HL02-2014 - Hornické listy

Transkript

HORNICKÉ listy
ČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD
DUBEN 2014
JARNÍ TVÁŘ NAŠICH REKULTIVACÍ
HORNICKÉ listy 2/2014
Vážení čtenáři Hornických listů,
Realizujeme náročný, ale smysluplný
proces restrukturalizace skupiny SD.
Opatření učiněná ke zvýšení efektivity
přináší svůj užitek.
„slovo ředitele“ bych chtěl tentokrát věnovat pokračující
restrukturalizaci společností skupiny SD. Všichni víme, že
neustále musíme hledat nové náměty pro zvyšování efekti‑
vity naší podnikatelské činnosti, abychom obstáli v posta‑
vení nejvýznamnějšího českého producenta hnědého uhlí.
Jedním ze záměrů bylo proto vytvoření silnějších a větších
dceřiných společností, které budou pro Severočeské doly
a.s. primárními poskytovateli služeb a podpůrných činností.
K 1. červenci 2013 tak vznikla ekonomicky silná společnost
PRODECO, a.s. (se sídlem v Bílině), která sdružuje aktivi‑
ty původních firem PRODECO, a.s. (se sídlem v Teplicích)
a SD – 1. strojírenská, a.s. (se sídlem v Bílině). V letošním
roce se do společnosti PRODECO, a.s. začlení i aktivity spo‑
lečnosti SD – KOMES, a.s. (zanikající společnost při fúzi se
společností PRODECO, a.s.). PRODECO, a.s. se stane jednou
z největších strojírenských společností v Ústeckém kraji,
která bude, respektive už je schopna nabídnout komplexní
strojírenskou dodávku – tzn. navrhnout, zajistit výrobu, dodat
a následně také zabezpečit údržbu a opravy zařízení. Další
silnou společností se stala dceřiná společnost Revitrans,
a.s., která vznikla fúzí společností SD – Autodoprava, a.s.
a SD – Rekultivace, a.s. a v průběhu roku 2013 převzala také
činnosti související s provozem důlní doplňkové mechanizace.
Revitrans, a.s. je tak klíčovým dodavatelem mechanizačních
výkonů pro důlní provoz, zároveň i komplexních dodávek
v oblastech rekultivací a investic. Očekáváme, že maximum
výkonů bude prováděno vlastními kapacitami tak, aby co
největší díl práce byl vykonáván v rámci naší skupiny SD.
Na českých železnicích si za poslední roky vydobyla respekt
společnost SD – Kolejová doprava, a.s., jejíž vlaky můžete
vídat na kolejích, přivážejících vagony s uhlím do elektráren
a tepláren, ale i na trasách, kudy se vozí vápenec pro odsíření.
Posilujeme kapacity společnosti SD – Kolejová doprava, a.s.
tak, aby v budoucnu byla schopna zajistit ještě širší port‑
folio služeb pro Skupinu ČEZ, a to nejen v oblasti přeprav
po kolejích. Tato společnost také totiž zajišťuje obslužnost
předních palivových cyklů u vybraných elektráren Skupiny
ČEZ. Minulý rok byla ve skupině SD realizována centralizace
účetnictví a tzv. transakční účetnictví je zpracováváno pro
skupinu SD centrálně, tedy komplexně pro Skupinu ČEZ ve
společnosti korporátních služeb v Ostravě. Na této centra‑
lizaci se podílel náš útvar informačních a komunikačních
technologií (ICT). Z hlediska vnitřního fungování útvaru ICT
probíhá v oblasti bezpečnosti posílení ochrany počítačové
sítě proti neoprávněnému přístupu neautorizovaných zaří‑
zení. Byl spuštěn SD‑portál, kde jsou soustředěny vybrané
personální informace a užitečné nástroje (např. objednávání
zaměstnaneckých telefonů). Letos se otevře nová verze
portálu. V neposlední řadě přinesl proces restrukturalizace
i patřičné úpravy oficiálních webových stránek www.sdas.
cz, a na přelomu roku byl modernizován rovněž intranet
skupiny SD.
S pozdravem Zdař Bůh!
Jiří Zahradník
člen představenstva a ředitel úseku Správa
Z obsahu
aktuality 8
hlavní téma 16
2/3
slovo ředitele
Moje oblíbená
rekultivovaná lokalita
Soustředili jsme se na naše
rekultivace v průběhu ročních
období a neopomněli se
zeptat odborníků SD, mimo
jiné technika rekultivací na
DNT Martina Kroupy, na jejich
oblíbená místa v rekultivované
krajině Tušimicka a Bílinska.
profil 22
Odhlučněné válečky na ZP 10 000/Z 81
Dalším krokem k výrazné redukci emisí hluku
z tohoto velkostroje působícího v blízkosti
města Ledvice je nasazení speciálních
odhlučněných válečků Sandvik HM 150.
Petr Theuser – nenápadný
světový rekordman z DB
Pevná vůle a výdrž mu pomáhá nejen
k světovému mistrovství v silovém trojboji,
ale i v dokonalém zvládání profese
řidiče rýpadla na bílinské skrývce.
pracovní den 20
hobby je víc než hra 24
Noční směna KU 800.20/K 106 na DNT
Přibližujeme atmosféru noční směny kolesového
rýpadla KU 800.20/K 106, které pracuje na
třetím skrývkovém řezu DNT. Přesvědčíte se, že
tady jsou lidé a stroj v dokonalém souladu.
HORNICKÉ listy 2/2014 časopis zaměstnanců skupiny SD
Modelář Ladislav Hanuška
Nový cyklus zahajujeme
rozhovorem s aktivním
členem modelářského klubu
Nautilus a mezinárodním
rozhodčím rádiem
řízených modelů lodí.
VYDAVATEL: Severočeské doly, a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA
REDAKCE: Hornické listy, Budovatelů 2830, 434 01 Most, e‑mail: [email protected] REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský;
místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Jiřina Leónová,
Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: E 3126 TISK:
Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. Pro SD, a. s. zajistil INFO‑PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2014: 28. 4. 2014 UZÁVĚRKA
ČÍSLA 3/2014: 23. 6. 2014. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD, a. s.
Vladimír Křížek, předák provozních
zámečníků pásové dopravy bílinské
skrývky, a Jan Kratochvíl, manažer
útvaru Správa majetku SD, se letos
mohou radovat ze získání ceny Čézar.
Tradiční ocenění nejlepších zaměst‑
nanců Skupiny ČEZ se uděluje od roku
2005. Každoročně se tak vybírají z té‑
měř 30 tisíc lidí zhruba tři desítky těch,
kteří dosáhli výjimečných pracovních
výsledků. Diplomy Čézar 2014 převzali
letos ocenění zaměstnanci SD v po‑
lovině dubna od generálního ředitele
Ivana Lapina. Vlastní cena jim bude
předána na tradičním Víkendu Čézarů
16. až 18. května v pražském Paláci
Žofín. Oběma oceněným upřímně gra‑
tulujeme. Letošní Čézary z SD čtená‑
řům blíže představíme v příštím čísle
Hornických listů.
ČÉZAŘI 2014
V dubnu začala v bílinské hale
těžké montáže PRODECO výro‑
ba kolesa rýpadla K 2 000/K 101.
Koleso o průměru 10,7 m (bez
korečků) bude zároveň s novou
špičkou kolesového výložníku tj.
hřídelí, převodovkou, otěrovým
prstencem a sýpkou po svém do‑
končení v červenci po segmentech
převezeno do místa nasazení rý‑
padla. Přímo ve skrývkovém řezu
pak na přelomu srpna a září během
plánované roční revize proběhne
osazení na kolesový výložník.
K 2 000/K 101 aktuálně těží nadloží
na 6. skrývkovém řezu DB v obtíž‑
ných partiích s častým výskytem
pevných poloh.
Nové koleso K 2 000/K 101
bude z PRODECO
Hydroosev valu Ledvice
Mezi progresivní formy osetí půdy
patří hydroosev travní směsí (tvoří ji
kromě osiva – vojtěšky, kostřavy a je‑
tele také voda, hnojivo, organické
hmoty a protierozní přísady). Během
dubna prováděly cisterny hydroosev
na Severních svazích DNT, DB a pře‑
devším na dokončeném ochranném
valu u Ledvic. Zde byla touto metodou
oseta 11hektarová část valu směřující
k městu. Pokud nenastanou extrém‑
ní sucha, měl by se val zazelenat do
4 týdnů od aplikace hydroosevu. Do‑
jde tak nejen k biologickému zpevnění
povrchu proti erozi, ale především se
zabrání prašnosti.
Jiří Postolka: Finanční ředitel roku
A bsolutním vítězem celostátní ankety
Finanční ředitel 2013 zvolili členové
Klubu finančních ředitelů a CFO Akademie Jiřího Postolku, místopředsedu představenstva a finančního ředitele Severočeských dolů. Pod jeho
vedením dosáhla v roce 2013 EBITDA
(zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace) 5,387 mld. korun,
což představuje nejen 23% meziroční
navýšení, ale zároveň nejvyšší hodnotu v dosavadní dvacetileté historii
SD. Předání prestižního ocenění se
uskutečnilo 9. dubna v Grand Hotelu
Bohemia v Praze.
PRODECO A NOEN BUDOU
SPOLUPRACOVAT
„Hnědouhelné společnosti procházejí
obrovskými změnami a já mohu po‑
děkovat pěti tisícovkám zaměstnanců
skupiny SD, že jsem mohl cenu pře‑
vzít,“ uvedl bezprostředně po ocenění
Jiří Postolka. Základními kritérii v an‑
ketě Finanční ředitel roku jsou také
mimořádné výsledky při podpoře
fúzí, optimalizace investic a nákladů
a odpovědnost finančního ředitele ve
statutárních orgánech nominované
společnosti. Kromě výše ukazatele
EBITDA byla v Severočeských dolech
pozitivně hodnocena loňská restruk‑
turalizace (fúze dceřiných společností)
a úspěšná implementace metodologie
Design‑to‑ Cost, která přispěla k na‑
lezení optimálních řešení složitých in‑
vestičních projektů a přinesla úsporu
více než 30 %. Díky složité situaci na
energeticko‑ uhelném trhu byl přizpů‑
soben objem investičních nákladů, což
se projevilo meziročním 37% snížením
stálých nákladů (capexů) o 1,4 mld. ko‑
run. Letošnímu už devátému ročníku
ankety hodnotící provozní výkonnost
a kondici tuzemských společností tedy
dominovaly Severočeské doly s Jiřím
Postolkou, který zaslouženě za loňské
rekordní výsledky převzal hlavní cenu
prestižní ankety CFO. Na druhém mís‑
tě se umístil finanční ředitel Thomas
Merker ze společnosti RWE GasNet.
Na pomyslné stupně vítězů se dostala
ještě Hana Strnadová starající se o fi‑
nance a hospodaření firmy Fincentrum.
Ženy ovládly také kategorii talent roku;
tím byla zvolena finanční ředitelka PPF
Kateřina Jirásková.
Dceřiná společnost PRODECO
uzavřela 2. dubna s projekčně
‑dodavatelskou firmou dobývací
techniky Noen dlouhodobou smlou‑
vu o spolupráci. Kooperace spojující
tradiční inženýrsko‑dodavatelskou
společnost PRODECO, která je už více
než 60 let předním hráčem v realiza‑
ci důlních technologií, s dynamickou
inženýrskou firmou Noen opírající se
o špičkový tým vývojových pracov‑
níků v oboru projektování strojů pro
povrchové dobývání, umožní oběma
subjektům úspěšně realizovat zají‑
mavé zakázky pro těžební průmysl
a energetiku nejen v rámci ČR, ale
i celé Evropy. Obě společnosti úzce
spolupracovaly už v minulých letech,
kdy úspěšně uplatnily své specifické
dovednosti a know‑how projektování,
výroby a dodávek produktů a služeb
v těžebním průmyslu. V DB to byla na‑
příklad realizace nových dálkových pá‑
sových dopravníků na Jižních a Sever‑
ních svazích. Noen se rovněž podílí na
výstavbě zauhlování nově budovaného
zdroje Elektrárny Ledvice. PRODECO
loňskou fúzí s SD – 1. strojírenská zís‑
kalo výrobní kapacity a je tak schop‑
né kromě vlastní inženýrské činnosti
a zpracování projektových dokumen‑
tací poskytovat komplexní dodávky
s výrazně menší potřebou subdoda‑
vatelů. PRODECO nepochybně patří
mezi největší strojírenské společnosti
v Ústeckém kraji schopné komplexní
strojírenskou dodávku navrhnout, po‑
stavit a následně zajišťovat její údržbu.
Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2014:
leden
až
březen
Počet evidovaných úrazů
2014
2013
DB
17
12
DNT
3
Správa a. s.
SD celkem
Rozdíl
Počet úrazů se záznamem
Rozdíl
2014
2013
5
7
6
1
10
-7
0
8
-8
1
1
0
0
1
-1
21
23
-2
7
15
-8
Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.
4/5
aktuality
SD uzavřely dohodu s polským partnerem
V Ledvicích se řešila prašnost
Dohoda o technické spolupráci a výměně zkušeností byla podepsána 7. dubna
Na veřejném zasedání zastupitelstva města Ledvice hledali občané
společně se zástupci SD možná řešení dalšího snížení prašnosti
z úpravárenského provozu Dolů Bílina. I přes napjatou atmosféru se vedla
transparentní diskuse o opatřeních eliminujících negativní dopady těžby.
Navzdory řadě účinných opatření ne‑
dávno dokončených u Ledvic (ochran‑
né stěny, zlikvidování provozu skládky
mouru) zde vlivem nezvyklé zimy s mi‑
nimem srážek zaznamenali v porovnání
s minulými zimními obdobími vyšší praš‑
nost. Situaci komplikovala skutečnost,
že během zimy musí být v úpravně kvůli
nebezpečí zamrznutí vody vypuštěn sys‑
tém zkrápění, který od jara do podzimu
v úpravárenském komplexu snižuje po‑
létavou prašnost svými 150 zkrápěcími
Od dubna čistí chodníky v Ledvicích
účinný zametací stroj.
místy osazenými 500 tryskami. Přesto
se v úpravně i během zimních měsíců
samozřejmě s prašností bojuje – mimo
jiné i výkonnými průmyslovými vysavači.
