Rukověť zahrádkáře 2007

Milí pøátelé,
Dostáváte do rukou další Rukovì , v poøadí již pátou. Pøi rùzných setkáních
s Vámi jsem si s potìšením ovìøil, že Rukovì si získává stále vìtší oblibu, že na
ni 'ekáte a je pro Vás nedílnou sou'ástí 'lenství ve Svazu. Pro 'leny redak'ního
kolektivu je to závazek, aby nastavenou úroveò neustále zvyšovali.
Tato letošní Rukovì je tak trochu jubilejní. Nejenže je v poøadí pátá, ale
vychází v jubilejním roce 50. výro'í založení našeho Svazu. Proto i to, co dnes
dostáváte do rukou, má trochu pøispìt k jeho dùstojným oslavám. Vìøte že k pøípravì
Rukovìti pøistupujeme s maximální odpovìdností a snažíme se, aby každý 'len v ní
nalezl øadu 'lánkù, které ho zaujmou. Letos kromì odborných 'lánkù se ve vìtší
míøe vìnujeme výše vzpomínanému výro'í a vìøím, že i to bude pro Vás zajímavé.
Rukovì není koncipována jako jednorázové 'tení, pøedpokládám, že se k ní budete
v prùbìhu roku pravidelnì vracet, nìkteré 'lánky si pøe'tete i vícekrát a že se budete
tìšit na Rukovì 2008, ve které zase budou pøevažovat odborné 'lánky.
Vìøím, že ve Vašich ZO si výro'í založení Svazu pøipomenete a pøi té
pøíležitosti uskute'níte rùzné výstavy a další akce smìøované k tomuto výro'í.
Propagujte prosím naši 'innost pøed nejširší veøejností, lobujte u svých poslancù a
dalších 'initelù za to, aby nedocházelo k bezdùvodné likvidaci našich osad. Naši
právníci i ostatní funkcionáøi pro to dìlají maximum, ale každá pomoc na všech
úrovních nám mùže pomoci. Vìøím, že spole'nì dokážeme pøesvìd'it všechny o tom,
že zahrádkaøení není pouze individuální záležitost, ale že naše zahrádky pomáhají
zlepšovat životní prostøedí ve mìstech a tím slouží i všem našim spoluob'anùm daleko
více než rùzné hypermarkety, 'i benzinové pumpy, které by nìkteøí obecní zastupitelé
rádi vidìli na místì našich zahrádek.
Pøeji nám všem, aby letošní rok nás tak netrápil povìtrnostními extrémy, aby se
nám na zahrádkách vše daøilo a náš spole'ný koní'ek nám stále pøinášel maximální
uspokojení. Rovnìž v osobním životì Vám pøeji hodnì úspìchù, zdraví a spokojenosti.
Váš pøedseda
Vážení p átelé zahrádká i,
d kujeme Vám za p íze , kterou nám
v nujete. Ohlasy na Rukov t jsou v tšinou
velmi kladné a nebo podn tné. Letošní Rukov $ je však trochu jiná než ty p edešlé.
Rok 2007 je pro celý +eský zahrádká ský
svaz jubilejní, nebo$ práv v tuto dobu
vzpomínáme 50.letého výro-í založení Svazu. K této skute-nosti jsme p ihlédli p i
výb ru p ísp vk0 a jejich uspo ádání, které
se od minulých ro-ník0 liší. Mimo odborných text0 zde naleznete zavzpomínání na
p edsedy Svazu, na významn jší zahrádká e
a spolupracovníky Svazu, kte í se o rozvoj
zahrádká ské -innosti zasloužili. Historický
text je vždy odlišen jiným typem písma.
Ve svém mate ském jazyku p isp li do
naši ro-enky zahrádká ští p átelé nám nejbližší, od kterých nás ani státní hranice
neodd lila - v osob p edsedy SZZ Prof.
Ivana Hri-ovského. Odborná pojednání ze
sousedního Slovenska komplexn postihují
odbornou tematiku, ale i zahrádká i - zvlášt ti zkušen jší a toužící n co vyzkoušet,
jist tento text p ijmou.
Se svolením n meckých zahrádká 0 jsme
v -eském p ekladu p etiskli pro zajímavost
text, vydaný Bavorským zemským svazem
pro zahradnictví a pé-e o venkov, München.
V íme, že Vás op t zaujmou i moudré myšlenky doc. Jaromíra Šikuly, p etišt né
z brn nského Zahrádká ského informátora,
kterého kdysi pro pot ebu zahrádká 0 brn nského regionu vydával. Zajímavé jsou
i n které textové p etisky ze starších -ísel
-asopisu Zahrádká v této ro-ence použité.
Pot šil nás Váš zájem a Vaše aktivita, se
kterou jste nám nabídli k za azení své p ísp vky do Rukov ti, rádi je zve ej ujeme
a budeme se t šit na další. U vybraných
p etisk0 text0, použitých v této ro-ence
uvádíme vždy zdroj, ze kterého byl p etisk
použit a letopo-et p0vodního zve ejn ní.
Ing. Miloš Kožešník, Ing. Josef Nejedlo
redakto i ro-enky
2
Historické ko eny zahrádká ství
a vznik ZS
Ing. Otto Macl,
editel muzea ZS v Hradci Králové
D jiny zahrádká ství u nás úzce souvisejí
s d jinami ovocná ství, vina ství a zahradnictví, nebo tyto profese jsou i hlavní náplní
zahrádká ské "innosti. První zmínky o zahradách s ovocnými sady a vinnou révou se
objevují již v zakládacích listinách klášter(
v 10. a 11. století, ale skute"ný rozkv t
ovocná ství a vina ství nastal až od doby
Karla IV. U"ený kn z a léka , chlumecký
rodák Bartolom!j Klaret psal již v této dob
„O stromech a plodech ovocných“. Tento
rozkv t však p erušila vále"ná pohroma husitské bou e. Po jejich potla"ení dosáhlo
za vlády Ji ího z Pod brad naše ovocnictví
takového stupn dokonalosti, že "eské
ovoce se stalo proslulým po celém sv t .
Další pohroma však p išla t icetiletou válkou
v letech 1618 - 1648, kdy zemi drancovali
cizí žoldné i a ovocné sady hynuly. Velké
ad "eských m st a stav( byly statky zkonfiskovány a rozdávány dobrodruh(m z císa ské armády. Následnou rekatolizací byly ze
zem vyhnáni všichni, kte í se necht li
s novými pom ry smí it. Jedním z nich byl i
Ji í Holík, který objevem nových št pa ských metod proslavil "eské ovocnictví po
celé Evrop . P(l století po jeho smrti se
v roce 1754 narodil další ;ech, který svou
láskou k lidem a ovocnému stromu se stal
hlasatelem nové doby, ve které se "eský
národ probouzel z hlubokého spánku po
Bílé ho e. Byl to pod bradský d kan Mat!j
Rössler, který ve své zahrad Sans Pareil
zasadil na 2000 ovocných strom( a všechny
p stované odr(dy popsal ve své knize
„Pomona bohemica“. Jedním z jeho mladších spolupracovník( byl chlumecký d kan
Alois Velich, jehož hlavní zásluha spo"ívá
ve výchov lidových ovocná ( a v ší ení
domácích odr(d.
V druhé polovin 18. století, v dob vlády
Marie Terezie, se objevují první snahy
o spolkovou "innost v oblasti zahradnictví
a ovocná ství. Bylo to jednak „Bratrstvo
zahradnické“, které vzniklo již v roce 1750,
„Spole%nost pro zvelebování hospodá ství
a svobodného um(ní v Království %eském“,
kterou v roce 1770 založila sama panovnice, „První zahrádká ský ovocnicko vina ský
spolek“, založený v roce 1816 v Brn ,
„Spolek %eských zahradník+“, založený
v roce 1880 Benediktem Roezlem a „Ovocnický spolek pro království %eské“, jehož
bohatá "innost po roce 1880 zahájila opravdový rozvoj ovocná ství v bývalém Rakousko-Uhersku. V dob první poloviny 19.
století za"íná epocha velikán( našeho
ovocnictví. Prvními z nich byli Josef Eduard
Proche, který postavil naše ovocnictví na
v decký základ a ukázal cestu promyšlené
hybridizace, nejv tší "eský pomolog Jan
.íha, autor desetidílné pomologie „;eské
ovoce“, nejv tší moravský ovocná František Suchý, jehož p ekrásná pomologie
„Moravské ovoce“ mu postavila trvalý pomník a zahradní architekt Josef Van!k,
autor desetidílné „Lidové pomologie“, který
za"átkem 20. století vybudoval v Chrudimi
jeden z nejlepších zahradnických závod(
v Evrop .
Období konce 19. a za"átku 20. století
bylo ve znamení živeln vznikajících spolk(,
které nebyly nijak centráln ízeny. N které
z nich byly sice zakládány profesionálními
zahradníky, ovocná i a vina i a nahrazovaly
bývalé cechovní organizace, jiné byly výkonnými orgány místních ú ad( k zajiš ování
úkol( obcí p i zakládání a údržb zelen
(tak zvané okrašlovací spolky), ale protože
v nich vznikaly kluby zahrádká ( a svou
"inností ovlivnily vznik skute"n zájmových,
neprofesionálních spolk(, jako byl ku p íkladu „Svaz zahrádká ( a p átel p írody v Brn “, „Spolek zahrádká ( Praizler“ v P íbo e,
nebo „Spolky p átel p írody“, m(žeme je
považovat za p edch(dce dnešních zahrádká ských organizací.
Období okupace 1939 - 1945 se vyzna"ovalo velmi silným omezením spole"enského
života, jakým byl zákaz shromažHování
a spol"ování lidí. Okupanti cht li mít obyvatelstvo pod kontrolou a proto usilovali o sjednocení všech spolk( do jedné organizace,
kterou byl „Svaz zahrádká 4“. N které
spolky však do n ho nevstoupily a p erušily
svoji "innost. I když byl „Svaz zahrádká (“
založen pod tlakem okupa"ní mocnosti, jeho
existence umožnila v obtížných podmínkách
Protektorátu alespoJ spolkový život zahrádká (.
Období od osvobození v roce 1945 bylo
obdobím „Jednoty zahrádká 4“, vzniklé
p ejmenováním „Svazu zahrádká (“, do
kterého n které spolky odmítly vstoupit.
V prvních povále"ných letech p(sobila
„Jednota“
pod
ochranným
štítem
„Jednotného svazu "eských zem d lc(“, ale
s p ipravovanou socializací vesnice byla
tato organizace zrušena a „Jednota“ tak
z(stala bez p ímého partnera. Po ur"itou
dobu byla pod metodickým vedením Ministerstva zem d lství, ale postupn byly vytváeny podmínky pro vznik nové, celostátní
organizace zahrádká (. K tomu došlo
29.9.1957, kdy byl na 1. celostátním sjezdu
v Praze ustaven „ eskoslovenský svaz
zahrádká 4 a ovocná 4“. Prvním p edsedou organizace byl zvolen František Machala, vedoucí koniferových školek v Žehušicích, tajemníkem Václav And l. V roce 1957
tak za"alo budování a formování nejv tší
zahrádká ské organizace v našem stát ,
která v dob svého nejv tšího rozmachu
dosáhla tém p(l milionu "len(.
Od svého vzniku prošel eský zahrádká ský svaz, stejn jako celá naše spole"nost,
složitým vývojem. P etrval však až do dnešních dn(, protože jeho jádrem jsou základní
organizace, jejichž "lenové jsou spojeni
láskou k p írod , pro které práce na zahrádce není jen koní"kem, ale ur"itým zp(sobem života a seberealizace. Práv v tom je
i budoucnost této spole"ensky prosp šné
organizace, která v roce 2007 oslavuje 50
let svého trvání.
František MACHALA
1. p edseda Svazu (1958-1961)
Narodil se 7. 5.1907. Jako dvacetiletý p išel
do Žehušic z Jeze í. V r. 1929 odešel na zahradnickou praxi do Francie, odkud se vrátil v r.
1940 zpátky do Žehušic, kde se stal vedoucím
koniferových školek až do r. 1974. Na 1. sjezdu
3
Svazu byl zvolen za p edsedu nové zahrádká ské
organizace. Tuto funkci vykonával až do r. 1961,
kdy se stal šéfem stálého výstavního pavilonu na
mezinárodní výstav3 IGA v Erfurtu. I když byl
i v dalším volebním období 8lenem p edsednictva, na práci svazu se již p íliš nepodílel. Zasloužil se však o vybudování organiza8ních základ:
svazu.
eskému zahrádká skému svazu
je padesát
a já si myslím, že p i této p íležitosti je na
míst krátce se zamyslet nad ;eským zahrádká ským svazem, jeho minulostí, sou"asným stavem i jeho perspektivami.
Historie zahrádka ení sahá stejn jako
p stování rostlin daleko do minulosti lidstva.
Ani si neuv domujeme, že kladný vztah
k p stování rostlin máme ve své genetické
výbav . Pohled na rozkvetlé stromy, rozkvetlé louky i na samotné kv ty v nás vzbuzuje dobrý pocit, líbí se nám. Je to dáno
bezpochyby tím, že bohat kvetoucí rostliny
nazna"ovaly od pradávna bohatou úrodu
a s ní i dobré zásoby na zimní období a dobrou šanci na p ežití. A není t žké si domyslet, že práv jedinci, kte í kdysi dávno dbali
o dobrou úrodu, p ežili tuhé zimy i neúrodná
období a jejich potomky jsme práv my.
Zahrádka ení u nás má dlouhou tradici
a pln souvisí s rozvojem zahradnického
oboru. Zakládání prvních zahrádek, tehdy
spíše sad(, vinic a vini"ek kolem m st
probíhalo soub žn s m stskou výstavbou.
Zahrada byla do té doby b žnou sou"ástí
venkovských obydlí, ale v moment rozsáhlejší výstavby m st si vznik samostatných
zahrádek vynutil m stský zp(sob života,
který odtrhl m š any od p írody. Intenzivn ji
se zahrádka it po"alo v ;echách již v dob
Karla IV. Tehdy se prvn zazelenaly révou
svahy pražských Vinohrad a nejeden m šan zde m l svou vinici tak, jako dnes mají
naši zahrádká i v podobných zahradních
celcích své zahrádky. Byly zakládány "etné
sbírkové zahrady p stitel( exotických d evin. Náš Svaz má v ;eské republice na co
navazovat a na své p edch(dce m(že být
právem hrdý.
4
Rovn ž organizované zahrádká ství má
u nás dlouholetou tradici a ve svých adách
vždy sdružovalo a sdružuje jak b žné p stitele, tak špi"kové odborníky ovocná e, vinae, zeliná e i kv tiná e. První zmínky o jejich
sdružování do r(zných spolk( a spole"ností
m(žeme vysledovat již daleko p ed dobou
Karlovou, sahají minimáln již do doby
cyrilometod jské.
Za první organizovaný spolek snad m(žeme považovat Spole"nost vina ( v M lníce,
která dostala stanovy již za vlády Vladislava
a další potom v r.1606. Možná ale, že je
ješt p edešli sada i a zahradníci v jiných
oblastech jako nap . v okolí Plzn kde kvetlo
zahradnictví a št pa ství tak, že v r.1593 si
tamní zahradníci po ídili vlastní cechovní
organizaci.
Z význa"ných ovocná ( té doby je t eba
zmínit Ji ího Holíka, který - i když v exilu popsal koncem 17. století všechny zp(soby
roubování a tento jeho vynález posloužil
celému lidstvu.
Ve druhé polovin 18. století u nás významn ovlivnil ovocná ství pod bradský
d kan Mat j Rössler, který díky svým styk(m s "eskými a významnými evropskými
pomology shromáždil na své zahrad
v Pod bradech 2000 odr(d všech tehdy
existujících druh( ovoce - jabloní, hrušní,
t ešní, sliv, bobulovin a o ech(.
O tom, k jakému velkému pokroku v ovocnictví došlo v 19. stol., sv d"í m.j. vynikající
kniha Františka Pixy, který byl fará em
v Malín . Ve své knize „Klí" št pa ský“
popisuje Holík(v zp(sob roubování a o"kování. Již tehdy vystihl význam p stování
zákrsk( a popsal všechny tehdy známé
odr(dy ovoce. Do druhé poloviny 19. století
spadá záslužná práce p stitele a šlechtitele
Josefa Eduarda Proche, který na své zahrad p stoval 630 odr(d jablek, 518 hrušek
a 131 slivoní.
K založení prvního skute"n zahrádká ského spolku na našem území p isp la skute"nost, že v r.1806 brn nský pedagog Karel
Kristián André slou"il v Brn všechny p írodov decké organizace v Moravskoslezskou
spole"nost pro zvelebování orby, p írodoznalectví a vlastiv du a v této spole"nosti po-
tom v r.1816 vznikl Spolek zahrádká ský
(pomologický).
V r.1900 se ustavil Zemský ovocnický
spolek pro markrabství moravské a v jeho
l(n byl ustaven i Zemský vina ský spolek.
Oba tyto spolky již vydávaly "asopisy, po ádaly výstavy, sjezdy aj.
V ;echách v té dob existoval Ovocnický
spolek pro Království "eské. Zemský ovocnický spolek m l v roce 1919 p es 8000
"len( a Zemský vina ský m l p es 6000
"len(.
V r. 1881 došlo v Rychnov nad Kn žnou
k ustavení Okrašlovacího spolku. Podobné
spolky pak za". 20. století vznikaly v mnoha
m stech a zabývaly se hlavn kv tiná stvím
a zkrášlováním svých m st a okolí.
Za první republiky Úst ední sdružení zahrádká ( již po ádalo celostátní výstavy,
zakládalo zahrádkové kolonie, vydávalo
"asopis „;eskoslovenské zahrádky“, a již
tehdy se domáhalo p ijetí zákona na ochranu zahrádkového hnutí.
V dob 2. sv tové války byl spolkový život
zna"n utlumen, ale po osvobození se
"innost rychle obnovila a na II. sjezdu Svazu
zahrádká ( 21. íjna 1945 m l již 29 840
"len(. V r.1948 ale byl tento Svaz zlikvidován a direktivn ustavena Jednota zahrádká(. Ta v r.1957 byla p em n na na ;eskoslovenský svaz zahrádká ( a ovocná (,
který m l 29. zá í 1957 I. ustavující sjezd.
Jelikož náš Svaz je jeho p ímým pokra9ovatelem, slavíme v roce 2007 50. výro9í
založení Svazu.
Do roku 1989 byly státními, politickými
a hospodá skými orgány i tehdejším vedením ;ZS podporovány p edevším p stitelské aktivity tehdejších tém 460.000 "len(
Svazu. Cílem bylo vyp stovat co nejvíce
ovoce, zeleniny a hrozn( révy vinné a doplnit tím tehdy velmi špatn zásobený trh.
Podíl "len( ;ZS a ostatních drobných p stitel( na celkových objemech nákupu do
centrálních tržních fond( dosahoval u ovoce
asi 70 %, u zeleniny a hrozn( asi 50 %.
Ostatní obory zahrádká ské "innosti byly
vytla"eny na okraj zájm( a ti skute"ní zahrádká i ve vedení ;ZS museli vyvíjet zna"né úsilí, aby pro specializované organizace
p stitel( kaktus(, narcis( a tulipán(, me"ík(, ji in, lilií, skalni"ek, citrus( atd. vytvo ili
alespoJ trochu p ijatelné podmínky pro
jejich p ežití.
Koncem roku 1968 v období krátkodobého
uvoln ní politické situace se zahrádká (m
poda ilo prosadit vydávání vlastního "asopisu s názvem Zahrádká . Je pot šitelné, že
tento "asopis vychází nep etržit od ledna
1969 dodnes a že se nám ho poda ilo p es
veškeré snahy o jeho prodej udržet. Hned
na po"átku své existence si mezi zahrádká i
získal nesmírnou oblibu a byl trvale nedostatkovým zbožím, protože v té dob nebylo
ani dostatek papíru na jeho tisk a náklad se
mohl zvyšovat pouze na povolení. I po roce
1989 p es záplavu r(zných periodik si Zahrádká udržuje na trhu vedoucí pozici mezi
"asopisy podobného zam ení a dnes
oslovuje tém 400.000 "tená (. Sv d"í to
o jeho vysoké úrovni, která se v posledních
letech ješt podstatn zlepšuje. K zvýšení
jeho popularity jist p isp la i nov zavedená p íloha Zahrádká ka, takže dnes jsou to
vlastn 2 "asopisy v jednom za jednu z nejnižších cen na trhu. Je jenom škoda, že se
nám nepoda ilo po r.1990 prosadit, aby byl
jako "lenský "asopis. Jsem p esv d"en, že
je velká chyba, že ho neodebírají všichni
"lenové, protože opravdu dokáže oslovit
každého, od za"ínajících zahrádká ( až po
ty špi"kové, kte í pat í mezi jeho pravidelné
"tená e.
V období totality pro výrobní ú"ely a ke
z izování zahrádek byla základním organizacím ;ZS p edávána do užívání i tzv.
velkovýrobn obtížn využitelná p(da, na
které vznikaly zahrádkové osady, v nichž se
soust eHovala p evážná v tšina tehdejší
"lenské základny.
Zahrádká i sdružení v osadách i dnes
p edstavují v tší polovinu naší "lenské
základny. Tu druhou tvo í p ídomní zahrádká i a "lenové specializovaných organizací.
K dnešnímu dni má náš Svaz 180.000
"len(. Je to zna"ný pokles oproti roku 2000,
kdy m l Svaz 400.000 "len( a spolu s jejich
rodinnými p íslušníky tak v podstat ovlivJoval život asi 10 % populace. Ve v tšin
okresních i menších m st m l své prodejny,
5
vlastní stavby, moštárny, sušárny, palírny
a povidlárny. M l p ímé napojení na výrobce
hnojiv, osiv a ochranných prost edk(, kterými zásoboval své organizace. Podílel se i na
vzniku nových odr(d a významn ovlivJoval
požadavky na výzkum i šlecht ní. Bylo to
ale dáno tím, že v období totality to byla
jedna z mála "inností, kde bylo možno se
svobodn realizovat.
Je smutné, že dnes 15 let po obnovení
svobody pro nás zahrádká e již tak dobrá
doba není. Paradoxn se získanou svobodou po roce 1990 došlo i ke ztrát n kterých
práv nás zahrádká (. Bylo nám mnohdy
vzato naše právo nejd(ležit jší, právo na
užívání p(dy. Také provoz hospodá ských
za ízení se musel pod ídit novým pravidl(m,
které vedly b hem n kolika let k jejich úplné
likvidaci, zanikl celý systém výkupu p ebytk(, ale i systém prodejen a sklad(. P esto
ale stále p i našich ZO máme v provozu
hodn moštáren i adu palíren a prodejen.
V sou"asné dob evidujeme u našich ZO
470 moštáren, 70 sušáren, 50 povidláren,
38 palíren a 23 prodejen.
Velmi nás mrzí, že doposud nebyl naším
parlamentem p ijat dlouho o"ekávaný
a mnohokrát odložený zahrádká ský zákon,
který by jasn definoval kdo vlastn jsme,
co smíme a jak se máme chovat. P esto
naši "lenové nadále pe"ují o rostliny, zvelebují ve ejná prostranství, ale i tak jsou
n kdy trnem v oku n kterým rádoby ekologickým organizacím. Ty považují zahrádka ení za p írodu poškozující a tento sv(j názor
p enášejí na zastupitelstva na všech úrovních. Odtud pak sílí snaha o vytla"ení zahrádká ( z m st a v tších obcí, která je
navíc podporována r(znými lobistickými
skupinami, které up ednostJují stavby supermarket(, benzinových pump a dalších
lukrativních staveb.
Náš Svaz se již v roce 1996 stal "lenem
Evropské ligy zahrádká ( a snažíme se
využít i jejich pomoci p i prosazování práv
pro zahrádká e. Bohužel naši politi"tí p edstavitelé jsou v tšinou k t mto našim požadavk(m hluší.
Již v roce 1990 jsme p istoupili ke zm n
organiza"ní struktury ;eského zahrádká ské6
ho svazu. Všechny naše Základní organizace mají plnou právní subjektivitu. Zrušili
jsme okresy a z ídili Územní rady, které
slouží jako servisní orgán pro ZO na území
jejich p(sobnosti. Každou ZO zastupuje
v Územní rad jeden volený funkcioná .
Nejvyšším svazovým orgánem je Republiková rada, kterou tvo í volení zástupci ze
všech ÚR. Ta pak volí ze svého st edu p edsedu, 3 místop edsedy a sedm "len( p edstavenstva, p edsedu a p t "len( revizní
komise. Jako servisní orgán pro RR a celý
Svaz slouží Úst edí, v jehož "ele je vedoucí
Úst edí. To má ekonomické a odborné
odd lení, redakci "asopisu Zahrádká
a nakladatelství Kv t.
V souvislosti se z ízením kraj( jsme museli p istoupit k ustavení Krajských koordina"ních rad které tvo í zástupci všech ÚR
tohoto kraje a které mají nezastupitelné
místo p i jednáních s politickými a dalšími
p edstaviteli toho kterého kraje.
N které naše specializované organizace
se od Svazu odd lily, n které z ekonomických d(vod( zanikly a dnes má Svaz 15
specializovaných organizací. Jsou to p stitelé lilií, me"ík(, kosatc(, r(ží, narcis(,
tulipán( a drobných cibulovin, chryzantém,
pelargónií, kaktus(, skalni"ek, karafiát(
a citrusových plod(. Dále pod SZO pat í
Hortiklub, Achillea a p stitelé jahod. Ovocnái, vina i a zeliná i, kte í mají celostátní p(sobnost jsou ízeni p íslušnými komisemi.
Vývoj po roce 1990 byl velmi rychlý. Hodn problém( nám p inášelo rychlé st ídání
zákon(, které ve svém novém zn ní "asto
úpln zapomínaly na zájmové organizace.
Tím se naši "lenové dostávali do zna"né
právní nejistoty, což jim pochopiteln na
nálad nep idávalo. Krom toho se "ím dál
více naskytovala p íležitost k nejr(zn jším
aktivitám k cestování, podnikání a proto se
nem(žeme divit, že zvlášt mladí "lenové
tomuto dali p ednost a v našich adách
z(stávají p evážn senio i. Pokud p ihlédneme k t mto všem aspekt(m, pak pokles
"lenské základny zase není až tak dramatický.
Jednou z nejd(ležit jších forem "innosti,
ve které dnes pokra"ujeme a nadále ji rozšiujeme, je odborná výchova našich "len(.
Na p edávání znalostí a zkušeností s p stováním ovoce a zeleniny se zejména do
roku 1970 podíleli i profesionální pracovníci
zem d lských podnik(, šlechtitelských stanic, odr(dových zkušeben, zem d lských
škol a výzkumných ústav( p edevším jako
odborní referenti základních organizací
;ZS. V tšina z nich našla širší uplatn ní na
úrovni okresních odborných instruktor(
;ZS, kte í zajiš ovali p ednášky, školení,
instruktáže a praktické ukázky p ímo na
zahradách "len( podle zájm( a pot eb
okolních základních organizací.
Pro doplJování znalostí odborných referent( základních organizací a pro zvyšování
úrovn odborn výchovné "innosti okresních odborných instruktor( jsou po ádána
od roku 1974 každoro"n oblastní školení
;ZS. Je to cyklus 4 - 6 p ednáškových dní
- sobot zpravidla ve 14 denních intervalech
v zimních m sících. Tématické zam ení
p ednášek bylo v cí vzájemné dohody
spolupracujících tehdejších okresních výbor(, dnes územních rad ;ZS.
Od roku 1974 bylo pro vybrané okresní
odborné instruktory zavedeno i t íleté studium na „Úst ední zahrádká ské akademii“,
které kon"ilo zpracováním a obhajobou
záv re"né diplomové práce. Poslední, v poadí již šestý cyklus této nejvyšší formy
zahrádká ského vzd lávání byl ukon"en
v roce 2003 a b hem t iceti let úsp šn
ukon"ilo studium zahrádká ské akademie
více jak 300 absolvent(. K ukon"ení došlo
hlavn z d(vod( vysokých náklad( na toto
studium, které si náš Svaz hospoda ící
p evážn bez dotací nemohl dovolit.
Jednou z v cí, na kterou m(žeme být
právem hrdi, bylo z ízení Zahrádká ského
muzea v Hradci Králové v roce 1999. V muzeu jsou shromážd ny unikátní dokumenty
zachycující vývoj zahrádka ení u nás. Muzeum je otev ené i široké ve ejnosti a bylo by
jist pro naše "leny prosp šné, aby tam ZO
naplánovaly n který ze svých zájezd(.
V muzeu se také po ádají p ednášky a školení pro zahrádká e a je vybaveno kvalitní
audiovizuální technikou.
Závažné zm ny politických, spole"enských a ekonomických podmínek po roce
1989 si vynutily i rozsáhlé zm ny v myšlení
a uvažování i o formách odborn výchovné
"innosti. Sou"asná spole"nost p ebytky
ovoce a zeleniny od zahrádká ( nepot ebuje, d ív jší zp(sob využívání zahrádek,
zahrad, záhumenek a pozemk( zejména na
venkov ztratil svoje opodstatn ní, ada
jejich uživatel( nebo vlastník( je již dnes
pouze bývalými "leny ;ZS. Mnoho z nich
stojí naprosto ne"ekan p ed možností p esn ji p ed nezbytností co nejrychleji
p ejít od produk"ního využívání zahrad
k zahradám obytným, které musí být daleko
p ijateln jší, poutav jší a p itažliv jší pro
mladší generace našich d tí a vnou"at.
Je to n co nového a nezvyklého, složit jšího a náro"n jšího, nemáme s tím mnoho
zkušeností, "asto nám chybí odborné informace. Stojí p ed námi tedy závažný úkol
po ádat r(zná školení a seminá e a p ipravit
tak naše "leny a hlavn mladší generaci na
p echod od d íve tržního zahrádka ení
k jeho dnešní okrasné a rekrea"ní "innosti.
V podmínkách tržní ekonomiky se stávají
i informace tržním zbožím. V tší tržní hodnotu mají informace v rohodné, objektivní
a ov ené, nezpochybnitelné - tedy informace zaru"ené, garantované. Takové informace m(že ;ZS díky širokému zázemí vysoce
kvalifikovaných odborník( ve svých adách
poskytovat svým "len(m i v podmínkách
tržní ekonomiky bezplatn nebo za symbolicky "áste"nou úhradu finan"ních náklad(.
Proto bude nutno zm nit d ív jší formy
odborn výchovné "innosti tak, aby garantované odborné informace byly co nejp ístupn jší p ímo "len(m ;ZS v základních organizacích. Jednou z forem, které musíme
v budoucnu více využívat, je poskytování
informací p es internet. Tam budeme mít
možnost našim "len(m, kte í budou znát
p ístupový kód, poskytovat ty nejnov jší
informace ze všech oblastí zahrádká ské
"innosti, uve ejJovat rozsáhlé soubory fotografií všech odr(d ovoce, kv tin i zeleniny,
prost možnosti budou prakticky nevy"erpatelné, jenom se je musíme nau"it co nejrychleji využívat a p edávat "len(m. Internet
7
také podstatn urychlí komunikaci mezi
Úst edím, ÚR, ZO i jednotlivými "leny. Je to
samoz ejm dlouhodobá cesta, ale nesmíme zaváhat.
Samoz ejm budeme vedle aktivit, které
jsou zam eny na p evážn individuální
p ístup "len( k informacím ("asopis Zahrádká , Rukov zahrádká e, odborné publikace) i nadále na úrovni ZO a ÚR daleko více
využívat formy instruktáží, praktických ukázek, výstav, tématických besed, školení
a seminá ( i odborných zájezd( a exkurzí.
Odborn výchovné p(sobení takových
akcí je nezastupitelné p edevším možnostmi
vzájemné a bezprost ední vým ny post eh(,
poznatk(, zkušeností, dovedností a znalostí
všech "len(, které spojují spole"né, by
i n kdy úzce specializované zájmy.
Republiková rada ;ZS oslovuje každého
"lena bezplatnými odbornými a organiza"ními informacemi v každoro"n vydávané
Rukov ti zahrádká e. Ta si ihned, jak jsme
ji za"ali vydávat, získala mezi "leny velkou
oblibu a budeme ji i nadále vydávat a vylepšovat.
RR zajiš uje reprezentativní ú"ast ;ZS na
nejvýznamn jších výstavách se zahradnickou tématikou, každoro"n
organizuje
dvoudenní monotématické odborné semináe pro OOI a trvalou pozornost v nuje i výsledk(m odborn výchovného p(sobení
redakce a redak"ní rady "asopisu Zahrádká . Významná je i mezinárodní spolupráce
v oblasti odborné výchovy se zahrádká skými organizacemi v zahrani"í, zejména se
Slovenským zahrádká ským svazem.
Vynikající úroveJ v našich aktivitách vždy
m la a má práce s mládeží. Jejím vyvrcholením je každoro"n po ádané celostátní
kolo sout že „Mladý zahrádká “, jehož
ú"astníci nás vždy p ekvapí vysokou úrovní
svých znalostí a v ím, že právem v nich
vidíme své pokra"ovatele.
Další z "inností, kterou se snažíme maximáln rozvíjet, je výstavnictví. Po r. 1989
došlo k jeho silnému útlumu, ale v posledních letech m(žeme s pot šením sledovat
op t zna"ný nár(st po"tu výstav.
Pro naše "leny mají nejv tší cenu menší
výstavy místního "i regionálního charakteru.
8
Tam totiž mají nejlepší p íležitost se realizovat, vzájemn sout žit, lépe se poznávat
a tak utužovat dobré vztahy v organizaci.
D(ležité jsou pro nás ale i celostátní výstavy
které po ádáme, nebo se na nich podílíme.
Je to hlavn výstava v Olomouci, Lysé n.L.,
Litom icích aj. Na nich totiž máme naprosto jedine"nou možnost prezentovat náš
Svaz co nejširší ve ejnosti, propagovat naši
"innost i "asopis Zahrádká a také získávat
nové "leny.
P es všechny problémy, které musíme
ešit - a není jich málo - a p es názory ady
skeptik( z(stávám optimistou a v ím, že
náš Svaz má svým "len(m co p inášet a je
jen na nás, abychom naši "innost rozvíjeli
ke spokojenosti všech. Krom aktivit, o
nichž jsem se již zmínil jednou z priorit je
a z(stává nutnost postarat se o právní
jistotu našich "len( a tím p isp t k jejich
spokojenosti. Cílem Svazu musí být p edevším š astný a spokojený zahrádká pro
kterého bude pot šením být "lenem Svazu
a bude p esv d"en o tom, že Svaz d lá
maximum pro jeho spokojenost. Pokud se
nám to bude da it, tak pevn doufám, že
náš Svaz má p ed sebou dobré vyhlídky a
že b hem "asu si najdou cestu do našich
ad i ti mladí, kte í teH mají zcela jiné zájmy
a starosti. Vždy to zahrádka ení opravdu
máme všichni ve svých genech!
Váš MUDr. Josef K í ž,
p edseda +ZS
Václav KOVANDA
2. p edseda Svazu (1961 - 1974)
Narodil se 17.12.1909, p:sobil jako st edoškolský profesor v Hradci Králové. Byl funkcioná em Ovocnické jednoty a po jejím zrušení
p ešel do celostátní zahrádká ské organizace ?eského svazu ovocná : a zahrádká :, kde se
stal nejd íve p edsedou krajského výboru a v r.
1961 p edsedou ÚV ?SOZ. V této funkci vytrval
až do r. 1974. M3l výrazný podíl na rozvoji
svazu, r:stu 8lenské základny a byl iniciátorem
výstavby Bíhova domu v Chlumci nad Cidlinou.
Zem el 2.3.1997 v Hradci Králové.
Kdyby mezi p áními gratulant0 k svazovým
padesátinám m la chyb t slova Doc.Jaromíra
Šikuly, který m l k +ZS vždy up ímný vztah a
svojí odborností a ob tavostí se podílel na
rozkv tu Svazu v mnohých jeho oblastech, zvlášt v odborném vzd lávání, pak by nám asi n co
chyb lo a proto alespo p etiskujeme ze Zahrádká ského informátora jeho pozdravná slova
k svazovým t icátinám z roku 1986.
Text je v n kterých -ástech poplatný své dob ,
kdy vznikl, ale základní myšlenka základu zahrádká ské -innosti je stále aktuální
30 let je nejkrásn/jší v/k
v život3 8lov3ka, zahrádká e i zahrádká ské
organizace. Pro8? Pon3vadž 8lov3k p estává být
dít3tem, je skute8n3 dosp3lým a je to též doba,
kdy 8lov3k má touhu mít svou zahrádku, kus
svého „polí8ka“, kde si d3lá, co srdce rá8í, co
um napovídá a co se rodí v myšlenkách, když si
v klidném domácím prost edí povídá muž se
svou manželkou o tom, co krásného m:že p inést
život. Ano, 30 let to je jistý rozb3h v život3,
rozb3h již uvážený, logický, ú8elný, promyšlený,
cílený. Je-li takovým volba zahrady, pak ru8ím
za to, že nebudete litovat. Zahrada je cesta k p írod3.
Je to cesta aktivní spolupráce s p írodou, je to
cesta vychovávající k estetice i k lásce, cesta
vedoucí k myšlení, které z:stává tv:r8í, krásné,
hmotné i plné lyriky, o to nám šlo. VždyJ naše
národy byly vždy temperamentní, aktivní, silné,
tv:r8í, objevné a duševn3 neoby8ejn3 silné.
Vzpomínám si na knížku Františka Ronovského,
který p ed více než 120 lety vydal v Brn3 Hospodá skou knihu a v ní o ovocná ích píše o možnosti p3stování zákrsk: a jmenuje zákrsky ploché,
dnes nazývané italskými palmetami, zákrsky
štíhlé, dnes nazývané štíhlými holandskými
v eteny a zákrsky voln3 rostoucí, dnes nazývané
americkými voln3 rostoucími zákrsky. Dokud to
byla 8eská myšlenka, nebylo to nic, až je to
italské, holandské a americké, je to šlágr módní
zahrady i velkovýrobní praxe.
Milí zahrádká i, ale i všichni ostatní, probuNme se a um3jme „naše“ propagovat. NestyNme se
za krásnou v3c, za krásný výp3stek, za náš um
i šikovné ruce! Vychovávejme tak i mládež
a dokažme to i na našich zahradách. Práv3 t3ch
našich 30 let, to není t icet let v3ku každého
z nás, ale 30 let naší zájmové organizace, která je
jednou z nejv3tších v Národní front3. Je to náš
?eský zahrádká ský svaz, naše organizace, která
vznikla p ed 30 lety a m3la již v p edcházejících
organizacích své dobré p edch:dce, také jakési
„Ronovské“ a proto neza8ínala na poli neoraném, ale již s velkou tradicí, s velkou armádou
zahrádká :, nadšenc: a milovník: p írody, krásy
a práce s p:dou.
M3li bychom si všichni pogratulovat, m3li
bychom na zahradách ud3lat veselíce a vzájemn3
se ješt3 více jeden druhému p iblížit, zlidštit naše
kolektivy a vytvo it jednotné p átelství. 30 let
výro8í není jen oslava, je to ohlédnutí zp3t, a to
již vidíme vzr:st naší 8lenské základny do p:lmiliónového šiku, to již vidíme krásné zahradní
osady, rozkvetlé ulice, obdivuhodné a nitro
pot3šující zahrádky p ed domy, chatami, chalupami, záhony p ed samoobsluhami, na nám3stích, prost3 všude, kde ruce zahrádká : odevzdaly nám všem svou práci a zkušenosti. Nelze
nevid3t ani ty tisíce funkcioná :, kte í to vše
p edem promýšleli a organizovali.
I tyto ádky, které 8tete, nevznikly samy, i ty
vytvo ilo minulé t icetiletí a historie. Nelze
nevzpomenout ani práce odborných a organiza8ních komisí p i Úst edním výboru našeho svazu
a kone8n3 práci našich 8elných funkcioná :,
celého p edsednictva a vlastního vedení svazu.
Víte, kolik to bylo sch:zí, cest, kolik sobot
a ned3lí mimo vlastní zahrádky, jen proto, aby se
nám na zahradách lépe d3lalo a žilo? Máme nové
a lepší stanovy, rozrostly se moštárny, povidlárny, palírny, sušárny ovoce a jiná za ízení, vyrostly p i základních organizacích domy a vkusné
zahrady, spole8enské místnosti, vybavené knihovny a vyrostli i noví funkcioná i. My jsme jako
8lenové neum3li ani vše využít, co se nám podávalo a podává. Kolik by jen mohlo být miniškolek s produkcí rajonizovaných kultivar: broskvoní, jabloní, rybízu a mnoha dalších. Ješt3 neumíme d3lat zahrádká ské burzy, neumíme dosti
ekonomicky myslet a myšlení p evád3t do praxe.
Myšlenky velkého tv:rce novodobých d3jin
s. M. Gorba8ova se musí i u nás promítnout do
nových a sm3lých 8in:. Máme k tomu otvírající
9
se dve e. Jen zav8as p ijít, hrd3 otev ít a 8estn3
splnit vše, co je ve prosp3ch našich národ:.
Zahrádky si to zaslouží. Bude to prosp3ch pro
celou naši vlast, pro naše rodiny i pro budoucí
generace.
Gratulujeme si k 30. narozeninám našeho
svazu, gratulujeme si k tomu, že jsme to všichni
navzájem dokázali, vytvo it základ moderní
8eské a slovenské zahrady, zahrady, kterou se
stává celá naše zem, která byla, je a bude zemský
ráj na pohled.
Jaromír Šikula
(Zahrádká ský informátor,
zvl. %. z roku 1986)
Spolupráca SZZ a ZS na úseku
odborného vzdelávania
Prof. Ing. Ivan Hri%ovský, DrSc.,
predseda RV SZZ
V príhovore k "lenom ;eského záhradkárskeho zväzu chcem vyjadri v mene svojom
i v mene Predstavenstva Republikového
výboru Slovenského zväzu záhradkárov
obdiv a uznanie na pokra"ujúcu spoluprácu
našich zväzov aj po rozdelení ;eskoslovenskej republiky. PriateVstvo a odbornos nám
nedali, ani nedávajú pocit, že medzi nami
existuje vytý"ená hranica na rieke Morava.
Prvopo"iatky našej spolupráce sú od
vzniku organizácie ;eskoslovenského
ovocinárskeho a záhradkárskeho zväzu.
Sám som bol za predsedu Václava Kovandu
"lenom Predsedníctva v zastúpení Slovenska.
Vaša Rukov
záhradká e nachádza
uplatnenie, obdobne ako aj "asopis Zahrádká aj medzi našimi "lenmi, aj keH musím
prizna , že Rukov záhradká e, ktorá je
považovaná za vynikajúcu odbornú publikáciu, by mohla nájs širšie uplatnenie aj na
Slovensku. Tu sa nám spolo"ne vytvára
možnos vzájomnej výmeny pre "lenov ;ZS
aj našej publikácie Poradca záhradkára
a vä"šieho spropagovania slovenského
"asopisu Záhradkár. Obidve odborné publikácie, ktoré vychádzajú 1 krát do roka pomáhajú a môžu ešte viac napomáha najmä
na úseku odborného vzdelávania našich
10
"lenov. Ich neustále stúpajúca odborná
úroveJ dokazuje, že úroveJ práce našich
zväzov sa zvyšuje, "o má priaznivý vplyv aj
na "lenov našich zväzov.
Okrem Rukov ti zahrádká e a "asopisu
Zahrádká , ich vysokej odbornej úrovni
chcem v retrospektíve poukáza na spolo"né odborné podujatia a stretnutia posluchá"ov Ústrednej záhradkárskej akadémií ;ZS
a SZZ. Spolo"né odborné stretnutia boli
v rokoch 1995 a 1998 v Nitre. Za ;ZS bolo
v r. 1995 23 ú"astníkov a v r. 1998 12
ú"astníkov. ;eský zväz záhradkárov zabezpe"il takéto stretnutie známe aj pod názvom
- Postgraduálne školenie v roku 1995 v Lednici (bolo prítomných 20 ú"astníkov zo
SZZ), v r. 1998 v M lníku (10 osôb) a v roku 2003 v Boskovicích (10 osôb).
VeVký význam majú aj spolo"né stretnutia
vedúcich zástupcov ;ZS a SZZ v ;eskej
i Slovenskej republike, spolupráca medzi
jednotlivými okresnými výbormi ;ZS a SZZ,
ako aj základnými organizáciami. Táto
spolupráca má už dlhoro"nú tradíciu.
NeodmysliteVnou sú"as ou je aj vzájomná
spoluú"as na rôznych záhradkárskych
výstavách, na degustáciách vín, odborných
seminároch "i konferenciách a iných podujatiach.
Svoj príhovor, ktorý by mohol by ešte
dlhším výpo"tom našich spolo"ných aktivít
ukon"ím citovaním Ing. Otta Macla: „nezanedbateVný je i pocit, že sme "lenmi organizácie, ktorá je sú"as ou európskeho spolo"enstva záhradkárov, "o zna"ne posilnilo jej
prestíž“ (Rukov záhradká e, 2006).
Vlastimil JEŽEK
3. p edseda Svazu (1974 - 1989)
Narodil se v b eznu 1922. Pracoval jako státní
zam3stnanec. Do funkce p edsedy ?ZS byl
zvolen na 5. sjezdu v r. 1974, v období tvrdé
normalizace spole8enského života, která se
projevila i politizací 8innosti ?ZS, který jako
sou8ást Národní fronty pomáhal vytvá et kulisu
spole8enské loajality v:8i tehdejšímu z ízení.
I v t3chto podmínkách se ale zasloužil o rozvoj
8lenské základny svazu a zahrádkových osad.
Funk9nost soudobých zahrad a
sm! ování odborné 9innosti ZS
Prof. Doc. Ing. Ji í Mare%ek, eská zem(d(lská univerzita Praha-Suchdol
Zahrady nikdy nebyly a nebudou ve svém
uspo ádání, hospodá ském i sociálním
využití nem nnou, statickou záležitostí.
Jejich zvláštností je, že vždy velmi dynamicky plnily takové momentální funkce, které
zpravidla jejich uživatel(m nebyla schopna
v uspokojivé mí e zajistit spole"nost. Byly
tedy ur"itým odrazem vztah( lidí k materiálním a spole"enským pom r(m té které
doby. Odtud tedy celá škála jejich forem od
zajiš ování existen"ního minima na stran
jedné až po zahrady ur"ené k reprezentaci,
obytnosti a k širšímu spole"enskému využití. Ve výtvarném pojetí zahrad, které jsou
svojí podstatou p írodním prost edím, se
pak odrážel vztah jejich uživatel( k p írod
v širším slova smyslu. Proto tedy jednak
zahrady p írodu pln hospodá sky využívající, "i násiln upravující a jednak zahrady
p írodu v jejích rozmanitých formách rozvíjející a esteticky ztvárJující.
Aktuální otázkou tedy je, jaké funkce by
zahrady v sou"asné dob m ly plnit, jaká
estetická forma jejich pojetí odpovídá dnešnímu vztahu "lov ka k p írod . M li bychom
si odpov d t i na otázku, které organiza"ní
i odborné formy by náš Svaz m l v tomto
smyslu preferovat.
Spole"ným soudobým požadavkem prakticky všech vrstev naší spole"nosti jsou
zvyšující se nároky na kvalitu životního
prost edí. V tomto sm ru mohou zahrady
v našich sídlech sehrát naprosto rozhodující
úlohu. Jsou p edn nejrozsáhlejším vegeta"ním útvarem, zahrnujícím "asto 50 až
70 % plochy obce. Vytvá í „zelenou infrastrukturu“, prolínající systematicky valnou
"ástí obce a uplatJující se v detailním
a intimním styku "lov ka s vegetací. Tato
p(sobnost je navíc celoro"ní, pravideln
za azená do životního rytmu rodiny, takže je
vysoce ú"inná. Žádný jiný typ sídelní zelen
není schopen celou sestavu pozitivních vliv(
plnit tak intenzivn a tak konkrétn , dle
individuálních ob"anských zájm( a pot eb.
Proto bychom v koncepcích našich soudobých zahrad m li v novat více pé"e zahradnímu mikroklimatu, ochran proti prašnosti
a hlu"nosti, více pozornosti by m lo být
v nováno repelentním ú"ink(m vegetace,
rostlinám aromatickým a voJavým, naše
p stitelské technologie by m ly být k p írod
maximáln šetrné. Ekologicky i hygienicky
nejhodnotn jší prost edí by m lo doslova
objímat náš d(m.
Rodinné zahrady mohou mít nejen dnes,
ale i v budoucnosti vysoké hodnoty sociální.
Jejich využívání (p stování) na rozdíl od
jiných spole"enských aktivit nerozd luje, ale
naopak sdružuje rodinu. Kde jinde se dá tak
neformáln , tedy nejen slovy, realizovat
pozitivní výchova a vztah d tí k p írod
a k biologické pot eb lidského bytí v(bec.
Vysokou hodnotou amatérského „zahradni"ení“ je sdružování ob"an( bez rozdíl(
jejich spole"enského postavení, majetkových pom r( i politických názor(. P i utvá ení ob"anské spole"nosti se jedná o hledisko
velmi významné. Zahrady, které vždy s n kým, sousedí vytvá í p edpoklad sousedských vztah( a kontakt(. Rozmnožování
t chto sociálních hodnot je jedním z cíl(
rozvoje obytné kvality sídel. O jejich rozvoj
usilují projektanti ve ejné zelen , p ších
zón, velmi aktuelní je tento problém v „anonymních“ podmínkách v tšiny našich sídliš .
Prozatím se zapomíná na to, že p stování
zahrady a zejména pak práce v uli"ních
p edzahrádkách tuto sociální hodnotu, tedy
vzájemné ob"anské kontakty m(že vytvá et
na velmi vysoké úrovni a navíc ze své vlastní kapsy. Rozvíjejme tedy tuto nám vlastní
"innost všemi možnými formami (mén
vysokých zdí zcela odd lujících zahradu od
ulice, mén thujových plot( kolem celé
zahrady, více kontaktních míst pro „hovory
p es plot“, více pohledov spole"n využívaných výsadeb na soudobých zahradách) - to
vše z pozice, že jsme všichni dohromady
p átelé zahrad. Velkým vzorem nám v tomto
sm ru mohou být jihomoravské, vzorn
udržované neoplocené p edzahrádky, které
jsou nejen odrazem typické moravské slušnosti a lásky k "istot a k po ádku, ale
11
i projevem ur"itého, velmi pozitivního sociálního ovzduší v rámci celé obce.
Zahrady jsou nejrozsáhlejší formou tzv.
„obytné zelen “, jejíž funk"nost by m la
spo"ívat v naplJování r(zných forem životního stylu obyvatel, do jisté míry analogicky
jako to chceme do jednotlivých místností
našeho bytu. Obytnost zahrnuje uživatelské
pohodlí a rozvoj osobních zálib, estetické
zážitky i úm rný hospodá ský užitek. Vysokých obytných hodnot docilujeme co nejd(sledn jším optickým (okna) a fyzickým
(zahradní dve e) propojením jednotlivých
místností bytu s p ímo navazujícími "ástmi
zahrady. Tuto skute"nost velmi "asto nerespektují navrhovatelé rodinných dom( (tv(rci územních a regula"ních plán(). Špatná
poloha stavby na pozemku totiž m(že "asto
výrazn znemožnit plnohodnotné obytné
využití zahrady. Obytnost zahrady by m la
uspokojovat pot eby celé rodiny, tedy nejen
dosp lých, ale i d tí v p íslušném v ku
a domácích „zví ecích spolubydlících“.
Obytnost proto musí být zajišt na odpovídající zahradní vybaveností. Budou to r(zná
odpo"ívadla, zahradní nábytek, r(zn p íjemná zahradní zákoutí celé rodiny nebo
jejích jednotlivých "len( (ranní "i ve"erní
posezení, odpo"inek pod korunou stromu,
daleká vyhlídka apod.), p stitelské tématické celky (místa odborného zájmu) aj. Obytným za ízením m(že být i ovocný strom "i
zeleninový záhon, plnící funkci „št dré
ledni"ky“ v byt . Na rozdíl od obytných
hodnot ve ejné zelen je charakteristickým
rysem obytných "ástí zahrad ur"itý stupeJ
rodinné intimity, p ímá vazba na byt a prakticky každodenní, tedy životnímu stylu rodiny p izp(sobená funk"nost. Obytné využívání zahrad má v sou"asné dob tendenci
velmi progresivního nár(stu a je mu proto
t eba v novat všestrannou propagaci a
pomoc.
Hospodá ská funk"nost, "asto ned(sledn
ozna"ována jako tzv. „užitkovost“, je u nás
tradi"ní a v minulosti vlastn do zna"né míry
náš Svaz vytvo ila. Dala vyr(st velkému
po"tu našich zahrádká ských odborník(,
p ivedla celou naši organizaci k vysoké
p stitelské intenzit a vytvo ila naše typické,
up ímné spolkové „zahrádká ské mikrokli12
ma“. Zde není co našim "len(m radit, protože se jedná o zajetou tradici, kterou je t eba
pouze permanentn naplJovat novými fakty.
Jde jen o to, jak na tuto starou tradici nahlížet v dob nár(stu dalších, více mén nových funkcí zahrad. V žádném p ípad nelze
tuto zejména ovocná skou i zeliná skou
tradici pokládat za p ežitek doby, ale naopak za skute"nost, která dovoluje "i podmiJuje nár(st dalších funkcí zahradního prostoru. Pro rodinu pot ebné množství kilogram(, kus( "i litr( je totiž možné p i naší,
tradi"n uplatJované vysoké intenzit vyp stovat na menší ploše a tím uvolnit místo
pro celou adu výše uvedených aktuelních
funkcí. Rozvíjení intenzivních forem hospodá ské funk"nosti zahrad je proto perspektivní s tou zm nou, že již v b žných podmínkách nep(jde o pouhou existen"ní produk"ní záležitost, ale o cílev domou "innost
otevírající zahradu novým soudobým pot ebám. Letitá ovocná ská tradice našich zahrad by nem la zaniknout, protože je významnou sou"ástí naší národní kultury,
kterou nemohou v pot ebné odborné a spole"enské kvalit zajiš ovat tržní p ístupy
supermarket(, ani vysoce intenzivní, velkoplošné ovocné plantáže. Podporou zahrádká ského ovocna ení formou lokálních výstav, záchranou starších, osv d"ených
ovocných odr(d, odborn osv tovou aktivitou a pod. realizujeme práv tak moderní
a soudobou "innost, jako nap . p i budování
zahrad v japonském "i abstraktním stylu.
V honb za modernostmi sv ta bychom
nem li zapomínat na naše kulturní ko eny.
Nespornou funkcí našich soudobých
zahrad by m la být výrazn uplatJována
krása. Nem li bychom ji - jak se to "asto
stává pokládat za pouhý „návdavek“ "i za
„úlitbu sou"asnosti“, ale za rovnocennou
sou"ást celé soustavy „zahradních užitk(“.
