docHL05-2015 - Hornické listy
download 
Stížnost Transkript
HL05-2015 - Hornické listy
HORNICKÉ listy ČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD 4 / 2015 ZPRÁVA ROKU: ÚPRAVA LIMITU TĚŽBY NA DB Z obsahu hlavní téma 4 aktuality 13 Nejvyšší báňské ocenění pro Milana Novotného Zavodní lomů Milan Novotný je čerstvým držitelem resortního vyznamenání – medaile Georgia Agricoly. Úprava územně ekologického limitu na dole Bílina V rozhovoru s Vladimírem Budinským jsou přiblíženy nejdůležitější momenty na cestě k úpravě limitu, včetně jednání s představiteli vlády ČR. aktuality 8 svět dolů 18 Patnáct let homogenizační skládky na DNT Připomenutí klíčového významu homogenizační skládky, která umožňuje zbilančnění části nebilančních zásob tušimického uhlí. lidé ve skupině SD 24 Nejlepší zaměstnanci skupiny SD Reportáž ze šestnáctého výročního ocenění 17 nejlepších pracovníků. HORNICKÉ listy 4/2015 SDMM 2015: Setkání manažerů skupiny SD o vnějších vlivech a nových strategických vstupech Prosincová setkání manažerů se zaměřila nejen na aktuální situaci, ale i na budoucí směřování skupiny SD při pokračování strategie Efektivní a bezpečná těžba. listy HORNICKÉ 4/2015 časopis zaměstnanců skupiny SD VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy, Budovatelů 2830, 434 01 Most, e‑mail: [email protected] REDAKČNÍ RADA: předseda: Rudolf Kozák; místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Viktor Hrdina, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: E 3126 TISK: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. Pro SD a. s. zajistil INFO‑PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 4/2015: 18. 12. 2015 UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2016: 15. 3. 2016. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.hornicke‑listy.cz slovo ředitele Zkušeně těžíme hnědé uhlí, umíme vzorně rekultivovat území po těžbě, máme vysoce kvalifikovaný i motivovaný tým pracovníků, pěstujeme férové vztahy se sousedními komunitami, patříme ČEZ. V tom je naše síla. rok 2015 se naplnil a dovolte mi připomenout, že to byl můj první rok mezi Vámi, zaměstnanci skupiny SD. Hlavně to však byl rok naplněný Vaší odpovědnou prací, další v řadě realizace naší strategie Efektivní a bezpečná těžba. V říjnu jsme se dočkali úspěchu s uvolněním limitu těžby na dole Bílina, což znamená první krok z mnoha na cestě k povolení hornické činnosti na této lokalitě v perspektivním období do roku 2050. Zkušeně těžíme hnědé uhlí, umíme vzorně rekultivovat území po těžbě, máme vysoce kvalifikovaný i motivovaný tým pracovníků, pěstujeme férové vztahy se sousedními komunitami, patříme ČEZ. To je velmi solidní základ k tomu, abychom v příštích letech ustáli změny dané politickými i ekonomickými rámcovými podmínkami a úspěšně se při‑ způsobovali směrům dalšího vývoje. Všichni si uvědomujeme, že evropská konvenční, tedy hlavně uhelná energetika vstoupila do dosud nepoznaného procesu transformace vyvolané společenskou potřebou či spíše přáním produkovat emisně neutrální energii, tedy i bez emisí CO2. Válka proti „špinavému“ uhlí se vede také v USA, nakonec i papež František obhajuje vatikánskou encykliku horující pro obnovitelné zdroje místo uhlí. Obecný zájem na ochraně klimatu zkrátka stojí nad ekonomickými zájmy provozovatelů dolů a elektráren. Podle závěrů mezinárodní klimatické konference OSN v Paříži se na plnění klimatických cílů budou muset podílet všichni – vlády, občané a samozřej‑ mě i firmy a role průmyslu bude přitom jistě klíčová. V řadě evropských států můžeme zaznamenat skoková politická rozhodnutí v energetické politice – stačí se podívat na Ně‑ mecko. To vše samozřejmě přináší značná ekonomická rizika pro těžaře i pro provozovatele uhelných elektráren s jejich dlouhodobými cykly pro plánování a investice. Na další období změn v energetice se prostě musíme připravit. Náš vlastník ČEZ již novou strategii představil. Směřuje nejen k co nejlepšímu a nejefektivnějšímu provozování tradiční uhelné energetiky, ale i k využívání a rozvíjení potenciální energetiky nové. My ve skupině SD budeme pokračovat ve strategii Efektivní a bezpečná těžba. Znamená to zajišťovat nadále spolehlivé dodávky pro elektrárny ČEZ i pro ostatní zákazníky, minimalizovat výdaje při bezpečné těžbě, optima‑ lizovat investice, soustředit se na maximálně efektivní využití ekonomicky vytěžitelných zásob uhlí, zefektivnit rozhraní mezi těžbou a elektrárnami. Jen tak lze reagovat na současné požadavky trhu s elektřinou a teplem a vyhovět jim. Mám za to, že jsme na to dobře připraveni. Věřím tedy, že se nám jako jednomu společnému týmu po‑ daří všechny nároky příštího období zvládnout stejně dobře, jako se to podařilo v právě uplynulém roce. Děkuji všem za odvedenou práci. Přeji Vám do další práce mnoho sil a úspěchů. Do života pak pevné zdraví a rodinné štěstí. Zdař Bůh! Ivo Pěgřímek předseda představenstva a generální ředitel 2/3 Vážené kolegyně, vážení kolegové, Úprava územně ekologickeho limitu na dole Bílina O změně limitu těžby na dole Bílina rozhodla vláda České republiky 19. října. Pro ČEZ a Severočeské doly to znamená významný úspěch a na jeho dosažení se pracovalo dlouhou dobu. Je to velmi důležitý krok, který umožní dlouhodobou těžbu Bílinského nízkosirnatého uhlí až za rok 2050. Podle Vladimíra Budinského sehrála pro úspěch zásadní roli strategie řízení vztahů s dotčenými obcemi a městy. 1991 2007 2008 Vládní usnesení č. 444/91 o územně ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky zablokovalo v severočeské hnědouhelné pánvi celkem 3,2 mld. t využitelných zásob. Limit omezil dlouhodobou perspektivu i na DB. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman přijal pozvání k exkurzi na DB, kde se seznámil s územím se 120 mil. t vázaných zásob hnědého uhlí. Návštěva znamenala první posun v řešení možné částečné korekce limitu. První korekce limitu na DB: vládní usnesení 1176/2008 upravilo tvar limitu v severní části dolu Bílina. Podmínkou schválení bylo zmenšení území na jihu DB. Získal se tak optimálnější prostor pro těžbu, nikoliv však zvýšení objemu vytěžitelných zásob. Limity těžby schválené Pithartovou vládou platily dlouhých 24 let. Co podle vás přispělo k úpravě limitu právě na Dolech Bílina? Na korekcích limitu těžby na dole Bí‑ lina jsme pracovali v širokém týmu 9 let. Byly to dvě korekce – dvě usnesení vlá‑ dy; ta první korekce dle usnesení vlády 1176/2008 nastavila cílový limit těžby na dole Bílina na severu lomu, nové usne‑ sení vlády 827/2015 nastavuje konečný limit povrchové těžby na jihu lomu Bílina. Zásadní pro úspěch byla naše strate‑ gie opřená o vybudování a udržení kon‑ sensu s povrchovou těžbou v sousedství s obcemi a městy v okolí dolu Bílina. Získali a udrželi jsme většinovou akcep‑ taci těžby v okolí dolu Bílina i v rámci Ústeckého kraje a v celé ČR. Dokázali jsme to u odborné i laické veřejnosti, v zastupitelstvech obcí i v krajském zastupitelstvu, v médiích. Také do bu‑ doucna musíme tuto akceptaci povr‑ chové těžby zachovat. V demokratické postmoderní společnosti, v jaké žijeme, je to důležitější než geologické, technic‑ ké a ekonomické podmínky. Podmínka akceptace je prioritní a ostatní záležitosti se jí musí přizpůsobit. Při přípravě podmínek pro přijetí prv‑ ního citovaného usnesení jsme museli nejprve získat důvěru obcí a měst v okolí celého dolu Bílina. Ve druhé fázi jsme 4/5 hlavní téma Rok 2015 byl ve znamení ministerských návštěv na DB. Argumenty pro korekci limitu vysvětlovali přímo v těžební lokalitě také ministru životního prostředí ČR Richardu Brabcovi generální ředitel Ivo Pěgřímek a Vladimír Budinský. se významně zaměřili zejména na obce a města, na jejichž katastrech se nachází prostor rozšíření těžby za platné limity – Braňany, Mariánské Radčice, Bílina a Most. Samozřejmě také na město Ledvice, kde nám významně pomohly ekologické akce, které byly provedeny v rámci projektů Stop prach a Pro‑ tiprašný projekt. Schválením usnesení 827/2015 jsme dosáhli maxima možného a věřím, že žádné jiné vládní usnesení už k dolu Bílina nebude. 2012 2013 2015 Severočeské doly smluvně stvrdily nadstandardní vztahy s městy Most a Bílina, obcemi Braňany a Mariánské Radčice, na jejichž katastrech by měla pokračovat těžba dolu Bílina. Zároveň byla získána většinová akceptace další těžby DB i v rámci Ústeckého kraje a v celé ČR. Záměr provést korekci limitu těžby na DB podpořil při své návštěvě prezident republiky Miloš Zeman. Také přítomný hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček potvrdil, že kraj korekci limitu podporuje a počítá s ní. Těsně před říjnovým vydáním vládního usnesení č. 827/2015 upravujícího hranice linie limitu navštívili vice premiér Andrej Babiš s ministrem životního prostředí ČR Richardem Brabcem DB, aby se přesvědčili o bezkonfliktnost dalšího postupu těžby. hlavní téma HORNICKÉ listy 4/2015 KOREKCE ÚZEMNĚ EKOLOGICKÉHO LIMITU – DŮL BÍLINA Můžete přiblížit, s kým jste v této souvislosti blíže spolupracoval? Musím ocenit všechny tři generální ředitele SD, Jana Demjanoviče, Ivana Lapina a Ivo Pěgřímka, kteří dali strate‑ gii souhlas, dali týmu pravomoci i zod‑ povědnost a rovněž prostor pro realizaci naší strategie. Jan Demjanovič pochopil, že bez zdrojů nemůžeme naši koncepci prosadit, a zajistil je. Ivan Lapin, přes těžkosti období, do kterého nastoupil, ponechal pro tuto naši prioritu dostatek prostředků a Ivo Pěgřímek přišel s jasnou vizí, že Bílina se dále již nebude spojovat s druhou problémovější lokalitou a půjde rychle a rozhodně svojí cestou. Samozřejmě v našem týmu bylo mnohem více lidí a já nikdy nezapomenu na přínos Jiřího Nerudy, Milana Novotného, kteří ze svých pozic měli celá ta dlouhá léta korekci limitu na Bílině jako společnou nejvyšší prioritu. Klíčová byla práce Martina Vrubela, Karla Macha a Ivana Bílého. Generál‑ ní ředitel ČEZ Daniel Beneš, který v závěru celý proces zastřešil, nedávno ve svém dopise poděkoval zhruba dvěma desítkám lidí z SD i z ČEZ za jejich přínos, proto je třeba i zde zdůraznit, že korekce limitu na DB je práce velkého týmu a je to úspěch všech pracovníků Skupiny ČEZ a skupiny Severočeské doly. Velmi profesionálně jste se věnoval budování důvěry a řízení reputace značky SD. Spolu s týmem kolegů z ostatních útvarů jste zhodnotili všechny možnosti dialogu s dotčenými obcemi, ekologickými nevládními organizacemi a celou širší veřejností. Co bylo přitom nejtěžší? Nejtěžší a nejdůležitější je vždy splnit dané slovo, protože důvěru není zase tak těžké získat, když člověk umí komuniko‑ vat, ale je strašně těžké během 9 let, za řízení 3 generálních ředitelů dodržet to, co se slíbí, když někdy realizace slibu trvá i několik let, jak je tomu při budování ochranných opatření, či ekologických investic. Podstatnou věcí je, že se korekce limitu těžby dolu Bílina potkává se společenskou potřebou získat více kvalitního nízkosirnatého uhlí pro teplárenství, že důl Bí‑ lina je palivovou základnou pro nejekologičtější a nejúčinnější elektrárnu – pro superkritický blok 660 MW v Ledvicích, že zajišťuje zaměstnanost pro řádově 3 tisíce lidí, a že prodlužuje