Běžný průběh zimy s vlhkým, na sněhové
přeháňky bohatým počasím je vítaným
pomocníkem proti polétavému prachu.
Letošní zima se ale normálu zcela vy‑
mykala. Zástupci SD ledvické občany
informovali o dalších účinných řešeních,
která v úpravně chystají. Už v červenci
zde bude realizována další ekologická
stavba – opláštění hlubinného zásob‑
níku I. Ve třetím čtvrtletí letošního roku
pak bude uvedena do provozu nakládka
prachového uhlí. V roce 2015 dojde také
k přemístění nakládky tříděného uhlí do
areálu úpravny, včetně přístupové cesty
vedoucí přes Pitterling, takže se Ledvi‑
cím kolony nákladních aut zcela vyhnou.
Mezitím už bude město před vlivy hornic‑
ké činnosti chráněno také zemním valem.
Jeho těleso bylo sypáno během zimy
2013/2014. V současné době zde probíhá
nástřik travního semene - hydroosev. Val
se tedy brzy nejen zazelená, ale přede‑
vším se zamezí prašnosti z obnažených
zemních ploch. Na zastupitelstvu se ale
dohodla také okamžitá praktická řešení,
Po podpisu dohody předal Ivan Lapin Jacku Kaczorowskému
symbolickou Barborku z českého skla.
Mezi zástupci SD na ledvickém zastupitelstvu byli
také Antonín Vincenc, vedoucí odboru investic,
a Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace.
jak snížit koncentrace prachu ve městě.
Operativně byla do Ledvic nasazena dal‑
ší technika (zdejší komunikace čistí SD
pravidelně už několik let) na čištění chod‑
níků, dvorů obecních domů a dalších pro‑
stor. Podle harmonogramu dohodnutého
s představiteli města sem od začátku
dubna zajíždí speciální zametací stroj
Kärcher a univerzální čistící pracovní vůz
Magma, které jsou díky svým rozměrům
vhodné pro úklid pěších komunikací.
text a foto: Tomáš Vrba
Březenského draka probudilo šest tisíc návštěvníků
Bohatý program plný soutěží a zábavy
přivedl na tradiční probouzení draka Seve‑
ruse - z provozu DNT vyřazeného rýpadla
KU 800/K 77 - šest tisíc dětí a jejich rodičů.
V neděli 27. dubna se v Březně nikdo z nich
nenudil. Opět byla pro všechny věkové
kategorie připravena skvělá show, v roli
patronů tentokrát byli sv. Jiří a sv. Barbora.
Sekundovaly jim oblíbené pohádkové by‑
tosti spjaté s hornictvím a zdejším drakem.
Při vzrušujících soutěžích dětem asistovali
permoníčci s ohnivcem. Březenský drak
patří k vyhledávaným turistickým cílům
Chomutovska. Během letošní sezony je
možné až do podzimu se zblízka sezná‑
mit s vysloužilým těžebním velkostrojem
každou sobotu v 10:00, 13:00 a 14:00 h.
Vstup zdarma.
V Belchatowě – srdci polského hnědouhelného průmyslu a energetiky
– byla 7. dubna slavnostně podepsána dohoda o technické spolupráci
a výměně zkušeností. Za Severočeské doly dohodu uzavíranou na 5 let
podepsali předseda představenstva a generální ředitel Ivan Lapin a člen
představenstva, ředitel strategie a komunikace Vladimír Budinský. Z polské
strany nese dohoda podpisy předsedy představenstva PGE Górnictwo
i Energetyka Konwencjonalna Jacka Kaczorowského a místopředsedy
představenstva Stanisława Żuka, který je zároveň prezidentem PPWB
– polského zaměstnavatelského svazu hnědouhelného průmyslu.
polské hnědouhelné povrchové doly –
Belchatów a Turów, jejichž těžba před‑
stavuje 79 % veškeré polské hnědo‑
uhelné produkce. Slavnostní podepsání
dohody zařadila PGE GiEK do progra‑
mu VIII. mezinárodního hnědouhelného
kongresu v Belchatowě, kterého se pod
heslem Hnědé uhlí – šance i ohrožení ve dnech 7.–9. dubna zúčastnilo 330
delegátů, z toho 60 zahraničních.
Dohodnutá technická spolupráce
a výměna zkušeností se v Polsku sou‑
středí zejména na velkolom Belchatów.
Je to největší polský povrchový důl
a jeden z největších v Evropě. Ročně
vytěží téměř tolik uhlí jako celá naše re‑
publika (kolem 30 mil. t z dobývacího
pole Belchatów a zhruba 11 mil. t z pole
Szczerców). Polští kolegové mají stejné
problémy a musí se vyrovnávat stejně
jako my s vlivy neutěšeného stavu ev‑
ropské energetiky.
„Cením si naší dohody, neboť hnědé
uhlí hraje stále významnou roli v energe‑
tickém mixu polské i české ekonomiky
a jsme proto povinni zachovávat poten‑
ciál hnědouhelného hornictví i energeti‑
ky, samozřejmě zároveň s minimalizací
negativních vlivů na prostředí. Společně
musíme také hájit naše zájmy v Evropě,“
uvedl po podpisu dohody Ivan Lapin.
Byly tak nastaveny zásady spoluprá‑
ce – otevřené výměny názorů, poznatků
a zkušeností v oblasti báňské činnosti,
spolupráce s komunitami, vlivu hornictví
na životní prostředí i pěstování hornic‑
kých tradic. Společnost PGE GiEK má
ve svém portfoliu kromě čtyř elektrá‑
ren a šesti tepláren dva nejvýznamnější
Na mezinárodním kongresu přednesl společný
referát skupiny SD Jiří Brabenec z Revitrans.
Technická exkurze na velkolom Belchatów pro členy představenstva SD
(zleva) Jana Kalinu, Ivana Lapina a Vladimíra Budinského.
6/7
aktuality
aktuality
SPOLEČNĚ PROTI PRACHU
8/9
ODHLUČNĚNÉ VÁLEČKY NA ZP 10 000/Z 81
Na veřejném zasedání společného monitorovacího výboru iniciativy STOP PRACH a Protiprašného projektu
SD se v Braňanech 23. dubna mohli obyvatelé obcí a měst pod horou Bořeň dozvědět podrobnosti o realizaci
akčních plánů a konkrétních opatření v roce 2013 a seznámit se s návrhy protiprašných opatření pro rok
2014. Společné úsilí letos zaznamenává již páté výročí a mělo by dál pokračovat. Severočeské doly si cení
otevřenosti diskusí a důvěry v opatření k minimalizaci vlivu lomu Bílina na okolní životní prostředí.
Účastníky pravidelného veřejného
zasedání společného monitorovacího
výboru přivítal za hostitelskou obec
Braňany starosta Vlastimil Krupka.
Současnou situaci společného boje
proti prachu uvedl Vladimír Budinský,
ředitel SD pro strategii a komunikaci.
Zakladač ZP 10 000/Z 81 ukládající odtěžené nadloží z prvního skrývkového řezu DB byl jako první velkostroj
v Severočeských dolech vybaven speciálními odhlučněnými válečky, které se vyznačují oproti těm běžně
používaným až o 15 dBA nižší hladinou hluku. Účinnost precizně rotačně vyvážených válečků potvrdilo
měření hlučnosti z dopravní linky provedené akreditovanou laboratoří, když bylo zjištěno, že při provozu
pásu s materiálem klesla hlučnost o 15 dBA, bez materiálu pak o 10 dBA. Nasazení 372 speciálních válečků
na 135metrovém zakládacím výložníku tak výrazně přispívá k redukci emisí hluku z tohoto velkostroje.
Nejvyšší etáž vnitřní výsypky – pracovní prostor ZP 10 000/Z 81
Zakladač je součástí nejvýkonnějšího
technologického celku TC3. Od roku
1978 zakládá prostřednictvím DPD šíře
2 200 mm skrývku odtěženou největ‑
ším tuzemským kolesovým rýpadlem
K 10 000/K 74. Poté, co tento tandem
uložil během osmadvaceti let 260 mil.
m3 zemin na vnější výsypku Pokrok, se
v roce 2010 zakladač přetransportoval
na vnitřní výsypku. Ve druhé polovině
loňského roku se aktivně zapojil do bu‑
dování ochranného protihlukového valu
v sousedství města Ledvice. Toto řešení
se ukázalo jako optimální, neboť se tím
maximálně zkrátila výstavba mohutného
zemního tělesa (2,5 mil. m3). Navíc během
působení zakladače v blízkosti Ledvic
byla přijata řada opatření k omezení praš‑
nosti a hlučnosti, jako bylo zakrytí motorů
převodovek, nebo postavení originální
dočasné protihlukové stěny z balíků
slámy u poháněcí stanice. Během sypání valu nebyly překro‑
čeny limity hladiny hluku. Navíc byly na zakladač namontovány
ještě speciální tiché válečky.
Odhlučněné válečky Sandvik
Požadavky na snížení hladin emisí hluku ze strany těžařů
z různých částí světa vyvolaly vývoj odhlučněných válečků DPD.
Nadnárodní společnost Sandvik se sídlem ve Stockholmu se
specializuje na špičkové strojírenské technologie a exceluje
v nabídce odhlučněných válečků splňujících výraznou redukci
hluku provozu DPD. Na dopravní linku ZP 10 000/Z 81 byly
namontovány speciální odhlučněné válečky Sandvik HM 150,
které dosahují vynikající úrovně omezení hluku oproti běžným
válečkům, a to především díky nižším vibracím, nižší hmotnosti
(o 15 až 30 % oproti tradičním válečkům). Účinnost válečků
HM 150 potvrdilo měření na dopravní lince ZP 10 000/Z 81
provedené odborníky z VÚHU. Konkrétně v případě provozu
s materiálem činil pokles hlučnosti 15 dBA, při provozu bez
materiálu 10 dBA, což výrazně přispívá ke snížení hluku šíře‑
ného tímto zakladačem. Po vyhodnocení zkušebního provozu
lze předpokládat, že odhlučněné válečky budou nasazeny také
na další technologické celky.
Josef Keder z ČHMÚ zhodnotil nety‑
pickou klimatologickou zimu 2013/2014,
která byla nadprůměrná z hlediska tep‑
loty vzduchu a doby trvání slunečního
svitu a podprůměrná z hlediska úhrnu
srážek a sněhové pokrývky. Rozptylové
podmínky byly spíše nepříznivé, ale
vzhledem k menšímu množství škod‑
livin z lokálního vytápění v Ústeckém
kraji nebyla vyhlášena žádná smogová
situace ani regulace. Sucho a nedosta‑
tek srážek přinášelo zvýšenou prašnost
v důsledku znovuzviřování prachových
částic ze zemského povrchu.
Technický ředitel SD Pavel Kresan
poskytl základní informace o Protipraš‑
ném projektu a podrobně komentoval
vybraná opatření. Podtrhl, že Severo‑
české doly kromě plnění požadavku
MŽP k posouzení vlivu záměru POPD
lomu Bílina do roku 2030 vidí v Pro‑
tiprašném projektu také možnost
rozvíjení smysluplné komunikace se
Součástí veřejného zasedání byly i živé diskuse.
Na snímku Lubomír Paroha se starostkou
Jitkou Bártovou (vpravo) a radní
Pavlínou Hapštákovou z Duchcova.
Vladimír Budinský informoval o současném stavu společného boje proti prachu. V předsednickém
panelu zasedli také braňanský starosta Vlastimil Krupka a technický ředitel SD Pavel Kresan.
sousedními obcemi a městy. Projekt zahrnuje celkem 37
bodů, přičemž zhruba 50 % již bylo splněno. V roce 2013
byly ověřovány možnosti snížení prašnosti při zakládání,
byly zakrytovány uhelné pásové dopravníky v celkové dél‑
ce 2 544 m, zlikvidovány objekty skládky mourů, v okolí
hlubinného zásobníku HZ II probíhala pěstební péče, byla
vysázena izolační zeleň západně od města Ledvice, zahájilo
se sypání ochranného valu a také modernizace nakládání
s prachovým uhlím a modernizace nakládky tříděného uhlí.
Protiprašná opatření pro rok 2014 počítají kromě dokončení
rozpracovaných projektů také se zajištěním provozu imisního
monitoringu v okolí lomu Bílina a s přemístěním nakládky
uhlí na kamiony.
Zprávu o realizaci akčních plánů iniciativy STOP PRACH za
uplynulé období přednesl Lubomír Paroha ze společnosti
Ascend. Přiblížil osvětovou a informační kampaň za snížení
emisí z vytápění domácností. Ocenil dokončení teplofikace
města Ledvice, provoz nového kotle v teplárně Braňany i níz‑
konákladová opatření, která byla identifikována pro snížení
spotřeby energie v bytových domech a dalších objektech
v Duchcově a Lomu a pro možnou změnu vytápění bytového
domu v Mariánských Radčicích. V roce 2014 by měla být
v Ledvicích ověřena úroveň znečištění ovzduší doplňkovým
měřením, připraven kulatý stůl k dopravní situaci v Bílině.
Přínosy realizovaných aktivit iniciativy STOP PRACH i její
budoucnost posoudí výroční konference v září letošního
roku (více na www.stop‑prach.cz).
Splnění aktivit
iniciativy
STOP PRACH
i Protiprašného
projektu
v roce 2013 je
předpokladem
úspěšných
kroků pro
rok 2014.
aktuality
Svědectví minulosti z předpolí Dolů Bílina
Nejnovější archeologický průzkum předpolí Dolů Bílina prováděný Akademií
věd objevil nedaleko Mariánských Radčic artefakty spojené s důležitou
událostí druhé světové války – bitvou o benzín. Nacistické Německo
záhy po anexi českého pohraničí vybudovalo uprostřed severočeské
hnědouhelné pánve rozsáhlý chemický komplex na výrobu motorových
paliv z hnědého uhlí. Tento klíčový dodavatel pohonných hmot pro techniku
Wehrmachtu a Luftwaffe neunikl pozornosti spojeneckých vojsk. Podobně
jako další centra chemického průmyslu v Říši byl také provoz chemičky
v Záluží v letech 1944 až 1945 systematicky decimován jejich nálety. Před
spojeneckým bombardováním chemičku bránilo speciální dělostřelectvo
nazývané flak (zkratka z německého Flugabwehrkanone – protiletadlové
dělo) rozmístěné v okolí. Právě děla protiletecké baterie lokalizované
nedaleko Mariánských Radčic jsou předmětem zájmu archeologů.
