin, zvláště dusíku z půdy, resp. statkových hnojiv je
pomalejší a méně regulovatelné. Pěstitelský proces je více závislý
na průběhu počasí a vlivu biotických faktorů.
Osevní postupy v EZ
Osevní postup je pro ekozemědělce stěžejním systémovým
opatřením. Vhodným střídáním plodin lze udržet a zlepšit přiroze−
nou úrodnost půdy, stabilizovat procesy humifikace a mineralizace,
zvýšit využitelnost vody a živin, mikrobiální aktivitu půdy, příjem
dusíku, potlačit napadení kulturních rostlin chorobami a škůdci,
omezit konkurenci plevelných rostlin, regulovat účinek růstových
látek z posklizňových zbytků, zvýšit biodiverzitu a stabilitu agro−
ekosystému a zefektivnit produkci.
6
Zásady střídání plodin:
◆ výběr kulturních plodin a jejich zastoupení v osevním postupu
musí akceptovat stanovištní podmínky
◆ struktura osevu musí umožňovat střídání plodin obohacujících
půdu o organickou hmotu (zdroje uhlíku) s plodinami půdu o ni
ochuzujícími
◆ plodiny zhoršující strukturu půdy a její fyzikálně−chemické vlast−
nosti je nutné střídat s plodinami, které tyto vlastnosti zlepšují
◆ střídat plodiny se specifickými nároky na živiny, zvláště rostliny
výrazně odčerpávající dusík s těmi, které dusík dodávají − fixují
(vikvovité)
◆ zohledňovat vliv plodin odčerpávajících značné množství vláhy
(vojtěška) na vodní režim půdy
◆ střídat plodiny se slabším kořenovým systémem s mohutně
kořenícími druhy stejně jako mělce a hlubokokořenící
◆ nedostatečnou recyklaci organické hmoty z kořenových i nad−
zemních posklizňových zbytků nahrazovat pěstováním meziplo−
din
◆ vyšší druhovou pestrostí (zařazováním meziplodin, směsí odrůd
či druhů, rozšířením osevního postupu) rozšířit diverzitu systému
s cílem omezení škodlivých činitelů a podpory mikrobiální aktivi−
ty půdy
◆ střídat plodiny málo a značně konkurence schopné plevelům,
k regulaci plevelů využít systémových opatření (osevní sledy,
meziplodiny, podsevy aj.)
◆ vybírat druhy a odrůdy rezistentní a tolerantní k významným
škodlivým činitelům (choroby, škůdci), udržet dostatečný odstup
v osevním postupu mezi plodinami napadenými stejnými
chorobami a škůdci
◆ organizací osevního postupu zajistit co nejdelší pokryv půdy
zelenými rostlinami během roku s cílem imobilizace a recyklace
živin, regulace plevelů, omezení evaporace (výparu) a eroze
◆ plodiny střídat tak, aby po sklizni bylo zajištěno dostatečně
dlouhé období na přípravu půdy k následné plodině
◆ omezit pěstování stejných druhů rostlin po sobě. Při opakovaném
pěstování skupiny plodin střídat alespoň druhy, odrůdy, jarní
a ozimé formy. Náročné druhy, resp. odrůdy při opakovaném
pěstování, zařadit před méně citlivé.
7
Živočišná produkce
Nedílnou součástí ekologického zemědělství
je chov hospodářských zvířat. Bouřlivý rozvoj ekologického hospo−
daření v méně produkčních oblastech s převahou travních porostů
zvýšil význam ekologických chovů, zejména skotu a ovcí.
V České republice to byl především rozvoj chovu krav bez tržní pro−
dukce mléka. Chovy dojnic, prasat a drůbeže u nás sice dosud
pokulhávají za nejrozvinutějšími zeměmi EU, mají však velký
potenciál rychlého růstu, který je dán zejména očekávanou poptáv−
kou po dalších biopotravinách živočišného původu a exportními
možnostmi v rámci EU. Navíc se zvyšuje i senzibilita spotřebitelů,
kteří si uvědomují stále více týrání hospodářských zvířat v inten−
zivních zemědělských provozech.
Zlepšení chovů a pohody hospodářských zvířat je jedním z cílů
zemědělské politiky EU. Chov hospodářských zvířat má pro
zemědělství obecně nezastupitelnou roli.
Nelze opomenout významnou úlohu hospodářských zvířat pro
půdní úrodnost jako producenta organického hnojení se schopnos−
tí využít velké množství biomasy, kterou by člověk sám pro svoji
výživu využít nemohl.
Co dále?
