docHL05-2013 - Hornické listy
download 
Stížnost Transkript
HL05-2013 - Hornické listy
HORNICKÉ listy časopis zaměstnanců Skupiny SD ročník XXI. číslo 4 NAŠI ČÉZAŘI 2013 Milí čtenáři, snažili jsme se, aby aktuální vy‑ dání Hornických listů bylo skutečně hornické. Zavede vás například do úpravny uhlí v Ledvicích, kde ne‑ ustále modernizují technologické vybavení a dbají na čistší pracovní prostředí. Dozvíte se také, že už pří‑ ští rok si zde připomenou významné jubileum – celých 50 let od zahájení provozu. Zvlášť rádi vám představujeme naše letošní Čézary – Miroslava Bro‑ že a Václava Váňu – opravdové pro‑ fesionály, kteří, ač vystupují velmi skromně a působí zdánlivě nená‑ padně, stoprocentně patří do elitní skupiny zaměstnanců Skupiny ČEZ významnou měrou přispívajících k úspěchům SD, respektive celé Skupiny. Spektrum tohoto čísla má oprav‑ du široký záběr. Kromě čerstvých in‑ formací z DB a DNT přináší také glo‑ bální pohled na hornictví v příspěvku o 23. světovém hornickém kongresu, který se sešel v kanadském Montre‑ alu. Před tisícovkou delegátů z celé‑ ho hornického světa zde reprezento‑ val Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu a především Severočeské doly Vladimír Budinský, ředitel Strategie a komunikace. Každoročně ze Severočeských dolů odchází na zasloužený odpoči‑ nek do starobního důchodu zhruba stovka zaměstnanců. V ryze osob‑ ní zpovědi řidiče rýpadla Vladimíra Voňky se dočtete, jak prožíval svůj poslední pracovní den. Fenoménem současné doby jsou industriální památky, které se těší stále většímu zájmu návštěvníků. Dokazují to i naše reportáže z Pod‑ krušnohorského technického muzea a z obřího středoněmeckého parku s vyřazenou dobývací technikou proslulého pod názvem Ferropolis. Pěkné hornické čtení. Tomáš Vrba, šéfredaktor obsah slovo ředitele V polovině července při roční revizi TC3 se přesměrovalo zakládání z vnitřní výsypky do prostor směrem Ledvice. Pro‑ stor pod Ledvicemi bude v letošním roce celý vysypán a na počátku příštího roku na tomto vysypaném materiálu bude vybudován ochranný val, který se následně zrekultivuje. Tím dojde k definitivnímu oddělení Ledvic od těžební činnosti Dolu Bílina. 3 slovo ředitele Jiří Neruda 4 hlavní téma Modernizace a rekonstrukce úpravny pokračovala také během léta strana 10 strana 18 6 aktuality SchRs 1 320/K 110 dočasně na prvním skrývkovém řezu DNT Dar na zmírnění následků povodní Jízda za rekordem startovala v DB Nový web Severočeských dolů Těžba pod bývalou trasou uhelných odtahů DB Prověřovací cvičení hasičů DB v Elektrárně Ledvice Na počátku roku byl připojen poslední odtah uhlí z lomu v novém položení. Následně začalo rýpadlo KU 300.40/K 102 hrabat uhelný pilíř, na kterém byly staré uhelné odtahy po‑ staveny. Tato akce skončí v průběhu roku 2014 a získáme více jak 1 mil. tun dříve vázaného kvalitního uhlí. Doly Nástup Tušimice 10 svět dolů Naši Čézaři 23. světový hornický kongres Rekapitulace pěti let nepřetržitého provozu odprašovacího zařízení v ÚDUT Závěr loňského roku poznamenala havárie rýpadla SchRs 1550/K 109 na prvním skrývkovém řezu, takže oprava tohoto velkostroje byla letos na DNT akcí číslo jedna. Dnes je těsně před dokončením, takže lze zcela reálně uvažovat s opětovným spuštěním stroje do provozu v měsíci říjnu. 18 pracovní den Vladimír Voňka Taktéž závěrem loňského roku došlo k vyuhlení v tzv. 3. oblasti a bylo nutné přeložit 3. uhelný odtah do nového položení, a to podél stávajících uhelných odtahů 1 a 2. To se v prvním pololetí letošního roku povedlo, takže dnes máme již tři uhelné odtahy v novém postavení a jsme tudíž připra‑ veni na plnění požadavků našich odběratelů. 20 z míst kde žijeme V Bílině se slavil Den horníků Transfer obojživelníků z předpolí DB 23 jubilanti Společné pro obě lokality 24 hornické tradice Podkrušnohorské technické muzeum strana 16 26 z odborů Rekreační léto v Mladoticích Červnové povodně nám sice zkomplikovaly život tak jako celé republice, ale žádné velké problémy s výjimkou spousty bláta nepřinesly. Vážené kolegyně, vážení kolegové, čtenáři Hornických listů, prázdniny skončily, doba dovolených značně oslabila svou intenzitu, rok 2013 vstoupil do své poslední třetiny. Jaké byly ty dvě uplynulé a co nás čeká do konce letošního roku? Fúze dceřiných společností, která proběhla k 1. 7. 2013 včetně včlenění důlně doplňkové mechanizace do SD – Autodoprava, a.s. k 1. 8. 2013 a o kterých jste byli informováni v minulých číslech Hornických listů, žádné komplikace do výroby nepřinesla. Doly Bílina Co říci závěrem? Úpravna uhlí Ledvice ukončila 31. 12. 2012 činnost sklád‑ ky mouru, která byla umístěna v těsném sousedství města Ledvice. Aktivita skládky byla částečně nahrazena automo‑ bilovou přepravou a přemístěna do vnitřního prostoru dolu. V rámci roční revize v červnu začala likvidace veškerého ma‑ jetku, který byl s touto skládkou spojen. Už dnes je prakticky proces likvidace před dokončením, i když smluvní termín byl stanoven na 31. 12. 2013. V roční odstávce ÚUL byly zároveň provedeny základní úkony pro další náročnou akci, kterou bude v roce 2015 překládka drobného prodeje tříděného uhlí ze stávajícího umístění dovnitř areálu úpravny. Tím se defi‑ nitivně odlehčí obci Chotějovice a městu Ledvice od těžké kamionové přepravy. V poslední třetině roku je potřeba se připravit především na zimní nevyzpytatelné počasí, takže se musí opravit veš‑ keré odvodnění, hlavně příkopy a cesty. Dále je nutné naplnit veškerá roční čísla, ať už jde o skrývku na DB či o uhlí na obou lokalitách. Předpoklady k naplnění všech ukazatelů jsme si za uplynulých osm měsíců vytvořili více než dobré. 27 objektivem čtenářů 28 informace Ferropolis: 7 000 tun industriální historie Sloupem v Čechách otřásl výbuch 30 tip na výlet Singltrek pod Smrkem strana 28 HORNICKÉ listy 4/2013 časopis zaměstnanců skupiny SD VYDAVATEL: Severočeské doly, a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy, Budovatelů 2830, 434 01 Most, e‑mail: [email protected] REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský; místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. Pro SD, a. s. zajistil INFO‑PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 4/2013: 23. 9. 2013 UZÁVĚRKA ČÍSLA 5/2013: 4. 11. 2013. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD, a. s. Zdař Bůh! Jiří Neruda člen představenstva a výrobní ředitel 2/3 editorial Víte, že příští rok to bude padesát let, kdy byl v Ledvicích zahájen zkušební provoz moderní a výkonné úpravny uhlí? Díky systematickým modernizacím, rekonstrukcím a zavádění nových technologií je zdejší úpravárenský provoz schopen spolehlivě reagovat na zvýšené objemy těžby. Řada inovací a úprav probíhala také během letošního léta a čilý modernizační ruch stále pokračuje. Ledvická úpravna tak dokazuje, že navzdory dlouholetému nepřetržitému provozu jí nedochází ani po letech dech a je spolehlivým úpravárenským zařízením odpovídajícím náročným podmínkám třetího tisíciletí. HORNICKÉ listy 4/2013 Plánovaná technologická odstávka Každý rok se na několik dnů zastaví nepřetržitý provoz úpravny uhlí v Led‑ vicích, aby se během odstávky mohla naplno realizovat modernizace a opra‑ vy úpravárenské technologie. Ta letošní začala 20. června a už 4. července se naplno rozjela všechna zařízení pro dr‑ cení, třídění a rozdružování uhlí. Během odstávky začala rekonstrukce technolo‑ gického mostu C mezi hrubou drtírnou a hrubou třídírnou. V nakládacím zásob‑ níku proběhla sanace podlahy a pojez‑ dových drah vozíků. Stavební úpravy se týkaly také hlubinného zásobníku II. Pro usnadnění provozu zde byla položena nová plechová podlaha na podlaží -14 m a namontovány nové vynášecí šneky pro odvod otěrů z dopravní dráhy zauh‑ lovacího dopravníku U3 na roštech II. Obměna technického vybavení v hrubé třídírně Stavební ruch s nasazením desítek pracovníků nejrůznějších dodavatel‑ ských firem a dceřiných společnos‑ tí pokračoval také po technologické odstávce. Během srpna byla úspěšně provedena výměna dvou třídičů v hru‑ bé třídírně, kde se oddělují hruboprachy a průmyslové směsi od uhlí určeného k dalšímu zpracování. Technicky ná‑ ročná operace, kdy byly nejprve otvo‑ rem ve střeše za pomoci jeřábu vyjmu‑ ty původní opotřebené třídiče a poté obdobným způsobem do omezeného prostoru vloženy dva nové, se podařila. I když ramenu jeřábu bránily dopravní technologické mosty a těsný prostor na podlaží +7 m v třídírně, vše se díky profesionalitě všech zainteresovaných podařilo úspěšně zrealizovat. Výkonný jeřáb likvidoval také původní zásobník hlušiny hrubé drtírny. „Havarijní stav zásobníku potvrdil posudek statika. Protože jeho oprava se ukázala z dlou‑ hodobého hlediska nerentabilní, byl před časem vybudován nový zásobník, který lépe využívá možnosti automobi‑ lové přepravy hlušiny. Proto bylo možné ten původní, a to včetně části techno‑ logického mostu, zlikvidovat. Vzhledem k jeho umístění v těsném sousedství několika objektů byla zvolena postupná demontáž za pomoci jeřábu. Vše se po‑ dařilo bez problémů zrealizovat během jednoho dne,“ přiblížil akci Zbyněk Štika, mistr ranní směny. V jubilejním roce bude mít úpravna už nové depo mouru Od konce loňského roku, kdy byla ukončena činnost skládky mouru sou‑ sedící s městem Ledvice, probíhají práce na přemístění tohoto pro výro‑ bu prachových směsí nutného provo‑ zu. Během letních měsíců se rozeběhly přípravné práce na napojení budoucí‑ ho trubkového dopravníku (ten nahradí v současné době používanou automo‑ bilovou dopravu) na stávající technolo‑ gii. Nové depo mouru včetně parkoviště bude dokončeno už v příštím roce. In‑ tenzivně se pracuje také na přemístění drobného prodeje. Během září se pro‑ váděly například zemní práce v místě budoucí nakládky, tedy v prostoru mezi mechanickými dílnami a rozdělovací stanicí v areálu úpravny. Právě tam bude drobný prodej přemístěn, a to včetně příjezdové komunikace a seřadiště, kte‑ ré povedou kolem Elektrárny Ledvice. S kompletním dokončením a přemístě‑ ním nakládky drobného prodeje se po‑ čítá v roce 2015. text a foto: Tomáš Vrba 1 Výkonný autojeřáb s teleskopickým výložníkem při transportu jednoho ze dvou vyřazených třídičů. 2 Likvidace původního zásobníku hlušiny hrubé drtírny. přemístění do hrubé třídírny. 3 Zbrusu nový 10tunový třídič Liwell čeká na své 4 Během čtrnácti dnů byl nový třídič Liwell už v plném provozu. Jeho činnost kontroloval také předák – strojník František Zdobinský. haly během září zemní práce, včetně přípravy kanalizace. MODERNIZACE A REKONSTRUKCE ÚPRAVNY POKRAČOVALA TAKÉ BĚHEM LÉTA 5 V místě budoucí nakládky drobného prodeje probí- 1 3 2 4 5 4/5 hlavní téma aktuality Nový web Severočeských dolů V symbolickém čase, na Den horníků 9. 