Benzín pro vojenskou mašinerii
hitlerovského Německa
Nedostatek přírodní ropy měla vyře‑
šit výroba syntetických paliv. Vzhledem
k tomu, že se Německo mohlo spoleh‑
nout jen na ropu z Rumunska a Maďarska,
bylo postupně uvedeno do provozu 12
hydrogeneračních závodů. Základem je‑
jich technologie byla vysokotlaká výroba
kapalných uhlovodíků z uhlí. Podle úvah
mělo tímto způsobem Německo ročně
vyrábět až 2,5 mil. t motorových paliv.
Postupně zahájily výrobu hydrogenerační
továrny v saské Leuně, Böhlenu či Zeitzu,
ale také na území Sudet v Záluží u Mostu.
STW – továrna na syntetické
pohonné hmoty v Záluží
V roce 1939 byly založeny akciové
společnosti STW (Sudetenlandische
Treibstoffwerke) a SUBAG (Sudetenlan‑
dische Bergbau). Zatímco SUBAG tvořilo
36 dolů s roční produkcí kolem 16,5 mil.
t, což představovalo zhruba 80% uhelné
těžby v severočeské pánvi, STW měla ze
zdejšího vytěženého uhlí vyrobit ročně
až 660 tis. t pohonných hmot. V obou
podnicích měl prostřednictvím společ‑
nosti Hermann – Göring – Werke majoritní
podíl říšský maršál, vrchní velitel Luftwa‑
ffe a válečný zločinec Göring. Na tehdejší
dobu obří chemický provoz STW měl pro
Německo strategický význam, proto se
na jeho výstavbě podílelo několik tisíc
pracovníků. Kromě řádných zaměstnan‑
ců německé národnosti, zde pracovaly
tisíce zahraničních dělníků a válečných
zajatců. Umístění hydrogeneračního zá‑
vodu v Záluží nebylo vybráno náhodně,
neboť se nachází ve středu hnědouhel‑
né pánve, jejíž doly měly provoz plynule
zásobovat. I přes trvalý tlak nebylo do‑
saženo původně plánovaného zaháje‑
ní výroby (1. 1. 1942). První železniční
cisterny s benzínem slavnostně opustily
Záluží až v prosinci 1942. Během prvního
roku provozu nedošlo k žádnému ome‑
zení výroby (v roce 1943 bylo v Německu
spotřebováno 6,2 mil. t syntetických pa‑
liv oproti 2 mil. t z přírodní ropy). Kromě
12 hydrogeneračních závodů se na této
produkci podílely také chemičky v Kolíně
a Pardubicích. Všechny tyto provozy che‑
mického průmyslu sloužící hitlerovskému
Flak – protiletadlové dělo ráže 105 mm
připraveno k útoku na spojenecká letadla.
Zaměstnanci se po náletu vrací
zpět do poškozené chemičky.
Německu se staly od roku 1944 trvalými
„benzínovými“ terči spojeneckých náletů
s cílem natrvalo je vyřadit z provozu.
Spojenecké nálety
na chemičku v Záluží
Zatímco jiné části Německa měly
s bombardováním již značné zkušenosti,
Sudety se těšily pověsti klidného, do‑
letu spojeneckých letadel vzdáleného
území. První spojenecký nálet udeřil
na továrnu STW a přilehlé okolí právě
před 70 lety – 12. května 1944. Tehdy
se prvně nad Zálužím rozezněly sirény
leteckého poplachu předznamenávající
dvacet minut intenzivního bombardování.
Celkem 140 letadel 8. letecké armády
USA v několika vlnách shodilo 1 650
leteckých pum. Škody byly obrovské.
Na několik měsíců byl provoz chemičky
ochromen. Ztráty byly také na lidských
životech – celkem 590 mrtvých. Produkci
paliv se už nikdy nepodařilo obnovit v pl‑
ném rozsahu. Nálet – oprava – zahájení
produkce – nálet: tenhle děsivý koloběh
se opakoval celkem sedmnáctkrát (od
12. května 1944 až do 5. března 1945).
Na tiskové konferenci v Mariánských Radčicích informovali
archeologové o nálezech protivzdušné obrany v předpolí DB.
Spojenecké bombardéry USA a RAF plné
munice vzlétaly decimovat strategickou
továrnu na pohonné hmoty v Záluží ze
základen v Itálii a Anglii. O rozhodující
likvidaci zdejší výroby se postaral noční
nálet z 16. ledna 1945, kdy 213 bom‑
bardérů britské RAF shodilo do areálu
závodu přes 2 000 bomb a pum. Nálet
poškodil i důl Julius III v Kopistech, vleč‑
ku spojující chemičku s dolem Herkules
zásobujícím STW denně 3 tis. t uhlí. Bě‑
hem leteckých poplachů sloužily štoly
okolních hlubinných šachet jako kryty pro
tisíce osob působících v areálu chemičky.
Největší koncentrace protiletecké
obrany na území Sudet
Náletům čelila mohutná síla proti‑
leteckých baterií s děly ráže 105, 88
a 85 mm. Dělostřelectvo doplňovaly
nejen baterie světlometů Scheinwerfer,
ale také zamlžovací kamna a tlakové
přístroje na výrobu umělé mlhy. STW
jako strategický objekt Říše byl ob‑
klopen protivzdušnou obranou už od
roku 1942. Její ústředí s pozorovatel‑
nou bylo na mosteckém vrchu Hněvín
Výroba pohonných hmot na bázi
mosteckého uhlí
Brzy po osvobození v roce 1945 se
podařilo postupně obnovit výrobu mo‑
torových paliv podle původní německé
technologie s uhlím jako výchozí su‑
rovinou. Od poloviny 50. let bylo však
postupně nahrazováno ropou. A když
v roce 1965 dosáhl ropovod Družba až
do Záluží, definitivně ukončil používání
hnědého uhlí coby vstupní suroviny.
Archeologický průzkum předpolí DB
Od loňského podzimu zkoumají ar‑
cheologové Akademie věd prostor
u Mariánských Radčic, místa postave‑
ní německých flaků. Odkryli zde tuny
munice. Dělostřelecké granáty byly
i po 70 letech v zemi stále aktivní, pro‑
to musely být likvidovány Pyrotechnic‑
kou službou ČR (celkem 4,5 t výbušnin).
Kromě munice zde byly nalezeny také
fragmenty výzbroje a zbytky technic‑
kého zázemí flaků. Příznivci vojenské
historie se mohou přijít s výsledky práce
archeologů blíže seznámit 18. května na
prezentační akci v Braňanech, kterou
podporují Severočeské doly.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, SOA Litoměřice, AÚ AV ČR
Prezentaci nálezů si nenechala ujít
pamětnice Gertruda Kutzrová z Braňan.
10/11
(Schlossberg). Počet protileteckých děl
se postupně zvyšoval až na téměř 300
flaků. V roce 1944 na Mostecku působilo
45 protileteckých baterií. Děla obsluho‑
valo zhruba 9 tis. mužů (vojáci a pomoc‑
ná obsluha). Postavení protileteckých
baterií Flakgruppe Brüx vytvářelo ko‑
lem chemičky pomyslný kruh, včetně
děl u Mariánských Radčic. Navzdory
moderním zaměřovacím a radarovým
přístrojům byly naštěstí zejména flaky
menší ráže vůči spojeneckému letectvu
bezmocné.
BITVA O BENZÍNOVÉ
PALIVO V ČÍSLECH
660 000 t/rok plánovaná
produkce největší německé
chemičky vyrábějící
syntetická paliva v Záluží
7,5 mil. t/rok mosteckého uhlí
mělo být zpracováno na benzín
1942 rok uvedení
chemičky do provozu
17 náletů spojeneckých letadel
v letech 1944 až 1945
ochromilo provoz chemičky
300 protileteckých děl (flaků)
rozmístěných v okolí chemičky
neúspěšně čelilo bombardování
1 600 obětí si vyžádaly nálety,
včetně 11 pilotů sestřelených
spojeneckých letedel
Pyrotechnici při manipulaci
s nalezenou municí.
REKULTIVAČNÍ ROK
náhodě, se mohou přesvědčit i zástupci sousedních muni‑
cipalit, jejichž katastry přímo sousedí s dobývacími prostory.
Právě na jaře se na obou lokalitách SD tradičně pořádají
kontrolní dny lesnických a zemědělských rekultivací, kde
se zastupitelé obcí a orgánů ochrany životního prostředí
seznamují s aktuálními výsledky rekultivačního procesu. Jaro
je také obdobím, kde se na hektarových plochách provádí
pravidelná údržba sekáním.
Zároveň se vracejí opeření obyvatelé mladých rekultivačních
lesů. S cílem zvýšit biodiverzitu prostředí v oblasti ornitologie,
bylo v minulých letech vyvěšeno celkem 80 hnízdících ptačích
budek (40 na DNT a 40 na DB) pro druhy hnízdící v dutinách
starých stromů. Samozřejmě takové stromy v mladých vý‑
sadbách zatím ještě nejsou, proto drobní zpěvní ptáci (přede‑
vším sýkorky) dostali příležitost k nalezení vhodného místa pro
rozmnožování právě v ptačích budkách. Na tomto zajímavém
projektu spolupracují Severočeské doly s ornitology z ČZU
a dosavadní zkušenosti prokázaly zhruba 80% obsazenost
instalovaných budek. Přítomnost sýkorek prospívá také vy‑
sázeným lesním porostům, neboť tito hmyzožraví ptáci se
živí škodlivým hmyzem.
Ačkoli příchodem jara začíná na našich
rekultivacích vegetační sezona, potřebnou
péči vyžadují po celý rok. Do širokého
spektra činností, které zastřešuje odbor
rekultivací, patří kromě uvolňování předpolí
(včetně archeologického průzkumu) skrývání
a deponování ornice, základní výsadba na
vlastních rekultivovaných plochách a náhradní
výsadba v obcích, na jejichž katastru došlo
k mýcení stromů v rámci uvolňování předpolí
pro následnou těžbu, a také samozřejmě
několikaletá pěstební péče. Průměrná doba
od zahájení po dokončení rekultivačního cyklu
činí 12 let. Po celou dobu se tvorbě nové krajiny
a ochraně přírodního prostředí věnují nejrůznější
profese – přírodovědci, urbanisté, lesníci,
zemědělci, vodohospodáři – ti všichni jsou
zapojováni do náročných projektů zahlazování
vlivů důlní činnosti území poznamenaného
dobývací činností Severočeských dolů.
Zimní mimovegetační období na rekultivacích SD
Na přelomu listopadu a prosince končí veškeré práce sou‑
visející s vegetačním obdobím. Ještě než začne skutečná
zima, jsou na rekultivovaných plochách ošetřeny lesní saze‑
nice a odrostky nátěrem proti okusu zvěří. Poté se dceřiná
společnost Revitrans rozloučí se sezonními pracovníky, kteří
se vrátí zpátky až na jaře. Kmenoví zaměstnanci se mezitím
zabývají údržbou a uskladněním techniky. Kontinuálně, bez
ohledu na roční období, se provádějí technické rekultivace
– uvolňování předpolí. Před postupem těžby se v předpolí
likvidují stavební objekty, realizují se stabilizační opatření
a celoročně pokračuje skrývka ornice.
Povinnost odejmout zemědělskou půdu ze zemědělského
půdního fondu je dána naší společnosti zákonem o ochraně
zemědělského půdního fondu. V dostatečném předstihu před
báňskou činností je tedy provedena bilance skrývky ornice
a zpracován plán jejího dalšího hospodárného využití. Pokud
není ornice bezprostředně navezena na nové zemědělsky
I na rekultivacích končí léto sklizní
Na Bílinsku a Tušimicku je zhruba 730 ha využíváno k pěsto‑
vání nejrůznějších plodin prováděném v nájmu hospodařícími
zemědělci. Ještě předtím než je zemědělská půda pronajímá‑
na, proběhne tříletý cyklus s výsadbou luskoobilnou směsí
a jetelotrávou. Poté zde zemědělci pěstují nejrůznější plodiny
(například obiloviny, řepku, hořčici). Na ostatních plochách
pokračuje během léta celoplošné vyžínání.
Za letních měsíců vrcholí monitoring výskytu cenných druhů
flóry. Věděli jste, že například na rekultivovaných plochách
DB se vyskytuje celá řada opravdu úžasných rostlin, napří‑
klad i vodní masožravá bublinatka jižní? Její žluté květy od
začátku léta až do září najdete na hladině menších vodních
ploch Radovesické výsypky. Tato rostlina je kromě maso‑
žroutství zajímavá také tím, že nemá kořeny a zimu přečká
prostřednictvím zárodků na bahnitém dně. Živí se drobnými
vodními korýši.
rekultivované plochy, je deponována a čeká na další vhod‑
né využití. Jen v Dolech Bílina bylo k 1. lednu 2014 takto
uloženo v deponiích 939 660 m3 ornice, 3 470 806 m3 spraší,
2 129 413 m3 slínovců. Na DNT pak zásoby činily 2 711 983 m3
ornice. Aby si ornice v deponii uchovala své kvality, musí být
zemědělsky obhospodařována (udržení kvality ornice proti za‑
plevelení). Nejcennějším odkrytým segmentem je ornice, která
je využívána výhradně pro potřeby zemědělských rekultivací.
Spraše se uplatňují především pro zakládání rekultivačních
lesů. Připomeňme, že záchrana zúrodnitelných zemin má
v lokalitách SD dlouholetou tradici. Historicky vůbec poprvé
se s ní začalo v rámci celého severočeského hnědouhelného
revíru v DB, respektive během otvírky povrchového lomu
Pokrok ve druhé polovině 50. let minulého století.
Pokud bychom měli vyjmenovat veškeré činnosti realizo‑
vané na rekultivovaných plochách během roku, pak v období
leden až únor se provádějí lesnické práce. Kromě kácení
v předpolí lomů jsou to především výchovné zásahy (probírky,
prořezávky, tvarové ořezy a vyvětvování) nových porostů.