Vědecký výzkum a poznatky čerpající z etologie (nauka o chování
zvířat) jednoznačně dokazují, že je potřebné změnit současné
průmyslové podmínky chovu hospodářských zvířat k lepšímu. Je
zastaralé a nemorální hodnotit životní podmínky zvířat pouze
z pohledu jejich užitkovosti a okamžitého ekonomického zisku.
Přirozený způsob chovu hospodářských zvířat se lidem do budouc−
na vyplatí, a to nejenom z morálního hlediska.
Průmyslové chovy neohrožují pouze chovaná zvířata, ale i jejich
konzumenty − lidi. V poslední době jsme byli svědky mnoha
skandálů vyvolaných rezidui léčiv či jiných nebezpečných látek
v potravinách (např. dioxiny), kalamitních nákaz přenosných na
člověka (např. nemoc šílených krav, ptačí chřipka), které mají
příčinu v umělém udržování (levné krmení, tlumení nákaz)
nepřirozených průmyslových chovů.
Přelom tisíciletí je však zlomem k lepšímu. Kritický bod byl
překonán. Na aktivity ochránců zvířat a praktické zkušenosti
ekozemědělců navazuje etologický výzkum, a hlavně nová legisla−
tiva EU v oblasti welfare. Důležité jsou i podpůrné programy pro
zlepšení chovů hospodářských zvířat v rámci programů na rozvoj
venkova. V roce 2000 rozhodl Evropský parlament o zákazu kla−
sických klecových chovů nosnic s platností od roku 2012. Tohoto
rozhodnutí bylo dosaženo po více než 30 letech intenzivní kam−
paně ochránců zvířat.
Od roku 2004 je v EU povinné označování vajec podle typu chovu
nosnic. Po přijetí tohoto zákona začali majitelé velkochovů strašit
veřejnost rapidním zvyšováním ceny vajec. Průzkum však ukázal,
že náklady na zavedení nových, pro zvířata šetrnějších systémů
ustájení nebudou nepřekonatelnou překážkou ani pro zemědělce,
kteří mohou čerpat dotace, ani pro konzumenty.
8
V případě, že my spotřebitelé budeme ochotni zaplatit vyšší cenu
za přirozenější a vhodnější životní podmínky hospodářských zvířat,
docílíme:
◆ lepší životní podmínky pro chovaná zvířata
◆ zlepšení zdravotního stavu zvířat
◆ produkci kvalitnějších potravin
◆ snížení znečištění životního prostředí
◆ více pracovních příležitostí na venkově
Jaké jsou alternativy?
Abychom jako spotřebitelé podpořili etologicky správné chovy
hospodářských zvířat, ve kterých se zvířata budou cítit v pohodě, je
třeba svým nákupem preferovat živočišné produkty, které z ta−
kovýchto chovů pocházejí. Jsou to např. podlahové nebo voliérové
chovy nosnic, podlahové chovy brojlerů na hluboké podestýlce
s výběhy, venkovní chovy prasat, volné chovy dojnic.
Ve Velké Británii se podařilo vlivem zákazníků docílit situace, kdy
všechny řetězce prodejen s potravinami prodávají certifikované
živočišné výrobky z přirozených chovů nebo ekologického země−
dělství.
V České republice však jsou tyto welfare chovy v konvenčním ze−
mědělství naprostou výjimkou, a hlavně chybí systém jejich kon−
troly, certifikace a přehledného značení. Proto jsou pro spotřebitele
u nás zatím nejlepší a nejjistější alternativou živočišné produkty
z kontrolovaného ekologického zemědělství, tzv. biopotraviny.
9
Biopotraviny
Dnešní „moderní“ potraviny mají velmi daleko ke své původní
přirozenosti. Spotřebitel by měl mít možnost najít místo těchto
průmyslových potravin nějakou alternativu. O to právě usilují
ekologičtí zemědělci, zpracovatelé a obchodníci, kteří se již 15 let
snaží dostat biopotraviny z ekofarem na náš stůl.
Záruka pravosti bioproduktů
Ekologičtí zemědělci a výrobci biopotravin se řídí zákonem
č. 242/2000 Sb. a Nařízením Rady č. 2092/91 a musí být registro−
váni u Ministerstva zemědělství ČR. Na dodržování právních norem
pro ekologické zemědělství dohlíží celkem tři kontrolní organizace
(ABCERT GmbH, Biokont CZ, s.r.o, KEZ, o.p.s.) pověřené
Ministerstvem zemědělství ČR. Kon−
trolní organizace zároveň vydávají certi−
fikáty osvědčující původ výrobků. Každý
ekologicky vyrobený produkt musí být
označen razítkem s kódem kontrolní
organizace.