Krása zahrady by se nem la týkat pouze jen
tzv. „okrasné "ásti“, ale m la by prolínat
celou zahradou. V r(zných "ástech by se
pak toto krásno m lo uplatJovat v r(zných
formách. Ve vazb na zahradní terén nebo
na vyhlídku z okna to bude doména okrasných voJavých rostlin, v p edzahrádce by
forma krásna m la vyjad ovat vztah pr("elí
domu a uli"ního prost edí a pod. V ovocná -
sky využívané "ásti zahrady m(že být krása
vyjád ena p stební perfektností, zdravotním
stavem porost(, "istotou "erného úhoru
mezi ovocnými st nami, zeliná ská plocha
m(že být krásná systémem azení jednotlivých druh( zelenin, jejich p stitelskou perfektností, kultivovaností sklizn , bezplevelností, ale i krásnými k(ly k raj"at(m, vzorn
srovnaným kompostem "i kultivovanou
nádobou na zálivkovou vodu apod. Proto
d lit zahradu na okrasnou a užitkovou je
u nás nevhodn tradovanou odbornou
chybou. Z tohoto nesprávného názoru lze
totiž vyvodit, že v „užitkové "ásti“ již o krásu
vlastn v(bec nejde a proto „vzh(ru k oprýskaným vanám na vodu, sázej tam, kde je
volno, hlavn že to roste“. Krása by m la být
chápána jako míza prolínající celým zahradním organismem, který má r(zné funkce a
proto i r(zné formy krásy. Zahrada by
v tomto smyslu m la být chápána jako
sestava funk"ních ploch - "ástí, v rámci
nichž se krásno bude projevovat v r(zných
formách. Celá zahrada by m la být sou"asn k užitku i ke kráse.
Významným posuvem v soudobém pojetí
krásy zahrad, ale i park( je ur"itá forma
návratu k p írodním formám t chto vegeta"ních celk(. Vyjad ování krásy zahradního
prost edí nemusí být realizováno pouze
pestrými sortimenty rostlin a sestavením
abstraktních tvar(, ale i ur"itou výtvarnou
stylizací krásy místních p írodních lokalit
nebo památností místa - stráJ se v esy
a jalovci, kamenná zídka s mate ídouškou,
studánka mezi balvany, jezírko s lekníny,
sk ípinou a blatouchy, "ást trávníku p stovaná jako rozkvetlá louka apod. Teorii krásy
zahrad jsme velmi mnoho dlužní, protože
u nás byla po dlouhou dobu hrub zanedbávána. V sou"asné podob nás v tomto
sm ru v podob p eklad( cizích "asopis(
a knižních publikací zaplavuje nikoliv odborn špatná, ale duchovn "asto cizí spousta
informací, které ne vždy odpovídají našim
kulturním tradicím.
Charakteristickým rysem dalšího vývoje
našich soudobých zahrad by m la být
v souladu s nov se utvá ejícími spole"enskými strukturami jejich postupná v cná
i formální diferenciace. M lo by se tedy
jednat o ur"itý kultivovaný návrat k pojetí
našich zahrad v první polovin minulého
století, kdy jejich úroveJ pln odpovídala
tehdejšímu evropskému pr(m ru. V p edpokládané soustav nov vznikajících zahradních forem (typ() bychom m li maximáln
podporovat naše typicky "eské „;apkovské
pojetí zahrady“, vyjád ené velmi klasicky
v „Zahradníkov roce“. Snoubí se zde vysoká intelektuální úroveJ „zahradníka“ s hluboko zažitým osobním vztahem k rostlinám,
který lze považovat za nejvyšší kulturní
a sociální hodnotu zahrad v(bec. ;apkovsky pojatá zahrada je dokladem i toho, že
funk"n a ob"ansky nejcenn jší zahrada je
ta, kterou si vlastním intelektem vytvá í její
uživatel sám, za metodické pomoci p íslušných odborník( a institucí. Úloze zahrad
v životním stylu sou"asné spole"nosti je
proto t eba v novat velkou pozornost. Svaz
by se m l stát do jisté míry garantem "i
iniciátorem rozvoje všech pot ebných iniciativ. R(zné svazové akce v minulosti pod
heslem „sám sob projektantem“ byly ve
své dob velmi progresivní formou "innosti
našeho Svazu, která v(bec s odstupem let
neztratila nic na své aktuálnosti. Prozatímní
názory státních ú edník( a bohužel i zna"né
"ásti architekt( na funk"nost "i územní
situování rodinných zahrad a zahrádkových
osad jsou "asto na velmi nízké úrovni.
Nejú"inn jší zárukou budoucího pozitivního vývoje našich zahrad je skute"nost, že
pat íme do skupiny t ch evropských zemí,
kde ideálem zna"né "ásti jejich obyvatel je
bydlení v rodinném dom se zahradou.
Jsem p esv d"en o tom, že tato spole"enská pot eba si postupn vytvo í odborné,
hospodá ské a spole"enské klima, v n mž
bude mít významnou úlohu nejen náš Svaz,
ale i soustava kvalifikovaných státních ú edník( a odborný i všeobecn vzd lávací
systém výchovy mladé generace. Výuka
všeobecn vzd lávajícího p edm tu „Gardening“ - „zahradni"ení“, která je již adu let
praktikována na r(zných typech univerzit
i st edních škol ve Velké Británii, je nejen
jednou z ady p í"in vysoké úrovn tamn jších zahrad, které jsou zde povýšeny do
kategorie životních nezbytností, ale sou"asn velmi hluboce zasáhla i do výchovy
13
mladé generace ve smyslu utvá ení p írodního prost edí v(bec. V plné d(v e ke kultivovanému historickému základu naší spole"nosti si zcela jist najdeme vlastní cestu
nejen k povznesení vlastních zahrad, ale
i k tomu, abychom p isp li k celkovému
evropskému proudu jejich dalšího rozvoje.
pozn. redakce:
Prof. Ing. Ji í Mare%ek, CSc. (*1930) je zahrádká +m známý jako dlouhodobý %len
zahrádká ské organizace, %len SZO Hortiklub ZS, v letech 1959 - 1962 vedoucí
odborného úseku Úst edního výboru eskoslovenského ovocná ského a zahrádká ského svazu v Praze, autor publikací
„Zahrada a její uspo ádání“ (1975) a „Zahrada“ (1992). V letech 1971 - 1991 editel
Výzkumného a šlechtitelského ústavu
okrasného zahradnictví v Pr+honicích, nyní
pedagog katedry zahradnictví a krajiná ské
architektury eské zem(d(lské univerzity
v Praze.
Ing. Ji í 7ADA
4. p edseda Svazu (1990 - 1999)
Narodil se 27.3.1934 v Brn3, gymnázium
absolvoval v Hranicích na Morav3. Je absolventem VŠZL, pracoval v podniku Zem3d3lské
stavby ve Valašském Mezi í8í a Frýdku-Místku
jako hlavní inženýr. V r. 1975 nastoupil do
Výzkumného ústavu hutnictví a železa. Do ?ZS
vstoupil v r. 1967, b3hem n3kolika let se stal
p edsedou OV ve Frýdku-Místku. V r. 1990 byl
zvolen p edsedou republikové rady ?ZS. Má
velkou zásluhu na úsporné redukci správního
aparátu, je iniciátorem právní ochrany zahrádká: a významný je i jeho podíl na integraci svazu
do Evropské zahrádká ské organizace.
Flora Olomouc 2006
p es zna9né problémy velký úsp!ch
MUDr. Josef K íž, p edseda
ZS
Každoro"n po ádáme, nebo se svazovou
expozicí ú"astníme n kolika celostátních
výstav a o letní etap Flora Olomouc m(žeme íci, že je jednou z nejd(ležit jší. Tradi"n je na ní velká návšt vnost, a tak máme
mimo ádnou p íležitost prezentovat náš
14
Svaz p ed ve ejností a jsem rád, že mohu
konstatovat, že letos jsme tuto p íležitost
op t maximáln využili. Když jsem v pr(b hu výstavy hovo il s našimi "leny z ady ZO
;ZS, kte í na výstavu uspo ádali zájezdy,
setkal jsem se n kolikrát s požadavkem
seznámit je s tím, jak se podobná výstava
p ipravuje. Letos je pro to opravdu vhodná
p íležitost, protože p i p ípravách výstavy se
sešlo tolik problém(, že nakonec všichni
v"etn editele výstavišt a p edsedy p edstavenstva byli s kone"ným výsledkem více
než spokojeni a n kolikrát nám to dali najevo.
Vše za"alo pro kv tiná e mimo ádn nep íznivým pr(b hem vegetace - st ídala se
mimo ádn teplá období s chladnými, to
samé bylo s nepravidelným p ísunem vláhy,
který vyvrcholil dlouhým suchem práv p ed
výstavou. Našt stí v tšina našich vystavovatel( se s touto nep ízní dokázala vyrovnat
a p ipravit exponáty na vysoké úrovni. To
ale nebylo vše. Z odborného odd lení odešla jedna pracovnice a za"aly se ší it fámy,
že zbývající pracovníci nedokáží výstavu
zajistit. Jsem rád, že opak byl pravdou,
p estože nastaly ješt další komplikace
v pr(b hu roku - n kolik tradi"ních aranžér(
od eklo svou ú"ast a bylo t eba urychlen
hledat náhradu. I to se poda ilo. SZO Martagon a Gladiris oslavovaly jubilejní rok od
svého založení a ada tradi"ních vystavovatel( „vy"erpala své síly“ p i t chto výstavách
a svou ú"ast v Olomouci od ekli. I za n se
našla náhrada. SZO Pelargonium m la
n kolik svých výstav a v Olomouci budou
vystavovat až v p íštím roce. Záv re"ná
p íprava výstavy ale prob hla v nebývalé
pohod , všichni vystavovatelé, aranžé i
a pracovnici úst edí podali maximální výkony a všem pat í dík. O tom, jak se výstava
líbila, sv d"í krom spokojenosti návšt vník( i verdikt odborné poroty, která nám ud lila dv nejvyšší ocen ní - Cenu editele VFO
za celkové pojetí pavilonu A a Cenu p edstavenstva VFO za nejlépe ešenou expozici
a ší i a kvalitu sortimentu gladiol expozici
Ing. M. Slavíkové a MUDr. J. K íže. To ješt
doplnila ada pohár(, medailí a diplom(.
I z toho je vid t, že ojedin lé hlasy v tšinou
t ch, kte í na výstav nebyli, ale údajn od
n koho slyšeli, že výstava nebyla nejlepší,
nelze brát vážn . Snad jedinou výhradu lze
mít k tomu, že v pavilonu byly mezi jednotlivými expozicemi p íliš široké cesty lze akceptovat, ale to byla záležitost architektky,
která uspo ádání pavilonu navrhla. Všichni,
kte í se na úsp chu letošní výstavy podíleli,
i ti, kte í se v p íštím roce zú"astní poprvé
a na Floru 2007 se již p ipravují, jsou zárukou, že se op t mají návšt vníci na co t šit
a na nás je, abychom tuto i další výstavy
pln využili k propagaci našeho Svazu,
získávání nových "len( a p edplatitel(
"asopisu Zahrádká .
Zahrádká i a výstavy
Ing. Alena Morkesová, bývalá editelka
výstavišt( Zahrada ech Litom( ice
Jedna z nejušlechtilejších zájmových
"inností "lov ka je zahrádká ství. K této
"innosti je zapot ebí velké lásky a vztahu
k p írod , je známa mnoho let a její po"átky
m(žeme hledat tém na p elomu prvního
tisíciletí. ;lov k hledá nejen obživu v této
práci, ale také odpo"inek, relaxaci a na"erpání nových sil do života ve všech návaznostech.
Postupem let bylo zaznamenáno v zahrádka ení velkých úsp ch(, které umožnily
vystavování výp stk( a tyto byly p edkládány široké ve ejnosti nejen k obdivu, ale
i k zobecn ní a ší ení této "innosti. B hem
doby se z malých lokálních výstav staly
velké akce na specialisovaných celostátních
výstavách. V tomto pojetí zejména vynikla
výstavní "innost ;eského zahrádká ského
svazu na výstav Zahrada ;ech v Litom icích. Prakticky lze íci, že to byli práv zahrádká i, "lenové ;ZS, kte í p ed nástupem
velkovýroby v oblasti ovoce a zeleniny dali
základ ke konání výstavá ských akcí. Tuto
práci vykonávali na základ naprosté dobrovolnosti a velkého nadšení pro uvedenou
v c. Postupem doby nabývaly zahrádká ské
akce na výstavách nesmírné popularity
a vážnosti. V po"átcích byly také základem
pro tvorbu velkovýrobních p stebních zám r(. V adách zahrádká ( byla a je velká
dynamická síla vysokých odborník( a nad-
Projev uznání z návšt vní knihy +ZS na
mezinárodní výstav IGA Erfurt 1985
šenc(, kte í dokládají, že v naší zemi lze
vyp stovat velice kvalitní ovoce a zeleninu,
která propaguje místní klimatické podmínky
a spot ebu z vlastní produkce, což je významné i z hlediska národního hospodá ství
naší zem .
Zahrádká ská výstavní "innost je ve srovnání s jinými výstavá skými obsahy nesmírn náro"ná, nebo se jedná o biologický
materiál, který se instaluje prakticky n kolik
málo hodin p ed otev ením bran výstaviš ,
a kdyby se m ilo v této souvislosti nadšení
vystavovatel(, tak by zahrádká i byli na
suverénním prvním míst .
Jako zam stnankyn výstavá ské organizace jsem m la možnost spolupracovat se
"leny zahrádká ských svaz( jak v republice,
tak i mimo ;eskou republiku, kde jsem
trvale pojala p esv d"ení, že se jedná
o jednu z nejušlechtilejších "inností "lov ka,
která nejen zabezpe"uje ur"ité samozáso15
bení, ale jejich cíl neustálého r(stu a vzd lávání v oboru nemá konkurenci.
Lze si jen p át, aby tato významná "innost
byla dále rozvíjena, zejména v sou"asné
hektické dob , kdy se "asto setkáváme
s názory, že vše si lze koupit a není t eba se
zaobírat vlastním p stováním. Byl by to
doslova h ích, kdyby zahrádká ská "innost
nebyla dále rozvíjena a hlavn také spole9ensky uznávána.
P eji ;eskému zahrádká skému svazu,
aby p i svém jubileu dále navázal na svoji
úsp šnou "innost v úzké spolupráci se
státními orgány pro rozvoj "eského ovocná ství a zeliná ství ve prosp ch nás všech.
V naší krásné zemi abychom tak mohli
nadále vytvá et slavnosti kv t( a v"el, a tak
pokra"ovat ve šlép jích všech p edcházejících generací.
RNDr. Josef KLIMEŠ
5. p edseda Svazu (1999 - 2004)
se narodil 29.01.1940 v Davli. Po zakon8ení
studia na st ední škole pracoval na Fakult3
d3tského léka ství UK v Praze jako laborant,
pozd3ji samostatný odborný pracovník. V roce
1968 zakon8il vysokoškolská studia na P írodov3decké fakult3 UK v Praze v oboru parazitolog
a mikrobiolog. Svoji odbornou kvalifikaci uplatnil jako vysokoškolský u8itel na 2. léka ské
fakult3 UK v Praze-Motole. ?lenem ?eského
zahrádká ského svazu je od roku 1969, p i p:sobení v ÚV ?ZS pracoval v Komisi pro práci
s mládeží, jako p edseda Komise odborné výchovy, vedoucí Úst ední zahrádká ské akademie
a místop edseda ÚV ?ZS. V roce 1999 byl
zvolen p edsedou Svazu.
Spolupráce ZS
s eským rozhlasem
Zuzana Vojtíšková,
redaktorka R 2-Praha
Jako bych se vždycky na chvíli vrátila do
d tství. Práv tak na m p(sobila setkání
s instruktory ;eského zahrádká ského svazu v rozhlasové klubovn pro zahrádká e,
pravideln vysílané každé úterý v rámci
16
programového bloku Host do domu na
vlnách ;eského rozhlasu 2 - Praha od zá í
2001 do b ezna 2006.
Zahrádká ská kolonie nedaleko Kladna to bylo mé d tství. Chata i tam p stovali
nejr(zn jší plodiny a vzájemn se u"ili
jeden od druhého, konzultovali správný
postup pé"e o rostliny se sousedy, sledovali
a porovnávali své výp stky. Na každou
správnou zahrádku pat ilo rádio: maminka si
ho nosila s sebou v koší"ku ze záhonu na
záhon, zasypané zemí a nejr(zn jším plevelem. Vysílalo se tehdy ledacos, ale na
zahrádká skou klubovnu si nevzpomínám.
Tu jsem zažila až p i své práci v rozhlase.
Vznikla z podn tu tehdejšího editora vysílání Jana Uhrina. Jeho zám rem a p áním
bylo p ipravovat speciální po ady ur"ené pro
nejrozší en jší zájmové skupiny u nás.
V prvé ad mezi n po"ítal zahrádká e.
Nepochybovalo se ani o sb ratelích, chovatelích drobných zví at a kutilech a chalupáích.
Spolupráce se zahrádká i tehdy vyšla na
mne, a tak v úterý dopoledne mohli pravidelní poslucha"i ;eského rozhlasu 2-Praha
po p t let slýchávat rady a tipy pro zahrádkáe. Se sb rateli spolupracovala každé pond lí Stanislava Dufková, o st ede"ní klubovnu se dlouhou dobu starala Marie Retková,
ve "tvrtek se chovatelé mohli dovolat do
klubovny, kterou mnohé týdny vedla Dagmar Misa ová a páte"ním pr(vodcem kutil(,
chata ( a chalupá ( byl Aleš Cibulka. Nejprve se dané téma probralo obecn a druhá
"ást kluboven pat ila vždy telefonickým
dotaz(m poslucha"(.
Do zahrádká ské klubovny v zá í 2001
p išel jako první Karel Cibulka. Lidé ho p ijali
velmi p ízniv , protože si ho pamatovali
z televizních po ad(. Posléze p icházeli
další a další odborní instrukto i a spolupracovníci ;eského zahrádká ského svazu,
jejichž ú"ast ve vysílání velmi spolehliv
domlouvala po celou dobu pravidelné spolupráce V ra Chodorová. V pr(b hu p ti let
jsme tak s poslucha"i m li možnost seznámit se s p íjemnými lidmi i s jejich praktickými radami a zkušenostmi ze zahrádek.
Pravidelným hostem se stal Ji í Žleb"ík
z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné
zahradnictví v Pr(honicích. Poznala jsem ho
nejen jako nadšeného p íznivce zahrádká (,
ale také jako zapáleného cyklistu, který je
schopný a ochotný prožít celou svou dovolenou na kole a ujet desítky "i stovky kilometr(. V ím, že si jejich po"et zaznamená
stejn tak p esn a pe"liv , jako si vedl
údaje o tom, kolikrát se zú"astnil našeho
vysílání. Myslím, že jsme se potkali víc než
padesátkrát.
Pom rn "asto p icházel Bohumír Muchka
a radil, jak p stovat ovocné stromky na
zahrad . Jednou spustil doslova záplavu
dopis( od poslucha"(. Z dobré v(le pomoci
všem zahrádká (m nabídl k zaslání tabulku,
ve které bylo zaznamenáno, jaký post ik je
vhodné aplikovat, v jakém množství, a v jakou dobu na konkrétní ovocné stromy. Dobrých 14 dní ned lala kolegyn Jana Koubová v produkci nic jiného, než rozlepovala
obálky, množila tabulky, vkládala je do nových obálek a rozesílala poslucha"(m. V té
dob jsem nabyla pocitu, že snad každý
poslucha" ;eského rozhlasu 2-Praha je
sou"asn
také zahrádká em. Bohumír
Muchka se stal p íjemným spolupracovníkem a dokonce p ijal pozvání do po adu
Setkání Hosta do domu, aby se pod lil
o svou zkušenost s tancováním a vystupováním ve Státním souboru písní a tanc(.
Milé se pro m staly také návšt vy V ry
Drábkové, která dokázala postupn p ekonat prvotní trému, zahodila veškeré „taháky“, které si s sebou p(vodn nosila, a stala
se z ní výborná mluv"í, která v rozhlasové
klubovn um la poslucha"(m poradit nejen
s tím, jak se starat o zahrádku. Navíc d lá
výborné k ížaly! V te mi.
Kdykoliv jedu autobusem p es Lod nici do
vedlejší Vráže nebo až do Berouna, vzpomenu si na návšt vu výstavy pelargónií
u Aleny Heinrichové, která také p icházela
do rozhlasové klubovny pro zahrádká e.
Záplava kv t( v tších i menších, p evislých
i vzp ímených, s líste"ky drobnými i velkými,
rostliny zasázené v truhlících a kv tiná"ích
rozestavených všude, kam oko dohlédlo.
Neuv itelný zážitek. Paní Heinrichová si
kv(li pelargóniím v lét rozhodn nevezme
dovolenou. Kdo by zaléval její milované
kv tiny? Chápu, že sv it takovou zodpov dnost n komu jinému prost není možné.
Na zalévání stovek truhlík( musí mít "lov k
dostatek "asu, trp livosti, pevné nervy
a hlavn lásku k pelargóniím.
Jako neúnavný p stitel révy vinné se
v rozhlasové klubovn p edstavil Jaroslav
Tomek, který úsp šn sbírá sladké hrozny
na své zahrádce v Nymburce. Rozhlasové
vysílání si nenechal ujít, ani když mu nebylo
dob e a m l potíže se srdcem. Klobouk
dol(!
Díky Janu Dvo ákovi ze specializované
organizace ;ZS Dagla, který také býval
mým hostem ve vysílání, se mi pošt stilo
zažít nevšední událost - k est nov vyšlecht né ji inky jménem Zuzana. Stala jsem se
její kmotrou a na pardubickém zámku jsem
se potkala s naším p edním šlechtitelem
ji inek Ji ím Václavíkem. Nato"ili jsme spolu
rozhovor mezi množstvím tvarov pestrých
a r(znobarevných ji inek, které byly na
výstav k vid ní. Až nebudete mít na podzim co d lat, zajeHte se podívat do Pardubic
na ji inky!
Kdo neví, jak správn založit kompost,
aby v n m prob hla horká fáze a všechny
další d(ležité procesy, m l by se zeptat
Miroslava Kaliny. Ur"it mu poradí, jak na
to. K nám do ;eského rozhlasu p ijížd l
pravideln na ja e a na podzim. Za"átkem
roku zpravidla nechyb la návšt va Evy
Pekárkové, která radila, jak vybírat semena.
O p stování drobných bobulovin mluvila
vždy velmi spolehliv a fundovan Jana
Dlouhá. Ekologie na zahrádce je zase doménou Josefa Klimeše. Pokud vás pokoušou svilušky nebo chytnete klíšt , zeptejte
se ho, co si po"ít. Nerada bych zapomn la
také na Pom nu Pazderkovou, Bohuslava
Vláška, Milana Blažka, Josefa Vlasáka a
další instruktory, kte í p išli jednou "i víckrát
do úterního vysílání, aby poradili poslucha"(m ;eské-ho rozhlasu 2-Praha, jak zahrádka it nebo p stovat t eba citrusy.
A" sama nezahrádka ím, byla jsem ráda,
že rozhlasová klubovna pro zahrádká e
vyšla práv na mne. Jestli budu mít n kdy
17
trochu víc volného "asu, vezmu rý", moty"ku, hráb a další ná"iní a pustím se na
zahradu, abych pronikla do toho zvláštního
života, který má své kouzlo. Polezu od jara
do podzimu po zemi a budu stále p emýšlet,
jak to ud lat, abych se už nemusela ohýbat.
D kuji za všechna zahrádká ská i lidská
setkání!
MUDr. Josef K=ÍŽ
6. p edseda Svazu
se narodil 27.02.1937 v Praze, gymnázium
vystudoval v Tel8i a Fakultu všeobecného léka ství UK v Praze. V mládí se v3noval sportování,
zvlášt3 lehké atletice, stolnímu tenisu a košíkové,
potom se jeho zájmy za8aly otá8et za zahrádká stvím. Je aktivním 8lenem specializované základní organizace p3stitel: me8ík: a kosatc: GLADIRIS Nový Ji8ín, svojí sbírkou odr:d me8ík:
a lilií pat í mezi p ední p3stitele t3chto rostlin
u nás. Mimo n3kolika stovek odr:d narcis:,
tulipán: a kosatc: zkouší i jako správný zahrádká v podmínkách jiho8eské Žirovnice (560 m
n. m.) odr:dy jabloní, kterých má na své zahrad3
p eroubováno okolo stovky.
V roce 1969 se stal p edsedou žirovnické ZO
?ZS na Pelh imovsku, další jeho cesta vedla p es
funkci v ÚR Pelh imov do Úst edního výboru
?ZS v Praze, kde ho 6. sjezd zvolil jako 8lena.
Dv3 funk8ní období p:sobil jako místop edseda
Svazu a v prosinci 2004 byl zvolen jejím p edsedou.
Zelenina na zahrádkách
Ing. Jaroslav Rod,
P edstavenstvo Republikové rady
ZS
O významu zeleniny již toho bylo napsáno
mnoho a proto není snad "lov ka, který by
zpochybJoval skute"nost, že zelenina je
d(ležitou složkou naší stravy. Podle statistických údaj( každý z nás v pr(m ru ro"n
zkonzumuje p ibližn 80 kg zeleniny. Je to
málo nebo moc? Nemá smysl srovnávat
celkové množství zkonzumované zeleniny u
nás s jinými zem mi, protože to závisí nejen
na zvyklostech, ale p edevším na klimatic18
kých podmínkách jednotlivých zemí. D(ležité ale je, že odborníci ji doporu"ují konzumovat v našich podmínkách ro"n v množství 140 až 150 kg (400 g denn ), což je
tém dvakrát tolik než je sou"asná skute"nost. Podstatné však není jen celkové množství spot ebované zeleniny, ale i její pestrost
a druhové složení, vzájemný pom r "erstvé
a r(znými zp(soby upravované zeleniny
a v neposlední mí e i její pokud možno
rovnom rná konzumace v pr(b hu celého
roku. Z uvedeného množství u nás zkonzumované zeleniny tradi"n p ipadá nejvíce
na zelí a cibuli - celá jedna t etina. Možná
pro n koho z nás je zajímavé, že hned na
t etím míst jsou raj"ata. T ch se u nás
v sou"asnosti konzumuje o padesát procent
více než p ed 10 lety. Podobný vzestup je
možné pozorovat i u paprik a meloun(,
nejv tší pokles je pak v konzumaci okurek
nakláda"ek, fazolových lusk( a hlávkové
kapusty. P iznejme si ale, že sortiment
zeleniny je v naší strav stále velmi omezený. I když se u nás b žn p stuje a konzumuje tém
padesát botanických druh(
zeleniny, v naší b žné strav ji v tšinou
nenajdeme více než deset druh(. P itom by
se v našich klimatických podmínkách dalo
p stovat daleko víc než sto druh( zeleniny.
A to je stále jen mén než desetina toho, co
je ve sv t považováno, p stováno a konzumováno jako zelenina.
Zajímavé je též, jaký podíl u nás vyp stované zeleniny p ipadá na drobné p stitele samozásobitele neboli zahrádká e. P estože
žádná p esná evidence se v tomto sm ru
nevede, každoro"n se provád jí jakési
oficiální „kvalifikované odhady“. Podle nich
v sou"asnosti v pr(m ru na samozásobitele
p ipadá p ibližn 12 až 15 % z celkového
množství u nás vyp stované zeleniny. Jestliže se u nás ro"n vyp stuje asi t etina až
p(l milionu tun zeleniny, pak zahrádká i
z toho vyp stují 35 až 75 tisíc tun. Op t je tu
otázka, zda je to málo nebo hodn . V pr(m ru na jednoho obyvatele p ipadá zhruba
5 kilogram( doma vyp stované zeleniny.
Uvážíme-li ale, jen jaký podíl obyvatel se
p stováním „samozásobitelské“ zeleniny
zabývá, pak na každého z nich p ipadá
zaru"en ne zanedbatelné množství. Více
než dv t etiny z celorepublikové produkce
vyp stují samozásobitelé pouze "esneku
a kedlubn(. P ibližn polovinu produkce pak
hrášku, okurek (nakláda"ek i salátovek)
a raj"at. U celeru, cibule, petržele a póru je
podíl samozásobitel( jen mezi 10 a 15 %
a v p ípad zelí hlávkového a zelí pekingského dokonce mén než 10 %.
Z výše uvedených "ísel pak jednozna"n
vyplývá, jakou zeleninu zahrádká i p ednostn p stují a kterou rad ji nakupují. D(vod(
pro" tomu tak je, je celá ada. V prvé ad je
t eba si p iznat, že vzhledem k politickým
a ekonomickým zm nám v posledních
letech došlo, a i nadále bude docházet
k podstatné zm n zp(sobu života našich
obyvatel, v"etn zahrádká (. Zahrádka ení
se stále více p esouvá ze sféry produk"ní
a ekonomické do sféry relaxa"ní a estetické.
Místo zeleninových záhon( a ovocných
strom( na zahradách za"ínají p evládat
pe"liv upravené trávníky, grily, bazény
a sem tam n jaká ta okrasná trvalka a d evina. Tím se samoz ejm p ibližujeme „Evrop “ ale i zde existují zahrádká i, kte í si
n jakou tu „samozásobitelskou“ zeleninu
vyp stují. Dokonce v posledních n kolika
letech je zde patrný nár(st zahrad s užitkovou funkcí. U nás krom toho má zahrádkaení našeho typu mnohaletou, dá se íci
hluboko zako en nou tradici, která možná
bude p ežívat i po dobu n jaké té generace.
Samoz ejm , nebude to již masová záležitost, ale vždy se najde dost takových zahrádká (, kte í budou n jakou tu zeleninu p stovat. Nebude to asi ta, která se pohodln ,
lacin a p itom v dobré kvalit koupí v obchodech, ale p edevším taková, která není
„po ruce“ "erstvá a kvalitní v jakoukoliv
denní hodinu a p itom její p stování není
namáhavé a náro"né. Vždy bude chutn jší
edkvi"ka, kedluben "i mladá mrkvi"ka
"erstv vytažená ze zem nebo práv utržený hrášek než ty „nej"erstv jší“ v obchod .
Zejména když bude ur"ena d tem a vnou"at(m. N kte í budou p stovat zeleninu
i z d(vodu, že tu svou budou považovat za
kvalitn jší a snad i zdrav jší než tu nakupo-
vanou, jiní budou i nadále práci na zahrad
a tím i na zeleninovém záhon považovat za
vhodn jší relaxaci než koukat na televizi
nebo za smyslupln jší t lesnou aktivitu než
ve fitcentru. Nesmíme také zapomínat na
to, že zahrádká je "lov k kreativní a hloubavý a že mnohým p inese v tší požitek na
vlastní o"i sledovat zm ny v r(stu a vývoji
jednotlivých rostlin (v"etn zeleniny) v pr(b hu jejich vegetace než na televizní obrazovce. ;eský (a samoz ejm i moravský
a slezský) "lov k je též velmi "asto sb ratel
a tak i zahrádká i se i nadále budou pídit po
tom, co ješt nemají. Budou vyhledávat
a následn p stovat r(zné tvarové, chu ové,
barevné a velikostní kuriozity a „špeky“ a to
nejen kv(li svému uspokojení, ale i z d(vodu radosti nad vyvoláním závisti u soused(
a jiných p stitel(. Vždy si p iznejme, že i
toto je sou"ástí naší národní povahy. Nesmíme samoz ejm opominout ani skute"nost, že "erstvá kupovaná zelenina není,
a ani v budoucnosti nebude, snadno p ístupná zdaleka všem našim ob"an(m. I když sí
prodejen se zeleninou je bohatá, bude p edevším pro obyvatele venkova v mnoha p ípadech dostupn jší a vhodn jší si n které
druhy zeleniny p stovat, než pro ni dojížd t
do vzdálených prodejen. A proto také na
venkov vždy byla, je a i v budoucnu bude
p evaha „samozásobitel(“ zeleninou. A jak
to vypadá, bude i v budoucnu existovat
skupina lidí, pro které p stování zeleniny
bude i otázkou ekonomickou a to i p esto,
že pr(m rná cena základních druh( zeleniny v obchodech se za posledních 5 let snížila asi o 10 % (nejvíce se snížila u cibule,
mrkve a zelí, naopak se zvýšila u kv táku,
raj"at, okurek a p edevším papriky).
Je velmi nesnadné ur"it, které druhy
zeleniny jsou pro drobné p stitele jednozna"n v budoucnosti perspektivní a které
neperspektivní. Ur"uje to, a i nadále bude
ur"ovat ada kritérií, z nichž n které se
mohou "asem m nit. Výše zmín né „kuriozity“ se najdou prakticky mezi všemi druhy
zeleniny. Tak jak jeden sbírá známky, druhý
pivní etikety, tak další bude shán t a p stovat nejr(zn jší odr(dy papriky, fazolu "i
"esneku a další m(že nap íklad po adu let
19
zkoušet chu ové vlastnosti širokého sortimentu doma vyp stovaných odr(d i nap .
toho hlávkového zelí, které se v sou"asnosti
jeví jako nejmén perspektivní. V n kterých
p ípadech dokonce je t eba po"ítat s tím, že
sortiment p stované zeleniny se postupn
bude rozši ovat o takové druhy, které jsou
u nás zatím „mén známé“ nebo doposud
zcela neznámé. Vždy kdo z nás p ed n kolika lety znal, natož pak um l p stovat nap .
pekingské zelí, brokolici, cibuli zimní (se"ku), cukety, "ekanku "i listové saláty. A pro"
by tomu podobn nemohlo být nap . s apíkatým celerem, novozélandským špenátem,
bobem zahradním, kiwanem, portulákem,
rokulou "i roketou a p edevším s obrovským sortimentem orientálních (asijských)
zelenin, pro n ž v sou"asnosti ani nemáme
odpovídající "eské názvy. Za zeleninu je
t eba po"ítat i brambory, jejichž p stování je
a i v budoucnu bude u zahrádká ( oblíbené
p edevším z d(vodu získání podstatn
kvalitn jších hlíz než p i velkoplošném
p stování. V širším slova smyslu je t eba
mezi zeleniny po"ítat i r(zné ko eninové,
aromatické a i lé"ivé rostliny. A i když
v obchodech a tržnicích vždy bude dostatek
t chto rostlin, zaru"en bude pokra"ovat
sou"asný trend vyp stovat si je sám, aby
zcela "erstvé byly vždy po ruce, by t eba
jen v kv tiná"i "i truhlíku za oknem. Nelze
opominout ani tu skute"nost, že n které
druhy zeleniny a zejména pak z nich ur"ité
odr(dy se budou p stovat i jako okrasné,
jak to již po adu let m(žeme vid t v okolních
i vzdálen jších zemích.
Na záv r jen malá zmínka o tom, že problémy nemají jen zeliná i-samozásobitelé,
ale p edevším zeliná i tržní, kte í jsou na
produkci zeleniny existen"n závislí. Všechny ty „objektivní“ d(vody zp(sobily, že plochy s tržní produkcí zeleniny se u nás jen za
posledních sedm let snížily o 52 %, a více
než 50 procent u nás zkonzumované zeleniny bylo vyp stováno v zahrani"í. D(vod(
tohoto stavu je více, ale v žádném p ípad
to není v neschopnosti našich p stitel( a už
v(bec ne v nižší kvalit u nás vyp stované
zeleniny.
20
Fazole na živý plot
(Zahrádká ský informátor, Jaro 1986)
Jemný špan3lský paravan si lze vytvo it poblíž
odpo8ívadla nebo u chaty z pnoucích fazolí.
Sta8í k tomu jemná d ev3ná m ížka a na ní natažené provázky do výšky 2 m. Vyséváme na
vzdálenost 15 cm. Po celé léto je špan3lská st3na
plná kv3t: a pozd3ji vzhledných lusk:. Je lehká,
propouští jemný letní vánek a je vysoce dekorativní a p itom užite8ná. Ješt3 si tím podstatn3
zvýšíte úrodnost p:dy, pon3vadž fazole je vikvovitá rostlina, která zlepšuje mikrobiální složení
v p:d3.
Ovocna ení v zahrádkách
v dalším období
Ing. Ladislav Zahradník,
P edstavenstvo Republikové rady
ZS
V zahrádká ské ve ejnosti se "asto prezentují p edpov di o zásadních zm nách
v hospoda ení na zahrádkách. Jde o ústup
od užitkových zahrad k zahradám okrasným, rekrea"ním, "i odpo"inkovým.
U zeleniny skute"n dochází k výraznému
omezení. P í"inou je dostatek "erstvé
a levné zeleniny na trhu po celý rok. U ovocného stromoví je situace pon kud jiná.
Jednak jde o dlouhov ké kultury, kdy ke
strom(m získá p stitel b hem let ur"itý
citový vztah. Pokud jsou stromy zdravé, je
t žké rozhodnutí o likvidaci. K radikálním
zásah(m dochází nej"ast ji p i genera"ní
vým n nebo zm n majitele. Pak rychle
mizí p edevším vysoké tvary ovocných
strom(. Dalším hlediskem je fakt, že p stovaní ovocných strom( holduje p evážná
v tšina zahrádká (. P i tom nejde pouze
o ekonomický efekt produkce, ale o pot šení a zálibu se stromy pracovat, formovat je
podle svých p edstav, pozorovat, bádat,
zkoušet, objevovat zákonitosti, experimentovat, prožívat úsp chy i nezdary, s nadhledem brát neúrodná léta, s optimismem
hled t do budoucna, jak nám to p íroda
zase vynahradí, prost se se strome"ky
piplat. Záliba v ezbá ství je všeobecn
známa a dá se praktikovat celoro"n .
Tak to chápou zahrádká i samozásobitelé.
Výsledky jejich snažení pat í rodin , p íbuzenstvu a známým. A nesmí zapomenout:
nejlepší plody schovat na výstavu.
Tržní zhodnocení ovoce od zahrádká (
pat í minulosti. Obchod nemá o malé dodávky zájem, výkup p ebytk( prakticky neexistuje. Je skute"ností, že v obchodní síti je
dostatek p kného ovoce, "asto i velmi
levného. Vesm s ale tvrdší odr(dy v omezeném sortimentu, snášející dob e p epravu.
Navíc chemicky nadopované.
Jaký vývoj v drobném ovocna ení lze
o"ekávat? Ur"it s ním zahrádká i neskon"í! Nep(jdou dál jen ve šlép jích svých
d d( a otc(, ale postupn upraví charakter
zahrádek podle sou"asných pot eb. Množství ovocných d evin p izp(sobí jen uspokojení vlastní pot eby. Na mošty a pálenky
využijí pod adn jší ovoce. Up ednostní se
jemné, zvlášt chutné sorty, které na trhu
nejsou k mání. Sortiment zvolí rad ji širší v
druzích, od každého n co, aby bylo na
zahrádce po celý rok co zobat. Jiná motivace d ti na zahrádku sotva p iláká.
Nejcenn jší jsou první zralé plody a pak ty
poslední, co nejdéle vydrží. Mezi tím odr(dy
zrající postupn , aby bylo co dát na st(l
V zahrádce by m lo být místo i pro hry d tí
v ideální konzumní zralosti. Není pot eba
vybrané odr(dy vždy dosazovat, dají se
i naroubovat na stávající stromky. Abychom
se co nejvíce obešli bez chemie, volíme
odr(dy odolné (rezistentní) k nejvážn jším
chorobám a šk(dc(m. Je z "eho vybírat.
Nezapomínejme na bobulové ovoce. Brzy
plodí, sta"í mu málo místa a je nenáro"né
na p stování. Jsou to první jarní vitamíny.
K dispozici je široký výb r jahod, malin,
ostružin, malinoostružin, rybízu, angreštu "i
bor(vek. Oteplování klimatu nabádá k vyzkoušení teplomilných druh( ve vyšších
oblastech (nad 400 m nad mo em). Broskve, kiwi a vinná réva (hrozno je také
ovoce) p inese zajisté p stiteli uznání. Pro
malé zahrádky neopomeneme volit tvary
a typy nenáro"né na prostor, jako jsou
zákrsky, v etena, "i sloupové formy. Protože
zahrada je denn na o"ích, dáme i na estetický dojem ovocných d evin. Pokud p esto
toužíme po rekrea"ní zahrad , jeden vyšší
ovocný strom jako dominanta je velmi p(sobivý.
Zajímavé jsou zkušenosti zahrádká (
v Bavorsku. Tam již po druhé sv tové válce,
po stabilizaci trhu, za"al trend p em ny
užitkových zahrad v okrasné. Za p(l století
p estala ad lidí chutnat masov p stovaná
zelenina a ovoce, jednotné chuti, tzv. „supermarketové“.
]ada zahrádká ( se vrací zp t k p stování ovoce a zeleniny na vlastních zahrádkách.
Zahrádká D. 1/1980 o životním jubileu
tajemníka Josefa Máry
Dne 24. ledna se dožívá 60 let tajemník ÚV
?eského zahrádká ského svazu, soudruh Josef
Mára. Toto významné životní jubileum ho zastihuje v plné síle a sv3žesti a v plné práci pro další
rozkv3t našeho Svazu.
Soudruh Mára po vystudování zem3d3lské
školy v Tábo e nastoupil práci v zem3d3lství
a dlouhá léta pracoval ve vedoucích funkcích
státních statk: na r:zných místech. Velmi aktivn3 se zapojil do budování zem3d3lství v osvobozeném pohrani8í, zvlášt3 na Žatecku.
V roce 1953 p ešel do Výzkumného ústavu
rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, kde pracoval až
do roku 1973 ve funkci nám3stka úst edního
editele. V roce 1973 p ešel pak do sekretariátu
našeho úst edního výboru jako vedoucí odd3lení
hospodá ských a ú8elových za ízení. V roce
1975 pro onemocn3ní tehdejšího tajemníka ÚV
?OZS byl s. J. Mára zvolen za 8lena úst edního
výboru Svazu a sou8asn3 byl zvolen tajemníkem
ÚV.
21
Jeho práce pro rozvoj ?eského zahrádká ského svazu je vysoce hodnocena nejen v naší
zájmové organizaci, ale i nad ízenými orgány. Za
dlouholetou aktivní a ob3tavou práci p i budování socialistického zem3d3lství a ?OZS prop:j8il
v loVském roce prezident republiky s. Márovi
státní vyznamenání „Za ob3tavou práci pro
socialismus“.
Na VI. sjezdu našeho Svazu byl soudruh Mára
op3t zvolen za 8lena ÚV Svazu a tajemníkem
ÚV. V3 íme, že vykoná ješt3 mnoho prosp3šné
práce pro rozvoj naší zájmové organizace.
P ejeme mu k jeho šedesátinám pevné zdraví,
spokojenost v práci i rodinném život3 a mnoho
elánu, životního optimismu a tv:r8ích myšlenek
v další náro8n3 práci.
Vlastimil Ježek, p edseda ÚV +ZS
Mladí zahrádká i ZS
Old ich Jank+,
p edseda Komise pro práci s mládeží
ZS
;ZS ve svém programu na svazové funk"ní období si mimo jiného dal ve vztahu
k p írod za úkol nau"it d ti - mladé zahrádká e otloukat píš alku, uplést pomlázku
z p írodního materiálu. Zkrátka e"eno to, co
naši d dové a otcové hrav zvládli a ješt
n kte í z nás ovládají, nau"it naše d ti
a vnuky. Formou hry a p irozenou zv davostí jak dílo dopadne nau"íme d ti zru"nosti. Doporu"uji vedoucím kroužk( p edem
si to prakticky vyzkoušet a teprve pak p edvád t. Za"ínáme s píš alkou na p ivítání
jara. P ipomenu, že proutek musí mít mízu,
tedy v období jara. Uplést pomlázku dovedl
každý klu"ina. Podpo íme tím také staré
"eské oby"eje, protože ten, kdo si krásnou
pomlázku uplete, ur"it bude hledat pro ni
využití.
Aktivní vedoucí kroužk( mohou spole"n
s malými hochy obejít d v"ata z kroužku
Mladého zahrádká e nebo zahrádkové
osady. P edvedou jim, že pomlázka není jen
otloukáním dívek a n kdy i "innostmi, které
mají k oslav jara daleko, ale hlavn kultivovaný ob ad jarního veselí pro ob zú"astn né strany s místními zvyky, velikono"ními
íkankami a básni"kami.
22
Postup p i pletení pomlázky z 8 prut0
asopis Zahrádká
Ing. Jan Stanzel, CSc,
šéfredaktor %asopisu
Bezmála "ty i desítky let vydává ;eský
zahrádká ský svaz sv(j "asopis Zahrádká .
Je to dlouhá doba a zároveJ p íležitost
ohlédnout se.
Nahlédneme-li do historie, zjistíme, že
vydávání "asopis( pro drobné p stitele má
u nás bohatou tradici. Prvopo"átky se datují
do poslední "tvrtiny 19. století, kdy Zemský
ovocnický spolek pro Království "eské vydával ilustrovaný šestnáctistránkový m sí"ník
„Listy zahradnické“. Zem d lská rada a její
pozd jší Ovocnická jednota vydávala od
roku 1910 „Ovocnické rozhledy“. Tento ilu-
strovaný titul pro racionální ovocnictví vlastnil Ferdinand Machá"ek. Týž majitel vydával
od roku 1912 n kolik let "asopis „Naše
zahrádka“, v novaný zahrádkám kolem
rodinných domk(, kv tinám v domácnostech a na balkonech. Od íjna roku 1906
vycházel pro zahrádká e praktický "asopis
„Rádce z P edmostí“, který s p estávkami
b hem I. a II. sv tové války vycházel až do
roku 1950. V roce 1934 za"al vycházet
"asopis „P ítel zahrad a chovatel( drobného
hospodá ského zví ectva“, který vydávalo
Úst ední sdružení zahrádká ( a chovatel(
drobného hospodá ského zví ectva. Po jeho
zastavení na konci srpna 1944 byl op t
obnoven v roce 1945, ovšem již bez ur"ení
pro chovatele s podtitulem „;asopis Svazu
zahrádká (“. V roce 1950 byly zastaveny
Rádce z P edmostí, P ítel zahrad a za"al
vycházet „Rádce zahrádká (“, který vydávalo Ministerstvo zem d lství, až do roku
1968. Vydavatelské oprávn ní na Rádce
bylo k 1.7. 1968 p evedeno na ;ZS. ;eský
ú ad pro tisk a informace jej však k 31.12
1968 zastavil a Svazu povolil od 1.1. 1969
nový m sí"ník Zahrádká .
Zahrádká m l na svém za"átku 28 stran
v"etn obálky, "ernobílý vnit ek a z vn jší
strany barevnou obálku. Od roku 1988 má
polovinu stran barevných a po"et stran se
zvýšil na 36. Od kv tnového "ísla 1993 je
"asopis celobarevný s po"tem stran 32.
K op tnému navýšení po"tu stran (na 44)
došlo v roce 1996. V lednu 2002 má Zahrádká již 48 stran a o t i roky pozd ji 60 stran.
V lednu téhož roku (2005) se jako p íloha
objevuje poprvé Zahrádká ka, která má 12
stran. Vzhledem k její oblíbenosti se stala
pravidelnou sou"ástí "asopisu. Od roku
2006 má "asopis 68 stran.
Ve vedení redakce se vyst ídali za existenci Zahrádká e Jan Bureš, Ota Zouplna,
Antonín Dolejší, Dr. František Hrdli"ka, Dr.
Stanislav Peleška, znovu Antonín Dolejší,
Ing. Petr P ív tivý a v sou"asné dob Ing.
Jan Stanzel, CSc. D(ležitou úlohu hráli jist
grafici. Na za"átku ak. malí . Radim Malát.
Od roku 1993 Vlastimil Sobota, krátce Irena
Hudcová, dále Henrieta Nesp váková,
Markéta Mišková a v sou"asné dob Hana
DaJková. Na za"átku byl "asopis tišt n
v pražské tiskárn Naše vojsko, poté v b eclavském Moraviapressu a nyní op t v Praze
v Reproprintu. Tiskárna Naše vojsko zajiš ovala i p edtiskovou p ípravu. Ta p i p echodu do B eclavi p ešla na T-studio, které ji
d lá dodnes. M nila se i distribuce. Na
po"átku to byla monopolní Poštovní novinová služba, která zajiš ovala p ímý prodej
i p edplatné. V sou"asné dob je distributor( víc a nakladatelství Kv t již p es deset let
zajiš uje p ímé p edplatné. Databázi p ibližn p ti tisíc p edplatitel( p evzal od soukromé firmy Direct Marketing. Po"et p ímých
p edplatitel( má stoupající tendenci. V sou"asné dob je jejich po"et 33.100. P ímé
p edplatné je od roku 1994 podporováno
ob"asnými dárky v podob novinek osiv
i dalších vzork( (nap . hnojiv) a nižší cenou.
Nižší cenu mají i p edplatitelé další distribu"ní spole"nosti, Mediaservisu. T ch je
v sou"asné dob p ibližn 16 tisíc.
Kontrolu nad "teností "asopisu poskytuje
Mediaprojekt, který pro Unii vydavatel(
zajiš ují renomované spole"nosti: Sdružení
GfK, TN Sofres, STEM/MARK. Toto sledování je zároveJ jedním z hlavních podklad(
pro rozhodování reklamních agentur o umisování inzerce. ;asopis Zahrádká se po
roce 1990 stejn jako ostatní tradi"ní "eská
periodika na trhu neubránil tlaku mnoha
konkuren"ních "asopis( zahrani"ních vydavatel(. P esto si udržel vedoucí postavení
na trhu mezi "asopisy pro volný "as.
Z p ibližn 170 periodik (bez deník( a suplement() se pohybuje jeho "tenost v první
dvacítce. V první dvacítce nej"ten jších
"asopis( se pohybuje i v jednotlivých kategoriích (nap . v kové skupiny 40 - 49 let, 50
až 59 let, 60 - 69 let, 70 - 79 let, muži, ženy,
všechny kategorie týkající se vzd lání, ve
v tšin kraj( apod). Pozoruhodná je i vysoká sledovanost v kategorii soukromých
podnikatel(. Tradi"n horší sledovanost je
v Praze a obcích nad 100 000 obyvatel
a u v kových kategorií mladších 40 let. To
vše za pom rn omezených prost edk( na
reklamu a v soupe ení s velkými vydavatelskými domy pat ícími nadnárodním koncern(m.
23
Deviza, kterou svazový "asopis Zahrádká
má na rozdíl od své konkurence, je bezmála
"tvrt milionu "len( ;ZS. Propagací na zahrádká ských výstavách, školeních, p ednáškách a dalších akcích m(že získávat nové
"tená e. Na oplátku nabízí nejenom kvalitní
a odborníky ov ené informace, ale také
propagaci všech svazových akcí.
Nabízejí se i další možnosti. Svazový
V stník, který je nyní distribuován samostatn za vynaložení pom rn vysokých finan"ních prost edk( by mohl být jmenovit
vkládán ur"eným "len(m k "asopisu a tak
se snadn ji dostávat na pot ebná místa.
Tím by se interní informace mohly ke "len(m dostávat "ast ji. P edpokládá to
ovšem, aby v každé ZO byl aspoJ jeden
"len p ímým p edplatitelem nebo aby si
"asopis p edplatila ZO. Redakce se snaží
ídit se podn ty "tená ( i když p i jejich
r(znorodosti nelze nikdy vyhov t úpln
všem. Jsme rádi za všechny dopisy. Pochvalné jist pot ší, ale i kritické mají d(ležitou úlohu v tom, aby náš "asopis byl takový,
jaký jej chceme mít a zároveJ byl úsp šný
na trhu.
P íroda je silná
Ladislav Zahradník
Náš soused, povoláním u"itel, necht l už
dál poslouchat kritické p ipomínky svého
bratra, jaká nekvalitní jablka sklízí. Opat il si
rouby kvalitních odr(d, teorii št pování znal
a dal se do roubování. Roubovací n(ž nebyl
zrovna po ruce, tož nabrousil n(ž p íborový
a za"al. Výhrady praktik( odrážel úslovím
„p íroda je silná“!. Na výsledek jsme byli
hodn zv davi. Úsp šnost ujmutí roub( byla
asi dvacetiprocentní. Komentoval to slovy:
„asi jsem p írodu p ecenil“. Pou"ení z toho
plyne, že dobrý emeslník se pozná i podle
ná adí!
K úpravám stanov
a jednacího ádu ZS
JUDr. Vladislav Labuta,
Právní komise ZS
V posledních dvou letech došlo zejména
v návaznosti na zm ny v územním "len ní
24
státu k postupným úpravám stanov ;eského zahrádká ského svazu, které reagovaly
p edevším na novou strukturu orgán( státní
správy, na zrušení okres( a z ízení krajských správních celk(. Stanovy schválené
republikovou radou 11. prosince 2004
zejména nahradily okresní a m stské výbory ;ZS územními orgány svazu a specifikovaly jejich p(sobnost v organiza"ní struktu e
;ZS.
Tato zm na však p inesla zna"né komplikace p edevším v kompetencích nov z ízených územních rad v bývalých okresech.
Tyto územní rady v nespecifikovaných
územních celcích nabyly charakteru územních orgán( svazu a oprávn ní jednat jménem svazu, avšak pozbyly charakter samostatných organiza"ních jednotek ;ZS a tím
i charakter samostatných právnických osob
oprávn ných svým jménem jednat a nést
práva i povinnosti vyplývající z vlastní právní
subjektivity. Problematickou se tak zejména
stala i realizace § 20 Stanov o majetku
a hospoda ení územních rad ve smyslu
zákona ". 83/1990 Sb. o sdružování ob"an(, kterým se ;ZS ídí. Protože územní
rady nebyly organiza"ními jednotkami, ale
orgány svazu, nem ly právní subjektivitu,
nemohly vlastním jménem jednat, nap .
samostatn disponovat majetkem a uplatJovat vlastnická, resp. majetková práva, což
m l práv zmín ný paragraf na mysli. Problematickou se stala i odpov dnost územních rad, kterou by za n v plném rozsahu,
zejména v majetkových v cech nesl svaz,
respektive orgán, který je nositelem jeho
právní subjektivity, tj. republiková rada.
Protože absence právní subjektivity, tj.
práva samostatn jednat a nést právní
odpov dnost, by se mohla z eteln projevit
i v úrovni ízení, které ve vztahu k po"tu
základních organizací p ímo z centra není
možné, p istoupila republiková rada na
p edchozí popud ministerstva vnitra jako
orgánu, který schvaluje stanovy a po dohod s ním k nové úprav stanov, které schválila dne 10. prosince 2005.
Podle t chto nových stanov se ;eský
zahrádká ský svaz "lení na organiza"ní
jednotky, kterými jsou základní organizace
;ZS, specializované základní organizace
;ZS a územní sdružení ;ZS se stejným
právním postavením, tj. každá tato organiza"ní složka je právnickou osobou s vlastní
právní subjektivitou, s právem vystupovat
v právních v cech svým jménem, uzavírat
v souladu se zákonem a stanovami závazky, nabývat práv v"etn vlastnických a nést
samostatnou majetkovou a právní odpov dnost. Za celý svaz, který má samoz ejm
jakožto ob"anské sdružení také právní
subjektivitu, je jejím nositelem republiková
rada.
Právní subjektivita základních organizací
je dána tím, že svá práva a povinnosti na n
p enáší sdružené fyzické osoby, tj. "lenové.
Základní organizace (respektive její orgány)
za své "leny jedná vlastním jménem, zastupuje je ve v cech svazu a svým "len(m
dovnit a za své "leny navenek je odpov dná.
Právní subjektivita územních sdružení je
dána tím, že tyto organiza"ní jednotky sdružují základní organizace na území kde p(sobí a kde to stanoví republiková rada (zpravidla na území bývalých okres(). Tyto sdružené základní organizace jako samostatné
právnické osoby jsou "leny územních sdružení a p enáší na n v rozsahu daném
stanovami n která svá práva a povinnosti.