Pozornost je také věnována opravám oplocenek, které chrání
mladou výsadbu před okusem srnčí a zaječí zvěře. Velkým
ničitelem rekultivací je černá zvěř. Rozrýváním půdy při hle‑
dání potravy způsobují velké starosti divoká prasata, která
jsou tímto způsobem schopná poškodit poměrně rozsáhlá
území. Na minimalizaci takto způsobených škod se podílejí
také myslivecká sdružení. Aktuálně mají pronajaty 3 honitby
(2 na DB, 1 na DNT).
Jaro ve znamení výsadby, hnojení a vyžínání
Ještě předtím než jsou nové plochy osázeny novou les‑
nickou výsadbou, provede se jejich oplocení, aby co nejvíc
mladých rostlin odolalo atakům zvěře a rostlo. Zároveň jsou
dosazovány rostliny do míst předešlé podzimní výsadby
náhradou za ty, které během zimy uhynuly. Aby nově vy‑
sázené listnaté či jehličnaté stromy zdárně rostly, je nutné
hnojit. O tom, že nic není na rekultivacích SD ponecháváno
Na podzim hýří rekultivované výsypky barvami
Rekultivační rok je opakujícím se cyklem. Během pod‑
zimních měsíců se především vysazují nejrůznějších lesní
kultury. U nízkých stromků se naposledy vyseká okolní tráva
a je realizován ochranný nátěr proti okusu zvěří. Ve spolu‑
práci s fytopalogy se kontroluje zdravotní stav rekultivačních
výsadeb a vlivy nejrůznějších chorob či škůdců. Také v této
oblasti se péče SD vyplácí. Zdravé, moderně zrekultivované
plochy jsou toho důkazem.
Rekultivace na DB a DNT nejsou jen zelenými oázami
v industriální krajině, ale také územím, které se těší oblibě
obyvatel okolních sídel. Široké možnosti využití dokládají
i rybářské a myslivecké svazy, včelaři či letečtí modeláři.
Rekultivovaná krajina nadchla mimo jiné také organizátory
běžeckého závodu Jezerní běh. Také letošní ročník tohoto
zážitkového běhu se 14. června odehraje na rekultivované
výsypce Pokrok u Duchcova.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, Jiří Cibulka
12/13
hlavní téma
Výsledky vědeckého monitoringu na semináři v Chomutově:
Česká zemědělská univerzita dává rekultivačním procesům na DNT výbornou
Na pravidelném semináři
Severočeských dolů a ČZU se
sešli představitelé obcí z okolí
DNT, úřadů státní správy i širší
veřejnosti, aby se seznámili
s výsledky pedologického
a biologického monitoringu území
DNT za rok 2013 a s výhledem jeho
pokračování. Průběžné sledování
provádí vědecký tým pražské
ČZU pro SD na rekultivovaných
plochách obou těžebních
lokalit již od roku 1998. „Zdařilá
rekultivace“ – tato slova během
prezentace výsledků monitoringu
v Chomutově zazněla celkem 28×.
Dokládají způsob péče věnované
naší společností nové krajině.
Hornická činnost ve vztahu
k přírodě a krajině
Takové bylo téma úvodního vystoupení
člena představenstva a výrobního ředitele
SD Jiřího Nerudy. Zdůraznil význam ob‑
jektivních pedologických a biologických
průzkumů pro zpracování dokumentů ne‑
zbytných pro proces povolování těžby od
doby, kdy byly schváleny základní zákony
o ochraně přírody a životního prostředí.
Dlouhodobý monitoring území předpolí
i rekultivovaných ploch provádí odborný
tým České zemědělské univerzity v Praze
velmi systematicky již řadu let v základ‑
ních biologických oborech jako je bota‑
nika, fytopatologie, hydrobiologie, orni‑
tologie, entomologie a z nebiologických
Nad problémem Střezovské rokle se sešli starosta Března
Zdeněk Valenta (vpravo) a Vladimír Vrabec z ČZU.
O budoucí krajině DNT s velkým jezerem
hovořil Martin Kabrna (R‑ Princip Most).
oborů také pedologie. A právě reportem
o výsledcích pedologického monitorin‑
gu zahájil odborný program semináře
prof. Josef Kozák z ČZU. Zaměřil se na
plochy výsypky Březno, kde příznivou
půdní reakci vykazují zóny s překryvem
ornice a upozornil na význam hnojení
fosforem pro další zvyšování obsahu
organické hmoty.
Biologický monitoring
Členové vědeckého týmu ČZU před‑
nesli referáty z disciplin botaniky, fyto‑
patologie a hydrobiologie. Účastníky
semináře zaujal odborný pohled na růz‑
norodý charakter jednotlivých lokalit re‑
kultivací na DNT a informace o transferu
chráněného druhu – kozince dánského
– z předpolí (vrch Farářka) do vhodné‑
ho prostředí v okolí Března (Střezovská
rokle).
Výborně bylo hodnoceno pravidelné
ošetřování zdravotního stavu výsadeb,
jako jsou ochranné lesní pásy Březno,
které vedlo k zastavení rychlého šíření
houbovitého napadení topolů. Starosta
Března Zděnek Valenta diskutoval po‑
drobně stav přírodní památky Střezovská
rokle. Obec velmi stojí o zhodnocení to‑
hoto území, což znamená i terénní úpravy
a vyčištění od zarůstání plevely a realizaci
naučné stezky.
Hydrobiologický výzkum na DNT mo‑
nitoruje z celkem 31 stanovišť vodní
Zleva: Milan Fraštia, vedoucí odboru rekultivací SD, s profesorem
Josefem Kozákem z ČZU a starostou Spořic Romanem Brandem.
plochy a vodoteče již od roku 1999
co do oživení vodními a vlhkomilnými
organismy. Posouzení úspěšnosti re‑
kultivací je vynikající: postupný návrat
biologických hodnot území je doložen
přítomností i citlivějších druhů organis‑
mů, včetně druhů chráněných. Pochva‑
lu si zasluhuje zachovávání mokřadů
a aktivní budování nových rozmnožo‑
vacích stanovišť a náhradních stanovišť
za nádrže rušené kvůli postupu těžby.
V roce 2013 tak bylo zřízeno pět nových
tůněk. Velmi zajímavý byl výklad o ak‑
tivní podpoře rozmnožování ještěrek
– výstavbě originálních „mohyl“ s tle‑
cím jádrem (například balíkem slámy)
obloženým poleny, štěpkou a kame‑
ny. Taková mohyla s výškou do 2 m se
velmi líbí nejen ještěrkám, ale i jiným
živočichům.
Vnitřní výsypka DNT poskytuje typické
prostředí pro cenné ptačí druhy.
Budoucí krajina DNT
Martin Kabrna (R‑Princip Most) pre‑
zentoval dlouhodobé změny ve využití
ploch kadaňsko‑ chomutovské oblasti
(v období 1954 – 1974 – 1989 – sou‑
časnost). Dnes už jsou rekultivované
plochy DNT v nové krajině velmi mar‑
kantní – rekultivace byly dokončeny té‑
měř na 2 400 ha a rozpracovány jsou na
702 ha. Plány předpokládají ještě dalších
3 300 ha, z toho připadne 975 ha na je‑
zero zbytkové jámy.
Závěr semináře patřil představení nové
publikace Severočeských dolů, kterou
napsal pod názvem Krajina naděje
– Proměny území mezi Kadaní a Břez‑
nem nestor české rekultivační školy
Stanislav Štýs.
Stanislav Štýs představil knihu Krajina naděje
– proměny území mezi Kadaní a Březnem.
Revival rallye křižovala
rekultivaci Radovesice
Letošní trasa Rallye Praha Revival
vedla také po rekultivované Radove‑
sické výsypce, kde evropské závod‑
nické legendy 70. a 80. let se svými
původními auty dokazovaly, že je to
za volantem stále baví. Závod probíhal
po etapách od 4. do 6. dubna. Starto‑
valo se v Praze a po silnicích I. a II. tříd
vedla 550km trasa za plného provozu
přes Teplice, Krušné hory, Chabařovi‑
ce, Úžín, Louny až do cíle v Radotíně.
Kromě rychlostních zkoušek – jedna
z nich byla právě na Radovesické
výsypce – se jezdilo po běžných ko‑
munikacích, kde se bodovaly časové
kontroly a hodnoty tajných radaro‑
vých kontrol. Posádky revivalových
závodů byly prokazatelně ukázněnější
než ostatní účastníci silničního provo‑
zu. Mezi 150 auty byly na startovním
poli k vidění skutečné klenoty – třeba
Matra Simca Murena. Východní blok
reprezentoval Wartburg 353 nebo
Polonez 2000. Nechybělo ani něko‑
lik legendárních Škod 130 RS. Závod
probíhal v několika výkonnostních tří‑
dách, proto nelze představit jednoho
absolutního šampióna. O vítězství
ostatně v revivalových soutěžích až
tak nejde. Důležitější je atmosféra,
a ta se skutečně vydařila. Závodníky
i diváky dokonale přenesla do pro‑
středí rallye 70. let.
14/15
hlavní téma
Moje oblíbená rekultivovaná lokalita
Jubilanti skupiny SD (březen – duben)
Zeptali jsme se rekultivačních odborníků SD na jejich oblíbená
místa v rekultivované krajině Tušimicka a Bílinska.
Pracovního jubilea dosahují v DB:
20 let Vorreiter Milan
Aubrecht Martin
Kučera Petr
Malý Josef
elektrikář velkostroje
přestavbář PD
elektrikář velkostroje
přestavbář PD
30 let
Zápotocký Josef
Kabelka Jiří
Jelínek Roman
Stránský Milan
Zöld Ernest
Vaník Vladimír
Suchá Alena
Čavdarov Jan
vedoucí řidič velkostroje
zámečník velkostroje
provozní elektrikář
řidič shazovacího vozu
řidič velkostroje
mechanik úseku – elektro
vzorkař
směnový inženýr
40 let
Gilich Ota
operátor PD
Arnoštka Kostková
technička rekultivací SD
Naše rekultivace vnímám pozitivně
jako celek. Pokud bych ale měla vybrat
konkrétní lokality, pak by mezi ně určitě
patřil Merkur V na DNT. Jde o jednu z už
starších rekultivací, neboť byla zaháje‑
na na konci 80. let. Dnes je tady vzrostá
vegetace, lesní a zemědělsky využívané
plochy zdobí také dvě vodní. Navíc se na‑
bízí pěkný výhled na starou část Kadaně.
Další vodní plochy oživují rekultivovanou
krajinu v lokalitě Prunéřov VIII. Fascinuje
mě také impozantní pohled na báňský
provoz DNT z vyhlídky na rekultivovaných
Severních svazích. Když odtud sleduji celý
proces – těžbu skrývky a uhlí, ukládání
nadloží na výsypku a následnou rekultivaci
– uvědomím si kontinuitu moderní povr‑
chové těžby a následného zahlazování
jejích stop v krajině. Jsem přesvědčena,
že to vše je prováděno na špičkové úrovni
a snese nejpřísnější srovnání například
s německými hnědouhelnými velkolomy.
Václav Hrádek
technik rekultivací DB
Osobní vztah mám k části Radove‑
sické výsypky označované jako Jirásek III. Není to jen kvůli tomu, že se
zde snoubí všechny druhy rekultivací
– lesnická, zemědělská, vodní plochy
i postrekultivační rekreační plochy, ale
zejména proto, že právě tady jsem ješ‑
tě coby student střední školy lesnické
o prázdninách pomáhal při výsadbě
lesních porostů a budování odvodňo‑
vacích příkopů. Už z dálky mě tato lo‑
kalita vítá dobře viditelným stromořadím
vzrostlých topolů. Pěkné jsou i porosty
namíchané ze zdravých lip, jasanů, ja‑
vorů, modřínů a borovic.
Martin Kroupa
technik rekultivací DNT
Jednoznačně je to lesnická rekultivace
Merkur I. Porost se zde zakládal zhruba
v době, kdy jsem se narodil. Rád pro‑
cházím tímto dnes již vzrostlým lesem
a uznale hodnotím kvalitu jeho založení
a použití druhové skladby. Vysoké ko‑
runy stromů sice již vytvořily první etáž
porostu, i tak zde dochází k přirozenému
zmlazení dalších jedinců. To je důkazem,
že zdejší ekosystém má dobrou kvalitu.
Navíc, humusová vrstva vzniklá opadem
listí již vytvořila velmi příznivé podmínky
pro keře a pestré bylinné patro. Proto se
tady dá jít s úspěchem na houby. Dobré
podmínky pro živočichy a bohaté spek‑
trum hmyzu a ptáků dokazují, že se sem
naplno vrátil život. Věřím, že takhle budou
jednou hodnoceny také výsledky naší
současné rekultivační činnosti.
Pracovního jubilea dosahují v DNT:
30 let Karl Karel
Čech Zdeněk
Rohan Antonín
mechanik úseku strojní
přestavbář PD
hasič
40 let
provozní zámečník
provozní elektrikář
Weisser Richard
Uherek Miroslav
Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD:
20 let Rejzek Martin
ved.odd.technické podpory
30 let
Hájková Jiřina
Stuchlá Marcela
plánovač
vedoucí skladu
Pracovního jubilea dosahují v PRODECO, a.s.:
20 let Mariut Pavel
vulkanizér
Marvan Petr
soustružník kovů
Faigl Václav
technolog
Zatíranda Karel
svářeč kovů
Stopka Tomáš
projektant - konstruktér Správa a.s.
Plodr Petr
strojírenský dělník
30 let
Sixta Pavel
vulkanizér
Pracovního jubilea dosahují v Revitrans, a.s.:
20 let Masson Miloš
řidič pracovních strojů
PÚ – SS
PÚ – TPS
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SS
PÚ – SS
PÚ – TPS
PÚ – ÚU
PÚ – správa PL
PÚ – SS
PÚ – LOM
PÚ – LOM
HZS
PÚ – OČV
PÚ – Skrývka
OIT
Controlling
odbor nákupu
PB
PB
PB
PB
PB
PB
DDM – T
30 let
Fanta Václav
Krejčí Josef
Větrovec František
řidič SMV
řidič SMV
řidič SMV
40 let
Brejník Miroslav
provozní zámečník
DDM – B
Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a.s.:
20 let Veinholdová Jitka
revírník
Jošt Karel
obsluha pasů
PL
PL
30 let
PL
Musilová Marie
obsluha velínu
JUBILANT
FRANTIŠEK VĚTROVEC
AUT – B
AUT – B
AUT – B
Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly,
tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti
a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.
Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb
Během tří desítek let, které Fran‑
tišek Větrovec prožil za volantem
nákladního auta, se toho hodně
změnilo – od tras důlních komu‑
nikací až po dokonalejší techniku
a vyšší výkonnost vozidel. Profe‑
sionalita, důkladná znalost dobý‑
vacího prostoru i svěřeného auta
však u řidiče Františka Větrovce
zůstává pevnou jistotou. Dokládá
to mimo jiné také skutečnost, že
v náročném terénu povrchového
dolu najezdil za každého počasí,
ve dne či v noci, tisíce kilometrů
bez jediné nehody. „Začínal jsem
v roce 1984 v tehdejším středisku
autodopravy. Vzpomínám si, že jed‑
ny z prvních mých jízd směřovaly na
Radovesickou výsypku, kam jsem
vozil cisternou Liaz 706 pitnou vodu
pro party montérů stavějících za‑
kladač ZP 13 000. Postupně jsem
vystřídal jiná auta s nejrůznějšími
nástavbami - od Pragy V3S přes
Tatry 148 a 815 až po to současné.
Tím je třínápravový sklápěč Tatra
163 Jamal. Na legendárního kop‑
řivnického výrobce nedám dopustit.
Podle mě tatrovka nejlépe zvládá
naše obtížné podmínky. Často vo‑
zím ornici z předpolí, ale pohybuji
se i v lomu a na skrývce. Teď cho‑
dím na jeřábnický kurz, to abych
mohl obsluhovat 20tunový jeřáb
Tatra 815,“ přiblížil práci řidiče dce‑
řiné společnosti Revitrans jubilant
František Větrovec.
16/17
jubilanti
hlavní téma
3
OTÁZKY PRO
BŘETISLAVA ŠMÍDA
předsedu ZO OS KOVO VÍTKOVICE‑PRODECO
Bílinští odboráři
dětem
Další z řady oboustranně užitečných
setkání mezi odbory a vedením SD
Tradičně v době jarních prázdnin se
v DB pořádají týdenní dětské rekre‑
ace. Za účasti školených vedoucích,
zdravotnice a lyžařských instruktorů
se s dětmi vyjíždí na hory. Mnohé děti
se v době pobytu naučí lyžovat, přes‑
tože rodiče sami nelyžují. Vzhledem
k tomu, že v DB přibývá zaměstnan‑
ců z Mostecka, začali jsme pořádat
dva pobyty kryjící se s termíny jarních
prázdnin školáků z Teplicka, respektive
Bílinska i Mostecka. Zatímco skupina
mosteckých dětí letos prožila prázdniny
v hotelu EDEN v Roudnici v Krkonoších
s lyžováním na sjezdovce Aldrov (ne‑
chyběl bohatý doprovodný program),
školáci z Bílinska se rekreovali v hotelu
Orion v Benecku. Tuto lokalitu jsme
vyzkoušeli poprvé a zázemí hotelu
Ve skupině SD působí 16 odborových organizací. S jejich předsedy se
vedení Severočeských dolů pravidelně setkává. Tradiční jarní schůzka
se letos uskutečnila 20. března v hotelu Nástup, kde se představitelé
odborů dozvěděli aktuální informace o vývoji těžby i vlivu mírné zimy na
odbyt jednotlivých uhelných produktů. Nechyběla ani sdělení týkající
se personální oblasti včetně směřování k synergiím činností v rámci
Skupiny ČEZ. Zástupci odborů pak informovali management SD v čele
s generálním ředitelem Ivanem Lapinem o struktuře a řešení aktuálních
úkolů jednotlivých organizací. Také tentokrát panovala při společném
setkání dobrá nálada dokumentující oboustranně korektní vztahy.
Do sdružení odborových organizací skupiny SD patří od loňské fúze společností PRODECO a SD – 1. strojírenská
také odborová organizace Kovo Vítkovice - PRODECO. Jejím předsedou je Břetislav Šmíd. Členem odborů je od
roku 1978, kdy nastoupil do teplické projekční a konstrukční kanceláře Vítkovických železáren (od 90. let PRODECO).
Během uplynulých téměř čtyř desetiletí se aktivně podílel na dodávkách a opravách velkostrojů nejen ve velkolomech
severočeské hnědouhelné pánve, ale také v zahraničí. Postupně prošel nejrůznějšími technickými profesemi
souvisejícími s důlními technologiemi. V současné době zúročuje své dlouholeté zkušenosti jako koordinátor staveb.
Můžete představit vaši odborovou
organizaci?
Naše odborová organizace OS Kovo
Vítkovice – PRODECO má aktuálně 17
členů a zastupuje zaměstnance teplické
projekční kanceláře. Naším hlavním úko‑
lem je hájit jejich zájmy a snažit se zajistit
co možná nejlepší podmínky ve mzdo‑
vé politice, v oblasti zaměstnaneckých
benefitů a bezpečnosti a hygieny práce.
Našim členům také přispíváme na dovo‑
lenou, dětskou rekreaci, či na nejrůznější
kulturní a sportovní akce. Prostředky
čerpáme z rozpočtu sociálního fondu.
Členy výboru jsou společně se mnou
místopředseda Vitalij Pišl a hospodář
Ivan Bečvář.
Od roku 2013 je vaše odborová organizace součástí sdružení odborových
organizací působících v SD a jejich
dceřiných společností. Jaké jsou
vaše dosavadní zkušenosti?
Od druhé poloviny loňského roku
jsem se společně s ostatními předsedy
aktivně účastnil několika kol kolektivní‑
ho vyjednávání, které bylo zakončeno
Věřím, že se
po stěhování
podaří
vytvořit pro
naše teplické
zaměstnance
v Bílině
důstojné
pracovní
prostředí.
uzavřením dodatku kolektivní smlouvy na rok 2014. Mimo
procesu vyjednávání proběhlo ještě několik setkání s vrcholo‑
vým managementem SD. Musím konstatovat, že komunikace
s odbory je ve skupině SD na dobré úrovni a oblasti sociál‑
ní politiky je věnována náležitá pozornost. Také spolupráce
s vedením naší dceřiné společnosti je na velice dobré úrovni.
Oceňuji přístup generálního ředitele Františka Marouška, který
má maximální snahu stmelit naši stále ještě trochu roztříštěnou
novou společnost. V nejbližší době nás čeká stěhování do
Bíliny. Věřím, že se tam podaří vytvořit pro naše zaměstnance
přicházející z Teplic nejen důstojné pracovní prostředí, ale
i podmínky pro týmovou práci.
Dobývací technice se věnujete řadu let. Na stavbě či opravě jakých velkostrojů jste se podílel?
U PRODECO jsem už 36 roků. Hned po absolvování ČVUT
Praha jsem začínal jako konstruktér projektant. Přes činnosti
metrologa a inspektora jakosti jsem přešel až k současné pozici
koordinátora staveb, kde zúročuji všechny zkušenosti z řady
absolvovaných projektů. Ať už to bylo uvádění do provozu
rýpadel K 10 000, nebo RK 5 000, či montáž KK 1 300, a celé
řady zakladačů, skládkových strojů v lomech, či drtičů a páso‑
vých dopravníků v úpravnách a elektrárnách. Rád vzpomínám
také na realizaci generální opravy zakladače A 2 R S B 4 400
v Kosovu. Pevně věřím, že mě ještě nějaké zajímavé pracovní
úkoly stále čekají.
Ekonomickému vývoji letošního
roku a aktuální situaci v evropské
energetice se v úvodním vystoupení
věnoval generální ředitel Ivan Lapin.
Zmínil úsilí týkající se korekce limitu
těžby na lokalitě DB, která by umožni‑
la dotěžit zhruba 100 mil. t vázaného
uhlí, a uvedl možnosti homogeniza‑
ce na DNT rovněž přispívající k pro‑
dloužení životnosti tušimické lokality.
Ředitel strategie a komunikace Vladi‑
mír Budinský přiblížil nadstandardní
vztahy s obcemi a městy v soused‑
ství dobývacích prostorů SD. Na pro‑
blematiku bezpečnosti práce a boje
za omezení počtu krádeží (instalace
dalších kamer, používání infrakamer)
se zaměřil výrobní ředitel Jiří Neruda.
Hlavní investiční akce letošního roku
týkající se nejen těžební technologie,
ale i ochranných opatření pro lepší
životní prostředí prezentoval tech‑
nický ředitel Pavel Kresan. S vývo‑
jem tržeb za první čtvrtletí letošního
roku, včetně dalšího očekávaného
vývoje seznámil přítomné finanční
ředitel Jiří Postolka. „Potřebujeme
zaměstnance motivované, výkon‑
né, kvalifikované a loajální. Jen tak
se nám podaří plnit vizi Efektivní
a bezpečná těžba. V loňském roce
investovaly Severočeské doly do
zvyšování kvalifikace zaměstnanců
více než 9,5 mil. korun, což zname‑
ná meziroční nárůst o 900 tis. korun.
Mzdy a zaměstnanecké benefity jsou
ve skupině SD stále nadstandard‑
ní. Naši zaměstnanci mají nárok na
příspěvky penzijního připojištění
a nezanedbatelné prostředky SD
vynakládají na stravování. Personální
a mzdová politika je řízena v souladu
s kolektivní smlouvou. Dobré vztahy
mezi vedením SD a zástupci odborů
dokumentuje i dnešní oboustranně
užitečné setkání,“ shrnul personální
ředitel Josef Molek.
Šimon Vohar, předseda sdružení odborových organizací SD a dceřiných společností,
při diskusi s předsedou představenstva a GŘ SD Ivanem Lapinem.
s hernou a klubovnou, blízkost sjez‑
dovek nám hned vyhovovaly. Navíc le‑
tošní jarní počasí umožnilo uspořádat
dětskou olympiádu. Na hotelovém hřišti
se odehrál turnaj ve vybíjené a došlo
také na opékání buřtů.
V současné době už připravujeme
oslavu Mezinárodního dne dětí, kte‑
rá se uskuteční během víkendu 23. až
25. května v RS Sloup v Čechách. Pro
děti máme připraven pestrý program:
soutěže, stezku odvahy, či výlet do mu‑
zea Čtyřlístku v Doksech a také návště‑
vu hradu Sloup. Pokud počasí dovolí,
počítáme i s koupáním. Vaše děti jsou
srdečně zvány.
text a foto: Vladimír Bergerhof
18/19
z odborů
20/21
pracovní den
17:50
21:30
Ještě před zahájením těžby kontroluje synchronně s ostatními členy
posádky svůj úsek elektrikář Pavel Sečkář – na snímku v rozvodně 6 kV.
Klapkař Jindřich Haldovský je služebně nejstarším členem posádky.
Na KU 800.20/K 106 je od uvedení velkostroje do provozu v roce 1993.
23:00
01:30
Přerušení těžby kvůli kráčení využívají Dalibor Plíva (vlevo) a Pavel
Sečkář k doplnění šroubů do adaptéru zubu korečku.
Noční těžba čtvrté skrývkové lávky.
05:20
05:30
Směna končí zápisem do provozního deníku velkostroje.
Je úkolem vedoucího řidiče Pavla Husineckého.
Po vystřídání s denní směnou se domů odcházející posádka grafu D
ještě společně vyfotografovala u kolesa svého rýpadla.
NOČNÍ SMĚNA KU 800.20/K 106 DNT
Přesně na míru nejnižšího skrývkového řezu DNT upravené rýpadlo a zkušená lidská obsluha jsou zárukou,
že také v podmínkách s pevnými jílovci včetně pelokarbonátových korekcí a častým výskytem skluzových
pásem lze podávat dobré výkony. Přesvědčili jsme se o tom během noční směny z 23. na 24. dubna, kdy parta
skutečných profesionálů v čele s vedoucím řidičem Pavlem Husineckým vytěžila 17,8 tis. m3 skrývkových hmot.
KU 800.20/ K 106 – poslední z výrobní
řady rýpadel KU 800
Tušimické KU 800.20/K 106 má v rámci
celé kompletní řady uničovských kole‑
sových rýpadel KU 800 mimořádné po‑
stavení. Dokončením jeho montáže byla
v roce 1993 po čtvrtstoletí završena výro‑
ba tohoto nejrozšířenějšího tuzemského
skrývkového dobývacího stroje. Tak jako
ostatní osmistovky je i KU 800.20 charak‑
teristické výsuvovým výložníkem, hydrau‑
licky ovládaným kráčivým podvozkem,
vyvažovacím výložníkem s pohyblivou
strojovnou zavěšenou na paralelogramu
a také typickou žlutou barvou. Zcela ori‑
ginální je pak koleso, které má namísto
běžných 15 korečků celých 26. K této
úpravě došlo v roce 2003 zároveň s na‑
výšením výkonu motorů pohonu kolesa
z původních 1 260 kW na 2 000 kW, což
umožnilo demontovat kruhadlo. Obdobný
rypný orgán se později objevil také na
rýpadle SchRs 1 320/K 110 z 2. SŘ DNT.
Toto řešení umožňuje těžbu tvrdého ma‑
teriálu bez předcházející nátřasné střelby,
která se do té doby na DNT pro narušení
pevných hornin hojně využívala. Průběžně
prošlo KU 800.20 dalšími modernizacemi
a úpravami – například Ward‑Leonardovo
soustrojí nahradily frekvenční měniče, ole‑
jová trafa vystřídala suchá.
Bezproblémová noční směna
Na první pohled je znát, že posádka
grafu D obsluhuje rýpadlo nějaký ten
pátek. Šestičlenná sehranná parta dnes
v noci nastoupila ve složení: Pavel Hu‑
sinecký - vedoucí řidič, Radek Macák
– zástupce řidiče a elektrikář, Dalibor
Plíva - zámečník, Pavel Sečkář – elektri‑
kář, Jindřich Haldovský – klapkař a Pavel
Šindelář – pasař. Celou směnu jim na tře‑
tím skrývkovém řezu v prostoru PD 253
u Severních závěrných svahů upravoval
pojezdovou plochu řidič buldozeru Mi‑
roslav Brejška. Všichni se po vystřídání
s předešlou směnou rozešli jako obvykle
na své úseky, aby provedli kontrolu stroje.