České výrobky jsou v souladu s usta−
novením zákona č. 242/2000 Sb. povin−
ně označovány českou státní bio znač−
kou „Bioprodukt ekologického zeměděl−
ství“. EU nabízí k označení svou slovně−
grafickou známku, kterou však v České
republice využívá zatím málo výrobců.
Principy úpravy biopotravin:
◆ minimum zpracování při zachování charakteru zpracovávané
potraviny
◆ maximální snaha o zachování čerstvosti, autentičnosti a přiro−
zených nutričních a senzorických kvalit (barva, vůně, chuť)
◆ zpracování nezatěžující životní prostředí
◆ celistvost (vhodnost z hlediska zdravé výživy, např. celozrnná
mouka…)
◆ zakázané postupy: iontové měniče, bělení, působení syntetic−
kých hormonů, ozařování, používání barviv, ochucovadel, sla−
didel, konzervačních látek syntetického původu
◆ biopotraviny neobsahují geneticky modifikované organismy
(GMO)
◆ snaha o vyloučení možnosti kontaminace nebo záměny s kon−
venční potravinou
◆ maximální množství informací o způsobu úpravy a složkách
potraviny pro zákazníky
Nejsou biopotraviny předražené?
Biopotraviny jsou dražší než běžné potraviny, protože jejich výroba
je složitější, s velkým podílem ruční práce a náročnějším zpraco−
váním.
Ceny odpovídají podmínkám, za jakých byly biopotraviny vypro−
dukovány a zpracovány. Zároveň vypovídají o jejich vysoké kvalitě.
10
Kvalita biopotravin
Prioritou ekologického zemědělství je kvalita, nikoli kvantita pro−
dukce. Produkční systém EZ zamezuje dalšímu vnášení cizorodých
a škodlivých látek a jejich reziduí do agroekosystému, resp. zaruču−
je jejich minimalizaci v něm. Přináší přirozenost (přírodnost) vnitř−
ních nutričních a fyziologických vlastností biopotravin, biologickou
hodnotu jednotlivých jejich složek, např. bílkovin, enzymů, vitaminů
a minerálních látek.
Předpisy však logicky nedovolují deklarovat biopotraviny jako kva−
litnější, než jsou potraviny konvenční, které také odpovídají limitním
hodnotám výše zmíněných zákonů a vyhlášek.
Kvalita bioproduktů ekologického zemědělství má však podstatně
širší rozměr než jen mechanické, chemické či mikrobiologické hod−
nocení obsahu látek.
S kvalitou souvisí již zmíněný způsob produkce z hlediska etického,
morálního, sociálně−psychologického a environmentálního, kdy
konzument si je vědom, že způsob produkce byl ekologický, šetrný
k životnímu prostředí, ohleduplný k chovu hospodářských zvířat
a všemu živému, šetrný k neobnovitelným zdrojům surovin a ener−
gie. Vystupují zde i souvislosti vztahu mezi výživou a zdravím, imu−
nitou, životní aktivitou, životním stylem a světonázorem.
V dnešní vědecké praxi se kvalita potravin stanovuje právě jen
mechanickým, chemickým a mikrobiologickým hodnocením obsa−
hu látek. V takto chápaném pojetí kvality je prokazování vyšší kva−
lity biopotravin ne−li zcela nemožné, tedy velmi obtížné. Jejich kva−
litu ovlivňuje řada faktorů, které se navzájem ovlivňují.
K dnešnímu zavedenému hodnocení kvality zemědělských produk−
tů je třeba zdůraznit, že mnohé jakostní ukazatele podléhají silným
vlivům vnějšího prostředí, dále způsobu pěstování rostlin a chovu
hospodářských zvířat. Jsou značně ovlivněny i vlastnostmi odrůd
a plemen, takže mohou velmi kolísat. To platí i o ekologickém hos−
podaření, které je zranitelnější vnějšími vlivy než zemědělství kon−
venční a také jeho produkce může být kontaminována všeobecně
znečištěným životním prostředím.
Dnes stanovované hodnoty, kterými současná věda definuje kvali−
tu potravin, vyplývají ze stávající úrovně našeho poznání a jsou vá−
zány na konkrétní podmínky, za kterých se kvalita utvářela. Výz−
kumu kvality biopotravin bude třeba v budoucnu věnovat větší
pozornost, neboť to vyžadují spotřebitelé, kteří bioprodukty preferují.