životnost dolu až za horizont 2055. To vše jsou objektivní příčiny, proč se korekce limitu na dole Bílina mohla podařit. Tou subjektivní příčinou, proč se zdařila, je právě přístup SD ke svému okolí, skutečným obsahem naplněná politika spo‑ lečenské odpovědnosti, která není formální a zaměřená jen na získávání certifikátů a ocenění, ale je naplněna skutečně poctivým obsahem. Na pozici ředitele strategie a komunikace Severočeských dolů jste se řadu let intenzivně zabýval problémem limitu těžby na dole Bílina. Jaké podle vás byly nejvýznamnější milníky na cestě k úspěšnému zrušení limitu? Prvním takovým milníkem bylo se‑ tkání s Ivanem Dejmalem v roce 2007 a vytýčení koncepce, že půjdeme na změnu limitu na Bílině ve dvou kro‑ cích. Dalším milníkem bylo usnesení Od 1. října jste se stal novým členem představenstva ČEZ Distribuce, a.s. Budete využívat své zkušenosti z práce pro Severočeské doly? Po 9 letech práce v SD jsem s nelehkým srdcem přijal na‑ bídku nové pozice, která je stejnou výzvou, jakou pro mě před lety bylo připravit strategii a realizovat korekci limitu těžby na dole Bílina. Moje nová role spočívá v tom, vytvořit v ČEZ Dis‑ tribuce systém trvalého zlepšování orientace společnosti na klienta, kterým je téměř 7 milionů obyvatel velké části území ČR. Moje srdce však zůstává v SD a maska mého auta ponese vždy hornická kladívka. Pracuji na smlouvu s SD na zahraniční zastupování firmy v EURACOAL, kde jsem vice‑prezidentem, v EHK OSN, kde jsem místopředsedou Skupiny expertů pro čistší výrobu elektřiny z fosilních paliv, ve Světovém hornickém kongresu a ve Světovém energetickém kongresu. Věřím, že se s kolegy z SD budu potkávat a že budu moci radou i rukou přiloženou k dílu pomáhat v procesech, které na schválení korekce limitu usnesením vlády navazují. Přeji všem pracov‑ níkům skupiny SD do budoucích let hodně úspěchů. Budu se vždy cítit jedním z Vás. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, OMG DB 6/7 1176/2008, které bylo schváleno v září 2008, bohužel už po smrti Ivana Dejmala. Následným velkým krokem bylo pode‑ psání dohod s obcemi v okolí DB na jaře 2012. A rozhodují‑ cím milníkem bylo zahrnutí korekce limitu na dole Bílina do aktualizace SEK v květnu 2015. Cílovou metu pak znamenal 19. říjen 2015 a přijetí usnesení vlády 827/2015 na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem poměrem hlasů členů vlády 15:0. Tento poměr hlasování je asi nejlepším svědectvím toho, jaký konsensus se nám podařil vytvořit a udržet. Chtěl bych podě‑ kovat i předsedovi sdružení odborových organizací skupiny SD Šimonu Voharovi, jehož pomoc zdaru věci byla v závěru opravdu mimořádně důležitá. aktuality SDMM 2015: Setkání manažerů skupiny SD o vnějších vlivech a nových strategických vstupech HORNICKÉ listy 4/2015 Počátkem prosince se opět po roce sešli manažeři skupiny SD s členy představenstva, aby se dozvěděli a poradili o současné situaci a budoucnosti v kontextu vnějších tržních, legislativních a klimatických vlivů působících v rámci Skupiny ČEZ. Cíle jsou společné. Kromě povinnosti podílet se na zlepšování ekonomiky je třeba pokračovat v kvalitní a bezpečné práci. Na setkání byly shrnuty i nové vstupy a příležitosti promítající se do strategie SD, například prodloužení životnosti DB a efektivní využití zásob uhlí na DNT. Klíčový projev generálního ředitele SD Na setkání manažerů skupiny SD (2. prosince na DNT a 3. prosince na DB) vystoupil se zásadním projevem generální ředitel Ivo Pěgřímek. Hovořil o zhoršování podnikatelského prostředí v energetice globální, evropské i české. Pád cen silové elektřiny zejména kvůli klesající ceně světově obchodované‑ ho uhlí stále pokračuje. Problémy mají všechny energetické společnosti, včetně německých gigantů. Kromě tržních vlivů silně působí také vlivy legislativní a klima‑ tické. Strategie EU v oblasti energetiky a ochrany klimatu směřuje k dekarboni‑ zaci a k vyloučení uhlí do roku 2050. Státní energetická koncepce ČR je s touto ev‑ ropskou politikou kompatibilní. Pracuje se na surovinové politice a novele horního zákona. Ta má přinést zvýšení odvodu za dobývací prostor i za vydobytý nerost. A navíc, mírné zimy nejsou evidentně již jen pouhým výkyvem, ale spíše trendem. Generální ředitel informoval manažery podrobně o nové vnitřní struktuře ČEZ s částí Provoz (těžba, výroba elektro‑ energie, teplo, distribuce) a částí Rozvoj (OZE, prodej a ESCO), o situaci komplexní obnovy Elektrárny Prunéřov a výstavby nového zdroje v Ledvicích. Pokud jde o těžbu, ČEZ jako vlastník od SD po‑ žaduje dosahovat maximální nákladové efektivity provozu a optimalizace investic. Korekce limitu těžby na DB se stala realitou a umožní prodloužit životnost lomu do roku 2050 a vytěžit dalších až 120 mil. t kvalitního uhlí. Korekce limitu těžby na DB se stala realitou a umožní prodlou‑ žit životnost lomu do roku 2050 a vytěžit dalších až 120 mil. t kvalitního uhlí. Ivo Pěgřímek potvrdil, že naše strategie Efektivní a bezpečné těžby se nemění. Zahrnuje čtyři základní cíle: 1.Spolehlivé dodávky uhlí pro ČEZ i ostatní odběratele 2.Minimální výdaje při bezpečné těžbě 3.Optimalizace činností mezi těžbou a elektrárnami 4.Nové a zlepšené metody – chodbicování, homogenizace, velkokapacitní skládka. Výroba, bezpečnost, technika, ekonomika V dalším průběhu setkání manažerů, které moderoval ředitel strategie a komunikace Rudolf Kozák, vystoupil výrobní ředitel Jiří Neruda. Připomenul organizační změny ve skupině SD provedené v roce 2014 a z nich vyplývající výraznou úspo‑ ru osobních nákladů z titulu zrušených 54 funkcí THP a 192 dělnických profesí. Pokud jde o provozní náklady, podařilo se ročně uspořit 219 mil. korun na DNT a 212 mil. korun na DB. Jiří Neruda předestřel vývoj těžby skrývky a uhlí na obou lokalitách v období od roku 2014 do roku 2020. Naznačil další postup po schválení korekce limitu těžby na DB: zpracování báňské studie (2016), proces EIA (do konce roku 2018), podání žádosti o povolení hornické činnosti pro 1. etapu (do konce roku 2019). Apeloval na nutnost dodržování bezpečnosti práce v procesu těžby i obslužných provozech a vyzdvihl DNT jako čtyřnásob‑ ného nositele Zlatého Permona. Technický ředitel Walter Fiedler se zaměřil na ukončené a rozpracované akce investiční výstavby v roce 2015. Na DB byly úspěšně dokončeny plánované rekonstrukce, moder‑ nizace a opravy strojů, byl přemístěn drobný prodej třídě‑ ného uhlí a v ledvické úpravně provedena obnova a rekon‑ strukce drtičů a třídičů. Letos ukončené akce na DNT rovněž 8/9 Generální ředitel Ivo Pěgřímek s dalšími řečníky SDMM 2015: (zleva) Jiří Postolka a Walter Fiedler. zahrnovaly modernizace a rekonstrukce strojů a také výstavbu ochranného valu Březno. Pokud jde o záměry 2016 – 2020, týkají se zejména DB (nové rý‑ padlo a nový zakladač, rekonstrukce, modernizace a oprava dvou kolesových rýpadel, revitalizace stavebních objektů ÚUL aj.). Na DNT se bude investovat hlavně do hlubinné těžby – chodbico‑ vání a do modernizace velkokapacitní skládky. Veškeré investice jsou a budou optimalizovány prostřednictvím systému Design‑to‑ Cost. Stejně jako provozní náklady musí být investiční náklady co nejnižší, samozřejmě při dodržení všech zákonných požadavků a bez přijímání neadekvátních rizik. Poslední část setkání manažerů patřila prezentaci finančního ředitele Jiřího Postolky. Podrobně informoval o vývoji cen uhlí, tržeb za uhlí, stálých provoz‑ ních nákladů a objemu těžených hmot v roce 2014/2015 a s výhledem do roku 2020. Přes zmíněné závažné externí vlivy a určitou stagnaci je potěšitelné, že si můžeme vážit stability Severočeských dolů jako pevného pilíře v segmentu Pro‑ voz ČEZ. Tuto skutečnost pak podtrhl v závěrečném slovu generální ředitel Ivo Pěgřímek: „Jsme kvalitní tým, máme před sebou dlouhou budoucnost a jsme hrdi na dres SD.“ text a foto: Tomáš Vrba Investiční výstavba na obou lokalitách SD byla stěžejním tématem vystoupení technického ředitele Waltera Fiedlera. Jiří Postolka, finanční ředitel, přiblížil vývoj ukazatele provozní výkonnosti EBITDA ve Skupině ČEZ. aktuality HORNICKÉ listy 4/2015 Rudolf Kozák ředitel strategie a komunikace SD Od 1. října 2015 je Rudolf Kozák ře‑ ditelem úseku strategie a komunikace SD. V Severočeských dolech působí od roku 2007. Postupně jako specialista, vedoucí odboru a zástupce ředitele úseku strategie a komunikace, spo‑ lečně v úzkém tandemu s Vladimírem Budinským vytvořili principy dobrého sousedství a podpory veřejného života měst a obcí v okolí DB a DNT. Aktivně se zapojil také do protiprašného pro‑ jektu měst a obcí na Bílinsku a envi‑ ronmentálního dozoru na Tušimicku. Rudolf Kozák je chomutovský rodák a patriot. Absolvoval Vysokou vojen‑ skou školu ve Vyškově a management řízení kultury na Filozofické fakultě UK. Jako člen vedení města Chomutova a krajský radní se podílel na projektech podporujících rozvoj Ústeckého kraje. Cenné zkušenosti z aktivního půso‑ bení v městské a krajské samosprávě a dokonalá znalost našeho regionu mu pomáhají ve vedení transparentního dialogu se sousedy dobývacích pro‑ storů SD, například při aktuálním pro‑ cesu získání EIA a POPD pro hlubinnou těžbu na DNT a nadcházející přípravě povolení hornické činnosti pro postup dolu Bílina do míst uvolněných korekcí limitu těžby. Kolektivní vyjednávání pro rok 2016 dokončeno Oboustranným podpisem dodatku pro rok 2016 bylo 14. prosince završeno kolektivní vyjednávání, které Severočeské doly vedly se zástupci odborových organizací celkem v sedmi kolech. Nejdůležitější změnou kolektivní smlouvy pro rok 2016 je narůst tarifní mzdy o 3 %. Nárůst bude realizován s účinností od 1. 1. 2016, kdy se měsíční osobní tarifní mzda připsaná k 31. 12. 2015 zvýší o 0,8 % a dále jednotně o 500 Kč na zaměstnance. Struktura tarifního nárůstu formou jednotné absolutní částky posiluje úroveň příjmu zaměstnanců s niž‑ ším osobním tarifem. Zároveň byl pro rok 2016 dohodnut rozpočet sociálního fondu, v jehož rámci budou zaměstnancům poskytnuty nepeněžní poukázky v hodnotě 2 500 Kč na zaměstnance, tedy shodně jako tomu bylo v roce 2015. Slavnostního podpisu dodatku kolektivní smlouvy se společně zhostili generální ředitel Ivo Pěgřímek a Šimon Vohar, předseda sdružení odborových organizací skupiny SD. Jaromír Vrba – velitel HZS DNT K 1. lednu 2016 dochází ke generační obměně v čele hasičského záchranného sboru DNT. Svého předchůdce a mento‑ ra Jaroslava Nováka vystřídal hasič spe‑ cialista Jaromír Vrba s dvacetiletou praxí. Jako absolvent oboru provozní požární technika na SŠEaS si rozšířil vzdělání na UJAK v Praze. Je držitelem odborné způsobilosti pro takticko‑strategické ří‑ zení u MV ČR a HZS ČR nutné k výkonu funkce velitele jednotky HZS DNT. „Rád bych poděkoval Jaroslavu Novákovi za spoustu předaných zkušeností a těším se, že budeme i nadále spolupracovat,“ uvedl nový velitel Jaromír Vrba. člena představenstva a výrobního ředitele Vládní usnesení 827/2015 upravuje hranice těžby na DB. Jaký bude následovat proces, než dojde k vlastní těžbě v tomto prostoru? Už během příštího roku budeme mít zpracovanou báňskou studii, posudky a řadu dalších technických dokumentů, které důkladně prověří báňskou provedi‑ telnost při dodržení podmínky vzdálenosti těžby 500 m od sousedních obcí Braňany a Mariánské Radčice a stanoví skutečné množství vytěžitelných uhelných zásob. Do konce roku 2018 bychom rádi měli kvalitně zpracovanou dokumentaci EIA, tedy hodnocení vlivů těžby lomu Bílina na životní prostředí, včetně stanoviska MŽP. O rok později, tedy do 31. 