A přesně v šest večer se 26 korečků prv‑
ně zakousne do řezu. Odtěžený materiál
putuje prostřednictvím DPD na vnitřní
výsypku, kde je ukládán zakladačem
ZP 6 300/Z 101. Těžbu přerušuje jen krá‑
čení a výměna zubu korečku, respektive
doplnění šroubů adaptéru zubu. Během
noci se členové posádky postupně stří‑
dali v manšaftce, aby si ohřáli mraženky
a vypili kávu. Při té příležitosti jsme se
dozvěděli, že také jejich stroj měl svá kri‑
tická místa. Byla to zejména převodovka
kolesa. Na skrývkových řezech DNT se
těží také uhlí. Výjimkou není ani ten nej‑
nižší. „Loni jsme na našem řezu odtěžili
téměř 7 mil. m3 nadloží a necelý milion tun
uhlí,“ uvedl řidič Pavel Husinecký. Směna
probíhala nerušeně až do svítání. Kolem
páté se na rýpadle pilně uklízí a čistí od
nánosů jílů. Pomyslnou tečkou za právě
končící směnou je zápis do provozního
deníku velkostroje provedený vedoucím
řidičem. První paprsky ranního slunce
dopadaly na obří koleso, které je ideálním
pozadím pro společný snímek. Mezitím se
už na rýpadle zabydluje ranní směna. Ta
naše noční míří do šaten v Březně, odkud
se chlapi rozjíždějí do svých domovů –
uvidí se zase popozítří, tentokrát na ranní.
profil
Petr Theuser dokáže
s přehledem zvednout až
335 kg! Po řadu let totiž patří
mezi absolutní špičku silového
trojboje – powerliftingu
nejen u nás, ale v celém
světě. Má za sebou už
34 startů na mistrovstvích
Evropy a světa v různých
kategoriích této sportovní
disciplíny, které proměnil
v téměř stejné množství
medailí a tři světové rekordy.
Pevná vůle a vytrvalost mu
pomohly stát se nejen mistrem
světa, ale také dokonale
zvládat profesi řidiče rýpadla
na bílinské skrývce, kde
působí už tři desítky let.
republiky, kde přišel v roce 1989 první
velký úspěch – bronzová medaile. O dva
roky později jsem už byl v reprezentaci.
V silovém trojboji jste získal
téměř všechny dosažitelné
tituly. Dají se vůbec vaše
medaile a ocenění spočítat?
Od roku 1992, kdy se pravidelně
účastním mistrovství Evropy a světa
mužů a posléze kategorie masters, jsem
získal zhruba 40 medailí, třikrát jsem byl
mistrem světa a stal se držitelem tří svě‑
tových rekordů. Za vrchol své sportovní
kariéry považuji také start na Světových
hrách 2001 v japonské Akitě, kde jsem za
družstvo Evropy obsadil 4. místo. Hodně
si vážím i uvedení do Síně slávy, kam mě
nominovala Evropská federace silového
trojboje v roce 2006.
Jakých maximálních výkonů
jste dosáhl v jednotlivých
silových disciplinách trojboje?
Pokud budu brát jen ty, které jsem
dosáhl na závodech a vynechám trénin‑
kové, pak je to v dřepu 367,5 kg, v tlaku
237,5 kg a tahu 335 kg.
Závodníci silového trojboje se
dělí podle věkových kategorií
a tělesné hmotnosti. V jaké
skupině se aktuálně nacházíte?
Začínal jsem v kategorii mužů do
75 kg. Když mi bylo čtyřicet, přestoupil
jsem do kategorie masters I, která je
až do věku padesát let. A teď už třetím
rokem bojuji v kategorii masters II (50
až 59 let) s váhou do 105 kg. Loňský
rok mi přinesl evropský titul, když jsem
s celkovým výkonem 853 kg porazil Fina
Hagforsema. Navíc jsem kromě velké
zlaté medaile za trojboj získal i tři malé
za jednotlivé disciplíny.
Kdy budete letos titul mistra
Evropy obhajovat?
Na mistrovství Evropy, které se koná
v Plzni na začátku července. Ještě před‑
tím se chystám do Prahy, kde se pořá‑
dá mistrovství ČR. Sezona vyvrcholí na
podzim na mistrovství světa, které se
letos uskuteční také u nás, což je pri‑
ma. Raději jedu autem do Plzně, než
letím do Kanady. I když netrénuji podle
nějakého plánu a trénink si řídím podle
vlastního pocitu, myslím, že jsem dobře
připraven. Navíc mám výhodu, že spolu
s již zmíněným Hagforsemem jsme v naší
kategorii nejmladší.
Co vás ještě motivuje
dál závodit?
Baví mě překonávat další rekordy
a udržovat se ve světové špičce. V první
řadě ale záleží na zdraví. Pevně věřím,
že mě nezradí. Až dosud jsem měl jen
jedno zranění, když jsem si přetrhal vazy
v lokti. Takže pokud bude sloužit zdraví,
chci závodit co nejdéle.
Šampionát silového trojboje – další typické prostředí mistra světa Petra Theusera.
Petr Theuser
řidič rýpadla KU 800.19/K 98
Vyrůstal v prostředí hornického sídliště v Braňanech. Jeho otec pracoval celý
život na sousedním VMG, dnešním lomu Bílina. Petr patřil mezi první absolventy
oboru mechanik důlních strojů a velkostrojů. Po maturitě v roce 1981 nastoupil
na Doly Bílina, kterým je věrný dodnes. Paralelně s profesním životem si budoval
neotřesitelnou pozici v silovém trojboji, neboli powerliftingu, který tvoří tři silové
disciplíny (dřep s činkou na ramenou, tlak na lavici a pozved – tzv. mrtvý tah).
Hned první závod, kterého se účastnil v roce 1987, vyhrál. Přemožitele nenachází
ani nyní. Na posledním ME veteránů v roce 2013 suverénně zvítězil v kategorii
50 až 59 let a váze do 105 kg.
Jak se člověk stane absolutní
světovou špičkou a stálicí
silového trojboje?
Určitě je zapotřebí síla, odhodlání,
pevná vůle a hodiny tréninků. Já kon‑
krétně v závislosti na směnách trénuji
4× nebo jen 2× týdně. Vlastní trénink mi
zabere hodinu bez rozcvičení. Se silovým
trojbojem jsem začínal relativně pozdě.
Od mala mě bavil fotbal a patřil jsem
k nadaným hráčům. Jako dorostenec
jsem hrál za Baník Most a dotáhl to do‑
konce až do reprezentačního výběru hrá‑
čů do 16 let. Slibnou fotbalovou kariéru
přerušila vojna. Až pak jsem se víceméně
náhodně dostal k trojboji. Vyhecovali mě
kolegové z práce. Od šestadvaceti let
jsem se v barvách Slovanu Duchcov za‑
čal věnovat tomuto sportu závodně. Přes
úspěchy v oblastních a krajských soutě‑
žích jsem se probojoval až na mistrovství
22/23
PETR THEUSER
Nenápadný světový rekordman z Dolů Bílina
Petr Theuser jako horník na svém
rýpadle KU 800.19/K 98.
Jak se dá skloubit profese
řidiče velkostroje s úspěšnou
sportovní kariérou?
Docela dobře. Tréninky si organizuji
vždy podle směn. Když jsou závody,
vyměním si směnu s kolegy z posádky.
Jsem rád, že v našem grafu jsme sku‑
tečně dobrá parta. Práce na šachtě mě
těší. K 98 je už třetí osmistovkou, kterou
jsem prošel. Naše rýpadlo jsem poznal
dokonale. Postupně jsem byl pasařem,
strojníkem i klapkařem. Jako řidič rý‑
padla odtěžuji skrývkové hmoty z třetího
řezu. Pro náš řez jsou typické spraše
a jíly se skluzovými plochami.
Víme, že ve volném čase toho
stíháte mnohem víc než jen
tréninky. Jak to všechno zvládáte?
Samozřejmě díky podpoře mých nej‑
bližších. Manželka Marcela, která je
mimochodem manipulantkou provozu
Lom DB, je mi skutečně oporou. Naším
společným a dlouhodobým koníčkem
je zvelebování chaty. Ve sportu je mým
parťákem syn Lukáš. Také závodí v si‑
lovém trojboji. Dokonce jsme se spolu
jako jediná dvojice otec‑syn účastnili
MS v Miami. Dalo by se říct, že svůj čas
dělím mezi práci, rodinu, sport a chatu,
a to mi vyhovuje.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, archiv Petra Theusera
MODELÁŘ LADISLAV HANUŠKA
Řada z vás, zaměstnanců skupiny SD,
se věnuje ve volném čase nejrůznějším koníčkům a zálibám přinášejícím
potěšení ze seberealizace. A ty opravdu zajímavé můžete sdílet s kolegy
na stránkách Hornických listů. Právě
začínáme: Během první letošní jarní
plavby na Barboře jsme vyzpovídali
Ladislava Hanušku, manažera útvaru
Projekty z dceřiné společnosti Prodeco. Lodnímu modelářství se systematicky věnuje od dětství. Úspěšně
se účastní domácích i zahraničních
modelářských soutěží. Zakládající
člen modelářského klubu Nautilus
v Proboštově je zároveň mezinárodním rozhodčím rádiem řízených maket lodí, ale především nezdolným
fandou modelářství.
Odkdy se vlastně zabýváte
lodním modelářstvím?
Začínal jsem zhruba před osmačty‑
řiceti lety. Už jako školák jsem od páté
třídy navštěvoval modelářský kroužek
v Domě pionýrů ve Velkém Meziříčí, od‑
kud pocházím. Modelářství mě chytlo
a kontinuálně s menšími přestávkami,
jakými byla vysokoškolská studia či
založení rodiny, stavím modely lodí do‑
dnes. Z vlastní zkušenosti mohu potvr‑
dit, že pro lodní modeláře je ideální až
střední věk. Děti jsou už dospělé a já
mám doma po návratu z práce potřebný
čas. Navíc se mohu více věnovat také
činnostem v modelářském svazu.
remorkér Arpec, který v reálu vlekl lodě
po francouzské řece Loiře z ústí do pří‑
stavu v Nantes. Mojí nejoblíbenější lodí
je malý rybářský seiner MRS 80 Lešč
neboli cejn. Postavil jsem ho v roce
2001 podle plánu časopisu Modelist
konstruktor. Zajímavostí těchto sku‑
tečných lodí bylo, že se v padesátých
letech vyráběly u Leningradu, odkud
se za doprovodu ledoborců přesouvaly
severní mořskou cestou na Dálný vý‑
chod. Tam patřily k oporám sovětského
rybářského loďstva. Na délku model
Lešč měří 83 cm a váží necelé 4 kg.
Protože chování modelu ve vodě odpo‑
vídá originálu a je vhodný i do vyšších
vln, úspěšně jsem se s ním účastnil řady
soutěží nejen u nás, ale také ve Francii
a Rusku. Například na mistrovství Ev‑
ropy v Moskvě v roce 2004 jsem získal
bronzovou medaili.
Léčebný pohybový přístroj pro Matýska
Čtyřletý Matýsek Reinelt z Droužkovic trpí vrozeným nervosvalovým
postižením – svalovou dystrofií Duchenneova typu. Jeho rodiče se
ze všech sil snaží oddálit a zmírnit příznaky ochabování svalstva
a vytrvale hledají pomoc. Když s pořízením léčebného pohybového
přístroje nepochodili u pojišťovny, dočkali se pochopení u vedení
obce a Severočeských dolů. Díky jejich společnému příspěvku
mohli synovi pořídit rehabilitační přístroj Morten Duo 3.
Co vše se na soutěži lodních
modelů posuzuje?
Kromě kvality zpracování a věrnosti
vůči originálu jsou bodovány také jízdní
zkoušky. Modelář se svým výtvorem
musí zvládnout předepsaný jízdní kurs
na trojúhelníkové trati vytyčené bójka‑
mi v předepsaném čase. Mě ale baví
daleko víc vlastní stavba než následné
projížďky po vodních plochách.
Vzpomenete si ještě
na svůj první model?
Určitě. Úplně první byly školní modely
stavěné v kroužku. Jedním z prvních
větších, který snese srovnání, byl ho‑
landský přístavní remorkér Triton, kte‑
rý jsem v měřítku 1 : 20 postavil podle
plánu z časopisu Modelář v roce 1971.
Jak probíhá výroba lodního
modelu a došlo během let, kdy se
modelářství věnujete k nějakým
důležitým změnám – používání
nových materiálů či technologií?
Kromě motorů, baterií a rádiového
ovládání si celou loď stavím sám. Stále
se držím klasické technologie - dřevě‑
ná konstrukce v kombinaci s laminá‑
ty a plasty. Během let minulých, kdy
neexistovaly specializované modelář‑
ské výrobky, jsem se naučil využívat
běžně dostupné komponenty zdánlivě
nesouvisející se stavbou lodních mo‑
delů. Výborně se třeba osvědčily poly‑
styrénové destičky získané z bezpeč‑
nostních tabulek. Pro výrobu dřevěné
paluby dobře sloužila dřevěná míchátka
na kávu. Zatímco současný trendem
je používání laminátu, naše generace
nedá dopustit na kvalitní překližku,
kterou jsme získávali ze zadních stěn
šatních skříní. Používám také mosaz na
lodní šrouby nebo epoxidové pryskyři‑
ce na odlitky. O pohon se dříve dobře
postaral například malý motor stěračů
z wartburga.
Na jaké typy lodí se specializujete
a jaký je váš nejoblíbenější model?
Dalo by se říct, že mojí srdeční zále‑
žitostí jsou remorkéry v měřítku 1 : 25,
tedy menší pracovní lodě určené k vle‑
čení velkých námořních lodí v přísta‑
vech. Právě teď mám rozpracovaný
Jak jsou u nás lodní
modeláři organizováni?
Lodní modeláři mají svoji meziná‑
rodní organizaci Naviga se sídlem
v Německu. Ta vydává jednotná sta‑
vební a soutěžní pravidla a pořádá
evropská a světová mistrovství. Ná‑
rodní Klub lodních modelářů ČR má
v rámci celé republiky organizováno
přibližně 600 členů, včetně těch z na‑
šeho klubu Nautilus Proboštov. Patřím
mezi zakládající členy a v současné
době zastávám post místopředsedy.