11
Některé výsledky odborných studií
Biopečivo
Kvalita obilí pro pekařskou
výrobu závisí především na
obsahu a složení bílkovin.
Obsah většiny esenciálních
aminokyselin byl u ekologicky
vypěstované pšenice o 5 až
15 % vyšší než u konvenční.
Vzorky pšenice z ekologic−kého zemědělství vykazují nižší zatížení
toxiny, nižší obsah kadmia a nejsou zatíženy pesticidy. V pokusech
s volbou krmení upřednostňovali králíci, slepice a laboratorní
potkani bioobilí.1/ Ekologicky vypěstovaná pšenice je díky vyššímu
obsahu zásobníků bílkovin (albuminů a globulinů) nutričně hodnot−
nější. Potkani v průběhu pokusů přesvědčivě preferovali pšenici z
ekologického pěstování před týmiž odrůdami konvenčními. Jednou
z příčin je právě rozdílná skladba bílkovin pšeničného zrna. 3)
Biomléko
Obsah konjugované kyseliny linolové,
která má protirakovinné a protiskle−
rotické účinky, byl v biomléku až 3x vět−
ší než ve vzorku konvenčního mléka.
Biomléko má lepší profil mastných
kyselin, o 68 % vyšší obsah omega−3
mastné kyseliny a naopak mnohem nižší
obsah omega−6 mastné kyseliny.
Strava s optimálním rozsahem mastných kyselin je důležitou pre−
vencí kardiovaskulárních onemocnění.4)
7 z 10 vzorků biomléka prokazovalo vyšší obsah vitaminu E. Obsah
beta−karotenu byl v biomléce 2x až 3x vyšší než v mléce kon−
venčním. 2)
Biovejce
Biovejce mají vyšší výživově−
fyziologickou kvalitu, tzn. vyšší
obsah lecitinu, tuků a ka−
rotenoidů. Vejce slepic z vol−
ného chovu mají výrazně nižší
P−hodnoty, kterými se měří
stres slepic z klecového cho−
vu. Vejce ekologicky krme−
ných slepic jsou těžší, váha
žloutku je výrazně vyšší.1)
Biozelenina
Biozelenina obsahuje výrazně více vitaminů (např. bio bílé zelí
obsahuje o 30 % více vitaminu C), zelenina v biokvalitě má více mi−
nerálních látek, stopových prvků a méně těžkých kovů, obsahuje
výrazně méně reziduí (zbytků) pesticidů a nitrátů, roste pomaleji,
obsahuje méně vody a má přitom výrazně vyšší obsah sušiny.
Chuťové zkoušky prokázaly u ekologicky vypěstované zeleniny
lepší chuť (kvůli všeobecně nižšímu obsahu vody jsou chuťové
a aromatické látky koncentrovanější). Biozelenina má výrazně
12
vyšší trvanlivost (např. u bio
brambor byly vykázány o 50 %
nižší ztráty u skladování).
Obsahy sekundárních meta−
bolitů (rostlinné látky s pozi−
tivním vlivem na zdraví) jsou
v ekologicky vyprodukované
zelenině o 10−50 % vyšší než
v zelenině z konvenčního
zemědělství.1)
Biomaso
Maso přežvýkavců je mimořádně bohaté na výskyt konjugované
kyseliny linolové (CLA). CLA je připisován protirakovinný a pro−
tisklerotický potenciál. Maso skotu z ekologického chovu vykazuje
vyšší obsah nenasycených mastných kyselin. Biomaso vykazuje
menší zbytkové hodnoty pesticidů a antibiotik než porovnávané
konvenční vzorky.1) Maso z ekochovu má lepší profil mastných ky−
selin ve vztahu k jejich fyziologické nutriční hodnotě. V porovnání
s konvenčními vzorky vykázaly živočišné produkty z ekologických
chovů o 10−60 % vyšší obsah
prospěšných mastných kyse−
lin.4/ Hovězí maso je zdrojem
plnohodnotné živočišné bílko−
viny bohaté na vitaminy, mine−
rální látky a stopové prvky,
jako např. železo a selen. Bio
vepřové i bio hovězí maso je
zpracováváno i při výrobě
českých biouzenin − biošunky
a biouheráku, které lze snad−
no poznat podle loga BIO.
Oba tyto jedinečné masné
výrobky byly oceněny v sou−
těži „Česká biopotravina roku“
(2004, 2005).