12. 2019, chceme u Obvodního báňského úřadu podat žádost o povolení hornické čin‑ nosti pro první etapu těžby v jižní části lomu u Braňan. Vlastní těžba by v tomto prostoru měla probíhat nejdřív roku 2020. Dojde v souvislosti s perspektivou těžby na DB k obměně těžební techniky? Ano, počítáme s obnovou dobýva‑ cích strojů. Připravuje se smlouva mezi SD a dceřinou společností Prodeco na pořízení nového zakladače typu ZPDH 6 300, který se nám osvědčil na DB i DNT. Nový zakladač nahradí letitý velkostroj ZP 10 000/Z 81 uvedený do provozu už v roce 1978. Na jeho pozici Jak se projeví podmínka vzdálenosti těžby 500 metrů od sousedních obcí? Nepochybně dojde k určitému snížení objemu vytěžitelných zásob, ale přesná čísla budeme znát příští rok v dubnu, kdy bude mít naše příprava výroby k dis‑ pozici kompletně zpracované stabilitní posudky a bude je moci zapracovat do důlních map. na nejvyšší etáži vnitřní výsypky DB pře‑ suneme zakladač ZP 8 000/Z 98 a místo tohoto stroje – na zakládání skrývky ze šestého řezu – nasadíme nový zakladač ZPDH 6 300. Předpokládáme, že by to mohlo být v roce 2018. Připravujeme také veřejnou obchodní soutěž na komplexní dodávku rýpadla, jehož místem nasazení by měly být nejobtížnější partie bílinské skrývky na 5. a 6. řezu. Bezpečnost práce v Severočeských dolech Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2015: leden až listopad Počet evidovaných úrazů 2015 2014 DB 35 47 DNT 13 Správa a. s. SD celkem Rozdíl Počet úrazů se záznamem Rozdíl 2015 2014 -12 11 11 0 7 +6 1 1 0 2 1 +1 1 0 +1 50 55 -5 13 12 +1 Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce. 10/11 Tři otázky pro: Jiřího Nerudu, aktuality Projednání záměru POPD DNT Hlubina Pod zkratkou DNT Hlubina se skrývá záměr vydobytí části zásob hnědého uhlí v konečných svazích lomu Tušimice hlu‑ binnou dobývací metodou chodbicování. K veřejnému projednání záměru se sešli 18. listopadu v Droužkovicích předsta‑ vitelé SD jako oznamovatele záměru se zástupci Ministerstva životního prostře‑ dí ČR, týmem řešitelů, zpracovatelem oponentního posudku, zástupci Krajské hygienické stanice, Obvodního báňského úřadu a starosty dotčených obcí. Veřejné projednávání řídil Petr Slezák z MŽP. Výrobní ředitel SD Jiří Neruda za oznamovatele záměru prezentoval POPD DNT Hlubina. Cílem je vytěžení 13,15 mil. t zásob hnědého uhlí (při ročním objemu 1,15 mil. t) pod závěrnými svahy bezzávalovou metodou chodbicování, která neovlivňuje povrch terénu poklesy, což prokázal monitoring chování stropu v pokusné štole. Jiří Neruda přiblížil pří‑ tomným princip metody chodbicování, celou technologii od těžby až po dopravu uhlí na homogenizační a velkokapacitní skládku, probral otázky stabilizace důl‑ ních děl, větrání i odvodnění. Tým zpracovatelů dokumentace EIA měl hlavně za úkol odpovědět na otáz‑ ku, zda záměr SD může nějak negativ‑ ně ovlivnit okolí. Na základě odborných rozptylových a hlukových studií dospěl k závěru, že vlivy na životní prostředí a ve‑ řejné zdraví budou minimální, příspěvek k znečištění na hranici měřitelnosti, tedy téměř nulový. Zpracovatel posudku k do‑ kumentaci EIA po celkovém posouzení akceptovatelnosti označil realizaci zá‑ měru za zcela přijatelnou a navrhl vydá‑ ní závazného stanoviska jako podkladu k rozhodnutí o plánovaném záměru. Hladké a pro SD úspěšné jednání v Droužkovicích bylo podloženo svě‑ domitou prací týmu výrobního ředitele i jasnou komunikační strategií. Dotčené samosprávné územní celky nevznesly žádné připomínky. HORNICKÉ listy 4/2015 Mobilní protihlukové zábrany mezi DNT a Březnem Ve stanoveném termínu byla 16. pro‑ since dokončena realizace mobilního protihlukového opatření na dvou ochran‑ ných valech oddělujících báňský provoz DNT a obec Březno. Od podzimu zde probíhala výstavba doplňkového opat‑ ření bránícího pronikání negativních vlivů. V korunách ochranných valů I a II byly z více než 5 tisíců balíků slámy postaveny v celkové délce 750 m protihlukové zá‑ brany. Toto nové opatření doplňuje kom‑ plex dalších ekologických staveb u obce Března – ochranné lesní pásy vzrostlých topolů a letos dokončený mohutný zemní val III osázený zelení. Mobilní zábrany z balíků slámy se už v minulosti osvědčily na DB, kde při výstavbě zemního valu účinně bránily šíření hluku od poháněcí stanice do nedalekých Ledvic. Za dlouholetý přínos k rozvoji českého hornictví převzal 8. prosince v Praze z rukou předsedy ČBÚ Martina Štemberky, za přítomnosti ministra průmyslu a obchodu ČR Jana Mládka, nejvyšší resortní vyznamenání – medaili Georgia Agricoly – závodní lomů SD Milan Novotný. Letošní slavnostní předávání nejvyšších báňských ocenění se uskutečnilo u příleži‑ tosti svátku sv. Barbory. V úterý 8. prosince se v aule kongresového centra Olšanka v Praze sešlo 18 osobností, které dlou‑ hodobě a obětavě slouží ku prospěchu a rozvoji českého hornictví. Ani tentokrát mezi nimi nechyběl zástupce Severočes‑ kých dolů. Závodní lomů Milan Novotný má 32letou praxi v hornictví. Během těchto let prošel celou řadou pozic v provoze, in‑ vesticích, přípravě výroby, včetně hlavního inženýra a ředitele provozu lom a skrývka DB. Praktické zkušenosti u něho navázaly na patřičné hornické vzdělání (absolvoval hornickou průmyslovku a VŠB – Fakultu hornicko‑geologickou, obor povrchové dobývání). Svoji odbornost pak rozšířil získáním osvědčení o odborné způso‑ bilosti pro projektování povrchových lomů a jako závodní lomu s těžbou nad 500 000 tun, udělovaných státní báň‑ skou správou. V roce 2008, po zavedení procesního řízení v SD, přešel do úseku výrobního ředitele a zastává pozici zá‑ vodního lomů. Milan Novotný zodpovídá za odborné a bezpečné vedení hornické činnosti na DNT a DB. Jako závodní lomů vydává a schvaluje provozní dokumentaci a úzce spolupracuje s odborným dohle‑ dem státní báňské správy. Kvalitu jeho prá‑ ce dokládá mimo jiné i výborný výsledek letošní generální prověrky, kterou provedl Praha, 8. prosince: předseda ČBÚ Martin Štemberka předal medaili Georgia Agricoly Milanovi Novotnému. Mezi gratulanty byl ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek… MEDAILE GEORGIA AGRICOLY Cenu pojmenovanou po renesančním báňském odborní‑ kovi Georgiu Agricolovi uděluje od roku 2003 Český báňský úřad ve spolupráci s MPO ČR a Zaměstnavatelským sva‑ zem důlního a naftového průmyslu. Základní myšlenkou bylo po zásluze vyznamenávat pracovníky v hornictví za dlouhodobou a obětavou práci a zároveň i ty, kteří aktivně přispívají k rozvoji českého hornictví. Během dosavad‑ ní 12leté tradice získalo nejvyšší báňské ocenění zhruba 500 osobností, mezi nimi i řada zkušených odborníků ze Severočeských dolů. …a generální ředitel SD Ivo Pěgřímek. ČBÚ na DB. Obdobně tomu bylo i v roce 2013 na DNT, které už čtyřikrát získaly cenu za bezpečnost v hornictví – Zlatého Permona. „Uznání za dosavadní odve‑ denou práci si velmi vážím. To, že jsem byl oceněn formou nejvyššího resortního vyznamenání, mě těší dvojnásob. Vnímám, že jsem toto ocenění získal i díky dlouho‑ dobé, výborné spolupráci s řadou kolegů a beru ho jako motivaci k dalšímu zdoko‑ nalování báňské činnosti na SD v rámci naší strategie Efektivní a bezpečná těžba,“ uvedl Milan Novotný. text a foto: Tomáš Vrba 12/13 Nejvyšší báňské ocenění pro Milana Novotného aktuality Předvánoční setkání se zástupci místní správy a samosprávy Co je nového v elektrárnách, dolech, teplárnách a službách Skupiny ČEZ ČEZ pozval starosty a další zástupce místní správy a samosprávy v Ústeckém kraji na letošní pracovní setkání, tentokrát 20. listopadu do mosteckého centra Benedikt. Zaplněný sál vyslechl aktuální informace z elektráren Ledvice, Počerady, Tušimice a Prunéřov a podrobnou zprávu o projektech obnovy. V dalších přednáškových blocích vystoupili představitelé ČEZ Distribuce, Severočeských dolů, ČEZ Teplárenské a dalších společností Skupiny ČEZ. Byly hodnoceny přínosy spolupráce pro města a obce v regionu. Vybrali jsme poznatky, které budou zajímat čtenáře HL. Informace z elektráren František Strach, ředitel EPL, ho‑ vořil o změnách v lokalitách Počerady a Ledvice. V Počeradech skončila vý‑ stavba PPC a blok 880 MW byl úspěšně zkolaudován. Z ekonomických důvodů (současného poměru ceny plynového paliva a produkované elektřiny) je vyu‑ žíván k pokrytí vzniklých odchylek. Na klasických hnědouhelných blocích EPC proběhly garanční testy DENOX. V lo‑ kalitě Ledvice byl počátkem letošního roku ukončen provoz ELE2 (bloky 2 a 3) a celoročně je provozován blok 4, jako záložní zdroj tepla je v provozu plynová kotelna. HORNICKÉ listy 4/2015 Bývalý ředitel strategie a komunikace SD se představil v nové pozici člena představenstva ČEZ Distribuce. Ředitel strategie a komunikace Rudolf Kozák reprezentoval na setkání Severočeské doly, člena Skupiny ČEZ. Co je nového v elektrárnách Tušimice a Prunéřov ozřejmil ředitel ETP Otakar Tuček. Tušimická lokalita po komplex‑ ní obnově pracuje v základním zatížení s čistou účinností 39,0 % a roční produk‑ cí 5,5 TWh. Potenciál objektu bude ma‑ ximálně využit – připravuje se výstavba datového skladu ČEZ, na 4 hektarech by měly být postaveny zelinářské skleníky. Komplexně obnovená lokalita Pruné‑ řov 2 je před převzetím – startují 2 bloky, třetí do konce roku (3×250 MW). Staré bloky se odstaví a demontují. S provo‑ zem lokality Prunéřov 1, která neprošla modernizací, se počítá do června 2020. V areálu by mělo vzniknout distribuční centrum popílku s cílovou kapacitou až 100 tis. t/rok, uvažuje se také o výstavbě sádrokartonového závodu. Cíle projektů obnovy zdrojů ČEZ se daří naplňovat Jak zdůraznil ředitel útvaru obnova zdrojů Václav Matys, ČEZ vložil do eko‑ logizace za 20 let celkem již 150 miliard korun a ekologie provozu uhelných bloků samozřejmě zůstává nadále prioritou. Z přehledu stavu projektů obnovy nejví‑ ce účastníky zaujaly informace o novém zdroji 660 MW v lokalitě Ledvice, aktu‑ álně ve fázi uvádění do provozu. Zatím byl dosažen výkon 560 MW a odzkou‑ šena turbína po výměně lopatek. Po dosažení plného a ustáleného výkonu Ředitel EPL František Strach (vlevo) představil ledvické starostce Zdeňce Fritscherové svého nástupce – Milana Bartla, od Nového roku ředitele Elektrárny Ledvice. zdroje, odzkoušení veškeré technologie a úspěšném provedení veškerých testů bude zahájen komerční provoz. Čistá účinnost prvního superkritického a sou‑ časně největšího uhelného bloku v ČR bude dosahovat 42,5 %. V současnosti se řeší odtah popelovin do úložiště pro‑ duktů po spalování, které vzniká v pro‑ storu vnitřní výsypky DB, při plánované kapacitě 2 mil. m3. ČEZ Distribuce O spojení několika stávajících spo‑ lečností (včetně ČEZ Distribuční služby a ČEZ Zákaznické služby) v roce 2016 do nově vznikající firmy ČEZ Distribuce s až 5 