Máme 16 modelářských nadšenců –
většinou mého věku. Jsou mezi námi
třeba mistři Evropy i světa a z loňského
roku například čerstvý mistr republiky
rádiem řízených historických plachet‑
nic. S našimi členy každý rok vyjíždím
na řadu soutěží. Začínám se těšit na
mistrovství Evropy v Kaliningradu, kde
jsem nominován jako rozhodčí, neboť
jsem také držitelem akreditace mezi‑
národního rozhodčího rádiem řízených
maket lodí třídy NS.
„O tom, že náš syn je postižen ge‑
netickou vadou, pro kterou je typické
ochabování svalstva, jsme se dozvě‑
děli vlastně náhodou, když mu dětská
lékařka jako tříměsíčnímu miminku
dělala odběr krev. Po prvotním šoku
jsme se rozhodli, že budeme s touto
zatím nevyléčitelnou nemocí bojovat.
Prostřednictvím sdružení Parent pro‑
ject jsme v kontaktu s rodiči, jejichž
potomci také trpí Duchenneovou dys‑
trofií. Inspirujeme se zkušenostmi ze
zahraničí, kde jsou s kompenzační
péčí o takto nemocné děti a mládež
mnohem dál. Řešením, jak co nejvíce
oddálit problémy s pohybem končetin
je cvičení. Denně s Matysem dělám
dvacetiminutové protahovací cviče‑
ní a masáže. Bylo nám doporučeno
také cvičení na rehabilitačním přístroji.
Bohužel pojišťovna nám ho odmítla
uhradit. Prý na něj budeme mít nárok,
až nebude Matýsek schopný pohybu.
Zatím by byl používán jen preventivně.
Takový názor však považujeme za ab‑
surdní. Naopak, důležité je udržovat
dítě co nejdéle v aktivním stavu a to se
nám díky pohybovému přístroji a nej‑
různějším výživovým doplňkům zatím
daří,“ říká obětavá maminka Jitka Rei‑
neltová. Osud malého Matýska semkl
nejen celou rodinu, ale i vesnici – vloni
zde uspořádali pro chlapce benefici,
jejíž výtěžek přispěje na pořízení spe‑
ciálního vozíku Benecykl. Řešení, jak
získat pro mladou rodinu tolik potřeb‑
ný pohybový přístroj, se ujal starosta
Milan Živný a Pavel Smatana, ředitel
pro výrobu DNT a droužkovický ob‑
čan. Společně s Rudolfem Kozákem
z úseku Strategie a komunikace SD
dokázali záhy léčebný přístroj Ma‑
týskovi pořídit. „Rádi bychom ještě
jednou poděkovali Severočeským do‑
lům, našemu panu starostovi a všem
spřízněným duším v Droužkovicích.
Moc si té velké pomoci vážíme,“ uvedli
manželé Reineltovi. Péče o takto ne‑
mocné dítě představuje obrovskou
zátěž pro psychiku rodičů a limituje
běžný rodinný život. Reineltovi však
vše zvládají skvěle, za což jim náleží
upřímný obdiv a uznání.
24/25
pomáháme
hobby je víc než hra
Posílení požární bezpečnosti v ÚDUT:
Nová zhášecí zóna č. 11 ve vynášecím tunelu PD 216 a 102
Na konci loňského roku byla zahájena instalace další – už jedenácté – zhášecí zóny typu MicroDrop®
v provoze ústřední drtírny uhlí Tušimice (ÚDUT). Zhášecí zóna č. 11 je osazena 63 tryskami a nachází
se v úseku PD 216 a 102. Systém MicroDrop® tvoří tři části – detekční, hasicí a řídící ústředna.
Ústřední drtírna uhlí Tušimice (ÚDUT)
je umístěna v areálu Dolů Nástup Tuši‑
mice. Prováděná činnost v jejím pro‑
vozním úseku se skládá z drcení uhlí na
venkovních drtičích, homogenizace uhlí
na homogenizační skládce a expedice
uhlí přes budovy ÚDUT k odběratelům.
Na uhelných dopravních trasách se se‑
tkáváme s hořlavými materiály - uhlím
a uhelným prachem, který má hořlavé
a výbušné vlastnosti.
Je tedy nutné, aby se dodržovala přes‑
ná požárně technická řešení, jež jsou
uvedena ve stavebním projektu. Členě‑
ní do samostatných požárních úseků je
základem požární bezpečnosti staveb.
Hlavním cílem samostatných požárních
úseků je zamezit šíření požáru (včetně
jeho zplodin) uvnitř budov, respektive
mezi jednotlivými samostatnými požární‑
mi úseky. Nejčastějšími kritickými místy
jsou prostupy požárně dělícími konstruk‑
cemi stropů a stěn. Jedná se především
o místa, kde se napojují dopravní mosty
s pásovými dopravníky na jednotlivé ob‑
jekty ÚDUT. Dále jde o prostupy pro po‑
trubí, elektro kabelové lávky apod., tedy
otvory v požárně dělících konstrukcích
stropů a stěn, které vymezují hranice
jednotlivých samostatných požárních
úseků v objektech (budovách).
Pokud jsou požárně dělící konstrukce
porušeny, dochází k šíření požáru do
okolních samostatných požárních úseků
s následným narušením stability požárně
dělících konstrukcí. Nutno však pamato‑
vat i na skutečnost, že otvory v dělících
konstrukcích nejsou jen dveře a okna, ale
i stavební spáry a prostupy. V důsledku
výskytu stavebních otvorů se přes tyto
otvory mohou hořlavý prach, páry hořla‑
vých kapalin nebo hořlavé plyny šířit i do
prostor, ve kterých se primárně hořlavé
látky vůbec nevyskytují.
V případě řešení požárních uzávěrů
v místech, kde se napojují dopravní mos‑
ty s pásovými dopravníky na objekty, lze
postupovat dvojím způsobem:
 Instalací samočinného hasicího za‑
řízení pokrývajícího celý průřez do‑
pravního mostu. Doba činnosti sa‑
močinného hasicího zařízení musí
být minimálně 30, respektive 45 min.
Samočinné hasicí zařízení musí mít
možnost spouštění automaticky (de‑
tekce požáru) i manuálně. V přípa‑
dě aktivace samočinného hasicího
zařízení musí být zastaven příslušný
dopravní pás, a o této události musí
být informována obsluha, centrální
velín a HZS DNT.
Hasicí tryska MicroDrop ®.
IR a UV detektory.
 Provedením zděné příčky v celém
průřezu dopravního mostu s požár‑
ními dveřmi a samočinným hasicím
zařízením, které pokryje otvor pro
průchod dopravního pásu, přičemž
musí být dodržena předepsaná po‑
žární odolnost příčky (tato je různá
podle toho, zda se jedná o provedení
v nadzemních či podzemních podla‑
žích). Požární odolnost dveří musí být
minimálně 30 minut a doba, po kterou
bude v činnosti samočinné hasicí za‑
řízení, musí odpovídat době požární
odolnosti příčky,
Na ÚDUT byla použita druhá varianta,
tedy instalace samočinného hasicího
zařízení pokrývajícího celý průřez do‑
pravního mostu. Celkem bylo dosud
instalováno 10 zhášecích zón typu
MicroDrop® v místech, kde se napojují
dopravní mosty s pásovými dopravníky
na jednotlivé objekty ÚDUT – chyběla
pouze poslední zhášecí zóna č. 11 pro
PD 216 a 102.
Z tohoto důvodu byly na konci roku
2013 zahájeny práce na instalaci samo‑
činného hasicího zařízení tzv. zóny č. 11.
Vynášecí tunel má délku 73 m a je po‑
délně rozdělen na dvě části, které jsou
od sebe odděleny podpěrnými sloupy.
V širší části jsou dva výše zmíněné páso‑
vé dopravníky, v užší je prázdný prostor
po demontovaném PD 101. Bylo použito
stejné zařízení jako u předešlých zháše‑
cích zón – systém MicroDrop® od firmy
RSBP spol. s r.o.
Systém MicroDrop® se skládá ze tří
částí – detekční, hasicí a řídící ústřed‑
ny. Použití hasicích trysek MicroDrop ®
uplatňuje charakteristické vlastnosti
vodní mlhy v zaplavovacích systémech,
kde to umožňuje potenciální riziko
a kde je velkou výhodou malé množství
vody. Patentované trysky MicroDrop ®
vytvářejí vodní kapky velikosti 20 až
200 mikrometrů pomocí zabudované
vířivé vložky, která je konstruována tak,
aby rozprašovala vodu ve tvaru kužele.
Vodní mlha váže rychle a efektivně kou‑
řové plyny a plyny z pyrolýzy v chráně‑
né oblasti, čímž jsou rovněž uplatněny
požadavky ekologických opatření pro
ochranu životního prostředí. Zhášecí
zóna č. 11 je vybavena 63 tryskami. Ha‑
sicí systém je uváděn do činnosti auto‑
maticky prostřednictvím řídícího systé‑
mu zařízení (ústředny). V této ústředně
jsou zachyceny a zpracovány signály
detektorů. Ústředna spouští ochranné
zařízení a předává hlášení o činnosti
do nadřazeného systému. Pro detekci
požáru byly použity detektory IR, UV,
teplotní detektory a po celé délce tu‑
nelu (pod úrovní stropů) i zařízení EPS.
Dále byla instalována tlačítka ručního
spouštění.
IR detektory pracují na principu měření
a vyhodnocování optického infračerve‑
ného záření v oblasti zhruba 950 nm.
UV detektory pracují na principu měření
a vyhodnocování optického ultrafialové‑
ho záření v oblasti 185 až 35 nm. Teplot‑
ní detektory pracují na principu měření
teploty. Detektory elektrické požární
signalizace (EPS) jsou adresovatelné
interaktivní multisenzory v kombinaci
CO a tepelného senzoru.
Požadavky na stavby z hlediska po‑
žární bezpečnosti staveb jsou řešeny
kodexem požárních norem. Tyto normy
stanovují požadavky a definují průkaz
těchto požadavků. Kodex požárních no‑
rem můžeme rozdělit do čtyř základních
skupin: normy návrhové, normy zkušeb‑
ní, normy klasifikační a eurokódy.
Na závěr je třeba připomenout i cesty
šíření požáru. Ty lze rozdělit na vněj‑
ší, vnitřní, viditelné a skryté. V případě
vnějších se jedná o vnější povrchy budov
nebo technologických zařízení, požáry
roztékajících se hořlavých kapalin na
otevřeném prostranství apod. U vnitř‑
ních cest se požár šíří uvnitř uzavřených
objektů v místnostech, na schodištích,
vnitřních technologických zařízeních, či
kabelových kanálech. Jedná‑li se o vi‑
ditelné cesty, šíří se požár po vnějším
viditelném povrchu hořlavých konstruk‑
cí, zařízení a materiálu. Tyto cesty jsou
lehce zjistitelné a zastavení šíření požáru
lze ihned zahájit. Velice složitou a nebez‑
pečnou situací je šíření požáru skrytými
cestami. Skrytými cestami jsou napří‑
klad duté hořlavé stěny, stropy, podla‑
hy, potrubí vzduchotechniky, uzavřené
technologie.
text a foto: Marek Herčzík
Lokalita OPF pokryta první etáží výsypky
Na konci roku 2012 byly exploato‑
vány uhelné zásoby těžební lokality
Odstavená porubní fronta (OPF) na
DNT. Poté následoval transport zdejší
dobývací techniky a přemístění třetí‑
ho uhelného odtahu vedoucího z OPF,
aby tento prostor mezi Severními
závěrnými svahy a vnitřní výsypkou
mohl být průběžně zasypáván zakla‑
dačem ZP 5 500.4/Z 80, který sem
ukládá nadloží z druhého skrývkové‑
ho řezu. K 30. březnu letošního roku
byl vyuhlený prostor OPF zasypán
hloubkovou etáží prvního výsypko‑
vého stupně, kdy zde bylo uloženo
9,5 mil. m 3 skrývkových hmot. Po
přestavbě PD 284 bude pokračovat
zasypávání tohoto prostoru výškovou
etáží, což přispěje k zajištění stability
závěrných svahů.
Skupina SD na veletrhu TECHNODAYS
S cílem vyvrátit předsudky ve‑
řejnosti vůči technickým oborům
a řemeslům uspořádala Okresní
hospodářská komora Chomutov 24.
až 26. dubna veletrh TECHNODAYS.
Mezi průmyslovými subjekty prezen‑
tujícími v Městském divadle dělnic‑
ké profese jako atraktivní povolání
s budoucností nechyběly Severo‑
české doly. Povrchovou těžbu uhlí
a jeho využití v energetice mladým
návštěvníkům trpělivě přibližovali
Jan Žigmund z DNT a Petr Malina
z PRODECO. Pozornost žáků druhé‑
ho stupně ZŠ zde poutal také model
nejmodernějšího tuzemského rýpadla
KK 1 300/K 111. Venkovní expozici ne‑
přehlédnutelně dominoval skutečný
koreček a Tatra 815 s vysokozdviž‑
nou plošinou v barvách Revitrans.
26/27
svět dolů
svět dolů
V Belchatówě se začátkem
dubna sešel již VIII. mezinárodní
hnědouhelný kongres,
který poskytl příležitost
k podrobnějšímu kritickému
pohledu na nové příležitosti
rozvoje, ale i na hrozby, jimž musí
polské hnědouhelné hornictví čelit.
Ohrožení přichází samozřejmě
hlavně z EU – nové záměry
energeticko‑klimatické politiky
by mohly velmi negativně ovlivnit
celý uhelný průmysl Polska. Uhlí
však v této zemi hraje dlouhodobě
významnou roli – z černého uhlí
se vyrábí téměř 50 % a z hnědého
uhlí přes 34 % polské elektřiny.
Bilanční zásoby hnědého uhlí
představují 22,58 mld. t, ovšem
perspektivní ložiska vyžadují
podrobnější průzkum a rychlé
zahájení procesu osvojení
tak, aby bylo možné zachovat
racionální úroveň hnědouhelné
produkce v dalším období.