Biošunka
Biošunka má jemně narůžovělou či spíše hnědou až šedou barvu,
což je, navzdory našemu zvyku, přirozená barva vařeného a lehce
zauzeného masa. Naopak růžová barva konvenční šunky je způ−
sobena přidáním dusitanu sodného (E 250), který má nepříznivý
vliv na lidské zdraví. Biošunka je dle vyhlášky šunkou tzv. nejvyšší
jakosti, tedy obsahuje čistou svalovinu (kýtu) a jen přirozené
množství vody (10−20 %). Je jemně dochucena biokořením a kon−
zervována pouze mořskou solí. Biošunka je zcela prosta dusi−
tanových solí, barviv, polyfosfátů (dokáží udržet v uzeninách velké
množství vody) a syntetických konzervantů.
1) A. Velimirov, W. Miller, „Ist BIO wirklich besser?“ 2003
2) Danish Institute of Agricultural Sciences, Quality Low Input Food project
(Nielsen et al., 2005 and Nielsen and Lund−Nielsen, 2005)
3) Výzkum „Kvalita ozimé pšenice z ekologického způsobu pěstování“
Doc. Ivany Capouchové, Prof. Jiřího Petra, Ing. Lucie Krejčířové z ČZU
Praha, 2004
4) FiBL − Research Institute of Organic Agriculture: FiBL DOSSIER, Quality
and Safety of Organic Products. FiBL. Switzerland 2006
13
Ekoagroturistika
Ekoagroturistika je forma venkovské turistiky, kterou provozuje
ekozemědělec a může sloužit k udržení nebo rozšíření jeho pra−
covní činnosti na ekofarmě. Turista má možnost seznámit se s cho−
dem hospodářství a získat informace o všem, co ho o ekologické
farmě zajímá. Na většině ekofarem má možnost pomáhat a vy−
zkoušet si své dovednosti v zemědělských a hospodářských čin−
nostech. Může přiložit ruku k dílu a pomoci sedlákovi například se
sušením sena nebo sekáním dříví − možnosti jsou neomezené.
Pro děti bývá velkým zážitkem kontakt se zvířaty žijícími na ekofar−
mě, často to bývají koně, kteří lákají i „dospěláky“.
Ekoagroturistika se stále významněji rozvíjí a kromě zemědělské
činnosti poskytuje zájemcům ubytování v příjemném prostředí eko−
farmy, nabízí stravování, ochutnávky a nákup čerstvých bioproduk−
tů přímo ze dvora, výlety po okolí nebo si můžete prostě jen tak
zalenošit v kupce voňavého sena.
Na ekofarmách je možno trávit víkendové i vícedenní pobyty.
Návštěvníky nebývají pouze rodiny s dětmi, ale často děti a mládež
z různých zájmových kroužků, pro které tento pobyt může být
velkým zážitkem.
Vybere si každý − milovníci stanování, pěší turisté, koloví nadšenci
i milovníci zimních sportů.
14
Seznam
ekologických zemědělců
15
Okres Blansko
Čejka František
Míchov 55, 679 61 Letovice
tel.: 775 780 816
Farma Synalov
Synalov16, 679 23 Lomnice
Kabelková Lenka
Sulíkov 17, 679 62 Křetín
koně, ovce
Korenek Zoltán
Hluboké Dvory 12, 679 24 Unín
ovce
Straka Jiří
Tasovice 13, 679 71 Lysice
ovce, kozy
Ševčíková Jana, Ing.
Molenburk 20, 679 13 Sloup
skot, ovce
Vitoušová Ludmila, Ing.
Prostřední Poříčí 11, 679 62 Křetín
tel.: 516 470 572, 732 339 131
Wagnerová Marie
67915 Lipovec 116
tel.: 516 445 122
zelenina, dýně,
luštěniny, jahody
zelenina, brambory,
cibule, česnek, obiloviny
Okres Brno−venkov
Doleček Milan
Hřbitovní 299, 664 42 Modřice
Ekofarma Deblín, Štěrba Jan, Ing.
664 75 Deblín 50
tel.: 549 430 241, 603 150 691
Kropáček Rudolf
Nelepeč 3, 666 01 Tišnov
16
zelenina,
brambory, ovoce
masný a mléčný skot,
obiloviny, brambory, ovoce
Farma Krahulčí
Krahulčí 19, 793 03 Detřichov nad Bystřicí
Hanák Josef
Brusná 6, 679 23 Lomnice
skot
ovce, kozy
Jakubů Josef
Cvrčovice 89, 691 23 Pohořelice
Jones Rostislav
Nový Dvůr 90, 691 65 Křepice u Hustopeče
Prokopová Monika
Na Nivě 1449, 666 02 Předklášteří u Tišnova
Slavík Jan, Ing.