tisíci pracovníky referoval Vladimír Budinský, ředitel úseku Síťové služby. Základnou s největším počtem pracovníků zůstává Ústecký kraj. ČEZ Distribuce se bude aktivně podílet na revoluci v energetice – připojování tzv. malé (zejména solární) energetiky v rám‑ ci nové tarifní soustavy. Nově bude za‑ měřena i klientská orientace, komunika‑ ce s veřejnou správou a municipalitami. Největší událost roku pro SD: korekce limitu těžby na DB Ředitel strategie a komunikace SD Rudolf Kozák na pozadí promítané virtuální návštěvy těžební lokality Bílina informoval o důležitém rozhodnutí vlády k závěrečné korekci limitu těžby, kterému ze strany SD předcházela rozsáhlá argu‑ mentační komunikace a nelehká diskuse se všemi stakeholdery. Dotkl se rovněž aktuální medializace dodávek tříděného uhlí a trhu pro teplárenství i malospotře‑ bitele v souvislosti s kotlíkovými dotacemi. text a foto: Tomáš Vrba Václav Matys shrnul stav projektů obnovy zdrojů v lokalitách Počerady, Ledvice a Prunéřov. Vladimír Prieložný pomohl zachránit lidský život Obzvlášť během adventu se lidé snaží prostřednictvím nejrůznějších charitativních sbírek pomáhat či udělat něco užitečného pro své okolí. Navzdory specificky drsnému provozu ledvické úpravny mají zdejší pracovníci srdce na pravém místě a umí vždy projevit přirozený cit pro okamžitou pomoc tam, kde je potřeba. Tak tomu bylo i při nedávné mimo‑ řádné události, kdy strojní mechanik Vladimír Prieložný a jeho kolegové operativně poskytli první pomoc a přispěli k záchraně lidského života. „11. srpna v prostoru u napínací stanice mezi prádlem a hrubou třídírnou zko‑ laboval pracovník externí firmy, který u nás prováděl servis pásových vah. Společně s kolegy Václavem Zoubkem, Pavlem Šichmanem, Jiřím Smutným a Janem Kollárem jsme ihned poskytli první pomoc. V souladu s havarijním plánem jsme mimořádnou událost na‑ hlásili na dispečink. Ještě než přijeli naši hasiči, vyčistil jsem zkolabova‑ nému pracovníkovi ústní dutinu, neboť hrozilo udušení. Dle pokynů zdravotní‑ ků, se kterými jsme byli v telefonickém kontaktu, jsme ho dali do stabilizované polohy. Asistovali jsme také zdravot‑ níkům sanitky z teplické nemocnice, která během pár minut přijela. Jak jsme později zjistili, ke zkolabování došlo kvůli vážnému vnitřnímu krvá‑ cení, a proto bylo uvolnění zanesených dýchacích cest pro záchranu života skutečně klíčové,“ popsal svůj ope‑ rativní zásah první pomoci Vladimír Prieložný. Potěšující fakt, že existují mezi námi lidé, kteří i přes značné rizi‑ ko jsou ochotni a schopni poskytnout rychlou a účinnou pomoc, nezůstal bez povšimnutí. Vladimír Prieložný byl za svůj mimořádný čin zařazen do sku‑ piny letošních nejlepších zaměstnanců skupiny SD. Uznání a ocenění se mu dostalo od generálního ředitele Iva Pěgřímka. text a foto: Tomáš Vrba 14/15 svět dolů PRODECO dokončilo rekonstrukci a modernizaci KU 300.16/K 83 HORNICKÉ listy 4/2015 Další z rýpadel řady KU 300 nasazených v DB prošlo rekonstrukcí a modernizací. Na konci listopadu v plánovaném termínu byla na montážním místě v Bílině po šesti měsících dokončena rekonstrukce KU 300.16/K 83, a to včetně modernizace špičky kolesového výložníku. Od začátku června do konce listopadu probíhala na montážním místě v Bílině plánovaná rekonstrukce a moderniza‑ ce kolesového rýpadla KU 300.16/K 83 (v provozu od roku 1979). Akci realizovalo Prodeco ve spolupráci s firmou Noen. Bě‑ hem důkladné šestiměsíční rekonstrukce dostalo rýpadlo mimo jiné novou špič‑ ku kolesového výložníku a modernější pohony dopravní linky nově řízené fre‑ kvenčními měniči umožňujícími plynulé regulování rychlosti dopravních pásů. Pro zvládnutí těžby hornin s vyšším rozpojo‑ vacím odporem byla v rámci modernizace špičky kolesového výložníku zvýšena te‑ oretická výkonnost kolesa v závislosti na převodu a přepravní kapacitě dopravníků na 1300 až 3600 m3 sypané zeminy za hodinu. Úpravy se týkaly i dalších čás‑ tí rýpadla – zrepasované kulové dráhy, nových housenic a vahadel podvozku, nových pochůzných lávek a kabelových tras. Po dokončení prací a předání rý‑ padla do opětovného používání v provozu lom DB se 9. prosince uskutečnil zhruba 2,5km transport stroje. Upravená trasa vedla přes tři uhelné odtahy a vedení vy‑ sokého napětí až na místo nasazení v jižní části porubní fronty do nejhlubších partií dolu Bílina. Tam čerstvě zrekonstruované a modernizované KU 300.16/K 83 začalo 18. prosince opět těžit. Montážní místo v Bílině ale nezůstane osiřelé. Bezpro‑ středně po odjezdu rýpadla tam na vlast‑ ním housenickovém podvozku dorazil pásový vůz zakládací PVZ 2 500/87, kte‑ rý tady projde plánovanou rekonstrukcí a modernizací, samozřejmě opět v režii dceřiné společnosti Prodeco. text a foto: Tomáš Vrba Přejímka rekonstruovaného rýpadla KU 300.16/K 83: (zleva) Jiří Křepela, koordinátor staveb Prodeco a Karel Hosnedl, technik OPM z DB. Pracovní cesta Hornické společnosti podkrušnohorské oblasti do EP a pracovišť RWE Generation v porýnském hnědouhelném revíru Ve dnech 14. – 18. října 2015 uspořádala Hornická společnost podkrušnohorské oblasti Most pracovní cestu do Evropského parlamentu v Bruselu a na pracoviště odboru mechaniky hornin a zemin společnosti RWE Generation v Bergheimu v porýnském hnědouhelném revíru. Během návštěvy budovy Evropské‑ ho parlamentu v Bruselu měli účastníci možnost v devadesátiminutové diskusi s českým europoslancem Miloslavem Ransdorfem získat informace o proce‑ durách jednání v institucích Evropského parlamentu a také konzultovat některé otázky z oblasti energetické politiky Evropské unie. Z diskuse vyplynulo, že ačkoli jsou pro rozhodovací procesy Ev‑ ropské komise i jednotlivých komisařů připraveny komplexní a objektivní analý‑ zy pro nezbytná rozhodnutí, nejsou tyto podklady často zohledněny a rozhodnutí pak nerespektuje reálný stav problema‑ tiky. Účastníci cesty si prohlédli jednací sál, ve vymezeném čase a prostoru pak mohli sledovat jednání parlamentu. Druhou částí programu cesty byla návštěva pracoviště odboru mechaniky hornin a zemin společnosti RWE Gene‑ ration v Bergheimu v porýnském hně‑ douhelném revíru. Tematika této části programu byla vybrána s ohledem na aktuální potřeby znalosti řešení stability svahů hnědouhelných lomů a dalších geotechnických otázek bezpečnosti práce a provozu při velkolomové těžbě hnědého uhlí. Program se skládal ze tří částí – prezentace problematiky a její‑ ho řešení v porýnském hnědouhelném revíru, fárání na lomu Hambach a pro‑ hlídky rozsáhlých a moderně vybavených laboratoří mechaniky hornin a zemin. Účastníci získali informace o způsobech řešení stability svahů lomů a výsypek, stanovení stupňů bezpečnosti pro jed‑ notlivé svahy, stanovení bezpečnostní‑ ho pásma za horní hranou lomu a také o postupu při projednávání a povolová‑ ní dokumentace (stanovení parametrů svahů a postup v plánech otvírky, pří‑ pravy a dobývání) pro vlastní hornickou činnost při dobývání. Prezentován byl rovněž projekt přechodu úvodních důl‑ ních děl (svislých jam a přípravných důl‑ ních chodeb) bývalého hlubinného dolu v předpolí lomu Hambach kolesovými rýpadly o výkonu 240 tis. m3/den a rý‑ padly o výkonu 110 tis. m3/den. Projekt řešil bezpečný přechod starých důlních děl při zachování výkonu jednotlivých rýpadel. Vysvětlen byl rovněž postup při zakládání geotechnicky problema‑ tických, respektive nevhodných zemin na výsypce podle zpracovaného progra‑ mu dle profilu výsypky. Diskutován byl také systém monitorování stability svahů prostřednictvím „georobotu“, inklino‑ metrických vrtů a automatických „GPS monitorovacích stanovišť“. Při setkání se zástupci lomu Hambach byly zodpově‑ zeny rovněž otázky z oblasti mechaniky hornin a zemin. Cílem fárání v lomovém provozu byla ukázka těžební technologie a prezento‑ vaných postupů monitoringu. Závěr exkurze patřil podrobné prohlíd‑ ce rozsáhlých a moderně vybavených laboratoří. Odbor mechaniky hornin a zemin RWE Generation získal akre‑ ditaci nezávislého pracoviště. Výsledky jeho práce jsou považovány za objektivní a využívají je rovněž orgány německého státního báňského dozoru. Vzhledem k rozsahu požadavků koncernu RWE za‑ bezpečuje odbor mechaniky hornin a ze‑ min podklady pouze pro vlastní potřeby. Laboratoře jsou vybaveny mimo jiné mo‑ derními přístroji, smykadly, edometry, triaxiálními přístroji, propustnoměry. text: František Fraus, Jaroslava Šťovíčková foto: Ladislav Vilímek 16/17 svět dolů Od roku 2000 prošla třemi skládkovými depy drtivá většina uhelné produkce DNT. Díky postupnému smíchávání uhlí různé kvality byly zrovnoměrněny jeho parametry požadované elektrárnami. Využívání homogenizační skládky umožnilo zbilančnění části nebilančních zásob. Každoročně jde zhruba o 2,4 mil. t. Vzhledem k postupu lomu DNT do míst s horší kvalitou uhelné substance je proces řízené homogenizace nezbytností. Po modernizaci velkokapacitní skládky bude i tento provoz začleněn k homogenizační skládce a vznikne tak rozsáhlý technologický uzel důležitý pro budoucnost DNT. 18/19 Patnáct let homogenizační skládky DNT Patnáct let homogenizační skládky DNT Nutnost řízené homogenizace uhlí Tušimické uhlí se vyznačuje rozdílný‑ mi kvalitativními parametry, jakými jsou výhřevnost, obsah síry a popela. Ke zrovnoměrnění kvality tušimické uhelné produkce a zajištění co největšího obje‑ mu vytěžitelných uhelných zásob se uká‑ zalo jako nejvhodnější řešení vybudování nového provozu homogenizační uhelné skládky – místa, kde se smícháváním kvalitního s méně kvalitním uhlím upraví jeho parametry tak, aby vyhovovaly kva‑ litativním požadavkům elektráren. Připo‑ meňme, že návrhů řešení požadované a rovnoměrné kvality tušimického uhlí bylo původně několik – od částečné se‑ lektivní těžby, přes loužení sirnatého uhlí v louženci až po výstavbu úpravny uhlí. Mezi aspekty, proč byla nakonec zvolena právě řízená homogenizace, patřily kromě ekonomických důvodů zejména nejnižší provozní rizika a vliv na životní prostředí. Na konci 90. let už bylo vytipováno vhod‑ né místo pro výstavbu skládky a zároveň určen princip homogenizace a zadána výroba veškerého technického vybavení. Tým pracovníků DNT a hlavních dodava‑ telů ještě v počáteční fázi projektu výstav‑ by homogenizační skládky se snažil ověřit uvažované řešení v praxi. Za tím účelem odborníci týmu absolvovali několik stu‑ dijních cest do nejrůznějších evropských hnědouhelných lomů s vlastním skládko‑ vým hospodářstvím, ale žádný podobný příklad nenašli. Homogenizační skládka DNT je tedy skutečný unikát, a to nejen v rámci České republiky. Výstavba homogenizační skládky DNT Ještě předtím, než na přelomu let 1998/99 byla zahájena výstavba skládky, bylo vybráno její nejvhodnější umístění. Prostor skládky byl determinován řadou faktorů, například lokalizací za velkoka‑ pacitními drtiči na uhelných odtazích, příznivou vzdáleností od Elektrárny Tu‑ šimice a železniční vlečky. Homogeni‑ zační skládka se nachází na 13hektarové ploše v patě výsypky Merkur. Vzhledem k tomu, že jde o výsypný prostor, bylo nutné provést rozsáhlá stabilizační opat‑ ření včetně instalace systému sond pro sledování pohybu tohoto výsypkového