Sedmdesát let zkušeností
s povrchovou těžbou hnědého uhlí
Polské hnědouhelné hornictví se může
s hrdostí ohlédnout na své zkušenosti
v oblasti projektování lomů, odvodňo‑
vání ložisek, těžby skrývky a uhlí, zásad
volby technologického zařízení, oprav
a údržby, ale také v oblasti rekultivací
a ochrany přírodního a životního prostře‑
dí. Tyto zkušenosti považuje za skutečný
„poklad“ a solidní vědeckotechnickou
základnu pro plánování a rozvoj hně‑
douhelného průmyslu v první polovině
21. století. Z hnědého uhlí se stále vyrábí
nejlevnější elektřina v zemi. Za uplynu‑
lých 70 let poskytla hnědouhelná pro‑
dukce celkem 2,60 mld. t (z toho 1 mld. t
připadá na největší lom Belchatów s jeho
60% podílem).
Aktuální pozice hnědouhelného
hornictví v Polsku
Prof. Zbigniew Kasztelewicz se svý‑
mi kolegy z vysoké báňské školy AGH
v Krakově sestavil tabulku hlavních sla‑
bých i silných stránek hnědouhelného
sektoru:
Velkolom Belchatów: Původně skrývkové rýpadlo SchRs 4 000 po rekonstrukci těží uhlí.
SLABÉ STRÁNKY
Změny
v energetickém
mixu musí
nutně provázet
kalkulace
nákladů.
Polsko nemůže
jít německou
cestou.
SILNÉ STRÁNKY
Vyčerpávají se operativní zásoby
hnědého uhlí v některých
aktivních lomech.
Polsko má k dispozici
jedny z největších zásob
hnědého uhlí v Evropě.
Práce související s přípravou
nových perspektivních ložisek
nepřinášejí konkrétní výsledky
v podobě povolení k těžbě.
Technika a technologie aplikovaná
na hnědouhelných lomech dosáhla
vysoké evropské úrovně.
Chybí legislativní ochrana
hnědouhelných ložisek proti
jinému určení využití území než
je budoucí exploatace uhlí.
Vysoká úroveň bezpečnosti práce
je dosahována ve všech polských
hnědouhelných společnostech.
Báňsko‑geologické parametry nových
satelitních a perspektivních ložisek
jsou méně výhodné než parametry
ložisek v současnosti exploatovaných.
Báňské činnosti realizují polské
hnědouhelné společnosti s vědomím
komplexní ochrany životního prostředí.
Některá nová perspektivní ložiska se
nacházejí v oblastech s nízkou mírou
akceptování ze strany veřejnosti.
Hnědouhelné společnosti nezaostávají
v rekultivacích území po povrchové
těžbě. Práce související se sanacemi
a rekultivacemi jsou prováděny
průběžně a na vysoké evropské úrovni.
Legislativní regulace týkající se
formálně‑právních záležitostí
souvisejících s osvojením nových
ložisek či rozšířením těžby na
aktivních lomech jsou velmi složité
a vyvolávají neúnosné prodlužování
procesu povolování těžby (na několik
let či dokonce několik desítek let).
Polsko má k dispozici specializované
vysoké technické školy vzdělávající
pracovníky pro uhelné hornictví,
včetně hnědouhelného průmyslu,
na vysoké světové úrovni. Také
výzkumně vývojové zázemí garantuje
projektování nejmodernějších
dobývacích strojů a zařízení, které umí
vyrábět polské strojírenské závody.
Do tohoto přehledu přirozeně patří
i další problémy (emise CO2 jsou nejvyšší
z hnědouhelných elektráren, chybí podpo‑
ra samospráv pro záměry otvírky nových
ložisek, absence řádné vládní energetické
koncepce, absence „dobré reklamy“ pro
hnědé uhlí) i přednosti (práce v hnědo‑
uhelném hornictví jako stabilní a atraktivní
systém zaměstnanosti, vysoká kvalifiko‑
vanost a zkušenost horníků, rozvíjení čis‑
tých uhelných technologií). Je nesporné,
že polské hnědouhelné hornictví má na
hospodářské mapě Polska stále silnou
pozici. Musí však bojovat s nejrůznějšími
politickými, ekonomickými i ekologickými
názory a postoji různých kruhů, a to na
úrovni místní, krajské, státní i unijní.
Diskuse o polské energetické politice
Problém emisí CO2 se stal i v Polsku
otázkou nikoli vědeckou, ale politickou.
Navíc, v lednu byla zveřejněna státní ja‑
derná politika, konstatující, že „rostoucí
náklady na těžbu černého uhlí a potíže
s osvojováním nových ložisek hnědého
uhlí vytvářejí pádný důvod pro hledání
možností diverzifikace palivové základ‑
ny pro elektroenergetickou produkci“.
Změna energetického mixu je v 21. sto‑
letí jistě nevyhnutelná a již dnes je Polsko
dle energeticko‑klimatického balíčku EU
povinno do roku 2020 dosáhnout 15% po‑
dílu obnovitelných zdrojů energie. Každá
změna v energetickém mixu však musí být
velmi pečlivě vyvážená a bez zbytečného
spěchu realizovaná na podkladě analýzy
surovinového potenciálu státu. „Německá
cesta“ subvencování obnovitelných zdro‑
jů je pro Polsko varováním, protože stojí
spolkový rozpočet miliardy EUR a navíc
vyvolala značný růst cen energií, který
bude třeba co nejdříve zbrzdit. Polský hně‑
douhelný průmysl hodlá proto pokračovat
v diskusi o vlastní „polské cestě“ s prvořa‑
dým využíváním domácího uhlí. Racionální
energetický mix má samozřejmě počítat
i s obnovitelnými zdroji, jádrem a případ‑
ně i s břidlicovým plynem, ovšem nesmí
bránit potřebným investicím do otvírání
nových hnědouhelných ložisek. A hlavně
by polská vláda měla v Bruselu tvrdě za‑
blokovat další jednostranný růst závazků
redukce emisí CO2.
Velkou výzvou pro vládu, uhelné spo‑
lečnosti, vědeckovýzkumná centra i pro
politiky musí být snaha o zachování role
polského uhlí jako garanta energetické
bezpečnosti státu.
28/29
VELKÉ ŠANCE I VELKÁ ÚSKALÍ
POLSKÉHO HNĚDOUHELNÉHO PRŮMYSLU
Velkolom Belchatów – pole Szczerców: Zakladač polské výroby ZGOT 15 400.
sport
Cyklostezka
Ústí nad Labem – Děčín
V jarním Tipu na výlet vás pozveme na cyklostezku Ústí nad Labem
– Děčín. Navážeme tak na předchozí články z let minulých, týkající
se možnosti bez problémů putovat na kole z Lovosic až do Míšně.
Úsek z Ústí do Děčína však doposud chyběl, neboť byl dobudován
až po loňských povodních. Na jejich stopy ostatně ještě narazíte
a každý z vás může posoudit, co to znamená velká voda.
Cestu začneme v Ústí nad Labem
u železničního nádraží. Sem můžete
přijet vlakem, což je doporučovaná va‑
rianta, nebo autem s využitím parkoviště
pod nádražím. Po východu z nádraží
zahneme doprava a po silnici, která vede
přes starý most Dr. Edvarda Beneše se
dostaneme na pravou stranu řeky. Zde
sjedeme z mostu a pokračujeme po
proudu Labe, až do Děčína. Cestou však
Odpočívadlo na cyklostezce.
mineme několik pozoruhodností a bylo
by škoda nechat je bez povšimnutí.
Cyklostezka, po které pojedeme, pro‑
šla nelehkým vývojem, neboť údolí Labe
je místy úzké a prostor pro cyklisty tam
opravdu není. Byly proto vybudovány
mosty, kde je cesta pro cyklisty vedena
po zvláštní komunikaci. Cyklostezka má
číslo 2, a pokud budeme sledovat znač‑
ky, nemůžeme zabloudit. První a cestou
do Děčína poslední most, který míjíme,
je Mariánský most. Tato stavba byla oce‑
něna mezinárodní asociací pro mosty
a stavební inženýrství, jako jedna z de‑
seti nejlepších staveb světa za poslední
desetiletí. Most je dlouhý 197 metrů a vy‑
soký 60 metrů, z pylonu, který most nese,
vybíhá na každou stranu patnáct ocelo‑
vých lan. Pokračujeme dál a přes řeku
vidíme přístavní jeřáby, které tomuto
místu dodávají neopakovatelnou atmo‑
sféru. Přes všechny obtíže lodní dopravy
je přístav funkční a při povodních bývá
útočištěm lodí ohrožených velkou vodou.
Projíždíme idylickou cyklostezkou, nad
námi je kostelík ve Valtířově, vlevo u řeky
sedí rybáři. Místo je známé především
loděnicí pro stavbu říčních člunů. Za
Valtířovem jedeme mezi poli, objíždíme
pivovar ve Velkém Březně, kde se vaří
známý Březňák, který můžeme ochut‑
nat o pár metrů dále. Jednou z místních
zajímavostí je přívoz na protější břeh, do
obce Neštědice. Přívoz přestál několik
povodní a v roce 2014 je plně funkční.
Před námi se otvírá jeden z nejkrás‑
nějších pohledů dnešního výletu. Řeka
zaříznutá do údolí, cyklostezka a na hori‑
zontu svahy Bukové hory s věží vysílače
na vrcholu. Buková hora je součástí Čes‑
kého středohoří, má výšku 683 m n. m.,
tedy převýšení mezi místem kde stojíme
a vrcholem činí 500 metrů. Po chvíli při‑
jíždíme do obce Malé Březno a o kousek
dále budeme v oblasti, kde je zvažo‑
vána výstavba přehrady pro splavnění
řeky. Představu o tom, jak by případná
stavba zasáhla zdejší krajinu, si může
udělat každý sám. Pokračujeme přes
Těchlovice, kolem kapličky, která připo‑
míná, že zde byl zastaven ve středověku
Děčín – nábřeží s Pastýřskou stěnou.
postup moru z Německa, a také výšku
vodní hladiny při povodních roku 2013.
Cesta pokračuje po silnici, ale provoz na
této straně řeky je minimální. Blížíme se
k jednomu pro budovatele cyklostezky
značně obtížnému místu. Cyklostezka
zde skutečně vede po zvláštním mostě,
který sousedí se silnicí. Následuje velmi
příjemné odpočívadlo s informačními ce‑
dulemi a s Děčínem na dohled. Nicméně
pokud bude foukat vítr, následuje úsek
mezi poli a tato část může být nepříjem‑
ná. Po novém úseku míjíme místní část
Děčína, Boletice nad Labem a kolem
další velké loděnice vjíždíme do Děčína.
Po Staroměstském nábřeží přijíždíme
k renesančnímu mostu z počátku 16.
století. Na mostě je umístěno sousoší
tří světců. Po sjezdu z typicky prohnu‑
tého mostu zahneme doleva a pomalu
přijíždíme pod děčínský zámek, kde je
spousta laviček pro odpočinek i místo
k občerstvení.
Zde se můžeme rozhodnout jak dál.
Jednou z variant je přejet řeku na druhou
stranu, kde je několik dobrých restau‑
rací pro případný oběd, nebo jen tak
k posezení. Výhled na děčínský zámek
Cyklostezka u Velkého Března.
Ústí nad Labem – železniční most, zámeček Větruše.
VIII. ROČNÍK
POHÁRU PERUNA
KLEPE NA DVEŘE
Kaplička v Těchlovicích.
je odsud impozantní. Další variantou je
pokračovat po levém břehu řeky dále
směrem ke státní hranici až do Dolního
Žlebu, kde je poslední vlaková zastávka
na českém území. Zdatnější pak mohou
jet ještě dále. První most přes řeku je až
v Bad Schandau. Na německé straně je
ovšem i několik přívozů na druhý břeh
řeky. Tato část již byla popsána v mi‑
nulých číslech Hornických listů. Pokud
se rozhodneme vrátit se vlakem, v Dě‑
číně za mostem přes řeku zabočíme
doleva. V místě, kde je kruhový objezd,
uhneme doprava, podjedeme železnič‑
ní trať a pak se držíme po levé straně.
Nádraží ČD je po 300 metrech. Odtud
pak jezdí přímé vlaky, nové soupravy
s místem pro kola, o víkendu každou
hodinu do Ústí nad Labem až Mostu,
bez přestupování. Druhou možností je
vrátit se stejnou cestou zpět, protože po
levém břehu řeky vede velmi frekvento‑
vaná komunikace a trasa skutečně není
vhodná pro cyklisty. Je lepší pozorovat
krajinu na stejné cestě v opačném smě‑
ru, vaše bezpečnost je v tomto případě
důležitější.
text a foto: Jan Říha
Díky letošnímu brzkému jaru
na horách odtály poslední
zbytky sněhu a nastal čas
vyrazit na kole do přírody
a otestovat jarní kondici. Ideální
příležitostí k tomu může být
již VIII. ročník regionálního
seriálu závodů horských
kol Poháru Peruna, který
odstartuje o víkendu 10. května
na perštejnském fotbalovém
hřišti kultovním otvírákem –
závodem Perštejnské Giro.
V průběhu sezony bude dále ná‑
sledovat série několika tradičních
závodů v okolí Kadaně, Klášter‑
ce, Chomutova, Vejprt a Ostrova
nad Ohří. I letos si v rámci seriálu
mohou účastníci užít XVI. ročníku
terénního triatlonu konaného kon‑
cem srpna na koupališti v Prunéřo‑
vě. Kromě závodů pro jednotlivce
nabízí Pohár Peruna i celou řadu
dalších zajímavostí jako například
dětské závody, závody rodinných
dvojic, Perun Bike camp a závě‑
rečný ples Poháru, kde kromě
bohaté zábavy a vyhlášení celko‑
vých výsledků bude na účastníky
čekat vylosování tomboly. Bližší
informace k závodům a přihlášení
najdete na webových stránkách:
http://pohar‑peruna.cz/.
text a foto: Viktor Hrdina
30/31
tip na výlet

HL02-2014 - Hornické listy

Transkript

Podobné dokumenty

Moji drazí sponzoři, S láskou vás zdraví Vaše milovaná Anu Shilpa

Rýžová miska

ffiffi ffi__ffiw ffiffi h-ffitr

zde ke stažení

5/2012 - Hornické listy

HL04-2012 - Hornické listy

HL02-2016 - Hornické listy