Hlavní 72, 664 46 Prštice
tel.: 547 225 565
chov koní
obiloviny, luštěniny,
mléčný skot,
prasata, drůbež
Šebetovský Jiří
Lažánky 216, 664 71 Veverská Bitýška
Bio farma Domu na půli cesty
Sdružení pěstounských rodin
Velký Dvůr 134, 691 23 Pohořelice
tel.: 519 424 354, 723 788 923
bylinky
zelenina
Okres Břeclav
Abrle Josef, Ing. − Pollau
Rudolfa Gajdoše 191, 692 01 Pavlov
tel.: 519 515 394
viná réva
bylinky
AGROMORAVIA, a.s.
Anenská 1006, 691 55 Moravská Nová Ves
tel.: 519 444 411−2
obiloviny
ALT PRERAU GmbH
Nový Přerov 54, 691 82 Novosedly
tel.: 775 335 340, 775 335 343
obiloviny, zelenina,
pícniny
brambory, bylinky
17
Binder Pavel, Bc.
Hřbitovní 737, 691 03 Rakvice
EKOLÁN s.r.o.
Nádražní 58, 691 81 Březí
tel.: 777 733 054
brambory, cibule
Farma R.V. spol. s r.o.
691 01 Moravský Žižkov 134
FRUTA PODIVÍN, a.s.
Rybáře 156/157, 691 45 Podivín
tel.: 519 363 557, 602 742 578
zpracování bio ovoce
Gotberg, a.s.
Nádražní 60, 693 01 Hustopeče
Hlaváč Jan
Pohraniční 356, 691 81 Březí
tel.: 519 514 263, 723 330 837
Kadrnka Bohuslav
Polní 1164/4, 693 01 Hustopeče
tel.: 519 411 553
Kosmák Petr
Nový Přerov 41, 691 81 Březí
obiloviny
luskoviny, zelenina
zelenina, bylinky
ovce, kozy
Král František
691 54 Týnec 252
LANDMANN s.r.o.
Nádražní 58, 691 81 Březí
tel.: 519 411 553, 777 733 054
Mádl František, Ing.
Na aleji 148, 691 02 Velké Bílovice
tel.: 602 780 364
brambory, cibule
vinná réva
MARINERO, s.r.o.
691 21 Sedlec 310
Michlovský Miloš, Ing., CSc.
Družstevní 818, 691 03 Rakvice
tel.: 519 350 525, 777 569 618
vinná réva
MZLU v Brně, Fakulta zahradnická v Lednici na Moravě
Ústav zelinářství a květinářství, 691 44 Lednice na Moravě
18
Peřina Vlastimil, Vinný sklep EBEN
Valtická 649, 691 44 Lednice na Moravě
tel.: 519 340 250
Piatti Michael, Dr.
Nádražní 58
691 81 Březí u Mikulova
tel.: 0043/2554−85374
vinná réva
obiloviny, brambory
cibule, dýně olejná
slunečnice
Rozboud Rudolf
693 01 Kurdějov 25
te.: 519 411 962
bylinky
Stapleton−Springer s.r.o.
691 08 Bořetice 476
Šebesta Martin
Mládežnická 378, 691 81 Březí
Vinné sklepy Valtice, a.s.
Vinařská 407, 691 42 Valtice
vinná réva
Wilfried Stöger
Pod Platanem 2, 692 01 Mikulov
ZEMAX Šitbořice, a.s.
Brněnská 577, 691 76 Šitbořice
ZENO zemědělská spol. s r.o.
Nový Přerov 54, 691 82 Novosedly
tel.: 775 335 340
obiloviny,
brambory
ZVOS Hustopeče, a.s.
Javorová 1A/788, 693 01 Hustopeče u Brna
tel.: 519 411 254, 602 405 945
ovoce
(meruňky)
19
Okres Hodonín
Agro Ž.A.D., a.s. (Archlebov)
696 34 Žarošice 58
tel.: 518 631 611, 518 633 622
obiloviny, pícniny,
luštěniny, hořčice
Bzenia, s.r.o.
Nádražní 1418, 696 81 Bzenec
DAŠIKI s.r.o. − farma Javorník
Filipovo údolí
Zámecká 1554, 698 01 Veselí nad Moravou
EKOFARMA BALADA, s.r.o.
Suchov 222
696 74 Velká nad Veličkou
tel.: 728 500 591, 606 486 138
ovce, skot,
kozy, koně
ovce
jatečná jehňata
Horňácká farma s.r.o.
696 73 Hrubá Vrbka 35
skot, ovce
koně, kozy
CHATEAU BZENEC, spol s r.o.