tělesa. Homogenizační skládka se třemi depy s teoretickou projektovanou kapa‑ citou až 600 tis. tun, včetně dvou nových skládkových strojů, pásových dopravníků šíře 1 800 mm, síroměrů a popeloměrů umístěných na vstupu a výstupu skládky pro sledování potřebných parametrů a napojení na centrální řídicí systém dis‑ pečinku DNT, zahájila zkušební provoz v polovině roku 2000. Skládkové stroje nové generace – KSS 4 000/3 500 S 10 a KSS 4 000/ 3 500 S 11 Dodavatelem dvou nových skládkových strojů byl tuzemský lídr těžební techni‑ ky – společnost Vítkovice – PRODECO. S konstruováním skládkových strojů měla bohaté zkušenosti a její výrobky se do‑ dnes používají v elektrárnách a těžebních společnostech. Od roku 1978 úspěšně pracuje na velkokapacitní skládce DNT vítkovický skládkový stroj ZNKk 20/40 S1 s teoretickým výkonem 2 400 t/h. Nové dva skládkové stroje určené pro homo‑ genizační skládku byly vytvořeny přímo na míru procesu homogenizace tušimic‑ kého uhlí. Skládají se ze tří částí: vlastního stroje, spojovacího mostu a shazovacího vozu. Pro úsporu hmotnosti byla táhla zavěšení výložníku vyrobena z vysoko‑ pevnostní oceli. Pohon otoče a kolesa obstarávají tři hydromotory. Bezkomorové koleso s 10 korečky o průměru 1 400 l má průměr 7 m a je přímo úměrné odebírání uhlí ze skládky ve čtyřech lávkách, čímž je docíleno optimální homogenizace při re‑deponizaci. Pro eliminaci nalepování a přimrzání uhlí jsou korečky bez zubů potaženy vysokomolekulárním polyety‑ lenem. Stroje se po skládce pohybují na čtyřstopých kolejových podvozcích s rozchodem kolejiště 1 435 mm. Pojezd zajišťuje 10 pohonů pojezdu. Klimatizo‑ vaná kabina, kamerový systém, centrální mazací systém, sklonoměr, zkrápění pře‑ sypů, vzduchová děla odstraňující nále‑ py – to vše patří do výbavy skládkových strojů KSS 4 000/3 500. Pozoruhodné je, že během uplynulých patnácti let nebyla u žádného stroje zaznamenána vážnější porucha omezující jejich provoz. 15 let provozu homogenizační skládky Od roku 2000 prošla třemi skládko‑ vými depy drtivá většina veškerého uhlí z DNT. Na skládku je uhlí dopravováno pásovými dopravníky od tří drtičů. I když teoretická kapacita udává 600 tis. t, praxe ukázala, že z důvodů nebezpečí vznícení, zapaření, rozpadu kusovitosti a dosahu sypání skládkových strojů na maximální výšku je optimální množství uloženého uhlí kolem 300 tis. t. Vybudování skládky jednoznačně splnilo očekávání. Hlavního Do kompetencí mechanika Petra Demjana patří veškeré strojní vybavení homogenizační skládky, velkokapacitní skládky a drtičů. Václav Kulík úspěšně vede provozní úsek ÚDUT, tedy včetně homogenizační skládky, již několik let. Zkušení řidiči skládkového stroje KSS 4 000/ 3 500 S 11 Bronislav Bareš (nahoře) a Jan Štětina. přínosu – podstatně vyšších objemů zbi‑ lančnění nebilančních uhelných zásob – se podařilo dosáhnout. Ročně jsou to zhruba 2,4 mil. t, v loňském roce dokonce rekordních 3,2 mil. t. Za patnáct let se tedy jedná o vskutku nezanedbatelných 36 mil. t. I přes zhoršující se kvalitativní podmínky těženého uhlí se podařilo za‑ chovat výrubnost a zrovnoměrnit kvalitu dodávávaného uhlí odběratelům. S postu‑ pem lomu do problémovějších těžebních partií – lokality Libouš II sever – by zdejší těžba bez možnosti následné homogeni‑ zace nebyla prakticky reálná. S objemy využití nebilančních zásob se úměrně prodlužuje životnost lomu DNT a proces řízené homogenizace těženého uhlí na tom nese hlavní nezastupitelný podíl. Homogenizace – nutnost pro budoucnost DNT S ukončením těžby v severním postupu a přesunu veškerých těžebních kapacit východním směrem dojde ke snížení ob‑ jemu uhlí s lepšími kvalitativními parametry a bude nutné ještě více využívat řízenou homogenizaci. Proto bude po moderniza‑ ci do systému homogenizace začleněna také velkokapacitní skládka (VKS), která bude přímo napojena na homogenizační skládku, včetně zavedení systému mě‑ ření obsahu síry a popela. Tím se rozšíří podmínky pro zbilančnění uhlí těženého v horších výchozích podmínkách. Propoje‑ ní VKS s homogenizační skládkou umožní do konce plánované životnosti DNT v roce 2040 zbilančnit dalších minimálně 15 mil. t uhlí. V případě realizace chodbicového do‑ bývání se tento objem ještě zvýší. Na DNT tak bude v souladu s horním zákonem co nejúplněji a nejhospodárněji vydobyto zdejší uhelné ložisko s vyhovujícími para‑ metry výhřevnosti a sirnatosti jako palivo pro modernizované tepelné elektrárny. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, OMG DNT 20/21 svět dolů hobby je víc než hra Chovatel holubů František Babovák HORNICKÉ listy 4/2015 Zkušený řidič tušimického Revitransu František Babovák žije obklopen domácími zvířaty v malé horské vesničce nad Kadaní. Kromě koček, psů, králíků a kachen je dlouholetým chovatelem poštovních holubů. O své holubí království se pečlivě stará. Jeho svěřenci pak skvělou formu dokazují umístěním v soutěžích poštovních holubů, kterých se s úspěchem účastní už od 70. let. Proč jste si vybral za svého v dnešní době už dost neobvyklého koníčka chov poštovních holubů? Jako kluk jsem vyrůstal na vsi, kde tenkrát byly holubníky běžné, a tak jsem asi ve dvanácti letech začal chovat oby‑ čejné holuby. Později na vojně mě inspi‑ roval můj velitel, který byl chovatelem poštovních holubů. Od návratu z vojny v roce 1969 holuby stále chovám, ale pravý chovatelský grif jsem získal až postupně. Co já se nadělal na začátku chyb! Nevěděl jsem třeba, že nemají zá‑ vodit ti, kteří mají malá holoubátka. Bě‑ hem hnízdění totiž produkuje jejich vole sýrovitou kaši ke krmení mláďat, což je během letu nutí zastavovat. Začínal jsem s evidovanými 40 holuby. Vystřídal jsem plemena Delbar, Janssen nebo Klak nesoucí jmé‑ no podle věhlasných zahraničních chovate‑ lů. Každé plemeno je určeno k jinému dru‑ hu závodů. Například jansseni jsou výborní Poštovní holubi, kteří se účastní závodů, mají podobný život jako vrcholoví sportovci. Jak vypadají takové holubí závody? Soutěží jsem se účastnil už od 70. let. Tehdy jsem byl organizovaný v karlovar‑ ském svazu chovatelů. Se svými opeřenci jsem absolvoval během sezony zhruba 12 závodů. Holubi začátečníci začínají závo‑ dit přibližně na 100 kilometrech od domo‑ va a končí až na tisíci kilomet‑ rech. V mém případě to byly kratší tratě z Prahy, až po ty dálkové z Galanty a Nových Zámků na Slovensku. Později se přidalo belgické Ostende a další místa západní Evropy. Zjednodušeně řečeno probíhají závody takto: Autem se holubi opatření závodním plíškem s evidenčním číslem dopraví až do vybraného startovního města, kde se v určitý čas vypustí a sami letí zpátky do svého holubníku, kde pak chovatel vloží plíšek do tuby, aby se vyrazil přesný čas zaplombovaných hodin. Vyhrává ten, kte‑ rý letěl nejrychleji, tedy urazil trasu domů nejdříve. Dnes už mají holubi na noze čip a v holubníku je anténa, která snímá čas přesně v okamžiku, kdy holub usedne na bidýlko. Existují i družice, které snímají souřadnice přesně na metr. Jaký nejdelší závod vaši svěřenci absolvovali a jaké rychlosti dosáhli? Bylo to z belgického přístavního města Ostende, kde se startovalo v šest hodin ráno a 800kilometrovou trasu zvládli moji nejlepší holubi za 13,5 hodiny. Do ho‑ lubníku u mě ve Vlkáni přiletěli v 19:30 h. Dosáhli tedy průměrné rychlosti zhruba 60 km/h. Samozřejmě hraje roli, zda letí proti vě‑ tru nebo není v cestě bouře, kterou by ob‑ létávali. Poslední pár sezon už ale nezá‑ vodím. Dokud jsem byl aktivní účastník a body získávali v závodech jen ho‑ lubi s požadovaným časovým limitem, pravidelně jsem se během sezony umisťoval na předních místech. Jednou moji svěřenci obsadili i sedmé místo v kraji mezi zhruba 120 chovateli. Proč se vlastně holubi vracejí domů do svého holubníku? Poštovní holubi mají svoji inteligenci a výborný orientační smysl. Tam, kde mladé holoubě poprvé vypustíte, tam se bude vždy vracet. Když bych třeba holuba ze svého holubníku prodal, nesmí ho nový majitel nikdy vypustit, protože by se vrátil zpátky ke mně. Tedy tam, kde poprvé vylétl z holubníku. To znamená, když chci holuba prodat, nesmím ho nikdy před prodejem vypustit. Pokud opět přirovnáme závody poštovních holubů třeba k vrcholovým běžcům, existuje podobně jako ve sportu nějaká speciální motivace, jak zlepšit výkon? Ano, jde o metodu označovanou jako vdovství. Před závodem se ukáže holu‑ bovi holubice. Holub má pak větší rych‑ lost, protože spěchá domů za samicí. Já osobně jsem ale metodu vdovství nikdy nepoužíval. Existuje při závodních letech nějaké nebezpečí? Přišel jste během závodů o některého z holubích šampionů? Ano, několikrát jsem na závodech ztratil holuby. Mrzelo mě, že většinou to byli právě ti nejúspěšnější. Reálné ne‑ bezpečí představují přemnožení dravci jako jestřábi a sokoli. Kritickými mís‑ ty závodních letů byly Vysočina nebo Krušné hory. Kolik holubů dnes chováte? Teď mám 80 kusů poštovních holubů průměrného věku 12 let. Nemám voli‑ éru, ale používám dva velké komorové holubníky. Jaké povinnosti má dobrý chovatel holubů? Péče o holuby je poměrně časově náročná. Krmení, napájení vodou a čištění holubníku je samozřej‑ mostí. Snažím se, aby u mě měli holubi určitý komfort. Za základ považuji kvalitní krmení. Míchám jim kukuřici, pelušku, vikev, proso, slunečnici, ječmen a pšenici. Dů‑ ležité jsou také vitamíny a nutriční doplňky. Já používám grit. Mým dvorním dodavatelem dobrého kr‑ mení je olympionik a mistr světa v řecko‑římském zápase Vítězslav Mácha z Krmelína. text a foto: Tomáš Vrba 22/23 sprintéři pro krátké a střední tratě v roz‑ mezí 300 až 500 kilometrů. lidé ve skupině SD Nejlepší zaměstnanci skupiny SD Už pošestnácté se uskutečnilo tradiční výroční ocenění nejlepších pracovníků skupiny SD. Slavnostní ceremoniál letos proběhl 5. listopadu v reprezentativních prostorách hotelu Nástup na Klínovci, kde se s 17 oceněnými zaměstnanci sešel vrcholový management Severočeských dolů v čele s generálním ředitelem Ivem Pěgřímkem. Za vynikající výkony a zkušenosti, kte‑ rými přispívají k dobrým výsledkům Se‑ veročeských dolů, získalo uznání 17 pra‑ covníků různých profesí pečlivě vybraných napříč skupinou SD. I tentokrát akt pře‑ dávání provázela přátelská a neformální atmosféra. Slavnostní ráz umocnili milí průvodci – osvědčený tandem Ivany Šimi‑ cové a Rudolfa Kozáka, kteří dovedli zají‑ mavě představit každého z oceňovaných. Třebaže se většina kolegů prvně viděla až na Klínovci, velmi brzy k sobě našli cestu a společně se dobře bavili. Dozvěděli se například, že Tomáš Pichlík se ve volném čase věnuje cyklistice, že Petr Buryšek si nedávno splnil cestovatelský sen – plavbu po Nilu. František Macháček zase prozra‑ dil, že navzdory letité praxi ho práce stroj‑ vedoucího stále těší a naplňuje. Přívětivá HORNICKÉ listy 4/2015 Ocenění letos získali: Alexa Jiří provozní zámečník Prodeco Burešová Milada ekonomka DB Buryšek Petr manažer zakázek Prodeco Dučai Martin provozní zámečník DNT Jirásek Daniel hradlař, SD – Kolejová doprava Kaiser Miroslav vedoucí odboru asset management SD Kalčík Josef provozní zámečník Revitrans Koechrová Marcela vedoucí odboru ekonomické podpory Revitrans Král Václav provozní elektrikář DB atmosféra a dobrá nálada panovala také při osobních setkáních a otevřených roz‑ hovorech s představiteli vedení SD a dce‑ řiných společností. Kromě generálního ředitele Iva Pěgřímka, finančního ředitele Jiřího Postolky, výrobního ředitele Jiřího Nerudy, technického ředitele Waltera Fied‑ lera a personálního ředitele Josefa Molka se slavnostní akce účastnili také generální ředitelé dceřiných společností – František Maroušek z Prodeca, Tomáš Sedláček z Revitransu a Miroslav Eis z SD – Kolejové dopravy. „Prožili jsme pěkné odpoledne. I když jsme přišli z nejrůznějších provo‑ zů a úseků a s většinou kolegů jsem se nikdy předtím nesetkal, bylo nám spolu dobře. Rád jsem osobně poznal náš top management,“ shrnul své dojmy čerstvě vyznamenaný Tomáš Pichlík. Lipner Lubomír provozní elektrikář DB Macke Jan technik investiční výstavby DB Macháček František strojvedoucí SD – Kolejová doprava Nohl Jaromír provozní zámečník DB úpravna uhlí Ledvice Pichlík Tomáš provozní elektrikář DNT Prieložný Vladimír strojní mechanik DB úpravna uhlí Ledvice Stejskalová Eva, technička přípravy výroby DB Švábík Pavel referent správy a realizace majetku SD text: Tomáš Vrba, foto: D. Šeiner, T. Vrba 1 O úvodní slovo se postarali ředitel strategie a komunikace Rudolf Kozák a právní asistentka Ivana Šimicová. 