Ve vztahu k jiným územním orgán(m a institucím za n územní sdružení svým jménem
a jménem svazu jednají a mají v("i nim
dovnit a za n navenek právní odpov dnost.
Právní subjektivita základních organizací
a územních sdružení si nekonkurují, naopak
se doplJují tam, kde samostatná jednání
nejsou dostate"n ú"inná - viz. nap . zastupování více ZO ve vyšších územních institucích, ve statutárních m stech, p i nárokování a rozd lování dotací, p i organizaci regionálních akcí apod. Územní sdružení mohou
optimáln zajiš ovat jak odborné, ekonomické a organiza"ní ízení a koordinaci "inností
základních organizací, tak naopak umožJovat operativní spojení ve vztahu k centrálním republikovým, event. krajským koordina"ním orgán(m svazu.
Vedle vymezení základních organizací
a územních sdružení jako organiza"ních
jednotek svazu vymezuje úprava stanov
z prosince 2005 jako výkonné a ídící orgány svazu územní rady, krajské koordina"ní
rady a republikovou radu svazu. Tyto orgány
nemají samy o sob právní subjektivitu,
nemají právo jednat svým jménem, ale jako
orgány svazu jednají jménem svazu, respektive jménem jeho organiza"ních jednotek, p i kterých jsou z ízeny.
To se jedná zejména o územní rady, které
jsou koncipovány jak na jedné stran jako
orgány svazu, tak na druhé stran jako
orgány územních sdružení, v jejichž rámci
p(sobí. Pro tato sdružení jsou zároveJ jejich
statutárními orgány, vystupují tedy jejich
jménem p i všech jednáních prost ednictvím
p edsedy, p edstavenstva nebo radou pov eného "lena p edstavenstva územního
sdružení. Ú"ast všech sdružených základních organizací na "innosti územního sdružení a ve smyslu jednacího ádu ("l. 22) je
dokonce povinná pod sankcí zrušení základní organizace, která se do "innosti
územního sdružení nezapojí.
Všechny sdružené základní organizace
mají v územním sdružení stejnou váhu.
Jednací ád specifikuje ustanovení stanov
o volb zástupc( základních organizací do
územní rady když stanoví, že do územní
rady volí základní organizace vždy jednoho
svého zástupce. Územní rada pak jedná ve
sboru za aktivního zastoupení všech základních organizací, které se mohou ú"inn
domáhat svých zájm( p i realizaci hlavních
úkol( územních sdružení vymezených
stanovami:
- Zabezpe"ovat rozvoj svazu v daném
území, zajiš ovat pln ní úkol( vyplývajících ze stanov, jednacího ádu, vlastních
usnesení a usnesení republikových
orgán( a prosazovat zájmy sdružených
základních organizací ve vztahu k mimorezortním subjekt(m na daném území
a k republikovým orgán(m svazu.
Do nových stanov byla nov za azena
ustanovení o krajských koordina"ních radách.
Specifické vymezení jejich organizace
a p(sobnosti si vyžádala praktická pot eba
krajského ídícího a výkonného subjektu
svazu zejména ve vztahu k novému územní25
mu "len ní státu. Nov z ízené orgány
státní moci a správy v krajích a ostatní
krajské instituce nepovažují za své partnery
nižší územní orgány svazu a na druhé
stran ú"ast republikové rady p i jednání
s krajskými orgány správy není rovn ž
z hlediska celostátní p(sobnosti republikové
rady optimální a ani by nemusela být vždy
vzhledem ke specifikaci kraj( dosti kompetentní.
Ú"ast územních sdružení na "innosti
krajské koordina"ní rady sice není povinná
(pro její ustanovení posta"í 1/3 územních
sdružení v kraji), nicmén je však v zájmu
všech organizací v kraji žádoucí, nebo do
její p(sobnosti náleží vedle koordinace
p edevším hájit zájmy a pot eby organizací
svazu v kraji navenek i ve vztahu k republikovým orgán(m a vystupovat jménem organizací v kraji ve styku s orgány státní správy
a jinými institucemi. Krajské koordina"ní
rady mají rovn ž právo vydávat pro územní
sdružení a základní organizace závazné
koordina"ní akty. Pro všechna územní sdružení by pak bylo ú"elné se na t chto koordina"ních aktech podílet a zajistit tak jejich
efektivitu pro vlastní pot ebu.
Krajské koordina"ní rady jsou svým charakterem orgány svazu, nemají tedy vlastní
právní subjektivitu a jednají pouze jménem
svazu k zajišt ní pot eb svazu na úrovni
kraje. Zvyšování jejich úlohy a prestiže je
ješt závislé na aktivní ú"asti zainteresovaných územních sdružení, nicmén se však
p edpokládá spíše do budoucna v návaznosti na decentralizaci úloh státu na krajské
orgány zejména v ekonomické oblasti (dotace atp.).
S úpravou stanov velmi úzce souvisí
i úprava jednacího a volebního ádu orgán(
svazu, kterou schválila republiková rada dne
1. dubna 2006. Tato úprava p edstavuje
p edevším realizaci zmiJované právní subjektivity, která ve smyslu zákona ". 83/ 1990
Sb. o sdružování ob"an(, p edevším znamená právo „jednat vlastním jménem“.
Práv toto právo specifikuje a konkretizuje
nový jednací a volební ád. Stanovy mají
spíše obecn jší charakter a jejich ú"elem je
p edevším konkretizace zákona, resp.
26
specifikace organiza"ní struktury svazu a
úprava p(sobnosti svazu jako ob"anského
sdružení a jeho organiza"ních jednotek.
Jednací a volební ád pak stanoví zp(soby
a formy jednání jednotlivých organiza"ních
složek a orgán( svazu a orgán( jeho organiza"ních jednotek.
Zásadní zm na jednacího a volebního
ádu spo"ívá ve zmiJované úprav organiza"ní struktury svazu, tj. rozlišení organiza"ních jednotek svazu a jeho výkonných a ídících orgán( svazu a t chto organiza"ních
jednotek. Pro úplnost jsou mezi orgány
organiza"ních jednotek za azeny i orgány
základních organizací, tj. "lenská sch(ze,
výbor ZO, revizní orgány a další orgány
územních sdružení, tj. vedle územní rady
p edstavenstvo a revizní skupina, stejn
jako u republikové rady. Podrobn ji je také
rozvedeno jednání krajských koordina"ních
rad.
Oproti dosud platnému jednacímu a volebnímu ádu je podrobn ji upravena odpov dnost organizace za škodu zp(sobenou funkcioná em svazu p i jednání nad rámec
zmocn ní. Zde je nutné podtrhnout nutnost
zpracovat v každé organizaci vnit ní p edpis,
kterým se upraví zastupování organizace
a jmenovité pov ení k právním úkon(m, jak
to stanoví obecn platné p edpisy a v stník
;ZS ". 2 z roku 2004 na str. 4.
Vedle drobných úprav se zásadní zm ny
jednacího ádu vztahují k rozhodování
o zániku územních sdružení, která p ísluší
pouze republikové rad ;ZS. Nov je také
upraven zp(sob likvidace majetku zaniklého
územního sdružení a p evod majetku takového sdružení do fondu územních sdružení
republikové rady, která jej rozd lí nástupnickým územním sdružením. Nov se zároveJ
upravuje zánik základní organizace, kde
vedle pasivity se za d(vod zániku ZO považuje nezapojení do "innosti územní rady
tím, že se základní organizace neú"astní
trvale "innosti ÚR nebo nevyšle-li do ÚR
svého zástupce.
Již zmiJované zm ny volebního ádu se
týkají voleb v základních organizacích do
územní rady územního sdružení (jeden
zástupce za každou organizaci).
Stanovy a volební a jednací ád ;ZS jsou
základními normami, kterými se ídí "innost
orgán( a organizací ;ZS. Proto je nutné
tyto normy znát a na všech úrovních se jimi
ídit. Vedle bezporuchového chodu by to
m lo vést i ke zvýšení prestiže ;eského
zahrádká ského svazu jako ob"anského
sdružení, které má své nezastupitelné místo
ve spole"enském systému našeho státu.
Degustace v
ZS
Ing. Josef Nejedlo,
odborné odd(lení úst edí
ZS
Degustace je termín, se kterým se "lenové
;ZS "asto setkávají v jeho praktické podob . Tento termín má sv(j "eský slovní ekvivalent - ochutnávka a p i organizování této
akce profesionálními pracovišti se používá
ozna"ení organoleptické hodnocení. Jinak
tedy e"eno jde o smyslovou zkoušku potravin, potraviná ských výrobk(, rostlinných
produkt( a zp(sob( jejich konzervování
a zpracování. P i této zkoušce se uplatJují
hlavn lidské smysly: chu , zrak, "ich. I zde
byly pokusy o nahrazení subjektivního
hodnocení lidmi hodnocením objektivním
pomocí fyzikálních a fyzikáln -chemických
metod, ale klasická degustace spole"ným
hodnocením kolektivem pro tuto "innost
zkušených lidí se zatím pro praktické použití
jeví jako jediná možnost. Subjektivní vjemy
posuzovatel( se statisticky zpracovávají.
Oficiální degustace odr(d jablek s celostátní
p(sobností se u nás neprovádí.
;ZS se ú"astní svými odbornými instruktory profesionálních degustací, po ádaných
každoro"n OVOCNÁ]SKOU UNIÍ ;R,
VŠÚO Holovousy, SEMPROU Litom ice
a ÚKZÚZ ochutnávek odr(d jablek v Ho icích, Holovousích v.P. a v Lysicích a ochutnávky odr(d hrušek v Litom icích. Degustaci odr(d ovoce po ádají i mnohé ZO
a ÚR ;ZS. Ovocná ská komise ;ZS na
svých vybraných zasedáních degustuje a
hodnotí n které novinky odr(d ovoce a u
p íležitosti podzimního zasedání Republikové rady ;ZS po ádá pro ú"astníky zasedání
výstavku odr(d ovoce, dopln nou ochutnávkou vybraných odr(d a odbornou p ednáš-
kou. Zahanbit se nedají ani zeliná i Svazu.
S úsp chem zorganizovali u p íležitosti
jednoho z ro"ník( celostátní výstavy NATURA VIVA v Lysé n.L. ochutnávku zeleninových salát(, na svých zasedáních hodnotila
zeliná ská komise degustací vzorky nakládaných okurek a jiných zelenin.
Doménou t ebí"ských zahrádká ( je degustace brambor, kterou organizují každoro"n již od roku 1998 a svoje znalosti si
doplJují návšt vou pracovních setkání
profesionálních p stitel( brambor. Program
svazového školení pro odborné instruktory,
po ádané v roce 2005 v Havlí"kov Brod
s tematikou p stování brambor obohatili
t ebí"ští zahrádká i ochutnávkou vybraných
odr(d brambor, vhodných pro p stování na
zahrádce. Ochutnávku zorganizovali vzorov a všem ú"astník(m školení již druhý den
ráno p edali tabulkov zpracované výsledky
hodnocení.
Ochutnávku rychlokvašených okurek (které zde ozna"ují jako „mo"áky“) po ádají
pardubi"tí zahrádká i, kysané zelí se degustuje na Morav . Vzorky odr(d hroznového
vína, p stovaných ve Slezsku mohou ochutnat návšt vnící výstavy, kterou každoro"n
po ádají severomoravští zahrádká i ze ZO
Velké Hoštice ve spolupráci s ÚR ;ZS
Opava. Hlavní specialitou moravských zahrádká ( je ale ochutnávání pálenek ze
švestek, jablek, hrušek a n kterých dalších
druh( ovoce a dále likér( (višJový, malinový, kdoulový, o echový a další). Degustace
ovocných pálenek se zde nazývá košt, po ádá ji ÚR ;ZS P erov, rok 2007 je v konání
této akce jubilejní - desátý.
Do ochutnávky se ;ZS snaží zapojit
i laickou ve ejnost. U p íležitosti konání
celostátní výstavy Hortikomplex 2005 a
2006 Olomouc uspo ádal Svaz ve spolupráci s firmou FAN SLADIDLA, s.r.o. sout ž
"tená ( "asopisu ZAHRÁDKÁ] o nejchutn(jší nálev okurek.
Sout žícími zaslané vzorky byly na olomouckém výstavišti hodnoceny profesionální porotou.
Na základ úsp šnosti akce se organizátoi rozhodli v této form hodnocení pokra"ovat.
27
Aktualizace a oživení
právního v!domí ZS
JUDr. Antonín Krch, místop edseda
ZS
Z požadavk( a dotaz( "len( ZO a ÚR
;ZS, docházejících do právní poradny RR
;ZS vyplývá, že majetkoprávní a sociální
problémy ve spole"nosti se promítají do
vztah( mezi výbory ZO ;ZS a "leny, a mezi
"leny navzájem. ;asto vznikají obtížn
ešitelné právní spory.
Právní komise (PK) RR ;ZS proto zavádí
výše ozna"enou rubriku v Rukov ti zahrádká e s cílem pomoci všem "len(m a funkcioná (m ;ZS, aby zahrádká ské právo preventivn p edcházelo spor(m a pomáhalo
vzniklé spory co nejú"inn ji a bez pr(tah(
v souladu s platnou právní úpravou ešit.
V tomto ro"níku Rukov ti za"ínáme nej"ast ji ešenými problémy v období od
ledna do "ervna 2006. V tomto období ešila
PK RR ;ZS 16 p ípad( porušení § 127 OZ
a 12 p ípad( d(sledk( porušení sadebního
ádu.
I.
§ 127 ukládá vlastníkovi v!ci, že se
musí zdržet všeho, "ím by nad míru p im enou pom r(m obt žoval jiného, nebo "ím by
vážn ohrožoval výkon jeho práv. P esto
došlo k ohrožení soused( stavbou, která je
nalepena na plotu souseda a st echa je
sklopena na pozemek souseda, v jiném
p ípad stíní sousedovu zahrádku. Vyskytují
se p ípady pravidelných hlu"ných posezení
u táborák( do pozdních no"ních hodin.
Dochází p i tom k obt žování soused(
hlukem, prachem, popílkem, kou em, ale
také hrozbou vzniku požáru opušt ním ohn
bez uhašení. Kv(li jarnímu pálení suchého
listí a odpadu po dobu celé noci i mimo
povolené pálící dny nemohou ob"ané bydlící ve zna"ném okruhu zahrádek si v noci
otev ít okna svých byt(. D je se tak p esto,
že všechny tyto nešvary jsou obsaženy
v osadních ádech, které nejsou osadní
správou v"as využity k ešení problému.
]ešení problém( má svá pravidla op ená
o mravní lidské vlastnosti. Pat í k nim do28
mluva mezi postiženým a viníkem, nejlépe
p ed sv dky, kte í pomohou p i hrubém
sporu prokázat provin ní v p ípad , že bude
zahájeno ízení v rámci ZO ;ZS. Opakování
téhož provin ní, doložené šet ením, m(že
být využito až k vylou"ení z ;ZS.
Samostatnou kapitolou je p i hrubém
narušení zákona pozvat na místo hasi"e,
m stskou "i státní policii ;R. ]ešení je také
možné dle § 5 OZ domáháním se ochrany
u p íslušného orgánu státní správy, aby byl
obnoven pokojný stav (týká se zvlášt vlastník( pozemk(). U zvláš závažných p ípad(
není vylou"eno právo domáhat se ochrany
u soudu.
Problémy se stavbami je nutné ešit u p íslušných stavebních ú ad(, které mohou
uložit zm ny a úpravy staveb až po jejich
odstran ní v souladu se stavebním zákonem.
II.
Porušení sadebního ádu se vyskytlo na
druhém míst ešených p ípad( - 12 x.
Pokojný stav sousedských vztah( a narušení vlastnických práv soused( je zp(sobováno stín ním d evinami vysazenými v bezprost ední blízkosti hranice - oplocení zahrady. Zvlášt na její severní stran zp(sobuje stín omezující vzr(st a výnosy užitkových d evin, zhoršuje estetický vzhled užitkových i okrasných rostlin a jejich zdravotní
stav. Ko eny takto nevhodn vysazených
d evin pronikají do sousední zahrady a od"erpávají z ní vláhu a živiny.
P edejít tomu lze již p i zakládání zahrádky vysazením d evin dostate"n daleko od
hranice souseda. Vzdálenost od oplocení by
m la být nejmén polovi"ní p edpokládaná
výška d eviny v jejím plném vzr(stu. Nap .
ke e rybízu 1m od hranice pozemku souseda, štíhlá v etena a st ny jádrovin 2 m, volné zákrsky 3 m, vyšší tvary ješt dále.
U hranice zahrady se nemají vysazovat
ani rostliny, které se rozr(stají svými podzemními odnožemi, nebo by "asem mohly
pror(st i do sousedovy zahrady (maliník,
líska, mochyn , n které druhy zvonk(, k en,
topinambury apod.). Pror(stání lze zamezit
tím, že p ed hranicí pozemku zasadíme do
hloubky 40 cm pevnou p ekážku, silnou fólii,
eternitové tašky apod. Pokud jsou již blízko
hranice narostlé stromy, je jejich majitel
povinen sest ihávat korunu i v tve p esahující stanovenou hranici.
Spory vznikající o ovoce. Plody zásadn
pat í tomu, komu pat í strom i když jsou na
v tvi u souseda. K jejich otrhání je nutné si
vyžádat souhlas souseda a nepoškodit jeho
pozemek. V p ípad odmítnutí vstupu se lze
domáhat práva na vydání ovoce z titulu
vlastnického práva k n mu.
Stromy na hranicích pozemk( pat í
i s úrodou do vlastnictví obou soused(.
K jeho odstran ní je pot eba souhlas obou.
Plot na hranici parcel má jeho vlastník
ádn udržovat. Pokud by v d(sledku jeho
poškození pronikla na sousedovu zahradu
domácí nebo polní zv a zp(sobila by tam
škodu, vlastník plotu by ji musel uhradit.
Soused nesmí cizí plot poškozovat. Má také
vlastníkovi umožnit vstup na svou parcelu
k oprav plotu, p ípadn k oprav jiných
staveb sahajících až ke spole"né hranici.
Vlastnická práva nesm jí být porušována
ani tím, že by zahrada byla zaplavována
deš ovou vodou ze st ech staveb souseda,
práce s rušivými d(sledky (hluk seka"ek,
rádia, mo"(vkování apod.) je t eba d lat
tehdy, když sousedé nejsou p ítomni.
Kompostišt , králíkárnu, kurník, v"elín je
t eba umístit na zahrad tak, aby neobt žovaly sousedy a kolemjdoucí (v"ely zabezpe"ené pro alergiky) - vytvá et vysoké zelené
st ny.
Chemické post iky provád t opatrn , aby
nezasahovaly rostliny souseda. Zvlášt
nešetrné použití totálních herbicid( by
mohlo zp(sobit zna"né škody (Roundop
apod.).
P eji dobré sousedské vztahy založené na
vzájemné úct(, moudrosti a dobré v+li,
vlastnostech, které vylu%ují sobectví, tvrdohlavost a nep ipouští nad azenost.
Pozn.: p íšt( se budeme v(novat okruh+m:
1. N(které zvláštnosti majetkoprávních
vztah+ a %lenství v ZS.
2. Neplacení nájemného, %lenských a ú%elových p ísp(vk+ a jejich zp+sob vymáhání.
Orienta9ní zkoušky octem
na obsah vápníku
Ing. Miroslav Kalina, ÚR ZS Litom( ice
Na obsah uhli"itanu vápenatého v p(d
nebo v hnojivech usuzujeme jednoduchou
zkouškou pomocí octa. Rozklad uhli"itanu
vápenatatého (CaCO3) ve vzorku p(dy nebo
hnojiva b žným konzumním octem probíhá
za šum ní uvoln ného oxidu uhli"itého.
Podle stupn šum ní m(žeme zhruba odhadnout zásobu CaCO3 v p(d .
Zkoušku provádíme tak, že dáme malé
množství p(dy do porcelánové misky, nebo
na hodinové sklí"ko, p idáváme ocet a sledujeme šum ní. Hodnocení je následující:
- p(dy do 1 % CaCO3 - nešumí nebo jen
velmi slab ,
- p(dy s 1 - 3 % CaCO3 - šumí slab ,
- p(dy s 3 - 5 % CaCo3 - šumí siln , ale
krátce,
- p(dy nad 5 % CaCo3 - šumí siln a delší
dobu,
P(dy však obsahují zpravidla jen 0,1 až
0,3 % CaCO3 a takový obsah se touto orienta"ní zkouškou t žko stanoví. Proto je t eba
uvést, že rozhodnutí zda vápnit a jakou
použít dávku vápenatých hnojiv, by m lo
vycházet z hodnoty pH, kterou nám zjistí
p íslušná laborato .
Pouze podle vzhledu se v tšina minerálních hnojiv nedá bezpe"n ur"it. ;asto
jedno a totéž hnojivo má zna"n odlišný
vzhled, který se m(že m nit r(znými p imíšeninami, skladováním, vlhkostí a dalšími
vlivy. P i jejich rozlišování nám m(že pomoci rovn ž ocet.
P i zkoušce se postupuje tak, že do skleni"ky napln né do 1/3 octem se vhodí jedna
granulka nebo se nasype množství prášku
hnojiva na špi"ce nože. V p ípad , že se
jedná o ledek amonný s vápencem (granule
2 - 5 mm), nebo o mletý vápenec (prášek),
dochází po chvilce k tvorb drobných bublinek oxidu uhli"itého, který vystupuje k hladin . Pokud se netvo í u granulovaných hnojiv
oxid uhli"itý, jedná se buH o vícesložková
hnojiva NPK a NP, nebo o superfosfát
(s nakyslým zápachem). V d(ležitých p ípadech doporu"ujeme p i rozlišování hnojiv
požádat pomoc u p íslušné laborato e.
29
Aplikace zákona o potravinách na
zahrádká ské zpracovatelské
provozy
Ing. Eva P ibylová,
MZe R, odd(lení potravin
;eskou tradicí je zpracování p ebytk(
z vlastních pozemk(. Zahradni"ení, obd lávání vlastních pozemk(, chata ení je pro
nás, zejména v takovém masovém m ítku,
velmi typické. Nadbytky vlastní produkce
byly odebírány zpracovatelskými podniky
p ímo nebo prost ednictvím výkupních st edisek. V sou"asné dob je tato praxe významn omezena a p ebytky jsou vykupovány
hlavn ve výkupnách zem d lských produkt(, jejichž po"et se ale také podstatn omezil. Pro ;eskou republiku bylo v minulém
období typické tzv. samozásobení domácností zpracovanými výrobky z ovoce a
zeleniny, kdy se zpracovávala produkce z
vlastních zdroj( pro vlastní pot ebu domácností. U podílu samozásobení došlo také k
poklesu, ale je nutno zd(raznit, že tato
praxe nezanikla, ale je živoucí tradicí hlavn
ve venkovských oblastech. Jedná se hlavn
o zpracování ovoce na ovocné š ávy a sušení ovoce. Nejrozsáhlejším zp(sobem zpracování ovoce je jeho použití pro výrobu
ovocných pálenek. Zpracování p ebytk(
bylo a je "asto ešeno na místních úrovních
zájmovými sdruženími ob"an(, organizacemi Zahrádká ského svazu. Pro tyto ú"ely
vznikly a vznikají malé zpracovny, které
umožJují zpracování vlastní produkce ovoce na místní úrovni a k takovým zpracovnám pat í moštárny. V minulém období se
za"aly ší it fámy, že na tento typ zpracoven,
v"etn moštáren budou uplatJována velmi
p ísná pravidla a to hlavn v souvislosti s
aplikací nových právních p edpis(, které
vstoupily v ú"innost po našem vstupu do
Evropské unie. Hlavním d(vodem byly
obavy, že realizace požadavk( právních
norem bude vzhledem k jejich náro"nosti
znamenat konec pro adu z nich.
Je skute"ností, že v p ípad zpracování
ovoce se jedná o výrobu potravin. Výroba
potravin je upravena tzv. „potravinovým
právem“, a základním národním legislativ30
ním p edpisem je zákon ". 110/1997 Sb.,
o potravinách a tabákových výrobcích a
o zm n a dopln ní n kterých souvisejících zákon(, ve zn ní pozd jších p edpis(.
Tímto zákonem se stanovují základní povinnosti provozovatel(m potraviná ských podnik(, tedy všem hospodá ským subjekt(m,
které jsou zapojeny do potravinového et zce. To znamená, že zde stanovené povinnosti se nevztahují jen na výrobce, ale i na
maloobchodní a velkoobchodní prodej,
skladování a dopravu potravin. Moštárny
a jejich provozovatelé v souladu s definicí
jsou tedy provozovateli potraviná ských
podnik(. Zákon dále definuje termín potravina, kterou se rozumí jakákoli látka nebo
výrobek, zpracovaný, "áste"n zpracovaný
nebo nezpracovaný, které jsou ur"eny ke
konzumaci "lov kem, nebo u nichž to lze
oprávn n p edpokládat. Zákon o potravinách se nevztahuje na pokrmy a restaura"ní
"innosti a ve ejné stravování, které spadají
do p(sobnosti zákona ". 258/2000 Sb.,
o ochran ve ejného zdraví, ve zn ní pozd jších p edpis(. Je t eba upozornit, že
plnou odpov dnost za potraviny nese ten
hospodá ský subjekt, který potravinu na trh
uvádí a tento subjekt musí být uveden na
obalu výrobku ur"eného kone"nému spot ebiteli bez ohledu na to, jaké má postavení
v celém potravinovém et zci. Vztahy mezi
jednotlivými "lánky potravinového et zce
se pak ídí na základ smluv nebo dohod
v rámci dodavatelsko - odb ratelských vztah(.
K základním povinnostem provozovatele
potraviná ského podniku pat í:
- uvád t na trh pouze zdravotn nezávadné potraviny,
- p i výrob a manipulaci s potravinami
zajistit hygienické podmínky,
- p i výrob a manipulaci s potravinami
používat pitnou vodu,
- používat takové materiály, p edm ty
a technologická za ízení, která neovlivní
zdravotní nezávadnost potravin,
- provád t a dokumentovat provedenou
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,
- zajistit, aby do styku s potravinami p icházeli pouze zdraví lidé, a všichni, kdo
s nimi do styku p icházejí musí mít léka -
ské osv d"ení k práci v potraviná ství,
tzv. zdravotní pr(kazy,
- ur"it technologické úseky, ve kterých je
nejv tší riziko porušení zdravotní nezávadnosti výrobk( (systém HACCP),
- oznámit zahájení a ukon"ení p edm tu
podnikání dozorovému orgánu,
- zavést systém sledovatelnosti výrobk(,
- ádn a pravdiv ozna"it výrobky.
Výše uvedený seznam povinností není
vy"erpávající, existuje ješt
ada jiných
požadavk(, které jsou ur"eny nap íklad
provozovatel(m dovážejícím potraviny ze
zemí mimo Evropskou unii, povinnosti p i
oza ování potravin, a další. Zákon upravuje
dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z dodržování „potravinového práva“
a stanoví kompetence dozorových orgán(
p i dozoru nad trhem s potravinami. Jsou
rovn ž stanoveny postihy za nedodržování
povinností vyplývajících z nedodržování povinností uvedených v tomto zákon .
Jak již bylo uvedeno výroba mošt( je
výrobou potravin. Avšak v návaznosti na
dodržování povinností potravinového práva
je nutno rozlišovat dva základní faktory:
a) zda se jedná o výrobky, tedy ovocné
š ávy, které jsou výrobkem moštárny
a jsou ur"eny k prodeji spot ebitel(m,
jinými slovy s výrobky moštárny se dále
obchoduje, nebo
b) zda se jedná výhradn o zpracování
ovoce dodané zákazníkem a výsledný
výrobek je ur"en pro jeho spot ebu, ale
neslouží k dalším obchodním ú"el(m.
V prvním p ípad se jedná o klasickou
výrobu potravin, kdy je nutno uplatJovat
povinnosti vyplývající ze zákona o potravinách.
Ve druhém p ípad je ovšem nutné poukázat na ustanovení odstavce 3 "lánku 1
na ízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) ". 178/2002, kterým se stanoví obecné
zásady a požadavky potravinového práva,
z izuje se Evropský ú ad pro bezpe"nost
potravin a stanoví postupy týkající se bezpe"nosti potravin, kde se uvádí, že požadavky stanovené tímto na ízením, tedy obecným potravinovým právem, se nevztahují na
prvovýrobu ur"enou pro osobní pot ebu ani
na domácí p ípravu potravin, manipulaci
s nimi nebo jejich skladování za ú"elem
domácí spot eby. Pokud tedy moštárna
zpracovává ovoce „zákazník(“ na jejich
vlastní žádost a k jejich vlastní domácí spot eb a moštárna s t mito výrobky neobchoduje, pak se na takové zpracovny požadavky potravinového práva nevztahují. P estože
se neaplikují požadavky zákona o potravinách, stále platí to, že se jedná o výrobu
potravin a že i v tomto p ípad je nutné
dodržovat základní hygienické požadavky
p i výrob potravin. V této souvislosti je
pot eba upozornit na zákon ". 258 /2000
Sb., o ochran ve ejného zdraví, ve zn ní
pozd jších p edpis(, které výrobu potravin
za azuje mezi "innosti epidemiologicky
významné a pro výkon tohoto druhu "inností
stanovuje ur"ité p edpoklady. Za samoz ejmé by m lo být pokládáno pravidelné provád ní úklidu, "išt ní a dezinfekce zpracovatelských prostor a za ízení, odklízení odpad(, používaní vhodných materiál( a obsluha
by m la být zdravotn zp(sobilá. Stejn je
tak nutné používat p i zpracování ovoce
pitnou vodu, zajistit odpovídající odvod
odpadních vod, sociální za ízení a m la by
být dostupná za ízení na mytí rukou s vhodným osušováním. Vzhledem k výše uvedenému mohou orgány hygienického dozoru
provád t kontroly v t chto za ízeních a
ov ovat, zda jsou pln ny hygienické požadavky.
Jakékoliv fámy o tom, že dochází ke zp ísn ní požadavk( na moštárny, které budou
muset být uzavírány jako následek jejich
aplikace, nejsou opodstatn né. Jedná se
o ukázku nepochopení požadavk( právních
p edpis( a jejich nesprávnou interpretaci.
V žádném p ípad se ale nejedná o požadavky nové, protože se jedná o základní
hygienické požadavky p i výrob potravin,
které jsou uplatJovány a vyžadovány již
desetiletí.
Kytice pro krásu a zdraví
(Zahrádká D. 3/1973)
Znáte pampeliškové víno? Nezmeškejte vhodnou dobu, aby rostliny neodkvetly. Natrhejte 1,5
l rozkvetlých kv3t: bez stopek, vložte do nádoby
a k nim p idejte 2 citróny a dva pomeran8e i
s k:rou, jemn3 nerez nožem nakrájené na kole831
ka. Jádra odstraVte. Pak kv3ty, citróny i pomeran8e zalejte 4 l va ící vody, p iklopte poklicí
a nechte 24 hodin vyluhovat.
Do 5 l láhve dejte 1,25 kg cukru krystalu, na to
p es pláténko nalejte vylouhovanou vodu z pampelišek, zamíchejte a navrch pak rozdrobte 1,5
dkg kvasnic. Uzav ete kvasnou zátkou nebo jen
pláténkem a nechte 3 m3síce kvasit. Vykvašenou
tekutinu sto8te pe8liv3 do láhve a pak - dobrou
chuJ!
Pampelišky také poslouží jako krášlící prost edek proti pihám. Hrst kv3t: pova te 0,5 hod.
v jednom litru vody. P eceNte p es pláténko
a umývejte obli8ej ráno i ve8er po n3kolik dní.
Víno d3láme už n3kolik let a nikdo nechce
v3 it, že je z pampelišek. A recept na krásu, ten
už nepot ebuji, je mn3 totiž už 69 let.
Marie Malantová
Víte, že
(Zahrádká D.6/1970)
- k správnému vývinu jednoho jablka nebo
broskve je zapot ebí asi 40 list:,
- vinná réva se p3stuje v našich krajích již od 5.
století a v 11. století byla tak rozší ená, že
m3la hospodá ský význam,
- št3pování ovocných strom: bylo známo našim p edk:m již v 10. století,
- lidový název Špargl je z latinského Asparagus a že jeho správný 8eský název je ch est,
- užite8nost a lé8ivost 8erného bezu byla tak
proslavená, že se íkalo: p ed bezem t ikrát
poklekni a pokloV se mu, než ho mineš
- rychlost proud3ní vody (mízy) v kmeni je v
pr:m3ru 1 - 2 m za hodinu, nejv3tší 5 m za
hod, u bylin dokonce až 50 m; zato u jehli8in
jen 20 až 40 cm
- kmeny ovocných strom: rostou nejvíce od
kv3tna do konce srpna
- na celém sv3t3 se p3stuje asi 500 rostlin pro
jejich jedlé plody, nebo semena, což je asi
0,05 % všech druh: rostlin jevnosnubných
- pro zlepšení r:stu nov3 vysázených lísek je
dob e ke každému ke i p idat 2 - 3 lopaty
p:dy od starého lískového ke e
- na 1 ha p:dy je 2 až 10 cent: žížal, které
vynesou na povrch za rok n3kolik tun zeminy
32
-
obsahující až 6 x tolik bakterií než m3la
zemina p ed tím co ji poz ely
vlášení ko en: ovocných strom: žije jen 30
až 50 hodin a již se znova neobnovuje, ale
nar:stá na nových aktivních ko íncích
p:da drobtovitá zadrží až o 50 % více vláhy
než p:da ulehlá
nejplodn3jší u slivoní jsou letorosty, vyr:stající z 2 neb 3 letého d eva
ji inkové hlízy krátké, pevné a dob e p isedlé
ke stvolu jsou nejlepší na p ezimování
P írodní úpravy svah4 zahrádek
a okolí chatek
RNDr. Ji í Žleb%ík,
VÚKOZ Pr+honice
Hned úvodem musím íci, že nadpis je
pon kud nep esný. P íroda si totiž s n jakými úpravami starosti ned lá. T eba eka se
kdysi provrtala krajinou a vytvo ila hluboký
kaJon. Strmé svahy jsou obnažené, zvolna
zar(stají vegetací. Pak však po velkých
deštích dojde k sesuvu a op t se plocha
uvolní. My, pokud máme zahradu ve svahu,
bychom cht li mít situace stabiln jší. M(žeme jist budovat mohutné st ny, ale je to
nákladné a strohé linie se n jak zvlášt
k menší zahrad nehodí.
Svahy z d(vodu eroze není radno ponechat vegetací nezpevn né. U mírn sklon ných ploch je dob e za"ít zatravn ním. Vytvá íme jakési oblé terénní vlny, bez ostrých
h bet( a roh( tak, aby se dalo všude dostat
seka"kou. Nesmíme zapomenout, že i trávník pot ebuje být z n "eho živ. Pokud se
nám tedy poda í obnažit místy hlušinu, p ekryjeme ji asi 10 cm ornice. Travní sm s
vybíráme, pokud možno, s druhy suchovzdornými. Takovými jsou: kost ava ov"í, k.
"ervená, lipnice lu"ní, metli"ka k ivolaká,
poháJka h ebenitá. Výsev d láme obvyklým
zp(sobem, ale d(sledn jej utužíme, abychom po dešti nenašli hluboké rýhy.
Když se asi za rok travní koberec zapojí,
je možno vysadit d eviny. P itom vytvá íme
jakési mísy tak, aby voda stékala k sazenicím. Povrch zem je vhodné p ekrýt geotextilií a na ni ješt dát trochu p(dy. Inspiraci
nalezneme ve výsadbách u komunikací.
Také m(žeme položit kulatinu nebo propletené v tve a zabezpe"it kolmo zaraženými
k(ly; p ípadn pouze zarazit v tší množství
k(l( nebo palisád. Po n jaké dob se
i takové hrazení v terénu pohledov ztratí
a pozd ji rozpadne, ale to již splnilo svou
kotvící funkci.
Výška vysazovaných d evin musí odpovídat velikosti plochy. Pro použití na zahrádkách p icházejí v úvahu hlavn opadavé
ke e, které tvo í v tšinu v následujícím vý"tu. Cenné jsou zejména ty, jenž jsou otužilé
k p ísušk(m. Tedy nap . netva ec k ovitý,
mandloJ nízká, d iš ály, "imišník obecný,
žanovec m chý ník, d ín obecný, svída
krvavá, mnohé skalníky, rakytník ešetlákový, višeJ k ovitá, r(že bedrníkolistá, a "etné
p(dopokryvné kultivary r(ží, ešetlák po"istivý, tamaryšky, kalina tušalaj, z jehli"nan(
jalovec chvojka klášterská.
Na místech p irozen vlhkých nebo t eba
"áste"n zastín ných se uplatní svída bílá,
líska obecná, hlošina st íbrná, zlatice prost ední, pta"í zob obecný, hlohyn šarlatová, meruzalka alpská, kalina obecná, r(že
svraskalá, vrba rozmarýnolistá i jiné nízké
vrby, tavolníky. Pomalu roste p(sobivá
temn zelená borovice kle" neboli kosod evina. V úplném stínu se toho moc neda í
a ko eny jsou málo zakotvené. Sem m(žeme zkusit tis "ervený, mahónii ostrolistou.
Svahy osazujeme pom rn hust a ve
skupinách. Pokud se vše ujme a je pozd ji
porost p ehoustlý, v"as nadbyte"né konkurující jedince vy ežeme. I uschlé ke e sice
svah ješt drží, ale nebývá to p kné. Je na
míst varování p ed rostlinami, které sice
svah zpevní výborn , ale budou pronikat
i razantn do okolí; t eba kustovnice cizí,
akát bílý, divoké ostružiníky, pámelník bílý.
Na strm jších svazích d lali naši p edkové
terasy. Nej"ast ji zde p stovali révu vinnou
a i dnes nacházíme stopy po zaniklých
vinicích. Svahy teras je možné zpevnit poádnou st nou nebo jen zatravnit. ]ešením
vhodným pro p íkrost svah( n kde mezi
ob ma p edešlými jsou suché zídky, tedy
takové p i jejichž stavb se nepoužívá beton
ani malta, pracuje se bez vody. Maximální
výška jedné zídky je ovšem možná jen 80
až 100 cm. Pak musíme ponechat zase
plošinku na terasu. Ploché, ostrohranné
kameny sm rujeme t žišt m mírn dozadu.
Dol( dáváme kameny nejv tší. Pokud je
zídka vyšší, zapustíme je asi 20 cm do
zem . Zídky nemohou být naprosto kolmé,
ale na metr výšky musí ustupovat asi
o 30 cm. Jednotlivé ady kamen( nepatrn
podsypáváme tak 3 cm kvalitní propustné
ornice a pokládáme st ídav (vážeme).
Vrchol stavby by m l být vícemén vodorovný.
Zahrádká ur"it využije možnost dílo
ozelenit. P i osazování suchých zídek je
ideální dávat ihned do spár sazenice, jejichž
ko enový bal v ruce vytvarujeme naplocho.
Ale v tšinou je nemáme p i ruce. Musíme
tedy pozd ji klacíkem p(du uvolnit a rostliny
pak do škvíry natla"it. Protože se zde uplatní druhy veskrze otužilé, sta"í dostat do
škvíry (pokud možno rovn ) pohromad jen
n kolik ízk(.
Výb r skalni"ek hodn závisí na orientaci
zídky a na vlhkosti p(dy.
Slunce, jižní svah - v tšina rozchodník(,
ta ice, hvozdíky, rožce, mochny, zvonky,
jaterníky. Pro vrchol zídky jsou jako stvo ené net esky, dále mate ídoušky, levandule,
yzop léka ský, šalv j léka ská, saturejka
horská.
Polostín - ta i"ky, lomikámeny, plamenky,
huseníky.
Stín - n které kapradiny: sleziníky, puchý ník, osladi", dále lomikámen stinný.
Z lepších p(dních podmínek m(žeme dol(
spustit rostliny, jež "ást zídky p ekryjí a trochu zamaskují. Takovými trvalkami jsou
pupalka misurská a st edomo ský pryšec.
Výborn se uplatní zvlášt d eviny p evislého r(stu - nap . mnohé skalníky, "ilimníky,
kdoulovce, pravý jasmín nahokv tý, "etné
kultivary jalovce vodorovného, p(dopokryvné r(že. Na slunci dob e kryjí zídky p ísavníky, v polostínu i stínu b e" an. Oba druhy
m(žeme vysadit i u paty svahu jako pnoucí
rostliny. Rovné dlouhé linie je vhodné p erušit asi dva metry vysokými také p evislými
ke i - nap . komulí st ídavolistou, zlaticí
33
p evislou, zákulou japonskou nebo sadovou
r(ží s prázdným kv tem ´Dortmund´.
Mezi rostlinami pro rovné plošiny teras
nelze opomenout užitkové druhy, nebo p i
jižní orientaci to bývají v kraji nejteplejší
místa. Z ovoce je vhodná již vzpomenutá
réva vinná; kde je vlh"eji, vysadíme ovocnou st nu, stromkový angrešt, ostružiny
nebo maliny, pro n ž ovšem také ud láme
jednoduchou drát nou konstrukci. Oslun né
svahy mohou dob e využít ty"ková raj"ata,
fazole, tykve i okurky. K zídce se dá snadno
p istavit pa eništ , jednoduchý fóliovník
nebo i skleník.
Tam, kde chceme strmost opticky ješt
více zd(raznit, vysázíme do horní "ásti
vysoké pyramidální jehli"nany. Ideální jsou
v p(d dob e zakotvené štíhlé sloupovité
jalovce, n které cyp išky. Z trvalek vypadá
dob e nenásiln vyvázaný ch est léka ský,
juka vláskovitá, liliochvostec robustní.
Podmínky jsou celkov p i práci na svazích opravdu ztížené. Zalévat se dá samospádem výborn , ale po schodištích se
nedostaneme s kole"ky, na rytí a obracení
p(dy je málo místa. Všechny uvedené
rostliny však po ujmutí se na dob e zvoleném míst udrží dlouho s minimální pé"í.
Schodišt na svahu ned láme únavn
dlouhé. Práv z každého odpo"ívadla, kam
postavíme lavi"ku nebo i celý altánek, se
nám m(že naskytnout až p ekvapiv jiný
pohled na osazenou terásku. Výrazné výškové roz"len ní umožJuje optické zv tšení
plochy i výhledy do okolí. Pokud je na zahrad holá (samorostlá) skála, p ivádí pravé
alpínká e k nadšení. Neváhají šplhat a opatrn vytvá et otvory pro choulostivé skalni"ky. Taková št rbina muže mít docela jiné
mikroklima, než je o metr vedle. Správné
místo pro rostlinu se n kdy hledá roky, ale
v tom je také kouzlo zahradni"ení.
Hvozdík bradatý - p epichování
(Zahrádká D.7/1973)
V 8ervenci p epichujeme zpravidla již urostlejší semená8e hvozdíku bradatého (vousatého)
- Dianthus barbatus L. Takto p edp3stovaná
sadba z dubnových 8i kv3tnových výsev: ádn3
34
uroste tak, že ji m:žeme v srpnu - íjnu vysázet
na definitivní stanovišt3 (vzdálenost 25 - 35 cm).
?ervencové p epichování podstatn3 p ispívá ke
zkvalitn3ní sazenic (bohatší ko enový systém
a nevytáhlé, kompaktní a silné nadzemní 8ásti).
kh
Tane9nice na zahrádkách
Ing. Ladislav Zahradník,
ÚR ZS Jind ich+v Hradec
P i všeobecném rozvoji, pokroku a hledání
nových ešení ani ovocná ství nez(stává
stranou. Šlechtitelé zdokonalují známé
odr(dy, nabízejí nové, vzdorn jší chorobám
a šk(dc(m, lákavých barev i chutí. Zajímavou novinkou, která u zahrádká ( budí
pozornost je zcela nový typ jabloní zvaný
BALERÍNY, "esky tane"nice. Ozna"ují se
také jako SLOUPCOVÉ nebo SLOUPCOVITÉ (podle autor(). Jde o odr(dy slabého
vzr(stu, genetickým založením zákrsky,
mající jednu osu (terminál) s krátkým plodonosným obrostem. Netvo í kosterní v tve,
r(st je kompaktní, charakterem podobný
spur typ(m. P irozen zakrslý r(st a malé
rozm ry stromk( je p edur"ují pro zahrádky
nebo p stování v nádobách.
Historie p(vodu této formy sahá do 40. až
60. let minulého století (auto i se neshodují), do zem javorového listu. Ve svém sadu
ji nalezl ovocná jménem VIJCIK, polský
emigrant, jako h í"ku p írody na stromu
odr(dy McIntosh. Tím vešel do d jin sv tového ovocná ství. Nalezená d di"ná odchylka (mutace) se ukázala jako trvalá (po našt pování se nevrací k p(vodní odr(d )
a byla pojmenována po objeviteli McIntosh
VIJCIK. Sloupcový charakter r(stu je dominantní a dob e se p enáší na další pokolení.
To byl pouze za"átek hv zdné kariéry.
Problem byl v tom, že plody nové odr(dy
(mutace) neuspokojovaly chutí ani vzhledem. Nechyb lo mnoho, aby upadla v zapomenutí. Št stím bylo, že si informace o ní
povšimli známí šlechtitelé v East Mallingu
v Anglii a za adili ji do programu k ížení.
Rodi"ovským partnerem pro k ížení byla
zvolena v prvním kole - jak jinak - sv tová
odr(da "íslo jedna Golden Delicious. Násle-
dovaly i další odr(dy v"etn okrasných
jabloní. Po 15 letech šlechtitelského úsilí
v roce 1989 byly ve ejnosti p edstaveny
první hybridní odr(dy se sloupovým charakterem r(stu, komer"n (obchodn ) využitelné. V(bec mezi prvními byla pojmenována
odr(da BALLERINA, po níž se celá série
odr(d nového typu za"ala ozna"ovat jako
BALERÍNY. Všechny nové odr(dy byly
právn chrán ny. Majitelem licen"ních práv
byla firma BALLERINA TREES CAMBRIDGE. V našem regionu zakoupila v roce 1991
licen"ní práva na p stování balerin firma J.
Starkl z Rakouska a v roce 1997 je za"ala
prodávat na Slovensku a následn i v ;eské republice. Byly to odr(dy pojmenované
podle tanc(: Polka, Waltz, Bolero, Maypole
("esky májka).
V té dob již McIntosh VIJCIK m ly ve
svých programech k ížení další výzkumné
a šlechtitelské stanice. Po prvních sloupovitých odr(dách jabloní p ichází do prodeje
další a další. Šlecht ním t chto forem se
zabývají snad všechna významn jší šlechtitelské pracovišt na sv t .
Z "eských šlechtitelských kuchyní pochází
následující odr(dy:
VŠÚO Holovousy:
- KORDONA (McIntosh x Florina) - rezistent, PIDI (Britemac x Prima),
- JAMES GRIEVE SUPER KOMPAKT
(radiomutant),
- HLS - 13 (McIntosh Vijcik x Selena), HLS
- 313
Baleriny kolem p ístupové cesty
ÚEB AV St ížovice:
za"al baleríny k ížit v roce 1992 a školka
Fytos PlzeJ již množí jejich dv rezistentní
odr(dy sloupovitého r(stu:
- SONET (Topas x Bolero) - žluté,
- RONDO - "ervené
Ze zahrani9ních sloupových jabloní
jsou nabízeny:
- Trajan POLKA (McIntosh Vijcik x Golden
Delicious),
- Telamon WALTZ (McIntosh Vijcik x Golden Delicious),
- Tuscan BOLERO (McIntosh Vijcik x
Malling Greensleeves),
- MAYPOLE (McIntosh Vijcik x Malus
Baskatong) - okras.
- Obelisk FLAMENCO (A 1583 x McIntosh
Vijcik )
- CHARLOTE (McItosh Vijcik x Malling
Greensleeves)
- GOLDEN SENTINEL, RHAPSODIE,
PRESIDENT a další.
Kvalita plod( balerín nedosahuje parametr( špi"kových tržních odr(d, ale neustále se
k ížením zlepšuje. Stejn tomu bylo u prvních rezistentních odr(d jabloní. Semena"e
k íženc( balerín se vyzna"ují velkou r(znorodostí v charakteru r(stu, habitu (pokud
jsou ponechány p irozenému r(stu bez
tvarování), vlastnostech plod( a dalších
znacích. Proto p ed uvedením nových odr(d
do praxe vyžadují delší období pozorování.
]ez a tvarování vyžadují sloupové jablon
jen minimální. Pokud na jedinci vyroste více
kmínk(, necháváme jen jeden s nejvhodn jším postavením, ostatní odstraníme. U siln ji rostoucích (Kordona) je možno zaštípnout terminál. U v tšiny však jsou ro"ní
p ír(stky malé (kde potom brát rouby?). Aby
kmínek byl rovný, vyvazuje se k opo e. Ve
školkách se používají bambusové h(lky.
Sloupové jablon vysazujeme v ad 0,5 až
1 m od sebe (1 m na semená"ích). Pokud si
sami št pujeme, volíme podnože bujn jší
(M-26, MM-106 i semená"), kv(li podpo e
r(stu. Výjimkou je Kordona, které vyhovuje
M-9. Otestovat si baleríny je možno i naroubováním do korun stávajících klasických
odr(d jabloní. Úroda z jednoho stromku se
nepo"ítá na kilogramy, spíše na kusy. Slou35
pové jablon mají tendenci p eplozovat
(zvlášt na M-9), a další rok odpo"ívají
(alternují). Proto je žádoucí v"asná probírka
plod(. Plody jsou pak dob e osv tlené,
vybarvené a vyrovnané, jejich množství
docilujeme po"tem stromk(.
Sloupové jablon nejsou pouze zahrádká skou záležitostí, "i dekorativním prvkem.
Jako perspektivní je hodnotí i tržní ovocnái, zejména pro malé nároky na ez, snadné
ošet ování a vysoké sklizn z jednotky
plochy. Od ú"astník( studijních zahrani"ních cest slyšíme nadšené dojmy z produk"ních sad( sloupových jabloní v Itálii, USA
i Rusku.
K íženci Mclntosh Vijcik s botanickými
jablon mi obohacují paletu okrasných jabloní. I ty už jsou okrasnými školkami nabízeny. Jablon ale nejsou jediným ovocným
druhem se sloupovitým "i zakrslým typem
r(stu. Ve výzkumných pracovištích jsou
k vid ní geneticky zakrslé hrušn , broskvon , nektarinky, meruJky "i t ešn . Objevují
se i v katalozích p edních školka ských
firem. Nasnad je staré "eské úsloví: „co je
malé, to je p kné“.
Jak p!stuji ji inky
L. Štecha, OOI ÚR ZS Ml.Boleslav
P stování ji inek je mezi zahrádká i velmi
oblíbené, jsou vd "né ve váze i na záhon .
Tam se mi na nich líbí také to, že se dovedou prosadit i proti konkurenci dalších rostlin, kterým nedají šanci, nebo je aspoJ
potla"í. Toho jsem v posledních letech
n kolikrát úsp šn využil i p i obnov "ástí
pozemk( s vytrvalými plevely (pýr, bršlice),
kde jsem necht l použít herbicidy.
Na vyhlédnutou plochu na ja e vysázím
hlízy vyšších ji inek do trojúhelníkového
sponu, pon kud hust ji, „než je v kraji zvykem“, a pop . jim usnadním první "ást vegetace zálivkou a okopáním. Dál už se ale
musí snažit samy, pouze v obdobích delšího
sucha ob"as zaliji.
N kdy v polovin vegetace se již ji inkový
porost zapojuje a p(du zakryje tak, že nižší
plevel pro nedostatek sv tla p estává r(st.
Na podzim p i vyrývání nových hlíz a zarývá36
ní zelené hmoty nacházím v tšinou již
pouze rozpadlé oddenky pýru, jejich živé
zbytky lze již snadno zni"it druhým rokem
nap . p i p stování brambor, obilí a pod.
Pravdou je, že ji inkových kv t( z takové
plochy moc neužiji, ale nemohu chtít vše.
Tento zp(sob odplevelování se osv d"il
i n kolika známým, kte í postupovali podobn , a tak ho mohu doporu"it i dalším zahrádká (m.
Význam pestovania a rozmnožovanie orecha kráKovského
(Juglans regia, L.)
Prof. Ing. Ivan Hri%ovský, DrSc.
Pozn. redakce: Toto vysoce kvalifikované
pojednání uve ejSujeme zvlášt( pro jeho
úplnost obsahu s v(domím, že text, dopln(ný názornými kresbami bude p ijat hlavn(
zkušen(jšími zahrádká i a zahrádká skými
pokusníky.
Orech kráVovský je jedným z najužito"nejších stromov. V minulosti bol neoddelitelnou
sú"as ou našich alejí, dvorov a dedín. Mohutné a rozložité koruny orecha pri budovách a na námestiach dávali našim dedinám
i mestám charakteristický ráz a spolupôsobili na vytváraní priaznivej klímy. V sú"asnosti
sa vysádza do záhrad i do vä"ších produk"ných sadov. Ojedinele aj v alejách a na
medziach. Etymologický vývoj slovanského
názvu „orech“ nie je vyjasnený. Možno
vyjadroval zvuk pri praskaní škrupiny. Meno
vlašský (u nás je vo všeobecnosti zaužívané) je pravdepodobne preklad z nemeckého
slova walhisch - welsche. Latinský názov
„Juglans“ je zrejme odvodený od slova „Jovis glans“ tj.- Jupiterov žalud'.
Kedy a akým spôsobom sa orech kráVovský dostal k nám, nie je dnes možné presne
zisti . Prvé orechy zrejme vysadzovali už
rímske legie v "ase, ked "as terajšieho
územia (južná Morava) bola sú"as ou ríše
VeVkorímskej. Orech kráVovský je historická
hospodárska drevina. Dorastá do výšky 20
- 30 m a dožíva sa aj niekoVko sto rokov.
V staroveku bol orech symbolom plodnosti.
Orech kráVovský patrí do radu orechotvarých (Juglandales), "eVade orechovitých
(Juglandaceae), rodu Juglans L.
PodVa autorov Kutina a kol. (1991) sa
rozlišuje niekoVko variet, z ktorých sú uvedené len tie, ktoré sú zo šVachtiteVského a pestovateVského hVadiska významné:
- Juglans regia varieta tenera a Halšie
s tenkou hladkou škrupinou - papieraky
(orech papierový)
- varieta rotunda (orech oby"ajný guVatý)
- varieta oblonga (orech podlhovastý)
- varieta cylindrica (orech valcovitý) a Halšie - s polotvrdou škrupinou, dobre lúpateVnou - polopapieraky
- varieta durissima (kamená" veVký)
- varieta connata (kamená" malý) a Halšie
- s tvrdou hrubostennou ažko lúpateVnou
škrupinou - kamená"e
- varieta maxima (krapá" obrovský)
- varieta macrocarpa (krapá" veVký) a Halšie - s veVkými plodmi a veVmi rozbrázdenou škrupinou - krapá"e
- varieta racemosa - s tvrdou škrupinou
a s 8-20 plodmi v celom strapci - strapcovité kamená"e
- varieta serotina - neskoro pu"iace - koncom mája alebo za"iatkou juna - orechy
svätojánske
- varieta rubra - s jadrom, ktoré má "ervenokarmínovo sfarbené osemenie
- orechy "ervenojadrové kamená"e
- varieta laciniata - orechy strihanolistové
- varieta fertilis - s pevnou, polotvrdou
škrupinou a s 9-28 plodmi v strapci strapcovité polopapieraky.