Podhájí 421, 69681 Bzenec
Janíček Vít
Kozojídky 131, 696 63 Hroznová Lhota
tel.: 518 327 411
Kubišová Eva
696 63 Hroznová Lhota 333
tel.: 518 327 545
bylinky
léčivé rostliny
(růže, šalvěj, měsíček)
KVATRO−EKOSTATEK, spol. s r.o.
696 74 Velká nad Veličkou 877
tel.: 518 329 228, 602 578 542
masný skot,
koně
Malár František
696 74 Nová Lhota č.p. 250
tel.: 518 383 049
jatečné ovce
20
Marada Petr, Dr. Ing.
696 13 Šardice 476
Pavlica Josef
Kozojídky 32, 696 63 Hroznová Lhota
tel.: 518 327 527
bylinky (šalvěj)
Sečková Alexandra
Horní Baráky 123, 696 85 Moravský Písek
Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo
696 15 Čejkovice 945
Vyskočilová Eva
696 71 Blatnice pod Sv. Antonínem 819
Zich Josef
Přívoz 23, 696 01 Rohatec
tel.: 724 265 933
ovce, kozy
léčivé rostliny
Okres Vyškov
AGROS VYŠKOV−DĚDICE a.s.
Jízdárenská 590, 682 01 Vyškov 2 − Dědice
tel.: 517 350 705, 724 028 066
Jalový dvůr, s.r.o.
K.Ú. Heršpice, 683 56 Nížkovice
tel.: 603 849 160
KOJÁL Krásenko
družstvo − ekofarma Nové Sady
Krásensko č.57, 683 04 Drnovice
te.: 517 385 223, 728 167 774
obiloviny
jatečné ovce,
chov koní
jatečná jehňata,
jehňata na chov
VERITAS spol. s r.o.
Vrchní 7, 683 54 Bošovice
21
Okres Znojmo
AGRO ALIOS, spol. s r.o.
Oblekovice 368, 671 81 Znojmo
tel.: 515 226 375, 602 581 043
obiloviny, dýně
Barabáš Jiří, Ing.
Nádražní 10, 671 25 Hodonice
Eko Mackovice, s. r.o.
Mackovice 69, 671 65 Břežany
tel.: 515 277 274
Lukop spol. s r.o.
22
obiloviny, slunečnice,
dýně
Seznam prodejen
s biopotravinami
23
Okres Blansko
Cigi Čaj
Zborovská 9, 680 01 Boskovice
tel: 516 454 263
GRANO
Zborovská 5, 680 01 Boskovice
Tel.: 516 453 553
NAMASTÉ
Bezručova 12, 680 01 Boskovice
tel: 608 408 613
ZDRAVÍČKO
Letovice
tel.: 736 648 395
Okres Brno−venkov
ČTYŘLÍSTEK
Úvoz 29, Rosice u Brna
tel.: 546 412 212
Veronika − Pí centrum − Zdravá výživa
Družstevní 621, 666 01 Tišnov
tel: 549 412 605
SUNFLOWERS
Nám.1.května 1307, 664 34 Kuřim
tel.: 541 210 174
VERONICA
Mjr. Nováka 1, 664 91 Ivančice
tel.: 546 434 509
Zdravá výživa − Centrum zdraví
Bezručova 1116, 664 34 Kuřim
tel.: 541 263 442
Zdravá výživa
Tesařovo náměstí 2, 664 91 Ivančice
tel: 546 434 519
Zdravá výživa
U Koupaliště 263, Říčany u Brna
tel.: 542 211 064
Zdravá výživa
Minská 91, Prštice u Brna
tel.: 518 321 171
24
Okres Brno−město
AYUR − přírodní kosmetika
Cejl 59, Brno
Bio potraviny Lumo Natur − Galerie Vaňkovka
Ve Vaňkovce 1, 602 00 Brno
tel.: 543 256 075, 724 214 428
Biosféra
Husovická 4, 614 00 Brno
tel.: 545 210 037
www.biosfera.cz
Brána k dětem
Josefská 4, 602 00 Brno
tel.: 721 436 380
nejširší nabídka bio oblečení
a ekologických potřeb
nejen pro děti
Brána ke zdraví
Banskobystrická 176, 602 00 Brno
tel: 724 037 065
KAPKA ZDRAVÍ
Stará osada 15, Brno 15
tel.: 603 215 697
Naturka − Koliště
Koliště 5, 602 00 Brno
tel: 545 578 701
Naturka − Veveří
Veveří 21, 602 00 602 00 Brno
tel: 541 210 620
Pí centrum Brno
Lidická 38, 602 00 Brno
tel: 608 868 013
Pí centrum Brno
Nováčkova 58, Brno−Husovice
tel.: 545 211 848, 608 713 350
25
Pramen − Brněnka
Náměstí Míru 1, 620 00 Brno
tel: 543 240 121