9. v 9 hodin, byla spuštěna nové verze webových stránek Severočeských dolů. Atraktivní design, poutavá grafika, propracovaná struktura umožňující rychlou a pohodlnou orientaci, jednotný jazykový styl – tím vším je nová podoba webu SD charakteristická. O to víc potěší, že zevrubnou inovaci stávajících stránek provedl kreativní tým našich kolegů, pracující ve složení: Lukáš Kopecký a Jaroslava Šťovíčková z úseku Strategie a komunikace a Pavel Švarc z ICT. SchRs 1 320/K 110 – dočasně na 1. SŘ DNT HORNICKÉ listy 4/2013 Dar na zmírnění následků povodní V pátek 2. srpna odstartovala ze dna uhelného lomu DB neobvyklá expedice usilující o zdolání největšího možného převýšení v České republice. Doly Bíli‑ na si cyklisté Milan Silný a Josef Janča nevybrali náhodou. Jde totiž o nejhlubší místo v Čechách. Odstartovali v nad‑ mořské výšce 20 m nedaleko hlavní čer‑ pací stanice Dolů Bílina v 19:20 hodin. Cíl byl jasný – Sněžka (1 607 m n. m.). Na nejvyšší českou horu dojeli vytrvalí lovci rekordů za 27 hodin nepřetržité jíz‑ dy – v sobotu 3. srpna ve 23:00 hodin. Na horských kolech urazili dohromady 237 km s převýšením 1 587 výškových metrů. Dlouhou cestu, kdy přes den pa‑ novaly tropické teploty, zvládli jen s ná‑ poji a energetickými tyčinkami v batohu. Nový cyklistický rekord se zdařil. 6/7 Běžně je místem nasazení rýpadla SchRs 1 320/K 110 druhý skrývkový řez. Od 15. srpna však výjimečně těží na prv‑ ním řezu místo havarovaného rýpadla SchRs 1 550/K 109, jehož oprava se prá‑ vě dokončuje. Koleso SchRs 1 320/K 110 se do nadloží prvního řezu zakouslo poté, co byla úspěšně dokončena roční revi‑ ze včetně výměny kulové dráhy. A jak se stroj primárně určený pro těžbu tvrdých poloh vyrovnává s odlišným nadložím prvního řezu? „Určité problémy s lepi‑ vým materiálem máme, takže musíme i několikrát během směny čistit zane‑ sené koleso. Přesto se nám daří zajistit předstih mezi prvním a druhým řezem,“ odpověděl mechanik Jaroslav Podla‑ ha. Vzhledem k dosahovaným výkonům bude SchRs 1 320/K 110 na prvním skrývkovém řezu těžit do poloviny října. Letošní červnové povodně zasáhly také Ústecký kraj. K nejpostiženějším místům patřilo Ústí nad Labem, Děčín a Terezín. Škody na majetku dosáhly několika miliard korun a téměř 12 ti‑ síc obyvatel muselo být evakuová‑ no. Na odstraňování škod a rychlou obnovu zasažených území byl použit také finanční dar ve výši 1 milionu ko‑ run, který poskytly Severočeské doly. „Jsem rád, že vaší firmě není osud obyvatel našeho kraje zasažených živelnou katastrofou lhostejný. Váš finanční příspěvek je neocenitelným přínosem a bude účelně využit na pomoc těm, kteří to nejvíc potřebují,“ uvedl hejtman ÚK Oldřich Bubeníček. Lukáš Kopecký, specialista úseku Strategie a komunikace, potvrdil, že všem částem webových stránek byla věnována patřičná pozornost a dodal: „Na přípravě nového webu jsem strávil více než 200 hodin nad rámec svých každodenních pracovních povinností. Společně s Jarkou Šťovíčkovou, která měla na starosti odborný dohled a me‑ todické vedení, a Pavlem Švarcem, který vše naprogramoval a oživil, jsme vytvořili velmi kompaktní a efektivní tým. Rád bych poděkoval také dalším zainteresovaným: Jarmile Suchardo‑ vé a Milanovi Fraštiovi za aktualizaci a doplnění sekce o rekultivacích, Pav‑ lu Filigerovi a Pavlu Kohútovi, kteří se kromě úpravy textů o těžebních loka‑ litách podíleli také na novince – pro‑ hlídce provozu, což v několika krocích utvoří představu o těžbě uhlí i úplným laikům. Velké díky patří také Danie‑ lu Krylovi, Markétě Maškové, Martinu Lendvorskému, Vladimíru Andráškovi a Vladimíru Budinskému, každý podle svého pracovního zaměření zrevidoval a upravil příslušné texty. Důležitým faktem je, že celkové externí náklady na webové stránky nepřesáhly deset tisíc korun, protože kromě grafické‑ ho návrhu jsme vše vytvořili vlastní‑ mi silami. Nabídky externích firem na zhotovení celých webových stránek na klíč se šplhají do řádů statisíců ko‑ run. Další nespornou výhodou stránek je skutečnost, že si je můžeme sami spravovat a aktualizovat. Změny bu‑ deme provádět rychle a bez zbyteč‑ ných plateb externím firmám.“ A jaké novinky se kromě průběžných aktuali‑ zací dále připravují? „V současné době pracujeme ještě na anglické mutaci stránek. Úprava struktury a designu se chystá také u dvou sesterských webů, tj. stránek na podporu prodeje Bílin‑ ského nízkosirnatého uhlí a Informač‑ ního centra SD. Dalším produktem, na kterém budeme spolupracovat s Ae‑ roklubem Chomutov, bude interaktivní virtuální prohlídka provozů DNT a DB. Počítáme, že v budoucnu nahradí sou‑ časnou slide show prohlídku provozů DNT a DB,“ prozradil Lukáš Kopecký. Pokud jste dosud nenavštívili nový web SD, otevřete si www.sdas.cz. Bezpečnost práce v Severočeských dolech Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2013: leden až srpen Jízda za rekordem startovala v db Počet evidovaných úrazů 2013 2012 DB 23 41 DNT 15 Správa a. s. SD celkem Rozdíl Počet úrazů se záznamem Rozdíl 2013 2012 -18 9 14 -5 42 -27 8 16 -8 2 3 -1 2 2 0 40 86 -46 19 32 -13 Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce. Prověřovací cvičení hasičů DB v Elektrárně Ledvice Do širokého spektra činnosti HZSP DB patří i prověřovací cvičení zaměřená na plnění požárního poplachového plánu, dojezdové časy a vlastní akceschopnost jednotky. Hasební obvod HZSP Doly Bílina zahrnuje také sousední Elektrárnu Ledvice, která byla místem posledního prověřovacího cvičení. Zásah se tentokrát týkal záchrany zraněných u zauhlovacího dopravníku ve výšce 50 m, proto byla nutná kooperace našich hasičů se specializovanou lezeckou jednotkou HZS ÚK – stanice Teplice. Těžba pod bývalou trasou uhelných odtahů HORNICKÉ listy 4/2013 Na konci loňského roku bylo v DB dokončeno přemístění všech tří uhel‑ ných odtahů směřujících z lomu do ledvické úpravny, a to do výškových horizontů Jižních svahů v délce zhru‑ ba 3,5 km. Nové situování uhelných odtahů bylo vyvoláno potřebou zvět‑ šit kapacitu vnitřní výsypky v souvis‑ losti s korekcí územně ekologických limitů – upraveným postupem těžby západním směrem se zvyšuje příkryv‑ ný poměr, tj. poměr mezi objemy vytě‑ ženého uhlí a skrývkových hmot, které je nutné odtěžit pro uvolnění uhelné sloje. Ještě předtím, než uvolněné pro‑ story v původní trase odtahů rozšíří kapacitu vnitřní výsypky, se zde pro‑ vádí odtěžení uhelných zásob. Podle průzkumu jsou v patě Jižních svahů zhruba 2 mil. t uhlí, které zde v pruhu o délce 1 200 m a šířce kolem 60 m od dubna letošního roku dobývá rýpadlo KU 300.40/K 102. Nejprve provádělo těžbu ve smíšeném řezu, nyní už těží jen uhelnou sloj o mocnosti až 24 m. Část zdejšího uhlí, které je v nepřeru‑ bané sloji, se vyznačuje vysokou vý‑ hřevností, avšak významné množství zásob bylo již v minulosti přerubáno hlubinnou těžbou, proto není výjimkou Od 1. srpna byly spuštěny webové stránky SD Portálu, který je přístup‑ ný na adrese http://portal.sdas.cz. Široké spektrum informací pro za‑ městnance skupiny SD je dostupné z jakéhokoliv PC, tabletu nebo chyt‑ rého telefonu s přístupem na internet. Systém je jednoduše ovladatelný, pře‑ hledný a jeho uživatelé najdou velmi rychle potřebné informace. Je tvořen tzv. dlaždicemi, z nichž každá repre‑ zentuje konkrétní informaci. Po jednom kliknutí se tak uživatel dostává ihned k požadovanému obsahu. SD Portál je optimalizovaný pro dnes velmi oblíbe‑ né tablety a chytré telefony. Aktuálně je na SD Portálu k dispozici například docházka, telefonní seznam SD, jí‑ delníček, aktuální ceník uhlí, ale také výskyt předmětů z výztuží starých důl‑ ních děl. Tomu odpovídá i kvalita uhlí, která je poznamenána závaly. Prostor je také náročný na odvodnění, proto zde byla instalována malá přečerpá‑ vací stanice. KU 300.40/K 102 bude v místech původní trasy uhelných od‑ tahů těžit do jara příštího roku. Poté zde vznikne prostor pro uložení zhruba 50 mil. m3 skrývky. informace o pracovní době závodních lékařů, stavu oblečení ve firemní prá‑ delně a opravně oděvů, nebo články z intranetu skupiny SD. Nový portál připravily útvary ICT a personalistiky. „Těší nás první pozitivní ohlasy uživa‑ telů. Připravujeme rozšíření nabídky portálu o další témata, jako jsou třeba volné termíny v rekreačních střediscích, údaje o stavu dovolené, nebo možnost odesílat žádosti o zaměstnanecké te‑ lefony přímo z SD Portálu. Rád bych poděkoval všem kolegům, kteří se na tvorbě nového nositele informací podí‑ leli,“ uvedl Karel Filip, manažer útvaru ICT. Přihlašovací údaje k SD Portálu byly součástí výplatních pásek za mě‑ síc srpen. Bližší informace vám rádi po‑ skytnou pracovníci Helpdesku. Ve středu 7. srpna v 10:00 h se v operačním středisku HZSP DB se rozezvonil telefon – pracovník Elek‑ trárny Ledvice nahlásil těžký úraz dvou zaměstnanců, ke kterému došlo při seřizování válečků pásového do‑ pravníku zauhlování. Neprodleně byl vyhlášek poplach a do dvou minut už z garáží vyjížděla jednotka hasičů s velitelem zásahu Karlem Triebem. Poté co dorazili na místo zásahu, byl okamžitě proveden průzkum. Na jeho základě byla povolána lezecká sku‑ pina teplických hasičů. Do příjezdu teplické jednotky (11 minut od na‑ hlášení) poskytli hasiči DB zraněným s otevřenými zlomeninami a poraně‑ ním páteře dokonalou předlékařskou pomoc. Sami pak jednoho raněného snesli na speciálních nosítkách po ochoze pásového dopravníku až do sanitky. Stav druhého zraněného takový transport neumožňoval, pro‑ to byl specialisty lezecké hasičské skupiny bezpečně slaněn z výšky 50 m a posléze předán záchranné službě k dalšímu ošetření. Vše se díky výborné spolupráci a vysoké profesionalitě obou jednotek podaři‑ lo zvládnout během pětatřiceti minut – v 10:35 h bylo cvičení ukončeno. Ha‑ siči se vypořádali nejen se stísněným prostorem v místě zásahu, ale i s ná‑ ročnou přístupovou cestou s velkým převýšením. Prověřovací cvičení zaměřené na záchranu osob ze za‑ uhlovacího pásového dopravníku po‑ tvrdilo, že hasiči DB jsou sehraným profesionálním týmem. Vynikající do‑ jezdové časy a příkladná spolupráce s lezeckou skupinou HZS ÚK – stani‑ ce Teplice opět dokázaly vysokou ak‑ ceschopnost a připravenost jednotky. text a foto: Tomáš Vrba 8/9 aktuality svět dolů 10/11 NAŠI ČÉZAŘI 2013 HORNICKÉ listy 4/2013 Cena Čézar je udělována nejlepším zaměstnancům Skupiny ČEZ. Ani letos mezi nimi nechyběli pracovníci Severočeských dolů. V DB ocenění získal Václav Váňa a na DNT se z prestižní ceny radoval Miroslav Brož. Oba se vlastně vůbec poprvé setkali na tradičním víkendu Čézarů, který se tentokrát odehrál v Mariánských Lázních. Po tomto hodně slavnostním seznámení oba naši Čézaři projevili přání blíže se navzájem poznat v práci a v prostředí těžební lokality. Rádi jsme jim vyhověli. Václav Váňa strojní mechanik rýpadla KK 1 300/K 111 a zakladače ZPDH 6 300.1/Z 102 v DB Vyučený automechanik nastoupil na tehdejší Doly Julia Fučíka v roce 1987. Řadu