LIPIDY

Transkript

LIPIDY
LIPIDY
1. Rozdělení lipidů
tuky = estery glycerolu + vyšší karboxylové kyseliny
jednoduché
(estery)
vosky = estery vyšších jednoduchých alkoholů + vyšších karboxyl. kyselin
lipidy
složené
fosfolipidy
(lipid + nelipidová složka)
glykolipidy
lipoproteiny
2. Biologický význam lipidů
• zdroj a zásoba energie 38 kJ/g
• tepelná izolace, ochrana některých orgánů před mechanickým poškozením
• významná součást biomembrán
• přenos informací, vzruchu
• ochrana před nadměrnou ztrátou vody
• usnadnění vstřebávání látek rozpustných v tucích (vitaminy, léky)
3. Chemické složení tuků
glycerol
vyšší karboxylové kyseliny (obvykle sudý počet atomů C)
•
kyselina palmitová – nasycená kyselina
•
kyselina stearová – nasycená kyselina
•
kyselina olejová (cis – forma) – nenasycená kyselina
•
kyselina linolová (2 = vazby) - nenasycená kyselina
•
kyselina linolenová (3 = vazby) - nenasycená kyselina
•
kyselina arachidonová (4 = vazby) - nenasycená kyselina, její oxidací vznikají
prostaglandiny
4. Fyzikální vlastnosti
- rozpustné v nepolárních rozpouštědlech
- skupenství za běžné teploty je ovlivňováno složením:
převaha nasycených karboxylových kyselin ⇒ pevné látky
převaha nenasycených karboxylových kyselin ⇒ kapaliny = oleje
- čiré až žlutě zbarvené
5. Chemické vlastnosti
a) žluknutí tuků
- činitelé: světlo, zvýšená teplota, přístup kyslíku a bakterií
- hydrolýza, autokatalytická oxidace
- žluklý tuk mění konzistenci, chuť, páchne kyselinou máselnou
b) ztužování tuků (olejů)
= katalytická hydrogenace, katalyzátor Ni
nenasycené karboxylové kyseliny
nasycené karboxylové kyseliny
- výroba margarínu
c) vysychání olejů
- autokatalytická oxidace a polymerace
- vysychají pouze některé oleje (řepkový, konopný, slunečnicový), nevysychá např. olivový olej
- tvoří se pevná, průsvitná hmota (povlak)
- z dobře vysychajících olejů se tvoří nátěry na dřeva = fermeže
- k urychlení vysychání lze použít sikativa (manganaté a kobaltnaté soli)
d) přepalování tuků
- degradace tuků, které jsou vyvolávány vysokými teplotami (přístup kyslíku)
- přepálený tuk páchne akroleinem (akrylaldehyd)
d) výroba mýdla z tuků
- mýdla = sodné a draselné soli vyšších karboxylových kyselin
- alkalická hydrolýza: bis(palmitoyl)-stearoylglycerol
- vlastnosti: v tvrdé vodě se mýdlo sráží
- mycí vlastnosti:
6. Metabolismus tuků
a) odbourávání tuků
- hydrolytické štěpení, enzym = lipasa (produkují ji pankreas, játra, tenké střevo), aktivují ji Ca2+, žlučové
kyseliny
tuk (potrava, součást tkání)
glycerol + vyšší karboxylové kyseliny
b) odbourávání vyšších karboxylových kyselin
β - oxidace
- probíhá v matrix mitochondrií
- před samotnou oxidací se musí karboxylové kyseliny aktivovat: koenzym A (HS-CoA) a energie ve formě
ATP
- produktem je acethylkoenzym A – biosyntéza tuků, přechází do Krebsova (citrátového) cyklu
- při nadměrné lipolýze se molekuly acethylkoenzymu A metabolicky přeměňují na aceton (nadměrné
hladovění, diabetes)
c) biosyntéza tuků (vyšších karboxylových kyselin)
- cytosol jaterních a tukových buněk
- fyziologickou podmínkou v organismu je vysoký obsah glukosy
STEROIDY
= deriváty steranu (cyklopentanperhydrofenanthren)
1. steroidní alkoholy = steroly
- podle původu:
zoosteroly
fytosteroly
mykosteroly = ergosteroly (kvasnice, nižší houby)
a) fytosteroly – saponiny
- tvoří silně pěnící roztoky
např. digitonin (náprstník lékařský), solanin (nezralá rajčata a zelené hlízy brambor)
b) zoosteroly
1. cholesterol
- poprvé izolován ze žluči (1788 Green)
- 1951 – umělá syntéza
- izolace z míchy jatečných zvířat, z lanolinu (tuk vázaný na ovčí vlnu)
- výskyt: součást membrán živočišných buněk (ovlivňuje tekutost membrán), v mozku, součást žluči,
v krevní plazmě, v živočišných tucích, vaječný žloutek
- cholesterol získáváme z potravy nebo si tělo syntetizuje vlastní (1g i více/den)
- prekurzor (počáteční látka) žlučových kyselin, steroidních hormonů a vitaminu D
- cholesterol, který není metabolizován se ukládá na stěnách cév ⇒ ateroskleróza (kornatění cév)
⇒ mozková mrtvice, infarkt myokardu
- NENÍ TO TUK!!!!!!!!
2. látky vznikající z cholesterolu
žlučové kyseliny – kyselina cholová a deoxycholová
- látky povrchově aktivní = emulgátory
- bezbarvé, za běžné teploty krystalické, hořké
- syntéza v játrech, skladují a koncentrují ve žlučníku, žlučovody se vypouští do dvanáctníku
- aktivují lipasy a emulgují tuky
vitamin D
- rozpustný v tucích, nejde o steroidy (pouze z nich vznikají)
- zdroj: ryby, kvasnice, žloutek, játra, mléčné výrobky
- syntetizuje se v………….. vlivem………………………
- řídí metabolismus Ca2+ a fosfátu ⇒ mineralizace kostí
- avitaminóza (akutní nedostatek): křivice = rachitis
- odvápnění kostí ⇒ zakřivení kostí (nohou, hrudníku)
- fontanely se neuzavírají ⇒ pouze křehké lebeční kosti
- hypervitaminóza (nadměrná tvorba): příznaky podobné křivici
steroidní hormony
mineralokortikoidy
glukokortikoidy
pohlavní hormony (gestageny, estrogeny, testosteron)