Orech kráVovský je jediný z orechov, ktorý
má nepárno perovito zložené listy s celistvookrajovými lístkami. Sam"ie kvety s tromi
okvetnými lístkami a mnohými ty"inkami
vyrastajú v typických jahJadách. Zo sediacich sami"ích dvojpo"etných kvetov sa
vyvíja plod - oriešok obalený dužinatým
zeleným a horkým receptákulom.
Orech kráVovský je diploidný (2n = 32
chromozómov) s varietami a odrodami samoopelivými i cudzoopelivými. Je jednodomý, s kvetmi jednopohlavnými, vetromilný
(anemofilný). V niektorých prípadoch vznikajú plody bez opelenia - apomixia.
Plod je okrúhly až pretiahnutý, veVký 4 7 cm. Škrupina má dve oddeliteVné polovice.
Jadro orecha je semeno s dvoma hrubými
lalo"natými a olejnatými klí"nymi listami.
Orechové semená obsahujú veVa tuku a sú
veVmi žiadané na priamy konzum, pri príprave potravín a v pekárenstve. Sú veVmi výživnou potravinou najmä pre deti. Slúžia aj na
výrobu orechového oleja. Významný je
obsah bielkovín, vitamínov skupiny B, železa a vápnika. Orechové lístie obsahuje
kyselinu galovú a egalovú, mastné oleje,
farbivá a množstvo vitamínu C, ktoré ho
zaraHuje medzi najcennejšie drogy obsahujúcich tento vitamín. Droga z listov má zvieravý ú"inok.
Zelené vonkajšie oplodie - rubina - má
podobné zloženie ako listy a je tiež dôležitou drogou, ktorá obsahuje chinóny, trieslovinu, juglanín, flavonoidy, silicu, organické
kyseliny a glykozid hydrojuglón. Používa sa
v modernej terapii pri žalúdo"nych a "revných ažkostiach. Droga pôsobí uspokojujúco na nervy a uvoVJuje kh"e. Používa sa aj
proti krvácaniu.
Drevo zo stromov orecha sa spracúva
v nábytkárskom priemysle. Tvrdé, ažké
a trvanlivé drevo s krásnou fialkovastou
kresbou poskytuje americký druh - orech
"ierny (Juglans nigra, L.).
Výber vhodného stanovišOa
Stromy orecha kráVovskeho rastú až do
nadmorskej výšky 900 m. Najlepšie sa im
darí v oblastiach Slovenska s priemernou
ro"nou teplotou 8-10 oC (teplota po"as
vegeta"ného obdobia nad 16 oC) a priemernými ro"nými zrážkami 550 - 700 mm.
Minimálna teplota nesmie by nižšia ako
-29 oC. Na produk"né pestovanie sú najvhodnejšie zvlnené pahorkatiny a predhoria
južného, západného a východného Slovenska. Najlepšie sú vinohradnícke oblasti.
Hladina podzemnej vody nemá by vyššia
ako 2 m.
Orechu kráVovskému najlepšie vyhovuje
dostato"ne hlboká hlinitá pôdá s dostatkom
humusu a vápnika. Môže sa však pestovat'
aj v ílovitohlinitých alebo ílovitopieso"natých
a aluviálnych pôdach. Je náro"ný na vlahu
a osvetlenie celých korun. Stromy v nevhodných podmienkach "asto namhzajú. Kvety a
letorasty poškodzuje pokles teploty pod
-2 oC. Po"as vegetácie je najkritickejšia
37
fenofáza kvitnutia sami"ích kvetov. Kvitnutie
sam"ích kvetov po 46 dJoch pri priemernej
teplote nad 6 oC zabezpe"uje uvoVJovanie
peVu a opeVovanie.
Tvary a podpníky
Stromy orecha kráVovského sú vzrastné
a rozložité, preto vyžadujú vä"ší spon výsadby. Vzdialenos stromov (spon výsadby)
závisí od spôsobu rozmnožovania, kvality
pôdy, polohy, typu podpníka a od zvolenej
odrody.
Najbežnejší tvar je vysokokmeJ alebo
polokmeJ. V ostatných rokoch sa aj u nás
prechádza na tvar štvr kmeJa získaného
(dopestovaného) vegetatívnou cestou.
Vysádzajú sa v spone 8 - 10 x 6 - 7 m. VrúbVované alebo o"kované odrody orecha
tvoria koruny asi o 20 % menšie ako generatívne rozmnožované a do rodivosti nastupujú už v 3. až 4. roku po výsadbe. Úrodnos až na výnimky mrazového poškodenia
je pravidelná. Úrodnos si orech zachováva
až do vysokej staroby a prináša úrody 200
až 300 kg plodov. KoreJ orecha kráVovského je spo"iatku typický kolovitý, neskôr sa
mení v silný hlboko siahajúci so široko rozloženou povrchovou sústavou koreJov.
Rozeznáváme 3 typy orechov podVa rastu,
a to vidli"natý, metlatý a lesný, alebo drevný
typ. Vidli"natý typ je najvhodnejší pre výsadby produk"ných sadov. Metlatý typ sa rozkonáruje z jedného miesta. Lesný typ alebo
drevný má jeden terminálny kmeJ a je vhodný na produkciu kvalitného dreva.
PodVa autorov Kutina a kol. (1991) sa na
vrúbVovanie alebo o"kovanie používajú
podpníky získané z výsevu orechov kráVovských zo selektovaných semenných stromov, typy s plným a dobre klí"ivým jadrom.
Overujú sa tiež semená"e orecha "ierneho
(Juglans nigra L.), semená"e orecha popolavého (Juglans cinerea L.), ale aj orech
mandžuský, orech Siaboldov a orech skalný.
Rez stromov orecha kráKovského
Najvhodnejší termín rezu je na prelome
apríla a mája, keH sú mladé letorasty dlhé
v priemere 7 cm. Vtedy rany po reze neslzia
a rana sa do zimy zahojí.
38
Odrody orecha kráKovského
Apollo - oberá sa v tre om týždni septembra. Je to "iasto"ne samoopelivá odroda.
Vhodný opeVova" je odroda Jupiter. Odporú"a sa do teplejších oblastí. Pre zahrádky
z dôvodov vä"šieho vzrastu sa neodporú"a.
Buchlov - dozrieva v druhom až tre om
týždni septembra. Je to "iasto"ne samoopelivá odroda. Vhodný opeVova" je odroda
Jupiter. Vhodná do najteplejších oblastí, pre
produk"né výsadby.
Jupiter - oberá sa v tre om týždni septembra. Je to cudzoopelivá odroda. Vhodný
opeVova" je odroda Mars. Neskôr pu"iaca
odroda vhodná aj pre zahrádky v teplých
i menej teplých oblastiach.
Lake - oberá sa v tre om týždni septembra. Je to samoopelivá odroda. Vhodná aj
do záhrad. PestovateVsky nenáro"ná odroda.
Magdon - oberá sa v tre om až štvrtom
týždni septembra. Je to "iasto"ne samoopelivá odroda, je stredne odolná proti mrazom.
Vhodná je aj do malých záhradiek.
Mars - neskoro pu"iaca kvalitná odroda
vhodná do stredných polôh. Dozrieva v treom týždni septembra. Je samoopelivá,
vhodná aj do záhradiek.
Saturn - oberá sa v štvrtom týždni septembra. Je "iasto"ne samoopelivá. Vhodný
opeVova" je odroda Apollo. Vhodná do teplých polôh.
Seifersdorfský - dozrieva v 3. týždni
septembra. Samoopelivá odroda s veVkou
rodivos ou a odolnos ou proti nízkym teplotám. Je vhodná aj do záhrad.
Spôsoby vegetatívneho rozmnožovania
orecha kráKovského
O9kovanie
Na vol'nom priestore
- Došti"kové o"kovanie
- Gensenheimské o"kovanie (prstencové)
- manžetové
- O"kovanie zo zelených vrúbVov
Pod sklom
- O"kovanie v skleníku
- O"kovanie v parenisku
Došti9kové o9kovanie
Robí sa okolo 15. júla zelenými o"kami,
ktoré sa z vrúbVa vyrežú i s kôrou v tvare
obdVžnika dlhého 3 cm a širokého najmenej
1 cm. O"ko sa vloží do rovnako veVkého
otvoru na podpníku. Došti"ka sa potom
zaviaže lykom a zatrie voskom. Došti"ka
s o"kom sa umiestJuje na koreJový kh"ok
dvojro"ného podpníka. O"ko vypu"í v budúcom roku.
Došti-kové o-kovanie
Gensenheimské o9kovanie (prstencové)
- manžetové
O"kovanie sa robí o"kami z vlaJajších
výhonkov od 15. mája až do za"iatku augusta.
Na o"kovanie sa používa dvojitý nôž,
ktorého "epele sú rovnobežné, obojstranne
brúsené. Vzdialenos medzi "epeVami je
30 mm. Dvojitým nožom sa kôrá vrúbla
presne a dokola prereže tak, aby o"ko bolo
uprostred výšky prstenca. Na strane o"ka,
10 - 12 mm na stranu k tej ruke, ktorou
budeme podrezáva o"ko, prstenec podVžnym rezom rozdelíme, aby sme mohli kôru
prstenca z vrúbVa odobra . Rovnaký zárez
dvojitým nožom urobíme na podpníku, na
rovnom mieste blízko koreJového kh"ku.
Vyrezanie prstenca kôry z podpníka je
omnoho rýchlejšie. Na obnažené miesto na
podpníku nasunieme prstenec z vrúbVa.
Potom miesto o"kovania husto zaviažeme
širšími pružkami lyka alebo fóliovej pásky,
pri"om dbáme, aby o"ko ostalo voVné
a nedotknuté. Zaviazanie sa odporú"a každých 8 dní povoVovat' a znova preväzovat',
nakoVko v miestach, kde je podpník stiahnutý, prstenec kôry vrúbVá neprirastá. Pri použití lyka miesto o"kovania natierame štepárskym voskom.
Prstencové o-kovanie orecha kráIovského.
a) vrúbeI s prerezanou kôrou, b) o-ko s prstencom kôry, c) úprava podpníka, vsadenie o-ka a
zaviazanie o-ka
O9kovanie zo zelených vrúbKov
Obdobie o"kovania trvá od polovice júla
do polovice augusta. Neskôr sa kôra už
ažšie odlupuje. O"ká odoberáme len zo
silných letorastov. Ujímajú sa len dobre
vyvinuté o"ka. O"kovat' môžeme do T zárezu. O"ká ešte v tom roku prirastú, vypu"ia
však až na jar budúceho roka. Odporú"a sa
v druhej polovici jesene o"ká prihrnú . Na
jar skrátime podpník rezom na "apík, ktorý
odstránime koncom júla. O"kovance dosiahnu za rok výšku 1,2 - 1,7 m.
O9kovanie v skleníku
Ako podpník sa naj"astejšie odporú"a
dvojro"ný semená" orecha kráVovského.
Podpníky v jeseni vyberieme z pôdy a založíme do pareniska alebo na záhon a zakryjeme listím, aby pri nich pôda nezamrzla
a aby sme ich mohli v zime zo záhradky
vybra . V skleníku môžeme o"kova od 15.
februára až do konca apríla. Pred o"kovaním vyberieme podpníky a vysadíme ich do
39
o"kovance asi 25 cm vysoké, prenesieme
ich do skleníka s teplotou 20 oC, ktorú neskôr znížime na 15 oC. Do množiarne ich
umiestnime neskôr. Po prejdení mrazov ich
vysadíme na záhony i s "repníkmi v spone
25 x 25 cm. Do škôlky ich vysádzame až
v budúcom roku na jar ako jednoro"né
o"kovance.
O-kovanie orechov v zakrytých priestoroch
"repníkov (asi 20 cm vysokých) o priemere
13 cm, dolu 8 cm. Potom ich umiestnime do
skleníka s teplotou 18-20 oC. Vrúble májú
by založené v prostredí, kde teplota nepresahuje 4 oC.
Podpníky, keH za"nú pu"a , zrežeme asi
4 - 8 cm nad koreJovým kh"kom. Nenecháme žiadny "apík ani ažné výhonky. Na
rovnom mieste podpníka urobíme do kôry
podVžny zárez asi 3 cm dlhý a opatrne odhrnieme kôru od dreva. O"ko zoberieme z vrúbVa ako pri o"kovaní a to s tenkou "as ou
dreva. Na dolnom konci štítka o"ka i po jeho
stranách zrežeme kôru tak, aby v týchto
miestach bolo kambium na vonkajšej strane
odkryté. Upravené o"ko zasunieme za kôru
a pre"nievajúcu "as štítka o"ka odrežeme.
Reznú plochu na podpníku a miesto okolo
o"ka zatrieme voskom alebo rozohriatym
parafínom. Po nao"kovaní umiestnime
"repníky na stoly v množiarenskom skleníku
o teplote 23 - 25 oC. O"kovance "astejšie
rosíme a zalievame vodou o teplote skleníkovej atmosféry. Teplota nesmie príliš kolísa . Asi za 14 dní sa za"nú prebúdza o"ká
a do troch týždJov všetky vypu"ia. KeH sú
letorasty asi 15 cm dlhé, vyväzujeme ich
opatrne k ty"kám, aby rástli vzpriamene.
V tomto "ase odstraJujeme aj lyko. KeH sú
40
O9kovanie v parenisku
Tento spôsob sa hodí na množenie malého po"tu o"kovancov orecha. Za"iatkom
apríla založíme hlboké poloteplé parenisko.
Na hnoj navrstvíme asi 25 cm zeminy.
Upravené podpníky sadíme po 20 kusoch
na jedno pareniskové okno (100 x 150 cm).
O"kujeme v prvej polovici mája, keH sú
podpníky zakorenené a napu"ané. Postup
je rovnaký ako pri o"kovaní v skleníku.
O"kovance podVa potreby v noci nakrývame
a cez deJ mierne tienime. V parenisku
ostanú do budúcej jari, kedy sa vyškôlkujú.
VrúbKovanie
Pod sklom
- VrúbVovanie na napu"ané zakorenené
podpníky
- Jarné vrúbVovanie v ruke na nezakorenené podpníky
- VrúbVovanie v studenom parenisku
- VrúbVovanie v ovocnej škôlke pod prenosnými krytmi
VrúbKovanie za zelena vo voKnej pôde
- Rudi"ova metoda
- Urbanova metoda
VrúbKovanie v ruke v období vegeta9ného pokoja pomocou
- Nahrievania celého vrúbVovanca
- Lokálneho nahrievania
- VrúbVovanie na napu"ané zakorenené
podpníky
Koncom decembra alebo v januári vyberieme zo základne založené podpníky, upravíme korienky a vysadíme do "repníkov tak,
aby koreJový kh"ik bol asi 4 cm nad okrajom
"repníkov. Vysadené podpníky orecha
kráVovského prenesieme do skleníka, kde
ich zapustíme do rašeliny na stole alebo ich
umiestnime pod stoly. Teplotu udržujeme
okolo 15 oC, aby podpníky zakorenili. Asi za
10 - 14 dní zvýšime teplotu na 20 - 23 oC.
Pri tejto teplote za"nú podpníky pu"a asi za
2 - 3 týždne. Po napu"aní za"neme s vrúbVovaním. Najlepšie sa osved"ilo vrúbVova
anglickou kopuláciou na koreJovom kr"ku
alebo o nie"o vyššie nad ním. Po navrúbVovaní postavíme kvetiná"e s vrúbVovancami
do rašeliny a teplotu zvýšime na 25 oC. KeH
sú vrúbVovance ujaté, za"nú najneskôr do 4
dní pu"a . Otužovanie sa robí postupne.
KeH už nehrozí mráz, vysadíme ich do škôlky. Miesto vrúbVovania zahrnieme zeminou.
Kopula"ný rez (rez na spojku) na podpníku
za"ína asi 2 cm nad zúžením koreJa pri
koreJovom kr"ku. VrubeV, ktorý má dva
dobre vyvinuté pú"iky, sa reže kopula"ným
rezom na protiVahlej strane spodného pú"ika. Rez sa za"ína asi 1 cm pod spodným
pú"ikom. Miesto vrúbVovania zaviažeme
lykom a štepárskym voskom zatierame len
špi"ku vrúblá. NavrúbVované podpníky založíme do množiarne zakrytej sklom. Najvhodnejšia spodná teplota má by 25 - 26 oC.
KeH dosiahnu vrúbVovance dVžku asi 10 cm,
vysadíme ich do kvetiná"ov. Po otužení
v júni "i v júli ich vysadíme do voVnej pôdy.
VrúbIovanie orechov spôsobom za kôru
VrúbIovanie orechov anglickou (jazy-kovou)
kopuláciou pri metódach nahrievania
Jarné vrúbKovanie v ruke na
nezakorenené podpníky
Na vrúbVovanie orechov v ruke je
najvhodnejšie obdobie marec až apríl. Najlepšie dvojro"né podpníky asi 10 - 14 dní
pred vrúbVovaním prenesieme do skleníka
a založíme ich do substrátu. Po napu"aní
podpníky o"istíme a vrúbVujeme v ruke.
VrúbKovanie v studenom parenisku
Koncom októbra vysadíme podpníky
orecha kráVovského do pareniska. Po"as
zimy pareniskové okna zakrývame rohožami, aby parenisko nepremrzlo. Na jar, za"iatkom apríla, keH sú už podpníky olistené,
vrúbVujeme za kôru na sedielko. Aj pri tomto
spôsobe opatrne tienime a rastliny otužujeme. Rastliny ktorých vrúble sa ujali, dorastú
do jesene výšky až 120 cm. Nevýhodou
vrúbVovania v studenom parenisku je dos
obtiažna práca a ujatie vrúbVov je len na 30
- 40 %.
41
VrúbKovanie v ovocnej škôlke pod
prenosnými krytmi
Koncom apríla až za"iatkom mája vysejeme orechy do záhona v škôlke do vzdialenosti medzi riadkami 25 cm a v riadku
20 cm. Za"iatkom apríla budúceho roka
umiestnime nad semená"iky prenosné kryty
a tým docielime ich skoré vypu"anie. Potom
kryty odstránime a podpníky zavrúbVujeme
na úrovni koreJového kh"ka. VrúbVujeme
anglickou kopuláciou. Ako viazací materiál
použijeme igelitovú pásku. Rany zatrieme
voskom alebo parafínom. Po navrúbVovaní
zem prihrnieme, aby bolo miesto vrúbVovania v zemi. Potom opä dáme nad vrúbVovance prenosné kryty. Pu"anie vrúbVov nastane
za 14 - 30 dní po navrúbVovaní. KeH dosiahnu dVžku asi 25 cm, kryty odstránime,
pásku povolíme a urobíme zatienenie vrúbVovancov.
Rudi9ova metoda
Ako podpník sa používa 1 až 3-ro"ný
semená". Ako vrubeV sa používa letorast
z vybraného mate"ného stromu. VrúbVujeme
od 20. mája do 15. juna, keH je teplota
vzduchu 18 - 20 oC. Na podpníku odstránime pod miestom vrúbVovania všetky listy,
ponecháme len 10 - 20 mm veVké rapíky
(stopky listov). Vyslepíme všetky o"ka až na
jedno rezervné. Ostrým nožom urobíme na
internódii kopula"ný rez. Na zrast vrúbla s
podpníkom je potrebná vysoká teplota bez
vä"ších výkyvov a primeraná vzdušná vlhkos . Preto je vhodné vrubeV obali igelitovým vrecúškom, v ktorom je na dne mokrá
vata. Ujaté vrúbVovance necháme na mieste
aspoJ 1 rok a potom ich presadíme na
trvalé stanovišt .
Urbanova metoda
Spo"íva vo vrúbVovaní zakoren ných
podpníkov v ovocnej škôlke alebo na trvalom stanovišti. VrúbVovanie sa robí po 15.
máji Tittelovým spôsobom. Rez na podpníku
má by aspoJ 7cm dlhý, ale môže by aj
dlhší. Jeho dVžka závisí od dVžky internódia
vrúbVa, ktorý používame. VrúbVe odoberáme
tesne pred vrúbVovaním tak, že odrežeme
jednoro"né výhonky, ktoré rastú na strane
kolmo, takže májú vypu"ané len horné
výhonky. VrubeV na hornej "asti zatrieme
42
štepárskym voskom a všetky rezné rany
zakryjeme papierom tak, že utvoria obrátené papierové vrecúško, ktoré je na spodnej
"asti zaviazané. Takto zaviazaný vrubeV
zaviažme ešte priesvitnou fóliou z PVC na
spodnej i vrchnej "asti vrúbVa, takže fólia
tvorí uzavretý priestor. Podstata spo"íva
v tom, že papier tvorí tienenie vrúbVa a fólia
zabraJuje úniku vlahy z vrúbVa podpníka.
VrúbKovanie v ruke v období
vegeta9ného pokoja
Základom tohoto vrúbVovania je poznatok,
že oba komponenty orecha kráVovského sú
v októbri až februári v období hlbokého
vegeta"ného pokoja. Pri zvýšení teploty
a vlhkosti je vrubeV schopný zrás s podpníkom, ale pú"iky na vrúbli a podpníku nevypu"ia a neza"nú p ed"asné rás . VrúbVovanie sa robí kopuláciou (spojkovaním) na
koreJový kh"ik podpníka. Úväzok urobíme
paskou z PVC. Vrchnú reznú plochu na
vrúbli zavoskujeme. VrúbVovance hneH
ukládame do debien s vlhkými pilinami
alebo rašelinou. Používame len preparené
piliny z mäkkého dreva, pretože neobsahujú
triesloviny, ktoré brzdia rast a sú zbavené
parazitických húb.
Metóda nahrievania celého
vrúbKovanca
Naplnené debni"ky dáme na 21 dní do
hermeticky uzatvorenej miestnosti s teplotou
+ 25 až 27 oC. Po celú dobu ich 2 krát navlh"íme. Po ukon"ení trojtýždJového nahrievania vrúbVovance zrastú a celé debni"ky presunieme do chladnej miestnosti, kde
ostanú do polovice mája. Po uplynutí jarných mrazíkov vrúbVovance z dební vyberieme a zaškôlkujeme do pripravenej pôdy.
Pôdu nahrnieme na miesto zrastu a Halšie
roky venujeme pozornos
pestovaniu
strom"ekov. Výhodou tejto metódy je až
80% vý ažnos .
Metóda lokálneho nahrievania
Pri tejto metóde sa ohrieva len zóna zrastu. Na ohrievanie sa používajú plechové
debni"ky (50 x 50 x 50 cm). Naplnia sa
mierne vlhkou rašelinou alebo preparenými
pilinami. Medzi substrát do radov ukládame
vrúbVovance a ohrievací drôt 12 m dlhý
vsunieme do hadi"ky z PVC, ktorá má
priemer 3 mm a vedieme špirálovito medzi
radmi vrúbVovanca vo výške vrúbVovania.
Aby sa hadi"ka nedotýkala vrúbVovancov,
prekrýva sa páskami z plechu prehnutými
do tvaru U so šírkou 3 - 4 cm. Konce ohrievajúceho drôtu sa napoja na zdroj nízkého
napätia (najvhodnejšie je 24 V). Regulovaním dVžky ohrievajúceho drôtu sa reguluje
teplota v mieste ohrievania na 25 oC. Oba
komponenty sa zrastú za 25 dní. Naplnené
nahrievané debni"ky je treba umiestni
v chladnej miestnosti a substrát najmenej
2 x navlh"i (teplota v zón koreJov má by
8 až 12 oC). Po zrastení vrúbVov s podpníkmi je treba vrúbVovance vybra z debni"iek a založi do navlh"eného piesku v pivnici s teplotou 2 - 5 oC. Do volnej pôdy sa
môžu vysádza v druhej polovici mája.
Vzrastnos sa pohybuje od 63 - 88 %. Náklady na tento spôsob sú nižšie ako u predošlého spôsobu.
Záver
Z dostupnej literatúry, z prvých výsledkov
z praxe, ako aj na základe vlastných poznatkov a výsledkov sa žiada aj na Slovensku
vä"šie rozšírenie vhodných odrôd orecha
kráVovského. KeH sa rozhodnete vyskúša
niektorú z uvedených metód, nezabudnite,
že prí"inou zložitých postupov pri vrúbVovaní
orecha kráVovského je hrubá kôra, vysoký
obsah trieslovín v dreve, ktorý má za následok "ernanie d eva, rýchlu oxidáciu povrchu
reznej rany na vrúbli a podpníku, zlé vylu"ovanie miazgy v období vrúbVovania, širokú
priehradkovanú dreJ v dreve a potrebu vysokých teplot pre rast kambiálneho pletiva.
Rozdielnos p i vrúbVovaní je podobná ako
pri o"kovaní, ale s tým rozdielom, že výnosnost' je u jednotlivých spôsobov rozdielna.
Pre9o odporu9ame p!stovaO najmä
odrody orecha získané vegetatívnou
cestou?
- do rodivosti nastupujú ovelá skôr ako
generatívne množené, spravidla už v 3.
až 4. roku
- úrodu jednotných a kvalitných plodov
dosiahneme len z o"kovaných alebo
vrúbVovaných odrôd
- vzrastnos odrôd orecha královského je
až o 20 % nižšia a môžu sa uplatnit' aj
v záhradách.
V závere vyjadrujeme vHa"nos prvým
tvorcom metód štepenia orechov na Slovensku. Boli to Jozef Šenkár, Ing. Štefan Záchej, CSc. a Štefan Chlebík.
Jak žijí 9meláci na zahrádce
(Bavorský zemský svaz pro zahradnictví
a pé%i pro venkov, München)
Vedle v"el jsou "meláci jednimi z nejznám jších a nej"ast jších host( našich kv tin
v zahradách. Tito dobromyslní bru"ouni,
brundibá i v barevném kožíšku mají v "lov ku více p átel než ostatní hmyz. Z pohledu
zoolog( jsou "meláci "ítáni k rodu tzv. „pravých v"el“, z nichž jsou fyzicky nejv tšími
zástupci. P esn vid no, zaujímají "meláci
st ední pozici mezi v"elami samotá skými
a v"elami medonosnými. ;meláci sice žijí
dle sociálních struktur, ale organizovanost
jejich menších kolonií zdaleka nedosahuje
organizaci stupn v"el medonosných.
P esto mají "meláci mnoho spole"ného
s menšími v"elami. Sbírají nektar a shromažHuji pyl v tzv. „koší"cích“ jejich zadních
nohou. Zakládají si malé zásoby pylu a medu a používají vosk jako stavební materiál,
který vylu"ují ze žláz na zadní "ásti t la.
;meláci nezakládají žádné zimní zásoby,
jelikož žijí pouze v letních spole"enstvech.
;asn , za"átkem roku, n kdy již v polovin
b ezna, se objeví první "meláci - královny,
opoušt jící své zimní p íbytky. Jsou prozatím odkázány samy na sebe a za"ínají sv(j
život jako v"ely samotá ské. Po dostate"ném posiln ní již na kvetoucích jívách ko"i"kách nebo ovocných "i bobulovitých
d evinách za"ínají královny vyhledávat
nízko nad zemí místo k budování hnízda.
Zvolené místo hnízd ní se m(že nacházet
jak pod zemí (nap . opušt né myší díry,
krt"í chodby), tak i na povrchu, "i nad zemí
(nap . pod v tvemi, v tráv , ale i ve vykotlaných stromech, pta"ích hnízdech, budkách
a budovách). Když je místo hnízd ní p ipraveno, za"ne královna stav t z vosku nádobku velikosti náprstku, kterou naplní nekta43
rem z vlastních zásob pro svoji pot ebu. Do
jednoho, rovn ž z vosku zhotoveného kalíšku naklade matka hnízda 8 - 12 vají"ek,
která podobn jako slepice zah ívá svým
t lem až do vylíhnuti larev. Po 4 - 6 dnech
se larvy vylíhnou a jsou p ibližn 1 týden
vyživovány pylem a nektarem z uložených
zásob. První dcery královny se vylíhnou po
dalších 10 - 12 dnech ze svých kokon(.
Tyto jsou pouze d lnice, které odleh"ují
královn od stavby plástv(, p ísunu pylu a
nektaru, aby se mohla výlu"n v novat
kladení vají"ek. Vrcholným bodem vývoje
kolonií (nanejvýše n kolik stovek jedinc() je
vylíhnutí same"k( a budoucích královen.
Královny po oplodn ní p ezimují každá
zvláš , ve svém vhodném podzemním úkrytu.
Z asi 70 kulturních rostlin, které jsou odkázány na opylování je jich p ibližn 35 opylováno práv "meláky. Díky své robustnosti
a hustému kožíšku vylétají "meláci i p i
nízkých teplotách, dokonce i p i sn hových
a kroupových p eháJkách. V létech s nep íznivým po"asím opylují "meláci 25 - 50 %
všech kv t(. Jejich velká váha a silná stavba t la jim umožJuje vniknout do tém
uzav ených kv t( bez velké námahy, práv
tak tzv. „vibra"ní sb r“, p i kterém musí být
pyl nejd íve vysypán ze sb rných koší"k(.
Dále je pozorováním zjišt no, že "melák
opylí ve stejném "ase 3 - 5 x v tší po"et
kv t( než v"ela. Toto se nekoná v žádném
p ípad na úkor d(kladnosti a kvality opylování. Hodnota opylování "melákem se
rovná hodnot opylování t emi v"elami. Díky
svým velkým o"ím jsou "meláci schopni
létat i za ranního a ve"erního šera, "ímž se
celková doba denního letu prodlužuje.
Kv tiny, které mají ty"inky hodn hluboko
mezi okv tními lístky jsou opylovány výlu"né "meláky díky jejich dlouhému sosáku.
Kdyby "meláci vyhynuli, tak by se s nimi
ztratily z p írody nenávratn i tyto druhy
kv tin, které jsou díky anatomické stavb
kv tu odkázány na opylení "melákem.
Zachování a podpora hnízd!ní 9melák4
Tím, že se jen velmi málo poda í královnám zachovat jedince rodu, vyvstává problematika zachování již stávajících hnízd
a v potaz p icházejících hnízdních areál(
44
k zachováni "melák( v(bec. Zde n kolik
d(ležitých pokyn(:
- p ísné dodržování zákazu vypalování
travin, mezí, zbývajících náhradních
a druho adých biotop(.
- Zamezeni p eorání mezí, p íkop(, ohrani"ení cest a svah(.
- Odstran ní posekané trávy na hnízdících
otvorech, umožn ní p ístupu "melák( do
jejich hnízd na loukách.
- NeodstraJovat zjara listí v parcích a zahradách, nep ehazovat komposty a uložený humus.
- Ne"istit pta"í budky s usazenými "meláky b hem roku, nejd íve pozd na podzim.
Zajišt!ní pr4b!žné nabídky rostlin, ze
kterých sbírají 9meláci nektar a p enášejí pyl
;meláci pot ebují od jara do podzimu
nep etržitou nabídku potravy. D(ležitou
pomocí „k nastartování“ posílení kolonie
"melák( mohou být zahrady s ran kvetoucími rostlinami. V zahrad p stujeme cílové
kv tiny "melák(, které se odlišuji od zbývajících kv tin silným r(stem, snadnou dosažitelností a možností odpo"inku.
- Zahrada: talovín, krokus, srde"ník, zavinutka, "eme ice "erná, šalv j zahradní,
šanta ko"i"í, máta peprná, meduJka
léka ská, tymián, dymnivka dutá, netýkavky, svazenka vrati"olistá, kostival, borago
(brutnák), lupina, om j, sléz, n které
druhy v esovc(, chrpy, rozchodníky,
rybíz, št d enec (zlatý déš ), st emcha.
- Lu9ní biotopy: zb hovec plazivý, popenec b e" anovitý, šalv j lu"ní, n které
"ernohlávky, "istec, pampeliška, chrpa,
hrachor lu"ní, jetel bílý plazivý (bílý)
a jetel lu"ní ("ervený), úro"ník léka ský
bolhoj, štírovník r(žkatý, vikev plotní,
chrastevec rolní, hlavá".
- Pole: bob obecný, polní krmný hrách,
krmná vikev, ozimá vikev, vojt ška, jetel
zvrhlý (švédský), jetel inkarnát, jetel bledožlutý, jetel zvrácený, vi"enec ligrus, svazenka, edkev ohnice, epka olejka, ho "ice rolní, slune"nice.
- Devastovaná území - pustiny: vlaštovi"ník, pilát léka ský, hadinec obecný, epík,
lnice, divizna, "ernýš rolní, druhy slézu,
druhy bodlák(, vl"í mák, tymián, dobromysl obecná, konopi"ka bledožlutá, št tka soukenická, druhy lopuch(, t ezalka
lu"ní.
- Vlhké oblasti: blatouch, úpolín, kosatec
žlutý, kostival, tužebník, konopá", "istec
bahenní, máta vodní, kyprej obecný,
netýkavka.
- K oviny, okraje les4 a mýtiny: hrachor,
plicník léka ský, dymnivky, "esnek medv dí, "eme ice "erná, druhy hluchavek,
lesní "istec, "ervený a žlutý náprstník,
vrbovka, netýkavky, zimolez pý itý, pámelník po í"ní, trnka, st emcha, je áb
muk, druhy vrb-jív.
Co se mi také p ihodilo na zahrádce
Ing. Ji í Šiman, ovocná ská komise
ZS
V zim , p es výhrady n kterých ochránc(
p írody, pomáhám ptactvu p ežít p ikrmováním. Krmítka jsem umístil tak, aby na n
bylo z domova vid t a "asto a rádi se na to
hemžení kolem nich díváme. Je toho k vid ní na naší zahrádce mnoho, ale dva následující p íb hy jsem považoval za vhodné
zaznamenání.
Jednou jsem ve své nejobvyklejší poloze,
to je v kle"e, trávil - jak íká babi"ka mého
vnou"ka ZdeJka - „sv(j volný "as“ na zahrádce a plel záhon. V tom m upoutalo
pta"í volání, které jsem tu dosud nikdy
neslyšel - n kolikrát opakovaný hlas kavky!
Jasný a z etelný. Zpozorn l jsem, vstal
a hledal, odkud se ozývá. A v tom se ze
skály ozvalo - klepání "apího zobáku. A se
propadnu, ale ty zvuky vydával první špa"ek, který p ilet l k nedávno zav šené
budce na akátu na skále za naší zahradou.
Jenže koncert pokra"oval. P edcházející
hlasy se pojednou zm nily tak, že jsem
jasn slyšel vzdálený št kot psa a špa"ek
skon"il sv(j výstup nádherným staccatem
letního žabího sk ehotání! Nev ícn jsem
zíral a abych se p esv d"il, že m nemámí
sluch, zavolal jsem babi"ku ZdeJku. Ta ho
vyslechla a pak si s ním za"ala popískávat.
Chvilku byl v rozpacích - takové zvuky asi
ješt neslyšel - ale po chvíli už si zas notoval svoji.
Ten špa"ek se u nás se sami"kou usídlili,
vyvedli mladé a já vždycky p erušil svoji
práci, když za"al sv(j koncert špa""ích
nebo imitovaných zp v(. Soudím, že všechny ty zvuky odposlouchal a nau"il se je
n kde na svém zimovišti v Africe, ale um l
je báje"n !
P ed zav šením špa""í budky m sousedi
varovali p ed škodami, které mi napáchají
na zahrádce. To se nesplnilo, ale p esto
mám k jejich p ítomnosti výhradu. V dob ,
kdy rodi"e krmí svá mláHata, vynášejí
z budky jejich trus. Byly to n kdy p kné
kusy a špa"ci s nimi startovali po trase
vedle našeho domu, nad uli"kou, kde parkuji se svým autem a tam je ob"as vypoušt li.
Co mám povídat: když jsem vid l, jak další
bomba letí na sv(j cíl, jen jsem povzdychl.
Pravda, n kdy se i minuli a mn nezbývalo
než "ekat, jak dopadne další nálet.
Když mláHata vylétla z hnízda, špa"ci
zmizeli a za adili se do n kterého hejna,
poletujícího po kraji. K budce se v té dob
v(bec nevraceli. A teH pro hodnov rnost
rad ji ocituji z mého zápisníku: 20. zá í ráno p ilet l špa"ek, zazpíval, zaklapal
zobákem, prohlédl budku i její okolí a odlet l. Rozlou"il se p ed dalekou cestou a já
jsem rád, že se ten p íb h o špa"kovi zatím
každý rok opakuje.
Další p íb h se odehrál v dob , kdy se
sýkorkám v budce, zav šené na dalším
akátu ve skále, vyklubala mláHata. Jednou
v noci foukal silný vítr a když jsme s vnou"kem ráno obcházeli naše hospodá ství,
všimli jsme si, že budka na strom chybí.
Našli jsme ji až dole na cest - i s holaty se
skutálela dobrých 15 m po skále dol(. V d l
jsem, že je zle, ale v tom jsem se zastavil
a zadržel i vnou"ka. K budce p ilet la sýkorka, zmizela v ní a zase za chvilku odlet la.
Stáli jsme a pozorovali tu neuv itelnou
situaci: budka našt stí ležela vletovým
otvorem nahoru a rodi"ovský pud páru sýkorek byl tak silný, že p ekonal i úlek z pádu i
tak podstatnou zm nu umíst ní budky
a mláHata krmil dál. Po chvíli jsem budku
p enesl na hromadu d eva, p ipravil si drát
a znovu ji zav sil na p(vodní místo v korun
stromu. Pád p ežila všechna mláHata - bylo
45
jich tam osm - a jakmile jsme se od budky
vzdálili, rodi"e ihned pokra"ovali v krmení.
Sýkorky vylétly z budky jako každý jiný rok
a okolní stromy zas byly plné jejich št betání a žádostivých proseb o rodi"ovské sousto. A mn nezbývá, než obdivn smeknout
p ed silou rodi"ovského instinktu, který v té
chvíli vytryskl z tak tit rného pta"ího t lí"ka.
Kolik by ho m lo být v nás, lidech, kdyby
m l být úm rný naší váze i našemu rozumu.
Jak by ten sv t byl pro naše d ti krásný!
Prom!ny rostlin
RNDr. Ji í Žleb%ík, VÚKOZ Pr+honice
Hned úvodem bych cht l poznamenat, že
se jedná v naprosté v tšin pro zahrádká e
o prom ny nemilé. ;asto t eba slyšíme, že
r(že zplan la. Ono na zahrad opravdu
roste a kvete n co podobného šípkové r(ži.
Ušlechtilý "ajohybrid ovšem žádnou zm nu
neprod lal; prost již neexistuje. Vysv tlím.
V tšina r(ží velkokv tých, mnohokv tých,
pnoucích ale i mnohé sadovky se množí
o"kováním. Výp stek prodávaný ve školkách se tedy vlastn skládá ze dvou jedinc(. Podnož tvo í ko eny, nadzemní "ást je
ušlechtilá. Ob"as z podnože však vyrážejí
„divoké“ výhony. Jejich tvorbu necht podpoíme, pokud r(ži nevysadíme o 5 cm hloub ji než rostla ve školce nebo pokud ji p i
zimní ochran odhrneme z boku. Letorost
z podnože roste daleko intenzivn ji než
o"kovaná "ást a b hem n kolika m síc( ji
p evýší. A tak "ajohybrid živo í až odum e.
Pokud se nepodíváte zblízka, celý proces
z(stane utajen a vidíte až jeho výsledek r(ži najednou celou jinou, zplan lou. Pomoc
je snadná, v"as výhony z podnože rozeznat
a odstranit. Tím však nemyslím ust ihnout
n kde v polovin , ale p(du odhrnout a ezat
až v ko enech. Podnož má v tvi"ky ten"í,
více drobn ostnité, list je sv tleji zelený,
m k"í, kv t prázdný, jednoduchý, sv tle
r(žový nebo bílý, neremontuje. Ani zkušený
p stitel p i p edjarním základním ezu v tšinou úpln všechny pror(stající podnože
neodhalí; hlavn jde-li o v tší hust vysazený záhon. Rozhodn se tedy vyplatí navštívit plochu s n(žkami a lopatkou ješt asi za
m síc.
46
R(že pokryvné, miniaturní a ob"as i jiné
se ízkují. Celá rostlina je ušlechtilá, nemá
tedy co pror(stat a my máme o starost
mén . Ve velkých neokopávaných a neošet ovaných ke ích sadových r(ží se mohou
objevit semená"ky. Zpravidla se jedná
o nálety z p írody. Rostou ovšem zvolna.
Tak se nám také t eba mohou mezi velkoplodé maliny a ostružiny p imíchat divoké.
Další necht né semená"ky d evin z okolní
p írody se nedají s ni"ím splést - bývá to
nej"ast ji bez "erný, javory, b íza, osika.
Pror(stání podnoží není pochopiteln jen
záležitostí r(ží, ale m(že se objevit u každé
roubované nebo o"kované d eviny. A m(že
to být i v korunce a tak se nám odvíjí drama
tak ka na úrovni o"í. Zahrádká i ur"it znají
stromkový angrešt, kde ze zem i z kmínku
intenzivn stále raší meruzalka zlatá. Zapomínají si však prohlédnout korunku "asto
sázené, i když nep íliš dlouhodob tak
rostoucí, arónie "ernoplodé (Aronia melanocarpa) neboli "erného je ábu. Celá stromo adí jinak dob e vysazená, zalévaná i vyvázaná jsem vid l zni"ená jen proto, že nikoho
nenapadlo vy íznout v"as pror(stající podnož; tedy oby"ejný je áb pta"í (Sorbus
aucuparia). Skryt jší devastace nastává
u sladkoplodého je ábu. Zde totiž ušlechtilá
"ást má listy také d lené; jen líste"ky mén
zubaté. Na v tvi"kách v bezlistém stavu
rozdíly nenajdeme, ur"íme ovšem místo
roubování a tak se orientujeme.
Jiným "astým problémem zahrádká (
bývají „sprášené“ tulipány. Nakoupil p kné,
"ervené a po n kolika letech nejen, že jsou
nízké a slabé, ale ješt vícemén žluté.
P edstava postiženého je taková, že zapomn l odstranit po odkv tu všechny vznikající semeníky. Semena vypadala a nové
rostliny se vrátily k jakémusi nevalnému
p edku. Pravda je, že se odkvetlé kv ty mají
odstraJovat, nebo tvorbou semen se rostlina oslabuje a nov se tvo ící cibule v p(d
tak má i o deset procent menší hmotnost.
Tvorba semen u tulipán( na zahrad je
naprosto zbyte"ná. Semena sice klí"í, ale
malé rostlinky rostou velmi zvolna a po dvou
letech je to jakási pažitka nepodobající se
tulipánovým list(m. Pe"livý zahrádká je do
té doby vypleje. I kdyby se to náhodou
nestalo, teprve tak za šest až osm let se
ukážou první kv ty. V naprosté v tšin mají
všechny možné vady a šlecht ní tulipán(
opravdu není záležitostí snadnou, rychlou
a lacinou.
Z(stává však po ád onen fakt, že ty na
po"átku vzpomínané "ervené tulipány jsou
jiné a mohu bohužel íci, že nenávratn
ztraceny. B hem vegetace p i jen ojedin lém a krátkodobém sání na širokých listech
tulipán( totiž roznášejí mšice po celém kraji
hned n kolik virových chorob. Ty se vn jšími p íznaky však projeví až následující rok.
Nej"ast jší z nich je sv tlá virová pestrokv tost. V napadených buJkách je zablokována
tvorba ur"itých barviv. Tulipány jsou pak
r(zn pruhované, a to nejen ty p(vodní, ale
i ty, jenž vyrostou z dce inných p ir(stajících
cibulí. Rostliny ješt sice další roky žijí, ale
jsou "ím dál menší. Pokud pak chceme
záhon vylepšit nákupem nových kvalitních
cibulí, je to "innost p edem marná, protože
máme zdroj infekce hned vedle, což se
ur"it projeví. Abychom tedy zabránili postupné zkáze „chovu“ tulipán( je nutné,
jakmile se žlut nebo bíle pruhované kv ty,
které m ly být celé "ervené, fialové nebo
oranžové, otev ou, vytáhnout je i s cibulí. Tu
vyhodíme co nejdále, ur"it tedy ne na
kompost nebo do hlíny za plot. Je to práce,
p i které bolí srdce, protože n kdy je nemocná t eba polovina porostu. Ur"itou
út chou m(že být to, že u ezané kv ty
dáme do vázy; jsou opravdu p kné. Virózy
u bílých a žlutých tulipán( se rozeznávají
bez laboratorního vyšet ení obtížn a cht jí
cvi"ené oko. Práv tyto odr(dy "asto virózy
dále p enášejí. Pokud se tulipány p stují ve
velkém d lají se, mimo i tu naprosto nezbytných negativních výb r(, "asté post iky proti
mšicím. Našt stí netrpí všechny tulipány
virózami stejn a jsou i naprosto odolné jako
t eba mnohé botanické. Obecn se dá íct,
že více jsou napadány pozdní odr(dy.
Když už jsme u tulipán(, ukážeme si další
zajímavý jev. Poctivý p stitel má vysazenou
sm s oblíbených odr(d. Vytahuje každoro"n cibule (jak má být), "istí je a malé rozdává nebo vyhazuje, protože na víceleté dop stování nemá místo ani síly. Neuv domuje si však, že rozdílné odr(dy mají také
r(znou velikost cibulí. N které (nap . liliokv té) jsou kv tuschopné už menší a nikdy
nedorostou výb rové velikosti (obvod nad
13 cm) jako t eba odr(dy ze skupiny Darwin
hybrid(. P stitel m(že tak p ijít o to nejlepší,
co má. Pomoc je zde snadná. P stovat
odr(dy odd len . Je to však pracn jší
a mnohdy stojíme o barevný koberec r(zn
promíchaných barev, který také je p kný
delší dobu. Pokud tedy máme sm s odr(d,
zohledJujte mimo velikosti také tvar a ponechávejte si i malé cibule, jsou-li kulaté. Když
sklízíte už v "ervnu (jak je to správné) jsou
i dce inné cibule ješt pohromad . Po opatrném dosušení si tedy ponecháme tu nejv tší a další m(žeme postrádat.
Necht né výb ry se poda í i u dalších
cibulnatých a hliznatých rostlin. Obecn
h( e rostou a mají tedy i menší cibule albíni.
U každoro"n vytahovaných ji in je odr(dovou vlastností také r(zný tvar hlíz. N které
odr(dy mají tak ka kulovité hlízy dob e se
držící pohromad . Jiné se rozpadají a stávají se tak kandidáty na vyhození. Zde je
t eba si uv domit, že je d(ležité mít p i
sázení na hlízách kvalitní rašící o"ka, nikoliv
mít hlízy co nejv tší. V ele proto doporu"uji
na kr"ek hlízy v íjnu p ed skladováním
navázat popisku a již rozpadávající se hlízky
svázat dohromady.
Podívejme se na rostliny p stované ze
semen. Udržet odr(du na dobré, jednotné
kvalit , nebývá jednoduché; v zahrádkách
bez izola"ních vzdáleností a p ivázaných
izola"ních sá"k( n kdy nemožné (cizosprašnost, p íbuzné plan rostoucí druhy). Naprosto to pochopiteln nejde u odr(d hybridních, kde nemáme k dispozici rodi"e, jejichž
opylováním se osivo každoro"n znovu
p ipravuje. Ze zeleniny lze nyní na zahrádkách sbírat semena jen u hrášku, fazolí
(okrasné vysoké jsou cizosprašné), n kterých raj"at, kopru a další na ové zeleniny.
U letni"ek je situace p ece jen lepší. Jsou
ovšem druhy, kde budete se zachováním
vlastností výchozích rostlin asi zklamáni nap . astry (Callistephus), mnohé slune"nice (Helianthus), nevadlec (Celosia), netvaec (Ageratum), hybridní afrikány neboli
aksamitníky (Tagetes). Jiné sice také nebudou stejné, ale semená"ky ve sm si se dají
47
uplatnit, pat í sem hledíky (Antirrhinum),
ji inky miJonky (Dahlia), afrikány (Tagetas),
okrasné tykvi"ky (Cucurbita), hrachor (Lathyrus), kejklí ka (Mimulus). Pak jsou letni"ky, u nichž m(žeme sklízet a vysévat stále
vlastní semena - lokanka (Clarkia), všelicha
(Brachycome), ostrožka (Consolida), kosmatec (Dorotheanthus), gazania (Gazania),
iberka (Iberis), letní cyp išek (Kochia), talíovka (Lobularia), b ínek (Lonas), m sí"nice
(Lunaria), "ernucha (Nigella), šrucha (Portulaca) titonie (Thitonia) a "etné další. Velká
potíž je s dvouletkami. U macešek je "astá
hybridizace s pleveln rostoucí violkou rolní
(Viola arvensis), u sedmikrás zase se sedmikráskou chudobkou (Bellis perennis)
a pomn nky také provázejí v okolní p írod
plané druhy.
Mnohé trvalky p inášejí hodn semen,
která nesta"íme odstranit. Semená"e bývají
r(zných hodnot, což však odhalíme až p i
kv tu. Nep íjemnou vlastností je ovšem
vysemeJování p ímo do st edu stárnoucího
a ídnoucího trsu. V tomto p ípad je asi
nejlépe vše d(sledn zlikvidovat a nakoupit
znovu.
Zna"né praktické znalosti vyžadují výsevy
d evin. Prošlecht né kultivary své vlastnosti
v tšinou nepodržují, ale je to p ípad od
p ípadu. Záleží také na konkrétním jedinci,
kým je opylován. P i výsevech t eba japonských javor( (Acer japonicum, A. palmatum)
získáme pozoruhodnou stupnici zabarvení,
d lení list( i kone"né výšky rostlin. Tato
variabilita se zna"n liší u jednotlivých semenných strom(, i když se nám jeví na
první pohled stejní. Podobn se chovají
druhy, u nichž je znám hybridní p(vod.
Ob"as se v parcích p stuje t eba je áb
duryJský (Sorbus x thuringiaca). Vznikl jako
k íženec je ábu muku (Sorbus aria) s listy
ned lenými vej"itého tvaru a dob e známého je ábu pta"ího neboli obecného (Sorbus
aucuparia) s d lenými listy. Hybridní p(vod
je na je ábu duryJském patrný, listy jsou
slab d lené. V pokusném výsevu se vyskytly typy odpovídající ob ma rodi"(m
a asi z poloviny také r(zné p echody mezi
nimi. Protože je áby se ízkovat nedají, je
zde jediná možnost v rného p emnožení
48
v roubování. Na druhé stran je ovšem
mnohokrát ov eno, že u výsev( "ervenolistého d iš álu Thubergenova (Berberis thunbergii) dobrého p(vodu se v potomstvu
zachovává žádané "ervené zbarvení z 90
i více procent; zelené semená"e snadno už
v mládí vyt ídíme.
N které odr(dy okrasných a ovocných
d evin vznikly pupenovými mutacemi; a již
samovolnými nebo um le navozenými.
Náhle se pak objeví jedna v tvi"ka t eba
s žlut panašovanými listy, s kv ty nebo
plody jiné barvy. D(ležité a výhodné je, že
ostatní vlastnosti z(stávají zachovány. Sta"í
si tedy jen takového jevu všimnout a dále
množit vegetativn - tedy ízkováním, roubováním nebo o"kováním. Potíž je v tom, že
se u n kterých rostlin "asto mutace zp tn
vrací k p(vodnímu typu. P ímo modelovou
d evinou je v tomto sm ru kolem p(l metru
vysoký stálezelený brslen Fortune(v (Euonymus fortunei). Má n kolik velmi p kných
žlut nebo bíle panašovaných kultivar(. Ve
spleti v tvi"ek se však "asto najdou i celé
syt zelené a ty, protože mají více chlorofylu, také více rostou. Je tedy t eba sledovat
a vy ezávat.
Záv rem n kolik snad dobrých rad pro
zahradu. Už p i nákupu se informujte, zda je
d evina o"kována, roubována nebo jde
o ízkovanec "i semená". Bedliv pozorujte
všechny zm ny na výhonech. Seznamte se
s nejb žn jšími chorobami hlavn virovými,
abyste je neudržovali a tím neší ili. Všechna
semena, jenž se na zahrad vytvo í, nám
nedají rostliny p(vodních kvalit. Pokud
p stujete cibulnaté a hlíznaté rostliny ve
sm si d lejte negativní výb ry uvážliv a se
znalostí druhu "i rodu.
Chybí ochranné lh4ty
pro listová hnojiva?
Ing. Miroslav Kalina,
ÚR ZS Litom( ice
S touto otázkou se již n kolikrát setkala
zahrádká ská poradna úst edí ;ZS a my
zde pro pot ebu zahrádká ské ve ejnosti
zp ístupJujeme následující kvalifikovanou
odpov H:
Mimoko enová výživa zahradních plodin
se provádí p edevším v raném období vegetace a b hem hlavního r(stu, kdy listy nejsnadn ji p ijímají živiny. Detailní termíny
aplikace jsou vždy uvedeny na obalu každého listového hnojiva. V Rukov ti Zahrádká e
2003 nalezne "tená termíny nást iku mo"ovinou, ho kou solí a stopovými prvky. Z nich
vyplývá, že ve v tšin p ípad( je delší období mezi posledním post ikem a sklizní plodiny.Výjimkou je aplikace solí vápníku proti
ho ké skvrnitosti jabloní. Výrobci zde uvád jí jako poslední termín ošet ení 14 dní p ed
sklizní. Ten bychom m li dodržet rovn ž p i
aplikaci stopových prvk(.
Je t eba se zmínit také o dusíku, který
p ijímají listy rostlin velmi rychle. Ve form
mo"oviny je 50 % p ijato již za 1 až 4 hodiny, v p ípad ledku vápenatého ješt rychleji a totéž platí i pro hnojiva, kde je dusík ve
form aminokyselin (nap . Hycol). Za 24
hodin je 85 % mo"oviny absorbováno a
rostliny ji tak mohou p em nit na pot ebné
dusíkaté látky. Proto bychom se nemuseli
bát v p ípad pot eby provést mimoko enové hnojení dusíkem i n kolik dní p ed sklizní. Nemusíme se obávat zvýšení obsahu
dusi"nan( v rostlinách. To platí nap . pro
plodovou zeleninu. Ostatní základní živiny fosfor, draslík, vápník a ho "ík - jsou d(ležitými minerálními látkami ve výživ lidí a zví at
a proto nep edstavují žádné zdravotní riziko.
V záv ru uvádíme, že množství živin
dodávané mimoko enovou výživou je malé
a je v tšinou absorbováno rostlinami. Listová hnojiva u nás podléhají registraci u ÚKZÚZu, kde se sleduje jejich hygienická
nezávadnost a také ú"innost.
Nejvhodn!jší termín pro ez o ešáku královského (Juglans regia)
Jaroslav Matejsek, ÚR ZS Náchod
Z mnohaletých pokus( a pozorování, kdy
o ešáky byly zám rn ezány v r(znou ro"ní
dobu, jednozna"n vychází jako nejvhodn jší období pro ez termín jarní, po narašení.
Pro názornost si p ipomeJme výhody a nevýhody ezu v r(zném ro"ním období.
Zimní ez
Bylo zjišt no, že o ešák je pod silným
tlakem mízy po ukon"ení dormance (hlubokého vegeta"ního klidu), asi od poloviny
prosince do doby, než vyraší pupeny a vyrostou nové zelené p ír(stky.
V zimním období (v dob kdy mrzne) je
tok mízy blokován mrazem. Ale p i každém
i krátkodobém oteplení se výron mízy na
nové ezné rán obnovuje. Za mrazu znovu
ustává a tak se to opakuje po dobu asi 40
dn(, než dojde k ucpání cév sraženinou
mízy.