let byl členem posádky rýpadla KU 800.19/K 98, kde postupně vystřídal všechny profese až po vedoucího řidiče. Díky ideální průpravě a vynikajícím výsledkům byl na konci roku 2010 vybrán na pozici mechanika právě dokon‑ čovaného rýpadla KK 1 300/K 111. Aktivně se účastnil finální fáze montáže a oživování stroje. Spolu s 32 členy posádky se zasloužil o vysokou provo‑ zuschopnost během zkušebního provozu tohoto nejmodernějšího velkostroje nasazeného v SD. Víkend plný Čézarů Na třetí květnový víkend budou Vác‑ lav Váňa a Miroslav Brož dlouho vzpo‑ mínat. „Letošní předání Čézarů proběh‑ lo v hotelu Esplanade v Mariánských Lázních. Sjeli jsme se tam nejen my všichni letošní laureáti, ale také vrcho‑ lový management. Moc pěkné bylo, že se slavnostního víkendu mohli účastnit také naši rodinní příslušníci. Po oficiál‑ ní části následoval bohatý doprovodný program, dokonce s možností volby. Kdo chtěl, mohl si užívat jízdu na seg‑ wayi, nebo hrát golf,“ přiblížil nevšední víkend Václav Váňa. Během bohatého programu a řady volnočasových aktivit měli letošní ocenění možnost seznámit se s kolegy z celé Skupiny. Prvně se zde poznali také Čézaři z SD. „Protože každý pracujeme na jiné těžební lokali‑ tě, vůbec jsme se samozřejmě nezna‑ li a prvně se viděli až v Mariánkách. Během hovoru jsme se samo sebou dostali i k pracovním tématům. Zjistili jsme, že nás oba zajímá problematika těžby i na té druhé lokalitě SD a rádi bychom ji blíže poznali. Upřímně jsme uvítali možnost podívat se na práci ko‑ legy a porovnat specifika těžby našeho uhlí na Bílinsku a Tušimicku,“ uvedl Mi‑ roslav Brož. Nejmodernější kolesové rýpadlo v ČR se představuje Prvním hostitelem čézarovské exkur‑ ze byl Václav Váňa, strojní mechanik KK 1 300/K 111. V současné době je nejnovější rýpadlo nasazeno v severní části lomu Bílina mezi druhým a třetím skrývkovým řezem a právě tam jsme na konci srpna přijeli s Miroslavem Brožem. „O KK 1 300 jsem hodně slyšel, ale stát tváří v tvář tomuto impozantnímu vel‑ kostroji je skutečně zážitek,“ popsal svůj první dojem Miroslav Brož. Během dvouhodinové zevrubné návštěvy, kde se role průvodce ujal mechanik Váňa, získal dokonalou představu o prvních dvou letech provozu gigantického stroje, ale také o zvláštnostech bílinské skrýv‑ ky. Právě do zdejších obtížných pod‑ mínek – pro těžbu v extrémně tvrdých polohách spodních skrývkových řezů Dolů Bílina bylo tohle výjimečné rýpadlo zkonstruováno. Pozoruhodný byl i prů‑ běh jeho zprovozňování. Všichni, kdo mají se spouštěním zbrusu nového vel‑ kostroje zkušenosti, vědí, že téměř vždy se vyskytnou nějaké problémy. O to víc potěší, že v případě KK 1 300 se roz‑ jezd mimořádně povedl. Svůj velký po‑ díl nejen na oživování, ale především na dosavadním bezproblémovém provoze Miroslav Brož vedoucí odboru přípravy výroby DNT Od absolvování Hornicko-geologické fakulty na VŠB – TU v Ostravě v roce 1986 je věrný Dolům Nástup Tušimice. Po tradičním kolečku se od roku 1987 věnuje přípravě výroby. Zastával zde pozice technika a báňského specialisty. Od dubna letošního roku slouží jako vedoucí odboru přípravy výroby. Se svým týmem zpracovává báňsko-technologické postupy těžby v nejrůznějších časo‑ vých úsecích – od měsíčních postupů až po dlouhodobé studie. Jako zodpo‑ vědný projektant připravil dokumentaci pro povolení hornické činnosti na DNT do roku 2029. se dostáváme do nižších partií. Počítám, že do míst našeho určení – na nejnižší skrývkové řezy s častým výskytem těž‑ ko rozpojitelných a pevných jílovců – se dostaneme během roku 2014. Všichni betonové panely o hmotnosti 71 500 t. Přípravek se tak může díky unifikaci používat při opravách koles ostatních rýpadel. Tušimický kolega Brož se lo‑ gicky zajímal také o řídicí a komunikační Jak je neznáte. Během Víkendu Čézarů si Miroslav Brož zahrál golf … Václav Váňa provedl kolegu z DNT po svém stroji – nejnovějším kolesovém rýpadle bílinské skrývky. má bezesporu Čézar Václav Váňa. „Na KK 1 300 jsem od ledna 2011. Už na montážním místě jsem se během do‑ končování důkladně se strojem sezna‑ moval. S kolegou elektromechanikem Pavlem Zimmermannem jsme sestavo‑ vali jednotlivé posádky. Těžit jsme začali 20. srpna 2011. Od té doby kontinuálně těžíme, a to i během střídání směn. Vy‑ sokou provozuschopnost na začátku narušoval lepivý materiál a spraše typic‑ ké pro horní skrývkové řezy. Postupně věříme, že obstojíme i tam. Máme kvalit‑ ní stroj, profesionální posádku, podpo‑ ru Petra Krúpy, vedoucího provozního úseku skrývka sever a Jiřího Kolmana, technika odboru péče o majetek,“ shr‑ nul dosavadní provoz mechanik Václav Váňa. Svého kolegu z DNT navíc sezná‑ mil i s aktuálními úpravami, jakou byla během poslední odstávky realizovaná demontáž přípravku k uložení kolesa umístěného na vyvažovacím výložníku. Funkci závaží nyní místo přípravku plní … a Václav Váňa se projel na koni. U přípravářů: Tady se zpracovává veškerý postup dobývání pro celou lokalitu DNT. systém a postupy těžby KK 1 300. V ka‑ bině řidiče se přesvědčil, že řídicí sys‑ tém doplňuje GPS informující o přesné poloze kolesa, složení těžené figury a výskytu geologických vrtů. Všichni řidiči považují technologii GPS za velké‑ ho pomocníka při ovládání rýpadla. Tady se připravuje veškeré dobývání na DNT Odbor přípravy vedený Miroslavem Brožem je moderním pracovištěm se špičkovou výpočetní technikou a zku‑ šenou partou odborníků, kteří zpraco‑ vávají báňsko-technologické postupy těžby skrývky a uhlí na lokalitě DNT. Při projektování výroby potřebného množ‑ ství uhlí usilují o dodržení kvalitativních parametrů uhelné produkce požadova‑ ných odběrateli. Kromě zpracovávání střednědobých a dlouhodobých stu‑ dií jsou těžištěm jejich práce měsíční postupy uhelných lomů, čtvrtletní pro provozy skrývky a roční důlní plánova‑ cí mapy nezbytné pro zajištění plynulé výroby v daném roce. V době návště‑ vy bílinského Václava Váni se tříčlenný přípravárenský tým pod vedením Miro‑ slava Brože zabýval finalizací všeprofes‑ ního řešení, které sumarizuje seznam potřeb jednotlivých profesí z hlediska postupu celého dolu v roce 2014. I když sledovat proces přípravy a zpracování dokumentace bylo pro Václava Váňu zajímavé, těšil se hlavně do provozu, kde si znaleckým okem důkladně pro‑ hlédl rýpadlo SchRs 1 320/K 110, jehož koleso má neuvěřitelných 26 korečků. Sledoval také opravu havarovaného SchRs 1 550/K 109. Zde měl z koleso‑ vého výložníku výborný improvizovaný výhled na celou lokalitu DNT. Miroslav Brož ještě přidal informace o budoucím postupu lomu a zdejších specifikách, ja‑ kými je těžba uhlí ze skrývkových řezů nebo homogenizace uhelné produkce. „Setkání s kolegou Václavem Váňou bylo příjemné, oba pevně věříme, že se nevi‑ díme naposledy,“ řekl na závěr Miroslav Brož. text a foto: Tomáš Vrba Stranou zájmu Václava Váni na DNT nemohla zůstat dobývací technika. Na opravovaném rýpadle SchRs 1 550/K 109 zastihl kolegu Břetislava Šmída z Prodeca. Čézar – prestižní cena pro nejlepší zaměstnance Skupiny čez Ocenění Čézar je udělováno nej‑ lepším zaměstnancům Skupiny ČEZ od roku 2007. Od té doby jsou vybí‑ ráni z téměř třiceti tisíc pracovníků mateřské ČEZ a dceřiných společ‑ ností v České republice i zahraničí ti, jejichž výjimečné pracovní úspěchy byly výrazným přínosem pro Skupinu. Součástí odměny nejlepších pracov‑ níků je také Víkend Čézarů. Letos se 37 nominovaných zaměstnanců sjelo ve dnech 17.–19. května do Marián‑ ských Lázní, aby zde z rukou Martina Nováka, ředitele divize finance, pře‑ vzali symbolickou sošku a strávili i se svými životními partnery víkend plný emocí, adrenalinu i pohody. Během oficiální části měli ocenění možnost se setkat s nejvyšším vedením Sku‑ piny ČEZ. Víkend s řadou volnoča‑ sových aktivit, lázeňských procedur, s ohňostrojem či vystoupením po‑ pulárních umělců zakončil přesun do Prahy a plavba parníkem po Vltavě s prohlídkou historického středu hlav‑ ního města. Jsme hrdi, že se i letos do elitní skupiny nejlepších zaměstnanců dostali představitelé Severočeských dolů. Václavu Váňovi a Miroslavu Bro‑ žovi upřímně gratulujeme! 12/13 svět dolů Mapování budoucnosti: 23. světový hornický kongres o udržitelném rozvoji báňského podnikání V kanadském Montrealu se jednalo o dalším směřování globálního hornictví Přes 1500 delegátů z celého světa přijelo letos v srpnu do Montrealu na v pořadí již 23. světový hornický kongres. Hostitelský Canadian Institute of Mining připravil na 11. - 15. srpen intenzivní vědeckotechnický program doplněný hornickou výstavou se 300 vystavovateli. Ještě před zahájením kongresu se v Montrealu sešel Mezinárodní organizační komitét (IOC), z jehož českých členů se zúčastnili Vladimír Budinský, ředitel Strategie a komunikace SD a prof. Vladimír Slivka, děkan HGF VŠB – TU v Ostravě. Jedna ze samostatných kongresových sekcí byla věnována uhlí. Proč se vůbec světové hornické kongresy konají? Myšlenka svolávat pravidelně svě‑ tové hornické kongresy vznikla v roce 1958 v Polsku, a vedly k ní dva hlavní důvody. Tím prvním byla potřeba pod‑ pory, rozvíjení a zachování vědecké a technické spolupráce v národním i mezinárodním měřítku pro moderní těžbu nerostů. Druhým důvodem byla snaha o dosažení kvalitní výměny po‑ znatků a zkušeností s ohledem na vý‑ voj v oblastech báňské bezpečnosti, ekonomiky, technologie a vědy pro efektivní provozování těžebních loka‑ lit a ochranu životního prostředí. První kongres ve Varšavě stanovil, že další se budou svolávat vždy po 2 až 3 letech HORNICKÉ listy 4/2013 Vladimír Budinský u posteru se svým referátem Corporate Social Responsibility in the Czech Coal Mining Industry. Na zahajovacím ceremoniálu kongresu nechybělo vystoupení původních obyvatel Kanady. Severoameričtí Indiáni spolu s Inuity tvoří 3,8 % současné populace. a Mezinárodní organizační komitét bude na základě žádostí členských zemí rozhodovat o místě a termínu ko‑ nání kongresů. Svoji vysokou prestiž si Světový hornický kongres zachoval, dodnes je řízen Mezinárodním orga‑ nizačním komitétem, v jehož čele stojí tradičně představitel iniciátora kongre‑ sové myšlenky – polského hornictví. Komitét zodpovědně hledá stále nová motta a témata reagující na aktuální výzvy. O čest pořádat kongres často soupeří i několik zemí, ke sponzorství se hlásí nejvýznamnější těžařské firmy, počty delegátů kongresu se ustálily a i v době recese přesahují tisícovku. Montreal 2013: Budoucnost a pokrok v báňském podnikání 23. světový hornický kongres zaháji‑ li jeho předsedající prof. Ferri Hassani z kanadské McGill University a pre‑ zident Mezinárodního organizačního komitétu Józef Dubiński z Hlavního hornického institutu (GIG) v Katovicích. V čestném předsednictvu zasedli paní Jacynthe Côté, generální ředitelka tě‑ žební společnosti Rio Tinto Alcan se sídlem v Montrealu a Mark Cutifani, prezident