2 Strojvedoucímu Františkovi Macháčkovi přišel blahopřát ředitel SD – Kolejová doprava Miroslav Eis. 3 Jednou z letos oceněných žen byla ekonomka Milada Burešová. Květiny dostala od předsedy sdružení odborových organizací skupiny SD Šimona Vohara. 4 Z rukou generálního ředitele Iva Pěgřímka přijala ocenění technička přípravy výroby Eva Stejskalová. 5 Na společné fotografii se sešli (zleva) oceněný vedoucí odboru asset management SD Miroslav Kaiser, GŘ Ivo Pěgřímek, finanční ředitel Jiří Postolka a personální ředitel Josef Molek. 6 Příjemné chvíle na Klínovci manažerovi zakázek Petru Buryškovi z Prodeca znásobila přítomnost vnučky, členky účinkujícího pěveckého sboru Fontána. 7 Marcela Koechrová, vedoucí odboru ekonomické podpory Revitrans, přiblížila účastníkům slavnosti svoje pracovní aktivity. 8 K ocenění patří i krásný dárek na památku. Radost dali najevo i elektrikář Tomáš Pichlík (vlevo) a zámečník Martin Dučai. 1 2 3 24/25 6 7 4 5 8 S Jaromírem Bryndou nejen o historii informačních technologií pro Doly Bílina HORNICKÉ listy 4/2015 Nestor zavádění výpočetní techniky do procesu povrchové těžby uhlí Jaromír Brynda oslavil v letošním roce významné životní jubileum. Využili jsme této milé příležitosti k zmapování implementace výpočetní techniky na Dolech Bílina. Podstatná část působení pana Bryndy na DB se totiž týkala informačních technologií. Byl u toho, když se na konci šedesátých let do Bíliny přivezl první východoněmecký počítač Cellatron, pracoval pak i s dalšími generacemi komputerů a výrazně se podílel na vytvoření informačního systému technologických celků, který se v modifikované podobě používá dodnes. Co vás přimělo k rozhodnutí v roce 1962 nastoupit na bílinské povrchové doly a kde jste tam začínal? Ačkoli pocházím z hornické rodiny, ta‑ tínek byl zámečníkem na dole Rudiay II ve Světci, mé pokračování v hrdé tradici nebylo úplně jednoznačné. Od tatínka, který byl velmi muzikální a hrál výborně na housle, jsem podědil hluboký vztah k hudbě. Od osmi let jsem hrál na housle, od dvanácti na klavír a od stejného věku začal studovat hru na varhany a teorii hudby. V roce 1954, to mi bylo čtrnáct let, vypsal důl Jirásek soutěž. Na zadaný text složit pochod pro tamní dechový orchestr. Porota navzdory mému mládí vybrala právě mé dílo. Hudbě jsem se věnoval opravdu intenzivně. V roce 1957 jsem dokonce zvítězil svojí hrou na varhany v celostátní soutěži tvořivosti mládeže. Mohl jsem pokračovat ve studiu hudby na Akademii múzických umění, ale nakonec jsem se rozhodl jinak. Protože jsem měl o hornictví jasnou představu zprostředkovanou nejen zkušenostmi mého otce, ale i z letních brigád na šachtě, vybral jsem si studium na Vysoké škole báňské, obor povrchové dobývání. Měl jsem štěstí na skutečné odborníky a osobnosti jakými byli profesoři Hojdar nebo Kubec. Absolvoval jsem v roce 1962 a hned 1. července na umístěnku nastoupil na lom Maxim Gorkij v Braňanech. Tam jsem si prošel klasické půlroční kolečko. Měl jsem štěstí, že jsem v polovině 60. let mohl být u přípravy otvírky velkolomu Maxim Gorkij, včetně hledání vhodného výsypného prostoru v maximální vzdálenosti 15 kilometrů od porubní fronty, tedy dnešní Radovesic‑ ké výsypky. Přes různé provozní pozice, jako štajgr či provozní inženýr, jsem sbíral cenné zkušenosti z fungování moderní velkolomové těžby. Na Dolech Bílina je dodnes dobře patrná vaše stopa v oblasti výpočetní techniky; jak jste se dostal k tomuto tehdy začínajícímu oboru? Matematika mě vždy bavila. Postgra‑ duálně jsem v letech 1965 až 1968 vystu‑ doval kurz aplikované matematiky na VŠB a zabýval se programovacím jazykem AL‑ GOL, matematickou statistikou, síťovými metodami a metodami operační analýzy. V praxi to znamenalo využít síťové grafy při řízení oprav technologických celků. 26/27 profil Informační systém technologických celků jsme prvně spustili v roce 1975 a dodnes se v modifikované podobě na DB používá. Vzpomenete si, kdy jste prvně na vlastní oči viděl počítač? Samozřejmě. Velmi dobře si to pamatuji. Bylo to v létě roku 1968 během exkurze na hnědouhelném lomu Mücheln u Lip‑ ska, se kterým jsme měli tenkrát šachetní družbu. Brzy pak padlo rozhodnutí koupit takový východoněmecký počítač pro po‑ třeby Dolů Bílina. Stál asi tolik, co jeden skrývkový LH vůz tehdy v hojném počtu používaný na povrchových dolech, a proto Muzikální rodina: Jaromír Brynda se synem Jiřím. Průkopnické doby zavádění výpočetní techniky v DB. V roce 1974 u monitoru počítače RPP 16. nebyl problém s jeho pořízením. Už v říjnu 1968 jsme tak měli vůbec první počítač nejen na DB, ale i v rámci celého revíru. Byl to model Cellatron Ser 2C. Co takový počítačový průkopník dokázal? Z dnešního pohledu nic převratného, ale tehdy představovalo programování ve strojovém kódu s 381 instrukcemi a 127 da‑ tovými buňkami, děrnou páskou a možností pracovat pouze s čísly – nikoliv s písmeny – něco převratného. Rozměrově bych tento počítač přirovnal třeba k harmoniu. Do roka se nám na něm podařilo zavést účetní evidenci základních prostředků. Díky tomu byly čtyři účetní převedeny na jiná pracoviště, což logicky způsobovalo mezi lidmi počáteční nevraživost proti šíření počítačů. Jste skutečný pamětník. Můžete přiblížit další vývoj zavádění výpočetní techniky na DB? Později se pořídily další počítače. Nový typ Cellatron, později počítač SM 3 a od roku 1974 jsme v útvaru podnikové ekonomiky používali slovenský RPP 16, což znamenalo rychlý programový procesor. Důležitým mezníkem byl 1. leden 1975, kdy byl spuštěn off‑line informační systém technologických celků (ISTC), který zobrazuje provoz povrchového dolu, včetně druhů těžby, prostojů a poruch. Tím se nesrovnatelně zlepšila informovanost o důleži‑ tých činnostech procesu těžby. Už předtím bylo několik pokusů zavést podobný systém v celém revíru, ale nám se podařilo jako profil Cesta za odpuštěním hříchů na zahradě SD Šikovná parta lidí ze Severočeských dolů připravila i letos dětem nevšední a nápaditou mikulášskou nadílku v zahradě chomutovské administrativní budovy. Děti plnily hravé úkoly a prošly si peklem i nebem. Parta nadšenců v kostýmech pak přenesla dobrý úmysl, radost a dobrou náladu také malým obyvatelům dětského domova. S kolegou Karlem Bártíkem na semináři výpočetní techniky – počátek 90. let. HORNICKÉ listy 4/2015 prvním. ISTC se postupně vylepšoval a za‑ čal pracovat v režimu on‑line, kdy se pro‑ vozní stavy jednotlivých zařízení snímají automaticky každých 40 vteřin a přenášejí do počítačového centra prostřednictvím dálkového přenosu dat. Technické řešení ISTC řídil Karel Bártík, jenž tehdy úzce spolupracoval s Vývojovým závodem mechanizace a automatizace. Vystřídali jsme přitom několik počítačů, včetně so‑ větského sálového počítače SM 1420, kte‑ rý v roce 1995 nahradila síť PC komputerů. Těší mě, že nosné prvky, logika systému a specifikace činností jsou dodnes stejné a používají se na DB už 40 let. Samozřejmě programové vybavení, vstupní a výstupní možnosti ISTC se mění podle používaného hardware. S Doly Bílina jste spojil celou 43letou profesní dráhu, přesto hudba byla a stále je vaším koníčkem. Hudba provází celý můj život, který si bez ní nedovedu vůbec představit. Mým nejoblíbenějším obdobím je romantismus. Jsem abonentem koncertů Severočes‑ ké filharmonie. Rád jezdím i do Prahy na veřejné generálky České filharmonie. Úzký kontakt s hudbou mám také díky synovi, který je sbormistrem. Pomáhám mu s úpravou skladeb pro sbor a klavírní doprovod. Používám přitom samozřejmě počítač. Také dárek od rodiny k mým le‑ tošním 75. narozeninám, který mě opravdu potěšil, se týkal hudby – vstupenky na koncert do pražského Rudolfina. Vidíte, že se ani v důchodu nenudím. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, archiv Jaromíra Bryndy Letošní mikulášská nadílka se v ad‑ ventně vyzdobené zahradě pořádala už počtvrté. Program byl jako vždy originální a velmi nabitý. Letošní vítání Vánoc s Mikulášem a čertem se udá‑ lo v pátek 4. prosince a přilákalo více než 200 předškoláků a školáků. Cesta do pekla a nebe vedla přes originální atrakce – skutečnou kovárnu, střelbu na balonky a další zajímavosti – a děti si tak nejen zasoutěžily, ale také před‑ vedly, jaké znají vánoční tradice a zvyky. V zahradě byl připraven i krásně nasví‑ cený betlém a živá zvířata. Děti měly možnost připravit si vánoční svícen nebo získat vánoční razítko na dopis Ježíškovi. Nechybělo ani tradiční roz‑ svícení stromečku a o doladění vánoč‑ ní atmosféry se též zasloužil Ženský komorní sbor Jirkov, který zazpíval vánoční koledy. Do detailů propracovanou adventní akci připravila a realizovala ve svém volném čase kreativní skupinka – Mar‑ tin Ulrich, Petra Tichá, Viktor Hrdina, Lukáš Kopecký, Pavlínka Kusbacho‑ vá, Marek Otruba, Vladimír Sládeček, Markéta Bartáková, Petr Obermaier a Otakar Vomasta ze Severočeských dolů. Podařilo se jim to nejcennější – v předvánočním shonu zklidnit děti i je‑ jich rodiče a dát jim možnost společně užívat pravou atmosféru s tradičními ryze českými atributy – Mikulášem, andělem a čerty. V bohaté nadílce si děti domů odnesly pamlsky, opravdové bílinské uhlí a také spoustu zážitků. Hodně radosti přinesl pak Mikuláš s doprovodem i do chomutovského dětského domova. I tam začalo odpočí‑ távání dnů do Vánoc a těšení na Ježíška. text a foto: Petra Tichá Jubilanti skupiny SD (říjen – prosinec) Pracovního jubilea dosahují v DB: 20 let Cmíral Jiří Valjent Dušan Hanzlíček Petr Lozinčák Stanislav Ureš Vladimír Kysela Jaroslav Nádeníková Vladimíra provozní zámečník zámečník velkostroje elektrikář velkostroje vedoucí řidič velkostroje elektrikář velkostroje řidič PVZ expedient – přípravář 30 let Heller Max Zeman Radek Brunclík Pavel Dušek Pavel Muzika Aleš Staněk Miroslav Tobek Josef Soukup Pavel Janovský Petr