Po dobu výronu mízy nelze rány zat ít
žádným p ípravkem. Rány, které lze ošet it
po delší dob až po zaschnutí, se h( e hojí.
]ez v zimním a jarním období p ed narašením o ešák(m neprospívá, ale naopak škodí.
Letní ez v srpnu
Stále je doporu"ován letní ez o ešáku
v srpnu. Je to z toho d(vodu, že po ezu
plodících o ešák( v srpnu nedochází k
výronu mízy a tak se stará, dnes již p ekonaná praxe stále oživuje.
Ale je také nutné si p ipomenout, že
v srpnu se již netvo í znatelné hojivé závaly
nových ran na vzrostlých a plodících stromech. Dochází z ejm jen k uzav ení cév,
nebo v srpnu ezané o ešáky neroní po
skon"ení dormance mízu, na rozdíl od o ešák( ezaných v listopadu (po odb ru roub().
Jinak je to u o ešák( ve školce, kde r(stová aktivita je delší než u strom( na trvalém
stanovišti. U t chto mladých stromk( se
m(že menší hojivý svalec vytvo it i v srpnu.
]ez o ešák( v srpnu není vhodným termínem.
Letní ez v 9ervnu
Je možný v nutném p ípad , kdy pot ebujeme odstranit p ekážející, nebo zlomenou
v tev. Na prosv tlení koruny je skoro pozd .
Doporu"ovaný ez za"átkem "ervna, když
nové p ír(stky dosahují délky 30 - 50 mm (3
až 5 cm) je z ejm omyl. Za"átkem "ervna
mají mladší a dosud neplodící o ešáky nové
p ír(stky až 50 cm dlouhé, nikoliv 3 - 5 cm.
Po ezu za"átkem "ervna vytvo í o ešák
zával v polovi"ní mohutnosti (pouze v ší i do
5 mm po obvodu rány) o proti ezu jarnímu
49
po narašení, kdy se vytvo í zával v ší ce do
10 mm do srpna toho roku. Pokud má strom
málo živin a trpí suchem, mohou být závaly
menší.
Pro" bychom doporu"ovali ezat o ešáky
až v "ervnu a nevyužili možnosti jarního
termínu.
Opožd ným pr klestem až v ervnu
p ipravíme o ešák o zna nou asimila ní
plochu a ztratíme as na vytvo ení mohutn jších zával
ezných ran v tom
roce.
Rána o pr0m ru 2,5 cm / ez 5. -ervna
(fotografováno na podzim téhož roku, zával
5 mm po obvodu)
Jarní ez po narašení
Do doby než o ešák za"ne rašit, je pod
silným tlakem mízy. Stanovení ur"itého data
pro jarní ez není možné z n kolika p í"in,
které ovlivJují dobu rašení:
1. nep edvídatelný termín p íchodu jara
2. r(zná nadmo ská výška
3. poloha pozemku (chrán ná, v trná)
4. sklon pozemku (p iklon ný ke slunci,
nebo odklon ný)
5. typ o ešáku
a) ran rašící (SEIFERSDORFER,
APOLLO)
b) st edn rašící (JUPITER a další
odr(dy)
c) pozd ji rašící (MARS)
Z výše uvedeného je z ejmé, že stanovení
za"átku nejvhodn jšího termínu jarního ezu
k ur"itému kalendá nímu datu není možné,
nebo m(že být v každém roce jiné. P esn j50
ší ur"ení termínu jarního ezu, který je použitelný v každém roce, v každé nadmo ské
výšce a poloze pozemku, pro všechny typy
o ešák(, umožJuje orientace podle vegeta"ní fáze strom(. To znamená, že když se
o ešák za"ne zelenat, nastává nejvhodn jší
období pro jeho ez.
Když nové p ír(stky narostou do délky 3
až 5 cm, m(žeme od ezat slabší v tve
o pr(m ru do 5 cm. U siln jších v tví m(že
po ezu v té dob docházet ke slabšímu
a krátkodobému slzení mízy. Z toho d(vodu
siln jší v tve od ízneme rad ji pozd ji, když
nové zelené p ír(stky dosáhnou délky 10 až
15 cm. V této dob je snížen tlak mízy
natolik, že v tšinou nedochází ani ke krátkodobému slzení z ezných ran. Siln jší v tev
se ízneme nejprve na pahýl (aby se nezatrhla) a teprve potom od ízneme pahýl ve
v tevním kroužku. Je lépe ezat za suchého
a teplého po"así a rány bezprost edn po
ezu ošet it vhodným nát rem. Používáme
husté barvy editelné vodou, které nepálí
a neimpregnují d evo, nap . ne ed nou
LATEXOVOU barvu s p idáním houbomorného p ípravku (FUNDAZOL a pod.) p ípadn p idáme i práškový stimulátor pro podporu hojení ran.
V tší rány o pr(m ru nad 5 cm m(žeme
po zaschnutí základního nát ru (upravené
latexové barvy) nat ít 2 - 3 mm silnou vrstvou št pa ského vosku, který nepálí (typ
JENTEN). Povrch vosku p et eme lehce
hustou latexovou barvou a tím zabráníme
stékání vosku p i oh átí sluncem a snížíme
tak možnost jeho p ed"asného vyschnutí
a následného odpadnutí z rány. Takto kombinovaný nát r chrání ránu po dobu 1 - 2
rok(.
P ipomeJme si, že "ím v tší je rána, tím
více rok( potrvá než se zcela zahojí. P i
dobré r(stové aktivit stromu se rána o pr(m ru 10 cm hojí asi 5 - 6 let. Po tu dobu ji
musíme ošet ovat, než se zcela uzav e.
Jarní ez po narašení o ešák( je nejvhodn jší termín v celém kalendá ním roce.
Souhrn poznatk4 v hojení ran (hodnocení
koncem vegeta"ní doby)
1. ez po narašení p i délce nových p ír4stk4 5 - 10 cm,
- hojivý zával v ší ce 10 mm po obvodu
rány.
2. ez za9átkem 9ervna,
- hojivý zával v ší ce 5 mm po obvodu
rány
3. ez za9átkem 9ervence,
- hojivý zával v ší ce 2 mm po obvodu
rány
4. ez za9átkem srpna,
- žádný m itelný hojivý zával
Není brambora jako brambora
Miroslav Muška, ÚR ZS T ebí%
Brambory jako d(ležitá "ást naší stravy se
bohužel stávají plodinou, která je postupem
"asu konzumována stále mén . Uvádí se,
že se u nás sn dlo v r.1850 170 kg brambor
na osobu, v r.1938 120 kg na osobu a nyní
to je už jen 77 kg na osobu. Stejn tak to je
i s plochou zem d lské p(dy, na které se
brambory p stují - v r.1955 to bylo 650 tisíc
hektar(, v r.1998 již 72 tisíc hektar(, v r.
2002 mén než 50 tisíc hektar( a v r.2004
už jen kolem 40 tisíc hektar(. Z této plochy
mají drobní p stitelé brambory na 7 - 8
tisících hektarech. Pro úplnost údaj( je však
t eba dodat, že v r. 1994 byl pr(m rný výnos 16 tun z hektaru, zatímco v r. 2004 to již
bylo 25 tun. V roce 2005 byly výnosy rekordní za celou dobu p stování od roku 1918,
dokonce byl dosažen výnos nad 100 tun
z hektaru (podmínky velkovýrobního p stování).
Vliv( na snížení konzumace je více, jedním z nich je i to, že velkovýroba dodává
brambory mechanicky poškozené, tudíž
nevzhledné a leh"eji podléhající nákazám.
V poslední dob je snaha dodávat na trh
brambory, sklizené šetrn jší technologií,
umyté a zabalené v líbivých PE obalech
s popisem odr(dy. Negativní dopad má také
prodej brambor v dob , když nejsou vhodné
pro konzumaci - brambory ur"ené pro letní
a podzimní konzum jsou prodávány na
vánoce i mnohem pozd ji. Dokonce jsou
tyto odr(dy p stitelem ozna"ené jako vhodné pro pozdní konzum. Jako p íklad lze
uvést velmi ranou odr(du IMPALA. Jedná
se o odr(du, která má vysoké výnosy v raných termínech p i p ed"asné sklizni, je
chu ov velice dobrá. Touto odr(dou je však
osázena neúm rn veliká plocha, takže se
konzumuje mnohem pozd ji, než je vhodné.
Uva ené hlízy jsou pak vodnaté a nechutnají. Ale protože si je zákazník nakoupil ve
slev ve v tším množství v dob p ed nabídkou brambor vhodných k uskladn ní,
nekoupí pozd ji odr(du jinou. Kvalitních
odr(d pro pozdní konzum se prodá málo,
p stitel nezv tšuje, spíš zmenšuje osázené
plochy. Uzavírá se tak bludný kruh - IMPALA se množí a p stuje na velkých plochách
a nedává šanci p stovat pro pozdní konzum
mnohem vhodn jší a chutn jší odr(dy.
Tyto výše popsané problémy však nemá
zahrádká , který brambory p stuje pro sebe.
P stuje pro kvalitu, ne pro množství, chce si
pochutnat a má radost, že jeho výp stek
chutná i jiným. M(že si vybrat odr(dy vhodné pro požadovaný zp(sob užití a svým
zp(sobem p stování se blíží ekologickému
p stování, jehož výsledkem je zcela ur"it
lepší chu než chu stejné odr(dy p stované
ve velkovýrob a nevhodn skladované
v obchod .
Každý z nás si m(že svoji produkci srovnat se zmín ným ekologickým p stováním
brambor, které se na trhu ozna"ují grafickým znakem a také p ívlastkem „BIO“. Jsou
také dražší, nebo jejich p stování je náro"n jší.
Ekologicky p stované brambory nejsou
hnojeny minerálními hnojivy, ale pouze
chlévským hnojem v množství 3 - 4 kg na
metr "tvere"ní a zeleným hnojením. Proti
plísni bramborové se nepoužívají chemické
post iky - pouze p ípravky na bázi oxychloridu m di - KUPRIKOL, mandelinka bramborová se sbírá ru"n . Je vhodné volit odr(dy,
které jsou mén citlivé na plíseJ bramborovou.
Naproti tomu velkovýroba používá na udržení zdravého stavu porostu post iky proti
plevel(m p ed i po vzejití sadby, mo í sadbu, post iky proti plísni (naši p stitelé 3-5 x,
v Polsku až 1-2 x, v N mecku až 16 x,
v Holandsku až l8 x, ve Francii až 19 x),
post iky proti mandelince a mšicím a post iky na likvidaci porostu p ed sklizní brambor.
I z t chto d(vod( je vhodné p stovat
brambory na zahrádkách. Aby p stování na
51
zahrádce bylo úsp šné a splnilo o"ekávání
je t eba dodržet následující:
1. zvolit vhodný varný typ a vegeta"ní dobu
odr(dy
2. sázet jen kvalitní sadbu
3. dodržet ur"ité zásady p stování
Varný typ
Rozlišujeme 3 základní varné typy a to:
VARNÝ TYP A: jedná se o pevné lojovité
brambory, které jsou nerozvá ivé, p íjemn
vlhké, velmi slab až slab mou"naté, jsou
vhodné pro p ípravu bramborového salátu i
ke konzumu jako va ené.
VARNÝ TYP B: polopevné, polomou"né
brambory s jemnou až hrubší strukturou,
p íjemn vlhké až sušší, jsou vhodné jako
p íloha k jídlu.
VARNÝ TYP C: m kké, mou"naté brambory s jemnou až st edn hrubou strukturou,
st edn vlhké až suché, tyto jsou vhodné
k p íprav kaší, t st a výrobk( z brambor.
Je však t eba vzít v úvahu, že n které
odr(dy jsou p echodem mezi uvedenými
varnými typy - AB, BA, BC. První písmeno
zna"í p evahu k varnému typu. Také je
t eba po"ítat s tím, že se mohou objevit tzv.
ro"níková kolísání kvality, zp(sobená klimatickými podmínkami v roce p stování (pevná se nap . zdá polopevná, polopevná
mou"natá, ale i naopak).
Odr4da dle vegeta9ní doby
Podle délky vegeta"ní doby jsou brambory
za azeny do 4 skupin a to:
- Velmi rané, vegeta"ní doba 90 - 100 dní,
- Rané, vegeta"ní doba 100 - 110 dní,
- Polorané, vegeta"ní doba 110 - 120 dní,
- Polopozdní až pozdní, vegeta"ní doba
nad 120 dní.
Pro zahrádká e mají význam odr(dy velmi
rané, rané, mén polorané. Polopozdní až
pozdní jsou mén vhodné, i když jejich
p stování nelze vylou"it - sklizeJ v polovin
zá í i pozd ji není pro v tšinu zahrádká ( ta
nejvhodn jší doba. Obecn platí, že velmi
rané se mají zkonzumovat co nejd íve,
nejdéle do vánoc. Jsou samoz ejm vyjímky. P edklí"ením a použitím netkané textilie
lze v nadmo ské výšce 520 m - není-li ex52
trémn chladné po"así - dosáhnout p ed"asné sklizn za 66 - 69 dn(. V r. 2003 jsem
sázel 31. 3. a za"al kopat 5. 6. Teplota
v tomto roce byla týden p ed sázením nad
10 oC, teploty po dobu vegetace byly velice
p íznivé. Sázena byla odr(da VELOX, která
byla od 15. 2. dána k p edklí"ení do místnosti s teplotou 14 - 18 oC po dobu 4 týdn(
a 2 týdny p i teplot okolo 10 oC. Po vysázení byl záhon ihned p ikryt netkanou textilií
ata ponechána až do výše stonk( cca
25 cm. V tomto roce byly i p íznivé deš ové
srážky, takže nebylo t eba zalévat. Pro
nejran jší sklizn je vhodné vybírat odr(dy
s rychlým nár(stem hlíz. V sou"asné dob
tuto vlastnost splJují odr(dy EVEREST,
FLAVIA, IMPALA, LEONI, MAGDA, SOLIST
a VITESSE.
Kvalitní sadba
Každý, kdo p stuje brambory, by m l nejen z vlastní zkušenosti íkám zásadn použít kvalitiní certifikovanou sadbu od
množitele. Taková sadba se pozná podle
toho, že je ozna"ená náv skou do 10 kg
podnikovou, nad 10 kg ú ední - tj. s hlavi"kou ÚKZÚZ. Na náv sce musí být název
a adresa dodavatele (výrobce), název odr(dy, stupeJ množení - zahrádká vysta"í se
stupn m C1 nebo C2 (rozlišujeme základní
rozmnožovací materiál ozna"ený SE1, SE2
a E; stupeJ E je dále p emnožován jako
certifikovaná sadba C1 a C2; mezi stupni
množení mimo kvalitativní ukazatele je
i rozdíl v cen - nap . v r. 2005 stupeJ E 12
až 14,50 K" za kg, stupeJ C2 7 K" za kg),
hmotnost, velikostní t íd ní,ozna"ení zem
výroby a "íslo partie (údaj, ze kterého lze
zjistit veškeré informace týkající se uznávacího ízení prodávané certifikované sadby).
Sadbu s ozna"ením C1 p stuji ješt další
rok, ale je bezpodmíne"n t eba provád t
ve vegeta"ním období selekci - vy adit
nezdravé rostliny a cizí p ím si i s hlízami.
Poznají se podle toho, že mají nap . svinuté
listy, "erný stonek nad zemí, jsou nízké
r(stem "i jinak netypické. Použitím nekvalitní sadby nejenže není kvalitní porost, ale
dochází k nižším výnos(m - mám zkušenosti hned druhý rok mén až o 25 %. Kv(li
kvalit konzumu bychom m li dbát i o "isto-
tu odr(dy. Je ur"it na závadu mít mezi
salátovkou rozvá ivou bramboru a naopak,
v p íloze mezi tmav žlutými mít bramboru
sv tlou. Doporu"uji také sázet více odr(d
a to proto, že ne vždy každá odr(da „vyjde“
tak, jak by m la.
Doporu"it nejlepší odr(du není jednoduché proto, nebo každému chutná jiný varný
typ - n kdo nenechá dopustit na lojovitou
bramboru, n kdo zcela opa"n propaguje
bramboru mou"natou. Navíc jde o subjektivní hodnocení.Úst ední kontrolní a zkušební
ústav zem d lský - Odbor odr(dového
zkušebnictví m l v roce 2005 p ihlášeno
k uznávacímu ízení 177 odr(d sadbových
brambor, na polních pokusech v Havlí"kové
Borové bylo p stováno 232 odr(d od 13
firem. Orientace v tak po"etné nabídce není
také jednoduchá, zahrádká i ÚR ;ZS T ebí"
proto po ádají každoro"n degustaci vybraných odr(d brambor. V p ehledné tabulce
výsledk( lze tak nalézt prvotní informaci
o vhodné odr(d . Ostatní pak záleží na
výb ru samotného zahrádká e.
Dle výsledk( degustací a zkušeností nejen
vlastních si dovolím doporu"it následující
odr(dy, které jsou však více sm ovány
k tužším varným typ(m, tak jak se zdá být
orientována chu konzument(.
- Odr4dy velmi rané: Astoria BA, Colette
BA, Magda BA, Rosára A, AB ("ervená
slupka)
- Odr4dy rané: Annabelle AB, Baccara
B,BA, Dali A,AB, Karin BA, Kordoba B,
Marabel B, Princess AB, Secura B,BC
- Polorané: Andante AB,A, Ditta (d íve
Lenka) AB, Kariera BA, Laura B ("ervená
slupka), Lolita BA, Milva BA, Red Anna B
("ervená slupka), Victoria B,BA
Kde lze zjistit vlastnosti výše uvedených
odr(d brambor?
Každá firma, která je držitelem šlechtitelských práv nebo udržovatelem nebo zástupcem zahrani"ního vlastníka šlechtitelských
práv v ;eské republice, vydává popisy
vlastností a použití jednotlivých odr(d brambor v souhrnném katalogu nebo jednotlivých
letácích, které bývají k dispozici na výsta-
vách se zahrádká skou, "i zem d lskou
tematikou. V t chto materiálech jsou vlastnosti uvedeny tak, jak se firm odr(da p i
jejích pokusech jeví.
Objektivní a nezávislý seznam odr(d,
jejich hodnocení odolnosti proti chorobám
a šk(dc(m, hospodá ských vlastností (tvar
hlíz, barva dužniny, barva hranolk(, lupínk(
aj.) a stolní hodnoty (konzistence, mou"natost, vlhkost, chu , tmavnutí va ených hlíz
aj.), v"etn podrobných popis( celkem 150
odr(d je uveden v publikaci Úst edního
kontrolního a zkušebního ústavu zem d lského, Odbor odr(dového zkušebnictví
s názvem „P ehledy odr(d 2005 brambory“.
Zásady p!stování
Brambory nemají zvláštní nároky na p(dní
podmínky, dají se p stovat i v jílovitohlinitých p(dách s dobrými výsledky. Nevhodné
však jsou zamok ené pozemky a p stování
pod stromy na zahrádce. Je t eba p(du na
podzim hluboce zorat nebo zrýt, zjara ádn
nakyp it - nejlépe rota"ním kyp i"em, je-li
k dispozici. Doba kyp ení záleží na vlhkosti
p(dy, p(da musí osychat. Výsledkem musí
být jemná struktura bez hrudek nebo dokonce hrud. Sázet je t eba do teplé p(dy, sadba
o velikosti minimáln 25 x 25 mm, maximáln 60 x 60 mm, vzdálenost brambor od
sebe do 30 cm. P i velké sadb m(že být
v tší, p i malé sadb menší vzdálenost.
Vývoji rostlin pom(že opakované proorání "i
okopání. Ko en(m se tak dostává vzduchu
a zni"í se plevele. Znovu však p ipomínám,
nesmí dojít ke vzniku hrud a musí být rozdroben nežádoucí p(dní škraloup.
Po sklizni je t eba nechat brambory ve
stodole, v chatce "i pod jiným p íst eškem.
Dojde p i tom k osušení hlíz a ke zhojení
poškozených míst. Vhodná doba je 2 - 3
týdny. Brambory v této dob je nutné chránit
p ed slune"ním svitem. Aby hlízy nezezelenaly, p ikryjeme je prodyšnou pytlovinou
nebo kartonem. P ed uložením do sklepa
nebo jiné chladné a vlhké místnosti vy adíme hlízy s napadením hnilobou.
Nedostate"né vydýchání poznáme podle
vytvo ené potní vrstvy - jsou na povrchu
vlhké. Vlastní skladování je vhodné p i
teplotách 2 - 6 oC. Brambory skladované p i
53
této teplot však nelze ihned konzumovat.
Došlo u nich totiž k p em n škrobu v cukry
a chutnaly by nasládle. Nechají se proto 10
až 14 dn( v teplot 12 oC - 15 oC, aby došlo
k vydýchání cukr(. Je doporu"ováno skladovat do výše vrstvy asi 1 m. Mám velmi
dobré zkušenosti se skladováním v rašlových pytlích r(zné velikosti až do 50 kg,
které umožJují i p i mén v traném skladování p ístup vzduchu. Samoz ejm lze použít i d ev né nebo um lohmotné bedni"ky.
Pro ty, kte í cht jí spíše ekologicky p stované brambory, doporu"uji chlévský hn(j,
nebo zelené hnojení - nap . ho "ici bílou,
svazenku vrati"olistou "i lni"ku setou p ed
podzimní orbou. V pr(b hu vegetace nepoužívat minerální hnojiva, pouze post ik na
list listovým hnojivem - osv d"il se mn
CAMPOFORT forte nebo WUXAL SUS
KOMBI Mg. Post ik na list aplikuji 3 x, poprvé po"átkem tvorby poupat, pak po"átkem
kvetení a za 14 dn( poté.
Pokud se zahrádká rozhodne pro chemickou ochranu proti plísni bramborové, lze
doporu"it post iky p ípravky ALTIMA 500
SC, CASOAR, TATTOO a RIDOMIL GOLD
MZ 68 WP. Jsou v sou"asné dob dle výsledk( zkoušek nejú"in jší.
Proti mandelince bramborové jsou ú"inné
post iky ACTARA, BANCOL, CALYPSO
a MOSPILAN.
Klatovský karafiát
(Dianthus caryophyllus
var. Clatoviensis)
Peter Pošefka, p edseda Spec. zákl. organizace ZS Klatovský karafiát)
Karafiáty se za"aly v Klatovech p stovat
v roce 1813, kdy se do svého rodného
m sta vrátil rytmistr Volšanský a na památku si z francouzského m sta Nancy p ivezl
malá, "erná semínka drobnokv tého karafiátu. Zbytek svého života pak v noval hlavn
p stování a zušlech ování této milé rostlinky. Brzy o ni vzbudil zajem i u svých soused( a tak se do d jin klatovského karafiátu
zapsali jako první p titelé cvo"ka Jan
Pirner, mlyná Josef Formánek a Mat j
Stránský. Hlavní zásluhu o p stování klatov54
ských karafiát( má však hostinský a pomolog Michal Bullmann, který s J. Pirnerem
provád l um lé sprašování a výb r rostlin.
V roce 1831 zasílá již M. Bullman velkokv té karafiáty do Itálie, N mecka, Švédska
i Anglie. Tak se díky velkému nadšení,
nezm rné trp livosti a pracovitosti rodila
odr(da klatovského karafiátu. Jedná se
o mrazuvzdornou trvalku se stonkem 50 60 cm vysokým, žaludovým nepukavým
kalichem. Kv t se vyzna"uje pravidelností,
celokrajnými nezoubkovanými okraji korunních plátk(, pr(m rem 6 - 8 cm, h ebí"kovou v(ní a hlavn nádhernými odstíny všech
barev, krom modré, se zajímavou kresbou.
Podle barevné kresby v kv tu rozd lil klatovské karafiáty do 6 t íd profesor Josef
;echura (1812 - 1891).
Od zahrádká ( p evzali pozd ji karafiáty
klatovští zahradníci Mat j Spora, Antonín
B íško, František Celerin, Josef Walter, Vít
Boublík, Vojt ch Svoboda a další, kte í
získali klatovským karafiát(m sv tovou
slávu na výstavách ve Vídni 1892, Bruselu
1893, Antverpách 1894, Amsterodamu
1895, Lyonu, Hamburku atd. Za to, že klatovské karafiáty p e"kaly 1. sv tovou válku,
pat í velký dík zahradníku Mat ji Pintí ovi.
Od n ho se po válce op t rozši ují hlavn
zásluhou profesora Dr. Františka Ševce,
který popsal d jiny klatovského karafiátnictví a zp(sob p stování v publikaci Klatovské
karafiáty (1926).
Také 2. sv tová válka byla velkou p ekážkou v p stování a jen opravdoví milovníci
zachraJovali sortiment.
Nejnov jší éra p stování klatovských
karafiát( za"ala v roce 1954, kdy vznikl
kroužek p stitel( a obdivovatel( této kv tiny. V roce 1956 již uskute"nil první výstavu
na záhrad klatovského muzea, v r. 1957
pak u p íležitosti X. MFF i v Karlových Varech. Ve výstavní "innosti pokra"uje i nyn jší Specializovaná základní organizace p stitel( klatovských karafiát( p i ÚR, nebo ZO
;ZS v Klatovech. V sou"asné dob má 12
"len(, z toho 7 své výp stky každoro"n
p edstavují "lenové ve ejnosti na 14 denní
"ervencové výstav na zahrad v Hostašov ul. v Klatovech. Zde bývá zpravidla
k vid ní tisícovka rostlin na záhonech a 500
v pavilónu v kv tiná"ích. Krom toho v roce
1994 jsme klatovské karafiáty vystavovali
v Pražské botanické zahrad UK. V letech
1997, 1998 a 2000 na celonárodních výstavách se zahrani"ní ú"astí v Lysé nad Labem, v r. 1999 a 2003 na výstavách Zahrada Vyso"iny v Žirovnici, dále v r. 2001
v N mecku na výstav Natur in Cham,
v r. 2002 v Nepomuku.
Všichni sou"asní p stitelé jsou zahrádká i,
kte í milují m sto, v n mž žijí a mají velkou
zásluhu na tom, že klatovské karafiáty se již
v r. 2013 do"kají 200 let své existence.
P stují kolem 60 odr(d a sortiment stále
obohacují o novinky vyp stované ze semen.
Vyp stování nového karafiátu ze semene
není však záležitostí 1 roku, vyžaduje hodn
trp livosti a vytrvalosti. Proto zájemci o pestrobarevný karafiátový záhon si mohou
v Klatovech objednat sazenice získané
h ížením (há"kovaním), které jim ješt v tom
samém roce vykvetou. (Postup popsán
nap . v únorovém ". "asopisu Zahrádká
2006). Návod k p stovaní je vložen do každé zásilky se sazenicemi. Existuje i videokazeta o p stovaní a množení klatovských
karafiát(. Zveme všechny milovníky kv tin,
kte í v "ervenci navštíví zajímavé m sto pod
;ernou v ží, aby krom kostel(, katakomb,
barokní lékárny nezapomn li navštívit i výstavu pravých klatovských karafiát( na
výstavní záhrad proti muzeu.
Staré odr4dy
Ing. Ladislav Zahradník,
p edseda ovocná ské komise
ZS
Panenské, Croncelské, Bernské r(žové,
Pa ížanka, Solanka, Špinka a další... Kdo
z ovocná ( pam tník( by si nevzpomn l na
své za"átky, a už se zdálo, že odr(dy p stované p ed více jak 100 lety zmizí v propadlišti d jin.
Sta"í projít staré zahrady a jsme p ekvapeni, kolik zapomenutých odr(d nacházíme
a majitelé jsou na n pyšní. N kdy ze sentimentu, vždy "asto ovocné stromy s hospodá em, "i hospodyní vyr(staly i stárly. Jindy
z úcty k rodi"(m "i prarodi"(m, kte í strom
zasadili. Vždy úcta k ovocnému stromu
pat ila k našim národním tradicím. Sám
vzpomínám na d tství, kdy u našeho domu
byl jen malý dvorek s jedinou jabloní odr(dy
Croncelské. Dodnes mám k této odr(d
sympatie.
Ovocné druhy charakterizují i oblast p stování. I když jsou nej"ast jší jablon ,
k obrazu krajiny jižní Moravy pat í neodmysliteln meruJky, k Valašsku slivon , východní ;echy proslavily t ešn a severní ;echy
zase hrušn .
I u p em n ných užitkových zahrad na
okrasné je nez ídka zachován starý ovocný
strom jako dominanta zahrady, estetický
vjem je velmi p(sobivý.
Je tu i další d(vod k ochran a zachování
starých odr(d. Odborn se nazývá genové
d dictví. Staré a podobn i krajové odr(dy
jsou p izp(sobené místním klimatickým
podmínkám. Vyzna"ují se otužilostí a vzdorností k významným chorobám a šk(dc(m.
Slouží jako výchozí zdroje p i šlecht ní.
Považují se právem za národní bohatství.
ShromažHováním a udržováním starých
odr(d, jinak záchranu genofondu má v náplni "innosti u nás n kolik institucí, nap .
VŠÚO Holovousy u Ho ic, MZLU Brno,
ÚKZÚZ, hlavní odr(dová zkušebna ovoce
v Želešicích u Brna a v Lysicích, Valašské
muzeum v p írod Rožnov pod Radhošt m,
Pomologické muzeum Velké Losiny, Genofondový sad Velké nad Veli"kou (ZO ;SOP
Bílé Karpaty), Ovocná školka Bojkovice
u Uherského Brodu.
Krom profesionálních institucí se problematice záchrany starých a krajových odr(d
po vzoru západních zemí v posledních
letech v nují i ob"anská sdružení, spolky
i nadšenci. Tyto záslužné aktivity jsou podporovány nejen Ministerstvem zem d lství
a Ministerstvem životního prost edí, ale i EU
a UNESCO.
Je to p íznivá zpráva i pro zájemce o staré
odr(dy, kam se obrátit p i shán ní informací, št p(, p ípadn výsadbového materiálu.
Málo jako šafránu ...
(Zahrádká D.2/1973)
Šafrán vlastn3 není nic jiného než krokus.
Krokus se zlatov3 zbarvenými kv3ty, který t3ž55
kou exotickou v:ní každoro8n3 v íjnu a listopadu naplVuje kašmírské údolí Pampore v Indii.
Pro každého obdivovatele syt3 vybarvených
a vonících kv3t: je to prý nezapomenutelný
zážitek.
V d ív3jších dobách m3l šafrán velký význam.
S královským kv3tem barvili ve starov3ku plášt3
irských panovník:. Ve starov3kém Becku byly
p i slavnostech sín3 i divadlo zdobeny šafránem.
Šafrán sloužil i jako vonná látka v lázních. Ulice
Bíma byly posypány kv3ty šafránu, když se Nero
vracel z polních tažení. Arabové užívali šafránu
p ed více jak tisíci léty k lé8ebným ú8el:m. Jak
se královský krokus (i u nás rostou plan3 dva
druhy) rozší il do všech 8ástí sv3ta, to p esn3
nikdo neví.
P i jednom polním tažení ho prý Džingischán
p ivezl do ?íny. Odtamtud se p es Tibet dostal
do Indie. Do Špan3lska ho p ivezli arabští dobyvatelé. Také v Anglii existuje už n3kolik staletí
„Shaffron Waldon“ - údolí, ve kterém jednou za
rok kvete tato královská kv3tina.
Cesta šafránu do kašmírského údolí Pampore
má svou vlastní historii. P ed tisíci léty žil ve
sv3tu vzdáleném údolí proslulý léka Waghbatta.
Léka i se poda ilo vylé8it knížete horského
kmene Takšaka Naga z o8ní choroby. Z vd38nosti daroval kníže léka i hlízu šafránu. Léka hlízu
zasadil ve své zahrad3 a pozd3ji se královská
kv3tina rozší ila po celém údolí. Ješt3 dnes, když
je m3síc v úplVku a šafrán kvete, se šlechtický
dárce oslavuje.
Již dlouho ztratil šafrán sv:j význam jako
barvivo pro královské plášt3 nebo jako vonná
látka pro lázn3. Pouze tu a tam, jako nap íklad
v Anglii se ješt3 dnes barví dorty a cukroví šafránovou žlutí...
Vidíme, že naše p ísloví je konec konc: velice
pravdiv3.
Miroslav Kamiš
Hortenzie na zahrádce
Ing. Tomáš Foral
Rod Hydrangea L.- hortenzie z "eledi
Saxifragaceae - lomikamenovité d íve Hydrangeaceae - hortenziovité, jsou opadavé
z ídka stálezelené ke e, vzácn menší
stromy nebo pnoucí d eviny.
56
N kolik desítek druh( roste ve východní
Asii, ;ín , Japonsku a v Americe.
Dor(stají výšky cca 1 až 1,5 metru, n které až do 3 metr( výšky i ší ky, popínavá
hortenzie apíkatá až 20 m. Všechny vyžadují sv tlé stanovišt a živinami bohatou,
hlubokou p(du. Nejznám jší a nejp stovan jší hortenzie velkolistá nejlépe roste
v kyselých, rašelinohlinitých p(dách s p(dní
reakcí kyselou, tj. pH 3,5 - 4,5. V takto
kyselé p(d však druhy a kultivary s r(žovými a "ervenými kv tenstvími složenými
p evážn ze sterilních kv t( se zbarvují do
modra. V p(dách s reakcí pH 5,5 - 6,0 se
vybarvují kv tenství do r(žova a "ervena.
P i vyšší reakci pH 6,5 - 7,0 dochází k chlorózám, tj. žloutnutí list(. Je tedy z ejmé, že
hortenzie se nedají p stovat ve vápenitých
p(dách a nesmí se zlévat tvrdou vodou.
Pokud máme r(žov kvetoucí kultivar a p ece jen chceme docílit modrého vybarvení
kv tenství, p idáváme do p(dy kamenec
hlinitoamonný v množství cca 5 kg na 1m3
substrátu. Kamencem se rostliny zalévají
i b hem nakvétání. N které odr(dy jsou
více, jiné mén citlivé, proto intenzita modrého zbarvení m(že být u r(zných odr(d
jiná. Zm na barvy z r(žové na modrou je
zp(sobována ú"inkem volných iont( hliníku
na barvivo delphinidin, který kv ty obsahují.
Není to tedy barvení v pravém slova smyslu,
jde o reakci barviv p ítomných v kv tu zm nou kyselosti p(dy "i zálivky. N které druhy
a odr(dy m ní b hem svého kvetení barvu
vlivem reakce bun "ných š áv stárnutím
kv t( nap . z bílé po "ervenou až m d n
hn dou nebo z modré a r(žové po zelenou
až hn dou, dokonce m(žeme najít na jednom ke i kv ty v barv r(žové, modré
i fialové. N které druhy udržují hn dá zaschlá kv tenství p es celou zimu na ke ích
i po opadu listí. Vyzrálá kv tenství se m(žou použít k sušení do suchých aranžmá jak
v p írodní barv , tak odbarvené do b la
nebo obarvené do pastelových odstín(. Je
vhodné je preparovat a zvlá"nit glycerínem.
Kv tenství hortenzií jsou umíst ná na
jednoletých výhonech. Nejoblíben jší jsou
hortenzie s kulovitými kv tenstvími která
mají pr(m r až 30 cm, jsou však i velmi
p(vabné hortenzie s latami kv t( kuželovitého tvaru nebo jemná jakoby krajková kv tenství, která mají po obvodu kv ty sterilní
s velkými okv tními plátky a uprost ed kv ty
drobné fertilní (plodné). Sterilní kv ty mají 4
korunní plátky, jsou však již i odr(dy s v tším po"tem plátk( a kv ty jsou poloplné
nebo plné. Barva kv t( m(že být v odstínech bílé, žluté, r(žové, "ervené, temn
"ervené, sv tle až tmav modré a fialové.
Jsou odr(dy s kombinací t chto barev. Jsou
to dlouhov ké ke e se vzr(stající oblibou
u nás, protože kvetou v lét , kdy jsou ke ové záhony na kv ty chudé.
Nejvhodn jší doba množení hortenzií
v domácích podmínkách je za"átek léta
z polovyzrálých nebo bylinných vrcholových
ízk( bez vrcholových kv tních pupen(. Ve
velkovýrob se z rychlených mate"ních
rostlin odebírají ízky v únoru až b eznu.
U n kterých druh( m(žeme použít i rozd lení trs( "asn na ja e p ed rašením pupen(.
Množení semeny je možné hlavn u botanických druh(.
Nej"ast ji p stovanými druhy jsou hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla,
synonymum hortenzie topolová (Hydrangea
opuloides), hortenzie plstnatá (Hydrangea
villosa), hortenzie pilovitá (Hydrangea
serrata), hortenzie latnatá (Hydrangea
paniculata), popínavá hortenzie apíkatá
(Hydrangea anomala petiolaris), hortenzie
strome9kovitá (Hydrangea arborescens),
hortenzie drsná (Hydrangea aspera),
hortenzie kosmatá (Hydrangea heteromalla), hortenzie dubolistá (Hydrangea quercifolia), hortenzie Sargentova (Hydrangea
sargentiana).
Rostliny vysazujeme na sv tlé stanovišt
chrán né p ed prudkými v try a pr(vanem.
Rostliny snesou slunce (není vhodný p ímý
úpal), ale musí být zajišt na vydatná zálivka
ne však p emok ení. Nejlépe rostou v polostínu, ale snesou i stín. Živná, dob e p ipravená p(da s p ím sí rašeliny a zetlelého
kravského hnoje, jehli"naté hrabanky "i
listovky jsou podmínkou zdárného r(stu
a vývoje rostlin, kvalitního a bohatého kvetení.
Hortenzie jsou také velmi vhodné a oblíbené jako kontejnerové rostliny do p enosných
nádob a jako rostliny hrnkové, pokojové,
vhodné k rychlení. V obchodech se dnes
prodávají tém po celý rok, nej"ast ji však
na ja e a na podzim.
Výsadbu kontejnerovaných rostlin m(žeme provád t tém
po celou vegeta"ní
dobu. Není vhodné pouze období velkých
veder a pozdní podzim, protože pak mohou
neproko en né rostliny vymrzat. N které
hortenzie je vhodné na zimu chránit p ed
silnými mrazy rašelinou, hoblinami, listím
a chvojím nebo v tší vyztuženou lepenkovou "i polystyrénovou bednou.
D(ležité je d(kladné odplevelení p(dy
p ed výsadbou. Mimo vypletí doporu"uji
i chemické odplevelení dostupnými herbicidy, které nezanechávají v p(d rezidua.
U hortenzie velkolisté ezem odstraJujeme
pouze suché nebo p ekrývající se v tve,
v tve slabé a odkvetlé a to pouze na ja e.
Pro vytvo ení silných kv tních pupen( ežeme ke e od kv tna do poloviny "ervna nad
3. až 4. o"kem (pupenem). Výhony, ukon"ené kv tním pupenem nesmíme na ja e
odstraJovat protože kv tní pupeny se zakládají již v p edcházejícím roce. Snížené
kvetení m(že být tedy zp(sobeno nevhodným ezem nebo zmrznutím vrcholových
kv tních pupen( v tuhé zim a také špatnou
výživou a p stováním v alkalické (vápenité)
p(d . Naopak nap . hortenzii latnatou nebo
strome"kovitou ežeme každoro"n hluboko
p ibližn na 2 o"ka.
Hortenzie sázíme jako solitéry nebo v menších skupinách do trávníku nebo trvalkových
záhon( s nízkými trvalkami a ke i, nejlépe
poblíž cest, teras, odpo"ívadel, v esoviš ,
dom( zdí a vchod(, k potok(m a rybní"k(m,
kde mají dostatek pot ebné vlhkosti. Kv tenství jsou krásná jak pro pozorování zblízka, tak zá í do dálky svojí velikostí i jasnými
barvami. N které druhy m(žeme použít do
voln rostoucích živých plot( a popínavou
hortenzii apíkatou na zdi, ploty, sloupy,
pergoly, kmeny strom(, ale i bez opory jako
p(dopokryvnou rostlinu nebo voln bizardn
rostoucí ke .
Kolem dob e v tveného ko enového systému rostliny opatrn okopáváme. Hnojíme
57
pravideln , každoro"n
kombinovanými
hnojivy bez vápníku a p idáváme dostatek
humusu a rašeliny. Dbáme na vyváženou
výživu a nep ehnojujeme dusíkatými hnojivy, aby nové letorosty dob e vyzrály a v zim nenamrzaly. Je vhodné ke e mul"ovat
rozdrcenou borkou (k(rou) nebo d ev nými
št pky, které nejenže udržují p(du bez
plevel(, udržují vláhu, dodávají humus, ale
chrání v zim rostliny p ed velkým promrznutím.
Virus šarky švestky
a ochrana proti n!mu
Doc. Ing. Jaroslav Polák, DrSc.,
Výzkumný ústav rostlinné výroby, odbor
rostlinoléka ství, Praha - Ruzyn(
Virus šarky švestky, (Plum pox virus zkratka PPV), je jedním z nejškodliv jších
rostlinných vir( na sv t a nejškodliv jším
v ;eské republice. Tento virus tém úpln
zlikvidoval p stování švestek, p edevším
pak velmi kvalitní švestky Domácí. Zlikvidoval by i produkci slivovice v ;echách, a zejména na Morav , kdyby p ední výrobci
tohoto chlapského nápoje více než 90 %
pot ebných švestek nedováželi ze zahrani"í,
p edevším z Rumunska. Virus je vláknitého
tvaru, vlákna jsou dlouhá 750 nm (m í tedy
mén než tisícinu milimetru) a 13 nm široká.
Virus se p enáší neperzistentn mšicemi.
To znamená, že mšice m(že nabývacím
sáním na nemocné rostlin virus získat
b hem n kolika minut, nebo dokonce vte in
a b hem stejné doby inokula"ního sání
virus p enést do zdravé rostliny. Z toho
vyplývá, že použití aphicid( k zabrán ní
p enosu viru šarky švestky mšicemi je prakticky neú"inné.
P íznaky napadení šarkou na
broskvon typu cling 'Catherina'
58
plodech
Každý rostlinný druh m(že, a "asto je
infikován n kolika r(znými viry. Z tohoto
aspektu jsou na tom nejh( e brambory, kde
je v podmínkách naší republiky rozší eno
nejmén šest d(ležitých vir(, a kdybychom
nem li dob e organizovaný systém produkce zdravé sadby, asi bychom brambory
nemohli v(bec p stovat, nebo by jejich
p stování bylo nerentabilní. V ;eské republice bylo na r(zných rostlinách zjišt no
hodn p es sto r(zných druh( vir(, ve sv t
bylo identifikováno tém dev t set druh(
rostlinných vir(. Na peckovinách (slivon ,
resp. švestky, meruJky, broskvon ) se
vedle viru šarky švestky by v mnohem
menší mí e vyskytují virus zakrslosti slivon ,
a virus nekrotické kroužkovitosti t ešn .
Ojedin le mohou být peckoviny v ;R infikovány i kmeny viru mozaiky jablon , a viru
chlorotické skvrnitosti jablon . Oba tyto viry
mohou na peckovinách vyvolat p íznaky
podobné p íznak(m šarky, i když slabší.
V souvislosti s infekcí t mito viry hovo íme
o pseudošarce. V ;eské republice dosud
nebyl prokázán p irozený výskyt viru šarky
švestky na stromech t ešn nebo višn .
Stanovení v genofondu t ešn ve VŠÚO
Holovousy nemohlo být ov eno, protože
stromy s pravd podobnou infekcí byly zlikvidovány.
;asto je v odborné ve ejnosti a mezi zahrádká i diskutována otázka ochrany peckovin proti viru šarky švestky. Problém t žce
doléhá zejména i na domácí producenty
slivovice, p edevším na Morav . Je nutno
zcela jasn konstatovat, že virové choroby
rostlin, resp. jednou infikované a nemocné
stromy nelze v žádném p ípad a žádnými
prost edky lé"it. Nelze tedy vylé"it stromy
infikované virem šarky švestky ani zelenou
skalicí, ani jinými chemikáliemi, které se
n kde dokonce prodávaly za ú"elem lé"by
strom( nemocných šarkou. Producenti
takovýchto „pseudolék(“ se snaží vyd lávat
na neznalosti, nebo hlouposti t ch, kte í by
takové zboží kupovali.
Ú"inná ochrana proti virovým chorobám,
a tudíž i proti viru šarky švestky však existuje. Je to v prvé ad p stování viruprostých
strom( a odr(d. Systém certifikace a produkce viruprostých školka ských výp stk(
se v sou"asné dob v ;eské republice
zavádí. Dobrému zahrádká i se rozhodn
vyplatí zakoupit si k výsadb viruprosté
stromky. I kdyby se mu v infek"ním prost edí b hem n kolika let šarkou, nebo jinými
viry infikovaly, množství i kvalita výp stk(
mu n kolikanásobn nahradí rozdíl v cen
standardních a viruprostých stromk(. Žádejte u školka ( certifikované viruprosté stromky s visa"kou VF (virus free)! V p ípad
švestek, merun k a broskvoní však nelze
pro podmínky ;eské republiky doporu"it
nákup a výsadbu k šarce velmi náchylných
odr(d, nap . švestky Domácí, broskvon
Catherina, nebo meruJky Karola, by by
byly viruprosté. Rychlá reinfekce v tšinou
neumožní, aby zahrádká z t chto odr(d
získal kvalitní úrodu po delší "asové období.
nebo v tšina t chto základních kategorií,
a také p echody mezi nimi. Existují, nebo je
možno vyšlechtit odr(dy k viru extrémn
náchylné, neboli hypersenzitivní, náchylné,
tolerantní, rezistentní, nebo dokonce imunní. Jednotlivé kategorie vztahu hostitele
(rostliny) a patogena (v našem p ípad viru)
je možno charakterizovat takto:
1. Hypersenzitivita, neboli extrémní
náchylnost je vztah hostitele a viru, kdy
odr(da, resp. buJka, rostlinné pletivo infikované virem kolabuje, nekrotizuje, odumírá.
Pokud dojde k lokálnímu (místnímu) odum ení infikovaných bun k, virus se nem(že
v rostlin ší it, a takovou odr(du je dokonce
možno využít v praxi, k p stování podobn
jako odr(du odolnou.
2. Náchylnost je vztah hostitele a viru,
kdy se viru v buJce, v rostlinných pletivech
da í, množí se, dosahuje vysoké koncentrace na úkor produktivity a kvality rostliny.
Jedná se o zápornou „symbiózu“ rostliny
s virem. Rostlina reaguje silnými p íznaky
na listech i plodech, až deformacemi, snížením výnosu, kvality, zhoršeným vzhledem
tak, že nap . plody jsou neprodejné.
P íznaky napadení šarkou na plodech merun k
odr0dy 'Karola'
Jedinou možností ú"inné ochrany proti
vir(m, proti viru šarky švestky, je p stování
viruprostých, rezistentních, p ípadn dokonce k viru imunních odr(d. Tady je namíst
vysv tlit odbornou terminologii na úseku
odolnosti rostlin k chorobám. Školka i i šlechtitelé ob"as používají nesprávnou terminologii, pokud ne p ímo zavád jící. Z neznalosti a možná i z komer"ních zájm( dochází
n kdy k matení pojm(, což není dobré, a byl
by špatný v dec ten, kdo by to nechal bez
povšimnutí. Ve vztahu rostliny, resp. odr(dy
k patogenu, viru, rozeznáváme p t základních kategorií: hypersenzitivita, náchylnost,
tolerance, odolnost (rezistence) a imunita.
V rámci jednoho rostlinného druhu se mohou, a zpravidla také vyskytují všechny
3. Tolerance je vztah, kdy se viru v buJce,
v rostlinných pletivech rovn ž da í, množí se
tam a dosahuje vysoké koncentrace, avšak
minimáln na úkor produktivity a kvality
rostliny. P íznaky na plodech jsou slabé,
málo z etelné, nebo dokonce žádné, kvalita
je dobrá. Jedná se o kladnou „symbiózu“
rostliny s virem.
4. Odolnost, rezistence je vztah, kdy se
virus v buJce, v rostlinných pletivech množí
jen omezen , dosahuje nízké koncentrace
a minimáln ovlivJuje produktivitu a kvalitu
rostliny, rostlinného produktu. P íznaky na
plodech jsou velmi slabé, "asto chybí, kvalita plod( je velmi málo, nepatrn ovlivn na,
nebo v(bec neovlivn na.
5. Imunita je absolutní odolností, rezistencí, to znamená, že ve skute"nosti k žádnému vztahu mezi rostlinou a virem nedojde.
Po inokulaci rostliny virem, provád né jakýmkoli zp(sobem, tj. mechanicky, hmyzem
(mšicemi), roubováním nebo o"kováním
59
nemocného, infek"ního roubu, o"ka nedochází ke množení viru v rostlin , tj. nedojde
k infekci. Rostlina, odr(da je k infekci virem
imunní, což je pro p stitele ideální stav.
Na základ uvedených p ti základních
vztah( mezi odr(dou a virem je možno
p stiteli, zahrádká i poskytnout praktickou
radu pro výb r odr(dy, resp. stanovit po adí
výb ru odr(dy k p stování podle jejího
vztahu k viru.
a. V prvé ad p stujte imunní a rezistentní odr(dy.
b. M(žete p stovat i hypersenzitivní odr(dy, i když to zní paradoxn . Z praktického
hlediska to jsou odr(dy velmi odolné k virové infekci. Je-li hypersenzitivita úplná, což
výjime"n m(že být, rostliny dané odr(dy
nelze virem infikovat, protože inokulované
buJky odum ou, nekrotizují. Nesmí však
odum ít celá rostlina
c. V tšinou jsou k dispozici odolné, rezistentní odr(dy. Doporu"uji p stovat odr(dy
s vysokou rezistencí, ve kterých se virus
množí velmi omezen . Nejlepší jsou ty
odolné odr(dy, kde se virus po inokulaci,
nap . po p enosu mšicemi, nebo roubem
zprvu mírn množí, první rok po inokulaci
a infekci je možno pozorovat nap . slabé
p íznaky na listech, virus lze prokázat sérologicky apod., ale v dalších letech i tak nízký
obsah viru klesá a jeho p ítomnost v rostlin
je obtížn stanovitelná. Mnohdy lze p ítomnost viru v rezistentní rostlin prokázat jen
molekulárním testem.
d. P stování tolerantních odr(d je možno
doporu"it jen v krajním p ípad , když nejsou
k dispozici vhodn jší, resp. odolné odr(dy.
Vysoký obsah viru v tolerantních rostlinách
zp(sobuje, že tyto rostliny jsou nebezpe"ným zdrojem infekce, jsou nap . stejn
vhodné a náchylné k p enosu mšicemi, jako
odr(dy náchylné.
e. Náchylné, nebo dokonce velmi náchylné odr(dy nelze k p stování doporu"it.
Pokud jde o hodnocení a charakteristiku
odr(d, nelze vždy spoléhat na hodnocení
v zahrani"í, z více d(vod(, resp. je nutno
znát postup jakým byla daná odr(da a její
vztah k viru vyhodnocen. Mohu "eským
a moravským zahrádká (m kvalifikovan
60
poradit, které odr(dy švestek, mirabelek
a renklód, merun k, a broskvoní p stovat,
abyste mohli v ;eské republice, státu se silným plošným rozší ením šarky, toto ušlechtilé a chutné ovoce bez obav p stovat.
Jedná se o odr(dy s vysokým stupn m
odolnosti k šarce, n které jsou hypersenzitivní, nebo dokonce imunní, výlu"n ve výše
popsaných kategoriích 1,4 a 5. UpozorJuji,
že jmenovit nedoporu"uji žádnou z tolerantních odr(d (nap . v tšina ;a"anských
odr(d), ani n které odr(dy s nižší rezistencí
k šarce. UpozorJuji také na nesprávné
charakteristiky odr(d peckovin ve vztahu
k šarce (nap . i Rukov zahrádká e 2006),
které jsou "asto p ejímány ze zahrani"í,
rezistence bývá zam Jována za toleranci
a naopak, nebo údaje o odolnosti zcela
chybí.
Švestky, starší odr4dy s vyšší odolností
k šarce:
- kategorie 4: Gabrovská, Anna Späth,
Stanley, Wangenheimova
Švestky, nové odr4dy:
- kategorie 1 - hypersenzitivní: odr(da
Jojo. V sou"asné dob to je z hlediska
praktického p stování k šarce nejodoln jší odr(da švestky. Nesmí však být v žádném p ípad p eroubována, nebo roubována, o"kována na jiné stromy a podnože peckovin nejen proto, že je licen"n
chrán na, ale i proto, že po naroubování,
p eroubování, nao"kování na rostlinu,
strom, podnož infikovaný šarkou by odr(da Jojo jako hypersenzitivní odum ela,
nebo "áste"n odum ela.
- kategorie 4, rezistentní: Haganta, Hanita, Presenta, Tophit
Mirabelky a renklody:
- kategorie 4: Althanova renkloda, Oullinská renkloda, Mirabelka nancyská
Meru[ky:
- kategorie 5, imunní: Harlayne
- kategorie 4, rezistentní: Betinka, Harcot, Paviot (starší odr(da)
Broskvon!:
- kategorie 4, st edn! rezistentní: Favorita Moretiini 3 (raná), Envoy (pozdní)
Uvedené odr(dy peckovin je možno
s úsp chem a bez obav p stovat i v oblastech se silným výskytem šarky, což jsou
všechny polohy a oblasti ;ech i Moravy do
400 m n.m. s výjimkou jižní Moravy a jižních
;ech, kde je výskyt šarky slabší. Dobré
výsledky je možno dosáhnout i u dalších
odr(d, u nichž je v popisu uvád na rezistence, nebo tolerance. Pokud jsou infikovány,
p íznaky šarky na plodech jsou u t chto
odr(d slabší, chu plod( není výrazn zhoršena, a infikované plody v tšinou neopadávají.
Jak ezat strom, který velmi bujn/ roste?
(Zahrádká ský informátor Zima 1989)
Bujn3 rostoucí strom má k takové reakci d:vod. M:že to být jednostranné p ehnojení dusíkem, zastín3ní koruny a velmi 8asto je p í8ina
v genetickém kódu podnože nebo i roubu. Máme- li strom na vzr:stné podnoži, nap íklad na
plán3ti nebo na M 11, nelze korunu udržet ezem
ve tvaru zákrsku. Musíme bezpodmíne8n3 udržovat korunu mohutnou. Není-li pro takový velký
strom na zahrad3 místo, musíme strom odstranit
a nahradit novým, který má podnož pro zákrskové typy strom:, tedy M 9, J-TE-F nebo G, p ípadn3 mírn3 bujn3jší M 4, A 2, MM 106 a podobn3.
Jde o fyziologické vlastnosti podložené d3di8n3,
a ty nelze zm3nit. Je to podobné jako v íši živo8išné, tím že nebudeme dob e krmit bernardýna,
nedocílíme u n3ho velikost foxteriéra, ale dosáhneme toho, že budeme mít nezdravé a neduživé
zví e. Výživa musí být jen fyziologickým doplVkem r:stových geneticky podmín3ných vlastností
strom:, a ty jsou dány podnoží i roubem. D3láme-li pr:klest v lét3, podstatn3 snížíme dlouživý
r:st. Proto rad3ji u bujn3 rostoucích strom:
zimní ez omezujeme.
Mravenci ve skleníku
Ing. Ladislav Zahradník
Nejednotné názory odborník( na škodlivost zahradních mravenc( mne p im ly
p isp t do diskuze svou zkušeností. Po více
než p(l století zahrádka ení jsem se nesetkal s p ípady významn jších škod na rostlinách zp(sobených mravenci. Zejména ve
skleníku, kde mi d lají spole"nost nep etržit už 23 let, pozorn sleduji jejich "innost.