Anglo American. Obě tyto nadnárodní těžební společnosti patřily spolu s firmami Caterpillar, IBM, Tetra tech a HTATCH k hlavním sponzorům kongresu. Během plenárního zasedání kon‑ gres zaujal jako klíčový řečník prezi‑ dent Čínské národní uhelné asociace Dr. Wang Xianzheng, který se zaměřil na problematiku bezpečnosti. Je vše‑ obecně známo, že právě čínské uhel‑ né doly jsou nejnebezpečnější na svě‑ tě, ačkoli v posledních letech se míra bezpečnosti práce zlepšuje. Byly totiž uzavřeny četné, často ilegální hlubin‑ né doly a ve státních podnicích se více dbá na dodržování předpisů. Daří se tak výrazně snižovat počty smrtelných úrazů, kterých ještě nedávno připadalo na milion tun vytěženého uhlí 7,29 (na‑ příklad v USA je to 0,04, v Polsku 0,23). Zmíněná generální ředitelka Jacynthe Côté v hlavním referátu představila svoji společnost Rio Tinto Alcan jako globál‑ ního lídra v průmyslu těžby a zpraco‑ vání bauxitu. Hovořila o efektivitě tě‑ žebních operací, kdy kanadské firmy dosahují oproti společnostem v USA jen 80% produktivity. Produktivita v hornictví je velmi důležitá pro konku‑ renceschopnost a je třeba ji neustále zlepšovat. Společnost Rio Tinto Alcan ročně investuje přes 10 mil. CAD do vel‑ kých projektů a iniciativ orientovaných na zlepšení života v komunitách sou‑ sedících s báňskými a úpravárenský‑ mi provozy. Největší díl z těchto peněz jde na podporu výchovy a vzdělávání původních obyvatel Kanady – Indiánů a Inuitů. Městu Montreal věnovala Rio Tinto Alcan moderní planetárium jako potvrzení svého sociálně-ekonomické‑ ho programu. Náš delegát Vladimír Budinský po‑ tvrzuje, že témata Hornictví, etika a udržitelnost, Lidé a komunity patři‑ la letos v Montrealu k nejdůležitějším. „Byl jsem rád, že jsem mohl prezento‑ vat svůj referát o sociální odpovědnosti v českém uhelném hornictví, samozřej‑ mě včetně odkazů na realizované i při‑ pravované projekty naší společnosti. Navíc jsem byl v rámci kongresu po‑ zván ke speciálnímu dialogu, který pod názvem Stavět na společném základě Planetárium v Montrealu – sponzorský dar těžební společnosti Rio Tinto Alcan na podporu výchovy a vzdělávání. organizoval proslulý Kanadský institut hornictví, hutnictví a ropného průmys‑ lu CIM. Spolu s kolegy z celého světa jsme se shodli na tom, že posilování udržitelného rozvoje hornictví dnes opravdu staví na sociální odpovědnosti vůči dotčeným komunitám.“ text: Tomáš Vrba foto: Vladimír Budinský Utříděné informace o světovém a evropském uhelném hornictví na intranetu SD Hodně zaměstnanců skupiny SD si už našlo cestu k monitoringu zahra‑ ničních odborných médií na intrane‑ tu, kde jsou pravidelně zveřejňovány spolehlivé a aktuální informace vybí‑ rané z kvalitních a ověřených prame‑ nů, včetně databází Evropské komise, v českém překladu. Sledování tohoto strukturovaného zdroje informací še‑ tří čas, odstraňuje jazykové bariéry a hlavně zvyšuje povědomí o tom, že i naše uhlí je součástí evropského i globálního energetického trhu, jehož podmínky jsou v poslední době velmi nestabilní. Zahraniční autoři se shodu‑ jí na tom, že realitou je zaplavení trhu subvencovanou produkcí z obnovi‑ telných zdrojů a neprodejnými emis‑ ními povolenkami. Realitou je rovněž neschopnost Bruselu i evropských národních vlád sestavit jasnou ener‑ getickou politiku a příliv levného uhlí z USA, kde vsadili na boom těžby al‑ ternativního paliva – břidličného plynu. V Evropě se kvůli nejistotě odkládají investice do nových elektrárenských bloků. Také česká energetika i teplá‑ renství stojí před řadou výzev a proto je součástí monitoringu i tuzemský odborný časopis Energetika. Sleduje soustavně předpoklady a vazby vý‑ znamu uhlí pro energetiku a význam energetiky pro českou ekonomiku. Kromě zpráv o dlouhodobých pro‑ blémech, jimž čelí uhelný průmysl a energetika, se však můžete ve zpra‑ vodajství dočíst i o úspěšných řeše‑ ních německých, polských a dalších zahraničních kolegů usilujících o další rozvoj moderní těžby uhlí, o smyslupl‑ né rekultivaci a o zvyšování bezpeč‑ nosti práce v báňských provozech. Ostatně, četli už jste v monitoringu odkaz na článek Marka Herčzíka z SD-DNT „Bezpečnost práce a pro‑ tipožární ochrana při třídění a drcení uhlí“, který nedávno společně s ko‑ legou Güntherem Baldermannem z MIBRAG publikovali v prestižním odborném časopise World of Surface/ Underground Mining? text a foto:Tomáš Vrba 14/15 svět dolů Rekapitulace pěti let nepřetržitého provozu odprašovacího zařízení na údut Systém odprašování byl v objektu ústřední drtírny uhlí Tušimice (ÚDUT) nainstalován na konci roku 2007. V březnu 2008 bylo zařízení spuštěno a od té doby nepřetržitě funguje. Letos v srpnu, po pětiletém provozu, se uskutečnila první servisní kontrola odprášení, kterou provedl výrobce systému, firma EKO-PAR. Na to, jaký byl pětiletý provoz systému odprášení na ÚDUT, jsme se zeptali Marka Herčzíka, inspektora bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany DNT. trojice vlastností uvedených v předchozí větě nás nepřestává dodnes fascinovat. Viděno s odstupem, byla to velmi úspěš‑ ná záležitost, tým zde odvedl skvělou práci a výsledkem je nepřetržitý pětile‑ tý bezporuchový provoz. Všechno do sebe zapadalo. Jedna věc je mít nápad na papíře a druhá, aby vše fungovalo, a v tomto případě nás výsledky měření poklesu prašnosti na ÚDUT přesvědčily a přesvědčují stále. Potrubní rozvody od přesypů. HORNICKÉ listy 4/2013 V průmyslových provozech, kde při výrobě dochází k vysoké prašnosti, je nutné jí snižovat na legislativně stanovenou mez danou hygienickými a bezpečnostními předpisy. Jak se vlastně měří prašnost? Obecným principem měření praš‑ nosti je získání vážitelného vzorku pra‑ chu. Vzorek prachu z daného prostředí je získán filtrací z odebíraného vzorku nosné vzdušiny. Jedná se o měře‑ ní hodnot hmotnostní koncentrace prachu. Jaké jsou způsoby eliminace prašnosti? Vyloučení prašnosti, respektive její eliminace, lze dosáhnout následujícími způsoby: pravidelným odstraňováním sedimentujícího prachu, zkrápěním a in‑ dividuálními kryty prašných míst s inten‑ zívním odsáváním prachu v místě jeho vzniku. Vydali jste se cestou odsávání prachu v místě jeho vzniku. Proč? Nejde o žádný revoluční objev, byla to sázka na jistotu. Ideální je prach lik‑ vidovat přímo v místě jeho vzniku, tedy u vlastního zdroje. Cílem bylo dosažení optimálních výsledků v boji s prašností. Vlastní realizace se zúčastnilo několik firem, jak se to vše zvládlo? Ano, vlastní technologii – systém od‑ prášení – dodala firma EKO-PAR, co se stavebních a konstrukčních prací týče, ty zajišťovala naše dceřiná společnost SD – 1. strojírenská. Systém zabezpeče‑ ní protiexplozní ochrany pak firma RSBP a firma BPO Ostrov zajistila vyhotovení projekčních prací celé stavby. Požadav‑ kem byla vysoká funkčnost systému při co nejnižší údržbě, tedy co nejvyšší funkčnost při co nejmenších požadav‑ cích na provoz. Spolehlivost, vysoká účinnost a bezobslužný provoz. Spojení Je vždy složitější instalovat dodatečně jakýkoliv nový rozměrnější systém do stávajících objektů, jak jste se s tím vypořádali? Nepochybně máte pravdu, v budo‑ vách ÚDUT je místa tak akorát. Nový systém odprášení ale způsobil boles‑ ti hlavy také dodavatelům. Vzhledem k vysokým nárokům na rozměrové to‑ lerance bylo třeba důkladně promyslet umístění rozvodu odsávacího potrubí. V zásadě se stále vychází z toho, že pro projektanta není nic příliš obtížné. Ale při zadání by asi každému ztuhly rysy. Definovaný cíl umístění technologie od‑ prášení lze s přehledem zařadit mezi ty obtížnější. Klíčem k úspěchu při vlastní realizaci bylo především úzké propojení jednotlivých oblastí vývoje a pracovních činností všech dodavatelů. Zde ob‑ rovský kus poctivé práce vykonal Jan Černý, dřívější mechanik drtírny (v době vlastní instalace systému odprášení coby důchodce zastupující firmu EKO‑ -PAR), který již ale bohužel není mezi námi. To zní dosti složitě. To nejen složitě zní, ale skutečně to složité i je. V praxi platí, že nestačí dělat věci správně. Je třeba dělat správné věci správně. Úloha je řešitelná jenom v týmu s vysokou motivací. Lze pro představu nějak jednoduše popsat systém odprášení? Zařízení se skládá z odtahového venti‑ látoru, kompresoru a sušičky stlačeného vzduchu nutné pro regeneraci filtračních vložek, filtrační stanice, potrubních roz‑ vodů a uzavíracích armatur. S ohledem na množství transportovaného uhlí, jeho druh, pracovní cykly jednotlivých dopravníků včetně velikosti celého za‑ řízení je množství odsávaného vzduchu z pracovních míst souhrnně maximálně 110 000 m3/h. Ve filtrační stanici se na‑ chází 560 kusů filtrů – tedy filtračních ru‑ kávů. Celá filtrační jednotka včetně pat‑ řičných potrubních rozvodů má tlakovou odolnost 50 kPa. Hnědouhelný prach je z výsypek filtru odváděn podavači v pro‑ tivýbuchovém provedení. Vlastní kon‑ strukce filtru je uzemněna a odpovídající části filtru jsou mezi sebou propojeny uzemňovacími pásky. Tkaniny použité jako filtrační odpovídají elektrostatickým podmínkám vznikajícím při proudění vzdušniny filtrem. Filtry jsou chráněny protiexplozním HRD systémem. Mají odprašovací zařízení nějaká bezpečnostní opatření? Odsávací zařízení jsou určena k tomu, aby hromadila a separovala hořlavý prach, jako prevenci jeho disperse do provozu. Z tohoto důvodu jsou tato za‑ řízení vybavena protiexplozními systémy. Tedy zákonitě musíte měřit prašnost v odsávacím systému? Přesně tak, předmětem měření praš‑ nosti a rychlostních parametrů v odsá‑ vacím potrubí odprášení je zmapování aktuální prašné koncentrace a rychlost‑ ních parametrů proudící vzdušiny v po‑ trubních odtazích systému odprášení. Výskyt hnědouhelného prachu v proce‑ su transportní technologie sebou vždy nese rizika vyplývající ze specifik trans‑ portu uhelné masy, a to vzniku prachu, velikosti koncentrace prachovzdušné směsi a v neposlední řadě v systému zneškodňování prachu. Největší vý‑ vin prachu vzniká v důsledku kinetické energie uhelné masy v transportních uzlech pásové dopravy – přesypech a v prostoru hlubinných zásobníků uhlí při jejich plnění. A co zkrápění vodou? Jedná se o preventivní opatření, které má za účel zamezit, respektive minimalizovat únik prachu z dopravních pásů. Většinou se používá vodních po‑ střiků. Jsou umísťovány na konstrukci usměrňovacího štítu přesypu, tedy na místa nárazu dopravovaného materiá‑ lu do této zábrany. Postřiky spotřebují svou kapacitu vodní clony na vrchní část toku materiálu. Nestačí již ale eliminovat polétavou prašnost vznikající ve vnitř‑ ním spodním prostoru dopadové oblasti přesypu. Jemný prach obsažený v uhlí se do‑ stává do vznosu proudem vzduchu, který vzniká pádem proudu hmoty do přesypu, jenž je v protisměru s proudem materiálu. Postřiky v průběhu provozu jeví většinou známky nesourodosti