Theuserová Marcela Soušek Pavel Chadima Miroslav Dvořák Josef Veselá Alena Černý Jiří Muf Jiří řidič velkostroje provozní elektrikář provozní elektrikář provozní elektrikář provozní zámečník zámečník velkostroje mechanik úseku – strojní provozní zámečník provozní elektrikář operátor PD provozní elektrikář provozní elektrikář provozní zámečník expedient – přípravář dispečer provozní elektrikář 40 let Gajdoš Vasil technik PM strojní PÚ – OČV PÚ – SJ PÚ – SS PÚ – SS PÚ – SS PÚ – TU PÚ – ÚU PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – SJ PÚ – SS PÚ – SS PÚ – SS PÚ – TU PÚ – TU PÚ – TU PÚ – ÚU PÚ – ÚU Úsek ŘV Energetika OPM Pracovního jubilea dosahují v DNT: 20 let Marek Jaroslav Vrba Jaromír Hrdlička Stanislav Bartoš Vladimír Herink Luboš Šindelář Jaroslav Pokorný Jiří Hammerbauer Jan Kováč Martin Repka Miroslav Saar Petr 30 let Nižník Ryszard Křapka Jan Zíbar Karel Vošvrdová Jana provozní elektrikář hasič – specialista zámečník velkostroje řidič PVZ řidič PVZ provozní zámečník vedoucí řidič velkostroje řidič velkostroje řidič shazovacího vozu řidič velkostroje provozní zámečník hasič – velitel řidič PVZ přestavbář PD vážná Energetika HZS Lom Lom Lom Lom Skrývka Skrývka Skrývka ÚDUT ÚDUT HZS Lom Skrývka ÚDUT Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD: 20 let Kabelková Věra ved. odd. mzdového účetnictví OMPA Herškovič Vladimír Vitvar Pavel inspektor BHP a PO programátor 40 let Valkoun Pavel ekonom Odbor BHP a PO Odbor IT OED Pracovního jubilea dosahují v Prodeco, a.s.: 20 let Fritsch Jan Grepl Pavel Wirkner Zdeněk Vyboch Martin Novotný Milan provozní zámečník provozní zámečník provozní zámečník provozní zámečník kontrolor stroj. výroby 30 let Horáčková Olga Michálek Ladislav Brož Jaroslav Hamala Miloslav Smolík Karel Šťastný Pavel Lavička Jiří Rudolf Roman referent copycentra manažer útvaru projekty provozní zámečník vulkanizér provozní elektrikář mistr VO přípravy výroby soustružník kovů provoz Bílina provoz Bílina provoz Tušimice provoz Tušimice Úsek GŘ Obchod a inženýring Obchod a inženýring provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina provoz Bílina Pracovního jubilea dosahují v Revitrans, a.s.: 20 let Langhammerová Hana Saar Jaroslav Fupšo Tibor Patúc Štefan Förstl Petr referent provozu řidič sil.mot.vozidel – nákl. řidič pracovních strojů řidič pracovních strojů řidič pracovních strojů AUB AUT DDMB DDMT DDMT 30 let Řezáč Karel Plechač Luboš Robe Dušan Černý František Nejedlý Václav Kapfer Pavel Vacek Vladimír Vlček Petr řidič sil. mot. vozidel – nákl. pom. dělník na MR řidič sil. mot. vozidel – nákl. řidič sil. mot. vozidel – nákl. řidič pracovních strojů provozní zámečník mistr vedoucí provozu AUB AUB AUB AUT DDMB DDMB DDMT VTP 40 let Měchýř Luděk řidič pracovních strojů DDMB Pracovního jubilea dosahují v SD‑Kolejová doprava, a.s.: 20 let Klement Vladimír vlakvedoucí – ved.posunu PT 30 let Patočková Zdeňka Tuhovčák Ján Albert Rudolf hradlař mistr řidič skládkového stroje PL PT PT Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti a za odvedenou práci vyslovuje poděkování. Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb 28/29 jubilanti Aktivní simulace výbuchu hořlavých prachů. Protivýbuchová a protipožární ochrana jako hlavní téma říjnového školení ve Sloupu Ve školicím středisku ve Sloupu v Čechách proběhlo 1. a 2. října školení věnované protivýbuchové a protipožární ochraně v Severočeských dolech, mimořádným událostem při hornické činnosti a stanovení požárně ‑technických charakteristik materiálů. Nechyběly názorné ukázky postrojů pro práci ve výšce a aktivní simulace výbuchů. Přednášeli zástupci HBZS Most, VVUÚ, a.s. Ostrava‑Radvanice a OBHP SD a.s. HORNICKÉ listy 4/2015 Co zaznělo v jednotlivých přednáškách? HBZS Most Radim Slabák provedl seznámení s problematikou stávajícího stabilního hasicího zařízení CO2, používaného na strojích SD (bývalý výrobce Karosa Vy‑ soké Mýto, nyní KLIKA B.P.). Přednáška zahrnovala příslušnou legislativu, porov‑ nání výhod a nevýhod uvedeného staré‑ ho i nového typu zařízení, dále rozdělení pracovníků přicházející do styku se zaří‑ zením, četnost a náplň kontrol a způsob jeho použití, včetně činností po použití. O složení ovzduší (plyny) referoval Jaroslav Vostrý. Účastníky školení sezná‑ mil se složením ovzduší vyskytujícím se v lomových i důlních provozech při hor‑ nické činnosti, druhy jednotlivých plynů a používanou indikační technikou (s jejími typy a způsobem použití, s prováděním odběru vzorků a jejich rozborem). Jiří Spěváček a Stanislav Sehnal připra‑ vili přednášku na téma Lezecké vybavení používané nejen na SD. Byla rozdělena na dvě části. V první části byla předvedena názorná ukázka jedné z lezeckých čin‑ ností s použitím těchto prostředků, kterou bylo tzv. přemostění, sloužící k nouzové evakuaci osob z jednoho místa na dru‑ hé. Druhá část byla věnována používání postrojů pro práci ve výšce. OBHP SD a.s. Marek Herčzík měl přednášku na téma Explozní ochrana drtírny na DNT. VVUÚ, a.s. Ostrava‑Radvanice O významu požárně technických cha‑ rakteristik hovořil Ladislav Mokoš. Obsa‑ hem jeho přednášky bylo seznámení se základní legislativou týkající se stanovení požárně‑technických charakteristik ma‑ teriálů (PTCH) a jejich základních para‑ metrů (spodní mez výbušnosti, iniciační energie, maximální výbuchový tlak atd.), dále pak pojmenování rizik vznikajících z výskytu hořlavých prachů v provozních technologiích a základní bezpečnostní opatření k eliminaci těchto rizik. Dalším přednášejícím byl Jakub Zdebski. Zaměřil se na popis a vizualizaci de‑ struktivních tlakových účinků výbuchu různých koncentrací jak plynovzduš‑ ných, tak i prachovzdušných směsí na konstrukci stavebních prvků nadzemních budov. Jaromír Matějů pak pozval všechny pří‑ tomné na ukázku aktivní simulace výbu‑ chu hořlavých prachů (navážka cca 5 kg): hnědé uhlí, černé uhlí, kukuřičný škrob a hliníkový prášek. Ukázky byly povoleny informace Jaká je vlastně podstata výbušnosti hořlavých prachů? Stupeň rozmělnění (granulometrie) pevné látky má podstatný vliv na požární nebezpečí látky. Snižuje teplotu vznícení, a tak se může stát, že látka v kompaktním stavu, za normálních podmínek nehořla‑ vá, pak ve formě prachu velice dobře hoří a při rozvíření vybuchuje. Lze říci, že ve formě prachu hoří téměř všechny látky s výjimkou čistě anorganických, jako je dolomit, vápenec a další oxidy a soli kovů. Veškeré organické prachy jsou výbušné, ať už vznikají jako nežádoucí produkt při zpracování nebo jsou hlavním produktem výroby. Je to senný a obilní prach, škroby a mouky, cukr, kakao, čaj, koření, tabák, kávoviny, sušené mléko, dřevěný a korko‑ vý prach, prachy vláknitých látek (lnu, ba‑ vlny, buničiny, koudele, konopí, juty). Jsou velmi náchylné k tvorbě elektrostatického náboje a mají nízké dolní meze výbušnos‑ ti. Patří sem i prachy vyráběných látek jako jsou mýdlové prášky, barviva, léčiva, výbušniny, tuhé uhlovodíky, plasty aj. Ze samostatných prvků jsou nebez‑ pečné prachy kovů jako hliník, který má největší rychlost narůstání tlaku a jednu z nejvyšších hodnot maximálního výbu‑ chového tlaku, dále hořčík, případně titan, zirkon, železo a další. Z nekovových pra‑ chů je nebezpečný prach síry, která má nízkou teplotu vznícení a sklon k tvorbě elektrostatických nábojů. Uhelný prach je nebezpečný výbuchem hlavně v dolech, výbušnost závisí na kvalitě uhlí a výbuch uhelného prachu bývá většinou následný po výbuchu metanu, který rozvíří uhelný prach a iniciuje ho. Samozřejmě rozví‑ řený uhelný prach je výbušný i v jiných uzavřených technologiích. Z hlediska náchylnosti k výbuchu je hnědouhelný prach náchylnější než černouhelný. Výbuch je v požární praxi negativní jev, který pro své tlakové účinky způsobuje celou řadu negativních činností, jako je boření stavebních konstrukcí (staveb), po‑ rušuje hranice mezi požárními úseky, ničí 30/31 na základě žádosti organizace VVUÚ, a.s. se sídlem Ostrava‑Radvanice, Pikart‑ ská 1337/7, PSČ 716 07, IČ 451 93 380 ze dne 1. července 2015 o povolení trhacích prací malého rozsahu pro ukázku výbuš‑ nosti uhelných a průmyslových prachů, která je na Obvodním báňském úřadě pro území krajů Libereckého a Vysočina (OBÚ se sídlem v Liberci) evidována pod čj. SBS 20848/2015. Názorná ukázka lezecké činnosti. stroje, zařízení, technologie a vše co je v jeho dosahu. Vzhledem ke skutečnosti, že trvá pouze několik milisekund, není reálný únik osob z ohrožených prostor. Proto dochází při těchto jevech ke ztrá‑ tám na lidských životech či velmi těžkým poškozením na zdraví obsluh zařízení. Vý‑ buch (exploze) bývá doprovázen světel‑ nými, zvukovými, tepelnými a tlakovými efekty (rázovou vlnou). Uvolněná energie se mění na mechanickou práci, která se projevuje deformací okolí. Meze výbušnosti jsou charakterizo‑ vány dolní a horní mezí výbušnosti a jsou závislé na počáteční teplotě a tlaku (v pří‑ padě zvýšení teploty a tlaku se dolní mez snižuje a zároveň se zvyšuje horní mez). Meze výbušnosti udávají krajní koncen‑ trace látky ve směsi se vzduchem, mezi kterými je směs schopna výbuchu. Roz‑ sah výbušnosti je pro každou látku speci‑ fický a je omezen z hlediska koncentrace: dolní mez výbušnosti (DMV, LEL) horní mez výbušnosti (HMV, UEL) Uvnitř tohoto pásma tvoří látka se vzduchem hořlavou (výbušnou) směs. Pod DMV je ve směsi nedostatek hořlavé složky a přebytek oxidačního prostředku. Nad HMV je ve směsi nadbytek hořlavé složky, čímž je vytěsněn oxidační prostře‑ dek pod minimální hranici. Za nebezpeč‑ nou koncentraci se považuje již polovina dolní meze výbušnosti. Meze výbušnosti jsou proměnnou cha‑ rakteristikou a v reálných pracovních pod‑ mínkách jsou ovlivňovány mnoha vlivy. Vlivy jako velikost iniciační energie, hod‑ nota teploty a tlaku v okamžiku iniciace, vlhkost, obsah kyslíku a tvorba hybridní směsi, je proto nutné při posuzování ne‑ bezpečí výbuchu uvažovat. Riziko výbušnosti v hnědouhelných úpravnách a drtírnách Používání technologií, kde je předpo‑ klad zvýšeného nebezpečí výskytu, nebo úniku hořlavých a výbušných látek, klade neustále náročnější požadavky v oblasti předcházení vzniku mimořádných udá‑ lostí a havárií. Proto je potřebné při ana‑ lýze rizik správně tato rizika identifikovat. Dobývání a úprava uhlí je spojeno s uvol‑ ňováním prachu. Hořlavé prachy s sebou přináší nejen riziko ohrožení zdraví, ale i nebezpečí vzniku požáru nebo výbušné koncentrace v ohroženém prostoru s ri‑ zikem následného výbuchu. Specifické vlastnosti prachovzdušných směsí a vý‑ bušných atmosfér znamenají i rozdílné druhy způsobu zabezpečení průmyslo‑ vých objektů a zařízení. V souladu s § 110 (ochrana proti výbuchu) vyhlášky ČBU číslo 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochra‑ ně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, musí být přijata opatření k zabránění výbuchu hořlavého prachu. Nebezpečí výbuchu hořlavého prachu v průmyslových provozech nelze pod‑ ceňovat. Každý požár hořlavého prachu může velmi snadno přejít ve výbuch a na‑ opak, každý výbuch prachu může snadno přejít v hoření zbytku nezreagovaného prachu (při výbuchu prachu v optimálním případě