D tem i vnou"at(m všt puji zásadu, že
mravenci jsou moji pomocníci a nesmí jim
být ubližováno. Celý skleník - 25 plošných
metr( - mají pod kontrolou. Pokud se neobjeví ohnisko "i kolonie savých šk(dc(, ani o
mravencích nevím. Zvýšenou aktivitou
(najednou jsou všude) mne vždy upozorní
na nebezpe"í. Vždy jsou také - a asi právem - nazýváni zdravotní policií. Jde o mšice na paprikách, nebo puklice na rév
vinné. Réva mi slouží jako stínovka v h ebenu skleníku, místo barvení horních skel.
Ochranné zásahy volím šetrné, abych mravenc(m p íliš neublížil.
P ipouštím, že odhán ním p irozených
nep átel mšic podporuji jejich množení.
Opatrují si totiž své „dojné“ stádo. Ale ve
skleníku jsou hmyzí dravci a parazité, živící
se mšicemi, vzácní. Jsem p esv d"en, že
užite"nost mravenc( p evyšuje jimi zp(sobené škody.
Jen pro zahrádká ky!
(Zahrádká ský informátor Zima 1989)
Zima je období, kdy m:žeme pln3 využít
vyp3stovaných bylinek ze zahrady, i nasbíraných
ve volné p írod3. Ovšem nemusí to být jen lé8ivé
a povzbuzující 8aje, ale i ozdravující a vzpružující i zkrásVující koupele. Dvakrát týdn3 si ud3láme 20 minutové koupele v bylinkovém odvaru.
Ú8elem takových koupelí je sou8asn3 dosažení
p elé8ení nerv: a ob3hu krevního. Teplota koupele má být asi 37 oC. Bylinkový odvar si p ipravíme jako koncentrát z lodyh, t eba i bez list:.
Listy v3tšinou spot ebujeme na 8aje. Doporu8íme koupel zvlášt3 osv3žující, uklidVující, odstraVující ne8istoty pleti a podporující snadné ve8erní usínání i odstran3ní únavnosti a 8asté bolení
hlavy. K tomuto cíli poslouží sm3s stejných díl:
dobromysle, t ezalky a meduVky léka ské. Od
každé byliny vezmeme asi 30 g lodyh, polámeme
je na menší kousky, aby se snadno vložily do 4 5 litrového smaltovaného hrnce. Byliny v hrnci
pozvolna uvedeme ve vod3 do varu a ihned
odstraníme. Nádoba musí být p i zah ívání i p i
odstavení z tepelného zdroje uzav ena pokli8kou.
Po mírném ochlazení p ecedíme získaný odvar
61
a vlejeme ho do p ipravené koupele. V této
osv3žující a ozdravující koupeli neležíme nehybn3, ale ob8as se jemn3 t eme mycí houbou, aby
se éterické oleje a lé8ivé látky snadn3ji dostaly
do pokožky a tím i k našemu krevnímu ob3hu a
tak do celého t3la. Po 2 - 3 týdnech poznáte
samy blahodárný ú8inek takových zahrádká ských kosmetických a lé8ivých procedur.
Kyti9ka pro radost
Ing. Ivana Kožešníková,
úst edí ZS Praha
Kv tina je symbolem citu, úcty a p átelství.
;lov k se kv tinami odedávna obklopoval.
Jsou jedine"ným dárkem pro jakoukoliv
p íležitost, pro nejbližší, p átele i ty, které
máme rádi. Darovaná kyti"ka kv t( ud lá
úplný zázrak a sama i tímto malým zázrakem m(že být, nebo kv tiny mohou zt lesJovat radost, v "ase št stí mohou zá it
slávou, p inášet pohodu i ut šovat. Mohou
být osv žením, výrazem radosti a s p(vabem sob vlastním nám mohou zp íjemnit
v tšinu b žných i zlých dní.
Kv tiny hrály d(ležitou roli p i oslavách
b hem roku po celém sv t a tyto zvyky
mnohde p etrvávají dodnes. Každé ro"ní
období s sebou p ináší kv ty a kv tiny
typické práv pro ur"ité ro"ní období se
svými charakteristickými barvami, v(n mi
a krásou, která je neot elá, jedine"ná a opakovatelná práv v ro"ních intervalech. P íroda nám tak nabízí svou plnou náru" t ch
nejkrásn jších dar( - kv t(, list(, plod(
a všeho s "ím m(žeme sob i jiným ud lat
radost, nebo alespoJ zp íjemnit život na pár
dn(, než tato krása pomine.
Vaza9ská a aranžérská tvorba
Kv tiny "lov ka provázejí staletími svou
rozmanitostí, krásou tvar(, barev kv t( a
v(ní, a p esto nám nezevšedn ly. D(kazem
toho je jejich veliká obliba na plátnech mistr( malí ( i ve vázách našich domov(. Mnohdy však nesta"í pouhé kv ty, snažíme se
jejich krásu umocnit aranžováním do p(sobivých kompozic, s p ihlédnutím nejen k barvám, ale i k tvar(m a prostoru. Dob e naaranžované kv ty by nám m ly n co vypoví62
dat, m ly by budit p íjemné pocity, uklidJovat a vyvolávat atmosféru pohody.
Tradi"ní vaza"ství - vaza"ské práce,
v sob zahrnují výrobky z kv tin a dalších
doplJkových rostlin, které jsou ur"eny konkrétním ú"elem. Jsou ve svém výsledku
cen ny a odnášeny zákazníkem. Závisí tak
hlavn na vkusu zákazníka, který si vybere
sám co se mu líbí. Vznikají tak vaza"ská
díla od nejmenší kyti"ky, p es kytici kulovitou, jednostrannou, na položení, svatební,
floristická díla ke kalendá ním svátk(m,
v ne"ky všeho druhu až po díla v tších
rozm r(.
Aranžérské práce a aranžérství je oborem
již troši"ku složit jším, nebo je to zám rná
úprava rostlin v ur"itém prostoru. Chce
vaza"skou zru"nost spojenou se schopností
vybrat a dát kv tinám a použitým materiál(m formu dle p ání zákazníka - na zakázku.
Základní informace
Nemusíte toho p íliš mnoho v d t o kv tinách a nepot ebujete ani velké množství
pom(cek k vytvo ení vlastnoru"n uvázané
kytice. Existují však základní rady, kterými je
dobré se ídit, pokud chcete aby vám kv tiny a jejich úprava co nejdéle vydržely. Užite"né jsou již rady p i výb ru a p íprav
kv tin, použitých materiál( a jejich ošet ení.
O základní výbav!
Do základní výbavy pat í ostré nože (na
kv ty a zeleJ, florex atd.), zahradnické n(žky na silné d evnaté stonky, kv tiná ské
n(žky, klešt na drát. Opat ete si drát r(zné
síly k p ípadnému zpevJování dutých stonk( a pro tvarování pevných stonk( p i aranžování velkých kytic. Drát (zvlášt slabší) je
dobrým pomocníkem p i aranžování drobných kyti"ek, záv s(, girland a p i práci
s drobnými a jemnými kv ty jako je v es
(Calluna), v esovec (Erica). Dále je dobrá
p ilnavá adhezivní páska, lýko nebo stuha
k zakrytí vázacího drátu. Aranžovací florexová hmota (houba) je d(ležitá pro vypichovanou vazbu, p ípadn se zpevJuje zabalením
do králíká ského pletiva. Ke dnu nádoby se
upevJuje na plastikové kv tiná ské hroty,
které se vlepí dovnit nádoby (vázy) tavnou
pistolí nebo adhezivní páskou. Samotná
„ba"k(rka“ ze smá"knutého a vytvarovaného pletiva m(že velmi pomoci p i aranžování kv t( do velkých a hlubokých váz, kdy
pomáhá kv ty a doplJkovou zeleJ ukotvit.
Kone"n je užite"né mít p i ruce ten"í provázek a jemný i silný vázací drát pro svazování kv t( do kytic.
O nádobách
P i otázce do "eho kv tiny umístit se nám
otevírá možnost využití velikého množství
vhodných nádob, váz, vázi"ek, keramiky,
košík( a ostatních hezkých, pro tento ú"el
splJujících nádob, vyrobených i p(vodn
pro jiný ú"el, ale máme je rádi a doma jako
jsou hrne"ky, šálky, džbánky, konvi"ky,
skleni"ky, mísy a další. P i výb ru vhodnosti
platí všeobecné pravidlo, že hotová vazba
by m la být asi t ikrát vyšší a dvakrát širší
než použitá nádoba. Je to ale jen orienta"ní
pravidlo, protože mnoho krásných a propor"n vyvážených kytic ho v(bec nemusí
splJovat. ]iHte se vždy svým citem, odhadem proporcí i prostoru a pamatujte, že
kv tiny a práv ty ve velkých kyticích, pot ebují dostatek místa kolem sebe, aby mohla
vyniknout jejich krása.
Jako nádoby m(žeme využít i n které
netypické p edm ty jako jsou košíky, ošatky
i d ev né podložky (p edevším pro suchou
vazbu). Pro živé kv ty je vyložíme fólií nebo
dovnit umístíme mísu vhodné velikosti. Pro
zlepšení rozmíst ní kv t( a zelen upevníme dovnit florexovou hmotu nebo králíká ské pletivo. Pokud požíváte sklen nou vázu,
dózu, pro jednoduché aranžmá posta"í
i kuli"ky, nebo drobné kamínky, které jsou
velmi hezké a stonky kv tin udrží v žádaném sm ru. Nádoby nevzhledné, jako starý
kbelík, m(žete hezky obalit senem, slámou,
lýkem, nep kná váza, miska se dá zakrýt
svázanými kapesníky, s uzlíky na rozích,
navle"enými p es dno podobn jako na
d tskou hlavi"ku. Pr(svitné sklo m(žeme
p izdobit kousky barevných papír( nalepených na vnit ní st ny pr(svitné vázy tak, aby
okraje p e"nívaly. Papír m(žeme p elakovat, aby se neodlupoval a do takto ozdobené vázy vložíme pomocnou nádobu na vodu
pro kv tiny.
O kv!tech a zeleni
P íprav rostlinného materiálu bychom
m li v novat mnohem více pozornosti, než
se na první pohled zdá nutné. Stojí to za to,
nebo v nujeme-li jim trochu pozornosti,
vydrží déle a kytice bude i krásn jší.
Dokonce i tehdy, pokud jste kv tiny p ed
chvílí u ízli, m li byste je ješt jednou šikmo
se íznout, aby m ly co nejv tší plochu pro
p íjem vody a do vody je pono it. Nejmén
vhodnou dobou pro ez kv t( a zelen je
polední a odpolední horké, slunné po"así.
Ze stonk( odstraníme spodní listy, p íp.
trny, rozv tvené stonky nad líme na jednotlivé v tvi"ky. U d evnatých stonk( ošet íme
báze pro zv tšení p íjmu vody rozklepáním
konc( kladívkem, rozst ihnutím nasávacího
ezu nebo seškrábnutím "i se íznutím svrchní vrstvy z dolní "ásti stonku. U še íku (Syringa), jasmínu - pustorylu (Philadelphus),
t ešn (Prunus) aj. navíc zbavíme list( celou
v tévku. U kv tních stvol( s poupaty, která
se nikdy nerozvinou je dobré je odstranit,
nebo tak podpo íme rozvoj dolních - frézie
(Freesia), me"íky - (Gladiolus), lilie - (Lilium). N kdy se doporu"uje u n kterých
rostlin velmi krátké pono ení konc( stonk(
do horké vody - še ík (Syringa), t ešeJ
(Prunus), svída (Cornus), št d enec (Laburnum), komule (Buddleia), magnolie (Magnolia), sadec (Eupatorium), proskurník
(Althaea), slune"nice (Helianthemum),
pchá" (Cirsium), rudbekie (Rudbeckia),
pelyn k (Artemisia), úpolín (Trollius), paznechtík (Acanthus), krásnoo"ko (Coreopsis), kerblík (Anthriscus), gerbera, nebo
vymá"ení stonk( ronících mléko ve vlažné
lázni - váno"ní hv zda (Euphorbia) nebo
pryšce.
N kdy se stane, že nám kv ty - zejména
kupované tulipány, r(že a gerbery troši"ku
zavadnou. Je možné je oživit tak, že je
znovu se ízneme, po n kolika kusech zabalíme pevn do novinového papíru, vložíme
do vody a uložíme na noc na chladné místo.
O trvanlivosti živých kv!t4 - kytic
Kone"n je d(ležité i ošet ování kv tin,
kv t( a kytic ve váze. Platí zde n kolik
pravidel, z nichž tím nejd(ležit jším je "istota vody, která je d(ležitá již ve fázi p ípravy
rostlinného materiálu.
63
U kv t( se m(že vytvo it velmi brzo
a rychle na nasávacím ezu a ve stonku tzv.
bakteriální zátka, kdy se v p íznivých podmínkách pro rozvoj mikroorganism( vytvo í
v cévních svazcích kolonie t chto bakterií,
dochází k ucpání cévních svazk( a tím se
mechanicky brzdí p íjem a pr(tok vody do
kv tního stonku. Kv ty velice brzo vadnou
a mezi citlivé na tyto bakterie pat í oblíbené
r(že a gerbery, kdy se nedostate"ný p íjem
vody projeví „sv šením hlav“ a ohnutím
kv tních stonk(. Jestliže se proto již p i
p íprav rostlinného materiálu použije zne"išt ná voda, uchovatelnost kv t( se neprodlouží, i když jsou pozd ji umíst ny do sebe"istší vody. Toto je nejvážn jší d(vod, pro"
je "istota na míst , zvlášt vázy je nutné p i
vymývání vydezinfikovat Savem, Domestosem, Chloraminem, poté vypláchnout a vysušit. Pro udržení "istoty vody je možné
používat dezinfek"ní p ísady. V tom p ípad
je možná vým na za 3 - max. 5 dn(. Doma
naléváme do vázy oby"ejn „vodovodní“
vodu, aniž bereme do úvahy její vhodnost
pro kv tiny. V závislosti na jejím zdroji je její
složení r(zné a kyselost i výskyt mikroorganism( se liší. Obecn lze íci, že nejvhodn jší je destilovaná voda. Snadno dostupná je
také p eva ená, kterou necháme vychladnout a slijeme tak, aby usazeniny z(staly
v nádob , ve které se va ila. NepodceJujte
ani její teplotu. Optimální je mírn teplá (30
až 40 oC), nebo obsahuje mén vzduchu
(kyslíku) a proto je i schopna vzduch na
ezné ploše stonku, p íp. i ve stonku „rozpustit“. Lépe se navíc otev ou cévní svazky
kv tního stonku a p íjem vody m(že být
optimální. N kdy je doporu"ováno d lat
nasávací ez pod hladinou vody, nebo se
tak zamezí vzniku on ch bublin vzduchu na
ezné ploše stonku, které mohou být problémem.
Na trvanlivost, zejména kv t(, má vliv také
etylén, který je vydechován rostlinami
a urychluje procesy dozrávání a stárnutí
rostlinných pletiv. P í"inou zvýšené produkce tohoto plynu u rostlin bývají nep íznivé
podmínky prost edí jako je nedostatek vody,
sv tla, vyšší teplota a relativní vlhkost vzduchu, kone"n i napadení houbovými chorobami a šk(dci. N které rostliny i za normál64
ních podmínek produkují zna"né množství
etylénu - pat í sem p edevším zelenina
a zralé plody n kterých ovocných druh(.
Po"ítejte p ípadn s tímto p i splJování
požadavku zvýšené trvanlivosti u aranžmá,
kde použijete i plody.
Kone"n n co i o prodloužení životnosti
kv tin ve váze výživou do vody, nebo po
od íznutí kv tiny od mate ské rostliny se
zastavuje výživa cukry a dalšími látkami.
S pr(myslovou výrobou t chto p ípravk( se
za"alo po 2. sv. válce v zemi tulipán( Holandsku. Dnes již existuje široký sortiment možných p ípravk(, jejichž p esné
složení je vždy výrobním tajemstvím. Lze je
b žn koupit v každém kv tiná ství. Tyto
p ípravky obsahují baktericidní látky, nap .
chlornan sodný, cukry, látky omezující žloutnutí list(, kyselinu citrónovou a antietylénový p ípravek.
Pro prodloužení trvanlivosti kv t( se dá
v nouzi použít i oby"ejné SAVO v dávce 1-2
kapky na litr vody. Pokud víte, že kv ty
budou v chladn jších podmínkách a nebudou ve váze déle než 5-7 dn( (typické u zahrádká ských výstav) sta"í vodu jen doplJovat. Pokud se obáváte poškození kv t(, pak
podle dosavadních zkušeností neblížila
kv t(m ji inek, kosatc( i r(ží ani dávka 10
kapek na litr, ale voda již byla siln cítit
chlórem, a to m(že být v domácích podmínkách na závadu.
Trochu o estetice
Mám-li n co málo napsat o estetice,
cht la bych se na toto téma podívat trošku
z jiného úhlu pohledu. Pravidla o používání
barev a hlavní estetické zásady m(žeme
najít n kde jinde. V literatu e byla zpracována tém všemi autory píšícími na téma
vaza"ství a aranžování kv tin. Dnešní sm r
floristika je p ekrásný obor, který vnáší do
aranžování rostlin nové a nové, velmi osobité prvky, které ohromují a okouzlují každého
mnohdy svou jednoduchostí. Vznikl obor,
který je ve své podstat p ekrásným emeslem a nám nebrání nic v tom to také zkusit,
protože floristou se m(že stát opravdu každý, kdo má rád kv tiny, rád ud lá radost
dárkem který nikdy nezevšední - kv tinou.
Darovat kv tiny je snadné. Ud lají radost
vždycky bez ohledu na to, jde-li o kvítka
natrhaná p ímo v naší zahrádce nebo
o extravagantní úpravu z kv tiná ství, "i
aranžmá v nádob . Jedine"nost kv tin je
práv v jejich pomíjivosti, radost z nich však
dlouho p etrvává.
Neexistují p esná a p ísná pravidla pro
tvorbu p(sobivých aranžmá, záleží p edevším na výb ru kv tin zajímavého tvaru a
vhodné, trvanlivé zelen . Nejp(sobiv jší je
ovšem p irozený vzhled naaranžovaných
kv tin. ;ím více úprava p ipomíná p irozen
rostoucí kv tiny, tím je p kn jší: Je také
dobré obsahuje-li kv tiny, které rostou
pohromad . Stojí proto za to všímat si
pozorn zvláštních kombinací kv tin a rostlin plan rostoucích v polích, u plot( a v lesích, stejn tak t ch šlecht ných v našich
zahrádkách a zahradách.
Zvláštní význam prostého daru
Drobná kyti"ka "i kulatá kytka zdobená
t eba mašlí je ideálním dárkem pro mén
slavnostní p íležitosti. Je krásným dárkem,
který íká „myslím na Tebe“ a nejhez"ím
dárkem od d tí. Cht la bych se více rozepsat o tomto malém kv tinovém daru z r(zných kv t(, zvlášt t ch oby"ejných, jakými
jsou pomn nky, macešky, primulky, sn ženky, fialky, kopretiny, vonné hrachory, jejich
kombinace, p ípadn dopln né zelení. Jsou
jak se íká od srdce, z kv tin, kterými v lét
naše zahrádky doslova p etékají. Pro tyto
kyti"ky sta"í ty nejprostší vázi"ky a t eba
místo na okn kam ráno padne první slune"ní sv tlo. U"me hlavn naše nejmenší
darovat tuhle radost, protože cenn jší je
vždy to, pro" kv tinu darujeme - než to, za
kolik pen z.
Uvažte si kyti9ku pro radost.
Klasickou kv tinovou vazbou je malá
kulatá kyti"ka, složená z kv t(, zelen , plodenství a všeho hezkého a zajímavého co
roste t eba na vaší zahrádce. Jednotlivé
kv ty a doplJky m(žeme p ikládat a provazovat tenkým provázkem, nebo složit jen
v ruce a svázat nakonec. Výhoda této druhé
neprovázané varianty je, že se dá kyti"ka
p eci je lépe o"istit od odkv tajících kv t(,
p ípadn ji m(žeme i p eložit.
Nejd íve svá
žeme materiál
pro
pomyslný
st ed
kyti"ky,
potom pokra"ujeme p ikládáním kv t( a zelen p i neustálém pootá"ení.
Kyti"ka nám tak
vlastn roste ve
spirále a na její
okraj použijeme
nakonec nejširší listy, v tší kv ty, kv tenství
a plodenství, i p ípadn výrazn barevný
rostlinný materiál, který by se uvnit kyti"ky
ztrácel, zatímco na jejím okraji je velice
ozdobný a vytvá í tak hezkou manžetu.
Nakonec m(žeme kyti"ku ozdobit nejen
barevnou mašlí na úvazku, ale i mezi kv ty,
vpíchnutím navázané mašli"ky t eba na
drátku, a nemusí být jenom jedna. Barvou
m(žeme také lecos napov d t. P kná je
i mašli"ka zhotovená z p írodních materiál(
- lýko, kuku i"né listy nebo šustí, seno.
Malá kulatá kyti-ka biedermeierovského typu
65
Stejným zp(sobem m(žeme uvázat i kyti"ku ze suchých kv tin, list( a plod( nebo
kyti"ku z bylinek, která nám po usušení
(pov síme ji celou „hlavou“ dol( na suchém,
teplém a stinném míst ) bude dlouho p ipomínat minulé léto.
Malá kulatá kyti"ka má nejblíže k biedermeierovské kytici, kterou poznáte podle
pevn svázaného, mírn kulatého tvaru. Je
milou vzpomínkou na období let 1815 až
1848, kdy se touha po bezpe"í a klidném,
prostém a š astném život staly ideálem
tehdejšího m š anského života. Tyto hodnoty získávají i dnes stále více na d(ležitosti
a kyti"ka vázaná tímto stylem je nám proto
i dnes blízkou. Nejlépe se do ní hodí kv tiny
s r(zn velkými a barevnými kv ty ze zahrady nebo louky. Krásné jsou nejen r(že,
t apatky (Rudbeckia), smil (Helichrysum),
chrpy (Centaurea), hv zdnice (Aster),
kopretiny, nesta ec (Ageratum), ji inky,
ostálky (Zinnia), šáter (Gypsophila paniculata) a mnoho dalších kv tin k ezu, sušení,
bylinek, letni"ek ale i ostatní, které m(žeme
mít doma ve váze, zatímco venku by je už
spálil mráz.
"Lžíce vody - putýnka bláta“
(Zahrádká ský informátor Podzim 1979)
toto platné heslo o p:dách na podzim má své
opodstatn3ní stejn3 dnes, jak v minulosti. Rolníci
dob e znali vlastnosti p:d, i když neznali vlastní
teoretickou podstatu. V3d3li však, že p:dy jsou
po malém zvlh8ení na podzim nestrukturní,
blátivé, mazlavé, a že za mokra jsou prakticky
neobd3latelné. A kdo to p esto zkusí, zle na to
doplatí. P:dy z:stanou nestrukturní a nedosáhnou p:dního gare. Vlastní p í8ina této strukturní
únavy p:dy je v jejím mikrobiálním život3, ve
spot eb3 tmelících (aglutina8ních) humózních
8ástic a ve ztrát3 p:dního vzduchu. Na ja e pak
platí opak; „Putýnka vody, lžíce bláta“. To
znamená, že zimou se op3t získá drobtovitá
struktura, obnovení intenzívní mikrobiální
8innosti a tím nová p:dní úrodnost. Podpora pro
intenzívní 8innost p:dních mikroorganism: je
v první ad3 závislá na pH p:d, na dobrém
okysli8ení p:dní vody, na nezamok ení p:d
spodními bezkyslíkatými vodami a kone8n3 na
dobrém zásobení p:d humusotvorným materiálem. Proto pé8e o komposty, o mul8, chlévský
hn:j, kejdu, septiky, Vitahum a jiné zdroje
organické hmoty nejsou v3cí módní, ale jsou
biologickým p edpokladem pro udržení fyzikálních, chemických i biologických vlastností, které
podmiVují p:dní úrodnost.
Podnože jsou d4ležité
Ing. Miloslav Richter
Podnož je zako en ná rostlina, na kterou
se o"kuje nebo roubuje ušlechtilá odr(da
stejného nebo botanicky p íbuzného ovocného druhu. Podnož upevJuje rostlinu
v p(d a "erpá z p(dy vodu a živiny. Naroubovaná "ást asimiluje kysli"ník uhli"itý
a odvádí do podnože "ást látek vzniklých
asimilací. Roub a podnož žijí vlastn v symbióze a rozhodují o celém dalším život
ovocného stromu a o našem p stitelském
úsp chu. Je známo, že vliv podnože na
vzr(st našt pované odr(dy je v tší než vliv
št povance na podnož. Št pováním ušlechtilé odr(dy na vhodnou ovocnou podnož se
66
dá uspíšit nástup do plodnosti, ovlivnit
velikost úrody, zlepšit vzhled a kvalitu plod(
i jejich uchovatelnost. Podnoží m(žeme
také p izp(sobit jednotlivé ovocné druhy
a odr(dy daným p stitelským podmínkám.
Pro docílení požadovaných vlastností m(žeme u výp stk( použít i mezišt pování. Platí
ur"itá zásada, "ím je odr(da plodn jší,
mén vzr(stná a horší stanovišt , tím má
být podnož siln ji rostoucí.
Podle zp(sobu množení d líme podnože
na dv skupiny, a to na podnože generativní, množené semeny a vegetativní, které
jsou rozmnoženy odd lením "ásti mate"né
rostliny. Pro snadné množení a zachování
vlastnosti mate"né rostliny je stále v praxi
hojn využíváno.
P i volb podnože je nutné brát krom
odr(dy v úvahu p(dní podmínky, polohu
a p stitelský tvar. V podstat platí obecná
zásada, "ím je poloha chladn jší a p(dy
horší, tím zvolíme bujn ji rostoucí podnož.
Ve Státní odr(dové knize ;R je zapsáno
v tší množství podnoží pro jednotlivé ovocné druhy.V sou"asné dob máme poznatky
i s nov jšími podnožemi a také ur"itý názor,
jak se na podnože dívat a v praxi využívat.
V tomto p ísp vku seznámíme "tená e
s registrovanými podnožemi u jednotlivých
ovocných druh(.
.
JÁDROVINY
Jablon!
P stování jabloní t sn souvisí s podnožemi. Podle použité podnože m(žeme zvolit i
vhodný p stitelský tvar.
Generativní - množené semenem
J-KL-1, J-KL-2, J-KL-3, J-KL-4, dále pak
J-TE-1, J-TE-2. Vytvá ejí hluboce kotvící
k(lové ko eny. Jsou vhodné do sušších,
horších i kamenitých p(d a okrajových
poloh. UplatJují se pro vyšší kmenné tvary.
V posledních letech se tyto podnože mén
využívají.
Vegetativní - množené odd lky
M 1, bujn rostoucí, má velký ko enový
systém, je odolná proti mrazu, nesnáší
suché p(dy, stromky dob e kotví v p(d .
M 4, st edn bujn rostoucí, má malý
ko enový systém, je st edn odolná k mra-
z(m, nesnáší sucho, stromky na ní dob e
plodí, vyžaduje oporu.
M 9, nejvíce používaná slab rostoucí
podnož, má malý ko enový m lce ko enící
systém, st edn odolná k mraz(m. Je nejnáro"n jší podnoží na stanovištní podmínky,
vyžaduje oporu.
M 26, st edn bujn rostoucí, dob e kotvící v p(d , vhodná do lehkých a nezamok ených p(d, odr(dy na této podnoži dob e
plodí.
MM 106, st edn bujn rostoucí, má velký
ko enový systém, je odolná k mrazu, vhodná do horších p(d, podle zkušeností mají
odr(dy na této podnoži menší plody.
A2, bujn rostoucí, má velký ko enový
systém, odolná k mrazu, bez v tších nárok(
na vlastnosti p(dy, stromy na této podnoži
nevyžadují oporu.
J-TE-B, bujn rostoucí, má velký ko enový
systém, je odolná k mrazu, s nízkými nároky
na p(dní vlastnosti, v praxi je málo rozší ená.
J-TE-C, st edn bujn rostoucí, je odolná
k mrazu, s malými nároky na p(dní vlastnosti.
J-TE-E, slab rostoucí, má st edn velký
ko enový systém, je st edn odolná k mrazu, vytvá í hodn ko enových výmladk(.
J-TE-F, slab rostoucí, m lce ko enící,
st edn odolná k mrazu, vhodná pro siln ji
rostoucí odr(dy.
J-TE-G, velmi slab rostoucí, dob e kotví
v p(d , vhodná pro husté výsadby, velmi
náro"ná na kvalitu p(dy, ovlivJuje brzkou
plodnost odr(d.
J-TE-H, st edn bujn rostoucí, odolná
k mrazu, se st edními nároky na p(dní
vlastnosti, uplatní se p edevším u velmi
úrodných odr(d.
J-OH-A, slab rostoucí, má st edn velký
ko enový systém, dob e kotví v p(d , je
st edn odolná k mraz(m, svými vlastnosti
na stanovišti je srovnatelná s M9.
Oltem, slab rostoucí, má st edn velký
ko enový systém, dob e kotví v p(d .
Unima, st edn bujn rostoucí, m lce
ko enící, nesnáší suché a zamok ené p(dy.
J-OH-18, slab rostoucí, má st edn velký
ko enový systém, dob e kotví v p(d .
67
Hrušn!
P i p stování hrušní m(žeme podle p stitelského tvaru využít následující podnože:
Generativní -množené semenem
H-TE-1, H-TE-2 jsou hrušJové semená"e,
vhodné p edevším do suchých a pís"itých
p(d i mén vhodných lokalit. Našt pované
stromy vytvá ejí mohutné koruny s pozd jším nástupem do plodnosti po 4-6 letech.
Vegetativní - množené odd lky
Jsou to podnože kdouloní, které ko ení
m lce, pro stabilitu stromu v p(d je proto
nutná opora.Tyto podnože používáme pro
p stování nízkých tvar(, nástup do plodnosti je brzký. Škodí jim vyšší obsah uhli"itanu
vápenatého v p(d .
K-TE-B, je mrazuvzdorná, má špatnou
sr(stnost (afinitu) s odr(dami hrušní, málo
se využívá.
K-TE -E, siln odolná proti mrazu. Afinita
s odr(dami je r(zná, nejlépe sr(stá s 'Konferencí' a 'Hardyho'.
MA-SE, st edn mrazuvzdorná, velmi
oslabuje r(st odr(d. Afinita s odr(dami je
v tšinou dobrá. Snáší vyšší obsah uhli"itanu vápenatého v p(d .
BA29, st edn mrazuvzdorná. Našt pované odr(dy na ní rostou st edn bujn . Ko ení st edn hluboko, afinita s odr(dami je
dobrá.
K23, množí se velmi dob e odkopky. Našt pované odr(dy rostou st edn bujn .
PECKOVINY
Broskvon!
P i p stování broskvoní v sou"asné dob
používáme p evážn semenné podnože.
Broskvon - B-VA-1, B-VA-2, B-VA-3,
B-VA-4, ve všech p ípadech se jedná o výb ry ze semená"( vinohradnických
broskvoní, odolnost v("i mrazu je dobrá.
B-VA-4 pon kud snižuje mrazuodolnost
kv tních pupen(. Nároky jsou shodné
s broskvon mi. Nesnáší nadbytek vápna
v p(d , jinak dochází ke chlorózám. B-VA-1
má slabší r(st. Odr(dy našt pované na
B-VA-2 mají nejlepší zdravotní stav.
BSB1, BSB2, BSB3, ve všech p ípadech
se jedná o výb ry ze semená"k( s vysokou
odolností proti nadbytku vápna v p(d .
68
BSB1 má slabší r(st, je vhodná pro st edn
t žké p(dy s vyšším obsahem vápna. BSB2
má st edn bujný r(st, je vhodná pro leh"í
p(dy s vyšším obsahem vápna. BSB3 roste
st edn bujn , má vysokou klí"ivost, je
vhodná pro leh"í a st edn t žké p(dy
s nadbytkem vápna, kde netrpí kalciózou.
Lesiberian, nároky na stanovišt jsou
podobné nárok(m uvád ným pro v tšinu
odr(d broskvoní, odolnost proti mrazu je
vysoká.
Myrobalán: MYBO1, univerzální podnož
pro leh"í a st edn t žké p(dy, našt pované
odr(dy velmi dob e rostou.
Prunus davidiana: BD-SU-1, její velkou
výhodou je, že snáší sušší p(dy i p(dy
s vyšším obsahem vápna, odolnost našt povaných odr(d v("i mrazu je neoby"ejn
vysoká.
Broskvomandlon : BM-VA-1, BM-VA-2,
jedná se o mezidruhové k ížence mandlon
a broskvon . Odolnost v("i mrazu je st ední. Tyto podnože snáší p(dní únavu, sušší,
zejména pís"ité p(dy a vyšší obsah vápna.
Mandlon : MN-VS-1, MN-VA-1, vznikly
selekcí semená"( sladkoplodých mandlí,
jsou vhodné do sušších p(d i s vyšším
obsahem vápna.
Meru[ky
Pro p stování merun k se v poslední
dob rozší il výb r následujících podnoží:
Generativní - množené semenem:
M-HL-1, má slabší r(st, vysokou odolnost
proti mrazu, velmi dobrý zdravotní stav a je
vhodná i do okrajových oblastí.
M-LE-1, pochází ze zahrani"ních odr(d.
Její odolnost proti mrazu je vysoká, omezuje
r(st stromu a podporuje jeho plodnost.
M-VA-1, M-VA-2, M-VA-3, všechny tyto
podnože vzešly výb rem ze semená"k(
merun k z oblasti jižní Moravy, mají st ední
odolnost v("i mrazu.
Nároky na stanovišt jsou u všech výše
popsaných podnoží pro meruJky shodné
s nároky uvedenými pro p stování plodových odr(d.
Myrobalány:
MY-VS-1, je vhodná p edevším do sušších a leh"ích p(d.
MYBO1, univerzální podnož pro leh"í
a st edn t žké p(dy.
SlivoJové podnože:
WAKO, vhodná pro st ední a t žší p(dy.
Vegetativní - množené odd lky:
MY-KL-A, je vhodná p edevším do sušších a leh"ích p(d.
MRS2/5, vhodná pro st ední a t žší p(dy,
podle sd lení žadatele zvyšuje plodnost.
SlivoJové podnože:
St. Julien A, je vhodná pro meruJky
p stované ve vlh"ích a t žších p(dách.
Slivon!
Podnože u slivoní jsou pro p stitele pom rn v širokém výb ru.
Generativní - množené semenem:
MY-VS-1, myrobalán, p ízniv ovlivJující
plodnost, je vhodný do leh"ích a sušších
i st edn t žkých p(d s vyšším obsahem
uhli"itanu vápenatého.
MYBO1, univerzální podnož pro leh"í
a st edn t žké p(dy.
WAKO, vhodná pro st ední a t žší p(dy,
našt pované odr(dy vytvá í menší koruny.
Vegetativní - množené odd lky nebo
ízky.
St. Julien A, slivoJ vhodná do teplejších
oblastí s dostatkem vláhy, sucho nesnáší.
P ízniv ovlivJuje plodnost.
Pixy, slivoJ velmi vhodná pro nízké p stitelské tvary, nesnáší však suché polohy. Je
vhodná pro velkoplodé odr(dy, nebo má
snahu zdrobJovat plody odr(d na ni našt povaných.
MY-KL-A, myrobalán velmi odolný v("i
nízkým teplotám, je mén náro"ný na stanovišt a p ízniv ovlivJuje plodnost našt povaných odr(d.
Puebla de Soto 101, siln rostoucí
podnož pro slivon , vhodná pro st ední
a t žší p(dy.
MRS2/5, vhodná pro st ední a t žší p(dy,
podle sd lení žadatele zvyšuje plodnost.
Vznikla k ížením Prunus cerasifera x Prunus
spinosa.
T ešn!, višn!
P i p stování t ešní a višní se d íve používaly p evážn generativn množené podnože, na nichž našt pované odr(dy rostly
velmi bujn . V sou"asnosti jsou mimo generativn množených podnoží (ptá"nic) k dispozici i slab rostoucí vegetativn množené
podnože, vhodné zejména pro p stování
t ešní v nízkých tvarech.
Generativní - množené semenem:
P-TU-1, P-TU-2, P-TU-3, zvané ptá"nice,
rostou bujn , jsou vhodné pro t ešn p stované v klasických vyšších tvarech. Nároky
na prost edí jsou shodné s obecn uvád nými pro p stování t ešní a višní.
Vegetativní - množené odd lky:
Colt, vznikl mezidruhovou hybridizací (P.
avium x P. cerasus). Odr(dy na n m našt pované rostou slab až st edn bujn .
Odolnost proti mrazu je dobrá. Stromy
vstupují brzy do plodnosti a tato je velká.
P-HL-A, odr(dy na ni našt pované rostou
až o 70 % slab ji oproti ptá"nici. Nástup do
plodnosti je rychlejší a plodnost vyšší. Je
vhodná do hustých spon( a pro p stování
t ešní na nízkých tvarech. Speciální požadavky na stanovišt a agrotechniku neklade.
P-HL-B, platí pro ni popis podnože p edchozí, roste o n co bujn ji, omezuje r(st asi
o 50 % oproti ptá"nici. Je však náro"n jší
na agrotechniku a citlivá na použití herbicid(.
P-HL-C, roste nejslab ji, asi o 75 až 80 %
mén než ptá"nice, vyžaduje p(dy s dostatkem vláhy.
Gi1481 (Gisela 6), st edn bujn rostoucí
podnož pro t ešn . Znateln omezuje r(st
našt pované odr(dy a výrazn p ibližuje
plodnost. Stromky na této podnoži se uplatní p edevším na malých zahrádkách, ale
i ve v tších výsadbách.
SL64, siln rostoucí podnož mahalebky,
vhodná pro t ešn a višn , p edevším do
horších podmínek, na sušší a pís"ité p(dy.
V hlinitých, vlhkých p(dách rostou našt pované stromy p íliš bujn .
DROBNÉ OVOCE
Angrešt, rybíz
P i p stování angreštu a rybízu ve tvaru
stromku, používáme jako podnož meruzalku
zlatou .
ME-LS-A, má siln jší pruty, které málo
v tví. Pro svoji dlouhou vegetaci je vhodná
69
p edevším do teplejších oblastí, kde pruty
lépe vyzrávají.
ME-LS-B, pruty jsou silné i ve vrcholové
"ásti, mén v tví.
ME-LS-C, má st edn silné pruty, které se
mén rozv tvují, dob e vyzrávají.
Karbanátky z Derného ko ene
(Zahrádká D. 2/1971)
?erný ko en (Scorzonera hispanica) je mrazuvzdorná rostlina z 8eledi složnokv3tých.
Hlavní ko en s 8ernou pokožkou a smetanov3
bílou dužninou, ronící mlé8nou šJávu - latex, se
upravuje jako ch est nebo mrkev. Velmi dobré
jsou z n3ho karbanátky podle následujícího
p edpisu:
p:l kilogramu 8erných ko en: oškrábeme,
vložíme je neprodlen3 do okyselené vody, aby
nez8ernaly. Ova íme je v polévce, pak je pokrájíme na kousky a do m3kka udusíme na omastku.
Zeleninu umeleme na strojku, p idáme jednu
v mléce namo8enou housku, l až 2 žloutky, s:l,
pep , osmaženou cibuli, všechno dob e promícháme a nakonec p idáme ješt3 z bílk: tuhý sníh
a tolik housky, abychom mohli tvo it karbanátky.
Obalujeme je jako ízky a opékáme na omastku.
Podáváme s kaší a salátem nebo kompotem.
Výsadba cibulnatých
a hliznatých kv!tin
RNDr. Ji í Žleb%ík, VÚKOZ Pr+honice
Tento typ okrasných rostlin je mezi zahrádká i zna"n oblíben, k "emuž p ispívá
i snadná manipulace. Jednotlivé druhy
ovšem pocházejí z r(zných p írodních podmínek. Než vyrazíme nakupovat, bylo proto
dobré si zopakovat, kdy je vhodná doba pro
výsadbu a jak cibule a hlízy skladovat.
Nebudeme se zde podrobn ji zabývat p stováním jednotlivých druh(; tyto informace
je možno dostudovat po nákupu doma.
Za"neme asi s nej"ast ji p stovanými
tulipány. Cibule nakupujeme a sázíme
v období od zá í do po"átku listopadu.
Rozhodn si je nenechte vnutit celé seschlé
n kdy v dubnu. Z p(dy zahradní tulipány
vytahujeme každoro"n
nebo alespoJ
jednou za dva roky. Jinak nar(stá shluk
70
rostlin s malými kv ty. Sklízíme koncem
"ervna. V té dob by již m la být vytvo ena
hn dá slupka. Pozd ji se dce inné cibule
v p(d rozpadají a t žko je všechny najdeme. D(ležitá je teplota p i skladování, nebo
v tomto období uvnit cibulí vznikají základy
kv t( pro p íští rok. Cibule voln rozložíme
a po oschnutí vy"istíme a dáme do teploty
kolem 20 oC. Více let na jednom míst m(žeme ponechat botanické tulipány.
Také narcisy nikdy nesázíme na ja e. Listy
u nich zatahují pon kud pozd ji než u tulipán(, v tšinou po"átkem "ervence. Nenecháme je p íliš vyschnout a násiln bo"ní p ir(stající cibule neodd lujeme. Skladovací
teplota je obdobná jako u tulipán( a ur"it
se jí v lét spíše p iblížíme v komo e než na
p(d . Sázíme v tšinou v zá í tak, aby narcisy m ly dostatek "asu do zimy zako enit.
V náro"nosti p stování jsou mezi druhy
a odr(dami zna"né rozdíly; n které botanické narcisy se hodí spíše pro alpínká ský
skleník. Narcisy ponecháváme na míst
n kolik let. Prakticky stejn zacházíme
s ladoníky (Camassia), které jsou neprávem
opomíjeny.
Málokdo dlouhodob na zahrad udrží
hyacinty. P itom je to celkem snadné. Musíme je každoro"n náležit vyh át; ovšem ne
na p ímém slunci a ne zapa it. Pro domácí
skladování se hodí t eba lodžie, kde ponecháme p es prázdniny hyacinty na zastín ném míst . P íhodné jsou teploty kolem
30 oC. Sázíme ve stejné dob jako tulipány.
Druhou podmínkou úsp chu je teplé, výslunné místo s lehkou výživnou p(dou. U hyacint( se vyplatí d lat na zahrádce i záchranné
p stování vyrychlených cibulí. Dobré letní
vysušení ocení také drobné brzo na ja e
kvetoucí cibulnaté kosatce - Iris reticulata,
I. danfordie.
S krokusy (Crocus), mod enci (Muscari),
sn dky (Ornithogalum), ladoJkami (Scilla),
ladoni"kami (Chionodoxa), puškíniemi
(Puschkinia), k ivatci (Gagea) a v tšinou
okrasných "esnek( (Allium) nebývají velké
starosti. Nakupujeme na podzim p ed výsadbou a ponecháme je v klidu na stanovišti
n kolik let. Podobn se chováme i k cibulkám mén známých rod( Brimeura, Bulbocodium (ocúnovec) a Ipheion, pokud je
koupíme. Cibulky sn ženek (Galanthus),
bledulí (Leucojum), kandík( (Erythronium),
eb"ík( (Fritillaria) i hlízy árón( (Arum)
nesm ji p i manipulaci zaschnout; proto si je
pozorn p i nákupu prohlédn te. Všechny
tyto drobné cibuloviny m(žeme doma také
p esazovat b hem vegetace z p(dy do
p(dy. V dob kv tu si je takto rozt ídíme
podle barvy.
Lilie nemají nikdy období úplného vegeta"ního klidu. Ideální doba pro nákup i výsadbu je v zá í - pouze u lilie b lostné (Lilium candidum) srpen. P ípadné pozd jší
nákupy se doporu"uje sázet do kontejner(
a zvlášt dob e p es zimu chránit. P i jarní
výsadb lilií je v tší riziko zpomalení r(stu i
uhynutí. V domácích pom rech lilie p esazujeme jako trvalky; tedy s p(dním balem.
Neobvyklou dobu pro sázení a v(bec
manipulaci mají hliznaté kosatce a bylinné
pivoJky. V dob klidu jsou v srpnu, kdy
dob e zasychají i ezné rány po d lení. Je
t eba jen p ipomenout, že tyto rostliny se
nesmí sázet hluboko. Kosatce vydrží na
stanovišti v dobré kondici asi p t let, pivoJky
i déle. V srpnu má dobu klidu a tedy i dobu
vhodnou pro výsadbu také mohutná rostlina
s podivnou hv zdicovitou hlízou - liliochvostec (Eremurus). Pot ebuje p es zimu suché
místo.
Velmi zvláštní životní cyklus pozorujeme
u ocúnu (Colchicum). Nakupujeme a vysazujeme v "ervenci a v první polovin srpna.
Pozd ji se vystavujeme nebezpe"í, že nám
hlízy vykvetou v sá"ku. Na ja e rostlina
vytvá í mohutné listy a plody.
Jen s velmi pe"livou zimní ochranou by na
teplém suchém míst u nás venku mohly
vydržet rostliny rod( Brodiaea, Ixia, Ixiolirion, Sparaxis, Triteleia. N které hliznaté
rostliny jsou sice p i správném výb ru místa
dostate"n mrazuvzdorné, ale manipulaci
s nezasazenými hlízkami t žce nesou. T eba brambo íky (Cyclamen), dymnivky (Corydalis) nebo i talovíny (Eranthis) je lépe proto
nakupovat v kontejnerech.
Jinou skupinou rostlin jsou ty, které u nás
promrznutí p(dy nevydrží. M(žeme se o
tom p esv d"it, když zapomeneme na podzim vyrýt n kterou ji inku. Vzhledem k tomu,
že pro p ezimování pot ebujeme sklep
s teplotami 5 až 10 oC (a kdo ho dnes má?),
doporu"uji odložit nákup až na duben. Dobe si p itom hlízy ji inek prohlédneme, zda
jsou dužnaté a mají narašená o"ka. Stejn
se zimují i nocenky (Mirabilis); dosny (Canna) pot ebují 16 oC. Mají delší vegeta"ní
dobu a tak je nedáváme p ímo do p(dy, ale
od b ezna necháme vyrašit, pak umístíme
do kontejner( a sázíme až po zmrzlých jako
silné rostliny s rozvíjejícími se listy. Potom
mají nad ji nejen náležit nar(st, ale i kvést.
Také hlízky me"ík( pat í do p(dy nejspíše
koncem dubna. Na skladování nejsou však
náro"né. P i dodržení teploty nebývá nebezpe"í seschnutí "i naopak uhnívání. P i
teplot jen kolem 5 oC skladujeme litošku
neboli letní hyacint (Galtonia), tigridii (Tigridia), š avel (Oxalis). Montbrécie (Crocosmia), rody Cypella a Calochortus, n které
me"íky (Gladiolus byzanticus, G. ilyricus)
a arizémy (Arisaema ringens, A. candidissimum) sice u nás venku ob"as p ežijí, ale je
jist jší je také uklidit. Habešský me"ík (Acidanthera bicolor) pot ebuje p i suchém
skladování teplotu vyšší (asi 15 až 17 oC)
a zatahující barevné kaly (Zantedeschia)
pokojovou.
Problematické je u nás dlouhodobé p stování hliznatých prysky ník( (Ranunculus
asiaticus) a sasanek v ncových (Anemone
coronaria), i když je jist prodava"i doporu"í
a barevné fotografie také lákají. Hlízky se
prodávají zaschlé a vyžadují oživování
v misce "áste"n pono ené do vody. U nás
venku tyto druhy p i teplot již t sn nad
nulou raší a potom zmrzají. Pokud je na
podzim vytáhnete, "asto zaschnou. Také
vyšší cibulnaté kosatce (Iris x hollandica)
"asto prodávané jako ezané rostliny, u nás
narašené zmrzají. Zde je ovšem suché
zimní skladování nemožné. Když už jsme
u ezaných skleníkových kv tin, je t eba se
zmínit o fréziích, jejich drobné hlízky se také
"asto prodávají. Tyto rostliny po tepelné
preparaci na sucho prod lávají ve sklenících také období p ísn ízených a zde dosti
nízkých teplot. Pro naše letní venkovní
záhony se frézie moc nehodí.
Mezi podivné aronovité rostliny pat í zmijovec (Amorphophallus) a užovník (Sauromatum). Vysazujeme je jako me"íky a dob e
hnojíme. Na podzim vytáhneme. Velké hlízy
71
vykvétají v p edja í bez p(dy za doslova
jakýchkoliv podmínek. Zmijovec by m l být
p es zimu p i pokojové teplot , druhé rostlin sta"í 3 oC.
Je ada cibulnatých kv tin, které u nás
venku nep ezimují, ale také nemají rády
vytahování z p(dy. Ty m(žeme úsp šn do
krásy nap stovat jedin celoro"n vysazené
v dostate"n velké nádob . V lét po otužení ven, zima v mrazuprosté místnosti. Sem
pat í nyní již "ast ji prodávané rody jako
jsou t eba: Cardiocrinum, Crinum (k ín),
Eucomis (chocholatice), Hymennocallis,
Lachenalia, Lycoris, Nothospordum, Pancratium, Sprekelia, Stenbergia (lužanka),
Zephyranthes. Omlouvám se za latinské
názvy, ale v tšinou žádné "eské nejsou,
pokud si je n kdo práv z reklamních d(vod( nevymyslí.
V obchodech bývá ada odr(d hliznatých
begonií (Begonia x tuberhybrida). ;asto
jsou dlouho nevhodn ponechávány v teple
a suchu. Správn by ihned po ukon"ení
skladování, které je obdobné jako u me"ík(,
m ly být hlízky položeny v p edja í na misku
s vlhkou rašelinou a zde "asto roseny. Jak
se objeví r(žové pupeny, dáme hlízky jen
tak zapušt né, aby byly vid t, do kontejner(
s kvalitní humózní p(dou. Teprve p i p esazování v tších rostlin se hlízka ocitne pod
povrchem substrátu.
Nakonec bych cht l upozornit, že se
ob"as setkáváme v barevných sá"cích
i s rostlinami, jenž b žn adíme jako trvalky
- t eba denivky (Hemerocallis) a šuškardy
(Liatris). Tyto pochopiteln co nejd íve
osvobodíme a vysadíme.
Víte, že..
Zahrádká D. l/1970 psal, že
- velkokv3té r:že o ezány p ed ukon8ením
kv3tenství kvetou v3tšinou ješt3 jednou
- kv3tnaté pupeny na p íští rok zakládají v kv3tnu b íza a jasan, v 8ervnu t ešeV, buk, javor,
v 8ervnu a 8ervenci jabloV a hrušeV
- první zákrskové jablon3 byly k nám dovezeny
již za vlády Karla IV. z Francie
- teprve dr. Kamenický zavedl název podnož
místo starého podložka
72
- nejhlubší spánek pupenu je od konce zá í do
poloviny listopadu
- za dešt3 zadrží koruna strom: asi 23 procent
dešJové vody
- za jeden horký letní den vypa í jabloV 60 - 70
kg vody, ale borovice jen 5 - 6 kg vody
- ko eny ovocných strom: rostou nejvíce
v srpnu a zá í a pak od b ezna do poloviny
kv3tna
- proti 8ervivosti ovoce musíme st íkat nejmén3
dvakrát, a to v polovin3 8ervna a za 8trnáct
dn: nato
- kniha o št3pování od nejproslulejšího št3pa e
v naší historii Ji ího Holíka, vyšla 20 x
- ta malá, n3žná konvalinka obsahuje velmi
jedovaté látky a proto nepat í malým d3tem
do rukou
- pampeliška se správn3 jmenuje smetánka
léka ská - a její šJáva obsahuje kau8uk
- nesnadno se loupající vlašské o echy namo8íme na 10 až 12 hodin do slané vody
- kyselina šJavelová obsažená v ovoci p echází
do krve a ovlivVuje vým3nu látkovou
- zeleninu krájíme výhradn3 noži z nerezav3jící
oceli, oby8ejná ocel porušuje vitamin C
- teplota vody na zalévání pokojových kv3tin
v zim3 má mít asi teplotu vzduchu v pokoji
Maliník, ostružiník a malinoostružiník - požadavky na p!stování na
zahrádce
Ing. Jana Dlouhá
Biologie a morfologie maliníku, ostružiníku a malinoostružiníku
Kulturní druhy rodu Rubus L. se za azují
mezi poloke e. Pro poloke e je charakteristickou vlastností v tvení stonku ihned od
zem , výhony ve spodní "ásti zd evnat lé
a vytrvávající, v horní "ásti bylinné a odumírající. Mají dvouletý životní cyklus. R(stové
a diferencia"ní stadium prob hne v prvním
vegeta"ním období na p ír(stku jednoho
roku, výhonu, který se v olist ném stavu
v prvním roce nazývá letorost. V pupenech
letorostu prob hnou významné kvalitativní
zm ny. Obecn lze íci, že se tyto zm ny
projeví umíst ním plodných a neplodných
pupen( r(zné kvality. Podle n kterých autor( je umíst ní plodných a neplodných pu-
pen( do zna"né míry dáno i vn jšími podmínkami. Letorosty maliníku a ostružiníku
ze sekce Moriferi jsou dlouhé 130 až 180
cm, p evážn trnité, jen n kolik u nás registrovaných nových odr(d zahrani"ního p(vodu je tém beztrnných. Výhony ostružiníku
ze sekce Ursini a n kterých starších odr(d
malinoostružiníku (Hybrides) dor(stají délky
180 až 350 cm. U všech t í sekcí ostružiníku
se dnes setkáváme s odr(dami, které mají
trnité i beztrnné výhony. Nové beztrnné
odr(dy jsou na trhu více cen ny než trnité.
Odr(dy ze sekce Ursini mají k ehké, poléhavé a velmi dlouhé letorosty, které jsou pozd ji už jako jednoleté výhony pevn jší, silné
a st edn rozv tvené. Druhé vegeta"ní
období je už obdobím plodnosti. Jednoleté
výhony po p ezimování na ja e rozv tvují,
kvetou, plodí a po sklizni odumírají. Plodí
tedy na výhonech, které vyrostly v p edchozím roce. Za vegetace však ze spících pupen( na ko enech a ko enovém kr"ku vyr(stají
nové výhony, a proto na rostlin nacházíme
jednoleté plodící výhony (po sklizni už dvouleté, odumírající) a letošní výhony {letorosty).
Ur"itou zvláštností a výjimkou jsou n které odr(dy maliníku, ty kvetou a plodí už na
vrcholových "ástech letorost(. Hospodá sky
významnou sklizeJ mohou mít od poloviny
srpna do konce zá í. Letorosty v dalším roce
po p ezimování, už jako jednoleté výhony,
znovu rozkvétají a plodí a po sklizni odumírají. Takové odr(dy nazýváme remontantní.
Morfologické znaky výhon(, list( a trn( jsou
významné pro rozlišení odr(d více, než
znaky kv t( a plod(. Významnými znaky pro
rozlišení odr(d je vzr(stnost výhon(, postavení výhon(, jejich barva, ojín ní, p ítomnost trn(. Tyto znaky lze dob e hodnotit
v zimním období. Listy jsou lichozpe ené, t í
až p ti"etné podle odr(dy "len né nebo
celokrajné, na rubu st íb it šed plstnaté.