vodní clony, což je způsobeno nestandardním rozprášením vodních kuželů jednotli‑ vých rozprašovačů. V důsledku neefek‑ tivního postřiku dochází k protékání po‑ střikové vody do spodní oblasti přesypů a pásových dopravníků, kde způsobuje nadměrné zvlhčení přepravovaného ma‑ teriálu a technologických celků. V tomto případě může dojít k nalepování materi‑ álu. Nadměrná vlhkost uhlí může rovněž způsobit zvýšení rizika záparů. Proč jste od této cesty eliminace prašnosti postupně odstoupili? Aby se mohlo potvrdit, že je zkrápě‑ ní opravdu účinné, potřebujete provést měření. V roce 1987 a následně pak v roce 1992, bylo na Dolech Nástup Tu‑ šimice provedeno zhodnocení účinnosti instalovaného odprašovacího zařízení typ MINIJET Astrowaren. Zhodnocení provedl Výzkumný ústav hnědého uhlí v Mostě. Systém v té době pracoval jako odprašovací zařízení na čtyřech podlažích ÚDUT I. V principu se jedna‑ lo o centrálně řízené zkrápění vodními tryskami. V případě, že byly v průběhu měření zajištěny optimální podmínky (tj. bezporuchové zkrápění, eliminace vlivu sekundární prašnosti, srovnatelné provozní podmínky a příznivé klimatic‑ ké podmínky), dosahovaly míry snížení prašnosti i 50–60 %. Předpokládalo se ale, že míra snížení prašnosti bude do‑ sahovat 80–90 %. Vývoj v této oblasti tedy již nepokračuje? Ale ano, pokračuje. Říkat, že zkrá‑ pění vodou je k ničemu, je špatně. Zís‑ kané hodnoty nasvědčují tomu, že vy‑ užívání zkrápěcích zařízení jako jedné z uplatňovaných forem odprašování má své opodstatnění. Jedná se vesměs o zařízení, která nevyžadují veliký zásah do technologie, proto jsou často využí‑ vána i přes svoji nižší účinnost. Tak jako i v jiných věcech, také v případě zkrápě‑ cích zařízení šel technický vývoj a po‑ krok dopředu a vzhledem k datu posled‑ ní zkoušky účinnosti výše popsaného zařízení, která se uskutečnila v březnu 1992, lze přepokládat, že se účinnost dnešních zkrápěcích systémů zlepšila. Proto bych se do hodnocení účinnosti těchto zařízení nerad pouštěl. Neznám je do detailů. Vydali jsme se jinou cestou a zkrápění vodou používáme pouze jako doplňkové řešení prašnosti u venkov‑ ních přesypů. Existuje tedy nějaké jednotné univerzální řešení pro snižování prašnosti? Ne, pro složitá technologická zařízení a provozy, jakými třídírny a drtírny uhlí jsou, musí být vždy volen komplexní přístup řešení. Každý provoz má svá specifika a musí se vycházet ze znalostí technologie výroby jako celku i jeho jed‑ notlivých částí. Jak již bylo konstatováno, v rostoucí míře se projevuje nutnost sni‑ žovat prašnost, tzn. instalovat různá od‑ prašovací zařízení, provádět technolo‑ gické či technické úpravy. Tyto akce jsou realizovány jak z hlediska hygienického, tak z hlediska bezpečnostního. V sou‑ časné době je již známý fakt, že proble‑ matiku prašnosti v úpravárenských pro‑ vozech nevyřeší nasazení jednoho typu odprašovacího zařízení, byť dokonalého, ale že pouze komplexní přístup k řešení může přinést úspěch. Lze ještě něco v odprašování provozů ÚDUT zlepšovat? Jedno je již jisté. Jako každoročně, tak i letos se investovalo do boje s prašností mnoho finančních prostředků. Samo‑ zřejmě, stále je co zlepšovat. Myslím, že i když se snažíme, ještě stále nejsme tam, kde bychom chtěli být, ale kam to podle mého názoru časem společně dotáhne‑ me, tedy nainstalujeme systém odprá‑ šení do budovy nakládacího zásobníku NZ II. Na jednu stranu se nejedná o lev‑ nou záležitost. Na druhou stranu – proč ne, jedná se přeci o investici do zdraví zaměstnanců ÚDUT, a to jak z hlediska hygienického tak bezpečnostního. text: Jiří Kučera foto: Marek Herčzík 16/17 svět dolů 18/19 pracovní den Poslední fárání Vladimíra Voňky vedoucího řidiče SchRs 1 320/K 110 07:30 09:00 Mezi povinnosti řidiče rýpadla během revize patří také administrativa – například vypisování knihy zajištění pracoviště, či svařovacích příkazů. Jednou z úprav prováděných během roční revize byla montáž mechanického zajištění zdvihu kolesového výložníku. Nový segment ještě před vsazením do ozubeného věnce zdvihu představil Petr Volek, provozní zámečník Prodeca. 12:00 14:30 Důležitý moment dnešního dne: Vladimír Voňka předává svému nástupci Josefu Hlízovi klíče od kabiny řidiče velkostroje. Poslední společný snímek s posádkou a mechanikem. S panem Voňkou se všichni ještě rozloučí po práci v restauraci Na Rybníčku v Březně. 15:00 18:00 „Vláďa Voňka je pro mě skutečný profík. Nejenže si se vším poradí, ale dokáže také stmelit celou partu. Pro mladší kolegy byl tím nejlepším příkladem,“ nešetří slovy chvály mechanik velkostroje Jaroslav Podlaha. Poslední pracovní den Vladimíra Voňky skončil a tím se uzavřela mimořádně bohatá kapitola produktivního věku. Nudit se ale nehodlá ani v důchodu: práce kolem domu, zahrádka, houbaření a samozřejmě rodina. Čas nám plyne všem stejně, proto každého z nás jednou čeká poslední den v práci. Jak takový den prožil Vladimír Voňka, skutečný profesionál, který na DNT odpracoval poctivých čtyřiačtyřicet let? Po celou tu dobu byl hrdý na hornický stav a profesi řidiče kolesového rýpadla a přes všechnu pracovní náročnost, námahu HORNICKÉ listy 4/2013 a ne právě komfortní prostředí byl pro něj proces povrchové těžby skrývky a uhlí tolik přitažlivý a krásný. Netypický poslední pracovní den Poslední den v zaměstnání začal pro Vladimíra Voňku stejně jako tisíce těch předešlých. Ráno v pět prošel březenskou vrátnicí. Za další necelou půlhodinu už byl na místě: u kolesové‑ ho rýpadla SchRs 1 320/K 110. Jeho stroj byl zcela netypicky namísto ob‑ vyklého druhého skrývkového řezu v zátince prvního řezu. Probíhala tady totiž revize, která přinesla také výměnu kulové dráhy. A právě v úterý 13. srp‑ na vrcholily práce pro uvedení rýpadla do provozu. Bylo jasné, že poslední pracovní den nebude Vladimír Voňka trávit v kabině řidiče. Navzdory tomu, že SchRs 1 320/K 110 nevykazovalo žádný pohyb, panoval ve všech jeho částech čilý pracovní ruch. Posádku doplňovaly početné party pracovníků Prodeca i externích dodavatelů. Fi‑ nišovala nejen oprava kulové dráhy, ale měnily se také válečky na pásech dopravních linek, probíhala montáž mechanického zajištění zdvihu kole‑ sového výložníku. Vedoucí řidič Voňka měl o všem dokonalý přehled, neustá‑ le procházel celý stroj a dohlížel na dodržování technologických postupů a bezpečnosti práce. Moje nejlepší léta na Nástupu „Dodnes si pamatuji na 3. prosinec 1969, kdy začala moje dlouhá hornic‑ ká kariéra. Pocházím ze Dvora Králové, kde jsem se také vyučil zámečníkem pro tamější teplárnu. Kvůli možnosti přidělení bytu jsem dal přednost prá‑ ci v hornictví. Vzpomínám na prvotní šok po zjištění, že jako zámečník DPD budu pracovat 12 hodin venku, a to za každého počasí. Skutečný vztah k hornictví jsem získával postupně, když jsem se stal členem posádek velkostrojů, především pak rekord‑ mana KU 800.8/K 77 – nyní už prosla‑ veného veterána Březenského draka. Právě na tomto velkostroji jsem prožil více než tři desítky báječných let. To, že jsme byli dobrá parta a měli spo‑ lehlivý stroj, dokazovaly roční obje‑ my těžeb přesahující 11 mil. m3, což se nám podařilo celkem čtyřikrát. Po počátečních problémech se ve zdej‑ ších dobývacích podmínkách osvěd‑ čilo také naše současné rýpadlo SchRs 1 320/K 110. Umí běžně odtě‑ žit 20 000 m3 skrývky za směnu, což je pro představu příkop o rozměrech metr na metr vedoucí z Klášterce až do Chomutova,“ hodnotil pan Voňka. Vladimír Voňka byl profesionál Skutečnost, že právem patří mezi fa‑ chmany, kteří své profesi rozumí a bez‑ vadně ji ovládají, dokládá také jeho zlep‑ šovací návrh usnadňující těžbu skrývky. Pro K 77 vytvořil účinnou pomůcku k udržení kolesa v rovině, kdy za pomo‑ ci laserového paprsku mohli řidiči kon‑ trolovat výšku osy kolesa a dodržovat tak pojezdovou rovinu rýpadla. Za svoji profesionalitu a zlepšováky získal pan Voňka v roce 2010 prestižní cenu Čézar. 13. srpna uzavřel dlouhou a hodnotnou etapu produktivního věku. Nepochybně se má za čím ohlédnout a může na sebe být právem hrdý. Tak, jak to vystihl oso‑ bitý spisovatel Bohumil Hrabal: Kladným hrdinou je jakákoliv lidská existence, hrdinou je dítě, které se učí chodit, hrdinou je chlapec, který jde poprvé do školy, hrdinou je jinoch, který se stal mužem, a nakonec kladným hrdinou je každý, kdo se zamiloval a oženil. Ale největším hrdinou je člověk, který chodí do práce a žije rytmem obyčejného člověka. K hrdinství není třeba účastnit se války nebo létat s kosmonauty, ale plnit úlohu jako pracující člověk a manžel, otec a přítel, to už je velké hrdinství.“ text a foto: Tomáš Vrba Město Bílina se za posledních dvacet let hodně změnilo. Jistě k lepšímu. Jeho obyvatelé mají téměř vše, co ke spokojenému životu potřebují. Fungují zde školy, školky, sociální služby, nemocnice s poliklinikou a řada sportovních a kulturních zařízení. Vedení města má ještě hodně smělých plánů a trvale usiluje o další rozvoj. V čele radnice je už třetí volební období Josef Horáček, který má s komunální politikou bohaté zkušenosti. Ještě předtím než byl zvolen starostou, se snažil dvanáct let pozitivně ovlivňovat chod města jako zastupitel. S panem starostou jsme se sešli na střeše výškové budovy SD v Bílině, odkud se nabízí výborný rozhled na celé město. HORNICKÉ listy 4/2013 Jak byste charakterizoval váš vztah k Bílině? I když nejsem rodilý Bíliňák, protože pocházím z Dolního Jiřetína a do Bíliny jsem se přestěhoval jako malé dítě s ro‑ diči, mám k našemu městu silné pouto. Chodil jsem tady do školy, prožil mládí a celý život tady pracuji. Mám v Bílině také řadu kamarádů a přátel, se kterými se dobře znám desítky let. Samozřejmě, že se mi naše město líbí. Nejen historic‑ ký střed, ale i ostatní části, třeba areál Kyselky. Srdeční záležitostí je pak pro mě Bořeň. Ať už se vracím odkudkoliv, když prvně vidím Bořeň, vím, že jsem doma. Zvnějšku to vypadá, že v Bílině máte snad úplně všechno, co jeho obyvatelé potřebují. Prozradíte, o co ještě usilujete? Myslím, že v porovnání s ostatními menšími městy v Ústeckém kraji se ne‑ máme za co stydět. Můžeme se pochlu‑ bit širokým spektrem vybavenosti, ať už jde o sport, lékařskou péči, školy či důstojné kulturní prostory. To ale nezna‑ mená, že nelze dále věci vylepšovat. Ne‑ dávno začal nový školní rok a všechny tři školní budovy jsou kompletně zatepleny. V Bílině se slavil Den horníků Co by to bylo za oslavu hornického stavu bez hornické kapely. Starosta města Bíliny: TADY TO MÁM RÁD Aktuálně pracujeme ještě na zateplení dvou budov sociálních služeb a centrální školní jídelny. Rekonstruujeme taky vnitř‑ ní prostory sociálního domu, kde každo‑ ročně našim seniorům zmodernizujeme několik bytů. Chceme, aby bylo naše město úhledné, proto už čtvrtou etapou pokračuje regenerace panelového sídli‑ ště na Teplickém předměstí, druhou