Kača Olivová a Alois Stratil - Labyrinth třpytu a lusthauz

Kača Olivová a Alois Stratil - Labyrinth třpytu a lusthauz srdce
20.1. od 18 h (vernisáž) - 16. 3. do 18 h, út - pá : 14 - 18 hodin.
Venuše na Tahu
Co by se stalo, kdyby se Věstonická venuše infiltrovala do dnešních dnů? Chtěla by se bavit.
Milovala by disco a freaky oblečení. Zvysoka by kašlala na to, že její postava není zrovna v módě. Ale taky
by sentimentálně milovala pohádky a mytologii jako vzdálený odraz doby, ze které pochází. A nebyla by
vážná - ó nikoli! Milovala by život a jeho radostnou orgiastičnost by demonstrovala skrze kýč a vlastní
suverénní okázalost.
Venuše tahu, který se jmenuje život. Spát může na podlaze s dětmi, muži a psy, kojit chce zásadně
kdekoli. V přestávkách mezi halucinatorními stavy způsobenými malým dítětem dělá umění. Nepije alkohol
a nejí zvířátka. Má ráda krev. Má ráda glitry a svoji nahotu, která příliš civilizovaného muže šokuje. Je
performerka.
K tomu, aby se člověk uměl dobře vyválet v glitrech nebo ležet na zemi, je zapotřebí škola a roky
přemýšlení. Nějak to vypadá, něco to znamená, vyžaduje to intenzivní vnitřní kontakt diváka s danou situací.
Probůh, co to ta ženská dělá? Máme-li jít do blázince, pojďme svorně, ale nejdřív si trochu zablbněme s
discokoulí. /Mgr. Jana Orlová/
Kateřina Olivová (1984) je absolventka ateliéru tělového designu (dříve doc. Jana Preková, nyní PhDr. Lenka
Klodová) na FaVU, předtím studovala sdruženou uměnovědu na FFMU. Olivová se věnuje převážně performance,
videoartu, někdy i tvorbě instalací, manipulaci prostoru a reality, je kurátorkou v brněnské Galerii Umakart a pořádá i
další výstavy a akce. Ve své tvorbě se zaměřuje především na samu sebe, své tělo používá jako médium, skrze něj
uvažuje a promlouvá o světě. Aktivně se zabývá ženskými tématy, feminismem, kýčem a veřejným prostorem. V
současnosti se věnuje performancím vycházejícím z její mateřské reality a angažovanosti.
Alois Stratil (1980) absolvent ateliéru intermédia (doc. Václav Stratil) na FaVU. Jeho hlavním médiem je kresba. Už
roky obsesivně opakuje stejná témata vykreslená pomalu a pečlivě barevnými pastelkami, penisy, ptáci, trny, kapky,
vlny, srdce a psi, občas jednorožci. Banální symboly versus prudce žitá tělesnost. Nově obohacuje své možnosti o
médium a motivy tetování.
Tito autoři mají za sebou několik společných partnerských výstav, kde zkoumají, nakolik se navzájem ovlivňují a jak se
jejich společným soužitím mění jejich umění, zda mohou vytvářet něco společně. Do jejich společné práce se promítá
jejich hlavní kolektivní umělecké dílo, syn Lev. Rodičovství, společné soužití umělců, experimentální práce s tématy a
médii a touha společně tvořit budou hlavními body výstavy.