U listu rozlišujeme vrcholový lístek a jeden
nebo dva páry lístk(, které jsou k apíku
p isedlé nebo apíkaté. U maliníku rozlišujeme t i základní typy postavení listu, které
jsou dobrým rozlišovacím znakem. Barva
listu i tvar báze listu jsou už mén p esným
rozlišovacím znakem (mohou být více ovliv-
n ny podmínkami vn jšího prost edí).
V kv tenství je 5 až 8 kv t( p evážn bílé
barvy, výjimkou jsou odr(dy ostružiníku
sekce Ursini, které mají korunní plátky
zbarveny sv tle fialov . Nepravý plod (malina, ostružina) je složen z velkého po"tu
peckovi"ek (plod(). U maliníku a malinoostružiníku je malina (nepravý plod) odd litelná od plodového l(žka, ale u ostružiníku
se sklízí s plodovým l(žkem. Ve druhém
roce na jednoletých výhonech maliníku,
malinoostružiníku a ostružiníku ze sekce
Moriferi (v ;R v n kterých školkách dostupná odr(da 'Wilson(v raný' a nová registrovaná odr(da 'Helen') plody od konce "ervna
postupn zrají a sklízíme je opakovanými
sb ry asi 14 dní.
Výše "ervencové sklizn remontantních
odr(d maliníku je ve druhém roce vegetace
obvykle nízká. Negativn ji ovlivJuje plodnost dlouho do podzimu, a tím nedostate"né
vyzrávání jednoletých výhon(, ty oslabené
v dob vegeta"ního klidu "asto namrzají, na
ja e zasychají a bývají více poškozeny houbovými chorobami i šk(dci. Ve st edoevropských klimatických podmínkách je vhodn jší
ponechat na plodnost pouze „letošní výhony
- letorosty“ a po odplození je z porostu
odstranit. Bylo dokázáno, že nové výhony
vyr(stají v dalším roce d íve, d íve kvetou
a plodí. Pak m(žeme tyto odr(dy opravdu
považovat za letní maliník.
Odr(dy ostružiníku ze sekce Ursini (u nás
n j"ast ji p stovaná odr(da 'Thornfree')
zrají a sklízíme je opakovanými sb ry od 2.
poloviny srpna p ibližn do 10. zá í. Ostružiník a malinoostružiník mají jen odr(dy, které
plodí na výhonech z p edchozího roku.
Ko enová soustava rodu Rubus L. je
relativn m lká, tvo í ji hlavní ko eny, vyr(stající z ko enového kr"ku, ko eny vedlejší a
ko enové vlášení. Pro transport živin a vláhy
jsou na ko enovém vlášení zvlášt významné slabé nasávací ko eny tlouš ky do 3 mm.
Poznání zvláštnosti, charakteru r(stu
a biologických vlastností t chto druh( je
d(ležité pro výb r druhu a odr(dy na zahradu i pro uplatn ní správné a v"asné agrotechniky. Jen p i znalosti t chto vlastností
m(žeme vytvá et pot ebný soulad mezi
pot ebami p stitele a biologií rostliny.
73
Požadavky na klimatické a p4dní podmínky
T mto ovocným kulturám se nejlépe da í
ve všech ovocná ských oblastech na slunném stanovišti. Pot ebují plné a p ímé
osv tlení horní "ásti výhonu, ale sou"asn
je p íznivé zastín ní bazální "ásti výhonu.
Takové podmínky nejvíce odpovídají p(vodním stanovištím, vlh"ím lesním pasekám
a k ovištím mírného pásma severní ší ky.
Vzhledem k vysoké pot eb vláhy se t mto
ovocným kulturám nejlépe da í v podh( í,
kde tento dostatek vláhy je. V t chto podmínkách pro relativn pozdní dobu kv tu ve
srovnání s jinými ovocnými kulturami nedochází k mrazovému poškozeni kv t(.
Požadavky na teplotu.
Pro relativn pozdní dobu kv tu nejsou
kv ty poškozovány pozdními jarními mrazy.
Naopak v n kterých sušších oblastech
i v našich klimatických podmínkách, zejména od druhé poloviny "ervna, v "ervenci, kdy
odr(dy maliníku a malinoostružiníku postupn kvetou a plodí na jednoletých výhonech,
dochází v aridních oblastech a v ro"nících
s extrémn vysokými teplotami k zasychání
kv t( i malých nevyvinutých plodenství.
Takový pr(b h po"así m(že být "ast jší
v aridní oblasti jižní Moravy a Polabí, kde se
obvykle t mto kulturám mén da í. Lepší
podmínky mají v humidních oblastech v podh( í. Maliník a malinoostružiník (k íženec
maliníku a ostružiníku) m(že být poškozen
nízkými teplotami v zimním období jen
obvykle p i p ezimování výhon( poškozených houbovými chorobami, nebo šk(dci.
Z houbových chorob se nej"ast ji jedná
o odumírání plodících výhon( v d(sledku
napadení houbovou chorobou Dydimella
applanata, která zp(sobuje jejich odumírání.
Výhony ostružiníku bývají touto chorobou
"asto napadány.
Mrazuvzdornost.
Do zna"né míry závisí na stavu porostu
a výživ . Pokud mají buJky dostate"né
množství zásobních látek, p ezimující výhony jsou dob e vyzrálé, nejsou mechanicky
poškozené a mají dobrý zdravotní stav, je
p edpoklad pro dobré p ezimování a vývoj
74
v dalším roce. Ostružiník má ve srovnání
s maliníkem mrazuvzdornost nižší, pot ebuje teplejší a chrán né polohy. V("i nízkým
teplotám v zimním období je nejvíce náchylný ostružiník ze sekce Ursini ( v ;R registrována pouze odr(da 'Thornfree'). Také n které malinoostružiníky p(vodem z k ížení
maliníku a ostružiníku ze sekce Ursini jsou
citlivé k mrazovému poškození ve d ev
a mén vhodné pro st edoevropské podmínky. P i teplotách nižších než - 20 oC nadzemní "ást rostliny zmrzne. Významným
opat ením je výb r stanovišt a na zahrádkách do ur"ité míry také úprava stanovištních podmínek. Tyto kultury nikdy nevysazujeme do mrazových kotlin.
Vliv v!tru.
Na v trných stanovištích dochází ke zvyšování transpirace rostlin a ztrát vláhy z p(dy
výparem. Problémová jsou stanovišt otev ená silným v tr(m v rovin a p edevším pak
svažitá stanovišt . Na takových stanovištích
"asto dochází k vylamováni výhon( a mechanickému poškození od ením pokožky
výhon( o podp rné drát nky a následnému
zaschnutí. Nep íznivé ú"inky v tru u menších výsadeb lze omezit výsadbou krycích
pásových kultur.
Vliv exhalát4.
Nep íznivý vliv na r(st a plodnost mohou
mít také vyšší obsahy plynných a tuhých
exhalát(. Výsadby nepat í do blízkosti pr(myslových podnik( (oxid si i"itý, sirovodík,
sirouhlík, chlor a z tuhých exhalát( t žké
kovy a popílek).
Požadavky na vodu.
Na vodu, základ pro veškeré pochody
v rostlin , jsou kulturní druhy rodu Rubus L.
zvlášt náro"né. Pot ebují v pr(m ru 800
mm srážek, z tohoto množství beztrnný
ostružiník relativn o „n co“ mén než
maliník. S výjimkou humidních oblastí podh( í je nezbytné, aby doplJková závlaha
byla sou"ástí agrotechniky p stování t chto
druh(. Na v tších p stitelských plochách
maliníku na mírn svažitých pozemcích se
osv d"ila závlaha podmokem, od po"átku
zrání plod( až do konce sklizJového období. U závlahy platí zásada, že kulturám více
prospívá jedna vydatná závlahová dávka
nebo atmosférická srážka, než dávky "asté
a nízké. Obsah vodních par ve vzduchu ve
vztahu k relativní vlhkosti vzdušné je významný od po"átku kv tu až do ukon"ení
sklizJového období.
Požadavky na p4dy.
Kulturním druh(m rodu Rubus L. se
nejlépe da í na st edn t žkých, propustných, vlh"ích a humózních p(dách. Hloubka
ornice by m la být alespoJ 25 cm. Pokud
jde o p(dní druh jsou vhodné p(dy v kategorii p(d pís"itohlinitých až hlinitých s dostate"n propustnou spodní vrstvou. Pot ebují mírn kyselou p(dní reakci (5,5 až 6,5
pH). Nejsou vhodné t žké jílovité a zamok ené p(dy. V takových p(dách letorosty
a jednoleté výhony maliníku a malinoostružiníku nedostate"n vyzrávají a jsou náchyln jší k houbovým chorobám. V zimním
období výhony špatn p ezimují, na ja e
nevyraší, nerozv tvují, neobr(stají plodonosným obrostem, postupn zasychají, až zcela
odum ou. Tyto druhy nesnášejí ani p(dy
lehké a vysýchavé. Na takových p(dách
jsou letorosty slabé a krátké a "asto už
v lét zasychají a odumírají. Jsou to druhy
mimo ádn náro"né na obsah organické
hmoty v p(d . Nastýláním (mul"ováním)
slámou nebo trávou p ed sklizní okolo bazálních "ástí plodících výhon( a po sklizni
a ezu opatrným vpravením nastýlky (mul"e)
do p(dy do blízkosti bazálních "ástí nových
výhon( lze p(du pravideln každoro"n
obohacovat o organickou hmotu.
Mikroklima na zahrádce
1) Ve zvlášt chladných oblastech vysazujeme tradi"ní odr(dy maliníku plodící na
loJských výhonech. Remontantní odr(dy
pro jistotu a v"asnost letní sklizn p stujeme pouze pro pozdn letní sklizeJ. Dvouletou kulturu remontantního maliníku p evedeme na jednoletou s jistými a stálými výnosy
kvalitních plod( v pozdním lét . Sklízíme
pak každoro"n pouze plody z letorost(,
které po sklizni u zem u ežeme a spálíme.
2) Ve zvlášt chladných podmínkách
nep stujeme ostružiník ani malinoostružiník.
3) Tam, kde "asto vane silný vítr vysazujeme tyto kultury do záv t í budov nebo kulisových rostlin.
4) V pís"itých p(dách, kde tyto kultury trpí
nedostatkem vody a vyplavováním živin
m(žeme upravit p(dní pom ry navážkou
hlinité až jílovitohlinité zeminy a rašeliny.
5) Nastýláním (mul"ováním) slámou nebo
trávou p ed sklizní okolo bazálních "ástí
plodících výhon( a po sklizni a ezu opatrným vpravením nastýlky do p(dy do blízkosti bazálních "ástí nových výhon( lze p(du
pravideln každoro"n obohacovat o organickou hmotu.
6) Pro extrémn zamok ené a naopak pro
siln vysychavé lehké p(dy a mrazové
kotliny jsou tyto druhy nevhodné. V takových
podmínkách nepomáhají ani nákladná opatení na jejich zlepšení.
Z odr4d maliníku
bychom pro novou výsadbu m li up ednostnit odr(dy relativn odoln jší k didymellovému odumírání výhon( s beztrnnými
nebo mén trnitými výhony. Na základ
poznatk( z odr(dových pokus( se doporu"uje p stovat ze skupiny tradi"ních odr(d
plodících pouze na výhonech z p edchozího
roku odr(dy 'Canby', 'Fertödi zamatos',
'Granát', 'Rubín bulharský' a 'Tulameen'.
Z nových registrovaných odr(d to je 'Glen
Ample' a 'Glen Shee'. Remontantní odr(dy
maliníku se doporu"uje p stovat v teplejších
oblastech a chrán ných stanovištích. Jsou
to odr(dy 'Ada', 'Medea', 'Autumn Bliss',
'Joan Squire' a žlutoplodá 'Golden Bliss',
agrotechnikou p evedené na letní maliník.
Registrované odr(dy maliníku a ostružiníku
udržují vybraná pracovišt a rozmnožovací
materiál poskytují školka ské ve ejnosti. Ve
v tšin školek je dostupná odr(da beztrnného ostružiníku 'Thornfree', ale jen v n kterých školkách lze koupit sazenice k ovitého
ostružiníku 'Wilson(v raný' a nové beztrnné
odr(dy 'Helen'. Ostružiník 'Thornfree' pat í
do teplejších oblastí a chrán ných stanoviš . Didymellovým odumíráním výhon( na
rozdíl od maliníku tato odr(da netrpí.
Odr(dy malinostružiníku v zemích EU
i u nás nepodléhají registra"nímu ízení,
voln se s nimi obchoduje. Jejich sazenice
musí být ádn ozna"eny jménem odr(dy a
p(vodem uznané sadby, stejn jako u odr(d
maliníku a ostružiníku. Anglická odr(da
75
'Tayberry' má trnité výhony a je náchylná
k mrazovému poškození výhon( v dob
vegeta"ního klidu jako ostružiník 'Thornfree'. Nová odr(da 'Buckingham Tayberry' má
beztrnné výhony a v ostatních znacích se
odr(d 'Tayberry' velmi podobá. Malinoostružiník pat í také do teplejších oblastí a na
chrán ná stanovišt . Sazenice obou uvedených odr(d malinoostružiníku lze už dnes
koupit v n kterých školkách ;R.
Poznámka redakce:
Kvalifikovaný text o maliníku, ostružiníku
a dostupných k ížencích obou druh+, poskytujících hodnotné a atraktivní ovoce, m(l za
úkol seznámit Vás s požadavky a nároky
rostlin a zp+soby p(stování, použití na
zahrádce a o výb(ru odr+d pro zahrádku.
P íšt( bychom cht(li uve ejnit pohled praktika-p(stitele, vycházející z vlastních zkušeností s p(stováním tohoto drobného ovoce
na zahrádce. M+žete-li se p ísp(vkem do
ro%enky zú%astnit, kontaktujte se s odborným odd(lením úst edí ZS.
Co jsou to kamenné buNky?
(Zahrádká ský informátor Léto 1987)
V hruškách 8asto nalézáme shluky tvrdých
kamenných bun3k, které d3lají p i kousáni dužiny dojem p ítomnosti písku. Kamenné buVky
obklopují svazky cévní v dužnin3 n3kterých
druh: ovoce ve v3tší mí e. Jsou to tak zvané
sklerenchymatické buVky, které se vyzna8ují
mohutnými bun38nými st3nami z celulózy (buni8iny), která je prostoupena d evovinou (ligninem). BuVky záhy odumírají a p i kousání dužniny se jeví jako nep íjemná zrní8ka písku. Kaménkovitost je odr:dovou vlastností a zvyšuje se
špatnou výživou, zejména nedostatkem dusíku a
nevyrovnaným vztahem mezi dusíkem, vápníkem, draslíkem a fosforem.
Barvy podzimu
(Zahrádká ský informátor Léto 1987)
jsou p evážn3 pigmenty založené na antokyanu. Kv3tní barvivo antokyan má schopnost
reagovat na kyselost nebo alkalitu obsahu bun38ných vakuol, ve kterých je rozpušt3n. M3ní pak
76
se zm3nou pH svou barvu. Barevná paleta,
kterou nám m:že rostlinný antokyan poskytnout,
je nep eberná. Od barvy tmav3 8ervené až 8erné
(bobule 8erného rybízu, bezu 8erného, modrých
odr:d révy vinné, bor:vek aj.) p es barvu 8ervenou, modrou, zelenou, až po odstíny žluté. Jindy
je zbarvení zp:sobeno barvivy rozpustnými
v rozpustidlech tuk:. Jsou to tak zvané lipochromy (lipos - tuk, chromos - barva). Ty jsou obsaženy v živých 8ástech bun3k, v tak zvaných chromoplastech i v chloroplastech. Význam posledních je zejména ve vztahu k tvorb3 vitamínu A
a vitaminu E. Barvy podzimu nejsou jen krásou,
ale i užitkem pro zvýšení biologické hodnoty
ovoce a zelenin.
Skalka v období vegeta9ního klidu,
ošet ení rostlin po poškození zv! í
Ing. Ivan Dvo ák,
absolvent 5. cyklu ÚZA ZS
Dob e založená a kvetoucí skalka bývá
chloubou zahrádká (. Zpravidla se o její
vytvo ení pokusí každý, ale ne všichni jsou
úsp šní. D(vodem m(že být špatný výb r
rostlin pro dané stanovišt , nevhodný substrát a „skalkový“ kámen, jiné vodní pom ry
v míst , než na skalce p stované rostliny
požadují. Nezbývá nic jiného než studovat
a u"it se.
Skalka m(že být suchá, oto"ená k jihu
i vlh"í, stinná - situovaná k východu nebo
dokonce severu. Použité kameny ji mohou
p edur"it k p stování vápnomilných rostlin
(vápence, dolomitické vápence, travertin,...),
rostlin vápnost ežných (žuly, svory,...). M(že
ji doplJovat píse"ný p esyp nebo naopak
pot("ek a jezírko. První nám t ke studiu:
Primule najdeme tém na každé skalce, na
každé zídce oto"ené ke slunci, k jihu. Pat í
tam?
Pro p stování tém všech cibulovin je
rozhodující zásobení vodou. Na ja e dostatek, poté teplé léto, do konce zimy vody
spíše mén nebo co nejmén . Suchomilné
druhy kombinujeme s kobercovými trvalkami, které v lét tém všechnu vodu využijí.
Další voda, která okolo cibulí prote"e a zmizí, tolik neškodí. Proto cibuloviny sázíme na
vrstvu drenáže, do které srážková voda
odte"e. I voda z drenážní vrstvy se musí
n kam „ztratit“, místo nesmí být utopeno
v nepropustném materiálu (jíl, siln utužená
zemina,...), musí mít zajišt!ný odtok prosáknuté vody.
Drenáž u sázených cibulovin
Proti mokrému sn hu, proti podzimním a
zimním deš (m místo chráníme nap íklad
p ímým pokrytím zem kusem pr(hledného
polykarbonátu cca 20 x 30 cm (je odoln jší
než sklo). Jindy st íškou t sn nad zemí,
pokrytím místa suchou rašelinou, listím
a chvojím a ješt st íškou nad, chránící p ed
srážkami. Pro v tší rostliny je možno použít
jakýsi zvon z prken ve tvaru jehlanu vysoký
cca 30 cm, pod který ješt nasypeme suché
listí, suchou rašelinu.
Pro tuto skupinu rostlin je vítaný suchý
podzim a brzy zamrzající zem. Suché listí
(nejlépe buk) a suchá rašelina p i dešti
špatn nasakují vodu (jsou jakoby mastné),
ta z vytvo eného kope"ku stéká do okolí,
p ímo neohrožuje cibule skryté pod hromádkou v zemi.
Vedle t chto p stujeme stálezelené byliny,
poloke e, ke e, listnaté a jehli"naté d evinky.
Pro ty je naopak nezbytné zajišt ní dostatku
vláhy i v období zimy. Zaléváme je až do
zámrzu a poté prostor kolem nich namul"ujeme. Op t se hodí suché listí a suchá rašelina, navrch chvojí.
V tomto p ípad suchá rašelina i suché
listí špatn vedou teplo, chrání pom rn
dlouho povrch pod nimi p ed zamrznutím.
Další izolaci m(že tvo it sníh, který k takovým rostlinám nahrnujeme. Když je zima
tuhá a zem zamrzne do hloubky p es 20 30 cm, musíme stálezeleným rostlinám
pomáhat dále. Nemají možnost vzít vodu ze
zmrzlé zem a v dob , kdy se oteplí a svítí
sluní"ko ožívají, dýchají. Vydýchají vodu
nashromážd nou v pletivech a poté trpí.
Zabránit tomu m(žeme zakrytím chvojím,
vytvo ením stínovišt , které zejména v únoru musí zabránit velkému oh átí rostlin
a jejich probuzení.
P edevším stálezelené d eviny - pokud
nejsou jedovaté - mohou být v zim poškozované okusem. Prevencí je natírání hmotami proti okusu, pl(tky okolo jednotlivých
rostlin,... Zajímavé a ú"inné bylo rozv šení
d rovaných sá"k( z mikrotenu a PVC napln ných vlasy a post íkání zem a rostlin
žlu"í prasat. ...Jednu zimu se nám dostali
do zahrady králíci. Likvidovali pom rn
cenné venkovní výsevy. V knize z konce
19.století jsme našli tyto recepty a vyzkoušeli je. Tehdy sice nepoužívali PVC, na ty"ky
v šeli delší prameny pevn svázaných
vlas(,...dodnes to funguje !!!
Už poškozené, dokola okousané kmínky,
nemívají velkou nad ji na záchranu. Ur"itá
možnost je nahrazení p(vodních ko en(
novými. Vedle drahocenné rostliny (smr"ek,
borovi"ka, tis, cyp išek,...) vysadíme z kelímk( 2 - 3 mladé strome"ky stejného druhu.
Se ízneme je jako p i roubování jehli"natých
d evin a „p iroubujeme na a za k(ru“ do
zdravých pletiv nad okousanou "ástí.
Ko eny nov vysazených strome"k( budou zásobovat vodou a živinami naši vzácnou rostlinku. Vzhledem k tomu, že poškozená rostlina je jist množitelná ízkováním
nebo roubováním, získáme "as na její p emnožení. Pokud se operace zda í, m(žeme
(poté až p irostou) vybrat jednu z rostlin,
které dávají té nemocné transfúzi, jako nové
ko eny a ostatní po "ase odpojit. Osobn
mám špatnou zkušenost s balzámem na
77
rány, proto doporu"uji poškozená místa
ošet it "erstvým št pa ským voskem (ne
starším než 2 roky!!!) nebo latexem v barv
p(vodní k(ry.
Jinou možností, jak nahradit okousanou
dit v plastovém koší"ku nebo voln obalené
králi"ím pletivem. Pravda, pokud se do
zahrady dostane srn"í nebo zajíci, okoušou
nadzemní "ást, ale cibule odolají jak proti
nim, tak proti myším a do p íštího roku
zpravidla zregenerují a rostou dále. Proti
t mto útok(m op t pomáhá zápach p ítomnosti "lov ka ("asté procházky v míst
skalky, vlasy v sá"cích,...), zajíci se bojí
i viditelného prostého tenkého drátu nataženého nízko nad zemí. Divocí králíci se ho
nebojí.
Náhradní ko eny pro poškozené d eviny
k(ru, je postup obdobný o"kování o ešák(.
Nad a pod poškozeným místem odstraníme
vodorovným ezem okousanou, rozt epenou
k(ru. Oškrábeme všechny zbytky k(ry na
bílém d ev . Do doby náhrady obalíme
poškozené místo do vlhké, "isté látky.
Z v tve stejného druhu, stejné tlouš ky,
musíme odebrat pruh k(ry a tento plát
doplnit na místo poškozené - zde musíme
ješt od íznout proužek k(ry, aby na sebe
dosedaly "erstvé ezy. Pak nezbývá nic
jiného, než ezy omotat páskou a "ekat,
spojí-li se vodivé cévy a náhrada bude
fungovat.
Celou novou k(ru m(žeme obalit vlhkou
látkou. Jak jsem napsal výše, takové opat ení zpravidla jen oddálí skon rostliny. Ta je
tímto udržena p i život jako zdroj materiálu
pro roubování a ízkování. V p ípad , že
máme k dané rostlin n jaký osobn jší
vztah, m(že ji n kdy zachránit v její zbývající kráse.
Tulipánky jsou zranitelné jak nad povrchem, tak i v zemi. Spásá je srn"í i králíci,
zajíci. Srn"í je dokonce vyhrabuje. Pod zemí
je ni"í malí hlodavci. Vyplatí se cibule vysa78
P emost ní pruhem k0ry
Kryt ze suchého listí, rašeliny a chvojí
chrání i proti velkým mraz(m. Tam, kde je
možnost, m(žeme použít na ochranu ko en(, hlíz, cibulí proti zmrznutí i celé balíky
lisované slámy. D(ležité je udržet slámu
suchou. Málo odolné druhy doporu"uji sázet
do plochy, kde je velký objem zem , který
pomalu promrzá. Nakrývat se musí ješt
v dob , kdy zem nevychladla - pod mulchem drží teplo déle. Ani sebev tší vrstva
nasypaná shora neochrání citlivé rostliny
vysazené na okraji skalky, vyvýšeného
záhonu. K t m se dostane mráz skrz zem
z boku. Nejvhodn jší místo pro vzácné,
citliv jší rostliny není na skalce mimo obytné
plochy, i když je oto"ena k jihu a západu,
ale v atriu, blízko domu (zá i"e tepla), kde
nejsou výkyvy teplot v zim tak výrazné.
Zde lze po"ítat i s ur"itým srážkovým stínem
a lepším vysycháním po deštích.
;astým ešením, jak p edejít poškozením
srážkami v nepravém období a zimními
mrazy je vyjmutí rostlin ze skalky a jejich
p echování v "áste"n chrán ných prostorech - ve studených sklenících nebo sklepích. Tak jsem d íve zimoval n které narcisky a zejména pleionky. Po zimních a jarních
mrazech jsem je vyst hoval ven a nechal
n jaký "as zdobit venku.
Pro vrstvu za"ínajících skalni"ká ( by bylo
podle mne vhodné p ipojit souhrn nejpodstatn jších v textu uvedených praktických
rad v p ehledném záv ru (resumé) :
S kon"ící zimou by bylo pro majitele skalky pot ebné (vhodné):
1. v dob , kdy za"ínají cibuloviny rašit,
odstraJte tabulky skla, kryt ze d eva, listí
a rašelinu.
2. mul" pod stálezelenými rostlinami
nevyhrabávejte zcela, nechte na povrchu
vrstvu cca 3 - 5 cm rašeliny - je možné, že
do ní ke íky v teplejší zim zako enily.
3. stálezelené ke íky držíme pod krytem
z chvojí až do doby, kdy p(da pod nimi
zcela rozmrzne. Chvojí "áste"n chrání
i proti ú"ink(m výsušných jarních v tr(.
4. p i zakládání skalky postupujte od
p stování rostlin mén náro"ných k citlivým,
mén odolným.
5. nikdy nepo"ítejte s tím, že pokud se
n co povedlo první rok, bude to dobré
i nadále.
Zapomenete-li n které opat ení uplatnit a
rostliny zimu p ežijí, není to sm rodatné pro
roky p íští.
P íprava skalky na zimu
(Zahrádká ský informátor, 1/1991)
vyžaduje nejen odplevelení, ale p edevším
dobré zavlažení okysli8enou vodou. Ideální je
voda dešJová. Pro rostliny v t3žší p:d3 naopak
zajistíme drenáž, aby nedošlo k zahnívání ko en:, oddenk: a hlíz. P ihnojujeme jen proleželým
nejmén3 t i roky starým kompostem. Citlivé
druhy na mráz, zvlášt3 horské, zav8as p ikrýváme chvojím.
P3nišníky svazujeme, aby je náhodný sníh
neroztrhl v místech v3tvení. Místa s velmi ran3
rostoucími a kvetoucími druhy p ipravíme jemným posypáním odkyselenou rašelinou s trochou
sazí nebo s kvalitní tmavou drnovkou, aby se
8eme ice, sn3ženky a jiné druhy zvlášt3 p3kn3
uplatnily na tmavší kontrastn3 zbarvené p:d3.
Máme-li zkušenost, že skalky trpí holomrazy
a suchem, zvýšíme podíl mul8ujícího materiálu,
nejlépe 2 - 3 roky starého prosátého kompostu,
který vlivem vysokého podílu organické hmoty
zamezí ztrát3 vody výparem z p:dy. Trvalky
neu ezáváme až u zem3, aby se 8ást živin mohla
uplatnit p i výživ3 ko en:.
i ení mošt4 a vín
Ing. Karel P+honý
;irost ovocných nápoj( je v n kterých
p ípadech d(ležitým kriteriem jakosti. Nap .
u vína je tak d(ležitá, že v klasifikaci systematického p ístupu k degustaci vín (WSET)
má 5 stupJ( - jisk ivé - pr(hledné - mdlé opalizující - zakalené. Od nepam ti mají
také sklepmist i vyzkoušené sv tlo sví"ky
jako nejvhodn jší osv tlení na objektivní
hodnocení "irosti. Zákal nebo opalescence
mohou být i upozorn ním na zm nu chuti
a v(n v p ípad , že jsou zp(sobeny mikrobiologickou "inností.
Zcela jinak pohlížíme na ovocné š ávy
s podílem d en - džusy. Suspenze d en je
zde znakem výrobku.
Konzervované mošty p edstavují výrobek,
který se konzumuje jak "irý, tak zakalený.
Jednozna"né rozhodnutí by m lo panovat
v p ípad domácí výroby moštu - p ipravit
vždy mošt zcela p írodní, tedy zakalený.
V zahrádká ských lisovnách by to m lo platit
tam, kde mošty lahvují a odb ratelé kalný
mošt akceptují. Platí zde to, co kdysi o "irosti mošt( napsal význa"ný odborník prof.
79
J. Dyr: „Ovocné mošty vyrobené primitivním
zp(sobem nebývají "iré, vodojasné a p isuzuje se jim proto nesprávn snížená jakost.
Ve skute"nosti je pravdou pravý opak.
Vcelku lze uvést, že zákal nebo sediment na
dn láhve není závadou, ale p irozenou
a významnou složkou jakostního moštu.
Jejich odstran ní zhoršuje jakost z hlediska
nutri"ního a biologického a p ináší pouze
optický výsledek.“
Lisovnám, které cht jí kalné mošty vyráb t, lze doporu"it, aby lahve s mošty etiketovaly a na etiketách uvedly p ednosti tohoto výrobku - mošt je zcela p írodní, nebo
není vyroben jako obchodní výrobky smísením koncentrátu s pitnou vodou, je ne ed ný, ne"i ený, nefiltrovaný, bez chemických
konzervovadel a jiných ingrediencí. M(že
být uvedeno i zdravotní hledisko - zachované pektiny p(sobí na odstraJování t žkých
kov( z organismu a rizikových cévních
usazenin. Na vytvo ení homogenity nápoje
lze upozornit v tou „p ed spot ebou promíchat (prot epat)“.
;i ení proto použijí lahvující lisovny zahrádká (, kde odb ratelé vyžadují "irý mošt
a n kdy i výrobci domácích vín.
Poznámky k technologii odkalování a
9i ení.
Složky zákalu. Pomineme-li hrubé úlomky
plod( z lisování, vzniká zákal okysli"ováním
železa, zm nou barviv a srážením bílkovin
vlivem taninu p ítomnému již v ovoci. Zvláštní složkou zákalu jsou pektiny, které p(sobí
jako ochranný koloid, zabraJující koagulaci
a sedimentaci ostatních koloid( a zt žují
proto "i ení. Proto lze doporu"it odstran ní
pektin( pomocí p ídavku pektolytických
enzym( do moštu, který má být konzervován "irý. Mošt, který ponecháme zkvasit, se
v tšinou zbaví pektin( p(sobením kvasinek.
Odkalování moštu okamžit po lisování,
je ve všech p ípadech žádoucí operace,
tedy i p i domácí výrob moštu. Odkalením
odstraníme úlomky slupek a d en a samovoln vysrážené koloidy. Nejjednodušší je
sedimentace 12 až 24 hodin. P ed"asnému
kvašení p i sedimentaci delší než 12 hodin
80
zabráníme snížením teploty pod 10 oC nebo
zasí ením moštu dávkou 50 až 150 mg
oxidu si i"itého v 1 l.
(i ením rozumíme p idávání takových
látek do moštu nebo vína, které adsorbují
koloidní "ástice nápoje a tím jej "istí. Využívá se p i tom vyrovnávání náboj( mezi
"ásticemi s kladným a záporným nábojem.
Užití 9i idel.
i ení želatinou.
;i icí efekt spo"ívá v p idání želatiny do
moštu nebo vína v kombinaci s taninem
nebo kyselinou k emi"itou a vytvo ení sraženiny, která s sebou strhává i ostatní kalící
látky. P i "i ení tanino-želatinovém je k vysrážení 1 g želatiny pot ebné 0,8 g taninu.
Dávky (u vína) "iní 2 - 20 g želatiny na 100 l.
Tanin je sice p irozenou sou"ástí moštu, ale
p i jeho nedostatku se želatina nevysráží
a z(stane v nápoji tzv. „viset“.
P i "i ení se nejprve v celém objemu
rozmíchá tanin. Pak se v malém množství
moštu (nebo vína) zah átém asi na 40 oC
rozšlehá želatina, p idá do celého objemu
a promíchá p e"erpáním nebo mícháním.
Vzhledem k n kdy obtížnému získávání
taninu v obchodní síti sráží se želatina
"ast ji koloidním roztokem kyseliny k emi"ité (obchodní ozna"ení TOSIL). Na 12 g
želatiny se p idává 100 ml Tosilu. Obvyklá
dávka (u vín) je 50 ml Tosilu a 6 g želatiny
na 100 l. Postup je obdobný jako p i použití
taninu. Není nutno mít obavy z nep íznivého
vlivu na kvalitu nebo zdravotní nezávadnost
nápoje.
i ení bentonitem (koloidním k emi9itanem hlinitým).
Bentonit spolehliv odstraní i termolabilní
bílkoviny, které nelze vysrážet p i želatinovém "i ení a které by se mohly objevit p i
zah ívání moštu nebo po nalahvování vína.
Užívaná maximální dávka je asi 150 g na
100 l. P i použití se musí bentonit nechat
nabobtnat asi v desetinásobném množství
vody, nejlépe p es noc. Tím se vytvo í ve
vod stálá suspenze, která se vysráží teprve
p i styku s kyselinami a kovovými solemi
nápoje.
i ení aktivním uhlím.
Aktivní uhlí je drastický prost edek, odstraJující nap . ho kou chu , p íchut po cizích
látkách, látky zp(sobující hn dnutí vína, ale
také barvu a chu vína. Proto je jeho použití
spíše výjime"né. Obvyklá dávka "iní 10 až
50 g / 100 l, maximální je 200 g / 100 l.
i ením Polyclarem AT (polyvinylpolypyrolidem)
se snižuje selektivn obsah látek zp(sobujících hn dnutí p írodního vína. Zvlášt
vhodné je pro lehká vína (do 11 % alkoholu)
ošet ená oxidem si i"itým, ur"ená pro delší
uložení. T mto vín(m z(stane déle zachována zejména odr(dová v(n , nebo oxid
si i"itý p ejde do vázané formy jen velmi
pomalu. Maximální dávky jsou 250 g na
100 l, obvyklé dávky jsou 30 - 70 g Polyclaru AT na 100 l.
i ení ferokyanidem draselným (tzv.
modré)
pro zahrádká e nelze doporu"it, nebo
vyžaduje ur"ení p esné dávky "i idla, což
m(že provést pouze akreditovaná laborato .
A to je pro v tšinu zahrádká ( zbyte"ný
luxus.
Obecné zásady pro 9i ení.
;i icí prost edky v prášku nutno vždy
aktivovat kapalinou. Získaná suspenze se
rozmíchá v malém množství moštu nebo
vína. Želatina se rozšlehá p i teplot kapaliny 40 oC.
Po nalití do celého objemu "i eného
nápoje je nutné d(kladné promíchání p e"erpáním nebo míchadlem.
;i ení je ú"inn jší v menších nádobách,
kde promíchávání je dokonalejší.
- P esnou dávku "i idla pro v tší objemy
nápoje lze stanovit zkouškou.
Shrnutí - záv!r.
;i ení p ipravuje mošty o biologicky cenné
látky. Proto domácí mošty konzervované
teplem je vhodné pouze odkalit. Pokud
lahvované mošty zhotovují zahrádká ské
lisovny, záleží na provozovatelích, zda jsou
schopni p esv d"it odb ratele o výhodnosti
ne"i ených mošt(.
Jestliže je žádáno "i ení mošt(, je vhodné
také aplikovat pektolytické enzymy, které
výrazn usnadní "i ení a sedimentaci.
Pro mošty i víno lze použít "i ení želatinou
a taninem nebo želatinou a kyselinou k emi"itou (Tosil). P i obavách z vysrážení dalších termolabilních bílkovin je vhodné doplnit toto "i ení "i ením bentonitem.
Jako doplJkové "i ení p i školení lehkých
vín reduk"ního charakteru (mírn sí ených)
lze doporu"it "i ení polyvinylpolypyrolidonem. To umožní déle udržet p(vodní chu
a v(ni vína.
Veselé povídání lidového mudrosloví
(Zahrádká ský informátor Jaro 1990)
Pro získání lásky druhého sta8í málo. V nest eženém okamžiku nasype hoch milované dívce do
st eví8ku trochu drcených list: kaprad3 samce
a pak již bude dívka k hochu milující polovinou.
Chcete stálou lásku, p3stujte za oknem rozmarýn. Kde dob e roste, tam je trvale s vámi i velká
láska. Jednoduché, ne?
Jste nešJastní a rozbolav3lí nad zhrzenou
láskou? Sta8í malý lék, omýt se n3kolikrát po
ránu odvarem z vráti8e a život bude op3t krásný.
SmokvoN do bytu i do zahrady
(Zahrádká ský informátor 1/1991)
Citronovníky, kávovníky a mnoho dalších
subtropických a tropických rostlin si získalo
tisíce zájemc:. Pom3rn3 skromný je zájem
o smokvoV. Je to chyba, vždyJ práv3 smokvoV,
u nás 8ast3ji nazývaná fikovník je ze všech zmín3ných rostlin nejmén3 náro8ná. Snese i p ezimování venku p i opatrném p ikrytí a má velmi
dekorativní listy a záhy tvo í i plody, které v teplejších oblastech i dozrají a ve sklenících nebo
v bytech tém3 vždy. Jde o ovocný ke a strom
smokvoV jedlou (Ficus carica L), který roste
b3žn3 a 8asto se p3stuje v St edomo í a v Malé
Asii. Mimo jiné jsou kv3ty této rostliny zajímavé
svým opylováním. Zprost edkuje ho totiž stehnatka (Blastophaga grossorum). SmokvoV je
r:znopohlavná, ale nikoliv dvoudomá. Stehnatka
naklade do semeník: svá vají8ka a p itom p enáší i pyl k opylení a následnému oplození kv3t:.
81
Ovšem jsou i plody bez oplození a v kaprifíkách
mohou dokonce p ezimovat zmín3né stehnatky,
nazývané fíkovníce opylující. Prost3 smokvoV je
velmi zajímavá, vzhledná, dekorativní a snadno
p3stovaná rostlina a lze ji získat u našich p3stitel: teplomilných kultur, v organizacích Citrusá :
a m:žeme si ji vyp3stovat i z h íženc:, z ízk: i
ze semen sami doma. Nejrychleji získáme
z vlastní kultury sazenice d3lením starších rostlin. Rostlina totiž vytvá í ko enující výhonky
snadno ko enící a ty lze od ezat a získáme tak
ihned dob e rostoucí rostliny.
Zásady pro sklize[, poskliz[ovou
úpravu a skladování sko ápkatého
ovoce v souvislosti se závažným
zdravotním rizikem p i konzumaci
Ing. Miroslav Láska
Vlašské o ešáky
Sklize[
Doba sklizn se ídí odr(dou (u semená"(
typem) a stanovišt m. Nelze-li z jakýchkoli
d(vod( "ekat na samovolný opad, což je
ideální, plody st ásáme p íp. srážíme bidly
obalenými nejlépe gumou.
Odlu"ování rubiny (zeleného obalu) "asto
komplikuje suché léto, napadení bakteriózou (Pseudomonas), ale i napadení rozto"em (rubina znetvo ená výr(stky).
Spadlé plody pravideln sbíráme pro
nebezpe"í plísní, šk(dc( a tmavnutí sko ápky. Zásadou je, že plody je nutno od rubiny
co nejd íve o"istit. Nejde-li rubina odd lit,
dáme je do nádoby do teplejší místnosti
krátce zapa it (nenechat však zkašovat t!).
Abychom dosáhli sv tlejší barvy, možno
o echy vyprat nejlépe ve vlažné až teplé
vod , do které p idáme trochu sody.
B!lení
V tší producenti pro lepší vzhled používají
množství jednoduchých i "asto zna"n
náro"ných technik. Pro zahrádká e je nejjednodušší použití plynné síry v uzav ené
nádob p íp. pytel z PVC, kde zapálíme
sirný plátek používaný na sí ení révového
vína. Vylou"íme plody poškozené ptáky
a s poškozenou sko ápkou. Dále možno
82
použít velmi rozší enou mokrou cestu, kdy
ud láme roztok chlorového vápna ve 25 l
vody. V druhé nádob vytvo íme roztok
vody s 1 kg sody. Tyto roztoky za stálého
míchání pomalu vléváme do t etí nádoby
"ímž vznikne 50 l roztoku. V tomto roztoku
opereme o echy asi 3 minuty, opláchneme
vodu a sušíme.
Sušení
Jedná se o nejd(ležit jší operaci p i které
se d lá nejvíce chyb s následky na kvalit
(žluknutí, ho knutí), ale hlavn z hlediska
zhoršení zdravotní nezávadnosti. Cílem je
snížení obsahu vody v plodu z 20 - 30 %
na 7 - 8 %.
Ideální je sušení na slunci na sítech nebo
lískách za ob"asného obracení. Na noc za
vlhkého po"así nutno síta p enést do dob e
v trané místnosti. Protože na podzim je
"asto sušení pomalé a málo efektivní, nutno
volit um lé dosoušení. Zásadou je nep ekra"ovat teplotu 30 oC. Není proto možno doporu"it sušení v troub na peci, kamnech
apod.
P i vyšších teplotách dochází k ho knutí
jader a žluknutí oleje.
Skladování
Pokud o echy nemají chrastivý zvuk, není
možno je trvale uskladnit. P i sušení dojde
ke ztrát na váze od 36 do 48 % podle typu
o echu.
O echy uskladníme v "istých, suchých
a chladn jších místnostech. Nevhodné jsou
místnosti s úst edním a plynovým topením,
kde dochází k vadám na chuti.
Nejprve je nutno zkonzumovat k apá"e
a papírky do vánoc, pak polopapírky (do 1
roku), nejdéle kamená"e (vydrží až 3 roky).
U sou"asných odr(d, kde jsou vylou"eny
nevhodné typy možno skladovatelnost
ohrani"it do 2 let od sklizn .
Lískové o echy
Sklízí se pr(b žn st ásáním. BuH opadají
i s pun"oškou (lombardské) a je t eba je
vyjmout, nebo vypadnou bez pun"ošky
(zellské). Sušení je jednodušší než u vlašských o ech(. Používáme lísky a sušíme
p irozen nebo um le do 35 oC.
Mandlon!
SklizeJ je postupná p i praskání rubiny,
kterou okamžit odstraníme. Sušíme na
slunci. Uskladníme v suchu a chladu na
v traném míst . Vylušt ná jádra nesušíme
na slunci (hn dnou), ale pomalu ve stínu.
Pozor na konzumaci v tšího množství
semen ho kých mandlí obsahujících amygdalin (pod. jako jiné peckoviny), který m(že
u citlivých osob zp(sobit žalude"ní potíže.
Zdravotní riziko
Cílen byly vybrány ur"ité druhy sko ápkatého ovoce, u kterých p i nevhodné sklizni,
posklizJové úprav a skladování m(že dojít
p i konzumaci ke zdravotnímu riziku. Jde
p edevším o následný obsah aflatoxin4
(AFB 1; 2 a AFG 1; 2), což jsou toxiny p írodního p(vodu (mykotoxiny). Jsou to
metabolity plísní rodu Aspergillus, které se
ve velké mí e vyskytují i u arašíd(, pistácií,
parao ech(, sušeném ovoci a v dalších
komoditách. Takto kontaminované produkty
jsou závažným zdravotním rizikem všech
živých organism( i v krmivech u domácích
zví at. Je nutno se vyst íhat konzumaci
všech zaplísn ných, starých, narušených,
žluklých a seschlých plod(.
P i konzumaci m(že dojít k závažnému
poškození jater, d di"ným zm nám, p edevším u vyvíjejícího se plodu, vývojovým
vadám v organismu a k nádorovým onemocn ním. Následné t íd ní napadených
plod( i semen (vylušt ných) je i ve velkovýrob mén ú"inné a nákladné, proto se
klade d(raz na prevenci.
U sko ápkatých plod(, které si m(žete
koupit v obchodní síti se používá kombinace
mechanických a elektronických metod
i použití mokré cesty (flotace) na principu
m rné hmotnosti.
Elektronicky (systém Sortex) jsou odstran ny plody a semena odlišné barvy, svrašt lé, seschlé a poškozené. V tšinou ješt
následuje ru"ní dot íd ní. Obsah aflatoxin(
není možno snížit ani teplem, jelikož jsou
pom rn termostabilní. Ur"ité úsp chy byly
dosaženy u arašíd( a semen o ech(, mikrovlnným oh evem a nad jn se jeví použití
"pavku.
V sou"asné dob s ohledem na závažnost
prací výzkumníci usilovn pracují na zp(sobech, které by významn omezily obsah
aflatoxin(.
Pro "lenské státy EU platí na ízení komise
466/201/ES, kterou kopíruje naše Vyhl.
Ministerstva zdravotnictví ".305/2004 Sb.,
které vymezují maximální množství aflatoxin(, které smí obsahovat ur"ité suché plody,
arašídy, pistácie a sušené ovoce.
Jednozna"n možno íci, že tyto produkty
(hlavn z dovozu) jsou jednou z nejsledovan jších potraviná ských komodit ze strany
kontrolních orgán( SZPI (Státní zem d lské
a potraviná ské inspekce) a Celní správy
a jsou p edm tem nej"ast jších zákaz(
prodeje.
Citrusové ovoce a banány
Ty, které si m(žete v obchod zakoupit,
se také chemicky ošet ují. Proti skládkovým
plísním se používal v minulosti u citrusových
plod( borax. Dnes se používá bifenyl,
orthofenylfenol a u banán( thiabendazol.
BuH se plody perou, st íkají, nebo se do
obal( vkládají ú"innou látkou napušt né
vložky. Tyto látky p(sobí proti penicilinovým plísním, sklerotinii, diplodiové hnilob! a skupin Phomopsis.
Použití musí být u citrusovým plod( pro
zákazníka ozna"eno. Velké zdravotní riziko
i p i b žném užití k(ry citron( (nap . do
pe"iva) však nehrozí. Použití upravuje Vyhl.
Ministerstva zdravotnictví ". 298/1997 Sb.
("ást 6. konzervanty, tabulka ". 5. a stanovuje nejvyšší povolené množství).
Odr4da LECAR
Josef Zav el, Ovocná ská komise
ZS
Tato odr(da jablek je prastará, snad již
n kolik století. Byla p stována v ur"itých
oblastech, možno íci tam, kde bylo drsn jší
podnebí. Zmíním se proto o regionu Tišnovska, což je m(j rodný kraj a kde jsem s touto
odr(dou p išel již odmali"ka do styku. Odr(da byla p stována, a je i dnes, jak v sadech,
tak i jako solitér na mezích a v polích. Vždy
se jednalo o vysokokmeny, pod kterými byl
v lét krásný chládek, proto nás maminky,
83
když d lávaly na polích, ukládaly ke spánku
i na hraní práv na tato místa. Horší bylo,
když n které jablko spadlo a trefilo dít ,
potom následek byl, jako by spadl kámen.
Jablko bylo tak tvrdé, že starší lidé si ho
v zimních m sících "asto škrabávali nožem,
což jsme my mladí nechápali. Podotýkám,
že na Tišnovsku se nachází v nadmo ské
výšce 250 - 600 m n kolik desítek vzrostlých jabloní této odr(dy.
Charakteristika:
Strom roste bujn , tvo í velké široké koruny s p evislým a nesouvislým obrostem,
koruna siln zahuš uje, st ed koruny je
vzp ímený, stromy dosahují dlouhého v ku.
Plodnost je pozdní, v 7. - 8. roce, ob rok
st ídavá. Na stanovišt je mén náro"ná,
velmi dob e roste i ve vyšších polohách,
nesnáší uzav ené polohy, snáší dob e
i plochy v trné a zatravn né. Nenamrzá ve
d ev , je mrazuvzdornou odr(dou.
P stitelským tvarem bývá nej"ast ji polokmen, vysokokmen, p stuje se na jabloJovém plán ti nebo semená"i. Plody jsou
nadpr(m rné velikosti, ob poloviny nestejné, tvar plodu ploše kulovitý až kulovitý,
slupka hladká, lesklá, zelené barvy, na
slune"ní stran "ervené lí"ko. Dužina pevná, tuhá, "ist bílá, š avnatá, p íjemn
nakyslé chuti bez výrazné ko enitosti, nehn dne.
Celkov lze hodnotit odr(du jako vhodnou
pro drsn jší polohy. P edností odr(dy byla
velká široká koruna s p evislými v tvemi a
s intenzivn rostoucím st edem. Nenamrzá
ve d ev , snáší nízké poklesy teplot. Netrpí
houbovými chorobami (strupovitost a padlí).
Stromy dob e odolávají rakovin a mšici
krvavé. P edností je jednoduché skladování
plod( do "ervna až "ervence (obdobná
situace jak u odr(dy Strýmka). Odr(da pro
nenáro"né konzumenty.
Jak hluboko zapravovat kompost?
(Zahrádká ský informátor Jaro 1983)
Kompost s vysokým obsahem humusu slouží
rostlin3 i celému p:dnímu prost edí. Není to tedy
jen živina, ale naopak významný fyzikální regu84
látor p:dních vlastností chemických, fyzikálních
i biologických. Humus v p:d3 udržuje p:dní
vláhu, p:dní vzduch i vhodné rozd3lení živin.
Tím je umožn3n p irozený cyklus udržení p:dní
úrodnosti, která znemožVuje projevy p:dní
únavy. Humus by m3l být proto sou8ástí celé
ornice. Ale je-li humusu málo, pak musíme
uvažovat, kam ho dát, aby splnil svoji roli nejlépe. Pro zeleniny a m3lce ko enící rostliny dáváme komposty do ornice. To platí zvlášt3 o bobulovinách, o jahodníku, rybízu, angreštu, malinách i ostružinách. Ovocné d eviny na m3lce
ko enících podnožích, zvlášt3 pro jablon3 na
podnoži M 9, zapravujeme komposty do hloubky
10 -30 cm a snažíme se zbyte8n3 nenechávat
humus na povrchu, pon3vadž dochází p i náhodném vysušení 8ásti ornice k zna8ným fyziologickým poruchám v ko enech a tím i v celých
rostlinách. Vlivem nedostate8ného zásobení
vodou a zvýšené koncentrace solí z hnojiv dochází ke zbyte8nému opadu plod: a k menší
odolnosti rostlin proti chorobám a šk:dc:m. Pro
velmi hluboko ko enící rostliny, pro d eviny
okrasné i ovocné zapravujeme do podélných
hlubších rigol: mezi ádky rostlin. Hloubka
zapravení by m3la být od 10 do 40 až 60 cm,
zvlášt3 pro révu vinnou a ch est.
Herbicidy na zahrádkách
Ing. Jaroslav Rod,
P edstavenstvo RR ZS
Velice "astou otázkou je, zda na zahrádkách používat herbicidy. P edesílám, že
odpov H na tuto otázku není jednoduchá
a ani jednozna"ná. Aby bylo možné na ni
odpov d t, je t eba nejprve si n co o herbicidech pov d t. Herbicidy jsou látky, které
se používají k omezování nebo likvidaci
plevel(. Plevele jsou pak rostliny, které
rostou na ur"itém míst (zahrad , záhonu
apod.) proti naší v(li a mají n jaký negativní
vliv na námi p stované kulturní rostliny. Za
plevel proto m(žeme považovat i nap .
jakoukoliv letni"ku, která se nám na záhon
vysemenila a roste zde v následujícím roce
a my ji musíme likvidovat. V jednom roce
byla žádanou a zám rn p stovanou kultur-
ní plodinou a v následujícím pak nežádoucím plevelem. Plevelem m(že nap . být
i rožec, který, není-li pravideln a d(kladn
omezován ve svém r(stu, se stane z p(vodn ozdoby skalky monopolní skalni"kou,
která vše ostatní ze skalky vytla"ila. Totéž
platí o k enu a dalších podobných rostlinách. Plevele je t eba omezovat a nebo
likvidovat. K tomu se v tšinou používají
metody mechanické, nebo stále platí, že
„nejlepším herbicidem je motyka“. N kdy se
však stane, že naše fyzické síly v tomto
nekone"ném boji nám nesta"í a hledáme
metody jiné, mén fyzicky náro"né a v mnoha p ípadech i ú"inn jší. A práv v tomto
okamžiku se v tšinou za"ínáme pídit po
herbicidech.
Velmi d(ležité je znát základní rozd lení
herbicid(.
Herbicidy selektivní jsou takové, které
hubí jen ur"itou skupinu plevelných rostlin a
nepoškozují rostliny kulturní. Velice "asto se
setkávám s dotazy typu „co mám použít
proti ur"itému plevelu?“ nebo „jaký herbicid
je možné použít do ur"ité plodiny?“ Na
takovéto otázky není možné odpov d t,
nebo vždy je t eba se ptát „jaký herbicid je
možné použít proti konkrétnímu plevelu
(pop . skupin plevel() v ur"ité konkrétní
plodin “. U všech t chto herbicid( je velmi
d(ležitý stupeJ selektivity, tj. rozdíl mezi
dávkou, p i které je bezpe"n huben plevel
a nepoškozována kulturní rostlina a dávkou,
p i které je již kulturní rostlina poškozována.
P itom stupeJ selektivity je odvislý nejen od
typu a druhu herbicidu, ale i od stá í a r(stové fáze rostlin (plevelných i kulturních), na
meteorologických podmínkách, typu a druhu
p(dy, na odr(dách kulturních rostlin a ad
dalších faktor(. Velmi d(ležitou podmínkou
úsp šného použití selektivních herbicid( je
absolutní nutnost použití p esné dávky
a rovnom rná plošná aplikace. P i dávce
nižší než doporu"ené herbicid nedostate"n
nebo v(bec „nezabere“ na plevele a p i
vyšší v tšinou zase poškodí i kulturní rostliny. Tyto podmínky je však možné splnit
jedin tehdy, když herbicidy aplikujeme
pomocí post ikova"e, který má plošný rám,
p esn kalibrované trysky a v porostu se
pohybuje stabilní rychlostí. Toho však ru"ními, zádovými nebo i traka ovými post ikova"i nikdy není možné dosáhnout. Nev íte-li
tomu, p esv d"íte se o tom tak, že sv(j
post ikova" naplníte "istou vodou a bude se
snažit jim rovnom rn zvl"it nap . suchou
betonovou plochu. Výsledek bude názorný
a p itom p ekvapující. Shrneme-li to, pak je
z ejmé, že úsp šné a p itom bezpe"né
používání selektivních herbicid( vyžaduje
zna"né množství v domostí a zkušeností
a sou"asn vhodnou aplika"ní techniku.
A tím vším naprostá v tšina zahrádká (
neoplývá a proto používání selektivních
herbicid( na zahrádkách nelze doporu"ovat.
Jedinou výjimkou jsou jen vysoce selektivní
herbicidy, tzn. takové, které i p i necht ném
mírném p edávkování kulturní rostliny nepoškodí. K nim pat í p edevším herbicidy proti
dvoud ložným druh(m plevel( v travních
porostech (Agrofit Kombi, Bluster Lawn
Trigger, Bofix, Lontrel 300, Starane 250
EC). Když n jakou plošku trávníku nezasáhnete nebo zasáhneme menší dávkou, plevele tam sice porostou i nadále, ale p i slabém
p edávkování (nap . p i necht ném p ekrytí
post iku) pravd podobn trávník ješt nepoškodíme.