pak sídliště Na Chlumu. Věřím, že se nám podaří získat dotaci na demolici kasá‑ ren. Projektová dokumentace je už zpra‑ covaná a počítá, že by zde v budoucnu mohla být namísto kasáren menší prů‑ myslová zóna, která by přinesla tolik potřebné pracovní příležitosti. Podaří-li se nám získat dotaci v programu Zelená úsporám, rozjedeme výměnu oken a za‑ teplení plaveckého bazénu. Pevně věřím, že uspějeme v programu ROP Severozá‑ pad. Čerpání těchto prostředků bychom použili na rekonstrukci víceúčelové haly. Řada zaměstnanců Dolů Bílina jezdí do práce Důlní ulicí, kde se provádí sanace skalního masivu. Tuto neobvyklou opravu hradí město ze svého rozpočtu? V případě zabezpečení skály v Důlní ulici, kde z masivu odpadávaly kusy kamenů, se nám podařilo získat do‑ taci ve výši téměř čtyř milionů korun. Sanačními pracemi by měl být skalní masiv v délce zhruba 120 metrů zpev‑ něn. Příčinou nestability a blokového zřícení skály byly podle geologické zprávy dlouhodobé přírodní procesy. Ještě na podzim mají být práce v Důlní ulici hotovy. Zároveň skončí dopravní omezení. Udržujete partnerské vztahy s několika evropskými městy. Jedná se také jako v případě Bíliny o hornická města? Našimi partnerskými městy jsou Stropkov na Slovensku, Bilgoraj v Pol‑ sku, Kelme v Litvě a také dvě hornic‑ ká města: Dippoldiswalde v Sasku a ukrajinský Novovolynsk. V posledně jmenovaném jsme se před několika týdny dokonce účastnili velkorysých oslav Dne horníků. Novovolynsk je mo‑ derní město se 68 tisíci obyvatel a leží ve lvovsko-volyňském černouhelném revíru. Uhlí se tam těží hlubinným způ‑ sobem. Roli uhlí na evropském ener‑ getickém trhu a soužití těžařů s oko‑ lím sleduji také při studijních cestách, které pro zastupitele sousedních měst a obcí pravidelně pořádají Severočes‑ ké doly. Letos jsme navštívili největší polský hnědouhelný lom a elektrárnu v Belchatowě. Poláci jsou hrdí na hor‑ nický stav a udržují tradice. Jsem rád, že také v Bílině se nám podařilo za podpory Severočeských dolů obnovit oslavy Dne horníků. Severočeské doly jsou tradičním partnerem města Bílina. Jak probíhá vaše spolupráce? Myslím, že můžu označit naše vzta‑ hy za nadstandardní. Spolupráce je skutečně dlouhodobá. Podpora Se‑ veročeských dolů, kterou věnují nejen našemu městu, ale celému regionu, je nepřehlédnutelná. Je pro nás důležité mít silného partnera, se kterým mů‑ žeme řešit nejrůznější problémy. Díky podpoře Severočeských dolů jsme vybavili potřebnou technikou školy, mohli uspořádat nejrůznější kulturní a sportovní akce. Často řešíme věci operativně a vždycky, když je potřeba, nám SD pomohou, ať už jde o zdánlivé maličkosti, jakými je třeba zapůjčení techniky, nebo podpora významných projektů. text a foto: Tomáš Vrba Tak jako v jiných hornických měs‑ tech také v Bílině měly v minulosti osla‑ vy Dne horníků, později Dne horníků a energetiků, velkou tradici. Sociálně‑ -politické změny, útlumy těžeb spojené s redukcí pracovních míst a také nega‑ tivní pohled veřejnosti na hornictví při‑ spěly na počátku 90. let většinou k od‑ klonu od mohutných oslav. Podobný trend stihl také Bílinu, naštěstí ne na‑ dlouho. Už v roce 2006 zde zase ofi‑ ciálně oslavili na začátku září Den hor‑ níků. Znovuobnovená tradice úspěšně pokračuje. A tak v sobotu 7. září se v areálu Lázní Kyselka uskutečnila letošní oslava náročné práce havířů. Opět byl připraven bohatý kulturní pro‑ gram. Vystoupila například zpěvačka Heidi Janků, ale hlavně břeskná Hor‑ nická dechová hudba Severočeských dolů s kapelníkem Josefem Zástavou. Vystavená technika z SD – Autodoprava byla v obležení zejména malých návštěvníků. Velkou pozornost věnovali organizátoři malým návštěvníkům. Dětská scé‑ na v parku jim přinesla pestré pásmo pohádek a písniček. Děti si mohly užít také nefalšovanou indiánskou ves‑ ničku. Prostor dostala také originální dudácká kapela a soutěž dřevorubců. Velký zájem vzbudil stánek Severo‑ českých dolů, kterému kraloval veselý sněhulák - maskot Bílinského nízkosir‑ natého uhlí. O zaslouženou pozornost návštěvníků se dělil s technikou z vo‑ zového parku SD – Autodoprava. Vy‑ stavován byl například jeřáb Liebherr LTM 1090-4.1. s 50metrovým telesko‑ pickým výložníkem. Navíc celý den byl ve znamení pěkného slunečného po‑ časí – prostě letošní Den horníků v Bíli‑ ně se opět povedl. text: Tomáš Vrba foto: Jaromír Šeps, Tomáš Vrba 20/21 z míst kde žijeme Jubilanti skupiny SD (září – říjen) 145 zachráněných obojživelníků – taková je bilance tradičního odchytu a přesunu obojživelníků, který pod dohledem zoologů ČZU provedli v sobotu 7. září žáci druhého stupně ze Základní školy v Braňanech. Navíc se zvídaví školáci seznámili s řadou dalších zajímavých živočichů a rostlin vyskytujících se v sousedství Dolů Bílina. HORNICKÉ listy 4/2013 Odchyt a následný přesun obojži‑ velníků, kteří žijí v místech plánované těžby uhlí v předpolí Dolů Bílina, po‑ řádají Severočeské doly ve spoluprá‑ ci s ČZU řadu let. Tentokrát se akce v rámci chvályhodného projektu zú‑ častnili braňanští školáci, které přijel podpořit i starosta Vlastimil Krupka. Záchranná akce je prováděna na zá‑ kladě požadavku orgánů státní správy a odborníci-zoologové z pražské ČZU mají pro manipulaci s chráněnými ži‑ vočichy povolení vydané Minister‑ stvem životního prostředí ČR. Letošní odchyt provedlo 18 žáků, kteří poslé‑ ze našli nový domov 109 skokanům skřehotavým, 33 čolkům, 2 pulcům Transfer obojživelníků z předpolí Dolů Bílina blatnice skvrnité a 1 kuňce obecné. Spolu s dětmi se do transferu zapo‑ jila také jejich učitelka přírodopisu Marta Lancošová. „Považuji tuto akci za velmi vydařenou, protože děti pří‑ mo v terénu vlastními silami přispěly k záchraně mnoha živočichů. Vybave‑ ny podběráky a cedníky se nadšeně pustily do prospěšného úkolu. Poučné byly také zasvěcené informace o zdej‑ ší fauně a flóře, které jsme se od týmu ČZU dozvěděli,“ uvedla paní učitelka. Smysluplná a úspěšná akce splnila svůj účel: mnoho obojživelníků, kteří vzhledem ke své malé mobilitě jsou vystaveni bezprostřednímu ohrožení postupem těžby, bylo přesunuto do stabilizované vodní plochy na rekulti‑ vované výsypce Pokrok. text a foto: Tomáš Vrba OHLÉDNUTÍ MIROSLAVY CHODOUNSKÉ Pracovního jubilea dosahují v DB: Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD: 20 let Marvan Miloš elektrikář velkostroje Polomík Kamil provozní zámečník Špet Stanislav mech. úseku – strojní Vykouk František klapkař Köver Lubomír zámečník velkostroje Soukup Pavel elektrikář velkostroje Myslík Radim provozní zámečník Procházka Jiří provozní zámečník Kamenská Jana vybírač hlušiny Hewerochová Michaela laborant Linda David technik fotogrammetr 20 let Kalkuš Jan Gáll Ivo Prokešová Hana systémový inženýr VT PZ ASW ref. operativního nákupu OD ref. operativního nákupu OD 30 let Dvořák Jaroslav Jahodová Jaroslava vedoucí odd. investic referentka nákupu PÚ – SS PÚ – SS PÚ – SS PÚ – TU PÚ – TU PÚ – TU PÚ – TU PÚ – TU PÚ – ÚU OŘKJ OMG 30 let Kapoun Vladimír Richter Jiří Matuš Jan Hobzová Valerie Zeman Vítězslav Žalud Milan elektrikář velkostroje PÚ – SJ operátor PD PÚ – SJ řidič velkostroje PÚ – SS ref. ekonomiky úseku PÚ – SS revírník PÚ – SS provozní zámečník PÚ – ÚU 40 let Raffler Karel Hegr Josef vedoucí řidič velkostroje PÚ – SJ provozní elektrikář Energetika OITR OS Pracovního jubilea dosahují v SD – Autodoprava, a.s.: 20 let Polák Věroslav Sýkora Jiří Plavec Zdeněk Mokrý Vladimír 30 let Hendrych Tomáš Mimra Arnošt Déri Josef Souček Antonín technik PHM řidič zemních strojů řidič pracovních strojů řidič pracovních strojů AUT-B REK-T DDM-B DDM-B automechanik AUT-T řed. úseku Autodoprava Správa řidič pracovních strojů DDM-B řidič pracovních strojů DDM-T Pracovního jubilea dosahují v PRODECO, a.s.: Pracovního jubilea dosahují v DNT: 20 let Koiss Milan Tomko Marek Oros Petr Dibelka Vlastimil Záruba Lubor hasič HZS provozní elektrikář PÚ – ÚDUT provozní zámečník PÚ – OČV provozní elektrikář PÚ – Skrývka hasič HZS 30 let Strnadová Alena Anděl Zbyněk Vítek Karel Picálek Jiří Šmákal Jan Špaček Pavel Anděl Milan strojník v úpravně strojník v úpravně přestavbář provozní zámečník dispečer zámečník VLS řidič S-vozu PÚ – ÚDUT PÚ – ÚDUT PÚ – Lom PÚ – Lom OŘV PÚ – ÚDUT PÚ – Lom 40 let Vlčková Anna Neugebauer Karel Hudková Alena Kratochvíl Pavel operátor PD technik PM strojní strojník v úpravně hasič ŘS – S OPM PÚ – ÚDUT HZS 20 let Hort Lubomír Krčmarik Petr Wolf Jiří vulkanizér vulkanizér provozní zámečník PB PB PB 30 let Němec Karel provozní zámečník PB Pracovního jubilea dosahuje v SD – Kolejová doprava, a.s.: 20 let Martinko Josef strojvedoucí PL Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti a za odvedenou práci vyslovuje poděkování. Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb Po dlouhých šestatřiceti letech ukončila své aktivní působení na Dolech Bílina, jimž zasvětila celý profesní život, Miroslava Chodounská, vedoucí oddělení lidských zdrojů. „Bez čtyř dnů jsem pracovala pro Doly Bílina celých třicet šest let. Za‑ čínala jsem v roce 1977 v autostře‑ disku VMG I, kde jsem vykonávala administrativní práce. V roce 1984 jsem přešla do osobního oddělení,“ rekapituluje Miroslava Chodounská. U personalistů prošla všemi důleži‑ tými etapami vývoje DB posledních třiceti let. Absolvovala skokový ná‑ růst počtu zaměstnanců v polovině 80. let, který vyvolalo zprovoznění nových technologických celků, ale také redukci stavu zaměstnanců na počátku 90. let odrážející útlum těžby. V posledních letech bylo její hlavní pracovní náplní obsazová‑ ní volných pracovních míst a s tím související databáze uchazečů o zaměstnání s více než 800 ucha‑ zeči, z nichž se vybírají vhodní kan‑ didáti v požadovaných profesích. „Veškerá práce, kterou jsem v SD vykonávala, by se neobešla bez dobrých spolupracovníků. Měla jsem štěstí i na nadřízené. Všem jim moc děkuji a věřím, že se budeme setkávat i v budoucnu.“ A jaké má další plány? „Rodinu, četbu knih, sudoku, hry na počítači a samo‑ zřejmě péči o dům a zahradu.