shoří nejvýše polovina rozvířené hmoty prachu). Z tohoto faktu vyplývá, že se při eliminaci nebezpečí výbuchu zákonitě musí současně řešit i požární ochrana, respektive zabránění nebezpečí vzniku požáru. text a foto: Marek Herčzík z historie těžby uhlí na Bílinsku Důl Amalie II – III u Břežánek HORNICKÉ listy 4/2015 Tento hlubinný a povrchový důl se rozkládal mezi Bílinou a Břežánkami, na úpatí vrchu Kaňkov. Dolové pole patřilo Duchcovské uhelné společnosti a tvořilo ho 38 důlních měr, a to Martin I–VII, Barbora I– IX, Franz Salesius I–V a Zvěstování Panny Marie I–XVII. Této důlní společnosti patřily blízké doly a lomy Amalie I, Amalie IV u Bíliny a Pozdvižení kříže u Duchcova. Proč důl nesl právě ženské jméno Amalie, není zaznamenáno. Hlubinný důl Florentini, nebo také Důl Amalie II byl zaražen na parcele obce Břežánky číslo 230/1 jámou číslo 1 a ve vzdálenosti asi 250 m, na parcele 273/2 byla hloubena jáma číslo 2. Jáma č. 1 měla být hlavní těžní jámou a jáma č. 2 byla ražená souběžně a měla mít charakter pomocné jámy, ze které měly být čerpány kuřavkové vody pro zdárné hloubení jámy č. 1. S výstavbou nového hlubinného dolu se započalo roku 1895 a hned v roce 1896 musely být práce na jamách ukončeny pro velké obtíže s vo‑ dou z kuřavkové vrstvy v hloubce kolem 100 m. Vedení Duchcovské uhelné spo‑ lečnosti následně rozhodlo, že v blízkosti výchozu vyhloubí novou jámu č. 3 ozna‑ čenou jako Amalie III. Jáma dolu byla zaražena již na parcele města Bíliny na čísle 1261/6. Práce probíhaly velmi rych‑ le a již v roce 1897 byla jáma vyražena. Hlavní těžní jáma měla v hloubce 60 m vybudované náraží a z ní vedla hlavní těžební úpadní chodba. Následně byla těžní jáma prohloubena do podloží uhel‑ né sloje na hloubku 112 metrů a z této hloubky byla napojena na hlavní těžní chodbu. Konstrukce těžní věže se liši‑ la od běžných typů používaných v naší pánvi, spíše se podobala těžním věžím černouhelných dolů v oblasti Vestfál‑ ska. Souběžně byla vyražena také větr‑ ná jáma Východního pole o hloubce 50 metrů označovaná jako jáma č. 4. Důl měl asi 5 větrných jam s různou délkou životnosti podle postupů těžby v dolovém poli. Hlubinný důl měl čtyři zá‑ kladní důlní pole: Severní revír, Východní revír, Západní revír a Jižní revír s povr‑ chovou těžbou. Dne 16. února 1897 byl důl připojen 1791metrovou vlečkou z provozu Ama‑ lie II na bílinské nádraží. Důlní závod byl rozmístěn po svahu Kaňkova dolů k obci. Nejvyšším místem byla těžní jáma ozna‑ čovaná jako jáma 3, tedy důl Amalie III, odtud vedla lanovka s vrchním lanem a zavěšenými vozíky na provoz Amalie II, kde byla umístěna třídírna a nakládací rampa na železniční vlečku. K dolu také patřila cihelna stojící za třídírnou Amalie II s produkcí 5 milionů cihel. Uhelná sloj upadala od výchozu nad těžní jámou pod sklonem 45° k západu Mapa z roku 1898 s umístěním dolu Amalie III. Letecký snímek na jižní část lomu Bílina s označením místa jámy Amalie III. Areál dolu Amalie III v roce 1910. a měla mocnost kolem 15 m, výjimeč‑ ně při zmocnění sloje až 60 m. Nadložní vrstvy dosahovaly maximálně 180 m. Od náraziště těžní jámy v hloubce 60 m bylo dolové pole rozfáráno úpadní chodbou na zával ve třech lávkách s následnou plavenou základkou a lávkovým dobý‑ váním na zával ve dvou lávkách. Zkoušení jednotlivých dobývacích me‑ tod souviselo s neustálým nebezpečím Ředitelská vila dolu v obci Břežánky v roce 1910. provalení kuřavkové vrstvy blízko nad uhelnou slojí. Uhlí těžilo kolem 300 až 400 horníků a roční výkon byl kolem 100 až 200 tisíc tun uhlí, zejména od počátku 20. století. Od roku 1922 již roční těžba nepřekročila skoro nikdy100 tisíc tun uhlí. Ve zdvižené uhelné kře a malém nad‑ loží, jihovýchodně od dolu Amalie III u obce Kaňkov byla zpočátku prová‑ děna hlubinná uhelná těžba, jež nará‑ žela na staré pozůstatky uhelného do‑ lování, a v roce 1900 došlo k průvalu kuřavky. Od roku 1903 byl provozován pobočný závod nazývaný Vlečná jáma (Schleppschacht), jako povrchová loka‑ lita. Lomový provoz u Kaňkova byl spo‑ jen visutou lanovkou dlouhou asi 1 km s hlavní jámou Amalie III, kde se uhlí sypalo do dvou zásobníků a odtud s těž‑ bou z hlavního dolu bylo dopravováno na třídírnu. Po první světové válce přešel tento pomocný závod, lidově nazývaný Šlepka, na smíšený provoz lom – hlubina. Z hlubinného provozu se dopravovalo uhlí úklonnou štolou. V roce 1938 v dů‑ sledku stálých ohňů a tlakových poměrů bylo nutné zastavit těžbu tak rychle, že si havíři nestačili vzít s sebou z dolu ani odložené šatstvo a museli uprchnout z pracoviště. Důl Amalie III měl i vlastní záchrannou stanici a dvě šestičlenná záchranná družstva. Na třídírně moder‑ nizované v roce 1909 byla zabudována dvě prosévadla s výkonem zhruba třiceti dvacetitunových vagónů. V roce 1939 byla v bývalé kotelně dolu Amalie II zří‑ zena koupelna pro zaměstnance. Tímto se naplnilo staré přání osazenstva po 32/33 nazývanou Koňský horizont, vyraženou jak východním tak i západním směrem. Od této hlavní chodby bylo vedeno cel‑ kem 13 těžebních horizontů. Doprava byla do roku 1899 provozována koňmi, kteří byli následně nahrazeni benzínovými a elektrickými mašinkami. Dobývací metodou bylo komorování na plnou mocnost, ale pracovalo se zde i etážováním na zával, komorováním s pla‑ venou základkou, etážovým dobýváním Obnažená důlní chodba pod zavalenou komorou v oblasti dolu Amalie III na lomu Bílina v roce 2014. vyfárání se řádně očistit. Koupelna měla zvláštní část pro ženy a technický dozor. S nástupem světového válečného kon‑ fliktu byl důl začleněn do firmy SUBAG (Sudentenländische Bergbau AG) vlast‑ něné Hermannem Göringem. Důl ve vá‑ lečných letech již dotěžoval svoje hlavní uhelné zásoby a 1. října 1942 byl zařazen do struktury dolu Konrád Henlein v Břeš‑ ťanech. Tím skončila jeho aktivní činnost. Důl Amalie II– III byl tedy v provozu 47 let a za tu dobu vytěžil 5,6 milionů tun uhlí. Po druhé světové válce zde dotěžoval důl Mír a daný prostor byl nazýván reví‑ rem 6 a 7. Prováděla se ještě těžba uhlí podsednutím starých důlních horizontů a ochranných pilířů pod budovami býva‑ lého dolu Amalie II–III. Z toho důvodu byla znovu otevřena v roce 1952 jáma Amalie II a prohloubena na hloubku 130 m. Byla provozována jako větrná a od roku 1954 jako zaplavovací jáma, která přestala sloužit dolu Mír v roce 1960. Následně byla větší část dolového pole Amalie II– III přičleněna k povrchovému dolu Maxim Gorkij II v Bílině a zbytky bu‑ dov povrchového zařízení dolu Amalie II– III byly v roce 1958 strhnuty. Oblast dolu byla postupně odtěžena velkolomem Maxim Gorkij, poslední zbytky uhelných hmot bývalého hlubinného dolu vytěžil lom Bílina v roce 2014. text: Zdeněk Dvořák foto: Ondřej Jungmann, archiv OMG DB tip na výlet Zámek Moritzburg. Jeďme za Popelkou! HORNICKÉ listy 4/2015 Vánoce, Nový rok, zima, pohádky, snad i sníh… K tomu se určitě dokonale hodí návštěva výstavy k nezapomenutelnému pohádkovému filmu Tři oříšky pro Popelku v saském zámku Moritzburg. Film určitě připomene Česká televize o vánočních svátcích v hlavním vysílacím čase, takže budeme připraveni na cestu za Popelkou s osvěženými dojmy. Střevíček Popelky na vyzkoušení. Vydáme se tedy přes Drážďany na nedaleký zámek Moritzburg. Doporu‑ čená cesta je po dálnici kolem Drážďan; jakýkoliv průjezd přes město je zdrže‑ ním. Dál pojedeme po dálnici směrem na Berlín a odbočíme na výjezdu před letištěm nebo nejpozději výjezdem směr letiště. Dálnici tak podjedeme, zamíří‑ me doleva a pak rovně na Moritzburg. Vše je dobře značeno. Před městeč‑ kem přejedeme trať úzkokolejky a za mírným kopečkem se objeví zámek v plné kráse. Zajedeme přímo k zám‑ ku, na poslední možné křižovatce za‑ hneme doleva a najdete volné místo na parkovišti. Na výstavu a procházku budeme potřebovat asi tři hodiny, a tak cena parkingu 2 € je více než vstřícná. Aktuální výstava je už několikátou va‑ riantou popelkovského tématu a letos se skutečně povedla. A navíc, všechny informační panely jsou jak v němčině, Princ a Popelka. 34/35 tak i v češtině. Na výstavě se tedy ur‑ čitě neztratíte a vaše pokročilejší děti si mohou vyzkoušet překlad a hned zkontrolovat jeho správnost. Cesta k zámku pokračuje po široké přístupové cestě lemované stromy a lu‑ cernami. Po obou stranách je v zimě vypuštěný rybník. Jak se dozvíte na vý‑ stavě, v době filmování nebyl sníh a tak se musel nasypat umělý. I ten na vypuš‑ těném rybníku. Těžko představitelné, že? Ale bylo to tak. Před vstupem do zámku je pak speciální pokladna a podle času vašeho příchodu, menší nebo větší fron‑ ta. Výstava se otvírá každý den v 10:00 a je doporučeno být u vstupu s odpo‑ vídajícím předstihem. Vlastní vstupné je běžné, nicméně pro nás nemalé, 8 €. Ovšem zážitek to vyváží. Po vstupu do objektu zámku výsta‑ va zaujme hned první atrakcí. Jsou zde k dispozici kostýmy a klobouky pro vaše vyzkoušení. Můžete tak snít, jak by vám to slušelo jako hospodyni nebo snad jako Popelce či dvorní dámě. Kluci ne‑ pohrdnou mysliveckou kamizolou a klo‑ boukem. Protože jsou tady i příslušné kulisy, vaše rodinné foto bude doko‑ nalé. Stoupáme po vysokém schodišti, abychom mohli shora nahlédnout do tanečního sálu. V následujících místnos‑ tech se dozvíme historii natáčení, proč se natáčelo v zimě, proč v koprodukci s německými filmaři. Pokračujeme dále a v jedné z místností je malý kinosál. Běží zde nekonečná smyčka o natáčení Taneční sál. Stačí otočit kolem a oříšek je váš. filmu. Je to vhodná příležitost si sednout, odpočinout a dozvědět se něco zajíma‑ vého. V další místnosti pak trůní klenot výstavy, Popelčin střevíček a také šaty Popelky a prince. Následuje expozice zvířátek, která ve filmu hrála, dozvíte se například, proč sova Rozárka mrkla. A pak dostanete dárek: po zatočení ko‑ lem vám vypadne Popelčin oříšek. Mů‑ žete si ho schovat na památku, nebo si s ním hned zahrát některou z her. V další místnosti čeká jiné překvapení. Velký skleněný objekt, ve kterém jsou zvoneč‑ ky. Po vhození vašeho oříšku zvonečky zacinkají a vy si můžete myslet některé své vroucí přání. Určitě se vám splní. No a váš oříšek se tak vrátí Popelce. V dal‑ ších místnostech si můžete zahrát na střihače filmů a namixovat obraz i zvuk z této pohádky. Výstava pomalu pokra‑ čuje dále, nicméně vše jednou končí. Už scházíme po schodech dolů a najednou Hospodyně na zámku. se k nám line vůně čerstvého chleba a buchet. Skutečně, poslední sál výstavy je hospodářská místnost, kde se peče chléb a buchty, vaří káva. Pokud chce‑ te jen tak zobnout, mají zde chléb se škvarky. Výstava tady končí a vy můžete rekapitulovat dojmy. Vlastně ještě jedno překvapení. Vyjdete ven a pokračujete po rampě na ochoz kolem zámku. Na dalších schodech směrem dolů leží pů‑ vabný bronzový střevíček. Přesně v mís‑ tě, kde ho Popelka ztratila. Můžete hned vyzkoušet, kdo z vás má skutečně nožku jako pohádková Popelka. Pokud bude alespoň trochu přát po‑ časí, určitě se projděte kolem rybníka. Dostanete se do míst, ze kterých je onen známý pohled na zámek. Hodně hezkých výletů i v roce 2016. text a foto: Jan Říha Blahopřejeme všem letošním oceněným zaměstnancům skupiny SD