Druhou velkou skupinou jsou herbicidy
neselektivní neboli totální. Ty zahubí
všechny rostliny („vše co je zelené“) a proto
jsou používány na odpo"ívadlech, h ištích,
hrobech, kompostech, dvorech, skladovacích plochách, parkovištích, pod ploty, mezi
dlaždicemi, pod okrasnými a ovocnými
stromy a ke i, v okolí d tských pískoviš , ale
i likvidaci starých trávník(, k likvidaci nežádoucích d evin a úporných plevel( apod.
Jednoduše e"eno, všude tam, kde chceme
aby nám nic nerostlo. Jsou to herbicidy na
bázi derivát( kyseliny fosfore"né (nap .
Dominator, Folar 525 FW, Glyfogan 480 SL,
Roundup Biaktiv, Touchdown Quattro a další jim chemicky p íbuzné p ípravky) nebo
herbicidy Garlon 4 EC "i Casoron G. P i
správném použití ve výše uvedených p ípadech je jejich použití nejen opodstatn né,
ale mnohdy i jediným zp(sobem, jak se
s daným problémem vypo ádat.
85
P i aplikaci jakýchkoliv herbicid( je t eba
zd(raznit výraz „správné použití“. V prvé
ad je t eba vždy si p edem p e"íst návod
na obalu herbicidu i tzv. p íbalový letá"ek a
vším, co je zde uvedeno, se striktn ídit.
Nikdy nesmíme herbicidy zasáhnout žádné
sousední porosty, natož pak porosty sousedovy. Toho docílíme jedin tehdy, jsou-li
aplikovány jen pomocí speciálních, tzv.
št rbinových "i herbicidních trysek. Ty se
vyzna"ují tím, že netvo í jemnou mlhu snadno unášenou vzdušnými proudy (a to i za
úplného bezv t í), ale p i menším tlaku
vytvá ejí v tší kapky, které zasáhnou jen to,
na co je proud post ikové kapaliny nasm rován. B žné trysky v tšinou vytvá ejí z post ikové kapaliny jemn mlžící kužel, št rbinové trysky pak jen úzký v jí . B žné trysky je
proto možné používat jedin spole"n se
speciálními ochrannými kryty. Zásadn
k aplikaci herbicid( nepoužíváme r(zné
ru"ní zmlžova"e (rosi"e), ke kterým se
herbicidní trysky ani ochranné trysky nedodávají nebo u kterých je nelze použít. Absolutn nemožné je herbicidy aplikovat pomocí
zahradních konví, kartá"(, smeták( a podobných zahrádká ských „zlepšovák(“.
V mnoha p ípadech místo plošné aplikace
vysta"íme s aplikací lokální nebo bodovou,
kdy herbicid aplikujeme jen na jednotlivé
plevelné rostliny pomocí št tc(, speciálních
herbicidních tužek, knotových aplikátor(,
herbicidních seker apod. Aby nedocházelo
k nežádoucímu poškození rostlin, je t eba
post ikova"e po aplikaci herbicid( velmi
d(kladn vymýt nejen jejich nádrže, ale
i hadice, trysky, síta a ventily. Ideální je,
když k aplikaci herbicid( se používá post ikova", který není používán k aplikaci ostatních
p ípravk( na ochranu rostlin nebo listových
(foliárních) hnojiv.
Na záv r je t eba zd(raznit, že jedin za
dodržení všech podmínek pot ebných
k bezpe"né a ú"inné aplikace herbicid(,
a t ch v(bec není málo, se tyto látky mohou
stát našimi pomocníky a ne nebezpe"nými
látkami, které mnohdy mohou zp(sobit
i nezvratné škody.
86
Aforismy, vybrané ze Zahrádká ských
informátor4:
Jste moud í, rozvážní, pracovití a tv:r8í? Jestli
ano, je to krásné. Ale p ece je to na nic, jestli tam
chybí to podstatné. Velký p írodní myslitel
R.W.Thoreau kdysi ekl: „Jak nedostate8ná je
všechna ta moudrost, ve které chybí láska“.
(Zahrádká ský informátor, zvl. 8íslo na po8est
30. výro8í ?ZS)
Nejt3žší to má na sv3t3 ten, který se snaží
uniknout t3žkostem a ne eší je.
(Zahrádká ský informátor Podzim 1979)
Tehdy je práce na zahrad3 touhou po kráse,
je-li v ní láska k tomu co d3láme. J. Š.
Dokud se nenau8í 8lov3k víc obdivovat r:že a
lilie než sedmikrásky, z:stává 8lov3kem. J. Š.
Nežli nahlas zkritizujeme, rozmysleme se
t ikrát, zda by i pro vás, kte í kritizujete, nebylo
lepší tentokrát ml8et a nenápadn3 pomoci. J. Š.
(Zahrádká ský informátor Podzim, 1990)
Jmelí - rostlina známá a p esto
tajuplná
Ing. Jaroslav Rod, ÚR ZS Olomouc
Není snad "lov ka, který by jmelí neznal
a to p edevším jako jeden z neodmyslitelných symbol( vánoc. Podívejme se ale na
tuto rostlinu trochu podrobn ji a to z hlediska botanického, fytopatologického, medicínského i mýtického.
Jmelí (lidov méle, jemela, jemelo, jmel,
jimelí, omejlí, omelí, gmejl, gmeil, mejlí,
lepiJák) je celosv tov rozší ený stálezelený ke ík, který se vyskytuje na ad jehli"natých a listnatých d evin, u nás p edevším na
akátech, lípách, habrech, jasanech, javorech, je ábech, topolech, vrbách, borovicích
a jedlích a ojedin le i na smrcích. Z ovocných d evin jej m(žeme najít p edevším na
jabloních, vzácn ji na o ešácích a meruJkách. Ve sv t existuje asi 100 botanických
druh( jmelí, z nichž u nás roste pouze jmelí
bílé (Viscum album). P edevším v našich
teplejších oblastech však roste i blízce p íbuzný ochmet evropský (Loranthus europa-
eus), který se vyskytuje jen na dubech, ale
protože na zimu mu opadávají listy, je nejen
neatraktivní a tudíž o vánocích nepoužitelný, ale i "asto p ehlížený. Ob tyto rostliny
pat í do "eledi ochmetovitých (Loranthaceae), které jiné zástupce ve st ední Evrop
nemají. Z botanického hlediska však za azení jmelí není vždy zcela jednozna"né. Podle
toho na jakých d evinách se vyskytuje, n kte í botanikové u jmelí bílého rozeznávají
n kolik subspecií "i forem (nej"ast ji t i),
které jiní dokonce považují za samostatné
botanické druhy. Jmelí kvete v b eznu a
v dubnu nevýraznými kv ty a protože je to
rostlina dvoudomá, ony krásné bílé plody
(bobule), n komu p ipomínající perly, nenajdeme na všech ke í"cích, ale jen na sami"ích. Uvnit bobulí jsou v siln lepkavé dužnin (latinský název jmelí Viscum znamená
lepidlo, Viscum album pak bílé lepidlo)
semena. Díky tomuto lepu se semena velmi
snadno p ilepí na nové v tve a stromy poté,
co je sem prost ednictvím výkal( p enesou
ptáci, p edevším drozdi a brkoslavové. Lep
p ipravovaný z bobulí v minulosti sloužil
v "ižb neboli k lapání drobných pták(.
Z tohoto použití má údajn jmelí i "eský
název, nebo ve staroslov nštin se jmenovalo jmeja, podle „jímání“ ptactva. Podle
velikosti ke (, které mohou dosahovat
v pr(m ru i p es jeden metr, se dá usuzovat
na jejich stá í, nebo každý rok jejich prýty
narostou jen o jeden "lánek s jednou dvojicí
list(.
Po vyklí"ení mladé ko ínky rozpoušt jí
buJky strom( a pronikají do k(ry a do d eva
a pomocí tzv. haustorií se rostliny napojují
na cévní systém strom( a "erpají z nich
vodu a v ní rozpušt né látky. Jmelí se tak
stává poloparazitem. Není však úplným
parazitem, protože obsahuje chlorofyl (je
zelené) a je proto schopno fotosyntézy
pomocí které si „vyrábí“ ostatní pot ebné
látky. P esto siln ji napadené stromy jsou
oslabené a tím náchyln jší v("i chorobám,
šk(dc(m i pr(myslovým exhalacím. U siln
napadených strom( odumírají v tve. Krom
toho jmelí znehodnocuje d evo ur"ené pro
další zpracování. Z hlediska zahrádká ( je
d(ležité v d t, že ke íky jmelí na jabloních
p edevším zahuš ují koruny a tím p ispívají
k vytvá ení podmínek vhodných pro r(zné
houbové choroby, jako je strupovitost, moniliová hniloba, nektriová rakovina, mušincovitost "i sazovitost jablek. V n kterých zemích
(nap . USA) se jmelí zám rn p stuje a to
nejen pro váno"ní použití, ale i pro farmaceutický pr(mysl.
Jmelí je rostlina využívaná k lé"ení jak
v minulosti, tak i v sou"asnosti. Obsahuje
glykoproteidy, peptidické toxiny (p edevším
viscotoxin, který se skládá z více než 40
aminokyselin), vodorozpustné polysacharidy
(p edevším polygalaktunoráty a flavoniny),
alkaloidy, cholin, acetylcholin, histamin,
organické kyseliny, triterpeny, fenylové
slou"eniny a adu dalších látek. Zajímavé je,
že jednotlivé rostliny jmelí mají r(zný obsah
látek podle toho, na jakém strom rostou.
Nejvíce t chto látek má jmelí sbírané v b eznu, listopadu a prosinci. V sou"asnosti se
jmelí používá p edevším ke snížení krevního tlaku (rozši uje vláse"nice), proti arterioskleróze, poruchám vegetativního nervového systému i k podp(rné lé"b n kterých
nádorových onemocn ní. Jemu p isuzované
ú"inky jsou však mnohem širší: údajn
p(sobí mo"opudn , tlumí n které bolesti
hlavy, závrat , zmírJuje pocity návalu krve
do hlavy (zejména v klimakteriu), reguluje
vylu"ování žlu"i a ovlivJuje "innost slinivky
b išní, má protirevmatické ú"inky, potla"uje
zvýšenou "innost štítné žlázy, pomáhá p i
n kterých projevech senné rýmy, udržuje
"ilost, pomáhá p i t lesném a duševním
p etížení, padoucnici (epilepsii), hysterických záchvatech, hu"ení v uších, používá
se p i p íznacích stá í, pomáhá p i závratích, zastavuje krvácení, užívá se p i zvýšené "innosti štítné žlázy, p i k e"ových žilách
nebo bércových v edech, prospívá p i lé"b
no"ního pomo"ování dosp lých atd. V minulosti bylo jmelí doporu"ováno i proti moru
"i p íjici (syfilisu). V kosmetice se jeho výtažky uplatJují v krémech a emulzích ur"ených
ke zklidn ní podrážd né citlivé k(že a proti
nadm rné tvorb lup(. D(ležité ale je t eba
si uv domit, že tato prakticky všestranná
lé"ivka je sou"asn i rostlinou pom rn
siln jedovatou. Nejjedovat jší je údajn
87
jmelí rostoucí na topolech a proto toto jmelí
se ve farmacii v(bec nepoužívá. Je typickým p íkladem toho, na co už p ed asi 450
lety upozornil Paracelsus, že totiž mezi
jedem a lékem je rozdíl jen v dávce („Dosis
sola facet veneum“). Proto jakémukoliv
používání jmelí by m la p edcházet konzultace s léka em. V žádném p ípad by se
nem lo užívat p i nedostate"né "innosti
srdce a ledvin.
Pro své ú"inky a samoz ejm nezvyklý
zp(sob r(stu (roste vysoko v korunách, je
stálezelené, bobule dozrávají v prosinci
a p ipomínají perly) je jmelí již po tisíciletí
považováno za kouzelnou rostlinu. Staroindické básn se o n m zmiJují jako o „kouzelném proutí“. Jeho lé"ivé ú"inky údajn
znal i biblický král David. Keltští kn ží (druidové) používali jmelí nejen jako léku proti
otravám "i neplodnosti, ale zažehnávali jim
války, hladomory, krupobití i zlé duchy
a vlkodlaky. Protože jmelí utínali zlatými
srpy dodnes se zachovala tradice ho pozlacovat. Sta í Galové v ili, že ze jmelí va ený
elixír jim dodává nadp irozenou sílu. V období antiky se v ilo, že jmelí otvírá brány
do podsv tí a proto se dávalo mrtvým do
hrob(. Pohanští Slované nazývali jmelí
„metlou duch(“ a odhán li jim nemoci,
u knutí, otvírali jim zámky, odhán li zlod je
a zlé duchy, odvraceli požáry nebo se "inili
neviditelnými. V Japonsku se dodnes výluh
z jmelí používá ke zvýšení p(dní úrodnosti
a britští farmá i v í, že velké zdravé rostliny
jmelí v ští velkou úrodu. V Rakousku se
ješt dnes n kdy jmelí dává do manželských postelí pro podporu mužské potence a ženské plodnosti. V Itálii se tradovalo,
že žena, která nosí kousek jmelí u sebe má
nad ji po"ít. V jiných zemích se ze stejných
d(vod( dává do vína. Indiánské ženy ale
jmelí používají ze zcela opa"ných d(vod( jako antikoncepci nebo prost edek vyvolávající potraty. N které africké kmeny používají
jmelí jako amulet chránící p ed zran ním.
Díky svým lepivým semen(m má moc vyvolat nebo udržovat svazky mezi osobami
opa"ného pohlaví. Podle jedné legendy bylo
jmelí kdysi stromem, z n hož Josef vy ezal
kolébku pro Ježíška. Po t iat iceti letech pak
88
strom porazili ]ímané a z jeho kmene vyrobili k íž, na kterém Ježíše uk ižovali. Strom
se hanbou zmenšil v malé ke íky, které jsou
nuceny žít z jiných strom(. Zahrnuje však
dobrem všechny, kdož pod ní projdou. Do
domu p ináší št stí, odvahu a lásku. Ale to
prý jen tomu, kdo je jmelím obdarován a ne
kdo si je sám koupí. Jmelí nechybí ani
v klasické kv tomluv , kde znamená „spolu
našli jsme št stí“. Objevuje se také v mnoha
obdobách i ve sná ích. Sny, ve kterých se
vyskytuje jmelí, m(že v štit št stí, pevné
zdraví, lásku, rychlé zbohatnutí, svatbu,
k tiny, ale sou"asn i falešného p ítele,
pobyt mezi "arod jnicemi, nešt stí, nemoc
a nebo dokonce i smrt. Co z toho se vyplní
prý záleží v jaké situaci se jmelí ve snech
objeví.
A co m osobn na jmelí nejvíce fascinuje? No p ece to, že pod jeho snítkou se
m(žete zcela beztrestn s kýmkoliv líbat.
Ale pozor - platí to jen o Št drém dnu.
V9ely na zahrádce
a v život! 9lov!ka
Ing. Václav Duchá%, u%itel v%ela ství
motto:
„Pokud by zmizely na zemi v"ely, zbývají
lidem jen "ty i roky života", prohlásil Albert
Einstein o tomto hmyzu, zjednodušen
ozna"ovaném jen jako producent medu.
Úloha v"el na naší planet však v žádném
p ípad nespo"ívá v produkci medu, na
mlsání pro vyšší savce, ale v opylování
milion( kv t( na ovocných stromech, zeleninových zahradách, na loukách, polích a lesích. „Bez v"el by nebylo opylení, žádných
rostlin, žádných zví at, žádných lidí", vyjad uje zcela prost Einstein(v „v"elí vzorec".
V9ely a lidé
Jak je možné, že tento sv tov uznávaný
u"enec, takto hodnotí v"elu, které se mnozí
lidé bojí, "asto ji ni"í a v"ela e chápou jako
n koho, kdo si hraje se svým koní"kem.
Samoz ejm , že tato situace zatím nenastala, v našich zemích je prozatím v"el
i ostatních druh( hmyzu pro opylení rostlin
dost, ale ve sv t vlivem nastupující chemizace, za"ínají být problémy.
P ed "asem šel okolo mé zahrady bývalý
agronom, zastavil se a íká: „Jak je to možné, že ty máš po ád tolik ovoce na zahrad
a já jenom n kolik padavek a t ešn a švestky ani nestojí za to sklízet?". To je proto, že
já mám na zahrad v"ely a ty na ja e prost
na vaší zahradu nedolétnou - dlouze jsme
potom mluvili o významu v"el pro zahrádkáe, ovocná e a o p írodu v(bec.
Podobn projevují obavy o zabezpe"ení
opylení ovocných sad( i ovocná i ze zem d lských podnik( zabývajících se výrobou
ovoce. Tito jsou odkázáni na dovoz v"el od
místních v"ela ( a snížení po"tu chovaných
v"el a nebo omezení p ísun( v"el do sadu
z d(vod( uzáv ry zp(sobené onemocn ním
v"el by se následn projevilo na množství
a kvalit sklizní.
P esto m(žeme slyšet i názory n kterých
lidí, že mají na zahrádce dost ovoce a v"ely
v okolí nejsou. Ano i to je možné, v naší
republice se ješt na opylení podílí i ostatní
druhy hmyzu voln žijící v p írod . Zejména
v"ely samotá ky, které jsou malého vzr(stu,
"asto lidé ani nepost ehnou, zatímco "meláci p edevším na ja e na sebe upozorní svým
charakteristickým „bzukotem". Ale tohoto
hmyzu vlivem civiliza"ních faktor( ubývá a
mimo "melák( se zatím um le neda í jejich
odchov ve v tším m ítku. A tak v"ely postupn nabývají na významu.
Ve sv t jsou úbytky v"el rovn ž v centru
pozornosti a poplatky za p ísuny v"el do
ovocných sad( a hmyzosnubných kultur se
stávají pro chovatele v"el významným zdrojem p íjm(, které za"ínají p evažovat nad
p íjmy z prodeje v"elích produkt(. U velkop stitel( ovoce by zvýšení výnosu o 30 %
bylo velmi významné, zatímco u zahrádká (,
tém neznatelné.
V roce 1973 požádal kongres USA univerzitu v Tasconu ve stát Texas o vy"íslení
hodnoty, kterou p ináší v"ely opylovací
"inností pro p írodu. Pracovníci univerzity
provedli pom rn rozsáhlé výzkumy a jejich
záv ry byly p ekvapující. Prokázali, že
hodnota opylovací "innosti je 143 krát vyšší,
než je hodnota všech v"elích produkt( vyprodukovaných v"elami dohromady. Pokud
bychom tyto záv ry p evedli do našich
podmínek, dalo by se íci, že hodnota "innosti našich v"el je asi 40.000 K" na každé
v"elstvo.
Neznám žádný jiný obor lidské "innosti,
který p írod mnohem více p ináší, n ž z ní
odebírá a to co odebírá by jinak p išlo nazmar.
V"ela i jsou tedy lidé, kte í svojí "inností
vytvá ejí nemalé hodnoty nejen pro p írodu,
ale doslova život v p írod ovlivJují.
V"ely si zachovaly charakter jižního hmyzu, v dob ledové byly ledovcem vytla"eny
až k mo i a zp tn se postupn vracely, ale
už s n kterými vlastnostmi, které jsou pro
n typické. Zatímco jejich sest enice, vosy,
sršn a "meláci, si ponechali zp(sob p ežití
zimy ve stavu, kdy p ežívá pouze oplozená
sami"ka a to v klidovém stavu (hybernace),
v"ely celou zimu p ežívají ve spole"enství
tvo eném n kolika tisíci d lnic s matkou,
kdy mají sice životní pochody zpomalené,
ale po celé období tráví potravu a ihned po
slunovratu za"ínají s obnovou plodového
hnízda.
A protože na toto klidové období pot ebují
zásoby v podob medu, jsou pro "lov ka
od dávnov ku velmi zajímavé, protože
nedokázal jinde najít zdroj sladké potravy,
pozd ji i alkoholického opojení v podob
medoviny, suroviny pro výrobu sví"ek a i na
ochranu svého zdraví a už v pylu, nebo
propolisu.
V9ely a kv!ty
Opylovací "innost v"el je nenahraditelná,
v"ely jsou ale velmi úzce vázány na prost edí, které jim poskytuje životní prostor v podob úkryt( a potravy. Potrava v"el, kterou
tvo í pyl a nektar, p ípadn i medovice je
odm nou za opylení. Rovn ž tuto potravu
nelze ni"ím plnohodnotn nahradit.
To tedy znamená, že nem(žeme v"ely
chovat kdekoliv, uzav ené v prostoru, klecích "i omezených prostranstvích. V"ela
pat í do volné p írody, do krajiny, mezi
kv ty, mezi rostliny, stromy, ke e, pot ebuje
místo chrán né p ed v trem a slune"ním
žárem a s dostatkem vody.
Pro život tedy pot ebuje pyl pro sv(j vývoj,
nektar jako zdroj energie a vodu nejen pro
89
ed ní potravy, ale i pro termoregulaci.
K tomu ovšem musí mít i slunce, které vytvoí základní podmínku pro život a to je venkovní teplotu nad +10 oC. P i ochlazení na
+7 až +9 oC, se v"ela p estává pohybovat,
p i +4 až +6 oC upadá do chladové ztrnulosti a pozd ji hyne. V zimním období si
udržuje uprost ed zimního chomá"e teplotu
25 oC a pro výchovu plodu 35 oC. P i vyšší
teplot rozprašují uvnit úl( vodu a tím
teplotu snižují, pokud se jim nepoda í snížit
pod 40 oC, dojde ke zhroucení voskového
díla a v"ely hynou a nebo opustí úl.
To tedy znamená, že klesne-li venkovní
teplota v pr(b hu kv tu ovocných stromu
a ke ( pod 10 oC, v"ely p estávají létat
a opylení t chto rostlin je potom ohroženo.
Trvá-li ochlazení delší dobu, m(že podstatn ovlivnit i výši úrody.
V naší st edoevropské oblasti p edpokládáme, že asi 15 až 20 % rostlin je opylováno
v trem (obiloviny, kuku ice atd.) Ale p evážná v tšina rostlin je odkázána na p enos
pylu hmyzem a to p evážn v"elami, i proto,
že podíl ostatních druh( hmyzu stále klesá,
snadno potom pochopíme význam p ítomnosti v"el.
Pro sv(j život spot ebuje jedno v"elstvo za
rok asi 30 až 50 kg pylu, 60 až 120 kg medu
a 50 až 150 l vody.
P íroda je dosti zásobena a v mnoha p ípadech nešet í, tak na p íklad pylu poskytuje
na jeden hektar: višeJ 5 - 15 kg, jabloJ 5 až
80 kg, epka ozimá 60 -150 kg a svazenka
vrati"olistá 150 - 250 kg.
Podobn je tomu i v produkci nektaru na
jeden hektar, kdy ovocné stromy poskytují
30 - 50 kg, smetánka léka ská 150 -300 kg,
maliník až 700 kg, akát až 1200 kg a les
medovici 1000 - 1500 kg.
V"ela dokáže dolet t do vzdálenosti n kolika kilometr(, ale pokud najde sn(šku
v blízkosti úlu, daleko nelétá. V"ela donáší
nektar v tzv. medném vá"ku, kdy pojme
57,7 mm3, nebo 0, 069 g nektaru. K donášce jednoho kg nektaru je pot eba asi 14500
náplní medného vá"ku. Z 3 kg nektaru
vznikne po zpracování 1 kg medu, takže na
získání jednoho kg medu pot ebuje v"ela
45000 náplní medného vá"ku.
90
V"ela navštíví v pr(m ru za jednu minutu
12 kv t(. P i jednom výletu o délce 27 minut
navštíví 324 kv t(, což odpovídá dennímu
výkonu 4200 navštívených kv t(. Za 15
letových dn( by mohla navštívit 65000 kv t(. Toto množství odpovídá asi 4,4 g medu,
takže jedna d lnice za život naplní asi 15
bun k plástu medem.
V"ela je florokonstantní, to znamená, že
navšt vuje jenom jeden druh rostliny v jednom dni, na který ráno zalétá, což je pro
p enesení pylu velmi významné. Na ja e je
nejpo"etn jším druhem hmyzu a proto se
podílí nejvíce na opylení jarních rostlin,
zejména ovocných strom( a ke (, létá
ovšem jenom na takové vzdálenosti, které ji
dosta"ují zabezpe"it zdroje potravy. Pro
dokonalé opylení je zapot ebí rozmístit
v"elstva rovnom rn po celé ploše sadu
v po"tu 3 až 5 na jeden hektar.
V9ely a zdraví
O významu medu pro lidské zdraví asi
není pot eba dlouze psát. Ani nejlepší nektar zdaleka ješt není medem. Nejd íve jej
musí ve v"elstvu zpracovat velký po"et
„chemik(".
Musí nektar zahustit, promísit sekretem
žláz, a p epracovat v med. V"ely sami
ur"ují, kdy se dosáhne správného složení
a kdy uzav ou buJky s medem voskovým
ví"kem. Nám všem je tato "aruplná vlastnost medu známá ve zdravých a nemocných dnech života.
Medem lze lé"it malá poran ní, popáleniny, posiluje "innost srdce, jater, žaludku,
ledvin, mo"ového ústrojí a celkov dodává
energii p i náro"ných výkonech. Je t eba
zvážit nadm rné požívání epného cukru,
který má zna"ný podíl viny na tzv. civiliza"ních chorobách. Naproti tomu med svým
obsahem jednoduchých cukr( nezat žuje
organismus, a zejména je vhodný ke slazení
pokrm( u d tí a starších lidí.
Medem sladili už lidé v dob kamenné,
jako posvátný pokrm se stal sou"ástí mnoha
rituál( a náboženských ob ad(. Sta í ]ekové byli p esv d"eni, že je starší než planeta
zem a považovali ho za potravu boh(.
Ale i pyl je velmi d(ležitý pro lidské zdraví,
i když zatím nedocen n a málo se o jeho
významu ví. Podle zkušeností zahrani"ních
autor(, p edevším švédských, polských, ale
i ruských v dc( je jedním z mála p írodních
produkt( pozitivn ovlivJujícím u muž(
problémy s prostatou, kladn p(sobí na
psychiku, posiluje imunitu, vyrovnává krevní
tlak a je zdrojem vitamín( a bílkovin.
V"elí žihadla jsou odpradávna používána
pro lé"ení neinfek"ních revmatických onemocn ní. V"elí mate í kaši"ka je také jedním z posilujících potravinových doplJk(.
Nesmíme zapomenout ani na medovinu,
která nesm la chyb t na stolech panovník(,
hodnostá ( a na církevních slavnostech.
Tyto zmiJované rostliny v tšinou velmi
dob e p ežívají v našich podmínkách a navíc p inášejí trochu exotiky do našich zahrádek a to a již vzhledem, tak plody, které
v našich obchodech nejsou b žn k dostání.
Do podv domí se již dostala ada rostlin.
Jist už znáte nap . kiwi (existují 3 p stované skupiny - velkoplodá Actinidia chinensis
a drobnoplodé Actinidia arguta a Actinidia
kolomikta), nebo nashi hrušky, u nichž se
nabízí ada odr(d.
V tomto "lánku bych vám cht l p edstavit
další exotické ovoce, které jde u nás b žn
p stovat.
Záv!r
V"ela je, byla a bude vždy nedílnou sou"ástí života v p írod , nem(že existovat bez
kv t( rostlin, na kterých je p ímo závislá
a odm Juje se jim tím, že jim pomáhá
zachovávat život. ;lov ku vedle opylení
jeho plodin poskytuje i produkty, které mu
umožJují lépe a zdrav ji žít.
V"ela ení je lidskou "inností, která p írodu
nepoškozuje, naopak napomáhá zachování
rovnováhy života v p írod a využívá zdroje,
které by jinak z(staly nevyužity. Hodnoty
vytvo ené v"ela skou "inností mnohokráte
p evyšují náklady na tuto "innost.
Na záv r si dovolím ocitovat z úvodní
preambule k patentu vydanému v roce 1775
Marií Terezií.: „Pé"e o blaho všech lidu
pohnula naši mate skou starostlivost k vydání tohoto na ízení. Kdy v této bohulibé
"innosti nachází každý poddaný možnost ke
své obživ a k zapravení dávek státu pot ebných".
Asimina triloba - Mucoul trojlalo9ný
V posledních letech se dostává do pop edí
zájmu v USA i v Evrop málo známý a rozšíený ovocný strom, který se dá bez problém( u nás p stovat a jehož ovoce je srovnatelné s nejkvalitn jším tropickým ovocem.
Asimina triloba je znám jší pod obecným
anglickým pojmenováním paw paw („pouv
pouv"). ;eské botanické jméno MuHoul
trojlalo"ný není p íliš zažito.
Asimina triloba (L.) Dunal je netropický
reprezentant svého rodu, konkrétn rodu
Annonaceae (láhevníkovité). P(vodem je ze
severní Ameriky. Jedná se o rostlinu, kterou
prokazateln znali a využívali již p(vodní
obyvatelé, místn tvo í významnou "ást
p(vodního zalesn ní.
Je to opadavý strom, procházející vegeta"ním klidem, v našich podmínkách zcela
mrazuvzdorný, udávaná mrazuvzdornost je
minimáln -25 oC (n které prameny jako
bezproblémovou uvád jí hodnotu -31 oC).
Rostlina kvete pom rn dlouho (2 - 3 týdny),
takže i pravd podobnost p ežití jarních
mraz( je vysoká. Plody jsou velikostn i
chu ov zna"n variabilní. Hmotnost plodu
dosahuje až 0,5 kg, vypadá jako zelený plod
manga. Chu ové vlastnosti jsou charakterizovány adou r(zných, "asto velmi malebných a kv tnatých popis(. Podstata sou"asného celosv tového zájmu o paw paw tkví
v tom, že se jedná o ovoce mírného pásu,
které p itom má chu ové charakteristiky
nejkvalitn jšího tropického ovoce. Konkrétn hovo íme o krémovité (pudinkovité)
konzistenci a chuti jako banán v kterém je
Exotické ovocné rostliny
do našich zahrad
ing. Josef Mat(jka, SZO ZS Citrusá i
V posledních letech se u nás za"ínají
objevovat r(zné zajímavé ovocné stromky
a ke e, které m(žeme ozna"it exotickými.
Pro mnohé zahrádká e, kte í mají informace
o t chto stromech a ke ích, p edstavují
velmi zajímavé rozší ení sortimentu ovoce
p stovaného na zahrádkách.
91
obsaženo mango, ananas, atp. Dužnina
variuje od bílé, p es žlutou po oranžovou.
Hovo íme tedy o vysoce kvalitním ovoci
tropické chuti, které p i troše št stí a p im ené pé"i m(žeme sklízet na našich zahradách, tedy v mírném pásu.
Listy jsou veliké (až 25 cm) a ur"ují estetické p(sobení stromu jako takového, který
zjevem vyvolává pocit, že „sem nepat í".
Podobn jako o chuti, m(žeme i o vzhledu
stromu hovo it jako o ojedin lé „návšt v "
tropického vzhledu. Literatura se zmiJuje
také o lé"ebných vlastnostech r(zných "ástí
rostliny.
Požadavky na p stování nejsou nijak
p ehnané, naopak, rostlina je v podstat
bezproblémová a nenáro"ná, navíc do jisté
míry p(sobí insekticidn , takže r(zný škodlivý hmyz se jí celkem spolehliv vyhýbá. Ze
zkušeností vyplývá, že stromy je dobré
p stovat na slunci, ideáln na chrán ném
stanovišti proti v tru.
Kv ty paw paw jsou hn do-"ervené (jakoby z moduritu), velké a velice zajímavé.
V"ely je v podstat ignorují. Roli opylova"(
i v domovin zastává jiný hmyz v"etn mravenc( a zejména vítr. Paw paw je totiž
cizosprašné - to znamená, že k opylení je
zapot ebí 2 geneticky r(zných strom( (jako
nap . u mandloní, slivoní "i t ešní). Je tedy
nutné mít vedle sebe dv rostliny r(zných
odr(d.
N!kolik slov o ezu
Nic složitého, máme-li na pam ti, že paw
paw kvete na loJských letorostech (kulaté
kv tní pupeny lze na podzim z eteln rozeznat v paždí list(). Takže pouze mírné
zakrácení a pro ezání p ípadných zaschlých
"i jinak poškozených v tví a to za vegetace
po odkv tu. Paw paw plodí v tzv. klustrech,
kdy z jednoho kv tu m(že být více, konkrétn až 9 plod(.
Plody dozrávají dle ranosti odr(dy (srpen
až íjen) a jejich skladovatelnost je omezená
(v chladni"ce cca 2 - 3 týdny). P ebyte"né
nezkonzumované ovoce je možné užít na
d en , zamrazit, apod. Další použití plod( je
p i výrob vín a destilát( se zcela neobvyklou chutí, p i pe"ení a va ení, výrob
zmrzlin, atp.
92
Paw paw nelze ízkovat, což bylo pokusy
v USA jednozna"n prokázáno. Jelikož pro
úsp šné dozrání musíme mít u nás ranou
odr(du, je zapot ebí si po ídit roubované
stromky, nebo si naroubovat semená"e.
Jednotlivé odr(dy jsou popsány na internetu
na adrese v nované tomuto ovoci www.pawpaw.cz
P es relativní novost zájmu o paw paw
v celosv tovém m ítku je známých odr(d
mnoho desítek. V tšina z nich má p(vod
v USA, p ípadn v Kanad .
V ;R je v sou"asnosti k dispozici odr(dová kolekce asi 20 odr(d.
Abychom nemluvili ryze teoreticky, dotkneme se i možnosti získání t chto ovocných strom(:
Je n!kolik možností.
Výsev semen. Semena jsou u nás k dispozici, výhody tohoto zp(sobu: aklimatizace
na podmínky v lokalit , možnost získání
unikátních charakteristik plod(. Nevýhody:
velice pomalý po"áte"ní r(st, neznámá
kvalita, chu , barva plod(, neodhadnutelný
po"átek plodnosti, tém jist velmi pozdní
zrání.
Nákup semená"(. Nevýhody obdobné,
jako u p edešlého zp(sobu, výhoda: jisté
"asové zkrácení doby vývoje rostliny. Dle
mého názoru se nákup semená"( rozhodn
nevyplatí.
Nákup roubovaných rostlin. Výhody: známé informace o odr(d , tj. o"ekávatelná
kvalita, chu , barva plod( a ranost odr(dy,
rychlý nástup do plodnosti. Nevýhody: dosud velká cena (700 - 1000 K").
P i nákupu doporu"uji koupit odr(dové
rostliny a to kv(li zna"né variabilit velikosti
a chuti plod(, nutnosti raného dozrávání pro
bezproblémové dozrání v našich podmínkách. Také bych doporu"il nákup od d(v ryhodného prodejce, který zaru"í pravost
proklamované odr(dy (není problém odr(du
zam nit - vzpomeJme jen kolik se prodalo
„samosprašných" rostlin kiwi, které novým
majitel(m mnoho radosti nep inesly).
V ;R se MuHoul p stuje již déle. Vím jist ,
že je p stován v Lednické kolekci rostlin. Já
a moji známí s úsp chem p stují tento
strom již 5 let a mohu potvrdit, že nejenom
p ežívá, ale i plodí.
Pro m osobn je tento ovocný strom
nejperspektivn jším exotickým ovocem do
našich zahrad. Je velmi odolný (lze p irovnat k broskvoním), zejména má velké a
chutné plody.
Tomely
- další exotické plody do našich zahrad.
Budu se zabývat rostlinami, které náležejí
do rodu Diospyros (p(vodem z e"tiny), což
mimochodem nejspíše znamená n co jako
„ovoce boh(". Jedná se o rozsáhlý rod,
jehož zástupci se v tšinou vyskytují v tropickém pásmu. Menšina z druh( tohoto rodu
není tropická a dokonce je možné n které
p stovat u nás.
O rostlinách rodu Diospyros m(žeme
hovo it jako o ebenovnících ("erných, pruhovaných, bílých). Tropické ebenovníky jsou
významným cílem t žby, ebenové d evo je
velmi kvalitní, tvrdé, stejnorodé a jeho použití je široké. Z hlediska p stování nás zajímají tyto druhy:
Diospyros kaki Lf. - tomel japonský (anglicky oriental persimmon)
Diospyros virginiana L. - tomel viržinský
(anglicky native/Ameri"an persimmon)
a k íženci t chto dvou druh(.
PojHme k druhu Diospyros kaki Lf. - tomel
japonský (anglicky oriental persimmon).
Pochází z oblasti ;íny a v Japonsku se
jedná o jeden z nejdéle kultivovaných druh(
a zároveJ tam jde o jeden z nejvíce cen ných a p stovaných ovocných druh(. Nalezneme jej po celém sv t . ]ada z vás jeho
plody zná i z tuzemských obchod(, kde si již
vydobyly své místo pod obchodními názvy
kaki, churma, sharon.
Jedná se o opadavý strom, výjime"n
ke ovitý tvar. Jeho listy jsou velké (i 20 cm!),
opadávají v tšinou p ed dozráním plod(,
p ed opadem se vybarvují až do intenzivní
oranžovo - "ervené barvy.
Tomel japonský kvete na letorostech
v paždí list(, jedná se o kv ty sam"í a
sami"í. N které odr(dy plodí bez opylení
(partenokarpicky), opylením však kvalita
plod( vesm s stoupá, n které odr(dy sam"í
kv ty netvo í v(bec. Sami"í kv ty jsou
mnohokrát v tší než sam"í, mají bílo - žluté
masité korunní lístky, které mohou mít v
pr(m ru i p es 3 cm. U nás kvete od konce
kv tna, takže jarní mrazíky kv ty neohrožují
na rozdíl od letorost(, které mrazíky ohroženy jsou. P i omrznutí letorost( rostlina obráží pozd ji, již bez kvetení a s rizikem nevyzrání další r(stové periody, která je pak také
posunutá.
Plod je bobule charakteristická jednak
oranžovo - "ervenou barvou (podle odr(dy)
a dále vytrvalým kalichem tvaru od kulovitého, p es kónický po zplošt lý až "ty hranný.
Hmotnost plod( podle odr(dy až p es 0,5
kg, vesm s okolo 100 - 200 g. (pr(m r
plod( až 15 cm). Oplodn né plody jsou
semenné, jinak v tšinou bezsemenné. Za
ideálních podmínek je násada plod( velká,
osv d"uje se jejich probírka.
Dužina plod( je v tvrdém (nedozrálém)
stavu tvrdá, k upavá a v tšinou trpká. Dozráním se trpkost ztrácí, dužina je pak
m kká, velmi š avnatá a lahodná (sladká,
žluto - oranžová, "ervená "i hn dá). Chu
ovoce doporu"uji vyzkoušet, je opravdu
exkluzivní (je t eba jíst zralé, nikoli tvrdé po
zakoupení v obchod ), ada lidí tvrdí, že
mezi b žnými tuzemskými plody nemá sob
rovného. To souvisí i s vysokou š avnatostí.
Poznámka: Podle trpkosti a vlivu opylení
na plody se tomely japonské d lí do n kolika skupin, existují nap . odr(dy, které nejsou trpké ani p ed dozráním.
Tomel je velmi cenným dietetickým zdrojem vitamín(. Plody mají málo kyselin a vysoký obsah cukr( (lze je i sušit, což vede k
dalšímu zvýšení obsahu cukr().
Plody se buH p ímo konzumují (pln zralé,
m kké), dužinu lze využít v ovocných salátech, zmrzlinách, džemech a marmeládách.
Velmi oblíbený je sušený. Dále má široké
využití š áva z plod(.
Z p stitelského hlediska je vhodná slunná
expozice, alespoJ "áste"n záv trná a celkov chrán ná ("ím pozd jší dopad podzimních mrazík(, tím lépe). P(da nejlépe neutrálního pH, bohatá, hluboká. Hnojení b žné.
P ejd me nyní k tomu, co je pro nás nejd(ležit jší. Tomel japonský je d evinou subtropickou, jejíž mrazuvzdornost je sice relativn vysoká, ale p esto omezená. Lze íci, že
spodní hranice se pohybuje okolo - 15 oC.
To je pom rn málo na bezrizikové p stování venku. V ;R u ady p stitel( p esto tome93
ly venku rostou a pravideln plodí. Vždy jde
o mikroklima místa. Nelze o"ekávat celoplošné rozší ení tomelu japonského, ale pro
nadšence disponující vhodnou lokalitou se
jedná o rostlinu, jíž by nem ly opomenout.
Vhodnou lokalitou jsou samoz ejm také
místa u domu, v centrech m st, u zdí, pod
st íškami. Vždy je to v c odhadu a vyzkoušení. Lze samoz ejm problém ešit i jinak.
Tomel je naprosto ideální pro nevytáp ný
skleník - fóliovník. Další, velmi atraktivní
variantou je zmín ná kontejnerová kultura.
Existují stovky odr(d (okolo 1000), z odr(d
u nás p stovaných venku: 'Tipo', 'Costata',
'Zengi-Maru', 'Saijo', ada dalších v kontejnerové kultu e.
Tomel viržinský - Diospyros virginiana L.
Ten má podobné charakteristiky jako
tomel japonský, takže je již nebudeme
opakovat. Na rozdíl od n j pochází ze severní Ameriky, v plané form má malé plody, množené selekce pak mají plody v tší,
až okolo 5 - 6 cm. Chu je velmi podobná,
plody jsou v tšinou semenné (n které odr(dy jsou p i nep ítomnosti opylova"e bezsemenné). Co je pro nás d(ležité je výrazn
vyšší mrazuvzdornost tomelu viržinského.
N které nejodoln jší selekce odolají i teplotám pod -30 oC. Plody na strom vydrží
dlouho do zimy (p emrznutí je dobrá metoda
k odstran ní trpkosti, pokud stupeJ zralosti
p ed p íchodem mraz( neposta"uje) a jejich
intenzivní barva proza uje dané místo.
Spojení sn hem zapadaného stromu s oranžovým ovocem, které se navíc dá sníst je
tém neuv itelné. Tomel viržinský je pro
nás velmi perspektivním druhem. S vyšší
mrazuvzdorností a srovnatelnou chutí plod(
stojí za pozornost. S jeho venkovním p stováním již máme rozsáhlé zkušenosti, celkov je zde ve volné p(d asi 10 odr(d (nap .
'Meader', 'Ruby', 'Campbell NC10', 'Yates',
'Szukis'). I pro tento tomel platí b žné požadavky na výživu a p(du. Choroby a šk(dci u
nás nep edstavují velký problém.
Z ejm nejzajímav jší pro celou adu
zahrádká ( jsou mezidruhové k ížence obou
uvedených druh(. Dva nejznám jší mají
p(vod v bývalém SSSR - jde o odr(dy
'Rosejanka' a 'Nikitskaja Bordovaja' ("ast ji
anglická transkripce Rosseyanka a Nikita's
94
Gift). První jmenovaný je svými vlastnostmi
bližší tomelu viržinskému, druhý pak tomelu
japonskému (Nikita's Gift má o n co menší
mrazuvzdornost než Rosseyanka, oba pak
p es - 25 oC). Práv tyto rostliny jsou velmi
vhodné pro naše pokusy. V USA lze narazit
na n kolik dalších odr(d, které mohou být
hybridy obou druh(, ale není to jisté.
Zkusit 9i nezkusit?
Na úplný záv r mi dovolte malou poznámku, která vám snad uleh"í p ípadné úvahy o
tom, zda-li tyto rostliny vyzkoušet. Tyto
rostliny nejsou mnoho náro"né, ale mohou
p inést závan cizokrajnosti. Pro informaci
dodávám, že i dnes zcela b žné broskvon
byly k nám uvád ny cca p ed 100 lety a
jejich rozší ení, by dnes je považujeme za
prakticky b žné ovoce našich zahrad, bylo
velmi, velmi pomalé. Co z toho plyne? Kdo
má možnost a prostor pro p stování uvedených druh(, a to zkusí, riskuje málo.
Kontakt pro zájemce o bližší informace:
Tel: 737 250 182, e-mail: [email protected],
(v p ípadn problém( u p stitele:
[email protected])
Metodiky ochrany zahradních plodin na webových stránkách ZS
Ing. Miloš Kožešník,
správce www.zahradkari.cz
Možná se vám zdálo, že v roce 2006
webové stránky Svazu spíše stagnovaly,
a musím uznat, že je to tak trochu pravda.
Pro rok 2007 však p ipravujeme zásadní
zm nu. Na webové stránky bude umíst na
kompletní publikace Metodiky ochrany
zahradních plodin od Ing. Petra Ackermanna, která bude postupn doplJována i
o vyobrazení chorob a šk(dc( - jak od
autora, tak i od Ing. Jaroslava Roda, a tak
by v budoucnu mohla nahradit obrazové
atlasy a po"ítáme i s dopln ním dalších
chorob a šk(dc( na které sice není povolen
žádný p ípravek, ale vy se s nimi v zahrádkách setkáváte.
Metodiky budou nejprve zp ístupn ny ze
stránky www.zahradkari.cz/metodiky, ve
zkušebním provozu, ale po dopln ní o ob-
rázky budou p evedeny na stránky chrán né
heslem tak, aby byl p ístup umožn n jen
"len(m ;ZS. Pokud budete mít zájem
o využívání Metodik i po zkušebním provozu dozvíte se postup k získání hesla na
výše uvedené webové stránce.
Do dalších let ;ZS zvažuje p ípravu obrazového atlasu zahradních rostlin s podrobnými p stitelskými informacemi. Mnozí namítnete, že atlas( je na webu již dost, ale
v našem rodném jazyce s kvalitním popisem, p stebními postupy, p ípadn zkušenostmi s p ezimováním, chorobami, množením aj. není zatím žádný. Více o pr(b hu
p íprav a celkovém stavu Atlasu se dozvíde
na www.zahradkari.cz/atlas.
Další pom(ckou pro za"ínající i zkušené
zahrádká e by se m la stát webová encyklopedie. Ta bude uspo ádána jak podle plodin
a jednotlivých hesel, tak podle kalendária.
O pr(b hu p íprav najdete informace na
www.zahradkari.cz/encyklopedie.
Spolupráci na Atlasu i Encyklopedii již
p islíbily mnohé komer"ní firmy, a tak bude
díky nim celková p íprava rychlejší a dostanou se k Vám i informace, kde popisované
rostliny sehnat, pokud o n bude mít zájem.
Zda a jak rychle se uvedené projekty podaí uskute"nit, záleží z "ásti také na vás,
nebo je po"ítáno s "áste"nou spoluprací
z vaší strany, p edevším p i po izování
obrazových materiál(. V tšina z vás má
krásné rostliny na své zahrádce a po ízení
fotografie v pot ebné kvalit dnes již není
tak velký problém.
P ipravovaný atlas i encyklopedie bude
ur"ena p edevším "len(m ;ZS, a t m, kte í
do nich p isp jí a stanou se spoluatutory.
Princip je podobný jako u encyklopedie
Wikipedia - www.wikipedia.cz
Krajinná výstava Marktredwitz-Cheb
p esto že skon9ila - pokra9uje
Ing. Miloš Kožešník, úst edí
ZS
O této u nás neobvyklé výstav , která
trvala celé dlouhé 4 m síce, jste se jist
do"etli mnohé na stránkách "asopisu Zahrádká . Jejím cílem bylo p edevším revitalizovat pozapomenutá území v Chebu, která
budou sloužit ve ejnosti i po skon"ení výstavy. Výstava probíhala soub žn v Chebu a
sousedním bavorském m st Marktredwitz.
;ZS m l na výstav ve skleníku trvalou
expozici v podob malé zahrádky s bohatou
kv tinovou výsadbou a jezírkem. V pr(b hu
výstavy nám s její realizací pomáhalo Zahradnictví Hrdli"ka - T ebeJ a Zahrada
Teplá, proto byla expozice stále p kná
a pln rozkvetlá.
V pr(b hu hlavní výstavy p ipravil ;ZS pro
návšt vníky adu dalších menších výstav.
První byla výstava kosatc4, za ní následovala tém m síc trvající výstava pelargónií
od SZO Pelargonie.
Uprost ed léta se uskute"nila výstava lilií
- svým rozsahem nejv tší. Podíleli se na ní
p stitelé z ad SZO Martagon, SZO Lilium
Brno, ale za sv(j rozsah vd "í p edevším
profesionál(m - Ing. Václavu Joštovi, Ing.
Pavlu Nejedlovi a Ing. Josefu Basikovi, kte í
si právem zaslouží velký dík za množství
dodaných kv t( a prvot ídní kvalitu. Jen tak
si návšt vníci mohli prohlédnout 263 odr(d
lilií, dopln ných menší expozicí r4ží.
Koncem léta ;ZS p ipravil spole"n s bavorskými zahrádká i rozsáhlou výstavu
ji inek a me9ík4 - k vid ní bylo 215 odr(d.
Poslední byla výstava révy vinné a ovoce, zaslouženou pozornost budily historické
odr(dy z Uherského Hradišt a expozice
n meckých zahrádká (. Tato výstava byla
op t ve spolupráci se zahrádká i z N mecka
a první týden probíhala v Chebu, druhý
v sousedním m st Marktredwitz.
Podle všech ohlas( byl ;ZS se svými
expozicemi hodnocen vždy kladn a dá se
íci, že se dob e p edstavil široké ve ejnosti,
i p esto, že b hem letních veder po jarní
lokální záplav výstavního areálu nebyla jak
pro nás, tak pro po adatele situace nijak
jednoduchá.
P esto, že výstava oficiáln skon"ila, celý
areál je dále pe"liv udržován a s ohledem
na rozsah výsadeb a množství druh( rostlin
se dá p irovnat k malé botanické zahrad ,
kterou stojí za to navštívit i po skon"ení
výstavy.
Na záv r dovolte, abych pod koval p edstavitel(m m sta Cheb, p edevším Ing.
Pospíšilovi a Ing. Hofrajtrovi, kte í nám
ú"ast na výstav umožnili. Spolupráce
s nimi byla jak po stránce finan"ní, tak i
osobní vždy více než perfektní.
95
Vedení eského zahrádká ského svazu up ímn! d!kuje všem autor4m za spolupráci na této
publikaci a t!ší se na další spolpráci.
OBSAH
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Historické ko eny zahrádká ství a vznik ;ZS . . 2
František MACHALA,
1. p edseda Svazu (1958-1961) . . . . . . . . . . . . 3
;eskému zahrádká skému svazu je padesát . . 4
Václav KOVANDA,
2. p edseda Svazu (1961 - 1974) . . . . . . . . . . . 8
Spolupráca SZZ a ;ZS
na úseku odborného vzdelávania . . . . . . . . . . 10
Vlastimil JEŽEK,
3. p edseda Svazu (1974 - 1989) . . . . . . . . . . 10
Funk"nost soudobých zahrad
a sm ování odborné "innosti ;ZS . . . . . . . . 11
Ing. Ji í ;ADA,
4. p edseda Svazu (1990 - 1999) . . . . . . . . . . 14
Flora Olomouc 2006
p es zna"né problémy velký úsp ch . . . . . . . . 14
Zahrádká i a výstavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
RNDr. Josef KLIMEŠ,
5. p edseda Svazu (1999 - 2004) . . . . . . . . . . 16
Spolupráce ;ZS s ;eským rozhlasem . . . . . . 16
MUDr. Josef K]ÍŽ,
6. p edseda Svazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Zelenina na zahrádkách . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Fazole na živý plot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Ovocna ení v zahrádkách v dalším období . . . 20
Zahrádká ". 1/1980
o životním jubileu tajemníka Josefa Máry . . . . 21
Mladí zahrádká i ;ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
;asopis Zahrádká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
P íroda je silná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
K úpravám stanov a jednacího ádu ;ZS . . . . 24
Degustace v ;ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Aktualizace a oživení právního v domí ;ZS . 28
Orienta"ní zkoušky octem na obsah vápníku . 29
Aplikace zákona o potravinách na
zahrádká ské zpracovatelské provozy . . . . . . 30
Kytice pro krásu a zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Víte, že (Zahrádká ". 6/1970) . . . . . . . . . . . . 32
P írodní úpravy svah( zahrádek a okolí chatek 32
Hvozdík bradatý - p epichování . . . . . . . . . . . . 34
Tane"nice na zahrádkách . . . . . . . . . . . . . . . . 34
Jak p stuji ji inky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
Význam pestovania
a rozmnožovanie orecha kráVovského . . . . . . 36
Jak žijí "meláci na zahrádce . . . . . . . . . . . . . . 43
Co se mi také p ihodilo na zahrádce . . . . . . . . 45
Prom ny rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
Chybí ochranné lh(ty pro listová hnojiva? . . . 48
Nejvhodn jší termín pro ez
o ešáku královského . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
Není brambora jako brambora . . . . . . . . . . . . 51
Klatovský karafiát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
Staré odr(dy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
Málo jako šafránu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
Hortenzie na zahrádce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
Virus šarky švestky a ochrana proti n mu . . . . 58
Jak ezat strom, který velmi bujn roste . . . . . 61
Mravenci ve skleníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
Jen pro zahrádká ky! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
Kyti"ka pro radost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
"Lžíce vody - putýnka bláta" . . . . . . . . . . . . . . 66
Podnože jsou d(ležité . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
Karbanátky z "erného ko ene . . . . . . . . . . . . . 70
Výsadba cibulnatých a hliznatých kv tin . . . . . 70
Víte, že.. Zahrádká ". 1/1970 . . . . . . . . . . . . 72
Maliník, ostružiník a malinoostružiník
- požadavky na p stování na zahrádce . . . . . 72
Co jsou to kamenné buJky? . . . . . . . . . . . . . . 76
Barvy podzimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
Skalka v období vegeta"ního klidu,
ošet ení rostlin po poškození zv í . . . . . . . . . 76
P íprava skalky na zimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79
;i ení mošt( a vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79
Veselé povídání lidového mudrosloví . . . . . . . 81
SmokvoJ do bytu i do zahrady . . . . . . . . . . . . 81
Zásady pro sklizeJ, posklizJovou úpravu
a skladování sko ápkatého ovoce v souvislosti se
závažným zdravotním rizikem p i konzumaci . 82
Odr(da LECAR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
Jak hluboko zapravovat kompost? . . . . . . . . . 84
Herbicidy na zahrádkách . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
Aforismy, vybrané
ze Zahrádká ských informátor( . . . . . . . . . . . . 86
Jmelí - rostlina známá a p esto tajuplná . . . . . 86
V"ely na zahrádce a v život "lov ka . . . . . . . 88
Exotické ovocné rostliny do našich zahrad . . . 91
Metodiky ochrany zahradních plodin
na webových stránkách ;ZS . . . . . . . . . . . . . . 94
Krajinná výstava Marktredwitz-Cheb,
p esto že skon"ila - pokra"uje . . . . . . . . . . . . . 95
Rukov!O zahrádká e 2007
Vydal
eský zahrádká ský svaz v roce 2006
v nakladatelství KVqT, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3,
jako ú"elovou publikaci pro své "leny v rámci "lenského p ísp vku. Neprodejné.
Z p ísp!vk4 autor4 sestavil Ing. Josef Nejedlo.
Odpov dný redaktor Ing. Josef Nejedlo, technický redaktor Ing. Miloš Kožešník.
Obálka - foto 1. str. Lukáš Kožešník, foto 4. str. auto i "lánk(.
Sazba a grafická úprava - Ing. Miloš Kožešník.
Tisk - tiskárna Vltava-Labe-Press, a.s. Praha Uh ín ves.