“ Paní Chodounské přejeme do další ži‑ votní etapy pevné zdraví a splnění všech činorodých plánů. text a foto: Tomáš Vrba 22/23 jubilanti z míst kde žijeme Nejnavštěvovanější muzeum v Ústeckém kraji Před deseti lety se podařilo partě nadšenců založit v areálu uzavřeného hlubinného dolu Julius III v Kopistech u Mostu unikátní muzeum mapující historii dobývání a zpracování uhlí v našem regionu. Podkrušnohorské technické muzeum se stalo uznávanou a hlavně vyhledávanou institucí. V loňském roce dokonce získalo titul Nejnavštěvovanější muzeum v Ústeckém kraji. S uplynulými úspěšnými deseti sezonami a dalšími smělými plány nás seznámili ti nejpovolanější: Zbyněk Jakš, ředitel muzea, a Vlastimil Vozka, primátor města Mostu. Jaký je váš vztah k hornictví, respektive k Podkrušnohorskému technickému muzeu? Z. Jakš: S oblibou říkám, že jsem byl pro hornictví předurčen, neboť jsem se narodil 9. září na Den horníků. Hornic‑ tví jsem vystudoval také na duchcovské průmyslovce a zůstal mu věrný i po‑ sléze. Na hlubinném Dole Pluto jsem postupně prošel všechny profese až po štajgra. Později jsem přešel na Ko‑ hinoor, kde jsem zůstal až do ukončení těžby v roce 2000. Moje další směřování bylo pro změnu spojeno s povrchovým dobýváním. Jako zakládající člen Spolku severočeských havířů jsem byl u prvotní myšlenky vybudovat expozici, která by připomínala hornictví ve střední části severočeského hnědouhelného revíru. Postupně se nám dařilo náš cíl realizo‑ vat. V roce 2003 byla vytvořena obec‑ ně prospěšná společnost a především se pro chystané muzeum našel vhodný prostor. Tím byl uzavřený hlubinný Důl Julius III. Po etapách jsme naše muzeum upravovali a 3. října 2007 slavnostně ote‑ vřeli. Zájem návštěvníků nás velmi těší. Jen letos jsme jich zatím přivítali 8 150, a to do konce sezony zbývá ještě měsíc. V. Vozka: Po absolvování hornické prů‑ myslovky a Fakulty hornicko-geologické na Vysoké škole báňské jsem se hor‑ nictví věnoval i profesně. Začínal jsem jako revírník Dolu Kohinoor. Postupně jsem vystřídal další funkce, mimo jiné jsem byl v letech 1985 až 1990 hlavním inženýrem Dolu Julius III. Takže zdej‑ ší prostředí znám velmi dobře. Osud HORNICKÉ listy 4/2013 Zbyněk Jakš prezentuje funkčnost přibírkového stroje hlubinného dobývaní. Mostecký primátor Vlastimil Vozka a ředitel muzea Zbyněk Jakš u jednoho z největších exponátů – buldozeru Caterpillar D10R, který do expozice povrchového dobývání věnovaly Severočeské doly. Podkrušnohorského technického mu‑ zea se snažím pozitivně ovlivňovat také jako předseda jeho správní rady a mís‑ topředseda Hospodářské a sociální rady Mostecka. Mám v úctě hornické tradice a na práci v hornictví jen pěkné vzpo‑ mínky. Těší mě, že muzeum vedou lidé, kteří to cítí podobně. S čím vším se u vás mohou návštěvníci seznámit? Z. Jakš: Základní expozici hlubinného dobývání se simulovanou štolou, kde se těžilo metodou komorových lávek na zával, a další demonstrující metodu stěnování v lávkách doplňuje výstava nejrůznějšího hornického náčiní, dále lampárna, řetízkové šatny a koupelny, těžební stroj a expozice pojmenovaná Chemie – od uhlí k ropě. Nedávno jsme otevřeli expozici hlavní báňské záchran‑ né služby. Řada zajímavých exponátů je umístěna pod širým nebem – například stroje pro povrchové dobývání nebo důlní lokomotivy. Moderní muzejnictví se neobejde bez interaktivních pomůcek a výpočetní techniky zacílené zejména na mládež. Daří se vám něco podobného zavádět také u vás? Z. Jakš: Současné trendy samozřejmě sledujeme, ale tak jako všude i v muzeu je to především o penězích. Přesto se snažíme, aby naše expozice nebyly str‑ nulé a nudné. Veškerá vystavená techni‑ ka od stěnového kombajnu až po důlní elektrickou lokomotivu je plně funkční, o čemž se návštěvníci sami přesvědčí. Zejména děti zkouší, jak se stroje pro hlubinné a povrchové dobývání obslu‑ hují. Abychom se dostali do širšího po‑ vědomí, pravidelně pořádáme dětské dny, nebo divadelní představení. Dokon‑ ce jsme schopni v našem areálu uspo‑ řádat i svatbu, což se už dvakrát událo. instituci vyhledávanou tuzemskými i zahraničními návštěvníky. Jaké jsou vaše další plány? Z. Jakš: Aktuálně díky finanční pod‑ poře z programu Evropské územní spolupráce Cíl 3 týkajícího se přes‑ hraniční spolupráce dokončujeme opravu jednoho z našich objektů, kde bude umístěna expozice rudného do‑ bývání včetně štoly. Rádi bychom také postupně dovybavili venkovní expozici povrchového dobývání například o dr‑ tič, část dálkové pásové dopravy včet‑ ně poháněcí stanice. Vzhledem k na‑ šemu umístění je nereálné, abychom u nás měli vystavené obří kolesové rýpadlo, jako je to v případě KU 800 v Březně. Ale dovedu si představit, že vzhledem ke svým menším rozmě‑ rům by mohlo být jednou po vyřazení z provozu na bílinské skrývce ozdo‑ bou našeho muzea kompaktní rýpadlo K 650/K 108. Co byste Podkrušnohorskému technickému muzeu popřál do dalších let? V. Vozka: Především stále se zvyšují‑ cí zájem návštěvníků, kteří zde najdou vzpomínky i poučení. Důležitá je také přízeň sponzorů, bez níž by muzeum nemohlo fungovat. A tak mu přeji osví‑ cené a nadšené donátory, kteří pod‑ poří jeho další rozvoj. V neposlední řadě si držme palce v našem úsilí zís‑ kat finanční prostředky z Regionálního operačního programu Severozápad pro vytvoření expozice v těžní budově. PODKRUŠNOHORSKÉ TECHNICKÉ MUZEUM V ČÍSLECH: 2003 rok založení 5 ha plocha celého areálu včetně 14 objektů 1882 rok postavení těžní věže Dolu Julius III 1992 rok ukončení těžby Dolu Julius III 350 let má nejstarší vystavova‑ ný exponát – korýtko na vynášení rudniny 8 500 průměrný roční počet ná‑ vštěvníků, o které se stará 9 za‑ městnanců muzea www.ptm.cz Jednou z letošních novinek je hlubinná chodba se skutečným stěnovým kombajnem. text a foto: Tomáš Vrba Pro zajištění provozu muzea je důležitá podpora ekonomicky silných subjektů. Severočeské doly mají s muzeem od začátku jeho existence nadstandardní vztahy. Jak hodnotíte dosavadní spolupráci? V. Vozka: Severočeské doly jsou dobrou a stabilní značkou. Tuto vlastnost pře‑ nesly i do vztahu k hornickým tradicím a našemu muzeu. Vedení SD v čele s ge‑ nerálním ředitelem Ivanem Lapinem je pro nás zárukou, že muzeum může i do budoucna získat unikátní techniku, která jinak za pár let z našich šachet nenávrat‑ ně zmizí. Spolupráci se Severočeskými doly tedy hodnotím jako velmi dobrou. Za deset let se vám podařilo prakticky z ničeho vybudovat uznávanou „Tady to dobře znám,“ říká s úsměvem Vlastimil Vozka při prohlídce řetízkové šatny. 24/25 hornické tradice Často nám do redakce posíláte pěkné fotografie, na kterých jste zachytili nejen nejrůznější zajímavé momenty z vašich pracovišť, ale také snímky z cest. A protože v mnoha případech se jedná o fotografie skutečně neobvyklé, rozhodli jsme se některé zveřejňovat v Hornických listech. Prostřednictvím nové rubriky Objektivem čtenářů se představí širokému okruhu vašich kolegů. Pokud se tedy považujete za nadšené fotoamatéry a podařilo se vám pořídit opravdu zajímavé snímky, pošlete nám výsledky svého úsilí – rádi je zveřejníme. Kontakt: [email protected] Rekreační léto v Mladoticích RS Mladotice – to je 30 chat obklopených lesy. HORNICKÉ listy 4/2013 Už v roce 1960 začali nedaleko obce Mladotice v malebném údolí řeky Střely obklopeném zdravými lesy budovat horníci z Bílinska menší rekreační objekty. Postupně se areál rekreačního střediska rozrůstal a zkvalitňoval vybavení. V současné době je zde k dispozici 30 chat s kapacitou 90 lůžek, jídelna se společenskou místností, sociální zařízení, dětské hřiště a bazén. Mladotice lákají také svojí nádhernou polohou s řadou turistických cílů v blízkém okolí. Jaká byla letošní letní sezona? RS Mladotice vylepšuje své služby Rekreační středisko je od roku 2000 v majetku sdružení odborových or‑ ganizací Dolů Bílina. Od té doby pro‑ běhla v Mladoticích řada úprav. V roce 2009 byla rekonstruována většina chat i společné objekty, jako jsou umývár‑ ny, toalety a jídelna. Obměněno bylo také vybavení chat. Moderní nábytek – postele, palandy a vestavěné skříně – doplnily ještě lednice a rychlovarné konvice. Původní vytápění na pevná pa‑ liva bylo nahrazeno elektrickými tělesy. Nezapomnělo se ani na malé rekreanty, kteří mohou využívat hřiště s řadou her‑ ních prvků a společně se svými rodiči i venkovní bazén. Ke správné rekreaci patří samozřejmě dobré jídlo. V Mlado‑ ticích vaří domácí stravu. Ať už se jedná o snídani, oběd nebo večeři, určitě si pochutnáte. „V letošní sezoně proběh‑ la kompletní výměna personálu, a to včetně kuchaře a vedoucího střediska. Snahou bylo zlepšit nejen stravování, ale celkově zpříjemnit našim lidem po‑ byt a motivovat je, aby do Mladotic při‑ jížděli každoročně. Zatím máme zrekon‑ struováno 23 chat, které jsou vybavené také novým nábytkem. Velké oblibě se těší bazén, který plní všechny paramet‑ ry a hygienické normy pro veřejná kou‑ paliště. Letos dosahovala obsazenost během letních měsíců zhruba 45 %. Neobvyklý manévr – míjení rýpadel KU 800.19/K 98 a KU 800.17/K 99 na třetím skrývkovém řezu DB – nám zdokumentoval Jan Vajshajtl. Že se rajčata urodí také přímo v uhelném lomu DB, dokazuje snímek Haryho Kubalíka. Do budoucna bychom chtěli ještě do‑ končit modernizaci zbývajících 7 chat a dovybavit dětské hřiště novými herní‑ mi prvky,“ představil RS Mladotice Vác‑ lav Fišer, předseda OO č. 1 na DB. Do Mladotic se lidé rádi vracejí Nechce se tomu věřit, ale napří‑ klad Karel Raffler, vedoucí velkostroje ZP 6 600.10/Z 85, jezdí do RS Mladotice už 52 let. „Skutečně poprvé jsem tam byl v roce 1961 s rodiči, kteří patřili mezi pra‑ videlné návštěvníky. Z jejich vzpomínek vím, jak se středisko postupně rozrůsta‑ lo; například v roce 1964 bylo postaveno prvních 20 chat, do té doby bylo možné obývat jen pokoje v budově dnešní jídel‑ ny nebo stany na louce u řeky. V rodinné tradici jsem později pokračoval i já. Nej‑ dříve jsem přijížděl se svými dětmi, poz‑ ději s vnoučaty. Do Mladotic se budu vždycky rád vracet. Za ta léta je to pro mě dobře známé a příjemné prostředí, kde jsem našel mezi okolními chataři řadu přátel. Váže mě tam hlavně spous‑ ta milých vzpomínek a samozřejmě taky moje tajná místa, kde sbírám houby, ob‑ líbená trasa podél řeky až do Plas a řada pěkných výletních cílů – Manětín, Rab‑ štejn, Žihle, Chýše nebo Kralovice,“ po‑ psal oblíbené místo svých každoročních dovolených pan Raffler. text a foto: Tomáš Vrba Většina chat prošla renovací. Návštěvníci využívají nové vybavení včetně ledničky, rychlovarné konvice nebo elektrického topení. Pes zmožený vedrem na zahrádce jedné teplické restaurace neunikl hledáčku Miloslava Šlechty. Mladotice nabízejí nejen ubytování, ale také kvalitní stravu. Letos zde chutnalo malým i velkým rekreantům. Vladimír Voňka je hrdý na rekord – s manželkou v lesích nad Perštejnem nasbíral 257 hřibů. Pavel Fleischer zachytil velkolepou rekonstrukci napoleonské bitvy u Chlumce pořádanou 30. srpna u příležitosti 200. výročí. Skutečný ráj na zemi – ostrov Maui na Havaji – měl možnost vyfotit Pavel Tuček. 