Pramen − Brněnka
Purkyňova 45, 612 00 Brno
tel: 541 212 354
Pramen − Brněnka
Libušina třída 23, 623 00 Brno−Kohoutovice
tel: 547 381 247
Pramen − Brněnka
Cihlářská 23, 602 00 Brno−střed
tel: 541 248 428
Pramen − Brněnka
Lidická 5, 602 00 Brno−střed
tel: 541 213 799
Pramen − Brněnka
Vaňkovo náměstí 1, 602 00 Brno−Masarykova čtvrť
tel: 543 245 893
Restaurace Rebio
Orlí 26, 602 00 Brno
tel.: 542 211 130
Restaurace Spirála
Obchodní pasáž IBC
Příkop 6, 602 00 Brno
tel.: 542 516 304
Světluška
Dominikánská 5, 602 00 Brno
Lidická 33, 602 00 Brno
tel: 542 216 788
Tři sudičky
Pellicova 5, 602 00 Brno
tel:
26
zelenina, chlazené zboží
VITALITA
Milady Horákové 17, 602 00 Brno
tel: 545 215 075
Zdravá planeta
Pekařská 56, 602 00 Brno
tel: 543 215 382
Zdravá výživa
Poliklinika Viniční 235, Brno − Židenice
tel.: 533 306 270
Zdravá výživa
Veveří 44, 602 00 Brno
tel: 737 18 49 71
Zdravá výživa U Měnínské brány
Orlí 20, 602 00 Brno
tel.: 542 211 064
Zdravý život
Lidická 26, 602 00 Brno
tel.: 549 240 056
Okres Břeclav
HERBA racionální výživa
Shopping Center Břeclav
Jana Palacha 3197, 690 02 Břeclav
tel: 519 326 445
NAJADA − přírodní a ekologické produkty
Fintajslova 5, 690 00 Břeclav
tel: 519 323 622
Prodejna racionální výživy
Dukelské nám. 10, Hustopeče
tel.: 777 886 424
Přírodní lékárna a přírodní kosmetika
Shopping Center Břeclav
Jana Palacha 3197, 690 02 Břeclav
tel: 777 223 115
27
Vinselekt Michlovský
Družstevní 818, 691 03 Rakvice
tel: 519 350 525
Okres Hodonín
DIA−RACIO−BIO
Národní třída 48, 695 01 Hodonín
tel: 518 321 171
Slunečnice
Měšťanská 176/4, 695 01 Hodonín
Zdravíčko − Zdravá výživa
pasáž U zlatého rýče
Masarykovo nám. 37, 697 01 Kyjov
tel.: 518 610 076, 608 820 979
Zdravá výživa a Fonotéka
Kožešnická 52, Veselí nad Moravou
tel.: 605 034 692
Okres Vyškov
Elixír zdraví
Račice 249, 683 05 Račice−Pístovice
tel: 517 353 044
Okres Znojmo
Marco Polo
Velká Michalská 1, 669 02 Znojmo
tel: 515 226 738
Biopotraviny koupíte také ve všech pobočkách maloobchodních
řetězců: Albert, Billa, Hypernova, Tesco, Globus, Kaufland,
dm−drogerie, Rossmann a Plus Discount. Většina lékáren nabízí
bio kojeneckou a dětskou výživu.
28
Informační a poradenské centrum
pro ekologické zemědělství
a agro−envi programy
v Jihomoravském kraji
IC Brno
EPOS
Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR
Kotlářská 53
602 00 Brno
tel.: 549 213 563
e−mail: [email protected]
www.eposcr.cz
Vydal: Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR, o. s.
Foto: archiv EPOS, Dana Václavíková (Green marketing), Šárka Peřinová
(Vinný sklep EBEN), Josef Sklenář (Biofarma Sasov),
majitelé ekofarem a bioprodejen
Text a grafická úprava: Mgr. Tomáš Václavík, Green marketing
Tištěno na recyklovaném papíře.
Tisk: Tiskdruck Velímský
Brno 2008
NEPRODEJNÉ
Tato publikace byla vydána jako součást projektu Síť informačních
center Agro−envi−info zaměřených na agro−environmentální programy
v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina, spolufinancovaného Evrop−
ským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
www.agro−envi−info.cz