26/27 objektivem čtenářů z odborů Pokud se zajímáte o stroje a zařízení pro povrchové dobývání uhlí, pak právě vám je určena expozice rýpadel, zakladačů a další techniky na uměle vytvořeném poloostrově v zatopeném hnědouhelném lomu nedaleko Halle. Unikátní sbírku velkostrojů pro povrchovou těžbu doplňují dokumenty o dobývání uhlí v této části Německa. Fascinující prostor neslouží jen jako muzeum připomínající dovednosti tvůrců obřích strojů, ale je zároveň vyhledávaným místem pro pořádání nejrůznějších koncertů, hudebních festivalů a společenských akcí. Do dálky se tyčící ocelové konstrukce industriálních artefaktů jsou díky uměleckému nasvícení originální kulisou pro vnímání uměleckých zážitků. Návštěvníci se mohou po speciálních pochůzných lávkách vydat přímo na vystavené velkostroje. FERROPOLIS: 7 000 tun industriální historie Technika z uzavřených povrchových dolů jako průmyslové dědictví V našem revíru stále ještě vyvolávají obří rýpadla a zakladače občasné ne‑ gativní reakce jako symboly devastace krajiny. V Německu je vnímána těžební technika mnohem pozitivněji. Důka‑ zem je hrdá expozice pod širým nebem – Ferropolis. Na začátku 90. let postihl hornictví v nových spolkových zemích prudký útlum. Byla uzavřena většina hnědouhelných lomů a tamější technika byla zpravidla ihned sešrotována. Přes‑ to se nadšencům a vizionářům z řad bý‑ valých horníků podařilo téměř ve všech místech bývalé těžby zachovat alespoň Němečtí horníci pojmenovali toto korečkové rýpadlo Šílený Max. HORNICKÉ listy 4/2013 koncertů (vystoupila zde například zpě‑ vačka Björk nebo skupina Metallica) se v jedinečných kulisách veteránských velkostrojů s úspěchem pořádají také velká operní představení. zlomek strojů. Industriální parky najde‑ me například v Görlitz nebo nedaleko Lipska. Největší počet ocelových kolo‑ sů se ale uchránil v lomové lokalitě Gol‑ pa-Nord nedaleko městečka Dessau v Sasku-Anhaltsku. Jako vzorek výcho‑ doněmecké dobývací techniky bylo do vínku muzea pod širým nebem dáno pět velkostrojů. V roce 1991 se přestalo v dole Golpa těžit a zároveň s projek‑ tem zatápění zbytkové jámy se v rámci vodní rekultivace a revitalizace celého území připravovalo vybudování vhod‑ ného prostoru, který by umožňoval ne‑ jen celoroční výstavu těžební techniky, ale také pořádání kulturních akcí pro několik tisíc návštěvníků. Tak začal am‑ biciózní projekt Ferropolis – Město ze železa. V roce 2000 byla multifunkční aréna otevřena veřejnosti a zároveň za‑ čalo napouštění jezera Gremmin. Dnes, po třinácti letech, lze potvrdit, že smělá myšlenka nevídané expozice industri‑ ální historie se ujala. Ferropolis roč‑ ně navštíví přes 200 tisíc návštěvníků. Koncertní aréna pojme až 25 tisíc divá‑ ků a opravdu několikrát ročně se ji při pořádání nejrůznějších hudebních pro‑ dukcí podaří naplnit. Kromě rockových Jaké poklady najdete v ocelovém městě? Nejstarším exponátem je korečkové rýpadlo 197 ERs 400 zvané Moskit – Komár z roku 1941 na housenicovém podvozku, s objemem korečku 400 l a celkovou hmotností 792 t. Rýpadlo má otočnou horní stavbu, takže moh‑ lo hrabat horní a dolní řez. Podobné korečkové rýpadlo bylo v roce 1943 uvedeno do provozu na tehdejším dole Quido (Obránců míru) v Komořanech. Jen o pár let mladší je kolejový zakla‑ dač s nabíracím korečkovým ústrojím 1022 A2s 2240 zvaný Gemini – Blíženci z roku 1958. Výkon zakladače byl 2 240 m3/h. Délka výložníku dosa‑ hovala 30 m, což je oproti dnešním za‑ kladačům zanedbatelný rozměr a od‑ povídá spíše délce menších pásových vozů. Stroj vyrobila východoněmecká firma VEB Köthen (v roce 1969 doda‑ la na Doly Bílina /DJF/ obří zakladač A 2RsB 8 800). Kvůli svému tvaru do‑ stal další vystavovaný kolejový zakla‑ dač 1025 As 1120 přezdívku Medúza. Jde o německou obdobu našeho vítkovického zakladače Z 1 650, který byl v 60. letech nasazen v podkrušno‑ horských revírech. Otočné korečkové rýpadlo 651 ES 1120 pojmenované Mad Max – Šílený Max s objem ko‑ rečku 1 120 l zase připomíná podobné československé rýpadlo DO 800. Nej‑ novějším strojem ferropoliské sbírky je kolesové rýpadlo 1521 SRs 1 300 neboli Big Wheel – Velké koleso (ob‑ jem korečku 1 300 l, celková hmotnost 1 717 t) z roku 1984. Jeho konstrukce prozrazuje, že bylo určeno do lehčích provozních podmínek s převahou pís‑ ků; výkonnostně odpovídá rýpadlům naší technologické řady TC2. Informace pro návštěvníky Ferropolis má otevřeno celoročně, v létě od 10 do 18 h (o víkendech a svát‑ cích až do 19 h), v zimě od 10 do 17 h. Dospělí platí za vstup 4 eura, děti do 6 let mají vstup zdarma. Více podrobností najdete na www.fe‑ rropolis.de text a foto: Tomáš Vrba Jan Zderčík: Doporučuji Uznávaný odborník zabývající se řadu let vývojem a realizací strojů a zařízení pro kontinuální povrchovou těžbu byl dlouhou dobu oporou teplické projekční kanceláře Vítkovice, respektive Prodeco. „Celý areál parku Ferropolis mě velmi zaujal. Odstavené velkostroje představují průřez historií dobýva‑ cí techniky od druhé světové války do počátku 80. let. Na vystavených strojích je vidět pokrok v jejich pro‑ jektování. Nejmarkantněji je to patr‑ né na kolejovém zakladači Gemini 1022 A2s 2240 z roku 1958. I když rozměr jeho zakládacího výložníků čítá pouhých 30 m, má celkovou hmotnost 1 980 t. Při pohledu na tento zakladač upoutá pozornost z dnešního pohledu příliš velké množství nevyužitého kovu. Později nové přesnější výpočty a znalosti materiálů umožnily podstatně snížit hmotnost strojů. Podobné parame‑ try měly i české zakladače ZD 2 100, které v letech 1958 až 1969 vyráběly Vítkovice. Návštěvníci by si také ne‑ měli nechat ujít prohlídku fragmen‑ tů 120 tis. let staré kostry mamuta, která byla odkryta při těžbě skrývky. Prohlídku Ferropolisu jednoznačně doporučuji. Zajímalo by mne, jestli někdy v budoucnu vznikne podob‑ ná velká expozice dobývacích vel‑ kostrojů také u nás.“ 28/29 informace tip na výlet Výbuch otřásl Sloupem v Čechách 11. září 2013 kolem 14. hodiny zahalil volejbalové hřiště rekreačního střediska ve Sloupu v Čechách hustý dým a okolí bylo zasaženo ohlušujícím výbuchem. Nebojte se, zde veškeré drama končí. Jednalo se totiž o řízené ukázky výbuchů uhelného prachu, které zajistili specialisté z VVUÚ, a.s. z Ostravy -Radvanic v rámci školení nazvaného Riziko vzniku požárů a výbuchů v podmínkách důlních provozů a mimořádné události při hornické činnosti, které se letos konalo již po čtvrté. Cílem této ukázky bylo přítomným zaměstnancům ukázat, jaké škody dokáže uhelný prach při nesprávném použití napáchat a varovat je před těmito následky. Ukázky výbuchů byly pouze jednou z částí dvouden‑ ního školení, kterého se zúčastnili zaměstnanci na vedoucích pozicích a na pozicích revírníků a mechaniků napříč celou společností. O odborný výklad se postaral Jaromír Matějů, na celou akci pak za VVUÚ, a.s. do‑ hlížel Martin Kulich. A nutno podotk‑ nout, že vše dopadlo na jedničku. Dalších přednáškových bloků se ujali například zaměstnanci Obvod‑ ního báňského úřadu v Mostě nebo zástupci HBZS. První zmínění se do‑ tkli problematiky smrtelných úrazů na dolech a jejich příčin. Statistické tabulky byly doplněny poutavými příklady z praxe, které mohou být pro všechny velkým varováním, a jež opět potvrzují, že za většinou pra‑ covních úrazů stojí mnohdy drobné nepozornosti, které mají tragické následky. Téma následně odlehčili Radim Slabák a Stanislav Sehnal z HBZS, kteří si připravili nejen teoretický vý‑ klad, ale také praktické ukázky vy‑ užití postrojů při práci ve výškách. Přednáškové bloky byly ukončeny krátkou přednáškou Viktora Hrdiny, manažera útvaru controllingu, na téma Bezpečnost versus výkonnost firmy. Akce skončila dobře, nikdo nebyl zraněn, žádný majetek nebyl zničen, tak doufáme, že se nám podobně úspěšné školení podaří v dohledné době zorganizovat opětovně. text: Markéta Mašková foto: Martin Kulich Singltrek pod Smrkem Singltrek – Nové Město pod Smrkem. V podzimním tipu na výlet vám ukážeme jednu z nových oblastí cyklistiky. Upoutá jistě nejen vás, ale budete mít možnost zaujmout vaše teenagery a ty jen tak něco nenadchne. Jako jsme vám před jistou dobou představili kitting, jízdu na lyžích za padákem, ukážeme vám, kde všude se dá jezdit na kole. Singltrek je označení pro úzké stezky pro cyklisty. Jedná se o registrovanou ochrannou známku, která však vystihuje podstatu. První singltreková oblast v Čes‑ ku byla vytýčena na úbočí hory Smrk a v přilehlém okolí. Návrh tras provedl velšský designér stezek Daffyd Davis, který je uznávanou světovou autoritou. V zahraničí jsou tyto stezky nejen po‑ pulární, ale v konečné podobě do dané oblasti mohou přitáhnout cyklisty a tím dát práci místním lidem. Singltreková stezka je charakterizována jako jed‑ nosměrná úzká cesta v lese, která je vyhrazena právě jen cyklistům. Jako nástupní místo můžeme zvolit singl‑ trekové centrum v Novém Městě pod Smrkem u koupaliště. Zde si nejen mů‑ žete zaparkovat automobil, ale i půjčit kolo a využít veškerých služeb tohoto centra. Obdržíte zde mapku tras, nebo lépe, stáhněte si jí z internetu na adrese Označení stezky. www.singltrekpodsmrkem.cz a můžete si udělat představu, co vás čeká. Druhá oficiální možnost, kde nastoupit do tras, je Libverda. Můžete zde být v lázních a zároveň si odpoledne užívat adrena‑ linu na singltrekových stopách. Začíná se u Obřího sudu nad Libverdou, kde je nejen parkoviště, ale i občerstvení. Trasy jsou rozděleny do tří kategorií ná‑ ročnosti, podobně jako na sjezdovkách. Modrá je nejlehčí a je to nenáročná cesta. Červená je středně obtížná, ale ten kdo umí jezdit na kole, nemá pro‑ blém. Černá, ta je náročná, a pokud to chcete trochu rozjet, musíte už něco na kole umět. Dříve než vyrazíte, je potřeba při‑ pomenout, že přilba a rukavice jsou v tomto případě skutečně žádoucí. Vy‑ jedete z parkoviště u Obřího sudu nad Libverdou (i tam obdržíte v kiosku se suvenýry mapku). Cesta je značena typickou značkou, stejně na klíčových rozcestích jsou mapy. Nejdříve za‑ čnete Ludvíkovským traverzem, cesta Obří sud nad Libverdou. Zde si můžete i vypůjčit kolo. 30/31 informace Stezky jsou vhodné pro všechny. nejdříve mírně stoupá po lesní cestě, ale brzy se zanoří do lesa a vy můžete ochutnat co to je singltrek. Projektant nejdříve opatrně přidává na obtížnosti, nemusíte mít však obavy z náročnosti. Brzy pocítíte tu opojnou radost v sedle, to propojení jezdce, kola a stezky. Vaši teenageři to mohou pustit trochu více a už je z kola nedostanete a vyslouží‑ te si i uznání za tento výlet. Stezka se houpe, přibudou přejezdy potoků po můstcích bez zábradlí, sjíždíme nad Nové Město pod Smrkem. Následuje Rapický okruh, serpentinové stoupá‑ ní, po kterém následuje ostřejší sjezd a pak stoupání po asfaltce. Je nutno nabrat výšku co nejrychleji a toto je jedna z možností. Po třech kilometrech se opět zanoříte do lesa a po chvíli vy‑ jedete u chaty Hubertka. Nezapomeňte navštívit, už třeba jen pro krajíc chleba se sádlem, který nabízejí. Stejně tak budete překvapeni, že paní, která ob‑ sluhuje, na to sice nevypadá, ale doká‑ že vám popsat každý úsek vaší projeté trasy i to, co vás teprve čeká. Z Hu‑ bertky příjemně sjedete do výchozího místa. Možná se budete divit, ale ujeli jste přibližně 21 kilometrů a mohu vám garantovat, že jste skutečně mysleli jen na cestu před sebou. Naprosto doko‑ nalý psychický odpočinek. text a foto: Jan Říha
